Slovo úvodem. Støípky z radnice REKONSTRUKCE RADNIÈNÍCH HODIN TOVNÍ A REKREAÈNÍ ZÓNY JE HOTOVA VÌKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA

srpen 2004

10Kè

U

Slovo úvodem Vážení obèané a chalupáøi, milí hosté! Máme za sebou polovinu prázdnin, která byla zpoèátku deštivìjší, než bychom si všichni pøáli. Pøesto doufám, že všichni užíváte léta a prázdninového èasu k naèerpání nových sil a alespoò obèasnému odpoèinku. Pro Vás všechny máme od srpna pøipravenou novinku, která, doufáme, také trochu zpøíjemní Vᚠživot v Dubé. V pøízemních prostorách radnice budou od 2. srpna otevøeny nové prostory informaèního støediska a do pøízemí se též pøesunou nejvíce navštìvované kanceláøe mìstského úøadu – matrika, pokladna a služby úøadu. Informaèní støedisko bude podporovat povìst Dubé jako pøíjemného rekreaèního mìsteèka s krásným okolím

a spoustou možností, jak trávit volné chvíle. Poèítáme s tím, že zde postupnì najdete informace o ubytování, sportovních a kulturních akcích v širším okolí Dubé, údaje o okolní pøírodì a CHKO Kokoøínsko. Doplòkem se v prùbìhu podzimu stane i expozice v bývalém vìzení vìnovaná historii Dubé a jejímu okolí. Jsme rádi, že po mnoho let jen èásteènì užívané prostory budou sloužit Vám všem, jak rekreantùm, tak i trvale bydlícím. Snad budete spokojeni. Na slavnostní otevøení Vás srdeènì zvou staroska mìsta Dubá Hana Pejpalová a Jiøí Samec, místostarosta

Støípky z radnice

*

REKONSTRUKCE RADNIÈNÍCH HODIN V souèasné dobì probíhá na naší radnici komplexní rekonstrukce ètyø èíselníkù vèetnì ruèièek vìžního hodinového stroje. Tyto hodináøské práce provádí spoleènost L. Hainz z Prahy, která nám pøed èasem opravila i samotný hodinový mechanismus. V této souvislosti bude dále vymìnìno horolezeckou firmou Milan Hradil z Mìlníka zkorodované oplechování vìžièky vèetnì a opraveny komíny. Termín dokonèení prací je stanoven na záøí 2004. Mìsto Dubá bude tuto rekonstrukci z 50 % financovat z dotace od Ministerstva kultury ÈR, kterou v tomto roce obdrželo na obnovu nemovitých kulturních památek ÈR, mezi nìž právì dubská radnice patøí.

CHALUPÁØSKÉ FÓRUM –POKRAÈUJEME 19. 6. 2004 probìhlo I. Chalupáøské fórum v Dubé. S paní starostkou jsme se setkali s chataøi a chalupáøi dubské oblasti v živé debatì o spoleèných problémech (viz anketa). Z uvedené ankety vyplývá, že hlavním problémem jsou komunikace a cesty. Protože považujeme neustálý dialog za nesmírnì potøebný, rozhodli jsme se pokraèovat a uspoøádat II. Chalupáøské fórum, zamìøené tentokrát tématicky na pøípravu strategie regionálního rozvoje Dubska. Chtìli bychom spoleènì diskutovat o pøedstavách rozvoje Dubé i regionu, spoleèných možnostech a cílech. Pøijïte 17. 9. 2004 v 18.00 hodin do sálu ASTK Dubá v Nedamovské ulici (naproti školce, v 1. patøe), budete vítáni. Upozoròujeme, že voda v Nedamovì je – oproti jiným – ke koupání vyhovující!

INFORMACE MÌSTSKÉHO ÚØADU V DUBÉ - ODBOR SPRÁVA BYTÙ A DOMÙ

Sdìlujeme všem nájemníkùm mìstských bytù, že vyúètování služeb spojených s bydlením za rok 2003 a vyplacení pøeplatkù bude provedeno do konce mìsíce srpna 2004. Vzhledem k tomu, že toto vyúètování je závislé na vyúètování od SVS a.s., prosíme Vás o trpìlivost. Dlužné nájemné Mìsto Dubá má v souèasné dobì 124 bytových jednotek. Dluh nájemníkù za nájem bytù k 31. 5. 2004 èinil 139 884,– Kè. Bohužel, vzhledem k platbám pøes SIPO nemáme aktuálnìjší údaje. V následujícím pøehledu uvádíme nejvìtší dluhy za domy. Školní è.p.82 48 226,– Kè Luèní ulice è.p. 345 10 120,– Kè Èeskolipská è.p. 55 5 960,– Kè Na výsluní è.p. 71 9 634,– Kè Malá Strana è.p. 166 14 605,– Kè Nový Berštejn è.p. 8 39 895,– Kè Nový Berštejn è.p. 9 8 616,– Kè

KONCEPCE DÌTSKÉHO HØIŠTÌ, SPORTOVNÍ A REKREAÈNÍ ZÓNY JE HOTOVA V prùbìhu dubna až èervna jsme pøipravovali rámcový plán, jak nejlépe øešit uspoøádání dìtského høištì a sportovní a rekreaèní zóny v centru Dubé. Návrh, jehož zpracování se ujal architektonický atelier BORCHARDT & partner, je hotov a bude veøejnì pøedstaven 16. záøí 2004 v sále ASTK Dubá od 18:00 hodin. Všechny, a zejména ty, kdo mají zájem o rozvoj Dubé, srdeènì zveme.

VÌKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA vìk muži

do 6 51

7-l8 148

l9-30

31-40

41-50

51-60

61-70

71-80

81-90

138

135

96

149

88

48

11

%

2,94

8,54

7,97

7,79

5,54

8,6

5,08

2,77

0,63

ženy

53

128

162

113

88

147

89

55

24

91-100 0 8

%

3,06

7,39

9,35

6,53

5,08

8,49

5,14

3,17

1,38

0,46

obec

104

276

300

248

184

296

177

103

35

8

%

6

15,9

17,33

14,32

10,62

17,09

10,22

5,95

2,02

0,46

Statistika za rok 2003 na úseku evidence obyvatel: pøihlášeno celkem 52 obèanù, odhlášeno celkem 50 obèanù, narozeno celkem 16 obèánkù, zemøelo celkem 18 obèanù, celkový pøírùstek za obec a rok 2003 je tedy 0. Za zmínku ještì stojí skuteènost, že dle uvedené tabulky se v naší obci dožívají vyššího vìku ženy než muži, kdy vìková hranice nad 90 let je zastoupena pouze slabším pohlavím, tedy ženami.

2

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Usnesení z veøejného zasedání mìsta Dubá Zastupitelstvo mìsta Dubá na svém mimoøádném veøejném zasedání è. 8/2004 ze dne 1. èervence 2004 pøijalo následující usnesení: 1) SCHVÁLILO pøedložený program mimoøádného zasedání zastupitelstva è. 8/2004. hlasy pro: 10, hlasy proti: 0, zdrželo se: 0 2) VYLOUÈILO na doporuèení komise pro posuzování a hodnocení nabídek stavební firmu Pavel Fotr, IÈ 64043495, Èeská Lípa, z další úèasti výbìru zhotovitele o veøejnou zakázku „Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“, z dùvodu nesplnìní veškerých podmínek zadavatele ve vyhlášení výzvy více zájemcùm k podání nabídky na tuto veøejnou zakázku. hlasy pro: 9, hlasy proti: 0, zdrželo se: 1 3) ROZHODLO na doporuèení komise pro posuzování a hodnocení nabídek ve vìci výbìru zhotovitele o veøejnou zakázku „Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“, o poøadí nabídek uchazeèù: 1. nejlépe splòující vymezená kritéria má stavební firma Petr Tamchyna, IÈ 18418554, Doksy; 2. firma DRIS, IÈ 00480894, Nový Bor hlasy pro: 7, hlasy proti: 0, zdrželo se: 3 4) POVÌØILO starostku k podepsání smlouvy o dílo s vítìzem

výbìrového øízení o veøejnou zakázku „Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“, do maximální ceny za dílo 4 900 000,– Kè vèetnì DPH. hlasy pro: 8, hlasy proti: 0, zdrželo se: 2 5) ROZHODLO v  pøípadì realizace akce „Stavební úpravy è.p. 15 v Dubé, Masarykovo námìstí“ o uvolnìní finanèních prostøedkù z rozpoètu mìsta Dubá na dofinancování této akce. hlasy pro: 8, hlasy proti: 0, zdrželo se: 2 6) ROZHODLO na návrh starostky v pøípadì pøislíbení dotaèních prostøedkù na akci „Rozšíøení a rekonstrukce Autocampu Nedamov“ o uvolnìní finanèních prostøedkù z rozpoètu mìsta Dubá na dofinancování této akce. hlasy pro: 10, hlasy proti: 0, zdrželo se: 0 7) POVÌØILO na návrh zastupitele Stanislava Èerveného starostku tím, aby vstoupila v jednání se souèasnými vlastníky objektu è.p. 14 na Masarykovì námìstí v Dubé, se st.p.è. 210, zastavìná plocha o výmìøe 426 m2, a objektu výrobní haly se st.p.è. 208/1, zastavìná plocha o výmìøe 492 m2, v obci Dubá, katastrální území Dubá, èást obce Dubá, ohlednì pøevodu tìchto nemovitostí do vlastnictví mìsta Dubá, a dále, aby již vyjednávala o pøípadné výši kupní ceny. hlasy pro: 7, hlasy proti: 2, zdrželo se: 1

Pozvánka na zasedání Pøedpokládané body programu zasedání zastupitelstva mìsta Dubá è. 9/2004 na den 5. srpna 2004 1. Schválení programu zastupitelstva mìsta Dubá è. 9/2004. 2. Kontrola usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 7/2004 ze dne 10.6. 2004, a usnesení zastupitelstva mìsta Dubá è. 8/2004 ze dne 1.7. 2004, se zprávou è. 7/04 kontrolního výboru zastupitelstva mìsta Dubá.

)

Ä

)

3. Návrhy majetkového výboru zastupitelstva mìsta Dubá. 4. Návrhy finanèního výboru zastupitelstva mìsta Dubá. 5. Zpráva o vyhodnocení zkušebního rozvozu obìdù ze školní jídelny Dubá. 6. Výbìrové øízení na správce veøejného osvìtlení na území mìsta Dubá.    7. Další body programu: informace, diskuse, rùzné.

Setkání rodákù Zdá se, že probìhlo ke spokojenosti vìtšiny zúèastnìných (všem se vyhovìt témìø nedá), i když se vyskytly i názory negativní. Kromì toho, že se nìkomu nelíbila hudba a jinému rozvržení programu, obèas probleskly i názory typu: „aby se z tìch Nìmcù ne…..“. Ano události minulého století jsou stále ještì citlivou otázkou a není divu, že øada lidí trpí jistou záští a obavami. Vždy i debata na parlamentní pùdì se nese v duchu pøedsudkù, obav a vytváøení obrazu ohrožení. Protože se nechci pouštìt do politických úvah, vrátím se k oslavám a dovolím si nìkolik pøipomínek: 1. Setkání rodákù bylo urèené pro všechny, kdo se tu narodili, nebo v Dubé žijí i pro stálé èi náhodné návštìvníky. Nikomu víc, nikomu míò. Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

2. Každý si mohl vybrat, èeho se bude úèastnit. Co se mi nelíbilo, jsem vynechal. 3. Setkávání vede k poznávání. Potkali jsme zajímavé lidi. 4. Poèasí nám pøálo, v Dubé se nìco dìlo, pøijela spousta lidí, pobavili jsme se, potkali jsme staré pøátele, spolužáky a sousedy. Užili jsme pìkný den. 5. Jsme souèástí Evropy, nejenom geograficky. Není dobré se uzavírat pøed sousedy.

Ronalda Stöhra. Každý nech si utvoøí svùj názor sám. Jiøí Samec, místostarosta

Zvláštì jsou-li nynìjší sousedé místními rodáky, je dobré vìdìt, jací jsou. V této souvislosti si dovolím vám pøedložit i následující text pøedsedy Deutscher Kulturkreis Dauba se sídlem v Konstanz pana

wir bedanken uns für Ihre Einladung zu Ihrem Jubiläumfest. Das 750- JahreJubiläum der Stadtgründung von Dauba haben Sie ja schon im vergangenen Jahr 2003 gefeiert. Ihr Interesse, uns in die-

Grußworte an unsere Gastgeber Sehr geherte Frau Bürgermeisterin Hana Pejpalova, sehr geherter Herr Vizebürgermeister, sehr geherter Herr Mgr. Milan Mordaèik, sehr geherte Bürgerinnen und Bürger von Dauba,

3

sem Jahr an Ihrem Fest teilnehmen zu lassen, hat uns sehr überrascht, aber wir haben uns darüber auch gefreut. Es trifft zusammen mit dem Beitritt der Tschechischen Republik am 01. Mai 2004 in die Europäische Union (EU). Es ist aus unserer Sicht ein erfreuliches Ereignis, dass zu den bisher 15 EUStaaten nun 10 weitere Staaten hinzugekommen sind und damit zu mehr Sicherheit und Annäherung in Europa beitragen. 60 Jahre konnten wir nun schon in Frieden und guten wirtschaftlichen Beziehungen mit unseren Nachbarstaaten zusammenleben. Wir meinen, dass sich nun, da sich auch die Tschechische Republik der EU angeschlossen hat, die Beziehungen zwischen Deutschen und Tschechen noch weiter verbessern können. Es geht in Europa nicht nur im Wirtschaft, sondern um die Schaffung einer Wertegemeinschaft, die für die Menschen der nunmehr 25 EU-Staaten gerechte und auf Ausgleich zielende rechtliche Grundlagen anbieten soll. Dazu müssen auch die Staaten beitragen, die wie die Tschechische Republik, noch bis vor wenigen Jahren nur beschränkte Möglichkeiten hattten, ihre Kenntnisse von der jüngeren Geschichte und den Lebensverhältnissen im westlichen Ausland zu erweitern. Es könnte unsere gemeinsame Bemühung sein, gegenseitig im Gespräch und im Austausch von Kenntnissen erste Schritte zu echter Aussöhnung zu machen. Vorbehaltlos werden wir, die wir als Heimatvertriebene sehr unter der Hitlerdiktatur und den Ergebnissen und Folgen des zweiten Weltkrieges zu leiden hatten, an diese Aufgabe herangehen. Wenn es auch Ihnen, den heutigen Bewohnern von Dauba, ein unvoreingenommenes Anliegen ist, kann daraus in Zukunft viel Gutes entstehen. Viele Hindernisse liegen noch vor uns, die nur gemeinsam überwunden werden können. Sie werden verstehen, dass es für uns nicht einfach ist, in Dauba vor dem früheren Elternhaus zu stehen, in dem seit 60 Jahren – für uns – fremde Menschen wohnen. Unsere Eltern oder auch wir selbst hatten in einer fremden neuen „Heimat“ Existenzen aufzubauern. Dies war in den meisten Fällen

nicht einfach und viele unserer älteren Landsleute konnten dies nich mehr leisten. Sie lebten in einer für sie fremden Umwelt, fern uhrer angestammten Heimat Dauba. In einer Zeit, in der ein starkter Lebenswille nötig war, für sich und die Familie einen Neuanfang zu finden, verloren unzählige vertriebene Deutsche aus dem Sudetenland den Mut, vor allem, wenn sie schon älter waren und sich gegen die am neuen Heimatort ansässigen Menschen beruflich nicht mehr durschsetzen konnten. Wir bitten Sie um Verständnis, wenn wir die Vielfalt der Schicksale der Daubauer, die ihre Heimat verloren hateten, nicht in dieser ersten Begegnung darstellen können. Wir werden nach Wegen suchen, Sie, die heutigen Bewohner von Dauba, für die dieser Ort zur Heimat geworden ist, in toleranter Weise zu informieren, immer vorausgesetzt, dass Sie daran ernsthaft interessiert sind. Bitte geben Sie uns mit Ihrer Meinungsäusserung, eventuell schon am Rande dieser Festveranstaltung, eine Ermutigung, diesen Weg weiter zu beschreiten. Es grüßt Sie im Namen der früheren Daubauer Bevölkerung mit den besten Wünschen für das Gelingen Ihrer Veranstaltung. Ronald Stöhr Pozdrav našim hostitelùm Vážená paní starostko Hano Pejpalová, vážený pane místostarosto, vážený pane Milane Mordarèiku, vážené obèanky a obèané mìsta Dubá! Chtìli bychom podìkovat za pozvání na oslavu výroèí založení mìsta. 750. výroèí založení Dubé jste oslavili již v roce 2003. Vᚠzájem pozvat nás v tomto roce na mìstské slavnosti nás pøekvapil ale zároveò také potìšil. Vše se odehrává souèasnì se vstupem Èeské republiky do Evropské unie. Z našeho pohledu je potìšující událost, že k dosavadním 15 èlenským zemím EU nyní pøibylo dalších 10, tím byla podpoøena vìtší jistota a sblížení v Evropì.

60 let jsme mohli již v míru a dobrých hospodáøských vztazích žít vedle sebe jako sousedské státy. Myslíme si, že teï, když Èeská republika vstoupila do EU, se mohou vztahy mezi Nìmci a Èechy dále vylepšovat. V Evropì nejde jen o hospodáøství, ale i o vytvoøení hodnotného spoleèenství, které by mìlo lidem dnes již 25 evropských státù nabídnout spravedlivé a kompenzaèní právní základy. K tomu musí pøispìt také státy jako Èeská republika, které mìly ještì donedávna jen omezené možnosti rozšíøit si znalosti moderní historie a životních pomìrù v západních zemích. Právì my bychom se mohli snažit udìlat první kroky k opravdovému smíøení, a to pomocí oboustranného dialogu a výmìny zkušeností. Bezvýhradnì se do této úlohy pustíme my, kteøí jako vyhnanci z vlasti trpìli za hitlerovské diktatury a následky 2. svìtové války. Pokud se tohoto úkolu chcete zhostit i Vy, dnešní obyvatelé Dubé, mùže z toho v budoucnosti vzejít mnoho dobrého. Pøed námi leží ještì mnohé pøekážky, které mùžeme pøekonat pouze spoleènì. Umíte si pøedstavit, že pro nás není jednoduché stát v Dubé pøed rodným domem, ve kterém 60 let bydlí pro nás cizí lidé. Naši rodièe nebo také my sami jsme si museli vybudovat existenci v cizí nové „vlasti“. To nebylo ve vìtšinì pøípadù jednoduché a mnoho našich starších rodákù to již nedokázalo. Žijí pro nì v cizím prostøedí daleko od jejich vlasti – Dubé. V dobì, kdy bylo tøeba silné vùle žít, abychom našli pro sebe a své rodiny nový zaèátek, ztratili mnozí vyhnaní sudetští Nìmci odvahu, pøedevším když už byli starší a nemohli se v nové vlasti prosadit ani profesnì. Prosíme Vás o porozumìní, i když nemùžeme úplnì pøedstavit bìhem tohoto prvního setkání rùznost osudù dubských rodákù, kteøí ztratili domov. Budeme hledat cesty, jak bychom mohli informovat Vás, souèasné obyvatele Dubé. Vᚠnázor je pro nás dùležitý, prosíme, dodejte nám vyjádøením svých názorù odvahu pokraèovat touto cestou dál. Jménem bývalých dubských rodákù Vás zdravím a pøeji dobrou zábavu! Ronald Stöhr

O tom našem dubském vèelaøení – Díl osmý, poslední

Tímto dílem se rozlouèíme s naším „vèelím“ seriálem. To abychom v nás tøeba nevyvolali nechu k tìmto tvoreèkùm. Rozlouèení bude heslovitým shrnutím informací, které jste si mohli (i nemohli) z pøedchozích dílù zapamatovat. Bez vèel bychom na zahradì nemìli ovoce, zemìdìlci by nemìli úrodu, vyhynuly by spousty vzácných planì rostoucích rostlin, krajina by radikálnì zmìnila svùj ráz. · Produkty vèel jsou léèivé. Jsou to med, pyl, jed, propolis, mateøí kašièka, vosk a doposud neprozkoumané vyzaøování energie. · Chování vèel léèí také psychicky. Cítíte

·

4

se mnohem bohatší, spjatí s pøírodou. · Chování vèel je alternativním zdrojem finanèních prostøedkù. Nemùžete najít práci? Zaènìte vèelaøit. · Medy známe kvìtové a medovicové. Kvìtové jsou z nektarù kvìtin, Medovicové jsou z výmìškù mšic. Kvìtové obsahují mimo jiné i pyl, medovicové zase silice. · Abyste si léèili pylovou alergii, protøebujete nepøetavený med od vèelaøe z oko-

lí, kde žijete. · Vèelstvo se skládá z jedné matky, nìkolika tisícù dìlnic a nìkolika desítek trubcù. · Vèely chováme v úlech. · Vèelí královna se vyvine z dìlnièího vajíèka jako každá jiná vèela, ale díky výjimeèné stravì (mateøí kašièce) a díky daleko vìtšímu prostoru buòky, v které se vyvíjí, se u ní vyvinou takové orgány, které Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

jsou potøeba pro oplození, kladení vajíèek a také napøíklad pro tvorbu zvláštního feromonu (mateøí látky), který na ostatní vèely v úle pùsobí jako blahodárná droga. · Trubec nemá žihadlo, zato oèi má pøes celou hlavu. · Vèely mají pìt oèí (dvì velká složená a tøi malá) a šest nohou. Tìlíèko se skládá z hlavy, hrudi a zadeèku. · Vèely dýchají tzv. vzdušnicemi, které mají v zadeèku. Vlastnì dýchají zadeèkem. · Na tøetím páru nohou mají vèely – dìlnice tzv. košíèek pro sbìr pylu. · Vèely se dorozumívají doteky tykadel, vèelím taneèkem, pomocí vùnì nìkolika typù feromonù a také zvuky. Napøíklad matky pøi líhnutí tzv. „týtají“ a „kvákají“. · Vèely pøi rojení vìtšinou nejsou útoèné a to ani v pøípadì, že jste uprostøed rojení (ale radìji to nezkoušejte). · Pøi rojení odlétá stará matka z úlu s èástí vèel – vytváøí roj a tak pøenechává právì narozené matce své pùvodní obydlí. · Každá vèela má v úle svou úlohu. Vykonává po urèitou dobu jednu a tutéž

èinnost. Buï uklízí, nebo krmí, nosí vodu, pyl, med èi propolis, brání èesno nebo staví plásty z šupinek vosku, který jí vypadává z tìlíèka (respektive z voskotvorných žláz). · Vèely k vidìní potøebují pøímé sluneèní svìtlo. Za sklem, kde se sluneèní paprsky lámou, je vèela v podstatì slepá, pøesnìji øeèeno dezorientovaná. · Vèelí královna (matka) se páøí jednou za život a to hned s nìkolika trubci. Poté klade 2 – 3 roky. · Trubec se páøí také jednou za život, avšak poté umírá. · V zimì není v úle žádný trubec. Vèely je v srpnu doslova vyženou z baráku. · V létì žije vèela kolem jednoho a pùl mìsíce. V zimì až kolem šesti mìsícù. · Vèely jsou na podzim vèelaøi krmeny cukerným roztokem, který jim dává vìtší šanci na pøežití celé zimy. · Vèely trpí nemocemi. Nìkteré z nich se nám daøí každoroèním léèením držet na snesitelné úrovni (varoáza). Jiné jsou však natolik závažné, že je potøeba vèely i s úly a pomùckami spálit (mor vèelího plodu, hniloba vèelího plodu). Varoáza je v pod-

statì ve všech vèelstvech celé Evropy. Mor ani hniloba na Dubsko doposud nedorazily, ale byly tøeba v Neratovicích. · Vèelaøi z Dubé, Doks, Bezdìzu, Blatcù, Chlumu, Jestøebí, Luk, Oken, Skalky u Doks, Tachova, Tuhanì, Vrchovan a Ždírce jsou sdruženi v jediné organizaci ZO ÈSV Doksy. Je jich 81 a obhospodaøují na ploše 255 km2 653 vèelstev. Jejich e-mailová adresa je [email protected] a webové stránky http://zocsv-doksy.euweb.cz a jste mezi nì srdeènì zváni. Vᚠvèelaø Miroslav Jakuš

Španìlsko oèima Miroslava Soukupa, aneb Výlet do Španìl – díl ètvrtý Po minulém, možná vyèerpávajícím seznamu cen potravin, bychom se dnes mohli podívat, budete-li chtít, jak je to v Barcelonì s bydlením, dopravou, kulturou a sportem. Bydlení, to je pálka Ceny za podnájem bytu v Barcelonì opravdu lidové nejsou. O koupi bytu ani nemluvì. Nevím pøesnì, kolik èiní prùmìrná mìsíèní mzda ve Španìlsku, ale mladí lidé si rozhodnì vlastní byt koupit nemohou. Bydlí vìtšinou s rodièi a šetøí. Pro vaši pøedstavu. Byt o rozloze 90 m2 by vás v hlavním mìstì Katalánska pøišel na nìjakých 400 000 euro. Nìco nepøedstavitelného, ale taková je tamní realita. A podnájem? Samozøejmì záleží na tom, v jaké èásti (ètvrti) se byt nachází, na vybavení atd. Dá se øíci, že pronájem jedné místnosti se pohybuje od nìjakých 200 euro na mìsíc (vèetnì poplatkù za energie a vodu) až po – no horní limit prakticky neexistuje. Máte pronajatý svùj pokojík a samozøejmì pøístup do kuchynì, koupelny a všech spoleèných prostor. Nutno øíci, že v takovýchto sdílených bytech („pisos compartidos“) žije vìtšina studentù, a to nejen zahranièních. Koleje totiž mnohdy stojí daleko více a nacházejí se tøeba na druhém konci mìsta než je Univerzita. Zbývá už snad jen dodat dvì vìci. Ceny mimo Barcelonu jsou samozøejmì nižší. Ale u nás je také cenový rozdíl bytù v Praze a øeknìme tøeba v Èeské Lípì. A poslední vìc. Všechny byty mají velmi slabé zdi, takže slyšíte nejen co se dìje u vašich sousedù na patøe, ale víte co se dìje prakticky v celém domì. Doprava Doprava v Barcelonì je na evropské Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

pomìry laciná, na ty naše drahá. Máte výbìr z následujících dopravních prostøedkù: metro, autobus, vlak španìlské národní železnice (RENFE), vlak katalánské železnice (FGC) – rozdíl je v tom, že v tìch španìlských vám hraje hudba – a novì (od dubna letošního roku) také tramvaj – velice moderní a hezká. Platí zde jednotný tarifní systém, takže jízdenky slouží pro všechny prostøedky. Za jednu jízdu zaplatíte 1,1 eura, za deset jízd pak

eur 6. Padesát jízd uskuteènìných bìhem mìsíce vás pøijde na 25 euro a za mìsíèní jízdenku dáte nìjakých 38 euro. Dùchodci a mladí do 21 let mají urèitou slevu. Poznámka k metru a vlaku. Metro v Barcelonì není moc pìkné (platí pro vlaky i zastávky). Vypadá trošku jako kryté vozíky z tìžebních štol. Pøesto jsou vagóny klimatizovány, což je hlavnì v létì kvitováno s povdìkem. Zato v zastávkách (na nástupištích) je dobøe pøes 40 °C. Vzdálenosti mezi stanicemi jsou pomìrnì krátké, takže vlaky 5 místních linek metra projíždí trasu asi 83 km, bìhem které se 114krát zastaví.

Všechna vlaková nádraží a prakticky i všechny koleje jsou v Barcelonì v podzemí. Takže vlak je tu vlastnì taky takové metro, které Vás ale doveze i kousek za mìsto (napøíklad na pláž). Zbývají dva zpùsoby dopravy (vyjma vlastních nohou) – taxi a jízdní kolo. K prvnímu snad jen tolik, že všechny mají jednotnou barvu (jsou èerné se žlutými dveømi), a že v provedení taxi je tu k vidìní pomìrnì dost Octavií. Jízdní kolo by (alespoò pro mì) byla kapitola sama pro sebe. Je zde nìkolik pruhù urèených speciálnì pro cyklisty, ale jízda na kole po mìstì je pomìrnì nebezpeèná. Øidièi automobilù totiž chodce ani cyklisty absolutnì nerespektují a vìtšinou ani nerozeznávají èervenou a zelenou barvu na semaforu (a pochybuji, že by 90 % z nich bylo barvoslepých). Kultura Kulturních akcí je v Barcelonì více než dost – muzea, výstavy, divadlo, kino, koncerty… Za všechna nejznámìjší jména Picasso, Dalí, Gaudí. Prvnì jmenovaný v Barcelonì kdysi žil a má zde své muzeum (stojí za vidìní, mimo jiné proto, že zjistíte, že jako mladý maloval „normální obrazy“). Letos se koná v celém Španìlsku spousta výstav ku pøíležitosti výroèí narození druhého jmenovaného. No a koneènì stále nedostavìná katedrála Sagrada Família a spousta dalších architektonických skvostù od poslednì zmínìného také stojí za to. Velmi sympatické je, že vìtšina muzeí

5

Asi nemusím pøipomínat, že v Barcelonì jsou dva prvoligové kluby: tím proslulejším je FC Barcelona (Barca) a ten druhý se jmenuje RCD Espanyol Barcelona. Espanyol hraje své zápasy na Olympijském stadionu na vrchu Montjuic (Jupiterùv vrch), zatímco fotbalový chrám Camp Nou (u nás se mylnì užívá názvu Nou Camp) není tøeba moc pøedstavovat. Se svou kapacitou bezmála 100 000 divákù patøí mezi nejvìtší stadiony nejen v Evropì. Sen vidìt alespoò jeden zápas na Camp Nou, jsem si splnil a o své skoro nepopsatelné zážitky bych se s Vámi pøesto pokusil rozdìlit tøeba už pøíštì.

v Barcelonì (ale i v jiných mìstech Španìlska) je otevøena zdarma každou první nedìli v mìsíci. Jinak se vstupné pohybuje od 1 do 3 euro. A kino? Barcelonská multikina nabízejí k vidìní filmy za 4,5 (støeda, den divákù) až 6 euro (víkend). Což je cena srovnatelná s pražskými „bijáky“. Sport (hlavnì fotbal) Víte, který sport je ve Španìlsku nejpopulárnìjší? Poøadí je asi následující. Fotbal, fotbal, fotbal, pak dlouho, dlouho nic a dále sálový fotbal a pak ostatní sporty. Fotbalový fanatik, jako jsem já, si tedy opravdu pøijde na své. Fotbal je tu nìco více než jen sport. Je to kulturní a spoleèenská událost.

A kolikpak taková zábava stojí? Tak záleží na soupeøi katalánského velkoklubu, zda se hraje liga (Primera División) èi evropský pohár, no a samozøejmì kde chcete sedìt. Zatímco na slovenský Púchov (myslím, že v prvním kole) poháru UEFA se dalo jít za 6 euro (což jsem ke svému velkému zklamání zjistil až den po zápase) a stadion byl doslova poloprázdný, za lístek na derby s Realem Madrid se platí od 40 do 120 euro! Stadion je plný k prasknutí a lístek se prak-

ticky nedá sehnat, jaký je o zápas zájem. Na prùmìrného ligového protivníka postaèí, když se ve vaší penìžence bude nacházet nìjakých 25 euro. Fotbalové šílenství je tu opravdu nepøedstavitelné a myslím, že mi v ÈR bude chybìt. Vždy po každém ligovém kole se o zápasech ještì minimálnì tøi dny mluví, v televizi je k vidìní nìkolik fotbalových magazínù, které se ohlížejí za uplynulým ligovým kolem a ve sportovních denících jsou vždy 3/4 vìnovány fotbalu a z toho minimálnì polovina Barce! Z tìch ostatních sportù jsou populární pøedevším házená, košíková, tenis, odbíjená, pozemní hokej, hokej na koleèkových bruslích (v nìm jsou Španìlé a Portugalci nejlepší na svìtì) a další tradièní sporty. Na závìr tohoto odstavce a vlastnì celého dnešního povídání jedna perlièka. Asi byste neèekali, že se i ve Španìlsku hraje lední hokej (Barcelona je mistrem ligy), a že v Barcelonì – v areálu Camp Nou – je nádherný zimní stadion. Je to tak. Byl postaven tìsnì pøed Olympijskými hrami v roce 1992 a konaly se v nìm mimo jiné soutìže judistù. Barcelona je prostì úžasná v tom, že si v jeden den mùžete zaplavat v moøi a opalovat se na pláži a zároveò si jít zabruslit na zimní stadion. Že jste si s sebou nevzali brusle? Nevadí, rádi Vám je pùjèí. VᚠMiro z Barcelony

Povìst o krèmì Stmívalo se, na nebi vyskoèily první hvìzdy. Po mezi od Hlubokého dolu a Dubové hory se zatoèil vìtøík, sebìhl strání dolù, zafoukal kolem osamìlého stavení a vylétl na Hùrku, za níž mìl jen skok na starou stezku k Lipé a Bezdìzi. Dole u samoty zaštìkal pes, ale jinak bylo úplné ticho. Noc vystøídala den. Vìtøík protáhl na Dubou a již sbíhal s prudkého svahu dolù na rozcestí, kde stála stará hospoda, nazývaná „krèma“. Byla tu na samotì, obklopena lesem a veèerní vìtøík mìl zvláštní potìšení, když mohl v korunách stromù pìknì zahuèet a na zemi spadlé bukové listí roztoèit. U krèmy se stará stezka rozdìlovala. Jedna její vìtev míøila k Doksùm a dále k Bezdìzi, k Vartemberku a do Žitavy, druhá odboèovala na Lipou. A v krèmì, která mìla tak výhodné umístìní, hospodaøil šenkýø Konrád, èlovìk nedobré povìsti, výtržník a lichváø, pøechovávaè osob podezøelých, pøekupník kradeného zboží a muž bez citu. Krèma bylo rozložité, roubené stavení s lomenicí. Na mýtinì pøed ní zastavovaly vozy formanù, aby se konì napojili a páni nìco pojedli. K pøenocování se sem uchylovali formani jen v nejnutnìj-

6

ších pøípadech, právì pro špatnou povìst krèmáøe Konráda. Kolem stavení byl postaven vysoký plot s velkými vraty pro vozy a menšími pro pìší. V hospodì bylo dosud svìtlo. Pojednou se psi na dvoøe rozštìkali a oblehli vrátka v plotì, k nimž se od lesa pøiblížila lidská postava. Pøíchozí na psy promluvil a ve chvíli zmlkli. Tu se již ve dveøích hospody objevil krèmáø Konrád s formanskou lucernou v ruce. „Kdo je? Co chcete?“ zvolal do tmy. Pøíchozí u vrátek promluvil mírným hlasem: „Nezlobte se, Konráde, že jdu tak pozdì, ale po celý den jsem mìl hodnì práce a døíve to nešlo. Nesu vám peníze od starého Valeše. Stùnì a leží, nohy ho již neunesou.“ „Neznám tì“, odsekl pøíkøe krèmáø, „a v noci nerad cizího do stavení pouštím.“ „Jsem Valešùv soused, Konráde – podruh Jan. Starý nikoho nemá a tak mì prosil, abych k tobì došel. Nerad by zùstal dlužen, kdyby musel odejít ze svìta.“ „Chvályhodný úmysl!“ ušklíbl se krèmáø, pøikroèil k vrátkùm a vysoko lampu vyzdvihl, aby si štìrbinou na pøíchozího posvítil. „Tak peníze neseš?“ ještì jednou se otázal.

Podruh Jan pøisvìdèil. Krèmáø byl jeho vzezøením upokojen, uvolnil závoru na vrátkách a vpustil Jana na dvùr. Po tøech schodech vešli do pøedsínì a pak do šenku, velké svìtnice, louèí osvìtlené. Krèmáø nasadil do skøipce novou louè a pøisedl k Janovi ke stolu. „Neseš celý dluh?“ zeptal se nedoèkavì. „Zrovna potøebuji peníze, obchody jdou špatnì.“ „Starý Valeš mi dal sto zlatých. Povídal, že si víc od tebe nevypùjèil, a místo úrokù že sis odvedl jalovici.“ Krèmáø se rozzlobil: „Chátra jedna žebrácká, nic mu neslevím! Když peníze potøeboval, hory doly sliboval, a teï mi chce úrok upírat?“ Jan se podíval na krèmáøe a v oèích mu zlovìstnì zablýskalo. Celý se zmìnil, jeho pùvodní pokora byla ta tam. Krèmáø však na to nedal. Bouøil dále: „Dej mi celý dluh, nebo si jdi, odkud jsi pøišel!“ Jan øekl klidnì, ale v jeho slovech zvonila ocel: „Krèmáøi, pamatuj se! Chtìj jenom tolik penìz, kolik sis zasloužil. Pùjèil si sto zlatých, úrokem si dostal jalovici – na víc práva nemáš. Nezatìžuj svou duši novým høíchem!“ Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Krèmáø vztekle vyskoèil od stolu a vykøikl: „Nekaž mi zde, vandráku, a jdi si po svých!“ Jan se také zdvihl, pøiblížil se ke Konrádovi a prohlásil: „Konráde, dej si pozor, aby všechno tvé jmìní a zvláštì tvá truhla plná penìz nepropadly ïáblu!“ Krèmáø chtìl nìco namítnout, ale v té chvíli se zvenèí ozvalo burácení na vrata, psí štìkot a volání. Popadl svítilnu a vybìhl na dvùr. Bylo slyšet, jak hlasy volají: „Hej, krèmáøi – otevøi, chystej jídlo a pití – hýbej se, kùže líná!“ Už podle hlasù poznal krèmáø, že noví hosté jsou páni. Hbitì otevøel vrátka a na dvùr vešel první z nich v pìkném kožíšku s límcem, v klobouku s perem a v blýskavých vysokých botách. Za ním šli ještì ètyøi další, podle ústroje zøejmì m욝ané. Krèmáø se všem hluboce klanìl, pøívìtivì je vítal a vedl dál. „Máme hladové žaludky, krèmáøi – dìlej, a je nasytíš! Nebudeš litovat!“ Konrád probudil ženu, aby pøipravila jídlo, a snášel na stùl poháry a džbány s vínem. Krèmáøka brzy donesla mísu nakrájeného uzeného a bochník chleba. Ujišovala pøitom, že by upekla èerstvou vepøovinu, kdyby si páni pøáli. „Sem s ní“, poruèil první, který na dvùr vstoupil. „A dlouho nemluv. Vepøová a je køehouèká! A ty, krèmáøi, odnes tenhle ocet, který jsi nám nabídl, a dej sem víno, nejlepší jaké máš! Na penìzích nám nezáleží, ale víno a je jako malvaz!“ Od opasku vytáhl nabitý mìšec a zazvonil jím krèmáøi pøed oèima. Konrád hosty obsluhoval tak horlivì, že si ani nevšiml, jak se podruh Jan z šenku vytratil. S Janem se však stala zvláštní zmìna. Když se vracel zpátky do šenku, byl pansky odìn, v tváøi byl snìdý, oèi mìl tmavé a pod nosem hustý èerný knír. Rázným krokem vstoupil, pozdravil pøítomné mávnutím ruky, na krèmáøe se ani nepodíval a šel si sednout na své místo. Hluèná spoleènost ho však pozvala ke svému stolu, nabídla jídla i pití a Jan neodmítl. Mlèky si vzal chléb a maso a pomalu jedl. Krèmáø pozoroval nového hosta vyjeveným zrakem. Nešlo mu do hlavy, kde se vzal a kdo to je. Divil se také, proè se o nìj ostatní spoleènost tak stará a že ji neuráží, když cizinec zachovává mlèení. Krèmáøka donesla peèené vepøové, které všichni halasnì uvítali. Nechali si ještì donést nového vína, a pak teprve neznámý promluvil. „Hej, krèmáøi –“, øekl rázným hlasem, „– nech nás teï o samotì a èekej, až tì zavoláme. Ven, a zavøi dveøe!“ Polekaný Konrád se jen uklonil a ustrašenì vyšel do kuchynì. Neznámý se veselé spoleènosti líbil. Mìli z nìj však ještì vìtší radost, když jim pravil: „Dnes se bude, pánové, úètovat s krèmáøem. Beru celý øád na sebe, a ještì na tom vydìláte. Ten starý šejdíø je velký Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

boháè, ale protože lichvaøil, propadl spravedlnosti. Na nic se už neohlížejte, jezte a pijte, co hrdlo ráèí, a tìšte se ze života.“ Nedali se pobízet, vesele hodovali a za zpìvu si pøipíjeli. Když už mísy byly prázdné a džbány zvonily, zavolal neznámý krèmáøe do šenku. „Sem pojï, Konráde, a posaï se. Povìz nám, kdo ti je všechno dlužen a kolik.“ Krèmáø pøidušeným hlasem jmenoval osoby z širého okolí a dlužné èástky. Pokusil se je zvýšit o nekøesanský úrok, ale tu ho neznámý hned okøikl, aby mluvil pravdu. Když byl výèet hotov – a byla to pìkná èástka – sáhl neznámý za pás, vyòal mìšec a ve zlatých dukátech a støíbrných tolarech mu všechny dluhy vyplatil. „Zde mᚠza všechny dlužníky, Konráde. Je to tak správné?“ Krèmáø se ošíval, že má pøijít o lichváøské úroky, ale pohled na hromadu lesklých mincí byl pøíliš svùdný. Ani netušil, že se tak snadno dostane ke svým penìzùm. Napadlo ho také, že mnozí dlužníci nebudou vìdìt o tomto podivném vyrovnání. Zùstávala mu tedy možnost dále je upomínat a vydírat. Proto pøisvìdèil a natáhl ruce, aby si peníze pøitáhl. Neznámý pán však byl neúprosný. „Pøísahej, krèmáøi, pøed tìmito svìdky, že všechny tvé pohledávky vùèi dlužníkùm jsou vyrovnány!“ naøídil. Krèmáø ustrašenì odøíkal pøísežnou formuli. „Tak!“ øekl neznámý pán. „Teï si tyto peníze mùžeš vzít a uložit k ostatním, které mᚠve své pokladnici!“ Krèmáø shrábl chvìjícími se prsty zlato a støíbro do zástìry a odnášel je do komory. „Pojïme za ním!“ vyzval neznámý pán ostatní. Povstali a šli ke komoøe, kde krèmáøe pøekvapili nad otevøenou truhlicí, naplnìnou penìzi. Ten se jich hroznì polekal a roztáhl ruce nad svým pokladem jako pavouk chránící koøist. „Konráde!“ zvolal pán bøitce. „Ukázal jsem ti, že mám dosti penìz, a že s nimi dovedu hospodaøit. Nyní ti povím ještì nìco: Vypùjèím si od tebe všechny tvé peníze, na dobrý úrok. Do roka a do dne ti je odvedu, splníš-li jednu podmínku: že se budeš chovat jako øádný èlovìk a nikoho neokradeš. Na tìchto penìzích lpí lidské mozoly, pot a èasto i krev – jen vzpomeò starého Kašlíka, co leží nedaleko odtud pod smrkem. Tyto peníze by ti štìstí nepøinesly. Ale ty, co ti do roka a do dne vrátím, budou již èisté!“ Krèmáø se tøásl na celém tìle, pot se mu perlil na èele. Naøíkal, prosil, zapøísahal se, ale neznámý byl neoblomný. Koneènì nechal krèmáøe od truhly odtáhnout, vybíral mìšec po mìšci a rozdìlil všechny peníze spravedlivì všem pìti hostùm i sobì. Dlouho to trvalo, ale posléze v truhle nezbyl ani tolar. Na smrt vydìšený krèmáø naøíkal v koutì.

„Zde mᚠza veèeøi!“ øekl pán a do krejcaru zaplatil všechno, co veselá spoleènost toho veèera v krèmì vypila a snìdla. „Do zaèátku to není špatný poèinek, Konráde. A teï jen vydrž, chceš-li se opìt se svými penìzi shledat. Mìj se blaze a pamatuj na mou podmínku!“ S tìmi slovy obrátil se k odchodu a ostatní ho následovali. Vrátka za nimi bouchla a nastalo mrtvé ticho. Krèmáøka sedìla na lavici u kamen, ztrnule hledìla pøed sebe a cosi pro sebe šeptala. Vìdìla o všem, co se v komoøe odehrálo. Když se k ní zoufalý Konrád pøiplazil, vzdychla: „Kdo – kdo to jen mohl být?“ Krèmáø se vzchopil, vypotácel se do chodby a pøed dùm, ve tmì naslouchal, ale nikde ani hlásku, jen vìtøík huèel v korunách stromù. Dlouho tak zíral Konrád do tmy, s chvìjícími se rty a drkotajícími zuby. Všechno, všechno bylo ztraceno… Aby se polepšil? Aby rok vydržel, aniž by nìkoho ošidil a nepodvedl? Ne, to bylo nad jeho síly… Vrátil se do svìtnice. Žena zatím odešla, asi se uložila k spánku. Krèmáø byl rozhodnut. Vzal ze skøipce dohoøívající louè, položil ji k peci na hromadu suchého listí a drobného døíví, a s neskonalou nenávistí ke všemu pozemskému zamumlal: „Vezmi si, èerte, všechno!“ Ještì jednou vyšel, pevnì uzavøel vrátka i domovní dveøe, sedl ke stolu a s hlavou v dlaních se ponoøil do svého zoufalství. Zatím se louè svítivì rozhoøela, plamen pøeskoèil na klest a za chvíli stála krèma v plamenech. Krèmáøe nikdo nelitoval. V neštìstí, jež ho postihlo, vidìli všichni spravedlivý trest za množství jeho høíchù. Jenom formanùm chybìla krèma na cestì. Pøišel-li nìkdo na myšlenku postavit na spáleništi novou hospodu, brzy si to rozmyslel, nebo noc co noc tu bloudil kvílející krèmáøùv duch a volal po svých penìzích. Mýtina brzy zarostla lesem, ten byl pozdìji vykácen a dnes je na tomto místì pole. Pojmenování „Krèma“ však nevymizelo a uchovalo se až do dnešních èasù. pøipravil Stanislav Dulík

7

Døevèice ve víru historie Ètvrtého èervence se do Døevèic sjeli majitelé historických strojù na pozvání pana Adamce, majitele návesní restaurace, aby se pochlubili miláèky ze své sbírky. Nechybìl zde ani jeden z nejvìtších dubských sbìratelù historických motocyklù pan Karel Èerný, ale ani dubští hasièi se svou dnes již historickou technikou. Text a foto Miroslav Jakuš

Našli jsme pro vás na internetu Bukovec Pøi brouzdání internetem jsme objevili nové stránky vztahující se k Dubsku. Oslavují osadu na samém okraji území spadajícího pod Dubou – Bukovec. Nalézají se na adrese http://www.bukovec.euweb.cz, obsahují základní informace o osadì, fotogalerii i zmínky o blízkém okolí. Autorem stránek je architekt Mgr. Mirko Neckáø, nadšenec, kterému Bukovec jistì uèaroval, a který mu tak vìnuje své volné chvíle, za což mu patøí i nᚠdík. Uvedené dobové fotografie jsou použity právì z tohoto webu. brouzdal Miroslav Jakuš

Z mìstské kroniky a historie Výstavba letního kina v Nedamovì a další zajímavosti 70. let Po delší absenci se vracíme ke kronice a historii, tentokrát ne tak dávné. Podívej-

Šofér se nezapøe, poøád musí s nìèím jezdit. Vlevo Bohumil Øeøicha a vedle Míla Kopecký

8

me se aspoò trochu na to, jak se žilo a co se dìlo v Dubé pøed 30 až 35 lety. Je to už dost let, které uplynuly a je to vlastnì kus historie mìsta a života lidí. Jde o sedmdesátá léta, která pro Dubou znamenala velký rozmach ve výstavbì, a která chci starším obèanùm, pamìtníkùm, pøipomenout a mladší generaci osvìtlit, jak v té dobì žili jejich rodièe èi prarodièe, jak se starali o zvelebování obce a co všechno pro to udìlali. V kronice je o tom zmínka, kterou zapsal tehdejší místopøedseda MNV pan Václav Frajer. Škoda jen, že je zapsána pouze èást volebního programu za léta 1971 – 1973. V pamìti mám ale dosud dost poznatkù, o které se chci se ètenáøi podìlit. Události zpravidla øadíme podle volebních období pro zastupitelské orgány, a tak bych chtìl pøipomenout jednu zvláštnost

&

ze vzpomínaných let. Období jsou zpravidla ètyøletá, ale jedno bylo sedmileté. Bylo to období let 1964 – 1968, které bylo kvùli neblahému roku 1968 prodlouženo o tøi roky až do roku 1971. Politická situace po okupaci Èeskoslovenska totiž neumožnila konání voleb v roce 1968, a tak se nové volby uskuteènily až 26. listopadu 1972 na období let 1972 – 1976. Všechny akce ve výstavbì a úpravách mìsta se provádìly v té dobì buï jako “Akce Z” (od slova zvelebení) se státní podporou, byly to akce vìtšího rozsahu, nebo akce menší, které se finanènì vešly do rozpoètu obce. Na všech èinnostech se pak podíleli nìkteøí obèané buï brigádnickou neplacenou pomocí v rámci zájmových spoleèenských organizacích nebo i za úplatu, formou smlouvy o dílo. Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Jediná žena mezi muži bývalá pøedsedkynì MO ÈSPO Dana Øeøichová

Jednu takovou smlouvu o dílo chci pøipomenout. Byla uzavøena mezi MNV a Èeskoslovenským svazem požární ochrany – ÈSPO Dubá. Šlo v ní o pomoc pøi výstavbì letního kina v Nedamovì. Ani si neuvìdomujeme, nebo snad ano, jak ten èas letí. Kino na koupališti už stojí 32 let. Jeho výstavba zaèala v kvìtnu 1971 a do èervna bylo postaveno podium s opìrnou zdí pro konstrukci na zavìšení plátna. Byly tím splnìny podmínky smlouvy a hasièùm byla za to vyplacena odmìna 7.500,– Kès, která byla rozdìlena jednotlivým pracovníkùm podle poètu odpracovaných hodin. Suma to nebyla velká, ale dìlali jsme to tak nìjak ku prospìchu všech a odmìna nám nedìlala tìžkou hlavu. V té dobì se totiž hodnì hodin odpracovalo zadarmo. Chodilo se o sobotách, nìkdy i v nedìli na brigády, které sloužily k tomu, aby se postupnì zlepšoval vzhled obce, aby se svépomocí udìlalo co nejvíce prací. Podíleli se na tom èlenové jednotlivých organizací, které v místì existovaly. Byly to TJ Slavoj, Svaz èeských rybáøù, Myslivecké sdružení VÝR, Autoklub Svazarmu, Svaz chovatelù drobného hospodáøského zvíøectva a ÈSPO. Spoleèenské organizace byly tehdy sjednoceny pod hlavièkou tzv. Národní fronty (NF), takže brigády nebyly živelné, ale byly provádìny po dohodì mezi zástupci jednotlivých složek. Na schùzi NF byly pøedloženy námìty prací, které by se mìly provést a spoleèenské organizace si vybraly, co která uskuteèní. Nebylo tedy žádné naøizování, jak nìkdo tvrdí, byla to dobrovolná èinnost obèanù ve prospìch všech a tìch odpracovaných hodin byly tisíce. Brigády nebyly jen práce. Lidé se mezi sebou i pobavili, byla pøi tom i legrace a lidé mìli k sobì nìjak blíž. V té dobì totiž trochu stagnoval døívìjší bohatý spoleèenský život, který se soustøeïoval v sále hotelu Slávie. Byly to plesy, taneèní zábavy, divadelní pøedstavení, estrády, oslavy, plenární zasedání MNV a další. Pøíèinou bylo uzavøení Slávie v dùsledku oprav a rekonstrukce zaøízení a sálu. Trvalo to témìø tøi roky, co byl z provozu vyøazen sál. Zaèátkem roku 1974 se Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

opìt uskuteènily plesy, které mìly velkou návštìvnost. Ten pùst v taneèních zábavách byl pøeci jen dlouhý, a tak lidé rádi vyrazili do spoleènosti, aby se pobavili. Vzpomínám na tradièní hasièský bál, který se uskuteènil koncem ledna. Pøišlo tolik lidí, že sál doslova „praskal ve švech“. Hrála hudba pana Valeny z Èeské Lípy a konèilo se až k ránu. Èistý zisk pro MI ÈSPO byl tehdy 3.288,– Kès a to byla pìkná èástka do pokladny organizace. I plesy dalších složek v obci byly hojnì navštìvované. Znovu se zaèalo spoleèensky žít. K dobrovolným brigádám se váže jedna taková humorná vzpomínka. Úèastníci brigády dostávali vždy svaèinu. Tu zajišoval MNV. Obyèejnì to byla houska s kouskem salámu a nìco k pití. A to nìco k pití byla ta legrace. Podle nìjakého naøízení se jako pití nesmìlo dávat pivo, pouze nealkoholické nápoje. Chtìjte ale, aby tøeba zedník pil limonádu. To snad by se mu ani práce nevedla a pak, chlapi jsou spíš pro to pivo. Po bublinkách se nechce dìlat. Tak se vymýšlely rùzné podvùdky jak napsat úèty, aby se do nich tìch pár piv, nìkdy i bas piv, vešlo. Vždycky to vyšlo, byly napsány limonády, sušenky apod. Nikdo už pak nekontroloval, jestli se brigádníci nepøejedli nebo jestli nemìli od limonád pøíliš nafouklá bøicha. Pøedpisùm bylo vyhovìno, a jak se øíká „Vlk se nažral a koza zùstala celá“. A jak se zdá, tak i po letech tento zvyk obcházení pøedpisù, naøízení i zákonù je zakoøenìným zvykem. A tak se mezi brigádníky vžilo zavolání „Hoï mi sem tu vodováhu“, což znamenalo „Podej pivo“. Zruèný zedník prý umìl láhev piva jako vodováhu využít. Snad než ji otevøel. Vrátím se ještì k výstavbì letního kina. Zdánlivì jednoduchá vìc, stavba podia, pøinesla svá úskalí. Všechno to zaèalo tím, že na hasièské schùzi, správnìji na schùzi požárníkù, pøedložila tehdejší pøedsedkynì D. Øeøichová hotovou vìc: „Uzavøela jsem smlouvu s MNV, že postavíme pódium v letním kinì. Tak chlapi, kdo do toho pùjde?“ V té dobì mìla místní organizace ÈSPO kolem 60 èlenù, ale z toho jen málo aktivních. Více bylo jen pøispívajících. Pøihlásilo se nás kolem deseti. Potíž ale byla v tom, že nikdo nebyl zedník, takže celá vìc byla trochu na pováženou. Naštìstí pøedsedkynì sehnala pana Koteru a za jeho pomoci jsme se nìkteøí dokonce nauèili i zdít. Další potíž byla v tom, že pro celé dílo byl jen jednoduchý náèrt, a tak jsme museli dost

Stavební ruch je veliký, každý pracuje jak nejlíp umí

vymýšlet, poèítat a rozmìøovat. I to jsme zvládli. Pak jsme mìli smùlu s poèasím, èasto pršelo, a tak se práce protahovala. Jindy jsme se zdrželi zase kvùli tomu, že chybìl materiál. Mnohdy se stalo, že se muselo narychlo jet k požáru a brigáda musela skonèit. Nakonec ubývali i pracovníci, vyskytli se i kritikové, zpochybòující naše schopnosti, vìtšinou lidé, kteøí nikdy pro obec nic neudìlali, ale zásluhou „vytrvalcù“ jsme zaèaté dílo dokonèili. Rád bych pøipomnìl jména tìch odvážlivcù a vytrvalcù zejména proto, že mnozí už mezi námi nejsou. Celé akci šéfovala pøedsedkynì MO ÈSPO D. Øeøichová, odbornì pracoval a øídil pan Kotera, stavební dozor provádìl J. Houfek (promítaè stálého kina) a na všech dalších pracích se podíleli èlenové M. Linhart, M. Kopecký, M. Matìjíèek, A. Šebesta, J. Bernhard, B. Øeøicha, J. Jiøinský, J. Pavlík a já. Doufám, že jsem na nikoho nezapomnìl, ale na dokumentaèních fotografiích už nikdo jiný není. Další práce byly provedeny dodavatelsky a èásteènì za pomoci i jiných spoleèenských organizací. Kino

Koneèný výsledek celé èinnosti

bylo zprovoznìno v roce 1972. V dalším roce provedli hasièi ještì vybetonování podlahy v prostoru pod pódiem, kde tak vznikl sklad pro lavièky. Ve volbách v roce 1971 bylo zvoleno 31 poslancù MNV. Pøedsedou byl zvolen Vlastimil Brych, místopøedsedou Václav Frajer a tajemníkem se stal Adam Vokál. K nim bylo zvoleno šest èlenù rady. Pro volební období let 1972 – 1976 byl pøipraven a schválen volební program pro rozvoj obce, který obsahoval následující akce Z: Výstavba vodovodu v obci, Výstavba prodejního støediska, Hráz rybníku v Rozprechticích, Výstavba domu Svazarmu, Výstavba autobusového nádraží, Vybudování školního høištì. Dalšími akcemi byly: Úprava budovy MNV, Vodní nádrž na Dražejovì, Pøístupová cesta ke koupališti, Kanalizace pro Nové Mìsto, Pøístupová cesta k výstavbì rodinných domkù, Oprava budovy ZDŠ, Úprava komunikací a parèíkù. Dubá mìla v té dobì tyto osady: Korce, Horky, Dražejov, Kluk, Nedvìzí, Dubová Hora, Rozprechtice, Vrabcov, Nedamov, Panská Ves, Køenov, Plešivec, Nový Berštejn. Tak to je kousek historie novodobìjší a o dalších letech rozvoje Dubé zase nìkdy pøíštì. Pokud jste doèetli až sem, tak Vám dìkuji a louèím se. kronikáø mìsta Kamil Matìjoviè

9

+

Ze života základní školy VÝSLEDKY II. POLOLETÍ ZŠ DUBÁ 30. èervna 2004 skonèilo II. pololetí školního roku 2003/2004. Pro vás, kdo se zajímáte o výsledky prospìchu a chování školy, jsem pøipravila následující statistické údaje. V tabulce se dozvíte souhrnné výsledky školy dle prùmìrného prospìchu. Na I. stupni mìlo 30 žákù (z celkového poètu 140) samé jednièky, 5 žákù nedostateènou z èeského jazyka, 3 z matematiky. Všech 140 žákù bylo hodnoceno prvním stupnìm z chování. 5 žákùm bylo udìleno napomenutí tøídního uèitele, 11 žákùm dùtka tøídního uèitele, 1 žáku dùtka øeditele školy. Na II. stupni obdrželo 12 žákù vyznamenání (z celkového poètu 126), 7 žákù mìlo nedostateènou z èeského jazyka,

3 z nìmeckého jazyka, 8 z matematiky, 4 z fyziky, 1 z dìjepisu, 1 z pøírodopisu, 6 z chemie. Hodnocení prospìchu na II. stupni není ještì ukonèeno. Žáci, kteøí obdrželi maximálnì dvì nedostateèné, budou konat opravné zkoušky 26. a 27. 8. 2004. V chování bylo 92 žákù hodnoceno prvním stupnìm, 8 žákù napomenutím tøídního uèitele, 16 dùtkou tøídního uèitele, 9 druhým stupnìm a 1 žák tøetím stupnìm z chování. Gratuluji všem, kteøí dosáhli velmi pìkných výsledkù. Vìøím, že ostatní žáci budou v pøíštím školním roce pilnìjší, a tím i úspìšnìjší. Mgr. Zdeòka Šepsová, øeditelka školy

Tabulka: Souhrnné výsledky školy v prospìchu za II. pololetí 2003/2004 Tøída

Prùmìrný prospìch Poøadí

II.A I.A IV.A II.B V.B III.A V.A

1,21 1,23 1,44 1,52 1,56 1,58 1,73

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

IX.B VII.A VI.A IX.A VIII.A VIII.B

1,90 2,00 2,04 2,07 2,29 2,42

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Celkem za školu

1,77

VÝLET „ZA DVACKU“ Èerven je dobou školních výletù. Cestuje se všude (k moøi, na hory, do mìst) a vším / vlakem, autobusem, na kole/. Ètvráci pøišli s nápadem vyjet si na výlet na kolech. Není to jen tak! Je pøedepsaná pøilba a kolo musí být seøízené. S tím vším se dìti díky rodièùm vypoøádaly velice rychle, a tak nezbylo tøídní nic jiného, než stanovit datum a smìr. 22. 6. se IV. A vydala smìrem na Ráj dobýt hrad Kokoøín. Výpravu vedl Mašáry. Sbìrný vùz øídila paní uèitelka Mašková. Poèasí bylo jako na objednávku. Cestou jsme: – Napumpovali zadní kolo Ivì – Vidìli zbytky prádla v lese – Svezli na øídítkách šneka – Mašáry opravil v rekordním èase prasklou duši Tádovi – Vyndali mušku z oka Ivì – Zalepili koleno Nikèe – Vykoupali se v Harasovì – Navštívili Kokoøín

– – – –

Vyšplhali na Poklièky Dali si zmrzlinu Už nemohli do kopce Schovali se pøed deštìm

…no, a koneènì dorazili domù! Jo a ta dvacka byla na vstupenku do hradu. Mají tam studnu hlubokou 70 m. Je to jako dvì hradní vìže nad sebou. Kolik tedy mìøí hradní vìž? Všem se líbilo. A vìzte, že nemusíte jezdit za super výletem daleko. Staèí za humna. Dìkuji všem dìtem, Mašárymu i rodièùm. Jana a Pavel Maškovi Výletnický kokteil

hrstku sluneèného poèasí Mašáryho (k nezaplacení) Asi 5 cm v prùmìru silné nervy nekoneèné délky nadšení (množství libovolné) Pracovní postup: Veškeré ingredience dejte do mixéru a zvolna rozmixujte. Pøípadná prasklá duše a blatník nejsou na závadu. Pro zjemnìní chuti pøidejte dešové kapky, ale pouze padesát. Pøi vìtším množství se u konzumenta dostaví deprese. Výletnický kokteil podáváme chlazený, a to pøed výletem i po nìm. Dobrou chu pøeje Jana a Pavel

Potøebujete: 22 dìtí vybavených kolem a pøilbou 34 km dlouhou trasu

Jaký byl uplynulý rok v MŠ? Než jsme se staèili poøádnì rozkoukat, tak byl konec školního roku a jsou tady prázdniny v plném proudu. Spolu s volnými dny pøijde i èas na bilancování a hodnocení uplynulého období. Aè se to na první pohled nezdá, uplynulý školní rok byl opravdu bohatý na rùzné akce a také na množství zážitkù, které se dìtem, jak všichni doufáme, ukládají nìkde v koutku dušièky a jednou si na nì vzpomenou. Jako každoroènì na podzim jsme se i tentokrát vypravili do ZOO do Liberce a opìt to bylo pro dìti velmi zajímavé. V tomto období již nejsou zvíøata tak „líná“, a tak pøedvádìjí své kousky ochotnìji, zvláštì

10

opice jsou pro dìti velmi zajímavé. Kéž bychom byli také tak obratní. Zvíøata jsou sice velmi zajímavá, ale co je to proti jízdì vláèkem, o kterém dìti mluví už od doby, kdy se dozví, že jedeme do ZOO. Také jsme se byli podívat v miniZOO, kam nás pozvala paní uèitelka Mašková, zde si dìti mohly zvíøátka i pochovat a pohladit. To bylo paneèku pøekvapení! 11x jsme byli v tomto školním roce návštìvníky divadel, z toho 6x v Praze, 2x v Želízích, 3x pøijelo divadlo za dìtmi do školky. Vždy to byl velký zážitek. Dìti mohly shlédnout pohádky, které znají z èetby, nebo z vyprávìní, ale také úplnì

PØIHLÁŠKA DO MŠ

upozornìní pro rodièe dìtí, které by chtìli umístit své dítì do MŠ Pokud chcete, aby Vaše dítì navštìvovalo Mateøskou školu ve školním roce 2004-2005, je nutné, abyste mìli podanou pøihlášku do MŠ a to nejpozdìji do konce srpna 2004. V pøípadì, že nebudete mít podanou pøihlášku, mohou nastat komplikace pøi pøípadném požadavku umístit dítì do školky, dìkujeme za pochopení. Zdena Šindeláøová, øeditelka MŠ Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

nové pøíbìhy, napø. zpracování povídky Z. Svìráka „Tatínku, ta se ti povedla“ v Pidivadle v Praze. Jednou dokonce pøijel i kouzelník, to bylo pøekvapení, když vykouzlil nejenom králíka z klobouku, ale i stovku. To se nejvíce líbilo paní uèitelkám. Také jsme spoleènì oslavili a pøipomnìli si Havelské posvícení, Masopust, dìti pekly posvícenské koláèe, masopustní koblížky, vánoèní a velikonoèní perníky, na vánoce cukroví, dìti s pomocí uèitelek také pøipravily pohoštìní (koláèky) k pøíležitosti Srazu rodákù všem návštìvníkùm, kteøí mìli zájem a pøišli se podívat do MŠ. Pro nì si také dìti pøipravily vystoupení z písnièek a básnièek, které se nauèily v prùbìhu roku. Také jsme vyrábìli dýòová strašidla, která svítila dìtem na cestu do školky, nebo jim dìlala spoleènost ve tøídách. Vánoce a Velikonoce byly jako vždy ve znamení výroby dárkù, pøáníèek, dekorací do tøíd, uèitelky s dìtmi pøipravily besídky pro rodièe i pro veøejnost, dìti byly také zazpívat a zarecitovat v Klubu dùchodcù. Ve druhém pololetí se dìti ze 3. od-

dìlení zaèaly seznamovat s flétnou, od poèátku je „pískání“ zaujalo a nadšení jim vydrželo po celý zbytek roku. Nutno podotknout, že hra na flétnu má velmi pozitivní vliv na správné dýchání dìtí i na správný fyzický vývoj. Dìti také v zimì chodí pøikrmovat lesní zvìø ke krmelci, pro kterou na podzim sbírají kaštany a žaludy. Také jsme nìkolikrát uspoøádali výstavu prací pro veøejnost, práce dìtí byly vystaveny na oplocení kolem školky, ale bohužel nám pøíliš nepøálo poèasí, takže výtvory venku nevydržely moc dlouho. Na práce dìtí se však mùžete podívat i ve výloze tzv. Devìtatøicítky, kde paní uèitelka s dìtmi pravidelnì obmìòuje obsah výlohy. S velkým úspìchem jsme i letos absolvovali pøedplaveckou výuku, dìti se tak pøestanou obávat vody, nauèí se základùm plavání, letos se dvì dìti nauèily plavat naprosto bez pomùcek. Také jsme oslavili Den Zemì, a to tak, že jsme uklízeli areál a zahradu MŠ a vìøte, že bylo co uklízet. Nìkolikrát jsme byli za kamarády v Želízích, se kterými udržujeme kontakty již nìkolik let. Spoleènì jsme byli na turis-

tické vycházce, na pohádce, opékali jsme buøtíky. Na konci roku probìhlo slavnostní rozlouèení se školáky, dìti si zazpívaly a zarecitovaly nìco ze svého repertoáru, dostaly malou upomínku na „školkovᓠléta a spoleènì jsme oslavili odchod sladkým pøekvapením. Toto vše a ještì mnoho dalších akcí se konalo letos v naší školce, a pak se divíme, že ten rok tak rychle ubìhl! Velký dík patøí panu Miloslavu Lupomìskému, který nám vždy bez problémù poskytl autobus, témìø na „lusknutí prstem“, a také za sponzorování nìkterých cest. Dále bych chtìla podìkovat panu Jaroslavu Øeøichovi, že nás vždy v poøádku dovezl tam i zpìt. Podìkování patøí také panu Knotovi, který letos zajistil fotografování dìtí na konci školního roku a fotografování na tablo a vyhovìl všem našim požadavkùm bezezbytku. V neposlední øadì patøí dík také rodièùm za to, že dìtem umožòují úèastnit se všech akcí, protože nic není zadarmo. Pøeji Vám krásný zbytek prázdnin Zdena Šindeláøová, øeditelka MŠ

Výlet køesanské mládeže Na konci kvìtna se vypravila vìøící mládež z Dubé na víkendový výlet do Brtníkù, což je malebná vesnièka ve šluknovském výbìžku, asi 10 km od Rumburku. Je to opravdu malá víska – vždy po našem

pøíjezdu se zvýšil poèet obyvatel o 10 %. Nás bylo celkem osmnáct. Když jsme se všichni zabydleli na místní barokní faøe, bylo už docela pozdì.

OZNÁMENÍ

Protože mezi námi byla spousta umìlcù, spoleènì jsme si pøed spaním zahráli a zazpívali. Do dalšího dne nás pøivítala jasná obloha a letní slunce. Po zhltnutí snídanì proto každý, kdo udržel pálku a umìl kopnout do míèe, vybìhl na nedaleké místní høištì. Po nároèném sportovním dopoledni na nás èekal vynikající obìd. Po obìdì se odpoèívalo – pro nìkoho byl odpoèinek spánek, pro jiného sport. Když se pøiblížil veèer, èekalo nás (pro nìkteré nemilé) pøekvapení – stezka odvahy. Za jasného mìsíèního svìtla jsme se vypravili do lesa, kde jsme mìli prokázat svou odvahu. Pøestože nìkteøí z nás mìli strach, ukázalo se, že máme všichni pro strach udìláno. Další den naši opatrovníci pøipravili pìkný výlet do Kyjovského údolí a na rozhlednu Vlèí hora. Po cestì jsme si užili hodnì legrace a soutìží. Unavení, ale v dobré náladì jsme dorazili zpátky do Brtníkù. Pak už jsme zbytek dne každý strávil po svém. Další den jsme svùj výlet zakonèili úèastí na mši sv. v nedalekém Filipovì. Výlet se opravdu podaøil. A to hlavnì díky našim vedoucím, ale také nás všech,

kteøí jsme jim ochotnì pøislíbili úèast i pomoc. Poznali jsme, že není nad to, strávit veèer se svými pøáteli a pøíjemnì se bavit. I pøes vìkové rozdíly jsme si dobøe rozumìli a bylo tam pøíjemné prostøedí, ve

kterém se každému z nás muselo líbit. My jsme si pochvalovali program a vedoucí si pochvalovali naše chování a nadšení. A protože jsme naše vedoucí nezlobili a pomáhali jim, slíbili nám, že to není naše poslední akce. Za spokojenou mládež Petr Imrich ml.

Ve støedu 29. záøí 2004 se v Základní škole Dubá uskuteèní dražba vyøazeného majetku. Zaèátek v 15,00 hodin, pøedpokládaný konec v 17,00 hodin. Dražit se bude napø.: vyøazený školní nábytek, jídelní stùl, záøivková svítidla, radiátory, skøínì, èernobílé televize atd. Pøesné informace budou bìhem záøí zveøejnìné ve vitrínì školy.

Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

11

Rozhovor PITÍ ZE SKLEPA

Rozhovor s dubským èajovníkem Stanislavem Chramostou Je léto. Co si dáte na pití, když máte žízeò? Èaj. Asi nejradši studený puer. Proè ne pivo nebo tøeba coca-colu? Coca-cola mi nechutná. Pivo si taky nìkdy dám, ale studený èaj mi pøipadá lepší. Po pivu, když je vedro, rozbolí èlovìka hlava a žízeò uhasí jen na chvíli, takže èasto nezùstane jen u jednoho. Tím si otupuje vìdomí. Zatímco èajem si ho bystøí. Co to je puer? To je èaj, který se nechává dlouho – až nìkolik let – zrát ve sklepì. Proè zrovna ve sklepì? Kvùli aroma. Je ve zvláštních sklepech, které se otvírají jen jednou do roka, aby si tam obchodníci pøišli na celý rok nakoupit, a pak se sklep opìt zapeèetí. V poslední dobì popíjím, když mám žízeò, sedm let starý puer vynikající chuti. Dostal

jsem ho od jednoho známého. Puer je tedy nejlepší èaj? To ne. To se nedá øíci. Každý èaj je jiný. Každý má nìco do sebe. Odkud èaj vlastnì pochází? Odkud se sem dováží? Vìtšinou z Asie – z Japonska, z Èíny, z Indie… Takže tøeba z Afriky nebo Ameriky ne? Odtamtud se zase dovážejí tzv. ne-èaje. Co to je? To jsou ty nápoje, které se nepøipravují pøímo z listí èajovníku. Tøeba Roibos, Lapacho apod. Pøipravují se tøeba ze strouhané kùry urèitých stromù. A co tøeba sáèkové ovocné èaje? To je úplnì jiná kapitola. Takový èaj vzniká, domnívám se, obvykle tak, že se sebere ze zemì, co zùstane po vytøídìní kvalitních èajù, pøisype se k tomu chemické aroma a naporcuje se to do sáèkù. Když naopak pøijdete nìkam do èajovny a dáte si ovocný èaj, mùžete v nálevu mezi roztahujícími se èajovými lístky vidìt plavat tøeba sušené borùvky, nebo kousky jiného ovoce. A co je to ten zelený èaj? To se dìlá z bylinek? Zelený èaj vzniká prostým sušením èajových lístkù. Èerný èaj vzniká fermentací – to je proces, kdy se surovina nechává za zvláštních podmínek nìjakou dobu „zrát“. Takže je to vlastnì jako s tím pivem? Nìjaká rostlina se nechá vzkvasit a je z toho nápoj? Bylo by to tak, až na to kvašení. Že by se dìlal alkohol z èaje, o tom jsem zatím neslyšel. A co bylinky? Ty se na žízeò hodí? Já je na žízeò nepiju. Používám je spíš jako lék. Pravidelnì každý rok bývám ale-

4 spoò jednou poøádnì nachlazený. Vždycky jsem s tím mìl spojeny horeèky kolem 39 stupòù. Letos poprvé jsem mìl jen kolem 37 stupòù, a to jsem nepoužíval žádné prášky. Co jste pil za bylinky? Ty nejbìžnìjší: meduòku, mátu, heømánek… Èím to je, že nikde ve svìtì, ani v samotné Indii nebo tøeba v Turecku není v èajovnách takový výbìr èajù, jako tøeba v Èechách? V Turecku je obrovská spotøeba èaje – jen se k nám nedostanou, protože se nevyváží. Výbìr tam v èajovnách takový není, ale Èeská republika není výjimkou. V Anglii a ve Francii se setkáte s podobnými èajovnami jako u nás. Není to tak trochu móda? Spíš bych øekl trend. V Èechách všichni poøádní chlapi chodili do hospody na pivo. Nejsou lidé v èajovnách trochu pøejemnìlí? Pøipadá mi, že lidé v èajovnách jsou v pohodì. Naopak, i když mi pivo chutná, myslím, že alkohol vede lidi k agresivitì. Každý den po ránu si vezmu velký pùllitrák a udìlám si do nìj gun-powder (zelený èaj – pozn.red.). Je to špatnì? Nevím. Já to dìlám obèas taky. otázky kladl Zdenìk Dudka

ä

Recepty

Sbìr borùvek a houbaøení je jednou z mála pøíležitostí, jak v letním období spojit pøíjemnou rodinnou vycházku do pøírody se sbìrem lesních plodù. Léèivé úèinky borùvek: Pomáhají pøi prùjmech a jiných støevních potížích. Snižují hladinu cholesterolu a tuku v krvi. Posilují imunitní systém. Chrání tìlesné buòky proti volným radikálùm – omlazují. Prospívají tvorbì sliznic. Podporují úsilí o snižování nadváhy (ve 100g borùvek je obsaženo pouhých 60 kcal). Vysoce úèinné biolátky borùvek uklidòují nervy.

JEDNODUCHÁ BORÙVKOVÁ ZAVAØENINA 500 g borùvek, 500 g želírovacího cukru Borùvky pøebereme, omyjeme a necháme okapat. Pak je rozmaèkáme, vmícháme želírovací cukr a v hrnci povaøíme pìt minut. Poté zavaøeninu naplníme do sklenic. Zavíèkujeme a otoèíme dnem vzhùru, dokud zavaøenina nevychladne.

12

HOUBOVÉ NUDLE 500 g nudlí (nebo jiných tìstovin), 200 g èerstvých hub, 100 g uzeného masa, 1/2 malé hlávky zelí, cibule, kmín, sùl, pepø, olej, cukr, ocet Nudle uvaøíme v osolené vroucí vodì. Zelí nakrouháme a osmahneme na troše oleje. Podlijeme vodou, osolíme a ochutíme do sladkokysela a dusíme. Osmažíme cibulku a podusíme na ní oèištìné a na kousky nakrájené houby. Ochutíme solí a kmínem.Ve vìtším pekáèi smícháme nudle, zelí, houby a na kostièky nakrájené

uzené. Vše opepøíme, nejlépe èerstvì namletým ètyøbarevným pepøem. Dùkladnì promícháme a zapeèeme ve vyhøáté troubì do køupava. Dobrou chu a mnoho úspìchù pøi procházkách lesem Vám pøeje Petra Šolcová Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Kam za kulturou PROGRAM LETNÍHO KINA DUBÁ-NEDAMOV – SRPEN nedìle 1.8. MEZI NÁMI DÌVÈATY americký film – komedie s titulky pøístupný úterý 3.8. PRCI, PRCI, PRCIÈKY – Svatba americký film – komedie s titulky pøístupný od 15ti let pátek 6.8. NÁVRAT DO COLD MOUNTAIN americký film – váleèné drama s titulky pøístupný od 15ti let nedìle 8.8. STRAŠIDELNÝ DÙM americký film – komedie s titulky pøístupný úterý 10.8.

NEPRÙSTØELNÝ MNICH americký film s titulky pøístupný od 12ti let pátek 13.8. sobota 14.8. JAZZOVÉ DNY nedìle 15.8. OHNIVÝ OCEÁN americký dobrodružný, historický film pøístupný úterý 17.8. STARKY A HUTCH film USA – akèní komedie pátek 20.8. PIRÁTI Z KARIBIKU – Prokletí Èerné perly americký historický, dobrodružný film pøístupný

®

nedìle 22.8. HARRY POTTER A VÌZEÒ Z AZKABANU americký film – rodinný, èeské znìní pøístupný úterý 24.8. SPIDERMAN Film USA – dobrodružný pátek 27.8. BOLERO èeský film – krimi Pøíbìh je inspirován skuteèným zloèinem. pøístupný od 12ti let nedìle 29.8. MEDVÌDÍ BRATØI americký film – animovaná pohádka pøístupný

PROGRAM KINA MÁJ DOKSY – SRPEN Máchova 542, 472 01 Doksy, tel.: 487 872 279 1. nedìle, jen ve 20,30 hod. KILL BILL 1 Americký širokoúhlý akèní film. Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 2. pondìlí, jen ve 20,30 hod. KILL BILL 2 Americký širokoúhlý akèní film. Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 3. úterý, jen ve 20,30 hod. GOTHIKA Americký film – thriller. Vstupné 54 + 1,– Ml. nepøístupno 4. støeda, jen v 19 hod. SCOOBY DOO 2: Nespoutané pøíšery Americký širokoúhlý film – komedie. Vstupné 59 + 1,– Ml. pøístupno 4. støeda, jen ve 21 hod. BABA NA ZABITÍ Americká èerná komedie. Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný 5. ètvrtek, jen ve 20,30 hod. POSLEDNÍ SAMURAJ Americký širokoúhlý historiký velkofilm Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 6. pátek, jen ve 20,30 hod. PRESUMPCE VINY Americký film – kriminální drama. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 7. sobota, jen ve 20,30 hod. SILNÝ KAFE Èeský film. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 8. nedìle, jen ve 20,30 hod. BOLERO Èeský film. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 9. pondìlí, jen ve 20,30 hod. CHOKING HAZARD Èeský širokoúhlý film – hororová komedie. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

10. úterý, jen ve 20,30 hod. OHNIVÝ OCEÁN Americký širokoúhlý dobrodružný film. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 11. støeda jen ve 20,30 hod. Starsky and Hutch Americký širokoúhlý film – akèní komedie Vstupné 59 + 1,– Ml. pøístupno 12. ètvrtek, jen v 19 hod. HARRY POTTER A VÌZEÒ Z AZKABANU Americký širokoúhlý film. (dabováno) Vstupné 64 + 1,– Ml. pøístupno 13. pátek, jen ve 20,30 hod. ZLODÌJ ŽIVOTÙ Americký širokoúhlý film – thriller. Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 14. sobota, jen ve 20,30 hod. JAK BÁSNÍCÍ NEZTRÁCEJI NADÌJI Èeská komedie Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 15. nedìle, v 19 a 21 hod. LUPIÈI PANÍ DOMÁCÍ Americká èerná komedie. Vstupné 59 + 1,– Ml. pøístupno 16. pondìlí, jen ve 20,30 hod. KAMEÒÁK 2 Èeský film – bláznivá komedie Z. Trošky. Vstupné 59 + 1,– Do 12 let nevhodný 17. úterý, jen ve 20,30 hod. 50x A STÁLE POPRVÉ Americká romantická komedie Vstupné 59 + 1,– Ml. pøístupno 18. støeda, jen ve 20,30 hod. DEN POTÉ Americký katastrofický thriller. Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný 19. ètvrtek, v 18,45 a 21 hod. SPIDER – MAN 2

Americký širokoúhlý dobrodružný film. Vstupné 64 + 1,– Ml. pøístupno 20. pátek, jen ve 20 hod. PÁN PRSTENÙ: Návrat krále Americký širokoúhlý velkofilm. Vstupné 64 + 1,– Ml. pøístupno 21. sobota, jen ve 20 hod. S.W.A.T. Jednotka rychlého nasazení Americký širokoúhlý akèní film. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 23. pondìlí, jen ve 20 hod. TROJA Americký širokoúhlý historický velkofilm. Vstupné 64 + 1,– Do 12 let nevhodný 24. úterý, jen ve 20 hod. PIRÁTI Z KARIBIKU – Prokletí Èerné perly Americký širokoúhlý dobrodružný film. Vstupné 57 + 1,– Ml. pøístupno 25. støeda, v 18 a 20 hod. PÁNSKÁ JÍZDA Èeský film – rodinná komedie. Vstupné 54 + 1,– Ml. pøístupno 26. ètvrtek, jen ve 20 hod. JEDNA RUKA NETLESKÁ Èeský film. Èerná komedie Vstupné 57 + 1,– Do 12 let nevhodný 27. pátek, jen ve 20 hod. KDYSI DÁVNO V MEXIKU Americký širokoúhlý film – akèní komedie. Vstupné 54 + 1,– Ml. pøístupno 28. sobota, jen ve 20 hod. MAMBO ITALIANO Kanadský film – komedie. Vstupné 54 + 1,– Do 12 let nevhodný 31. úterý, jen ve 20 hod. DÙM Z PÍSKU A MLHY Americký film – drama. Vstupné 59 + 1,– Do 15 let nevhodný

13

KD CRYSTAL ÈESKÁ LÍPA KD Crystal, Boženy Nìmcové 2942, Èeská Lípa, tel.: 487 522 300 5.8.2004 Vlasta REDL & KDJ (CZ), 20.00 hod. VODNÍ HRAD LIPÝ koncert folkrockového písnièkáøe Vstupné: 150,– Kè pro dìti do 15 let 80,– 7.8.2004, 19.00 hod. SOLIDEO VODNÍ HRAD LIPÝ koncert støedovìké a renesanèní hudby

Vstupné: 50,– Kè 21.8.2004, 20.00 hod. JAZZOVÝ VEÈER VODNÍ HRAD LIPÝ Hraje: Jazzové trio J-I-P: Skupina vznikla v únoru 2004 ve složení Pavel Vìtrovec – klavír (kapelník doprovodné skupiny Karla Gotta), Ivan Košál - kytary a Jiøí Holec – kontrabas. Vstupné: 50,– Kè

22.8.2004, 14.00 hod. ODPOLEDNE S LIDOVKOU KD CRYSTAL Hraje: „MY DVA A ÈAS“ Vstupné: 30,– Kè 28.8.2004, 10.00 hod. ZÁVÌR ÈESKOLIPSKÉHO KULTURNÍHO LÉTA

KULTURNÍ LÉTO NA HOUSCE 14. – 15. srpen, 20.00 hodin divadlo Ze života hmyzu Divadelní spolek Mšeno 21. – 22. srpen Oživená historie (renesance) šermíøi, taneènice, dobová øemesla, jarmark Každou sobotu od 21.00 hodin Noèní prohlídky procházky hradem a sklepeními pøi svíèkách PROVOZNÍ DOBA HRADU: duben, øíjen: sobota+nedìle 10.00 – 17.00 hod. kvìten, èerven, záøí: úterý – nedìle 10.00 – 17.00 hod. èervenec, srpen: úterý – nedìle 10.00 – 18.00 hod. navíc: èerven, èervenec, srpen – každou sobotu noèní prohlídky od 21.00 hod. upozornìní: 7. a 8. srpna se prohlídky nekonají – akce Noc s hvìzdami. vstupné: plné 50,– Kè, dìti 30,– Kè, rodinné 140,– Kè Individuální dohody po pøedchozím jednání na tel. 728 351 101 (kastelán) PLACENÁ INZERCE

DUŠAN SEDLÁÈEK

– klempíøství – pokrývaèství – izolace støech Dubá, Malá strana 60 605 504 895 721 204 991 605 355 270 Zajištìní úvìru! 14

VTIP MÌSÍCE Sejdou se v hospodì tøi dealeøi svìtoznámých pivovarù: Heinekenu, Budweiseru (USA) a Plzeòského Prazdroje. První dealer si objednává: „Dám si jeden Heineken, protože je vyroben z tìch nejlepších surovin“. Amerièan øíká vrchnímu: „Dám si Budweiser, protože je prostì nejlepší na svìtì!“. A Èech øíká: „Já si dám Colu“. Ostatní dva se na nìj tázavì podívají a ptají se ho: „Vy si nedáte pivo?!?“ A nᚠdealer jim odpoví: „Když si nedáte vy, tak ani já nebudu...“ Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

15

Krajinářské sympozium Dubá 2 004 P odbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací uspořádal na polovinu srpna ojedinělou akci, která je spojená se zdejším krajem. Pozval výtvarníky, hudebníky a další lidi, kteří mají nebo by mohli mít vztah ke krajině kolem Dubé a navrhl jim, aby zkusili vytvořit projekty, díla, nebo vymyslet akce, které by ze zdejší krajiny vycházely. Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací vznikl koncem roku 2002. Od té doby má na kontě více než deset různých akcí od výstav přes koncerty, akce větší i menší. Hlavním smyslem existence spolku je však sdružovat, podněcovat a vytvářet. Úplný výčet dosud uspořádaných akcí je možno najít na stránce http://sweb.cz/P.spolek/ Původní nápad uspořádat Krajinářské sympozium vznikl z frustrujícího pocitu, že zdejší krásná krajina zasluhuje více pozornosti, než se jí od roku 1946 dostává. Ještě před vyhlášením sympozia se ukázalo, že se pravděpodobně nebude týkat jen olejomaleb a klasických krajinářů. Tento předpoklad se potvrdil a výsledkem je několik zajímavých netradičních projektů. Klasičtí krajináři jsou však samozřejmě zastoupeni také a nedá se předpokládat, že by měli záměr vytvářet fádní konvenční krajinky s břízkami a jeleny. V kraji kolem Dubé totiž žijí mufloni, kteří jsou barevně zajímavější. Zdeněk Dudka

Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá ve dnech 13. – 15.(22.) srpna 2004 Krajinářské sympozium Dubá 2004. předběžný program: pátek 13. srpna 16:00 hod. Petr Smetáček – PROCHÁZKA audiovizuální koncert

Procházka, začínající na dubském náměstí a končící rozhledem z vrcholku Nedvězí, je důsledkem autorovy nedávno nalezené záliby v improvizaci na piano na libovolná témata. Nebude se tedy hrát podle not ani jiných značek, jedinou osnovou budou záběry z trasy.

pátek 13. srpna 17:00 hod. VERNISÁŽ VÝSTAVY obrazů, kreseb, soch, objektů, instalací.

Zúčastnění autoři: Miroslav Ottmar, Markéta Myšková, Zdeněk Dudka, Tomáš Válka, Jan Vaněk, Michal Janovský, Aneta Holasová a další. Výstava je prodejní.

13. – 22. srpna v rámci výstavy Markéta Myšková: KRAJINA JAKO ORNAMENT

Krajina je domov. Nejenom pro lidi, ale pro všechny tvory a rostliny. Má tvary vnější i vnitřní, linky horizontu i tajemných skrytých siločar, rytmus zkamenělého pohybu mořských vln…

13. – 22. srpna v rámci výstavy Miroslav Ottmar: – TVÁŘ KRAJINY (dvojice fotografií)

Tvář krajiny v okolí města Dubá, srovnání minulé a současné krajinotvorby člověka žijícího v okolí Dubé. Původní fotografie jsou reprodukce z počátku 20.století od starousedlíka – německého fotografa K. Streera. Fotografie k nim párově zachycují současný stav z r. 2004 ze stejných úhlů pohledů. Některé záběry nebylo možné realizovat naprosto stejně, momentální podmínky to nedovolují. Autor též nebral v úvahu roční období a denní dobu pořízení fotografií. Domnívá se, že i tak je obrazová výpověï dostačující.

sobota 14. srpna 10:00 hod. odchod od novinového stánku dr. Václav Cílek – LOVCI A SBĚRAČI

Vycházka po mezolitických lokalitách v okolí Dubé.

neděle 15. srpna 10:00 hod. odchod od kostela Nalezení sv.Kříže Štěpán Přenosil – PROCESÍ s bubny a dudami

Pokus o rekonstrukci tohoto kdysi běžného křesanského obřadu, potažmo hudební formy, která se z Čech s násilným šířením ateizmu téměř úplně vytratila. Hudba, komponovaná speciálně pro cestu od chrámu Nalezení sv.Kříže ke kapli sv.Barbory, je instrumentována pro dudy, bubny a lidský hlas.

neděle 15. srpna 11:00 hod. nad Mlýnkem u kaple sv.Barbory Zdeněk Bláha – JMÉNA KRAJINY performance

Projekt „Jména krajiny“ sleduje jedinou myšlenku, a to oživení paměti. Paměti člověka, paměti krajiny. Provedení postavené na permutaci čtyř prvků sestává z rytmů bicích nástrojů a lidských hlasů, jež vyslovují jména, která se vztahují k Podbezdězí.

neděle 15. srpna 18:00 hod. suterén budovy pošty Zdeněk Dudka – KTÁCI scénický koncert

Hudební, scénicky připravený epický projekt aplikující prvky ptačího dorozumívání do melodiky lidské hudby pomocí čtrvrttónů a dalších netradičních technik.

neděle 22. srpna 15:00 hod. AUKCE děl neprodaných v průběhu výstavy

Při ukončení sympozia bude možno zakoupit si výtvarná díla, která nebyla prodána v průběhu výstavy.

16

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

O AUTORECH: Petr Smetáček: Nar. 1984. V letošním roce absolvoval Gymnázium v Mělníku a těší se na studium Ježkovy konzervatoře v Praze. Aktivní hudebník, hraje na klavír a na dudy, skládá a aranžuje. Markéta Myšková: Nar. 1957. V roce 1976 absolvovala výtvarné gymnázium v Praze. Od r. 1982 žije v Dubé a věnuje se m.j. kresbě, malbě a psaní prózy. Zajímá se o historii kraje. Miroslav Ottmar: Nar. 1955. V roce 1983 absolvoval studium na Institutu výtvarné fotografie v Olomouci a v roce 2001 na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Věnuje se aktivně přípravě mládeže ve výtvarné fotografii, spolupracuje se začínajícími mladými fotografy (výtvarná skupina Rovnýma nohama). Věnuje se dlouhodobým výtvarným projektům. Od roku 1990 pracuje jako volný fotograf v Praze, kde také žije. Zdeněk Dudka: Nar. 1961. Od r. 1986 žije v Dubé. Od konce 70. let působí jako autor hudby a textů a hráč na klávesové nástroje v ansámblech okrajových žánrů

mezi undergroundem a avantgardou. Experimentuje s výrazem a významem znaků. V posledních letech se více věnuje poezii a pozorování komunikace zvířat. Václav Cílek: Nar. 1955. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity, obor geologie ložisek. V Geologickém ústavu AV ČR se nejprve zabýval uranovými ložisky a výzkumem měsíčních hornin. Po roce 1990 se naplno věnuje studiu klimatických oscilací a změn prostředí v nejmladší geologické minulosti. Zdeněk Bláha: Nar. 1956. Hráč na bicí nástroje, z nichž některé sám vyrábí. Kromě hry v uskupeních různých žánrů (swing, pochodová hudba, techno, rock´n´roll...) se věnuje hraní ve volné krajině. Žije v zahradní chatě nedaleko Kolína. Štěpán Přenosil: Nar. 1969. Absolvent SOU Československých hudebních nástrojů v Hradci Králové a Katolické teologické fakulty v Praze. Od roku 1988 aktivní hudebník. V České Lípě umělecky vede skupinu Řemdih interpretující t.č. gotickou hudbu, ve Cvikově vede dětský soubor Lusatia consort hrající skladby rene-

sanční, barokní a současné. Od r. 1993 zpíval v pěveckém sboru Musica Caecilia a později v Severočeském filharmonickém sboru. Zabývá se úpravou lidových písní za použití některých moderních skladebných technik a hudebních forem. Při své skladatelské činnosti se pokouší o spojení vlivů církevní, lidové (etnické), historické a moderní hudby. Akce je financována z členských příspěvků spolku, z darů místních živnostníků a MěÚ Dubá a zaštítěna KÚ Liberec. Zvláště děkujeme těmto sponzorům (kteří si podle stávajících předpisů bohužel nesmí své dary odečíst od základu daně): Radomil Šolc, restaurátor Dana Civínová, květinářství Jana Kamarádová, drogerie Markéta Pauzrová, lékárna Hynek Pauzer, elektroservis Eva Jelenová, krmiva Veronika Kadlečková, kadeřnický salón Jitka Vokálová, kadeřnictví Hostinec V Zátiší Helena Procheová, realitní kancelář Kokořínsko Ivana Kracíková, aranžérské služby Čajovna U Schima

MEZINÁRODNÍ JAZZOVÉ DNY DUBÁ-NEDAMOV 2004 pátek 13. 8. 2004 od 18,00 hodin

sobota 14. 8. 2004 od 14,00 hodin

Ø LÉDL JAZZ QUINTET Turnov

EŘÍ N Ø JUNIOR BIG BAND LITVÍNOV – CHUD CHUDEŘÍ EŘÍN

Ø BIG BAND MICHAELA WOLLMANNA

- Kosmonosy účinkují: Michaela Hálková, Soňa Švadlenková, Zdeněk Koštíř

dětský BIG BAND s devítiletým bubeníkem a jedenáctiletou zpěvačkou Andreou Termerovou.

sobota 14. 8. 2004 od 19,00 hodin AND CL – ČESKÁ LÍP A Ø BIG BBAND LÍPA

MOTIV A – JAZZROCK Ø LOKO LOKOMOTIV MOTIVA Tentokrát ale už doopravdy s politiky netančí Vít Fiala, Petr Vondráček, Karel Schürrer, Norbi Kovács VELEBAND, Řídí Jan Hála Ø VELEBAND - pocta Vlastimilu Hálovi – 80. výročí od jeho narození obsazení: Václav Týfa, František Tomšíček, Stanislav Zeman, Radek Němec, Přemysl Tomšíček, Jan Šatra, Jan Jirucha ml., Aleš Vopelka, Martin Plachý, Rostislav Fraš, Štěpán Markovič, Radek Zapadlo, Jirka Hála, Jaromír Honzák, Jan Dvořák, Jan Hála

účinkují: Milada Tulachová, František Nebuželský, Josef Nečas Ø US-EUROPE JAZZ VOCAL SUMMIT

Lee Andrew Davison (USA), Věra Křížková, Barbora Řeháčková a zpěvák ústřední melodie oscarového filmu Želary Petr HanA FFII AL Y zlík. Vokální soubor GAUDIUM a X-TET VÍT VÍTA ALY Ø SWING BAND FERDINANDA HAVLÍKA

special guest: Jiří SUCHÝ Na počest 80. výročí narození Jiřího Šlitra

FESTIV ALEM PROVÁZEJÍ EV A PILAROVÁ A VÍT FFIIALA FESTIVALEM EVA Sponzoři a mediální par tneři: MĚSTO DUBÁ, MINISTERSTVO KULTURY ČR, HUDEBNÍ NADACE OSA, partneři: NADACE ČESKÝ HUDEBNÍ FOND, ŠKODA EXPORT, KOKOŘÍNSKO – REALITNÍ AGENTURA DUBÁ, ČESKÁ SPOŘITELNA, RADA SAI, OD KAUFLAND, IMESTA DŘEVČICE, HOLS, A.S. PIVOVAR VRATISLAVICE, CUKRÁRNA - PANÍ MARYSKOVÁ, DINO SERVIS - JAROSLAV KULHÁNEK, RADIO ČESKÝ ROZHLAS, RADIO CRYSTAL, DENÍKY BOHEMIA - ČESKOLIPSKÝ DENÍK Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

17

MÍR A HOJNOST A potom dav opìt znehybnìl. „Papᓠs Monou a Frankem vystoupili na tribunu a pøipojili se k nám. Bil jim pøitom do kroku malý bubínek. Potom „Papᓠukázal na bubeníka prstem, a bubnování ustalo. Pøes vojenskou blùzu mìl pøipnuté podpaždní pouzdro. Blýskala se v nìm pochromovaná pìtaètyøicítka. Byl to starý, starý muž, jako tolik jiných èlenù mého karassu. Vypadal zuboženì. Pohyboval se krátkými prkennými kroky. Byl dosud tlustý, ale sádlo na nìm rychle tálo, nebo jeho prostá uniforma byla samý fald. Bulvy na jeho ropuších oèích mu žlutì svítily. Ruce se mu tøásly. Jeho tìlesným strážcem byl generálmajor Franklin Hoenikker, obleèený do bílé uniformy. Frank – s tenkými zápìstími a úzkými ramínky – vypadal jako dítì, které pøetáhlo hodinu, kdy má jít do postele. Na prsou mìl metál. Vnímal jsem ty dva, „PapᓠMonzana a Franka, s jistými obtížemí – nikoli proto, že by mi nìco bránilo v pohledu, ale proto, že jsem nemohl odtrhnout oèi od Mony. Byl jsem vzrušený, zkormoucený, rozjitøený, nepøíèetný. Mona byla ztìlesnìním všech mých dychtivých, pošetilých snù o pravé ženì pro mì. Vidìl jsem v ní, potìš Bùh, její høejivou a smetanovou duši, vìèný mír a hojnost. Byla to úchvatnì vyrovnaná dívka – a to jí bylo pouhých osmnáct. Zdála se rozumìt všemu a být vším, èemu je zapotøebí rozumìt. V Knihách Bokononových je o ní jmenovitá zmínka. Bokonon o ní mimo jiné øíká: „Mona má prostotu všeho.“ Její šaty byly bílé a øeckého støihu. Na malých hnìdých nožkách mìla nízké sandály. Její bledìzlaté lasy byly dlouhé a splývaly jí volnì na ramena. Její boky byly lyrou. Ach Bože! Vìèný mír a hojnost. Byla jedinou krasavicí v celém San Lorenzu. Byla státním pokladem. „Papᓠji dle Philipa Castla adoptoval proto, aby smísil pøísnost svého panování s božstvím. Do èela tribuny byl pøitlaèen xylofon. A Mona zaèala hrát. Hrála „Když den se konèí“. Bylo to jediné tremolo – stoupající, klesající, a opìt stoupající. Dav upadl v opojení krásou. A potom nadešla chvíle, aby nás „Papᓠpøivítal. ………………..

18

„Papᓠbyl samouk a býval majordomem u desátníka McCabeho. Hranice ostrova v životì nepøekroèil. Mluvil docela obstojnou americkou angliètinou. Všechno, co kdo z nás na tribunì pronesl, burácelo do uší davu troubamo posledního soudu. Cokoli z tìchto trub vyšlo, valilo se pøes hlavy davu širokým, krátkým bulvárem, odrazilo se od sklanìných prùèelí tøí nových budov a vrátilo se kejhavì zpátky. „Buïte vítáni,“ øekl „Papá“. „Pøicházíte k nejlepšímu pøíteli, jakého kdy Amerika mìla. Amerika je mnohde špatnì chápána, ale nikoli zde, pane velvyslanèe.“ Uklonil se H.Loewevi Crosbymu, výrobci byciklù, kterého zøejmì považoval za nového velvyslance. „Vím, že jsem tady v dobrý zemi, pane prezidente,“ øekl Crosby. „Všechno, co jsem o ní slyšel, mi zní úplnì velkolepì. Ale je tu jedna malièkost…“ „Ach?“ „Já totiž nejsem velvyslanec,“ øekl Crosby. „Ne, že bych nechtìl, ale jsem jenom prostej, obyèejnej obchodník.“ Uráželo ho, že musí øíct, kdo je skuteèný velvyslanec. „Tamhleto je ten hlavoun.“ „Ach!“ „Papᓠse usmál svému omylu Náhle mu však úsmìv zmizel ze rtù. Tìlo mu zkroutila jakási vnitøní muka, prohnula ho do pøedklonu, zavøela mu oèi – pøimìla ho, aby se soustøedil na pøežití té strašné bolesti. Frank Hoenikker mu nanicovatì, nešikovnì pøispìl ku pomoci. „Není vám dobøe?“ „Odpuste,“ zašeptal posléze „Papᓠa èásteènì se napøímil. V oèích mu stály slzy. Setøel si je a ještì trochu se napøímil. „Prosím za prominutí.“ Zdálo se, že si není pøíliš jist, kde vlastnì je a co se od nìj oèekává. Potom se rozpomenul. Potøásl Horlicku Mintonovi srdeènì rukou. „Jste tady mezi pøáteli.“ „Jsem o tom pøesvìdèen,“ øekl zdvoøile Minton. „Mezi køesany,“ øekl „Papá“. „Výbornì.“ „Antikomunisty,“ øekl „Papá“. „Výbornì.“ „Nenajdete tady jediného komunistu,“ øekl „Papá“. „Mají moc velký strach z háku.“ „Ani se jim nedivím,“ øekl Minton. „Vybrali jste si k pøíjezdu ten nejlepší èas,“ øekl „Papá“. „Zítøek bude jedním z nejšastnìjších dnù v dìjinách naší zemì. Zítra oslavíme nᚠnejvìtší státní svátek, Den Stovky muèedníkù za demo-

kracii. Bude to také den zásnub generálmajora Hoenikkera s Monou AamonsovouMonzanovou, nejvzácnìjší osobou mého života, jakož i života celého San Lorenza.“ „Pøeji vám hodnì štìstí, sleèno Monzanová,“ øekl Minton vøele. „A vám blahopøeji, generále Hoenikkere.“ Oba mladí lidé pokývli na znamení díkù hlavou. Teï byla øada na Mintonovi. Pronesl øeè o takzvané Stovce muèedníkù za demokracii a lhal pøitom, až se prášilo. „V celé Americe není školáka, který by neznal pøíbìh ušlechtilé sanlorenzské obìti v dobách druhé svìtové války. Sto udatných Sanlorenzanù, jejichž památku zítra uctíme, položilo na oltáø vlasti vše, co svobodomilovní lidé mohou dát. Prezident Spojených státù mì požádal, abych ho na zítøejší slavnosti osobnì zastoupil a vrhl do moøe vìnec, dar lidu Ameriky lidu San Lorenza.“ „Lid San Lorenza je vám, vašemu prezidentovi a šlechetnému lidu Spojených státù za tuto pozornost hluboce vdìèný,“ øekl „Papá“. „Bude nám neskonalou poctou, když na zítøejší zásnubní slavnosti vhodíte vìnec do moøe.“ „Pocta je na mé stranì.“ „Papᓠnám pak všem nakázal, abychom mu na druhý den prokázali èest svou pøítomností na obøadu vržení vìnce a na zásnubní hostinì. Mìli jsme se dostavit do jeho paláce v pravé poledne. „Jaká to dítka nám ti dva zplodí!“ øekl „Papá“, vybízeje nás, abychom upøeli pohledy na Franka a Monu. „Jaká to krev! Jaká to krása!“ Zasáhla ho nová vlna bolesti. Znovu zavøel oèi a schoulil se kolem své bolesti do klubíèka. Èekal, až bolest pøejde, ale ta nepøecházela. V trýznivých mukách se od nás odvrátil a stanul èelem k davu a k mikrofonu. Pokusil se davu pokynout. Nepodaøilo se mu to. Pokusil se davu cosi øíct, nepodaøilo se mu to. A pak se mu z úst vydrala slova. „Táhnìte domù,“ vykøikl seškrceným hlasem. „Táhnìte domù!“ Dav se rozprášil jako listí. „Papᓠse opìt obrátil k nám, grotesknì zkroucený bolestí. A pak se zhroutil. Kurt Vonnegut: Kolíbka, kap.64,65 pøipravil Zdenìk Dudka Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

Kam za sportem Z BULLETINU TJ SLAVOJ DUBÁ Výsledky uplynulé fotbalové sezóny V sezónì 2003 – 2004 zastupovali naší organizaci v okresních fotbalových soutìžích pouze dvì družstva, a to starší žáci a dorostenci. Starší žáci skonèili na vynikajícím druhém místì z celkem 16-ti týmù a dorostenci na sedmém místì z celkem 13-ti týmù, což je také výborný výsledek, a to i bez pøihlédnutí k tomu, že uplynulá sezóna byla jejich první. Do nové sezóny s novými fotbalovými týmy – MUŽI, MLADŠÍ ŽÁCI a PØÍPRAVKA V sezónì 2004 – 2005 chystáme velké posílení zastoupení dubského fotbalu v okresních soutìžích, nebo nás bude prezentovat, a teï pozor, celkem 5 týmù. Po roèní odmlce se totiž dali dohromady opìt muži, a tak posíleni o zvuèná jména dubského fotbalu, jako napøíklad Milan Matìjovský, Milan Heptner, Michal Lodinský, Milan Odvárka, Martin Beneš, se budou snažit obnovit tradici dubské mužské kopané. Celkový poèet hráèù je kolem osmnácti a pomalu se rozrùstá. Tréninkovou a taktickou pøípravu si pod svá køídla vzal dlouholetý dubský fotbalový trenér: Jan Domín. V èervenci muži již odehráli i jedno pøátelské utkání s Tuhaní a dva celodenní turnaje (v Dubé a v Holanech). Dvakrát týdnì chodí trénovat (úterý a ètvrtek od 17.30) a nálada je prozatím výborná. Mužstvu pøejeme mnoho úspìchù. Po roèních pøípravách vstoupí do reprezentace Dubé i pøípravka pod vedením pana Jindøicha Heinricha. Zcela novým mužstvem v letošním roce bude mužstvo mladších žákù, které vzniká za podpory partnerské organizace Sokol Tuhaò, která poustoupila do krajské soutìže. Pøedpokladem pro úèast v této soutìži jsou však minimálnì dvì mládežnická družstva. V souèasných silách Sokola Tuhaò však není tuto podmínku splnit, a proto se spojila s naší organizací. Spolupráce je nastavena tak, že Sokol Tuhaò vybaví jedno mládežnické družstvo (mladší žáky) veškerým vybavením (dresy, míèe), které zùstane v majetku naší organizace, a také bude pøispívat na jeho provozní náklady. Spolu s tím bude pøispívat na náklady druhého mládežnického mužstva (starších žákù). V obou mužstvech budou pùsobit hráèi registrovaní jak pøi TJ Slavoj Dubá, tak i pøi Sokolu Tuhaò. Družstvo mladších žákù bude registrováno pod hlavièkou TJ Sokol Tuhaò a dubští hráèi v nìm budou jako hostující, družstvo starších žákù bude registrováno pod hlavièkou TJ Slavoj Dubá a hostujícími budou v tomto pøípadì hráèi tuhanští. Obì družstva budou domácí zápasy hrát v Dubé, a tak se v pøíští sezónì èasto setkáte s jevem, kdy na dubském høišti bude fotbalový zápas, Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

ale ani jeden tým se nebude jmenovat Dubá.

# krajskou soutìž. Nejvíce gólù vstøelil dubský Milan Matìjovský (5). Gólová nadílka byla bohatá, nebo padlo celkem 26 gólù. Všem zúèastnìným i divákùm moc dìkujeme.

Fotbalová pøípravka pro sezónu 2004 – 2005

Fotbaloví starší žáci sezóny 2003 – 2004

Ohlédnutí za 1. roèníkem Memoriálu pana Matìjovského 10. èervence si mohli fanoušci kopané pøijít na své. Po dvaceti letech se na domácím høišti sešli hráèi z let 1982 – 1984 (tehdejší muži a dorostenci). Dalšími týmy memoriálu, který byl pojmenován po èlovìku, jež se významnì zasloužil o fotbal v Dubé, panu Matìjovském, byly Mšeno a novì sestavené mužstvo dubských mužù pro sezónu 2004 – 2005. Turnaj probìhl ve velice pøátelském tónu, s pohledným fotbalem zkušených borcù. Aby také ne, když mezi nimi byl napøíklad Olda Èadil, bývalý prvoligový fotbalista (FC Èeská Lípa) z dubské „odchovny“, nebo Milan Matìjovský, který hrával druhou ligu za FC Bohemians Praha. Muži z let 1982 – 1984 také v roce 1984 vyhráli okresní kolo Èeskoslovenského poháru a v roce 1982 mimo jiné na dubském trávníku hostili i prvoligový Slovan Liberec. Nejen uvedená jména však byla v tento den oslavována. A tak zmiòme trenéry Jana Domína a Františka Bínu a fotbalisty mužù pøed 20-ti lety: Josefa Rejzka, Jiøího Vondráèka, Vlastu Brycha, Romana Kulhánka, Jaroslava Horynu, Rostislava Jakoubka, Milana Vaòka, Jirku Èermáka, Jardu Beneše, Jirku Vnuka, gólmany Honzu Komberence a také Frantu Vítka, fotbalisty dorostencù pøed 20-ti lety: Honzu Hodovala, Petra Baèovského, Tomáše a Honzu Daleckých, Mílu Svatoše, Antonína Lupomìského, Jirku Pravdu èi Martina Válka. Trofej turnaje si odvezli jediní mimodubští – fotbalisté ze Mšena, kteøí kopou

19

Mažoretky a roztleskávaèky v Horní Polici a Tuhani 4. èervence poøádala Horní Police u Èeské Lípy obecní slavnosti, na které si pøizvala i mažoretky a roztleskávaèky naší organizace. Na své dva celodenní turnaje pozval roztleskávaèky také Sokol Tuhaò. První se konal 3. èervence (zde podporovaly hlavnì naše dorostence) a druhý 17. èervence (III. roèník memoriálu F. Drahoòovského, turnaj starých gard). Tøi skupiny mažoretek a dvì skupiny roztleskávaèek tak oživily kulturní a sportovní slavnosti v okolí a mimo øádného

tréninku si také pøivydìlaly nìjakou tu korunku do své kasièky. Dìvèata tak

prezentovala nejen naší organizaci, ale i celé naše mateøské mìsto.

Podìkování Touto formou bychom chtìli podìkovat všem tìm, kteøí v uplynulé sezónì pomohli naší organizaci jak s pøípravou mladých fotbalistù èi tenistù, tak také s pomocí pøi rozvoji našeho areálu. Jmenovitì bychom chtìli podìkovat pánùm Jindøichu Heinrichovi, Milanu Matìjovskému a Petru Èechovi, paní Hanì Lupomìské za úmorné praní dresù, a také paní Dvoøákové a paní Rejzkové za zprovoznìní a chod kantýny. Nejvìtší dík však patøí našemu pøedsedovi panu Antonínu Lupomìskému, èlovìku, který toto všechno „zpunktoval“. Díky vám jde naše organizace kupøedu velkými kroky. Aerobik až po prázdninách Musíme se omluvit všem našim novým, nadšeným sportovkyním, milovnicím aerobiku. Bohužel jsme byli nuceni avizované èervencové i srpnové hodiny aerobiku odložit. Aerobik bude pokraèovat až po prázdninách. Víme, že se na nìj již moc tìšíte a dokonce máte pocit, že jej jaksi vnitønì potøebujete – tak vydržte. První hodina bude v úterý 31. srpna od 19.00 hodin v tìlocniènì ZŠ Dubá, která bude následována hodinami každý ètvrtek od 18.00 do 19.00 hodin a úterý od 19.00 do 20.00 hodin. Pøíprava Valné hromady Díky problémùm, které se vyskytly pøi poslední Valné hromadì naší organizace, pøipravil výkonný výbor zmìnu stanov, která by podobným problémùm pøedešla a chystá tak novou valnou hromadu, a to možná již v mìsíci záøí. Jelikož se velice èasto stává, že se èlenové na toto setkání nedostaví, avšak jejich úèast pro schválení takovéto zmìny je pro organizaci za souèasného znìní stanov nutností, bude od èlenù v pøedstihu požadováno schválení zmìny podpisem na pøedpøipraveném formuláøi. Žádáme proto všechny

èleny o pochopení tohoto opatøení a vstøícný pøístup k èlenùm výboru, kteøí formuláøe budou pøedkládat. Znìní formuláøe si

budete moci pøeèíst také v naší vývìsce u restaurace U Novákù. Miroslav Jakuš, tajemník TJ Slavoj Dubá

20

Rozpis tréninkù: Aerobik:

úterý od 18.00 hodin (poprvé 31. srpna) støeda od 19.00 hodin (od záøí) Mažoretky: nekoná se Fotbal - pøípravka: nekoná se - mladší žáci: nekoná se - starší žáci: nekoná se - muži: úterý a ètvrtek od 17.30 hodin - dorostenci: ètvrtek od 17.30 Tenis - mládež: nedìle od 9.00 Kontaktní spojení na TJ Slavoj Dubá: Pøedseda: Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252) Tajemník: Miroslav Jakuš (tel. 605 238 709) Úèetní: Hana Pejpalová (tel. 725 071 130) Mažoretky - skupina „A“: paní Vagenknechtová - skupina „B“: Jana Kamarádová Jarmila Krejèová (tel. 721 020 296) - skupina „C“: Anna Odvárková (tel. 723 730 186) - skupina „D“: Linda Staòková (tel.: 777 673 535) Roztleskávaèky - skupina „A“: Linda Staòková (tel.: 777 673 535) - skupina „B“: Anna Odvárková (tel. 723 730 186) Fotbal Pøedseda Jaroslav Horyna (tel. 602 943 194) - pøípravka: Jindøich Heinrich (tel. 728 192 985) - mladší žáci: Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252) - starší žáci: Antonín Lupomìský (tel. 736 686 252) - dorostenci: František Bína (tel. 728 133 834) - muži Jan Domín (tel. 737 196 402) Milan Matìjovský (tel. 487 870 652) Tenis - dospìlí: Karel Šperl (487 870 364), Vladimír Bezdíèek (487 870 309) - mládež: Petr Èech (tel. 723 367 065) Nohejbal, volejbal: Jan Malèík (tel. 602 355 958), Vladimír Mydláø (tel. 606 159 297) Aerobik: Ing. Alena Klobouèková (tel. 728 970 265) Kantýna: Renata Dvoøáková (tel. 607 625 907) Správce areálu: František Kubišta (tel. 606 948 410) [email protected]

http://slavoj-duba.euweb.cz Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

1. ROÈNÍK HOKEJOVÉHO MISTROVSTVÍ HAS-ARÉNA DØEVÈICE 2004 V pondìlí dne 5. èervence 2004 se uskuteènil 1. roèník mistrovství Døevèic a okolí v pozemím hokeji, který se konal ve Døevèicích v HAS-ARÉNÌ (požární nádrž na návsi). Na tento hokejový turnaj se pøihlásilo celkem šest týmù, které nakonec skonèily v následujícím poøadí: 1. místo HC Pivožrouti Døevèice kapitán Josef Janèák hráèi: Mario Barnašák, Šimon Nedvìd, Zdenìk Karban, Radek Janèák, Radek Žák 2. místo TJ Pankrác - Butterberg kapitán Stanislav Wimmer hráèi: Martin Wimmer, Jan Kocourek, Roman Strýèek 3. místo HC SaM Døevèice kapitán Pavel Adamec st. hráèi: Pavel Adamec, TomᚠPozdìna, LukᚠKrejèí, LukᚠOuhrabka, Václav Kuèera 4. místo HC Turbo Zátyní kapitán Bedøich Janïourek hráèi: Vladimír Mojžíšek, Jan Bedrna, Michal Srba, Pavel Král, Jarda Veselský 5. místo HC Santa-D Drchlava kapitán Petr Vrchotka hráèi: Robert Mayer, Jakub Pešek, TomᚠKøupala, Jaroslav Rùžièka, Jan Rathauský 6. místo HC Buštìhrad - Heømánky (tento tým se na turnaj nedostavil, proto byly jeho výsledky stanoveny kontumaènì 5:0 ve prospìch všech jeho soupeøù).

Colina pískal s pøehledem a svojí grimasou a neustálými výkøiky (hoši mírnìte se!, hoši uklidnìte to!, bìhej, nevidím, že seš zpocenej!, tak co s tebou chlapèe, ještì jednou a pùjdeš ven!), si získal patøièný respekt. Nicménì pøezdívku Colina mu už asi nikdo neodpáøe. K samotným zápasùm je zapotøebí øíci, že se hrálo skuteènì s velkým nasazením a odhodláním. První místo zaslouženì získali Pivožrouti ze Døevèic, kteøí svých všech šest zápasù vyhráli, i když o vítìzství nìkdy museli bojovat až do posledních chvil. Dvakrát však v turnaji porazili svého finálového soupeøe shodnì 5:4, pøièemž ve finále dokonce až po strhujícím prodloužení zlatým gólem Šimona Nedvìda. Nutno ovšem podotknout že tým Butterbergu odehrál celý turnaj pouze ve ètyøech tedy bez støídání, za což jim patøí velký díl uznání. Velkou mìrou k titulu pøispìl Pivožroutùm pøedevším jejich kapitán, který si své góly schoval až na rozhodující zápasy turnaje. Neoficiální trofej krále støelcù celého šampionátu získal famózní útoèník Pivožroutù Šimon Nedvìd. V této souvislosti je ovšem zapotøebí vyzdvihnout všechny Pivožrouty, nebo bojovali jako tým, za což jim první místo právem náleží. Nicménì za nepsaného vítìze turnaje je považováno Zátyòské Turbo, které vstoupilo do turnaje s obrovským nasazením, hrálo nádherný ofenzivnì ladìný hokej, doslova pøeválcovalo v zahajovacím zápase celého turnaje tým mladíkù SaM Døevèice 10:2, který pak v zápase o tøetí místo tuto porážku vývojem pøidøenému Turbu vrátil. K propadu dosud neporaženého Zátyní došlo v klíèovém ètvrtém zápase Zátyní proti velmi silnému Butterbergu, kdy ve tøetí tøetinì za stavu 5:1 pro Zátyní byl zranìn kapitán Turbo týmu a po jeho odstoupení Butterberg

Hrálo se ve ètveøici na každé stranì a systémem každý s každým na tøi tøetiny po pìti minutách hrubého èasu. Po dohrání základní skupiny se hrálo utkání o tøetí místo mezi tøetím a ètvrtým týmem základní skupiny a poté finále mezi prvním a druhým týmem základní skupiny. Hlavním sudím byl pan Luboš Krejèí ze Døevèic, který si vysloužil od Zátyòského Turba pøezdívku Døevèický Colina. Nutno ovšem øíci, že pan Luboš Krejèí HAS-ARÉNA 1. ROÈNÍK 2004

nastøílel viditelnì oslabenému soupeøi neuvìøitelný poèet sedmi gólù a vyhrál celkovì 8:5. V posledním utkání skupiny proti Pivožroutùm a poté v utkání o tøetí místo proti Samákùm už Zátyòské Turbo nenaskoèilo na optimální obrátky. Pro tým jednoznaènì pomýšlející na titul byl v tu chvíli hokej na periferii zájmu, ani bronz by nebyl útìchou, vyhrály spíše grilované kotlety a pivo, a proto je pro Zátyní výsledek takový jaký je, to znamená bramborový. Pøíštì, ale uvidíte! Možná už na Zátyòském superpoháru v lednu 2005!!! A ještì jedna perlièka. Jak je zvykem na takovýchto sportovních akcích, neobejdete se bez protestù, a už jsou oprávnìné nebo neoprávnìné. Tento turnaj samozøejmì nemohl být výjimkou. Hlavním protestantem byl pan Dušan ze Døevèic, který podával jeden protest za druhým. Když už pak nìkteøí aktéøi turnaje toho mìli dost, tak ho zkrátka chytli a byli rozhodnuti ho hodit obleèeného do bazénu. Dušan však v tu chvíli zjistil, že je opravdu zle, zmìnil ihned názor a zaèal prosit o milost a odpuštìní a nakonec všechny protesty stáhnul zpìt. I takový mùže být hokej. Dík patøí všem, kteøí se této sportovní akce zúèastnili a tìšíme se na další roèník. Zpravodajská agentura ze Zátyní (ZazZ) Poøadí ve skupinì 1. HC PIVOŽROUTI DØEVÈICE 2. TJ PANKRÁC BUTTERBERG 3. HC TURBO ZÁTYNÍ 4. HC SaM DØEVÈICE 5. HC SANTA-D DRCHLAVA 6. HC BUŠTÌHRAD HEØMÁNKY

Body

Skóre

10

31:12

8 6 4

36:18 30:18 27:27

2

12:36

0

0:25

SaM DØEVÈICE

TURBO ZÁTYNÍ

PIVOŽROUTI DØEVÈICE

BUŠTÌHRAD HEØMÁNKY

SANTA-D DRCHLAVA

PANKRÁC BUTTERBERG

HAS ARÉNA

2:10

4:5

5:0

8:3

8:9

TURBO ZÁTYNÍ

10:2

HAS ARÉNA

3:5

5:0

7:3

5:8

PIVOŽROUTI DØEVÈICE

5:4

5:3

HAS ARÉNA

5:0

11:1

5:4

BUŠTÌHRAD HEØMÁNKY

0:5

0:5

0:5

HAS ARÉNA

0:5

0:5

SANTA-D DRCHLAVA

3:8

3:7

1:11

5:0

HAS ARÉNA

0:10

PANKRÁC BUTTERBERG

9:8

8:5

4:5

5:0

10:0

HAS ARÉNA

SaM DØEVÈICE

PLAY OFF O 5. MÍSTO: O 3. MÍSTO: FINÁLE: Dubáèek -

HC SANTA-D DRCHLAVA vs. HC BUŠTÌHRAD - HEØMÁNKY HC TURBO ZÁTYNÍ vs. HC SaM DØEVÈICE HC PIVOŽROUTI DØEVÈICE vs. TJ PANKRÁC - BUTTERBERG

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

5 : 0 (kontumaènì) 2:5 5 : 4 (po prodloužení)

21

Fotografie z 1. roèníku hokejového mistrovství Has-Aréna Døevèice 2004

HC Pivožrouti Døevèice

TJ Pankrác – Butterberg

HC SaM Døevèice a Colina

HC Turbo Zátyní

HC Santa-D Drchlava

Hlavní tribuna Has-Arény

Zátyní vs. SaM Døevèice

Pivožrouti vs. Butterberg

SaM Døevèice vs. Drchlava

Pøíznivci Pøíznivci kulatého kulatého míèe míèe zeze Døevèic Døevèic a a okolí okolí poøádají poøádají v sobotu dne 28.srpna 2004 1. roèník turnaje v nohejbale v sobotu dne 28.srpna 2004 1. roèník turnaje v nohejbale

NNOOHHEEJJBBAALL CCUUPP DDØØEEVVÈÈIICCEE 22000044.. Hrací Hrací plochou plochou bude bude nohejbalový nohejbalový stánek stánek Estádio Estádio Pepíno Pepíno (prostor (prostor zaza fotbalovým fotbalovým høištìm høištìm veve Døevèicích). Døevèicích). Ti, Ti, kdož kdož mají mají zájem zájem sese tohoto tohoto nohejbalového nohejbalového turnaje turnaje Døevèic Døevèic a a okolí okolí zúèastnit, zúèastnit, nech kontaktují a týmové pøihlášky podají u generálního organizátora nech kontaktují a týmové pøihlášky podají u generálního organizátora turnaje turnaje pana Pepíka Janèáka, bytem Døevèice è.p. 77, tel. 737 808 822, pana Pepíka Janèáka, bytem Døevèice è.p. 77, tel. 737 808 822, který Vám který Vám zároveò zároveò sdìlí sdìlí další další podrobnosti podrobnosti k této k této pøipravované pøipravované sportovní sportovní akci. akci. Hlavním Hlavním sudím sudím bude bude již již nám nám velmi velmi dobøe dobøe známý známý pan pan Luboš Luboš Krejèí Krejèí Colina Colina zeze Døevèic, Døevèic, který se v této dùležité funkci osvìdèil na nedávném který se v této dùležité funkci osvìdèil na nedávném hokejovém hokejovém šampionátu šampionátu v Has-Arénì v Has-Arénì veve Døevèicích. Døevèicích. V této souvislosti budou dále na pøelomu mìsícù V této souvislosti budou dále na pøelomu mìsícù èervence èervence a a srpna srpna nana vývìsních plochách ve Døevèicích a okolí zveøejnìny další doplòující vývìsních plochách ve Døevèicích a okolí zveøejnìny další doplòující informace. informace. Zdraví Zdraví Vás Vás pøíznivci pøíznivci nohejbalu nohejbalu 22

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí -

Dubáèek

KØ͎OVKA O CENY

kø 8/ í ž o 20 v k 04 a

Do uzávìrky tohoto èísla dorazila pouze jediná správná odpovìï a to na køížovku z pøedminulého èísla, která znìla: Èerný rybník je nejvìtším lákadlem rekreaèního areálu Nedamov. Dárkový balíèek od Èajovny u Schima, která sídlí v Poštovní ulici v Dubé a je partnerem køížovky tohoto èísla, si mùže na podatelnì MìÚ Dubá vyzvednout paní Dagmar Malimovièová z Deštné. Jméno z tajenky minulého èísla zní Karel Streer. Dnešní tajenku vèetnì kuponu nám mùžete do 15. 8. 2004 donést do podatelny MìÚ Dubá nebo dopisem èi e-mailem zaslat na adresu naší redakce uvedenou v tiráži. redakce

Tajenka skrývá: V letošním roce již 10. roèník Mezinárodních jazzových dnù bude jistì velkolepý. Na minulém roèníku zazáøil odpolední Neratovický Big Band, který vede mladý (Tajenka 1) (Tajenka 2), pùvodnì hráè na (Tajenka 3), který letos bohužel chybí. Jeho místo nahradí Junior Big Band Litvínov – Chudeøín, dìtský big band s devítiletým bubeníkem a jedenáctiletou zpìvaèkou. Máme se urèitì na co tìšit. pøipravil Miroslav Jakuš

Dubáèek -

Mìsíèník informací z Dubé a jejího okolí

23

KVIZ

Do uzávìrky tohoto èísla nám byly doruèeny dvì správné odpovìdi. Ètenáøùm panu Martinu Vorlovi z Vrchovan a panu Pavlu Koubkovi z Dubé blahopøejeme a prosíme, aby se dostavili na podatelnu mìsta Dubá pro výhru, kterou jsou klíèenky s emblémem svìtovì známého paøížského tenisového turnaje Roland Garros, které nám daroval pan Karel Šperl z Dubé, èlen vedení tenisového oddílu TJ Slavoj Dubá. Kvizová otázka tohoto èísla by mohla znít: „Jak se nazývá rybník, který je na fotografii?“, avšak my si ji dovolíme ještì více ztížit na: „Jak se nazývá rybník, který je na fotografii, a také jak se nazývá kopec zachycený v jeho pozadí?“. Jako malou nápovìdu uvedeme, že kopec v pozadí je jeden z nejvyšších v okolí Dubé (474 m n.m.), avšak do Dubé již nepatøí. Viditelný je zdaleka. Napøíklad pøi cestì z Prahy jej mùžete spatøit již od Líbeznic (36 km vzdušnou èarou od vrchu). Podle tohoto vrchu si tak mùžete najít svùj domov pøi svých toulkách po kraji. Tøi vylosovaní výherci získají od redakce malou pozornost. Odpovìdi nám mùžete do 15. 8. 2004 nosit do podatelny MìÚ Dubá nebo dopisy èi e-maily zasílat na adresu: Redakce zpravodaje Dubáèek, podatelna MìÚ Dubá, Masarykovo nám. 138, 471 41 Dubá, e-mail: [email protected], [email protected]

Odpovìï na otázku z minulého èísla zní: Velice pìkný holubník se nachází na zahradì pana Povejšila pøi výjezdu z Dubé smìrem na Nedamov. Pøipravil Miroslav Jakuš

H

Z mìstské matriky JUBILEA – SRPEN 2004 Volfová Vìra, Døevèice Kalabisová Drahoslava, Dubá

NAROZENÍ

Pejpal Jakub, Dubá Fléglová Barbora, Dubá

Z

Dne 14. srpna uplyne 10 let, kdy nás navždy opustila paní Marie Miláèková. Kdo jste ji znali, prosím, vzpomeòte s námi. Stále vzpomínají manžel Josef a syn Pavel s rodinou

Mìsíèník informací z Dubé a okolí

Vydává: Mìsto Dubá, IÈO 00260479 Šéfredaktor: Miroslav Málek, e-mail: [email protected]. Redakèní rada: Miroslav Jakuš, Mgr. Petra Šolcová, Zdenìk Dudka, Mgr. Veronika Matìjková Registrace: MK ÈR E 12210 Roèník: VII., uzávìrka je vždy 15. v mìsíci, datum vydání: 30.7.2004 Náklad: 550 ks Periodicita: 12x roènì Tel.: 487 870 201 – ústøedna a fax Tel.: HASIÈI DUBÁ 487 870 410, tel.: HASIÈI – pohotovost 606 372 919 Grafická úprava: Miroslav Málek Tisk: C-PRINT Herbert Hauser, Cvikov tel., fax, záznamník: 487 751 922

24

E-mail: [email protected] www.mestoduba.cz Mìsíèník informací z Dubé a okolí -

Dubáèek