Slovo starosty. Informace z radnice

Slovo starosty O zlobì a závisti Vážení obèané, v poslední dobì se stává obvyklou skuteèností, že na svùj stùl zaèínám dostávat anonymní dopisy podepsané vizitkou „Chlumeètí obèané“. Poslední z nich je psán slohem, kterému øíkáme „zvl᚝ silná káva“. Jsme v nìm jako radní vyzýváni k odchodu z radnice, nebo jsme dle názoru neznámého pisatele banda zkorumpovaných lumpù a tak podobnì. Podnìtem k tomuto dopisu byla jistì skuteènost, že v Chlumci nad Cidlinou probìhl tøetí rok za sebou motorkáøský sraz. Mìsto pronajalo dle smlouvy s Motobrouky (øádnì zaregistrovaný chlumecký motorkáøský klub) pro konání víkendového srazu koupalištì za 60 000,- korun, kterými jsme alespoò èásteènì kompenzovali velkou finanèní ztrátu díky velmi nepøíznivému poèasí v èervenci. Anonym ve svém rozhorlení zdùrazòuje, že jsme mìli požadovat mnohonásobnì víc, vždy Motobrouci vydìlali statisíce! A se však najde nìkdo další, kdo bude riskovat v pøípadì nepøíznivého poèasí, protože jemu se jak známo poruèiti nedá, obrovskou finanèní ztrátu, jelikož tento sraz stál také skuteènì velké výdaje, které se platí dopøedu zálohovì! Anonymní pisálek dále obviòuje Mìsto, že nekontrolovalo poèty vstupenek, ušel mu tím zisk ze vstupného! Jaksi mu uniklo, že byla úpravou vyhlášky o poplatcích již v loòském roce zrušena ta èást, kde se poplatek ze vstupného na kulturních, spoleèenských a sportovních akcích již

nevyžaduje. Proè? Jednoduchá odpovìï: mìstská rada i zastupitelstvo vítá aktivity poøadatelù v širokém spektru, aby se v našem mìstì taky kulturnì a spoleèensky žilo. Velmi se množily pøípady, kdy jsme odpouštìli poplatky ze vstupného, aby poøadatelé rùzných akcí pøímo neprodìlávali. Ono to pak snadno odradí od takového chvályhodného poèínání do pøíštích akcí. Anonym také chrabøe vyhrožuje, že èeká 14 dní a vše oznámí hospodáøské policii a Finanènímu úøadu. To by mìl najít odvahu a vystoupit z anonymity. Mìstu je to lhostejné. Mnì osobnì ale není jedno, že máme mezi sebou takové závistí a zlobou prolezlé lidi. Je to ale problém každého mìsta, všude žijí slušní, ménì slušní, a dokonce povahovì pøíšerní lidé. Pøál bych si, aby tìch poslednì jmenovaných u nás žilo co nejménì. Nìkde jsem od velice vzdìlaného èlovìka slyšel nádhernou pravdu o závisti. Chci se s Vámi o ni podìlit a tak cituji: „Co je to závist?“ „Závist je vlastnì sžíravý smutek nad štìstím druhého. Dá se pøirovnat k tìžké duševní depresi, je to nebezpeèná nemoc a krátí postiženému jeho životní pokøivenou dráhu.“ A tak si v Chlumci moc nezáviïme a budeme i zdravìjší. V závìru léta zdraví Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta

Informace z radnice Z dùvodu dovolených jste v minulém èísle Chlumeckých listù zprávy z radnice nenašli, takže až dnes si mùžete pøeèíst informace ze dvou zasedání mìstského zastupitelstva (jedno bylo mimoøádné) a z pìti zasedání mìstské rady.

Školství Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo Zmìnu zakládací listiny - dodatek è. 1, kterým se upravuje název školy na: Mateøská škola, Chlumec nad Cidlinou, Podìbradova 636/IV. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo se zámìrem Mìsta stát se zøizovatelem DDM a ZUŠ Chlumec nad Cidlinou jako samostatných pøíspìvkových organizací. MZ uložilo radì pøedložit do pøíštího zasedání zastupitelstva projekt této zmìny, který bude podrobnì øešit financování, pøevod majetku a další náležitosti.

2

Majetek Mìsta Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo zámìr bezúplatného pøevodu komunikace parc. è. 1344/2 (èást Zimovy ulice) ze správy Ministerstva obrany ÈR do majetku Mìsta Chlumec n.C. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s úplatným pøevodem pozemkù z majetku Mìsta do majetku SBD HK a to: pozemky zastavìné za cenu úøední tj. 110,- Kè/m2, pozemky pøilehlé za cenu 20,- Kè/m2. Výmìry budou upøesnìny po zamìøení. V textu kupní smlouvy bude ustanovení, které zaruèí, že pøi privatizaci bytù a pøevodu pozemkù na jejich vlastníky budou uplatnìny stejné ceny. Prodej pøilehlých pozemkù MZ uložilo mìstské radì projednat a zvážit z hlediska možnosti zahuštìní zástavby nebo jiného využití. Ø Starosta dostal za úkol požádat Pozemkový fond o úplatný pøevod pozemkù è. 361, 362, 364/1 a 364/2

(Malé Kladruby) o celkové výmìøe 2,9339 ha do majetku Mìsta za úèelem zcelení lokality vybrané pro prùmyslovou výstavbu. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s bezúplatným pøevodem pozemku 1365/19 o výmìøe 1365 m2 (komunikace - èást Tylovy ul.), který nabídl Mìstu p. Zítko. MZ uložilo starostovi jednat s p. Zítkem a dalšími spoluvlastníky o bezúplatném pøevodu. Náklady na pøípadný geometrický plán uhradí Mìsto.

Finanèní pøíspìvky Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo poskytnutí pøíspìvku Biskupství Církve øímskokatolické v Hradci Králové na opravu støechy kostela sv. Voršily v Chlumci nad Cidlinou ve výši 300.000,- Kè. Ø Mìstská rada schválila poskytnutí pøíspìvku na nákup stanových plachet PS Táborník ve výši 5.000,- Kè.

Rùzné Ø Mìstská rada má za úkol spolu s ostatními poradními orgány pøipravit návrh zásad pro upøesnìní koncepce rozvoje bydlení. Ø Na svém mimoøádném zasedání mìstské zastupitelstvo schválilo text „Smlouvy o sdružení investorù mezi Mìstem Chlumec nad Cidlinou a Bytovým družstvem Chlumec nad Cidlinou“, která bude uzavøena za úèelem sdružení finanèních prostøedkù pro realizaci spoleèné výstavby bytového domu „A“. Ø Druhým bodem jednání mimoøádného zasedání mìstského zastupitelstva byla I. zmìna ÚP obce. Zastupi-

telstvo schválilo návrh zadání I. zmìny územního plánu obce Chlumec nad Cidlinou, který zpracoval URBAPLÁN, spol. s r.o. Hradec Králové. Ø Mìstská rada souhlasila s tím, aby Ing. arch. Zima navrhl typ, poèet a umístìní lavièek v prostoru hlavního vchodu do ZŠ ze Smetanovy ulice. Dodávku a instalaci zabezpeèí ZŠ v rámci svého rozpoètu. Ø Pøipravuje se výstavba šatnového pavilonu pro 1. až 4. roèník v základní škole. Ø Mìsto nabídne pozemky naproti bývalému ÈSAD silnému investorovi za úèelem hromadné výstavby rodinných domkù.

Ø Mìsto pøipravuje výstavbu krytého ohništì a nìkterých dalších zaøízení v areálu koupalištì za úèelem zvýšení atraktivnosti tohoto zaøízení. Ø Mìstská rada odsouhlasila opravu fasády radnice na jižní a západní stranì. Fasáda bude obnovena v zeleném odstínu dle návrhu Ing. arch. Zimy s plastickými prvky dle historické fotografie. Ø V kvìtnu pøíštího roku by se mìl na zámku Karlova Koruna uskuteènit (místo festivalu „Jaro se otvírá“) slavnostní koncert u pøíležitosti životního jubilea chlumecké rodaèky Ivany Loudové.

Z policejních záznamù n Z trestného èinu pokusu úvìrové-

ho podvodu obvinil vyšetøovatel 47 letého muže z Chlumce n. C., který na základì padìlaného potvrzení o výši pøíjmu uzavøel u HOME CREDIT a.s. smlouvu o pronájmu rùzných vìcí, které však pozdìji v rozporu se smluvními podmínkami prodal a peníze použil pro vlastní potøebu. n Z trestného èinu maøení výkonu úøedního rozhodnutí byl vyšetøovatelem obvinìn 42 letý muž z Chlumce n.C. za to, že nerespektoval rozhodnutí soudu v Hradci Králové, který mu vyslovil zákaz øízení motorových vozidel, a opìt øídil motorové vozidlo, dokonce po požití alkoholických nápojù, což bylo zjištìno

pøi kontrole hlídkou PÈR. Vzhledem k tomu, že jde o opakovanou trestnou èinnost, pachatel je stíhán vazebnì. n Policie ÈR stále pátrá po neznámém pachateli, který dne 17. 6. 2000 v 1.45 hod. na silnici è. 327 mezi Chlumcem n. C. a obcí Nepolisy s nezjištìným vozidlem zezadu narazil do jedoucího cyklisty, který po nárazu vozidla svým zranìním na místì podlehl. Øidiè z místa nehody ujel. Žádáme obèany, aby jakýkoliv poznatek pøedali PÈR Obv. oddìlení Chlumec n. C. n V noci z 26. na 27. 6. 2000 dosud nezjištìný pachatel odcizil z elektrického vedení u písníku v obci Písek 1,7 km hliníkového vodièe tak,

Informace ze sociální oblasti

Vrácení danì z pøidané hodnoty zdravotnì postiženým osobám za zakoupená osobní vozidla v tuzemsku Od 1. dubna letošního roku vstoupila v úèinnost novela zákona o DPH (daò z pøidané hodnoty) è. 17/2000 Sb., která v § 45 f) umožòuje vrátit daò za zakoupené osobní vozidlo zdravotnì postižené osobì, která takové vozidlo nakoupila v tuzemsku. Nejde tedy o nákup vozidla bez danì, ale prodávající plátce danì musí daò uplatnit jako souèást ceny a následnì má kupující, zdravotnì postižená osoba, možnost požádat o vrácení danì. Nárok na vrácení danì uplatòuje zdravotnì postižená osoba nejdøíve za kalendáøní mìsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nejdéle je mož-

né uplatnit nárok do 3 kalendáøních mìsícù, které zaèínají prvním dnem po uplynutí mìsíce, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nárok se uplatòuje u místnì pøíslušného finanèního úøadu podle trvalého bydlištì zdravotnì postižené osoby, a to do 30 dnù ode dne následujícího po podání žádosti. Bližší informace podají pracovnice sociálního oddìlení MìÚ v Chlumci n. C. (tel. 0448/594 515) nebo pøímo pøíslušné oddìlení Okresního úøadu v Hradci Králové (tel. 049/5853111). Za sociální oddìlení MìÚ Mgr. Zdena Valentová

že za pomocí žebøíku vylezl na betonový sloup elektrického vedení a odštípal vodièe, které v tu dobu byly pod proudem. Tím zpùsobil na majetku ZD škodu ve výši cca 100 000,- Kè a další následné škody, jelikož byl vyøazen z provozu plovoucí bagr. n PÈR pátrala po 51 letém muži obèanu Slovenské republiky, který v Chlumci n. C. u Sokolovny odcizil horské jízdní kolo, které následnì uložil v Pardubicích do zastavárny, a peníze použil pro vlastní potøebu. Vzhledem k tomu, že pachatel byl vèas zjištìn, bylo horské jízdní kolo poškozenému vráceno. Npor. Zima

Soòa Chloupková

Verše... Nad moøem létali racci znavení soumrak udával tón èasu dej mi, lásko má, vìèné znamení ruku dej do mých havraních vlasù. Kdyby jen minuty a dny dìlily naše životy svìt byl by hned krásnìjší ty a já, já a ty. Den za dnem míjí naše kroky lásky náznak rok za rokem bože, a stane se zázrak.

3

Causa „dostavba dálnice D11“ Dne 14. èervna 2000 probìhla v našem mìstì protestní akce za dostavbu dálnice D11. Souèasnì zorganizoval petièní výbor podpisovou akci a tuto petici pøedali zástupci PV 20. 6. 2000 Petiènímu výboru PS PÈR (uvádíme její plné znìní). Parlament Èeské republiky Poslanecká snìmovna Petièní výbor Pøedseda Petièního výboru JUDr. Cyril Svoboda Vìc:

V tìchto dnech obdržel petièní výbor našeho mìsta následující odpovìï.

Petice na dostavbu dálnice D11

Vážený pane pøedsedo, obracíme se na Vás s peticí na dostavbu dálnice D11 a žádáme Vás o zajištìní opatøení k urychlené dostavbì. Petici podepsalo celkem 2172 obèanù mìsta Chlumce nad Cidlinou, obcí Nového Mìsta a Lovèic. Dále to byli obèané, kteøí Chlumec navštívili a nebo jím projíždìli. O dùsledcích souèasné situace na bezpeènost obèanù, životní prostøedí a na život mìsta v minulém týdnu informovaly též sdìlovací prostøedky. Dostavba je ale problém jak po stránce zákonodárné, tak i po stránce výkonné moci státu. Obracíme se na Vás proto, protože Parlament zajišuje zákonodárnou moc a ovlivòuje i výkonnou moc svými interpelacemi, schvalováním rozpoètu atd. Proto právì Vy máte znaèný vliv na zajištìní možnosti dostavby. Jedná se o: 1. Schválení státního rozpoètu ÈR, ve kterém budou vyèlenìny prostøedky na dostavbu dálnice. Rozpoètový výbor Poslanecké snìmovny ÈR by mohl prosadit, aby prostøedky na dostavbu dálnice z rozpoètu ÈR byly vyèlenìny, jestliže jedna z priorit vlády je doprava. 2. Zøízení Nejvyššího správního soudu, který jako instance bude pøezkoumávat postupy a rozhodnutí orgánù státní správy, jak pøedpokládá Ústava Èeské republiky. Toto opatøení by mohlo napomoci k zrychlení stavu rozhodování v této problematice. Obdobnì øešili tyto problémy ve východní èásti Nìmecka, kde nìmecký parlament schválil zákon o zkráceném schvalovacím øízení pro stavby dopravní infrastruktury. Plánovací rozhodnutí tam podléhá pøezkoušení pouze v jedné instanci - u Spolkového správního soudu (viz HN - 30. 3. 2000). 3. Zlepšení práce státní správy. V Chlumci nad Cidlinou probíhala v minulém týdnu demonstrace za dostavbu dálnice. Zúèastnilo se jí asi 400 obèanù. Organizoval ji Mìstský úøad. Po demonstraci byla tisková konference, na které bylo konstatováno, že dostavba vázne na neodborné práci státních úøedníkù. Proto Vás žádáme o postoupení této petice i Ministerstvu vnitra ÈR a Ministerstvu dopravy ÈR, aby zajistily po stránce státní správy opatøení k zrychlení dostavby. Situace, která se v souèasné dobì vyvinula, pùsobí na naše obèany, i mimo ÈR znaènì nevìrohodnì a absurdnì. Souèasná dálnice D11 konèí v lužním lese. Proto vìøíme, že se jako naši volení zástupci budete snažit situaci øešit tak, aby tato absurdita byla co nejdøív odstranìna a v pøípadì dostavby dálnice se zlepšilo životní prostøedí v mìstì a obcích, v kterých žijeme. Žádáme Vás o podání celkové zprávy, jak bude situace kolem dostavby øešena. Tuto zprávu zveøejníme v místním tisku. Petièní výbor za dostavbu dálnice D11 v Chlumci n. C. V Chlumci nad Cidlinou 19. èervna 2000 Pøílohy: 2 petièní listy 127 podpisových archù

4

POSLANECKÁ SNÌMOVNA PARLAMENTU ÈESKÉ REPUBLIKY Petiènímu výboru, byla jsem povìøena Petièním výborem PS PÈR zabývat se peticí obèanù ve vìci výstavby dálnice D11 Podìbrady - Hradec Králové - Jaromìø, kterou jste zaslali Petiènímu výboru Poslanecké snìmovny. Petici podepsalo 2172 obèané pøevážnì z obcí, kterých se zejména dotýká, že výstavba dálnice D11 byla pozastavena. Obrátila jsem se dopisy na ministra dopravy a spojù Ing. Jaromíra Schlinga, ministra pro místní rozvoj Ing. Petra Lachnita, ministra životního prostøedí RNDr. Miloše Kužvarta a ponìvadž šlo o chyby státních úøedníkù, které zapøíèinily zrušení územního rozhodnutí, a tyto chyby, jak jsem informována, se opìt opakují, na ministra vnitra Mgr. Stanislava Grosse, aby mi jednak podali informaci o stavu pøípravy výstavby dálnice D11, jednak odstranili chyby v práci státních úøedníkù a navíc, aby zpracovali metodiku pro povolování liniových staveb, které mají vliv na životní prostøedí. Všechny dopisy Vám v kopii zasílám. Souèasnì Vás informuji, že jsem požádala o zaøazení výstavby dálnice D11 do státního rozpoètu na rok 2001. K Vašim dalším pøipomínkám uvádím, že v ÈR dosud neexistují správní soudy. Souèasná vláda však již na jejich ustavení pracuje. Zákony o správním soudnictví jsou ve fázi výchozích tezí, které byly pøedloženy do PS PÈR dne 11. 7. 2000 k diskusi. Po projednání v pøíslušných výborech bude Poslanecká snìmovna o navržených variantách diskutovat a vybere øešení, kterým se bude ministerstvo spravedlnosti ubírat pøi paragrafovém znìní návrhù záhonù. Situaci v Chlumci nad Cidlinou znám, je skuteènì tristní. Sama za sebe mohu øíci, že budu výstavbu dálnice D11 podporovat a snažit se o urychlení její realizace. Po obdržení odpovìdí na moje dopisy od pøíslušných ministrù Vás budu neprodlenì informovat. Prosím, abyste s mojí odpovìdí seznámili obèany, kteøí petici podepsali. Formu seznámení ponechávám zcela na Vás. S pøáním, aby se dobrá vìc podaøila Ing. Hana Orgoníková mpø. Petièního výboru PS PÈR V Praze 12. 7. 2000

Zprávy z mìstské knihovny Naše mìstská knihovna pùjèuje kromì knih i èasopisy. Ty již dávno patøí ke knihovnímu fondu a jsou vyhledávaným doplòkem snad každého ètenáøe. Ze širokého sortimentu, který dnešní trh nabízí, vybíráme podle zájmu ètenáøù. Mezi vùbec nejètenìjší patøí v souèasné dobì èasopisy o bydlení. Naše nabídka obsahuje 6 titulù, a to: Domov, Bydlení, Mùj dùm, Koupelna, Dùm a zahrada, Støecha nad hlavou. Ženy si u nás mohou pùjèit Vlastu, Tinu, Ženu a život, Betty, Evu. Pro ty šikovné, které mají rády ruèní práce, odebíráme Praktickou ženu, Dorku, Burdu. Mladé maminky si u nás mohou pùjèit èasopis Dítì a Rodièe. Mezi oblíbené patøí i èasopisy o cestování. Z této kategorie máme ve fondu dva tituly a to Lidé a zemì a Koktejl. Co je nového v oblasti výpoèetní techniky, se ètenáøi doètou v Chipu a Score. Mezi tradièní èasopisy, které vycházejí øadu let a je o nì velký zájem, patøí Kvìty, Reflex, Zahrádkáø, Chataø & Chalupáø, Receptáø, 100+1, Mladý svìt, Svìt motorù. Dìti ze všeho nejradìji ètou Ètyølístek, Kaèera Donalda a ABC. Pro mládež odebíráme Dívku, Bravo, Cinemu a Modeláøe. Výpùjèní dny v mìstské knihovnì jsou: oddìlení pro dospìlé: úterý 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00 ètvrtek 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00 oddìlení pro dìti úterý 13.00 - 18.00 støeda 12.30 - 15.00 ètvrtek 13.00 - 18.00 Èasto se mne lidé ptají, jak se v souèasné dobì, kdy je všude kolem nás nabídka nejrùznìjších možností využití volného èasu, ète. Je to s podivem, ale i v tak silné konkurenci, kterou knihy mají - televize, video, kino, divadlo, poèítaèe - lidé ètou. A možná více než kdy pøedtím. Tato situace není jen v chlumecké knihovnì, ale snad ve všech knihovnách v ÈR. Tìch dùvodù, proè lidé chodí do knihovny a knihy si pùjèují, je mnoho. A jeden z hlavních je možnost doplnit si znalosti. I statistické údaje nám to potvrzují. Za prvního pùl roku jsme pùjèily 32 337 knih a èasopisù, z toho bylo 13 123 knih a èasopisù s nauènou tematikou. Helena Holanová

Mìstská knihovna se pøihlásila do projektu KDE KONÈÍ SVÌT Klubu dìtských knihoven SKIP k pøelomu tisíciletí 2000 až 2001. Smyslem projektu je zastøešit souèasné aktivity jednotlivých knihoven (kulturní a vzdìlávací akce pro dìti, dìtské ètenáøství a literární a výtvarné soutìže).

tvaruj svoji pohádkovou postavièku (z libovolného materiálu).

kategorie 2. - Oblast literárních soutìží a tvùrèího psaní s názvem: Svìt kolem nás, ve které by nám dìti napsaly drobnou literární tvorbu podle své fantazie.

Pracovnice knihovny by si pøály, aby se této soutìže zúèastnilo co nejvíce dìtí, a proto chceme tímto èlánkem pozvat do soutìže dìti nejen z Chlumce nad Cidlinou, ale i z okolí. Uzávìrka soutìže je 15. 12. 2000. Vybrané práce budou zaslány k celorepublikové pøehlídce.

kategorie 3. - Oblast výtvarných soutìží s názvem: Namaluj nebo vy-

Danuše Jelínková dìtské oddìlení

Naše knihovna se pøihlásila do 2. a 3. kategorie:

Co nového v Informaèním støedisku... Zajímáte se o hrady, zámky nebo tvrze a nemáte možnost je osobnì navštívit? Žádný problém. U nás totiž mùžete prostøednictvím CD-ROMu Hrady, zámky a tvrze v Èechách a na Moravì nahlédnout do obsáhlé nabídky. Abychom to alespoò trochu objasnili, pokusíme se vás blíže seznámit s tímto „cédéèkem“. V hlavním menu je abecední rejstøík, kde si vyhledáte urèitý objekt. Objeví se informaèní stránka a tam najdete zaøazení do turistického regionu, okres, typ, zda daný objekt má své www stránky a kontakt. Nechybí charakteristika, historie, obrázek, zajímavost. Napøíklad urèitý hrad si mùžete vyhledat pøes rejstøík okresù: okres Hradec Králové - naskoèí nám nabídka Hrádek u Nechanic, Chlumec nad Cidlinou, Rotemberk. Vybereme si Chlumec nad Cidlinou a již se otevøou další informace. K dispozici je samozøejmì fotogalerie a tam je možné si zalistovat. Uvedeny jsou i internetové adresy pøíslušných objektù. Od nejstarších dob až po souèasnost je uspoøádán pøehledný seznam panovníkù. Pokud by vás tento CD-ROM nezaujal, budete se ještì moci podívat na jiný, avšak podobnì uspoøádaný CDROM Hrady a zámky. Obsahuje také informace o historii, navíc je zadaný objekt zachycen kamerou. Dále jsou zahrnuty zajímavosti a turistické informace. Mezi novinky patøí velice podrobná Mapa Prahy. Mùžete si zjistit, jak autem cestovat po Praze, spojení MHD,

jízdní øády MHD, v obsahu je zahrnuta nabídka autokempinkù, kin, hotelù, divadel, ... vèetnì jejich telefonního èísla, adresy a ještì také lze dát si znázornit mapu s umístìním zadaného objektu. Vyhledávat konkrétní ulice s pøesným umístìním na mapì je rovnìž možné. A závìrem ještì jedna nabídka pro ty, kteøí se chtìjí procvièit v anglickém jazyce. Máme zde CD-RUM Atlas svìta. Veškeré údaje a informace jsou totiž v angliètinì. Budeme se i nadále snažit dobøe poradit a poskytnout potøebné informace. Informaèní støedisko Po - Pá 8.00 - 11.00 13.00 - 17.00 So 9.00 - 12.00 Helena Holanová Jana Tichá

VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2000 ZÁØÍ 16. 9. 20. 9. 21. 9. 25. 9. 26. 9. 27. 9. 30. 9.

Mezinárodní den ochrany ozónové díry Svìtový den míru Mezinárodní den Alzheimerovy choroby Den železnic Mezinárodní den neslyšících Svìtový den cestovního ruchu Mezinárodní den pøekladu

5

KDO JE KDO v Chlumci n. C.?

Jan SLAVÍÈEK Za nìmecké okupace, od bøezna 1939 do poèátku kvìtna 1945, kdy byl rozvoj národního života v Protektorátu Èechy a Morava systematicky omezován prohlubujícím se plánovitým zaèleòováním èeských zemí do státního systému Velkonìmecké øíše, patøil sport k oblastem spoleèenského dìní, která si pomìrnì dlouho udržovala znaènou samostatnost a germanizací témìø nedotèený národní charakter. (Nepoèítáme-li naøízení, že hráèi obou mužstev museli pøi nástupu pozdravit diváky zvednutými pravicemi a na zvolání rozhodèího: Vùdci a vlasti! odpovìdìt sborovým Zdar!) I v Chlumci se èile a vcelku úspìšnì provozovala rozsáhlá sportovní èinnost, která si získala pøízeò poèetného diváctva. Kromì fotbalu patøila v našem mìstì k nejoblíbenìjším sportùm èeská házená, v níž chlumecké reprezentaèní mužstvo dosahovalo pozoruhodných výsledkù. K jeho oporám patøil hráè bohatýrské postavy Honza Slavíèek, hrdina zápasù, které zaèínaly témìø každou nedìli o desáté na sokolském høišti v dolíku pod Sokolovnou. Jen stísnìné a krajnì omezené protektorátní možnosti mu zabránily ve sportovním rozletu, který by zcela jistì daleko pøesáhl hranice regionu. Už tenkrát se o nìj zajímaly èinovníci ligových klubù, kteøí by tohoto hráèe prvotøídních kvalit rádi vidìli v sestavì svého mužstva. Byl opravdová jednièka a diváci ho zbožòovali. Vysoký, ramenatý útoèník, který dokázal jednou rukou, samozøejmì pravou, uchopit shora míè o rozmìrech støednì velkého melounu, rozrazit obránce jako kuželky a prudkým švihem paže z udivující dálky jej zavìsit pod bøevno soupeøovy branky s takovou prudkostí, že po nìm

6

brankáø ani nestaèil zakoulet oèima. Více než jednou tak pøi každém zápase dopøával hustým zástupùm fandù lemujícím høištì, aby si nadšenì zaøvaly: „Góóól!“ Narodil se v rodinì mìstského hajného v Chlumci n. C. 6. ledna 1926. Po ukonèení obecné a m욝anské školy v roce 1941 se bìhem dalších ètyø let vyuèil èernému øemeslu u firmy A. Belichar a spol., strojírna a slévárna v Chlumci. Jako sedmnáctiletý pohledný jinoch zdaøile zkusil své schopnosti i na prknech, která pøísloveènì „znamenají svìt“. Hrál divadlo ve spolku chlumeckých ochotníkù Klicpera. Pamìtník historie chlumeckého divadla Antonín Lauterbach si Jana Slavíèka živì pamatuje v roli syna jménem Knut v jisté norské høe, v níž si na chlumeckém jevišti pohostinsky zahrála s klicperáky tehdy populární divadelní a filmová hereèka Rùžena Šlemrová, známá ostatnì i dnes z filmù pro pamìtníky. Nejpilnìji se však mladý Jan Slavíèek vìnoval házené, v níž dosáhl opravdu životních úspìchù a velké popularity. Svými výkony se natrvalo zapsal mezi slavné Chlumeèany jako mimoøádnì zdatný sportovní reprezentant a jeden z prùkopníkù dnes již historického, ryze èeského sportu v Chlumci. Na dobu, kdy se hrála za jeho úèasti vysoce kvalitní házená, si èasto s chutí zavzpomíná. Tøeba zrovna teï: „Ano, èlovìk tomu nechce pomalu ani vìøit, že už je to víc než šedesát let, když za nìmecké okupace naší republiky vznikl v nìkterých hlavách sportovních nadšencù u nás v Chlumci plán založit oddíl èeské házené. Od slov nebylo daleko k èinùm, a tak se narodil v Chlumci nový sportovní odbor pod názvem SK Sokol. Zázemí nutné k provozování házené vèetnì høištì a šaten nám poskytl výbor Sokola, ještì pøedtím než tuto organizaci Nìmci zakázali. S výstrojí byly potíže, hlavnì po finanèní stránce. V tìžkých zaèátcích nám hodnì pomáhal fotbalový klub AFK Chlumec n. C., který nám pùjèoval starší trièka, stulpny i kopaèky.“ - A co ostatní potøebné vìci? „Myslíš míèe, branky, sítì, praporky... Po pøekonání poèáteèních potíží jsme pøišli na nápad vydìlávat si peníze sjednáváním zájezdových pøátelských zápasù, které nám vždycky vynesly pár korun startovného. Z tìch penìz se pak kupovalo, co bylo potøeba.“

- A jak jste, Jene, prosím tì øešili pøi zájezdech dopravu. Vlak nebo autobus stál taky nìjaké peníze. „Jak jsme to øešili? Jednoduše. Jezdili jsme pokud možno na kolách. Jinak jsme si cestu pøi nejhorším zaplatili sami. To víš, házená byla nenároèný sport, ale pøece jenom vyžadovala materiální zabezpeèení a to všechno se muselo kupovat. Nìco jsme si tu a tam opatøili svépomocí, nìco jsme dostali darem od pøíznivcù. Tøeba sítì. Ty nám u místního provazníka Maxe Kòourka upletl jeho uèeò Bohumil Štoèek. O propagaci mistrovských i pøátelských zápasù se nám úplnì zdarma obìtavì staral nᚠvìrný pøíznivec pan Rudolf Pour, zamìstnanec lakýrnické firmy Ladislava Janeèka staršího. Maloval nám krásné plakáty a ještì nás každou nedìli chodil povzbuzovat.“ - Èeská házená mìla svá zvláštní pravidla. Lišila se od toho, co se pod názvem házená hraje dnes. „Hráèù na èeskou házenou bylo sedm a hrálo se bez náhradníkù. Na rozdíl od mezinárodní házené mìla jiný rozmìr høištì i branek. Hrací plocha byla rozdìlena na tøi tøetiny. Do vlastní obranné tøetiny nesmìli vlastní útoèníci a do brankovištì mohl vstoupit jen bek a brankáø, ale ne halvové, to se pískalo jako pøešlap. Míè byl o nìco menší než na kopanou nebo odbíjenou, ale vìtší než na mezinárodní házenou. V ruce jej hráè nesmìl držet déle než tøi vteøiny, jinak soudce pískal „drženou“. Trestným hodùm na bránu za fauly se øíkalo „sedmièky“. Pøi nìkterých menších pøestupcích pomáhal brankáøi chytat i bek. Prostøelit oba hráèe nebylo vzhledem k rozmìrùm branky snadné. Èlovìk se musel poøádnì rozmáchnout a dát do rány všecku sílu.“ - Byli jste, pokud si vzpomínám, dokonale sehraný tým. Jak jste se pøipravovali na zápasy? „Postupnì se ustálil základní kádr hráèù: obrana Zdenìk Øeháèek, Standa Honcnajman, Jarda Novák, Vašek Starý, Joska Fölkl, Pepík Slavíèek. V útoku hráli Mirek Volf, Zdenìk Tamele, Vlasta Dvoøák, Ludva Nìmec, já a Pepík Holý. Mužstvo pozdìji doplòovali mladší nadìjní odchovanci: Emil Štus, Dobra Tesaøík, Mirek Volejník, Jarda Honcnajman, Láïa Svoboda, brankáøi Oldøich Nevrlý, Vlastík Louda, Vašek Burýšek. Nesmím zapomenout, že jsme mìli taky zdárnì se rozvíjející družstvo žen èi pøesnìji dívek v prvotní sestavì: Jiøina Drbohlavová, Helena Austová, Líba Papíková, Milena Staòková, Jiøina Horynová, Máòa Urbanová, Zdena Eichlerová, Eva Šantrùèková a Jitka Fejfarová.

Ptᚠse na pøípravu. V úterý a v pátek jsme mìli povinný trénink, v pondìlí a ve ètvrtek jsme chodili cvièit do tìlocvièny.“ - O pøíznivce jste nemìli nouzi. „To rozhodnì ne. Na naše zápasy, jak víš, chodila spousta lidí. Stáli kolem celého høištì i na schodech a ochozech amfiteátru. I když lístky nebyly nijak drahé, vybrali jsme vždycky dost penìz. Musím øíct, že jsme pøitom mìli štìstí na obìtavé a šikovné funkcionáøe, kteøí se starali o pokladnu, organizaci a propagaci, poøadatelskou službu a zabezpeèovali všechno, co bylo pro èinnost oddílu zapotøebí. Karel Fölkl, Tonda Šetlík, Bohouš Tláskal, Standa Birampl, Pepa Èuøík... Oddíl mìl také své rozhodèí, kteøí dosáhli vysoké kvalifikace. Byl to Antonín Šetlík a Josef Èenìk, pozdìjší akademický mistr svìta v tenise...“ Èeská házená v Chlumci si získala velikou oblibu. Pro polovinu Chlumce se stala pravidelnou programovou naplní nedìlního dopoledne, která umožòovala lidem pozapomenout na ponuré starosti každodenního života v Protektorátu Böhmen und Mähren. Chlumecké mužstvo umìlo potìšit divácká srdce. Hrálo skvìle. Mìlo na každém postu v sestavì vynikající hráèe. Bystré, hbité a pozorné brankáøe, jako byl Zdenìk Øeháèek, houževnaté a náležitì tvrdé beky a halvy, bájeènì sehraný útok, který pøed soupeøovým brankovištìm roztáèel kombinaèní karusely s ukázkovou, nìkdy až žonglérskou technikou ovládání míèe a razantní støelbou z nejnemožnìjších pozic, ve výskoku, v pádu, s výklonem doleva èi doprava, zadovkou po nìkolikerém obratu (jak to dovedl Mirek Volf, zvaný Mazlík). Mužstvo sklízelo vítìzství za vítìzstvím a diváci odcházeli domù rozjaøení a vrcholnì spokojení s úrodou gólù v soupeøovì síti. Ještì dejme slovo Janu Slavíèkovi: „V zaèátku naší hráèské existence jsme pro pouèení a instruktáže zvali na pøátelské zápasy mužstva zvuèných jmen, jako Ikar Kukleny, Star Moravany, Petøín

Plzeò a další. Hra nás bavila a všechno jsme pøekonávali s elánem a vnitøním uspokojením z dosažených výsledkù v divizní oblastní soutìži, kde jsme se drželi na pøedních místech. Èeská házená byla výborný, dynamický kolektivní sport s minimální záludností. Uchvacoval diváky i hráèe. Škoda, že v našem mìstì není dnes v øadách mládeže obojího pohlaví nikdo, kdo by pøevzal po nás štafetu tohoto krásného a námi svého èasu tak nadšenì pìstovaného sportu.“ Pro úplnost pøedstavy o Janu Slavíèkovi dodejme: Po vyuèení pracoval ve Škodových závodech, ve výrobnì koèárkù, u firmy Agra Separátor s dvouletou pøestávkou vyplnìnou vojenskou

základní službou. Oženil se a pøi zamìstnání formou veèerního studia absolvoval Støední prùmyslovou školu strojnickou v Novém Bydžovì. V roce 1960 nastoupil zamìstnání technika v chlumeckém Kovoplastu, kde pracoval patnáct let a kam se po pìtiletém pùsobení u vojenské správy budov opìt vrátil. Odtud také v roce 1985 odešel do dùchodu. Tìch jeho dnešních ètyøiasedmdesát let mu nikdo neuvìøí. Je živým dùkazem toho, že sport prospívá zdraví, pokud se ovšem pìstuje v rozumné míøe. To zøejmì Jan Slavíèek dìlal, i když jeho výkony byly tak mimoøádnì skvìlé... Karel Richter

Životní moudra Závist je zármutek nad cizím dobrem Zenon Nebuï jako motyka: stále jen k sobì. Buï jako pila, jednou k sobì, jednou k tobì Tádžické pøísloví

Kdo støeží ústa svá a jazyk, støeží svou duši pøed soužením Šalamoun

Mladí potøebují radost a lásku, dospìlí práci a pøátelství, staøí mír a pokoj Konfucius

Nepíchá-li trn, když je mlád, sotva kdy píchat bude Francouzské pøísloví

Nùž a slovo ber za správný konec Kampuèské pøísloví Lv

7

NAŠE FOTOREPORTÁŽ „Chlumecké volejbalové léto“

foto Ant. Fibigr

8

volejbal

J

volejbal

J

volejbal

J

volejbal

Postøehy z „Chlumeckého volejbalového léta“ Tak to je zase za námi. Nevíte co? Pøece další roèník „Chlumeckého volejbalového léta“. Skonèil 19. roèník a èeká nás pøíští rok již jubilejní 20. roèník. Kdo z Vás se zúèastnil jako divák v sobotu, byl jistì nadšen výkony extraligových mužstev. V parném sobotním dni hrála extraligová mužstva, jako by jim šlo o postup do mezinárodní soutìže, ale vítìz si odvážel „jen“ krásnì vyuzeného pašíka. Ale v podveèer byli jistì od sluníèka vyuzeni všichni hráèi extraligy i dorostu. Celým dnem nás provázel svým komentáøem pan Zdenìk Pommer, který je známou volejbalovou postavou a mimo jiné i trenérem družstva VK Benátky nad Jizerou. Výsledky extraligy: 1. VK Jihostroj Èeské Budìjovice 2. VK DANZAS Ostrava 3. VK Dukla Liberec 4. VK UNIS Brno

Celkem se zúèastnilo 10 mužstev v soutìži extraligy. V dorostenecké soutìži se zúèastnilo celkem 16 družstev. První ètyøi místa byla obsazena takto: 1. Slavia Hradec Králové A 2. USK Praha A 3. Slavoj Vyšehrad 4. Dukla Liberec Dorostenci hráli ve ètyøech skupinách a naši dorostenci obsadili ve své skupinì tøetí místo. V našem areálu bylo vidìt i známou osobnost sportovního komentátorského svìta, a to pana Karla Malinu. Vyjádøil se velmi pochvalnì o našem turnaji, že se mu zde u nás velmi líbí. Objevil se zde hlavnì proto, že jeho syn trénuje jeden z dorosteneckých týmù (USK Praha). S manželkou zde vydrželi sledovat hru až do konce. Slíbil, že se o našem turnaji zmíní i na

Názory obèanù Tak nám tu zase chcípnul pes

Už delší dobu mì v našem mìstì trápí jedna vìc. Ale vím, že kritizovat je snadné, a proto jsem dlouho mlèela. Letošní chladný a deštivý èervenec však ve mnì tento problém opìt nenechal spát. Dny ponuré, èerné, jeden jak druhý. A d隝, zataženo, d隝, obèas pøeháòky - vždy si vzpomeòte. Nìkdo mìl štìstí a odjel „za hranice všedních dnù“ a užíval tam tepla a slunce. My, co jsme zùstali doma v Chlumci, jsme také vlastnì mìli štìstí - doma je teplo a sucho, funguje nám televize, rádio, video a další vymoženosti 20. století. Ale co turisté, kteøí do našeho mìsta pøijíždìjí? Ano, vítá je krásný zámek, celkem slušná restauraèní zaøízení. Co však vìtšina z nich postrádá, stejnì jako spousta Chlumeèákù, je kultura ve mìstì. Existuje tu sice Centrum kultury, ale pokud si, jako já, pøeètete jeho nabídku, asi vás pøíliš neuspokojí. Vím, nauèili jsme se kupovat v levných obchodech, ale copak „sekáè v Øíháku“, to je ta pravá kultura pro Chlumeèáky? No, a pokud si pøeètete další nabídku tohoto

zaøízení, témìø NIC! Vím, jsme malé mìsto a na kultuøe dnes nikdo nezbohatne... Právì proto je asi potøeba tuto práci dìlat s nadšením a nìkdy i riskovat prodìlek. Kulturní akce a akcièky v èeských a moravských mìstech a mìsteèkách mì zajímají, a tak vím, že spousta z nich poøádá rùzné hudební festivaly, pøehlídky divadel a filmù a další zajímavé poøady nejen bìhem celého roku, ale právì o prázdninách, aby naladili nejen domácí, ale i „cestující a pøemisující se dovolenkáøe“. A vím, že na nìkteré akce je problém sehnat vstupenku. Právì zde potkávám mnohé známé z Chlumce a okolí. Proè musíme mnohdy za kulturou jinam? (Nìkdy i dost daleko.) Takhle je to pohodlnìjší. Kdo nic nedìlá - nic nezkazí! Teï asi nìkteøí namítnete, že lidé v Chlumci stejnì nikam nechodí, ale já tvrdím, že se odnauèili chodit. A kam také chodit?! Zbývají jen hospody, a tak hurá do nich! Km

J

volejbal

rozhlasové stanici, kde ještì obèas pùsobí. Nedìlního volejbalového reje se již zúèastnili všichni, kdo mìli ruce a nohy a hlavnì chu zahrát si volejbal. V nedìli 13. 8. si zahrálo celkem 14 mužstev, která byla výkonnostnì rozdìlena do dvou skupin. V každém mužstvu musely být zastoupeny nejménì 2 ženy. V první skupinì hráli: Trpajzlíci, Jenštejn, Pardubáci, Zvíøátka pana Krbce, Chvaletice, A je to, Delia Ranuni. Zvítìzilo mužstvo „Delia Ranuni“ (název byl prý pøevzat z dalekého východu). Ve druhé skupinì hráli: Suchdol, Všestary, Kasandry 3, Jansa-tým, Žízeò, Vítìzové turnaje a FC Sviòov. Zvítìzil Suchdol a všichni, kdo si pøišli rádi zahrát. Tímto dìkujeme všem sponzorùm, a již byli èi nebyli uvedeni na plakátì, který zval k návštìvì tohoto turnaje. Dìkujeme všem, kteøí jakkoli pøispìli ke zdárnému prùbìhu turnaje. Vaše kuøe

Oslava památky M. J. Husa V pøedveèer 585. výroèí upálení M. J. Husa se sešlo u jeho pomníku v Chlumci n. Cidl. 5. 7. t.r. v 18 hodin asi 50 obèanù mìsta, bohužel jen starších, k uctìní jeho památky. Èlovìka ryzího charakteru, který pro pravdu byl dohnán až na hranici. Obøad uspoøádala Církev èeskoslovenská husitská v Chlumci nad Cidl. za úèasti faráøe p. Václava Žïárského a jeho nového nástupce p. Jaroslava Tesaøe. Po krátkém vzpomínkovém proslovu o životì a významu M. J. Husa byl pøeèten úryvek z dopisu psaného v Kostnici. Shromáždìní bylo zakonèeno spoleèným zpìvem písnì „Hranice vzplála“. Rozcházeli jsme se s dobrým duševním pocitem, že jsme vzpomnìli velkého èlovìka, jehož život psal velký kus našich dìjin ještì dlouho po jeho smrti. Em.Ba

9

Fakta o èerných baronech K 1. záøí 1950 byli povoláni do armády první tisíce mladých mužù s puncem politické nespolehlivosti k výkonu základní vojenské služby do novì zøízených jednotek - pomocných technických praporù (PTP). Byly ètyøi a jejich sídlem se staly vojenské výcvikové prostory èi tábory, Mimoò, Jínce, Libavá a Leš. Vznikly reorganizací ètyø praporù ženijních plukù, nazývaných silnièní, do nichž nastoupili první branci již v øíjnu 1948. Èekala je služba beze zbranì, jen s krumpáèem a lopatou, pøi tìžké manuální práci. Všichni byli u odvodu oznaèeni novì zavedenou klasifikací E, oznaèující politickou nespolehlivost a urèení k PTP. Klasifikace se urgovala na základì posudku orgánù Bezpeènosti, národních výborù, organizací KSÈ a ÈSM. Po vytvoøení prvních ètyø, tzv. lehkých pomocných technických praporù, urèených kromì práce ve vojenských výcvikových prostorech pøedevším k stavebním pracím, byly k 1. øíjnu zøízeny ètyøi tìžké neboli báòské PTP. Jak už název napovídá, jejich posláním byla práce v hlubinných dolech, kde nahradily vojenské báòské oddíly pomáhající dosud pøi tìžbì uhlí brigádnicky. Koncem roku 1950 již sloužilo v osmi PTP témìø 8 000 mladých mužù s klasifikací E. Jestliže prvotním dùvodem k zøízení PTP byla snaha izolovat „politicky nespolehlivé“, potrestat je tìžkou prací, pokusit se je pøevychovat a v neposlední øadì je na vojnì izolovat tak, aby se nedostali ke zbraním i speciálním vojenským znalostem, velmi brzy zaèal vystupovat do popøedí i ekonomický význam tìchto jednotek. Pétépáci pøedstavovali velmi levnou a vysoce mobilní a pøísnì organizovanou pracovní sílu, s níž se dalo manipulovat podle potøeby. Navíc nebyly pøi jejím použití nutné žádné právní ohledy. Jakékoliv stížnosti na pracovní podmínky byly bezpøedmìtné a daly se snadno kvalifikovat jako pobuøování a likvidovat kázeòskými tresty nebo oznámením vojenskému prokurátorovi, což znamenalo soud a dlouholeté vìzení. Pøíslušníci PTP se dali použít k jakékoli práci nejen v rámci armády, ale byli i zapùjèováni za finanèní úhradu civilním podnikùm a institucím. Byli nasazeni i v Chlumci na výstavbu objektù vojenských skladù pohonných hmot. Z jejich mzdy, kterou za nì pøijímaly

10

vojenské orgány, si armáda vìtšinu penìz ponechávala jako úhradu za stravu, ubytování, politickovýchovnou práci a služné. Z toho, co ze mzdy zbylo, dostal pétépák polovinu na ruku a druhá polovina se ukládala na knížku, kterou její majitel dostal až pøi propuštìní do civilu. Pétépáci byli nuceni plnit neustále zvyšované pracovní normy (pod hrozbou nevyplácení mzdy), nemìli nárok na vycházku ani dovolenou a byli všemožnì šikanováni. Byli nucenì zapojováni do socialistické soutìže a závazkového hnutí a museli pracovat i o nedìlích a svátcích. Armádì pøinášeli znaèný zisk. Jen v roce 1952 obnášel 40 milionù Kès. Vojenská správa mìla zájem vytváøet další pomocné technické prapory. Pøi odvodech na jaøe roku 1951 bylo k PTP urèeno na 10 000 brancù. Z nich byly v dubnu zøízeny tøi nové lehké prapory v Mostì, Dìèínì a Rumburku. Na podzim vznikly další dva dùlní prapory na Ostravsku, kde pétépáci na podzim toho roku tvoøili více než 15 procent havíøù ostravsko-karvínského revíru. V záøí 1951 vedení MNO na doporuèení politbyra ÚV KSÈ pro nedostatek „politicky nespolehlivých“ brancù doporuèilo zavést tak zvaná výjimeèná vojenská cvièení umožòující povolávat na neurèitou dobu muže od 17 do 60 let. Obìtí tohoto administrativního opatøení se staly osoby z „tøídnì nepøátelských“ vrstev, pøedevším tak zvaní kulaci a jejich synové, bývalí kapitalisté a živnostníci, funkcionáøi a èlenové nekomunistických stran, lidé s nejrùznìjšími kádrovými vroubky. Stranì ani vládì, natož vedení armády nevadilo, že tento zpùsob povolávání na výjimeèné vojenské cvièení a celá služba u PTP jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, a odporují dokonce i tehdy platným ès. právním pøedpisùm. Mocipáni na místní, okresní, krajské èi celostátní úrovni tímto zpùsobem mohli kohokoli, kdo jim byl nepohodlný, poslat na nucené práce. Na konci roku 1951 bylo zøízeno již celkem 17 pomocných technických praporù, v nichž sloužilo pøes 21 000 mužù. Pétépáci se tak stali jedním z nejpoèetnìjších druhù vojsk Èeskoslovenské lidové armády. Na poèátku roku 1952 bylo už pétépákù tolik, že pro správu jejich jednotek musela být na ministerstvu ná-

rodní obrany zøízena zvláštní složka - Velitelství vojenských pracovních jednotek. Plány na zøízení nových pomocných technických praporù narazily na jaøe 1952 na závažnou pøekážku. Pøi odvodech bylo shledáno, že klasifikaci E dostalo pouze zhruba 2000 brancù. Po intervenci vojenské správy sice ministerstvo národní bezpeènosti vydupalo ze zemì ještì dalších 3000 politicky nespolehlivých, ale ani to nestaèilo k naplnìní poèetních stavù v situaci, kdy k 1. øíjnu mìli odejít do civilu ti, kteøí k PTP nastoupili v øíjnu 1950. Hrozilo nebezpeèí, že vojenské stavební podniky, øada civilních podnikù, jako Posista, Konstruktiva, Severostav, Stavoindustria a další, stejnì jako ostravské a kladenské doly zùstanou bez pracovních sil. Proto se vedení KSÈ a armády rozhodlo prodloužit všem „éèkaøùm“ v základní službì i na výjimeèném cvièení službu v armádì „na neurèito“, nejménì do konce roku 1953. I toto rozhodnutí odporovalo platným zákonùm, ale tím si nikdo z vedení strany a státu hlavu nelámal. Politicky nespolehliví obèané navleèení nucenì do vojenských uniforem se tak ocitli v horší situaci než vìzòové, kteøí alespoò vìdìli, kdy jejich trest skonèí. Poèet pomocných technických praporù dosáhl takto koncem roku 1952 poètu 26 a do jejich rámce bylo zaøazeno pøes 34 000 mužù. Rok 1953 pøinesl výrazné zmìny. Zemøel J. V. Stalin a nedlouho po nìm i Kl. Gottwald. Skonèila válka v Koreji. V mezinárodních vztazích se pohnuly ledy. Èím dál více se zaèalo mluvit a psát o mírovém soužití. Také v Èeskoslovensku nastalo mírné oteplování politických pomìrù. Došlo k propouštìní nìkterých politických vìzòù. Šrouby státní moci byly povoleny o nìkolik závitù. Náznaky uvolnìní pronikaly i do armády. Pocítili to i pétépáci. Zmírnily se zpùsoby šikanování, zlepšily se ubytovací, hygienické i životní podmínky. Vojenská správa ovšem nechtìla pøijít o poèetnou armádu kvalifikovaných dìlníkù a horníkù. Uvìdomovala si pøitom, že další existence PTP jako trestních jednotek s nucenou prací se v nových podmínkách stává neúnosnou. Proto se rozhodla zmìnit ponìkud jejich vnìjší vzhled, ale obsah ponechat beze zmìny. K 1. listopadu 1953 byla uskuteènìna reorganizace vojenských pracovních jednotek. Vojáci s klasifikací E byli podrobeni provìrkám a vìtšinì bylo ohodnocení „politicky nespolehlivý“ zrušeno. Èást jich byla propuštìna do

civilu. Ti, kterým byla klasifikace E ponechána, zùstali soustøedìni u jednotek PTP, jejichž poèet byl snížen na devìt. Jejich pøíslušníky režim pokládal za tak nebezpeèné, že je chtìl mít i nadále pod kontrolou mimo civilní život. Šlo pøedevším o pøíslušníky tak zvaných „knìžských rot“ a o osoby trestané za tak zvanou vlastizradu, pobuøování, pokus o útìk za hranice, protistátní èinnost, pobuøování, jakož i o kulaky, kapitalisty a další elementy, na jejichž izolaci mìla zájem StB. K 1. lednu byly zrušeny ještì dva ze zbývajících devíti praporù a v bøeznu se jejich poèet snížil o další tøi. Pøedposlední dubnový den roku 1954 podepsal ministr národní obrany Ale-

xej Èepièka rozkaz o reorganizaci posledních ètyø pomocných technických praporù na technické. Stalo se tak k následujícímu dni a ke stejnému datu byla zrušena také klasifikace E a instituce výjimeèných vojenských cvièení. Všichni vojáci povolaní na cvièení toho druhu mìli být propuštìni k 7. kvìtnu 1954, ostatní bývalí „éèkaøi“ k 1. èervnu, pokud si odsloužili nejménì 24 mìsícù základní vojenské služby. Vojenské pracovní jednotky se skládaly už jen z technických praporù a staly se pøedmìtem rozsáhlé popularizace v tisku i rozhlase, která mìla pøesvìdèit veøejnost i zahranièí o novém charakteru, poslání a velké prospìš-

nosti tìchto jednotek i o tom, že k nim již nejsou vojáci zaøazováni z politických dùvodù nebo z trestu. K 11. kvìtnu 1954 dokonce nìkteré vojenské pracovní jednotky i jednotlivci obdrželi vyznamenání - Øád práce, Za zásluhy o výstavku a Za vynikající práci. Nadále však žilo slovo „pétépák“ jako oznaèení pøíslušníkù pracovních jednotek pejorativním významem. K tìmto jednotkám byli zèásti stále ještì zaøazováni branci s rùznými kádrovými závadami, ale život u nich a pracovní podmínky se už nedaly pøes všechny tìžkosti srovnat s tím, co prožívali „éèkaøi“ v nìkdejších pomocných technických praporech. K. Richter

Úspìchy juda Chlumec n. C. ve školním roce 1999 - 2000 V tomto školním roce se našemu oddílu velmi daøilo, a to jak v soutìži jednotlivcù tak družstev. V soutìži družstev jsme sklidili dva historicky nejvìtší úspìchy našeho juda. Dìti vybojovaly 2. místo v Polabské lize a 9. místo na Bohemia Cupu v Jihlavì, kterého se úèastnili judisté z 54 oddílù ze 6 státù. Nᚠoddíl má 24 èlenù a 2 trenéry. Nejmladší èlen má 8 let, nejstarší 18. Tyto dìti se v letošním školním roce zúèastnily 28 soutìží v rùzných vìkových kategoriích. Ze 152 možných získaly 94 medailí nebo jiných ocenìní (38 zlato, 35 støíbro, 21 bronz). Kdo a kolikrát byl úspìšný, se mùžete doèíst pod naší fotografií, na které je vìtší polovina našeho oddílu. O vrchol tohoto školního roku se postaral nᚠnejlepší judista Pavel Lihan, a to tím, že se dokázal probojovat jako první judista našeho oddílu na mistrovství Evropy dorostencù, které se letos konalo 20. - 23. 7. v rumunském Oradeu. Doprava na ME byla kombinovaná, vlakem Praha - Budapeš a autobusem do Oradea. Cesta vlakem byla velmi nepohodlná, o špínì a zápachu ani nemluvì. Ubytování bylo celkem na solidní úrovni, ale strava byla pro sportovce nevhodná a bylo jí málo. Pavel zápasil bohužel jenom jednou a svùj zápas se Slovincem naprosto zbyteènì prohrál. Hned v úvodu hodil Slovince na Soe Nage a dostal 7 bodù. Tento chvat se dal posoudit i iponem, což by znamenalo Pavlovo vítìzství, ale bohužel rozhodèí urèili jinak. Hned z této akce dostal Slovinec Pav-

la do držení, z kterého se po 24 sekundách dostal. Poté mìl v celém prùbìhu zápasu Pavel jasnì navrch a vedl o 3 body, ale bohužel 5 sekund pøed koncem zápasu udìlal taktickou hrubku, které Slovinec využil, a Pavla porazil. I ostatní èeští judisté odjeli poraženi. Mistrovství se zúèastnilo 35 zemí, z kterých pøijelo 206 tìch nejlepších. Tohoto mistrovství se mohl zúèastnit Pavel jen díky finanèní pomoci Femaxu Drahotuše a Mìstského úøadu v No-

vém Bydžovì. Další pomoc pøislíbily i Mìstský úøad v Chlumci n. C. a Dùm dìtí a mládeže v Chlumci n. C. Za tuto pomoc jim dìkuji. Nábor nováèkù do našeho oddílu se koná dne 11. 9. 2000 v 15.00 hod. v tìlocviènì DDM (u koupalištì). Mohou pøijít chlapci a dívky od roku narození 1992, po dohodì s trenéry i roèník 1993. Petr Èernohorský vedoucí oddílu

První øada dole: naši tøi nejlepší judisté - zleva: Pavel Fölkl 8 x, Pavel Lihan 18 x, Petr Hrubý 8 x, druhá øada: Dominik Vágner, Veronika Vošoustová 4 x, Martin Steklý 2 x, Luboš Fölkl 8 x, Jan Mišík, Martin Khop 2x, TomᚠŠmíd 4 x a Filip Uchytil 8 x, tøetí øada: Miloš Steklý 5 x, Jiøí Tùma 5 x, Pavel Khop a trenéøi Pavel Tichý a Petr Èernohorský, dále Pavel Novák 3 x, Lenka Chárová 4 x.

11

Dva víkendy v Rakousku Chlumeètí hasièi byli opìt povìøeni reprezentovat èeské hasièe v zahranièí. Tentokrát to bylo v Burgenlandu, jedné z devíti spolkových republik Rakouska. První víkend 30. 6. - 1. 7. 2000 patøil mužùm a ženám, kteøí startovali na 45. mezinárodním mistrovství Burgenlandu, které se konalo v okresním mìstì Mattersburgu. Mìsto leží zhruba 70 km jižnì od Vídnì, smìrem na Gratz a má asi 10 000 obyvatel. Na soutìž jsme odjeli v pátek, v 5 hodin ráno, tøemi osobními auty a dodávkou D. Solara. V pùl jedné odpoledne jsme byli na místì, kde na nás na místním stadionu èekala paní Alena Wildová, která žije již 20 let v Rakousku a je sestrou pana ing. Zelinky z Chlumce n. C. Ta nám dìlala tlumoènici a zajišovala vìci kolem soutìže (ubytování, stravování ap.). Ubytováni jsme byli v internátu katolické školy. Soutìže se zúèastnilo 214 družstev z Burgenlandu, 8 z ostatních zemí Rakouska a 8 družstev z Èech, Chorvatska, Slovinska, Maïarska a Nìmecka. Soutìž zaèala v pátek v 15 hodin a konèila v sobotu v 16 hodin. Obì naše družstva startovala již v pátek. Družstvo mužù skonèilo na druhém místì a jediné družstvo žen v celé soutìži se mezi muži umístilo na pátém místì. V pátek veèer jsme se zúèastnili noèní párty, která se konala na námìstí. V sobotu dopoledne jsme si prohlédli mìsto a po vyhlášení výsledkù, které se konalo v 18 hodin, jsme se rozlouèili s paní Wildovou, která nám velmi pomáhala a fandila, a nastoupili cestu domù. Dojeli jsme 20 km za Znojmo do kempu v Jevišovicích, kde jsme pøespali. V nedìli dopoledne jsme ještì navštívili zámek v Jaromìøicích nad Rokytnou. Za družstvo mužù startovali: J. Frank, P. Sejkora, V. Kycelt, J. Holan, D. a E. Rohlíèkovi, J. a P. Liebichovi, M. Synek, A. Èerný a K. Drahorád. Družstvo žen tvoøily: sestry M. a Z. Karasovy, J. Loudová, L. Loudová, J. Vytlaèilová, Š. Hlaváèková, L. Matoušková, I. Hroudová a P. Holasová. Vedoucím výpravy byl starosta SDH M. Miller a družstvo vedl V. Zborník. Druhý víkend v èervenci odjela do Rakouska a opìt do Burgenlandu dvì družstva Mladých hasièù - chlapci a dìvèata. Družstvo chlapcù mìlo jet pùvodnì do Nìmecka na letní tábor se soutìží, ale 14 dní pøed zahájením byla tato akce odvolána, a tak chlapci jeli spoleènì s dìvèaty.

12

Ve mìstì Rechnitz se konalo ve dnech 6. - 9. èervence 2000 25. mezinárodní mistrovství Mladých hasièù Burgenlandu. Mìsto Rechnitz leží 180 km jižnì od Vídnì, 5 km od maïarských hranic a 30 km od Slovinska. Leží ve vinaøské a zemìdìlské oblasti a má 4 000 obyvatel. Ve ètvrtek v 5 hodin ráno jsme nasedli do dodávky D. Solara, do dodávky z Teromu a 3 osobních aut. Jeli jsme pøes Žïár n. S. a Znojmo, Vídeò a v pùl druhé odpoledne jsme pøijeli do Rechnitz. Po prezentaci jsme si postavili stany v táboøe, který byl v areálu stadionu. Po obìdì jsme si prohlédli mìsto. Protože bylo krásnì a velké teplo, využili jsme možnost, že v dobì soutìže je pro hasièe volný vstup na sportovní a kulturní akce, šli jsme se vykoupat na nedaleké koupalištì. Veèer ve 20 hodin byl slavnostnì otevøen tábor. V pátek odpoledne byl slavnostní nástup na stadionu a zahájena soutìž. Nástupu se zúèastnilo pøes 80 družstev z Burgenlandu a zahranièní družstva z Èech, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Nìmecka. Naše družstva soutìžila odpoledne za velkého tepla a vedla si velmi dobøe. Jejich èasy byly mnohem lepší než èasy družstev ze Slovenska a Slovinska, která startovala také v pátek. Jakmile jsme dokonèili soutìž, opìt jsme se jeli koupat. Po veèeøi se zaèalo od jihozápadu èernat nebe a zaèalo se blýskat. V pùl osmé byla svolána porada vedoucích, kde velení tábora oznámilo, že je hlášeno zhoršení poèasí. Protože v tomto kraji jsou obzvl᚝ silné bouøe, je nutné upevnit stany a pøipravit se na možnou evakuaci tábora do nové hasièské zbrojnice. Bìhem pùl hodiny se zvedl vítr a zaèalo pršet. Dìti jsme nahnali do stanù a snažili se držet konstrukce stanù. Vítr rychle sílil, konstrukce stanù se zaèaly bortit. Menší kluky a dìvèata jsme poslali schovat se do auta a do mobilních hygienických bunìk. S vìtšími kluky jsme stany zbourali a spoleènì s vìcmi naházeli do dodávky z Teromu. Bouøe se zmìnila ve vichøici, byla naøízena evakuace tábora. Øidièi dobìhli pro auta a pøevezli dìti do nedaleké hasièské zbrojnice, dvakrát tak velké, jako je chlumecká. Ve zbrojnici se snažili vedoucí uklidnit vystrašené dìti, které byly promoklé, a bosým dìtem sehnat nìco teplého pod nohy. Rakouští hasièi zatím navozili pití. Zaèali vaøit èaj a jídlo. Øi-

dièi se vrátili do tábora sesbírat zbytky stanù. V pùl desáté veèer rozhodlo vedení soutìže o ukonèení soutìže. Družstva z okolí pojedou ihned domù a zahranièní a vzdálená rakouská družstva budou spát ve zbrojnici. Teprve po odjezdu družstev z okolí se ve zbrojnici uvolnilo, a tak jsme pøistavili auta ke vchodùm, vynosili na jednu hromadu tašky, spacáky a vìci posbírané ze stanù. Každý si vybral svoje, dìti se pøestrojily do suchého obleèení. Nás a Slovince ubytovali v zasedací místnosti v 1. patøe. Kolem pùlnoci dìti zalehly, a také se utišila bouøe. Hasièùm pomáhal Èervený køíž a policie. Do zbrojnice navozili ze zásob Èerveného køíže zbrusu nové skládací postele, spacáky a deky. Poslední postele dovezli tìsnì po pùlnoci. Ve 3 hodiny ráno nás probudila siréna, když hasièi vyjíždìli k požáru. Protože byla soutìž neèekanì ukonèena a my jsme dìtem slíbili, že zajedeme ve Vídni do Práteru, zavolali jsme ještì v noci našim známým hasièùm do Fischamendu a požádali je, jestli bychom nemohli u nich pøespat ve zbrojnici ze soboty na nedìli. Bìhem pùl hodiny nám potvrdili, že je to zajištìno a že nás budou èekat. V sobotu ráno byla ve zbrojnici pøíprava snídanì a po snídani pøedal velitel soutìže našim dìtem bronzové a støíbrné odznaky za splnìné limity pøi soutìži. Škoda, že soutìž byla zrušena, dobré èasy, kterých jsme v pátek dosáhli, nám mohly pøinést i nìjaký pohár. Potom jsme se pøesunuli do Fischamendu, který leží asi 25 km od Vídnì. Tady nás již èekali naši kamarádi, s kterými máme již 3 roky družbu. Aèkoliv jsme je žádali jen o pøespání, pøipravili pro nás i obìd, svaèinu a veèeøi v sobotu a snídani a obìd v nedìli. Øekli nám, že v takovéto situaci jsou povinni se o dìti postarat a dál se o tom s námi nehodlají bavit. Po veèeøi dali ještì k dispozici dodávku a jeli s námi do Vídnì, kde jsme s dìtmi prošli zábavní park v Prátru až do pùlnoci. V nedìli po obìdì jsme podìkovali a rozlouèili se s našimi kamarády. Ti nám ještì na cestu dali jídlo, pití, èokolády a bonbóny. Do Chlumce jsme se vrátili po 19. hodinì. Dìti plné zážitkù a my plni dojmù z nezištného pøátelství a pomoci rakouských hasièù. Chtìli bychom ještì podìkovat za skvìlou tlumoènickou, ale i ostatní pomoc Pavlu Miffkovi, dále jeho firmì MESSER Technogas a našemu Mìstskému úøadu za sponzorování, TEROMU pana Mrkvièky a panu Horákovi za pùj-

èení auta a všem øidièùm, kteøí nás spolehlivì vozili. Soutìže se zúèastnilo 18 dìtí: sestry P. a Š. Hlaváèkovy, sestøenice D. a D.

Zborníkovy, B. Uchytilová, A. Popelková, K. Pøerovská, P. Sejkora, Z. Jeníèek, P. Urban, L. Zumr, Š. Horák, J. Popelka, R. Holas, L. Kosina, P. Král, J. Pøerovský a P. Cincibus.

Lékárna informuje

Co dìlat se starými léky Léky s prošlou dobou použitelnosti mohou mít zvýraznìlé nežádoucí úèinky, pøípadnì v nich dochází k chemickým zmìnám, které je znehodnotí. Pøedpokládáme, že velkou vìtšinu starých lékù lidé likvidují naprosto nevhodnì, pøedevším spláchnutím do toalety a nebo vyhozením mezi odpadky. Léky však patøí mezi nebezpeèné odpady a poškozují životní prostøedí, proto bychom je mìli vracet do lékáren, které je pøedávají k likvidaci specializovaným firmám.

Zákon zatím dosud lékárnám nenaøizuje, aby staré léky pøijímaly zpìt, pøesto v øadì z nich již najdete kontejner, do kterého je mùžete vyhodit. V poslední dobì lékáren s kontejnery rychle pøibývá, protože se do této akce zapojily i nìkteré okresní úøady. V novém zákonu o léku bude zakotvena povinnost lékárny prošlé léky pøijímat a jejich likvidaci bude organizovat stát. Nyní likvidaci platí lékárna ze svého.

Dále øidièi: D. Solar, P. Miffek, P. Synek, K. Zborník, P. Zborník a vedoucí M. Karasová, M. Zborníková a V. Zborník. Václav Zborník

Pøetištìno z èasopisu ZDRAVÝ ŽIVOT

Nìkteøí lidé vracejí do lékáren také prázdné lahvièky od léèiv, ty se však berou spíše ze zvyku. Náklady na umytí a sterilizaci jsou èasto vyšší než použití nové sklenièky. Výjimkou bývají sklenièky od lékù, které se vyrábìjí pøímo v lékárnì. Pokud si nejste jisti, zda léky, které máte ve své domácí lékárnièce, jsou ještì použitelné, zaneste je do lékárny, kde vám poradí, jak dlouho a za jakých podmínek je ještì mùžete doma pøechovávat. U nìkterých lékù je na obalech doba expirace (doba užití) pøímo vyznaèena odpovídajícím datem.

NEJSTARŠÍMU STUDENTU UNIVERZITY III. VÌKU BYLO 92 LET V èervnu jsme V Podzámèí zakonèili druhý semestr Univerzity III. vìku pøednáškou Mgr. Libora Košála o sociální sféøe v Anglii. Skonèil tak cyklus pøednášek, na kterých posluchaèùm z øad seniorù pøednášelo deset kvalitních lektorù. Témata byla volena tak, aby nových vìdomostí mohl každý využít v bìžném životì. Pøíkladem jsou pøednášky na téma Komunikace, Pamì a deprese v seniorském vìku, Rodina, Vztahy mezi generacemi. Mezi studenty byl velký vìkový rozdíl. Nejmladšímu bylo 60 let, nejstarším 92 let. Nabídka vzdìlávacích akcí bude v DD V Podzámèí pokraèovat Akademií III. vìku. První pøednáškou dalšího cyklu byly Události roku 1945, pøednášel prof. Jiøí Frajdl. Kromì vzdìlávání se senioøi vìnovali také sportovním aktivitám a to v hojné míøe. V pùli èervna vyrazilo nìkolik odvážlivcù plavat do plaveckého bazénu ve Všestarech. Byla to již druhá podobná akce, plavání získává mezi seniory stále vìtší oblibu. Sportovní akce se konaly v DD Tøebechovice a v DD Rožïalovice. Obou se zúèastnily naše vybrané týmy. Sousední domov dùchodcù Pohoda Humburky nás pozval na oslavu pátého výroèí. Kdo z našich obyvatel i klientù z terénu mìl zájem, jel s ná-

mi do Humburk posedìt s tamními seniory. Oslava byla díky pøíznivému poèasí na zahradì, k tanci i poslechu hrála kapela. My jsme poøádali pøes léto dvì slavnosti. První koncem èervna mìla být „Zahradní“, ale vzhledem ke studenému poèasí byla pøesunuta do prostor budovy. Díky kapele Lyra Club byla nálada výborná. Druhou slavností byla „Annenskᓠpoøádaná každoroènì nejen na poèest svátku Anièek. Na slavnost byl pozván harmonikáø pan Berný. Abychom potìšili oko i srdce vypravili jsme se v èervenci na výstavu kvìtin do Lysé n. L. Výstava byla opìt krásnì upravená, množství kvìtù bylo naaranžováno pøímo mistrovsky. Cestou zpìt jsme se zastavili v motorestu v Kersku na obìdì a na soutoku Labe s Cidlinou na odpolední kávì. Po prázdninách chystáme další akce sportovního, vzdìlávacího i kulturního charakteru. 13. 9. to budou další Seniorské sportovní hry, 20. 9. Sportovní hry mentálnì postižených, 3. 10. Gerontologický den, ve dnech 9. 10. až 12. 10. Seniorské dny, jejichž program ještì bude upøesnìn. A nezapomeòte, že 1. øíjen je Mezinárodním dnem seniorù! Za DD V Podzámèí Daniela Lusková

Výzva pro obèany Chlumecka Domov dùchodcù V Podzámèí pøipravuje na øíjen u pøíležitosti Mezinárodního dne seniorù

VÝSTAVU FOTOGRAFIÍ na téma BABIÈKA, DÌDEÈEK Pomoci vytvoøit tuto výstavu mùže každý dospìlý i dítì, který pøinese nebo zašle do Podzámèí fotografie týkající se života seniorù. Snímky mohou být nové i starší, barevné i èernobílé. Výstava bude uspoøádána v prostorách domova a bude zpøístupnìna široké veøejnosti. V rámci výstavy bude vyhodnocena Soutìž o nejlepší snímek, autor tohoto snímku bude odmìnìn. Adresa: Domov dùchodcù V Podzámèí Øíhova 365/IV, 503 51 Chlumec n. C. Další informace na tel.: 0448/595 104

13

Chlumecké pamìtihodnosti Mariánský sloup Tyèí se majestátnì v dolním, východním cípu Klicperova námìstí. Dal ho v roce 1709 postavit hrabì Norbert Kinský, nejvyšší kancléø a pozdìji dìdièný nejvyšší hofmistr království

foto Ant. Fibigr

Èeského. Chtìl tímto budovatelským èinem zkrášlit mìsto, kde sídlil ve zdech starého, vodním pøíkopem obklopeného hradu, a zároveò si pøál monumentálnì oslavit øadu skvìlých vítìzství vojsk mladého, nadìjného císaøe Josefa I. v tehdy již devìt let trvající úporné válce s Francií, vedené ve prospìch dosazení jeho mladšího bratra arcivévody Karla na španìlský královský trùn uvolnìný smrtí jeho bezdìtného pøíbuzného krále Karla z rodu Habsburkù (zatímco francouzský král Ludvík XIV. prosazoval zbranìmi svého vnuka Filipa z Anjou). Tato válka, která se vedla hlavnì na pùdì Itálie a Španìlska a v níž na stranì Rakouska stála Anglie, Holandsko a Portugalsko, dala vyniknout geniálním vojevùdcovským schopnostem rakouského generalissima prince Evžena Savojského úspìšnì spolupracujícího s anglickým vojevùdcem vévodou z Marlborough (pøedkem Winstona Churchilla). Do historie vešla jako válka o dìdictví španìlské. Informaèní text na kamenné desce poøízené v rámci renovaèních úprav podstavce chlumeckého Mariánského sloupu obsahuje bohužel chybnou formulaci, že šlo o oslavu vítìzství ve „válce o dìdictví Španìlska“. Z pøedchozího výkladu ètenáø jistì vyrozumívá významový rozdíl mezi obìma

14

výrazovými variantami. Ve zmínìné válce, která trvala celkem 13 let a skonèila po nenadálé smrti mladého císaøe Josefa I., když habsburský uchazeè o španìlskou korunu Karel se musel zøíci své kandidatury,vrátit se do Vídnì a ujmout se osiøelého trùnu rakouského a øíšského jako Karel VI. (který pak, na poèest své korunovace na krále èeského roku 1723 navštívil na pozvání hrabìte Františka Kinského, nejvyššího kancléøe královstí Èeského jeho novì postavený zámek v Chlumci n. Cidl., a to s poèetným doprovodem vznešeného panstva, v nìmž nechybìl ani slavný generalissimus princ Evžen Savojský). Zkrátka a dobøe: nešlo o žádné dìdictví Španìlska, nýbrž o to, kdo zdìdí Španìlsko, neboli komu pøipadne španìlské dìdictví, jestli rakouským, bavorským nebo francouzským pøíbuzným. Ježto mladièký bavorský pretendent vypadl ze hry náhlou smrtí, která vyvolávala podezøení z vraždy jedem, rvali se o dìdictví Rakušané s Francouzi. Španìlské dìdictví nakonec pøipadlo Filipovi z Anjou, a tedy v podstatì Francii Ludvíka XIV. Na kamenné desce je tedy chyba, nad kterou leckdo nejspíš mávne rukou s poznámkou, že si jí devìt lidí z desíti ani nebude vìdomo, ale chybou z toho dùvodu nepøestává být, nebo o žádné dìdictví Španìlska nebìželo. Naši ètenáøi si laskavì tuto chybu opraví sami. Bude to lacinìjší než tesat novou desku. Mariánský sloup je starobylá pamìtihodnost (k níž se nedávno velice nešetrnì a barbarsky zachoval zatím neznámý poberta, které odlomil a zcizil okrasné koule na balustrádì podstavce). Leccos pamatuje. Napøíklad setkání hrabìte Leopolda Kinského s pruským králem Fridrichem Velikým, k nìmuž podle historického záznamu došlo 23. ledna 1742 bìhem války, kterou vedla mladièká královna Marie Terezie proti Francii, Bavorsku, Sasku i Prusku na obranu svého územního dìdictví po nedávno zemøelém otci Karlu VI. Hrabì Kinský pøivítal právì zde u Mariánského sloupu obávaného a mocichtivého pruského monarchu, který tehdy již uchvátil Slezsko, Kladsko a brousil si zuby na èeské zemì. Asi pùl hodiny s ním rozmlouval u „štátue“, zøejmì velmi zdvoøile, aby odvrátil násilnosti a rabování, jichž se pruská vojska dopouštìla všude, kam vtáhla.

Rozhovor probíhal za hojné pozornosti zvìdavých Chlumeèanù. Poté hrabì dal vymìnit královy unavené koèárové konì za èerstvé ze svých stájí a Fridrich pokraèoval v cestì do Hradce Králové. Mariánský sloup zažil i jiné události, napøíklad pochod nekoneèných kolon ruského vojska, které táhlo pøes Chlumec na sever k Lázním Teplicùm, kde pak v bitvì u Chlumce spoleènì s Rakušany rozdrtilo Napoleonùv armádní sbor. Výèet historic-

foto Ant. Fibigr

kých událostí, které Mariánský sloup pamatuje, by byl velice obsáhlý. V roce 1944, nìkdy poèátkem léta, úder blesku za veliké bouøe, která se pøivalila na Chlumec, srazil soše Panny Marie hlavu. Nìjaký èas, než byla podle ní vytesána kopie, byla pádem poškozená hlava uložena v chodbì protìjšího domu øezníka pana Siegla, který mi jako svému pøíbuznému, tehdy ètrnáctiletému studentíkovi, dovolil, abych si ji nakreslil (viz pøiložený obrázek).

kresba K. Richter

Obrovskou cenu, kterou Mariánskému sloupu dodávají historická fakta jeho vzniku a patina památeènosti daná dovršením 291 let jeho existence na chlumeckém námìstí, je znásobena jeho výtvarnou hodnotou, jejíž posouzení pøenechávám sochaøce paní Marii Adamcové, s níž jsme již naše ètenáøe seznámili. Karel Richter

Krásné vìci se mají chránit

Kdykoliv pøijíždím do Chlumce, vznáší se nad støechami pùvabná silueta Madony z pomníku Panny Marie Vítìzné, stojícího na dolním konci námìstí. Nad hlavou jí záøí svatozáø. Je to utìšený pohled a její obrys dává vždy tušit, že se blížíme k centru kraje. Na námìstí jsou vskutku tøi významné body. Kostel sv. Voršily, sousoší Panny Marie a pomník V.K. Klicpery. Až na Majorátní dùm jinak žádné historicky cenné domy, jak vídáme i v menších mìstech v okolí. Škoda. Pøitom, Chlumec stojí na hlavní trase na Hradec Králové, takže byste èekali vìtší výstavnost. Už je to tak, že historicky cenné památky a bohatá architektura dodává místu na dùležitosti a samozøejmì na kráse. Renesanèní domy, pøípadnì barokní, krásná podloubí - nic z toho Chlumec nemá. Chlumec mohl mít krásnou památku. Svùj hrad. I ten roznesli na své stáje a králíkárny. Nìkdy si øíkám, proè to tak bylo? To je jistì vìcí historika a bylo by zajímavé zjistit, proè je Chlumec tak chudý na krásné a historicky cenné stavby a stylové štíty domù? Proè? Už proto mne pøekvapuje, že se k památníku, který je krásný, po sochaøská stránce beze-

sporu velmi nároèný, bez diletantských poklesù a který zdobí dolní èást námìstí, chovají Chlumeèané tak macešsky. Podobnì nároèná sousoší si mohla postavit jen mìsta. Èím vìtší mìsto, tím nároènìjší kompozice a také vìtší poèet soch. Tedy svìtcù, kteøí mìli mìsto ochraòovat od zhouby a od nezdarù. Chlumecké sousoší patøí k tìm, která mívala mìsta menších velikostí. Pøesto je velmi krásné. A hyne mezi auty parkovištì, zakryto obrovskými rozmìry tirákù, které navíc rozkmitávají ten køehký památník minulosti. Nezasloužil si alespoò tøímetrový ochranný pás trávníku s živým nízkým plotem, aby vandalové a øidièi nemìli možnost mu ublížit? Nové banky rozhodnì nejsou žádné skvosty a mají ochranný pás, lavièky, kvìtiny a hlavnì zákaz parkování. To je témìø políèek vysoké hodnotì, která jako Popelka tone mezi auty a smetím. Dnes se všechno pøepoèítává na peníze. Poèítejte se mnou. Pomník se skládá z jednoduchého schodištì s kuželkovou balustrádou, doplnìnou zdobnými prvky. Uprostøed je masivní sokl s textem a výzdobou. Na jeho rozích stojí ètyøi sochy, témìø v životní velikosti. Uprostøed je vztyèen pískovcový

sloup a na jeho vrcholu je umístìna socha v nadživotní velikosti o váze nìkolika metrákù hmoty pískovce. To samo o sobì je mistrovský inženýrský výkon, nemluvì o kráse sochy samé. Sousoší nemùžeme poèítat na centy, ale na tuny. To vše pøedpokládá dùkladný propoèet na stabilitu a sílu základù, u kterých stavitel jistì poèítal s možnými zátopami, mrazy a jinými nástrahami èasu. Je to mistrný kousek jak umìlcù, tak inženýrù v tom roce 1709. Poèítáme-li dnes cenu tohoto výkonu, a to velmi skromnì, dosáhneme minimálnì šesti milionù. A to se držíme velmi pøi zemi. Pøitom jsme ještì nepøihlédli k jeho umìlecké a historické cenì. Ani teï vám není toho krásného svìdka minulosti líto? Kamiony rozechvívají pùdu pøi projíždìní mìstem, otøásají Mariánským sloupem tak, jak si to jeho tvùrci vùbec nebyli schopni pøedstavit. Obávám se, že tato pamìtihodnost nešetrným zacházením moderní doby dlouho nevydrží. Asi se opìt bude øíkat: Chlumec mìl barokní radnici, mìl krásnou secesní záložnu, mìl empírové štíty, mìl Klicperùv rodný domek a mìl krásné barokní sousoší na dolním konci námìstí. M. Adamcová

Mateøská škola Pøevýšov oslavila 25. výroèí svého založení A jak jsme slavili? V sobotu 3. èervna, po slavnostním zahájení, vystoupily dìti z MŠ s pohádkou „O ŠÍPKOVÉ RَENCE“. Pak si návštìvníci MŠ mohli prohlédnout výstavu výtvarných prací dìtí, zakoupit si na jarmarku dìtských výrobkù nìco na památku, nebo si zavzpomínat pøi prohlížení kronik a fotografií. Souèasnì probíhal také Den otevøených dveøí na novì zrekonstruovaném Obecním úøadì. V 11.00 hodin zaèala pro všechny dìti loutková pohádka „BYL JEDNOU JEDEN“ v podání divadla POLI z Hradce Králové. A odpoledne èekal dìti Velký sportovní den s doprovodným programem

na fotbalovém høišti. Soutìží se úèastnilo pøes 80 dìtí z Pøevýšova a okolí ve vìku 1-15 let. Program pro nì pomáhali pøipravit èlenové Sboru dobrovolných hasièù z Pøevýšova a rodièe dìtí. Bohaté ceny mohly být zakoupeny díky darùm tìchto sponzorù: firma Building Plast Chlumec n. C., Sbor dobrovolných hasièù Pøevýšov, Zahrádkáøi Pøevýšov, SK Fotbal Pøevýšov, Obecní úøad Pøevýšov, Sala Žiželice, p. Votava, p. Kvasnièka, p.Krafková, p. Zitová, p. Dubský, p. Køíž, p. Koucký - z Pøevýšova, p. Huèek z Lovèic p. Král z Olešnice a p. Weisová z Pøevýšova. A celý nároèný den zakonèila taneèní zábava se skupinou TOX Podìbrady

na letním taneèním parketu pro všechny bývalé absolventy MŠ, jejich pøátele, rodièe dìtí, obyvatele Pøevýšova a všechny ostatní hosty. Dospìlí se dobøe pobavili a výtìžek z dobrovolného vstupného na taneèní zábavì zase potìšil naše dìti z MŠ, nebo jim uhradil výlet do ZOO ve Dvoøe Králové. Samozøejmì, že tak nároèný program bychom nemohli pøipravit sami. A tak dìkujeme Obecnímu úøadu v Pøevýšovì a všem, kteøí nám pomohli tento nároèný, ale velmi krásný a pøíjemný den uskuteènit. Dìti a zamìstnanci MŠ Pøevýšov

15

EVROPSKÁ UNIE (pokraèování)

Volný pohyb osob, sociální politika, zamìstnanost

51

Co všechno obnáší právo volného pohybu v rámci Evropské unie?

Právo volného pohybu obsahuje právo cestovat, svobodnì pracovat a žít v kterémkoliv èlenském státu. Vztahuje se i na svobodu nabývat majetek. Volný pohyb se nyní týká všech obèanù EU, i když za urèitých okolností (ochrana veøejné bezpeènosti èi veøejného zdraví) je možno vstup do jiného státu zakázat. Zásada volného pohybu osob se nejdøíve omezovala jen na pracovníky a zajišovala jim rovné nároky, pokud jde o zamìstnání, mzdu a další pracovní podmínky v celém Spoleèenství. Pozdìji se toto právo rozšíøilo i na dùchodce, studenty a osoby, které sice nejsou zamìstnány, ale mají dostateèné prostøedky na živobytí a platí si zdravotní pojištìní.

52

Znamená volnost pohybu také možnost volit v kterékoliv zemi Evropské unie, v níž „cestující“ obèan jiného èlenského státu v dobì voleb pracuje nebo žije?

Obèan EU mùže v jiném než ve svém vlastním èlenském státu volit v místních (tedy obecních) volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Nejen to. Dokonce mùže v tìchto volbách sám kandidovat, a to za stejných podmínek jako státní pøíslušníci této zemì.

53

Pokud se obèan Evropské unie zraní nebo onemocní na dovolené èi na služební cestì v jiném èlenském státu, musí za lékaøské ošetøení platit?

Nemusí. Pøíslušníci kteréhokoliv èlenského státu se pøi náhlém onemocnìní nebo úrazu mohou dožadovat první pomoci nebo lékaøské péèe stejnì jako obèané zemì, ve které se právì nacházejí.

54 16

Pokud chce obèan jednoho èlenského státu Evropské unie odejít za zamìstnáním, pøípadnì zaèít podnikat v jiném èlenském státu, potøebuje pracovní povolení a povolení k pobytu?

Pracovní povolení nepotøebuje. O povolení k pobytu musí zažádat - dostane jej však automaticky na dobu pìti let s tím, že jej poté lze dále prodloužit. Pokud jde o rodinu obèana, který odešel pracovat èi podnikat do jiného státu, musí se s jejími èleny (pokud jsou nejbližšími pøíbuznými - tzn. manžel èi manželka, dìti do 21 let, pøípadnì rodièe) zacházet stejnì jako s obèany pøíslušného státu, ve kterém nyní žijí (i pøíbuzní však musí být obèany nìkterého èlenského státu). Svému „novému“ státu jsou povinni platit stejné danì a stejné sociální pojištìní jako pøíslušníci dotyèného státu. Pracovník i jeho rodina mají pøístup k dávkám sociálního zabezpeèení za stejných podmínek jako státní pøíslušníci „hostitelské“ zemì.

55

Na jaké sociální dávky má nárok obèan pracující èi žijící v jiné èlenské zemi?

Obecnì se dá øíci, že na obèana se vztahuje sociální zákonodárství toho èlenského státu, ve kterém pracuje. Pokud se pøestìhuje do dalšího státu, dostane se do sféry sociální legislativy „nového“ státu. Každý obèan EU má právo na urèitou (minimální) úroveò sociálního zabezpeèení, a už pracuje èi žije v kterémkoliv èlenském státu. To je základní zásada možnosti svobodného pohybu v rámci EU. Pøedpisy o sociálním zabezpeèení se týkají starobních dùchodù, nemocenských a mateøských dávek, zabezpeèení pøi pracovních úrazech a nemocích z povolání, vdovských dùchodù, pøíspìvkù pøi úmrtí, podpor v nezamìstnanosti a rodinných pøíspìvkù. Netýkají se dávek, jejichž vyplácení závisí na prostøedcích sociálnì potøebného obèana.

56

Od koho bude dostávat svùj starobní dùchod penzista, který se pøestìhoval do jiného èlenského státu?

Neexistuje žádný dùchod poskytovaný Unií, existuje však nárok na dùchod zvl᚝ z každé zemì, ve které byl obèan dùchodovì pojištìn - samozøejmì, pokud vyhovìl podmínkám stanoveným pro pøiznání dùchodu v jednotlivých zemích. Dùchody vyplácejí zemì, ve kterých na dùchod vznikl nárok. Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na dùchod od více než jedné zemì, bude i celkový dùchod sestávat z více položek vypoèítaných podle délky pojištìní v každé zemi. Tento výsledný dùchod si penzista mùže nechat posílat na jakoukoliv adresu v Unii, na které právì pobývá.

57

Jaká jsou základní sociální práva obèanù Evropské unie?

Hlavním cílem sociální politiky EU je zlepšit životní a pracovní podmínky, podporovat zamìstnanost a rovnost pøíležitostí a garantovat minimální úroveò sociální ochrany. V roce 1991 pøijaly èlenské státy (s výjimkou Velké Británie) protokol o sociální politice, která vychází z tzv. Evrop-

ské sociální charty. Ta stanovuje minimální standardy sociálních práv obèanù EU, napø. právo na spravedlivou mzdu, na svobodu pohybu, na sociální ochranu, na svobodu sdružování a kolektivní vyjednávání, právo na stejné zacházení bez ohledu na pohlaví, právo zamìstnancù na informace, konzultace a na spoluúèast èi právo na ochranu zdraví. Podepsáním Amsterodamské smlouvy z roku 1997 ke zmiòovanému sociálnímu dokumentu pøistoupila i Velká Británie a Evropská sociální charta se tak stala závaznou pro všech 15 státù EU.

58

Jak je to s volným pohybem nezamìstnaných, kteøí se rozhodnou hledat práci v jiné èlenské zemi?

Nezamìstnaný má právo ucházet se o práci v jiné zemi s tím, že jeho podpora v nezamìstnanosti z domovského státu se mu maximálnì na 3 mìsíce pøevede do zemì, kde hledá zamìstnání. Podmínkou je, aby byl pøedtím alespoò 1 mìsíc veden jako nezamìstnaný ve „své“ zemi. Pokud se uchazeèi o zamìstnání nepodaøí ani po 3 mìsících najít v „nové“ zemi práci, i tak zde mùže zùstat a dále si hledat zamìstnání, a to po dobu, která se stát od státu liší - obvykle je to 6 mìsícù. (Obyèejnì však mùže zùstat déle, pokud prokáže, že místo hledá a má nadìji ho získat.) Jestliže však po prvních 3 mìsících neúspìšného hledání chce stále pobírat podporu v nezamìstnanosti, musí se vrátit do své domovské zemì. Pokud jde o pøístup k pracovním místùm, obecnì neexistuje takové, které by obèan nemohl získat v jiné èlenské zemi. Pøesto však jsou urèitá místa ve veøejných službách (armáda, policie apod.), která lze omezit jen na pøíslušníky daného státu.

59

Nemùže se stát, že pøestìhováním do jiného státu Evropské unie pracovník ztratí, respektive nebude mu uznána jeho odborná kvalifikace?

Døíve to opravdu hrozilo, pozdìji však byla pøijata øada smìrnic, které zajišují, že kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se považují za platné na celém území Unie.

Vzhledem k tomu, že v rùzných zemích stále existují rozdíly ve vzdìlání a pøípravì, stanovují se minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro všechny èlenské státy. Existují však tzv. regulovaná povolání (právníci, úèetní, uèitelé, fyzioterapeutové, psychologové atd.), jejichž regulaci obstarávají zmocnìné organizace, profesní sdružení nebo státní orgány. Pøesto zùstává zachováno právo tato povolání provozovat v jiných zemích, mùže-li stìhující se uchazeè o práci prokázat, že v této profesi pùsobil alespoò dva roky z posledních deseti let poté, co získal kvalifikaci vázanou na alespoò tøíleté vyšší vzdìlání. U øady èinností byly na úrovni EU harmonizovány požadavky na vzdìlání a praxi, což se týká napø. lékaøù, dentistù, zdravotních sester èi architektù.

60

Jakými prostøedky bojuje Evropská unie proti nezamìstnanosti?

Boj s nezamìstnaností byl prohlášen za jednu z hlavních priorit ekonomické politiky EU. Unie definovala spoleènou strategii pro posílení politiky èlenských zemí, napø. pokud jde o odborné vzdìlávání pracujících, podporu pøi zakládání nových podnikù a zlepšení sociálního dialogu. Hlavní zbraní namíøenou proti nezamìstnanosti je sám o sobì vznik jednotného trhu EU se spoleènou mìnou, který má pøispívat k ekonomickému rùstu a vytváøení nových pracovních míst a tedy i k poklesu nezamìstnanosti. Dalším nástrojem je Evropský sociální fond ustavený v roce 1960. Poskytuje finanèní podporu na odborná školení, rekvalifikace a programy na vytváøení nových pracovních míst. Výrazná èást prostøedkù jde na boj s nezamìstnaností mladých lidí. Dùraz se ovšem postupnì pøesouvá na nové modernìjší cíle: na zlepšení fungování pracovního trhu èi na znovuzaèleòování nezamìstnaných a tìlesnì postižených do pracovního procesu. Politika Unie smìrovaná k podpoøe zamìstnanosti pøináší výsledky - nezamìstnanost se postupnì daøí snižovat. V souèasné dobì (listopad 1999) èiní prùmìrná míra nezamìstnanosti v EU 9,3 %. Nejlépe je na tom Lucembursko (2,8 %), nejvyšší míry nezamìstnanosti dosahuje Španìlsko (15,6 %). Pokraèování pøíštì

Pøetištìno z publikace 100 otázek a odpovìdí o Evropské unii

Je nedostatek vdìènosti mezi lidmi? Slovo dìkuji ještì všichni lidé nezapomnìli, ale èasto zùstává jen pouhým slovem! Èlovìka, tedy bližního svého, kterému dìkujeme kolikrát, ani nevnímáme. To potom není opravdová vdìènost. Vdìènost musíme pøijímat jako dobrou vùli èlovìka a dar pøijímat jako službu lásky a láskou za nìj odpovídat. Vždy než my sami nìco darujeme, byli jsme sami daleko bohatìji obdarováni a to Hospodi-

nem i lidmi. Proto je dobré svìtit DEN SVÁTEÈNÍ, scházet se a rozpomenout se na všechny dary Boží i dary od lidí, abychom se uèili vdìènosti za pøijatá dobrodiní a dovedli se z nich radovat. Hlavnì to naše dìkuji a není jako ohmataná mince s pøedstavou, že dík je výmìnným zbožím za obdržený dar s otázkou: „Co jsme dlužni?“ To pak ukazuje, že obdarování nectíme jako

výraz nezištné lásky, nýbrž jako obchod. Mít vyrovnané úèty. Nejde tu však tolik o hmotné potøeby, ale o dobré slovo, uznání, povzbudivý pohled, úsmìv a též udìlat radost malou pozorností. Toto èiní lidský život opravdu dùstojným. To by mìlo být pøirozeným lidským chováním, dùvìrou v dobrotu druhých i v dobrotu Boží. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH

17

Chlumecká škola se hlásí Many money prachy, prachy, jsou kulaté jako hrachy... Milí ètenáøi, žáci 9.A (teï už bývalé) se vám svìøí, jak zatoèí se svými poctivì vydìlanými prvními penìzi. Za první vydìlané peníze bych si chtìl koupit nìjakou lepší motorku. I když vím, že si na ni za jedny prázdniny nemám šanci vydìlat, chtìl bych se k vysnìnému cíli trochu pøiblížit. Chci mít jednou za svoje peníze svou motorku. Ondøej Apoštol Své první peníze jsem si vydìlal pøed dvìma roky. Jednoho dne taka pøišel z práce s nabídkou, že má pro mì práci. Jakou? Budeme bourat v Kovoplastu kotelnu. Když jsem pøišel na místo, málem to se mnou seklo. To nebyla kotelna, to bylo peklo. Necouvl jsem. Pracovali jsme dost dlouho, ale odmìna byla sladká, 2 000,- Kè! Øekl jsem si, že když jsem si kvùli nim tolik „užil“, neutratím je za hlouposti. Zbynìk Lecnar První peníze jsem si vydìlal minulý rok s kamarády na sbìru jahod. Peníze jsem pak vložil do rybáøského náèiní. Od minulého roku si vydìlávám rozvážením novin po vesnici. Peníze si šetøím na prázdniny, pojedu na èundr a potøebuju peníze na benzín. Jan Èernièka Babièka zvìtšovala byt, a tak jsem s otcem pomáhal. Za dva dny jsme skonèili a babièka nechtìla slyšet, že za práci nic nechci. Vnutila mi 500,- Kè. První výplata šla na spoøitelní knížku. Jednou bych si chtìl uskuteènit svùj sen - motocykl. Mirek Hlubùèek Za první vydìlané peníze bych si koupil nové kopaèky, èást bych uspoøil na motocykl a také bych si koupil novou pøilbu. Milan Vaòura První peníze jsem si vydìlal u poèítaèe. Pøedminulý rok jsem se nauèil s HTML kódy stavìt internetové stránky, v té dobì jsem byl jeden z mála, kdo k nim mìl pøístup a nauèil se je sestavovat. První stránku jsem postavil pro firmu svého otce. Tímto krokem se mi otevøela brána do svìta placených stránek. Zaèal jsem stavìt stránky cizím firmám a všechny mnì rády zaplatily. Koneènì vlastním peníze a z vlastní práce!

18

Jednoho dne jsem zajel do Hradce Králové, prochodil nìkolik hudebních obchodù a veèer jsem se vrátil s novou elektrickou kytarou. Dobøe jsem investoval. Honza Kosina O prázdninách pùjdu na brigádu a koupím si nìjaké zboží do své malé firmy. Moje grilovací firma prosperuje, ale potøebuje lepší zázemí... Tento rok si hodlám vydìlat na brigádì 15 tisíc. Jára Lhoták

„Ty, mami, víš,“ zaèal jsem nejistì, „já bych si moc rád koupil...“ „Co to asi bude?“ otázala se mamka se zjevným zájem (dobré znamení)! „SKATEBOARD!“ vyhrkl jsem a cítil pot na èele. „Mᚠna nìj peníze?“ zareagovala matka. „Mám a nemám, chybí mi stovka.“ „Jsi jak chytrá horákynì. Víš co, zahraj nám svùj nový kousek.“ Vytáhl jsem kytaru, sedl na stolièku a zaèal hrát obtížné Andante Capricioso. To se pøece mamce líbí. Byl jsem v polovinì skladby a pøistála pøede mnou stovka. Na druhý den jsem se už prohánìl na novém skateboardu. Štìpán Honc

Co s penìzi? To je mi otázka! Ani nevím, je to tìžké. Je plno vìcí, za kterými se lidé honí, ale co já? Obejdu se bez penìz. Zatím... Petr Vìøíš

Na žádné opravdové brigádì jsem ještì nebyl, ale o tìchto prázdninách plánuji práci v SALE Žiželice. Co bych si za první vydìlané peníze koupil? To je záludná otázka. Poctivì odpovím. V první øadì bych èást platu investoval na dárek pro svou kamarádku, protože bude mít v létì svátek. Další peníze budu potøebovat na benzín, který je stále dražší. Plánuji dokoupit nìjaké komponenty do poèítaèe, což je záležitost stovek a tisícù. Nebo si dokoupím nìjaké náøadí do dílny. Doufejte se mnou, že mùj první plat bude dostateènì vysoký... Pavel Chaloupka

Pøed rokem za mnou pøišel taka, jestli si nechci vydìlat nìjaké peníze za roznášení novin. Proè ne? Dostal jsem 2000 výtiskù na celý Chlumec a jel jsem. Bìhem celého dne jsem si poprvé uvìdomil, jaká je skuteèná hodnota penìz. Noviny jsem rozvážel pìtkrát a potom mi práci „vyfoukl“ nìkdo jiný. Letos o prázdninách mì èeká práce, která mì baví. Moc se tìším. Martin Lukáè

První peníze jsem si vydìlal na výrobì zámkové dlažby. S kamarádem jsem tam pracoval dva týdny. Umývali jsme formu na dlažbu. Vydìlal jsem si první peníze - 200,- Kè. Za nì jsem koupil benzín do motorky. Letos tam pùjdu opìt. Protože mnì je už 15 let, uzavøu pracovní smlouvu a vydìlám více penìz. Pøál bych si nový motocykl. Tak nevím... Vojta Rusín

Své první peníze jsem si vydìlal doma, i když to mùže být leckomu divné. Nìkdo chodí na døevo do lesa, já s bratrem zpracováváme døevo doma. Do naší vsi totiž není zaveden plyn. Tyto peníze utratím za drobné hlouposti, bez kterých bych se nemohl obejít. Ale malá radost je také radost. LukᚠVaníèek

Svoje první peníze jsem si vydìlal pøed rokem. Bylo to na autokárových závodech v Kosicích. Jako pomocný poøadatel jsem mával žlutým praporkem, který informuje závodníky: Havárie na trati! Po skonèení závodu následovala výplata. První peníze! Pøed spaním mì napadlo: „Co si tak ušetøit na motocykl?“ Touha ve mnì uzrávala, pøidával jsem další a další peníze a asi po pùl roce jsem si poøídil motorku. Nebyla to sice žádná super mašina, ale byla jenom moje! Michal Školník

Opravdové peníze jsem si vydìlal asi pøed tøemi mìsíci, když jsem hrál s jednou kapelou na plese. Mùj honoráø èinil 200,- Kè. Než jsem si staèil rozmyslet, za co peníze utratit, kapelník rozhodl, že peníze pùjdou do spoleèné kasy - na papír a noty. A tak jsem své první opravdové peníze neopravdovì utratil. Nemrzí mì to. Martin Buèina

Byl jsem pøímo posedlý touhou mít vlastní SKATEBOARD. Do cílové èástky mnì chybìla stokoruna.

Vyzpovídali jsme chlapce. Dokonce se z jejich vyznání dá vytušit, kam povede jejich životní cesta. Kdo ví!? A copak dívky? Mají už jiné, dívèí sny? Na brigádì jsem ještì nebyla, ale o letošních prázdninách bych ráda na brigádu šla. Chtìla bych si koupit „nìco málo“ obleèení a toužím po nových pozlacených hodinkách. Šárka Hlaváèková Svoje první peníze jsem si vydìlala, když jsem kolem osmého roku se svým dìdou sbírala spadaná jablka. Nasbírali jsme jich 6 pytlù, odvezli je do sbìrny a dostali za nì 100,- Kè. Dìda se se mnou spravedlivì rozdìlil. Tenkrát jsem peníze utratila za cukrátka. Další peníze si vydìlávám postupnì za rùz-

né služby, u rodièù v obchodì apod. Za peníze kupuji svým blízkým a kamarádùm pøekvapení. Ráda dávám dáreèky. Jana Vytlaèilová Co si za první vydìlané peníze koupím? Tak nejprve musím najít nìjakou práci. Pak dostanu penízky a za nì si koupím šaty a lodièky, protože na podzim pùjdu do taneèních. A co dál? No, nìco do své „nové školy“: batoh, penál, obaly a uèebnice. L.K.

Letos bych chtìla jít na první brigádu. A co mám naplánováno, že si koupím? Moc bych chtìla, vlastnì nutnì potøebovala mobilní telefon. Ale tolik penìz asi nevydìlám. No, nechám se pøekvapit. Hana Birtusová Své první peníze si vydìlám letos na brigádì. Koupím si za nì samé potøebné vìci. Už nechci z rodièù „tahat“ peníze, když nìco potøebuji, protože i oni potøebují mnohé nové vìci. Jana Ondøichová Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km)

Jak si poèínat, když vás èeká pøijímací pohovor? S pøijímacím pohovorem se setkáte prakticky v každé firmì. Ten bývá z pohledu zamìstnavatele jedním z rozhodujících kritérií pøi posuzování vaší zpùsobilosti na požadovanou pracovní pozici. Nabízíme nìkolik rad, které snad pøispìjí ke zmírnìní vaší nervozity a potenciálního šéfa pøesvìdèí o vašich kvalitách. Nepøátel se nelekejte... ...a na množství nehleïte. I tak by mohla znít rada è. 1. Skuteèností, že o stejné zamìstnání jako vy se uchází celá øada dalších adeptù, se nenechte vyvést z míry. Stojíte skuteènì o získání místa? Pak hlavu vzhùru, buïte zdravì sebevìdomí a suverénní a v duchu si zkuste øíci tøeba: nejsem horší než ostatní, dokážu to. Uvidíte, že takto povzbuzeni se dokážete i usmát. Pøipravte se na otázky Kdo je pøipraven, není ohrožen, praví známé úsloví, a tak nepodceòujte domácí pøípravu a vše si dostateènì srovnejte v hlavì vèetnì životopis-

ných i profesních údajù. Zároveò si pøipravte odpovìï na otázku, v èem byste mohli být pøínosem na daném místì. Na lehkou váhu neberte ani svùj zevnìjšek. První dojem je nejdùležitìjší, v žádném pøípadì pak nelze zamìòovat pøijímací pohovor s módní pøehlídkou. Ženy by se mìly vyvarovat pøíliš krátkým sukním, vyvolávajícím dojem neserióznosti, stejnì tak zbyteènì hlubokým dekoltùm, což však neznamená, že by mìly být zahaleny od hlavy až k patì. Muži nic nezkazí košilí s límeèkem, kravatou a dlouhými kalhotami. Pro všechny pak platí stejné - nepoužívejte pøíliš výrazné parfémy a toaletní vody. Pøíliš solidnosti vám nedodají ani rozevláté a neupravené vlasy. Nepodceòujte neverbální projev Nezapomínejte, že „mluvíte“ a sdìlujete mnoho informací i bez použití slov. Øeè je o vašem tìle. Samotný vstup do místnosti by nemìl být pøíliš zbrklý, na druhé stranì by nemìl

Zaèíná nový školní rok Prázdniny utekly jako voda. Dìti plné zážitkù zase zasednou do lavic a budou nuceny vymìnit dny naplnìné lenošením za denodenní plnìní úkolù ve škole i doma. Každý den volna navíc je proto vítán. A letošní prázdniny dìtem pøály. Místo 1. záøí bude školní rok zahájen až v pondìlí 4. záøí. Všechny dì-

ti, kromì žákù l. tøíd, pøivítají tøídní uèitelé tradiènì v 8.00 hod. Pro naše prvòáèky zaène školní rok až v 9.00 hod. Je to proto, aby se jim mohli v tento pro nì tak dùležitý den vìnovat všichni vyuèující prvního stupnì. Jejich pøivítání se tradiènì úèastní pan starosta Ing. Miroslav Uchytil, øeditel

pøipomínat ani tempo nedìlní procházky. Vejdìte vzpøímeni, držte rovnì ramena a nepøedklánìjte se - sklonìný trup by mohl být vykládán jako podøízenost. Pozorováni budoucím zamìstnavatelem nepøestanete být ani v okamžiku, kdy vám bude nabídnuto místo k sezení. Vìtšinou jím bývá køeslo, do kterého usedejte pomalu a rozvážnì, už proto, že ho neznáte. Vyhnete se tak pøípadné komické situaci. Ženy by mìly sedìt s koleny stále u sebe. Hlavu držte rovnì a osobì, s níž právì hovoøíte, se dívejte stále do oèí. Snažte se zcela vylouèit pozorování vzorku koberce èi dìní za oknem. Pokud potøebujete k vašemu slovnímu projevu pomoc rukou, zkoordinujte v maximální možné míøe jejich pohyb a zvedejte je pouze do výše prsou. Zamraèená tváø bude mít stejnì negativní dopad jako nucený a strnulý úsmìv, proto vsaïte radìji na pøirozenost. Pøetištìno z Mladé fronty DNES

školy Mgr. Miroslav Jezbera a paní øeditelky obou mateøských škol. Dìti si zazpívají se svými staršími spolužáky a pak v doprovodu svých rodièù budou plnit drobné úkoly. Na závìr dostanou kytièku a malý dárek. Èasem i tito nejmenší zjistí, že uèení není zas tak velká zábava, ale jistì si za nìjaký èas na své povinnosti zvyknou. Rodièe i vyuèující jim urèitì svým trpìlivým pøístupem pomohou. E.G.

19

A. Lauterbach

KDE SE HRÁLO DIVADLO Pøed první svìtovou válkou v r. 1900 mìlo mìsteèko Chlumec n. C. nìco málo pøes 3 a pùl tisíce obyvatel, honosilo se však øadou hotelù. Existovaly zde již hotel U jelena, Radnice, Gabler èili Bílý beránek, Liverpool a Okresní dùm. S ostatními hostinci a hospùdkami se ve mìstì dosáhlo èísla 17, nepoèítaje v to ještì 4 vinárny a 6 výèepù lihovin, takže pro spoleèenské vyžití, pro ukojení svìtských požitkù tìla, bylo ve mìstì míst habadìj, ale to dùležité, totiž stálé divadlo pro povznesení ducha tu stále chybìlo, i když se o nìm pøi jakékoliv dùležité kulturní události bohužel vždy jenom hovoøilo. A aby se to nepletlo, v roce 1907 pøibyl v Chlumci další hostinec, tak zvaný Vinarùv hotel „U lva“. (Viz obrázek) Nebyl tak honosný jako tøeba Liverpool nebo Okresní dùm, zato mìl proti ostatním nejvìtší sál. A protože byl postaven mnohem blíže ke støedu mìsta, než periferní Liverpool, je

Dìlnický dùm v dobì adaptace na širokoúhlé kino logické, že se kulturní èinnost pomalu, ale jistì, zaèala stìhovat ke „Lvu“. Zvláštì jeho nový majitel Václav Ráliš se všemožnì snažil, aby v silné konkurenci obstál a aby vìtšina výhodných kulturních akcí se konala právì zde. V té dobì se Evropou šíøil epochální vynález bratøí Augusta a Louise Lumiérových, totiž kinematografický pøístroj pohyblivých obrázkù. Oba bratøi v r. 1895 v Paøíži uspoøádali první filmové pøedstavení. Je pravdou, že k nám do Chlumce se film dostal o nìco pozdìji a své výhodné místo k provozování našel v hotelu „U lva“. Když pøed ním zastavily dvì nebo tøi obytné maringotky a jedna s velkým dynamem vyrábìjícím elektøinu potøebnou k promítání, vìdìlo se, že do Chlumce pøijelo soukromé koèovné kino, které potom ve mìstì hostovalo nìkolik týdnù. Napø. bio Viktoria, nebo Finkùv biograf Elektra, nebo dokonce The grand amerikan biograf Jindøicha Tomka, než zde „U lva“ zaèalo provozovat své pravidelné pøedstavení ve støedu, v sobotu a v nedìli chlumecké bio „Sokol“. Prvním promítaèem byl kováø firmy A. Belichar V. Líbal. Pan Ráliš byl velmi podnikavý, nezalekl se finanèního zatížení. V roce 1923, vzhledem k nedostateènosti dosavadních jeviš v našem mìstì, se rozhodl k výstavbì nové rozsáhlé scény, kterou nechal pøistavìt k dosavadnímu sálu. Bylo to jevištì prostorné do šíøky i hloubky, šatny pro úèin-

20

kující byly umístìny pod jevištìm a spojeny širokou chodbou a schody, hudba byla umístìna v hloubi pod jevištìm s výstupkem pro dirigenta po vzoru velkých divadel. A tu se pojednou, po nìkolika mìsících horeèné práce, objevilo v Chlumci nìco, co už neslo jasné znaky touženého divadla. Pan hoteliér dále slíbil, dojde-li ve své snaze dostateèné podpory, že zøídí po pravé stranì nìkolik lóží s menším sálem. K tomu však nedošlo. Po smrti své manželky prodal hostinec „U lva“ Svazu dìlnických tìlocvièných jednot v Praze, který jej pøedal Dìlnické tìlocvièné jednotì v Chlumci n. C. do správy. Od r. 1926 nese tento hostinec název Dìlnický dùm. Stejnì tak jako Okresní dùm, když jej v r. 1928 Okresní správní komise prodala Okresní hospodáøské záložnì, se zaèal jmenovat Záloženský dùm. Jevištì „U lva“ ihned okupovali ochotníci z Klicpery a po zakoupení nezbytných zaøízení z vlastních prostøedkù zahájili divadelní sezónu na novém pùsobišti v sobotu dne 18. øíjna 1924 veselohrou od Karla Horkého Baoch. Shodou okolností i v Novém Bydžovì toho roku otvírali své Jiráskovo divadlo. Po jeho návštìvì redaktor Chlumeckých listù Václav Klemens pøi porovnávání obou scén si mimo jiné smutnì povzdechl. Cituji: „Pøi odchodu po vykonané návštìvì v budovì této zaboleti musí každého, kdož zná pomìry v mìstì našem, kdož nezná jak rùznì cení a chápe se práce a snaha kulturní. Jak lehko pracuje se našim pøátelùm v Bydžovì a s jak tìžkými pomìry bojovati jest ochotnictvu našemu, nehledì ještì k tomu, jak mnozí z rùzných malicherných pøíèin a z ješitnosti dovedou chu k poctivé práci kulturní vzíti. Jak tìžko pracuje se nám, nemajíce odnikud finanèní podpory, každý høeb, každou sebemenší malièkost opatøiti si musíme jen z prostøedkù vlastních a vlastní pílí získaných. Nezávidíme Bydžovu tento stánek umìní, závidíme jim však muže, kteøí o uskuteènìní této stavby se pøièinili a tím výšku inteligence své potvrdili. Chlumec však šastným sotva bude.“ Nìco na tom pravdy bude, nebo ne vždy byly prosebné listy Klicpery o penìžitý dar vyslyšeny, jak v tomto pøípadì, kdy jednota poslala žádost o pøispìní ve prospìch zaøízení svìtelných efektù na jevišti v Dìlnickém domì ètyøem institucím mìsta, Okresní správní komisi, Okresní hospodáøské záložnì, mìstské radì a spoøitelnì. Okresní správní komise ji zamítla s odùvodnìním, že darová položka pro tento rok je vyèerpána. I v mìstském zastupitelstvu byla žádost zamítnuta, o èemž se jednota dozvìdìla teprve z rozpoètu, nebo jinak žádost nebyla vyøízena. Stejnì tak Hospodáøská záložna a spoøitelna žádost nevyøídily. V roce 1928, kdy byly slavnostnì otevøeny právì dokonèené významné budovy sokolovny a spoøitelny, zaèala DTJ provádìt rozsáhlou adaptaci svého domu. Realizovali vlastnì myšlenku hoteliéra Václava Ráliše, kterou se mu nepodaøilo uskuteènit. Na pravé stranì sálu a hostinské místnosti zaèali s pøístavbou vestibulu, v nìmž umístili pokladny a šatny, za ním pak pøísálí, které bylo spojeno s hledištìm sálu. V prvním poschodí u pùdy se rozhodli zbudovat pokoje. Jak se pozdìji ukázalo, proponované skladištì kulis a rekvizit, které mìlo být pøistavìno vzadu k jevišti, se neuskuteènilo. I když

dokonèením stavby sokolovny a adaptací Dìlnického domu se sálem v Záloženském domì se naše mìsto representovalo místnostmi, jakých se najde málo ve venkovských mìstech, pøesto musíme mít na pamìti, že to byly podle svého zrodu poøád jen hostince. A tak se mi stále vtírá neodbytná myšlenka, nebo chci vìøit, že se pøece jenom nìkdo najde „ze stateèných“, který se zaslouží o poslední adaptaci Dìlnického domu, nebo je to po všech stránkách pøímo ideální místo pro zbudová-

Z redakèní pošty Autorství vyjasnìno

Paní V. Kálalová, jejíž dopis kritizující nedostatek úcty k obìtem odboje jsme uveøejnili v pøedminulém èísle, mi poslala dopis, v nìmž se mi svìøila, jak velice se jí dotklo, že jsem v prùvodním komentáøi vyjádøil podiv, proè se nepodepsala plným jménem, ale pouze iniciálami. Píše, že již v minulosti pøi spolupráci s Chlumeckými listy byla zvyklá oznaèovat své pøíspìvky pouze zkratkou svého jména V.K. Pøedpokládala tudíž, že každý ví, o koho bìží. Je pravda, že autoøi nìkdy èlánky podepisují šifrou nebo zkratkou svého jména. U kritických pøipomínek však podpis plným jménem dodává kritice žádoucí váhu stanoviska, za kterým si jeho autor stojí. Pøiznám se, že když jsem vyøizoval redakèní poštu, dopis podepsaný V.K. mì zaujal. Kritická výtka v nìm obsažená byla zcela konkrétní a naprosto správná. Rozhodnì s ní nelze nesouhlasit, což jsem také uvedl v komentáøi. Zkratka autorèina jména mi bohužel nic neøíkala. Proto jsem napsal, že autorka se bùhvíproè obávala podepsat plným jménem. Nechtìl jsem tím øíci nic jiného, než že nevidím sebemenší dùvod, aby naprostá urèitost adresné kritiky byla oslabena neurèitostí jejího autorství. Nemyslím, že by v tom nìkdo spatøoval nìjaký odsudek a byl bych velmi rád, kdyby ho v tom nevidìla ani paní Kálalová. V žádném pøípadì jsem ji nemínil zahrnovat mezi anonymy, jejichž písemné projevy se právem odsuzují. Naopak jsem ji zcela upøímnì a po zásluze pochválil a nyní jsem rád, že její autorství tímto zpùsobem zcela zøetelnì a naplno vchází ve známost.

Dopis z Brna

Dostali jsme dopis našeho pravidelného ètenáøe a zøejmì pøíznivce Václava Sokola z moravské metropole: „Vážená redakce, pøikládám èlánek

ní nádherné, reprezentativní víceúèelové budovy, v našem mìstì tolik potøebné. Ježto z pravé strany to už asi nepùjde, nebo tam již volný prostor neexistuje, pak tedy levá strana nabízí úspìšné øešení celého problému. Myslím, že tohle za úvahu stojí. A když by zahrada doznala parkové úpravy, získalo by se uprostøed mìsta bájeèné, všemi obdivované kulturní støedisko a dávný sen divadelníkù by byl promìnìn ve skuteènost.

„Provolání k padesátému výroèí zøízení pomocných technických praporù VTNP“, protože se domnívám, že podobnì jako Vámi otiskovaná výroèí poprav H. Píky a M. Horákové, je i tuto událost užiteèné Vašim ètenáøùm pøipomenout. Již proto, že souèasná generace vidí kolem sebe jen to, co je negativní, a neví, v jakém prostøedí žily a co musely podstoupit generace døívìjší. Vždy právì vìtšina toho špatného kolem nás je smutným dùsledkem pùsobení režimu let 1948 - 1989. Pokud si myslíte, že je vhodné umístit k tomu i pøiloženou fotografii, je to možné...“ V pøiloženém Provolání Ústøední rady Svazu PTP - vojenských táborù nucených prací v Èeské republice se poukazuje na to, že pováleèné nadìje tisícù pøíslušníkù tehdejší mladé generace, ale i starších obèanù, dokonce i úèastníkù zahranièního odboje ve všeobecný spoleèenský rozvoj a blahobyt byly zmaøeny, když na základì kádrových posudkù byli jako politicky nespolehliví zaøazeni do tak zvaných pomocných technických praporù, zøízených k 1. záøí 1950. Byli tak zbaveni možnosti zaèlenit se do spoleènosti podle svých schopností a žít se svými rodinami normálním životem plnoprávných obèanù. Dostalo se jim køivd, ponížení, dlouhé mìsíce, ba roky museli procházet stráznìmi nuceného pracovního nesazení za nepatrnou mzdu v tuhých kasárenských podmínkách. Ztratili nejlepší léta života a mnozí i zdraví a nezøídka v dùsledku pracovních úrazù i život. Dnes jim nejde ani o pomstu ani o finanèní náhradu, která, i kdyby byla sebevìtší, nevyváží to, co ztratili. Mnohem víc jim záleží na tom, aby upozornili, zejména mladé lidi na zloèiny

minulosti a varovali je pøed neteèností a shovívavostí, kterých by mohli zneužít nepøátelé demokracie v zájmu svých mocenských kalkulací. Provolání vyzývá „všechny demokraticky smýšlející obèany a jejich zástupce ve všech orgánech správy, všechny organizace a spolky zastávající demokratické názory a myšlenky nejen k zamyšlení, ale i k aktivnímu pøístupu k politice. Pasivita nahrává tìm, co již na dvakrát dvacet let ovládli naši zemi, zpùsobili nedozírné škody duchovní i materiální, celým generacím. Nedopusme nové hrùzy... Spojme své úsilí ve prospìch demokracie a proti násilí!“ Dopis Václava Sokola, který zažil stráznì života v PTP na vlastní kùži, jak dosvìdèuje fotografie, která ho zachycuje po skonèení smìny v dolech (dolní øada, druhý zprava) mezi kamarády, které šichta teprve èeká, jsme dostali v dobì, kdy noviny jsou plné èlánkù o pétépácích a o jejich nárocích na odškodnìní. Vychází totiž najevo, že jejich osudy jsou ménì veselé, než se mùže zdát ètenáøùm Švandrlíkových Èerných baronù. Proto pokládáme za vhodné na jiném místì ozøejmit historická fakta o tìchto dnes již nechvalnì známých vojenských táborech nucených prací. Karel Richter

21

Kapitolky z èeských dìjin s výhledem na Chlumecko Dospìli jsme v našem vyprávìní do doby, kdy se v èeských zemích usadili Slované. Leccos jsme si o nich už povìdìli. Dodejme ještì pár podrobností. Jak se Slované oblékali? Jejich odìv byl svérázný. Rozhodnì se lišil od germánského obleèení. Odìvní souèásti se šily z plátna i vlnìných látek, jednobarevných i s kostkovými vzory. Uplatòovaly se i kožešiny, zvláštì ovèí. Do boje, jak tvrdí Prokopiova zpráva, chodívali slovanští bojovníci jen v krátkých nohavicích, jinak nazí. V každodenním životì nosili dlouhé nebo kratší plátìné rubáše (košile), pod nimi, hlavnì za chladného poèasí, úzké nohavice (v nìkterých konèinách široké kalhoty podvázané nad koleny), punèochy èi vlnìné ponožky. Navrch se oblékala svrchní halena s rukávy nebo vpøedu rozstøižený kabátec, který se zapínal sponkami nebo ozdobnými kovovými knoflíky (gombíky). Ženy oblékaly dlouhou košili až po kotníky, pøes ni zdobený svrchní odìv, pøes ramena plachetku. O spodním prádle mužù i žen nic nevíme, což neznamená, že je nenosili. V zimì asi pøišly ke cti kožichy. Šat si muži i ženy spínali látkovým èi koženým opaskem s kovovou ozdobnou pøezkou a kováním. Na nìj se zavìšovaly meèe, nože, ocílky, brašnièky, klíèe... K pokrytí hlavy sloužily ženám plachetky a šátky, mužùm homolovité èi ploché èepice z vlnìné látky nebo z plsti èi kožešiny. V mrazech se asi používaly i rukavice. Obuv se nosila rozmanitá. Prostý lid se spokojil nízkými lýkovými nebo koženými opánky, krbci pøipevòovanými øemínky k noze. Vznešenìjší vrstvy obouvaly nízké èi vyšší kožené støevíce a také holínky do pùli lýtek nebo až po kolena. Ženy chodily v ozdobných opánkách èi støevíècích z kùže i z látky. Možná nìkoho zajímá, jaké byly u našich slovanských pøedkù vztahy mužù a žen. Pùvodnì vládlo mnohoženství. Muži si brávali dvì tøi manželky. Knížata a velmoži mìli kromì nìkolika žen ještì množství souložnic. Církvi dalo hodnì práce, než tyto zvyklosti navenek jakž takž potlaèila. Volné mravy panovaly v rodinách. Obvyklé bylo soužití bratøí s manželkou jednoho z nich nebo spoleèná žena pro dva i více bratrù. Otec èasto v loži zastupoval svého ženatého syna. Kupodivu se však trestalo cizoložství u žen

22

všeobecnì, u mužù jen když se spustili s vdanou ženou. Tresty byly pøísné: znetvoøení pohlavního údu, odøezání nosu, prodání do otroctví. Se svobodnou ženou si ženatý muž mohl užívat podle libosti. Mohl si ji také pøivést do domu, aniž jeho manželka nebo manželky smìly nìco namítat. Mládeži bylo povoleno pìstovat pohlavní styk zcela bez zábran, hlavnì pøi veøejných veèerních a noèních slavnostech. Panenství u dívek se nijak necenilo. Historická zpráva uvádí, že zjistil-li muž pøi svatbì, že žena, kterou si vzal, je nedotèenou pannou, mohl ji vyhnat se slovy: „Kdybys byla za nìco stála, byli by tì muži milovali.“ Znásilnìní dívky nebo ženy se podle starého slovanského práva pøísnì trestalo, pokud k nìmu došlo v domì. Kdo se zmocnil ženy proti její vùli venku, v pøírodì, byl trestán mírnìji. Zákon se opíral o stanovisko, že nemusela sama do odlehlých míst chodit. Získat ženu za manželku nebylo jednoduché. Ženich musel za nevìstu jejímu otci zaplatit slušnì velkým svatebním vìnem. Dosvìdèuje to Ibráhim Ion Jákub: „Svatební vìno je pak u Slovanù vysoké, v kteréžto vìci je jejich zvyk obyèejem Berberù. Narodí-li se muži dvì nebo tøi dcery, jsou jeho bohatstvím, narodí-li se pak dva chlapci, je to pøíèina jeho chudoby.“ Dùležitou složkou života je jídlo a pití. I dnešní èlovìk by se v staroslovanské domácnosti s chutí a zdravì najedl. Tehdejší kuchaøky vaøily jistì chutné a vydatné polévky z masa, zeleniny i z rozlièných bylin, také z mléka i z kvasu s pøímìsí mouky, šrotu, krupice. Pøidávaly do nich houby, kmín, èesnek, majoránku... jako dnes. Èastou potravou Slovanù byla (a napøíklad v Rusku je dodnes) kaše. Pøipravovala se z rozdrcených obilných zrn bez plev, z pohanky, krupice, prosa, jahel, vaøených v mléce nebo ve vodì. Podávala se omaštìná máslem, sádlem nebo rostlinným olejem, sladká nebo nesladká k masu. Pokud se sladila, pak jedinì medem nebo sladkým ovocem. Obilná zrna se také pražila a pojídala pod názvem pražma. Na ruèním kamenném mlýnku si slovanská hospodynì namlela hrubou mouku, z níž se pekl pøedevším výživný èerný chléb, pojídaný témìø ke všemu, ale i rozmanité bílé peèivo, placky, koláèe nadívané ovocem, povidly nebo marmeládou.

Oblíbenou potravou bylo maso, telecí, hovìzí, vepøové (vepøi byli menší a ne tak tuèní jako dnes), koòské, na jihu se více jedlo skopové. Vaøilo se v hrnci i peklo na ohni èi v žhavém popelu. Do zásoby se maso sušilo a udilo. Konzervovalo se solením. Pojídala se i drùbež, i když podle nalezených kostí v odpadních jámách asi ménì než za našich èasù. Maso se ochucovalo hoøèicí, køenem, èesnekem nebo cibulí. Hojnì se konzumovaly ryby a raci. Sladilo se medem. Nezapomínalo se na hrách, èoèku, fazole, boby, na jejichž úpravì se dodnes nic nezmìnilo. Kyselé zelí i nakládané okurky byly v každé slovanské spižírnì. Jako saláty se pøipravovaly listy mladých kopøiv, pampelišek, šovík, šavel, lebeda. Na slovanském jídelníèku nechybìlo mléko, máslo, podmáslí, tvaroh. A samozøejmì ovoce, èerstvé, sušené i zpracované jako náplò peèiva, doplnìk sladkých kaší nebo jako povidla, kompoty a zavaøeniny. Jedla se i vajíèka v rùzné úpravì. Jídlo se zapíjelo vodou. Žízeò Slované hasili proslulou medovinou, kvašeným alkoholickým nápojem z medu, pivem, které vaøili s chmelem i bez chmelu. Na východì se pil (a dodnes pije) kvas a také kvašené kobylí mléko, kumys. Pilo se také víno z révy, zvl᚝ na jihu, ale i rùzná ovocná vína. Co ještì bychom si mohli øíci o životì starých Slovanù? Víme již, že zemìdìlci bydleli v chatách zapuštìných do zemì 30 až 150 cm, se stìnami vyplétanými proutím a pokrytými hlinìnou mazanicí, ale i roubenými z kmenù. Dejme se od archeologù pozvat do takové chaty. Vchází se dveømi, které se daly zavøít na závoru, a dokonce uzamknout a zvenèí otevøít klíèem. Sestoupí se po nìkolika schùdcích. Podlaha je z udusané hlíny, nìkdy zpevnìná mazanicí nebo posypaná pískem èi vyložená kamením. Nad hlavou máte krov pokrytý rákosím nebo slámou. Ve støeše je otvor, kterým odchází kouø z kamením ohrazeného ohništì v rohu. Pozdìji se stavìly z kamení nebo hlíny zaklenuté pece, z nichž se kouø odvádìl do støešního otvoru rourovitým dýmníkem. Mohl unikat i uzavíratelným vìtracím otvorem nade dveømi. V chatách bez dýmníku se ovšem, zvláštì za pošmourného poèasí, držel pod støechou, jak ukázaly pokusy v rekonstruovaných chatách, až do výše 120 cm nad zemí, takže

obyvatelé chaty museli chodit v pøedklonu a radìji sedìt, aby se nepøiotrávili kouøem. Celé rodinì staèí k životu prostor od 7 do 20 m2 (vìtšinou desetimetrový). Je matnì osvìtlován ohništìm nebo ještì louèí, olejovou lampièkou, možná i svící. Na sezení jsou tu nízké lavice a stolièky. Èasto se sedá i na zemi. Spí se na vyhrazeném místì v koutì, vystlaném slámou nebo jehlièím a mechem a pokrytém kožešinou nebo vlnìnými hounìmi, které slouží i k pøikrývání. V zimì, když se topí, je v chatì i za mrazu teplota kolem 20 °C, v noci, kdy se oheò jen udržuje, aby neuhasl, klesá blízko k bodu mrazu. Archeologové si to vyzkoušeli, jak se o tom doèteme v knize Magdaleny Beranové Slované. Po stìnách je rozvìšeno na høebech a hácích rozmanité náøadí, sekery, motyky, srpy, kosy, asi i šatstvo. Pøedmìty, jako høebeny, nože, nùžky, jehly, nitì se ukládají na nástìnné polièky. Pøi stìnách jsou složeny kùže a kožešiny, zásoby pøíze, obuv. Je tu také malý, jednoduchý tkalcovský stav, na nìmž ženy vyrábìjí podomácku plátno. Poblíž ohništì nebo pece jsou složeny nádoby a potøeby na vaøení, nádoba s vodou, keramické hrnce, døevìné misky a lžíce. Ke každé chatì patøí zakrytá zásobní jáma na obilí a podzemní sklípek na potraviny. V osadách, které nejsou nijak veliké, kolem deseti chat, se pase a volnì pobíhá dobytek i domácí zvíøata. Našly se jámy na odpadky, ale žádné záchody nebo latríny, což neznamená, že je Slované neznali, ale je dost možné, že vesnièané za potøebou odskakovali do lesa, který byl všude kolem na dosah ruky. Za mrazù brávali domácí zvíøata k sobì pod støechu. Až pozdìji se stavìly pøístøešky a chlévy. Výstavnìjší obydlí se budovala na hradištích, která byla pøedobrazem mìst. Najdou se tu sruby seøazené do ulic. Jsou prostornìjší, mají dvì i více místností, malá okna, nìkdy už i maltou zpevnìné nebo prkenné podlahy. Nìkteré stojí na kamenné podezdívce. Vyskytují se i poschoïové domy s obytnými místnostmi v patøe a se sklípky a sklady v pøízemí. V hradištních obydlích už byl jednoduchý nábytek, stoly, lavice, na spaní palandy, a dokonce postele. Mnohé domy sloužily nejenom k bydlení, ale i jako øemeslnické dílny. Zámožnìjší øemeslníci a pøíslušníci knížecí družiny si mohli dovolit i dvorky s rùznými pøístavbami a zahrádky èi ovocné sady. Sídla knížat a dvorce velmožù, jako napøíklad libické slavníkovské hradištì se vyznaèovala znaènou rozlo-

hou, výstavností, vìtším poètem místností v obytných palácích i vnitøním vybavením. Velkomoravská knížata v 9. století dokonce již pøebývala v kamenných palácích, jejichž základy byly objeveny v nìkdejším Rastislavgradu u Mikulèic (hlavním mìstì knížete Rastislava) i ve Veligradu u Uherského Hradištì (pùvodním Velehradu, sídelním mìstì velkomoravského krále Svatopluka).

rezidence. Velkého rozmachu dosáhlo jejich železáøství. Poblíž naleziš železné rudy budovali i celé baterie tavicích pecí. Vyrábìli výteènou ocel pro výrobu meèù, seker, nožù, oštìpù a kopí, ale i seker, motyk, lopat, železných radlic. Každá osada mìla kováøskou dílnu, kde se kuly podkovy a vyrábìly rozmanité nástroje. Na hradištích se uplatòovali kováøi ovládající složitìjší øemeslné dílo, jako svaøování, tvr-

Rekonstruvané èasnì slovanské obydlí ze 6. století v Bøeznì u Loun V hradištích archeologové zjišují jámy na odpadky, zbytky parních lázní, nìkde i jakýchsi kanalizaèních žlábkù i zbytky døevìného dláždìní ulic. Výjimeènì i latríny a fekální jámy, což neznamená, že by taková zaøízení na hradištích vìtšinou chybìla, ale nesnadno se hledají a identifikují. Nìmecká nacionalistická historiografie líèila Slovany jako zaostalý lid, který všechnu pokroèilou kulturu pøebíral od Germánù. Je to lež. Archeologové i historikové podávají nesèetné dùkazy o všestranné vyspìlosti Slovanù. Byli pøedevším zdatnými zemìdìlci, chovateli dobytka, ovocnáøi, vèelaøi a rybáøi. Velmi brzy se nauèili vypalovat cihly a støešní tašky a stavìt kamenné zdivo, kostely a knížecí

zení, pøivaøování. Vznikala specializovaná øemesla: zbrojíøské, nožíøské, uzdaøské, kovotepecké, šperkaøské. Velké dokonalosti dosáhla i jiná øemesla, sedláøství, obuvnictví, výroba textilu, krejèovství a èepièáøství, hrnèíøství, ale i øeznictví, pekaøství... Pronikli i k tajemství výroby skla... Takoví tedy byli Slované. Nová, mladá míza evropského lidstva. Pøenesme se do 6. století. Expanze Slovanù pokraèuje. Zdá se, že zaplaví Evropu jako kdysi Keltové a Germáni. Ale od východu se blíží hrozivé dunìní kopyt. Vpád Avarù. To všechno má své dùsledky i pro nᚠkraj. Ale o tom si budeme povídat zase pøíštì. PhDr. Karel Richter

Víte, že... Od 30. èervence 2000 se v Husovì sboru CÍRKVE ÈESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ opìt slouží bohoslužby v den sváteèní, což je DEN PÁNÌ. Slouží se každou nedìli od

9.00 hodin, nebo tomuto dni odpoèinku Hospodin požehnal a pøikázal, abychom tento den sváteèní svìtili. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH

23

Co psaly Chlumecké listy pøed 60 lety 7. 9. 1940

Jednání mìstského zastupitelstva Na pondìlí 2. záøí 1940 bylo svoláno mìstské zastupitelstvo v Chlumci n. C. ke schùzi, jíž pøedsedal starosta mìsta František Jiroutek za pøítomnosti 20 èlenù, zapisovatele a mìst. tajemníka K. Nováka. Po schválení zápisu o poslední schùzi byly pøijaty a schváleny tyto zprávy z mìstské rady: Usnesení, aby byli dáni do okresního chorobince Marie Peèínková a Alois Šimák - usnesení o prodloužení pronájmu polí u obecního lesa (staveništì pro kasárna) na 4 roky t.j. do 1. øíjna 1944 - oznámení, že zemským úøadem byla provedena personální revize u mìstského úøadu - oznámení, že bylo zapoèato se stavbou dvou domù pro železnièní zamìstnance a zbourány domky na býv. tržišti èp. 4-I, 107 a 108-I. Máte-li doma pøipravené odpadky, pro které si nikdo nepøichází, není u vás v poøádku organizace sbìru. Dotazem na obecním úøadì nebo u úøedníka povìøeného sbìrem zjistíte, kde je závada. Mìjte stále na zøeteli, že odpadky jako starý papír, hadry, stará guma, železo apod. jsou dùležité suroviny a jejich rychlý návrat k novému pøepracování je žádoucí. 7. 9. 1940

Témìø pùl století tiché práce k podpoøe bližních Jubilejní den podpùrného spolku „Lidumil“ v Chlumci n. C. (v-s) V nedìli dne 8. záøí vzpomene podpùrný spolek železnièních zamìstnancù „Lidumil“ výroèí 40 let od svého založení tichou vzpomínkou na mrtvé èleny spolku na místním høbitovì a odpoledne poøádá na sokolském cvièišti koncert železnièáøské hudby z Hradce Králové. Pøed ètyøiceti lety, dne 8. záøí roku 1900 dalo 29 železnièáøù v Chlumci n. C., základ podpùrnému spolku, jehož ušlechtilé poslání bylo v dalších letech pochopeno daleka vìtším poètem železnièáøù. Ve starých zápisech se doèítáme, že prvním pøedsedou spolku byl Dominik Richter, prvním místopøedsedou Jan Ettl, jednatelem Antonín Uhlíø a pokladníkem Heøman Hofrichter.

24

Ètyøicítky spolku dožívá se dnes 8 ze zakládajících èlenù. Jsou to v Chlumci Antonín Doležal, oficiál, Heøman Hofrichter, oficiál, Fr. Malina, lampaø, Antonín Tomášek, oficiál a Václav Veselý, oficiál. Mimo Chlumec bydlící Josef Krejèí, podúøedník v Holicích, Václav Kropáèek, vrch. oficiál v Praze a Antonín Zavøel, vlakvedoucí. Za dobu 40 letého trvání se ve vedení spolku vystøídalo pouze osm pøedsedù, což svìdèí o družném duchu v jakém, je spolek veden. Ètyøicítku slaví dnes spolek v èele s tìmito funkcionáøi, pøedsedou Aloisem Tesaøíkem, adjunktem drah, místopøedsedou Karlem Vošoustem, vlakmistrem, jednatelem Stanislavem Medkem, dozorcem posunu a pokladníkem (jedním ze zakladatelù) Antonínem Tomáškem, oficiálem. Spolek má dnes 428 èlenù, kteøí mají svým èlenským pøíspìvkem zajištìnu podporu pro pøípad úmrtí. Z pøíspìvkù ve výši 1 K mìsíènì koná spolek své lidumilné poslání a za 40 let svého trvání vyplatil na pohøebních podporách 105 tisíc K. Širší veøejnosti je znám spolek Lidumil svými každoroèními podniky, vìneèky a pøíležitostnými zábavami, jichž výnos pomáhá plniti poslání spolku. Lidumil je znám širší veøejnosti též tím, že aèkoli disponuje velmi omezenými prostøedky, nezanedbá jediné pøíležitosti darování a sebemenší darem vždy podá dùkaz, že své lidumilné poslání chápe v širším mìøítku, nežli jako povinnost k svým èlenùm. Jubilejní vzpomínka spolku Lidumil zaslouží proto pozornosti všech ostatních korporací a všeho obèanstva. 7. 9. 1940

Padesát let Mateøské školky v Chlumci nad Cidlinou V tìchto dnech se opìt otevøely dveøe Mateøské školy, aby našim nejmenším byla poskytnuta péèe pøi prvních krùècích do života. Prohlížíme-li dnes Mateøskou školku v Chlumci mùžeme býti hrdi na tak krásné prostøedí pro své dìti a zároveò cítíme povinný vdìk jak mìstu, tak naší spoøitelnì, že tak vzorná školka se stala skutkem. Nemùžeme žádati více èistoty a spoøádanosti než jakou vidíme zde. Po všech stránkách pøíkladné prostøedí a v nìm dvì lidské duše s nelíèeným opravdovým citem k na-

šim dìtem, pìstounka pí Kolocová a školnice pí Sýkorová. Vládnou v tomto dìtském ráji, záøícím stále (pìt let po vybudování školy novotou, s pøíkladnou obìtavostí a starostí a proto je to prostøedí naší Mateøské školy dìtem tolik milé. Pøed padesáti lety V skromnì zaøízeném kabinetì dnešní školky je chována kronika, v níž se o založení školky doèítáme: „Zdejší obèanská záložna chtíc dùstojnì a trvale oslaviti památku ètyøicetiletého panování Jeho c.k. apošt. Velièenstva Fr. Josefa I. usnesla se po návrhu starosty p. Fr. Kreuzmana na tom, zøíditi a svým nákladem udržovati mateø. školu, za tím úèelem na svùj úèet dala záložna slušnì upraviti bývalou školu è. 46-II a opatøila nábytkem a pomùcky uèebné. Povolení ku zøízení a otevøení této mateøské školy udìlila velesl. c.k. zemská škol. rada vynesením svým ze dne 20. listopadu r. 1889. Slavnostní vysvìcení konáno dne 1. ledna 1890. Pìstounkou ustanovena sl. Rùžena Loupá. Po odchodu sl. Loupé r. 1894 ustanovena sl. M. Kudrlíèková až do r. 1897. Odchodem sl. Kudrníèkové uprázdnìné místo udìleno sl. M. Mágerlové pozdìji provdané Sojkové. Pozdìji pùsobila na mateø. škole sl. M. Hellerová a J. Kolocová.“ Za to pùlstoletí prošlo lavièkami naší školky velké množství dìtí, dnes dospìlých obèanù, kteøí jistì rádi vzpomenou na své dìtství a prostøedí mateøské školky. V èem tkví význam mateøské školky Úèelem mateøských škol jest doplòovati výchovu rodinnou tam, kde rodina sama nemùže dostateènì vyhovìti požadavkùm øádné péèe o dìti. Styk s dìtmi, tak dùležitý pro zdravý a všestranný rozvoj dítìte, doporuèuje se dìtem ze všech spoleèenských vrstev. Již Komenský naznaèil v èem a kterak mládež útlá v dobì pøedškolní má býti vedena a cvièena. Podle jeho idejí, zásad a pravidel vedou si všechny mateøské školy, ovšem s ohledem na nynìjší naše pomìry a požadavky. Styk s dìtmi jest dùležitý a každé normální dítì po nìm touží. V dìtské spoleènosti prožívá dítì pravé dìtské radosti, zvykne si spoleèenskému ži-

votu a zvyká podøíditi svou vùli. Dítì od dítìte se také nejlépe uèí, nejlépe si rozumí. Dìti jedináèkové nebo dìti, které jsou vìkem od sebe pøíliš vzdáleny, nepoznají také soucitu druhova ani soucitu k dìtem, jsou chudší na city než dìti žijící v dìtské spoleènosti. Také vliv jiného prostøedí a okolí, než má dítì doma silnì pùsobí. Dítì se

tu cítí rovnocenným èlenem spoleènosti má stejná práva a povinnosti.

Naše zdraví

životnì dùležitých látek pro matku a plod o pro dìti a mládež - ke zdravému rozvoji a rùstu o k úèinné prevenci, proti rakovinì - podpùrná léèba nádorù o pøi anémii - melasa obsahuje plných 10 % železa o pøi zácpì - váže na sebe odpadové škodlivé látky o pøi ekzémech a lupence ke koupelím Pøi pravidelné dlouhodobé konzumaci tøtinové melasy dochází k regeneraci krevního øeèištì, nervového systému, k proèištìní lymfatického systému. Dochází k regeneraci celého organismu vlivem úèinku všech obsahových látek, které jsou v ideální kombinaci a jsou rostlinného pùvodu. Tento vynikající pøírodní produkt je v západních zemích známý a populární již dlouhá léta. V severní Americe je melasa používána jako bìžné sla-

Už celá tisíciletí znali uèenci léèivý úèinek rostlin a cílenì je používali. Nyní jsou jejich vìdomosti opìt využity a navíc podloženy èetnými lékaøskými a vìdeckými studiemi. Mezi potraviny, které používala lidová medicína a nyní se objevily na trhu, patøí tøtinová melasa - èerný zázrak. Je to vedlejší produkt výroby cukru z cukrové tøtiny. Výživovì cenná šáva se koncentruje, cukr vykrystalizuje a zbývá hustý sirup, který obsahuje mnoho životnì dùležitých látek, vitamínù a stopových prvkù. Lékaøi tento vynikající dar pøírody doporuèují: o na artrózu - odstranìní bolestí kloubù a bederní páteøe o pro sportovce - pøi zatížení kloubù o pro seniory - zlepšení zdravotního stavu o pro tìhotné ženy - nezbytný pøíliv

Zdravotní problematika

Obèanka našeho mìsta paní E.A. se dostala do sporu s ošetøujícím lékaøem ohlednì pøedání zdravotní dokumentace novì zvolenému lékaøi. Obrátila se proto na ministerstvo zdravotnictví a z jeho odpovìdi vyjímáme následující: 1) Každý obèan má právo na svobodnou volbu lékaøe. 2) Ošetøující lékaø je povinen pøedat novì zvolenému lékaøi zdravotní dokumentaci èi výpis, který je bezplatný. Zdravotní dokumentaci je možné pøedat i na žádost pacienta. 3) Povinnost pøedání zdravotní dokumentace se týká všech lékaøù: napø. praktických (obvodních), zubních, ženských, oèních, dìtských. vh

Co potøebuje naše mateøská školka V padesátiletém výroèí školky je pøíležitost dáti školce co jí chybí, a není toho mnoho. Skromné požadavky výchovy ve školce nežádají než roènì nìkolik sešitkù a tužtièek na kreslení

vlastnì první dìtské èmárání, nìjakou hraèku, aby pìstounka nabyla bezradná jak uspokojit své svìøence, má-li dnes k disposici inventáø, který sama léta opravuje a ošetøuje, ale který vzdor její péèi pøece jen se zmenšuje a chátrá. V jubilejním roce naší mateøské školky je nejlepší pøíležitost k darùm. Kdo bude první?

didlo. Sladí se s ní mléko podávané pøed spaním, kaše z ovesných vloèek i lívance. Hodnota a úèinek melasy se peèením ani vaøením nemìní. Melasa obsahuje ménì kalorií oproti ostatním sladidlùm - asi o polovinu ménì než cukr a o dvì tøetiny ménì než med. Díky svému složení je lepším a trvalejším zdrojem energie. Bylo by ale mylné oèekávat, že po jednomìsíèní konzumaci tøtinové melasy zmizí dlouholeté nemoci, které jsou mnohdy problematické i pro medicínu. Rychlost úèinku melasy je závislá na stáøí pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu, druhu nemoci a na množství užívaných denních dávek. Podle názorù nìkterých lékaøù by mìla být tøtinová melasa na každém stole jako zdroj životnì dùležitých látek a sloužit nejen jako prevence pro dospìlé, ale také pro dìti a sportovce. Jana Luòáková

Víte, že... n MUDr. Pavlata, provozuje soukromou praxi v oboru ortopedie již i pro pacienty všeobecné zdravotní pojišovny a to každé pondìlí od 15.00 hodin v Mìstském zdravotním støedisku na Jungmannovì ulici. n Hodiny slouží k udávání pøesného èasu, ale ty na vìži kostela sv. Voršily velmi èasto nejsou v chodu. n Podchod u Finanèního úøadu v Pražské ulici je koneènì opraven a záøí èistotou. n Nìkteré organizace, které mají pronajaty skøíòky v Jungmannovì ulici, neobmìòují delší dobu vývìsky. Napø. ve vývìsní skøíòce KDU-ÈSL se doètete: dne 30. listopadu 1999 probìhne poslední rozlouèení s bývalým pøedsedou KDU-ÈSL Ing. Josefem Luxem;

DDM poøádá zájezd do divadla DRAK v Hradci Králové dne 25. 6. 2000. n Když sjedete z hlavní silnice do vesnice Obìdovice, budete pøíjemnì pøekvapeni vzornou úpravou veøejných i soukromých prostor. Všude bezvadnì posekaný trávník, kvìtinová výzdoba pøipomíná vesnice a mìsta v Nìmecku èi v Rakousku. Pøíklad hodný následování. n Posezení u „Sovova dubu“ vám znepøíjemní nìkolik rojù sršòù. Ty jsou velice nebezpeèní pro široké okolí. Zbaví nìkdo památný dub tohoto hmyzu? n V okolí Chlumce n. C. je celá øada pozemkù znaènì zaplevelena. Bylo by prospìšné majitele tìchto pozemkù požádat, aby se o nì náležitì postarali.

25

Marie Adamcová

Vzpomínky KLAMOŠ Klamoš nebyla velká vesnice. Døepìla v upadlinì, jak kvoèna na hnízdì, nenápadná ze všech stran. Našli byste ji na støedu odvìsny mezi Cidlinou a Labem, které se v nehlubokém úhlu stékají u Libice nedaleko Podìbrad. Na obecné škole jsme slabikovali za války z dvojjazyèných uèebnic, že ležíme v Ebene Polabí, v nížinné rovinì a mì dodnes ten nesprávný údaj udivuje, protože tady, v naší krajinì se stékají pøevaly hlíny, vzduté do mohutných vln. Ves leží pod zalesnìným kopcem, uhnìteným z jílu, nánosù písku a drobivé opuky plné otiskù moøských lastur a všelijaké dávné chamradì mìlkého moøe. Oupadlinu, jak øíkali kdysi, vyhloubilo silné prameništì v bývalém husinci, pøiživované potokem z prameniš pod Vápnem a ze Strášovského rybníka. Zásobovaly velký rybník Špièák. Pod hrází s cestou padala voda do hlubokého úvalu. Stráò se strmým spádem patøila k hospodì Chárových, od které vedla stezka k dolním rybníèkùm, pro podroušené sousedy velmi nebezpeèná. Z druhého bøehu od zadního Bahòáku bylo stoupání povlovnìjší, patøilo k usedlosti Lhotákových. Od nich se dírou v plotì dalo projít pìšinou mezi rybníèky. Vonìl tu silnì puškvorec a samozøejmì bahno. Nad pøedním rybníkem už stoupala stráò prudce vzhùru do náhorní rovinky, kde kdysi stávala tvrz. Teï tam stála pastouška, kterou odkoupil èi asi spíše dostal nájemník Kvasnièka, výrobce koštišat i košù. Pak tu žil jeho syn, Nebožtík Kvasòa, jak mu, ještì za života, øíkala jeho žena pro neuvìøitelnou vychrtlost. Pøes cestu, z které se krásnì sáòkovalo, byla ve svahu ještì domkáøská usedlost Vondruškových. U nich bylo vidìt zbytek opevnìní tvrze z opukových kvádøíkù, kterého vesnièané pozdìji využili jako zadní zeï chlívkù. U kapelníka Tìšíka pokraèovalo opevnìní v pravém úhlu a to tu sloužilo jako podezdívka králíkárny. Tak skonèila slavná historie dávných èasù, kdy tvrz i pár domkù v podhradí obklopoval prales. Bažinatý, nebezpeèný, s vyžïaøenými políèky, kde moje praprabáby a prapradìdci zdìlávali pùdu a bosýma nohama vyšlapávali cesty a pìšiny, kudy vìtšinou chodíme dodnes. Parèík, na jehož okraji strouha z Bahòáku protékala, býval kdysi jistì také rybníkem, a tak soustava vod vy-

26

tváøela ochranu tvrze. Druhé ochranné rameno tvoøil potok z prameništì u Køivkových, kam se stékaly prameny z Koziny a vrchu v Èerných. Z rybníkù se zachovalo jedinì Plivátko, peèlivì vydláždìné žulovými kameny. Propouštìlo stavidlem vodu do strouhy, kterou jsme jako dìti nesmírnì milovali. Jarní vody bývaly prudké, zaèasté pøetékaly pøes cestu a zatarasily nám cestu do školy. Po nìm jsme pouštìli krabièky od krému na boty jako lodì a bìhaly za nimi až k poltrubì, kam bouølivì vtékaly vody z obou ramen a vìtšinou nechaly naše lodì ztroskotat. Ty, které obstály, vypluly do posledního rybníku Homoláku. Zvedni hlavu od proudu vtékajícího do hladiny, uvidíš krajinu mého srdce. Rybník, jižní stráò naší zahrady s domem, lidmi v nìm, se všemi zvíøaty, celé to území mého dìtství se nesmazatelnì otisklo do mé pamìti, uloženo hluboko, kam mohu kdykoliv odejít. Zas prolézat všemi kouty, hovoøit s tìmi, kdo tu dnes už nejsou. Dívat se na protìjší stráò, na tøi selské usedlosti Havlínových, které jsme rozlišovali pøídomky Bejvalovi, Kopeckovi a jako poslední v øadì, u jejichž domu Homolák konèil, byli Doleních. Ten zdánlivì malý kus zemì byl rájem mého srdce. Vydmutá èást z nepøetržitého toku èasu posazená do relikviáøe mého mozku. Aby tu, ale jen s mou jsoucností, pøetrvala. Se vším se smiøuju, ale s tím, že mizí živí lidé z mého života, plni plánù, za sebou léta úporné práce, situací k zoufání, støídavì šastní a smutní, unavení prací, ze které mìli více jiní než oni sami a náhle je zubatka vytáhne z dìní a vykáže do zapomenutí. Vlna za vlnou a generace za generací. A dokud žijeme, zdá se nám ten okamžik tak vzdálený. Mladí jsou krásné nenaplnìné truhlice, do které chvatnì shánìjí obsah. A staøí už pøeplnìné, otøískané, pøetékající. Úvahy, vzpomínky, pøemýšlení, stovky pøeètených knih, úzkosti a strachy, všechno narvané a už stojící na pùdách èasu, zdánlivì nepotøebné, stohy denního tisku s aktuálními zprávami, peèlivì sledované, døíve než proletìly komínem k rozdìlání ohnì. Otec prostál hodiny u chraplavého rádia Philips, ucho na látkovém kruhu. Bum bum, bum bum. Zaznìla znìlka z Beethovena a po ní už pochodovali Nìmci do hlubokých plání Ruska, otec si tiskl upracovanýma,

velkýma rukama hlavu a pøepichoval praporky na mapì stále výš, ustaranì pøemìøoval chùzí kuchyní sem tam a jen dvakrát obešla zemìkoule kolem slunce, mìli jsme Nìmèourù plnou stodolu, matky s malými dìtmi v horním pokoji. Zoufalých nìmeckých rodin, vezoucích na vozech tažených koòmi i kravkami celý svùj majetek. Vìtšinou jen ženy, starci a dìti. Muži a chlapci byli na frontì i kulhaví a poloslepí. Celé vsi utíkaly pøed Rusy k západní frontì. Soucit byl silnìjší než nenávist. Lidé jim dávali i jídlo, šatstvo, a kdyby jedna holka z Hitlerjugend nestøelila po Drábeèkovi, který by ji rád - no. Byl celý život k ženským nevybíravý, mohli u nás pobýt déle. Takhle musili dál. Bylo mi tøináct let. Otec se tìšil na mírový èas. Kdyby tak mùj padesátiletý otec vìdìl. Od plotu naší usedlosti, ve které se usadil Matìj Zima již kolem roku 1650 a kde se udržovalo generaènì rychtáøství, pokraèovala zástavba vsi východním smìrem ke høbitovu. Vedle byli Vlkovi, pak Hladíkovi, pak dùm pro našeho koèího, Fialovi, kapitínek Kvasnièka, Macháèkovi, kam se pøiženil dìdeèkùv bratr, Zimovi, také pøíbuzní. Po letech jsem se zastavila u jejich plotu a vyhlédla Vìra, mladší sestra nešastné Marie, která zemøela v krásných osmnácti letech a my zvìdavé dìti se šly podívat na vystavenou mrtvou. Dlouho jsem potom nemohla jíst játra, které byly ten den k obìdu a zdávalo se mi ve snech dlouho o koších žlutých hlav místo zelných hlávek. Podívala se na mne moje drahá tetinka, pøestože už témìø ètyøicet let mrtvá, tak autentická, jen hubená, to tetinka nikdy nebývala, až mne zalilo teplo vzpomínky. Naše vsi byly propletence vztahù, a jestliže jsme øíkali všem starším strejèku nebo tetièko, bylo to v podstatì oprávnìné. Jako mi utíkají ze zahrádky fialky èi krokusy a lezou mi sem kopøivy a neznièitelné pampelišky, tak moje pratety a prastrýci zakládali nové usedlosti v naší i okolních vsích. Pak už byli jen Drahokoupilovi, u nich v pøední svìtnici trùnil zlatý heligón, pak velká zahrada Køivkových a jejich stavení, Øíhovi a Havlínova stodola. Pøes ulici teta Sejkorová, kovárna, Èížkovi a hrobník. Od nich vedla nová ulice Èuraje postavená z výhodných pùjèek za první republiky. Druhá èást vesnice se táhla po obou stranách silnice. V ohybu stála škola. Spolu s parkem a sochou svobody, na památku sedmnácti padlých v první svìtové válce, vytváøela velkou náves. Kolem už nebyla stará zástavba, až na nìkolik usedlostí to byli

novì pøíchozí v prùbìhu století. Zakusovala se do okraje lesa, který stoupal do vysokého høbetu. Konèil až u Štíta lomem na slín. Dnes ves konèí novým stavením na poli, kde jsem vázávala snopy - ó bìda, když to byl jeèmen, také vybírala brambory èi plela v jeteli holubí vole. Otec býval dùsledný, a pokud dal pøíkaz „Maøenko, vezmi si hrábì a uhrab meze kolem pole Na podhájí!“ nedalo se odmlouvat, ale jen poslechnout. Meze Na podhájí jsem nemìla ráda, kvetla na nich svízel, silnì a krásné vonìla, ale tak tìžko se po ní šlo, zaplétaly se do ní nohy a nedalo se na ní usednout. U lesa byla ale tráva hebká, mohutné duby byly jak kulisy z loutkového divadla, ale jen nìkolik metrù od okraje byla hromada haraburdí, hrncù, rour a støepù z tolika rùzných talíøù a hrneèkù, tak nezbytných pro dìtské hry. Otec si tu chtìl èasem postavit vejminek. Byly to jen sny. Od té doby se udála tak hrozná dìjství. Teï tu je víkendová výstavnost. Maminka prodala to pole ve svých osmdesáti letech, aby mìla nìjaké peníze, tìšilo ji je mít. Od pøíjezdové cesty pana Mohority je vidìt chlumecký zámek. Cesta ústí do køižovatky hlavní silnice do vsi, opaènì na hlavní do Pardubic nebo pokud se dáte vlevo, do Chlumce. A pokud jedete na kole, jedete z kopce, setrvaèností se dá jet i dost daleko, ale pak musíte kolo silnì rozjet, protože musíte vyjet kopec do Borku, po pardubské státovce klapete jen mírnì. V Novém Mìstì dolù a nahoru a na hradecké je sešup a znovu vzhùru a šlapat ze všech sil, a pak zase z kopce kolem bronzového sedláka, který tu stojí na pamì tìch, co tak špatnì u Chlumce dopadli i s mým praprastrýcem Matìjem. Jestlipak se opil i on? Zajímavá je jen shoda okolností. Pøi odhalování sochy mìl mít mùj otec proslov a uvítání presidenta Beneše. Byl by jistì pøítomen i autor sochaø Obrovský. Asi by s ním prohodil nìjakou vìtu. Byla však tak napjatá politická situace, že k slavnosti ani nedošlo, president odjel do exilu a nás zanedlouho okupovali Nìmci. Bylo mi tehdy šest let. V autorovi díla by otec pozdravil budoucího pøíbuzného. Od jeho sochy byl už na dosah povìstný rybník, kde se utopilo mnoho povstalcù. Asi to byla ošklivá øež. Pìkný dárek za krutou robotu. Ale to jsme témìø v Chlumci. Projedeme jen bývalou hrází nad bývalým rybníkem s bývalou alejí lip... Dìtství je bezesporu urèující pro každého z nás. V nìm si vytváøíme modely pro pøedstavy o štìstí, kráse, pro dùležité hodnoty, kterými budeme chtít do budoucna vyplnit svùj život.

I o velikosti, opravdovosti, zmìnách barevnosti støídání poèasí. Dítì je jako houba, která nasává, aniž by byla nucena svou vùlí. Pøirozenì nabírá vše smysly i pokožkou. Je to obdivuhodné období a obdivuhodná bytost. A narodí-li se na správném místì, milujícím rodièùm, je to velký dar života. Klamoš byla ráj. Nikdy jsem necítila rozdíl mezi mìstem a vesnicí. Naopak. Chlumec, jediné mìsto, které jsem poznala do svých deseti let, mimo jeden zájezd do Prahy, mi pøipadal jak ubohý slepenec domkù, které nemìly ani poøádný vjezd s vraty, na kterých se dalo tak krásnì jezdit, zahradu vìtšinou žádnou a místo stodol spíše jakési kùlnièky. Co vìdìly mìstské dìti o radosti a závratích ze skokù z pater stodol do ètyømetrových hloubek do slámy pøístodolkù, o rùznì obtížnostních stromech k lezení, o rùzných chutích jejich hrušek nebo jablek. Dítì má jiná mìøítka pro zajímavost a krásu a kdybyste se mì tehdy optali, která kvìtina je nejkrásnìjší a já byla schopna vám nìco sdìlit, urèitì bych øekla, že lopuch. Obdivuhodná kvìtina. Tak obrovské listy, pod kterými se dalo i schovávat nebo jen lelkovat a sledovat nepøetržitý spìch mravencù nahoru a dolù po stvolech, kvetla nádhernou modrofialovou štìtièkou a ta se na podzim zmìnila v pøilnavou kulièku, kvalitnìjší než suchý zip. Dala se používat jalo knoflíky èi jen tak k legraci. Takových podivuhodných vìcí, rostlin a zvíøat tam bylo dost, byly to zdroje radosti a obdivu v zimì i v létì. Lidé byli k sobì tenkrát laskaví a míli. A živly mìly dramatický prùbìh. Šlo vždycky o život a o úrodu, na které život vesnice závisel. Byli jsme úèastníky dramatických útìkù pøed bouøí z polí, kdy dospìlí sbírali chvatnì své svršky a rychle se snažili zachraòovat, co bylo v té chvíli nutné, zatím co klikatiny bleskù protínaly ztemnìlé nebe, které jsme úzkostnì pozorovali, jak se témìø vaøí a narùstá do hrozivých útvarù. A i když nás dospìlí drželi za ruèièku, cítiti jsme jejich i svùj strach. Tehdy nebyl život tak lehký, ale mìl v sobì heroiku a projevy hrdinství a dodával lidem vážnost a dùstojnost. Ráda na nì vzpomínám. Už mezi námi nejsou. Ale v mé pamìti žijí, patøí k tomu nejlepšímu, co jsem zažila. Škola byla ukonèením svobody. Pøinášela však jiné zajímavé èinnosti. Kreslení, psaní, ètení a bohužel i válku. První události zaèaly pøíjezdem mé milované tetinky. Pøivezlo ji nákladní auta i s nábytkem a obleèením. Vystìhovali ji z Liberce Nìmci, a tak pøijela domù, než si najde práci nìkde poblíž. Byla uèitelka. Uèila v Bydžovì

až do konce války. Pozdìji u ní bydlel bratr, který chodil do gymnázia. Díky jí, je mi Bydžov blízký a milý. Vzápìtí následovala druhá událost. Otec obdržel povolávací rozkaz. Byla mobilizace. Asi za ètrnáct dnù mne maminka vzala s sebou do Jaromìøe. S nosem na skle vagónu vláèku jsem byla udivena jinými svìty. Z Jaromìøe pamatuji jen velkou zelenou plochu, s velikými stromy a pískovými cestièkami, lemovanými stromky s korunami ve tvaru kulièek. Na vzdáleném konci pískové cesty se objevil voják v pøiléhavé uniformì, tak malý v té dálce. Èím víc se pøibližoval, rostl a rostl, na uniformì zaèaly svítit knoflíky, pøezky, vysoké jezdecké boty. Tatínek! Byl krásný. Rodièe se objali. Byli veselí a šastní. Po jeho návratu se objali opìt, ale plakali. Ten rok se plakalo èasto a nejvíc toho dne zjara, plného plískanic. Nastala okupace. Na všem ležel smutek a stísnìnost. Vedly se vzrušené debaty. Na sýpce se urychlenì stavìly zdvojené zdi a v noci se mezi nì støechou sypalo obilí, aby bylo na mletí, pro drùbež a konì. Jinak všechno sebrali na dodávky. Nìmci už selské praktiky znali a poklepem zjišovali stav zdí, propichovali slámu na pøístodolcích ve stozích podávkami. Jako dnes vidím Vìru Èížkovou, jak chvatnì rozebírá máselnici a díly vkládá do koše a s nákladem rychle spìchá do stohu, kde se umnì snažila zahrabat svùj náklad do slámy. Do koše nabírala slámu, to už Nìmec skákal po stohu. Vysypal její koš a probíral se jeho obsahem. Vìra byla veselá a nikdy se nebála. A Nìmec naštìstí nešlápl tam, kam nemìl. Až teï po dlouhých letech jsem se dozvìdìla, že pøepady konali na udání „dobrákù“. Vìra byla u nás zamìstnaná, aby unikla totálnímu nasazení. Jejich jednadvacátý roèník daroval ministr Moravec na pomoc Øíši. Nasazení se nakonec nevyhnul starší bratr Drahomír. Byl nasazený v Rawensburgu. Život ale probíhal ve svých všednodenních povinnostech dál. Dítì bere všechny skuteènosti jako normální souèást dìjù a ještì je vpraví do svých her a zábav. Jako jednu z nich brali naši mou chu pokreslit každý papír a pøeèíst, co bylo jakž takž pøimìøené mému vìku. V polovinì okupace jsem už jezdila do školy do Chlumce. Zaèala jsem mìsto vnímat jinak a oceòovala jeho klady. První rok jsem bydlela s Dáòou, „celoživotní“ kamarádkou, o které jsem pojala úmysl už v pìti letech, že až budu umìt psát, napíšu román „O vìrném pøátelství“. Byla neteøí pana Ryby, øeditele školy. To, jak se svìt dìtí od dospìlých liší, je ilustrováno na tom, že jsme vùbec

27

netušily, proè jejich dcera, paní uèitelka Plítková chodí v èerném. Nebylo to dlouho po vykonání rozsudku smrti na všech èinovnících chlumeckého Sokola. Mezi nì patøil i její mladý muž. Jen kdyby mne pan øeditel neuèil na housle! Ty mne týraly už od obecné školy. A aniž bych si uvìdomila, jak se jich zbavit, hrála jsem tam, kde by-

lo lento rychle, rychle zase pomalu. Nevinnì jak blbec. Pan øeditel si zoufal nad svou pedagogickou nedostateèností a mne maminka dala uèit na piáno a na zpìv k paní Klemensové. A tak jsem poznala èervený pokoj v majorátním domì a malou energickou dámu vždy v èerném a s ní Chopina, Menddelsohna - Bartoldiho, Smetanu

a Dvoøáka. To už jsem dennì dojíždìla do školy na kole a mìla pocit, že létám. Projíždìla jsem nádhernou krajinou v jejích neustálých barevných promìnách s vùnìmi, patøícími vždy právì jen k tomu dni. Ty nádherné zamžené dny bramborové vùnì v namodralém mléèném oparu, ke kterému patøily už kvìty ocúnù.

Tip na výlet

Projedeme obcí, a až se dostaneme na silnici u hospody, odboèíme po silnici vpravo. Projedeme kolem baroknì pøestavìného, pùvodnì gotického, kostela sv. Jiljí z roku 1361. U kostela stojí i barokní døevìná zvonice. Na køižovatce odboèíme vlevo smìrem na Kolesa. Stále po silnici projedeme Komárovem (12 km) a kolem závodištì se dostaneme do Koles (13,4 km). Tato obec se postupnì stává centrem a køižovatkou rùzných cykloturistických tras a mùžeme zde využít dvou místních hospod k obèerstvení. Kolesa byla pùvodnì velká støedovìká ves s kostelem, èasem ale zanikla a byla znovu obnovena pøi høebèínu pøed rokem 1790. Naše trasa vede stále po silnici, na køižovatce tedy pojedeme rovnì smìrem na Hlaveèník. Stále po silnici vedoucí po okraji lesa dojedeme do Tetova (16,8 km). V obci narazíme na další køižovatku, kde odboèíme vpravo smìrem na Bílou Vchýnici (17,8 km). Zajímavostí je, že tuto obec založili Kinští v roce 1788 na bøehu vysušeného rybníka Rutvas (Rudý Sud). Bílá Vchýnice patøí k nejdelším obcím v širokém okolí, než ji pøejedeme, ujedeme témìø 1,5 kilometru. Pokraèujeme stále po silnici, která nás dovede do Kundratic (19,9 km). Silnice stoupá obcí nahoru, a až se za obcí dostaneme na køižovatku, odboèíme vpravo nahoru (smìrem na Chlumec n. C.). Na vrcholu stoupání mùžeme ze silnice ještì pøed oplocenou zahradou odboèit asi 50 metrù vpravo smìrem k borovému hájku, odkud je za dobrého poèasí nádherný výhled do širokého okolí. Vrátíme se zpìt na silnici a z prudkého kopce dolù dojedeme do Hra-

dištka II (21,9 km). Tato obec vzniklá již v roce 1299 je roku 1379 uvádìna jako mìsto. V okolí jsou zbytky valù slovanského hradištì. Když dojedeme stále po silnici do Loukonos (23,4 km), hned na kraji obce za mostem pøes Cidlinu u osamìle stojící lípy odboèíme obcí vpravo. Na okraji Loukonos odboèíme na polní cestu vedoucí mírnì do kopce vlevo a zhruba kopírujeme tok Cidliny. Posléze, když opìt pøijedeme na silnici, dáme se po ní vpravo do Pamìtníku (25,8 km). Stále rovnì projedeme obcí a kolem „písáku“ se dostaneme k hostinci Chárovna (27 km). Zde vlevo a nám již známou trasou naší první spoleèné vyjížïky pøes Luèice zpìt do Chlumce n. C. Délka trasy je 32 km a naleznete ji na mapách Edice klubu èeských turistù è. 24 „Hradecko a Pardubicko“ a è. 42 „Kolínsko a Kutnohorsko“. /AF/

Naše ètvrtá spoleèná cyklistická vyjížïka nás tentokrát zavede jižnì od našeho mìsta. Povede opìt po málo frekventovaných silnicích, dobrých polních a lesních cestách, a protože bych Vás chtìl provést opravdu pìknými místy Chlumecka, bude tentokrát i trochu nároènìjší na orientaci. Východiskem nám bude chlumecké námìstí, odkud vyjedeme pøes most a dále po panelové cestì vedoucí podél státní silnice na Hradec Králové do Malých Kladrub (0,8 km). Tato silnice vede po hrázi bývalého Velkochlumeckého rybníka a právì zde došlo pøed 225 lety ke støetu císaøského vojska se sedláky táhnoucími do mìsta. Zde odboèíme ze státní silnice na cestu vedoucí mezi bývalým hostincem Na Skalce a podnikem Safmetal mírnì nahoru. Po polní cestì projedeme stále rovnì mezi objekty Šlechtitelské stanice a vzápìtí, stále po dobré polní cestì, mírnì s kopce dolù. Tato cesta nás zavede k osamìle stojícímu dvoru Rtánov (3,2 km). Zde odboèíme vlevo a posléze dojedeme na silnici, kde odboèíme vpravo a pøijedeme do Klamoše (4,6 km). Tato obec leží na úpatí zalesnìného pahorku Tátrum, který svojí nadmoøskou výškou 263,5 m je nejvyšším místem na Chlumecku. Projedeme obcí a dále stále po silnici vedoucí po okraji lesa se dostaneme ke Klamošské lípì (6 km), stojící po levé stranì silnice. Tento monumentální a povìstmi opøedený strom patøí k nejstarším v našem okolí. Projedeme kolem hájovny a silnice nás pøivede do Pøepych (7,8 km). Zde se hned za cedulí se jménem obce, u domu è.p. 32, dáme ze silnice vpravo na polní cestu vedoucí k lesu (asi po 100 m se cesta rozdvojuje, dáme se vpravo). Na kraji lesa se dostaneme k malému borovému háji, ve kterém je ukryt malebný rybník Babidolák (8,7 km). Zde ještì na kraji borového hájku, v místì, kde se cesta mírnì svažuje k rybníku, odboèíme vlevo a polní cesta nás zavede do Újezda (10,3 km).

28

foto Ant. Fibigr

Klamošská lípa

CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM ZÁØÍ 2000 5. 9.

Etcimex - prodej levného textilu

21. 9.

8. 9.

„Chlumecký hudební podzim“ Václav Hudeèek - houslový recitál Øíhùv dùm od 19.00 hodin Vstupenky pouze v pøedprodeji

JAK SE ZACHRAÒUJE ZEMÌ - divadelní pøedstavení k ekologické výchovì pro žáky 2. - 5. tøíd ZŠ Zaèátek v 9.30 hodin

22. 9.

NEBEZPEÈÍ jménem AIDS - pøednáška MUDr. D. Dobiášové Pro žáky 8. tøíd ZŠ

23. 9.

Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin

26. 9.

Don Quijote De La Ancha - osudy Dona Quijota v didakticky zpracované klauniádì v režii Bolka Polívky. Pro žáky 6. - 9. tøíd ZŠ, od 9.00 hodin

30. 9.

Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin

9. 9.

13. 9.

Zahájení kurzu tance a spoleèenské výchovy Zaèátek od 13.00 hodin Zahájení kurzu snižování nadváhy - vede MUDr. I. Kuèera - od 18.30 hodin Pøihlášky a úhrada kurzovného nejpozdìji do 10. záøí 2000

16. 9.

Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin

20. 9.

Chlumecký hudební podzim KONCERT PÌVECKÉHO SBORU ZUŠ v Chlumci n. C. - sborm. Z. Benýšková instrumentální a vokální sólisté Zaèátek v 17.30 hod., vstupenky v pøedprodeji

Chlumecký hudební podzim První roèník festivalu klasické a soudobé hudby „Chlumecký hudební podzim“ je novì se rodící tradice, která by mìla vyplnit mezeru v tomto žánru v našem mìstì. Dramaturgicky je postaven jako pøehlídka našich špièkových koncertních umìlcù, kteøí již dosáhli úspìchù doma i v zahranièí. Pøíležitost dostanou ale i mladí, zaèínající hudebníci. V pøíštím roce se poèítá s úèastí také zahranièního hosta. Letošní roèník zahájí skuteèná hvìzda svìtových koncertních pódií houslista Václav Hudeèek, který je již 33 let na umìleckém výsluní. Zprvu byl považován za zázraèné dítì, jako mnoho jemu podobných talentù, dnes je to renomovaný a oblíbený umìlec. Pod vedením svého otce a strakonického uèitele B. Kotmela na sebe upozornil již v dìtství. V roce 1967 a 1968 slavil velké úspìchy v Anglii. Studoval na pražské konzervatoøi u J. Micky a na AMU u V. Snítila, kde absolvoval v roce 1974. Vedle studia jej konzultaènì vedl i slavný David Oistrach. S výbìrem z pøedních klasických a romantických houslových koncertù

a recitálovým programem, sahajícím od G. F. Handela až k M. Ravelovi, dosáhl obrovské popularity doma a znaèných úspìchù v øadì evropských zemí, ale i v USA a Japonsku. Do svého repertoáru se nebál zaøadit skladby tzv. „lehèí“ hudby, což dokládá nedávno vydaný kompaktní disk s názvem Souvenir, na kterém za klavírního doprovodu natoèil slavné melodie z poèátku 20. století. Jde o skladby, které zní jak v koncertních síních nebo spoleèenských salonech, tak stejnì dobøe se hrají na kolonádách. Repertoár v nejlepším slova smyslu kavárenský. Vedle Václava Hudeèka bude patøit druhý festivalový veèer také koncertu Pìveckého sboru ZUŠ v Chlumci n. C. pod vedením sbormistrynì Zdeòky Benýškové, ale také instrumentálním a vokálním sólistùm. Vìøím, že první roèník hudebního festivalu bude úspìšným startem nové tradice, která si postupem let získá stálé pøíznivce. Vstupen-

ky na oba koncerty se prodávají pouze v pøedprodeji nebo je lze objednat na èísle 0604 915 583. M. Zmítko

foto Zd. Chrapek

29

KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou ZÁØÍ 2000 2. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

118 min.

TANEC S VÁŠNÍ

Americký širokoúhlý film - hudební drama. Studenti baletu ve strhujícím dramatu profesionálních ambicí, lásky a nenávisti. Režie: Nicholas Hytner Hrají: Amanda Schullová, Zoe Saldanaová, Peter Gallagher ad.

Vstupné: 47,- a 50,- Kè 6. záøí støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 100 minut

120 minut

114 minut

Americký širokoúhlý film - kriminální drama. Vražda není vždycky zloèin. Režie: Bruce Beresford Hrají: Tommy Lee Jones, Ashley Juddová, Bruce Greenwood, Annabeth Gishová ad.

105 min.

23. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod. 101 minut

27. záøí støeda 19.00 hod.

Mládeži pøístupný

PLÁŽ

Americký romantický, dobrodružný, širokoúhlý film. Nìkde na Zemi musí existovat poslední Ráj. Režie: Danny Boyle Hrají: Leonardo Di Caprio, Tilda Swintonová, Virginie Ledoyenová ad. Mládeži od 12-ti let pøístupný

180 minut

Americký film, hrùzostrašná komedie. … budou padat hlavy. Režie: Tim Burton Hrají: Johnny Depp, Christina Ricciová, Michael Gambon, Jeffrey Jones ad.

Mládeži pøístupný

Mládeži od 15-ti let pøístupný

ZELENÁ MÍLE

Americké filmové drama. Zázraky se dìjí na tìch nejneoèekávanìjších místech. Tom Hanks v dramatu podle Stephena Kinga. Režie: Frank Darabont Hrají: Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt ad.

Vstupné: 43,- a 46,- Kè

Mládeži od 12-ti let pøístupný

Pozor na zaèátek pøedstavení !!! 30. záøí sobota 17.00 hod. 20.00 hod.

28 DNÍ

Americká komedie/drama. Život je pro ní jedna velká párty, ale jen do urèité chvíle… Sandra Bulloková hledá nový smysl života. Režie: Bethy Thomasová Hrají: Sandra Bullocková, Dominie West, Viggo Mortensen, Steve Buscemi ad.

Mládeži od 12-ti let pøístupný

OSPALÁ DÍRA

Vstupné 43,- a 46,- Kè

Americká hororová komedie - širokoúhlý film. V pouštním mìstì mrtvých døímá hrùza. Režie: Stephen Sommert Hrají: Brendan Fraser, Rachel Weiszová ad.

Vstupné: 45,- a 48,- Kè

30

Mládeži od 12-ti let pøístupný

MUMIE

Vstupné: 40- a 43,- Kè

16. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

88 minut

Americká komedie, které není nic svaté. Úètuje si deset dolarù, ale dá se s ním smlouvat. Režie: Mike Mitchell Hrají: Rob Schneider, William Forsythe, Eddie Griffin ad.

DVOJÍ OBVINÌNÍ

Vstupné: 40,- a 43,- Kè 13. záøí støeda 17.30 hod. 20.00 hod.

17.30 hod. 20.00 hod.

DEUCE BIGALOW: DOBREJ STRIPTÉR

Vstupné: 45,- a 48,- Kè

Vstupné 40,- a 43,- Kè

9. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.

Mládeži pøístupný

20. záøí støeda

159 min.

PATRIOT

Americký historický širokoúhlý film. Výpravná dobrodružná podívaná o hrdinovi amerického boje za nezávislost s Melem Gibsonem v titulní roli. Režie: Roland Emmerich Hrají: Heath Ledger, Joely Richardsonová, Tom Wilkinson ad.

Vstupné: 50,- a 53,- Kè

Mládeži od 15-ti let pøístupný

Pozor na zaèátek odpoledního pøedstavení !!!

Z matriky Mìstského úøadu

Narozené dìti s trvalým bydlištìm v Chlumci nad Cidlinou: Do uzávìrky Chlumeckých listù nepøišlo žádné hlášení o narození dítìte.

Sòatky uzavøené v obøadní síni MìÚ Chlumec n. C.: 15. 7. 2000

Jan Dušák Monika Novotná

Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou

David Dvoøáèek Karla Chárová

Ústí nad Labem Chlumec nad Cidlinou

Václav Kukla Šárka Košárková

Nepolisy Nepolisy

Jiøí Chvála Jitka Rudincová

Písek Chlumec nad Cidlinou

Bohuslav Braun Zuzana Blažková

Zachrašany Trutnov

Sòatky uzavøené na zámku Karlova Koruna: 22. 7. 2000 Pavel Štìrba Vìra Schertlerová

Lhota pod Libèany Barchov

Petr Sedláèek Lada Hamrníková

Uhlíøské Janovice Žiželice

Martin Chocholouš Božena Pohoøská

Nymburk Žiželice

Faycal Hacine-Bacha Eva Klouèková

Alžír Hradiško II.

5.8.2000

Mgr. Radek Matoulek Nové Mìsto n. M. Mgr. Daniela Müllerová Chlumec nad Cidlinou

Jiøí Polívka Monika Škrétová

Pøelouè Kolín

Pavel Danielka Eliška Jelínková

Vladislav Èerník Eva Srdínková

Chlumec nad Cidlinou Nový Bydžov

Bukovka Pardubice

Z našich øad odešli: Jaroslav Doležal * 20. 12. 1924 Miroslava Neumannová * 20. 8. 1926

+ 1. 7. 2000 + 4. 7. 2000

Ivana Fölklová, matrikáøka

Výroèí narození - záøí 2000: 80 let

92 let

Paní Emilie Marková nar. 9. 9. 1920 DD Øíhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

Paní Rùžena Staòková nar. 18. 9. 1908 DD Øíhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou

Pan Josef Marenèák nar. 20. 9. 1920 Nábøeží J. Fuèíka 38/II., Chlumec nad Cidlinou Paní Marie Šastná nar. 24. 9. 1920 Kozelkova 280/IV., Chlumec nad Cidlinou

Všem jubilantùm pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti do dalších let. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddìlení

31

Chlumec na zaèátku a na konci století...

reprodukce Ant. Fibigr

foto Ant. Fibigr

Podìkování Dìkuji touto cestou Mìstskému úøadu v Chlumci nad Cidlinou za pøání k mému životnímu jubileu - 95. narozeninám. Zvláštì dìkuji starostovi mìsta panu ing. Miroslavu Uchytilovi, který mi pøišel blahopøát osobnì. Pøeji všem pøedstavitelùm mìsta dobré zdraví a hodnì úspìchù v práci ve prospìch našeho hezkého mìsta a k užitku jeho obyvatel. Marie Brunclíková t.è. nejstarší obèanka Chlumce n. C. 32