Slovo starosty O zlobì a závisti Váení obèané, v poslední dobì se stává obvyklou skuteèností, e na svùj stùl zaèínám dostávat anonymní dopisy podepsané vizitkou Chlumeètí obèané. Poslední z nich je psán slohem, kterému øíkáme zvlá silná káva. Jsme v nìm jako radní vyzýváni k odchodu z radnice, nebo jsme dle názoru neznámého pisatele banda zkorumpovaných lumpù a tak podobnì. Podnìtem k tomuto dopisu byla jistì skuteènost, e v Chlumci nad Cidlinou probìhl tøetí rok za sebou motorkáøský sraz. Mìsto pronajalo dle smlouvy s Motobrouky (øádnì zaregistrovaný chlumecký motorkáøský klub) pro konání víkendového srazu koupalitì za 60 000,- korun, kterými jsme alespoò èásteènì kompenzovali velkou finanèní ztrátu díky velmi nepøíznivému poèasí v èervenci. Anonym ve svém rozhorlení zdùrazòuje, e jsme mìli poadovat mnohonásobnì víc, vdy Motobrouci vydìlali statisíce! A se vak najde nìkdo dalí, kdo bude riskovat v pøípadì nepøíznivého poèasí, protoe jemu se jak známo poruèiti nedá, obrovskou finanèní ztrátu, jeliko tento sraz stál také skuteènì velké výdaje, které se platí dopøedu zálohovì! Anonymní pisálek dále obviòuje Mìsto, e nekontrolovalo poèty vstupenek, uel mu tím zisk ze vstupného! Jaksi mu uniklo, e byla úpravou vyhláky o poplatcích ji v loòském roce zruena ta èást, kde se poplatek ze vstupného na kulturních, spoleèenských a sportovních akcích ji
nevyaduje. Proè? Jednoduchá odpovìï: mìstská rada i zastupitelstvo vítá aktivity poøadatelù v irokém spektru, aby se v naem mìstì taky kulturnì a spoleèensky ilo. Velmi se mnoily pøípady, kdy jsme odpoutìli poplatky ze vstupného, aby poøadatelé rùzných akcí pøímo neprodìlávali. Ono to pak snadno odradí od takového chvályhodného poèínání do pøítích akcí. Anonym také chrabøe vyhrouje, e èeká 14 dní a ve oznámí hospodáøské policii a Finanènímu úøadu. To by mìl najít odvahu a vystoupit z anonymity. Mìstu je to lhostejné. Mnì osobnì ale není jedno, e máme mezi sebou takové závistí a zlobou prolezlé lidi. Je to ale problém kadého mìsta, vude ijí sluní, ménì sluní, a dokonce povahovì pøíerní lidé. Pøál bych si, aby tìch poslednì jmenovaných u nás ilo co nejménì. Nìkde jsem od velice vzdìlaného èlovìka slyel nádhernou pravdu o závisti. Chci se s Vámi o ni podìlit a tak cituji: Co je to závist? Závist je vlastnì síravý smutek nad tìstím druhého. Dá se pøirovnat k tìké duevní depresi, je to nebezpeèná nemoc a krátí postienému jeho ivotní pokøivenou dráhu. A tak si v Chlumci moc nezáviïme a budeme i zdravìjí. V závìru léta zdraví Ing. Miroslav Uchytil starosta mìsta
Informace z radnice Z dùvodu dovolených jste v minulém èísle Chlumeckých listù zprávy z radnice nenali, take a dnes si mùete pøeèíst informace ze dvou zasedání mìstského zastupitelstva (jedno bylo mimoøádné) a z pìti zasedání mìstské rady.
kolství Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo Zmìnu zakládací listiny - dodatek è. 1, kterým se upravuje název koly na: Mateøská kola, Chlumec nad Cidlinou, Podìbradova 636/IV. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo se zámìrem Mìsta stát se zøizovatelem DDM a ZU Chlumec nad Cidlinou jako samostatných pøíspìvkových organizací. MZ uloilo radì pøedloit do pøítího zasedání zastupitelstva projekt této zmìny, který bude podrobnì øeit financování, pøevod majetku a dalí náleitosti.
2
Majetek Mìsta Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo zámìr bezúplatného pøevodu komunikace parc. è. 1344/2 (èást Zimovy ulice) ze správy Ministerstva obrany ÈR do majetku Mìsta Chlumec n.C. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s úplatným pøevodem pozemkù z majetku Mìsta do majetku SBD HK a to: pozemky zastavìné za cenu úøední tj. 110,- Kè/m2, pozemky pøilehlé za cenu 20,- Kè/m2. Výmìry budou upøesnìny po zamìøení. V textu kupní smlouvy bude ustanovení, které zaruèí, e pøi privatizaci bytù a pøevodu pozemkù na jejich vlastníky budou uplatnìny stejné ceny. Prodej pøilehlých pozemkù MZ uloilo mìstské radì projednat a zváit z hlediska monosti zahutìní zástavby nebo jiného vyuití. Ø Starosta dostal za úkol poádat Pozemkový fond o úplatný pøevod pozemkù è. 361, 362, 364/1 a 364/2
(Malé Kladruby) o celkové výmìøe 2,9339 ha do majetku Mìsta za úèelem zcelení lokality vybrané pro prùmyslovou výstavbu. Ø Mìstské zastupitelstvo souhlasilo s bezúplatným pøevodem pozemku 1365/19 o výmìøe 1365 m2 (komunikace - èást Tylovy ul.), který nabídl Mìstu p. Zítko. MZ uloilo starostovi jednat s p. Zítkem a dalími spoluvlastníky o bezúplatném pøevodu. Náklady na pøípadný geometrický plán uhradí Mìsto.
Finanèní pøíspìvky Ø Mìstské zastupitelstvo schválilo poskytnutí pøíspìvku Biskupství Církve øímskokatolické v Hradci Králové na opravu støechy kostela sv. Vorily v Chlumci nad Cidlinou ve výi 300.000,- Kè. Ø Mìstská rada schválila poskytnutí pøíspìvku na nákup stanových plachet PS Táborník ve výi 5.000,- Kè.
Rùzné Ø Mìstská rada má za úkol spolu s ostatními poradními orgány pøipravit návrh zásad pro upøesnìní koncepce rozvoje bydlení. Ø Na svém mimoøádném zasedání mìstské zastupitelstvo schválilo text Smlouvy o sdruení investorù mezi Mìstem Chlumec nad Cidlinou a Bytovým drustvem Chlumec nad Cidlinou, která bude uzavøena za úèelem sdruení finanèních prostøedkù pro realizaci spoleèné výstavby bytového domu A. Ø Druhým bodem jednání mimoøádného zasedání mìstského zastupitelstva byla I. zmìna ÚP obce. Zastupi-
telstvo schválilo návrh zadání I. zmìny územního plánu obce Chlumec nad Cidlinou, který zpracoval URBAPLÁN, spol. s r.o. Hradec Králové. Ø Mìstská rada souhlasila s tím, aby Ing. arch. Zima navrhl typ, poèet a umístìní lavièek v prostoru hlavního vchodu do Z ze Smetanovy ulice. Dodávku a instalaci zabezpeèí Z v rámci svého rozpoètu. Ø Pøipravuje se výstavba atnového pavilonu pro 1. a 4. roèník v základní kole. Ø Mìsto nabídne pozemky naproti bývalému ÈSAD silnému investorovi za úèelem hromadné výstavby rodinných domkù.
Ø Mìsto pøipravuje výstavbu krytého ohnitì a nìkterých dalích zaøízení v areálu koupalitì za úèelem zvýení atraktivnosti tohoto zaøízení. Ø Mìstská rada odsouhlasila opravu fasády radnice na jiní a západní stranì. Fasáda bude obnovena v zeleném odstínu dle návrhu Ing. arch. Zimy s plastickými prvky dle historické fotografie. Ø V kvìtnu pøítího roku by se mìl na zámku Karlova Koruna uskuteènit (místo festivalu Jaro se otvírá) slavnostní koncert u pøíleitosti ivotního jubilea chlumecké rodaèky Ivany Loudové.
Z policejních záznamù n Z trestného èinu pokusu úvìrové-
ho podvodu obvinil vyetøovatel 47 letého mue z Chlumce n. C., který na základì padìlaného potvrzení o výi pøíjmu uzavøel u HOME CREDIT a.s. smlouvu o pronájmu rùzných vìcí, které vak pozdìji v rozporu se smluvními podmínkami prodal a peníze pouil pro vlastní potøebu. n Z trestného èinu maøení výkonu úøedního rozhodnutí byl vyetøovatelem obvinìn 42 letý mu z Chlumce n.C. za to, e nerespektoval rozhodnutí soudu v Hradci Králové, který mu vyslovil zákaz øízení motorových vozidel, a opìt øídil motorové vozidlo, dokonce po poití alkoholických nápojù, co bylo zjitìno
pøi kontrole hlídkou PÈR. Vzhledem k tomu, e jde o opakovanou trestnou èinnost, pachatel je stíhán vazebnì. n Policie ÈR stále pátrá po neznámém pachateli, který dne 17. 6. 2000 v 1.45 hod. na silnici è. 327 mezi Chlumcem n. C. a obcí Nepolisy s nezjitìným vozidlem zezadu narazil do jedoucího cyklisty, který po nárazu vozidla svým zranìním na místì podlehl. Øidiè z místa nehody ujel. ádáme obèany, aby jakýkoliv poznatek pøedali PÈR Obv. oddìlení Chlumec n. C. n V noci z 26. na 27. 6. 2000 dosud nezjitìný pachatel odcizil z elektrického vedení u písníku v obci Písek 1,7 km hliníkového vodièe tak,
Informace ze sociální oblasti
Vrácení danì z pøidané hodnoty zdravotnì postieným osobám za zakoupená osobní vozidla v tuzemsku Od 1. dubna letoního roku vstoupila v úèinnost novela zákona o DPH (daò z pøidané hodnoty) è. 17/2000 Sb., která v § 45 f) umoòuje vrátit daò za zakoupené osobní vozidlo zdravotnì postiené osobì, která takové vozidlo nakoupila v tuzemsku. Nejde tedy o nákup vozidla bez danì, ale prodávající plátce danì musí daò uplatnit jako souèást ceny a následnì má kupující, zdravotnì postiená osoba, monost poádat o vrácení danì. Nárok na vrácení danì uplatòuje zdravotnì postiená osoba nejdøíve za kalendáøní mìsíc, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nejdéle je mo-
né uplatnit nárok do 3 kalendáøních mìsícù, které zaèínají prvním dnem po uplynutí mìsíce, ve kterém byl osobní automobil zakoupen. Nárok se uplatòuje u místnì pøísluného finanèního úøadu podle trvalého bydlitì zdravotnì postiené osoby, a to do 30 dnù ode dne následujícího po podání ádosti. Blií informace podají pracovnice sociálního oddìlení MìÚ v Chlumci n. C. (tel. 0448/594 515) nebo pøímo pøísluné oddìlení Okresního úøadu v Hradci Králové (tel. 049/5853111). Za sociální oddìlení MìÚ Mgr. Zdena Valentová
e za pomocí ebøíku vylezl na betonový sloup elektrického vedení a odtípal vodièe, které v tu dobu byly pod proudem. Tím zpùsobil na majetku ZD kodu ve výi cca 100 000,- Kè a dalí následné kody, jeliko byl vyøazen z provozu plovoucí bagr. n PÈR pátrala po 51 letém mui obèanu Slovenské republiky, který v Chlumci n. C. u Sokolovny odcizil horské jízdní kolo, které následnì uloil v Pardubicích do zastavárny, a peníze pouil pro vlastní potøebu. Vzhledem k tomu, e pachatel byl vèas zjitìn, bylo horské jízdní kolo pokozenému vráceno. Npor. Zima
Soòa Chloupková
Vere... Nad moøem létali racci znavení soumrak udával tón èasu dej mi, lásko má, vìèné znamení ruku dej do mých havraních vlasù. Kdyby jen minuty a dny dìlily nae ivoty svìt byl by hned krásnìjí ty a já, já a ty. Den za dnem míjí nae kroky lásky náznak rok za rokem boe, a stane se zázrak.
3
Causa dostavba dálnice D11 Dne 14. èervna 2000 probìhla v naem mìstì protestní akce za dostavbu dálnice D11. Souèasnì zorganizoval petièní výbor podpisovou akci a tuto petici pøedali zástupci PV 20. 6. 2000 Petiènímu výboru PS PÈR (uvádíme její plné znìní). Parlament Èeské republiky Poslanecká snìmovna Petièní výbor Pøedseda Petièního výboru JUDr. Cyril Svoboda Vìc:
V tìchto dnech obdrel petièní výbor naeho mìsta následující odpovìï.
Petice na dostavbu dálnice D11
Váený pane pøedsedo, obracíme se na Vás s peticí na dostavbu dálnice D11 a ádáme Vás o zajitìní opatøení k urychlené dostavbì. Petici podepsalo celkem 2172 obèanù mìsta Chlumce nad Cidlinou, obcí Nového Mìsta a Lovèic. Dále to byli obèané, kteøí Chlumec navtívili a nebo jím projídìli. O dùsledcích souèasné situace na bezpeènost obèanù, ivotní prostøedí a na ivot mìsta v minulém týdnu informovaly té sdìlovací prostøedky. Dostavba je ale problém jak po stránce zákonodárné, tak i po stránce výkonné moci státu. Obracíme se na Vás proto, protoe Parlament zajiuje zákonodárnou moc a ovlivòuje i výkonnou moc svými interpelacemi, schvalováním rozpoètu atd. Proto právì Vy máte znaèný vliv na zajitìní monosti dostavby. Jedná se o: 1. Schválení státního rozpoètu ÈR, ve kterém budou vyèlenìny prostøedky na dostavbu dálnice. Rozpoètový výbor Poslanecké snìmovny ÈR by mohl prosadit, aby prostøedky na dostavbu dálnice z rozpoètu ÈR byly vyèlenìny, jestlie jedna z priorit vlády je doprava. 2. Zøízení Nejvyího správního soudu, který jako instance bude pøezkoumávat postupy a rozhodnutí orgánù státní správy, jak pøedpokládá Ústava Èeské republiky. Toto opatøení by mohlo napomoci k zrychlení stavu rozhodování v této problematice. Obdobnì øeili tyto problémy ve východní èásti Nìmecka, kde nìmecký parlament schválil zákon o zkráceném schvalovacím øízení pro stavby dopravní infrastruktury. Plánovací rozhodnutí tam podléhá pøezkouení pouze v jedné instanci - u Spolkového správního soudu (viz HN - 30. 3. 2000). 3. Zlepení práce státní správy. V Chlumci nad Cidlinou probíhala v minulém týdnu demonstrace za dostavbu dálnice. Zúèastnilo se jí asi 400 obèanù. Organizoval ji Mìstský úøad. Po demonstraci byla tisková konference, na které bylo konstatováno, e dostavba vázne na neodborné práci státních úøedníkù. Proto Vás ádáme o postoupení této petice i Ministerstvu vnitra ÈR a Ministerstvu dopravy ÈR, aby zajistily po stránce státní správy opatøení k zrychlení dostavby. Situace, která se v souèasné dobì vyvinula, pùsobí na nae obèany, i mimo ÈR znaènì nevìrohodnì a absurdnì. Souèasná dálnice D11 konèí v luním lese. Proto vìøíme, e se jako nai volení zástupci budete snait situaci øeit tak, aby tato absurdita byla co nejdøív odstranìna a v pøípadì dostavby dálnice se zlepilo ivotní prostøedí v mìstì a obcích, v kterých ijeme. ádáme Vás o podání celkové zprávy, jak bude situace kolem dostavby øeena. Tuto zprávu zveøejníme v místním tisku. Petièní výbor za dostavbu dálnice D11 v Chlumci n. C. V Chlumci nad Cidlinou 19. èervna 2000 Pøílohy: 2 petièní listy 127 podpisových archù
4
POSLANECKÁ SNÌMOVNA PARLAMENTU ÈESKÉ REPUBLIKY Petiènímu výboru, byla jsem povìøena Petièním výborem PS PÈR zabývat se peticí obèanù ve vìci výstavby dálnice D11 Podìbrady - Hradec Králové - Jaromìø, kterou jste zaslali Petiènímu výboru Poslanecké snìmovny. Petici podepsalo 2172 obèané pøevánì z obcí, kterých se zejména dotýká, e výstavba dálnice D11 byla pozastavena. Obrátila jsem se dopisy na ministra dopravy a spojù Ing. Jaromíra Schlinga, ministra pro místní rozvoj Ing. Petra Lachnita, ministra ivotního prostøedí RNDr. Miloe Kuvarta a ponìvad lo o chyby státních úøedníkù, které zapøíèinily zruení územního rozhodnutí, a tyto chyby, jak jsem informována, se opìt opakují, na ministra vnitra Mgr. Stanislava Grosse, aby mi jednak podali informaci o stavu pøípravy výstavby dálnice D11, jednak odstranili chyby v práci státních úøedníkù a navíc, aby zpracovali metodiku pro povolování liniových staveb, které mají vliv na ivotní prostøedí. Vechny dopisy Vám v kopii zasílám. Souèasnì Vás informuji, e jsem poádala o zaøazení výstavby dálnice D11 do státního rozpoètu na rok 2001. K Vaim dalím pøipomínkám uvádím, e v ÈR dosud neexistují správní soudy. Souèasná vláda vak ji na jejich ustavení pracuje. Zákony o správním soudnictví jsou ve fázi výchozích tezí, které byly pøedloeny do PS PÈR dne 11. 7. 2000 k diskusi. Po projednání v pøísluných výborech bude Poslanecká snìmovna o navrených variantách diskutovat a vybere øeení, kterým se bude ministerstvo spravedlnosti ubírat pøi paragrafovém znìní návrhù záhonù. Situaci v Chlumci nad Cidlinou znám, je skuteènì tristní. Sama za sebe mohu øíci, e budu výstavbu dálnice D11 podporovat a snait se o urychlení její realizace. Po obdrení odpovìdí na moje dopisy od pøísluných ministrù Vás budu neprodlenì informovat. Prosím, abyste s mojí odpovìdí seznámili obèany, kteøí petici podepsali. Formu seznámení ponechávám zcela na Vás. S pøáním, aby se dobrá vìc podaøila Ing. Hana Orgoníková mpø. Petièního výboru PS PÈR V Praze 12. 7. 2000
Zprávy z mìstské knihovny Nae mìstská knihovna pùjèuje kromì knih i èasopisy. Ty ji dávno patøí ke knihovnímu fondu a jsou vyhledávaným doplòkem snad kadého ètenáøe. Ze irokého sortimentu, který dnení trh nabízí, vybíráme podle zájmu ètenáøù. Mezi vùbec nejètenìjí patøí v souèasné dobì èasopisy o bydlení. Nae nabídka obsahuje 6 titulù, a to: Domov, Bydlení, Mùj dùm, Koupelna, Dùm a zahrada, Støecha nad hlavou. eny si u nás mohou pùjèit Vlastu, Tinu, enu a ivot, Betty, Evu. Pro ty ikovné, které mají rády ruèní práce, odebíráme Praktickou enu, Dorku, Burdu. Mladé maminky si u nás mohou pùjèit èasopis Dítì a Rodièe. Mezi oblíbené patøí i èasopisy o cestování. Z této kategorie máme ve fondu dva tituly a to Lidé a zemì a Koktejl. Co je nového v oblasti výpoèetní techniky, se ètenáøi doètou v Chipu a Score. Mezi tradièní èasopisy, které vycházejí øadu let a je o nì velký zájem, patøí Kvìty, Reflex, Zahrádkáø, Chataø & Chalupáø, Receptáø, 100+1, Mladý svìt, Svìt motorù. Dìti ze veho nejradìji ètou Ètyølístek, Kaèera Donalda a ABC. Pro mláde odebíráme Dívku, Bravo, Cinemu a Modeláøe. Výpùjèní dny v mìstské knihovnì jsou: oddìlení pro dospìlé: úterý 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00 ètvrtek 8.00 - 11.00 13.00 - 18.00 oddìlení pro dìti úterý 13.00 - 18.00 støeda 12.30 - 15.00 ètvrtek 13.00 - 18.00 Èasto se mne lidé ptají, jak se v souèasné dobì, kdy je vude kolem nás nabídka nejrùznìjích moností vyuití volného èasu, ète. Je to s podivem, ale i v tak silné konkurenci, kterou knihy mají - televize, video, kino, divadlo, poèítaèe - lidé ètou. A moná více ne kdy pøedtím. Tato situace není jen v chlumecké knihovnì, ale snad ve vech knihovnách v ÈR. Tìch dùvodù, proè lidé chodí do knihovny a knihy si pùjèují, je mnoho. A jeden z hlavních je monost doplnit si znalosti. I statistické údaje nám to potvrzují. Za prvního pùl roku jsme pùjèily 32 337 knih a èasopisù, z toho bylo 13 123 knih a èasopisù s nauènou tematikou. Helena Holanová
Mìstská knihovna se pøihlásila do projektu KDE KONÈÍ SVÌT Klubu dìtských knihoven SKIP k pøelomu tisíciletí 2000 a 2001. Smyslem projektu je zastøeit souèasné aktivity jednotlivých knihoven (kulturní a vzdìlávací akce pro dìti, dìtské ètenáøství a literární a výtvarné soutìe).
tvaruj svoji pohádkovou postavièku (z libovolného materiálu).
kategorie 2. - Oblast literárních soutìí a tvùrèího psaní s názvem: Svìt kolem nás, ve které by nám dìti napsaly drobnou literární tvorbu podle své fantazie.
Pracovnice knihovny by si pøály, aby se této soutìe zúèastnilo co nejvíce dìtí, a proto chceme tímto èlánkem pozvat do soutìe dìti nejen z Chlumce nad Cidlinou, ale i z okolí. Uzávìrka soutìe je 15. 12. 2000. Vybrané práce budou zaslány k celorepublikové pøehlídce.
kategorie 3. - Oblast výtvarných soutìí s názvem: Namaluj nebo vy-
Danue Jelínková dìtské oddìlení
Nae knihovna se pøihlásila do 2. a 3. kategorie:
Co nového v Informaèním støedisku... Zajímáte se o hrady, zámky nebo tvrze a nemáte monost je osobnì navtívit? ádný problém. U nás toti mùete prostøednictvím CD-ROMu Hrady, zámky a tvrze v Èechách a na Moravì nahlédnout do obsáhlé nabídky. Abychom to alespoò trochu objasnili, pokusíme se vás blíe seznámit s tímto cédéèkem. V hlavním menu je abecední rejstøík, kde si vyhledáte urèitý objekt. Objeví se informaèní stránka a tam najdete zaøazení do turistického regionu, okres, typ, zda daný objekt má své www stránky a kontakt. Nechybí charakteristika, historie, obrázek, zajímavost. Napøíklad urèitý hrad si mùete vyhledat pøes rejstøík okresù: okres Hradec Králové - naskoèí nám nabídka Hrádek u Nechanic, Chlumec nad Cidlinou, Rotemberk. Vybereme si Chlumec nad Cidlinou a ji se otevøou dalí informace. K dispozici je samozøejmì fotogalerie a tam je moné si zalistovat. Uvedeny jsou i internetové adresy pøísluných objektù. Od nejstarích dob a po souèasnost je uspoøádán pøehledný seznam panovníkù. Pokud by vás tento CD-ROM nezaujal, budete se jetì moci podívat na jiný, avak podobnì uspoøádaný CDROM Hrady a zámky. Obsahuje také informace o historii, navíc je zadaný objekt zachycen kamerou. Dále jsou zahrnuty zajímavosti a turistické informace. Mezi novinky patøí velice podrobná Mapa Prahy. Mùete si zjistit, jak autem cestovat po Praze, spojení MHD,
jízdní øády MHD, v obsahu je zahrnuta nabídka autokempinkù, kin, hotelù, divadel, ... vèetnì jejich telefonního èísla, adresy a jetì také lze dát si znázornit mapu s umístìním zadaného objektu. Vyhledávat konkrétní ulice s pøesným umístìním na mapì je rovnì moné. A závìrem jetì jedna nabídka pro ty, kteøí se chtìjí procvièit v anglickém jazyce. Máme zde CD-RUM Atlas svìta. Vekeré údaje a informace jsou toti v angliètinì. Budeme se i nadále snait dobøe poradit a poskytnout potøebné informace. Informaèní støedisko Po - Pá 8.00 - 11.00 13.00 - 17.00 So 9.00 - 12.00 Helena Holanová Jana Tichá
VÝZNAMNÉ DNY ROKU 2000 ZÁØÍ 16. 9. 20. 9. 21. 9. 25. 9. 26. 9. 27. 9. 30. 9.
Mezinárodní den ochrany ozónové díry Svìtový den míru Mezinárodní den Alzheimerovy choroby Den eleznic Mezinárodní den neslyících Svìtový den cestovního ruchu Mezinárodní den pøekladu
5
KDO JE KDO v Chlumci n. C.?
Jan SLAVÍÈEK Za nìmecké okupace, od bøezna 1939 do poèátku kvìtna 1945, kdy byl rozvoj národního ivota v Protektorátu Èechy a Morava systematicky omezován prohlubujícím se plánovitým zaèleòováním èeských zemí do státního systému Velkonìmecké øíe, patøil sport k oblastem spoleèenského dìní, která si pomìrnì dlouho udrovala znaènou samostatnost a germanizací témìø nedotèený národní charakter. (Nepoèítáme-li naøízení, e hráèi obou mustev museli pøi nástupu pozdravit diváky zvednutými pravicemi a na zvolání rozhodèího: Vùdci a vlasti! odpovìdìt sborovým Zdar!) I v Chlumci se èile a vcelku úspìnì provozovala rozsáhlá sportovní èinnost, která si získala pøízeò poèetného diváctva. Kromì fotbalu patøila v naem mìstì k nejoblíbenìjím sportùm èeská házená, v ní chlumecké reprezentaèní mustvo dosahovalo pozoruhodných výsledkù. K jeho oporám patøil hráè bohatýrské postavy Honza Slavíèek, hrdina zápasù, které zaèínaly témìø kadou nedìli o desáté na sokolském høiti v dolíku pod Sokolovnou. Jen stísnìné a krajnì omezené protektorátní monosti mu zabránily ve sportovním rozletu, který by zcela jistì daleko pøesáhl hranice regionu. U tenkrát se o nìj zajímaly èinovníci ligových klubù, kteøí by tohoto hráèe prvotøídních kvalit rádi vidìli v sestavì svého mustva. Byl opravdová jednièka a diváci ho zboòovali. Vysoký, ramenatý útoèník, který dokázal jednou rukou, samozøejmì pravou, uchopit shora míè o rozmìrech støednì velkého melounu, rozrazit obránce jako kuelky a prudkým vihem pae z udivující dálky jej zavìsit pod bøevno soupeøovy branky s takovou prudkostí, e po nìm
6
brankáø ani nestaèil zakoulet oèima. Více ne jednou tak pøi kadém zápase dopøával hustým zástupùm fandù lemujícím høitì, aby si nadenì zaøvaly: Góóól! Narodil se v rodinì mìstského hajného v Chlumci n. C. 6. ledna 1926. Po ukonèení obecné a mìanské koly v roce 1941 se bìhem dalích ètyø let vyuèil èernému øemeslu u firmy A. Belichar a spol., strojírna a slévárna v Chlumci. Jako sedmnáctiletý pohledný jinoch zdaøile zkusil své schopnosti i na prknech, která pøísloveènì znamenají svìt. Hrál divadlo ve spolku chlumeckých ochotníkù Klicpera. Pamìtník historie chlumeckého divadla Antonín Lauterbach si Jana Slavíèka ivì pamatuje v roli syna jménem Knut v jisté norské høe, v ní si na chlumeckém jeviti pohostinsky zahrála s klicperáky tehdy populární divadelní a filmová hereèka Rùena lemrová, známá ostatnì i dnes z filmù pro pamìtníky. Nejpilnìji se vak mladý Jan Slavíèek vìnoval házené, v ní dosáhl opravdu ivotních úspìchù a velké popularity. Svými výkony se natrvalo zapsal mezi slavné Chlumeèany jako mimoøádnì zdatný sportovní reprezentant a jeden z prùkopníkù dnes ji historického, ryze èeského sportu v Chlumci. Na dobu, kdy se hrála za jeho úèasti vysoce kvalitní házená, si èasto s chutí zavzpomíná. Tøeba zrovna teï: Ano, èlovìk tomu nechce pomalu ani vìøit, e u je to víc ne edesát let, kdy za nìmecké okupace naí republiky vznikl v nìkterých hlavách sportovních nadencù u nás v Chlumci plán zaloit oddíl èeské házené. Od slov nebylo daleko k èinùm, a tak se narodil v Chlumci nový sportovní odbor pod názvem SK Sokol. Zázemí nutné k provozování házené vèetnì høitì a aten nám poskytl výbor Sokola, jetì pøedtím ne tuto organizaci Nìmci zakázali. S výstrojí byly potíe, hlavnì po finanèní stránce. V tìkých zaèátcích nám hodnì pomáhal fotbalový klub AFK Chlumec n. C., který nám pùjèoval starí trièka, stulpny i kopaèky. - A co ostatní potøebné vìci? Myslí míèe, branky, sítì, praporky... Po pøekonání poèáteèních potíí jsme pøili na nápad vydìlávat si peníze sjednáváním zájezdových pøátelských zápasù, které nám vdycky vynesly pár korun startovného. Z tìch penìz se pak kupovalo, co bylo potøeba.
- A jak jste, Jene, prosím tì øeili pøi zájezdech dopravu. Vlak nebo autobus stál taky nìjaké peníze. Jak jsme to øeili? Jednodue. Jezdili jsme pokud mono na kolách. Jinak jsme si cestu pøi nejhorím zaplatili sami. To ví, házená byla nenároèný sport, ale pøece jenom vyadovala materiální zabezpeèení a to vechno se muselo kupovat. Nìco jsme si tu a tam opatøili svépomocí, nìco jsme dostali darem od pøíznivcù. Tøeba sítì. Ty nám u místního provazníka Maxe Kòourka upletl jeho uèeò Bohumil toèek. O propagaci mistrovských i pøátelských zápasù se nám úplnì zdarma obìtavì staral ná vìrný pøíznivec pan Rudolf Pour, zamìstnanec lakýrnické firmy Ladislava Janeèka starího. Maloval nám krásné plakáty a jetì nás kadou nedìli chodil povzbuzovat. - Èeská házená mìla svá zvlátní pravidla. Liila se od toho, co se pod názvem házená hraje dnes. Hráèù na èeskou házenou bylo sedm a hrálo se bez náhradníkù. Na rozdíl od mezinárodní házené mìla jiný rozmìr høitì i branek. Hrací plocha byla rozdìlena na tøi tøetiny. Do vlastní obranné tøetiny nesmìli vlastní útoèníci a do brankovitì mohl vstoupit jen bek a brankáø, ale ne halvové, to se pískalo jako pøelap. Míè byl o nìco mení ne na kopanou nebo odbíjenou, ale vìtí ne na mezinárodní házenou. V ruce jej hráè nesmìl dret déle ne tøi vteøiny, jinak soudce pískal drenou. Trestným hodùm na bránu za fauly se øíkalo sedmièky. Pøi nìkterých meních pøestupcích pomáhal brankáøi chytat i bek. Prostøelit oba hráèe nebylo vzhledem k rozmìrùm branky snadné. Èlovìk se musel poøádnì rozmáchnout a dát do rány vecku sílu. - Byli jste, pokud si vzpomínám, dokonale sehraný tým. Jak jste se pøipravovali na zápasy? Postupnì se ustálil základní kádr hráèù: obrana Zdenìk Øeháèek, Standa Honcnajman, Jarda Novák, Vaek Starý, Joska Fölkl, Pepík Slavíèek. V útoku hráli Mirek Volf, Zdenìk Tamele, Vlasta Dvoøák, Ludva Nìmec, já a Pepík Holý. Mustvo pozdìji doplòovali mladí nadìjní odchovanci: Emil tus, Dobra Tesaøík, Mirek Volejník, Jarda Honcnajman, Láïa Svoboda, brankáøi Oldøich Nevrlý, Vlastík Louda, Vaek Burýek. Nesmím zapomenout, e jsme mìli taky zdárnì se rozvíjející drustvo en èi pøesnìji dívek v prvotní sestavì: Jiøina Drbohlavová, Helena Austová, Líba Papíková, Milena Staòková, Jiøina Horynová, Máòa Urbanová, Zdena Eichlerová, Eva antrùèková a Jitka Fejfarová.
Ptá se na pøípravu. V úterý a v pátek jsme mìli povinný trénink, v pondìlí a ve ètvrtek jsme chodili cvièit do tìlocvièny. - O pøíznivce jste nemìli nouzi. To rozhodnì ne. Na nae zápasy, jak ví, chodila spousta lidí. Stáli kolem celého høitì i na schodech a ochozech amfiteátru. I kdy lístky nebyly nijak drahé, vybrali jsme vdycky dost penìz. Musím øíct, e jsme pøitom mìli tìstí na obìtavé a ikovné funkcionáøe, kteøí se starali o pokladnu, organizaci a propagaci, poøadatelskou slubu a zabezpeèovali vechno, co bylo pro èinnost oddílu zapotøebí. Karel Fölkl, Tonda etlík, Bohou Tláskal, Standa Birampl, Pepa Èuøík... Oddíl mìl také své rozhodèí, kteøí dosáhli vysoké kvalifikace. Byl to Antonín etlík a Josef Èenìk, pozdìjí akademický mistr svìta v tenise... Èeská házená v Chlumci si získala velikou oblibu. Pro polovinu Chlumce se stala pravidelnou programovou naplní nedìlního dopoledne, která umoòovala lidem pozapomenout na ponuré starosti kadodenního ivota v Protektorátu Böhmen und Mähren. Chlumecké mustvo umìlo potìit divácká srdce. Hrálo skvìle. Mìlo na kadém postu v sestavì vynikající hráèe. Bystré, hbité a pozorné brankáøe, jako byl Zdenìk Øeháèek, houevnaté a náleitì tvrdé beky a halvy, bájeènì sehraný útok, který pøed soupeøovým brankovitìm roztáèel kombinaèní karusely s ukázkovou, nìkdy a onglérskou technikou ovládání míèe a razantní støelbou z nejnemonìjích pozic, ve výskoku, v pádu, s výklonem doleva èi doprava, zadovkou po nìkolikerém obratu (jak to dovedl Mirek Volf, zvaný Mazlík). Mustvo sklízelo vítìzství za vítìzstvím a diváci odcházeli domù rozjaøení a vrcholnì spokojení s úrodou gólù v soupeøovì síti. Jetì dejme slovo Janu Slavíèkovi: V zaèátku naí hráèské existence jsme pro pouèení a instruktáe zvali na pøátelské zápasy mustva zvuèných jmen, jako Ikar Kukleny, Star Moravany, Petøín
Plzeò a dalí. Hra nás bavila a vechno jsme pøekonávali s elánem a vnitøním uspokojením z dosaených výsledkù v divizní oblastní soutìi, kde jsme se dreli na pøedních místech. Èeská házená byla výborný, dynamický kolektivní sport s minimální záludností. Uchvacoval diváky i hráèe. koda, e v naem mìstì není dnes v øadách mládee obojího pohlaví nikdo, kdo by pøevzal po nás tafetu tohoto krásného a námi svého èasu tak nadenì pìstovaného sportu. Pro úplnost pøedstavy o Janu Slavíèkovi dodejme: Po vyuèení pracoval ve kodových závodech, ve výrobnì koèárkù, u firmy Agra Separátor s dvouletou pøestávkou vyplnìnou vojenskou
základní slubou. Oenil se a pøi zamìstnání formou veèerního studia absolvoval Støední prùmyslovou kolu strojnickou v Novém Bydovì. V roce 1960 nastoupil zamìstnání technika v chlumeckém Kovoplastu, kde pracoval patnáct let a kam se po pìtiletém pùsobení u vojenské správy budov opìt vrátil. Odtud také v roce 1985 odeel do dùchodu. Tìch jeho dneních ètyøiasedmdesát let mu nikdo neuvìøí. Je ivým dùkazem toho, e sport prospívá zdraví, pokud se ovem pìstuje v rozumné míøe. To zøejmì Jan Slavíèek dìlal, i kdy jeho výkony byly tak mimoøádnì skvìlé... Karel Richter
ivotní moudra Závist je zármutek nad cizím dobrem Zenon Nebuï jako motyka: stále jen k sobì. Buï jako pila, jednou k sobì, jednou k tobì Tádické pøísloví
Kdo støeí ústa svá a jazyk, støeí svou dui pøed souením alamoun
Mladí potøebují radost a lásku, dospìlí práci a pøátelství, staøí mír a pokoj Konfucius
Nepíchá-li trn, kdy je mlád, sotva kdy píchat bude Francouzské pøísloví
Nù a slovo ber za správný konec Kampuèské pøísloví Lv
7
NAE FOTOREPORTÁ Chlumecké volejbalové léto
foto Ant. Fibigr
8
volejbal
J
volejbal
J
volejbal
J
volejbal
Postøehy z Chlumeckého volejbalového léta Tak to je zase za námi. Nevíte co? Pøece dalí roèník Chlumeckého volejbalového léta. Skonèil 19. roèník a èeká nás pøítí rok ji jubilejní 20. roèník. Kdo z Vás se zúèastnil jako divák v sobotu, byl jistì naden výkony extraligových mustev. V parném sobotním dni hrála extraligová mustva, jako by jim lo o postup do mezinárodní soutìe, ale vítìz si odváel jen krásnì vyuzeného paíka. Ale v podveèer byli jistì od sluníèka vyuzeni vichni hráèi extraligy i dorostu. Celým dnem nás provázel svým komentáøem pan Zdenìk Pommer, který je známou volejbalovou postavou a mimo jiné i trenérem drustva VK Benátky nad Jizerou. Výsledky extraligy: 1. VK Jihostroj Èeské Budìjovice 2. VK DANZAS Ostrava 3. VK Dukla Liberec 4. VK UNIS Brno
Celkem se zúèastnilo 10 mustev v soutìi extraligy. V dorostenecké soutìi se zúèastnilo celkem 16 drustev. První ètyøi místa byla obsazena takto: 1. Slavia Hradec Králové A 2. USK Praha A 3. Slavoj Vyehrad 4. Dukla Liberec Dorostenci hráli ve ètyøech skupinách a nai dorostenci obsadili ve své skupinì tøetí místo. V naem areálu bylo vidìt i známou osobnost sportovního komentátorského svìta, a to pana Karla Malinu. Vyjádøil se velmi pochvalnì o naem turnaji, e se mu zde u nás velmi líbí. Objevil se zde hlavnì proto, e jeho syn trénuje jeden z dorosteneckých týmù (USK Praha). S manelkou zde vydreli sledovat hru a do konce. Slíbil, e se o naem turnaji zmíní i na
Názory obèanù Tak nám tu zase chcípnul pes
U delí dobu mì v naem mìstì trápí jedna vìc. Ale vím, e kritizovat je snadné, a proto jsem dlouho mlèela. Letoní chladný a detivý èervenec vak ve mnì tento problém opìt nenechal spát. Dny ponuré, èerné, jeden jak druhý. A dé, zataeno, dé, obèas pøeháòky - vdy si vzpomeòte. Nìkdo mìl tìstí a odjel za hranice vedních dnù a uíval tam tepla a slunce. My, co jsme zùstali doma v Chlumci, jsme také vlastnì mìli tìstí - doma je teplo a sucho, funguje nám televize, rádio, video a dalí vymoenosti 20. století. Ale co turisté, kteøí do naeho mìsta pøijídìjí? Ano, vítá je krásný zámek, celkem sluná restauraèní zaøízení. Co vak vìtina z nich postrádá, stejnì jako spousta Chlumeèákù, je kultura ve mìstì. Existuje tu sice Centrum kultury, ale pokud si, jako já, pøeètete jeho nabídku, asi vás pøíli neuspokojí. Vím, nauèili jsme se kupovat v levných obchodech, ale copak sekáè v Øíháku, to je ta pravá kultura pro Chlumeèáky? No, a pokud si pøeètete dalí nabídku tohoto
zaøízení, témìø NIC! Vím, jsme malé mìsto a na kultuøe dnes nikdo nezbohatne... Právì proto je asi potøeba tuto práci dìlat s nadením a nìkdy i riskovat prodìlek. Kulturní akce a akcièky v èeských a moravských mìstech a mìsteèkách mì zajímají, a tak vím, e spousta z nich poøádá rùzné hudební festivaly, pøehlídky divadel a filmù a dalí zajímavé poøady nejen bìhem celého roku, ale právì o prázdninách, aby naladili nejen domácí, ale i cestující a pøemisující se dovolenkáøe. A vím, e na nìkteré akce je problém sehnat vstupenku. Právì zde potkávám mnohé známé z Chlumce a okolí. Proè musíme mnohdy za kulturou jinam? (Nìkdy i dost daleko.) Takhle je to pohodlnìjí. Kdo nic nedìlá - nic nezkazí! Teï asi nìkteøí namítnete, e lidé v Chlumci stejnì nikam nechodí, ale já tvrdím, e se odnauèili chodit. A kam také chodit?! Zbývají jen hospody, a tak hurá do nich! Km
J
volejbal
rozhlasové stanici, kde jetì obèas pùsobí. Nedìlního volejbalového reje se ji zúèastnili vichni, kdo mìli ruce a nohy a hlavnì chu zahrát si volejbal. V nedìli 13. 8. si zahrálo celkem 14 mustev, která byla výkonnostnì rozdìlena do dvou skupin. V kadém mustvu musely být zastoupeny nejménì 2 eny. V první skupinì hráli: Trpajzlíci, Jentejn, Pardubáci, Zvíøátka pana Krbce, Chvaletice, A je to, Delia Ranuni. Zvítìzilo mustvo Delia Ranuni (název byl prý pøevzat z dalekého východu). Ve druhé skupinì hráli: Suchdol, Vestary, Kasandry 3, Jansa-tým, ízeò, Vítìzové turnaje a FC Sviòov. Zvítìzil Suchdol a vichni, kdo si pøili rádi zahrát. Tímto dìkujeme vem sponzorùm, a ji byli èi nebyli uvedeni na plakátì, který zval k návtìvì tohoto turnaje. Dìkujeme vem, kteøí jakkoli pøispìli ke zdárnému prùbìhu turnaje. Vae kuøe
Oslava památky M. J. Husa V pøedveèer 585. výroèí upálení M. J. Husa se selo u jeho pomníku v Chlumci n. Cidl. 5. 7. t.r. v 18 hodin asi 50 obèanù mìsta, bohuel jen starích, k uctìní jeho památky. Èlovìka ryzího charakteru, který pro pravdu byl dohnán a na hranici. Obøad uspoøádala Církev èeskoslovenská husitská v Chlumci nad Cidl. za úèasti faráøe p. Václava ïárského a jeho nového nástupce p. Jaroslava Tesaøe. Po krátkém vzpomínkovém proslovu o ivotì a významu M. J. Husa byl pøeèten úryvek z dopisu psaného v Kostnici. Shromádìní bylo zakonèeno spoleèným zpìvem písnì Hranice vzplála. Rozcházeli jsme se s dobrým duevním pocitem, e jsme vzpomnìli velkého èlovìka, jeho ivot psal velký kus naich dìjin jetì dlouho po jeho smrti. Em.Ba
9
Fakta o èerných baronech K 1. záøí 1950 byli povoláni do armády první tisíce mladých muù s puncem politické nespolehlivosti k výkonu základní vojenské sluby do novì zøízených jednotek - pomocných technických praporù (PTP). Byly ètyøi a jejich sídlem se staly vojenské výcvikové prostory èi tábory, Mimoò, Jínce, Libavá a Le. Vznikly reorganizací ètyø praporù enijních plukù, nazývaných silnièní, do nich nastoupili první branci ji v øíjnu 1948. Èekala je sluba beze zbranì, jen s krumpáèem a lopatou, pøi tìké manuální práci. Vichni byli u odvodu oznaèeni novì zavedenou klasifikací E, oznaèující politickou nespolehlivost a urèení k PTP. Klasifikace se urgovala na základì posudku orgánù Bezpeènosti, národních výborù, organizací KSÈ a ÈSM. Po vytvoøení prvních ètyø, tzv. lehkých pomocných technických praporù, urèených kromì práce ve vojenských výcvikových prostorech pøedevím k stavebním pracím, byly k 1. øíjnu zøízeny ètyøi tìké neboli báòské PTP. Jak u název napovídá, jejich posláním byla práce v hlubinných dolech, kde nahradily vojenské báòské oddíly pomáhající dosud pøi tìbì uhlí brigádnicky. Koncem roku 1950 ji slouilo v osmi PTP témìø 8 000 mladých muù s klasifikací E. Jestlie prvotním dùvodem k zøízení PTP byla snaha izolovat politicky nespolehlivé, potrestat je tìkou prací, pokusit se je pøevychovat a v neposlední øadì je na vojnì izolovat tak, aby se nedostali ke zbraním i speciálním vojenským znalostem, velmi brzy zaèal vystupovat do popøedí i ekonomický význam tìchto jednotek. Pétépáci pøedstavovali velmi levnou a vysoce mobilní a pøísnì organizovanou pracovní sílu, s ní se dalo manipulovat podle potøeby. Navíc nebyly pøi jejím pouití nutné ádné právní ohledy. Jakékoliv stínosti na pracovní podmínky byly bezpøedmìtné a daly se snadno kvalifikovat jako pobuøování a likvidovat kázeòskými tresty nebo oznámením vojenskému prokurátorovi, co znamenalo soud a dlouholeté vìzení. Pøísluníci PTP se dali pouít k jakékoli práci nejen v rámci armády, ale byli i zapùjèováni za finanèní úhradu civilním podnikùm a institucím. Byli nasazeni i v Chlumci na výstavbu objektù vojenských skladù pohonných hmot. Z jejich mzdy, kterou za nì pøijímaly
10
vojenské orgány, si armáda vìtinu penìz ponechávala jako úhradu za stravu, ubytování, politickovýchovnou práci a sluné. Z toho, co ze mzdy zbylo, dostal pétépák polovinu na ruku a druhá polovina se ukládala na kníku, kterou její majitel dostal a pøi proputìní do civilu. Pétépáci byli nuceni plnit neustále zvyované pracovní normy (pod hrozbou nevyplácení mzdy), nemìli nárok na vycházku ani dovolenou a byli vemonì ikanováni. Byli nucenì zapojováni do socialistické soutìe a závazkového hnutí a museli pracovat i o nedìlích a svátcích. Armádì pøináeli znaèný zisk. Jen v roce 1952 obnáel 40 milionù Kès. Vojenská správa mìla zájem vytváøet dalí pomocné technické prapory. Pøi odvodech na jaøe roku 1951 bylo k PTP urèeno na 10 000 brancù. Z nich byly v dubnu zøízeny tøi nové lehké prapory v Mostì, Dìèínì a Rumburku. Na podzim vznikly dalí dva dùlní prapory na Ostravsku, kde pétépáci na podzim toho roku tvoøili více ne 15 procent havíøù ostravsko-karvínského revíru. V záøí 1951 vedení MNO na doporuèení politbyra ÚV KSÈ pro nedostatek politicky nespolehlivých brancù doporuèilo zavést tak zvaná výjimeèná vojenská cvièení umoòující povolávat na neurèitou dobu mue od 17 do 60 let. Obìtí tohoto administrativního opatøení se staly osoby z tøídnì nepøátelských vrstev, pøedevím tak zvaní kulaci a jejich synové, bývalí kapitalisté a ivnostníci, funkcionáøi a èlenové nekomunistických stran, lidé s nejrùznìjími kádrovými vroubky. Stranì ani vládì, nato vedení armády nevadilo, e tento zpùsob povolávání na výjimeèné vojenské cvièení a celá sluba u PTP jsou v rozporu s mezinárodními úmluvami, a odporují dokonce i tehdy platným ès. právním pøedpisùm. Mocipáni na místní, okresní, krajské èi celostátní úrovni tímto zpùsobem mohli kohokoli, kdo jim byl nepohodlný, poslat na nucené práce. Na konci roku 1951 bylo zøízeno ji celkem 17 pomocných technických praporù, v nich slouilo pøes 21 000 muù. Pétépáci se tak stali jedním z nejpoèetnìjích druhù vojsk Èeskoslovenské lidové armády. Na poèátku roku 1952 bylo u pétépákù tolik, e pro správu jejich jednotek musela být na ministerstvu ná-
rodní obrany zøízena zvlátní sloka - Velitelství vojenských pracovních jednotek. Plány na zøízení nových pomocných technických praporù narazily na jaøe 1952 na závanou pøekáku. Pøi odvodech bylo shledáno, e klasifikaci E dostalo pouze zhruba 2000 brancù. Po intervenci vojenské správy sice ministerstvo národní bezpeènosti vydupalo ze zemì jetì dalích 3000 politicky nespolehlivých, ale ani to nestaèilo k naplnìní poèetních stavù v situaci, kdy k 1. øíjnu mìli odejít do civilu ti, kteøí k PTP nastoupili v øíjnu 1950. Hrozilo nebezpeèí, e vojenské stavební podniky, øada civilních podnikù, jako Posista, Konstruktiva, Severostav, Stavoindustria a dalí, stejnì jako ostravské a kladenské doly zùstanou bez pracovních sil. Proto se vedení KSÈ a armády rozhodlo prodlouit vem éèkaøùm v základní slubì i na výjimeèném cvièení slubu v armádì na neurèito, nejménì do konce roku 1953. I toto rozhodnutí odporovalo platným zákonùm, ale tím si nikdo z vedení strany a státu hlavu nelámal. Politicky nespolehliví obèané navleèení nucenì do vojenských uniforem se tak ocitli v horí situaci ne vìzòové, kteøí alespoò vìdìli, kdy jejich trest skonèí. Poèet pomocných technických praporù dosáhl takto koncem roku 1952 poètu 26 a do jejich rámce bylo zaøazeno pøes 34 000 muù. Rok 1953 pøinesl výrazné zmìny. Zemøel J. V. Stalin a nedlouho po nìm i Kl. Gottwald. Skonèila válka v Koreji. V mezinárodních vztazích se pohnuly ledy. Èím dál více se zaèalo mluvit a psát o mírovém souití. Také v Èeskoslovensku nastalo mírné oteplování politických pomìrù. Dolo k propoutìní nìkterých politických vìzòù. rouby státní moci byly povoleny o nìkolik závitù. Náznaky uvolnìní pronikaly i do armády. Pocítili to i pétépáci. Zmírnily se zpùsoby ikanování, zlepily se ubytovací, hygienické i ivotní podmínky. Vojenská správa ovem nechtìla pøijít o poèetnou armádu kvalifikovaných dìlníkù a horníkù. Uvìdomovala si pøitom, e dalí existence PTP jako trestních jednotek s nucenou prací se v nových podmínkách stává neúnosnou. Proto se rozhodla zmìnit ponìkud jejich vnìjí vzhled, ale obsah ponechat beze zmìny. K 1. listopadu 1953 byla uskuteènìna reorganizace vojenských pracovních jednotek. Vojáci s klasifikací E byli podrobeni provìrkám a vìtinì bylo ohodnocení politicky nespolehlivý zrueno. Èást jich byla proputìna do
civilu. Ti, kterým byla klasifikace E ponechána, zùstali soustøedìni u jednotek PTP, jejich poèet byl sníen na devìt. Jejich pøísluníky reim pokládal za tak nebezpeèné, e je chtìl mít i nadále pod kontrolou mimo civilní ivot. lo pøedevím o pøísluníky tak zvaných knìských rot a o osoby trestané za tak zvanou vlastizradu, pobuøování, pokus o útìk za hranice, protistátní èinnost, pobuøování, jako i o kulaky, kapitalisty a dalí elementy, na jejich izolaci mìla zájem StB. K 1. lednu byly zrueny jetì dva ze zbývajících devíti praporù a v bøeznu se jejich poèet sníil o dalí tøi. Pøedposlední dubnový den roku 1954 podepsal ministr národní obrany Ale-
xej Èepièka rozkaz o reorganizaci posledních ètyø pomocných technických praporù na technické. Stalo se tak k následujícímu dni a ke stejnému datu byla zruena také klasifikace E a instituce výjimeèných vojenských cvièení. Vichni vojáci povolaní na cvièení toho druhu mìli být proputìni k 7. kvìtnu 1954, ostatní bývalí éèkaøi k 1. èervnu, pokud si odslouili nejménì 24 mìsícù základní vojenské sluby. Vojenské pracovní jednotky se skládaly u jen z technických praporù a staly se pøedmìtem rozsáhlé popularizace v tisku i rozhlase, která mìla pøesvìdèit veøejnost i zahranièí o novém charakteru, poslání a velké prospì-
nosti tìchto jednotek i o tom, e k nim ji nejsou vojáci zaøazováni z politických dùvodù nebo z trestu. K 11. kvìtnu 1954 dokonce nìkteré vojenské pracovní jednotky i jednotlivci obdreli vyznamenání - Øád práce, Za zásluhy o výstavku a Za vynikající práci. Nadále vak ilo slovo pétépák jako oznaèení pøísluníkù pracovních jednotek pejorativním významem. K tìmto jednotkám byli zèásti stále jetì zaøazováni branci s rùznými kádrovými závadami, ale ivot u nich a pracovní podmínky se u nedaly pøes vechny tìkosti srovnat s tím, co proívali éèkaøi v nìkdejích pomocných technických praporech. K. Richter
Úspìchy juda Chlumec n. C. ve kolním roce 1999 - 2000 V tomto kolním roce se naemu oddílu velmi daøilo, a to jak v soutìi jednotlivcù tak drustev. V soutìi drustev jsme sklidili dva historicky nejvìtí úspìchy naeho juda. Dìti vybojovaly 2. místo v Polabské lize a 9. místo na Bohemia Cupu v Jihlavì, kterého se úèastnili judisté z 54 oddílù ze 6 státù. Ná oddíl má 24 èlenù a 2 trenéry. Nejmladí èlen má 8 let, nejstarí 18. Tyto dìti se v letoním kolním roce zúèastnily 28 soutìí v rùzných vìkových kategoriích. Ze 152 moných získaly 94 medailí nebo jiných ocenìní (38 zlato, 35 støíbro, 21 bronz). Kdo a kolikrát byl úspìný, se mùete doèíst pod naí fotografií, na které je vìtí polovina naeho oddílu. O vrchol tohoto kolního roku se postaral ná nejlepí judista Pavel Lihan, a to tím, e se dokázal probojovat jako první judista naeho oddílu na mistrovství Evropy dorostencù, které se letos konalo 20. - 23. 7. v rumunském Oradeu. Doprava na ME byla kombinovaná, vlakem Praha - Budape a autobusem do Oradea. Cesta vlakem byla velmi nepohodlná, o pínì a zápachu ani nemluvì. Ubytování bylo celkem na solidní úrovni, ale strava byla pro sportovce nevhodná a bylo jí málo. Pavel zápasil bohuel jenom jednou a svùj zápas se Slovincem naprosto zbyteènì prohrál. Hned v úvodu hodil Slovince na Soe Nage a dostal 7 bodù. Tento chvat se dal posoudit i iponem, co by znamenalo Pavlovo vítìzství, ale bohuel rozhodèí urèili jinak. Hned z této akce dostal Slovinec Pav-
la do drení, z kterého se po 24 sekundách dostal. Poté mìl v celém prùbìhu zápasu Pavel jasnì navrch a vedl o 3 body, ale bohuel 5 sekund pøed koncem zápasu udìlal taktickou hrubku, které Slovinec vyuil, a Pavla porazil. I ostatní èetí judisté odjeli poraeni. Mistrovství se zúèastnilo 35 zemí, z kterých pøijelo 206 tìch nejlepích. Tohoto mistrovství se mohl zúèastnit Pavel jen díky finanèní pomoci Femaxu Drahotue a Mìstského úøadu v No-
vém Bydovì. Dalí pomoc pøislíbily i Mìstský úøad v Chlumci n. C. a Dùm dìtí a mládee v Chlumci n. C. Za tuto pomoc jim dìkuji. Nábor nováèkù do naeho oddílu se koná dne 11. 9. 2000 v 15.00 hod. v tìlocviènì DDM (u koupalitì). Mohou pøijít chlapci a dívky od roku narození 1992, po dohodì s trenéry i roèník 1993. Petr Èernohorský vedoucí oddílu
První øada dole: nai tøi nejlepí judisté - zleva: Pavel Fölkl 8 x, Pavel Lihan 18 x, Petr Hrubý 8 x, druhá øada: Dominik Vágner, Veronika Vooustová 4 x, Martin Steklý 2 x, Lubo Fölkl 8 x, Jan Miík, Martin Khop 2x, Tomá míd 4 x a Filip Uchytil 8 x, tøetí øada: Milo Steklý 5 x, Jiøí Tùma 5 x, Pavel Khop a trenéøi Pavel Tichý a Petr Èernohorský, dále Pavel Novák 3 x, Lenka Chárová 4 x.
11
Dva víkendy v Rakousku Chlumeètí hasièi byli opìt povìøeni reprezentovat èeské hasièe v zahranièí. Tentokrát to bylo v Burgenlandu, jedné z devíti spolkových republik Rakouska. První víkend 30. 6. - 1. 7. 2000 patøil muùm a enám, kteøí startovali na 45. mezinárodním mistrovství Burgenlandu, které se konalo v okresním mìstì Mattersburgu. Mìsto leí zhruba 70 km jinì od Vídnì, smìrem na Gratz a má asi 10 000 obyvatel. Na soutì jsme odjeli v pátek, v 5 hodin ráno, tøemi osobními auty a dodávkou D. Solara. V pùl jedné odpoledne jsme byli na místì, kde na nás na místním stadionu èekala paní Alena Wildová, která ije ji 20 let v Rakousku a je sestrou pana ing. Zelinky z Chlumce n. C. Ta nám dìlala tlumoènici a zajiovala vìci kolem soutìe (ubytování, stravování ap.). Ubytováni jsme byli v internátu katolické koly. Soutìe se zúèastnilo 214 drustev z Burgenlandu, 8 z ostatních zemí Rakouska a 8 drustev z Èech, Chorvatska, Slovinska, Maïarska a Nìmecka. Soutì zaèala v pátek v 15 hodin a konèila v sobotu v 16 hodin. Obì nae drustva startovala ji v pátek. Drustvo muù skonèilo na druhém místì a jediné drustvo en v celé soutìi se mezi mui umístilo na pátém místì. V pátek veèer jsme se zúèastnili noèní párty, která se konala na námìstí. V sobotu dopoledne jsme si prohlédli mìsto a po vyhláení výsledkù, které se konalo v 18 hodin, jsme se rozlouèili s paní Wildovou, která nám velmi pomáhala a fandila, a nastoupili cestu domù. Dojeli jsme 20 km za Znojmo do kempu v Jeviovicích, kde jsme pøespali. V nedìli dopoledne jsme jetì navtívili zámek v Jaromìøicích nad Rokytnou. Za drustvo muù startovali: J. Frank, P. Sejkora, V. Kycelt, J. Holan, D. a E. Rohlíèkovi, J. a P. Liebichovi, M. Synek, A. Èerný a K. Drahorád. Drustvo en tvoøily: sestry M. a Z. Karasovy, J. Loudová, L. Loudová, J. Vytlaèilová, . Hlaváèková, L. Matouková, I. Hroudová a P. Holasová. Vedoucím výpravy byl starosta SDH M. Miller a drustvo vedl V. Zborník. Druhý víkend v èervenci odjela do Rakouska a opìt do Burgenlandu dvì drustva Mladých hasièù - chlapci a dìvèata. Drustvo chlapcù mìlo jet pùvodnì do Nìmecka na letní tábor se soutìí, ale 14 dní pøed zahájením byla tato akce odvolána, a tak chlapci jeli spoleènì s dìvèaty.
12
Ve mìstì Rechnitz se konalo ve dnech 6. - 9. èervence 2000 25. mezinárodní mistrovství Mladých hasièù Burgenlandu. Mìsto Rechnitz leí 180 km jinì od Vídnì, 5 km od maïarských hranic a 30 km od Slovinska. Leí ve vinaøské a zemìdìlské oblasti a má 4 000 obyvatel. Ve ètvrtek v 5 hodin ráno jsme nasedli do dodávky D. Solara, do dodávky z Teromu a 3 osobních aut. Jeli jsme pøes ïár n. S. a Znojmo, Vídeò a v pùl druhé odpoledne jsme pøijeli do Rechnitz. Po prezentaci jsme si postavili stany v táboøe, který byl v areálu stadionu. Po obìdì jsme si prohlédli mìsto. Protoe bylo krásnì a velké teplo, vyuili jsme monost, e v dobì soutìe je pro hasièe volný vstup na sportovní a kulturní akce, li jsme se vykoupat na nedaleké koupalitì. Veèer ve 20 hodin byl slavnostnì otevøen tábor. V pátek odpoledne byl slavnostní nástup na stadionu a zahájena soutì. Nástupu se zúèastnilo pøes 80 drustev z Burgenlandu a zahranièní drustva z Èech, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Nìmecka. Nae drustva soutìila odpoledne za velkého tepla a vedla si velmi dobøe. Jejich èasy byly mnohem lepí ne èasy drustev ze Slovenska a Slovinska, která startovala také v pátek. Jakmile jsme dokonèili soutì, opìt jsme se jeli koupat. Po veèeøi se zaèalo od jihozápadu èernat nebe a zaèalo se blýskat. V pùl osmé byla svolána porada vedoucích, kde velení tábora oznámilo, e je hláeno zhorení poèasí. Protoe v tomto kraji jsou obzvlá silné bouøe, je nutné upevnit stany a pøipravit se na monou evakuaci tábora do nové hasièské zbrojnice. Bìhem pùl hodiny se zvedl vítr a zaèalo pret. Dìti jsme nahnali do stanù a snaili se dret konstrukce stanù. Vítr rychle sílil, konstrukce stanù se zaèaly bortit. Mení kluky a dìvèata jsme poslali schovat se do auta a do mobilních hygienických bunìk. S vìtími kluky jsme stany zbourali a spoleènì s vìcmi naházeli do dodávky z Teromu. Bouøe se zmìnila ve vichøici, byla naøízena evakuace tábora. Øidièi dobìhli pro auta a pøevezli dìti do nedaleké hasièské zbrojnice, dvakrát tak velké, jako je chlumecká. Ve zbrojnici se snaili vedoucí uklidnit vystraené dìti, které byly promoklé, a bosým dìtem sehnat nìco teplého pod nohy. Rakoutí hasièi zatím navozili pití. Zaèali vaøit èaj a jídlo. Øi-
dièi se vrátili do tábora sesbírat zbytky stanù. V pùl desáté veèer rozhodlo vedení soutìe o ukonèení soutìe. Drustva z okolí pojedou ihned domù a zahranièní a vzdálená rakouská drustva budou spát ve zbrojnici. Teprve po odjezdu drustev z okolí se ve zbrojnici uvolnilo, a tak jsme pøistavili auta ke vchodùm, vynosili na jednu hromadu taky, spacáky a vìci posbírané ze stanù. Kadý si vybral svoje, dìti se pøestrojily do suchého obleèení. Nás a Slovince ubytovali v zasedací místnosti v 1. patøe. Kolem pùlnoci dìti zalehly, a také se utiila bouøe. Hasièùm pomáhal Èervený køí a policie. Do zbrojnice navozili ze zásob Èerveného køíe zbrusu nové skládací postele, spacáky a deky. Poslední postele dovezli tìsnì po pùlnoci. Ve 3 hodiny ráno nás probudila siréna, kdy hasièi vyjídìli k poáru. Protoe byla soutì neèekanì ukonèena a my jsme dìtem slíbili, e zajedeme ve Vídni do Práteru, zavolali jsme jetì v noci naim známým hasièùm do Fischamendu a poádali je, jestli bychom nemohli u nich pøespat ve zbrojnici ze soboty na nedìli. Bìhem pùl hodiny nám potvrdili, e je to zajitìno a e nás budou èekat. V sobotu ráno byla ve zbrojnici pøíprava snídanì a po snídani pøedal velitel soutìe naim dìtem bronzové a støíbrné odznaky za splnìné limity pøi soutìi. koda, e soutì byla zruena, dobré èasy, kterých jsme v pátek dosáhli, nám mohly pøinést i nìjaký pohár. Potom jsme se pøesunuli do Fischamendu, který leí asi 25 km od Vídnì. Tady nás ji èekali nai kamarádi, s kterými máme ji 3 roky drubu. Aèkoliv jsme je ádali jen o pøespání, pøipravili pro nás i obìd, svaèinu a veèeøi v sobotu a snídani a obìd v nedìli. Øekli nám, e v takovéto situaci jsou povinni se o dìti postarat a dál se o tom s námi nehodlají bavit. Po veèeøi dali jetì k dispozici dodávku a jeli s námi do Vídnì, kde jsme s dìtmi proli zábavní park v Prátru a do pùlnoci. V nedìli po obìdì jsme podìkovali a rozlouèili se s naimi kamarády. Ti nám jetì na cestu dali jídlo, pití, èokolády a bonbóny. Do Chlumce jsme se vrátili po 19. hodinì. Dìti plné záitkù a my plni dojmù z nezitného pøátelství a pomoci rakouských hasièù. Chtìli bychom jetì podìkovat za skvìlou tlumoènickou, ale i ostatní pomoc Pavlu Miffkovi, dále jeho firmì MESSER Technogas a naemu Mìstskému úøadu za sponzorování, TEROMU pana Mrkvièky a panu Horákovi za pùj-
èení auta a vem øidièùm, kteøí nás spolehlivì vozili. Soutìe se zúèastnilo 18 dìtí: sestry P. a . Hlaváèkovy, sestøenice D. a D.
Zborníkovy, B. Uchytilová, A. Popelková, K. Pøerovská, P. Sejkora, Z. Jeníèek, P. Urban, L. Zumr, . Horák, J. Popelka, R. Holas, L. Kosina, P. Král, J. Pøerovský a P. Cincibus.
Lékárna informuje
Co dìlat se starými léky Léky s prolou dobou pouitelnosti mohou mít zvýraznìlé neádoucí úèinky, pøípadnì v nich dochází k chemickým zmìnám, které je znehodnotí. Pøedpokládáme, e velkou vìtinu starých lékù lidé likvidují naprosto nevhodnì, pøedevím spláchnutím do toalety a nebo vyhozením mezi odpadky. Léky vak patøí mezi nebezpeèné odpady a pokozují ivotní prostøedí, proto bychom je mìli vracet do lékáren, které je pøedávají k likvidaci specializovaným firmám.
Zákon zatím dosud lékárnám nenaøizuje, aby staré léky pøijímaly zpìt, pøesto v øadì z nich ji najdete kontejner, do kterého je mùete vyhodit. V poslední dobì lékáren s kontejnery rychle pøibývá, protoe se do této akce zapojily i nìkteré okresní úøady. V novém zákonu o léku bude zakotvena povinnost lékárny prolé léky pøijímat a jejich likvidaci bude organizovat stát. Nyní likvidaci platí lékárna ze svého.
Dále øidièi: D. Solar, P. Miffek, P. Synek, K. Zborník, P. Zborník a vedoucí M. Karasová, M. Zborníková a V. Zborník. Václav Zborník
Pøetitìno z èasopisu ZDRAVÝ IVOT
Nìkteøí lidé vracejí do lékáren také prázdné lahvièky od léèiv, ty se vak berou spíe ze zvyku. Náklady na umytí a sterilizaci jsou èasto vyí ne pouití nové sklenièky. Výjimkou bývají sklenièky od lékù, které se vyrábìjí pøímo v lékárnì. Pokud si nejste jisti, zda léky, které máte ve své domácí lékárnièce, jsou jetì pouitelné, zaneste je do lékárny, kde vám poradí, jak dlouho a za jakých podmínek je jetì mùete doma pøechovávat. U nìkterých lékù je na obalech doba expirace (doba uití) pøímo vyznaèena odpovídajícím datem.
NEJSTARÍMU STUDENTU UNIVERZITY III. VÌKU BYLO 92 LET V èervnu jsme V Podzámèí zakonèili druhý semestr Univerzity III. vìku pøednákou Mgr. Libora Koála o sociální sféøe v Anglii. Skonèil tak cyklus pøednáek, na kterých posluchaèùm z øad seniorù pøednáelo deset kvalitních lektorù. Témata byla volena tak, aby nových vìdomostí mohl kadý vyuít v bìném ivotì. Pøíkladem jsou pøednáky na téma Komunikace, Pamì a deprese v seniorském vìku, Rodina, Vztahy mezi generacemi. Mezi studenty byl velký vìkový rozdíl. Nejmladímu bylo 60 let, nejstarím 92 let. Nabídka vzdìlávacích akcí bude v DD V Podzámèí pokraèovat Akademií III. vìku. První pøednákou dalího cyklu byly Události roku 1945, pøednáel prof. Jiøí Frajdl. Kromì vzdìlávání se senioøi vìnovali také sportovním aktivitám a to v hojné míøe. V pùli èervna vyrazilo nìkolik odválivcù plavat do plaveckého bazénu ve Vestarech. Byla to ji druhá podobná akce, plavání získává mezi seniory stále vìtí oblibu. Sportovní akce se konaly v DD Tøebechovice a v DD Roïalovice. Obou se zúèastnily nae vybrané týmy. Sousední domov dùchodcù Pohoda Humburky nás pozval na oslavu pátého výroèí. Kdo z naich obyvatel i klientù z terénu mìl zájem, jel s ná-
mi do Humburk posedìt s tamními seniory. Oslava byla díky pøíznivému poèasí na zahradì, k tanci i poslechu hrála kapela. My jsme poøádali pøes léto dvì slavnosti. První koncem èervna mìla být Zahradní, ale vzhledem ke studenému poèasí byla pøesunuta do prostor budovy. Díky kapele Lyra Club byla nálada výborná. Druhou slavností byla Annenská poøádaná kadoroènì nejen na poèest svátku Anièek. Na slavnost byl pozván harmonikáø pan Berný. Abychom potìili oko i srdce vypravili jsme se v èervenci na výstavu kvìtin do Lysé n. L. Výstava byla opìt krásnì upravená, mnoství kvìtù bylo naaranováno pøímo mistrovsky. Cestou zpìt jsme se zastavili v motorestu v Kersku na obìdì a na soutoku Labe s Cidlinou na odpolední kávì. Po prázdninách chystáme dalí akce sportovního, vzdìlávacího i kulturního charakteru. 13. 9. to budou dalí Seniorské sportovní hry, 20. 9. Sportovní hry mentálnì postiených, 3. 10. Gerontologický den, ve dnech 9. 10. a 12. 10. Seniorské dny, jejich program jetì bude upøesnìn. A nezapomeòte, e 1. øíjen je Mezinárodním dnem seniorù! Za DD V Podzámèí Daniela Lusková
Výzva pro obèany Chlumecka Domov dùchodcù V Podzámèí pøipravuje na øíjen u pøíleitosti Mezinárodního dne seniorù
VÝSTAVU FOTOGRAFIÍ na téma BABIÈKA, DÌDEÈEK Pomoci vytvoøit tuto výstavu mùe kadý dospìlý i dítì, který pøinese nebo zale do Podzámèí fotografie týkající se ivota seniorù. Snímky mohou být nové i starí, barevné i èernobílé. Výstava bude uspoøádána v prostorách domova a bude zpøístupnìna iroké veøejnosti. V rámci výstavy bude vyhodnocena Soutì o nejlepí snímek, autor tohoto snímku bude odmìnìn. Adresa: Domov dùchodcù V Podzámèí Øíhova 365/IV, 503 51 Chlumec n. C. Dalí informace na tel.: 0448/595 104
13
Chlumecké pamìtihodnosti Mariánský sloup Tyèí se majestátnì v dolním, východním cípu Klicperova námìstí. Dal ho v roce 1709 postavit hrabì Norbert Kinský, nejvyí kancléø a pozdìji dìdièný nejvyí hofmistr království
foto Ant. Fibigr
Èeského. Chtìl tímto budovatelským èinem zkrálit mìsto, kde sídlil ve zdech starého, vodním pøíkopem obklopeného hradu, a zároveò si pøál monumentálnì oslavit øadu skvìlých vítìzství vojsk mladého, nadìjného císaøe Josefa I. v tehdy ji devìt let trvající úporné válce s Francií, vedené ve prospìch dosazení jeho mladího bratra arcivévody Karla na panìlský královský trùn uvolnìný smrtí jeho bezdìtného pøíbuzného krále Karla z rodu Habsburkù (zatímco francouzský král Ludvík XIV. prosazoval zbranìmi svého vnuka Filipa z Anjou). Tato válka, která se vedla hlavnì na pùdì Itálie a panìlska a v ní na stranì Rakouska stála Anglie, Holandsko a Portugalsko, dala vyniknout geniálním vojevùdcovským schopnostem rakouského generalissima prince Evena Savojského úspìnì spolupracujícího s anglickým vojevùdcem vévodou z Marlborough (pøedkem Winstona Churchilla). Do historie vela jako válka o dìdictví panìlské. Informaèní text na kamenné desce poøízené v rámci renovaèních úprav podstavce chlumeckého Mariánského sloupu obsahuje bohuel chybnou formulaci, e lo o oslavu vítìzství ve válce o dìdictví panìlska. Z pøedchozího výkladu ètenáø jistì vyrozumívá významový rozdíl mezi obìma
14
výrazovými variantami. Ve zmínìné válce, která trvala celkem 13 let a skonèila po nenadálé smrti mladého císaøe Josefa I., kdy habsburský uchazeè o panìlskou korunu Karel se musel zøíci své kandidatury,vrátit se do Vídnì a ujmout se osiøelého trùnu rakouského a øíského jako Karel VI. (který pak, na poèest své korunovace na krále èeského roku 1723 navtívil na pozvání hrabìte Frantika Kinského, nejvyího kancléøe královstí Èeského jeho novì postavený zámek v Chlumci n. Cidl., a to s poèetným doprovodem vzneeného panstva, v nìm nechybìl ani slavný generalissimus princ Even Savojský). Zkrátka a dobøe: nelo o ádné dìdictví panìlska, nýbr o to, kdo zdìdí panìlsko, neboli komu pøipadne panìlské dìdictví, jestli rakouským, bavorským nebo francouzským pøíbuzným. Jeto mladièký bavorský pretendent vypadl ze hry náhlou smrtí, která vyvolávala podezøení z vrady jedem, rvali se o dìdictví Rakuané s Francouzi. panìlské dìdictví nakonec pøipadlo Filipovi z Anjou, a tedy v podstatì Francii Ludvíka XIV. Na kamenné desce je tedy chyba, nad kterou leckdo nejspí mávne rukou s poznámkou, e si jí devìt lidí z desíti ani nebude vìdomo, ale chybou z toho dùvodu nepøestává být, nebo o ádné dìdictví panìlska nebìelo. Nai ètenáøi si laskavì tuto chybu opraví sami. Bude to lacinìjí ne tesat novou desku. Mariánský sloup je starobylá pamìtihodnost (k ní se nedávno velice neetrnì a barbarsky zachoval zatím neznámý poberta, které odlomil a zcizil okrasné koule na balustrádì podstavce). Leccos pamatuje. Napøíklad setkání hrabìte Leopolda Kinského s pruským králem Fridrichem Velikým, k nìmu podle historického záznamu dolo 23. ledna 1742 bìhem války, kterou vedla mladièká královna Marie Terezie proti Francii, Bavorsku, Sasku i Prusku na obranu svého územního dìdictví po nedávno zemøelém otci Karlu VI. Hrabì Kinský pøivítal právì zde u Mariánského sloupu obávaného a mocichtivého pruského monarchu, který tehdy ji uchvátil Slezsko, Kladsko a brousil si zuby na èeské zemì. Asi pùl hodiny s ním rozmlouval u tátue, zøejmì velmi zdvoøile, aby odvrátil násilnosti a rabování, jich se pruská vojska dopoutìla vude, kam vtáhla.
Rozhovor probíhal za hojné pozornosti zvìdavých Chlumeèanù. Poté hrabì dal vymìnit královy unavené koèárové konì za èerstvé ze svých stájí a Fridrich pokraèoval v cestì do Hradce Králové. Mariánský sloup zail i jiné události, napøíklad pochod nekoneèných kolon ruského vojska, které táhlo pøes Chlumec na sever k Lázním Teplicùm, kde pak v bitvì u Chlumce spoleènì s Rakuany rozdrtilo Napoleonùv armádní sbor. Výèet historic-
foto Ant. Fibigr
kých událostí, které Mariánský sloup pamatuje, by byl velice obsáhlý. V roce 1944, nìkdy poèátkem léta, úder blesku za veliké bouøe, která se pøivalila na Chlumec, srazil soe Panny Marie hlavu. Nìjaký èas, ne byla podle ní vytesána kopie, byla pádem pokozená hlava uloena v chodbì protìjího domu øezníka pana Siegla, který mi jako svému pøíbuznému, tehdy ètrnáctiletému studentíkovi, dovolil, abych si ji nakreslil (viz pøiloený obrázek).
kresba K. Richter
Obrovskou cenu, kterou Mariánskému sloupu dodávají historická fakta jeho vzniku a patina památeènosti daná dovrením 291 let jeho existence na chlumeckém námìstí, je znásobena jeho výtvarnou hodnotou, její posouzení pøenechávám sochaøce paní Marii Adamcové, s ní jsme ji nae ètenáøe seznámili. Karel Richter
Krásné vìci se mají chránit
Kdykoliv pøijídím do Chlumce, vznáí se nad støechami pùvabná silueta Madony z pomníku Panny Marie Vítìzné, stojícího na dolním konci námìstí. Nad hlavou jí záøí svatozáø. Je to utìený pohled a její obrys dává vdy tuit, e se blííme k centru kraje. Na námìstí jsou vskutku tøi významné body. Kostel sv. Vorily, sousoí Panny Marie a pomník V.K. Klicpery. A na Majorátní dùm jinak ádné historicky cenné domy, jak vídáme i v meních mìstech v okolí. koda. Pøitom, Chlumec stojí na hlavní trase na Hradec Králové, take byste èekali vìtí výstavnost. U je to tak, e historicky cenné památky a bohatá architektura dodává místu na dùleitosti a samozøejmì na kráse. Renesanèní domy, pøípadnì barokní, krásná podloubí - nic z toho Chlumec nemá. Chlumec mohl mít krásnou památku. Svùj hrad. I ten roznesli na své stáje a králíkárny. Nìkdy si øíkám, proè to tak bylo? To je jistì vìcí historika a bylo by zajímavé zjistit, proè je Chlumec tak chudý na krásné a historicky cenné stavby a stylové títy domù? Proè? U proto mne pøekvapuje, e se k památníku, který je krásný, po sochaøská stránce beze-
sporu velmi nároèný, bez diletantských poklesù a který zdobí dolní èást námìstí, chovají Chlumeèané tak macesky. Podobnì nároèná sousoí si mohla postavit jen mìsta. Èím vìtí mìsto, tím nároènìjí kompozice a také vìtí poèet soch. Tedy svìtcù, kteøí mìli mìsto ochraòovat od zhouby a od nezdarù. Chlumecké sousoí patøí k tìm, která mívala mìsta meních velikostí. Pøesto je velmi krásné. A hyne mezi auty parkovitì, zakryto obrovskými rozmìry tirákù, které navíc rozkmitávají ten køehký památník minulosti. Nezaslouil si alespoò tøímetrový ochranný pás trávníku s ivým nízkým plotem, aby vandalové a øidièi nemìli monost mu ublíit? Nové banky rozhodnì nejsou ádné skvosty a mají ochranný pás, lavièky, kvìtiny a hlavnì zákaz parkování. To je témìø políèek vysoké hodnotì, která jako Popelka tone mezi auty a smetím. Dnes se vechno pøepoèítává na peníze. Poèítejte se mnou. Pomník se skládá z jednoduchého schoditì s kuelkovou balustrádou, doplnìnou zdobnými prvky. Uprostøed je masivní sokl s textem a výzdobou. Na jeho rozích stojí ètyøi sochy, témìø v ivotní velikosti. Uprostøed je vztyèen pískovcový
sloup a na jeho vrcholu je umístìna socha v nadivotní velikosti o váze nìkolika metrákù hmoty pískovce. To samo o sobì je mistrovský inenýrský výkon, nemluvì o kráse sochy samé. Sousoí nemùeme poèítat na centy, ale na tuny. To ve pøedpokládá dùkladný propoèet na stabilitu a sílu základù, u kterých stavitel jistì poèítal s monými zátopami, mrazy a jinými nástrahami èasu. Je to mistrný kousek jak umìlcù, tak inenýrù v tom roce 1709. Poèítáme-li dnes cenu tohoto výkonu, a to velmi skromnì, dosáhneme minimálnì esti milionù. A to se dríme velmi pøi zemi. Pøitom jsme jetì nepøihlédli k jeho umìlecké a historické cenì. Ani teï vám není toho krásného svìdka minulosti líto? Kamiony rozechvívají pùdu pøi projídìní mìstem, otøásají Mariánským sloupem tak, jak si to jeho tvùrci vùbec nebyli schopni pøedstavit. Obávám se, e tato pamìtihodnost neetrným zacházením moderní doby dlouho nevydrí. Asi se opìt bude øíkat: Chlumec mìl barokní radnici, mìl krásnou secesní zálonu, mìl empírové títy, mìl Klicperùv rodný domek a mìl krásné barokní sousoí na dolním konci námìstí. M. Adamcová
Mateøská kola Pøevýov oslavila 25. výroèí svého zaloení A jak jsme slavili? V sobotu 3. èervna, po slavnostním zahájení, vystoupily dìti z M s pohádkou O ÍPKOVÉ RÙENCE. Pak si návtìvníci M mohli prohlédnout výstavu výtvarných prací dìtí, zakoupit si na jarmarku dìtských výrobkù nìco na památku, nebo si zavzpomínat pøi prohlíení kronik a fotografií. Souèasnì probíhal také Den otevøených dveøí na novì zrekonstruovaném Obecním úøadì. V 11.00 hodin zaèala pro vechny dìti loutková pohádka BYL JEDNOU JEDEN v podání divadla POLI z Hradce Králové. A odpoledne èekal dìti Velký sportovní den s doprovodným programem
na fotbalovém høiti. Soutìí se úèastnilo pøes 80 dìtí z Pøevýova a okolí ve vìku 1-15 let. Program pro nì pomáhali pøipravit èlenové Sboru dobrovolných hasièù z Pøevýova a rodièe dìtí. Bohaté ceny mohly být zakoupeny díky darùm tìchto sponzorù: firma Building Plast Chlumec n. C., Sbor dobrovolných hasièù Pøevýov, Zahrádkáøi Pøevýov, SK Fotbal Pøevýov, Obecní úøad Pøevýov, Sala ielice, p. Votava, p. Kvasnièka, p.Krafková, p. Zitová, p. Dubský, p. Køí, p. Koucký - z Pøevýova, p. Huèek z Lovèic p. Král z Olenice a p. Weisová z Pøevýova. A celý nároèný den zakonèila taneèní zábava se skupinou TOX Podìbrady
na letním taneèním parketu pro vechny bývalé absolventy M, jejich pøátele, rodièe dìtí, obyvatele Pøevýova a vechny ostatní hosty. Dospìlí se dobøe pobavili a výtìek z dobrovolného vstupného na taneèní zábavì zase potìil nae dìti z M, nebo jim uhradil výlet do ZOO ve Dvoøe Králové. Samozøejmì, e tak nároèný program bychom nemohli pøipravit sami. A tak dìkujeme Obecnímu úøadu v Pøevýovì a vem, kteøí nám pomohli tento nároèný, ale velmi krásný a pøíjemný den uskuteènit. Dìti a zamìstnanci M Pøevýov
15
EVROPSKÁ UNIE (pokraèování)
Volný pohyb osob, sociální politika, zamìstnanost
51
Co vechno obnáí právo volného pohybu v rámci Evropské unie?
Právo volného pohybu obsahuje právo cestovat, svobodnì pracovat a ít v kterémkoliv èlenském státu. Vztahuje se i na svobodu nabývat majetek. Volný pohyb se nyní týká vech obèanù EU, i kdy za urèitých okolností (ochrana veøejné bezpeènosti èi veøejného zdraví) je mono vstup do jiného státu zakázat. Zásada volného pohybu osob se nejdøíve omezovala jen na pracovníky a zajiovala jim rovné nároky, pokud jde o zamìstnání, mzdu a dalí pracovní podmínky v celém Spoleèenství. Pozdìji se toto právo rozíøilo i na dùchodce, studenty a osoby, které sice nejsou zamìstnány, ale mají dostateèné prostøedky na ivobytí a platí si zdravotní pojitìní.
52
Znamená volnost pohybu také monost volit v kterékoliv zemi Evropské unie, v ní cestující obèan jiného èlenského státu v dobì voleb pracuje nebo ije?
Obèan EU mùe v jiném ne ve svém vlastním èlenském státu volit v místních (tedy obecních) volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Nejen to. Dokonce mùe v tìchto volbách sám kandidovat, a to za stejných podmínek jako státní pøísluníci této zemì.
53
Pokud se obèan Evropské unie zraní nebo onemocní na dovolené èi na sluební cestì v jiném èlenském státu, musí za lékaøské oetøení platit?
Nemusí. Pøísluníci kteréhokoliv èlenského státu se pøi náhlém onemocnìní nebo úrazu mohou doadovat první pomoci nebo lékaøské péèe stejnì jako obèané zemì, ve které se právì nacházejí.
54 16
Pokud chce obèan jednoho èlenského státu Evropské unie odejít za zamìstnáním, pøípadnì zaèít podnikat v jiném èlenském státu, potøebuje pracovní povolení a povolení k pobytu?
Pracovní povolení nepotøebuje. O povolení k pobytu musí zaádat - dostane jej vak automaticky na dobu pìti let s tím, e jej poté lze dále prodlouit. Pokud jde o rodinu obèana, který odeel pracovat èi podnikat do jiného státu, musí se s jejími èleny (pokud jsou nejbliími pøíbuznými - tzn. manel èi manelka, dìti do 21 let, pøípadnì rodièe) zacházet stejnì jako s obèany pøísluného státu, ve kterém nyní ijí (i pøíbuzní vak musí být obèany nìkterého èlenského státu). Svému novému státu jsou povinni platit stejné danì a stejné sociální pojitìní jako pøísluníci dotyèného státu. Pracovník i jeho rodina mají pøístup k dávkám sociálního zabezpeèení za stejných podmínek jako státní pøísluníci hostitelské zemì.
55
Na jaké sociální dávky má nárok obèan pracující èi ijící v jiné èlenské zemi?
Obecnì se dá øíci, e na obèana se vztahuje sociální zákonodárství toho èlenského státu, ve kterém pracuje. Pokud se pøestìhuje do dalího státu, dostane se do sféry sociální legislativy nového státu. Kadý obèan EU má právo na urèitou (minimální) úroveò sociálního zabezpeèení, a u pracuje èi ije v kterémkoliv èlenském státu. To je základní zásada monosti svobodného pohybu v rámci EU. Pøedpisy o sociálním zabezpeèení se týkají starobních dùchodù, nemocenských a mateøských dávek, zabezpeèení pøi pracovních úrazech a nemocích z povolání, vdovských dùchodù, pøíspìvkù pøi úmrtí, podpor v nezamìstnanosti a rodinných pøíspìvkù. Netýkají se dávek, jejich vyplácení závisí na prostøedcích sociálnì potøebného obèana.
56
Od koho bude dostávat svùj starobní dùchod penzista, který se pøestìhoval do jiného èlenského státu?
Neexistuje ádný dùchod poskytovaný Unií, existuje vak nárok na dùchod zvlá z kadé zemì, ve které byl obèan dùchodovì pojitìn - samozøejmì, pokud vyhovìl podmínkám stanoveným pro pøiznání dùchodu v jednotlivých zemích. Dùchody vyplácejí zemì, ve kterých na dùchod vznikl nárok. Pokud tedy penzistovi vznikl nárok na dùchod od více ne jedné zemì, bude i celkový dùchod sestávat z více poloek vypoèítaných podle délky pojitìní v kadé zemi. Tento výsledný dùchod si penzista mùe nechat posílat na jakoukoliv adresu v Unii, na které právì pobývá.
57
Jaká jsou základní sociální práva obèanù Evropské unie?
Hlavním cílem sociální politiky EU je zlepit ivotní a pracovní podmínky, podporovat zamìstnanost a rovnost pøíleitostí a garantovat minimální úroveò sociální ochrany. V roce 1991 pøijaly èlenské státy (s výjimkou Velké Británie) protokol o sociální politice, která vychází z tzv. Evrop-
ské sociální charty. Ta stanovuje minimální standardy sociálních práv obèanù EU, napø. právo na spravedlivou mzdu, na svobodu pohybu, na sociální ochranu, na svobodu sdruování a kolektivní vyjednávání, právo na stejné zacházení bez ohledu na pohlaví, právo zamìstnancù na informace, konzultace a na spoluúèast èi právo na ochranu zdraví. Podepsáním Amsterodamské smlouvy z roku 1997 ke zmiòovanému sociálnímu dokumentu pøistoupila i Velká Británie a Evropská sociální charta se tak stala závaznou pro vech 15 státù EU.
58
Jak je to s volným pohybem nezamìstnaných, kteøí se rozhodnou hledat práci v jiné èlenské zemi?
Nezamìstnaný má právo ucházet se o práci v jiné zemi s tím, e jeho podpora v nezamìstnanosti z domovského státu se mu maximálnì na 3 mìsíce pøevede do zemì, kde hledá zamìstnání. Podmínkou je, aby byl pøedtím alespoò 1 mìsíc veden jako nezamìstnaný ve své zemi. Pokud se uchazeèi o zamìstnání nepodaøí ani po 3 mìsících najít v nové zemi práci, i tak zde mùe zùstat a dále si hledat zamìstnání, a to po dobu, která se stát od státu lií - obvykle je to 6 mìsícù. (Obyèejnì vak mùe zùstat déle, pokud prokáe, e místo hledá a má nadìji ho získat.) Jestlie vak po prvních 3 mìsících neúspìného hledání chce stále pobírat podporu v nezamìstnanosti, musí se vrátit do své domovské zemì. Pokud jde o pøístup k pracovním místùm, obecnì neexistuje takové, které by obèan nemohl získat v jiné èlenské zemi. Pøesto vak jsou urèitá místa ve veøejných slubách (armáda, policie apod.), která lze omezit jen na pøísluníky daného státu.
59
Nemùe se stát, e pøestìhováním do jiného státu Evropské unie pracovník ztratí, respektive nebude mu uznána jeho odborná kvalifikace?
Døíve to opravdu hrozilo, pozdìji vak byla pøijata øada smìrnic, které zajiují, e kvalifikace a praxe získané v jedné zemi se povaují za platné na celém území Unie.
Vzhledem k tomu, e v rùzných zemích stále existují rozdíly ve vzdìlání a pøípravì, stanovují se minimální profesní standardy a odpovídající délka praxe pro vechny èlenské státy. Existují vak tzv. regulovaná povolání (právníci, úèetní, uèitelé, fyzioterapeutové, psychologové atd.), jejich regulaci obstarávají zmocnìné organizace, profesní sdruení nebo státní orgány. Pøesto zùstává zachováno právo tato povolání provozovat v jiných zemích, mùe-li stìhující se uchazeè o práci prokázat, e v této profesi pùsobil alespoò dva roky z posledních deseti let poté, co získal kvalifikaci vázanou na alespoò tøíleté vyí vzdìlání. U øady èinností byly na úrovni EU harmonizovány poadavky na vzdìlání a praxi, co se týká napø. lékaøù, dentistù, zdravotních sester èi architektù.
60
Jakými prostøedky bojuje Evropská unie proti nezamìstnanosti?
Boj s nezamìstnaností byl prohláen za jednu z hlavních priorit ekonomické politiky EU. Unie definovala spoleènou strategii pro posílení politiky èlenských zemí, napø. pokud jde o odborné vzdìlávání pracujících, podporu pøi zakládání nových podnikù a zlepení sociálního dialogu. Hlavní zbraní namíøenou proti nezamìstnanosti je sám o sobì vznik jednotného trhu EU se spoleènou mìnou, který má pøispívat k ekonomickému rùstu a vytváøení nových pracovních míst a tedy i k poklesu nezamìstnanosti. Dalím nástrojem je Evropský sociální fond ustavený v roce 1960. Poskytuje finanèní podporu na odborná kolení, rekvalifikace a programy na vytváøení nových pracovních míst. Výrazná èást prostøedkù jde na boj s nezamìstnaností mladých lidí. Dùraz se ovem postupnì pøesouvá na nové modernìjí cíle: na zlepení fungování pracovního trhu èi na znovuzaèleòování nezamìstnaných a tìlesnì postiených do pracovního procesu. Politika Unie smìrovaná k podpoøe zamìstnanosti pøináí výsledky - nezamìstnanost se postupnì daøí sniovat. V souèasné dobì (listopad 1999) èiní prùmìrná míra nezamìstnanosti v EU 9,3 %. Nejlépe je na tom Lucembursko (2,8 %), nejvyí míry nezamìstnanosti dosahuje panìlsko (15,6 %). Pokraèování pøítì
Pøetitìno z publikace 100 otázek a odpovìdí o Evropské unii
Je nedostatek vdìènosti mezi lidmi? Slovo dìkuji jetì vichni lidé nezapomnìli, ale èasto zùstává jen pouhým slovem! Èlovìka, tedy bliního svého, kterému dìkujeme kolikrát, ani nevnímáme. To potom není opravdová vdìènost. Vdìènost musíme pøijímat jako dobrou vùli èlovìka a dar pøijímat jako slubu lásky a láskou za nìj odpovídat. Vdy ne my sami nìco darujeme, byli jsme sami daleko bohatìji obdarováni a to Hospodi-
nem i lidmi. Proto je dobré svìtit DEN SVÁTEÈNÍ, scházet se a rozpomenout se na vechny dary Boí i dary od lidí, abychom se uèili vdìènosti za pøijatá dobrodiní a dovedli se z nich radovat. Hlavnì to nae dìkuji a není jako ohmataná mince s pøedstavou, e dík je výmìnným zboím za obdrený dar s otázkou: Co jsme dluni? To pak ukazuje, e obdarování nectíme jako
výraz nezitné lásky, nýbr jako obchod. Mít vyrovnané úèty. Nejde tu vak tolik o hmotné potøeby, ale o dobré slovo, uznání, povzbudivý pohled, úsmìv a té udìlat radost malou pozorností. Toto èiní lidský ivot opravdu dùstojným. To by mìlo být pøirozeným lidským chováním, dùvìrou v dobrotu druhých i v dobrotu Boí. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH
17
Chlumecká kola se hlásí Many money prachy, prachy, jsou kulaté jako hrachy... Milí ètenáøi, áci 9.A (teï u bývalé) se vám svìøí, jak zatoèí se svými poctivì vydìlanými prvními penìzi. Za první vydìlané peníze bych si chtìl koupit nìjakou lepí motorku. I kdy vím, e si na ni za jedny prázdniny nemám anci vydìlat, chtìl bych se k vysnìnému cíli trochu pøiblíit. Chci mít jednou za svoje peníze svou motorku. Ondøej Apotol Své první peníze jsem si vydìlal pøed dvìma roky. Jednoho dne taka pøiel z práce s nabídkou, e má pro mì práci. Jakou? Budeme bourat v Kovoplastu kotelnu. Kdy jsem pøiel na místo, málem to se mnou seklo. To nebyla kotelna, to bylo peklo. Necouvl jsem. Pracovali jsme dost dlouho, ale odmìna byla sladká, 2 000,- Kè! Øekl jsem si, e kdy jsem si kvùli nim tolik uil, neutratím je za hlouposti. Zbynìk Lecnar První peníze jsem si vydìlal minulý rok s kamarády na sbìru jahod. Peníze jsem pak vloil do rybáøského náèiní. Od minulého roku si vydìlávám rozváením novin po vesnici. Peníze si etøím na prázdniny, pojedu na èundr a potøebuju peníze na benzín. Jan Èernièka Babièka zvìtovala byt, a tak jsem s otcem pomáhal. Za dva dny jsme skonèili a babièka nechtìla slyet, e za práci nic nechci. Vnutila mi 500,- Kè. První výplata la na spoøitelní kníku. Jednou bych si chtìl uskuteènit svùj sen - motocykl. Mirek Hlubùèek Za první vydìlané peníze bych si koupil nové kopaèky, èást bych uspoøil na motocykl a také bych si koupil novou pøilbu. Milan Vaòura První peníze jsem si vydìlal u poèítaèe. Pøedminulý rok jsem se nauèil s HTML kódy stavìt internetové stránky, v té dobì jsem byl jeden z mála, kdo k nim mìl pøístup a nauèil se je sestavovat. První stránku jsem postavil pro firmu svého otce. Tímto krokem se mi otevøela brána do svìta placených stránek. Zaèal jsem stavìt stránky cizím firmám a vechny mnì rády zaplatily. Koneènì vlastním peníze a z vlastní práce!
18
Jednoho dne jsem zajel do Hradce Králové, prochodil nìkolik hudebních obchodù a veèer jsem se vrátil s novou elektrickou kytarou. Dobøe jsem investoval. Honza Kosina O prázdninách pùjdu na brigádu a koupím si nìjaké zboí do své malé firmy. Moje grilovací firma prosperuje, ale potøebuje lepí zázemí... Tento rok si hodlám vydìlat na brigádì 15 tisíc. Jára Lhoták
Ty, mami, ví, zaèal jsem nejistì, já bych si moc rád koupil... Co to asi bude? otázala se mamka se zjevným zájem (dobré znamení)! SKATEBOARD! vyhrkl jsem a cítil pot na èele. Má na nìj peníze? zareagovala matka. Mám a nemám, chybí mi stovka. Jsi jak chytrá horákynì. Ví co, zahraj nám svùj nový kousek. Vytáhl jsem kytaru, sedl na stolièku a zaèal hrát obtíné Andante Capricioso. To se pøece mamce líbí. Byl jsem v polovinì skladby a pøistála pøede mnou stovka. Na druhý den jsem se u prohánìl na novém skateboardu. tìpán Honc
Co s penìzi? To je mi otázka! Ani nevím, je to tìké. Je plno vìcí, za kterými se lidé honí, ale co já? Obejdu se bez penìz. Zatím... Petr Vìøí
Na ádné opravdové brigádì jsem jetì nebyl, ale o tìchto prázdninách plánuji práci v SALE ielice. Co bych si za první vydìlané peníze koupil? To je záludná otázka. Poctivì odpovím. V první øadì bych èást platu investoval na dárek pro svou kamarádku, protoe bude mít v létì svátek. Dalí peníze budu potøebovat na benzín, který je stále draí. Plánuji dokoupit nìjaké komponenty do poèítaèe, co je záleitost stovek a tisícù. Nebo si dokoupím nìjaké náøadí do dílny. Doufejte se mnou, e mùj první plat bude dostateènì vysoký... Pavel Chaloupka
Pøed rokem za mnou pøiel taka, jestli si nechci vydìlat nìjaké peníze za roznáení novin. Proè ne? Dostal jsem 2000 výtiskù na celý Chlumec a jel jsem. Bìhem celého dne jsem si poprvé uvìdomil, jaká je skuteèná hodnota penìz. Noviny jsem rozváel pìtkrát a potom mi práci vyfoukl nìkdo jiný. Letos o prázdninách mì èeká práce, která mì baví. Moc se tìím. Martin Lukáè
První peníze jsem si vydìlal na výrobì zámkové dlaby. S kamarádem jsem tam pracoval dva týdny. Umývali jsme formu na dlabu. Vydìlal jsem si první peníze - 200,- Kè. Za nì jsem koupil benzín do motorky. Letos tam pùjdu opìt. Protoe mnì je u 15 let, uzavøu pracovní smlouvu a vydìlám více penìz. Pøál bych si nový motocykl. Tak nevím... Vojta Rusín
Své první peníze jsem si vydìlal doma, i kdy to mùe být leckomu divné. Nìkdo chodí na døevo do lesa, já s bratrem zpracováváme døevo doma. Do naí vsi toti není zaveden plyn. Tyto peníze utratím za drobné hlouposti, bez kterých bych se nemohl obejít. Ale malá radost je také radost. Luká Vaníèek
Svoje první peníze jsem si vydìlal pøed rokem. Bylo to na autokárových závodech v Kosicích. Jako pomocný poøadatel jsem mával lutým praporkem, který informuje závodníky: Havárie na trati! Po skonèení závodu následovala výplata. První peníze! Pøed spaním mì napadlo: Co si tak uetøit na motocykl? Touha ve mnì uzrávala, pøidával jsem dalí a dalí peníze a asi po pùl roce jsem si poøídil motorku. Nebyla to sice ádná super maina, ale byla jenom moje! Michal kolník
Opravdové peníze jsem si vydìlal asi pøed tøemi mìsíci, kdy jsem hrál s jednou kapelou na plese. Mùj honoráø èinil 200,- Kè. Ne jsem si staèil rozmyslet, za co peníze utratit, kapelník rozhodl, e peníze pùjdou do spoleèné kasy - na papír a noty. A tak jsem své první opravdové peníze neopravdovì utratil. Nemrzí mì to. Martin Buèina
Byl jsem pøímo posedlý touhou mít vlastní SKATEBOARD. Do cílové èástky mnì chybìla stokoruna.
Vyzpovídali jsme chlapce. Dokonce se z jejich vyznání dá vytuit, kam povede jejich ivotní cesta. Kdo ví!? A copak dívky? Mají u jiné, dívèí sny? Na brigádì jsem jetì nebyla, ale o letoních prázdninách bych ráda na brigádu la. Chtìla bych si koupit nìco málo obleèení a touím po nových pozlacených hodinkách. árka Hlaváèková Svoje první peníze jsem si vydìlala, kdy jsem kolem osmého roku se svým dìdou sbírala spadaná jablka. Nasbírali jsme jich 6 pytlù, odvezli je do sbìrny a dostali za nì 100,- Kè. Dìda se se mnou spravedlivì rozdìlil. Tenkrát jsem peníze utratila za cukrátka. Dalí peníze si vydìlávám postupnì za rùz-
né sluby, u rodièù v obchodì apod. Za peníze kupuji svým blízkým a kamarádùm pøekvapení. Ráda dávám dáreèky. Jana Vytlaèilová Co si za první vydìlané peníze koupím? Tak nejprve musím najít nìjakou práci. Pak dostanu penízky a za nì si koupím aty a lodièky, protoe na podzim pùjdu do taneèních. A co dál? No, nìco do své nové koly: batoh, penál, obaly a uèebnice. L.K.
Letos bych chtìla jít na první brigádu. A co mám naplánováno, e si koupím? Moc bych chtìla, vlastnì nutnì potøebovala mobilní telefon. Ale tolik penìz asi nevydìlám. No, nechám se pøekvapit. Hana Birtusová Své první peníze si vydìlám letos na brigádì. Koupím si za nì samé potøebné vìci. U nechci z rodièù tahat peníze, kdy nìco potøebuji, protoe i oni potøebují mnohé nové vìci. Jana Ondøichová Zpracoval kabinet èeského jazyka (Vá, Km)
Jak si poèínat, kdy vás èeká pøijímací pohovor? S pøijímacím pohovorem se setkáte prakticky v kadé firmì. Ten bývá z pohledu zamìstnavatele jedním z rozhodujících kritérií pøi posuzování vaí zpùsobilosti na poadovanou pracovní pozici. Nabízíme nìkolik rad, které snad pøispìjí ke zmírnìní vaí nervozity a potenciálního éfa pøesvìdèí o vaich kvalitách. Nepøátel se nelekejte... ...a na mnoství nehleïte. I tak by mohla znít rada è. 1. Skuteèností, e o stejné zamìstnání jako vy se uchází celá øada dalích adeptù, se nenechte vyvést z míry. Stojíte skuteènì o získání místa? Pak hlavu vzhùru, buïte zdravì sebevìdomí a suverénní a v duchu si zkuste øíci tøeba: nejsem horí ne ostatní, dokáu to. Uvidíte, e takto povzbuzeni se dokáete i usmát. Pøipravte se na otázky Kdo je pøipraven, není ohroen, praví známé úsloví, a tak nepodceòujte domácí pøípravu a ve si dostateènì srovnejte v hlavì vèetnì ivotopis-
ných i profesních údajù. Zároveò si pøipravte odpovìï na otázku, v èem byste mohli být pøínosem na daném místì. Na lehkou váhu neberte ani svùj zevnìjek. První dojem je nejdùleitìjí, v ádném pøípadì pak nelze zamìòovat pøijímací pohovor s módní pøehlídkou. eny by se mìly vyvarovat pøíli krátkým sukním, vyvolávajícím dojem neserióznosti, stejnì tak zbyteènì hlubokým dekoltùm, co vak neznamená, e by mìly být zahaleny od hlavy a k patì. Mui nic nezkazí koilí s límeèkem, kravatou a dlouhými kalhotami. Pro vechny pak platí stejné - nepouívejte pøíli výrazné parfémy a toaletní vody. Pøíli solidnosti vám nedodají ani rozevláté a neupravené vlasy. Nepodceòujte neverbální projev Nezapomínejte, e mluvíte a sdìlujete mnoho informací i bez pouití slov. Øeè je o vaem tìle. Samotný vstup do místnosti by nemìl být pøíli zbrklý, na druhé stranì by nemìl
Zaèíná nový kolní rok Prázdniny utekly jako voda. Dìti plné záitkù zase zasednou do lavic a budou nuceny vymìnit dny naplnìné lenoením za denodenní plnìní úkolù ve kole i doma. Kadý den volna navíc je proto vítán. A letoní prázdniny dìtem pøály. Místo 1. záøí bude kolní rok zahájen a v pondìlí 4. záøí. Vechny dì-
ti, kromì ákù l. tøíd, pøivítají tøídní uèitelé tradiènì v 8.00 hod. Pro nae prvòáèky zaène kolní rok a v 9.00 hod. Je to proto, aby se jim mohli v tento pro nì tak dùleitý den vìnovat vichni vyuèující prvního stupnì. Jejich pøivítání se tradiènì úèastní pan starosta Ing. Miroslav Uchytil, øeditel
pøipomínat ani tempo nedìlní procházky. Vejdìte vzpøímeni, drte rovnì ramena a nepøedklánìjte se - sklonìný trup by mohl být vykládán jako podøízenost. Pozorováni budoucím zamìstnavatelem nepøestanete být ani v okamiku, kdy vám bude nabídnuto místo k sezení. Vìtinou jím bývá køeslo, do kterého usedejte pomalu a rozvánì, u proto, e ho neznáte. Vyhnete se tak pøípadné komické situaci. eny by mìly sedìt s koleny stále u sebe. Hlavu drte rovnì a osobì, s ní právì hovoøíte, se dívejte stále do oèí. Snate se zcela vylouèit pozorování vzorku koberce èi dìní za oknem. Pokud potøebujete k vaemu slovnímu projevu pomoc rukou, zkoordinujte v maximální moné míøe jejich pohyb a zvedejte je pouze do výe prsou. Zamraèená tváø bude mít stejnì negativní dopad jako nucený a strnulý úsmìv, proto vsaïte radìji na pøirozenost. Pøetitìno z Mladé fronty DNES
koly Mgr. Miroslav Jezbera a paní øeditelky obou mateøských kol. Dìti si zazpívají se svými starími spoluáky a pak v doprovodu svých rodièù budou plnit drobné úkoly. Na závìr dostanou kytièku a malý dárek. Èasem i tito nejmení zjistí, e uèení není zas tak velká zábava, ale jistì si za nìjaký èas na své povinnosti zvyknou. Rodièe i vyuèující jim urèitì svým trpìlivým pøístupem pomohou. E.G.
19
A. Lauterbach
KDE SE HRÁLO DIVADLO Pøed první svìtovou válkou v r. 1900 mìlo mìsteèko Chlumec n. C. nìco málo pøes 3 a pùl tisíce obyvatel, honosilo se vak øadou hotelù. Existovaly zde ji hotel U jelena, Radnice, Gabler èili Bílý beránek, Liverpool a Okresní dùm. S ostatními hostinci a hospùdkami se ve mìstì dosáhlo èísla 17, nepoèítaje v to jetì 4 vinárny a 6 výèepù lihovin, take pro spoleèenské vyití, pro ukojení svìtských poitkù tìla, bylo ve mìstì míst habadìj, ale to dùleité, toti stálé divadlo pro povznesení ducha tu stále chybìlo, i kdy se o nìm pøi jakékoliv dùleité kulturní události bohuel vdy jenom hovoøilo. A aby se to nepletlo, v roce 1907 pøibyl v Chlumci dalí hostinec, tak zvaný Vinarùv hotel U lva. (Viz obrázek) Nebyl tak honosný jako tøeba Liverpool nebo Okresní dùm, zato mìl proti ostatním nejvìtí sál. A protoe byl postaven mnohem blíe ke støedu mìsta, ne periferní Liverpool, je
Dìlnický dùm v dobì adaptace na irokoúhlé kino logické, e se kulturní èinnost pomalu, ale jistì, zaèala stìhovat ke Lvu. Zvlátì jeho nový majitel Václav Ráli se vemonì snail, aby v silné konkurenci obstál a aby vìtina výhodných kulturních akcí se konala právì zde. V té dobì se Evropou íøil epochální vynález bratøí Augusta a Louise Lumiérových, toti kinematografický pøístroj pohyblivých obrázkù. Oba bratøi v r. 1895 v Paøíi uspoøádali první filmové pøedstavení. Je pravdou, e k nám do Chlumce se film dostal o nìco pozdìji a své výhodné místo k provozování nael v hotelu U lva. Kdy pøed ním zastavily dvì nebo tøi obytné maringotky a jedna s velkým dynamem vyrábìjícím elektøinu potøebnou k promítání, vìdìlo se, e do Chlumce pøijelo soukromé koèovné kino, které potom ve mìstì hostovalo nìkolik týdnù. Napø. bio Viktoria, nebo Finkùv biograf Elektra, nebo dokonce The grand amerikan biograf Jindøicha Tomka, ne zde U lva zaèalo provozovat své pravidelné pøedstavení ve støedu, v sobotu a v nedìli chlumecké bio Sokol. Prvním promítaèem byl kováø firmy A. Belichar V. Líbal. Pan Ráli byl velmi podnikavý, nezalekl se finanèního zatíení. V roce 1923, vzhledem k nedostateènosti dosavadních jevi v naem mìstì, se rozhodl k výstavbì nové rozsáhlé scény, kterou nechal pøistavìt k dosavadnímu sálu. Bylo to jevitì prostorné do íøky i hloubky, atny pro úèin-
20
kující byly umístìny pod jevitìm a spojeny irokou chodbou a schody, hudba byla umístìna v hloubi pod jevitìm s výstupkem pro dirigenta po vzoru velkých divadel. A tu se pojednou, po nìkolika mìsících horeèné práce, objevilo v Chlumci nìco, co u neslo jasné znaky toueného divadla. Pan hoteliér dále slíbil, dojde-li ve své snaze dostateèné podpory, e zøídí po pravé stranì nìkolik lóí s mením sálem. K tomu vak nedolo. Po smrti své manelky prodal hostinec U lva Svazu dìlnických tìlocvièných jednot v Praze, který jej pøedal Dìlnické tìlocvièné jednotì v Chlumci n. C. do správy. Od r. 1926 nese tento hostinec název Dìlnický dùm. Stejnì tak jako Okresní dùm, kdy jej v r. 1928 Okresní správní komise prodala Okresní hospodáøské zálonì, se zaèal jmenovat Záloenský dùm. Jevitì U lva ihned okupovali ochotníci z Klicpery a po zakoupení nezbytných zaøízení z vlastních prostøedkù zahájili divadelní sezónu na novém pùsobiti v sobotu dne 18. øíjna 1924 veselohrou od Karla Horkého Baoch. Shodou okolností i v Novém Bydovì toho roku otvírali své Jiráskovo divadlo. Po jeho návtìvì redaktor Chlumeckých listù Václav Klemens pøi porovnávání obou scén si mimo jiné smutnì povzdechl. Cituji: Pøi odchodu po vykonané návtìvì v budovì této zaboleti musí kadého, kdo zná pomìry v mìstì naem, kdo nezná jak rùznì cení a chápe se práce a snaha kulturní. Jak lehko pracuje se naim pøátelùm v Bydovì a s jak tìkými pomìry bojovati jest ochotnictvu naemu, nehledì jetì k tomu, jak mnozí z rùzných malicherných pøíèin a z jeitnosti dovedou chu k poctivé práci kulturní vzíti. Jak tìko pracuje se nám, nemajíce odnikud finanèní podpory, kadý høeb, kadou sebemení malièkost opatøiti si musíme jen z prostøedkù vlastních a vlastní pílí získaných. Nezávidíme Bydovu tento stánek umìní, závidíme jim vak mue, kteøí o uskuteènìní této stavby se pøièinili a tím výku inteligence své potvrdili. Chlumec vak astným sotva bude. Nìco na tom pravdy bude, nebo ne vdy byly prosebné listy Klicpery o penìitý dar vyslyeny, jak v tomto pøípadì, kdy jednota poslala ádost o pøispìní ve prospìch zaøízení svìtelných efektù na jeviti v Dìlnickém domì ètyøem institucím mìsta, Okresní správní komisi, Okresní hospodáøské zálonì, mìstské radì a spoøitelnì. Okresní správní komise ji zamítla s odùvodnìním, e darová poloka pro tento rok je vyèerpána. I v mìstském zastupitelstvu byla ádost zamítnuta, o èem se jednota dozvìdìla teprve z rozpoètu, nebo jinak ádost nebyla vyøízena. Stejnì tak Hospodáøská zálona a spoøitelna ádost nevyøídily. V roce 1928, kdy byly slavnostnì otevøeny právì dokonèené významné budovy sokolovny a spoøitelny, zaèala DTJ provádìt rozsáhlou adaptaci svého domu. Realizovali vlastnì mylenku hoteliéra Václava Rálie, kterou se mu nepodaøilo uskuteènit. Na pravé stranì sálu a hostinské místnosti zaèali s pøístavbou vestibulu, v nìm umístili pokladny a atny, za ním pak pøísálí, které bylo spojeno s hleditìm sálu. V prvním poschodí u pùdy se rozhodli zbudovat pokoje. Jak se pozdìji ukázalo, proponované skladitì kulis a rekvizit, které mìlo být pøistavìno vzadu k jeviti, se neuskuteènilo. I kdy
dokonèením stavby sokolovny a adaptací Dìlnického domu se sálem v Záloenském domì se nae mìsto representovalo místnostmi, jakých se najde málo ve venkovských mìstech, pøesto musíme mít na pamìti, e to byly podle svého zrodu poøád jen hostince. A tak se mi stále vtírá neodbytná mylenka, nebo chci vìøit, e se pøece jenom nìkdo najde ze stateèných, který se zaslouí o poslední adaptaci Dìlnického domu, nebo je to po vech stránkách pøímo ideální místo pro zbudová-
Z redakèní poty Autorství vyjasnìno
Paní V. Kálalová, její dopis kritizující nedostatek úcty k obìtem odboje jsme uveøejnili v pøedminulém èísle, mi poslala dopis, v nìm se mi svìøila, jak velice se jí dotklo, e jsem v prùvodním komentáøi vyjádøil podiv, proè se nepodepsala plným jménem, ale pouze iniciálami. Píe, e ji v minulosti pøi spolupráci s Chlumeckými listy byla zvyklá oznaèovat své pøíspìvky pouze zkratkou svého jména V.K. Pøedpokládala tudí, e kadý ví, o koho bìí. Je pravda, e autoøi nìkdy èlánky podepisují ifrou nebo zkratkou svého jména. U kritických pøipomínek vak podpis plným jménem dodává kritice ádoucí váhu stanoviska, za kterým si jeho autor stojí. Pøiznám se, e kdy jsem vyøizoval redakèní potu, dopis podepsaný V.K. mì zaujal. Kritická výtka v nìm obsaená byla zcela konkrétní a naprosto správná. Rozhodnì s ní nelze nesouhlasit, co jsem také uvedl v komentáøi. Zkratka autorèina jména mi bohuel nic neøíkala. Proto jsem napsal, e autorka se bùhvíproè obávala podepsat plným jménem. Nechtìl jsem tím øíci nic jiného, ne e nevidím sebemení dùvod, aby naprostá urèitost adresné kritiky byla oslabena neurèitostí jejího autorství. Nemyslím, e by v tom nìkdo spatøoval nìjaký odsudek a byl bych velmi rád, kdyby ho v tom nevidìla ani paní Kálalová. V ádném pøípadì jsem ji nemínil zahrnovat mezi anonymy, jejich písemné projevy se právem odsuzují. Naopak jsem ji zcela upøímnì a po zásluze pochválil a nyní jsem rád, e její autorství tímto zpùsobem zcela zøetelnì a naplno vchází ve známost.
Dopis z Brna
Dostali jsme dopis naeho pravidelného ètenáøe a zøejmì pøíznivce Václava Sokola z moravské metropole: Váená redakce, pøikládám èlánek
ní nádherné, reprezentativní víceúèelové budovy, v naem mìstì tolik potøebné. Jeto z pravé strany to u asi nepùjde, nebo tam ji volný prostor neexistuje, pak tedy levá strana nabízí úspìné øeení celého problému. Myslím, e tohle za úvahu stojí. A kdy by zahrada doznala parkové úpravy, získalo by se uprostøed mìsta bájeèné, vemi obdivované kulturní støedisko a dávný sen divadelníkù by byl promìnìn ve skuteènost.
Provolání k padesátému výroèí zøízení pomocných technických praporù VTNP, protoe se domnívám, e podobnì jako Vámi otiskovaná výroèí poprav H. Píky a M. Horákové, je i tuto událost uiteèné Vaim ètenáøùm pøipomenout. Ji proto, e souèasná generace vidí kolem sebe jen to, co je negativní, a neví, v jakém prostøedí ily a co musely podstoupit generace døívìjí. Vdy právì vìtina toho patného kolem nás je smutným dùsledkem pùsobení reimu let 1948 - 1989. Pokud si myslíte, e je vhodné umístit k tomu i pøiloenou fotografii, je to moné... V pøiloeném Provolání Ústøední rady Svazu PTP - vojenských táborù nucených prací v Èeské republice se poukazuje na to, e pováleèné nadìje tisícù pøísluníkù tehdejí mladé generace, ale i starích obèanù, dokonce i úèastníkù zahranièního odboje ve veobecný spoleèenský rozvoj a blahobyt byly zmaøeny, kdy na základì kádrových posudkù byli jako politicky nespolehliví zaøazeni do tak zvaných pomocných technických praporù, zøízených k 1. záøí 1950. Byli tak zbaveni monosti zaèlenit se do spoleènosti podle svých schopností a ít se svými rodinami normálním ivotem plnoprávných obèanù. Dostalo se jim køivd, poníení, dlouhé mìsíce, ba roky museli procházet stráznìmi nuceného pracovního nesazení za nepatrnou mzdu v tuhých kasárenských podmínkách. Ztratili nejlepí léta ivota a mnozí i zdraví a nezøídka v dùsledku pracovních úrazù i ivot. Dnes jim nejde ani o pomstu ani o finanèní náhradu, která, i kdyby byla sebevìtí, nevyváí to, co ztratili. Mnohem víc jim záleí na tom, aby upozornili, zejména mladé lidi na zloèiny
minulosti a varovali je pøed neteèností a shovívavostí, kterých by mohli zneuít nepøátelé demokracie v zájmu svých mocenských kalkulací. Provolání vyzývá vechny demokraticky smýlející obèany a jejich zástupce ve vech orgánech správy, vechny organizace a spolky zastávající demokratické názory a mylenky nejen k zamylení, ale i k aktivnímu pøístupu k politice. Pasivita nahrává tìm, co ji na dvakrát dvacet let ovládli nai zemi, zpùsobili nedozírné kody duchovní i materiální, celým generacím. Nedopusme nové hrùzy... Spojme své úsilí ve prospìch demokracie a proti násilí! Dopis Václava Sokola, který zail stráznì ivota v PTP na vlastní kùi, jak dosvìdèuje fotografie, která ho zachycuje po skonèení smìny v dolech (dolní øada, druhý zprava) mezi kamarády, které ichta teprve èeká, jsme dostali v dobì, kdy noviny jsou plné èlánkù o pétépácích a o jejich nárocích na odkodnìní. Vychází toti najevo, e jejich osudy jsou ménì veselé, ne se mùe zdát ètenáøùm vandrlíkových Èerných baronù. Proto pokládáme za vhodné na jiném místì ozøejmit historická fakta o tìchto dnes ji nechvalnì známých vojenských táborech nucených prací. Karel Richter
21
Kapitolky z èeských dìjin s výhledem na Chlumecko Dospìli jsme v naem vyprávìní do doby, kdy se v èeských zemích usadili Slované. Leccos jsme si o nich u povìdìli. Dodejme jetì pár podrobností. Jak se Slované oblékali? Jejich odìv byl svérázný. Rozhodnì se liil od germánského obleèení. Odìvní souèásti se ily z plátna i vlnìných látek, jednobarevných i s kostkovými vzory. Uplatòovaly se i koeiny, zvlátì ovèí. Do boje, jak tvrdí Prokopiova zpráva, chodívali slovantí bojovníci jen v krátkých nohavicích, jinak nazí. V kadodenním ivotì nosili dlouhé nebo kratí plátìné rubáe (koile), pod nimi, hlavnì za chladného poèasí, úzké nohavice (v nìkterých konèinách iroké kalhoty podvázané nad koleny), punèochy èi vlnìné ponoky. Navrch se oblékala svrchní halena s rukávy nebo vpøedu rozstøiený kabátec, který se zapínal sponkami nebo ozdobnými kovovými knoflíky (gombíky). eny oblékaly dlouhou koili a po kotníky, pøes ni zdobený svrchní odìv, pøes ramena plachetku. O spodním prádle muù i en nic nevíme, co neznamená, e je nenosili. V zimì asi pøily ke cti koichy. at si mui i eny spínali látkovým èi koeným opaskem s kovovou ozdobnou pøezkou a kováním. Na nìj se zavìovaly meèe, noe, ocílky, branièky, klíèe... K pokrytí hlavy slouily enám plachetky a átky, muùm homolovité èi ploché èepice z vlnìné látky nebo z plsti èi koeiny. V mrazech se asi pouívaly i rukavice. Obuv se nosila rozmanitá. Prostý lid se spokojil nízkými lýkovými nebo koenými opánky, krbci pøipevòovanými øemínky k noze. Vzneenìjí vrstvy obouvaly nízké èi vyí koené støevíce a také holínky do pùli lýtek nebo a po kolena. eny chodily v ozdobných opánkách èi støevíècích z kùe i z látky. Moná nìkoho zajímá, jaké byly u naich slovanských pøedkù vztahy muù a en. Pùvodnì vládlo mnohoenství. Mui si brávali dvì tøi manelky. Kníata a velmoi mìli kromì nìkolika en jetì mnoství soulonic. Církvi dalo hodnì práce, ne tyto zvyklosti navenek jak tak potlaèila. Volné mravy panovaly v rodinách. Obvyklé bylo souití bratøí s manelkou jednoho z nich nebo spoleèná ena pro dva i více bratrù. Otec èasto v loi zastupoval svého enatého syna. Kupodivu se vak trestalo cizoloství u en
22
veobecnì, u muù jen kdy se spustili s vdanou enou. Tresty byly pøísné: znetvoøení pohlavního údu, odøezání nosu, prodání do otroctví. Se svobodnou enou si enatý mu mohl uívat podle libosti. Mohl si ji také pøivést do domu, ani jeho manelka nebo manelky smìly nìco namítat. Mládei bylo povoleno pìstovat pohlavní styk zcela bez zábran, hlavnì pøi veøejných veèerních a noèních slavnostech. Panenství u dívek se nijak necenilo. Historická zpráva uvádí, e zjistil-li mu pøi svatbì, e ena, kterou si vzal, je nedotèenou pannou, mohl ji vyhnat se slovy: Kdybys byla za nìco stála, byli by tì mui milovali. Znásilnìní dívky nebo eny se podle starého slovanského práva pøísnì trestalo, pokud k nìmu dolo v domì. Kdo se zmocnil eny proti její vùli venku, v pøírodì, byl trestán mírnìji. Zákon se opíral o stanovisko, e nemusela sama do odlehlých míst chodit. Získat enu za manelku nebylo jednoduché. enich musel za nevìstu jejímu otci zaplatit slunì velkým svatebním vìnem. Dosvìdèuje to Ibráhim Ion Jákub: Svatební vìno je pak u Slovanù vysoké, v kteréto vìci je jejich zvyk obyèejem Berberù. Narodí-li se mui dvì nebo tøi dcery, jsou jeho bohatstvím, narodí-li se pak dva chlapci, je to pøíèina jeho chudoby. Dùleitou slokou ivota je jídlo a pití. I dnení èlovìk by se v staroslovanské domácnosti s chutí a zdravì najedl. Tehdejí kuchaøky vaøily jistì chutné a vydatné polévky z masa, zeleniny i z rozlièných bylin, také z mléka i z kvasu s pøímìsí mouky, rotu, krupice. Pøidávaly do nich houby, kmín, èesnek, majoránku... jako dnes. Èastou potravou Slovanù byla (a napøíklad v Rusku je dodnes) kae. Pøipravovala se z rozdrcených obilných zrn bez plev, z pohanky, krupice, prosa, jahel, vaøených v mléce nebo ve vodì. Podávala se omatìná máslem, sádlem nebo rostlinným olejem, sladká nebo nesladká k masu. Pokud se sladila, pak jedinì medem nebo sladkým ovocem. Obilná zrna se také praila a pojídala pod názvem prama. Na ruèním kamenném mlýnku si slovanská hospodynì namlela hrubou mouku, z ní se pekl pøedevím výivný èerný chléb, pojídaný témìø ke vemu, ale i rozmanité bílé peèivo, placky, koláèe nadívané ovocem, povidly nebo marmeládou.
Oblíbenou potravou bylo maso, telecí, hovìzí, vepøové (vepøi byli mení a ne tak tuèní jako dnes), koòské, na jihu se více jedlo skopové. Vaøilo se v hrnci i peklo na ohni èi v havém popelu. Do zásoby se maso suilo a udilo. Konzervovalo se solením. Pojídala se i drùbe, i kdy podle nalezených kostí v odpadních jámách asi ménì ne za naich èasù. Maso se ochucovalo hoøèicí, køenem, èesnekem nebo cibulí. Hojnì se konzumovaly ryby a raci. Sladilo se medem. Nezapomínalo se na hrách, èoèku, fazole, boby, na jejich úpravì se dodnes nic nezmìnilo. Kyselé zelí i nakládané okurky byly v kadé slovanské spiírnì. Jako saláty se pøipravovaly listy mladých kopøiv, pampeliek, ovík, avel, lebeda. Na slovanském jídelníèku nechybìlo mléko, máslo, podmáslí, tvaroh. A samozøejmì ovoce, èerstvé, suené i zpracované jako náplò peèiva, doplnìk sladkých kaí nebo jako povidla, kompoty a zavaøeniny. Jedla se i vajíèka v rùzné úpravì. Jídlo se zapíjelo vodou. ízeò Slované hasili proslulou medovinou, kvaeným alkoholickým nápojem z medu, pivem, které vaøili s chmelem i bez chmelu. Na východì se pil (a dodnes pije) kvas a také kvaené kobylí mléko, kumys. Pilo se také víno z révy, zvlá na jihu, ale i rùzná ovocná vína. Co jetì bychom si mohli øíci o ivotì starých Slovanù? Víme ji, e zemìdìlci bydleli v chatách zaputìných do zemì 30 a 150 cm, se stìnami vyplétanými proutím a pokrytými hlinìnou mazanicí, ale i roubenými z kmenù. Dejme se od archeologù pozvat do takové chaty. Vchází se dveømi, které se daly zavøít na závoru, a dokonce uzamknout a zvenèí otevøít klíèem. Sestoupí se po nìkolika schùdcích. Podlaha je z udusané hlíny, nìkdy zpevnìná mazanicí nebo posypaná pískem èi vyloená kamením. Nad hlavou máte krov pokrytý rákosím nebo slámou. Ve støee je otvor, kterým odchází kouø z kamením ohrazeného ohnitì v rohu. Pozdìji se stavìly z kamení nebo hlíny zaklenuté pece, z nich se kouø odvádìl do støeního otvoru rourovitým dýmníkem. Mohl unikat i uzavíratelným vìtracím otvorem nade dveømi. V chatách bez dýmníku se ovem, zvlátì za pomourného poèasí, drel pod støechou, jak ukázaly pokusy v rekonstruovaných chatách, a do výe 120 cm nad zemí, take
obyvatelé chaty museli chodit v pøedklonu a radìji sedìt, aby se nepøiotrávili kouøem. Celé rodinì staèí k ivotu prostor od 7 do 20 m2 (vìtinou desetimetrový). Je matnì osvìtlován ohnitìm nebo jetì louèí, olejovou lampièkou, moná i svící. Na sezení jsou tu nízké lavice a stolièky. Èasto se sedá i na zemi. Spí se na vyhrazeném místì v koutì, vystlaném slámou nebo jehlièím a mechem a pokrytém koeinou nebo vlnìnými hounìmi, které slouí i k pøikrývání. V zimì, kdy se topí, je v chatì i za mrazu teplota kolem 20 °C, v noci, kdy se oheò jen udruje, aby neuhasl, klesá blízko k bodu mrazu. Archeologové si to vyzkoueli, jak se o tom doèteme v knize Magdaleny Beranové Slované. Po stìnách je rozvìeno na høebech a hácích rozmanité náøadí, sekery, motyky, srpy, kosy, asi i atstvo. Pøedmìty, jako høebeny, noe, nùky, jehly, nitì se ukládají na nástìnné polièky. Pøi stìnách jsou sloeny kùe a koeiny, zásoby pøíze, obuv. Je tu také malý, jednoduchý tkalcovský stav, na nìm eny vyrábìjí podomácku plátno. Poblí ohnitì nebo pece jsou sloeny nádoby a potøeby na vaøení, nádoba s vodou, keramické hrnce, døevìné misky a líce. Ke kadé chatì patøí zakrytá zásobní jáma na obilí a podzemní sklípek na potraviny. V osadách, které nejsou nijak veliké, kolem deseti chat, se pase a volnì pobíhá dobytek i domácí zvíøata. Naly se jámy na odpadky, ale ádné záchody nebo latríny, co neznamená, e je Slované neznali, ale je dost moné, e vesnièané za potøebou odskakovali do lesa, který byl vude kolem na dosah ruky. Za mrazù brávali domácí zvíøata k sobì pod støechu. A pozdìji se stavìly pøístøeky a chlévy. Výstavnìjí obydlí se budovala na hraditích, která byla pøedobrazem mìst. Najdou se tu sruby seøazené do ulic. Jsou prostornìjí, mají dvì i více místností, malá okna, nìkdy u i maltou zpevnìné nebo prkenné podlahy. Nìkteré stojí na kamenné podezdívce. Vyskytují se i poschoïové domy s obytnými místnostmi v patøe a se sklípky a sklady v pøízemí. V hraditních obydlích u byl jednoduchý nábytek, stoly, lavice, na spaní palandy, a dokonce postele. Mnohé domy slouily nejenom k bydlení, ale i jako øemeslnické dílny. Zámonìjí øemeslníci a pøísluníci kníecí druiny si mohli dovolit i dvorky s rùznými pøístavbami a zahrádky èi ovocné sady. Sídla kníat a dvorce velmoù, jako napøíklad libické slavníkovské hraditì se vyznaèovala znaènou rozlo-
hou, výstavností, vìtím poètem místností v obytných palácích i vnitøním vybavením. Velkomoravská kníata v 9. století dokonce ji pøebývala v kamenných palácích, jejich základy byly objeveny v nìkdejím Rastislavgradu u Mikulèic (hlavním mìstì kníete Rastislava) i ve Veligradu u Uherského Hraditì (pùvodním Velehradu, sídelním mìstì velkomoravského krále Svatopluka).
rezidence. Velkého rozmachu dosáhlo jejich elezáøství. Poblí nalezi elezné rudy budovali i celé baterie tavicích pecí. Vyrábìli výteènou ocel pro výrobu meèù, seker, noù, otìpù a kopí, ale i seker, motyk, lopat, elezných radlic. Kadá osada mìla kováøskou dílnu, kde se kuly podkovy a vyrábìly rozmanité nástroje. Na hraditích se uplatòovali kováøi ovládající sloitìjí øemeslné dílo, jako svaøování, tvr-
Rekonstruvané èasnì slovanské obydlí ze 6. století v Bøeznì u Loun V hraditích archeologové zjiují jámy na odpadky, zbytky parních lázní, nìkde i jakýchsi kanalizaèních lábkù i zbytky døevìného dládìní ulic. Výjimeènì i latríny a fekální jámy, co neznamená, e by taková zaøízení na hraditích vìtinou chybìla, ale nesnadno se hledají a identifikují. Nìmecká nacionalistická historiografie líèila Slovany jako zaostalý lid, který vechnu pokroèilou kulturu pøebíral od Germánù. Je to le. Archeologové i historikové podávají nesèetné dùkazy o vestranné vyspìlosti Slovanù. Byli pøedevím zdatnými zemìdìlci, chovateli dobytka, ovocnáøi, vèelaøi a rybáøi. Velmi brzy se nauèili vypalovat cihly a støení taky a stavìt kamenné zdivo, kostely a kníecí
zení, pøivaøování. Vznikala specializovaná øemesla: zbrojíøské, noíøské, uzdaøské, kovotepecké, perkaøské. Velké dokonalosti dosáhla i jiná øemesla, sedláøství, obuvnictví, výroba textilu, krejèovství a èepièáøství, hrnèíøství, ale i øeznictví, pekaøství... Pronikli i k tajemství výroby skla... Takoví tedy byli Slované. Nová, mladá míza evropského lidstva. Pøenesme se do 6. století. Expanze Slovanù pokraèuje. Zdá se, e zaplaví Evropu jako kdysi Keltové a Germáni. Ale od východu se blíí hrozivé dunìní kopyt. Vpád Avarù. To vechno má své dùsledky i pro ná kraj. Ale o tom si budeme povídat zase pøítì. PhDr. Karel Richter
Víte, e... Od 30. èervence 2000 se v Husovì sboru CÍRKVE ÈESKOSLOVENSKÉ HUSITSKÉ opìt slouí bohosluby v den sváteèní, co je DEN PÁNÌ. Slouí se kadou nedìli od
9.00 hodin, nebo tomuto dni odpoèinku Hospodin poehnal a pøikázal, abychom tento den sváteèní svìtili. Jaroslav Tesaø duchovní CÈSH
23
Co psaly Chlumecké listy pøed 60 lety 7. 9. 1940
Jednání mìstského zastupitelstva Na pondìlí 2. záøí 1940 bylo svoláno mìstské zastupitelstvo v Chlumci n. C. ke schùzi, jí pøedsedal starosta mìsta Frantiek Jiroutek za pøítomnosti 20 èlenù, zapisovatele a mìst. tajemníka K. Nováka. Po schválení zápisu o poslední schùzi byly pøijaty a schváleny tyto zprávy z mìstské rady: Usnesení, aby byli dáni do okresního chorobince Marie Peèínková a Alois imák - usnesení o prodlouení pronájmu polí u obecního lesa (stavenitì pro kasárna) na 4 roky t.j. do 1. øíjna 1944 - oznámení, e zemským úøadem byla provedena personální revize u mìstského úøadu - oznámení, e bylo zapoèato se stavbou dvou domù pro eleznièní zamìstnance a zbourány domky na býv. triti èp. 4-I, 107 a 108-I. Máte-li doma pøipravené odpadky, pro které si nikdo nepøichází, není u vás v poøádku organizace sbìru. Dotazem na obecním úøadì nebo u úøedníka povìøeného sbìrem zjistíte, kde je závada. Mìjte stále na zøeteli, e odpadky jako starý papír, hadry, stará guma, elezo apod. jsou dùleité suroviny a jejich rychlý návrat k novému pøepracování je ádoucí. 7. 9. 1940
Témìø pùl století tiché práce k podpoøe bliních Jubilejní den podpùrného spolku Lidumil v Chlumci n. C. (v-s) V nedìli dne 8. záøí vzpomene podpùrný spolek eleznièních zamìstnancù Lidumil výroèí 40 let od svého zaloení tichou vzpomínkou na mrtvé èleny spolku na místním høbitovì a odpoledne poøádá na sokolském cvièiti koncert eleznièáøské hudby z Hradce Králové. Pøed ètyøiceti lety, dne 8. záøí roku 1900 dalo 29 eleznièáøù v Chlumci n. C., základ podpùrnému spolku, jeho ulechtilé poslání bylo v dalích letech pochopeno daleka vìtím poètem eleznièáøù. Ve starých zápisech se doèítáme, e prvním pøedsedou spolku byl Dominik Richter, prvním místopøedsedou Jan Ettl, jednatelem Antonín Uhlíø a pokladníkem Heøman Hofrichter.
24
Ètyøicítky spolku doívá se dnes 8 ze zakládajících èlenù. Jsou to v Chlumci Antonín Doleal, oficiál, Heøman Hofrichter, oficiál, Fr. Malina, lampaø, Antonín Tomáek, oficiál a Václav Veselý, oficiál. Mimo Chlumec bydlící Josef Krejèí, podúøedník v Holicích, Václav Kropáèek, vrch. oficiál v Praze a Antonín Zavøel, vlakvedoucí. Za dobu 40 letého trvání se ve vedení spolku vystøídalo pouze osm pøedsedù, co svìdèí o druném duchu v jakém, je spolek veden. Ètyøicítku slaví dnes spolek v èele s tìmito funkcionáøi, pøedsedou Aloisem Tesaøíkem, adjunktem drah, místopøedsedou Karlem Vooustem, vlakmistrem, jednatelem Stanislavem Medkem, dozorcem posunu a pokladníkem (jedním ze zakladatelù) Antonínem Tomákem, oficiálem. Spolek má dnes 428 èlenù, kteøí mají svým èlenským pøíspìvkem zajitìnu podporu pro pøípad úmrtí. Z pøíspìvkù ve výi 1 K mìsíènì koná spolek své lidumilné poslání a za 40 let svého trvání vyplatil na pohøebních podporách 105 tisíc K. irí veøejnosti je znám spolek Lidumil svými kadoroèními podniky, vìneèky a pøíleitostnými zábavami, jich výnos pomáhá plniti poslání spolku. Lidumil je znám irí veøejnosti té tím, e aèkoli disponuje velmi omezenými prostøedky, nezanedbá jediné pøíleitosti darování a sebemení darem vdy podá dùkaz, e své lidumilné poslání chápe v irím mìøítku, neli jako povinnost k svým èlenùm. Jubilejní vzpomínka spolku Lidumil zaslouí proto pozornosti vech ostatních korporací a veho obèanstva. 7. 9. 1940
Padesát let Mateøské kolky v Chlumci nad Cidlinou V tìchto dnech se opìt otevøely dveøe Mateøské koly, aby naim nejmením byla poskytnuta péèe pøi prvních krùècích do ivota. Prohlííme-li dnes Mateøskou kolku v Chlumci mùeme býti hrdi na tak krásné prostøedí pro své dìti a zároveò cítíme povinný vdìk jak mìstu, tak naí spoøitelnì, e tak vzorná kolka se stala skutkem. Nemùeme ádati více èistoty a spoøádanosti ne jakou vidíme zde. Po vech stránkách pøíkladné prostøedí a v nìm dvì lidské due s nelíèeným opravdovým citem k na-
im dìtem, pìstounka pí Kolocová a kolnice pí Sýkorová. Vládnou v tomto dìtském ráji, záøícím stále (pìt let po vybudování koly novotou, s pøíkladnou obìtavostí a starostí a proto je to prostøedí naí Mateøské koly dìtem tolik milé. Pøed padesáti lety V skromnì zaøízeném kabinetì dnení kolky je chována kronika, v ní se o zaloení kolky doèítáme: Zdejí obèanská zálona chtíc dùstojnì a trvale oslaviti památku ètyøicetiletého panování Jeho c.k. apot. Velièenstva Fr. Josefa I. usnesla se po návrhu starosty p. Fr. Kreuzmana na tom, zøíditi a svým nákladem udrovati mateø. kolu, za tím úèelem na svùj úèet dala zálona slunì upraviti bývalou kolu è. 46-II a opatøila nábytkem a pomùcky uèebné. Povolení ku zøízení a otevøení této mateøské koly udìlila velesl. c.k. zemská kol. rada vynesením svým ze dne 20. listopadu r. 1889. Slavnostní vysvìcení konáno dne 1. ledna 1890. Pìstounkou ustanovena sl. Rùena Loupá. Po odchodu sl. Loupé r. 1894 ustanovena sl. M. Kudrlíèková a do r. 1897. Odchodem sl. Kudrníèkové uprázdnìné místo udìleno sl. M. Mágerlové pozdìji provdané Sojkové. Pozdìji pùsobila na mateø. kole sl. M. Hellerová a J. Kolocová. Za to pùlstoletí prolo lavièkami naí kolky velké mnoství dìtí, dnes dospìlých obèanù, kteøí jistì rádi vzpomenou na své dìtství a prostøedí mateøské kolky. V èem tkví význam mateøské kolky Úèelem mateøských kol jest doplòovati výchovu rodinnou tam, kde rodina sama nemùe dostateènì vyhovìti poadavkùm øádné péèe o dìti. Styk s dìtmi, tak dùleitý pro zdravý a vestranný rozvoj dítìte, doporuèuje se dìtem ze vech spoleèenských vrstev. Ji Komenský naznaèil v èem a kterak mláde útlá v dobì pøedkolní má býti vedena a cvièena. Podle jeho idejí, zásad a pravidel vedou si vechny mateøské koly, ovem s ohledem na nynìjí nae pomìry a poadavky. Styk s dìtmi jest dùleitý a kadé normální dítì po nìm touí. V dìtské spoleènosti proívá dítì pravé dìtské radosti, zvykne si spoleèenskému i-
votu a zvyká podøíditi svou vùli. Dítì od dítìte se také nejlépe uèí, nejlépe si rozumí. Dìti jedináèkové nebo dìti, které jsou vìkem od sebe pøíli vzdáleny, nepoznají také soucitu druhova ani soucitu k dìtem, jsou chudí na city ne dìti ijící v dìtské spoleènosti. Také vliv jiného prostøedí a okolí, ne má dítì doma silnì pùsobí. Dítì se
tu cítí rovnocenným èlenem spoleènosti má stejná práva a povinnosti.
Nae zdraví
ivotnì dùleitých látek pro matku a plod o pro dìti a mláde - ke zdravému rozvoji a rùstu o k úèinné prevenci, proti rakovinì - podpùrná léèba nádorù o pøi anémii - melasa obsahuje plných 10 % eleza o pøi zácpì - váe na sebe odpadové kodlivé látky o pøi ekzémech a lupence ke koupelím Pøi pravidelné dlouhodobé konzumaci tøtinové melasy dochází k regeneraci krevního øeèitì, nervového systému, k proèitìní lymfatického systému. Dochází k regeneraci celého organismu vlivem úèinku vech obsahových látek, které jsou v ideální kombinaci a jsou rostlinného pùvodu. Tento vynikající pøírodní produkt je v západních zemích známý a populární ji dlouhá léta. V severní Americe je melasa pouívána jako bìné sla-
U celá tisíciletí znali uèenci léèivý úèinek rostlin a cílenì je pouívali. Nyní jsou jejich vìdomosti opìt vyuity a navíc podloeny èetnými lékaøskými a vìdeckými studiemi. Mezi potraviny, které pouívala lidová medicína a nyní se objevily na trhu, patøí tøtinová melasa - èerný zázrak. Je to vedlejí produkt výroby cukru z cukrové tøtiny. Výivovì cenná áva se koncentruje, cukr vykrystalizuje a zbývá hustý sirup, který obsahuje mnoho ivotnì dùleitých látek, vitamínù a stopových prvkù. Lékaøi tento vynikající dar pøírody doporuèují: o na artrózu - odstranìní bolestí kloubù a bederní páteøe o pro sportovce - pøi zatíení kloubù o pro seniory - zlepení zdravotního stavu o pro tìhotné eny - nezbytný pøíliv
Zdravotní problematika
Obèanka naeho mìsta paní E.A. se dostala do sporu s oetøujícím lékaøem ohlednì pøedání zdravotní dokumentace novì zvolenému lékaøi. Obrátila se proto na ministerstvo zdravotnictví a z jeho odpovìdi vyjímáme následující: 1) Kadý obèan má právo na svobodnou volbu lékaøe. 2) Oetøující lékaø je povinen pøedat novì zvolenému lékaøi zdravotní dokumentaci èi výpis, který je bezplatný. Zdravotní dokumentaci je moné pøedat i na ádost pacienta. 3) Povinnost pøedání zdravotní dokumentace se týká vech lékaøù: napø. praktických (obvodních), zubních, enských, oèních, dìtských. vh
Co potøebuje nae mateøská kolka V padesátiletém výroèí kolky je pøíleitost dáti kolce co jí chybí, a není toho mnoho. Skromné poadavky výchovy ve kolce neádají ne roènì nìkolik seitkù a tutièek na kreslení
vlastnì první dìtské èmárání, nìjakou hraèku, aby pìstounka nabyla bezradná jak uspokojit své svìøence, má-li dnes k disposici inventáø, který sama léta opravuje a oetøuje, ale který vzdor její péèi pøece jen se zmenuje a chátrá. V jubilejním roce naí mateøské kolky je nejlepí pøíleitost k darùm. Kdo bude první?
didlo. Sladí se s ní mléko podávané pøed spaním, kae z ovesných vloèek i lívance. Hodnota a úèinek melasy se peèením ani vaøením nemìní. Melasa obsahuje ménì kalorií oproti ostatním sladidlùm - asi o polovinu ménì ne cukr a o dvì tøetiny ménì ne med. Díky svému sloení je lepím a trvalejím zdrojem energie. Bylo by ale mylné oèekávat, e po jednomìsíèní konzumaci tøtinové melasy zmizí dlouholeté nemoci, které jsou mnohdy problematické i pro medicínu. Rychlost úèinku melasy je závislá na stáøí pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu, druhu nemoci a na mnoství uívaných denních dávek. Podle názorù nìkterých lékaøù by mìla být tøtinová melasa na kadém stole jako zdroj ivotnì dùleitých látek a slouit nejen jako prevence pro dospìlé, ale také pro dìti a sportovce. Jana Luòáková
Víte, e... n MUDr. Pavlata, provozuje soukromou praxi v oboru ortopedie ji i pro pacienty veobecné zdravotní pojiovny a to kadé pondìlí od 15.00 hodin v Mìstském zdravotním støedisku na Jungmannovì ulici. n Hodiny slouí k udávání pøesného èasu, ale ty na vìi kostela sv. Vorily velmi èasto nejsou v chodu. n Podchod u Finanèního úøadu v Praské ulici je koneènì opraven a záøí èistotou. n Nìkteré organizace, které mají pronajaty skøíòky v Jungmannovì ulici, neobmìòují delí dobu vývìsky. Napø. ve vývìsní skøíòce KDU-ÈSL se doètete: dne 30. listopadu 1999 probìhne poslední rozlouèení s bývalým pøedsedou KDU-ÈSL Ing. Josefem Luxem;
DDM poøádá zájezd do divadla DRAK v Hradci Králové dne 25. 6. 2000. n Kdy sjedete z hlavní silnice do vesnice Obìdovice, budete pøíjemnì pøekvapeni vzornou úpravou veøejných i soukromých prostor. Vude bezvadnì posekaný trávník, kvìtinová výzdoba pøipomíná vesnice a mìsta v Nìmecku èi v Rakousku. Pøíklad hodný následování. n Posezení u Sovova dubu vám znepøíjemní nìkolik rojù sròù. Ty jsou velice nebezpeèní pro iroké okolí. Zbaví nìkdo památný dub tohoto hmyzu? n V okolí Chlumce n. C. je celá øada pozemkù znaènì zaplevelena. Bylo by prospìné majitele tìchto pozemkù poádat, aby se o nì náleitì postarali.
25
Marie Adamcová
Vzpomínky KLAMO Klamo nebyla velká vesnice. Døepìla v upadlinì, jak kvoèna na hnízdì, nenápadná ze vech stran. Nali byste ji na støedu odvìsny mezi Cidlinou a Labem, které se v nehlubokém úhlu stékají u Libice nedaleko Podìbrad. Na obecné kole jsme slabikovali za války z dvojjazyèných uèebnic, e leíme v Ebene Polabí, v níinné rovinì a mì dodnes ten nesprávný údaj udivuje, protoe tady, v naí krajinì se stékají pøevaly hlíny, vzduté do mohutných vln. Ves leí pod zalesnìným kopcem, uhnìteným z jílu, nánosù písku a drobivé opuky plné otiskù moøských lastur a velijaké dávné chamradì mìlkého moøe. Oupadlinu, jak øíkali kdysi, vyhloubilo silné pramenitì v bývalém husinci, pøiivované potokem z prameni pod Vápnem a ze Stráovského rybníka. Zásobovaly velký rybník pièák. Pod hrází s cestou padala voda do hlubokého úvalu. Stráò se strmým spádem patøila k hospodì Chárových, od které vedla stezka k dolním rybníèkùm, pro podrouené sousedy velmi nebezpeèná. Z druhého bøehu od zadního Bahòáku bylo stoupání povlovnìjí, patøilo k usedlosti Lhotákových. Od nich se dírou v plotì dalo projít pìinou mezi rybníèky. Vonìl tu silnì pukvorec a samozøejmì bahno. Nad pøedním rybníkem u stoupala stráò prudce vzhùru do náhorní rovinky, kde kdysi stávala tvrz. Teï tam stála pastouka, kterou odkoupil èi asi spíe dostal nájemník Kvasnièka, výrobce kotiat i koù. Pak tu il jeho syn, Nebotík Kvasòa, jak mu, jetì za ivota, øíkala jeho ena pro neuvìøitelnou vychrtlost. Pøes cestu, z které se krásnì sáòkovalo, byla ve svahu jetì domkáøská usedlost Vondrukových. U nich bylo vidìt zbytek opevnìní tvrze z opukových kvádøíkù, kterého vesnièané pozdìji vyuili jako zadní zeï chlívkù. U kapelníka Tìíka pokraèovalo opevnìní v pravém úhlu a to tu slouilo jako podezdívka králíkárny. Tak skonèila slavná historie dávných èasù, kdy tvrz i pár domkù v podhradí obklopoval prales. Bainatý, nebezpeèný, s vyïaøenými políèky, kde moje praprabáby a prapradìdci zdìlávali pùdu a bosýma nohama vylapávali cesty a pìiny, kudy vìtinou chodíme dodnes. Parèík, na jeho okraji strouha z Bahòáku protékala, býval kdysi jistì také rybníkem, a tak soustava vod vy-
26
tváøela ochranu tvrze. Druhé ochranné rameno tvoøil potok z pramenitì u Køivkových, kam se stékaly prameny z Koziny a vrchu v Èerných. Z rybníkù se zachovalo jedinì Plivátko, peèlivì vydládìné ulovými kameny. Propoutìlo stavidlem vodu do strouhy, kterou jsme jako dìti nesmírnì milovali. Jarní vody bývaly prudké, zaèasté pøetékaly pøes cestu a zatarasily nám cestu do koly. Po nìm jsme poutìli krabièky od krému na boty jako lodì a bìhaly za nimi a k poltrubì, kam bouølivì vtékaly vody z obou ramen a vìtinou nechaly nae lodì ztroskotat. Ty, které obstály, vypluly do posledního rybníku Homoláku. Zvedni hlavu od proudu vtékajícího do hladiny, uvidí krajinu mého srdce. Rybník, jiní stráò naí zahrady s domem, lidmi v nìm, se vemi zvíøaty, celé to území mého dìtství se nesmazatelnì otisklo do mé pamìti, uloeno hluboko, kam mohu kdykoliv odejít. Zas prolézat vemi kouty, hovoøit s tìmi, kdo tu dnes u nejsou. Dívat se na protìjí stráò, na tøi selské usedlosti Havlínových, které jsme rozliovali pøídomky Bejvalovi, Kopeckovi a jako poslední v øadì, u jejich domu Homolák konèil, byli Doleních. Ten zdánlivì malý kus zemì byl rájem mého srdce. Vydmutá èást z nepøetritého toku èasu posazená do relikviáøe mého mozku. Aby tu, ale jen s mou jsoucností, pøetrvala. Se vím se smiøuju, ale s tím, e mizí iví lidé z mého ivota, plni plánù, za sebou léta úporné práce, situací k zoufání, støídavì astní a smutní, unavení prací, ze které mìli více jiní ne oni sami a náhle je zubatka vytáhne z dìní a vykáe do zapomenutí. Vlna za vlnou a generace za generací. A dokud ijeme, zdá se nám ten okamik tak vzdálený. Mladí jsou krásné nenaplnìné truhlice, do které chvatnì shánìjí obsah. A staøí u pøeplnìné, otøískané, pøetékající. Úvahy, vzpomínky, pøemýlení, stovky pøeètených knih, úzkosti a strachy, vechno narvané a u stojící na pùdách èasu, zdánlivì nepotøebné, stohy denního tisku s aktuálními zprávami, peèlivì sledované, døíve ne proletìly komínem k rozdìlání ohnì. Otec prostál hodiny u chraplavého rádia Philips, ucho na látkovém kruhu. Bum bum, bum bum. Zaznìla znìlka z Beethovena a po ní u pochodovali Nìmci do hlubokých plání Ruska, otec si tiskl upracovanýma,
velkýma rukama hlavu a pøepichoval praporky na mapì stále vý, ustaranì pøemìøoval chùzí kuchyní sem tam a jen dvakrát obela zemìkoule kolem slunce, mìli jsme Nìmèourù plnou stodolu, matky s malými dìtmi v horním pokoji. Zoufalých nìmeckých rodin, vezoucích na vozech taených koòmi i kravkami celý svùj majetek. Vìtinou jen eny, starci a dìti. Mui a chlapci byli na frontì i kulhaví a poloslepí. Celé vsi utíkaly pøed Rusy k západní frontì. Soucit byl silnìjí ne nenávist. Lidé jim dávali i jídlo, atstvo, a kdyby jedna holka z Hitlerjugend nestøelila po Drábeèkovi, který by ji rád - no. Byl celý ivot k enským nevybíravý, mohli u nás pobýt déle. Takhle musili dál. Bylo mi tøináct let. Otec se tìil na mírový èas. Kdyby tak mùj padesátiletý otec vìdìl. Od plotu naí usedlosti, ve které se usadil Matìj Zima ji kolem roku 1650 a kde se udrovalo generaènì rychtáøství, pokraèovala zástavba vsi východním smìrem ke høbitovu. Vedle byli Vlkovi, pak Hladíkovi, pak dùm pro naeho koèího, Fialovi, kapitínek Kvasnièka, Macháèkovi, kam se pøienil dìdeèkùv bratr, Zimovi, také pøíbuzní. Po letech jsem se zastavila u jejich plotu a vyhlédla Vìra, mladí sestra neastné Marie, která zemøela v krásných osmnácti letech a my zvìdavé dìti se ly podívat na vystavenou mrtvou. Dlouho jsem potom nemohla jíst játra, které byly ten den k obìdu a zdávalo se mi ve snech dlouho o koích lutých hlav místo zelných hlávek. Podívala se na mne moje drahá tetinka, pøestoe u témìø ètyøicet let mrtvá, tak autentická, jen hubená, to tetinka nikdy nebývala, a mne zalilo teplo vzpomínky. Nae vsi byly propletence vztahù, a jestlie jsme øíkali vem starím strejèku nebo tetièko, bylo to v podstatì oprávnìné. Jako mi utíkají ze zahrádky fialky èi krokusy a lezou mi sem kopøivy a neznièitelné pampeliky, tak moje pratety a prastrýci zakládali nové usedlosti v naí i okolních vsích. Pak u byli jen Drahokoupilovi, u nich v pøední svìtnici trùnil zlatý heligón, pak velká zahrada Køivkových a jejich stavení, Øíhovi a Havlínova stodola. Pøes ulici teta Sejkorová, kovárna, Èíkovi a hrobník. Od nich vedla nová ulice Èuraje postavená z výhodných pùjèek za první republiky. Druhá èást vesnice se táhla po obou stranách silnice. V ohybu stála kola. Spolu s parkem a sochou svobody, na památku sedmnácti padlých v první svìtové válce, vytváøela velkou náves. Kolem u nebyla stará zástavba, a na nìkolik usedlostí to byli
novì pøíchozí v prùbìhu století. Zakusovala se do okraje lesa, který stoupal do vysokého høbetu. Konèil a u títa lomem na slín. Dnes ves konèí novým stavením na poli, kde jsem vázávala snopy - ó bìda, kdy to byl jeèmen, také vybírala brambory èi plela v jeteli holubí vole. Otec býval dùsledný, a pokud dal pøíkaz Maøenko, vezmi si hrábì a uhrab meze kolem pole Na podhájí! nedalo se odmlouvat, ale jen poslechnout. Meze Na podhájí jsem nemìla ráda, kvetla na nich svízel, silnì a krásné vonìla, ale tak tìko se po ní lo, zaplétaly se do ní nohy a nedalo se na ní usednout. U lesa byla ale tráva hebká, mohutné duby byly jak kulisy z loutkového divadla, ale jen nìkolik metrù od okraje byla hromada haraburdí, hrncù, rour a støepù z tolika rùzných talíøù a hrneèkù, tak nezbytných pro dìtské hry. Otec si tu chtìl èasem postavit vejminek. Byly to jen sny. Od té doby se udála tak hrozná dìjství. Teï tu je víkendová výstavnost. Maminka prodala to pole ve svých osmdesáti letech, aby mìla nìjaké peníze, tìilo ji je mít. Od pøíjezdové cesty pana Mohority je vidìt chlumecký zámek. Cesta ústí do køiovatky hlavní silnice do vsi, opaènì na hlavní do Pardubic nebo pokud se dáte vlevo, do Chlumce. A pokud jedete na kole, jedete z kopce, setrvaèností se dá jet i dost daleko, ale pak musíte kolo silnì rozjet, protoe musíte vyjet kopec do Borku, po pardubské státovce klapete jen mírnì. V Novém Mìstì dolù a nahoru a na hradecké je seup a znovu vzhùru a lapat ze vech sil, a pak zase z kopce kolem bronzového sedláka, který tu stojí na pamì tìch, co tak patnì u Chlumce dopadli i s mým praprastrýcem Matìjem. Jestlipak se opil i on? Zajímavá je jen shoda okolností. Pøi odhalování sochy mìl mít mùj otec proslov a uvítání presidenta Benee. Byl by jistì pøítomen i autor sochaø Obrovský. Asi by s ním prohodil nìjakou vìtu. Byla vak tak napjatá politická situace, e k slavnosti ani nedolo, president odjel do exilu a nás zanedlouho okupovali Nìmci. Bylo mi tehdy est let. V autorovi díla by otec pozdravil budoucího pøíbuzného. Od jeho sochy byl u na dosah povìstný rybník, kde se utopilo mnoho povstalcù. Asi to byla oklivá øe. Pìkný dárek za krutou robotu. Ale to jsme témìø v Chlumci. Projedeme jen bývalou hrází nad bývalým rybníkem s bývalou alejí lip... Dìtství je bezesporu urèující pro kadého z nás. V nìm si vytváøíme modely pro pøedstavy o tìstí, kráse, pro dùleité hodnoty, kterými budeme chtít do budoucna vyplnit svùj ivot.
I o velikosti, opravdovosti, zmìnách barevnosti støídání poèasí. Dítì je jako houba, která nasává, ani by byla nucena svou vùlí. Pøirozenì nabírá ve smysly i pokokou. Je to obdivuhodné období a obdivuhodná bytost. A narodí-li se na správném místì, milujícím rodièùm, je to velký dar ivota. Klamo byla ráj. Nikdy jsem necítila rozdíl mezi mìstem a vesnicí. Naopak. Chlumec, jediné mìsto, které jsem poznala do svých deseti let, mimo jeden zájezd do Prahy, mi pøipadal jak ubohý slepenec domkù, které nemìly ani poøádný vjezd s vraty, na kterých se dalo tak krásnì jezdit, zahradu vìtinou ádnou a místo stodol spíe jakési kùlnièky. Co vìdìly mìstské dìti o radosti a závratích ze skokù z pater stodol do ètyømetrových hloubek do slámy pøístodolkù, o rùznì obtínostních stromech k lezení, o rùzných chutích jejich hruek nebo jablek. Dítì má jiná mìøítka pro zajímavost a krásu a kdybyste se mì tehdy optali, která kvìtina je nejkrásnìjí a já byla schopna vám nìco sdìlit, urèitì bych øekla, e lopuch. Obdivuhodná kvìtina. Tak obrovské listy, pod kterými se dalo i schovávat nebo jen lelkovat a sledovat nepøetritý spìch mravencù nahoru a dolù po stvolech, kvetla nádhernou modrofialovou tìtièkou a ta se na podzim zmìnila v pøilnavou kulièku, kvalitnìjí ne suchý zip. Dala se pouívat jalo knoflíky èi jen tak k legraci. Takových podivuhodných vìcí, rostlin a zvíøat tam bylo dost, byly to zdroje radosti a obdivu v zimì i v létì. Lidé byli k sobì tenkrát laskaví a míli. A ivly mìly dramatický prùbìh. lo vdycky o ivot a o úrodu, na které ivot vesnice závisel. Byli jsme úèastníky dramatických útìkù pøed bouøí z polí, kdy dospìlí sbírali chvatnì své svrky a rychle se snaili zachraòovat, co bylo v té chvíli nutné, zatím co klikatiny bleskù protínaly ztemnìlé nebe, které jsme úzkostnì pozorovali, jak se témìø vaøí a narùstá do hrozivých útvarù. A i kdy nás dospìlí dreli za ruèièku, cítiti jsme jejich i svùj strach. Tehdy nebyl ivot tak lehký, ale mìl v sobì heroiku a projevy hrdinství a dodával lidem vánost a dùstojnost. Ráda na nì vzpomínám. U mezi námi nejsou. Ale v mé pamìti ijí, patøí k tomu nejlepímu, co jsem zaila. kola byla ukonèením svobody. Pøináela vak jiné zajímavé èinnosti. Kreslení, psaní, ètení a bohuel i válku. První události zaèaly pøíjezdem mé milované tetinky. Pøivezlo ji nákladní auta i s nábytkem a obleèením. Vystìhovali ji z Liberce Nìmci, a tak pøijela domù, ne si najde práci nìkde poblí. Byla uèitelka. Uèila v Bydovì
a do konce války. Pozdìji u ní bydlel bratr, který chodil do gymnázia. Díky jí, je mi Bydov blízký a milý. Vzápìtí následovala druhá událost. Otec obdrel povolávací rozkaz. Byla mobilizace. Asi za ètrnáct dnù mne maminka vzala s sebou do Jaromìøe. S nosem na skle vagónu vláèku jsem byla udivena jinými svìty. Z Jaromìøe pamatuji jen velkou zelenou plochu, s velikými stromy a pískovými cestièkami, lemovanými stromky s korunami ve tvaru kulièek. Na vzdáleném konci pískové cesty se objevil voják v pøiléhavé uniformì, tak malý v té dálce. Èím víc se pøiblioval, rostl a rostl, na uniformì zaèaly svítit knoflíky, pøezky, vysoké jezdecké boty. Tatínek! Byl krásný. Rodièe se objali. Byli veselí a astní. Po jeho návratu se objali opìt, ale plakali. Ten rok se plakalo èasto a nejvíc toho dne zjara, plného plískanic. Nastala okupace. Na vem leel smutek a stísnìnost. Vedly se vzruené debaty. Na sýpce se urychlenì stavìly zdvojené zdi a v noci se mezi nì støechou sypalo obilí, aby bylo na mletí, pro drùbe a konì. Jinak vechno sebrali na dodávky. Nìmci u selské praktiky znali a poklepem zjiovali stav zdí, propichovali slámu na pøístodolcích ve stozích podávkami. Jako dnes vidím Vìru Èíkovou, jak chvatnì rozebírá máselnici a díly vkládá do koe a s nákladem rychle spìchá do stohu, kde se umnì snaila zahrabat svùj náklad do slámy. Do koe nabírala slámu, to u Nìmec skákal po stohu. Vysypal její ko a probíral se jeho obsahem. Vìra byla veselá a nikdy se nebála. A Nìmec natìstí nelápl tam, kam nemìl. A teï po dlouhých letech jsem se dozvìdìla, e pøepady konali na udání dobrákù. Vìra byla u nás zamìstnaná, aby unikla totálnímu nasazení. Jejich jednadvacátý roèník daroval ministr Moravec na pomoc Øíi. Nasazení se nakonec nevyhnul starí bratr Drahomír. Byl nasazený v Rawensburgu. ivot ale probíhal ve svých vednodenních povinnostech dál. Dítì bere vechny skuteènosti jako normální souèást dìjù a jetì je vpraví do svých her a zábav. Jako jednu z nich brali nai mou chu pokreslit kadý papír a pøeèíst, co bylo jak tak pøimìøené mému vìku. V polovinì okupace jsem u jezdila do koly do Chlumce. Zaèala jsem mìsto vnímat jinak a oceòovala jeho klady. První rok jsem bydlela s Dáòou, celoivotní kamarádkou, o které jsem pojala úmysl u v pìti letech, e a budu umìt psát, napíu román O vìrném pøátelství. Byla neteøí pana Ryby, øeditele koly. To, jak se svìt dìtí od dospìlých lií, je ilustrováno na tom, e jsme vùbec
27
netuily, proè jejich dcera, paní uèitelka Plítková chodí v èerném. Nebylo to dlouho po vykonání rozsudku smrti na vech èinovnících chlumeckého Sokola. Mezi nì patøil i její mladý mu. Jen kdyby mne pan øeditel neuèil na housle! Ty mne týraly u od obecné koly. A ani bych si uvìdomila, jak se jich zbavit, hrála jsem tam, kde by-
lo lento rychle, rychle zase pomalu. Nevinnì jak blbec. Pan øeditel si zoufal nad svou pedagogickou nedostateèností a mne maminka dala uèit na piáno a na zpìv k paní Klemensové. A tak jsem poznala èervený pokoj v majorátním domì a malou energickou dámu vdy v èerném a s ní Chopina, Menddelsohna - Bartoldiho, Smetanu
a Dvoøáka. To u jsem dennì dojídìla do koly na kole a mìla pocit, e létám. Projídìla jsem nádhernou krajinou v jejích neustálých barevných promìnách s vùnìmi, patøícími vdy právì jen k tomu dni. Ty nádherné zamené dny bramborové vùnì v namodralém mléèném oparu, ke kterému patøily u kvìty ocúnù.
Tip na výlet
Projedeme obcí, a a se dostaneme na silnici u hospody, odboèíme po silnici vpravo. Projedeme kolem baroknì pøestavìného, pùvodnì gotického, kostela sv. Jiljí z roku 1361. U kostela stojí i barokní døevìná zvonice. Na køiovatce odboèíme vlevo smìrem na Kolesa. Stále po silnici projedeme Komárovem (12 km) a kolem závoditì se dostaneme do Koles (13,4 km). Tato obec se postupnì stává centrem a køiovatkou rùzných cykloturistických tras a mùeme zde vyuít dvou místních hospod k obèerstvení. Kolesa byla pùvodnì velká støedovìká ves s kostelem, èasem ale zanikla a byla znovu obnovena pøi høebèínu pøed rokem 1790. Nae trasa vede stále po silnici, na køiovatce tedy pojedeme rovnì smìrem na Hlaveèník. Stále po silnici vedoucí po okraji lesa dojedeme do Tetova (16,8 km). V obci narazíme na dalí køiovatku, kde odboèíme vpravo smìrem na Bílou Vchýnici (17,8 km). Zajímavostí je, e tuto obec zaloili Kintí v roce 1788 na bøehu vysueného rybníka Rutvas (Rudý Sud). Bílá Vchýnice patøí k nejdelím obcím v irokém okolí, ne ji pøejedeme, ujedeme témìø 1,5 kilometru. Pokraèujeme stále po silnici, která nás dovede do Kundratic (19,9 km). Silnice stoupá obcí nahoru, a a se za obcí dostaneme na køiovatku, odboèíme vpravo nahoru (smìrem na Chlumec n. C.). Na vrcholu stoupání mùeme ze silnice jetì pøed oplocenou zahradou odboèit asi 50 metrù vpravo smìrem k borovému hájku, odkud je za dobrého poèasí nádherný výhled do irokého okolí. Vrátíme se zpìt na silnici a z prudkého kopce dolù dojedeme do Hra-
ditka II (21,9 km). Tato obec vzniklá ji v roce 1299 je roku 1379 uvádìna jako mìsto. V okolí jsou zbytky valù slovanského hraditì. Kdy dojedeme stále po silnici do Loukonos (23,4 km), hned na kraji obce za mostem pøes Cidlinu u osamìle stojící lípy odboèíme obcí vpravo. Na okraji Loukonos odboèíme na polní cestu vedoucí mírnì do kopce vlevo a zhruba kopírujeme tok Cidliny. Posléze, kdy opìt pøijedeme na silnici, dáme se po ní vpravo do Pamìtníku (25,8 km). Stále rovnì projedeme obcí a kolem písáku se dostaneme k hostinci Chárovna (27 km). Zde vlevo a nám ji známou trasou naí první spoleèné vyjíïky pøes Luèice zpìt do Chlumce n. C. Délka trasy je 32 km a naleznete ji na mapách Edice klubu èeských turistù è. 24 Hradecko a Pardubicko a è. 42 Kolínsko a Kutnohorsko. /AF/
Nae ètvrtá spoleèná cyklistická vyjíïka nás tentokrát zavede jinì od naeho mìsta. Povede opìt po málo frekventovaných silnicích, dobrých polních a lesních cestách, a protoe bych Vás chtìl provést opravdu pìknými místy Chlumecka, bude tentokrát i trochu nároènìjí na orientaci. Východiskem nám bude chlumecké námìstí, odkud vyjedeme pøes most a dále po panelové cestì vedoucí podél státní silnice na Hradec Králové do Malých Kladrub (0,8 km). Tato silnice vede po hrázi bývalého Velkochlumeckého rybníka a právì zde dolo pøed 225 lety ke støetu císaøského vojska se sedláky táhnoucími do mìsta. Zde odboèíme ze státní silnice na cestu vedoucí mezi bývalým hostincem Na Skalce a podnikem Safmetal mírnì nahoru. Po polní cestì projedeme stále rovnì mezi objekty lechtitelské stanice a vzápìtí, stále po dobré polní cestì, mírnì s kopce dolù. Tato cesta nás zavede k osamìle stojícímu dvoru Rtánov (3,2 km). Zde odboèíme vlevo a posléze dojedeme na silnici, kde odboèíme vpravo a pøijedeme do Klamoe (4,6 km). Tato obec leí na úpatí zalesnìného pahorku Tátrum, který svojí nadmoøskou výkou 263,5 m je nejvyím místem na Chlumecku. Projedeme obcí a dále stále po silnici vedoucí po okraji lesa se dostaneme ke Klamoské lípì (6 km), stojící po levé stranì silnice. Tento monumentální a povìstmi opøedený strom patøí k nejstarím v naem okolí. Projedeme kolem hájovny a silnice nás pøivede do Pøepych (7,8 km). Zde se hned za cedulí se jménem obce, u domu è.p. 32, dáme ze silnice vpravo na polní cestu vedoucí k lesu (asi po 100 m se cesta rozdvojuje, dáme se vpravo). Na kraji lesa se dostaneme k malému borovému háji, ve kterém je ukryt malebný rybník Babidolák (8,7 km). Zde jetì na kraji borového hájku, v místì, kde se cesta mírnì svauje k rybníku, odboèíme vlevo a polní cesta nás zavede do Újezda (10,3 km).
28
foto Ant. Fibigr
Klamoská lípa
CENTRUM KULTURY - ØÍHÙV DÙM ZÁØÍ 2000 5. 9.
Etcimex - prodej levného textilu
21. 9.
8. 9.
Chlumecký hudební podzim Václav Hudeèek - houslový recitál Øíhùv dùm od 19.00 hodin Vstupenky pouze v pøedprodeji
JAK SE ZACHRAÒUJE ZEMÌ - divadelní pøedstavení k ekologické výchovì pro áky 2. - 5. tøíd Z Zaèátek v 9.30 hodin
22. 9.
NEBEZPEÈÍ jménem AIDS - pøednáka MUDr. D. Dobiáové Pro áky 8. tøíd Z
23. 9.
Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin
26. 9.
Don Quijote De La Ancha - osudy Dona Quijota v didakticky zpracované klauniádì v reii Bolka Polívky. Pro áky 6. - 9. tøíd Z, od 9.00 hodin
30. 9.
Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin
9. 9.
13. 9.
Zahájení kurzu tance a spoleèenské výchovy Zaèátek od 13.00 hodin Zahájení kurzu sniování nadváhy - vede MUDr. I. Kuèera - od 18.30 hodin Pøihláky a úhrada kurzovného nejpozdìji do 10. záøí 2000
16. 9.
Kurz tance a spoleèenské výchovy Zaèátek ve 13.00 hodin
20. 9.
Chlumecký hudební podzim KONCERT PÌVECKÉHO SBORU ZU v Chlumci n. C. - sborm. Z. Benýková instrumentální a vokální sólisté Zaèátek v 17.30 hod., vstupenky v pøedprodeji
Chlumecký hudební podzim První roèník festivalu klasické a soudobé hudby Chlumecký hudební podzim je novì se rodící tradice, která by mìla vyplnit mezeru v tomto ánru v naem mìstì. Dramaturgicky je postaven jako pøehlídka naich pièkových koncertních umìlcù, kteøí ji dosáhli úspìchù doma i v zahranièí. Pøíleitost dostanou ale i mladí, zaèínající hudebníci. V pøítím roce se poèítá s úèastí také zahranièního hosta. Letoní roèník zahájí skuteèná hvìzda svìtových koncertních pódií houslista Václav Hudeèek, který je ji 33 let na umìleckém výsluní. Zprvu byl povaován za zázraèné dítì, jako mnoho jemu podobných talentù, dnes je to renomovaný a oblíbený umìlec. Pod vedením svého otce a strakonického uèitele B. Kotmela na sebe upozornil ji v dìtství. V roce 1967 a 1968 slavil velké úspìchy v Anglii. Studoval na praské konzervatoøi u J. Micky a na AMU u V. Snítila, kde absolvoval v roce 1974. Vedle studia jej konzultaènì vedl i slavný David Oistrach. S výbìrem z pøedních klasických a romantických houslových koncertù
a recitálovým programem, sahajícím od G. F. Handela a k M. Ravelovi, dosáhl obrovské popularity doma a znaèných úspìchù v øadì evropských zemí, ale i v USA a Japonsku. Do svého repertoáru se nebál zaøadit skladby tzv. lehèí hudby, co dokládá nedávno vydaný kompaktní disk s názvem Souvenir, na kterém za klavírního doprovodu natoèil slavné melodie z poèátku 20. století. Jde o skladby, které zní jak v koncertních síních nebo spoleèenských salonech, tak stejnì dobøe se hrají na kolonádách. Repertoár v nejlepím slova smyslu kavárenský. Vedle Václava Hudeèka bude patøit druhý festivalový veèer také koncertu Pìveckého sboru ZU v Chlumci n. C. pod vedením sbormistrynì Zdeòky Benýkové, ale také instrumentálním a vokálním sólistùm. Vìøím, e první roèník hudebního festivalu bude úspìným startem nové tradice, která si postupem let získá stálé pøíznivce. Vstupen-
ky na oba koncerty se prodávají pouze v pøedprodeji nebo je lze objednat na èísle 0604 915 583. M. Zmítko
foto Zd. Chrapek
29
KINO Panorama Chlumec nad Cidlinou ZÁØÍ 2000 2. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.
118 min.
TANEC S VÁNÍ
Americký irokoúhlý film - hudební drama. Studenti baletu ve strhujícím dramatu profesionálních ambicí, lásky a nenávisti. Reie: Nicholas Hytner Hrají: Amanda Schullová, Zoe Saldanaová, Peter Gallagher ad.
Vstupné: 47,- a 50,- Kè 6. záøí støeda 17.30 hod. 20.00 hod. 100 minut
120 minut
114 minut
Americký irokoúhlý film - kriminální drama. Vrada není vdycky zloèin. Reie: Bruce Beresford Hrají: Tommy Lee Jones, Ashley Juddová, Bruce Greenwood, Annabeth Gishová ad.
105 min.
23. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod. 101 minut
27. záøí støeda 19.00 hod.
Mládei pøístupný
PLÁ
Americký romantický, dobrodruný, irokoúhlý film. Nìkde na Zemi musí existovat poslední Ráj. Reie: Danny Boyle Hrají: Leonardo Di Caprio, Tilda Swintonová, Virginie Ledoyenová ad. Mládei od 12-ti let pøístupný
180 minut
Americký film, hrùzostraná komedie.
budou padat hlavy. Reie: Tim Burton Hrají: Johnny Depp, Christina Ricciová, Michael Gambon, Jeffrey Jones ad.
Mládei pøístupný
Mládei od 15-ti let pøístupný
ZELENÁ MÍLE
Americké filmové drama. Zázraky se dìjí na tìch nejneoèekávanìjích místech. Tom Hanks v dramatu podle Stephena Kinga. Reie: Frank Darabont Hrají: Tom Hanks, David Morse, Bonnie Hunt ad.
Vstupné: 43,- a 46,- Kè
Mládei od 12-ti let pøístupný
Pozor na zaèátek pøedstavení !!! 30. záøí sobota 17.00 hod. 20.00 hod.
28 DNÍ
Americká komedie/drama. ivot je pro ní jedna velká párty, ale jen do urèité chvíle
Sandra Bulloková hledá nový smysl ivota. Reie: Bethy Thomasová Hrají: Sandra Bullocková, Dominie West, Viggo Mortensen, Steve Buscemi ad.
Mládei od 12-ti let pøístupný
OSPALÁ DÍRA
Vstupné 43,- a 46,- Kè
Americká hororová komedie - irokoúhlý film. V poutním mìstì mrtvých døímá hrùza. Reie: Stephen Sommert Hrají: Brendan Fraser, Rachel Weiszová ad.
Vstupné: 45,- a 48,- Kè
30
Mládei od 12-ti let pøístupný
MUMIE
Vstupné: 40- a 43,- Kè
16. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.
88 minut
Americká komedie, které není nic svaté. Úètuje si deset dolarù, ale dá se s ním smlouvat. Reie: Mike Mitchell Hrají: Rob Schneider, William Forsythe, Eddie Griffin ad.
DVOJÍ OBVINÌNÍ
Vstupné: 40,- a 43,- Kè 13. záøí støeda 17.30 hod. 20.00 hod.
17.30 hod. 20.00 hod.
DEUCE BIGALOW: DOBREJ STRIPTÉR
Vstupné: 45,- a 48,- Kè
Vstupné 40,- a 43,- Kè
9. záøí sobota 17.30 hod. 20.00 hod.
Mládei pøístupný
20. záøí støeda
159 min.
PATRIOT
Americký historický irokoúhlý film. Výpravná dobrodruná podívaná o hrdinovi amerického boje za nezávislost s Melem Gibsonem v titulní roli. Reie: Roland Emmerich Hrají: Heath Ledger, Joely Richardsonová, Tom Wilkinson ad.
Vstupné: 50,- a 53,- Kè
Mládei od 15-ti let pøístupný
Pozor na zaèátek odpoledního pøedstavení !!!
Z matriky Mìstského úøadu
Narozené dìti s trvalým bydlitìm v Chlumci nad Cidlinou: Do uzávìrky Chlumeckých listù nepøilo ádné hláení o narození dítìte.
Sòatky uzavøené v obøadní síni MìÚ Chlumec n. C.: 15. 7. 2000
Jan Duák Monika Novotná
Chlumec nad Cidlinou Chlumec nad Cidlinou
David Dvoøáèek Karla Chárová
Ústí nad Labem Chlumec nad Cidlinou
Václav Kukla árka Koárková
Nepolisy Nepolisy
Jiøí Chvála Jitka Rudincová
Písek Chlumec nad Cidlinou
Bohuslav Braun Zuzana Blaková
Zachraany Trutnov
Sòatky uzavøené na zámku Karlova Koruna: 22. 7. 2000 Pavel tìrba Vìra Schertlerová
Lhota pod Libèany Barchov
Petr Sedláèek Lada Hamrníková
Uhlíøské Janovice ielice
Martin Chocholou Boena Pohoøská
Nymburk ielice
Faycal Hacine-Bacha Eva Klouèková
Alír Hradiko II.
5.8.2000
Mgr. Radek Matoulek Nové Mìsto n. M. Mgr. Daniela Müllerová Chlumec nad Cidlinou
Jiøí Polívka Monika krétová
Pøelouè Kolín
Pavel Danielka Elika Jelínková
Vladislav Èerník Eva Srdínková
Chlumec nad Cidlinou Nový Bydov
Bukovka Pardubice
Z naich øad odeli: Jaroslav Doleal * 20. 12. 1924 Miroslava Neumannová * 20. 8. 1926
+ 1. 7. 2000 + 4. 7. 2000
Ivana Fölklová, matrikáøka
Výroèí narození - záøí 2000: 80 let
92 let
Paní Emilie Marková nar. 9. 9. 1920 DD Øíhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou
Paní Rùena Staòková nar. 18. 9. 1908 DD Øíhova 365/IV., Chlumec nad Cidlinou
Pan Josef Marenèák nar. 20. 9. 1920 Nábøeí J. Fuèíka 38/II., Chlumec nad Cidlinou Paní Marie astná nar. 24. 9. 1920 Kozelkova 280/IV., Chlumec nad Cidlinou
Vem jubilantùm pøejeme hodnì zdraví a spokojenosti do dalích let. Mgr. Zdena Valentová, sociální oddìlení
31
Chlumec na zaèátku a na konci století...
reprodukce Ant. Fibigr
foto Ant. Fibigr
Podìkování Dìkuji touto cestou Mìstskému úøadu v Chlumci nad Cidlinou za pøání k mému ivotnímu jubileu - 95. narozeninám. Zvlátì dìkuji starostovi mìsta panu ing. Miroslavu Uchytilovi, který mi pøiel blahopøát osobnì. Pøeji vem pøedstavitelùm mìsta dobré zdraví a hodnì úspìchù v práci ve prospìch naeho hezkého mìsta a k uitku jeho obyvatel. Marie Brunclíková t.è. nejstarí obèanka Chlumce n. C. 32