SL MATICE OSVĚTY Lij NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍj

SL •MATICE OSVĚTY Lij NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍj

.

Činnost Slezské Matice osvěty lidové na Těšínsku a Hlučínsku za rok 1933

■■

tvv:- ■■■\ ř iti ■» *. I .‘i.

*■ i.

v

Činnost SLEZSKÉ MATIC : e

o s v ě t y l id o v é

NA TĚŠÍNSK U A HLUČÍNSKU •

upravi l Ant. Ho ř í n e k

f

.

Z A

R

O

K

1933 V E SL. O S T R A V Ě V KVĚTNU

N á k l a d e m l i d o v é

ve

»Pressa« tiskárna

Slezské

1934

M a t i c e

S I . O s t r a v ě a k c i d e n č n í

osvěty

/ V y t i s k l a a

o b c h o d n í

v e S I. O s t r a v ě , B e z r u č o v a

C

l

4083

K 401/98 3 ,00

Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové ŠIMEČEK B E D Ř IC H , president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ V ĚN CE SLAV , býv. říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O. L. f Dr. PELC FERD IN AN D , notář, dlouholetý a zasloužilý starosta Sl. M. O. L. P. FUŠEK ANT., čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl. M. O. L. LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia na odpočinku v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O.L. První tři zvoleni byli čestnými členy na jubilejní dvacátépáté valné hromadě Sl. M. O. L. dne 7. září 1924, konané v Novém Bohumíně; poslední dva na 34. valné hromadě, konané dne 5. června 1932 v Mor. Ostravě.

Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L.------------------o b d rž e li od r. 1920— 1933 BU ZEK KAM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze B Ě L O H R Á D E K FRANT., ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f K LVAŇ A AN TO N ÍN , okresní školní inspektor v Orlové PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. VALO U CH M IR O SL A V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JO S E F , odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. S T R Á N SK Ý RU D O LF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze M LČOCH FR A N T IŠE K , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H R E JSA G U STAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H O FFM AN N STA N ISLAV , odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIM ÁN EK FRANT., hlavní pokladník města Slezské Ostravy K ŘÍSTEK JAN, majitel realit v Lazích u Orlové SE D LA Ř ÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově ŠRÁM EK JO S E F , bývalý zemský president slezský v Opavě Dr. H AE R IN G JA R O S LA V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě Dr. M ICHÁLEK JO S E F , vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě Dr. BA R O N JO SEF, bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě f STYPA TO M ÁŠ, ředitel dívčí vyšší školy a starosta nár. jednoty slezské v Praze f ŠK Á BA JO S E F , vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze Dr. STAŠEK FRANT., ministerský rada v presidiu min. rady v Praze HRUBÝ EMANUEL, senátor a starosta Svazu Národních jednot a Matic v Praze PAVELEK FERDINAND, vládní rada, bývalý zemský školní inspektor slezský, nyní v Brně JUDr. PAVELEK JAK U B, vrchní rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně ROTTER K AREL, vrchní rada politické správy, přednosta zemského úřadu v Brně KUČERA O SK A R , revident Báňské a hutní společnosti v Karvinné MELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě VALEČEK VAL., inspektor státních škol v Karvinné TESAŘ M ETODĚJ, ředitel okr. nem. pojišťovny v Opavě PAVLÁN PETR, ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě

5

Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem stane se, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméně Kč 500'— . Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1932 přistoupilo za zakládajícího člena Sl. M. O. L. celkem 728 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SC H E IN E R JO S E F , advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'— D O TLAČILO V Á PAVLA, učitelka v. v. v Příbrami................................................... .... 1000'— Dr. P R E IS JA R O S L A V , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e ................... .....500’— Ř E D IT E L S T V Í P O M O C N Ý C H Ú Ř A D Ů zemského úřadu v Brně .................... ....500' B A N K A ČESK O SLO V E N SK ÝC H LEGIÍ v ,P r a z e .............................................. .... .... 500'— SO K O L S K Á Ž U P A M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. O s t r a v ě ...................................500'— Dr. P O S P ÍŠ IL VILÉM, guvernér Národní banky v P r a z e ........................................ ....500'— ČER N Ý JAN, president země Moravskoslezské v B r n ě .................................... ..... „ 1000'— N E K V A SIL V., podnikatelství staveb v P r a z e ........................................................ .... ....500'— Č E S K O S L O V E N S K Á ZBRO JOVK A, akc. spol. v B r n ě ......................................... ....500 — f K O ZÁ K O V Á -Š U B R T O V Á B O Ž E N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000'— K U P K A V LA D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách . . „ 500'— JUDr. S L Á D E K V L A D IM ÍR , advokát v Mor. O stravě.............................................. ....500 — T E S A Ř ŠTĚPÁN, ředitel státní občanské školy v K a r v in n é ............................... „ 900'— V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl. M. O. L.: „S L A V IA “ , vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . .K č 500'— M A L Y P E T R JA N , předseda vlády ČSR. v P ra z e ........................................................ ... 500'— Dr. BEN EŠ ED., ministr zahraničních věcí v P r a z e .............................................. .... ... 500'— Ú S T Ř E D N Í S P O L E K Č E S K É H O U Č IT E L S T V A ve Slezsku v Orlové . . „ 500'— Dr. Š Á M A L P Ř E M Y S L , kancléř presidenta republiky v P r a z e ..........................„ 500'— „B U D O U C N O S T ", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ 500'— MUDr. M ÍČEK J A R O S L A V , státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřicí n. O. „ 500"— S T Ř E D O Č E S K Á S O K O L S K Á ŽU P A JAN A P O D L IP N É H O v Praze . . „ 500'—

Ústřední výb o r Sl. M. O. L. r. 1933 Předsednictvo: Starosta...................H O LEŠ A L O IS , vrchní knihvedoucí kamenouhelných dolů Orlová-Lazy v Doubravě I. nám. starosty . . PA V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě II. nám. starosty . . KLAC BOHUSLAV, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně I. je d n a te l............ ŠTĚ TIN A B E D Ř IC H , ředitel českých občanských škol v N. Bohumíně II. je d n a te l.............ŽELEZNÝ JAN, ředitel české občanské školy v Bystřici n. Olz.

6

Pokladník................PA V LÍČ E K M ETO D ĚJ, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě Členové...................H O ŘÍN E K ANT., tajemník Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě P L A C H T VÁC LA V, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v Českém Těšíně, kooptovaný člen předsednictva H R U Š K A K A R E L , ředitel české občanské školy v Kravařích, koopto­ vaný člen předsednictva

Č lenové ústředního v ý b o ru : ČÍŽE K JAR., lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu FILIPI JO S E F , ředitel státní tkalcovské školy ve Frýdku HLADÍK R U D O LF , vrchní inspektor státních drah, přednosta stanice v Petrovicích H R O ZE K AN TO N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku JAŘABÁČ JAN, ředitel reál, gymnasia a starosta města v Orlové JIR O U ŠE K VÁCLAV, odborný učitel v Hnojníku K A R K O Š K A JIN D ŘICH , odborný učitel a starosta obce v Petřvaldě MUDr. K R Á L OTA, zdravotní rada v Radvanících M ELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní společnosti v. v. ve Slezské Ostravě NÁDENÍK RUD., řídící učitel v Markvartovicích NOVÁK A N D Ě L ÍN , okresní školní inspektor v Hlučíně JUDr. NOVOTNÝ SLAV., advokát v Mor. Ostravě PILAŘ FRAN T., ředitel občanské školy v Třinci POLÁŠEK A D O LF, inspektor státních škol v Českém Těšíně POSPÍŠIL ARTUR, farář ve Štěpánkovicích P R A Ž Á K FRAN T., řídící učitel české obecné školy v Návsí JUDr. ŘÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně-městě SUSKÝ EDVARD, ředitel důchodenského úřadu města Slezské Ostravy TESAŘ ŠT Ě P Á N , ředitel českých občanských škol v Karvinné

K ooptovaní členové ústředního v ý b o ru : AM BRO S TO M Á Š, řídící učitel české státní obecné školy v Horním Těrlicku FRO N ĚK VÁCLAV, hutník v Dolních Marklovicích HEG ER K A R E L , farář v Prostřední Suché HUBEŇÁK JO SE F , ředitel české občanské školy v Jablunkově JU RA RICH ARD , řídící učitel v Loukách n. Olz. PASTRŇÁK FRANT., ředitel měšťanské školy v Něm. Lutyni SVO BO DA EMAN., řídící učitel ve Skřečoni ZAH RAD N ÍK JAR., šéfredaktor Moravskoslezského deníku v Mor. Ostravě

Revisoři: HUVAR RO B ER T, ředitel měšťanských škol ve Slezské Ostravě K R O Č K O V Á VLASTA, choť řídícího učitele v Hrušově K U Č E R A BOH., inspektor Larisch-Mónníchových uhelných dolů a koksárny v Karvinné PO LAN SK Ý PAVEL, prokurista Městské spořitelny ve Slezské Ostravě PŘIBYLA FRANT., městský účetní rada ve Slezské Ostravě

7

Poradci ve věcech školských: MENŠÍK VLADIM ÍR, okresní školní inspektor ve Fryštátě VALEČ EK VALENTIN, inspektor státních škol v Karvinné F RE SL FRAN TIŠEK , ředitel státního učitelského ústavu ve Slezské Ostravě M A C H A R A PR A V O SL A V , ředitel občanských škol v Českém Těšíně

*

Zpráva je d n a te le Slezské M a tic e osvěty lidové za rok 1 9 3 3 --------------------------- B edřich Š tě tin a , I. je d n a te l Rok 1933 uplynul bez význačnějších událostí pro Slezskou Matici osvěty lidové. V poli­ tickém životě a v životě československého národa utrpěli jsme bolestnou ztrátu úmrtím velikého státníka a spolubudovatele státu dra Antonína Švehly, jehož vynikajících vlastností želí celý národ. P o d v r a t n á č i n n o s t . V roce 1933 se v naší republice rozmohla zjevně p o d ­ v r a t n á č i n n o s t s t á t u n e p ř á t e l s k ý c h p o l i t i c k ý c h s t r a n . Oblast Slezské Matice osvěty lidové — Těšínsko a Hlučínsko — stala se též kolbištěm podvratné činností německých protistátních stran, které dokonce usilovaly i o změnu státních hranic. Kvitujeme s povděkem rázný čin vlády, že rozpustila dvě německé protistátní politické strany a zbavila jejich pří­ slušníky mandátů v samosprávných a zákonodárných sborech. Očista byla provedena, avšak neviditelný kořen je nedotčen. Raší nové hlízy, které ještě ohrožují celistvost a bezpečnost národa a státu. Slezská Matice osvěty lidové jako věrná strážkyně národních a státních zájmů bude vždy a za každých okolností podporovati vládu republiky a pomáhati jí v těžkých dobách, aby mohla vypleniti a zdolati vše, co ohrožuje bezpečnost státu a trvalý mír doma i za hranicemi. P o m ě r č e s k o p o l s k ý . Vedle podvratné činností německé zkalil se koncem roku 1933 přátelský poměr č e s k o p o l s k ý a to převážně působením polských činitelů ze zahraničí. Polské vládní listy zahraniční uveřejňují překroucené zprávy o utiskování Poláků na Těšínsku a šíří tak zcela úmyslně nepokoj a svár do oblasti naší republiky. Pro ilustraci pravdy o po­ měrech na Těšínsku uvedu několik suchých dat. P o l s k á m e n š i n a v Č e s k o s l o v e n s k u má podle výsledků posledního sčítání lidu asi 83.000 duší. Má svoje zástupce v parlamentě, v zemském zastupitelstvu moravskoslezském, v okresním zastupitelstvu politického okresu fryštátského a českotěšínského, má ve svých rukou správu celé řady obcí, polština je úředním jazykem u všech státních úřadů v soudním okrese fryštátském, českotěšínském a jablunkovském, kde tvoří Poláci více než 20% menšinu. Polské školství je vydržováno až na nepatrný počet škol Macierzy szkolnej z prostředků veřejných. Náklad na učitele škol veřejných činil v roce 1933 celkem Kč 6,042.716'— . Zemský školní fond přispěl v r. 1933 Macierzy szkolnej částkou Kč 189.488'— , t. j. náklad za 8 učitelů veřejných škol, kterým byla udělena placená dovolená, aby mohli vyučovati na soukromých školách Macierzy szkolnej. Kromě toho přispěl stát Macierzy na vydržování polského gymnasia v Orlové v r. 1932 částkou Kč 150.000'— , v r. 1933 Kč 50.000. V roce 1934 má býti toto gymnasium zestátněno. V roce 1933 měli Poláci na Těšínsku celkem 90 škol obecných se 245 třídami a 10 škol měšťanských s 53 třídami, celkem tedy 100 škol se 298 třídami. Lidových škol hospodářských vydržovaných ministerstvem zemědělství mají 7. Do převratu měli Poláci na celém Těšínsku pouze jednu jedinou školu měšťanskou v Doubravě. Ačkoli stát vydržuje Polákům celou řadu škol obecných a několik mateřských škol v místech, kde nebylo možno je zříditi z prostředků obecních, přispívá ještě Macierzy szkolnej každoročně subvencí Kč 360.000'— na soukromé školy. Nutno konstatovati, že sami Poláci v díle „Walka o szkole narodowa dla Polaków za granici*", vydaném ve Varšavě v roce 1934 uvádějí, že na Těšínsku jsou splněny všechny

9

tři podmínky pro zdárný vývoj školství, t. j. polský vyučovací jazyk, vyučování polskými učiteli a dozor polskými inspektory. Mezi polským obyvatelstvem na Těšínsku je ještě dnes 4168 cizích státních příslusníku. Jest nesprávné tvrzení polských časopisů, že se Polákům činí potíže při udělování státního občanství, neboť od roku 1930 bylo kladně vyřízeno 960 žádostí tohoto druhu. Pri dnešní hospodářské tísni a velké nezaměstnanosti se dovoluje, aby polští občané, bydlící za hranicemi, mohli pracovati na dolech v oblasti uhelné, v třineckých železárnách, v Petrovicích a pod. Nezaměstnaným polským příslušníkům se vyplácejí podpory v nezaměstnanosti ve stejne výši, jako příslušníkům československým. Poláci na Těšínsku vydávají celkem 9 časopisů, Ceši pouze 2. — V politickém okrese českotěšínském mají Poláci ze 780 spolků svých polských 357, z toho 48 hospodářských, 52 osvětové, 54 hasičské, 65 dobročinných, 64 tělovýchovné a sportovní, kromě toho mají v tomto okrese 46 záložen, 4 záložny rolnické, podniky družstevní a j. Ministerstvo sociální péče darovalo v posledních třech letech Polské péči o mládež Kč 140.000— . Z prostředků zemských dostávají různé polské instituce roční subvenci Kč 80.000— . Polským vodním družstvům bylo vyplaceno v posledních pěti letech přes Kč 1,000.000'-. Polským obcím na Těšínsku vyplaceno v roce 1933 celkem Kč 2,143.000’- na úhradu řádného rozpočtu z přídělu země. Naproti tomu v polské části Těšínská, která byla mírovou smlouvou přidělena Polsku, není ani jediné české školy, ačkoli domorodý lid je tu ze značné části orientován česky a Poláků nenávidí, jak se nejlépe prokázalo v době plebiscitní. — Běda tomu, kdo by se tu opovážil volatí po české škole. Česká menšina v Polsku (v okolí Lucku) má podle posledního sčítání lidu pres 26.000 duší. Nemá však ani jediné veřejné školy české. Je tu jen několik škol českopolských, v nichž se vyučuje polovině předmětů česky a polovině polský. Vyučují tu ale polští učitele, kteri ani českého jazyka dobře neznají. Na některých školách veřejných vyučuje se cestmě jen ja o předmětu. — I na 14 soukromých školách vydržovaných Českou Maticí v Lucku a Českou Besedou v Zdolbunově musí se vyučovati dějepisu a zeměpisu polský. Dozor vykonávají polští inspektoři. Tato česká menšina jest ve skutečnosti spiata s polským státem a loyalně mu slouží, o iredentě není tu ani řeči. Na vydržování 14 soukromých škol přispěla polská vláda volyňským Čechům z a 7 l e t celkem částkou 16.500 zlotých. Polské obyvatelstvo na Těšínsku tvoří ze značné části přistěhovalci z Halíce, o cemz svědčí tato úřední data statistická bývalého Slezska. Podle nich z celkového počtu polského obyvatelstva rak. Slezska v roce 1869 příslušelo do Haliče 4.547 „ 1880 „ „ „ 11-660 1890 „ „ „ 21.189, z nich narozeno v Haliči 16.470 I 1900 „ „ „ 50.463...................... 33.867 „ 1910 ...................... 58.545...................... « 38.381 Haličtí přistěhovalci, kteří přišlí na Těšínsko za chlebem, byli dobrou oporou bývalých rakouských úřadů a germánských závodů pro polonisaci, která byla ve skutečnosti P^ec ° ným stadiem pro germanisaci obcí. — Ještě dnes sdružují Poláci při volbách do o cí svoje kandidátky se stranami německými a volí za starostu vždy raději Němce než Čecha. Ve školním roce 1932/33 bylo statisticky zjištěno, že v německých obecných školách na Těšínsku jest 699 a na německých měšťanských školách 194 polské dětí, celkem tedy se v německých školách odnárodňují dobrovolně 893 polské děti.

10

Tyto číslice jsou ve skutečnosti mnohem větší, jelikož správcové a ředitelé škol němec­ kých uvádějí za Poláky pouze ty děti, které neznají německého jazyka. Těchto několik dat jasně prokazuje, že Poláci na Těšínsku nemají práva si stěžovati na jakýkoli útisk, a že jejich křik v zahraničních novinách vládních jest umělé zkreslování pravdy podle jejich známého hesla „Nie honorowo, ale zdrowo". Matiční pracovníci na Těšínsku zaujali své stanovisko ku provokací zahraničních Poláků na schůzi v Českém Těšíně 11. března 1934. Nedáme se vyprovokovati, zachováme klid, ale ze svého nedáme ani čtverečního metru československé půdy. Nemůžeme také trpěti, aby polský konsul v Mor. Ostravě zasahoval do vnitřních záležitostí našeho státu. P r o č e s k y o r i e n t o v a n é S l e z a n y z a O l z o u a p r o v o l y ň s k é Č e c h y d o v o l á v á m e se stejných práv, k t e r ý c h p o ž í v a j í u nás P o l á c i .

Hlučínsko Poměry na tomto území nejsou stále ještě utěšené. Moravský lid na Hlučínsku je zvyklý od doby předpřevratové hledati zaměstnání v Německu a slouží poctivě tomu, kdo mu dá chleba. Dnes při značné nezaměstnanosti není možno, aby všichni občané Hlučínska nalezli zaměstnání na našem území, proto odchází na jaře každoročně řada mladších dívek a jinochů do Německa, které jim z důvodů agitačních práci dá, ačkoli je v Německu nezaměstnanost poměrně větší, než u nás. Na podzim vracejí se opět na Hlučínsko, vyměňují německé marky za čsl. koruny a kupují výbavu. Je zřejmé, že v Německu dnes při nepoměrně vysokém kursu německé marky vydělají za léto více, než by vydělali u nás. Z tohoto důvodu chválí poměry v Německu a chovají se u nás tak, aby němečtí zpravodajové, kterých je v každé vesnici několik, mohli o nich referovati příznivě a doporučili je v příštím roce opět do práce. Toto stěhování působí velmi nepříznivě na konsolidaci poměrů na Hlučínsku. Moravská mládež, třeba je již vychována v českých školách, nenavštěvuje českých zábavních podniků a před­ nášek jenom ze strachu před německými zpravodaji, a tím se stává, že odchovanci českých škol z důvodů čistě výdělečných mluví raději německy, třeba i lámaně, jen ne česky, a to jen proto, aby se zalíbili důvěrníkům z Německa. Naše četnictvo mělo by si více všímati této německé zpravodajské služby, než činí dosud. Tyto poměry způsobily při změně německé vlády na počátku roku 1933 na Hlučínsku situaci pro nás velmi nepříznivou. Jsme povděčni tomu, že vláda rázně tu zakročila proti podvratným elementům a zjednala na Hlučínsku opět pořádek. Slezská Matice osvěty lidové poukazovala v uplynulém roce několikráte na nebezpečí „Privatunterrichtu", leč nepodařilo se jí, aby vláda tuto hlízu Hlučínska úplně odstranila. — Pokoutní vyučování, které stále sílí, bylo sice částečně omezeno, ale není dosud úplně zne­ možněno. V započaté práci však Matice neustane, dokud pokoutní vyučování nebude zcela odstraněno. Matiční odbory na Hlučínsku pracují v těžkých dobách a za podmínek velmi nepřízni­ vých čile a s chutí. Všem matičním činitelům Hlučínska za jejich vysilující a nevděčnou práci patří srdečné díky všech funkcionářů Slezské Matice osvěty lidové. Výstavba škol na Hlučínsku jest naléhavou nutností. Slezská Matice osvěty lidové se starala v uplynulém roce o to, aby alespoň nejnutnější budovy byly postaveny. Bylo jí také přislíbeno, že se postaví budova měšťanské školy v Hlučíně a Dolním Benešově. Bohužel však poměry u nás byly silnější, než dobrá vůle odpovědných. V práci však neustaneme.

11

V zájmu státním jest však nevyhnutelně nutno, abychom včas zamezili vlivu Německa na smýšlení moravského lidu na Hlučínsku. To se může státi jen tehdy, dáme-li mu zaměstnání a možnost výdělku doma. Může-li Německo dnes zaměstnati sta hlučínských Moravců čistě z důvodů protičeských, proč by nemohla republika a hlavně její zemědělské kruhy poskytnouti zaměstnání několika stům lidí z důvodů státních? Slezská Matice osvěty lidové chce v tomto směru podniknouti akci v letošním roce a doufá, že její hlas nebude hlasem volajícího na poušti.

Stavba škol Ačkoli v r. 1933 prokazovala Matice neustále nutnost staveb škol naTěšínsku z prostředků státních, nemůžeme se pochlubiti v tomto směru ani jediným úspěchem. Z důvodů rozpočto­ vých nebylo možno vyhověti oprávněné potřebě. Dostalo se nám však ujištění, že v r. 1934 se postaví školní budovy v Žívoticích, Bukovci a ve Stonavě. Bohužel však do dnešního dne se ještě nikde nestaví. Jsme si plně vědomí, že stavba potřebných obecných škol na Těšínsku, stavba měšťanské školy v Jablunkově a H. Suché, a dostavba českého gymnasia v Č. Těšíně se nedá oddalovati do nekonečna. Doufejme, že hospodářská tíseň v dohledné době ustoupí zase normálním poměrům, v nichž bude možno vyhověti naléhavé potřebě českých menšin na pohraničí již z důvodů státní prestiže.

Zápisy d o škol Nejkrásnějším výsledkem práce matičních drobných činitelů jsou skvělé výsledky zápisu do škol. — Na školách obecných byl celkem úbytek, který se dá vysvětliti zmenšením počtu narozených dětí, zato na všech školách měšťanských byl všude značný přírůstek. Celkově české školy vykazují značný přírůstek dětí, školy německé a polské úbytek. V polit, okrese f r y š t á t s k é m bylo zapsáno do všech škol obecných a měšťanských celkem 24.367 dětí, t. j. o 155 dětí méně, než ve školním roce 1932/33. Ve šk. roce 1933/34 navštěvuje české školy obecné a měšťanské 16.600 (přírůstek 335 dětí), školy polské 4,805 (ubylo 41 dítě), školy německé 2,962 (úbytek 449 dětí). Je potěšitelným zjevem, že ze škol německých počínají mizeti děti železničních zaměstnanců Slezáků. Krásných úspěchů bylo docíleno hlavně na českých školách v Karvinné a v Novém Bohumíně. — V Karvinné byly zapsány ve šk. roce 1933/34 do českých škol celkem 2193 děti (přírůstek 81), do polských škol 1283 (ubyly 2 děti), do německých škol 572 (ubylo 148 dětí). V českých školách v Karvinné je zapsáno letos o 338 dětí více než ve školách polských a německých dohromady. V Novém Bohumíně zapsány do českých škol národních 1272 děti (o 149 dětí více), do polských 88 (úbytek 3 děti), do německých 1197 (ubylo 175 dětí). V českých školách jest již skoro tolik dětí, jako ve školách německých a polských dohromady. V politickém okrese č e s k o t ě š í n s k é m byly zapsány do všech obecných a měšťan­ ských škol celkem 16.904 dětí, t. j. o 404 děti více, než ve školním roce 1932/33. Z celkového počtu dětí navštěvuje české školy 7.880 dětí (46'66 °/0), polské školy 7245 dětí (42 90 / 0), německé školy 1.779 dětí (10 44 % ). — Ve školním roce 1933/34 přibylo v českých školách celkem 558 dětí, ve školách polských ubylo 45 dětí a ve školách německých rovněž ubylo 109 dětí. Na obecných školách máme již dnes větší počet dětí v těchto obcích: Jablůnko v, Dolní Lomná, Návsí, Tyra, Dolní Datyně, Hnojník, Hradiště, Chotěbuz, Mosty, Staníslavíce, Šumbark, Český Těšín, Třinec; na měšťanských: Jablunkov, Hnojník, Č. Těšín, Třinec.

12

V politickém okrese h l u č í n s k é m bylo ve školním roce 1932/33 zapsáno v českých školách obecných a měšťanských 7.081 dítě, ve školách německých mimo okres 591 dítě a soukromě se vyučovalo (ve školách pokoutních) 551 dítě. Počet dětí soukromě vyučovaných se zvýšil ve školním roce 1933/34 na 628 dětí, z čehož je nejlépe zřejmá podvratná činnost německé zpravodajské služby, jež tajně donucuje rodiče, aby své děti posílali do soukromého vyučování.

Všeobecná hospodářská tíseň neušetřila ani pokladny Slezské Matice osvěty lidové, která každoročně již v měsíci září zeje prázdnotou, takže pokladník je nucen navrhovati, aby pro úhradu řádných vydání použilo se kmenového jmění. Je to zjev nezdravý, ale nutný, nemá-li Matice prozatím v úmyslu uza­ vřití asi polovinu mateřských škol a jiných ústavů odborných. Dokud prostředky jsou, nechce předsednictvo přikročovati k tomuto radikálnímu opatření, které by bylo pravou pohromou národní práce na pohraničí. Již po tři roky doplácí Matice ze svého vlastního kmenového jmění přibližně Kč 100.000"— . Příspěvky samosprávných korporací již skoro vymizely, dary jsou ne­ patrné, odkazů skoro není, příspěvky odborů platí se opožděně. Jsme ještě šťastní, že stát uznává práci matičních odborů a přispívá každoročně předsednictvu přiměřenou subvencí. Ústřední výbor po návrhu předsednictva učinil dalekosáhlá úsporná opatření, kterými jedině bylo možno deficit matiční snížiti na přiměřenou částku. Všem zaměstnancům matičním byly sníženy platy obdobně jako zaměstnancům státním, ačkoli platy na př. učitelek mateřských škol jsou nepoměrně menší než platy učitelek na školách státních. Zrušeny hubené odměny okresních jednatelů, zastaveno poskytování příspěvků na pořizování jevišť a na vánoční nadílku, snížen podstatně rozpočet odbočky v Českém Těšíně a kanceláře ve Slezské Ostravě, zvýšen nájem z pronajatých bytů a matičních pozemků, vydány vánoční a velikonoční pohlednice, rozeslána sta žádostí o přistoupení za zakládajícího člena a p. Předsednictvo je si plně vědomo, že snížením platů ublížilo nemálo svým zaměstnancům, kteří svou práci vykonávají svědomitě, ale je přesvědčeno, že tito pracovníci vědí sami nejlépe, že v daných dobách nebylo jiného východiska. Doufejme, že všeobecná hospodářská tíseň nebude trvati na věky, a že v dohledné době vysvitne opět slunko normálních poměrů.

O rganisace V organisaci matiční nebylo v uplynulém roce změn. Matiční odbory jsou již ve všech obcích matiční oblasti. Zřídí-li se nový odbor, je to vždy druhý odbor v rozsáhlé obci, kde kmenový nevyhovuje pro vzdálenost určité osadě nebo části obce. Pracuje se na prohloubení matiční organisace a její činnosti. Za tím účelem zřídilo se několik komisí jako: úsporná, vydavatelská, kinová, národohospodářská, organisační a informační. Do jednotlivých komisí navrhli okresní jednatelé vhodné osoby znalé matiční práce. Komise jednají o otázkách svého oboru a překládají svoje návrhy předsednictvu a ústřednímu výboru. Zřízením komisí snaží se předsednictvo umožniti širšímu kruhu svých pracovníků spoluprácí na matičním podnikání ve všech různých oborech rozsáhlé a všestranné činností na pohraničí. V roce 1933 měla Slezská Matice osvěty lidové 147 odborů se 16.678 členy. Ochranitelská činnost je bohužel nedostatečná. Odborů potřebujících pomoci je veliký počet, ale odborů finančně silných a zajištěných velmi málo, je tedy ještě dnes spousta matičních jednotek odkázána na svou vlastní pěst. Bylo by si přáti, aby zvláště v Čechách projevilo se

13

více porozumění pro potřeby Těšínská alespoň v tom směru, že by některé spolky nebo korporace převzaly ochranitelskou funkcí menšinových matičních odborů.

S práva spolku

V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná pravidelné schůze každých 14 dní. V roce 1933 sešlo se předsednictvo 22 krátě a učinilo 849 usnesení. Ústřední výbor měl 5 schůzí a vyřídil 975 případů. Vedle ústředního výboru je poradním činitelem sbor okresních jednatelů, které svolává předsednictvo dle potřeby. V roce uplynulém bylo 7 schůzí okresních jednatelů. Schůzí okresních jednatelů zúčastňuje se zástupce Národní rady slezské, Svazu slezských obcí, měst a okresů a školní inspektoři. Ve schůzích těchto formulují se návrhy pro předsednictvo a ústřední výbor. Usnesení předsednictva a ústředního výboru vyřizuje matiční kancelář, která má kromě tajemníka a účetního 3 písařky na stroji. Z úsporných důvodů byla v r, 1933 propuštěna jedna písařka na strojí. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe ilustrují číslice. V r. 1933 přijala Matice 5673 dopisy a odeslala: 4162 dopisy, 715 lístků, 16.205 tiskopisů, 24 poukázky, 125 balíků. Celkem 26.904 kusy.

O d b o č k a v Českém Těšíně Odbočka ústřední kanceláře v Českém Těšíně vyřizuje záležitosti odborů okresních sborů českotěšínských A i B a jablunkovského. Pravidelných porad odbočky zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty řed. B. Klac, pokladník ředitel M. Tesař, II. jednatel ředitel J, Železný, okresní jednatelé p. p. prof. Antonín Kejzlar, řídící učitel T. Ambros, p. inspektor A. Polášek a správce odbočky prof. Placht. V poradách činěna usnesení o národně politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána „Těšínská korespondence", která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku. V odbočce připravováno vydání „Těšínského kalendáře." Projednány záležitosti kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného. K odbočce přičleněna agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 860 záležitostí bylo třeba 4.537 přípisů. Letáčků pro kursy MJVŠL bylo natištěno 25.320. Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 19 odborů 188 divadelních her. Návštěv bylo v odbočce 1.389, telefonních rozhovorů 1.117. — Obvodová knihovna v Českém Těšíně rozeslala ve správním období 1932/33 celkem 31 knižních souborů na doplnění místních knihoven v menšinových obcích okresu (celkem 1.385 svazků) a docílila 5.434 výpůjček. Knihovníci, až na jednoho vesměs učitelé, plní zdárně a s opravdovou svědomitostí nesnadný osvětový úkol. Protože pro období 1933/34 bylo rozesláno téměř o 450 svazku více, lze očekávati ještě příznivější výsledek než v období minulém. Bude zásluhou pánu knihovníků, přispějí-li k němu další obětavou prací a vhodnou propagací české knihy. — Okres jablunkovský má vlastní obvodovou knihovnu.

M a tičn í z p ra v o d a j Velmi dobrým počinem pro informaci členstva o různých záležitostech spolkových jest vydávání Matičního zpravodaje, který se rozmnožuje strojem již čtvrtý rok. — Redakcí řídí taj. Ant, Hořínek, články o samosprávě píše tajemník Svazu slezských obcí, měst a okresů p. F. Kotrš. Zpravodaj slouží výhradně účelům matičním. V r. 1933 vydáno 10 č. ve 250 výtiscích.

v•

•v *

Činnost m atiční

Osvětová činnost vyvíjí se v odborech matičních velmi úspěšně, ačkoli nezaměstnanost a tíživá hospodářská situace jí oproti minulým rokům značně brzdí. Výkaz o osvětové prácí za uplynulý rok uvedu později. — Velmi dobrým pomocníkem Matici v osvětové činnosti je Masarykova jubilejní vyšší škola lidová, která byla založena z popudu Matice na oslavu 80. narozenin presidenta republiky. Ve školním roce 1932/33 uspořádala v různých místech 20 kursů pro 792 posluchače, ve 3 cyklech přednášek uspořádáno 28 večerů, které navštívilo úhrnem 958 posluchačů, a 24 jednotlivé přednášky navštívilo 1.295 posluchačů. Podrobnou zprávu vydalo kuratorium tiskem. Velikou péči a největší finanční náklad věnuje Matice mateřským školám, kterých vy­ držovala svým nákladem v r. 1933 celkem 42. Vlastním nákladem vydržuje mateřskou školu odbor v Dolní Líštné. — Z důvodů úsporných se rozhodlo předsednictvo uzavříti 2 mateřské školy a to: v Dětmarovicích, kde při posledním sčítání lidu napočteno 94'6 procent Čechů, a ve Vělopolí pro nepatrný počet dětí. Toto rozhodnutí učinil ústřední výbor s těžkým srdcem, ale nebylo možno jednati jinak, neboť železná nutnost tak přikazovala. Snažili jsme se, aby ministerstvo školství a národní osvěty převzalo nám do státní správy pět mateřských škol. Ministerstvo financí však návrhu ministerstva školství nevyhovělo. V roce letošním pokusíme se znovu žádati o převzetí mateřských škol do správy státní v těch místech, kde matiční školy mateřské jsou umístěny ve státních budovách. Doufejme, že budeme mítí více štěstí. Finanční tíseň obcí ohrožuje existenci mateřských škol vydržovaných z prostředků veřejných. Tak v D. Suché zrušila obec mateřskou školu, kterou svého času tu zřídila Slezská Matice. Školu tuto zachránil však místní matiční odbor, který společně s několika jinými českými spolky převzal úhradu celkového nákladu. Toto rozhodnutí matičního odboru a ostatních českých spolků v Dolní Suché zasluhuje plného uznání. — V nebezpečí je i bývalá mateřská škola matiční v H. Suché, kterou převzala obec a dnes ji chce z důvodů finančních uzavříti. Nových mateřských škol dnes zřizovati nemůžeme, neboť nemáme ani tolik prostředků, abychom mohli zaplatiti náklad za školy již povolené. Již dnes je nad naše síly udržeti mateř­ ské školy v místech, kde je jich z důvodů národních nevyhnutelně zapotřebí. Vedle mateřských škol vydržujeme 2 odborné školy pro ženská povolání a to: v Novém Bohumíně (tříletou) a v Karvinné roční školu rodinnou. Obě školy zatěžují nemálo matiční rozpočet, ačkoli ministerstvo školství a národní osvěty se snaží Matici pomáhati tím, že do Nového Bohumína i do Karvinné přidělilo po jedné státní učitelce, které platí z prostředků státních. V r. 1933 zaplatilo ministerstvo školství na úhradu osobního nákladu pro obě školy příspěvek Kč 76.580 — a město N. Bohumín Kč 10.140— . Kromě toho přispívá na obě školy malou subvencí zemský výbor a Obchodní komora v Opavě. Obě školy plní zdárně svůj úkol již po deset let a odchovaly za tuto dobu celou řadu národně uvědomělých a prakticky vyškolených dívek. Ministerstvu školství a národní osvěty i městu Nov. Bohumínu děkujeme za vydatné subvence, které nám umožňují vydržovati tyto školy. Hudební školy vydržuje Matice dvě: v Novém Bohumíně s expositurami ve Fryštátě, v Petrovicích, Rychvaldě a v Orlové, a samostatnou školu v Českém Těšíně s expositurami v Třinci, Jablunkově a Hnojníku. Vlastní hudební školu má odbor v Radvanicích a Petřvaldě. Expositura v Orlové se osamostatňuje. Tyto hudební školy matiční plní zdárně své poslání. Ačkoli všichni žáci těchto škol platí školné, neuhradí jeho příjem celkového nákladu, takže se doplácí na ně z prostředků matičních. Byl již učiněn návrh hudební školy v nynější těžké době zrušiti. Předsednictvo tuto věc odložilo a bude jednati ještě o způsobu úhrady deficitu.

15

Na Hlučínsku hradila Matice věcný náklad krajkářských kursů v Bolaticích a Hlučíně, náklad osobní platí stát. Důležitým zdrojem příjmů je pro Matici Těšínský kalendář, který vydává již 13 roků. O jeho oblibě se nebudu zmiňovati. Nepříznivé hospodářské poměry zmenšily v poslední době výnos inserce, která v dřívějších letech tvořila vlastně čistý zisk. Kalendář je značně rozšířen. Bylo by si přáti, aby všechny matiční odbory pochopily jeho význam a snažily se odebrati alespoň o polovinu více výtisků, než tomu bylo dosud. 7.000 výtisků po Kč 5'— uhradí nám celkový náklad. Kdyby odbory odebraly o 3.000 výtisků více, uhradily by deficit hudebních škol, které by pak mohly býti zachráněny. Kromě toho zůstane ještě Maticí výtěžek inserce, kterého použije na vydržování mateřských škol. Ve snaze rozmnožiti matiční příjmy se rozhodlo předsednictvo vydati vánoční a veliko­ noční pohlednice, které se ještě nevžily tak, jak by bylo záhodno. Prosím všechny odbory a všechny matiční zaměstnance, aby hleděli jejich prodejem ulehčiti finanční tíseň a zachránili tím alespoň jednu mateřskou školu v některé horské obci. Matici zasílali žádostí o podporu různí členové, kteří se nezaviněně octli v bídě a nouzi. Dokud tomu matiční příjmy dovolovaly, vyhovovala ráda, prokázal-li odbor, že člen podpory zaslouží. Dnes je nemožno, aby Matice podporami tohoto druhu zvětšovala svůj deficit. Proto byl utvořen „Svépomocný fond“ , do něhož odvádějí odbory za každého člena roční příspěvek 10 haléřů. Z výtěžku fondu se pak udělují podpory. V roce 1933 vyplaceno po návrhu odborů celkem Kč 2.050'— členům, kteří buď vyhořeli nebo jinak jsou nezaviněně v nouzi. Výkazy podpor se uveřejňují v Matičním zpravodaji. Ještě dnes je celá řada odborů, které nejsou členy tohoto fondu a ničím ještě nepřispěly. Nemají ovšem také nároku, aby se jejich členům dostalo podpory. Slezská Matice osvěty lidové má a spravuje tyto fondy: 1. Fond Věnceslava Hrubého na podporu nemajetných žáků středních škol ve Slezsku, který dosáhl již výše Kč 64,157'65. Ve školním roce 1933/34 byla z něho udělena podpora 21 žáku středních škol v celkové částce Kč 4.500"— . 2. Fond Židkův na podporu chudých žáků českého gymnasia v Českém Těšíně. Vykazuje Kč 12.312’95. Ve školním roce udělena z něho podpora Kč 600"— dvěma žákům českého gymnasia v Českém Těšíně. 3. Fond Rakův na ošacení chudých dětí českých škol v Č. Těšíně vykazuje Kč 14.851’35. 4. Fond dra Ferdinanda Pelce vykazuje Kč 2.383’95. 5. Fond pí Lehečkové Kč 1.529'60. Kromě uvedených fondů spravuje ještě Matice ve funkci kuratoria Masarykův jubilejní lídovýchovný fond, který dne 31. XII. 1933 vykazuje jmění Kč 190.521*40. Z úroků se financuje lidovýchovná činnost Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko,

Půjčka práce

V roce 1933 vyzvalo předsednictvo všechny odbory, aby dle svých sil upisovaly půjčku práce, kterou vypsala vláda republiky. Ačkoli máme mnoho odborů velmi chudých, upsaly 54 odbory celkem 171.900’— Kč, čímž nejlépe prokázaly svou oddanost a lásku k republice, která z výtěžku půjčky financuje veřejné stavby a tím čelí nezaměstnanosti. Mimo to upsáno z Masarykova jubilejního fondu Kč 80.000’— a z fondu Věnceslava Hrubého Kč 20.000’— , Upsáno tedy celkem i s odbory Kč 271,900’— . Z odborů upsal nejvíce I. odbor v Novém Bohumíně — Kč 25.000'— .

16

Vánoční nadílka. Příkladem krásné obětavosti matičních odborů je pěkný výsledek vánoční nadílky pro potřebné děti českých škol. Odbory po celý rok pilně pracují a finanční zisk podniků zábavných ukládají na knížku, aby před vánocemi mohly způsobiti radost české drobotině. Poslední hubená léta silně zapůsobila i na příjmy matičních odborů a zmenšila náklad na vánoční nadílku oproti rokům předcházejícím. Přesto přese všechno byl výsledek vánoční nadílky velmi potěšující. Odbory dle svých možností ošatily a obuly alespoň ty, kteří toho nejvíce potřebovali. Pomáhati nejnuznějšímu bližnímu skutkem je nejkrásnějším úspěchem práce matičních odborů a projevem opravdového sociálního cítění. Chudému nepomůžeme slovy, ale skutky. Žel, že předsednictvo nemůže dnes přispěti na vánoční nadílku ani nejpo­ třebnějším odborům pod horami. V r. 1933 činil celkový příjem matičních odborů Kč 1,118.063'16, z toho bylo věnováno na vánoční nadílku Kč 291.170'10. Kromě vánoční nadílky uspořádalo mnoho odborů na českých školách i tak zvané stravovací akce. Dětem bylo rozdáváno v přestávkách mléko nebo byla vařena polévka. Náklad stravovací akce platí odbory, kterým přispívají obce, okresní péče o mládež, nebo i jiné spolky. V Novém Bohumíně v roce 1933 přispěla obec pro tento účel českým školám částkou Kč 10.000'— , takže mohl I. odbor matiční v době od 1. listopadu 1933 do 30. dubna 1934 stravovati pětkráte v týdnu 342 děti rodičů bez zaměstnání nebo rodičů pracujících omezeně. Mimo to dodávají městské jatky matičnímu odboru za nepatrnou cenu jednou týdně 8 kg masa na polévku. Tímto způsobem snaží se odbory zmírniti bídu nezaměstnanosti a ulehčiti rodičům ve starostech o kus chleba pro svoje dětí. Mravenčí prácí matičních odborů vystihnou nejlépe číslice. — Bylo vykonáno: v roce 1933 přednášek .................................... kursů .............................................. divadelních představení . . . . dětských představení . . . . kínematografíckých představení . loutkových h e r ............................... besídek pro m lá d e ž ..................... akademií a koncertů..................... národních a jiných slavností . . výletů . * ......................................... různých zábav ...............................

430 13 364 110 1.279 308 157 76

v roce 1932

253

474 17 322 122 1.315 202 148 76 122 83 269

k n i h .............................................. 104.648 č t e n á ř ů ......................................... 19.053 počet v ý p ů j č e k .......................... 276.490

115.791 21.268 300.664

} 198

veřejné a matiční knihovny měly

S výsledkem práce matičních odborů jsme plně spokojeni a hrdě můžeme prohlásiti, že matiční odbory na Těšínsku a Hlučínsku a jejich členové jsou nejpevnější hrází na pohraničí státu a jeho nejoddanějšími a nejvěrnějšími občany. Výsledek veliké práce matičních činitelů prýští jedině z nezměrné lásky k národu a republice, bez této lásky nebylo by práce. Jsme šťastní, že v řadách matičních nikdo se neptá po politické nebo náboženské legitimaci, nikdo

17

neuplatňuje názorů, které by mohly ohrozití nebo podkopati jednotící ideu spolupráce všech poctivých Čechů na Těšínsku a Hlučínsku, kde známe pouze Čechy, Poláky a Němce, ale neznáme v matiční práci politické nebo náboženské příslušnosti. Každému, který by chtěl do Matice zasévati símě politické nevraživosti, předem srdečně děkujeme, neboť mnohaletá zkušenost již nás dostatečně poučila, že jedině a pouze svornost a společná láska k národu a republice je oním zázračným proutkem, který může vykonati divy ve směru státním i ná­ rodním na pohraničí. Do matičních řad vítáme každého řádného a poctivého Čecha, který chce a umí pracovat, ale nikdy ještě jsme se neptali a ptáti se nebudeme, jakého je politického nebo náboženského přesvědčení. Kdo by tak činil, ohrožoval by v základech mohutnou organisaci matiční, která není pro strany, ale národ a stát. Matice chce a bude sloužiti výhradně a jedině národu a státu československému. Tuto nestranickost Matice uznávají všichni vedoucí činitelé všech českých politických stran na Ostravsku a účinně podporují snahy Matice u ústředních úřadů v Praze a Brně( kdykoli je požádáme o intervenci. Několikráte již intervenovalo pro nás několik poslanců různých stran společně. Prosím zástupce odborů, aby se ve svých místech bránili v matiční činnosti jakémukoli stranictví, které by mohlo ohrozití jednotu a svornost odboru. Politika do Matice nepatří. — Matice pracuje ruku v ruce s Čsl. Národní radou v Praze a její odbočkou v Opavě, se Svazem Matic, se Svazem měst, obcí a okresů, Národní jednotou slezskou a s mnoha jinými přátelskými organisacemi. Konám jen svou milou povinnost, poděkuji-li všem matičním pracovníkům za všechno, co ve prospěch české věcí vykonali. Bez jejích spolupráce nikdy bychom se nemohli vykázati tak ohromnou činností. Děkuji rovněž tisku, který bez rozdílu politického zabarvení vydatně a ochotně nás podporoval. Děkuji všem českým poslancům z Ostravska i Opavska, našemu učitelstvu a všem přátelům mimo Slezsko za vše, co vykonali ve prospěch hraničářů Těšínská a Hlučínska. Nejvřelejší díky naše patří všem úřadům, zvláště pak ministerstvu školství a národní osvěty. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří s příkladnou pílí konají prácí pro zdar všeho matičního podnikání. Odbory matiční, předsednictvo i ústřední výbor jsou a budou onou jednotící složkou, která dovede pojití i rozvaděné bratry ke společné prácí ve prospěch národa a státu. Jsme šťastni, že v Matici vidí i centrální úřady pražské důležitého činitele hraničářského a uznávají náš význam. Jen v j e d n o t ě je síla. J e d n o t u a s v o r n o s t z a c h o v á m e .

18

Okresní matiční výbory Oblast působnosti SL M. O. L. jest rozdělena na 9 obvodů. Každý obvod tvoří okresní výbor, v jehož čele stojí okresní jednatel jako předseda. Okresní matiční výbor tvoří zástupci jednotlivých odborů sdružených v okresním výboru. Obvody jsou rozděleny takto:

1. Okresní v ý b o r p ro Bohum ínsko: Předseda Bedřich Štětina, ředitel českých státních občanských škol v Novém Bohumíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bohumín-město, 2. Nový Bohumín L, 3. Nový Bohumín - Šunychl II., 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovice, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald u kostela, 11. Skřečoň, 12. Věřňovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.

2. Okresní v ý b o r p ro Fryštátsko: Předseda Břetislav Kubala, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hraníce, 5. Karvinná-Jindřich, 6. Karvinná-Solca, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní, 11. Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Suchá Horní.

3. Okresní v ý b o r p ro O rlo v s k o : Předseda Jan Soukup, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční od b o ry : 1. Doubrava, 2. Lazy, 3.Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zimní důl, 6. Petřvald, 7.PetřvaldPodlesí, 8. Porubá, 9. Rychvald-Podlesí, 10. Rychvald-důl Václav, 11. Suchá Dolní, 12. Suchá Prostřední.

4. Okresní v ý b o r českotěšínský A : Předseda Tomáš Ambrož, řídící učitel v Horním Těrlicku. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovíce Dolní, 5. DomasloviceVolovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice-Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšice, 11. Stanislavice, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Hor., 14. Těrlicko Dol., 15. Tošanovice Dol., 16. Životice, 17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.

5. Okresní v ý b o r českotěšínský B: Předseda Václav Placht, profesor českého státního ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční od bory: 1. Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Konská-Kanada, 5. Komorní Lhota, 6. Lištná Dolní, 7. Lištná Horní, 8. Nebory, 9. Ropice, 10. Řeka, 11. Smilovice, 12. Střítěž, 13. Svibice, 14. Český Těšín, 15. Třanovice, 16. Třinec, 17. Vělopolí.

19

6. O kresní v ý b o r pro Ja b lu n ko vsko : Předseda Jan Železný, ředitel státní občanské školy v Bystřici n. O. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bukovec, 2. Bystříce n. O., 3. Hrádek, 4.Hrčava, 5. Jablunkov, 6. Karpentná, 7. Košařiska, 8. Lomná DoL, 9. Lomná Hor., 10. Lyžbíce, ll.M ilík ov, 12. Mosty u Jablunkova, 13. Návsí, 14. Nýdek, 15. Nýdek - Hluchová, 16. Oldřichovice, 17. Písek, 18. Tyra, 19. Vendryně, 20. Vendryně-Zaolzí.

7. O kresní v ý b o r p ro Frýdecko: Předseda Antonín Hrozek, okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bludovice Prostřední a Horní, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice, 5. Janovice-Bystré, 6. Lubno, 7. Lhoty Nižní, 8. Lhoty Vyšní, 9. Malenovice, 10. Morávka-Pražma, 11. Pržno, 12. Panské Nové Dvory, 13. Raškovice, 14. Sedliště, 15. Staré Hamry, 16. Václavovice, 17. Vojkovice, 18. Žermanice.

8. O kresní v ý b o r p ro o b v o d slezskoostravský: Předseda Jindřich Karkoška, odborný učitel v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Hrušov, 2, Kunčičky, 3. Kunčice n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice, 7. Slezská Ostrava-střed-mužský, 8. Slezská Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma, 10. Slezská Ostrava-Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.

9. O kresní v ý b o r p ro Hlučínsko: • Předseda Karel Hruška, ředitel státních měšťanských škol v Kravařích. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatice, 4. Bolatice - Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky, 7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovice, 10. Hoštice Velké, 11. Chuchelná, 12. Koblov, 13. Kouty, 14. Kozmice, 15. Kravaře, 16. Ludgeřovice, 17. Markvartovice, 18. Petřkovice, 19. Pišt, 20. Štěpánkovice, 21. Štěpánkovice-Svoboda, 22. Šilheřovice, 23. Zábřeh. Okresní výbory matiční jsou významnou složkou matiční organisace. Projednávají všechny otázky rázu matičního a národního své oblasti. — Náměty a návrhy projednané okresními jednateli se předkládají předsednictvu. Okresní výbory vykonávají dozor nad činností odborů matičních své oblastí. Okresní výbory scházejí se podle potřeby. — Předsedové okresních výboru, okresní jednatelé, scházejí se několikráte do roka. — Předsedou okresních jednatelů je Alois Holeš, starosta Slezské Matice osvěty lidové. Schůzí okresních jednatelů se zúčastňují také okresní školní inspektoři.

20

O d b o rn á škola pro ženská p o v o lá n í Sl. M. O. L. v Novém Bohum íně-------------------------------------------B edřich Š tě tin a , ře d ite l

Kuratorium školy tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové se zástupci státní správy, země, Obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nového Bohumína, I. odboru Slezské Matice osvěty lidové v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy. Funkční období kuratoria trvá od 1. prosince 1932 do 30. listopadu 1935. Předseda: Alois Holeš, knihvedoucí kamenouhelných dolů České obchodní společnosti a starosta Slezské Matice osv. lid., místopředseda: Petr Pavlán, ředitel Okresní nemocenské pojišťovny ve Sl. Ostravě v. v., pokladník: Tomáš Hlávka, oficiál státní dráhy, zapisovatel: Bedřich Štětina, ředitel školy. Členové: B. Nedvídková, profesorka státního reform. reálného gymnasia, za státní správu — Bohuslav Šída, knihovník města Moravské Ostravy, za zemský výbor — K. Buchta, obchodník v N. Bohumíně, za Obch. a živnostenskou komoru — Otakar Jadrníček, celní ředitel, za město Nový Bohumín — za předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně, Metoděj Pavlíček, vrchní poštmistr ve Slezské Ostravě, Jan Železný, ředitel měšťanské školy v Bystřici n./O., Antonín Hořínek, tajemník Slezské Matice osv. lid., — učitelský sbor zastupuje učitelka L. Odvárková. Školu vydržuje Slezská Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě, které přispěly na úhradu nákladu v roce 1933 tyto korporace: a) zemský v ý b o r .................................................................................................. Kč 1.320'— b) město Nový B o h u m ín ...................................................................................„ 10.140'— c) Obchodní a živnostenská komora v O p a v ě ...............................................„ 337'50 d) I. matiční odbor v Novém B oh u m ín ě............................... ......................... ....... 1.700’— V r. 1933 poukázalo subvenci za r. 1932 ministerstvo školství a nár, osvěty Kč 50.000’— (zaslalo Kč 76.580’— pro školu v Karvinné i v Novém Bohumíně.) Zbytek nákladu uhradila Slezská Matice osvěty lidové.

Organisace školy Škola byla zřízena dnem 1. září 1924 jako roční škola rodinná, která byla pak od 1. září 1928 přeměněna na dvouletou. Od 1. září 1930 povolilo ministerstvo školství a nár. osvěty v dohodě s ministerstvem obchodu zřízení živnostenské pracovny pro šití šatů. Pří škole konají se tříměsíční lidové kursy a to: šití šatů, šití prádla a vaření. V I. a II. třídě dvouleté školy rodinné vyučuje se nepovinně jazyku německému po 3 hodinách týdně. Právo veřejnosti I. a II. třídě udělilo ministerstvo školství a národní osvěty výn. ze dne 27. června 1929 čj. 76.576/29-111 a živnostenské pracovně pak výn. ze dne 27. března 1931 čj. 180.908/30-111,

Učitelský sbor A. Z m ě n y : a) Ze sboru vystoupila: 1. Dnem 31/1 1933 smluvní uč. vaření Božena Hálová, jelikož ministerstvo školství a národní osvěty přidělilo škole od 1, února 1933 státní učitelku vaření Jarmilu Černoškovou. B. Hálová, byla ustanovena od 1/3 1933 zastupující učitelkou vaření v Praze II., Podskalská ul.

21

2. Dnem 31/8 1933 smluvní učitelka šití šatů Marie Tichá roz. Penková, která byla ja vdaná zproštěna služby ve smyslu zásadního usnesení ústředního výboru, dle něhož Matice nezaměstnává vdaných a zaopatřených učitelek. b) Do sboru vstoupila: 1. dnem 1. února 1933 státní učitelka vaření Jarmila Černoško vá, kterou přidělilo škole ministerstvo školství a národní osvěty výn. ze dne 9. února 1933 čj. 15.785/33-III/5. 2. Jarmila Arnoldová, absolventka ústavu v Praze, kterou ustanovilo kuratorium smluvní učitelkou šití šatů od 1. září 1933. B. U č i t e l s k ý s b o r v e š k o l n í m r o c e 1 9 3 3 / 3 4 . 1. Ředitel: Bedřich Štětina, ředitel měšťanské školy. Předmětům nevyučuje. Státní uči telstvo: 2. J. Černošková, učitelka vaření. Vyučovala počtům, zdravovědě, nauce o potravinách, vaření, tělocviku a v tříměsíčním kursu vaření. Roční průměr týdenních hodin 24'5. Nestátní učitelstvo: 3. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. Vyučovala nauce o látkách, šití šatů, kreslení střihů, kreslení a vyšívání. Roční průměr týdenních hodin 23'25. 4. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Vyučovala šití prádla, ‘spravování prádla, kreslení střihů, kreslení, vyšívání a nauce o látkách. Roční průměr týdenních hodin 24'75. — 5. Ludmila Odvárková, uč. šití šatů. Vyučovala nauce o kroji, šití šatů, kreslení střihů, vyšívání a v kursu šití šatů. Roční průměr týdenních hodin 28. 6. Bedřich Pschůrer, profesor. Vyučoval češtině, dějinám vzdělanosti, vychovatelství, písemnostem, zpěvu a němčině. Roční průměr týdenních hodin 22'25. V ý p o m o c n í učitelé: 7. Stanislav Kittrich, odb. učitel měšťanské školy. Vyučoval občanské nauce 2 hod. týdně. 8. Jindřich Pazdziora, učitel měšťanské školy. — Vyučoval němčině. Roční průměr hodin (i s opravami úloh) 3’5. 9. František Židlík, odb. uč. měšť. školy. Vyučoval živnostenským počtům 3 hod. týdně.

K ronika školy Z á p i s pro školní rok 1933/34 konal se ve dnech 28.— 30. června 1933. Zapsáno do I. roč. 32, II. roč. 24 a živnostenské pracovny pro šití šatů (III. roč.) 15. Celkem zapsána 71 žákyně. L i d o v é k u r s y . V době od 1. října 1933 do 31. prosince 1933 konaly se ve škole dva lidové kursy a t o : šití šatů (14 účatsnic) a vaření (11 účastnic). Vyučovalo se dvakráte týdně od 18. do 21. hodiny. V kursu šití šatů vyučovala uč. L. Odvárková, v kursu vaření uč. Jarmila Černošková. M ó d n í p ř e h l í d k a . Dne 12. června 1933 předvedly 4 chovanky živnostenské pracovny 4 ukázky svých prací v Městském kině před českým filmovým představením jako reklamu pro módní přehlídku, která se konala dne 24. června v nádražní restauraci. Tu přednesly chovanky živnost, pracovny celkem 60 ukázek svých vlastních prací (kabáty zimní a jarní, šaty vycházkové, letní, večerní a plesové), které zhotovily za vedení uč. šití šatů Ludmily Odvárkové. S módní přehlídkou byl spojen večírek na rozloučenou s chovankami živnostenské pracovny. Pořad večírku a módní přehlídky byl doplněn sborovými zpěvy „Hudebního sdružení Smetana" v Novém Bohumíně. T a n e č n í h o d i n y pořádala škola společně s gymnasiem od 4 .března do 8. dubna 1933 každou sobotu odpoledne v tělocvičně českého stát, r. r. gymnasia. Taneční hodiny navště­ vovalo 35 žákyň rod. školy,

22

t

V e č í r e k chovanek se konal dne 6. května 1933 v sále Orfea v Novém Bohumíně a těšil se velké návštěvě obecenstva z celého okolí. Mezi tancem bylo provedeno několik čísel Erbenových Rytmických tanců (nacvičila učitelka J. Černošková), dva Dvořákovy Moravské dvojzpěvy a Smetanův ženský sbor „Má hvězda" (nacvičil prof. Pschůrer) a zahrán Dvořákův „Slovanský tanec č. 10" (A. Žyrková, žák. II. ročníku).

Exkurse Dne 14. ledna 1933 byly přítomny chovanky II. ročníku při vyučování v pomocné škole, 15. března si prohlédly chovanky I. a II. ročníku Kallovu továrnu na konservování ryb a za­ řízení městských jatek. Dne 3. dubna podnikly žákyně I. ročníku exkursi do Ústřední mlékárny v Mor. Ostravě a navštívili obchodní dům firmy J. Grossmann. Dne 24. května si prohlédly chovanky II. ročníku pozemkovou knihu u okresního soudu v Bohumíně a dne 29. května navštívily žákyně II. ročníku a živnostenské pracovny výstavu M. Švabinského a Jurečkovu galerii v Domě umění a městské museum v Mor. Ostravě. — Dne 6. listopadu 1933 navštívil I. ročník výstavu nábytku v Národním domě v M. Ostravě. Ve dnech 8/11, 15/11 a 29/12 1933 byly přítomny chovanky II. ročníku při zaměstnávání dětí v mateřské školce v N. Bohumíně. Dne 18. prosince 1933 navštívily chovanky I. a II. ročníku nemocnici v Bohumíně, kde si pro­ hlédly zařízení kuchyně a prádelny.

Školní slavnosti a pře dn á šky Dne 17. února 1933 vzpomněl prof. Pschůrer ve všech třídách 80. narozenin Jaroslava Vrchlického, 23. února 25. výročí úmrtí Svatopluka Čecha. Oslava 83. narozenin presidenta T. G. Masaryka se konala dne 7. března 1933 (proslov prof. Pschůrera: Masarykovy názory na ženy, písně a recitace žákyň byly doplněny rozhlasem). Dne 28. března bylo vzpomenuto J. A. Komenského, 10. května českorumunské vzájemnosti, 13. května 10. výročí smrti paní Ch. Masarykové, dne 27, června Pribinova jubilea v Nitře a počátků křesťanství na Slovensku. 15. června zúčastnily se chovanky slavnosti „Den mládeže", kterou pořádal I. odbor Sl.M.O.L. s učitelskými sbory všech českých škol v Novém Bohumíně. Přispěly jednak svými národními kroji ke zpestření průvodu, jednak doplnily pořad slavnosti pěknou reji na motivy národních písní, kterou cvičily společně se žákyněmi českého stát. r. r. gymnasia. — Školní oslava státní samostatností se konala 27. října 1933, při níž o významu dne promluvila žákyně II. ročníku Albertová. Pořad byl zpestřen recitacemi a zpěvy. Dne 1. prosince 1933 vzpomněl profesor Pschůrer ve všech třídách československojihoslovanské vzájemnosti. N á v š t ě v y f i l m o v ý c h p ř e d s t a v e n í . — V roce 1933 navštívily žákyně všech ročníků tato představení v městském kině: 30/1 „Krásy Prahy" — „Účast malodohodového vojska na všesokolském sletě v Praze r. 1932." — 18/11 „T. G. Masaryk", „Všesokolský slet v Praze r. 1932." I n s p e k c i š k o l y vykonal dne 31/3 1933 vládní rada ministerstva školství a národní osvěty dr. Jos. Zahradník. S o c i á l n í p é č e . Od placení školného Kč 200'— ročně bylo kuratoriem osvobozeno 15 chovanek — s l e v a ....................................................................................................... Kč 3.000'— od 75 °/0 školného osvobozeno 6 chovanek — s l e v a .............................................. ..... 900'— od 50 °/0 „ „ 23 chovanky — ....................................................... ..... 2.300'— od 25 °/0 „ „ 13 chovanek — „ ......................................... ..... „ 650'— Celková sleva školného činí . . . Kč 6.850'—

23

Nemajetným chovankám daroval I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně místo vánoční nadílky v hotovostí Kč 800'— , které byly rozděleny 24 potřebným žákyním všech tříd, jako příspěvek na zakoupení potřeb pro šití. Pro vánoční nadílku dětí všech místních českých škol ušily chovanky II. roč. a živnostenské pracovny bezplatně 26 dívčích šatů a 23 dívčí kabáty. Učebnice se půjčují chovankám za poplatek Kč 2'— na rok. Z á p i s na šk. r. 1934/35 se vykoná ve dnech 28.— 30. VI. 1934 v ředitelně čes. měšťanské školy. U zápisu nutno předložití: křestní list, domovský list nebo průkaz o státním občanství a poslední školní vysvědčení. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy, předkládá i vysvědčení zachovalosti vydané obecním úřadem místa svého pobytu, — Do I. třídy se přijímají žákyně, které prokáží vysvědčením, že vychodily třetí třídu měšťanské školy nebo nižší školu střední a dovršily 14. rok věku.

O d b o r n á škola p ro ženská p o v o lá n í Sl.M.O.L. v K a rv in n é Ř editel Š těpán Tesař

K uratorium školy Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové v roce 1928 a kuratorium tvoří její předsednictvo. Školu úplně vydržuje Slezská Matice osvěty lidové se sídlem ve Sl. Ostravě, které přispěly v roce 1933 na úhradu nákladu ministerstvo školství a nár. osvěty a zemský výbor v Brně. Město Karvinná věnovala otop.

O rg a n isa ce školy Škola zahájila činnost dne 1. února 1922 jako kurs šití a vaření, a teprve po vykonané inspekci povolena škola rodinná se zpětnou platností od 1. září 1923.

U čitelský sbor U č i t e l s k ý s b o r ve š k o l ní m r o c e 193 3 / 3 4 : 1. Ředitel Štěpán Tesař, ředitel stát. menš. školy měšťanské. Předmětům nevyučuje. 2. Mariana Picková-Saiverová, odborná stát. učitelka vaření. Měla zdravotní dovolenou do 31. srpna 1933 a vyučuje ve školním roce 1933/34 vaření, nauce o potravinách a hospodářskému cvičení. — Spravuje pomůcky pro tyto předměty. — Průměrný počet týdenních hodin přepočtený na hodiny naukové je 21 hodina. 3. Vlastimila Šebestíková, odborná učitelka šití. Je třídní učitelkou a vyučuje šití prádla a šatů, zdravovědě a občanské nauce. Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty a učitelskou knihovnu. — Průměrný počet týdenních hodin přepočtený na naukové hodiny je 20'5 hodiny. Výpom ocné vyučují: 4. Vlasta Ondřejcová, odb. učitelka vaření, která zastupovala do 31. srpna 1933 odbornou učitelku vaření Mariannu Pickovou-Saiverovou. Ve školním roce 1933/34 ustanovena výpomocnou učitelkou a jí byly přiděleny počty, vychovatelství, domácí hospodářství, praní a žehlení, tělocvik a zpěv. — Spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty. — Průměrný počet hodin týdenních přepočtený na hodiny naukové je 8 hodin.

24

5. František Vyhlídka, odb. uč. I. měšť. školy Masarykovy, vyučuje češtině 3 hod. týdně. Ze sboru vystoupili: odborná učitelka Karla Zdobická a učitel Oldřich Bláha.

Kronika školy Z á p i s pro šk. r. 1933/34 proveden byl ve dnech 28.— 30. června a pak 29.— 31. srpna 1933. Zapsáno bylo 18 žákyň. Školní rok zahájen byl 1. září 1933. E x k u r s e : Žákyně 13. března byly přítomny vyučování v pomocné škole, 11. května navštívily poradnu matek a kojenců v Karvinné, 15. května navštívily mateřskou školku, 2. června a 7. prosince prohlédly si obchod s linoleem, tržnici nábytku a textilní obchody v Moravské Ostravě, 20. a 21. června podnikly turistickou vycházku na Velký Polom, Bílý kříž, Slavíč a Javorový, 6. prosince prohlédly si parní pekárnu. Š k o l ní s l a v n o s t i : 83. narozenin pana presidenta bylo vzpomenuto dne 7. března v hodině češtiny. Oslava svátku státní samostatnosti se konala 28. října s I. měšťanskou školou Masarykovou v kině Centrál, kde promluvil k dětem uč. Svoboda. Kino bezpl. propůjčil Sokol. 28. října 1933 se zúčastnila naše škola veřejné slavnosti u pomníku p. pres. T. G, Masaryka, kteroužto slavnost pořádaly veškeré české korporace. I n s p e k c e : Dne 28. dubna 1933 navštívil školu odb. insp. dr. Turek a provedl inspekci.

S ociální péče Zdejší rodinnou školu navštěvují většinou žákyně z rodin sociálně slabých. A by jim byla umožněna návštěva, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školního platu. Osvobozeny byly 4 žákyně od celého školného, 6 žákyň od poloviny a 3 žákyně od třetiny školného. Celková částka, od které byly žákyně osvobozeny, je Kč 2270'— .

Příští zápis Zápis na školní rok 1934/35 bude ve dnech 28.—-30. června 1934 a dodatečný zápis ve dnech 29.— 31. srpna 1934 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.

Hudební a pěvecká škola Sl.M .O .L.v N.Bohumíně A I. Č ech, ře d ite l školy

Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, ředitel měšť. školy, dr. Alfons Junger, profesor gymnasia, dr. Šmahel, lékař, František Solnař, řídící učitel obecné školy, V. Hervert, ředitel fy „Čechoslavia" a ředitel hudební školy.

O rganisace Účelem školy je poskytovati žákům řádné hudební vzdělání jak po stránce praktické, tak teoretické, připravovati žáky na státní konservatoř a ke státním zkouškám z hudby. Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení a podobně. Osvobození od těchto předmětů se uděluje jen na písemné přání rodičů. Všichni žáci jsou povinni na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě provedené zkoušky vydá

se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady a je podroben dozoru státního inspektora hudebních škol. — Měsíční školné: Klavír Kč 50' , housle Kč 50"— (ve skupinách 25-— ), dechové nástroje a sólový zpěv Kč 60'— . U m í s t ě n í š k o l y : Škola je umístěna v budově Diskontní banky v Novém Bohumíně u nádraží, kde ve III. posch. má 4 místnosti.

Stav žactva Ve školním roce 1933/34 byl zapsán v hudební škole celkem 101 žák, z nich během I. pololetí přesídlilo a vystoupilo 10 žáků, dva přistoupili, jsou tedy zapsáni v II. pololetí celkem 93 žáci v Novém Bohumíně. V expositurách v Petrovicích a Fryštátě zapsáno 56 žáků, vy­ stoupilo 5 žáků, přistoupili 3 žáci, celkem 54 žáci. V exposituře v Rychvaldě zapsáni 43 žáci. Celkem je zapsáno na hudební škole a jejích expositurách 190 žáků. Proti minulému roku jeví se úbytek 21 žáků. Hudební škola v Orlové, vydržována tamním odborem Slezské Matice osvěty lidové, která byla pod pedagogickým dohledem AI. Čecha, se počátkem II. pololetí školního roku 1933/34 osamostatnila a jejím správcem jmenován Mir. Junk, který pod vedením Aloise Čecha vykonal státní zkoušku z hudby.

U čitelský sbor Členové učitelského sboru jsou: Alois Čech, ředitel, vyučuje hře na klavír, hudebním disciplinám a dechovým nástrojům. Gabriel Štefánek, vyučuje houslím. Rela Čekalová-Danešová, výpomocná učitelka hry klavírní v expositurách ve Fryštátě a v Petrovicích. Vyučuje též 6 hodin v Novém Bohumíně. Antonín Sochor, výpom. učitel hry houslové v expositurách ve Fryštátě a v Petrovicích. Vyučuje též 4 hodiny v Novém Bohumíně. Vojtěch Sochor, výpomocný učitel hry houslové v Rychvaldě. Růžena Eichenbaumová, výp. uč. klav. hry v Rychvaldě. Vyučuje též 4 hod. v N. Bohumíně. Alois Mokrý, člen orchestru NDMS, výpomocný učitel dechových nástrojů.

Inspekce Dne 20. června 1933 vykonal inspekci na hudební škole státní insp. prof. Ant. Hromádka, který se na počátku šk. r. 1933/34 vzdal funkce inspektora. Jeho nástupcem byl jmenován dr. L. Kundera, profesor brněnské konservatoře hudby, který vykonal inspekci 12. února 1934.

Podniky školy 20. května řídil Alois Čech ženské a mužské sbory, jakož i sbory žákovské na dni věno­ vaném české národní písni. — 24. června řídil AI. Čech mužské a smíšené sbory na akademii rodinné školy v N. Bohumíně. — 10. prosince řídil AI. Čech mužské a smíš. sbory na školské akademii. — 18. prosince účinkoval učitelský sbor na div. představení „Strakonický dudák , k němuž hudbu složil a řídil AI. Čech. — 18. února 1934 účinkoval učitelský sbor na divadel­ ním představení Jiráskovy „ Lucerny “ , ke které scénickou hudbu složil a řídil AI. Čech. Ž á k o v s k é p r o d u k c e : Dne 21. a 22. června se konaly veřejné žákovské produkce v sále Orfea v N. Bohumíně. — 26. června veřejná produkce žáků hudební školy ve Fryštátě v kreslíme měšťanské školy. — 27. června veřejná produkce žáků hudební školy v Petrovicích v sále p. Krutkého.

26

Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.LvČeskémTěšíně s p o bo čka m i v Třinci a Jab lu n ko vě Hudební a pěvecká škola Slezské Matice osvěty lidové v Českém Těšíně byla otevřena dne 15. ledna 1924 na podnět prof. Fr. Hromádky a přičiněním místních pracovníků. Ústřední výbor Sl. M. O L. ve Sl. Ostravě usnesl se ve své schůzí v prosinci téhož roku převzíti hud. školu do své správy. Kuratoriem školy jest předsednictvo Sl. M. O. L, ve Sl. Ostravě, jež dozorem školy pověřilo místní poradní sbor, v němž v r. 1932-33 zasedali: MUDr. V. Richter, řed. P. Machara, notář Zatloukal, řed. M, Tesař, prof. V. Placht, prof. F. Kejzlar.

O rganisace školy Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po­ třebného vzdělání hudebním diletantům, hudebníkům z povolání, připravuje žáky ke státním zkouškám z hudby a na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, solového a sborového zpěvu, intonace, nástrojů dechových a předmětů teoretických. — Vyučuje se podle osnov schválených státním inspektorátem podle nejnovějších metod. Učebná látka je rozvržena na 8 kursů. — Měsíční školné: klavír Kč 60'— , housle jednotlivě Kč 60'— , housle ve sku­ pinách po 4 žácích Kč 25'— , zpěv sólový Kč 8 0 '—, teoretické předměty ve skupinách Kč 25'— . Žák řádně zapsaný po předběžné přijímací zkoušce vyvolí si a začne navštěvovati některý jednotlivý předmět a je povinen navštěvovati mimo hlavní předmět též předměty přiřazené, t. j. hudební nauku a intonaci. — Vystoupení ze školy během roku může býti žáku na odůvodněnou žádost povoleno na konci prvého pololetí. U č i t e l s k ý s b o r : Josef Bartoš, ředitel školy, vyučuje hře na klavír — předmětům teoretickým a zpěvu na odborné škole pro ženská povolání. František Rovenský vyučuje hře na housle. Emilie Rovenská vyučuje hře na klavír, housle na pobočkách.

Kronika Z á p i s . Na počátku školního roku 1932/33 bylo zapsáno v Č.Těšíně a na pobočkách celkem 109 žáků. Počet žáků v příštích měsících stoupal, takže v listopadu téhož roku školu navštěvovalo celkem 118 žáků. U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola je dosud umístěna v souterénu Masarykovy obecné školy, kde používá 4 místností sloužících za učebny a kancelář ředitele. Škola má k disposici 3 klavíry zn. Rosler, Wirth a Stingel, řadu nástrojů dechových a smyčcových. — Hudební archiv má přes 300 svazků hudebnin a přes 30 učebnic a zpěvníků, které jsou podobně jako nástroje žákům zdarma půjčovány. — Poradní sbor konal na konci školního roku (26/6 1933) schůzí, na které se jednalo o hospodářských záležitostech školy. I n s p e k c e . Dne 13/6 1933 navštívil hudební školu prof. Fr.Hromádka, stát. inspektor soukr. hud. škol, prohlédl si zařízení školy, úř. knihy, a byl přítomen vyučování v odd. klavírním. P o d n i k y š k o l y . Členové učitelského sboru spoluúčinkovali na oslavách národního svátku dne 28. října v Českém Těšíně a Jablunkově a na oslavě narozenin pana presidenta dne 7. března 1933. — Red. J. Bartoš hrál svoje klavírní skladby na večeru komorní hudby severomoravských hud. skladatelů v Domě umění v Mor. Ostravě, dne 11. května 1933. Ž á k o v s k é p r o d u k c e : 18. května veřejná produkce na Střelnici, 15. června veřejná produkce v Jablunkově, 16, června interní produkce v Č. Těšíně. Ř editel

27

Mateřské školství Slezské Matice osvěty lidové Slezská Matice osvěty lidové již v roce svého založení 1898 přikročila k zřizování mateřských škol. První mateřská škola byla zřízena Slezskou Maticí osvěty lidové v listo­ padu r. 1898 dva měsíce po založení Slezské Matice osvěty lidové v obci Michálkovice v okrese frýdeckém. Obec byla v tehdejší době velmi ohrožena Poláky a Němci. Do této první mateřské školy zapsáno bylo 55 dětí. Avšak již následujícího roku projevila se nutnost zřízení druhé mateřské školy, která také byla Maticí zřízena. Do této druhé mateřské školy v Michálkovicích se přihlásilo 58 dětí. Třetí mateřská škola zřízena byla v Polské Ostravě (nynější Slezská Ostrava), osada Zárubek, v r.1900. V r. 1902 zřízeny byly tří mateřské školy a to v Polské Ostravě na Hladnově, v Orlové, osada Miihsam, a v Radvanicích. V r. 1903 v Lazech a v Muglinově, v r. 1906 v Dombrové, 1907 ve Vratimově, 1908 v Michálkovicích III, v Orlové na Kopaninách a v Petřvaldě. V r. 1909 v Bohumíně-nádraží, Dětmarovicích, Heřmanicích, Hrušově, Muglinově-Mexiku, Petřvaldě II, Porembě, Rychvaldě u kostela. V r. 1910 Heřmanice II, Orlová-Zimný důl, Petřvald III, Prostřední Suchá, Staré Město u Frýdku, Záblatí. V r. 1911 Rychvald na Podlesí, Staré Hamry, Vrbice u Bohumína, Rychvald na Alpínce a r. 1912 v Hrušově, kolonie Ida. Do převratu celkem 32 mateřské školy, které navště­ vovalo 9.679 dětí. Po převratu do r. 1919 zřízeny byly tyto další mateřské školy: v Karvinné, Pudlově, Bohumíně-městě. V r. 1920, kdy Těšínsko bylo již rozděleno, nastaly pro zřizování mateř­ ských škol příznivější poměry. V tomto roce otevřeny byly mateřské školy v Třinci, ve Skřečoni, v Karvinné II, ve Starém Městě u Fryštátu a v Dolní Suché. V r. 1921 otevřeny byly mateř­ ské školy v Šumbarku, v Petřkovicích na Hlučínsku, v Hlučíně a ve Fryštátě. V r. 1922 v Jablunkově, v Něm. Lutyni, v Horní Suché a v Karvinné na hranicích III. V roce 1923 v Karvinné-Sovinci, v Dolních Marklovicích, v Polské Lutyni, ve Svibici a v Českém Těšíně. V r. 1924 v Návsí, v Písku, v Horním Těrlicku, ve Stonavě, v Bohumíně-Šunychlu, ve Štěpán■kovicích na Hlučínsku a v Hradišti. V r. 1925 v Mostech u Jablunkova, v Karvinné-Solca V, v Dol. Žukově, v Loukách a v Kravařích na Hlučínsku; v r. 1926 v Ludgeřovicích na Hlučínsku, v Horní Suché II, v Oldřichovicích, v Bystřici n. Olz. a v Dol. Bludovicích; v roce 1927 v Albrechticích, v Dárkově, v Nýdku, ve Vendryni, Závadě, v Ropici, Stanislavicích, Fryštátě II, v Lyžbicích a Chotěbuzí; v r. 1928 v Datyních Dolních, Hrádku, Lhotě Komorní, Neborech, Písku, Střítěži, Věřňovicích a v Šilheřovicích na Hlučínsku; v r. 1929 v Lazích, Suché Prostřední, ve Starém Městě-Olšiny, v Hatí (Hlučínsko) a v Návsí-Jasení; v r. 1930 ve Zpupné Lhotě, Dětmarovicích. Vělopolí, Koňské a v Suché Horní III; r. 1931 v Gutách, Košařiskách a v Řece; v r. 1933 v Dolní Líštné. C e l k e m z ř í d i l a a v y d r ž o v a l a S l e z s k á M a t i c e o s v ě t y l i d o v é svým n á k l a d e m o d s v é h o z a 1o ž e n í 1 0 6 m a t e ř s k ý c h š k o l . Od roku 1932 byl rozvoj mateřských škol matičních zabrzděn. Nepříznivé hospodářské poměry nezůstaly bez vlivu na příjmy Slezské Matice osvěty lidové. Následek toho byl, že nemohlo býti přikročováno k zřizování dalších mateřských škol, přesto, že z některých hraničářských obcí bylo na ústřední výbor naléháno, aby mateřské školy zřizoval. Naopak hrozivá finanční situace Matice donutila ústřední výbor vážně uvažovati o zrušení některých mateřských škol. Bylo těžko se odhodlati k tomuto kroku. Vždyť mateřské školy matiční mají na Těšínsku takový význam, že uzavření i jedné mateřské školy znamenalo by těžké

28

poškození české věcí. A přece bylo nutno tento bolestný řez provésti. Po dlouhém uvažování rozhodl ústřední výbor uzavříti dvě mateřské školy: v Dětmarovicích a ve Vělopolí. Úsilí ústředního výboru, aby v r. 1933 byla část mateřských škol převzata do státní správy, bylo bezvýsledné. Ministerstvo školství a národní osvěty uznalo požadavek Matice spravedlivým a navrhlo převzetí pěti mateřských škol. Ministerstvo financí — vzhledem na finanční situaci státu — souhlas k převzetí navrhovaných mateřských škol nedalo. Tížívá hospodářská situace zavinila, že i některé obce, které převzaly matiční mateřské školy do své správy byly nuceny pro nedostatek finančních prostředků mateřské školy uzavříti. V Dolní Suché zabránil uzavření mateřské školy místní matiční odbor, který za sou­ činnosti místních českých spolků s nevšední obětavostí převzal vydržování této školy. Uzavření hrozilo i mateřské škole v Prostřední Suché, kde rovněž zákrokem místního odboru a za jeho pomocí je mateřská škola udržována. V r. 1934 hrozí uzavření mateřské školy převzaté obcí Horní Suchou, protože obec nemá prostředků. Značnou obět přinesl ústřední výbor mateřské škole ve Skřečoni zakoupením druhé polovice domku, v němž je tato škola umístěna. Škola má přes 100 dětí. Proto bylo nutno místnosti rozšířiti. Velkou obětavost projevil v této věcí místní matiční odbor, který přispěl ústředí značnou částkou na zakoupení budovy a provedl svým nákladem veškeré potřebné adaptace. V r. 1933 v y d rž o v a la Sl. M. O . L. ty to m a te řské š k o ly :

Politický okres fryštátský: 1. 2. 3. 4. 5. 6, 7. 8. 9.

Albrechtice . . . . Bohumín Nový-Sunychl D a r k o v .......................... Dětmarovice . . . . Fryštát I ..................... Fryštát I I ..................... L o u k y .......................... Lutyně Německá. . . Lutyně Polská . .

dětí . . ■ . . . ■ .

. „ . „ - „ . „ . „ . „ - „ . „

31 32 37 55 26 76 46 55

11 11 11 11 11 11 11 11

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18.

Marklovice Dolní , . Město Staré . . . . Město Staré-Olšiny . P etrov ice..................... S k ř e č o ň ..................... Stonava ..................... Suchá Horní I . . . Suchá Horní II . . Závada.........................

.

. pro 32 dětí 35 11 * • 11 23 11 • * 11 48 11 93 11 • • 11 25 11 46 11 46 11 45 11

P o l i t i c k ý c) k r e s č e s k o t ě š í n s k ý : 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29.

Datyně Dolní . . . G u t y .......................... C hotěbuz..................... Chotěbuz-Zp. Lhota . Jablunkov . . . . K o ň s k á ..................... Košařiska . . . . Lištná Dolní , . . . Lhotka Komorní . . L y ž b í c e ..................... Mosty u Jablunkova .

■ . . • . ■ • . . •

• . . . • . . ..

„ „ „ „ „ „ „ „ „ .

25 22 20 62 23 21 29 25 25 29

11 11 11 11

»» 11 11 11 11

(1

30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Mosty u Jablunkova . , Návsí-Jasení. . . . , N e b o r y ......................... Oldříchovice . . R o p ic e ............................... S tanislavice.................... S v i b i c e .......................... Š u m b a rk .......................... Těrlicko Horní . . . , V ě l o p o l í .......................... Žukov D olní.....................

. pro 29 dětí 25 11 28 11 27 11 33 11 22 11 29 11 34 11 40 11 10 11 21 11

29

Politický okres hlučínský: 41. H a ť ..........................................pro 33 dětí 43. K r a v a ř e ................................. pro 24 dětí 42. H lu čín ......................................... . 68 „ 44. L udgeřovice............................... 64 „ Mateřské školy navštěvovalo celkem 1,496 dětí. Vydržování mateřských škol je nejtíživějším břemenem. V r. 1933 činil náklad na mateřské školy Kč 591.274'75, nečítaje v to věcný náklad, který obstarávají matiční odbory. Zato možno s radostí konstatovati, že mateřské školy matiční jsou vzorem mateřských škol vůbec. Veškeré mateřské školy matiční vedeny jsou úředně potvrzenými pedagogickými správci a učitelkami s plnou způsobilostí. Rovněž i ošetřovatelky jsou osoby spolehlivé a čistotné. Zvláštní dohled na matiční mateřské školy má inspektorka pí Gudríchová, odborná učitelka při státním učitelském ústavě, jejíž ustanovení inspektorkou matičních mateřských škol bylo schváleno výnosem zemské školní rady slezské ze dne 24. března 1925 čís. 1.-521. Kromě toho vykonávají inspekci na mateřských školách matičních i okresní školní inspektoři a okresní jednatelé Slezské Matice osvěty lidové. V r. 1933 jmenoval ústřední výbor p. řed. Pavlána, referentem pro matiční mateřské školy. Matiční mateřské školy jsou velikým dobro­ diním a jsou oporou českých menšin a podporou českého školství na pohraničí.

F O N D Y S P R A V O V A N É SLEZSKO U M A T IC Í OSVĚTY L ID O V É ---------------Fond m an želů Rakových v Těšíně Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000"— na podporu chudých dětí českých obecných škol v Č. Těšíně. Předsednictvo Sl. M. O. L. doplnilo tento fond na Kč 10.000'— . Ke dni 31. prosince 1933 činí fond Kč 14.851'35. Fond K a rla Z id k a Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P. Karla Židka, faráře na Borové, na podporu chudých a nadaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku. Ve školním r. 1933-34 uděleny byly z fondu dvě studijní podpory po Kč 300'— Vlad. Delongovi a Boh. Stuplíkovi, žákům stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně. Ke dni 31. prosince 1933 činil stav fondu Kč 1.312‘94. Fond V ěnceslava H ru b é h o Fond založen byl na pamět zakladatele Sl. M. O. L. p. Věnceslava Hrubého, dvorního rady a bývalého zem­ ského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané, pilné a nemajetné studenty českých středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka fondu činí Kč 50.000'— . Pro školní r. 1933-34 uděleny byly z fondu studijní podpory: AI. Gibalovi, chov. II. roč. uč. úst. ve Sl.Ostravě K č 250"250’Em. Kubové, „ IV. Erv. Janotovi, žáku I. tř. r. r. gym. v N. Bohumíně , 100’100'Em. Bajgarovi, III. 100'VII. Jos. Vendovi, 100’I. Em. Pávovi, 100'V. Jos. Semerovi, 250'Hlučíně A. Dominikovi, VII. 250'F. Tománkovi, VIII. 250"Č. Těšíně VII. J. Kajzarovi, „ 250'„VIII. Fr. Bijokovi, Fr. Koziorkovi, „ VIII. ,, ,, „ ,, „ Orlové ,, 250'E. Bruzdovi, žáku III. tř. r. r. gym. v Orlové Kč 250'Jos. Čudovi, ,, II. roč. st.prům.šk. v Karvinné „ 250'J. Čunielovi, ,, IV. „ „ „ „ „ „ „ 250'J.Wielgusoví z Karvinné, posl. umprům. šk.v Praze,, 250'A.Těhanovi ze Sl. Ostravy, stud. II. roč. prům. školy stavitelské v B r n ě ..................................... 250"Th. Římanovi z H. Suché, stud. uč. ve Sl. Ostravě „ 250'-

30

:i

Fr. M ečové z Raškovic, stud. uč. úst. v Repčíně „ 250'J. Hamrlovi z Pr. Suché, posl. práv. fakulty v Praze „ 250'Bř. Procházkovi ze Skřečoně, posl. lék. fak.v Brně ,, 250'Celkem uděleno bylo z fondu Věnc. Hrubého na pod­ porách Kč 4.500'— . Ke dni 31. prosince 1933 činí stav fondu Kč 69.138'92. Fond M a rie Lehečkové činí ke dni 31. prosinci 1933 Kč 1.529'59. Fond d ra F e rd in a n d a Pelce Účel fondu nebyl dosud stanoven. Činí ke dni 31. pro­ sinci 1933 Kč 2.883'95. M a sa ryků v ju b ile jn í lid o v ý c h o v n ý fo n d zřízený ústředním výborem Sl.M .O .L. na pamět 80 tých narozenin pana presidenta dra T. G. Masaryka. Fond spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva Sl. M. O. L. předsedů okresních a městských osvětových sborů z oblasti působnosti Sl. M. O. L., přednostů okr. úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okr. výboru fryštátského a zástupce svazu slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovné akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1933 po­ užito bylo úroků na podporu Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko sídlem v Českém Těšíně. — Ke dni 31. prosinci 1933 činil stav fondu K č 109.975'90 na vkladu a Kč 80.000'— půjčka práce, úhrnem Kč 189.975'90. S vép om o cný fo n d Založen byl na podporu členů matičních odborů pro případ okamžité jednoráz, podpory v těchto případech: 1. při vyhoření, 2. při nezaviněném úrazu, majícím za následek neschopnost k práci, 3. při dlouhotrvající nemoci, 4. při úmrtí člena odboru, po prokázaném šetření, že pozůstali podporu nezbytně potřebují. Fond tento se velmi dobře osvědčil. Měsíční příspěvek člena činí 10 hal. Základní jmění fondu je Kč 5.000'— . V r. 1933 bylo vyplaceno z fondu podpor v úhrnné částce Kč 2.050'— . Ke dni 31. prosince 1933 činil stav fondu Kč 6.375'65.

ADRESÁŘ Číslo

odborů

1 2 3 4 5

S í d l o

S l e z s k é M a t i c e o s v ě t y l i d o v é na T ě š í n s k u a H l u č í n s k u

a

p o š t a

Albrechtice, p. Stonava Bludovice Dolní, p. Bludovice Bludovice Horní, p, Bludovice Bohumín-město, p. Bohumín Bohumín Nový

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Bohumín-Šunychl Bukovec, p. Jablunkov Bystřice n. Olz. Darkov Datyně Dolní, p, Šumbark Dětmarovice u Bohumína Dobrá u Frýdku Dobratíce, p. Hnojník^ Domaslovice Dolní u Českého Těšína Domaslovice-V olovec, p. D. Domaslovice

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Doubrava Frýdek Fryštát Guty, p. Kom. Lhotka Hamry Staré Hnojník Hrádek, p. Jablunkov Hradiště, p. Hnojník Hrčava, p. Jablunkov Hrušov Chotěbuz u Českého Těšína Jablunkov Janovice, p. Baška Karpentná, p. Bystřice n. Olz. Karvinná-Hohenegger Karvinná-Hranice Karvinná-Jindřich Karvinná-Solca Karvinná-Sovinec Karvinná-střed

36 37 38 39 40

Koňská, p. Třinec Konská-Kanada Košařiska, p. Jablunkov Kunčíčky Kunčice n. Ostr.

41

Lazy

42 43 44 45 46 47 48 49 50

Lhoty Nižní, p. Dobrá Lhoty Vyšní, p. Dobrá Lhotka Komorní Lískovec Lištná Dolní, p. Třinec Lištná Horní, p. Třinec Lomná Dolní, p. Jablunkov Lomná Horní, p. Jablunkov Louky n. Olz.

t

P ř e d s e d a

Nevřela Stan., statkář Šimík Josef, pošt. podúř. Řehánek Karel, říd. uč. Dr. K. Říha, advokát Štětina Bedřich, řed. občanské školy Janáček Rudolf, říd. uč. Martínek Jan, horník Vilímek Květ., poštmistr Zlobický František, říd. uč. Drapka Josef, žel. zříz. Jež Rudolf, učitel Sobek Robert, hostinský Menšík J., horník Guzíur Jindřich, podnikatelství staveb Kubík František, vrch. of. Skála Václav, říd. uč. Dr. Mrůzek Josef, advokát Kulhánek Jan, stát. nadhájný Píeczka Leo, nádlesní Stadtherr Jiří, říd. učitel Drong Josef, kovář Olbrich Ad., baň. úřed. Kubík Hub., říd. učitel Zuzánková AI., uč. mat. šk. Bayer Rudolf, náj. dvora Polášek Lad., vrchn. soud. rad. Červinka Jindřich, říd. uč. Tomšů Josef, státní lesní Opěla Aug., řed. obč. šk. Šmíga Josef, horník Urbanec Ludvík, báň. úřed. Kučera Osk., vrch. rev. Adamský Jan, žel. zříz. Dr. Leopold Dorazil, ředitel měst. úřadů Straka Emil, žel. úředník Rebec K., záv. mistr Lištvan Jan, krejčí Škrobálek Antonín, učitel Ungersbock Rudolf, žel. zříz. Talpa Kazimír, ředitel měšťanské školy Šokala Jan, horník Kohut Čeněk, krejčí Brejška Rudolf, říd. učitel Mrozek Josef, žel. zříz. Ing. Vicenec, lesní rada Fryš Václav, r. fin. str. Ing. Vicenec, lesní rada Faber Karel, lesní Gajda Jan, pens. strojvůdce

J e d n a t e l

Dvořák AI., říd. učitel Zbořil Alf., učitel Stáňa František, hostinský Kračmár Metoděj, říd. učitel Kítrich Stanislav, odb. učitel Dvořáková Blaž., učitelka Čefelín Jindřich, říd. uč. Mašek Ad. uč. měšf. školy Kunovský Jan, učitel Šudoma Ad., říd. učitel Kaděra Boh., učitel Benda Jan, holič Bortlíček Frid., krejčí Štědronský J., poštmistr Tomášek J., učitel Schwarz Rudolf, báň. úředník Vlčková Alb., učitelka Maršálek Arn., odb. učitel Ravčuk D., říd. učitel Kurečka Josef, ml., hotelier Neužil Josef, odb. učitel Štefek Josef, učitel Pop Prav., učitel Zogata Pavel, hutník Niesnerová Zd., vdova Olšovský František, říd. učitel Kazík Gustav, účetní Dřevjaný Antonín, učitel Bednář František, říd. učitel Jařabáč Robert, učitel Bayer Vít., říd. uč. Konečný Oldřich, učitel Kolibáč Boh., úředník Červený Emanuel, říd. učitel Tesař Štěpán, řed. měší. školy Chmeler Josef, správce školy Švarz Jar., říd. učitel Tylich Jan, říd. učitel Strakoš Leopold, báň. úředník Slaný Augustin, soustružník Kocián Augustin, učitel Roman AI., horník Pasírbek Karel, rolník Marek AI., učitel Hlůza Karel, techn. úředník Pěšák Jar., říd. učitel Krayzel Max, říd. učitel Dušek Gustav, učitel Dvořák Josef, říd. učitel Novobílský Josef, učitel

Číslo

S í d l o

51

Lubno-Bystré, p. Baška

52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64

Lutyně Německá Lutyně Německá-Zbytky Lutyně Polská Lyžbice, p. Vendryně Malenovice, p. Frýdlant Marklovíce Dolní, p. Petrovice Město Staré u Fryštátu Michálkovice Milíkov, p. Jablunkov Mistřovice-Koňakov, p. Chotěbuz Mosty u Českého Těšína Mosty u Jablunkova Mosty-Šance u Jablunkova

65 66

Morávka-Pražma Muglinov, p. Hrušov

67 68 69 70 71 72 73 74 75

Návsí u Jablunkova Nebory, p. Ropice Nýdek, p, Bystřice n. Olz. Nýdek-Hluchová, p. Bystřice n. Olz. Oldřichovice, p. Třinec Orlová Orlová-Zimný důl Panské Nové Dvory u Frýdku Petrovice u Bohumína

76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86

Petřvald Petřvald-Nová Dědina Petřvald-Podlesí Písek, p. Jablunkov Porubá u Orlové Pudlov Prstná, p. Petrovice Pržno-Lubno Radvanice u Ostravy Ráj u Fryštátu Raškovice u Frýdku

87 88 89 80 91 92 93 94

Ropice u Českého Těšína Rychvald I.-Podlesí Rychvald II.-u kostela Rychvald III.-u Václava Řeka, p. Komorní Lhotka Sedliště u Frýdku Skřečoň u Bohumína Slezská Ostrava-mužský

95 96 97 98 99 100 101 102 103

a

p o š t a

Slezská Ostrava-ženský Slezská Ostrava-Salma Slezská Ostrava-Zárubek Smilovíce, p. Komorní Lhotka Soběšovice, p. Dolní Domaslovice Stanislavice, p. Chotěbuz Stonáva Střítež u Českého Těšína Suchá Dolní, p. Suchá Prostřední

P ř e d s e d a

Černoch L., řídící učitel v Janovicích-Bystrém Gill Jan, báňský úředník Pělucha Fr., obchodník Fajmon Fr., říd. učitel Pindor R., mistr Urbánek Fr., stol. mistr Kyncl Jan, říd. učitel Čížek Jar., lesní správce Smiřák Josef, techn. úředník Kika Ant., žel. zříz. Grygar Oldřich, správce v. v. Czepiec Adam, žel. zříz. Střítežský Josef, řídící učitel Macura Karel, učitel Novotný František, báňský úředník a starosta obce Rucký Josef, strojvůdce Roman Ondřej, rolník Ing. Ot. Věříš, lesmistr Kuboň František, hájný Haškovec František, les. adj. Hořák Josef, profesor Míchalík František, řezník Míček Boh., pošt. úřed. Hladík Rudolf, vrchní inspektor, přednosta stanice Vicherek Dom., skladník Jureček Josef, báň. úřed. Pěgřímek Aug., pensista Šacha AI., lesní adjunkt Kovář Rudolf, obec. taj. Pressfreund Ant., strojmistr Vnuk Aug., hostinský Menšík Jindřich, úředník Dr. Ota Král, zdravotní rada Borufka Josef, říd. učitel MUDr. Alfons Juroš, obvodní lékař Soukup František, kom. mistr Neborák Rudolf, továrník Gellnar Teof., kovodělník Kubín Štěpán, dozorce Líberda Jan, lesní dozorce Janošek Karel, říd. učitel Svoboda Em., říd. učitel Fresl František, ředitel učitelského ústavu A . Petáková, choť ředitele Kučera Oskar, vrch. rev. Ostrožný Karel, odb. učitel Zamazal Štěpán, říd. učitel Riedl Rol., statkář Junger Karel Mentberger J., lesmistr Hoblík František, říd. učitel

J e d n a t e l

Šebestová AI. Ján Boh., poštmistr Steuer Antonín, říd. učitel Bič Josef, učitel Zelenková, Lydie, uč. mat. šk. Barová Božena, učitelka Přerovský Josef, učitel Jelínek Jan, učitel Dostál Alois, úředník Krejčířík Ladislav, učitel Nutil Jiří, spr. školy Pěta Antonín, říd. učitel Šimíček Josef, učitel Konstřánek Josef, správce školy Stuchlík Antonín, báň. úředník Kubášková Marie, učitelka Jendrulek Rudolf, říd. učitel Sikora Rudolf, učitel Báča Ladislav, učitel Vetešník František, říd. učitel Soukup Jan, profesor Ježíšek Josef, báň. úředník Tvrdý Dan., zámečník Beránek Mil., ředitel Klíma Karel, odb. učitel Budina František, číšník Borovec Karel, báň. úředník Procházka Maxm., říd. učitel Zachrdla František, strojník Svárovský Metoděj, strojvůdce Dybal Vojtěch učitel Gřivna Lad., horník Bolek Karel, učitel Starý Val., učitel Talanda Vincenc, profesor Kadlčík Petr, učitel Harok Pavel, říd. učitel Potyš František Eisenberger Em., říd. učitel Pospíšil Flor., spr. školy Škarabelová Ant., učitelka Drozdek Antonín, učitel Šír Josef, učitel Rychtářská Božena, učitelka Valový Josef, skladník Flaša Vilém, stroj, sazeč Čtveráček Antonín, učitel Herec František Škoda Jindřich, učitel Fořt Václav, říd. učitel Micka Př., říd. učitel Čečotka Karel, strojník

Číslo

S í d l o

a

p o š t a

P ř e d s e d a

J e d n a t e l

104 105 106 107 108 109

Suchá Horní Suchá Prostřední Svibice u Českého Těšína Šenov Šumbark u Českého Těšína Těrlicko Dolní, p. Bludovice Dolní

Foldyna František, horník Hamrla Josef, strojmistr Gryč Josef, průvodčí vlaků MUDr. D°ležal Jos., odb. lékař Janáček Erv., správce školy Farník Alf., statkář

100 111 112

Těrlicko Horní, p. Bludovice Dolní Těšín Český Tošanovice Dolní, p, Hnojník

Šotek Karel, domkář Blecha Jan, kane. st. dr. Bijok Štěpán, říd. učitel

113 114 115 116

Třanovice, p. Hnojník Třinec Tyra, p. Třinec Vendryně

117 118 119

V endryně-Zaolzí Vělopolí Věřňovice, p. Německá Lutyně

Klímša Josef, rolník Lacuška AI., učitel Lamač Jan, lesní dozorce Myška František, nájemce velkostatku Sikora Josef, kolejář Landecký Jan, horník v. v. Merta Rudolf, říd. učitel

110 121 122 123 124 125 126 127 128

Vojkovíce, p. Dobrá Vratimov Vrbice u Bohumína Záblatí u Bohumína Závada, p. Petrovice Životice, p. Dolní Bludovice Žermanice, p. Dolní Bludovice Žukov Dolní u Českého Těšína Žukov Horní u Českého Těšína

Mojžíšek Jan, říd. učitel Kolmáš Jindřich, majitel realit Remeš Ludvík, žel. zříz. Kupka Ad., žel. zam. Stáňa Boh., říd. učitel Bolek Karel, kovář Nytra Alb., říd. učitel Roháč Miloš, říd. učitel Gutek Josef, žel. zříz.

H

1 u

č

í

n

s

k

Mazoch Petr, učitel Švéda Arnošt, učitel Zapletal Václav, říd. učitel Vrbka Jar., poštmistr Rychlý Arnošt, učitel Buchvaldek Antonín, vrchní četn. str. v. v. Hrabová Růžena, učitelka Dostál Josef, odb. učitel Sikora Ota, obchodní příručí Šokala Jan, správce školy Tomandl Vlad., odb. učitel Vltavský Jan, učitel Krpec Val., učitel Svoboda Ad., správce školy Plaisner Jan, říd. učitel Buchtová Arn., učitelka mateřské školy Skokan Josef Kratochvil Václav, strojník Kališ František, pensista W olf Teof., žel. zam. Hýl Vilém, říd. učitel Řehák Emanuel, abs. r. r. g. Štefán Josef, učitel Přidal Josef, říd. učitel

o

:

129 120 131 132 133 134 135 136 137 138

Antošovice, p, Šileřovice Bolatice Bolatice-Heneberky Bělá, p. Bohuslavice Darkovice, p. Hať u Hlučína Darkovičky, p. Hlučín Hat u Hlučína Hlučín Hošťálkovice n. Odr. Hoštice Velké

Chalupa Fr., říd., učitel Vodák Rudolf, stol. mistr Míchalík Ad., okr. cestář Kubínek Ervín, říd. učitel

Teplý František, učitel Hacar Metoděj, říd. učitel

Janda Karel, horník Krejčí Jan, říd. učitel Ing. Kozumlík, statkář Tetens Ed., říd. učitel Polášek AI., říd. učitel

Rozehnal Antonín, říd. učitel Pejpek Vlad., učitel Jursa Jan, učitel měšf. školy Sommer František, odb. učitel Ing. Baigar, učitel Štěpáník Antonín, učitel

139

Chuchelná

Urban Karel, místoředitel

130 141 142 143 144

Koblov Kouty Kozmice, p. Hlučín Kravaře Ludgeřovice

145 146 147 148 149 140 151

Markvartovice, p. Ludgeřovíce Petřkovice, p. Ludgeřovice Píšť Šileřovice Štěpánkovice Štěpánkovice-Svoboda Zábřeh

Barč Karel, báň. úředník Lazar František, stavitel Karčmář Ant., říd. učitel Stuchlý Václav, odb. učitel Doškář Jar., vrchní poštmistr Moravec František, kovář Ing. Dr. Jar. Frič, inspektor Landovský Josef, statkář Stach Dom., učitel Harazim Em., domkář Harazim Fr., rolník Bilovský Isid., zámečník

Rychtáříková Štěpánka, písařka továrny Líčka Antonín, báň. úředník Beránek František, učitel Šrámková Vlasta, učitelka Bena František, učitel Kaplánek Vojtěch, učitel Nádeník Rudolf, říd. učitel Parobek Josef, odb. učitel Lindovský Jan, učitel Kánská Anežka, učitelka Kremer Josef, říd. učitel Kremer Josef, říd. učitel Soukup Jan, učitel

cti

0

g

1

2

3

'cti u o B >G) G

česká

1 ano ?

Číslo

O -4-» V >o o Ph

od­ borné

-4-> o >o O O a CXOG ■>. 0 -S o :=o5 >0 0 -3 o

O O O a

— — ano 6 ano —

ano ano — ano ano ano

—

ano

— —

ano ano

—

—

— 1 — ano ano — ano ano ano — ano ano ano ano _ — — ano ano ano ano ano

— — ano ano — — — — — — ano

ano ano 1 ne — — — —

6 ano ano — — 2

_ ano ano ano — ano — — — ano — ano ano

cd G G> O O Jí '2

i

0 O3 O >

> 'cd O G r-a 3 O “a

j >uT>bu P-. a

-2 >) > J- V Ph O

6

7

8

9

356 — 14 1012 3 1800 2 120 140'— 1 48 10 920 343'— 6 500 4 350 4 2 2 1

G >*-< m a

0 0 -2 =G 5) >c0 ti 0 O S3

5

4

1641 ano ano 1 Albrechtice..................... 2806 ano ano 2 Bludovice Dolní. . 817 ano ano 3 Bludovice Horní a Prostř. 3195 ano ano 4 Bohumín-město . . . . 10794 ano 4 5 Bohumín Nový . . . . ano ano 6 Bohumín Nový-Šunychl 7 Bystřice n. Olzou . . . 3352 ano ano 900 ano 8 Bystré-Lubno................. 1152 ano ano 9 Bukovec 10 D a r k o v ......................... 503 ano ano 11 Datyně D o ln í................. 12 D ětm arovice................. 4118 ano 2 13 D o b r á ............................. 1056 ano ano 14 D o b r a t ic e ..................... 950 15 Domaslovice Dolní. ano ano 16 Domaslovice Dolní-Volovec ano 3 17 D o u b r a v a ..................... 18 Frýdek ......................... 12000 ano ano 7077 ano ano 19 F r y š t á t ......................... 840 ano ano 20 G u t y .............................. ano ano 21 Hamry S t a r é ................. 815 ano 2 22 H n o jn ík ......................... 1202 ano ano 23 H r á d e k ......................... 836 ano ano 24 Hradiště......................... 285 ano ano 25 26 H r u š o v .......................... 7600 ano ano 1539 ano ano 27 C h o t ě b u z ..................... 28 Ja blu n k ov ..................... 4371 ano ano 1730 ano 2 29 Janovice......................... 556 ano ano 30 K arpentná..................... ano ano 31 Karvinná-Hohenegger . ano ano 32 Karvinná-hranice . . . 33 Karvinná-Jindřich. . . ano ano 3< Karvinná-Solca . . . . 35 Karvinná-Sovinec . . . 36 Karvinná-střed . . . . 22317 ano 9 3074 ano ano 37 Konská-Kanada . . . . 489 ano ano 38 K o ša řis k a ..................... 4814 ano 2 35 K u n č ič k y ..................... 4C Kunčíce n. Ostr. . . . 3340 ano ano 8000 ano 4 41 410 ano ano 42 Lhoty N i ž n í ................. 4: Lhoty V y š n í ................. 44 Lhotka Komorní . . . 1066 ano ano 350C ano ano 4í L ískovec......................... 4ť Lištná D o l n í ................. 2736 nno ano 265 ano ano 4' Lištná H o r n í ................. ío o ; ano ano 4f i Lomná D o ln í................. 60' ano ano 4< Lomná H orn í................. 223' ano ano 5(

W O O a o;3

cd G -a cd

80'—

100

3' p l i pj, ~ ÍpE ri <1 ^ re Sa

Kursy všeobecně cd výchovné G ~ 0 (fl '■a ti :> cd a> a d 0 >0 cN a 0 N G >0 E ‘g D. .“ cL O 3 a > ■§3 t % % •>. > >0 >0 G cd # 0 0 U a. Dh 10

11

18

2 25 126

ano ano 1 86 ano ano

8 3200

ano

3 2

500

3

220

2

150

4 3

12 13 14 15! 16 17

CO

ano

80

1 16 2 1 2 1 2

a -a 0 cd ja N >u v3 3 O > a > % >0 >0 ”3 0 O O Cu Dh -4-* v >0 O a

ano 180 — ano ano ano ano ano

6 3 1

odborně vzdělávací

na kursy

všeobec. výchovné

>> >co 'cd 0 JB

Celkový náklad

o d b o r u

P ř e d n á š ty

Je v pamě

Sídlo

Je v obci škola

polská

o O >

pod).

1

1

ano

70 40 —

ano ano

100 1

ano

38

3 35

ano 42 —

ano ano

38

16 —

ano

3 160

70 — 150 —

ano 65 — ano ano ano

180 245 165 168

1

2 2

600 65

6

147

2 2

14C j 2C

4 110C

62 — 1000'—

51'40 ano ano ano ano ano

1 35 54

30-

5 2 1 1 1 2 1 3 1

1 2 ano 1928 1 1 ano 1921 1

2 2

2

2

12 3

1

4

2 3 3 3

1

1

1 1

4

1 2 2

1

2 2 1 1

2 1 1

1

3 4 2

672 98 406 982 3 4880 4 463 3 449 1 1 1 3

984 230 985

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

Na kursy

Počet členů odboru koncem roku 1933

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1933

Počet výpůjček

Kn i h o v n a 0 dboru

Počet čtenářů

svazků

33

2 5

1

J Počet

G >o 3 O O.

Různé zábavy

Výstavy

>> >

y | Národní slavnosti a výlety

Akademie a koncerty

rSZ O

Knihovna veřejná

35

36

37

38

39

40

41

42

43

85

1773 144 115 1158

67 412 50 1446 spol. 490 22167 52 412 18 438 150 215 588 1630 41 242 114 2250

30

500 — 356 — 140 — 400'— 1000;—

80 —

200"—

100 —

350

ob ecn í

482 2

2

1

1

3 1

3 1 1

5420 5456 32639 3 1855 172 2867 3 233

1 2 1 2 1 1 1 1 2 3 3 1 1 4 1 1 3 1

4 1 2 1

1 ano 1924 184 12

4 3 4

1 3 1

1 9 1 2 2

1 2

3 2

1

5

1

3 12 2 11 20 2

2 4 3

3

1

2

1 2 1 1

4 1 3 1

1 ano 1 ano 1 1

183

70

76 1572

630

40

90

8

ano

4 3 5 1 2 1 3

>> N

5

ano 1928

3 5

1 2

1

6

2

2 1

2 6 2 4 1 11 5

29 30 31

2

4 3 1 1 1

Besídky pro mládež

Lidové besedy

25 26 27

24

23 2

Loutkové hry

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem

od kdy ? 23

oo

22

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

ano ? — ne ?

Pro školní dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Pro dospělé

Příspěvek okresního osvětového sboru 20

Provozuje odbor kinolícenci

O ch ot. p ř e d s t.

N* O O
9

l a

6

2

5

2

2 1 1 2

1

1

1 3

1

1

1

1

3

1

2

1 1

1 3

1 2

4

1 1

2

1

1 2 1 1 4 1 2

2 1

224 48 219 112 4400 428 729

48 412 129 48 106 53 130 98 53 260 31 280 102 374 85 12 93 250 10000 234 50 300 148 2630 618 148 2428 45 1038 320 92 686

2 5 4 3 vykazuje odb. střed. 4 4 170 48 468 1 4811 355 11101 1 279 75 452 6 spol. 201 2004 156 11803 1 1803 215 7751 1 340 25 168 3 1 3 2 1 2

820

124

15 268 150 548

12 44 38 95

568'30 30-— 42-—

41

519

23

143 203-10

220 1000 113

36 21

287 67

90 383 408 1607

12

124

25

100 —

35 —

27 —

107 199 78 152 132 100 225 31 43 109 70 114 60 62 52 50 182 110 229 56 50 107 50 56 24 85 115 188 33 145 231 194 155 315 212 160 112 33 153 97 460 25 92 64 144 44 56 70 237

51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100

2 Lutyně Německá . • • Lutyně Něm.-Zbytky . Lutyně Polská . . . . L y ž b ic e ......................... Malenovice..................... Marklovice..................... Město Staré u Fryštátu. Michálkovice................. M ilík o v ......................... Místřovice-Koňakov . . Mosty u Těšína . . . . Mosty u Jablunkova . .

4

1

0) >o

ano — — — — —

ano ano — ano ano

ano ano ano ano

ano ano ano ano

— — — —

ano ano ano ano

2 4 2

200 120

ano

6

—

—

2

150

ano — ano — ano — ano — ano — ano ano — ano ano ano

tí >1-.

55 a

Cl)

O

£ «*

O

cd

a

2

ano — ano ano ano — ano ano — ano — ano

]N

-I"? >v- >u.

f>UlV)

> a 0) Cd “D a *.3 =5*25. •

Cl.

O.

Cu o

10

60

140 205 2 172

4 1

180 60

1

100

2 6 3 3

105 518 126 4 190 80 2 80

ano ano ano ano

ano ano ano ano

— — — —

ano — ano ano

ano ano

19

27 30 425'—

2 2 2 12 3 6 2 2 2 2 2 14

100*—

42 1

60

73-30 400-—

ano ano ano ano ano

500’— 30 —

Sl

180 960 150

ano 4125*— ! ano

1150 — 56'—

250 120 2

ano ano ano ano ano ano

100 —

— ano — ano ano

—

18

250-

75-

1 30 14280 5 1200 6 360 8 480 1600 — 1500 —

— — — — —

ano ano ano ano

11 12 13 1 4 115 16 17

ano ano ano

ano ano ano ano ano

ano

O

ano ano

6 2 3

ano ano ano ano ano

—

o

A!

115

400 80

ano ano

'C i a

40'-

4 4

ano

3

2

— —

—

všeobecněj odborně výchovné ivzdělávací

ano ano ano

ano ano ano ano ano —

ano ano

G 0) "O > _g

a a S-g .21 a ■sí >Dch3Cfl -0O-ÍS3

—

ano ano ano ano ano ano

cd

OD ^0) ,£)O >> 0) 03 .

VJ

O a

-o O a

3 85 8 3 1108 3 1

ano ano ano ano ano

ano ano ano ano

■—j Q)

6

5

ano ano ano ano ano

ano ano ano ano

| Celkový počet Celkový počet účastníků

cd

co

i Celkový počet účastníků

a

'cd

Celkový počet

I OO

polská

G

4712 ano ano

862 666 1246 3076 3598 Morávka-Pražma 460 3450 Muglinov......................... N á vsí......................... ■ 3102 1382 Nebory . . . . . 1856 Nýdek ............................. Nýdek-Hluchová . . . O ldřichovice................. 2173 Orlová............................. 10300 Orlová-Zimný důl • . . 380 Panské Nové Dvory . . 1600 P e tr o v ic e ..................... 10275 Petřvald . . Petřvald-Podlesí 1204 P ís e k ............................. Porubá ......................... Pudlov............................. Prstná............................. Pržno-Lubno................. 9000 Radvanice..................... 1486 R á j................................. 1284 R a šk ovice..................... 1699 Ropice Rychvald-Podlesí I. . . 7223 Rychvald u kostela II. . Rychvald u Václava III. 449 Ř e k a ............................. 1160 S ed liště......................... 3841 Skřečoň ......................... Sl. Ostrava, mužský . . 22239 Sl. Ostrava, ženský . . Sl. Ostrava, Salma. . . Sl. Ostrava, Zárubek. 792 S m ilo v ic e ..................... 865 Soběšovice..................... 487 S ta n isla v ice ................. Stonava ......................... 653 Střítěž............................. 2703 Suchá Dolní . . . . .

>cn '(ti

^

w<

n

<>*

3

2693 1549 620 1662

Kur sy

Přednášky všeobec. od ­ výchovné borné

německá

v obci i

Počet obyvatelů

o d b oru

Číslo

Sídlo

Je v ob

5080

124 1 350

46-80

14 16 200

—

2 3 5 2 3 2 1

1 ano 1926 1 1 3

4 3 3 5

2

8

4

10

Počet čtenářů

1 Počet výpůjček

1 1 19

2

2

255 —

1 1

2 3 1

4 1 3 4

2 2

1 1

1 ano 1930 1 2

11

1

2 57 4 1

2

8

2 1 1 1

1 2

1 4 5 2 2

1 1

2 2

1

1 2

1 1

2 1202 1 3 518 1 350 2 530 3 2 893 2428 3 300 2 310 357

125 84 51 70 32 280 200 35 78

2475 224 255 1784 877 960 604 348 916 7205 780 86

5 1278

296

2176

1 1263 1 373 267 2 4 243

212 93 53

4843 805 628

1

2 4

3 4

2

20

125 25

635 570

80 1134 37 596 90

41

42

250 —

75'—

410 40-—

42 společná 478

38-20 185-30 350 —

125 —

259

45

430 400

50"— 9 77 70 1288 1328-40 142-80

149

ano 1928 6 2

3

2

1 4 7 3 2

2 2 1

2

1

ano 1930

11

4

2

4

2

3

1

2

3

2

9

1

6

3

5 3 1

1

2 2 2

1

1

2

8

1

1

1 4256 7 1 212 4 2017 2 684 2 114

419

10250

56 150 40 19

1185 3200 1120 214

1 1 3268 1 2 1 695 1 139 4 3700 1 1 12 3 4 1 1 1 2 797 2 3013

286

6814

1 3 1 1

1 1 2 3

3 ano 1923 103

1 5 4 3 3 1

2

2 3 1

44 1046 42 319 569 10966

205 112

1500 5950

společná 25 — 79 1367 685 společná 29 42 159

622-20

137

100 —

8

150

společná

50 — 30 —

3161-15 600 — 200-—

1

100 —

2 2

4 6 3 3 2 i

1 1

1

2

ano 1 1

1

10 6

1 5

2 2 1

2

1

1

1 1 1 2

1 4 1

4 funguje jako veřej. 1 238 3 400 2 240 1 1770

40 30 34 101

43 166 87 199 106 69 84 167 145 26 49 77 102

20 —

355-60

498 480

1 4 1 3 1 1

2

1 3 2 1 4

2 1 1 1

40

Počet členů odboru koncem roku 1933

Počet svazků

Lidové besedy

hry

3

Na kursy

Počet výpůjček

39

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1933

j

Počet čtenářů

38

Knihovna odboru

Na přednášky

Počet svazků

37

Knihovna veřejná

Na rozšiř, knihovny

Různé zábavy

36

3'm a> CQ

Národní slavnosti a výlety

35

ft

Jí

Poučné vycházky

34

6 o £

Výstavy

26 27 28 29 30 31 32 33

>N a> T3 'Cti

Akademie a koncerty

Loutkové

24

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem

od kdy ? 23

oj

22

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

ano ? — ne ?

Pro školné dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Pro dospělé

Příspěvek okresního osvětového sboru 20

Provozuje odbor kínolicenci

O ch ot. p ř e d s t.

549

68 1266

267

40

360

35

994

385 800 put. 350 3682

485-50

4680

77 110 97 121 45 65 375 170 31 159 263 81 60 518 151 68 23 191 86 55 139 126 247 247 64 121 127 178 170 239 140 63 14 50 175 113 234

Suchá H o r n í ................. 3809 ano ano ano 2 500 Suchá Prostřední . . . 3 S v í b i c e ......................... 2541 ano ano ano ano 5 — Šenov ............................. 4264 ano ano — 2 600 20 — Šumbark......................... 1347 ano ano — ano 2 __ Těrlicko Dolní . . . . 697 ano ano ano 4 350 300’— 80"— Těrlicko Horní . . . . 1530 ano ano — ano 2 300 227 — Těšín Č e s k ý ................. 10554 ano ano ano ano 2 200 — Tošanovice Dolní . . . 713 ano ano — 2 97 T ř a n o v ic e ..................... 884 ano ano — ano 2 75 T řin ec............................. 6128 ano ano ano ano 1 70 T y r a ............................. 480 ano ano — ano 1 22 — Vendryně ..................... 3356 ano ano ano 2 160 Vendryně-Zaolzí . . . ano ano V ě lo p o lí......................... 336 ano ano — ano V ě ř ň o v ic e ..................... 850 ano ano — ano 2 200 — V o j k o v i c e ..................... 500 ano ano — 1 60 Vratimov......................... 2780 ano ano ano ano — V rbice.............................. ano ano — 6 — Z á b l a t í ......................... 1856 ano ano — Závada ......................... 664 ano ano — ano 2 236 2 47 Ž iv o t ic e ......................... 640 ano ano __ ano 3 Ž erm a n ice ..................... 307 ano ano __ 2 75 Zukov D o l n í ................. 1294 ano ano — ano 6 Zukov H o r n í................. 832 ano ano — ano Úhrnem . . 312 21928 33 1922 3703‘60 4150’—■306'— 4828-40 II 1 I H l u f

126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148

A n tošovice..................... B o la tic e ......................... Bolatíce-Heneberky . . B ě l á ............................. D a r k o v ic e ..................... D a r k o v ič k y ................. H a f ................................. H lučín............................. H ošfá lk ovice................. Hoštice Velké................. C h u ch eln á..................... K o b l o v ......................... K o u t y ............................. K ozm ice......................... Kravaře ......................... L u d g e ř o v ic e ................. Markvartovice . . . . P etřk ov ice ..................... P í š f .................................. Silheřovice..................... Stěpánkovice................. Stěpánkovice-Svoboda. Zábřeh ..........................

2487 ano ano ano ano

— '—

— __

940 ano ano 2049 ano ano ano ano 1254 ano ano ano ano 784 ano ano

— — — — — —

— — — — — —

1610 1280 4500, 3916 1350 5015 1689

ano ano ano ano ano ano ano

— — — — — — —

— — — — — — __

ano ano ano ano 730 ano ano

__ —

__ —

—

—

ano ano ano ano ano ano ano

Úhrnem . .

počet

na obce

18

1 Příspěvek

Celkový náklad na kursy

12 13 14 15 16 17

S

Počet vyuč. hod.

11

Celkový

10

Počet posl. zaps.

9

Počet vyuč. hod.

Jiný příjem (na vstupném

8

Počet posl. zaps.

Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

7

všeobecně | odborně výchovné vzdělávací

Je v obci zavedena pamětní kniha Celkový počet 1

Příspěvek obce na přednášky

6

5

a pod.)

Celkový náklad na přednášky

Celkový

4

Celkový počet účastníků

polská

německá

počet

3

od­ borné

kursy

|

101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125

2

Kursy

Celkový počet Celkový počet účastníků

1

česká

_0 1ň O

Přednášky všeobcc. výchovné

ano ? — ne ?

v obci o d b o r u

Počet obyvatelů

Sídlo

Je v oGcrškola

ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

—

4 236 58 i 811611178 1128-30 —

í n s k o :

?. 5 1000 2 200

2 500 100 — 4 500 2 105 3 400 2 300 2 5 250 4 1 450 4 150 4 150 2 520 1 180 3 2 700 1 45 7 1050 17 7 3 240 82 6065 3 675; 100 —

ano

ano ano ano ano

ano ano ano ano ano ano 1

—

100'— 100’—

6

ano —

—

—

312 21928 33 1922 370360 4150"— 306 — 4828-40 __ 82 6065 3] 675 100 — — — 100'— — 394 28993 36|2597| 3803-60;4150’— 406 — 4828-40 —

—

—

—

1

—

6

—

—

Rekapitulace Těšínsko......................... H lu č ín s k o ..................... S ou čet . .

i

4 236 58 8 161 178 1128-30 __ — — 1 — 6 — — 4 236 58 9 161 184, 1128-30 —

1

3

4

6 6

1

ano 1926 815 25 25 1

9 5

3 ano 1925

1 2 2 2 1 1 2 3 2 1 2 3 2 1 2 8 2 2 1 2 4 100 — 255 — 1300: 94 i -

32

16

4

6

1

2

1 3

4 1

1 1 1 1

16 1 2 2 1254| 88 76 í259 28 981 67 2

-

1854 dare vaná obci 8572 300 darovaná obcí

322 95

288 1250 1 790 1 1346 3 4 148

12 62 112 563 400 15000 22 16l! 134 179 54 267 54 450 7696 147 27 476 31 285 40 12 96 10 45 17 94 50 32 312 16 s polečná 180 20 1627 50 123 467 36 98 2010 293 div. knih 185 265 45 s :>olečná 42 294 67 145 45

69'45 70-50

50 — 50 —

56-80 1 1 1 33-20 1 3 1 1 3 1 2 8| 17 160 225 84366 15112|228360 9041 1759 18835 10084-60

Počet členů odboru koncem roku 1933

Na přednášky

292 231 50 279

687 2584 5 337 1 2605 4 2 34 350 4200 4 230 4 75 2200

kursy

Na rozšiř, knihovny

37

J Na

Počet výpůjček

41

36

2

2 2 3 2

40

35

ní > w -M a *o o

1

Různé zábavy

1 2 1 1 1 1 1 2 1

Počet čtenářů

Národní slavnosti a výlety

Poučné vycházky

Akademie a koncerty

Besídky pro mládež

Výstavy

1 3 2

1

2

39

34

o;3

Ji N

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1933

38

Cu

Počet svazků

2

3

Knihovna odboru

Počet výpůjček

31

Lidové besedy

25 26 27 28 29 30 31 32 33

24

1 ano 1928

Knihovna veřejná

Počet čtenářů

23

Loutkové

r-a o

hry

Vzdělávacích představení

C^o tícd

22 3 2 3 2 2 4 4

C->> -a

1

z toho dětem celkem

c-a a

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

Pro školní dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Pro dospělé

Příspěvek okresního osvětového sboru 20

Provozuje odbor kinolicenci

Ochot. předst.

42 | 43

98 273 100 60 167 44 106 361 46 65 272 67 155 33 26 110 22 131 99 154 107 52 ío o -— 37 70 54 2052-70Í355 — 15027

H 1 u č í n s k o 2 6 2 5 2 2 1 5 3 3

—

—

230 580 141

69 140 31

679 1846 368

3 431 2 670 1 1376 1 605 5 472 1 270 1 286 475 4 467 850 1364 2 385 2 1074 3 319 1 666

57 85 310 45 47 99 90 123 80 130 155 120 144 119 92

832 602 4893 467 641 565 832 871 1250 2300 3119 1680 3910 714 1233

3

1 1

5 4

2 3

2

4

3

4

2

1 2

2 2

36 1 1

6

2 5 1 1 3 1 3 2 ano 1923 1 ano 1929 3 1 2 1 6 5 2 1 3 — 64 16 —

4 1 2 1 1 1

1 1 5 20

25

1 6

7

25 2 4

2 2

7

5 4

5 4 49

2 9 59

2 2 1

1

3

524 235 2360 3 38 28 jl 1185 2169 29162

1

8

3 4 5 5

2

47 86 46

ío o -—

56

13

# 133

54-60 400"—

56

13

133

ío o -—

454'60

62 93 152 54 70 153 72 37 39 75 80 91 109 80 119 68 52 1651

| f

O O

255 — 300 94 r— 64 16 — 100 — | 2 5 5 - 364,110 —

— —

1254 88 76259 28 98 67 8 17 160 225 S4366 15112 228360 9041 1759 18835 1008460 2052-70 355 — 15027 1651 133 454-60 100"— 13 — 9 59 8 3 3 38 28 |11185 2169 29162 56 25 7 4 49 1279 95 80 1308 37 157j 76 11 20,198;253 95551 172811257522 9097 1772 18968 10539-20j2152-70 355-— 16678

S t a t is t ik a p ř íjm ů a v y d á n í o d b o r ů S le z s k é M a tic e o s v ě ty lid o v é z a r o k l9 3 3 Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem _o

S í d l o

O

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 14a 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53

Vydání

Kč

Albrechtovice . . , Bludovice Dolní . Bludovice Horní a Prostřední , . . Bohumín-město. . . Bohumín Nový . . . Bohumín-Šunychl . . Bystřice n. Olzou . . Bystré-Lubno . . . Bukovec ..................... D a r k o v ..................... Datyně Dolní . . . Dětmarovice . . . D o b r á .......................... Dobratice . . . . Domaslovice Dolní . Domaslovice-V olo vec Doubrava . . . . Frýdek ..................... F r y š t á t ..................... G u t y .......................... Hamry Staré . . . H n o jn ík ..................... H ra d iš tě ..................... H r á d e k ..................... H r u š o v ..................... H r č a v a ..................... Chotěbuz . . . . Jablunkov . . . . J a n o v ic e ..................... Karpentná . . . . Karvinná-Hohenegger Karvínná-hranice . Karvinná-Jindřich. . Karvinná-Solca. . . Karvinná-Sovinec . . Karvinná-střed . . . Konská-Kanada . . Košařiska . . . . K unčičky..................... Kunčíce n. Ostr. . L a z y ........................... Lhota Vyšní . . . . Lhoty Nižní . . . . Lhoty Kom orní. . . L ís k o v e c ..................... Lištná Dol ní . . . . Lištná Horní. . . . Lomná Dolní Lomná Horní . . . L ou k y .......................... Lutyně Německá . . Lutyně Něm.-Zbytky Lutyně Polská . . . L y ž b i c e .....................

h

Kč

h

Zůstatek

Ztráta

Kč [h

Kč ! h

11938 15 10899 85 1038 30 6431 50 4905 10 1526 40 1422 9564 72136 10130 14205 497 926 10516 2963 2361

9070 45 3502 80 5001 75 4536 60 4783 29 1947 50 6501 70 10544 70 636 io' 6315 07 16766 — 22839 60 15780 74 14525 34 20540 32 49290 90 15747 84, 2300 30 992 — 1469 95, 19326 41

1446 — 3067 30 4834 10 4297 32 3067 70 1648 — 5907 70 9019 30 593 40 841 65 13457 22143 — 11007 20 14657 70 1810810 48962 21 15726 54 1197 __ 668 — 1229 45 22284 95

257 7995 1635 10097 10097 2887 4219 9900 15332 2637 11978 11344

165 _! 92 50 6425 65 1570 14 976 25: 659 — 9925 60 172 10 9925160' 172 10l 2544; 101 343 55 2881105 1338 75 9305 75 594 86 14854 80 477 35 2210 427 10 10627 ~"H 1351 — 9992130 1352 02

50 79 25 70 70 65 80 61 15 1° 32

Kč

h

280 55

150 — 400 729

500 _ 86 __

140 —

400

22 69 30 30

52 85 284

_

i

60 __ 100 __ 450 __ 500 __ 200 __ 300 __ 100 __ 300 __

2958 54 1000 __

500

_

462 70

531

_

|

391 50 90

40 10

Kč

h

521 5( 50 --

803 3C

200 306 3C 400 10

_

3195 90 2938 45 1848 60 1000 2563170! 2000 7670 65 439 30 3296 3943 75

208' 30 119 05

— Ji

524 50 100 728

li

h

350 600 8300 __ 263 15 263 354 50 1440 100 500 _ 60 15 1164 85 1213 30 60 _ 40 2594 40 1600 100 1644 _ _ _ 1350 2700 65 30 __1 140 60 7180 7763 __ 320 1934 50 50 100 __: 5758 30 950 100 8857 80 5 50 580 __ __ 31519 25 30 1410 2100 50 1000 100 __! 80 __ 290 3060 __1 45 500 _ 150 _ 6063 __ 409 90

1987 05 751!70

1401 167

Kč

h

Národní akce

417 40 1750

300 _ 300 67 _

50

222! 20: 300 _

Kč

30 600 3289 60 500 1000

360 94 50 900

142 _ 448 15 70 _ 4142 15 1350 __

900 __ 424 80

Dobroč. účely

4858 50 974

_

260

200 __

Vánoční nadílka

136 40 1603 30C 990 1040 3062 10 16740 35 3555 2176 70 100

908 10

180 — 300 —

132 36 2432 328 21 1103 324 240

341 30

1000 __

4287 20

7624 45 435 50 167 65 239 28 1715 59 299 50 594 — 1525 40 42 70 5473 42 3309 — 996 60 4773 54

Jiné školy

Kč |h Kč |h

313 80 100 —

63 1895 10 472 47 83 3840 95 5723 88 40 111860 50 39724 10 95 8537 55 1593 40 65 13429 50 776 15 429 15 67 85 20 1590 40 664 20 90 9814 75 702 15 20 2681 20 282 _ 30 4015 65 1654 35

460 — 360 _ 100 _ 1739 60 1392 — 347 60 12274 25 12554 80 6568 30 2612 15i 3956 15 38876 65 35344 15 3532 50

Mateřské | Místní školy české školy

i

20

160 163 50

50

200

75

500 46

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem

Vydání

Zůstatek

Ztráta

S í d l o >U

54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

Kč Malenovice . . . . Marklovíce . . . . Město Staré u Frýštátu ..................... Michálkovice . . . M i l í k o v ..................... Mistřovice . . . . Mosty u Těšína. . . Mosty u Jablunkova . Morávka-Pražma . . M uglinov..................... N á v s í.......................... N e b o r y ..................... N ýdek.......................... Nýdek-Hluchová . . Oldříchovíce. . . . O r l o v á ..................... Orlová-Zimný důl . . Pánské Nové Dvory . Petrovice..................... P e tř v a ld ..................... Petřvald-Podlesí . . P í s e k .......................... P o r u b á ..................... Pudlov.......................... Prstná.......................... Pržno-Lubno . . . Radvanice . . . . R á j............................... Raškovice . . . . Ropice.......................... Rychvald-Podlesí I. . Rychvald u kostela II. Rychvald uVáclava III. Ř e k a .......................... S e d liš t ě ..................... Skřečoň ..................... Sl. Ostrava, mužský . Sl. Ostrava, ženský Sl. Ostrava, Salma . . Sl. Ostrava, Zárubek . Smilovice..................... Soběšovice . . . . Stanislavice . . . . Stonava ..................... Střítěž.......................... Suchá Dol ní . . . . Suchá Horní . . . . Suchá Prostřední . . S v i b i c e ..................... Šenov .......................... Sum bark..................... Těrlicko Dolní . . . Těrlicko Horní . . . Těšín Český. . . . Tošanovice Dolní . . Třanovice . . . . Třinec..........................

__ h

Kč

h

Kč

h

1620 40 1280 60 10923 85 10847 50

339 80 76 35

12148 55 12052 55 1512 20 1462 20 1394 60 1082 70

96 — 50 — 311 90

302 20 6612 — 1073 15 1427 30 17234 90 6124 70 6973 40 1412 60 3180 75 9377 40 9506 10 2190 05 22104 60 18585 65 2153 05 1284 80 16083 35 7707 83 1175 — i

608 6939 1339 1531 17284 6514 7486 1783 2283 11804 11044 2275 30932 19132 2162 2449 17870 8350 1265

40 80 40 63 20 85 20 65 55 79 92 91 10 25 60 40 31 21' —

13542 11117 1816 9386 4997 14998 17950 3262 3435 42731 5275 11083 7158 9929 2854

71 13473 85 85 10535 70 40 1735 85 05 9027 20 40 2829 90 64 14551 50 27 15314 95 90 2474 — — 3011 85 25 40459 50 — 1 3615 — 02 4962 32 23 7738 30 40 9755 35 40: 2546 75

4478 16876 8826 19431 19233 7751

05 3180 30 1297 75 134 70 45 16741 75 55 2019 15 6807 40 50 18224 65 1206 85 30 19025 — 208 30 7671 95 20 79 25

3090 __ 3545 6117 36778 1730 2196 13114

2600 —

306 327 266 104 49 390 512 371

Kč

h

M a te řs k é š k o ly

Kč

h

M ístn í č e s k é š k o ly

Kč

J in é š k o ly

h Kč

V á n očn í n a d ílk a

h

h

1807 80

200 597 50

2452 50

752 30

250 —

3359 75

130

20 80 25 33 30 15 80 05

Kč

D ob roč, ú č e ly

958 50 200 708 60

200 — 217 40 640 20 150 —

Kč

h

50 25 50

560 —

10 —

3896 30

391 50

650 4927 528 3586 1412

— 55 50 — 60

215 50

N á ro d n í a k ce

Kč

h

31 20

500 —

80 —

897 20 2427 39 1538 82 85 86 8827 50 546 60 9 55 1164 60 1786 96 642 38 90 —

360 —

467 20 145 —

4624 — 1282 70 30 — 3823 15 500 — 500 — 200 — 1300 — 4008 05 450 —

202 60

223 90

7718 05 2825 70

200 — 505 50

2400 — 1200 — 300 — 600 — 600 —

354 — 200 — 599 10 100 —

98 20

3161 15

100 —

3300 — 3603 70

100 — 200 -— 45 — 500 — 600 — 1200 — 724 20 724 20 485 — 200 —

200 1434 40

403 55

102 90

500 —

68 86 582; 15 80155 358' 85 2167 50 447 14 2635 32 788 90 423 15 2271 75 1660 — 6120 70

706 — 300 — 23348 —

240 ___ 1422 — 278 70 400 — 800 — 150 —

580 07 174 05 307 65

490 —

400 —

1160 —

400 —

396 — 500 — 100 — 57 —

290 — 150 — 500 — 40 -—

20 — 459 50 70 — 200 —

250 — 500 — 200 —

483 70 50 133

z

2609 — 444 50 320 — 780 10 1410 50 140 — 335 — 2000 — 1500 —

1211 40 7132 — 3394 95 6601 35 6370 —

379 85 30i 3165 45 47 20 589 — — 5406 95 710 05 175 40 900 — 877 40 21239 05 33 35192 45 1585 88 1079 70 30 1652 70 77 60 385 ___ 05 1924 10 271 95 20 — 995 40 6033 85 680 45 19148 30 4460 ___ 1600 6937 75

40 — 256 20

30

—

80 —

10 —

300 — 150 —

430 —

70 — 75 50

448 55

182 — 91 60 760

200 — 61 — 985

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory

_o

Kč T y r a .......................... Vendryně..................... Vendryně-Zaolzí . . V ě lo p o lí..................... Věřnovice . . . . Vojkovice . . . . Vratim ov..................... V r b i c e ..................... Záblatí.......................... Závada ..................... Z i v o t i c e ..................... Zermanice . . . . Zukov Dol ní . . . . Žukov Hor ní . . . . Úhrnem

.

.

h

6830 35 8496 15 2454 30 503 90 2083 36 53 30 3853 70 8064 95 6404 85 6909 54 2012 65 1467 —

1,056316 76

Kč

Kč

Antošovíce . Bolatice . . Bolatice-Heneberky Bělá . . . Darkovice . Darkovičky . Hať. . . . Hlučín. . . Hoštalkovice Hostíce Velké Chuchelná . K oblov . . Kouty . . . Kozmice . . Kravaře . . Ludgeřovice. Markvartovice Petřkovice . Píšf. . . . Šilheřovice . Štěpánkovice Štěpánko více- Svoboda Zábřeh .....................

9 9 27 15 88

Úhrnem

.

.

104 — 2754 l i 1487 45'

204 2676 1485

90 40 05 80

1906 3400 4924 1182

2164 3402 6904 1218

h ) Kč

3506 50: 3323 85 7827 16 668 99 1357 35 1096 95 428 10 75 80 1480 75 602 61 280 50 4500 25 7855 90 209 05 20 35 6384 50 4 39 6905 15 1692 10 315 55 1113 45 353 55

H 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147

Ztráta

S í d l o

>G

111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124

Zůstatek

Vydání

Příjem

5411 90 4377 2435 57| 1401 254 228 40 582 392 1934 16 2415 2423 2584 81 889 927 35 6885 60; 40768 12187 25 12109 6774 15 5069 385 527 80 1227 456 2194 70; 2121

117872 32

M ateřské M ístní školy české školy

h

Kč

h

37 — 22 — 155 — 227 20 646 55 128 50

Kč

Jiné školy

h Kč

V ánoční nadílka

h

h

Kč

D o b ro č. účely

Národní akce

Kč

Kč

60 —

450 ---

2887 45 3411 — 450 — 350 1130 —•

200 --1910 05

1581 —

197 — : 140 — 200 —

501 30 70 —

1182 90 300 —

148 40 150 ---j 240 --- '

h

500 —

70

37 —

54271 44 45965 95 34647 30 9362 40 290588 95 17554 65 14114 05

u c i n s 100 90

100

77

255

100 -

200

2 258

2

200

527 2733

1979 36

400 300 500 500

1034 1033 26 190 481 208

161 38 33883 35 77 1704 142 770 73

403 50

30

500

80 0 —

200 171 50 400

150 150

177 40

61746 40 89036 30 7392 29 34682 19 4246 20

101 15 300

900

150

91 850 200 100

581 15 1846 50; 3044 50

R ekapitulace: Těšínsko . Hlučínsko S oučet

1,056316 76 61746 40 1,118063 16

992715 89036 1,081752 18

117872 32 7392 29 125264 61

54271 44 45965 34682 19 4246

34647 30 9362 40 290588 95 17554 581 151 1746 150 900

14114 3044

i 88953 63 50212 15 35547 30 9512 40 291170 10 19401 15 17158 55

Ksižjžnica Cieszynska CZ I I I 8 9 /1 9 3 3