ČINNOST SL. MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU SE SÍDLEM VE SLEZSKÉ OSTRAVĚ

ČINNOST SL. M A T I C E

NA

OSVĚTY

TĚŠÍNSKU

1935

LIDOVÉ

A HLUČÍNSKU

.

SE S Í D L E M VE S L E Z S K É O S T R A V Ě

i

V

Č I N N O S T

S L E Z S K É

N A T Ě Š Í N S K U

A

M A T I C E

O S V Ě T Y

H L U Č Í N S K U

ZA

L I D O V É

ROK

1 9 3 5

ČINNOST SLEZSKE MATICE OSVĚTY LIDOVÉ NA TĚŠÍNSKU A HLUČÍNSKU

ZA ROK 1935

U S P O Ř Á D A L

A N T O N Í N

H O Ř Í N E K

____________ i------------------------------------------------------------------------------------------------V E

SL.

N á k l a d e m

O S T R A V Ě

Sl e z s k é

V

M a t i c e

K V Ě T N U

osvět y

1 9 3 6

l i d o v é

se

s í d l ‘e m

ve

S I. O s t r a v ě

Čestní členové Slezské Matice osvěty lidové f ŠIMEČEK B E D Ř IC H , president krajského soudu n, o. ve Slezské Ostravě f HRUBÝ VĚN CESLAV, bývalý říšský a zemský poslanec, zakladatel Sl. M. O. L. v Opavě f JUDr. PELC FERD ,, notář a dlouholetý zasloužilý starosta Sl. M. O. L. ve Sl. Ostravě P. FUŠEK AN TO N ÍN , čestný děkan a farář ve Slezské Ostravě, zakladatel Sl.M .O .L . LANDSFELD ANT., ředitel gymnasia n. o. v Českém Těšíně, zakladatel Sl. M. O. L. VAŠEK V L A D IM ÍR -P etr Bezruč, slezský bard v Brně HEJRET JAN , redaktor Národní Politiky v Praze HOLEŠ A L O IS , knihvedoucí n. o. v Orlové, starosta Sl.M. O.L.

Diplomy čestného uznání Sl. M. O. L. obdrželi od r. 1 9 2 0 — 1935: BUZEK K AM IL, odborový přednosta min. školství a nár. osvěty v Praze BĚ LE H R Á D E K F R A N T IŠ E K , ředitel Ústřední Matice Školské v Praze f K LVAŇ A A N T O N ÍN , okresní školní inspektor v Orlové PIŽL A L O IS , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. VA LO U C H M IR O SLA V , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze KEPL JO S E F , odborový přednosta presidia min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. S T R Á N S K Ý RU D O LF, tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze M LČO CH F R A N T IŠ E K , sekční šéf min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H R E JS A G U STAV, ministerský tajemník min. školství a nár. osvěty v Praze Dr. H O F F M A N N STA N ISLAV , odborový rada min. školství a nár. osvěty v Praze KLIM ÁN EK F R A N T IŠ E K , hlavní pokladník města Slezské Ostravy n. o. f K Ř ÍS T E K JAN , majitel realit v Lazích, bývalý starosta S l.M .O .L . S E D L A Ř ÍK JAN, majitel velkostatku ve Vratimově ŠRÁM E K JO SE F , bývalý zemský president slezský v Opavě H AE R IN G JA R O S L A V , vrchní rada politické správy, okresní hejtman ve Fryštátě Dr. M ICH ÁLEK JO SE F , vrchní rada politické správy, okresní hejtman v Opavě Dr. B A R O N JO SE F , bývalý místopředseda zemské školní rady slezské v Opavě f ST Y P A T O M Á Š , bývalý řed. dívčí vyšší školy a starosta Nár. jednoty slezské v Praze f Š K Á B A JO S E F , vládní tajemník ministerstva vnitra v Praze Dr. STA ŠE K F R A N T IŠ E K , ministerský rada v presidiu min. rady v Praze HRUBÝ EM AN UEL, senátor a starosta Svazu Národních Jednot a Matic v Praze PAVELEK F E R D IN A N D , vládní rada, zemský školní inspektor v Brně JUDr. PAVELEK JAKUB, vrch. rada pol. správy, přednosta presidia zemského úřadu v Brně RO TTE R K A R E L , vrchní rada politické správy, zemský úřad v Brně KUČERA O S K A R , revident Báňské a hutní společností n. o. v Karvinné

M E LIC H A R A D O L F , pokladník Báňské a hutní společnosti n. o. ve Slezské Ostravě V A L E Č E K VA L E N T IN , inspektor státních škol v Karvinné T E S A Ř M E TO D Ě J, ředitel okr. nem. pojišťovny v Opavě P A V L Á N P E T R , ředitel okr. nem. pojišťovny v. v,, I. nám. starosty SLMOL ve Sl. Ostravě H A J N Á Z D E N K A , řídící učitelka v Praze P E T Ř ÍK K O N S T A N T IN , ředitel stát, ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně Dr. K R Č M Á Ř , ministr školství a nár. osvěty v Praze B O U S F R A N T IŠ E K , vrchní školní rada min, školství a nár. osvěty v Praze

Zakládající členové Slezské Matice osvěty lidové Zakládajícím členem se stane, kdo zaplatí jednou pro vždy nejméně Kč 500'— , Členům zakládajícím vydají se diplomy zakládajícího členství, znějící na složenou částku. Od svého založení roku 1898 do roku 1935 přistoupilo za zakládajícího člena Sl.M .O .L , celkem 766 osob a korporací. Od roku 1930 nabyli diplomu zakládajícího členství: f Dr. SCH E IN E R JO SE F , advokát a starosta Čsl. Obce Sokolské v Praze . . Kč 500'— D O T L A Č IL O V Á P A V L A , učitelka v. v. v P ř íb r a m i.............................................. ..... 1000'— Dr, PREIS J A R O S L A V , vrchní ředitel Živnostenské banky v P r a z e ..................... 500'— Ř E D IT E L S T V Í P O M O C N Ý C H Ú Ř A D Ú zemského úřadu v B r n ě ..................... 500'— B A N K A Č E S K O SL O V E N S K Ý C H LEG IÍ v P r a z e .................................................... 500'— S O K O L S K Á ŽU P A M O R A V S K O S L E Z S K Á v Mor. O s tr a v ě .............................. . 500'— Dr, P O S P ÍŠ IL VILÉM, guvernér Národní banky v P r a z e .................................... ..... 500'— ČERN Ý JA N , president země Moravskoslezské v B r n ě ......................................... ..... 1000'— N E K V A SIL V,, podnikatelství staveb v Praze , . . . .......................................... 500'— Č E S K O S L O V E N S K Á Z B R O J O V K A , akc. spol. v B r n ě ......................................... 500'— f K O Z Á K O V Á -Š U B R T O V Á B O ŽE N A , choť ředitele plynárny v Kolíně . . „ 3000'— K U PK A V L A D IM ÍR , velkoobchodník hudebními nástroji v Mar. Horách . . „ 500'— JUDr. S L Á D E K V L A D IM ÍR , advokát v Mor. O stravě.............................................. 500'— T E S A Ř ŠT Ě P Á N , ředitel státní občanské školy v K a rv in n é................................... 900'— V r. 1933 přistoupili za zakládající členy Sl, M. O, L.: „ S L A V ÍA “ , vzájemně pojišťovací banka, generální zastupitelství v Brně . . . Kč M A L Y P E T R JAN , předseda vlády ČSR. v P ra z e ......................................................... Dr. BEN EŠ E D U A R D , president Československé republiky v Praze . . . . „ Ú S T Ř E D N Í S P O L E K Č E SK É H O U Č IT E L S T V A ve Slezsku v Orlové . . „ Dr. Š Á M A L PŘ E M Y SL , kancléř presidenta republiky v P r a z e .............................. . „B U D O U C N O S T ", ústřední konsumní a úsporné družstvo v Mor. Ostravě . . „ MUDr. M ÍČ E K JA R O S L A V , státní obvodní a pokladenský lékař v Bystřici n.O. „ S T Ř E D O Č E S K Á S O K O L S K Á ŽU P A J A N A P O D L IP N É H O v Praze . . „

6

500'— 500'— 500'— 500'— 500'— 500'— 500'— 500 —

V r. 1934 přistoupili za zakládající členy: PRVNÍ ČESK Á V Z Á J E M N Á P O JIŠŤ O V N A v P r a z e .................................... Kč 500'— CHROSTEK LUDVÍK, řídící učitel v. v. ve Slezské O s tra v ě ............................... „ , 500' f VAŠEK AN TONÍN , notář v Klimkovicích.............................................................. „ 500'— Ing. Dr. MODR EMIL, centr, ředitel dolů Báňské á hutní společností v M, Ostravě „ 500'— JUDr. SM IŘ ÁK SVATO PLU K , advokát ve F rýdku........................................................ 500'— CHAMRAĎ ALBÍN, obchodní dům v O r l o v é .................................................................. 500'— Ing. Dr, VLACH JIŘÍ, tajemník ředitelské konference v Mor, O stra vě.................... ,.... 500'— Ing. JU RN EČKA A L F R E D , úř. opr. civ. inženýr staveb a stavitel v M. Horách „ 500'— FEDERER O SK AR , gen. ředitel Vítk. horního a hutního těžířstva v M. Ostravě „ 500'— MUDr. HORNÍCH JAN , státní obvodní lékař v H nojníku........................................ ..... 500'— f MUDr. K RÁL O TA, zdravotní rada v R a d v a n i c í c h ...................................................500'— HAERING JARO SLAV , okresní hejtman ve F r y š t á t ě ......................................... „ 500'— Ing. STILLER F R A N T ., horní ředitel dolů Severní dráhy v Mor. Ostravě . . „ 500'— M ĚSTSKÁ S P O Ř IT E L N A ve Slezské Ostravě . ' ........................................................500'— f ŠIMEČEK B ED ŘICH , president krajského soudu n. o. ve Slezské Ostravě . „ 500'— ŠAFRATA RU PERT, obchod železem v Mor. O stra v ě ......................................... .........500'— JUDr. ŘÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně.............................................................. .........500'— STE JSK AL A D R Á B E K , stavitelé ve Slezské Ostravě ......................................... ....500'— ODBOR SLEZSK É M A TICE OSVĚTY LIDOVÉ v Panských Nových Dvorech „ 500’— BLAŽEJ IGNÁC, továrna nábytku, Porubá u S v i n o v a ...................................................500'— ODBOR SLEZSK É M A TICE OSVĚTY LIDOVÉ v K a rv in n é-Š olci.........................500'— Ing. V O R Á L E K K A R E L , náměstek řed. Báňské a hutní společností v M. Ostravě „ 500'— V r. 1935 přistoupili za zakládající členy: O D B O R SLE ZSK É M A T IC E O S V Ě T Y L ID O V É v Horním Těrlicku . . . Kč 500’— O D B O R SLE ZSK É M A TIC E O S V Ě T Y LID O VÉ v Z á b l a t í ............................... ....500'— O D B O R SLEZSK É M A T IC E O S V Ě T Y LID O VÉ v A lb r e c h tic íc h .................... .....500'— O D B O R SLE ZSK É M A T IC E O S V Ě T Y L ID O V É v T řin ci.................................... ....500'— O D B O R SLE ZSK É M A T IC E O S V Ě T Y L ID O V É ve Skřečoni . ..................... ....500'— FILIPEC F R A N T IŠ E K , zednický a tesařský mistr v Dol.Tošanovicích . . . „ 500'— O D B O R SLEZSK É M A TIC E O S V Ě T Y LID O VÉ ve S třítě ži............................... ....5 0 0 'N ejm enovaný............................................................................................................................... ^00

7

Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové r. 1935 Předsednictvo: Starosta...................H O LEŠ A L O IS , knihvedoucí v. v. v Orlové I. nám. starosty . . P A V L Á N P E T R , ředitel okr, nem. pojišťovny v. v. ve Slezské Ostravě II. nám, starosty . . KLAC BO H U SL A V , ředitel městských úřadů v Českém Těšíně I. je d n a t e l.............Š T Ě T IN A B E D Ř IC H , ředitel stát. občanských škol v Nov. Bohumíně II. je d n a t e l............ ŽE L E ZN Ý JAN , ředitel státních občanských škol v Bystřici n. Olzou Pokladník............... PA V LÍČ E K M E T O D Ě J, přednosta poštovního úřadu ve Sl. Ostravě Člen ......................... H O Ř ÍN E K A N T ., tajemník Sl. M. O. L, ve Slezské Ostravě Poradní člen , . , . P L A C H T VÁCLAV, profesor stát. ref, reál. gymnasia, správce odbočky ústřední kanceláře Sl. M. O. L. v Českém Těšíně

V o len í členové ústředního výboru: FA R N ÍK A L F R E D , statkář v Dolním Těrlicku F R O N Ě K VÁCLAV, hutník v Dolních Marklovicích F R Ý B O R T VÁC LA V, přednosta stanice ve Fryštátě H E G E R K A R E L , farář v Prostřední Suché H L A D ÍK RU D O LF, vrchní žel. inspektor, přednosta stanice v Petrovicích H U B E Ň Á K JO S E F , ředitel měšťanské školy v Jablunkově JAN Čí K F R A N T IŠ E K , řídící učitel v Lyžbicích J A Ř A B Á Č JAN, ředitel čsl. gymnasia, starosta města Orlové f MUDr, K R Á L O TA , zdravotní rada v Radvanicích K R Ů T A A N T O N ÍN , řídící učitel m, sl. v Karvinné M A L IN A S T A N ISLA V , řídící učitel ve Vyšních Lhotách N Á D E N ÍK RU D O LF, řídící učitel v Markvartovicích N O V Á K AN D ĚLÍN , okresní školní inspektor v Hlučíně P E T Á K O V Á A N N A , choť ředitele dolů ve Slezské Ostravě P IL A Ř F R A N T IŠ E K , ředitel měšťanské školy v Třinci PITH A E V A R IST , tajemník republikánské strany v Komorní Lhotce P O L Á Š E K A D O L F , inspektor státních škol v Českém Těšíně P R A Ž Á K F R A N T IŠ E K , řídící učitel v Návsí JUDr. Ř ÍH A K A R E L , advokát v Bohumíně — městě S K Á L A VÁCLAV, řídící učitel m. sl. ve Frýdku SLÍVA JAN , ředitel okresní nem. pojišťovny ve Fryštátě S V O B O D A EM A N U E L, řídící učitel ve Skřečoni SCH M ID A U G U S T IN , odborný učitel ve Frýdku Š M ÍR A FERD IN AN D , učitel v Raškovicích T E S A Ř ŠT Ě P Á N , ředitel občanské školy v Karvinné Ing. V Ě Ř ÍŠ O T O M A R , lesmistr v Nýdku Z A H R A D N ÍK J A R O S L A V , šéfredaktor v Mor. Ostravě

8

Okresní jednatelé členové ústředního výboru svou funkcí: AMBROS T O M Á Š , řídící učitel v Horním Těrlicku HROZEK AN TO N ÍN , okresní školní inspektor ve Frýdku HRUŠKA K A R E L, ředitel občanských škol v Kravařích JIROUŠEK VÁCLAV, odborný učitel v Českém Těšíně MUDr, JUROŠ ALF, lékař v Raškovicích K A R K O ŠK A JIN D ŘICH , odborný učitel a starosta v Petřvaldě KUBALA BŘETISLAV, profesor reál, gymnasia v Orlové SMYCZEK K AREL, řídící učitel v Jablunkově SOUKUP JAN, profesor reál. gymnasia v Orlové ŠTĚTINA BEDŘICH, ředitel českých občanských škol v Novém Bohumíně ŽELEZNÝ JAN, ředitel občanských škol v Bystřici n. Olz.

Poradci: Pro otázky školské................F R E S L FRAN T., ředitel učitelského ústavu ve Sl. Ostravě M A C H A R A PRAV., ředitel zemské odb. školy v Čes. Těšíně M E N ŠÍK V L A D ., okresní školní inspektor ve Fryštátě V A L E Č E K VAL., inspektor státních škol v Karvinné Pro otázky c ír k e v n í............ Dr. J E D L IČ K A K A R E L , farář v Bohumíně Dr. M O J Ž ÍŠ E K VÍT., farář v Horním Těrlicku p r á v n í ................Dr. N O V O T N Ý SLA V O M IL, advokát v Mor. Ostravě „ sportovní............ JU R A R IC H A R D , řídící učitel v Loukách „ „ zaměstnanecké . HECZKO JAN, úředník železáren v Třinci „ „ hospodářské . . . ČÍŽEK JA R O S L A V , lesní správce ve St. Městě n samosprávy . . . K O TRŠ F ERD IN AN D , tajemník Ústředí mor. slez. obcí, měst a okresů v Mor, Ostravě

Revisoři: HUVAR R O B E R T, ředitel měšťanské školy ve Slezské Ostravě K R O Č K O V Á V L A S T A , choť řídícího učitele v Hrušově M ELICHAR A D O LF, pokladník Báňské a hutní spol, v. v., Sl. Ostrava NĚMEC K A R E L , prokurista Městské spořitelny ve Sl. Ostravě N ÁPRAVN ÍK Č E ST M ÍR , ředitel Občanské záložny ve Sl. Ostravě P O L A N S K Ý PAVEL, ředitel Městské spořitelny ve Sl. Ostravě

Ústřední kancelář: HOŘÍNEK AN TO N ÍN , tajemník SE D LÁ Č E K F R A N T IŠ E K , účetní B Ř O ZO V Á ZD E N K A , úřednice H A V E LK O V Á M A RIE, úřednice ŠIN D ELO VÁ D O B R O S L A V A , úřednice

O d b o čk a ústřední kan celáře v Českém Těšíně: PLACHT VÁCLAV, profesor stát. ref. reál. gymnasia v Českém Těšíně, správce C ISO V S K Á B O Ž E N A , úřednice

9

N

A

Š

E

R

O

V

Y

KOLMÁŠ FRANTIŠEK, pekařský mistr ve V ratim ově Zemřel 3. února 1935. Zesnulý byl dlouholetým předsedou místního odboru Slezské Matice osvěty lidové ve Vratimově a štědrým podporovatelem snah matičních.

ŠIMEČEK BEDŘICH, president krajského soudu v. v. v M . O stravě Zemřel 11. dubna 1935. Posmrtná vzpomínka byla mu věnována již ve výroční zprávě za r. 1934.

RYŠAVÝ J A N , ředitel poštovního úřadu v. v. v Přívoze Zesnulý byl v době svého působení na Těšínsku činným pracovníkem ma­ tičním. V letech 1908 a 1909 byl členem ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové.

BAJGER FRANTIŠEK, báňský úředník v. v. v Prostřední Suché Zemřel 13, května 1935. Rodem Slezan z Těšínská vždy věrně lnul k české národnosti. Členem ústředního výboru SLMOL byl od r, 1924 až do r, 1933.

NĚBROJ JOSEF, rolník a hostinský v Dětmarovicích Zemřel 10. listopadu 1935. Zesnulý patřil k těm vzácným slezským rodům, které houževnatě lpí na svém češství. — Roku 1909 založil odbor SLMOL v Dětmarovicích, jehož byl dlouholetým předsedou, V dobách předválečných stál pevně na svém místě a bránil houževnatě poněmčení a popolštění obce.

Čest

10

jejich

památce!

Zpráva jednatele Slezské M atice osvěty lidové za rok 1935

Bedřich Štětina,!, jednatel

Hlučínsko Poměry na Hlučínsku byly v r, 1935 velmi svízelné a prokázaly, že pro toto území není dobře poskytnouti lidem všech výhod demokratického státu, poněvadž demokratických vy­ možeností nové doby využívají ^ahraniční protistátní činitelé pro své rejdy. Příkladem toho zvláště výmluvným jsou poslední volby z května 1935. Při volbách do poslanecké sněmovny dne 19. V. 1935 získaly v obcích politického okresu hlučínského: b) n ě m e c k é k a n d i d á t k y :

a) č e s k é k a n d i d á t k y : r e p u b lik á n i..................... soc. dem.............................. nár. soc................................ l i d o v c i ............................... H lin k a ............................... živnostníci.......................... f a š i s t é ............................... národní sjednocení . . . celkem

. • . ■ .

. 892 . 941 . 1374 13 . 299

„ „ „ „ „

.

.

„

.

. 5705 hlasů

938

soc. dem........................................ 35 a g r á r n íc i.................................... křesť. soc....................................... 1164 61 Wahlblock.................................... H e n l e i n .................................... 15317 celkem

16787 hlasů

c) k o m u n i s t é : komun............................................

Všech platných hlasů 22.753. (V této statistice nejsou výsledky několika obcí bývalého Hlučínska, jež jsou přičleněny politickému okresu opavskému.) Tento výsledek voleb přímo ohromil. Na Hlučínsku, kde podle posledního sčítání lidu je přes 9 0 % Čechů (Moravců), získala protistátní strana Henleinova společně s ostatními stranami německými skoro 80 % všech platných hlasů. V parlamentních volbách dřívějších získávali Němci obyčejně 6 0 % a to hlavně křesťanští socialisté; nyní ale aktivistické strany (agrárníci a křesť. soc. i soc. demokraté) byly decimovány, a skoro všechny hlasy získal Henlein. Kde je příčina velikého vzrůstu německých hlasů? Odpověď je snadná. Volby do parlamentu se konaly krátce po plebiscitu v Saarsku, kde Hitler dosáhl ohromného úspěchu. Říšskému rozhlasu a agitátorům se podařilo přesvědčiti lid na Hlučínsku, že volby u nás jsou prý vlastně plebiscitem, kterým se má rozhodnouti, ponechá-li se Hlučínsko Česko­ slovensku, či přičlení-li se zase k Německu. Zastrašovalo se, vyhrožovalo a podplácelo. Agitace pro Henleina byla ohromná. Slibovalo se zaměstnání v Německu a pomsta tomu, kdo Německo zradí. To pomohlo. Jiným velmi účinným prostředkem pro rozsévání iredenty je Privatunterricht — placený ze zahraničních peněz. Po celou řadu let trpělo se, aby 40 německých učitelů vyučovalo a vychovávalo pokoutně přes 600 moravských dětí nelásce k Československé republice a mateř­ skému jazyku a konalo důkladnou zpravodajskou službu pro zahraničí. Nedá se upříti, že domo­ rodý lid se bál těchto učitelů a snažil se ve strachu vyhovovatí každému jejich přání. Volil německé kandidátky a negoval vše české.

11

V uplynulém roce snažili se placení štváči zastrašovatí lid i terorem. Dne 10. října 1935 zapálili teroristé Ervín T r u n t s c h i k , Emil W ilcz e k a Josef G l a b a z n i a hasičskou zbrojnici v Kravařích, kde shořela motorová stříkačka, a podpálili českou školu v Koutech, kde jen ná­ hodou se stalo, že požár byl uhašen. Po činu prchli pachatelé do Německa, aby v Berlíně demolovali čekárnu čsl. vyslanectví. Ačkoli je Německo podle smlouvy povinno zločince vydati, odmítlo jich vydání čsl. soudům proto, poněvadž prý spáchali zločin z důvodů politických a za účelem politickým. Dále byla vytlučena okna v bytě ředitele školy v Kobeřicích a v bytě učitele v Darkovicích. Byl poškozen pomník moravského buditele P. Cypriana Lelka v Dolním Benešově. Pachatelé nebylí dosud zjištění. V noci před volbami v Německu, v březnu 1936, vyvěsil syn bývalého čsl, četníka na Hlučínsku na věži kostela v Bolaticích říšskoněmecký prapor a rozhodil po kraji spoustu pobuřujících letáků. Po jí nu prchl zase zpět do Německa. Stalo se již zvykem, že občan z Hlučínska, který chce dostati lepší zaměstnání v Německu, dopustí se na Hlučínsku teroristického činu. Za těchto poměrů je veškerá práce a dobrá snaha českých učitelů, spolků i úřadů bezvýsledná. Tyto smutné poměry mají i svou světlou stránku. Zodpovědní činitelé se konečně pře­ svědčili, že návrhy hraničářů a jich snaha po přísnějším režimu na Hlučínsku není odporem proti demokratickému zřízení státnímu a výslednicí přemrštěného nacionalismu, nýbrž čistou a vroucí láskou k Československé republice a touhou, aby tento stát se udržel za každou cenu a byl pánem ve svém domě. Československé úřady vyšetřují každý případ protistátního činu, a soudy vyměřují za­ sloužený trest. Národní shromáždění projednává zákon na ochranu státu a zavádí trest smrti za špionáž. Zákon ze dne 27. března 1936 č. 72 Sb. z. a n. znemožní Privatunterricht a tím i činnost 40 zpravodajů pro Německo. Soukromé vyučování podle tohoto zákona může povoliti výjimečně okresní úřad školní a to jen tehdy, není-lí pochyby,, že a) vyučování dítěte doma zaručí dosažení učebného cíle předepsaného veř. škole národní, b) vyučování se bude konati v jazyku národnosti dítěte, c) bude pří tomto vyučování náležitě postáráno také o výchovu dítěte v ohledu mravním a státoobčanském. Podle prováděcího nařízení č. 45, 183-1 ze dne 4. dubna 1936 může býti dítě vyučováno doma jen tehdy, bylo-li k tomu od okresního úřadu na zvláštní žádost dáno povolení, a to teprve ode dne, kdy povolení bylo dodáno žadateli. Do té doby je dítě povinno choditi do veřejné školy obecné nebo měšťanské. P ř i v á t u j e o d z v o n ě n o . Němci se budou domáhati zřízení německých škol. Toho se ovšem netřeba obávati, poněvadž neprokáží u hlučínských dětí, že jejich mateřský jazyk je německý, když německy neumějí ani děti ani rodičové. Úřady povšimly si již i spolehlivosti četnictva a zaměstnanců pohraniční finanční stráže a zjednaly nápravu; policejní úřady pozorují bedlivěji nespolehlivé občany, vláda republiky zabezpečuje i pohraniční pásmo. Zavádí se již na Hlučínsku přísnější ruka, která imponuje, V povolování a uhýbání viděli občané slabost a nerozhodnost, která je nabádala k odboji, Máme-li tu dosíci v dohledné době řádných úspěchů, je třeba tu nejen přísnosti a bez­ ohlednosti, ale i odměny těm, kteří cítí s námi a jsou spolehliví. Těm je třeba poskytnouti výhod. Celá řada nespolehlivých lidí tu má různé koncese, trafiky, zastává různé veřejné placené funkce, a za to se odměňují republice tím, že jí zaprodávají a špiní. Výhody od státu mohou žádati jen lidé, kteří stát milují a jemu věrně slouží. Při pozemkové reformě byla dána drobná půda do nájmu, velkostatky však ihned do vlastnictví. To vyvolává nespokojenost. Spolehlivým a hodným nájemcům dejme půdu

12

do vlastnictví. Podle zákona na ochranu státu bude tu vždy možnost, aby se mu půda vyvlastnila, kdyby se dopustil protistátního činu. Některým občanům z Vrbky, kteří ačkoli již dostali půdu do vlastnictví, dnes do jednoho hlasují pro německou školu a volají po Hitlerovi, vyvlastněme půdu a dejme ji spolehlivým — a to zcela podle zákona. To vzbudí respekt, a bude po iredentě. Absolventům českých škol postarejme se o místa, to je otázka státní prestiže. Nedo­ pusťme, aby absolventi hlučínského gymnasia prosili Němce o místo. V Čechách a na Moravě mělo by býti více porozumění pro Hlučínsko, měli by tu býti s radostí přijímáni absolventi měšťanských škol alespoň za učně, a dívky na polní práce u velkostatků. Učitelské ústavy, obchodní akademie i školy odborné měly by pří příjímání žáků pamatovati více na Hlučínsko, a při stejných jinak podmínkách fměla by býti žákům z Hlučínska dávána přednost. Je však nezbytně nutno, aby práce na Hlučínsku byla řádně organisována. Je tu třeba někoho, kdo by měl evidenci všech našich spolehlivých lidí — a lidí nespolehlivých a ne­ bezpečných, Dosavadní organisace nepostačuje. — Je třeba, aby Slezská Matice v dohodě s Nár. jednotou v Praze a snad s Nár. radou zřídila v Hlučíně kancelář, která by našim lidem pomáhala, soustřeďovala zprávy z každé obce na Hlučínsku a zakročovala. Doba je vážná, jednejme. Nespoléhejme jen na náhodu a na úřady. Pomáhejme úřadům a žádejme důrazně, aby byl plněn zákon. Budeme-li jednati v zájmu státním ráznějí, a odměníme-li zasloužilé lidi, nestane se, že by úředníci a učitelé z Hlučínska utíkali. Práce a námaha bezvýsledná se zhnusí, — je-li oceněna, těší, V Dolním Benešově zemřel děkan P, Bruno Schneider — za nadvlády pruské horlivý zastánce Moravců na Hlučínsku, Za republiky se odmlčel, — Stěžoval sí, že kněžstvu se do­ stalo málo vděku za to, že udrželo v lidu na Hlučínsku národní vědomí i za Pruska, — Chceme-li Hlučínsku pomocí, postarejme se o stavbu škol, Z 11 měšťanských škol jsou uspokojivě umístěny pouze školy v Kravařích a Petřkovicích, Ostatní školy jsou umístěny velmi uboze. Přímo nemožné jsou poměry v Ludgeřovicích, Třebovicích a Bolaticích. Dívčí měšťanská škola v Hlučíně má pro 11 tříd pouze 7 učeben bez jakýchkoli vedlejších místností. S radostí kvitujeme, že se staví jíž školní budova v Dolním Benešově, a že letos má býti započato se stavbou školy v Hlučíně a Hošťálkovicích. Z obecných škol jsou nejhůře umístěny školy v Hošťálkovicích, Markvartovicích, Darkovičkách a ve Vrablovci. O ostatních obecných školách netvrdím, že by byly umístěny vzorně. Stavba škol na Hlučínsku není jen požadavkem školským, ale i eminentně sociálním a hospodářským. Hlučínsko je kraj zedníků, kteří trpí tolik nezaměstnaností. Dejme jim prácí a získáme je i jejích rodiny. Vždyť otázka Hlučínska je a bude otázkou chleba. Zájem státní také žádá, aby správa obcí byla ve spolehlivých rukou, a aby zaměstnanci obcí nešilhali za hranice. V tom směru žádáme, aby byla obecní zastupitelstva rozpuštěna alespoň na dobu, pokud se poměry neupraví, a správa obcí aby byla svěřena jmenovaným komisařům a správním komisím. Dále žádáme, aby Hlučínsko bylo pojato celé do pohraničního pásma, aby tu platila pro celé území ustanovení zákona na ochranu státu, od něhož očekáváme, že vyčistí toto území od živlu státu nebezpečného. Děkujeme vládě i zákonodárným sborům, že vyslyšely hlasu z pohraničí a odhodlaly se ke krokům, od nichž jedině očekáváme záchranu. Hraničáři pracují rádi, ale chtějí, aby jejich práce byla úřady podporována a i oceněna. Na Hlučínsku nikoho nepočešťujeme. — Nepřipustíme ale, aby bylo za peníze z Německa germanisováno.

13

Těšínsko Poměr českopolský se v r. 1935 neobyčejně přiostřil. Neúspěchy polské ■zahraniční politiky a nespokojenost v širokých vrstvách lidových s vládou polských plukovníků nutí polské úřady a vládní činitele, aby odvrátili pozornost svých poddaných od těchto zjevů. Vhodným prostředkem k tomu je falešný křik ve vládních polských listech na domnělé utiskování Poláků u nás; Illustrowanny Kuryer Codzienny a celá řada jiných listů uveřejňo­ vala denně vymyšlené a překroucené zprávy o útisku Poláků u nás. Československo a československý národ byl urážen a tupen způsobem přímo nestoudným, ve větších městech Polska konány tábory, na nichž se štval polský lid proti Československu, vyhrožovalo se vojenským zakročením, red. Kaszyckému dovolil polský rozhlas, aby z Katovic přímo neslýcha­ ným způsobem mluvil o poměrech u nás a povzbuzoval naše Poláky k odboji a neposlušnosti. A by polské úřady měly průkazný materiál pro zahraničí, že naši Poláci jsou tu nespoko­ jení, o to se postaral polský konsulát v Mor. Ostravě. Konsul Malhome i jeho nástupce Klotz dojížděli velmi často do hotelu Polonia v Českém Těšíně, kde konány důvěrné porady s vedoucími činiteli Macierze szkolnej^ Towarzystwa oszcz^dnosčí a jiných korporací. Do Polonie pozváni lidé, kteří za peníze dopustí se i zločinů. Důkazy byly hned. Polští teroristé vytloukli okna v českých školách — Karpentné, Dolní Lištné, Komorní Lhotce, Něborech, Ropici, Třinci, Vendryni, v Českém Těšíně (v novostavbě gymnasia), v Dolních Marklovicích, Hnojníku, Střítěži, Stanislavicích, Oldřichovících, Horním Těrlicku, Bystřici-Pasekách. V KonskéKanadě poškozen pomník Národní hymny, v Karpentné a ve Vendryni zneuctěn ve škole obraz p. presidenta T. G. Masaryka. V několika obcích byly vyvěšeny polské státní vlajky a obrazy presidenta Pilsudského, v jiných zase zlomeny lípy „S vobody1'. V Českém Těšíně s budovy celního úřadu byl sňat státní znak československý a vyměněn za polský. Však i ekrasitu použili polští teroristé v Loukách, kde jej umístili pod železniční koleje, a v Českém Těšíně, kde chtěli vyhoditi most spojující Český Těšín s Cieszynem. V Českém Těšíně do zahrady u Střelnice položili pekelný stroj, jenž měl vybuchnouti dne 28. října 1935, kdy na náměstí při oslavě státního svátku bylo přítomno na 30.000 lidí. Jen šťastné náhodě lze přičísti, že účinky ekrasitu na tratí v Loukách a na mostě v Českém Těšíně nenabyly rázu katastrofálního, a že silný dešť dne 28. října 1935 přímo zázračným způsobem zamezil vybuchnutí pekelného stroje. Polští studenti na zemské hospodářské škole v Českém Těšíně zahájili bezdůvodně stávku; dne 28. října 1935 na polské demonstrací u mostu v Cieszynie slibuje úředník kato­ vického vojevodství Rzyman pomstu Československé republice, dne 22. září nový protestní tábor v Cieszynie proti Československu, kde se vyhrožuje zabráním Těšínská až po Ostravicí, téhož dne pronáší polský konsul Klotz z Moravské Ostravy v Horním Těrlicku píetní vzpo­ mínku polským letcům, v níž provokativně a urážlivě mluví o Československu a vyhrožuje, při oslavě státního svátku v Loukách vhozeny teroristy do sálu slzotvorné bomby. Z Polska jsou vypovídáni čsl. příslušníci. Na straně české na výzvu Slezské Matice osvěty lidové zachovává se klid, který impo­ nuje i Polákům. Všechny národní korporace (Slezská Matice osvěty lidové, Sokol, DTJ, Orel, Národní garda, Českosl. obec legionářská, hasíčstvo, skauti a t. d.) svolávají své členy na den 28. října 1935 na oslavu státního svátku do Českého Těšína. Třícettisíc účastníků sleduje v dešti projevy řečníků a ústy Slováka dra Ivanky odpovídá Polákům za Olzou, že z Těšínská nevydáme ani píď půdy. — Úřady naše rázněji zakročují proti rušitelům pokoje, odnímají exequatur polskému konsulu Malhomovi i jeho nástupci Klotzovi, zvyšují počet četnictva a

14

tajné policie, nařizují obcím hlídání českých škol, v polít, okrese českotěšínském zostřují se policejní předpisy, v Třinci uzavírá okresní úřad Katolický dům polský, Dziennik Polski zastavuje se na 6 měsíců, provádějí se častější úřední prohlídky u nespolehlivých osob. — Tajná policie a četnictvo má úspěch. Podaří se jí zjistiti pachatele teroristických činů a usvědčiti i pana konsula Klotze, že financoval ze zahraničních peněz celou teroristickou akci, jejímž střediskem byla Polonie v Českém Těšíně. — Pan Klotz je přinucen opustiti Moravskou Ostravu, usvědčení teroristé putují ke krajskému soudu do Moravské Ostravy, aby tu za svou činnost dostali zasloužený trest. V Polsku veliké zklamání. I pan Kaszycki ustává řádití v katovickém rozhlase. „Sztuka síq nieudala". Naše úřady pozorují bedlivě činnost polských učitelů a polských zaměstnanců košickobohumínské dráhy. Nastává zděšení a strach v polském táboře. Tato opatření posilují v našem lidu důvěru k vládě, u nás nastává uklidnění, poněvadž je lidem zřejmo, že vláda pražská dovede si tu zjednati respekt. Líd je vděčen, že národní shromáždění projednává již zákon na obranu státu, v němž jsou přísná opatření pro bez­ pečnost hranic, a raduje se, že všechny státotvorné strany se vyslovily pro přijetí jeho. Od tohoto zákona slibujeme si ozdravění poměrů na pohraničí. Není přece myslitelno, aby státní a veřejní zaměstnanci pracovali tajně proti státu, který je platí, nemůžeme trpěti, aby průmyslové podniky, které při válečných zápletkách mají svou důležitost, byly spravovány nespolehlivými cizinci, nemůžeme trpěti, aby cizí stát vyvolával u nás neklid, aby tu bujela špionáž a iredenta. S povděkem kvitujeme, že se činí opatření na zabezpečení hranic. „Blahodárná" činnost polského konsulátu v Mor. Ostravě neměla mnoho štěstí. Úředník jeho p. Stapiňski napsal v r, 1936 hanopis „Czesi“ , v němž kryje svoje jméno pseudonymem Tomasz Janowicz. Svůj pamflet označil podtitulkem „Studium historyczno-polityczne“ , aby mu dodal jakési vážnosti, a zařídil, že tuto knihu o 158 stránkách přidal krakovský Illustrowany Kuryer Codzienny dne -19. března 1936, kdy bylo po celém Polsku slavnostně vzpomínáno zesnulého maršálka Pilsudského, k celému svému nákladu jako b e z p l a t n o u přílohu pro všechny abonenty. Uvážíme-li, že Kuryera tiskne se nejméně 30.000 výtisků, seznáme, že tento ohromný náklad knižního hanopisu, nemohl zaplatiti pan Stapiňski, nýbrž někdo jiný, finančně silnější činitel polský, který obětuje i statisíce na protičeské štvaní. Obsah hanopisu, za který se stydí i rozumní Poláci, není studiem, nýbrž snůškou nepravd zahrocených proti Česko­ slovensku. Byl také v Polsku několika časopisy označen jako ostuda polského národa. Těší nás, že původce tohoto pamfletu byl usvědčen z autorství a přinucen, aby opustil Moravskou Ostravu. Při této příležitosti znovu zdůrazňujeme, že polský konsulát v M. Ostravě je místem, které živí polskou iredentu u nás. Rádi jsme uviděli, že v r. 1935 vydalo pražské nakladatelství Orbis Chmelařovu knihu „Polská menšina v Československu", která je klidnou ale učenou odpovědí na knihu „Poláci v Československu" vydanou ve Varšavě nákladem Polského ústavu pro spolupráci se zahra­ ničím. Kniha Chmelařova vydaná za spolupráce Dr. Auerhana, Dr. Boháče, Dr. Brandejsa, Dr. Fialy, J. Hejreta a Dr. Stránského přesnou statistikou vyvrací stížnosti polské o utiskování Poláků u nás prokazuje, že naší Poláci mají u nás vše, ba mnohem více než je jím jako menšině zaručeno mezinárodní smlouvou. Zato Češi na Volyní nemají ani jediné veřejné školy české. Ve 13 soukromých školách českých učí se některým předmětům (dějepisu, země­ pisu a nauce o státu) jazykem polským. Kniha je vydána také jazykem polským a byla rozeslána do Polska různým význačnějším osobám a vědeckým pracovníkům.

15

Rozdělením Těšínská stala se nám křivda. — Smířili jsme se s osudem a snažíme se zapomínat. Polákům dáváme vše, čeho pro svůj národní vývoj potřebují, nepřejme jím ničeho zlého, ale nestrpíme, aby Polsko prostřednictvím svého konsulátu v M. Ostravě organisovalo si tu teroristické tlupy, které ohrožují klid a mír. Je zajímavo, že polští poslanci naši a význačnější oganisace ve dvou posledních neklidných letech nenašli ani jediného slova, kterým by odsoudili činy polských teroristů, nebo projevili loyalítu ke státu, v němž žijí. Domáháte-li se práv, prokažte že jste loyální.

Výsledek voleb do poslanecké sněmovny konaných 19. května 1935. V politickém okrese českotěšínském bylo odevzdáno celkem 44.617 hlasů. Z toho připadlo českým s tra n á m ............................... 17.440 polským „ ............................... 14.472

německým s t r a n á m ..........................4.702 komunistům......................................... 7.983

Největšího počtu hlasů dosáhly tedy české strany. — V roce 1929 měly české s t r a n y .................................... 11.583 polské „ .................................... 12.937

německé s t r a n y ...............................4.954 k o m u n i s t é ......................................... 8.401

Byly tedy nejsilnější skupinou při volbách v roce 1929 Poláci. České strany od roku 1929 získaly tedy 5.857 hlasů. Poláci získali pouze 1.535 hlasů; Němci ztrácejí 252 hlasy; komunisté ztrácejí 418 hlasů. — Tedy již z absolutních čísel je patrno, ž e v p o l i t i c k é m o k r e s e č e s k o t ě š í n s k é m zí s kávaj í v e l i k o u část hl asů st r any č e s k é , Pol ác i z a z n a m e n á v a j í p ř í r ů s t e k p o m ě r n ě ma l ý , Němci a k o m u n i s t é z t r á c e j í . Podle percentuelního rozvržení mají nyní české strany 39.10%, měly 30.58°/o, získávají tedy 8.5270, Poláci mají 32.44°/o, měli 34.16°/o, ztrácejí tedy 1.72°/o, Němci mají 10.557o, měli 13.087o, ztrácejí tedy 2.537o, Komunisté mají 17.907°, měli 22.187o, ztrácejí tedy 5.087o. Z í s k á v a j í t e d y j e d i n ě s t r a n y č e s k é , k t e r é m a j í p ř í r ů s t e k 8 . 5 2 7», ztrácejí všechny skupiny ostatní. Srovnáme-li výsledky sčítání lidu v r. 1930 s volebními výsledky, docházíme k zajímavým závěrům. Nutno ovšem bráti zřetel k tomu, že komunisté mají své hlasy ze všech složek národnostních skupin. Čechoslováci měli podle sčítání lidu v politickém okrese českotěšínském 40'21 °/o a Poláci 51'36°/0, Byli tedy podle sčítání lidu Poláci daleko silnější než Čechoslováci. Podle výsledku voleb do parlamentu, při nichž získali Čechoslováci 39'10 °/„ hlasů, získali tedy skoro plnou cifru sčítání lidu (40'21%)< bez českých hlasů odevzdaných straně komunistické. Naproti tomu Poláci mají proti sčítání lidu méně o 18'92°/0. I kdybychom připočetli značnou část hlasů komunistických k polskému dobru, kdybychom odečetli hlasy židovské a polských soc. demokratů, přece jenom jest hlasování zřejmým dokladem ciferného poklesu polských hlasů. Naproti tomu Němci měli podle sčítání lidu pouze 7'38°/0> získali nyní 10'55%, takže soustředili i při svém absolutním i relativním poklesu hlasů ještě větší počet voličů, než jaký jim náleží podle sčítání lidu.

16

Uvádím zase jen politický okres českotěšínský, kde Poláci mají podle sčítání lidu většinu, v politickém okrese frýdeckém, kde mají Češi majoritu, byl výsledek voleb pro nás velmi příznivý. Pří volbách do zemského zastupitelstva byli zvolení nebo jmenování tito členové ústřed­ ního výboru SLMOL: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně a náměstek starosty SLMOL, Jan Jařabáč, ředitel gymnasia v Orlové a člen ústředního výboru SLMOL, K. Smyczek, řídící učitel v Jablunkově a okresní jednatel matiční, dr. František Jedlička, farář v Novém Bohumíně a poradce ústředního výboru pro otázky církevní. Všichni ustavili se ve klub poslanců zemských a hájí zájmy Těšínská dobře.

Výsledky zápisu do škol národních v p o l i t i c k é m o k r e s e č e s k o t ě š í n s k é m pro školní rok 1935/36. I. Ve školním roce ....................... „ „

1932/33 1933/34 1934/35 1935/36

na národních školách v politickém okrese zapsáno 16.500 dětí „ „ „ „ „ „ „ 16.915 „ „ • „ ....................... „ „ 17-185 „ „ „ ....................... „ „ 16.846 „

Jest tedy letos na všech národních školách v politickém okrese zapsáno o 339 dětí méně, t. j. o l'97°/o O011* byl celkový přírůstek l ’5°/o< předloni 2'44%)II. Do národních škol českých 1935/36 zapsáno „ „ „ polských 1935/36 „ „ „ „ německých 1935/36 „

8.638 dětí, t. j. 51'27°/0 6.688 „ t. j. 39'7 °/o 1.520 „ t. j. 9'02°/o 16.846 100 "/0

III. Z c e l k o v é h o ú b y t k u .339 d ě t í České školy mají přírůstek 322 dětí, t. j. + 194’98 °/o Polské „ „ úbytek 474 „ t. j- — 139'82 °/» Německé „ „_____ „______187 „ t. j . _ 55'160/o Celkový úbytek . . . .

339 dětí, t. j.

100

°/o

IV. Chodilo do škol:

českých . polských . německých

. . .

V. Školy české „ polské . německé

1930/31

1931/32

1932/33

1933/34

1934/35

1935/36

42'83 7» 46'02 7» 11-03 7o

44-03 70 44-74 °/„ 11-23 7o

44-38 7o 44-18 7. 11-44 7o

46-66 7. 42-90 7. 10-44 7»

48-35 7. 41'71 7. 9-94 7»

51-27 7. 39-70 7» 9-02 7.

.

.

, , .

zapsáno šk. r. 1935/36 8.638, t. j. více o 322, t. j. - f 3-87 ° . 6-617, 11 11 11 1935/36 6.688, t. j. méně o 474, t. j. 10-90 7o o 187, t. j. „ 11 11 11 1935/36 1.520, t. j.

Celkový úbytek na národních školách v politickém okrese českotěšínském (viz I.) jest pro školní rok 1935/36 — l'97°/o. Nad tento průměr polské školy — 6'61°/o a německé — 10'957o. Přírůstek mají školy české, a to -j- 3"877o,

17

VI. Z 1000 dětí chodilo ve školním roce 1930/31 do českých . . do polských . . do německých .

. . .

429 461 110

1931/32

1932/33

1933/34

1934/35

1935/36

440 447 113

444 442 114

467 429 104

483 417 100

513 397 90

VII. P o d l e s č í t á n í l i d u 1930 bylo obyvatel: národnosti československé . . . „ p o l s k é .......................... „ n ě m e c k é .....................

V r. 1935/36 je ve školách: 40'21 °/o 51'36 % 7 38°/o

českých . . . . polských . . . . německých . . .

51-27 “/» 39-70 % 9-02 °/o

Výsledky zápisu v politickém okrese fryštátském, kde Češí tvoří většinu, a frýdeckém, který je český, neuvádím. Jsou pro nás rovněž příznivé. Poznamenávám, že při zápisu do českých škol se vůbec neagituje, rodiče mají možnost dáti si svoje děti zapsati do kterékoli školy. Kdo agituje před zápisy, jsou Poláci. Bývalý konsul v Moravské Ostravě Malhome a jeho nástupce Klotz zasílal před zápisy do všech obcí spousty šatů a obuvi, aby zachránil každou polskou duši. Statistika však prokazuje, že ani podplácení nepomáhá. Lidé si uvědomují, že jejich praotcové bylí Češi, kteří bylí násilím popolštěni, a vracejí se zpět. O svoje školství mají Poláci v republice československé postaráno lépe než v Polsk Mají tu více než 100 škol národních placených z prostředků veřejných, spoustu škol mateř­ ských, pokračovacích, několik škol odborných a 1 gymnasium. Republika Československá chová se k polskému školství mnohem lépe než jejich spojenec p. Hitler, který Polákům v Německu zavře od počátku školního roku 1936/37 všechny polské školy soukromé, tak­ že v Německu nebudou míti Poláci vůbec polských škol. Tu mohou křičet a zcela právem.

M atiční školy V roce 1935 vydržovala Matice tyto školy: a) odbornou školu pro ženská povolání v Novém Bohumíně (dvouletá se živnostenskou pracovnou pro šití šatů), b) odbornou školu pro ženská povolání v Karvinné (roční škola rodinná), c) hudební školu v Novém Bohumíně s expositurami v Petrovicích, Fryštátě a Rychvaldě, d) hudební školu v Českém Těšíně s expositurami v Třinci, Jablunkově a Hnojníku, e) 43 mateřské školy v různých místech Těšínská a Hlučínska, Mimo to vlastní hudební školu má matiční odbor v Orlové, Petřvaldě a Radvanicích. Ministerstvo školství a národní osvěty ulehčilo Maticí finančně v roce 1935 tím, že převzalo do služeb státních od 1. července 1935 tří členy odborné školy pro ženská povolání v Novém Bohumíně a od 1. prosince 1935 učitelku šití šatů rod. školy v Karvinné, a přidělilo je službou oběma jmenovaným školám. Tímto opatřením ušetří Matice na služném ročně více než Kč 60.000"— . Mimo to postátnilo minist. školství matiční mateřskou školu v Dolní Lištné a převzalo do služeb státních tří učitelky matičních mateřských škol. Novou mateřskou školu zřídila Matice v Karvinné v osadě Nový York. Matice nezaměstnává vdaných učitelek.

18

Ze služeb matičních bylo propuštěno 5 učitelek mateřských škol (4 se provdaly a 1 přijala místo v jiných službách). Do služeb matičních bylo přijato 9 nových učitelek škol mateřských vesměs z Těšínská. Přijaty byly výhradně učitelky, které prokázaly, že byly nejdelší dobu bez místa (při jinak stejných sociálních poměrech). Náklad na školy mateřské činil v r. 1935 Kč 590.168-85.

Stavba škol V roce 1935 vystavěla SMOL budovu pro obecnou školu v Karpentné a v Žívoticích a přistavěla budovu odborné školy pro ženská povolání v Novém Bohumíně. Celkový stavební náklad těchto tří škol činil skoro 1 milion Kč. Na úhradu stavebního nákladu přispěl darem Matici I. odbor matiční v Novém Bohumíně (v movitostí Kč 120.000"— a zaplatil nábytek Kč 16.638"75). Zbytek uhradila Matice půjčkou Kč 800.000 u Zemědělské záložny ve Frýdku. Státní správa postavila budovu obecné školy v Návsí pod Stožkem, dokončila budovu státního r. r. gymnasia v Českém Těšíně a zahájila stavbu budovy obecné školy v Bukovci u Jablunkova. Ústřední Matice školská v Praze postaví v roce 1936 budovu měšť. školy v Jablunkově a budovy obecných škol v Mostech na Šancích a v Bystříci-Pasekách, státní správa hodlá postavití budovu obecné školy v Lyžbicích, Stavba školní budovy ve Stonavě zařadí se do státního stavebního programu pro rok 1937.

V otázkách církevních se poměry skoro nezměnily. Určitý úspěch zaznamenati můžeme pouze v Novém Bohumíně, kde katolickým farářem stal se Dr. Frant. Jedlička, ačkoli spolek německých kněží se namáhal, aby farářem byl tu jmenován německý žadatel z Karvinné. V Bohumíně po zemřelém faráři Pardubickém byl jmenován opět Čech P. Vaniček, který se stal děkanem po zemřelém P. Ježkoví (Němci). V Loukách n. O. vzdal se dobrovolně český farář svého úřadu, administrá­ torem byl jmenován Polák. Louky n. O. ilustrují velmi dobře poměry na Těšínsku. Český farář se zřekne fary, poněvadž polští štváči a teroristé placení ze zahraničních fondů mu znechutili práci. Generální vikář kapituluje před touto hrstkou jedinců a ustanoví administrá­ torem Poláka. Maně vybaví se otázka: „Jsme ještě v Československu?" Na Těšínsku je nedostatek českých kněží, který způsobuje, že na uprázdněná místa není dostatek českých žadatelů. Podle výsledků sčítání lidu z roku 1930 žije na čsl. Těšínsku 225.426 Čechoslováků, 77.309 Poláků a 22.013 Němců. Z nich je 228.061 katolíků a to: 169.260 národnosti česko­ slovenské, 44,339 národností polské a 14.472 národnosti německé. Na školách obecných a měšťanských s vyučovacím jazykem československým je na Těšínsku 28.512 dětí náboženství římskokatolického, Z celkového počtu 90 kněží je však pouze 44 Čechů, ostatní jsou Němci a Poláci. Naprostý nedostatek českých kněží zaviňuje, že celá řada systemisovaných míst katechetů na českých školách není obsazena. Náboženství vyučují kněží němečtí a polští, nebo světští učitelé (učitelky). * Není naděje, že by se poměr českých kněží v dohledné době zlepšil, V semináři ve Vídnavě je ve školním roce 1935-36 celkem 64 bohoslovců, z nich je 18 Čechů, 27 Poláků a 19 Němců, Poláci mají ve všech ročnících většinu. Ve II. roč. je na př. 5 Čechů a 9 Poláků, ve IV. roč. 1 Čech, 6 Poláků a 1 Němec. Absolventi českých gymnasií na Těšínsku věnují se

19

málo studiu bohosloveckému, rozhodnou-lí se někteří pro toto studium, vyhýbají se Vidnavě, odcházejí do Čech nebo na Moravu, odkud se pak jíž k nám nevrátí. Pokud nebude vyřízena otázka modu vivendi, není naděje, že by nastala u nás pod­ statná změna ve směru národním.

Augsburská evangelická církev ve Východním Slezsku

V Čechách a na Moravě po převratu sloučili se čeští evangelíci augsburského i helv ského vyznání a utvořili českobratrskou církev evangelickou. Na Těšínsku jich příkladu násle­ dovala jen malá část českých evangelíků, která na př. v Orlové si vystavěla Husův sbor. Ostatní čeští evangelíci zůstali příslušníky různých evangelických církví, které na Těšínsku jsou dosud ovládány Němci a Poláky. Z těchto evangelických církví je na Těšínsku nejpočetnější augsburská evangelická církev ve Východním Slezsku, která má pouze 6 far, ale 45.111 duší. — Podle národností je v této církví 29.687 Poláků (65'8°/0), 15.055 Čechů (33'3°/0), 369 Němců (0"9°/0) ; poměr školních dětí je přibližně tento: ve školách polských je dětí 49°/0, ve školách českých 43°/0, v německých školách 8°/0, Tato církev má značné jmění a jest ovládána nejvýbojnějšími Poláky, Její pro­ zatímní ústavu schválila vláda republiky Československé v r. 1923, ačkoli nevyhovuje duchu doby, neboť nepřipouští při volbách poměrného zastoupení menšin, Voliti může pouze ten, kdo zaplatil za 2 roky předepsaný poplatek církevní a komu presbyterstvo a farář prodá místo v kostelní lavici. Poněvadž v presbyterstvu jsou nesmiřitelní Poláci, a ani jediný z farářů není Čech, nemohou se čeští příslušníci této církve domoci volebního práva. — Přiznají-li ojedinělé volební právo i Čechu, jest jeho hlas pří volbě bez významu, jelikož rozhoduje ab­ solutní většina. Farní úřady této církve jsou v těchto obcích: K o m o r n í L h o t a . Duchovní jsou Poláci neznalí českého jazyka, ale učí náboženství na českých školách. Děti českých škol mají polskou konfirmaci. Veškeré náboženské úkony se konají jen polský, čeština nesmí do kostela. O r l o v á , Kněží jsou výhradně Poláci. České bohoslužby jsou třikrát do roka. Konfir­ mace pro 15 německých dětí se koná německy, ale pro 115 polských a 125 českých dětí jen polský, — D o l n í B l u d o v i c e , Farář i vikář jsou Poláci. Českých bohoslužeb v kostele není vůbec, — T ř i n e c , Senior i ostatní kněží jsou Poláci, Příprava na konfirmaci pro české děti se koná česky. Pro 28°/0 Čechů jsou české bohoslužby pětkrát v roce, pro 3°/0 Němců každý měsíc, — B y s t ř i c e n a d O l z o u , Duchovní jsou Poláci; bohoslužby jen polské. N á v s í . Farář i vikář jsou Poláci. Pro 30°/o Čechů jsou české bohoslužby třikrát za rok, pro V2°/0 Němců německé bohoslužby také třikrát do roka. Tato církev za svou protičeskou činnost dostává od Československé republiky ročně 200.000 Kč, aby mohla vydávatí laciné polské zpěvníky a učebnice na polonisaci českých dětí. Poměry v této církvi zasluhují, aby si jích ministerstvo školství a národní osvěty dů­ kladněji povšimlo a znovu přezkoušelo prozatímní ústavu, odpovídá-lí zájmům církevním a státním. Nemůže se přece trpěti, aby čeští příslušníci této církve, kterých je plná třetina, neměli vůbec práv jazykových, zaručených jím československými zákony, a aby byli vydáni na milost polských farářů.

20

Těšínský kalendář vydává jíž Matice 15 let. Má již svou tradici a vžil se. Redakční rada se snaží, aby kalendář vyhovoval obsahem i úpravou po stránce umělecké a ráda vyhoví dobrým námětům na zlepšení jeho úrovně. V dřívějších letech byl matiční kalendář značným zdrojem příjmů, neboť náklad jeho se uhradil výtěžkem za rozprodané výtisky. Výnos inserce, která byla značná, plynul do matiční pokladny jako čistý zisk. Tíživá hospodářská situace zapůsobila velmi účinně 11a inserci a snížila zisk na minimum. Pro Hlučínsko se vydává jako Moravský kalendář. Bylo by si přáti, aby matiční odbory věnovaly rozprodeji jeho větší pozornost, aby se dostal do každé české rodiny na Těšínsku a Hlučínsku.

Matiční zpravodaj informoval odbory o činnosti Matice a byl jim dobrým rádcem v řadě různých otázek. Roz­ množuje se v matiční kanceláři strojem. Vydává se podle potřeby, obyčejně měsíčně.

Svépomocný fond V roce 1935 zažádalo o podporu pro své členy postižené neštěstím celkem 24 odborů. Vyhověno bylo všem žádostem. Celkem bylo vyplaceno 27 žadatelům Kč 6,750 . Jest litovatí jen toho, že všechny odbory nejsou členy svépomocného fondu. Ze 157 odborů je členem pouze 67 odborů.

Poměry v průmyslových závodech ve směru národním se částečně zlepšily, tu a tam zaznamenáváme menší úspěch (Třinec, Hrušov, Nový Bohumín), ale jsme stále nespokojeni, neboť význačná místa mají v rukou stále cizinci nebo lidé necítící česky.

Organisace Do konce roku 1935 měla Slezská Matice osvěty lidové celkem 155 odborů. V uplynulém roce založeny byly nové odbory v Bystřici-Pasekách, v Kojkovicích, v Konské-Puncově a v Návsí pod Stožkem. V pohraničních obcích okresu fryštátského a českotěšínského není již ani jediné obce bez matičního odboru. Odbory nejsou jen v několika málo obcích okresu frýdeckého, ale je naděje, že i zde budou zřízeny v dohledné době. Počátkem roku 1936 byly zřízeny nové další odbory a to v Bocanovicích na Jablunkovsku a ve Skalici u Frýdku.

Okresních matičních sborů bylo roku 1934 celkem 9. V roce 1935 byly pro značnou rozsáhlost rozděleny matiční okresy frýdecký a jablunkovský ve dva. Na Frýdecku je tedy matiční sbor I. a II. a na Jablunkovsku matiční sbor bystřický a jablunkovský. Ústřední výbor jmenoval okresním jednatelem pro II. sbor frýdecký p. M, U. Dr. Juroše, obvodního lékaře v Raškovicích, a pro sbor jablunkovský p. K. Smyczka, řídícího učitele v Jablunkově.

21

Zm ěna stanov Poněvadž se vyskytly stížnosti, že matiční stanovy jsou zastaralé a neodpovídají duchu doby, vyzvalo předsednictvo organisační komisí, aby stanovy přepracovala. Návrh prodebatován ve schůzích okresních jednatelů, předsednictva i ústředního výboru a schválen po nepatrných změnách mimořádnou valnou hromadou, která se konala dne 24, března 1935 v Orlové, Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov Slezské Matice osvěty lidové výnosem ze dne 23. dubna 1935 č. 22492j2a - 1935. Nejpodstatnější změny jsou tyto: do ústředního výboru volí valná hromada 30 členů místo 24, — okresní jednatelé, kteří bylí dosud poradci, jsou plnoprávnými členy ústředního výboru, — okresní jednatele jmenuje ústřední výbor po návrhu okresních sborů, — každý okresní sbor je zastoupen v ústředním výboru dvěma volenými členy, — okresní sbor matiční tvoří okresní jednatel, předsedové a jednatelé přičleněných matičních odborů a volení členové ústředního výboru za obvod tohoto sboru. — Dále byly přepracovány a pozměněny stanovy odborů, které byly příliš stručné a kusé. Stanovy odborů byly rozmnoženy a dodány všem odborům, aby je po schválení valnou hromadou předložily samostatným podáním zemskému úřadu v Brně ke schválení. Stalo se tak na rozkaz zemského úřadu. Odbory schválily nové stanovy při valných hromadách konaných v r. 1936, Do dnešního dne má jíž celá řada odborů nové stanovy schváleny. Iniciativní návrhy odborů a okresních sborů se přidělují komisím (finanční, tiskové, informační, národohospodářské, organisační, církevní), aby je propracovaly a předložily před­ sednictvu, Komise se svolávají podle potřeby, a možno říci, že se osvědčily.

I 1 ;

■

i ' j j

S p ráva spolku

» 1 V čele matiční organisace je ústřední výbor a předsednictvo, které koná 2 až 3 schů do měsíce. V r. 1935 vyřídilo předsednictvo ve 27 schůzích 831 různých záležitostí, ústřední výbor ve 4 schůzích schválil všechna usnesení předsednictva a mimo to projednal celou řadu různých záležitostí. Mimo to svolává předsednictvo podle potřeby okresní jednatele, aby se vyslovili o různých podnětech a iniciativních návrzích. Usnesení předsednictva i ústředního výboru vyřizuje matiční kancelář ve Slezské Ostravě, která má kromě tajemníka a účetního tři písařky na stroji. Rozsáhlost kancelářské agendy nejlépe vystihnou číslice. V r. 1935 přijala ústřední kancelář 5.975 dopisů a odeslala 4.782, tiskopisů rozesláno 9.102, místních telefonických rozhovorů bylo 1810, meziměstských 318, Matičního zpravodaje vydáno 12 čísel ve 2805 výtiscích, různých oběžníků zasláno odborům 10 a mateřským školám 3, přijato 156 balíků a odesláno 210, telegramů přijato i odesláno 11, peněžních zásilek přijato 3165 a odesláno 2624.

O d b o č k a ústřední kan celáře Slezské M atice osvěty lidové v Č. Těšíně vyřizuje záležitosti okresních sborů českotěšínských A i B, jablunkovského a bystřického, Pravidelných porad zúčastnili se tito matiční činitelé: náměstek starosty ředitel Boh. Klac, jednatel matiční ředitel Jan Železný, okresní jednatelé: pp. Tomáš Ambros, řídící učitel, Václav Jiroušek, odb. učitel, Karel Smyczek, řídící učitel, p. insp. státních škol Adolf Polášek a správce odbočky profesor Václav Placht,

22

V roce 1935 bylo celkem 16 porad odbočky a vyřízeno v nich 384 záležitostí. V poradách činěna usnesení o národně politických, školských, hospodářských a osvětových otázkách oblastí matiční politického okresu českotěšínského. Připravovány iniciativní návrhy pro schůze okresních jednatelů, předsednictva a ústředního výboru. Prostřednictvím odbočky rozesílána Těšínská korespondence, která zpravovala český tisk o poměrech na Těšínsku, V odbočce připravováno vydání Těšínského kalendáře, V poradách redakční rady Těšínského kalendáře projednáno 80 záležitostí, — Projednány záležitosti kuratoria Masarykova jubilejního fondu lidovýchovného, K odbočce přičleněná agenda správy Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové pro Těšínsko a Hlučínsko. K vyřízení 737 záležitostí bylo třeba 4.029 dopisů. Letáčků pro kursy a přednášky Masarykovy jubilejní vyšší školy lidové bylo natištěno 29,150, Návštěv v odbočce bylo 1.837, telefonních rozhovorů 2.109. Z matiční divadelní knihovny vypůjčilo si 21 odborů 205 divadelních her. Správce odbočky zúčastnil se celkem 173 matičních a osvětových schůzí a porad.

Přehled činnosti M asarykovy jubilejní vyšší školy lidové I. K u r s y : Do 18 kursů bylo zapsáno celkem 518 posluchačů, vyučovalo se celkem 409 hodin a průměrná návštěva byla 39 posluchačů. II. P u t o v n í š k o l y l i d o v é : Ve 20 putovních školách lidových uspořádáno 127 večerů, které navštívilo úhrnem 9.163 posluchačů, vyučováno bylo celkem 323 hodin a průměrná návštěva jednoho večera byla 71 posluchačů. III. J e d n o t l i v é p ř e d n á š k y : 46 přednášek navštívilo 6,471 posluchačů, průměrná návštěva jedné přednášky byla 140 osob, 7 přednášek bylo spojeno s debatou. Celkem 99 hodin. IV. S o c i o l o g i c k ý s e m i n á ř : Účast 47 posluchačů, 3 hodiny celkem. V. P ř e d n á š k y v ú t u l c í c h p r o n e z a m ě s t n a n o u přednášek, posluchačů 80, průměrná návštěva 76, hodin 220.

mládež:

Celkem 188

V I. P ř e d n á š k y s e s v ě t e l n ý m i o b r a z y : Na 12 témat uspořádáno 83 před­ nášek, celková účast 13,267 osob, průměrná návštěva 159 osob na přednášku, hodin 166, VI I. Č t e n á ř s k é b e s í d k y : 5 čtenářských besídek, celková návštěva 289 osob, průměr 57, hodin 15. VI II. V ý s t a v y : Celkem uspořádáno 6 výstav s celkovou účastí 3.922 osob. Celková návštěva všech uvedených podniků byla 33.550 osob, počet hodin v I. až VII, byl 1.187.

O d b o ry matiční vykonaly v r. 1935 obrovský kus práce ve směru národně uvědomovacím, sociálním, vý­ chovném, hospodářském a propagačním. Mravenčí práci matičních odborů vystihnou nejlépe číslice.

23

uspořádáno: přednášek .......................... k u rsů .................................... div. představení . . . . kinematogr. představení . loutkových her . . . . lidových besed . . . . besídek pro mládež . . . akademií a koncertů . . národních slavností . . . různých zábav . . . . celkem

v r. 1935 475 . 13 . 445 . . 1018 . 179 . 43 . . 180 . 78 . . 230 . . 247 .

. . . . . . . . . .

. . . . . . . . . .

2908 podniků

v r. 1934 . 555 18 . 501 . 1910 . 276 42 . 129 . 108 . 165 . 234 3938

Význačná je i činnost odborů po stránce finanční. V roce 1935 měly všechny odbory příjmů Kč 1,271.348'28, na vydání Kč 1,192.350'34. Vydaly na školy mateřské Kč 59.092'08, na jiné školy Kč 13.618 30, na vánoční nadílku Kč 296.076'27, na jiné dobročinné účely Kč 35.797-20. Mnohé odbory pracují v nynější těžké době nezaměstnanosti a bídy za poměrů velmi svízelných. Tento krásný finanční úspěch svědčí, že matiční práce prýští z lásky pro národ a stát. Jsme šťastni, že v odborech matičních není politické záští, která maří často dobrou snahu jednotlivců a společnou práci pro zájem národní. Přáli bychom si jedině, aby ustalo překotné zakládání českých spolků a organisací v místech s menším počtem obyvatelstva a malým počtem vedoucích činovníků, neboť se tím tříští národní práce, a funkcionáři zbytečně se vysilují a znechucují. Vznikají tím také zbytečná vydání. Všem matičním odborům náš upřímný dík za obětavou a nezištnou práci. Matice pracuje ruku v ruce se všemi národními a kulturními složkami. Jsou to přede­ vším: Svaz národních jednot a Matic, Národní rada československá v Praze a její odbočka v Opavě, Svaz obcí, měst a okresů, Ústřední Matice školská v Praze, Národní jednota slezská v Praze, župa Československé obce legionářské, učitelské organisace na Těšínsku a Hlučínsku, České srdce a j. Považuji za svou milou povinnost, abych poděkoval všem matičním pracovníků za obě­ tavou práci ve prospěch české věci, děkuji tisku, který bez rozdílu politického zabarvení vy­ datně podporoval naše snahy, děkuji všem poslancům kraje, všemu učitelstvu, jakož i všem příznivcům, kteří nám v těžkých dobách pomáhali. Nejvřeleji děkuji úřadům státním, zvláště pak ministerstvu školství a národní osvěty, u něhož nacházíme nejvíce porozumění pro naše snahy. Díky zasluhují i všichni matiční zaměstnanci, kteří konají svou práci s opravdovou pílí a svědomitostí. V d n e š n í c h d o b á c h , k d y t o l i k n e p ř á t e l k o l e m nás, je t ř e b a s v o r n a j e d n o t n é p r á c e . J e n v j e d n o t ě je síla, jen s p o l e č n é úsi l í nás v š e c h od ol á všem nástrahám nepřátel.

Okresní matiční sbory Oblast působností Slezské Matice osvěty lidové jest rozdělena na obvody zvané okresy. V čele okresu stojí okresní sbory. Okresní sbory tvoří: 1. Okresní jednatel. 2. Předsedové a jednatelé odborů. 3. Členové ústředního výboru z okresu. K řízení schůzí okresního sboru zvolí se předseda a pro zápis zapisovatel. Každý okresní sbor je zastoupen v ústředním výboru dvěma členy. Do roku 1935 bylo 9 okresních sborů. Vzhledem na veliký počet odborů v některých okresích přikročeno bylo k rozdělení těchto okresů. Rozdělen byl okres j ablunkovský na okres bystřický a jablunkovský, a okres frýdecký na frýdecký a raškovický. Po provedené reorganisaci okresních sborů tvoří nyní oblast působnosti Slezské Matice osvěty lidové 11 okresních sborů. Okresní sbory jsou rozděleny takto:

1. Okresní sbor pro Bohumínsko: Okresní jednatel Bedřich Š t ě t i n a , ředitel čes. státních občanských škol v N. Bohumíně. Sdružuje tyto matiční od b o ry : 1. Bohumín - město, 2. Bohumín Nový, 3. Bohumín Nový - Šunychl, 4. Dětmarovice, 5. Lutyně Německá, 6. Lutyně Německá na Zbytkách, 7. Petrovíce, 8. Prstná, 9. Pudlov, 10. Rychvald na hranicích, 11. Skřečoň, 12. Věřnovice, 13. Vrbice, 14. Záblatí, 15. Závada.

2. Okresní sbor pro Fryštátsko: Okresní jednatel Břetislav K u b a l a, profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční o d b o r y : l.Darkov, 2. Fryštát, 3. Karvinná-Hohenegger, 4. Karvinná-Hranice, 5. Karvinná-Jindřich, 6. Karvinná-Solea, 7. Karvinná-Sovinec, 8. Karvinná-střed, 9. Louky, 10. Marklovice Dolní, 11, Město Staré, 12. Ráj, 13. Stonava, 14. Horní Suchá.

3. Okresní sbor pro O rlovsko: Okresní jednatel Jan S o u k u p , profesor českého stát. ref. reál. gymnasia v Orlové. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Doubrava, 2. Lazy, 3. Lutyně Polská, 4. Orlová, 5. Orlová-Zímný důl, 6. Petřvald, 7. Petřvald-Nová Dědina, 8. Petřvald-Podlesí, 9. Porubá, 10. Rychvald-Podlesí, 1l.Rychvalddůl Václav, 12. Suchá Dolní, 13. Suchá Prostřední.

4. Okresní sbor českotěšínský A : Okresní jednatel Tomáš A m b r o s, říd. učitel v Horním Těrlicku. Sdružuje tyto matiční odbory: I. Albrechtice, 2. Bludovice Dolní, 3. Datyně Dolní, 4. Domaslovice Dolní, 5. DomasloviceVolovec, 6. Hradiště, 7. Chotěbuz, 8. Mistřovice-Koňakov, 9. Mosty, 10. Soběšovice, II. Staníslavice, 12. Šumbark, 13. Těrlicko Horní, 14. Těrlicko Dolní, 15. Tošanovice Dolní, 16. Životice, 17. Žukov Dolní, 18. Žukov Horní.

25

5. O kresní sbor českotěšínský B: Okresní jednatel Václav J i r o u š e k , odborný učitel v Českém Těšíně. Sdružuje tyto matiční odbory: 1, Dobratice, 2. Guty, 3. Hnojník, 4. Koňská, 5. Konská-Kanada, 6. Konská-Puncov, 7. Kojkovice, 8. Lhotka Komorní, 9. Líštná Dolní, 10. Líštná Horní, 11. Nebory, 12. Ropice, 13. Řeka, 14, Smilovice, 15. Střítěž, 16, Svibice, 17. Český Těšín, 18. Třanovice, 19. Třinec, 20, Vělopolí.

6. O kresní sbor pro Bystřičko: Okresní jednatel Jan Ž e l e z n ý , ředitel státní občanské školy v Bystřici nad Olzou, Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bystřice n, Olzou, 2. Bystřice-Paseky, 3, Hrádek, 4, Karpentná, 5. Košařiska, 6, Lyžbice, 7, Nýdek, 8. Nýdek-Hluchová, 9. Oldřichovice, 10. Tyra, 11. Vendryně, 12. Vendryně-Zaolzí.

7. O kresní sbor pro Jablunkovsko: Okresní jednatel Karel S m y c z e k , řídící učitel v Jablunkově. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Bukovec, 2, Bocanovice, 3, Hrčava, 4. Jablunkov, 5. Lomná Dolní, 6, Lomná Horní, 7, Milíkov, 8. Mosty u Jablunkova, 9. Mosty-Šance, 10, Návsí, 11, Návsí pod Stožkem, 12, Písek.

8. O kresní sbor pro Frýdecko: Okresní jednatel Antonín H r o z e k , okresní školní inspektor ve Frýdku. Sdružuje tyto matiční odbory: I. Bludovice Horní a Prostřední, 2. Dobrá, 3. Frýdek, 4. Janovice-Bystré, 5, Lískovec, 6, Malenovice, 7. Pržno-Lubno, 8. Panské Nové Dvory, 9. Sedliště, 10. Hamry Staré, II. Vojkovice, 12. Žermanice.

9. O kresní sbor pro Raškovicko: Okresní jednatel MUDr. Alf. J u r o š , státní obvodní lékař v Raškovicích. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Morávka-Pražma, 2. Raškovice, 3. Skalice, 4, Janovice, 5. Lhoty Nižní, 6. Lhoty Vyšní.

10. O kresní sbor pro obvod slezskoostravský: Okresní jednatel Jindřich K a r k o š k a , odborný učitel v Petřvaldě. Sdružuje tyto matiční odbory: 1. Hrušov, 2. Kunčičky, 3. Kunčice n. Ostr., 4. Michálkovice, 5. Muglinov, 6. Radvanice, 7. Slezská Ostrava - střed - mužský, 8. Sl. Ostrava-střed-ženský, 9. Sl. Ostrava-Salma, 10. Sl. Ostrava-Zárubek, 11. Šenov, 12. Vratimov.

26

11. Okresní sbor pro Hlučínsko: Okresní jednatel Karel H r u š k a , ředitel občanské školy v Kravařích. Sdružuje tyto matiční o d b o ry : 1. Antošovice, 2. Bělá, 3. Bolatíce, 4. Bolatice-Heneberky, 5. Darkovice, 6. Darkovičky, 7. Hať, 8. Hlučín, 9. Hošťálkovíce, 10. Chuchelná, 11. Koblov, 12. Kouty, 13. Kozmice, 14. Kravaře, 15. Ludgeřovice, 16. Markvartovice, 17. Petřkovice, 18. Píšť, 19. Štěpánkovice, 20. Štěpánkovice-Svoboda, 21. Šilheřovice, 22. Zábřeh. Činnost okresních sborů je informativní, organisační, návrhová v mezích úkolů Slezské Matice osvěty lidové a výkonná v tom smyslu, že přísluší jim vyřizovati záležitosti ústředního výboru dle jednacího řádu přikázané a předkládat ústřednímu výboru vlastní návrhy. Předsedou okresních jednatelů je Alois H o l e š , starosta Slezské Matice osvěty lidové. V r. 1935 konaly se tři schůze okresních jednatelů. Okresní sbory konaly patnáct schůzí.

Prohloubení organisace Stále vzrůstající agenda matiční vyžaduje rychlého a obezřetného řešení. A by veškerá tíha projednávání všech otázek nespočívala jen na bedrech předsednictva byla vytvořena řada sekcí, jejíchž úkolem je projednávati určité otázky a předložití pak předsednictvu návrh. Sekce jsou pomocnými orgány předsednictva, které v určitých otázkách, projednaných v jed­ notlivých sekcích, může se rychleji rozhodovat. Táto dělba práce se osvědčila. Jednotlivé sekce jsou: 1. F i n a n č n í a ú s p o r n á . Předseda Metoděj Pavlíček, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě, pokladník ústředního výboru Slezské Matice osvěty lidové; Petr Pavlán, I. nám. starosty; Jos. Hubeňák, řed. měšť. školy v Jablunkově; taj. Ant. Hořínek. 2. O r g a n i s a č n í , Předseda: Václav Jiroušek, odb. učitel v Českém Těšíně. Členové: František Pilař, ředitel měšťanské školy v Třinci, František Zlobický, řídící učitel v Dárkově, Břet. Kubala, profesor ref. reál. gymnasia v Orlové, Ant. Hořínek, tajemník, 3. C í r k e v n í , Předseda: Frant. Pražák, řídící učitel v Návsí u Jablunkova. Členové: Jar. Zahradník, šéfredaktor v Mor, Ostravě, Ad. Polášek, inspektor státních škol v Č. Těšíně, Val. Valeček, insp. stát. škol v Karvinné, Karel Heger, farář v Prostř. Suché, dr, K, Jedlička, farář v Novém Bohumíně, E, Janeček, katecheta ev. a, v. v Hnojníku. 4. P r o s p o l u p r á c i . Předseda: Václav Placht, profesor v Českém Těšíně. Členové: Ad. Polášek, insp. st. škol v Č. Těšíně, V, Jiroušek, odb. uč. v Č. Těšíně, taj. Ant, Hořínek, 5. N á r o d o h o s p o d á ř s k á . Předseda: Boh. Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně. Členové: Tomáš Ambros, řídící učitel v Horním Těrlicku, Petr Pavlán, ředitel okresní nem. pojišťovny ve Slezské Ostravě, Ar. Maršálek, odborný učitel ve Fryštátě, Jan Železný, ředitel měšť. školy v Bystřici n. Olz., Met. Pavlíček, přednosta poštovního úřadu ve Slezské Ostravě, Jar. Čížek, lesní správce ve Starém Městě u Fryštátu. 6. T i s k o v á a v y d a v a t e l s k á . Předseda: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně. Členové: Bedřich Štětina, ředitel občanských škol v Novém Bohumíně, Jar. Zahradník, šéfredaktor v Mor. Ostravě, Prav. Machara, ředitel zemské odborné školy

27

*

pro ženská povolání v Čes. Těšíně, Jar. Šabata, profesor ref. reál. gymnasia v Čes. Těšíně, Valentin Valeček, inspektor státních škol v Karvinné, Karel Hruška, ředitel občanských škol v Kravařích, Ant. Hořínek, tajemník.

Stavba školy v Karpentné Obecná škola s vyučovacím jazykem československým v pohorské obci Karpentné, v soudním okrese jablunkovském zřízena byla v r. 1922. Škola byla umístěna v neobydleném bytě správce polské školy, v místnosti v rozměru 5 X 6 m, Budova, v níž učebna české školy

Novostavba školní

budovy v Karpentné,

postavené Slezskou M atici o sv ě ty lid o v é ve Slezské O stravě. — V p rovozu od 1. listopadu 1935.

byla umístěna, byla vystavěna v roce 1874. Ve školním roce 1934/35 navštěvovalo školu přes 50 dětí. Česká myšlenka v Karpentné, kde ještě před převratem byl 18 roků starostou Moravec Válek, se po převratě začala velmi pěkně vyvíjet. Obyvatelstvo této obce se přihlásilo z velké části k národnosti československé. Česká škola utěšeně zkvétala; každým rokem se pociťovala potřeba vlastní školní budovy. Zahájená akce pro výstavbu školní budovy neměla žádoucího výsledku. Po marném desítiletém úsilí prosaditi výstavbu školní budovy rozhodl ústřední výbor SLMOL ve schůzi dne 13. března 1935, prot. čís. 101/35 postaviti školní budovu v Karpentné vlastním nákladem. Soutěž na stavbu byla vypsána v Moravskoslezském deníku, Duch Času a v Českém Slově s omezením jen pro stavitele z Těšínská. Došlo celkem 11 nabídek. Stavba zadána byla s veškerými stavitelskými a řemeslnickými pracemi fě Jóža Dvořák, stavitel a architekt

28

ve Slezské Ostravě, za částku Kč 281.098'60. Firma se zavázala stavbu dokončiti „na klíč“ nejpozdějí do 28. října 1935. Slavnost kladení základního kamene konala se dne 29. června 1935. Za ústřední výbor SL. M. 0 . L. přednesl slavnostní projev II. náměstek starosty SL. M. O.L. p. Boh. Klac, ředitel městských úřadů v Českém Těšíně. Dne 27. října 1935 byla školní budova slavnostním způsobem svému účelu odevzdána. Slavnostní projev za SL. M. O. L. přednesl její starosta p. AI. Holeš. S vyučováním započato bylo 1. listopadu 1935. — V budově jsou dvě učebny, místnost pro mateřskou školu, školní kuchyně, dílna, byt pro řídícího učitele s hospodářskou budovou. Během stavby provedeny byly různé změny, které vyžadovaly vícenákladu. — Byla to především úprava zadního vchodu, provedení železobetonových věnců pro zkleštění

Novostavba

školní budovy v Životicích,

postavené Slezskou M aticí osv ěty lid o v é ve Slezské O stravě. — V p rov ozu o d 1. listopadu 1935

budovy, vícenáklady na práce kovářské, kamenické, pokryvačské, klempířské, truhlářské, instalatérské, vedlejší stavební úpravy a jiné v úhrnné částce Kč 57.173'24. Překročení za­ dávacího obnosu se jeví o 20'3 °/0, Celkový náklad na stavbu školy činil Kč 338.262 07. Stavební správu prováděl inž. Mir. Čermák, státní komisař okresního úřadu v M. Ostravě.

Stavba školy v Životicích

___________________

Naléhavá potřeba výstavby školní budovy v obci Životicích, okres Český Těšín, přiměla ústřední výbor SLMOL k rozhodnutí postaviti školní budovu vlastním nákladem. Obecná škola s čsl. jazykem vyučovacím v Životicích zřízena byla v r. 1924. Umístěna byla nouzově v soukromém obytném domě, v místnosti adaptované ze staré stodoly velikosti

29

»

5.6 m x 2.8 m. Místnost neměla isolace, ani dostatečného osvětlení, zdi mokvaly. V zimních měsících se muselo v ranních i odpoledních hodinách svítiti. Školu navštěvovalo 42 dětí; vyučovalo se střídavě. Naproti tomu Poláci měli krásnou, nově postavenou školní budovu. Naděje na postavení školní budovy nákladem státu nebylo. — Proto ústřední výbor SLMOL usnáší se jednomyslně ve schůzi 13. března 1935 prot. čís. 101/36 postaviti školní budovu v Životicích svým nákladem. Soutěž na stavbu byla vypsána v Mor.-slezském Deníku, v Duchu Času a v Českém Slově s omezením jen pro stavitele z Těšínská. Došlo celkem 7 nabídek. Stavba zadána byla s veškerými stavitelskými a řemeslnickými pracemi firmě Ludvík Milička, zednický mistr v Muglinově u Moravské Ostravy za částku Kč 270.000'— . Staveniště bylo předáno firmě 31. května 1935. Firma se zavázala stavbu dokončit! „na klíč“ nejpozději do 28. října 1935.

Bývalá česká

škola v Životicích

(B udova č. 2 v Ž ivoticích , patřící p . Frant. M ynářovi, ve které byla umístěna česká o becn á škola o d r. 1924 do 31. X . 1935)

Dne 23. června 1935 konala se slavnost kladení základního kamene. Slavnostní proslov přednesl tajemník Hořínek. 20. října 1935 byla nová školní budova slavnostně odevzdána svému účelu. Za ústřední výbor SLMOL přednesl slavnostní projev I. nám. starosty Petr Pavlán. S vyučováním v nové školní budově se započalo 1, listopadu 1935, V budově je také umístěna matiční mateřská škola. Během stavby provedeny byly různé změny, které vyžadovaly vícenákladu. — Byla to především úprava zadního vchodu, přívod vody ze studny k výtokům v budově, kanalisace, rozšíření drenáže, vnitřní ploty, zlepšení úpravy pozemku, ochranné úpravy proti spodní vodě a j. v celkové částce Kč 53.737.27. Celkový náklad na stavbu činil Kč 323.73727. Překročení zadávacího obnosu činí 16%. Stavební správu prováděl Ing. O. Kuhnel, vrch. techn. kom. u okr. úřadu v M. Ostravě.

30

O dborná školla pro žens ká p o v o lá n í Sl.M .O .L v Novém Bo humíně

Bedřich

Š t ě t i n a, ř e d i t e 1

Dvanáctý rok školy Do dvanáctého roku svého trvání vkročila naše škola slavnostně — v novém hávu. Byloť provedeno všechno, co bylo v minulém školním roce projektováno. Školní budova znovuzřízena a rozšířena rozsáhlou přístavbou. Bylo přistavěno 5 velkých učeben, 3 místnosti pro hudební školu, 2 kabinety, prostorná prádelna, zvětšen byt pro školníka. Do celé budovy bylo zařízeno ústřední topení, podlahy vyměněny za parketové, elektrické vedení vloženo do trubek a zazděno. Slavnost otevření přístavby budovy konala se 10, listopadu 1935. Slavnosti se zúčastnili četní zástupci úřadů, korporací a spolků. Po uvítání a přečtení celé řady písemných projevů

P ř í s t a v b a o d b o r n é š k o l y p r o ž e n s k á p o v o l á n í Sl . M . O . L. v N . B o h u m í n ě čís. 420, proveden a 1935

hostů zazpívalo hudební sdružení Smetana za řízení ředitele A. Čecha Thomasovu hymnu „Vlasti". Pak následovaly projevy: za ústřední výbor SLMOL pan řed. Boh. Klac, za město Nový Bohumín pan starosta J. Malcher, za Slezský okrsek Svazu uč. odb. ženského školství pan řed. J. Novák, za Těšínskou župu Sokola pan Dr. V. Říha, za náboženskou obec židovskou pan Dr. Silbiger. I chovanky školy se čestně v pořadu uplatnily Smetanovým sborem „Západ slunce11. — Pak proslovil profesor školy B. Pschurer přednášku, kterou pro její aktuálnost zkráceně uveřejňujeme. O významu odborných škol pro ženská povolání. Odborné školy pro ženská povolání jsou proti jiným školám školami nesrovnatelně mladými. Nemají takřka žádné tradice. Dodnes žije generace, která živě vzpomíná na doby,

31

kdy o nějakých zvláštních školách pro dívky nebylo ani potuchy. Vrcholem vzdělání pro ženy bylo umět německy (ve vzácných případech také trochu francouzský), hrát na piano a ostatní bylo ponecháno mamince, někdy také klášteru. Jsme přesvědčeni, že tyto názory, omezující ženské vzdělání na minimum, vymrou, pokud ještě nevymřely, zároveň s těmi, kdož je zastávají. Lidská společnost došla jíž k názoru, že i ženy potřebují vzdělání rovnocenného sice se vzděláním mužů, přece však přizpůsobeného zvláštním potřebám žen. Byla to choť známého politika Fr. L. Riegra, která před 50 lety přišla s myšlenkou, že pro dívky je třeba zvláštních škol, jež skýtají takové vzdělání, které ženu neoddaluje od jejího poslání, vzdělání, které ženu vychovává pro rodinu, domácnost i pro jiná vlastní ženská povolání. Tato myšlenka, zvlášť v době rozkvětu emancipačního hnutí, se zdá na první pohled konservativní, ba zpátečnická; neboť co pak je to, prosím vás, za ideál pro „módní" slečnu: rodina, domácnost. — Leč pří důkladnějším promyšlení poznáme, že myšlenka vychovávat dívky pro rodinu a domácnost je modernější, než vyholené obočí a kalhotová sukně. Neboť tento názor žádá, aby nejen ty ženy, které se dostanou do veřejného života, byly náležitě vzdělány, ale i ty, co zůstanou v rodině, v domácnosti, v ženských povoláních, aby i ty byly pro svou práci náležitě připraveny, aby i ty se uměly vyznat ve všech životních situacích; i ty si musí umět vytvořit správný životní názor, který sahá rozhodně za kuchyňské zdi. Ze myšlenka odborného ženského školství byla správná, o tom svědčí rozvoj tohoto školství. R. 1884 byla založena první odb, škola pro ženská povolání v Praze. R. 1890 bylo jich 6. První rok po převratu bylo jich 38, a za 50 let od založení školy je jích u nás 83 se 16.339 žákyněmi. A příčina tohoto rychlého vývoje škol? Tkví zajisté v účelné praktičnosti a životností těchto škol. Dnes už začínají rodičové chápat, že dlouhé studium středoškolské i vysokoškolské u dívek se často míjí cílem. Studium trvá 8, respektive 13 až 15 let, stojí spoustu peněz, často celé věno „praskne" na studování, a když po letech stálého školského rozechvění, jak studentky tak i rodičů, je konečně složena maturita či poslední státnice, nastává nejtěžší starost, co teď? Kde a jak opatřit vhodné místo? Není třeba šířit se o tom, jak je to dnes těžké. Ale je třeba připomenout, že dívka, i když místo dostane, ne­ vydělává zpravidla tolik, aby se mohla sama uživíti a zůstává tak i nadále na krku rodičům. Ústřední soc. pojišťovna vykazuje, že 93% zaměstnaných žen je v nejnižších třídách mzdových, v nejvyšší třídě, t. j. v 10. (při středním denním výdělku Kč 36'— ) je zařaděno jen půl procenta všech pojištěných žen. — A při tom malém platu žije zaměstnankyně ještě v neustálém strachu, nebude-li z místa brzy propuštěna. A jsou i jiné důvody, které mluví proti dlouhému studiu dívek. Děvče vystuduje, dostane třeba i dobré místo — a prosím, paní a pánové — ptejme se jí, ptejme se jejích rodičů: je už cíle jejího života dosaženo? A tu vám většina děvčat i jejich rodičů, jsou-li upřímní, odpoví: nikoli. Neboť konečným cílem děvčete — a jistě správným cílem je vdát se. A co si má pak ta studovaná dáma počít s těmi vědomostmi načerpanými z rozsáhlých učebnic středoškolských či z lejster universitních? Co s těmi „siny a „cosiny", s těmi „plusquamperfekty", s těmi daty „velevýznamných" bitev? Jestliže provdaná vystudovaná žena může a chce zanechati svého případného výdělečného zaměstnání pak musí hledět, aby co nejdříve zapomněla ty abstraktní moud­ rosti a musí v nějakých kursech, či u sousedek, nebo ze všelijakých receptů shánět

znalosti pro praktickou hospodyni nepostradatelné. Kolik při tom prohospodaří, než se hospodařit naučí, to mohou říci jen ti, co to zkusili. Hůře je na tom ovšem ta provdaná vystudovaná žena, která nemůže po svatbě svého zaměstnání nechat, neboť tím by vyhodila těch průměrně 60.000 Kč, které vysoko­ školské studium stojí, které byly jejím jediným věnem, a která se neprovdala za tak situovaného muže, jenž by ze svých prostředků mohl obstojně vydržovati celou domácnost i s chudými rodiči a sourozenci, které po případě i vyženil. Taková žena nemá postavení závidění hodné. — Starostí v povolání, často i starostí s funkcemi veřejnými, starosti v domácnosti, kde jí hospodaří zpravidla osoba cizí; a nad to ještě často nedovede ani té hospodyni poručit, poněvadž domácím pracím náležitě nerozumí. Není konec konců mým úkolem, abych tu dnes řešil otázku zaměstnání vdaných žen, chci jen ukázati, jak je dnešní doba nepříznivá dlouhému studiu žen a jak ponenáhlu ženy jsou zase vráceny domácnosti a hospodaření rodinnému. A tu je ten nejhlavnější raison ďetre (důvod k bytí) našich odborných škol pro ženská povolání. Tyto školy vychovávají ke správnému chápání funkce rodiny, na níž záleží blaho, zdraví a šťastná budoucnost národa. A to, prosím — paní a pánové — není jen řečnická fráze. Jen se trošku zamyslete nad tím: rodina základem společnosti, národa, státu. Pak poznáte, že většina společenského zla má svůj kořen v životě rodinném. Neboť v rodině především se děti vychovávají a učí, v rodině se také děti, bohužel kazí. A je to v prvé řadě matka, která ve svém dítěti má vytvářet správný charakter, která má pečovat o to, aby se dítě stalo poctivým člověkem, nelhalo a nekradlo. Na matce především spočívá i odpovědnost za tělesný vývoj a zdraví dítěte, A tu bychom chtěli nechat ty, na něž klademe tolik zodpovědnosti za příští svého národa, bez jakéhokoliv odborného vzdělání? Jsou-li matky odpovědny za výchovu svých dětí, není celá veřejnost odpovědna za výchovu matek? Nemělo by se každému děvčeti dostati patřičných znalostí o vedení domácnosti a výchově dětí? Než nemůže se každá žena provdat, nemůže každá žena se věnovat jen výchově dětí. Proto naše školy nevychovávají jen pro domácnost, ale vedou také k samostatnému podnikání. Absolventky III. ročníku (t. zv. živnostenské pracovny pro šití šatů) nabývají po roční praxí oprávnění k samostatnému provozování živností krejčovské pro dámy a dítky. Absolvování naší školy je podmínkou nebo aspoň dává přednostní právo, k přijetí do školy sociální, do školy vychovatelek, do školy zdravotně sociální, do ústavu učitelek domácích nauk a konečně i pro přijetí do ústavu učitelek odborných škol pro ženská povolání. Jestliže se ještě dnes tu a tam vyskytují názory, které v odborných školách pro ženská povolání vidí něco méněcenného, či snad dokonce nepotřebného, něco, co si snad zasluhuje více méně nejasného pojmenování, pak, myslím, paní a pánové, jsou to názory lidí neinformovaných nebo lidí zlé vůle. — Budoucnost jim ukáže, že jsou na omylu. Ba už v přítomnosti by se mohli, kdyby chtěli, přesvědčit. Přibývá stále našich škol, přibývá i žákyň, zatím co jiné odborné školy (tkalcovské, dřevařské, mlynářské, zahrad­ nické a j.) zejí prázdnotou. Odborné školy pro ženská povolání vychovávají pro rodinu i pro samostatnou existenci. Poskytují děvčatům vzdělání odborné i všeobecné. Odborné pro život praktický, všeobecné pro život vnitřní, duševní. Odborné školy pro ženská povolání jsou moderní pracovní dílny pro životní praxi i teorii; vzdělávají pro všechna zaměstnání, jež jsou ženám určena.

33

Po přednášce byly odevzdány klíče budovy řediteli Bedřichu Štětinoví, který učinil při této příležitostí tento projev: # Přejímám rád klíče od budovy odborné školy pro ženská povolání a vynasnažím se, aby tato školní budova stala se opravdovou dílnou lidskosti, v níž by svěřená nám mládež byla nejen vzdělávána pro potřeby praktického života, ale i vychovávána ve směru národním a státním, jak je nutno v důležitém místě na hranicích tří států. Tato školní budova má v Novém Bohumíně svůj zvláštní význam. Před 25 lety byla tu postavena SLMOL proto, aby v ní mohla býti umístěna česká mateřská a obecná škola. Dne 2. listopadu 1910 konalo se svěcení staré částí této budovy, v níž až do r, 1924 vychovávala se nejútlejší česká mládež lásce k národu a mateřskému jazyku. V době světové války byla v této budově vojenská nemocníce. Od roku 1924 byla stará část budovy adaptována pro roční školu rodinnou, v r. 1929 pro dvouletou školu rodinnou, při které v r. 1930 zřízena živnostenská pracovna pro šití šatů (třetí ročník). Budova tato vystavěná z peněz matičních byla seménkem, z něhož ve 25 letech vyrostl mohutný strom českého školství v Novém Bohumíně. Dnes s pýchou patříme na mohutné budovy českých škol, neboť tu máme: 3 3 2 4 1 1 1

mateřské školy (1 matiční, 2 městské), obecné školy státní, měšťanské školy, chlapeckou a dívčí, pokračovací (všeob., kup., pro dívčí žívn, oděvu a kovod.), hudební — matiční, odbornou školu pro ženská povolání — matiční, státní gymnasium.

Před 25 lety bylo v české obecné škole 34 žáků a v mateřské 31, dnes všechny české školy navštěvuje 2187 dětí. Nemůžeme říci, že v této budově byla první česká škola, neboť ta vznikla tu již v minulém století — nedlouho po zřízení bohumínského nádraží v r. 1860, ale vlivem mocných a nám nepřátelských činitelů brzy zanikla — byla popolštěna a pak poněmčena. České dětí chodily pak do škol německých. Prvním učitelem původní české školy byl Čech Josef Chochol. Teprve před 25 lety byla česká škola přičiněním SLMOL a Ústřední matice školské znovu vzkříšena v této budově, o čemž svědčí letopočet v chodbě u vchodu. Z toho důvodu je nám stará část budovy tak milá Proč jsme přistavovali? Důvodů bylo několik. 1. Do odborné školy pro ženská povolání hlásí se v poslední době tolik žaček, že nemohly býti všechny přijaty. Pobočky nemohly se zříditi, poněvadž nebylo učeben. 2. Měšťanská škola má ve své vlastní budově pro 20 tříd pouze 9 učeben, a není naděje, že by státní správa budovu přistavěla, neboť po stavbě a přístavbě volají jiná místa, v nichž jsou poměry ještě horší. Bylo nutno se postarati o 3 učebny pro státní měšť. školu, ve které až do dneška byly 3 třídy stěhovavé. Nedostatek učeben školy měšť. je zřejmý z toho, že má 5 tříd v budově I. školy obecné, 3 v budově českého gymnasia, 9 ve vlastní budově a 3 se přestěhují zítra do této budovy.

34

3. Mšano ulehčilo vydržovatelce odb. školy pro ženská povolání tím, že převzalo a platí z prostředků státních 4 členy učitelského sboru. 4. Matiční odbor v Novém Bohumíně, ačkoli vyplácí každoročně značné částky na stravování chudých dětí a na vánoční nadílku, zahospodařil si z výtěžku hostinské koncese a kina pěkný kapitálek. Nabídl předsednictvu, že na přístavbu věnuje v hotovosti Kč 120.000'— a zakoupí potřebný nábytek. Jedině tato okolnost umožnila přístavbu, neboť Matice ve Sl. Ostravě by nemohla sama věnovati pro N. Bohumín Kč 300.000'— , kterých si přístavba vyžádala i s adaptacemi ve staré částí budovy. 5. V přístavbě se zřídily kabinety pro hudební školu, čímž ušetří Matice ročně na 4.000 Kč nájmu. Mimo to i státní správa bude platití za 3 učebny pro třídy měšťanské školy přiměřený nájem, takže úrokování vypůjčeného kapitálu je zajištěno. 6. I snaha získati práci nezaměstnaným dělníkům a živnostníkům byla velmi vážným důvodem, proč se ústřední výbor SLMOL rozhodl, aby přístavbu zadal. Přístavba je dokončena. Dobré dílo se podařilo. Nehledejte zde nádhery a přepychu, snažili jsme se v mezích finančních možností postaviti budovu jednoduchou, která by vyhovovala nejnutnějším potřebám. Vše řešeno jedině se stanoviska účelnosti. Přístavbou je dána možnost, aby odborná škola pro ženská povolání mohla se roz­ vinout tak, jak toho žádají potřeby Bohumínska. — V příštím roce zřídí se pobočka u I. ročníku a v následujících letech pak u II. a III. roč., takže v několika letech bude tato budova sloužití výhradně jen odborné škole pro ženská povolání. A nyní dovolte mně, abych jménem předsednictva SLMOL i jménem učitelského sboru odb. školy pro ženská povolání poděkoval všem činitelům, kteří umožnili jednak zřízení této školy a její vydržování, jednak přístavbu. Jsou to: 1. Ministerstvo školství a nár. osvěty, které v prvých letech přispívalo subvencemi a v poslední době převzalo a platí 4 členy učitelského sboru. 2. Město Nový Bohumín, které platí otop, světlo, čištění a mzdu školnice; v poslední době Kč 10.140'— ročně. 3. I. odbor SLMOL v Novém Bohumíně, jenž každoročně vyplácí nemajetným chovankám studijní podpory; na přístavbu budovy vyplatil v hotovostí Kč 120.000'— a zakoupil školní nábytek za Kč 17.000'— , 4. Moravskoslezský zemský výbor v Brně a obchodní komora v Opavě, které po­ skytují vydržovatelce školy každoročně subvence. Dovolte mí dále, abych poděkoval městskému staviteli Ing. Modlovi za vypracování ideového náčrtku přístavby, panu staviteli Střelcovi za solidní a velmi svědomité pro­ vedení stavby a p. vrchnímu radovi a přednostovi odboru pro udržování dráhy Ing. Šebkovi za různé rady a obezřelý stavební dozor. Slezská Matice osvěty lidové zřídila nám v Novém Bohumíně ústav pro výchovu a vzdělání žen. Žena má v rukou výchovu dětí. Budeme-li mít na Těšínsku uvědomělou ženu, nemusíme se obávati o jeho osud. Slavnost pak byla ukončena zapěním státní hymny a prohlídkou školy. K o l a u d a c e přístavby byla vykonána dne 28. listopadu 1935 městským úřadem a 4. prosince 1935 úřadem okresním.

O rg anisace a kronika školy K u r a t o r i u m školy tvoří předsednictvo SLMOL se zástupci správy státní, zemské, obchodní a živnostenské komory v Opavě, města Nov. Bohumína, I. odb. SLMOL v Novém Bohumíně, učitelského sboru a školy. V y d r ž o v a t e l k o u školy je SLMOL ve Slezské Ostravě, které na úhradu nákladů přispívají tyto korporace: ministerstvo školství a národní osvěty, zemský výbor, město Nový Bohumín, obchodní a živnostenská komora v Opavě a I. odbor SLMOL v Novém Bohumíně. Ve š k o l e j s o u t a t o o d d ě l e n í : 1. dvouletá ženská odborná škola, 2. živnostenská pracovna pro šití šatů, 3. lidové kursy šití šatů, prádla a vaření. Škole bylo uděleno právo veřejnosti výnosem mšano z 27. června 1929 čj. 76.576/29-111. Živnostenské pracovně výnosem ze dne 27. března 1931 čj. 180.908/30-111. Absolventkám přiznáno živnostenské oprávnění vyhláškou min. obchodu, živn. a prům. ve shodě s mšano dne 23. dubna 1931 Sb. z. a n. č. 71. Škola podléhá přímému dozoru mšano. Ministerskou inspekci vykonával vládní rada Dr. Josef Zahradník, který dovršiv 60. rok svého věku odešel do výslužby; jeho úřad přejal vrchní školní rada František Bous. Odbornou inspekci vykonávají: odb. inspektor mšano Dr. Eduard Turek, odb. inspektorky mšano Dr. Antonie Bobková a M, Krausová. Ve školním roce 1934/35 vykonala inspekci odborná insp. Marie Krausová ve dnech 15. a 16. ledna 1935,

Učitelský sbor ve šk. r. 1 9 3 5 /3 6 1. Ředitel: Bedřich Štětina, řed. měšť. školy. Státní uč it el s t vo : 2. 3. 4. 5.

Jarmila Černošková, učitelka vaření. Marie Nádvorníková, učitelka šití prádla. Ludmila Odvárková, učitelka šití šatů. Bedřich Pschíirer, aprobován pro střední školy (PhDz).

Kuratoriem ustanovená učitelka: 6. Jarmila Arnoldová, učitelka šití šatů. V ýpom ocn í učitelé: 7. Stanislav Kittrích, odb. uč. měšť. školy. 8. Jindřich Pazdziora, učitel měšť. školy. Z á p i s pro školní rok 1935/36 konal se ve dnech 28., 29. a 30. června 1935. Zapsáno bylo do I. roč. 33, do II. 28, do živn. prac. 22 žákyně. Celkem 83 žákyně. Počet žákyň I. a II. roč. nesmí podle organisačního statutu přesahovat 30, v živn. prac. 20 žákyň. Překročiti tento počet v I, roč. o 3, v živn. prac. o 2 žákyně povolilo mšano na zvláštní žádost ředitelství školy. Do lidového kursu šití (od 1. října do 31. prosince 1935) z a p s á n o .....................17 účastnic H ii ii ii (od 1. ledna do 31. března 1936) „ . . . . . 12 „ ii ii ii vaření (od 15. ledna do 15. dubna 1936) zapsáno . . . . 6 „

36

P o d n i k y š k o l y . Přednášek, oslav, odborných exkursí, zábav (s módní přehlídkou) bylo uspořádáno v minulém roce celkem 25. S o c i á l n í p é č e . Od placení školného (Kč 200’ - ročně) bylo kuratoriem osvobozeno 5 žákyň ............................................................................................................................ Kč 1.000 od 75°/0 školného osvobozeno 15 ž á k y ň ................................................................... « 2.250 od 50% od 257 „

-

» -

25 21

................................................................................... 2’500'................................................................................. » 1-050' : Celkem osvobozeno 66 žákyň od

. . .

Kč 6.800'—

Všem žákyním byly půjčeny všechny učebnice za poplatek Kč 2 '— za jednu na rok. Nemajetným chovankám daroval I. odb. SLMOL v Nov. Bohumíně místo vánoční nadílky Kč 800'— v hotovosti, které byly rozděleny potřebným žákyním. Pro vánoční nadílku chudých dětí místních českých škol ušily chovanky II. roč. 16 dívčích šatu, III. roč. 42 kabáty. Z á p i s na školní rok 1936/37 vykoná se ve dnech 27., 28. a 29. června 1936 v ředitelně české měšť. školy. Do I. ročníku přijímají se žákyně, které dovršily 14 rok věku, vychoddy tří třídy šk. měšť. nebo čtyři třídy šk. střední a prokáží se křestním (rodným) listem, domovským listem nebo průkazem o státním občanství a posledním vysvědčením školním. Nepřichází-li uchazečka přímo ze školy, předkládá také vysvědčení zachovalosti.

Odborná škola pro ženská povoláni Sl. M. O. L. V K a r v in n é

Podává

ř e d i t e l Št . T e s a ř

Kuratorium školy Škola byla převzata Slezskou Maticí osvěty lidové 1. září 1928 a kuratorium její tvoří předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, které na úhradu nákladu přispělo ministerstvo školství a národní osvěty.

O rganisace školy Dne 1. února 1922 škola zahájila svou činnost jako kursy šití a vaření, které proměněny 1. září 1923 pak na roční rodinnou školu. Roční rodinná škola připravuje dívky pro život rodinný a má pro Karvinnou veliký význam.

Učitelský sbor ve školním roce 1 9 3 5 /3 6 Změny: Ze s bo ru v y s t o u p i l i od l . z á ř í

1935:

1. Marianna Picková, státní učitelka vaření, která přeložena byla výnosem mšano ze dne 26. června 1935, číslo 55.847/35-III/5 na německou odbornou školu pro ženská povolání v Mikulově. Její hodiny převzala nově ustanovená státní učitelka Anna Lakomá.

37

2. Vlasta Ondřejcová, odborná učitelka vaření, která vyučovala výpomocné, ustanov byla na odborné škole pro ženská povolání v Orlové. Její předměty převzala státní učitelka Vlastimila Sebestíková, učitel Oldřich Blaha a odb. učitelka Karla Zlobická. Nynější učitelský sbor: 1. Ředitel Štěpán Tesař, ředitel státní školy měšťanské. Předmětům nevyučuje. 2. Anna Lakomá, státní učitelka vaření. Vyučuje vaření, nauce o potravinách, domácímu hospodářství, hospodářským cvičením, praní a žehlení. Spravuje pomůcky pro tyto předměty. Průměrný počet týdenních hodin roční je 23, 3. Vlastimila Sebestíková, státní učitelka. Vyučuje šití prádla a šatů, zdravovědě, občanské nauce, tělocviku, vychovatelství. — Je třídní učitelkou a spravuje učebné pomůcky pro tyto předměty a učitelskou knihovnu. Roční průměr hodin 24.5. Výpomocné vyučují: 4. Oldřich Blaha, učitel I. měšť. školy Masarykovy, vyučuje zpěvu 1 hodinu týdně. 5. František Vyhlídka, odborný učitel I. měšť. školy, vyučuje češtině 3 hodiny týdně. 6. Karla Zlobická, odb. učitelka I. měšť. školy Masarykovy, vyučuje počtům 2 hodiny týdně.

Kronika školy: Zápis proveden pro školní rok 1935/36 ve dnech 28,-30, června a pak 29.-31, srpna 1935, Zapsáno bylo 21 žákyň. Školní rok zahájen byl 2. září 1935. Inspekci školy vykonala odborná inspektorka Marie Krausová v hodinách odborných předmětů dne 16, a 17, ledna 1935.

Exkurse Dne 23, května 1935 navštívily žákyně poradnu matek a kojenců v Karvinné, dne 8, března prohlédly si obchod linoleem, tržnici nábytku a textilní obchody v Mor, Ostravě a dne 21. června 1935 podnikly turistickou vycházku do Beskyd.

Školní slavnosti

V březnu vzpomenuto bylo dne československého zahraničí. — Oslavy 85. narozen p, presidenta T. G, Masaryka 7, března a oslavy svátku státní samostatností 28, října zúčastnila se škola spolu s měšťanskou školou v kině Central, vzpomenuto bylo dne československojihoslovanské a československo-rumunské vzájemnosti. Pamětní medaile k 85. narozeninám p. presidenta republiky byla věnována podle usnesení učitelského sboru žákyni Marii Skálové.

Sociální péče Zdejší školu navštěvují většinou žákyně z rodin sociálně slabých. A by jím umožněna byla návštěva školy, byly nemajetné žákyně osvobozeny od školného. Od placení školného 300 Kč bylo kuratoriem osvobozeno

38

15 žákyň........................................................ ...................................................................Kč 4.500'— od 50°/o školného osvobozeno 5 ž á k y ň ........................................................................... 750'— od 33% „ „ 1 žákyně . .............................................................. „ 100'— Celkem sleveno 21 žákyním

. . .

Kč 5.350'—

Příští zápis Zápis na školní rok 1936/37 bude ve dnech 28. — 30. června 1936 a dodatečný zápis ve dnech 29. — 31. srpna 1936 v ředitelně I. měšťanské školy Masarykovy v Karvinné.

Hudební a pěvecká škola Sl. M. O. L. v N. Bohumíně Alois

Cech, ředitel

Hudební škola v Novém Bohumíně byla zřízena a otevřena 1. října 1926. Předchůdcem této hudební školy byly hudební kursy pod správou hudební školy v Českém Těšíně, která v té době byla již uvedena v činnost. Kuratoriem školy je předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové, které pověřilo dozorem školy místní poradní sbor, ve kterém zasedají pp. Bedřich Štětina, řed. měšť. škol, dr, Alfons Junger, profesor gymnasia, dr. Vladimír Šmahel, lékař, František Solnař, řídící obecné školy, Václav Hervert a ředitel hudební školy.

Organisace Účelem školy je poskytovati žákům řádné hudební vzdělání na základě moderních metod vyučovacích, jak po stránce praktické, tak i teoretické, připravovati je pro konservatoře a ke státním zkouškám z hudby. Škola je podrobena dozoru státního inspektora hudebních škol, prof, dr, L, Kundery. Učební látka je rozvržena na 8 kursů. Každý žák je povinen mimo hlavní předmět navštěvovati též předměty přiřazené, jako hudební nauku, sborový zpěv, orchestrální cvičení a podobně. Všichni žáci jsou povinni na konci školního roku se podrobiti zkoušce před zkušební komisí, která se skládá z učitelského a poradního sboru. Na základě zkoušky vydá se žáku vysvědčení. Rozvrh učiva je stanoven učební osnovou, schválenou příslušnými úřady. Měsíční školné: Klavír Kč 5 0 '— , housle Kč 5 0 '— , (ve skupinách Kč 2 5 '— ), dechové nástroje a sborový zpěv Kč 6 0 '— .

Stav žactva Ve š k o l n í m r o c e 1 9 3 5 / 3 6 b y l o d o h u d e b n í š k o l y z a p s á n o : Klavírní oddělení 32 žáků, houslové oddělení 57 žáků, dechové oddělení 2 žáci, celkem 91 žáků. V expos. hudební školy v Rychvaldě bylo zapsáno: Klavírní oddělení 10 žáků, houslové oddělení 27 žáků, celkem 37 žáků.

39

V exposíturách Fryštát — Petrovice bylo zapsáno: Klavírní oddělení 14 žáků, houslové 18 žáků, celkem 32 žáků. Dohromady je na hudební škole a jejich exposíturách zapsáno 160 žáků. V II. pololetí přistoupilo 6 žáků, 2 žáci vystoupili, je tedy v II. pololetí celkem zapsáno 164 žáků. Členové učitelského sboru jsou: Alois Čech, Gab. Štefánek, Rela Čekalová, Antonín Sochor, Vojtěch Sochor a Růžena Eichenbaumová.

Umístění školy Hudební škola byla umístěna začátkem školního roku jako jiná léta v budově diskontní banky naproti nádraží, v místnostech naprosto nevyhovujících, ze kterých bylo nutno platiti velké nájemné, což rozpočet školy značně zatěžovalo. Rozhodl se proto I. odbor Sl. M. O. L. v Novém Bohumíně, aby bylo pamatováno pří projektovaném rozšíření rod. školy v Novém Bohumíně též na hudební školu a při uskutečnění projektu byly postaveny čtyři nové místností řádně isolované, aby hluk z nich nepronikal a nerušil, a tak se stalo, že hudební škola ve svém desátém roce svého trvání našla trvalý útulek, který skutečně po všech stranách vyhovuje. Škola byla přestěhována dne 1. listopadu 1935. Současně odpadá škole značný náklad za nájemné, za světlo a otop, jakož í náklad za úklid. Exposítura ve Fryštátě je umístěna v budově měšť. školy, kde má k disposicí 2 místnosti a mimo toho 1 místnost na cvičné hodiny. Místnosti jsou zdarma zapůjčeny Mšano, ústředí Slezské Matice platí pouze za světlo a úklid. Exposítura v Petrovících je umístěna v obecné škole, kde má zcela k své potřebě 1 místnost v suterénu školy. Výlohy za úklid, světlo a otop hradí ze svých prostředků tamní odbor Sl. M. O. L. Exposítura v Rychvaldě je umístěna v budově měšťanské školy, kde má propůjčeny 2 místnosti. Náklad za úklid hradí rovněž ústředí Sl. M, O. L, Škola má k disposici 6 klavírů, 2 značky „Petrof", jeden ve Fryštátě, jeden v Bohumíně, klavír zn. „Raechs" v Bohumíně, zn. „Erbar“ rovněž v Bohumíně, pianino zn, „Lídl a Velík“ v Petrovících a pianino značky „Dalibor" ve Fryštátě. — Mimo toho má zapůjčené pianino značky „Rósler" v Rychvaldě, ze kterého platí poplatek Kč 50‘ — měsíčně. Mimo klavírů vlastní škola řadu smyčcových, jakož i dechových nástrojů. Hudební archív čítá 69 svazku hudebnin, které jsou podobně jako hudební nástroje zdarma žákům půjčovány.

Podniky školy Dne 24. června 1935 konaly se v Bohumíně dvě závěrečné produkce žactva jedna odpoledne a jedna večer. Na obou předvedli žáci mimo čísel klavírních a houslových Haydnovu dětskou symfonii, pro smyčcový orchestr a dětské nástroje. Dne 26. června konala se produkce ve Fryštátě. Dne 27, června konala se produkce v Petrovících, V Rychvaldě byla provedena žákovská produkce již v měsíci květnu.

40

V měsící únoru účinkovali členové učitelského sboru v Českém Těšíně, kde se konala oslava 10 letého trvání tamní hudební školy. 7. března 1935 účinkovali členové učitelského sboru na slavnoStní akademii konané v městském kině. 28. října 1935 konala se v městském kině akademie na oslavu státního svátku, při které členové učitelského sboru rovněž účinkovali. Že škola plní svoje poslání, jsou důkazem odchovanci školy, kteří byli přijati jednak na státní konservatoř, jednak vykonali státní zkoušky z hudby a zvolili si hudbu za své životní povolání. Bylo by jen zapotřebí, aby tyto školy byly postaveny na pevný zákonitý podklad, podobně jako se stalo u škol rodinných, které jsou v Československu skutečně vzorně vy­ budovány. Návrhy zákona o hudebním školství byly již několikráte příslušnými činiteli podány, k vydání nového zákona však dosud nedošlo.

Hudební a pěvecká škola Sl.M.O.L.vČeskémTěšíně s pobočkami v Třinci, Bystřici, Jablunkově a Hnojníku

Jos. B a r t o š , ř e d i t e l

Na letošní rok připadlo 10 leté výročí založení hudební a pěvecké školy v Čes. Těšíně. Na základě přípravných prací místních pracovníků koncem r. 1924 a na podnět profesora A. Hromádky usnesl se Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové ve Sl. Ostravě převzíti školu do své správy od 15. ledna 1925. Kuratoriem školy jest předsednictvo Slezské Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě, jež dozorem pověřilo místní poradní sbor, v němž v tomto školním roce zasedali pp. MUDr. V. Richter, notář V. Zatloukal, ředitel P. Machara, inspektor A. Polášek, profesor V. Placht a J. Šabata.

O rganisace školy Hudební a pěvecká škola jest ústavem pro uměleckou hudební výchovu. Poskytuje po­ třebného vzdělání praktického a teoretického hudebním diletantům, hudebníkům z povolání a připravuje žáky ku státním zkouškám z hudby a na konservatoř. Má oddělení: klavírní, houslové, sólového a sborového zpěvu, nástrojů dechových a předmětů teoretických. Na škole vyučují kvalifikovaní učitelé podle osnov schválených státním inspektorátem hudebních škol a dle nejnovějších metod. Učebná látka jest rozdělena na 8 kursů, V jubilejním roce vyhověla Slezská Matice osvěty lidové ve Slezské Ostravě žádosti místního poradního sboru a snížila měsíční školné následovně: housle jednotlivě Kč 50' , klavír Kč 50 , teorie Kč 50'—, zpěv sólový Kč 60'—, housle a teoretické předměty ve skupinách po 4 žácích Kč 25'—. Řádně zapsaný žák po předběžné přijímací zkoušce si vyvolí některý praktický předmět a jest povinen navštěvovatí kromě tohoto také hudební nauku a intonaci. Vystoupení ze školy během školního roku může býti na odůvodněnou žádost povoleno. Začátek a zakončení školního roku, jakož i veškeré prázdniny řídí se předpisy platnými pro veřejné školy.

41

Učitelský sbor Josef Bartoš, ředitel školy, vyučuje hře na klavír a předmětům teoretickým. Marie Duchoňová vyučuje hře na housle a klavíru na odbočkách.

Kronika Z á p i s . Ve školním roce 1934/35 navštěvovalo školu 91 žáků. Vyučování na odbočkách jsou vyhrazeny 2 dny. V Třinci vyučuje řed. Josef Bartoš, v Hnojníku a Bystříci-Jablunkově Marie Duchoňová. U m í s t ě n í a z a ř í z e n í š k o l y . Škola jest umístěna v suterénu Masarykovy obecné

Učitelský sbor a žactvo

hudební a pěvecké

školy

SLMOL v Českém Těšíně

školy, kde má pronajaty 4 místnosti, sloužící za učebny a kancelář ředitele. Do učeben, kde dosud byly dlaždičky položena letos podlaha a místností byly vymalovány. N á s t r o j e a k n i h o v n a . Škola má k disposici 5 klavírů značky Petrof, Lídl, Rósler, Wirth, Stingel, řadu nástrojů smyčcových a dechových. — Hudební knihovna vzrostla téměř na 400 sešitů skladeb přednesových a studijních a 40 teoretických spisů a zpěvníků, které jsou, podobně jako nástroje, zdarma žákům půjčovány. Veškeré hudebniny jsou opatřeny jednoduchou vazbou a katalogisovány. P o r a d n í s b o r . Poradní sbor zůstává nezměněn, během tohoto roku konal 4 schůze v nichž byly projednány hospodářské a osvětové záležitosti školy. Ve schůzi konané na počátku ledna t. r. usnesl se vydati vlastním nákladem almanach k desítiletí hudební školy a oslaviti toto jubileum koncerty a produkcemi. P o d n i k y š k o l y . Na oslavu desítiletého trvání hudební školy byl uspořádán koncert učitelských sborů hudebních škol v Českém Těšíně a Novém Bohumíně, dne 17. února 1935 v sále Městské střelnice v Českém Těšíně,

42

miSTOPisnn n*BKUMce

„

idapa

n ó v á Tč v v

MDCeOÍnPtVCCKG ŠKOLV S L C Z S U Ó ÍTIOTICC

y

č e s K é n

OSVČTULIDOVC

T ě š í n e

v d c s It i l c t I

1325-1334-35

RAZDCBWA

0 roÍANOvnC* OOu 9

6 í^3 ”04^® «&«r \\ t :L

n

SUAUCE

Q

Jř /

U *•Va°K ÍÚKj> /2

„J

VtWt © y

LA IÍQMOCWI

o MIÍMÍ

lí

O

»v

n

OA?UCMCC

V PQŽM O

/'.

piwSno

) SlOMO

/ y / V - 3 ř“

J

\

Vy© STABt-U . A^ MPy

vTÍ

rt IS

u,

I!

Žákovské produkce byly uspořádány dne 15. května v sále Městské střelnice (veřejná) a 6. června v kreslírně Masarykovy měšťanské školy (interní). Žáci hudební školy účinkovali na školních oslavách národního svátku, narozenin pana presidenta, pří oslavě národního svátku jihoslovanského v Českém Těšíně a Hnojníku. Jos. Bartoš hrál svoje klavírní skladby v Radíojournale v M. Ostravě a dirigoval sborovou část propagačního koncertu Čsl. Červeného kříže, vysílaného dne 16. dubna 1935 z Českého Těšína moravskoslezskou rozhlasovou stanicí. Vystoupení 120 členného smíšeného sboru chovanek rodinné školy a pěveckého sboru z Třince za doprovodu orchestru moravskoslezského rozhlasového orchestru skončilo plným zdarem. Na pořadu byla Smetanova Česká píseň a Novákova Neščasná vojna. V rámci exposice Slezské Matice osvěty lidové na výstavě Bezručova kraje ve Frýdku vystavovala hudební škola ve vlastním oddělení.

43

/

Mateřské školství

V r. 1935 vydržovala Slezská Matice osvěty lidové svým nákladem 43 mateřské školy v těchto obcích:

V politickém okrese fryštótském: cí

Jméno obce

o

1 A lb r e c h tic e ..................... 2 Bohumín Nový-Šunychl . 3 D a r k o v .......................... 4 Fryštát I .......................... 5 I I .......................... 6 Karvinná-Nový York . . 7 Louky n. Olzou . . . . 8 Lutyně Německá . . . 9 Lutyně Polská . . . . 10 Marklovíce Dolní . . . 11 Město Staré u Fryštátu . 12 „ „ -O lšiny, . . 13 P etrov ice.......................... 14 Skřečoň .......................... 15 Stonava .......................... 16 Suchá Horní l . . . . 17 II . . . 18 „ III . . . . 19 Závada ..........................

Počet dětí 25 33 43 40 32 34 60 56 61 25 40 27 51 86 26 53 42 28 40

Učitelka Kuklová Františka Studlarová Mat. Zavřelová Anna Múllerová Libuše Rypalová Božena Starostová Anna Volná Marie Bartušková Jar. Blahutová Marie Berková Marie Frohlichová Olga Janotová Libuše Gíintherová Bož. Procházková Sv. Dbalá-Rieglová M. Bubenková Mel. Nováková Eliška Přečková Hilda Vašíčková Ema

Pedag. správce Dvořák Alois, říd. učitel Janáček R., ,, ,, Zlobický Fr., „ „ Kohn Metoděj, ,, ,, yH II II 11 Švéda Josef, učitel Jura Richard, říd. učitel Ochman Alois, učitel Fajmon Fr., říd. učitel Kyncl Jan, ,, „ Staš Rudolf, ,, „ 11 II II 11 Beránek Miloš, řed. školy Svoboda Em., říd. učitel Pěgřím And., „ „ Hruška Jan, řed. školy

Stáňa Boh.,

„

„

Ošetřovatelka Palovská Marie Widenková Jos. Wijová Em. Červená Marie Hefková Marie Bílá Anna Pazdorová Žofie Bednářová Anna Bobreková Fr. Nelibová Blaž. Zubková Františka Ivanová Amalíe Válková Františka Miková Jul. Onderková Ludmila Kaňová Krista Farníková Magda Strážnická Z. Haasová Marie

V politickém okrese českotěšínském: 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

Datyně Dolní . . . . G u t y ............................... C h otěbu z.......................... Chotěbuz-Zp. Lhota . . J a b l u n k o v ..................... K o ň s k á .......................... Košařiska.......................... Lhotka Komorní . . L y ž b i c e .......................... Mosty u Jablunkova . . M osty-Šance..................... Návsí-Jasení..................... N e b o r y .......................... O ldříchovice..................... R o p ice ............................... S tan islavice..................... S v i b i c e .......................... Š u m b a rk .......................... Těrlicko Horní . . . . Žukov D o ln í.....................

29 23 20 34 52 38 20 21 38 40 42 25 40 38 29 24 34 44 52 22

Hlavičková Anna Hendrychová Marie Tománková Rud. Grygarová Oldřiška Borovcová Štěpánka Pilcová Anežka Oslunková Františka Mališová Filomena Zelenková Lydie Hrochová Ludmila Rundová Vilma Toušková Jarmila Skálová Františka Rychtářská Božena Procházková Marie Diadková Alžběta Mižiuková Anděla Dardová Jana Smuková Mil. Slezáková Marie

Krayzel Max, říd. učitel Ravčuk Dím., ,, „ Olšovský Fr., „ ,, Smyczek K., „ ,, Karlík Alois, „ „ Tylich Jan, spr. školy Brejška Rud., říd. učitel Jančík Fr., ,, ,, Střítežský J................. Ambrož Mil., ,, ,, Jendrulek R., „ ,, Vetešník Fr., ,, „ Jiroušek V., odb. učitel Ondráček St., říd. učitel Kostečka Fr., ,, „ Janáček Erv., ,, ,, Am brosTom ., ,, ,, Roháč Mil., „ „

Šeligová Anna Bobková Pavla Bayerová Marie Loučková Kateřina Farníková Barbora Slížová Anna Vavrošová Anna Plecašová Anna Hubáčová Jos. Bielošová Zuzana Byrtusová Anna Libová Helena Ostrušková E. Birtusová Marie Vojnarová Z. Pastuchová H. Ceslarová Anna Przeczková B. Žvaková Marie Křižánková E.

V politickém okrese hlučínském: 40 41 42 43

H a ť ..................................... H lu čín ................................ Kravaře .......................... L u dgeřovice.....................

44

49 74 22 80

Urbánková Marie Plačková Jindřiška Dočkalová Marie Kupcová Kan.

Krejčí Jan, říd. učitel Sommer Fr., odb. učitel Stach Dom., říd. učitel

Tylečková Marie Fryštacká Marie Gebauerová Marie Klečková Alžběta

í . října 1935 zřízena byla mateřská škola v Karvinné-koloníe Nový York. Do státních služeb převzaty byly učitelky: Jindřiška Kuzníková z Albrechtic, Jiřina Bohušová z Horní Suché a Marie Tiroková ze Stonavy. Provdaly se a vystoupily ze služeb: Vlasta Hrubá ze Starého Města u Fryštátu, Anna Zachovalová ze Starého Města-Olšiny, Božena Staroštíková z Oldříchovic, Vlasta Bráuerová ze Stanislavíc. Ze služeb vystoupila Jana Vavrušová z Chotěbuze. Do matičních služeb přijaty byly nové učitelky: Františka Kuklová ze Slezské Ostravy, Marie Hendrychová z Karvinné, Rud. Tománková z Mor. Ostravy, Olga Fróhlíchová z Petřvaldu, Božena Rychtářská ze Slezské Ostravy, Alžběta Díadková ze Střítěže, Marie Dbalá-Rieglová z Doubravy, Hilda Přečková z Hrušová a Jana Dardová z Heřmanic. — Mateřská škola v Dolní Suché vydržována je místním odborem Slezské Matice osvěty lidové za spolupomoci místních českých spolků. Matíční mateřské školy jsou umístěny z části v budovách státních škol, v soukromých najatých místnostech a ve vlastních budovách. Vlastní budovy mají mateřské školy: v Hati, v Hlučíně, v Kravařích, v Loukách, ve Skřečoni, ve Stonavě a ve Svíbici. Inspekcí na matičních mateřských školách provádí školní inspektoři, ínspektorka Marie Gudrichová ze Slezské Ostravy, okresní jednatelé Slezské Matice osvěty lidové a členové ústředního výboru. Referentem ústředního výboru pro mateřské školy je I. náměstek starosty Petr Pavlán. V r. 1935 činil náklad na mateřské školy Kč 590.168'87.

15 let Těšínského kalendáře V r. 1935 dovršil „Těšínský kalendář" 15 let svého trvání. — Co vedlo ústřední výbor SLMOL k vydávání Těšínského kalendáře? V r. 1920 zřízen byl pří ústředním výboru Slezské Matice osvěty lidové „Odbor pro lidovou výchovu". Po rozdělení Těšínská bylo nutno pomyšleti nejenom na organísaci českého školství v přiloučeném nám území, ale také a to především, na organísaci lidové výchovy. Stát, uznávaje nutnost řádné organisace lidové výchovy, upravil ji některými svými zákony a to jíž v r. 1919. — Ústřední výbor Slezské Matice osvěty lidové vědom důležitosti lidové výchovy zřídil „Odbor pro lidovou výchovu", v jehož čelo postavil M. Tesaře, tehdy profesora českého gymnasia v Orlové, který později převzat byl do služeb matičních. Prvním činem „Odboru pro lidovou výchovu" bylo vydávání lidového kalendáře. Ústřední výbor SLMOL ve schůzi dne 10. prosince 1920 usnáší se jednomyslně na návrh odboru pro lidovou výchovu, aby byl vydán na rok 1922 lidový kalendář těšínský a současně připravováno vydání těšínské čítanky. Provedením předběžných prací pověřena byla redakční rada, do níž na návrh referenta prof. Tesaře jmenováni pp.: profesor AI. Adamus, profesor dr. V, Martínek, spisovatel Sokol-Tůma, řed. B. Klac, prof. Zd. Doležil, učitel Jar. Zahradník a Met. Tesař. Ve schůzi dne 19. ledna 1921 rozdělila redakční rada pořadatelství jednotlivých částí. Část poučná svěřena byla řed. Klacovi, zábavná prof. dru Martínkovi a prof. Zd. Doležilovi, část obrazová uč. Zahradníkovi, část humoristická řed. Onderkovi, část politická řed. Štětinoví, část historická prof. A. Adamusovi. Ostatní, jakož i vrchní redakci, vedl osvětový referent Metoděj Tesař,

45

První tisk „Těšínského kalendáře" zadán byl knihtiskárně „Slezská Grafia" v Opavě. Vytištěno bylo 20.000 výtisků za zadávací cenu 140.000 Kč. Těšínský kalendář byl sympaticky uvítán, zvláště na Těšínsku a na Hlučínsku. Velmi pochválně vyslovilo se o Těšínském kalendáři min. školství a národní osvěty. Také básník Machar vyslovil se o kalendáři s uznáním. V prvém vydání „Těšínského kalendáře" byli zastoupeni tito autoři: Petr Bezruč: Ondráš; AI. Adamus: Ondráš z Lysé — bratře Ondro!; F. J, Karas: Bouřlivý rok, obraz z dějin těšínských; Frant. Sokol-Tůma: Opařená „smrt", humoreska ze života malých umělců; Míla Liscová: O podzemním králi pusteckém; P.Bezruč: Hrabyň; Lev K.Karvínský: „Maryčo, dušo moja!"; K. Svoboda: Turistika na Těšínsku; Lev K. Karvínský: Jedě fůra, Hrbato; AI. Adamus: Přehled dějin Těšínská až do r. 1653; dr. František Sláma: Zpověď cigánova; Čeněk Ostravický: O chudém kováři; Lev K. Karvínský: Až bydym umjyrať; Ing. dr. Frant. Pospíšil: — O ostravsko-karvínském kamenouhelném revíru; Jar. Vržanin: Jarní záchvěvy; Ant, Hořínek: O rodnou hroudu; Jar. Vržanin: Poesie slezského venkova; dr. Frant. Sláma: Za knížete dobráka; dr. Milan Rybák: Co jsou geologické útvary; Ferd. Vašek: Pohádka o Slezákovi; dr. Jos. Kudela: Hrst vzpomínek; Míla Liscová: Vodníkovy křtiny; A. Hořínek: Ve spárech krise. Z těchto původních přispívatelů zůstal stálým Antonín Hořínek, zemřeli spisovatelé J. F. Karas a básník Jos. Kalus. Těšínský kalendář stal se dnes nejoblíbenější četbou našeho lidu na Těšínsku. Je rozšířen také v ostatním Slezsku, na Moravě a také v Čechách. Své lidovýchovné poslání vykonává s plným zdarem.

Nynější redakční kruh tvoří: Předseda: Bohuslav Klac, ředitel městských úřadů v Č.Těšíně; místopředseda: Pravoslav Machara, ředitel zemské odborné školy pro ženská povolání v Č. Těšíně; jednatel: Václav Placht, profesor gymnasia v Čes. Těšíně; Zdeněk Doležil, ředitel gymnasia v Nov. Bohumíně; Karel Hruška, ředitel měšť. škol v Kravařích; Jaroslav Šabata, prof. gymnasia v Čes, Těšíně; Bedřich Štětina, ředitel měšť. škol v Nov, Bohumíně; Val. Valeček, insp. stát. škol v Karvinné; Jaroslav Zahradník, šéfredaktor Mor. slezského deníku v Mor. Ostravě; Jan Železný, ředitel škol v Bystřici n. Olzou.

46

Fondy spravované Slezskou Maticí osvěty lidové 1. Fond Věnceslava Hrubého Fond založen byl na paměť zakladatele SLMOL Věnceslava Hrubého, dvorního rady, bývalého zemského a říšského poslance. Účelem fondu jest podporovati zvláště nadané, pilné a nemajetné studenty českých středních škol na Těšínsku a Hlučínsku. Základní částka fondu činí Kč 50.000'— . Ke dní 31, prosince 1935 činí stav fondu Kč 36.071'33 cenných papírů nom inále..........................„ 32.300'— Úhrnem Kč 68.371 '33 V r. 1935 bylo z fondu uděleno 14 podpor: 6 á Kč 250'— = Kč 1.500'— 8 á „ 125'— = „ 1.000'—

celkem Kč

2.500'—

2. Fond Karla Židka Založen na pamět zasloužilého slezského vlastence P. Karla Zídka, faráře na Borové na podporu chudých a nžřdaných žáků českých středních škol ve vých. Slezsku (Těšínsko). Stav ke dní 31. prosince 1935: vklad . . Kč cenné papíry nom inále............................... „

5.300'81 7.000'—

Úhrnem Kč 12.300'81 V r. 1935 udělena podpora dvěma studujícím po Kč 250'— .

3. Fond m anželů Rakových v Českém Těšíně Založen z odkazu zemřelého Matyáše Raka v Těšíně v částce Kč 2.000'— na podporu chudých dětí českých obecných škol v Českém Těšíně. Stav ke dni 31. prosince 1935: vklad . . Kč 10.056'76 cenné papíry nom inále............................... „ 5.950'— Úhrnem Kč 16.006'76

4. Fond M a rie Lehečkové Činí ke dni 31. prosince 1935

. . . .

Kč

1.633'25

. . . .

Kč

2.253'91

5. Fond dra Ferdinanda Pelce Činí ke dní 31. prosince 1935

47

v

6. Fond M a rie a Bedřicha Simečkových na podporu nadaných, chudých, osiřelých dětí Těšínská ve studiích, jmenovitě sirot hudebně nadaných na ústavech hudebních. Odkaz zesnulého pres. Bedř. Šimečka stav ke dni 31. prosince 1935 . . ,

. Kč . „

4.000'— 4.020'75

7. Svépom ocný fond Založen byl na podporu členů matičních odborů pro případ okamžité jednorázové podpory v těchto případech: 1. 2. 3. 4.

při při při při

vyhoření, nezaviněném úrazu, majícím za následek neschopnost ku práci, dlouhotrvající nemoci, úmrtí člena, po prokázaném šetření, že pozůstalí podporu nezbytně potřebují.

Fond tento se velmi dobře osvědčuje. Měsíční příspěvek člena činí 10 haléřů. Základní jmění fondu je Kč 5.000'— . V r. 1935 vyplaceno bylo z tohoto fondu na podporách Kč 6.850'— . Stav fondu ke dní 31, prosince 1935 Kč 9.868'97. *

8. M asarykův jubilejní lidovýchovný fond zřízený ústředním výborem SLMOL na pamět osmdesátých narozenin pana presidenta T. G. Masaryka, Fond spravuje kuratorium, sestávající z předsednictva SLMOL, předsedů okresních a městských osvětových sborů z oblasti působností SLMOL, přednostů okresních úřadů na Těšínsku a Hlučínsku, zástupce okresního výboru fryštátského a zástupce Svazu slezských obcí, měst a okresů. Účelem fondu jest podporovati z výnosu úroků lidovýchovné akce na Těšínsku a Hlučínsku. V roce 1935 poskytnuta byla Masarykově jubilejní vyšší škole lidové pro Těšínsko a Hlučínsko v Českém Těšíně částka Kč 36.390'— na vydržování. Stav ke dni 31. prosince 1935: vklad půjčka p r á c e ....................................

. . . '

.

.

Kč . ,,

99.601'49 80.000'—

Úhrnem Kč 179.601'49

48

ADRESÁŘ Číslo

odborů

i 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56

Slezské Matice

Sídlo

a pošta

Albrechtice, p. Stonava Bludovíce Dolní Bludovíce Horní Bohumín-město, p. Bohumín Bohumín Nový Bohumín-Šunychl Bukovec, p. Jablunkov Bystřice n. Olzou Bystřice-Paseky Darkov Datyně Dolní, p. Šumbark Dětmarovice u Bohumína Dobrá u Frýdku Dobratice, p. Hnojník _ Domaslovice Dolní u Č. Těšína Domaslovíce-V olo vec Doubrava Frýdek Fryštát Guty, p. Komorní Lhota Hamry Staré Hnojník Hrádek, p. Jablunkov Hradiště, p. Hnojník Hrčava, p. Jablunkov Hrušov Chotěbuz u Českého Těšína Jablunkov Janovice, p. Baška Karpentná, p. Bystřice Karvinná-Hohenegger Karvinná-Hranice Karvinná-Jindřich Karvínná-Solca Karvinná-Sovinec Karvínná-střed Kojkovice Koňská, p. Třinec Kónská-Kanada, p. Třinec Košařiska Kunčiěky Kunčíce n. Ostravicí Lazy Lhota Komorní Lhoty Nižní, p. Dobrá Lhoty Vyšní, p. Dobrá Lískovec Líštná Dolní, p. Třinec Líštná Horní, p. Třinec Lomná Dolní, p. Jablunkov Lomná Horní, p. Jablunkov Louky n. Olzou Lubno-Bystré, p. Baška Lutyně Německá Lutyně Německá-Zbytky Lutyně Polská

osvěty lidové

na T ě š í n s k u

a Hlučínsku

P ředseda

Jednatel

Nevřela Stan., statkář Šímík Josef, listonoš Řehánek Karel, říd. učitel Dr. Říha Karel, advokát Štětina Bedřich, řed. měšf. školy Janáček Rudolf, říd. učitel Martinek Jan, horník Konečný Jar., odb. učitel Cieslar Jan, hutník Zlobický František, říd. učitel Slíva Josef, horník, 68 Drapka Josef, žel. zřízenec Jež Rudolf, učitel Sobek Rob., hostinský Aitner Theodor, učitel Oborný Augustin, zemědělec 12 Kubík František, vrchní oficiál Skála Václav, říd. učitel Kratochvíl Jan, pokladník v. v. Rieger Dan., stát. hajný Pieczka Leo, arcib. lesmistr Stadtherr Jiří, říd. učitel Samec Jan, mistr třin. železáren Vávra Petr, statkář Zamazal Štěpán, říd. učitel Zuzánková Aloisie, učitelka Bayer Rudolf, statkář Polášek Lad., vrchní soudní rada Ivánek František, zámečník Tomšů Josef, státní lesní Opěla Aug., řed. měšf. školy Stuchlík Jan, tesař, koks. kol. č. 1101 Pečínka, Jan, říd. učitel Kučera Oskar, vrchní revident Vojáček Ludvík, báňský úředník Dr. Dorazil Leop., řed. měšf. školy

Dvořák Alois, říd. učitel Drahota Josef, řed. měšf. školy Sojka Václav, učitel Kračmar Met., správce školy Kíttrich Stan., odb. učitel Dvořáková Blaž., učitelka Čefelín Jindřich, říd. učitel Mašek Adolf, učitel Štěpán Josef, říd. učitel Zavřelová Anna, učitelka Krayzel Max, říd. učitel 97 Šajtar Štěpán, učitel Bernatík Alois, učitel Bortlíček Fridolín, krejčí Ženčák Josef, učitel 63 Tomášek Jar., učitel 49 Schwarz Rudolf, úředník Vlčková Albína, učitelka Frýbort Václav, přednosta stanice Nogol Karel, učitel Kurečka Josef, hotelíer Neužil Josef, odb. učitel Štefek Josef, učitel Demel Alois, učitel Zogata Pavel, hutník Baranová Cecilie, chof klempíře Olšovský František, říd. učitel Pěšák Jar., odb. učitel Dřevjaný Antonín, učitel Bednář František, říd. učitel Jelínek Jan, učitel Dvořák František Vomáčka František, báňský úředník Kolibáč Boh., úředník 109 Šabacký Pavel, učitel Tesař Štěpán, ředitel měšf. škol Gabriel Josef, říd. učitel Karlík Alois, říd. učitel Lacuška Alois, říd. učitel Tylích Jan, říd. učitel Strakoš Leopold, báňský úředník Špok Adolf, soustružník Bystroň Ad., odb. uč. v Dolní Suché Marek Alois, učitel Kulmová Josefa, učitelka Malina Stan., říd. učitel 170 Urbanec František, učitel Kíčmer Vine., učitel, Třinec Mrázek Ferdinand, učitel Roženek J. Dvořák Josef, říd. učitel Příhoda František, resp. fin. str. Poloch Karel, zámečník Volný Čestmír, učitel Bura Vine. učitel, Rychvald č. 190 Bič Josef, učitel, č. 280

Straka Emil, úředník ČSD Rebec K., záv. mistr Lištvan Jan, krejčí Škrobálek Antonín, učitel Ungersbock Rudolf, žel. zřízenec Dr. Dluhoš Emil, praktický lékař Brejška Rudolf, říd. učitel Šokala Jan, horník Kohut Čeněk, krejčí 16 Hlůza Karel, tech. úředník Švarc Jaroslav, říd. učitel Dobeš Jan, r. fin. str. Vojtěch Jan, polesný Štábl Jaroslav, lesní Gajda Jan, strojvůdce Černoch Ludvík, říd. učitel Gill Jan, báň. úředník Nikel František, žel. oficiál Fajmon František, říd. učitel

49

Sídlo

Jednatel

a pošta

O Lyžbice, p. Vendryně Malenovice, p. Frýdlant Marklovice Dolní, p. Petrovíce Město Staré u Fryštátu Michálkovice Milíkov, p. Jablunkov Mistřovice-Koňakov, p. Chotěbuz Mosty u Českého Těšína Mosty u Jablunkova Mosty-Šance u Jablunkova Morávka-Pražma Muglinov, p. Hrušov Návsí u Jablunkova Návsí pod Stožkem Nebory, p. Ropice Nýdek, p. Bystřice n. Olzou Nýdek-Hluchová, p. Bystřice n. Olzou Oldřichovice, p. Třinec Orlová Orlová-Zímný důl Pánské Nové Dvory u Frýdku Petrovice u Bohumína Petřvald Petřvald-Nová Dědina Petřvald-Podlesí Písek, p. Jablunkov Pržno-Lubno, p. Frýdlant Pudlov u Bohumína Porubá u Orlové Prstná, p. Petrovice Radvanice u Ostravy Ráj u Fryštátu Raškovice u Frýdku Ropice Rychvald-Podlesí I Rychvald na hranicích II Rychvald u Václava III Řeka, p. Komorní Lhota Sedliště Skřečoň Sl. Ostrava-mužský Sl. Ostrava-ženský Sl. Ostrava-Salma

57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100

101 102

103 104 105 106 107 108 109 110

111 112 113 114 115

Sl. Ostrava-Zárubek Smilovice, p. Komorní Lhota Soběšovíce, p. Dolní Domaslovice Staníslavice, p. Chotěbuz Stonáva Střítěž, p. Hnojník Suchá Dolní Suchá Horní Suchá Prostřední Svibice Šenov Šumbark Těrlicko Dolní Těrlicko Horní Těšín Český Tošanovice Dolní

50

Pindor Rudolf, mistr Božoň Hynek, elektr. v Lubně Kyncl Jan, říd. učitel Čížek Jaroslav, lesní správce Šmiřák Josef, směnmístr Kantor Adam., žel. zřízenec Kika Antonín Pěta Antonín, řídící učitel Nimal Viktor, lesní Chalupa Ladislav, polesný Macura Karel, učitel, Pržno 89 Novotný František, báňský úředník Rucký Josef, strojvůdce Kulhánek Jan, nadhajný Večeřa Viktor, dozorce Chasák Josef, lesní Kuboň František, lesní hajný Haškovec František, lesní adjunkt Javorek Karel, odb. učitel, č. 809 Černý Štěpán, horník Kočvara Jan, domkář Hladík Rudolf, vrchní inspektor Vícherek Dominik, skladník Jureček Josef, báňský úředník Borovec Karel, báňský úředník Šácha AI., adjunkt Menšík Jindřich, úředník Pressfreund Antonín, strojmistr Kovář Rudolf, obecní tajemník Vnuk Aug., hostinský Fritz František, vrchní poštmistr Borufka Josef, říd. učitel, č. 135 Dr. Juroš Alfred, státní obv. lékař Černoch AI., vrchní resp. fin. stráže Neborák Rudolf, továrník Chrobáček Vilém, učitel Kubín Štěpán, dozorce Samek Vojtěch pensísta Janošek Karel, říd. učitel, 136 Svoboda Em., říd. učitel Fresl Fr., ředitel učitelského ústavu Petáková Anna, choť inženýra Beran Ladislav, báňský úředník Ostrožný Karel, ředitel Kubík Vít., řídící učitel Vybíral Antonín Halenčák Alois, statkář Pěgřím And., říd. učitel Havlásek Jan, báňský úředník Dr. Ing. Šusta V., báňský úředník Hatnrla Josef, strojmistr Gryč Josef, prův. vlaků Dr. Doležal Jos., státní obv. lékař Kolek Alois, báňský úředník Farník Alfred, statkář Červený Václav, statkář Blecha Jan, kancelista státních drah Bijok Štěpán, říd. učitel

Lisztwan Evžen, č. 144 Novák Emil, bednář, č. 9 Bordovský Řudolf, učitel Hron Čestmír, učitel Gengela Jan, úředník Krejčiřík Ladislav, říd. učitel Nutil Jiří, správce školy Krčmová Vlasta, učitelka Šimíček Josef, učitel Střítežský Josef, říd. učitel Kostřánek J., říd. uč., Morávka 649 Stuchlík Ant., báňský úředník Cochlar Otakar, učitel Škoda Jindřich, říd. učitel Jendrulek Rudolf, říd. učitel Forman Rudolf, učitel Chmeler Josef, správce školy Polášek Ladislav, učitel Pětroš Vojt., učitel, 809 Pytlík František, elektrotechnik Šonkala Štěpán, zámečník Beránek Mil., ředitel škol Latocha Alois, učitel Budina František, výčepník Kořenovský Max, zam. OKD Procházka Max., říd. učitel Gřivna Ladislav, horník Dvořák Karel, říd. učitel Durčák VI., obecní úředník Průša Richard, učitel Bolek Karel, učitel Mejdrech Josef, učitel, 105 Talanda Vine., odborný učitel Kičmer Viktor, učitel Harok Pavel, říd. učitel Potyš František, horník Eisenberger Em., říd. učitel Pospíšil Flor:, říd. učitel Škarabelová Ant., učitelka Helbichová Anna, učitelka Šír Josef, učitel Humplíková Marie, učitelka Drastich Karel, abs. prům. školy, Slezská Ostrava č. 1015 Flaša Vilém, strojní sazeč Fibík Karel, učitel Lehnert St., učitel Ondráček Stan., řídící učitel Majdloch Robert, řídící učitel Zbubna Josef, báňský úředník Kupka Jan, učitel, č. 405 Švéda Arnošt, učitel Kostečka František, řídící učitel Filípek Vilém, učitel Rychlý Arnošt, učitel Sojka František, učitel Leinert Ladislav, učitel Dostál Josef, odb. učitel Šokala Jan, učitel

JO 'm >0

116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131

Sídlo

Antošovice, p. Šilheřovice Bolatice Bolatice-Heneberky Bělá, p. Bohuslavice Darkovice, p. Hat Darkovičky, p. Hlučín Hat u Hlučína Hlučín Hoštálkovice n. Odrou Chuchelná Koblov, p. Hrušov Kouty, p. Hlučín Kozmíce, p. Hlučín Kravaře u Opavy Ludgeřovice Markvartovíce Petřkovice Píšf Šilheřovice Štěpánkovice Štěpánkovice-osada Svoboda Zábřeh, p. Dolní Benešov

Robert Leitner, řídící učitel Vlad. Tomandl, odborný učitel Jan Vltavský, učitel, č. 80 Bohumil Hanzl, dozorce fin. stráže Adolf Svoboda, řídící učitel Jan Plaisner, řídící učitel Arnošta Buchtová, učitelka Karel Štěpaněc Václav Kratochvil, strojník Anna Kuklová, učitelka Teofil Wolf, žel. zaměstnanec Jaromír Rek, učitel Vilém Hýl, řídící učitel Em. Řehák, abs. r. r. gymnasia J. Dočkal, učitel Josef Přidal, řídící učitel

Josef Klimša, domkář Frant. Pilař, ředitel škol Ing. Ot. Věříš, lesmistr Frant. Myška, náj. velkost. Pavel Válek, žel. zříz. Jan Landecký, horník v. v. Karel Šindler, učitel Ant. Linossim Josef Bruzda, žel. zříz. Josef Kupka, žel. zaměst. Ad. Kupka, žel. zaměst. Boh. Stáňa, řídící učitel Jan Pich, horník Alb. Nytra, říd. učitel Miloš Roháč, říd. učitel Josef Gutek, žel. zříz.

Třanovice, p. Hnojník Třinec Tyra, p. Třinec Vendryně V endryně-Zaolzí Vělopolí, p. Hnojník Věřnovice u Bohumína Vojkovice Vratimov Vrbice u Bohumína Záblatí Závada Životice, p. Dolní Bludovíce Žermanice, p. Dolní Bludovíce Žukov Dolní, p. Český Těšín Žukov Horní, p. Český Těšín

H

132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153

Jed n a tel

P řed sed a

a pošta

1 u

č

í

n

s

k

o :

Frant. Chalupa, řídící učitel Josef Sněhota, statkář Adolf Míchalík, cestář Ervín Kubínek, řídící učitel Josef Kuchař, rolník Jan Thymel, trafikant Jan Krejčí, řídící učitel II. ob. školy Inž. Jak. Kozumplík, statkář Ed. Tetens, řídící uřitel Alois Židek, poštmistr Karel Barč, báňský úředník Frant. Luzar, stavitel Ant. Karčmář, řídící učitel Konrád Pavelek, odborný učitel Jar. Doškář, vrch. pošt. 586 Frant. Moravec, kovář Inž. Dr. Jar. Frič Frant. Bursa, ředitel měšf. školy Bohuslav Dresler, řídící učitel Em. Harazim, domkář Fr. Harazim, rolník Josef Klos, úředník

G. Šebesta, učitel Frant. Teplý, učitel Met. Hacar, řídící učitel č. 65 Ant. Rozehnal, řídící učitel Karel Janda, horník Ludvík Bauer, učitel 350 Frant. Sommer, odborný učitel Kon. Sabáš, učitel Josef Erazim, zatn. tab. tov. Ant. Líčka, báňský úředník Frant. Beránek, učitel Jar. Zaoral, učitel Linhart Vávra, odborný učitel Oldř. Skládal, apr. prof. a odb. uč. 331 Jan Kučera, učitel Josef Parobek, odborný učitel Ant. Sklář, fin. dozorce Anežka Kánská, učitelka Josef Kremer, řídící učitel Josef Kremer, řídící učitel Jindřich Máca, učitel, č. 52

51

i 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55

2

3

>•>

Přednášky

> cd o 'C

c lr n ln

c

n h r*í i

v

1 O* o

'c d rX CO

ti cd

>o

'cd w O Oh

4

Albrechtice..................... 1641 ano ano ne ano Bludovíce Dolní . . . 2806 ano ano ne ano — Bludovíce Horní . . . 720 ano ano — B ocanovice..................... Bohumín-město . . . 3003 ano ano ano — ano ano ano Bohumín Nový . . . 10794 ano — ano ano — Bohumín-Šunychl . . B u k o v í c e ..................... 1152 ano ano ne ano Bystřice nad Olzou . . ano ano ano — Bystřice-Paseky . . . ano D a r k o v .......................... 2700 ano ano — 503 ano ano ne ano Datyně Dolní . . . . ano 4119 ano ano — Dětraarovice . . . . — Dobrá u Frýdku . . . 2500 ano ano — — D o b r a t i c e ..................... 1056 ano ano — — 985 ano ano — Domaslovice Dolní . . — Domaslovíce-Volovec . 987 ano ano — ano ano ano — D o u b r a v a ..................... 12000 ano ano ano — Frýdek . . . . . . F r y š t á t .......................... 7000 ano ano ano ano 840 ano ano ne ano — 2800 ano ano — Hamry Staré . . . . 8151 ano ano ne ano H n ojn ík.......................... H r á d e k .......................... 1202 ano ano ne ano ano 839 ano ano — Hradiště.......................... Hrčava .......................... Hrušov .......................... 8000 ano ano ano ano 1539 ano ano ne ano Chotěbuz u C. Těšína J a b lu n k ov ..................... 4371 ano ano ano ano Janovice.......................... 1730 ano ano ne ne K arpentná..................... 555 ano ano ne ano Karvinná-Hohenegger . 24005 ano ano ano ano Karvinná-Hranice . . ano ano ano ano Karvínná-Jindřich . . ano ano ano ano Karvinná-Solca . . . Karvinná-Sovinec . . ano ano ano Karvinná-střed . . . 22317 ano K o jk o v ic e ..................... ano K o ň s k á .......................... 3074 ano ano — Konská-Kanada . . . Konská-Puncov . . . ano ano ano — K o š a ř is k a ..................... — K u n č í č k y ..................... 5000 ano ano — — Kunčice n. Ostravici . . 3430! ano ano — L a z y ............................... 7876 ano ano ne ano ano Lhota Komorní . . . 1061 ano ano — — 450 ano ano — Lhoty Nižní . . . . — 1056 ano ano — Lhoty Vyšní . . . . L í s k o v e c ..................... 1980 ano ano ano — 2900 ano ano ne ano Lištná.Dolní . . . . 252 ano ano ne ne Lištná Horní . , . . ano 1005 ano ano — Lomná Dolní . . . . 607 ano ano ne ano Lomná Horní . . . . Louky n. Olzou . . . 800 ano ano Lubno-Bystré . . . .

Celkový počet Celkový počet účastníků

0 G

Celkový počet účastníků

C^-

Celkový počet

všeobec. od­ výchovné borné

německá

v obcí

i

Počet obyvatelů

Číslo

Sídlo odboru

Je

5

cad

' k*" >C/3

> 'cC d O G>
O a

v JoO 2 •* i ? " I

’g.e

®1!

*..-1

>*H >J*

CÍHa

- nd ti o

.£ &

4

200 2 200

1

180

2 2

170 150

20 *—

250 1

80

2 1 3

200 1 62 80 370 2 130

7 2 2 6 1

474 500 350 375 100

5 1 2

537 2 186 105 176

3 'Cti Q

18

29 114

ano ano ano ano ano ano ano ano

30*68

14 15 16 17

ano ano ano ano

2 220 1

g

"3 a

12 13

120*ano ne ano ano | ne

3 155 3 200 1 85 5 231 220 *—

507

144*—

ne ano 2329*55 ano 45*-

ano ano

44 10

21 30 3 4 0 -

ano ano ano

4

210

2

100

100*—

12

ano

30*1

30

780

13*60*—

4 2 2 3 2 3

820 200 87 94 600 185 1

35

3

200 1

76

13 —

14*30

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano 19 20

13 12

3

Jd «S

-O

ano ano ano

253-

38

11

3

* O

h co

10

19 1559 3 53 1 45

3

všeobecně odborně "O cd výchovné vzdělávací O 3 Ph r~o0 0 ) . ^ Co S cd r S

8*8 N G ■s-* > C3 - § « >Q . P . ><W '>>> t>J-H ’£ ti cd « Scti „ ® H CO Ph O ^ ^ T WU C l >jO d > »J

6

9 810 1 120 2 70 40 1 1 5 1000

Kur s y

300-

v y -0 o X4) > >
2 2 1 2 1 1 1 3 2 2

2 ne 2 ne 1 ne ano 1921 1 ne 2 ne

Národní slavnosti a výlety

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

Na kursy

Počet členů odboru koncem roku 1935

34

35

36

37

38

39

40

41

42

43

Výstavy

Lidové besedy

Loutkové hry

Poučné vycházky

25 26 27 28 29 30 31 32 33

Besídky pro mládež

Počet svazků

Akademie a koncerty

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem!

24

3

10

2

6

1 1

4 1

ne ne 1 ne ne

2 2 2

5 4

2 ne ne

2 2

1

1 2

2

3 ne ano 1924

2

1 ano 1928 ne 1 ne 2 ne

3

2 2 4 1 4 2

1 ne 1 ne 1 ne ne 2 ne ne

7 1 2

4 ne ne 1 ne ano 1922

2

1 ne

3

1 ne

3 5 2 3 3 2

ne ne 2 ne 4 ne ne 1 ne

3 3

ne ne

4

1

2 4 9 4

1 1 1

1 1

2

1

2

1

1

3

1 1

2 1

1 2

2

2

2

4

1 2

1

2

5

3

ne

1187 1 5266 4 506 2 305 2

36 1135 475 21160 30 536 15 285

2 1037 2 400 1 1051 1 870

850 15 96 103

1 6 3

1

1

300 —

1 2 1 1 2 2 1 1 2

2 5

297 217 1967 1 6183 2225 2

30-10 48

11-40

468 91695 500"—

1030

258

400'—

95 1960

400'—

95

1520 78 2412 3100

750 65 585 59 446 105 3829 823 23839 180 234 233

40'—

14 22

18 85

906"— 328"35

1 2

15

1757 594 148 417

3 4 2

1 1 1 1 2

744 160 285

82 70 65

2 5 1

1

1 4 4 2 2 3

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1935

Knihovna odboru

Knihovna veřejná

Různé zábavy

23

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

Pro dospělé 6 4 1

od kdy?

22

ano? — ne?

21

Provozuje odbor kinolicenci

Pro školní dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.)

j

i o k r e s n íh o

sboru osvětového

P ř ís p ě v e k

20

O chot. předst.

1 2

1

1 1 1

1 1

1

1 3 1 2 2 2

3 1 4

267 88 228

28 59 34

1 1

3512 280 505 900

231 34 121 56

3 2 2

1

3

1 1 2 1 1 1

2

1

18 59

120 413 1020"—

9896 450 2429 526 121 2125 1860 79 804 310

1

1 2 2 1

2 1 2 2 1

280 130 263 220 123

144’—

27'50 782-45 815-05 220"— 50"—

5052 272

2131 1 2114 1 3878 3 390 380 1 794 5 337 3 35 1 283 3

43

484

533 13690 443

100 —

129 6548 280 11011 294 11315

13 —

58

80 26 78 19 13 45

188 190 1282 752 114 242 245 38 280 195

36

299

75 —

17

49

20-— 200.—

14

28

37

385

120

25

736

50-—

116 152 102 45 178 39 128 60 115 74 70 75 45 180 103 248 58 38 154 75 74 81 115 182 31 189 278 141 320 202 203

340.— 326

111 170 78

60-—

81 55 125 103 540 105 30 19 75 101 55 65 68 18

( 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110

Lutyně Německá . . . 4700 ano ano ano Lutyně Něm.-Zbytky ano ano - ano Lutyně Polská . . . . 2693 ano ano --- ano Lyžbice 1549 ano ano --- ano — M alenovice..................... 620 ano ano --Marklovice Dolní . . 1660 ano ano --- ano Město Staré u Fryštátu 1800 ano ano --- ano — Michálkovice . . . . 5702 ano ano --M ilík o v .......................... 960 ano ano --- ano M istřovíce-Koňakov. . 770 ano ano --- ano Mosty u Č. Těšína . . 1246 ano ano --- ano Mosty u Jablunkova 3076 ano ano --- ano Mosty-Šance . . . . 3076 ano ano ne ano — Morávka-Pražma . . 3598 ano ano — — M u g l i n o v ..................... 4000 ano ano — Návsí u Jablunkova . . 3104 ano ano — ano Návsí pod Stožkem . . N e b o r y .......................... 1382 ano ano ne ano Nýdek .......................... 1856 ano ano — ano Nýdek-Hluchová . . . ano ano ne ano Oldřichovice . . . . 2173 ano ano — ano O r l o v á .......................... 10037 ano ano ano ano Orlová-Zimný důl . . Pánské Nové Dvory . . 316 P e t r o v i c e ..................... 1600 ano ano — ano Petřvald.......................... 10275 ano ano ano — — Petřvald-Nová Dědina . ano ano — — Petřvald-Podlesí . . . ano ano — P ís e k ............................... 1205 ano ano ne ano Pržno-Lubno . . . . P u d l o v .......................... 4198 ano ano ano — Porubá u Orlové . . . 4247 ano ano — ano — P r s t n á .......................... 530 ano ano — — R a d v a n ic e ..................... 9000 ano ano — R á j ............................... 1486 ano ano — ano — R a š k o v íc e ..................... 1544 ano ano — R o p i c e .......................... 1699 ano ano — ano Rychvald-Podlesí I . . ano ano — ano ano ano — ano Rychvald na hranicích II Rychvald u Václava III 7208 ano ano — ano Ř e k a ............................... 440 ano ano ne ano S e d liš tě .......................... 1200 ano ano ne ne S k ř e č o ň .......................... 3841 ano ano — ano Sl. Ostrava-mužský . . 22200 ano ano — ano SL Ostrava-ženský . . — Sl. Ostrava-Salma . . ano ano — Sl. Ostrava-Zárubek . . S m i l o v i c e ..................... 792 ano ano ne ano — S ob ě šo v ice ..................... 959 ano ano — Stanislavice . . . . 450 ano ano — ano Stonava .......................... 4558 ano ano — ano S t ř í t ě ž .......................... Suchá Dolní . . . . 2703 ano ano — ano Suchá Horní . . . . 4200 ano ano — ano Suchá Prostřední. . . 4782 ano ano — ano

4 3 4 2 1 1

56 2

60

180 258 186 64 1 59 56 1 120

4 210 2 100 3 210 52 6 240 3 4 2330 3 334 6 1500 2 160 1 50 196 6 3 2 3 2 2

215 120 1 60 400 50

1

30 —

20 — 30 — 50 —

Počet vyuč. hod.

Celkový náklad na kursy

12 13 14 15 16 17

18

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ně ano ano ano ano ano ano

1 18 25

1 61 48

ano ano ne ano ano ano

35

2 150 4 3000 5 1 60 2

35'—

11

Počet posl. zaps.

10

Celkový počet

9

Počet vyuč. hod.

8

Počet posl. zaps.

7

5

všeobecně odborně výchovné vzdělávací

Je v obci zavedena pamětní kniha Celkový počet |

Jiný příjem (na vstupném

4

Celkový počet účastníků

počet Celkový

'cd co p >o

polská

německá

1 O" o a cd

a pod.)

Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

6

i !

<

Příspěvek obce na přednášky

3

všeobec. od­ výchovné borné c*-* 0 a

Kursy

Celkový náklad na přednášky

2

Přednášky

Celkový počet Celkový počet účastníků

1

Počet obyvatelů v obci

o d b o ru

Číslo

Sídlo

Je v nbr.í šlí-nla

20 — ano ano ano ano ne

300 1

ano ano

2 70 8 258 30'— 4 250 86 2 6 500 5 549 2 205 190 2 3 392 3 229 18 1570 4 420 180-20 2300-— 499 — 449'— 3 240

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

2 9 1 3 3

200 1 148 77'— 850 2 160 100 — 69 260 650 5 496 33280

ne ano ano ano

2 5

500 750 1

ano ne ano

50

50-— 60'—

1 35 32 1 16 38

230-

3 3 2 1 1 5 8 5 1 3 2 1 1 9

350-

2 2 3 2 2 1 1 1

2

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

37

38

39

40

41

42

Loutkové hry

2

2 1

1

8 4 10 1

2 1 1 3 2 3

ne ne ne ne ne ne ne 1 ne

1 2 12 2

1 1 1

6 5

1

1 5 2

4 2

1 1

1

2 1

1

19

3

2

2

1 1 1 ' 1 1 2 1

2

2 2 1 2 1 2 1 1

3 3 2

1 2 1 1 2 1

1 1

-2 6

2 1

1 1

1

ne 1 ne 1 ne ne ano 1924 126 10 ne 6 ano 1928 ne 2 i ne 2 ne 1 ne 1 ne 1 ne 2 ne

4 2 1 5

4

3

6 2

6

2 2

8

2 10 1

4

1

1 2 1 ne 2 ne 2 ano 192? 1 ne ne ano 1927

3

5

106 2C li

8 2 3 É <1

2

1 2 2 2 1

1 3 2 1 1 1

1 2

1 4

240 529 387 599 454 437 2761 42 95 319 314

1 3 1516 1508 2 399 288

1 2 1 1

3

cd

102 54 102 26 35 241 16 31 36 107

300 53 68

2609 682 1063 673 448 831 4735 64 108 110 141 480 836 23 5040 599 395

10

157

21 31

147 116

54-90 20 —

49

216

53

308

33

412

579 274

38 — 30 —

98 1125

89 136 32 86 293 155 96 181 282 135 122 90

237-80 30 —

1 1 3 9 3 6256 4 6 1 234

1 1 1 3 1 1 1 2 1 3 1 1 2 1 3 2 10 1 3 1 6 1 1 1 1 1

2

2 2 1 2 1 1

2 8 3 1 2

342 33 462 601-30 632 116 2538 1280-55 405

16866

34

726

902 2000 120 4260

1236 46 150 6000 112 26 270 18548

776 167 4200 4400

85 2671 73 300 638 3218 650 11152

39

979

32

73

60

145

15

300

890"— 30 —

230*— 119

1395 3410 165 6959 2968"20 180-20

14382 2211 127293 3 5 2

147 515 43 201 94 61 141 112 242

268-50

730

43 142 80 231 110 34 102 171 133 22 48 102 158 89 46 72 127

172 255

869

1 2

1 3 1

CO u 3 r*

Počet členů odboru koncem roku 1935

Různé zábavy

36

Poučné vycházky

35

ne 2 4 2 6 4 3 1 4

Národní slavnosti a výlety

Besídky pro mládež

34

Lidové besedy

25 26 27 28 29 30 31 32 33

20 3

1 ne 1 ne 1 ne ne ne ne

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1935

Knihovna odboru

Knihovna veřejná

Z

2

4 ano 1929 ne

Akademie a koncerty -------------- , Výstavy

Vzdělávacích představení

z toho dětem celkem

8

Ol

1 3

ano 1927 ne 2 ne 2 ne ■ 1 ne 3 ne ne

24

00

4 2 2 4 2 8

od kdy? 23

22

2 3 5 3 2 1

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

ano? — ne?

Pro školní dítky

Pro dospělé

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Provozuje odbor kinolícenci

Ochot. předst.

572 237 42 251 44 237 41 433 66 263 24 1972 108 777 311 2662 2366

791 141 182 325 910 220 3539 1474 8208

67

628

210-70 98 —

44

1300"— 100"—

115 332"80

91 —

50 — 60-—

58 91 128 247 203 250 154 84 52 66 156 176 216 290

111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133

S v i b i c e .......................... 2541 ano ano ano ano Šenov .......................... 5001 ano ano — . — Š u m b a r k ..................... 1350 ano ano __ ano Těrlicko Dolní. . . . 697| ano ano — ■ ano Těrlicko Horní . . . 15311 ano ano — ano Těšín Český . . . . 10554' ano ano ano ano — Tošanovice D oln í. . . 713 ano ano — T ř a n o v ic e ..................... 846 ano ano — ano T ř i n e c .......................... 6100 ano ano ano ano T y r a ................................ 480 ano ano — ano Vendryně ..................... 3356 ano ano ne ano Vendryně-Zaolzí . . . 3356 ano ano — ano V ě lo p o lí.......................... 336 ano ano — ano V ě ř n o v íc e ..................... 810 ano ano — ano V o j k o v i c e ..................... V r a t i m o v ..................... 2800 ano ano ano — — V r b i c e .......................... 1542 ano ano — — Z á b l a t í .......................... 1852 ano ano — Závada .......................... 664 ano ano — ano Ž iv o t ic e .......................... 820 ano ano — ano — Z e r m a n ic e ..................... 260 ano ano Zukov Dolní . . . . 1294 ano ano — ano Zukov Horní . . . . 839 ano ano ne ano

5 1 4 5 2 1 7

947 23 260 370 720 150

1 5 5 3

200 147 1 542 96

3

400

5

440

2 4

134 1 600

ano — ano — ano — ano — ano — ano — ano — ano — ano — ano ano ano — ano — ano ano ano — ano ano

ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

316 ano ano 780 ano ano i

— —

— —

— — — — — — — — — — — — — — — — —

.

ano ano ne

2 3 4

240 20 550

4 2

300 80

ano ano ne ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

n o -—

2 800 1 120 2 450 2 70 2 4 1028 1 34 17 3642 6 484

Celkový náklad na kursy

25 10

1

25 10

ano ano

486

II 57 8516 8 638

1

n o -—

Rekapitulace Těšínsko.......................... H lu č ín s k o ..................... Součet

.

.

'342 34895 68 4653 2217-— 2300’— 683-30 292070 ! 57 8516 8 638 1 io-—

8 652 144 4 111 192 1014 — 1 [ 25 ! io

399 43411 76 5291 2327 — 2300'— 683-30 2920-70

9677 154 4111192 1014 —

obce na kursy

|

100 600 150

| Příspěvek

Počet vyuč. hod.

N 5 K O

3 2 2

6

Počet posl. zaps.

8,652 144| 4 111|192

1

940 1953 5060 1258 800 1880 1610 1250 4302 3916 1350 3206 1687 1563 2055

— —

53

ano ano ano ano ano ne ano ano O

180 ano ano 2487 ano ano 450 ano ano

18

142-15 ano ano ano ano ano ano ano ano

16 895 3 263 3 220 ||342 34895 68 4653j|2217-— 2300"— 683-30 2920-70| H LU Č

A n tošov ice ..................... B o la tice.......................... Bolatice-Heneberky . . B ě l á ............................... D a r k o v ic e ..................... Darkovičky..................... Haf u Hlučína . . . . H l u č í n .......................... Hošfálkovice n. Odrou . C h u ch e ln á ..................... K o b l o v .......................... K o u t y .......................... K ozm ice.......................... Kravaře u Opavy . . Ludgeřovice . . . . Markvartoví ce. . . . P e tř k o v ice ..................... P í š f ................................ Š ilh eřovice..................... Štěpánkovice . . . . Štěpánkovice-osada Svoboda . . . . 155 Zábřeh ..........................

300 — 17

13 14 15 16 17

ano ano ano ano ano

30 — 60 — 28 —

11 12

počet

10

> o á 15 O

Celkový

9

>o o a

Počet posl. zaps.

8

všeobecně odborně výchovné vzdělávací Počet vyuč. hod.

Jiný příjem (na vstupném

7

a pod.)

Příspěvek okresního osvět, sboru na přednášky

6

5

Je v obci zavedena pamětní kniha

Příspěvek obce na přednášky

Celkový počet účastníků

Celkový počet

polská

německá

česká 1

3

134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154

* ........ Celkový náklad na přednášky

2

Kursy

Celkový počet Celkový počet účastníků

1

všeobec. od­ výchovné borné ano? — ne?

v obcí Počet obyvatelů

Číslo

S í d l o o d b oru

Přednášky

Je v obci škola

19

Počet výpůjček

Počet svazků

Počet čtenářů

Počet výpůjček

Na rozšiř, knihovny

Na přednášky

Na kursy

41

42

2

Výstavy

1

8 1

3

1

1 1

1

1

3

1 2 3 2 2 2 3 2 4

8

1

1 3

1

1

1

1 1

2 1

2 ne ne 1 ne ne ne ne ne ne ne 1 ne ano 1925 4 ne ne 1 ne

6

3

4

1

2

1

1

10

UC

1

2

30

2 4 2 3

23 19

1 1139 790 1470 3 180

120 62 118

3502 481 1661

39

239

3

7

1

2

2 2 3

5

37 10| 58

7

225 640 159

62 181 27

472 2287 382

1 1

464 408 1782 1800

49 227 295 80

444 3304 5366 600

380 527

208 75

1387 634

785 2 1371 2 441 1 1220 2 485 2 753 2

117 258 112 187 60 131

967 3820 1378 5516 240 1426

1

2

11

2 5

II

111974

93 1209 23 170 166081 39 421

1 1

1

16 3 7

204 106

257 937

310 —

87

77'65

414 717

6'50

1

152 85 141 53 129 346 46 81 307 80 154 44 20 91

272-15

45 205

100 — 550 128 —

50 102

100-

148 101 148 270 29 239 78'50 122 65 200 45 195 43 68 154 23 144 45 13 569 1 1 960 1 25509| 1 4288'50 1 305 1 ’55 330*— 15210

50

15

47 73 48

107

110 —

1

1 1

936 47 40 382

1602 6645 1458 54 112 22 361 120 22731 612 323 218 40 3765 172 35 373 74 154 168 52 10 409 35

43

N SKO : 1 3 3

3

43 235 31 51

56 105

2 1

310 —

34-20

2

1 1

98 575 953 3 25 19 12015 2167 29176

818 113 87 142 33 122 56 14 29 173 228 37 10 58 7 1 3 25 19

650 — 278 110 45 12 650 — 323 122

7 354 1 1345 2 402 7 46 5 1 4598 211 4 81 1 2131

1 2 1 1 2 2 2 1 2 1 1 3 1 1 | 8181113 87 142| 33 122| 56 14 29]173 228

2; ne 1 ne

ne 3 ne 2 45 12

2 2 4 1 1 1 1 1

1 1

H L

4 3 2

4 1 3 3 2

Počet členů odboru koncem roku 1935

Počet čtenářů

40

Poučné vycházky

39

ne ne ne 4 ne 2 ne

3 3

Národní slavnosti a výlety

a koncerty

38

Akademie

37

Loutkové hry

36

Lidové besedy

35

2 4 3 3 3

2 3 ne 2 1 ne 650'— (2781110,

Besídky pro mládež

Vzdělávacích představení

34

3

1 3 1

Odbor ze svých prostř. věnoval v roce 1935

25 26 27 28 29 30 31 32 33

2 ne ne 1 ano 1922 9 1 2 ne 2 ne ano 1926 157 29 15 ne 1 ne ano 1924 198 34 34 ne 2 ne ne ne 1 ne

4 2 1 5 3 1 6 4

Knihovna odboru

Počet svazků

24

z toho dětem celkem

kolik představ, bylo uspořádáno celkem

23

Knihovna veřejná

Různé zábavy

22

od kdy?

ano? — ne?

Pro školní dítky

Jiný příjem (na vstupném, zápisném a pod.) 21

Pro dospělé

Příspěvek okresního osvětového sboru 20

Provozuje odbor kinolicenci

O chot. předst.

818 113 87 179 43 180 63 15 32 198 247

50

15

107

310 —

144-20

84 91 159 54 157 65 31 69 90 118 74 115 73 106 68 41 52 1615

16608 391421 2167 29176

13569

12015

50

1960 25509 14288-50 3051-55 330'— 15210 15 107 310 — 144-20 1615

123989

18775|420597,

13619

1975 25616 14598-50 3195-75 330*— 16825

111974

S ta tis tik a p říjm ů a v y d á n í o d b o r ů S le z s k é M a tic e o sv ěty lid o v é z a ro k 1935 Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory

Číslo

Příjem

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57

Vydání

Zůstatek

Ztráta

S í d l o Kč

h

Kč

h

Kč ] h

Kč

h

M ateřské školy

Kč

Místní české školy

h

745 05 18294 85 16528 20 1766 65 Albrechtice . . . . Bocanovice . . . . 5939 55 5627 20 312 35 Bludovíce Dolní . . Bludovíce Horní a 1625 40 203 95 1829 35 Prostřední. . . . 200 — 9080 76 4347 10 4733 66 Bohumín-město. . . 563 — Bohumín Nový . . . 229559 15 196370 70 33188 45 100 — 745 75 14359 20 13613 45 Bohumín-Šunychl . . 1024 60 176 40 848 20 Bukovec ..................... 316 80 892 65 1209 45 Bystřice n. Olzou . . Bystřice-Paseky . . 27894 30 22480 10 5414 30 1169 — 17052 — 17052 — ' D a r k o v ..................... 206 85 18 15 3396 20 3378 05 Datyně Dolní . . . 4850 35 3391 30 1459 05 Dětmarovíce . . . 567 65 750 80 1318 45 D o b r á .......................... Dobratíce . . . . 2070 25 1861 25 209 — Domaslovíce Dolní 1022 50 781 80 340 70 Domaslo vice-V olovec 300 — 195 50 10128 45 9932 95 Doubrava . . . . 6304 30 2634 80 3669 50 Frýdek ..................... 5018125 30977 55 30391 80 585 75 F r y š t á t ..................... 89 40 3763 90 3519 35 244 55 G u t y .......................... 132 70 702 20 834 90 Hamry Staré . . . 5479 25 2509 70 2969 55 H n o jn í k ..................... 50 — 6466 75 6172 48 294 27 Hrádek ..................... 5380 45 5038 45 342 — H r a d iš tě ..................... 262 40 185 — 447 40 Hrčava ..................... 3385 35 2986 15 399 20 H r u š o v ..................... 565 05 8736 25 7849 45 886 80 C hotěbuz..................... 2276 35 724 30 6639 70 5915 40 Jablunkov . . . . 38 85 366 45 405 30 J a n o v ic e ..................... 300 — 10415 85 4326 60 6089 25 Karpentná . . . . 340 85 Karvinná-Hohenegger 18549 01 13964 15 4585 86 Karvinná-hranice . . 285 — 12694 40 12694 40 ' Karvinná-Jindřích. . 722 82 13445 53 1272271 Karvinná-Solca. . . 50 — 9960 44 4691 70 5268 74 Karvinná-Sovínec . . 130 5621 65 921 35 6543 — Karvinná-střed . Kojkovice . . . . 1217 30 19 05 12363 05 12344 — K o ň s k á ..................... Konská-Kanada . . * Konská-Puncov. . . 86 30 80 35 3877 — 3766 65 Košařiska..................... 260 32 2855 32 2595 — K unčíčky..................... 9501 25 7695 90 1905 35 Kuněice n. Ostr. . . 3854 80 2564 55 21380 45 2523525 L a z y ........................... 654 90 13251 65 10613'90 2637 75 Lhota K om orní. . . 117 — 63 35 180 35 Lhoty Nižní . . . . 653 50 602 50 1256 — Lhoty Vyšní . . . . 1428 15 734;85 2163 — L ís k o v e c ..................... 150 — 15798 75 15572160 236 15 Lištná Dolní . . . . 12056 08 10038 95 2018 13 Líštná Hor ní . . . . 1589 50 1797 45 3386 95 Lomná Dolní . . . 12257 05 7155 40 5101,65 Lomná Horní . . . Louky n. O lzou . . . 16 120 — 136 — Lubno-Bystré . . '. 14312 80 Lutyně Německá . . 24644 — 21562 — 3082 533 1200 — 1733 Lutyně Něm.-Zbytky .

Jiné školy

j

h Kč

Kč

801 20

V ánoční nadílka

Kč

D o b ro č. účely

h

h

Kč

2403170

252

813 70

116

N árodní akce

Kč

h

166 —

10 — 1292 100 — 10878 22 450 19763 30 5510 — 1835 — 20 — 3000 1000 — íoo! 171 6495! 15 1036 70 5600 — 1 515 --20 — 135 — 1449 30 103 20 44 — 2500 — 120 — 20 — 100 — 200 — 100 — 430 — 1200 — 1500 — 500 — 400 — 100 — 9186 — 80 — 4200 — 16 80 640 — 156 — 300 — 46 — 1510 — 50 50 214 50 56 — 2500 — 356 15 3442 30 1596 15 240 --300 --900 --- 4116 —

2645 05 3257 —

50 — 1980 —

20 — 1500 — 7074 50

100 — 150 — 1495 90 395 — 100 — 169 70 178 10 80 — 200 — 700 — 484 90

1434 — 666 70 30 200

112 50 248 80 350 —

280 — 65 — 31 —

6003 90 6114 — 4150 10

531 40 55 50

3557 10

60 —

100 —

1200 — 61 50 2327 — 1035 — 5752 90 3340 — 3377 40 250 — 570 — 50 — 20 — 2278 50 20 2400 10 1400 — 120 --3370

20 50 125 — 125 — 150 — 50 —

20 — 4500 1200

30 ---

5— 50 — 100 —

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Příjem _o >o

58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117

Vydá ní

Zůstatek

Ztráta

S í d l o Kč

jh

Kč

Ih

Kč

h

Kč

h

Mateřské Místní školy české školy Kč

h

Kč

Jiné školy

h Kč

h

Vánoční nadílka Kč

h

Dobroč. účely

Národní akce

Kč

Kč [h

h

Lutyně Polská . . . 17134 35 15559 — 1575 35 1850 50 200 __ 3940 55 83 50 20 --Lyžbice 14217 54 1266025 1557 29 556 !50 178 1724 10 47 40 Malenovice . . . . 1171 — 1065 — 106 70 --Marklovice Dolní . . 18024 65 16323,05 1701 60 1325 ;80 3207 50 6468 30 ■ — Město Staré u Fryštátu 15407 60 15407 60 1100 320 --4295 55 366 --923 Michálkovice . . . _ 1308 50 1031 80 276 70 50 850 M i l í k o v ..................... 1908 95 1788 75 120;20 100 1136 20 50 Mistřovice-Koňakov . 5122 90 3845 70 1277 20 2174 50 600 _ Mosty u Č. Těšína . . 2292 30 2034 50 257 80 50 100 _ 900 30 5 Mosty u Jablunkova . 9789 50 9727 40 62 10 1328 65 407 10 100 _ 2903 60 43 830 15 Mosty-Šance u Jabl. . 3392 25 1984 25 1408 — 231 05 1115 Morávka-Pražma . . 1699 90 1432 20 267170 200 __ — M uglinov..................... 673 60 1263 15 589 55 200 300 1340 __ Návsí u Jablunkova . 14636 27 12328 80 2307 47 333 15 5636 80 106 4327 30 Návsí pod Stožkem . N e b o r y ..................... 16047 81 14824 96 1222 85 209|20 516 20 5037 50 179 N ýdek .......................... 6350 35 4090120 2260 15 150;— 146 — 500 58 Nýdek-Hluchová . . 5155 95 4314 — 841 95 100 __ 750 __ 40 _ Oldřichovice . . . 6769 45 5487 50 1281 95 100 334 600 90 O rlová.......................... 14381 70 14381 70 600 — 200 — 500 — 4320 — Orlová-Zimný Důl . . 7469 64 677531 694 33 250 300!— 1145 90 122 1200 __ Pánské Nové Dvory . 3192 45 4793120 1600 75 50 — 290 _ Petrovice u Bohumína 20971 05, 20161 70 809 35 1048 50 413 90 147 30 5948 30 2426 55 1201 50 P e tř v a ld ..................... 15579 80 15199 85 379 95! 1500 __ 1500 __ Petřvald-Nová Dědina 10049 55 10049 55 Petřvald-Podlesí . . 5099 85 4834 70Í 265 15 310 95 P í s e k .......................... . 2823 70 449 40 2374 30 50 _ 114 30 50 Pržno-Lubno . . . Pudlov.......................... 13042 17 12096 20 945 97 400 __ 533 — 4633 75 583 60 690 50 Porubá u Orlové . . 17325 66 15993 40 1332; 26 364 80 550 — 2000 __ 200 Prstná.......................... 2576 75 217655 400; 20 230 80 Radvanice u Ostravy . 10625 — 10733 i50, 108 50 6400 330 50 Ráj u Fryštátu . . . 14678 75 12076; 65 2602 10 108 — 3655 60 20 100 __ Raškovice . . . . 6023 05 5872185: 150 20 Ropice • ..................... 8806 05 7567 65 1238 40 356 --105 __ 2000 __ Rychvald-Podlesí I 4956 40 3584115 1372 25 1832 200 — 1120 _— 232 __ 200 _ Ry ch vald na hranicích II 18565 55 18476'90 88 65: 2111 — 700 — 400 __ 264 50 Rychvald u Václava III 12944 52 11309 15 1635; 37 300 --- 2200 — 1400 — 400 __ Ř e k a .......................... 2737 30 2345 25 392 05 700 _ S e d l i š t ě ..................... 1699 — 1635 80 63 20, 202 40 468 60 S k ř e č o ň ..................... 29945 90 27729 40 2216 50 3210 08 1217 30 3440 75 160 1143 _ Sl. Ostrava-mužský . 14271 19 14226:04 45 15 30 _ Sl. Ostrava-ženský 100 — 200 _ Sl. Ostrava-Salma . . 3259 26 2473 45| 785 81 234 _ 1062 . Sl. Ostrava-Zárubek . 13784 25 13285145 498 80 150 — 400 — 150 _ 1600 _ 150 _ _ Sm ilovice..................... 6315 5412 65 902135 150 — 300 — 2000 __ 50 30 _ Soběšovice . . . . 1650 20 1606 70 43 501 Stanislavice . . . . 3530 30 2233 40; 1296 90 193 40 150 — 455 40 75 _ Stonava ..................... 38452 80 37439,15 1013 65 125 — 11538 85 50 50 311 40 Střítěž.......................... 10175 10 10175 10 Suchá Dolní . . . . 17228 — 15357 — 1871 7234 70 150 __ 700 _ 450 Suchá Horní. . . . 23797 55 2341985 377 70 871 30 1145 55 346 70 Suchá Prostřední . . 8705 50 8259 55 445 95 516 — 1450 — 2500 _ 632 375 S v i b i c e ..................... 7708 80 5820; 30 1888 50 570 55 100 — 2073 20 55 _ __ _ Šenov .......................... 3254 75 3102 40 15235 500 275 Šu m bark..................... 7752 05 7420 90 331 15; 1729 45 200 — 922 40 385 Těrlicko Dolní . . . 5000 65 4551 35 449130 50 — 10 — 833 10 20 50 Těrlicko Horní . . . 4583 95 2749 30 183465 535 — 50 _ 85 Těšín Če s ký . . . . 30245 06 27605 —: 26401)6 534 60 2188 2855 12393 15 1915 15 Tošanovice Dolní . . 2295 75 1384 70 911 )5 136 30 100 186 166j

Z

I

”1

Na školství, kulturní a sociální potřeby věnovaly odbory Vydání

Příjem _o

Zůstatek

Ztráta

S í d l o

O

Kč

118 119

Třanovice . . . . T řin ec.......................... 120 T y r a .......................... 121 Vendryně..................... 122 Vendryně-Zaolzí . . 123 Vělopolí . . . . . 124 Věřnovice . . . . 125 Vojkovice . . . . 126 V ratim ov ..................... 127 Vrbice u Bohumína . 128 Z á b l a t í ..................... 129 Závada ..................... 130 Ž i v o t i c e ..................... 131 Žermanice . . . . 132 Žukov Dol ní . . . . 133 Žukov Horní . . . Úhrnem

.

.

h

h

Kč

Antošovice . . . . B o l a t i c e ..................... Bolatice-Heneberky . B ě l á .......................... Darkovice . . . . Darkovičky . . . . Haf u Hlučína . . . H lučín.......................... Hošfálkovice n. Odrou

143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155

Chuchelná . . . . K o b l o v ..................... K o u t y .......................... K o z m ic e ..................... Kravaře u Opavy . . Ludgeřovice . . . . Markvartovice . . . Petřkovice . . . . P išť............................... Šilheřovice . . . . Štěpánkovice . . . „ -osada Svoboda Zábřeh..................... -. Úhrn

.

.

h

2534 42304 7075 9762 4110 203 8154

34 2147 55 386 79 55 28480 26 13824 29 35 3877 85 3197 50 67 9508 28 254 39 55 2805 75 1304 80 78 204 80 30 7703 25 451 05

1839 6366 5362 12147 6226 679 2540 1451

20

3126 5980 5307 10 11700 60 1761 50 581 84 2260 35 1703 30 65

1,213473 59 1,147114 44

73783 72

l u

2377 10 3867 35 7786 72 1954 90

448 70 1928 « 208 60 3658 4901 5 2884 92 338 70 1616 20

60

10 07 80 85 05 45 50 75

1 02

h

Kč

10

202

Kč

h Kč !h

153 600 150 347 30 81 323

200 —

20 100

150 1561 30 699 50 382 40

Vánoční nadílka Kč

255 95 67 50

70 1553 30 47 50 50 90 390 70 10 289 05 594 02 20 635 80 70 5 10 65 1031 20 65 267 40 65 1151 80 80 457 20 162 50 730 90 85

D o b ro č. účely

h

Kč

h

N árodní akce

Kč

h

41 1062 77 30 15623 85 1948 80 1598 15 3198 20 214 10 20 70 5877 60 2121 70 13 36 50 240 1147 60 901 50 1500 800 2857 15 700

889 40 1136 40 928 16

120 50

1100 150

7424 57 59092 08 39196 35 s k

Jiné školy

o

13618 30

:

II 293216 27 34537 25 9802 35 II

:

201

15 625 55 1085 45

5140 625 777 596 1242 2313 729 10907 3154 2206 1536 1571 1879

h

154

č í n

216 881 50 1152 95

6694 673 1168 885 1836 2949 734 11938 3422 3358 1994 1733 2610

Kč

90 1287 70 40 385 90 60 55 05 80 446 30 05 4465 55 95 97 55 55 280 29 252 25 60

H

134 135 136 137 138 139 140 141 142

Kč

Mateřské Místní školy české školy

21

150

100 932 65 1845

150

200

1000

500

15 105 570

90

3^6 65 112 60

551 65

125 50

300

884 95 320

220 150 900 150

240 60 80

36

20

86

80

52 50

15 50

20

20

420

28

20

2860

1259 95 10995

20

57874 69 45235 90 12638 79

4132 60 1821 65

1,213473 59 1,147114 44

73783 72 12638 79

7424 57 59092 08 39196 35 4132 60 1821 65

13618 30

45235 90

293216 27 34537 25 9802 35 1259 95 10995 20 2860

1,271348 28 1,192350 34

86422 51

7424 57 63225 684101800

13618 30

296076 27 35797

R ekapitulace: T ě š ín s k o ..................... Hlučínsko . . . . Součet

.

.

57874 69

20 20797 55 -

11.......... ... .

, ...

»

,

>*

-

/

4 „ •>^

' *

' v

“v

~

\ **

t

* /,*•*• '

, y

,

Z 'i

■ -

Ksiqžnica Cieszyňska

i

Vytiskla Pressa • akcidenční

a obch odní tiskárna

( m a j . P e t r P a v l á n m l . ) • S l . O s t r a v a , B e z r u č o v a ul .