SKICIRKUS SAALBACH-HINTERGLEMM-LEOGANG VČERA A DNES
aneb nelehká cesta chudé pohorské vesničky k lyžařskému středisku světové úrovně.
• Při letmém pohledu na rakouské Alpy se údolí Glemmtal snadno přehlédne. Zkušení cestovatelé a ambiciózní lyžaři ale vědí, že se Glemmtal zařezává západním směrem od spojnice mezi známými letovisky Zell am See a Saalfelden. Údolí sleduje horní tok řeky Saalach a je z obou stran lemováno pastvinami "travnatého pohoří" Grasberge vklíněného mezi centrální Alpy, tedy Taury, či jak místní říkají Keesberge ("ledovcové hory"), a mezi mohutné masívy východních vápencových Alp, nazývaných pro svůj holý, skalnatý vzhled Steinberge. Dlouhé, zatravněné svahy hlubokého údolí a jeho specifické klima jakoby předurčovaly glemmtálské obce Saalbach a Hinterglemm stát se lyžařským střediskem světového významu. • Vyhlášené dobré sněhové podmínky, umožňující dlouhou lyžařskou sezónu, se dnes setkávají s nadšením lyžařů. Jinak tomu bylo v dobách, kdy lyže a cestování byly velkou neznámou. Tehdy bohatství sněhu proklínali horští sedláci, jimž ztěžovalo beztak náročnou práci a dlouhé zimy hrozily nedostatkem potravy pro dobytek. • Zatímco ostatními částmi salcburské župy Pinzgau procházeli lovci a sběrači již ve starší době kamenné a zemědělci a pastevci se jinde v Pinzgau usazovali za mladší doby kamenné, nehostinnému údolí Glemmtal se vyhýbali. Až lidé doby bronzové (1900 - 1250 př. n. l.) objevili v údolí zásoby mědi. Až do nitra Glemmtal se ale neodvážili. Ani Kelty, kteří pronikli kolem roku 400 př. n. l. do střední Evropy i do Pinzgau, ani Římany, kteří je kolem roku 15 př. n. l. následovali, údolí Glemmtal nepřitahovalo. Snad do jeho tajemných lesů vysílali pouze odvážné lovce. Ani historicky tolik významný příchod Bavorů v 6. století nevnesl světlo do glemmtálských temnot. Až v období kolonizace (od 8. století) a žďáření (od 12. století) se v údolí usadili první sedláci. Nově příchozí sedláci se při hledání nových pastvin pro svůj dobytek a vhodného místa pro svá stavení šplhali výše a výše do svahů. • Shlíželi dolů do údolí, kde zprvu stál jenom skromný kostelík, obklopený několika domy řemeslníků, farou, hospodou a krámkem. Sem čas od času scházeli, aby se se sousedy rozdělili o své radosti i starosti, aby se pobavili při společných slavnostech, poklábosili o novinkách "ve světě" - třebas o úspěších čilého pašeráckého ruchu přes průsmyky Spielberg a Henlab: tyrolská pálenka obšťastňovala glemmské obyvatele, jejichž dobytek a sádlo bez daňového zatížení bylo zase vítáno v kitzbühelské oblasti. • Prvními hosty, kteří zavítali do Saalbachu, byli obchodníci s dobytkem a věřící, jejichž cílem byl poutní kostelík v Saalbachu. Odloučenost údolí přitahovala i méně vítané hosty, jako propuštěné žoldáky, vagabundy, žebrající studenty, jejichž způsob obživy přidělával sedlákům starosti. • Na první lyžaře si musel Saalbach počkat do začátku minulého století. Šťastná souhra náhod přivedla saalbašského rodáka, hajného Josefa Wallnera do hrabské služby ve štýrském Mürzzuschlag, jedné z kolébek rakouského lyžování. V roce 1898 se vrátil do rodné vísky, aby své ženě a 17 dětem zajistil lepší živobytí. Přinesl s sebou své lyže, které používal při pochůzkách štýrskými lesy. Z finančních důvodů byl nucen je prodat svému švagrovi, sedláku Bachmannovi, který se však projevil jako beznadějně netalentovaný a tento první pár lyží v Saalbachu daroval vrchnímu učiteli Petru Höllovi. Ten své nadšení a nadání předával svým žákům a ti zase své fantastické zážitky se "ski" vyprávěli doma. Mnozí rodiče si svépomocí zhotovovali primitivní lyže z latí a sudů na sýr a snáze se tak dostávali k často odlehlým stájím, kde obstarávali dobytek. Vyhlášeným specialistou se stal truhlářský mistr Josef Bauer. Nejen, že lyže sám vyráběl, ale doprovázel i mládež na túrách, a v tlumoku měl vždy připravené náhradní řemeny i dřevěné laťky pro případ defektu. • Okolní svět objevil Saalbach v roce 1903, kdy se přes průsmyk Spielberg vydali do Saalbachu tři tyrolští úředníci. Jeden z nich, Dr. Theodor Gemeiner, se později v Saalbachu usadil jako vrchní policejní rada a nadšený lyžař. Tím začala ústní propagace saalbašského lyžařského revíru. Na
49
Historie
lyžařských výcvicích zde pobývali zprvu hlavně tyrolští vojáci. Ještě po první světové válce, po rozpadu monarchie, kdy všední život ovládal chaos, bída a hlad, se turistům říkalo "darmožrouti". Telegrafní spojení se světem, tedy s nedalekým Maishofenem, bylo zavedeno teprve v roce 1898, první dvě lampy veřejného osvětlení svítily jen díky napojení na soukromou elektrárnu pana Dschulnigga o dva roky později. Elektrifikace začala zvolna až od roku 1910. Na příliv turistů vesnice ještě nebyla připravena. Nadšení místních lyžařů se zdálo být nezávislé na politických i společenských problémech. Protiklad mezi bídou a katastrofální finanční situací obce na jedné straně a touhou po rozvoji cestovního ruchu na straně druhé byl v této době obzvláště do očí bijící. Důležitým mezníkem bylo založení "Spolku zimních sportů" v roce 1920 a tisk reklamních letáků, chválících lyžařské možnosti v Saalbachu, které sestavovali žáci v hodinách psaní, a roznášeli v hodinách tělocviku. Propagace byla účinná: hosté se již nepočítali na desítky, nýbrž na stovky! Bylo potřeba rozšiřovat ubytovací možnosti a konečně vybudovat zpevněnou přístupovou cestu, vedoucí až do Hinterglemmu. Vedle chléva, komůrky pro děvečku a sednice se v mnoha staveních našel i pokoj pro hosty. O komfortu ale nemohla být řeč. Elektrický proud nebyl samozřejmostí. V Hinterglemmu až do roku 1945 nesvítila ani jediná elektrická lampa. Hosté byli nejen skromní, ale i otužilí. Jejich pokoj byl často vytápěn jen dírou ve zdi, kterou procházelo teplo (a kouř) z kuchyně. Nikoliv komfort, nýbrž skvělé svahy lákaly lyžaře do Saalbachu , Hinterglemmu a Leogangu, chudých vesnic, které však byly na sníh nejbohatší v celém Salcbursku. • V roce 1930 navštívila vedle 45 000 lyžařů z jiných zemí i první československá rodina - Bibusovi. Dnes již připadá na každého z 2770 stálých obyvatel více než sedm lůžek pro hosty. • Možnosti výstavby prvního vleku zkoumal ing. Bilstein již v roce 1939, ale realizaci odsunula válka. Saalbašští lyžaři se dozvěděli o dopravní lanovce, která v sousedním údolí u Mittersillu zůstala po Němcích. Střežili ji však američtí vojáci. Díky vyjednávání a diplomacii ve formě výtečné pálenky se podařilo přemístit lanovku z Mittersillu do Saalbachu. Po roce příprav byl 17. února 1946 slavnostně zahájen provoz na vleku na Kohlmaiskopf, tehdy nejdelším v Rakousku (1800 metrů) s přepravní kapacitou 120 osob za hodinu. "Lanovková horečka" odstartovala. Svůj vrchol zaznamenala v letech 1959 - 1984, kdy se realizoval velkorysý projekt "Skicirkus Saalbach – Hinterglemm-Leogang", tedy zapojení celého údolí do systému lanovek, vleků a sjezdovek a jejich propojení se sousedním údolím až do Leogangu. Záměr se bezpochyby vydařil. Hluboké údolí s dlouhými svahy je protkáno více než 60 lanovkami a vleky s celkovou přepravní kapacitou 62 000 osob za hodinu.
•
Sportovní událostí světového významu a velkou pýchou Saalbach - Hinterglemmu bylo pořádání Mistrovství světa v alpských disciplínách. Euforii rakouských fanoušků tehdy vystupňovala Ulrike Meier se svou zlatou medailí. Po stopách Mistrů světa také vedou nejoblíbenější sjezdovky lyžařského "cirkusu", a sice z vrcholu Zwölfer (1984 m) do Hinterglemmu - trať pro super-G a královskou disciplínu - sjezd mužů, a z protilehlého Kohlmaiskopfu, kde se soutěžilo ve slalomu a obřím slalomu a kde si ženy měřily síly ve sjezdu. Celkem zahrnuje Skicirkus Saalbach - Hinterglemm - Leogang 200 kilometrů denně dokonale upravovaných tratí, které zaručují perfektní lyžování od vánoc až do velikonoc. Navíc jsou nejvýznamnější tratě zajištěny sněhovými děly. Perfektně propojený skicirkus umožňuje lyžařům absolvovat každý den jiný, vždy členitý lyžařský okruh kolem celého údolí. Vedle řady vysloveně pohodových tratí na slunných jižních svazích, vedoucích z vrcholů Reiterkogel, Bernkogel a Kohlmaiskopf, představují strmější severní svahy výzvu pro náročnější lyžaře: jako např. černá sjezdovka z Schattbergu do Saalbachu, překonávající na 4 kilometrech výškový rozdíl 1097 metrů, či severní sjezd z vrcholu Zwölfer s převýšením 884 m na tříkilometrové trati. Lyžařské labužníky bezpochyby nadchne nenáročný, ale 7 km dlouhý sjezd z Schattberg do Vorderglemm s převýšením 1020 m. • Jako vsuvka pro obzvláště neúnavné lyžaře se nabízí lyžařská houpačka přes údolíčka se skvělými volnými terény až do Leogangu po nádherné, zdánlivě nekonečné sjezdovce s úchvatným pohledem na impozantní skalní stěny masívu Leoganger Steinberge. Takto ujedete plynule desítky kilometrů prakticky bez odepnutí lyží, na krásných tratích a bez čekání ve frontě. Tento způsob lyžování, využívající důmyslného propojení lanovek, vleků a sjezdovek nazýváme alpskou lyžařskou turistikou, což
50
Historie
je pojem v našich podmínkách nepoznaný. Ambiciózní lyžaři se mohou pokusit pokořit rekord vytyčené trati obřího slalomu s elektronicky měřeným časem, svou razantní jízdu si mohou dokonce nechat zvěčnit na videokazetě. Nespoutané snowboardisty v Saalbach - Hinterglemmu nečeká nepochopení zarputilých lyžařů, ani nedostatek prostoru pro výbuch kreací a emocí. Naopak: v celém údolí jsou vytyčeny zvláštní tratě pro "prknaře", lyžařům uzavřené. Udržovaná U-rampa a různé skoky je samozřejmostí. Po stopách někdejších pašeráků dobytka a pálenky se mohou vydat vyznavači volných terénů. Prašanu lačný lyžař nechť se má ale na pozoru, aby se nedostal do míst, kterým se od jisté události raději všichni vyhýbají. Jde o malou náhorní rovinu, v ústním podání nazývanou Schlaberstatt. Svírají ji mezi sebou vrcholy Tristkogel a Gamshang a nedaleko pramení řeka Saalach. O tomto místě se ví, že se tu dříve scházeli děvečky a čeledíni k tanci a radovánkám. Jednou se tu ale objevil neznámý mladík bez děvčete a k tanci vyzval tu nejveselejší děvečku. Po několika taktech se to stalo: Ozval se strašlivý lomoz a taneční pár vzlétl. Užaslé zraky rozdováděných tanečníků spočinuly na kopytech neznámého. Byl to ďábel! Od této strašlivé chvíle na rovině Schlaberstatt neroste ani stéblo trávy a glemmští jej se zatajeným dechem obcházejí. I zábavychtivá mládež si k tanci a radovánkám našla místo opodál. Jednou se ale k muzikantům přidal mladík s píšťalou, do taktu si rozverně podupával, až do skály produpal díru. Tím se prozradil: tentokrát to byl sám satan! • Staré pověsti patří k Saalbachu a Hinterglemmu tak nerozlučně, jako sníh, lyžaři, seníky roztroušené po stráních a staré dřevěné sruby. Mnohé z těchto srubů byly přeměněny v rustikální horské hospůdky, s oblibou navštěvované i lyžaři. Některé jsou pro svou veselou atmosféru vyhlášeny daleko za hranicemi Saalbachu a Hinterglemmu, ba i Rakouska, jako např. "Thurner Alm", "Pfeffer Alm" či "Bauers Schialm", které se bezprostředně po skončení provozu lanovek stávají spontánním centrem dění v údolí. Proto také reklamní slogan skicirkusu zní: "V Saalbach - Hinterglemm jsou sjezdové tratě dlouhé, ale noci krátké!" O chatě "Pfeffer Alm" se říká následující: Ještě před půl stoletím tu byla v podlaze vidět stopa divoženky, která tu kdysi na statku pomáhala. Když se loučila, věnovala selce klubko příze a otiskla svou nohu do podlahy se slovy: "Dokud bude stopa vidět, zůstane v tomto domě blahobyt." Potom se svými družkami zmizela z údolí. Klubko s přízí bylo kouzelné - nikdy nekončilo. Až se jednou nějaký host podivil: "Sakra, to klubko snad nikdy nekončí!", což bylo zakázané zaklínadlo a kouzlo skončilo.
•
Na horských chatách nebo u tradiční lední metané -Eisstockschießen- se od starousedlíků dozvíte neuvěřitelné příběhy. Jedinými překážkami k jejich porozumění může být jedině nedostatek fantazie či neznalost půvabného, leč těžko srozumitelného glemmského dialektu. Jenom mezi obyvateli Saalbachu se s úsměvem vzpomíná na dobu, kdy do údolí ještě nejezdil autobus ani turisté, a ze vzdálenějšího Hinterglemmu se zřídkakdy někdo vydal na cestu ven z údolí. Jenom z vyprávění se vědělo o krásném jezeře u Zell am See nedaleko od konce údolí. Skupina zvědavců se vydala na cestu za tou zázračnou vodou. Byli ujištěni, že jde o velikou modrou plochu, do které lze skočit a osvěžit se. Onoho horkého dne skupina dorazila do Maishofenu, ležícího 4 kilometry před Zell am See, a hned u kostela spatřili veliké pole s modře kvetoucím konopím. Milí hinterglemmští do domnělého jezera naskákali, osvěžili se a doma potom vyprávěli o neuvěřitelných krásách v tom širém světě! Tak naivní dnes již nejsou. Ale na jejich pracovitosti a srdečnosti se nic nezměnilo.
•
Co dodat závěrem? Snad jen tolik, že turisté ani cizinci v Saalbach - Hinterglemmu již dávno nejsou považováni za darmožrouty. Jako vítaní hosté zde mohou zažít Skicirkus Saalbach - Hinterglemm Leogang.
•
A to stojí opravdu za to!
Zdroj: http://www.ck-trip.cz/www.ck-trip.cz/zajezd/cestopisy/?iden=c5
51
Historie
Leogang – historie obce 930 Leogang se nazývá "Liuganga", první písemné zmínky v kronikách, v překladu znamená Norsko-keltský "vodní tok". 1248 "Leugange" je uvedeno jako pojmenování obce 1323 první zmínka o kostelu, arcibiskupem je Frederick III 1434 arcibiskup John II udělil důl na barevné kovy Hansu Schmelzerovi a Niclasi Stockhammerovi a osvobodil je na dobu 6 let od cla, poplatků a daní 1587 v údolí Schwarzleo postavena důlní budova 1593 60 horníků vyrábí 7125 liber olova, 2400 liber mědi a stříbra v takové kvalitě, že z něj byly raženy „Salcburské stříbrné tolary“rů" tvaru z něj. 1732 vyhnání protestantů, kteří museli opustit asi 287 Leogangských domů a emigrovali do východního Pruska. Bylo to přibližně 20% místních obyvatel. 1745 Výstavba barokního kostela za pouhých 10 měsíců pod vedením Jacoba Singera. 1781 první učitel, ve farní škole je 60 žáků nedělní školy a 90 žáků běžné školy 1831 první výstup na Birnhorn uskutečněný prof. Karlem Thurwieserem 1847 29. Srpen, ničivé povodně způsobily obrovské škody 1850 Leogang integruje 6 malých obcí, přibývá 1225 duší 1872 založen poštovní úřad v Leogangu 1873 počátek výstavby železnice (Salzburg Tiroler Bahn) , dokončeno v r.1875 1875 poprvé použita dřevěná mátička obilí na ruční pohon 1890 založení obecní kapely. 1891 zřízení sboru dobrovolných hasičů 1892 stavba chaty Passauer-Hütte pro německý Alpine Club Passau 1895 Založena Raiffeisenkasse v Leogang 1897 těžba ledu z ledovce Birnbach pro Mnichovské pivovary až do roku 1900 1900 první jízdní kolo v Leogangu, pořídil si ho obchodník Hippolyt Hutter 1908 založení divadla. 1909 stavba školy v obci, 232 žáků ve 3 třídách. 1910 první lyžařský závod u statku Brunaualm 1912 objevení magnezitu v údolí Schwarzleo geologem Dr. Theodorem Ohnesorgem 1918 bilance obětí první světové války, 68 mrtvých a 360 nezvěstných obyvatel 1925 otevření první místní komunikace pro provoz automobilů 1925 elektrifikace železniční tratě, dokončeno v roce 1928, ukončena éra parních lokomotiv 1930 výstavba železniční stanice Leogang-Steinberge 1930 stavba Asitzhütte, která je dodnes oblíbenou destinaci lyžařů. 1931 založen oddíl horské záchranné služby 1935 první automobily v Leogangu, jejich majiteli byli místní lékař Dr.Talman a majitel pily Martin Hartl ( pila existuje dodnes a nachází 300 m od Blueberry směrem k lanovce) 1936 společnosti Salzburger Montagesselschaft Brabec & Co KG a Josef Weilguny postavily dopravníkovou dráhu od Magnezitových dolů k železniční stanici 1938 13. Březen: nacisté převzali moc v Rakousku, starostou se stal Simon Empl 1940 farmáři poprvé využívají benzinové a elektrické motory 1946 založení lyžařského, fotbalového a atletického klubu 1948 první traktory v zemědělství. 1952 první lyžařský vlek v Leogangu v Schratteneckeru pro lázeňské hosty 1953 zahájení výstavby obecního vodovodu 1958 první veřejný lyžařský vlek v obci Leogang na Schantei (dnešní Schanteilift)
52
Historie
1966 1968 1971 1972 1972 1979 1986 1988 1989 1990 1991 1992 1994 1996 1998 1996 2001 2003 2006 2006 2007 2008 2009
výstavba venkovního bazénu a sportovního zařízení Sonnrain, otevřeno 1967 výstavba nového areálu požární zbrojnice v Sonnrainu stavba 1. sekce lanovky Asitzschilifte (dvousedačková lanovka) zřízení 2. Sekce Asitzschilifte a dvou lyžařských vleků ve Asitzmulde. vytvoření obecního erbu výstavba mateřské školy zahájení výstavby obecní kanalizace generální oprava Obecního úřadu a zřízení pobočky banky Volksbank Leogang. otevření dolů ve Schwarzleo k turistickým účelů a prohlídkám výměna sedačky na Asitz za kabinkovou lanovku pro 8 osob vytvoření sítě cyklistických stezek otevření Hornického muzea v Hütten První zasněžovací zařízení v Leogangu, stavba zásobní nádrže na vodu generální rekonstrukce sportovně-rekreačního zařízení Sonnrain obnova a rozšíření základní školy. členkou Ski Clubu Leogang se stává Šárka Záhrobská – reprezentantka ČR v lyžování výstavba nové školy s tělocvičnou v Leogangu, otevřeno 2002. rozšíření Hornického muzea o další expozice rozšíření stanice lanovky a sportovní arény Leogang Stavba hypermarketu ADEG , nyní Mpreis vybavení cyklostezek o informační systém, značení a odpočinkových míst Výstavba fotbalového stadionu se šatnami a tribunou – trénink ruského národního týmu Počet stálých obyvatel 3108, s přechodným bydlištěm 619, rozloha obce 90,32 km², ubytovací kapacita 4300 lůžek
53
Historie
BLUEBERRY V TOKU ČASU V roce 1946 vyhotovil pro pana Johanna Majera na jeho žádost projekt obytného domu místní pan stavitel Stefan Zehentner. Projekt doznal několika drobných změn a poté byl podle něj postaven u nádražní cesty dřevěný dům. S postupem doby byl dům několikrát přestavěn dle požadavků různých majitelů a zvětšován přístavbami.
Poslední celková rekonstrukce proběhla na jaře roku 2006, kdy dům dostal svou stávající podobu a to zejména v interiérech. Rekonstrukce domu byla zahájena ihned po uzavření kupní smlouvy v lednu 2006 zpracováním architektonické studie a jednoduchého prováděcího projektu. Byl vytvořen harmonogram prací, sestaven pracovní tým, vybráni subdodavatelé, zajištěna veškerá nezbytná povolení a poté dne 1.3.2006 zahájena vlastní rekonstrukce bouracími a demontážními pracemi. Na rekonstrukci se průběžně podílelo cca 25 pracovníků všech profesí, počínaje architektem a konče malířem pokojů. Celkem bylo mezi Přerovem a Leogangem najeto 27400 Km a přepraveno cca. 45 tun materiálu. V rámci rekonstrukce byla kompletně vyměněna elektroinstalace, zhotoven rozvod kabelové televize a Internetu, zcela vyměněna kanalizace, rozvod vody, vzduchotechnika, zhotoveno topení, vyměněna okna, veškeré dveře, nábytek, kuchyně. Z původních tří koupelen byl jejich počet rozšířen na 9. V rámci využití prostoru byly kompletně zatepleny a obloženy půdní prostory, atd. atd. Po celou dobu rekonstrukce byli pracovníci ubytováni v domě, kde se postupně stěhovali z jednoho místa na druhé. První hosté byli ubytováni dne 22.7.2006 V následujícím roce byly provedeny venkovní úpravy a dům tak dostal konečnou podobu.
54
Historie
Uvítání na stavbě druhý den po příjezdu ….1.3.2006
Rekonstrukci domu jsme zahájili vyhrabáním aut …
Sklep – prostory nynější sauny – původní stav
Sklep-prohlubování podlahy o 30 cm. Za pomocí kbelíků vyneseno a následně vyvezeno 48 tun štěrku a kamení …
Prostor pod saunou – tento kamínek nám však nevešel do kbelíku, a tak musel být podkopán a ponechán namístě …
Společenská místnost – pokládka a betonáž podlahového vytápění
Pokoj v přízemí – nynější apartmán Strawberry …
Elektrorozvaděč…či spíše co z něj zbylo …
55
Historie
Původní jediná koupelna v celém 1.NP …
… z původní koupelny zbyly jen obvodové zdi …
Z původní jedné dvě nové - koupelna v apartmánu Blueberry
… tatáž koupelna o týden později …
Budoucí kuchyňská linka v apartmánu Cranberry …
… a po několika dnech…
Cranberry – pokračování – montáž rozvodů topení
… a zde bude stát kuchyňská linka v apartmánu
56
Historie
Raspberry
Hezká původní kuchyně v podkroví….skoro nová …
… a toto jsme s ní udělali proto, aby pak byla ještě pěknější …
… a o pár dnů později …
… bourání vstupních dveří do ložniček v podkroví
Původní podkrovní koupelna …
>>>>>>>> a potom >>
… zárodek sprchového koutu …
Výchozí stav podkrovních ložniček…
… pokračování …aby bylo teplo…
57
Historie
… skoro hotovo…
… zbývá už jen nábytek….
Zahradní posezení…
… přidáme pár keříčků a už jen usednout !
Parkoviště - pěkná hlína seškrábnout…
… základem je pevný podklad…
… nejen pevný, ale také rovný …
… a samozřejmě ekologické finále …
58
Historie
… až zaprší a uschne… travička tu bude…
… a co dál ? Hotovo.
„Nejlepší“ metoda, „nejlepší“ pracovník Víťa a já, coby „nejlepší“ stavbyvedoucí …
bylo i veselo …
59
Historie
Wildbach Dům byl postaven v roce 1948 za pomoci státních dotací rodinou Josefa Baumanna. Suterén a přízemí jsou zděné, první patro a podkroví jsou z dřevěných trámů. Dům byl průběžně po částech rekonstruován, zejména rodinou Daxeckerových. Postupně k němu byly přistavěny chlévy pro dobytek, garáž a kůlna. Úplné rekonstrukce se dům dočkal až na podzim roku 2008, kdy dostal současnou podobu.
Původní plány sklepa, 1.patra a podkroví
Rekonstrukce domu byla započata zpracováním architektonického řešení domu ještě před uzavřením kupní smlouvy. Vlastní stavební práce byly zahájeny po dokonalé přípravě dne 1.10.2008. Díky zkušenostem z předchozí rekonstrukce a se stejným týmem kmenových pracovníků se podařilo dům opravit v rekordně krátkém čase 63 pracovních dnů při 12 hodinových směnách. V rámci rekonstrukce byla kompletně vyměněna elektroinstalace, zhotoven rozvod kabelové televize a Internetu, zcela vyměněna kanalizace, rozvod vody, vzduchotechnika, zhotoveno topení, částečně vyměněna okna, veškeré dveře, nábytek, kuchyně. Z původní jediné koupelny v domě byl jejich počet zvýšen na sedm. V rámci využití prostoru byly kompletně zatepleny půdní a suterénní prostory. Úprava zahrady, exteriéru domu a výstavba parkoviště proběhne na jaře 2009. První hosté byli ubytováni dne 20.12.2008.
60
Historie
Lyžárna – výchozí stav 2.10.2008 –Radek a Pavel
o dva týdny později (13.10.2008) ….
… lyžárna 31.10.2008…Víťa
… lyžárna 18.11.2008
61
Historie
Apartmán Krebs 1.10.2008 – výchozí stav…
…Krebs 4.10.2008….
… Krebs 3.12.2008
… Krebs 28.11.2008…
62
Historie
Apartmán Wassermann 1.10.2008 – na počátku ….
… po dvou dnech 3.10.2008 …
…Wassermann 3.10.2008…. WC
…. Wassermann 9.10.2008 kuchyně….
Wassermann 9.11.2008 - kuchyně
63
Historie
Wassermann 3.12.2008 – kuchyně …
Napojení kanalizace, úprava terénu …
64
Historie
Betonáž podlah v lyžárně a ve společenské místnosti…
Silák Víťa, Radek a ventilace…
65
Historie
.. pěkně vyhladit místo vedle místa ..
a pak byl Víťa jako „Sněžný muž“
Nejvyšší pracovní nasazení…
Velitelské stanoviště…
66
Historie
Spol. místnost – tesař Petr řeže trám…
Montáž uzemnění a napojení kanalizace…2xPetr,1x Pavel…
Betonáž vstupu do domu…
Kanalizace pod podlahou společenské místnosti…
Instalace podlahového topení v suterénu …
Betonáž podlahy – Franta, Radek a Víťa…
67
Historie
Oprava střechy nad lyžárnou…Franta a Víťa
Wassermann – sklad dveří a nábytku …
Střešní okna – Weide a schodiště…
Tomáš v apartmánu Krebs …
Suterén – tady stála udírna …
A stejně jsme ho našli…podle zadku je to Víťa Vladimír …
a kdo z vás doma nevysává, ten kecá…Tom a jeho vysavač
Tomášovo bebinko…naštěstí snad jediné ……
Petr …jejda Šéfe, co jste si to zase na nás vymyslel …
68
Historie
… artista Tom … když to jinak nejde …
… čerpáme sílu na finiš… jediné volné nedělní odpoledne …
69
Historie
A nakonec blažený pocit, když se dílo vydaří…
Děkujeme Vám za Vaš i přízeň Zuzana+Martin Baránkovi 70
Historie
Účetnictví MZ s.r.o. Bartošova 9, 750 02 Přerov ÚČETNÍ A DAŇOVÁ KANCELÁŘ
Daňové a účetní poradenství, kontrola účetnictví, vedení účetnictví a mezd, finanční analýzy, metodický dohled nad vedením účetnictví, zpracování podkladů pro poskytnutí úvěrů, vydávání Informačního občasníku, školící činnost SOFTWARE Daňová evidence, účetnictví, mzdy a personalistika
ODBORNÉ KNIHKUPECTVÍ Odborná literatura z oblastí: účetnictví, daně, právo, zákony, slovníky, technická literatura, stavební ceníky, hobby, automobily literatura elektrotechnická, a kompletní literatura PC, učebnice
www.em-zet.cz
ISO 9001:2000 tel.: +420 581 201 423, Bartošova 9, Přerov 750 02, CZECH
71
Historie
