…SEBE-POZNÁNÍ aneb CESTA K SRDCI… Dle Jirky Zuzánka
Přátelé, jsem velmi poctěn a vděčným, že máte chuť změnit něco u sebe, tímto krátkým e-bookem se s Vámi podělím o svůj život po vysoké škole, byla to cesta, za kterou jsem moc vděčen, že jsem našel odvahu a přeji Vám, ať i Vy najdete odvahu žít život, který rezonuje s Vaším Srdcem.
Každý máme svou specifickou cestu, takže věci, které jsou v e-booku za sebe doporučuji jen tehdy, pokud vnitřně budete cítit, že to je ono!
Jinak to prosím nedělejte
Děkuji za Vaši energii peněz podle toho, jaký e-book bude mít pro Vás přínos. 2000237381/2010
Můj příběh Jmenuji se Jirka Zuzánek, od narození jsem cítil, že je na planetě něco víc, než jen pouhé přežívání, přežírání, nadávání, popichování druhých a pomlouvání. Jako kluk jsem kolem sebe neměl moc lidí, kteří by mě inspirovali, naštěstí byla televize a v ní akční hrdinové v 90.letech. Arnold Schwarzzenegger a další borci. Vždycky jsem je obdivoval, tak jako podnikatele, speakery, zpěváky a další lidi, co byli vidět a dělali to, co je baví s veškerou odvahou a vášní.
Vevnitř jsem byl dost citlivej kluk a neuměl dát své emoce najevo. Vnímal jsem dost silně vztah maminky s taťkou, kteří se v mých 12letech rozvedli, a zůstal jsem jen s mamkou. Hádky ještě když rodiče spolu byli, tak jsem je slyšel každý den a častokrát se nedali snést, tak jsem rád utíkal do školy a trávil tam víc a víc času. Byl jsem dost zamlklej a měl svůj svět. Od 12 let byl doma klid, taťka včudu a mamka pracovala od rána do večera, aby nás uživila. Večer přišla a jediné na co se zmohla, byl po „úklidu“ lehanec na gauč a čučení na telku, bylo mi to líto, že mi nevěnuje pozornost a bral jsem si to osobně. Postupem jsem dělal rozhodnutí, přemýšlel jsem nad tím, jak chci žít, kolik času chci mít na rodinu, děti, co chci dělat. Vnímal jsem, že chci mít peníze proto, abych mohl trávit svůj čas s dětmi, sledovat jejich rozvoj a být jim inspirací, být pro ně. Věnovat se svým zájmům, sobě a své ženě. Zároveň jsem cítil, že ti lidé, kteří dělali, to co je bavilo a byli za to skvěle ohodnoceni, tak nemají potřebu být na ostatní oškliví, urážet je, popichovat narážkami a být arogantními.
Od 17let fotím, začal jsem to dělat proto, že se mi líbily krásné, barevné fotografie přírody. Kolem 17 roku života jsem si podtrhoval sebevědomí, že chodím na tu nejhorší školu v Liberci, že jsem prostě k ničemu, jak silně jsem se nenáviděl, tak se to projevovalo v mém obličeji, tvrdé boláky vypadajíc jako beďary zrcadlily mou nenávist vůči sobě. Tak jsem potřeboval, aby mě okolí začalo chválit a „mít mě rádo“. Tak jsem začal fotit jako koníček 4 roky. Po vysoké škole (ukončil předčasně) jsem se rozhodl po několika únavných brigádách začít fotografovat profesionálně, ale popravdě jsem cítil, že to nechci dělat, všechny mé buňky v těle to veděly. Tak najednou z fotografa krajinek a zvířat jsem skočil do lidské říše, porovnával jsem se s ostatníma a říkal jsem si, dělám hezkou práci, jsem jakž takž svobodnej… Trvalo to tři roky, první rok mi koukala sláma z bot, ještě jsem musel dělat brigádu u toho, abych byl živ. Rodina mi dávala skvělé zrcadlo, tím se neuživíš, dělej raději něco pořádného… Druhej rok už byl lepší, ale přes zimu jsem musel si najít taky brigádu, prodával jsem kreditky v bille. No a pak přišla menší krize, už jsem chtěl prodat techniku a vykašlat se na to. Avšak jsem dostal zase najednou od všech po papule, Jirko, fotíš krásně, neblbni! Jsi fakt dobrej, to nemůžeš skončit. Tak jsem prodal foťák a koupil si pořádnej! Rozhodl jsem se, že se zaměřím a nebudu nabízet všechno… Zaměřil jsem se na tři věci, focení SVATEB, přes zimu PLESŮ, vedl jsem kurzy fotografování pro začátečníky a psal k tomu blog a když nebyla zakázka bylo volno, fotil jsem do zahraničních fotobanek. V tu chvíli jsem ožil, opět jsem si mohl fotit, co jsem chtěl (fotobanky). Nastavil jsem si finanční cíle, udělal nástěnku vizí a v roce 2013 investoval 5000kč do online programu, který mi otočil život vzhůru nohama. Po roce 2013 jsem přes zimu fotil plesy a cítil jsem na sobě, že už toho mám plné zuby. Fotobanky vytvářely měsíčně krásný český důchod a do toho jsem začal investovat do akcií. Byl březen 2014 a já věděl, že to bude poslední svatební sezóna. V tu dobu jsem se porozhlížel po tom, co bych mohl dělat ? Chtěl jsem něco, co by bylo v kolektivu lidí podobně smýšlejících, něco
co mi dává smysl, jak bych se mohl rozvíjet a zároveň se mi moc líbil koncept svobodné firmy. V jeden pošmurný den, kdy jsem si říkal, já snad odjedu do Indie, jsem narazil na obchod s názvem Bosá noha. V tu dobu jsem nevěděl, že tam budu od srpna pracovat V září po poslední svatbě jsem prodal fotoaparát a cítil obrovskou úlevu. V Bosé noze se mi líbilo, svého šéfa jsem bral jako kamaráda a botky, které tam jsou mi dávají ohromný smysl pro zdravé nohy. Už při nastoupení do práce v BN jsem cítil, že to je otázka měsíců. Teď jsem před pár dny dal výpověď a píšu tento e-book, vzdělávám se v přirozeném pohybu, sexualitě, penězích, feng-shui, zdraví, vitariánství a v podobě blogu s Vámi chci své poznatky sdílet – To mě baví a naplňuje - www.zuzanekjiri.cz Každému přeji, ať dělá to, co ho ráno budí z postele a neskutečně ho baví, ať je za to skvěle ohodnocen, ať má rád sám sebe, jen tak, bude moci milovat plně ostatní. Mějte se v lásce a moci! Jirka
POZNÁVÁM SÁM SEBE Už od malinka jsme formováni, nejdříve svými bohy (rodiči), okolím, školka, škola, kamarádi a známí. V 19letech, když jsem odešel od své mamky, odešel jsem k její mamince, mé babičce a s ní byl přibližně tři roky, než jsem se rozhodl odstěhovat se a bydlet sám. Víte, rodina to se mnou myslela dobře, najdi si kvalitní práci, studuj a něčím se staň. Ale jak Vám může radit někdo, kdo je veden strachem ? Jak může radit někdo, kdo sám nemá moc peněz a v životě nedělal, to co ho baví ? Začal jsem si pokládat tyto otázky a došel jsem k závěru, budu se učit od těch, kteří to co říkají, tak i dělají. Mají výsledky a mohou mi je ukázat na SOBĚ. Odstěhoval jsem se, už jsem nemohl vydržet neustálý tlak od rodiny, tak co už máš práci ? Tak co, už máš holku ? Měl bys dělat toto, tady to, tamto. Všichni dobře věděli, co bych měl dělat, jen já sám jsem vůbec neměl ponětí o tom, co bych rád dělal… Při odstěhování se, jsem věděl, že mám peníze na krátkou dobu a že tedy musím hnout zadkem, měsíčně bylo třeba platit necelých 6 000kč za nájem a účet zel prázdnotou. Tou dobou jsem měl postavené stránky ohledně focení lidí, ale zákazníci se moc nehrnuli. Potřeboval jsem brigádu, tak jsem si sehnal za tři dny brigádu v dinoparku a má vize bydlet sám byla čím dál tím blíž. Blížila se svatební sezóna a začali přicházet první zakázky… PRVNÍ KROK PRO MÉ POZNÁNÍ SEBE SAMA bylo důležité opustit prostředí, kde jsem cítil podmíněnou lásku od rodiny, měli mě rádi jen, když jsem dělal to, co chtěli, když jsem byl hodným klukem. ODSTĚHOVAL jsem se a poznával HMOTU (PENÍZE).
Plynuli dny, měsíce, roky… V roce 2013 jsem podnikl báječnou investici, investoval jsem do sebe 5 000kč, které mě transformovali, byl to program neurorestart 21.dní. Nikdy předtím jsem tolik peněz do online ani offline programu, knihy, semináře neinvestoval. Napsal jsem si vizi, peníze, které bych chtěl vydělat, pasivní příjem, který bych rád, přítelkyni svobodnou a podobně smýšlející, hodinky, notebook, skříň plnou košil apod. hmotné věci. Za 21dní po programu neurorestart jsem se cítil šťastnější, zaměřenější, potkal jsem ženu, kterou jsem vášnivě miloval a ten rok jsem vydělal peníze, o kterých jsem nikdy nevěřil, že bych je mohl vydělat. Nebyla to velká suma, ale pro mě to bylo něco neskutečného. Příští rok na to, jsem babičce ukázal výpis, že mi chodí peníze bez práce (pasivně), ve velikosti jejího důchodu. Ty cíle, které jsem si napsal na papír a nástěnku, najednou byly naplněné, ale řeknu Vám, nebyl jsem vnitřně nijak šťastnej. Až s ODSTUPEM jsem dospěl jako fotograf na volné noze k tomu, že jsem se živit focením nikdy nechtěl, v žádném mém snu nebylo, že bych něco takového chtěl dělat. Poznal jsem to v chatce na terapii tmou, kde jsem pobýval pět dní. Byl to úžasnej zážitek, kdy jsem byl naprosto odříznut od okolních vjemů (počítač, knihy, lidi, reklamy, časopisy), které mi okrádaly pozornost, sám se sebou v naprosté tmě, kdy jsem si neviděl ani na prst před okem. Poprvé v životě jsem cítil, jak třetí den ve tmě se mi MYSL USTÁLILA, otevřeli se mi šuplíčky nánosů, které jsem neměl vyřešené, a došlo k naprostému odpuštění v sobě, viděl jsem svou vizi a spatřil jsem negativně nastavenou mysl, které neustále plodila sny hororových postaviček z dětství.
Jediné, co jsem v chatce viděl, bylo – ŽIJ, ŽIJ ZMĚNU TAK JAK JI VNIMÁŠ, JDI DO NOVÝCH VĚCÍ…. Tou dobou se v mém okolí objevil člověk, co držel 21denní půst, jsem si říkal, hm, to vyzkouším, dal jsem si 6dní bez jídla, najednou vitariánství, přirozený pohyb, sexualita – vnitřní orgasmus, chůze na boso, muzikohraní – improvizace, ýoga, zenová meditace, mužské kruhy, sdílení intimních témat a díky těmto věcem jsem poznával svoje programy, strnulé myšlení i tělo a nové lidi, nové kamarády.
ZJISTIL JSEM, ŽE MY LIDÉ DÍKY TOMU OCHOČOVÁNÍ SPOLEČNOSTÍ, KDYŽ SE NARODÍME, SE NAUČÍME MYSLET, MYSLET TAK, ABY NÁM TO ŠKODILO.
UVIDĚL JSEM TU HYPNÓZU A ZAČAL S TŘEMI VĚCMI, KTERÉ MI NEUSTÁLE ZRCADLÍ SEBE SAMA. Pěkně o tom povídá Jaroslav Dušek ve čtyřech dohodách a páté dohodě, doporučuji.
ZJEMŇOVAT STRAVU - ZJEMŇOVAT MYŠLENÍ - ZJEMŇOVAT PROSTŘEDÍ
Zjistil jsem, že to, co mi doma říkali, mnohdy nebyla vůbec pravda, musíš jíst teplé jídlo jedno denně a maso, jinak budeš slabej. Jím syrovou rostlinnou stravu a necítím, že bych potřeboval jíst tepelně vařené, ani maso. Mám víc energie a cítím se skvěle.
Ty SEBEKLAMY…. Líbilo se mi, z knihy TVARYTMY, kde Jarda Dušků říká, buď NAPLNO v každé situaci, tím poznáš sám sebe! To je ono, jak poznat sám sebe je BÝT NAPLNO, všude se říká BUĎ SÁM SEBOU, ale co to znamená ?
FORMY SEBE-POZNÁNÍ, propojuji se…
Je vyjít ven do přírody, do parku bez mobilního telefonu… Být sám se sebou, dát si vonnou tyčinku, svíčky a horkou vanu a koukat do zdi, pozorovat myšlenky a jen být… Strávit den, dva, tři, týden, měsíc v meditaci, konají se tzv. ústranní meditační, kde se nemluví a je tam banda lidí, kteří meditují, obracejí své vědomí do těla, dechu, zpívají mantry a každý je sám se sebou, pro mě velmi silný zážitek.
Číst si knihy a nalézat v nich sebe, co se mnou rezonuje a po kapitole se zamýšlet nad svým životem… vision guest - dělají se tzv. HLEDÁNÍ VIZE, kdy člověk stráví 9dní v přírodě s lidmi, dělají se první tři dny různé rituály, potom si člověk vyhlídne prostor v přírodě, kde se mu líbí a vydá se tam s batohem oblečení, vody a se spacákem a karimatkou, stráví tam sám se sebou 4 dny a poté se vrátí do tábora a tři dny se tam jeho vize sdílí s „průvodci“ a oni mu mohou dát zpětnou vazbu a podpořit ho v jeho síle a poté se člověk postupně navrací do „reálného“ života. Osobně jsem tuto metodu ještě nezažil, ale při vyprávění se mi to zdá jako silná věc, na kterou se v budoucnu těším.
Terapie tmou – doporučuje se na týden, za mě jeden z nejsilnějších okamžiků v životě, být sám se sebou bez rušivých elementů.
Sebe-koučovací karty/knihy – karty nejsou důležité, stačí knížka či knihovna. Zavřít oči a myslet na nějakou věc, kterou bych rád vyřešil, levou rukou, která je propojena s pravou mozkovou hemisférou vytáhnout knihu a stále myslet na otázku, otevřít a zapíchnout prst tam, odpověď je na Světě. Nefunguje to na ANO nebo NE. př. karta/myšlenka pro dnešní den ? Proč mi nechodí peníze, tak jak bych si přál ? Co mám dělat, když cítím, že…….
Jaké knihy čteš ? Jaké filmy máš rád ? Když se podíváš kolem sebe, do minulosti co jsi dělal a zapomněl při té činnosti na čas ? O čem si snil nebo sníš ?
Jsme režiséři našeho života, proto zkoumej sám sebe, je to mnohem zajímavější a dobrodružnější, než hrát hry, koukat na filmy, neustále pracovat, aniž by ti práce dávala smysl, utíkat do společnosti přátel, přejídat se, tím vším se odtrháváš od sebe samotného… Je načase HRÁT HRU, STÁT SE HRÁČEM, ŽIVOT JE POTOM MNOHEM NAPLNĚNĚJŠÍ, NEŽ KDYŽ ČEKÁŠ NA TO AŽ…. Každý máme svou cestu, každý do tohoto prostoru přišel se specifickými talenty a dovednostmi, které má proto, aby mohl naplnit své poslání.
24let jsem žil v domnění, že to musím někam dotáhnout, něco znamenat, tlačil jsem na sebe, neměl se rád, v určité fázi života neměl rád lidi, nezajímali mne, přejídal se a trávil čas tím, že jsem chodil od počítače k lednici a do postele, od počítače do postele, do lednice, k počítači a tak stále dokola… Proto doporučuji, DEJTE SI ČAS. Tím, jak jsem podnikal, tak dva roky jsem se snažil neustále něco dělat, být efektivní…Nemohl jsem vydělat ani kačku, neuměl jsem relaxovat, jít si do sauny, neustále mi jela hlava, měl bys pracovat, vydělávat…Až jsem udělal ROZHODNUTÍ, že se ZAMĚŘÍM a BUDU SE SOUSTŘEDIT NA TVORBU PASIVNÍHO PŘÍJMU (fotobanky, akcie) a AKTIVNĚ BUDU FOTIT SVATBY/PLESY a vest KURZY FOCENÍ PRO ZAČÁTEČNÍKY, v ten moment jsem mohl udělat kvalitnější fotografie, kvalitnější reklamu, začít psát o focení pro začátečníky, tím je přivést… a když nebyla zakázka, nevadilo, soustředil jsem se na tvorbu čehokoliv do FOTOBANEK. Jak přicházely peníze na účet, začal jsem si s nimi více hrát a cítil pocit KLIDU, KLIDU toho, že nemusím neustále na peníze myslet. Budu mít z čeho zaplatit složenky ? Potom jsem začal víc a víc času trávit sám se sebou, miluji procházky do lesa, začal jsem chodit na zenové meditace, jednou týdně sauna, jednou týdně masáže, pánečku na těle se to odrazilo. Přestal jsem řešit, jestli si koupím něco ve slevě, nebo raději půjdu za kvalitními věcmi. Začalo pro mě být
důležité, jaké palivo (potraviny a voda) do SEBE TANKUJI, přestal jsem jíst maso, zažil jsem tři dny meditování, pět dní ve tmě a týden na sebepoznávacím výletu v přírodě v chatkách bez elektroniky, 6dní jsem pil jen vodu, více cvičím a hýbu se s lehkostí, přirozeně, do ničeho se nenutím, udělej 100 kliků, ne. Vyřadil jsem staré kamarády, přišli noví, podporující, inspirující. Zminimalizoval jsem své věci a výdaje. Více se starám o svůj prostor, svůj chrám, uklízím a čistím jej. Přestal jsem stahovat nelegální hudbu a filmy, přešel jsem ohnivé uhlíky, po ukončení podnikání jsem začal pracovat tři dny v týdnu v zaměstnání, tzn. 4 dny se věnuji činnosti, co mě baví.
ZJEMŇOVAT STRAVU – MYŠLENÍ - PROSTŘEDÍ
JAK VIDÍTE, CHCE TO ČAS A PROSTOR, ZAČNĚTE S TÍM, CO VÁS LÁKÁ. ? ŽIVOT JE FASCINUJÍCÍ A MŮŽE BÝT ZAJÍMAVÝM DOBRODRUŽSTVÍM, UŽ TO, ŽE SE ROZHODNETE A ŘEKNETE SI ŠÉFOVI O VÍCE PENĚZ ZA SVOU HODNOTU, TO, ŽE DÁTE VÝPOVĚĎ, TO, ŽE ZAČNETE CHODIT 1XTÝDNĚ NA MASÁŽE, ŽE ZAČNETE SDÍLET S PARTNEREM INTIMNÍ VĚCI, ŽE ZAČNETE ZKOUMAT, CO RÁDI DĚLÁTE, ŽE ZAČNETE MEDITOVAT….. JE DŮLEŽITÉ PROTO, ABYSTE MĚLI DOBRÝ POCIT. JSME BYTOSTI, KTERÉ CHTĚJÍ RŮST, NEMAJÍ RÁDI STAGNACI, PROTO DĚLEJTE SI MALÉ RADOSTI A ZA CHVÍLI UVIDÍTE, JAK VELKÝ KROK JSTE UDĚLALI DÍKY „MALÝM KRŮČKŮM“.
Občas je potřeba BOUCHNOUT DO STOLU A ŘÍCT, TEĎ BUDE PO MÝM!
JSOU DVĚ MOŽNOSTÍ PŘIJMŮ – PASIVNÍ A AKTIVNÍ 80% lidí vidí v penězích svobodu. Žijeme ve Světě, kde peníze jsou směnou za služby, za věci, které mnohdy potřebujeme, ale i které nepotřebujeme. Od malinka nás učí blízcí, známí, ať si najdeme jistou, dobře placenou práci nejlépe ve „stabilní“ firmě, kde můžeme růst. Říkají nám, že „to“ máme někam dotáhnout, ale neuvědomujeme si, že tím, jak táhneme TO někam, zapomínáme dělat to, co nás baví, dává nám smysl a radost. Každý se do tohoto prostoru rodíme se specifickými schopnostmi – talenty. Někdo je dobrý zpěvák, jiný krásně maluje, třetí má zápal pro učení ostatních, čtvrtý miluje psaní básní atd. Možností je spousty, ale tím jak na nás ostatní tlačí, tak mnohdy nevíme, co zde nás baví a čemu bychom se rádi věnovali, tlak je tak velký, že kvůli penězům zaprodáme svou duši. Já bych Vám o tom mohl vyprávět. Doma mi říkali, najdi si dobře placenou práci a ve volném čase se můžeš věnovat svým koníčkům. BlBost
Věřím, že je třeba se věnovat svým koníčkům a poté ty nabité zkušenosti, dovednosti předávat dále a nechat si za svou hodnotu zaplatit. Sedm let jsem byl fotografem, z toho cca 4 roky jsem se naučil ovládat fotoaparát, vnímat světlo, vyzkoušel spousty techniky a poté tři roky jsem se tím živil. Rodina mi říkala, tím se neuživíš, nech si to jako koníček, nemáš v tom jistotu, že měsíčně vyděláš. Samé PROČ TO NEMÁM DĚLAT, žádnej rozumnej důvod, proč bych měl být fotografem. Přiznám se, vnitřně jsem necítil, že to je to, co zde chci dělat, ale ten soudce uvnitř hlavy mi říkal, musíš něco lidem nabídnout. Viděl jsem samé nevyhovující možnosti, buď půjdu dělat někam do fabriky, obchodu, či jiného zaměstnání, kde stačí maturita, nebo se vydám cestou prodeje (nenašel jsem nikdy produkt, kterému jsem věřil a hlavně jsem nevěřil sám sobě). Nebo zprostředkuji lidem Fotky, kurzy focení a něco se naučím, budu zároveň „svobodnej“ a zodpovědnost budu mít ve svých rukou.
Lákalo mě to. Tak jsem začal.
Vím, že jsem jednou nohou stále byl na brzdě a přemýšlel, má to cenu ? Vždycky jsem snil, jak budu vést lidi a inspirovat je sebou samým a teď se schovávám za fotoaparátem a hraju si na fotografa… V roce 2010 jsem přečetl knihu Bohatý táta, chudý táta a v ní se dozvěděl, že bohatí lidé nevyměňují svůj čas za peníze, budují systém, který bude generovat peníze. Ze začátku jsou ochotni vynaložit spousty času, energie pro to, aby za pár let měli vybudovaný tzv. penězovod. Představte si člověka, třeba Pepu, který prodává nějaký produkt, třeba u nás známé finanční poradenství. Naučí se skvěle ovládat produkty, které klientům díky své vlastní zkušenosti doporučuje, jeho práce mu dává smysl a jelikož každý máme omezený čas a energii, tak se Pepa rozhodne. Svou práci ovládám skvěle, lidem to prospívá a tak začne budovat tým lidí, které vede, naučí je svou práci, tak jak ji umí on sám a jeho tým se vydává do ulic a pomáhá dalším lidem, zatím Pepovi za to, že naučil svůj tým práci, kterou se naučil, tak mu plyne provize - zisk. Postupem času Pepa se zaměřuje více na práci se svým týmem a učí se nové dovednosti, jak vést lidi. Za pár měsíců lidé, kteří si osvojí svou práci si řeknou, já chci také vést lidi a Pepa má první manažery, jeho čas, kdy dříve věnoval práci 10-12hod. denně se postupně zmenšuje a zmenšuje až Pepovi jednoho dne proudí peníze proudem a on si občas zajde na oběd se svými manažery, sem tam navštíví nějakého klienta, aby nevyšel ze cviku, stále se vzdělává, ale má spousty volného času a Pepa se rozhodne, že založí školu finanční gramotnosti, aby mohl více pomáhat lidem, jak mají nakládat se svými penězi. Na druhé straně je Blažej, Blažej nemá touhu stavět svůj tým, chce peníze ihned za svůj čas a práci. Blažej dělá stejnou práci jako Pepa, začínali spolu a tak, jako Pepa si osvojil svou práci skvěle. Pomáhá lidem a práce ho baví. Vidí na Pepovi, že už
v práci není tolik jako on, ale stále si nevěří, zkoušel postavit tým lidí, ale vždycky se mu tým rozpadl. Vydělává si velké peníze, ale čím víc tráví v práci času Blažej, tím víc si chce užívat, bere si půjčky a pravidelně je splácí. Postupně se dostává do pasti, v práci tráví 6 dní v týdnu, aby si s rodinou mohl užívat pohádkové dovolené a splácet svou jachtu a několik aut. Blažej má v sobě program, nejsem dost dobrej. Vždycky když Blažej odjede na dovolenou s rodinou, tak jeho příjem klesne na minimum, opět v dalším měsíci po dovolené zůstává v práci do noci a většinou si práci bere i domů. Rodinu vidí většinou brzy ráno a večer si unavený ulehá vedle dětí a čte jim pohádky, aby vynahradil to, že s nimi nemůže moc být. Na druhé straně Pepa vypadá fantasticky, po vydatném spánku se probouzí vedle své ženy, společně s rodinou posnídá, občas i cvičí nebo medituje. Potom děti v klidu odveze do školy a věnuje se svým aktivitám, dělá většinou to, co ho baví. S manželkou jsou jedna ruka, je pro ně důležité, aby lidé v týmu dělali práci rádi a měli za ni i zaplaceno dle svých představ, mají s každým v týmu velmi dobré vztahy, respektují se vzájemně. Pepa vše platí hotově, když si to nemůže dovolit, půjčky si nebere. Miluje rodinu natolik, že s nimi vyváženě tráví čas, ale miluje i svou práci a lidi v týmu. Po založení neziskové společnosti finanční gramotnosti k Pepovi do týmu přišlo spousty nových lidí, Pepa občas pro ně přednáší o nových svých poznatcích z duchovního světa a vztahu s rodinou, v tom se nachází nejvíce. Všichni mají nastražené uši a naslouchají, vnímají, že Pepa se svou ženou jsou pro ně velkou inspirací.
Tady vidíte příběh dvou lidí, začínali spolu, ale každý šel jiným směrem, je jen na Vás, kudy se vydáte. Možností PASIVNÍCH PŘIJMŮ je celá řada. Není potřeba budovat své týmy lidí.
PENÍZE Peníze mohou být skvělým nástrojem, skvělou energií, je to to samé jako oheň, pokud s ním umíš zacházet, může ti být přínosem, pokud né, můžeš se popálit…. Doma mě nikdy o penězích neučili, viděl jsem dva utrápené rodiče, kteří chodili někam 5x v týdnu a vždycky, když večer přišli, vypadaly dost ztrápeně, unaveně. Dokázali se hádat kvůli penězům, ty mi nedáváš tolik, abych utáhla celou domácnost…. Bral jsem peníze tak, že ničí vztahy…Dlouho jsem tomu věřil… Od malinka jsem pokukoval spolu s akčními hrdiny mě fascinovaly lidé vážení, lidé co dokázali něčím hnout a něco změnit, většinou to byli bohatí, nikdy jsem neviděl chudého santusáka, kterého by lidé následovali… Ti bohatí nečekali na správnou příležitost, na správný čas, až je někdo
nakrmí, převzali zodpovědnost a stali se tvůrci svých životů a šli do akce, to se mi líbilo… Při vysoké škole jsem cítil, jak mě nebaví učit se spousty věcí, kterým nerozumím, a nedávají mi smysl jen kvůli papíru, dělal jsem strojařinu a po prvním roce o prázdninách jsem narazil na knihu, bohatý táta, chudý táta, kniha byla pro mě velmi čtivou a hned jsem věděl, že nechci pokračovat v dalším působení v systému školském. Věděl jsem to tak silně, ale strach a nevíra v sebe-vědomí-důvěru a to, co bych rád dělal, mě zdržela ve škole déle.
Babička se o mě hezky starala, alimenty chodily na účet a já si chodil do školy, jak se mi zachtělo, no jo… Byl jsem závislák na počítači, něco neustále studoval teoreticky a měl strach ze samotné praxe, jít do akce…Velký problém… Tak jsem dělal brigádu jen kvůli penězům, už ani fotit mě nebavilo, cítil jsem, že si stojím na brzdě.
Ozval se mi finanční poradce a já je navštívil, krásnou kancelář, člověk v obleku, nijak mě netlačit a zdálo se mi, že měl o mě zájem, balzám na duši. Byl jsem v sedmém nebi, konečně někdo na mě netlačí… V té době jsem neměl moc peněz a tak jsem se ho zeptal, jest bych u nich mohl pracovat. Slovo dalo slovo a já „strojař“ jsem se octl v jiném světě. Opět spousty časopisů a četl jsem si, učil se o finančních produktech a v nevíře sebe jsem začal odkládat věci, tvrdej oříšek pro mě byl, když jsem přišel domů a říkal babičce, že začínám dělat finančního poradce. Tak jsem cítil, jak se mi směje a ťuká si na čelo… Ještě tvrdší ořech pro mě byl, když jsem to říkal přítelkyni, necítil jsem tam pochopení ani uznání, jak jsem si vždycky přál… Dost mě to uzemnilo, ale pokračoval jsem dál, chodil na kurzy, vzdělával se, ale nějak to trvalo dlouho, že jsem „vychladl“ a strach mě paralizoval. Navolával jsem si schůzky, a když jsem přišel k lidem domů, nějak jsem si připadal nemožnej, byl jsem ze systému naučenej tak, že jsem neuměl improvizovat, když jsem neuměl básničku dokonale, tak mi nešlo z toho vybruslit (abych neudělal chybu) a zamrzl jsem. V kanceláři jsme se učili tzv. prodejní rozhovory, to mě bavilo, ale jak přišlo tvrdé na tvrdé v terénu, tak jsem to nedával, tím jak jsem neviděl výsledky, tak jsem za tři měsíce skončil… Utekl jsem a můj soudce v hlavě mi říkal, jak jsem neschopnej… To, že nějaký pasivní příjem existuje, ve mne bylo. Začal jsem opět brigádovat ve fabrice a našetřil si nějaké peníze a odešel z domova, od sestry a babičky, které mě stahovali k zemi… Začal fotit za peníze a u toho dělal různé brigádky. Bylo to složité období a já vyměňoval dál čas za peníze… Až jsem vyslovil přání, abych potkal člověka, který je finančně svobodný, pomáhá lidem tak
jinak, než jsem zažil, eticky a je to opravdová pomoc, rozumí podnikání, investování. Přišel jsem na hru Roberta Kiyosakiho a seděl tam chlapík, kterého jsem znal z dřívějška z posilovny, Petr. Seznámil mě s hrou a začali jsme hrát, byla tam parta pohodových lidí a Petr začal mluvit z jeho zkušeností, hra se týká finanční svobody, kdy je cílem vymanit se z „krysího závodu“ tzn. dosáhnout pasivního příjmu ve velikosti svých výdajů…Nikdy jsem neviděl tak nabušeného člověka, hotová studnice nápadů a zkušeností ze světa podnikání a investování… Tak jsem mu naslouchal, byl jsem zvědavej na jeho příběh a jak bych s ním mohl spolupracovat, až jsme si dali schůzku a on dle mého vyprávění mi doporučil MLM společnost zabývající se akciemi a spořícími účty, všechno to znělo tak krásně a viděl jsem u něj skutečné výsledky. Neměl jsem takovou „motivaci“ pracovat MLM, ale chtěl jsem koukat pod rukama zkušenému. Jsou čtyři možnosti, buď se člověk zaměří na práci jako zaměstnanec, OSVČ, to jsou oba lidé, co vyměňují svůj čas za peníze. Odjedou na dovču, onemocní a peníze jim po tu dobu neplynou. Nebo se dají cestou bohatých, podnikatelé a investoři, kteří tvoří systém, který bez jejich přítomnosti generuje peníze. Většina lidí směřuje své aktivity tak, že jsou placeni za svůj čas.
Kam chceš patřit ty ? Život se postupně odkrývá a možnosti, jakým způsobem si vytvoříte pasivní příjem se ukáže, jen tomu věřit a opět začít snít a hlavně, dělat to, co nás baví a připadá nám smysluplné.
PODNIKATELÉ A INVESTOŘI Já nebyl nikdy tím, co by chtěl dělat něco, jen kvůli penězům. Pokud máte peníze, dají se koupit byty, garáže, vložit je do akcií, investičních společností, podporovat zajímavé podnikatelské projekty… Ale všude je riziko, které je důležité naučit se řídit. Nikdy mě nebavilo sedět u počítače, sledovat grafy a radovat se z peněz. Dříve mě bavilo toulat se po okolí, fotit si východy a západy Slunce, zvířata ve svém přírozeném působení. Pak jsem narazil na člověka, který napsal článek, jak dělá to, na co zrovna má chuť. Není povinen jít do práce na devátou ráno, a když se mu nechce, nemusí se věnovat své činnosti, pracuje na projektech, které ho baví a užívá si s dětmi díky „microstock fotobankám“.
Říkám si wau, to je přesně ono, fotobanky fungují tím stylem, že nejdříve vložíte své upravené fotografie, grafiky, videa a dáte jim klíčová slova a název, který vypovídá fotografii, aby je zákazník (grafik, designér, noviny, televize, kdokoliv) mohl najít a stáhnout si je a zaplatit za ně. Fotobanka zařizuje reklamu, stará se o web, právnické věci a vám na konci měsíce přijdou peníze, které si vyzvednete přes elektronickou peněženku na svůj účet. Říkám si, to je pohádka!!! Věděl jsem, že mám dobré fotografie, jen jsem si vytvořil sebeklam, nebudou se prodávat, to nemá cenu zkoušet, na to nemám nahrát tam 2000,3000 fotografií… Dlouho jsem tomu věřil, než jsem viděl, že spousta dobrých fotografů si také nevěří (chtějí peníze hned za zakázku), až jsem se do toho obul, rok intenzivně jsem fotil a nahrával do fotobanek, je to necelý rok co jsem přestal nahrávat další fotky (3/2014) od té doby jsem nenahrál. A fotobanky ? Stále jedou, přinášejí peníze a já už dávno fotoaparát prodal To je síla. Jen ze začátku, to víte, první měsíc, když jsem začal nahrávat fotografie, byla to utopie, 4,5dolaru, za půl roku jsem měl prvních 100dolarů, ale věřil jsem, že jednoho dne mi bude chodit pěknej státní důchod za fotografie, které jsem nafotil a zatím s pokorou říkám, důchod mi v 25letech chodí a já mohu jít klidně do lesa v týdnu, když ostatní jdou do práce, mohu dělat to, co chci a to mě
na tom nejvíce baví. TA SVOBODA ROZHODOVÁNÍ.
Z peněz, které mi proudily do života jsem se naučil, zaplať SOBĚ jako prvnímu, tzn. nejdříve při přijmutí peněz za ně děkuji a poté posílám 10% na spořící účet. Díky Petrovi a jeho skvělému investorskému umu a porozumění trhu jsem od něj dostal doporučení na investiční společnost, které funguje jako MLM, tudíž nemají žádnou reklamu krom lidí, kteří sami používají produkt a sdílí ho svou osobní zkušeností dál, moc se mi líbilo, že nejsou žádné vstupní poplatky, poplatky za správu a poplatky za poplatek jak bývá u většiny bank. Líbí se mi, že se dělí s lidmi o zisk, když nevydělají ani oni nemají peníze (tradeři), přijde mi to jako skvělá motivace pro samotné investory, kteří nakládají s mými penězi. Koupil jsem si pár akcií a sleduji, co to umí, dělá to měsíčně cca 1,3%, které si mohu vybrat nebo reinvestovat zpět. Peníze tam nechávám a stále přibývají, ještě za rok a půl co tam jsem, jsem neviděl propad nebo 0 výnos. Pokud člověk by měl 1 000 000kč, jeho měsíční výnos je cca 13 000kč, tady je vidět síla tvrzení peníze tvoří další peníze. Tak to jsem popsal v krátkosti, jaké druhy pasivních příjmů využívám. Je jich nespočetně mnoho, záleží, jaké máte zkušenosti, co Vás baví a kam chcete směřovat energii. Internet je tržiště pro pasivní příjem jako stvořené. Není už potřeba jako dříve napsat knihu a domluvit se s nakladatelstvím, stačí sesmolit ve wordu tak, jako jsem Vám předal své zkušenosti pomocí tomuto e-booku a vytvořit si webové stránky, kde ho budete nabízet Buďte flexibilní, když Vám někdo říká, že něco nejde. Babička mě takto motivovala, když jsem jí říkal, že budu mít důchod dříve, než ona, nevěřila tomu…
PENĚŽNÍ MAGIE V první řadě vnímám důležitost vztahu s penězi, osobně Vám povím, nenáviděl jsem peníze, jako malý kluk jsem doma zažil hádky, kde peníze hrály velkou roli. Vytvořil jsem si v sobě program, za všechno můžou peníze, peníze jsou zdrojem všeho zla a rozvracejí vztahy. Nějakou dobu, co jsem podnikal, tak jsem dával své služby kamarádům a známým za menší ceny, než jsem měl v ceníku. Neměl jsem z toho nikdy dobrý pocit, až jsem se na to více zaměřil, věděl jsem, že peníze, které si nechávám platit za svou službu, jsou jen odrazem toho, jak si sám sebe cením. Sledoval jsem sám sebe, jak hovořím o penězích, smýšlím a jaké programy mám v sobě o penězích. S tím, jak jsem přemýšlel, jaký vztah mám k penězům. Říkáte si vztah k penězům ? Vždyť to jsou jen papírky, ale pozor ty papírky jsou energie projevená ve hmotě! Vezměte si, máte rádi svého přítele/kyni a jak se na Vás dívá, když ji nevěnujete pozornost a za zády o ní říkáte, že ji nesnášíte, že je blbá. Vnímá to a odpuzuje ji to od Vás. To samé to je s penězi, pokud se o nich nevyjadřujeme hezky, nepřijímáme je s vděčností, UTÍKAJÍ OD NÁS, JAK MOHOU! Bez práce nejsou koláče. Peníze smrdí. Prachy – Prachy se v prach promění. Peníze nejsou všechno! Peníze kazí charakter. A mnoho dalších programů, které jsou v našem mozku a brání nám zdravý vztah k penězům. Je třeba s nimi zatřást a restartovat je v mozku. Zkuste přemýšlet, jak o penězích mluvíte ? Jak s nimi zacházíte, jdete je hned, co přijdou U-TRATIT ? Zatratit ? Cvičení, které si všichni udělejte, ano dneska, né zítra, né až pak, dneska. DNES ŘEKNĚTE TŘEM LIDEM, MILUJI PENÍZE. Jak jste se při tom cítili?
Pár triků, které rozum nebere, ale i přesto dělám.
Vždy, když přijímám nebo vydávám peníze, děkuji za ně, pokud je přijímám hmotné, děkuji a pravou rukou je přijímám s tím, že levá je položena na předloktí, abych se ZPŘÍTOMNIL.
ČERVENÁ PENĚŽENKA, protože červená aktivuje pozitivní příliv energie do peněženky, tato barva je elementem OHNĚ, symbolizuje tok života.
Co do ni patří ? Vše, co symbolizuje příjem peněz, debetní karta, peníze, mince. Jako ve svém domě uklízíte, tak peněženka je domem pro peníze, proto je třeba čistit a čistit
Co do ni nepatří ? Fotografie, účtenky, vizitky, kreditní karty…
Měl jsem sousedku, která říkala, já už mám červenou peněženku roky a stále nic se neděje Její programy na peníze, neuměla s nimi zacházet, sobě neplatila a peníze UTRATILA velmi rychle, to je potom červená peněženka víte k čemu Měla starý program, kdo šetří má za tři. Šetřila to jo, ale když přišla dovolená, jela s dcerou k moři… Zapomněla na to, že nejde všechno hned pustit, vždy dávejte SOBĚ!
VKLÁDÁNÍ PENĚZ RUBOVOU STRANOU
Vždy když vydávám nebo přijímám peníze, dávám je stranou, kde jsou inspirativní symboly, zepředu jsou mrtví lidé, kteří symbolizují mrtvou energii, kterou nechci přijímat ani vydávat.
POKLADNIČKA DOMA Doma mám pokladničku v pokoji, vkládám největší mince, v ČR zatím 50koruna, penízky se hezky množí. Vždy, když přijmu padesátku, skončí v kasičce.
10% sobě Židé, dříve nejbohatší lidé, jejich pravidlem bylo, že 1/3 peněz dávají SOBĚ, 1/3 peněz náklady a 1/3 peněz byly daně. Rozhodl jsem se pro 10%, ani to nepocítím a peníze na spořícím účtu krásně rostou. Za sebe beru peníze jako inteligentní energii, naučil jsem se je s vděčností přijímat a se štědrostí dávat. Už tím, že jsem začal, nejdříve dávat SOBĚ se hodně změnilo. Proto doporučuji, dávejte sobě. Pokud něco chcete, kupte si to s radostí, ale zároveň „neutrácejte“ všechno.
PROSTŘEDÍ, ve kterém žiju Ovlivňují mě knihy, které čtu, obrazy na které se v pokoji dívám, nástěnku přání, kterou mám před svým počítačem, všechny malé drobnosti, které září kolem mne, jak vypadají stěny, stůl pracovní, je uklizený ? Nosíš na sobě staré věci, které ti daroval přítel, a už spolu nejste a máš na něj neblahé vzpomínky ? Všechno, na čem ulpívá stará energie, co s tebou nesouzní vyhoď ze svého bytu. Jak se po úklidu cítíš ? Je spousty možností, mně se líbí darovat ty hodnotné věci dál, třeba kamarádům na facebooku, na sociální síti www.hearth.net nebo to odnést v „reálném“ světě třeba do knihovny, do červeného kříže, kamkoliv Vás napadne, existují kontejnery na použité oblečení. Třeba zde vidíte obrázky, které se mnou dříve ladily, přál jsem si: potápět se, plavat si v moři při západu Slunce, začít meditovat a dopřávat si časté procházky v lese, tak jsem si koupil z fotobanek tyto obrázky a nechal si je vytisknout. Samozřejmě není třeba mít přání taková to, stačí když se Vám obrázek líbí a rezonuje s Vámi. Obrázky jsou stale krásné, ale jak jsem psal, měl jsem je ještě ve starém bytě a tam jsem se necítil šťastný, ještě jsem dělal starou práci a tak jsem je mile rád poslal dál na facebooku lidem, kterým se líbí.
Lidi, které ve svém okolí mám, jak přemýšlejí o penězích ? Říká se, že jsme průměrem 5 lidí, se kterými trávíme nejvíce času. Podporují tě lidé se kterými trávíš nejvíc času nebo tě stahují dolů, vysávají z tebe energii ? V roce 2013 sem podstoupil program neurorestart 21.dní a tam byla kapitola o prostředí. Mými kamarády tehdy byli lidé, co se rádi bavili, tancovali jsme, pili jsme do nálady a mě uvnitř tento svět nebavil, protože se žilo jen o víkendu. Je pravdou, že já takto s nimi moc času netrávil, ale rád jsem je potkával a bavil se s nimi. Nastal zlom, přestal jsem jíst maso a více se zaměřoval s radostí na peníze, jednoho z kamarádů mé názory se odlišovali od jeho a já i ostatním kamarádům řekl, mám Vás rád,
ale cítím, že Vaše bytí neladí s mým, proto budu rád, když se s Vámi nebudu vídat. Od té doby je občas potkám a stále se zajímám, jak se mají, ovšem vidím, že jejich život je ve stejné koleji. Díky tomu, že odešli staří přátelé a já byl na čas sám, jsem mohl objevit nové přátelé. To samé se mi přihodilo s přítelkyněmi, tak dlouho jsou skákal z jednoho vztahu do druhého, než jsem si uvědomil, že ty děvčata, všechny lidi zde, co potkávám jsou jen odrazem mým, tzn. že když vezmu ZODPOVĚDNOST a změním se já sám, mění se okolí, není třeba to okecávat, je to o činech. Trvalo mi to dlouhá léta, než jsem to pochopil a občas si to ještě neuvědomím a ego má chuť se bránit, ale je to tak a je to parádní výzva ke změně sebe sama. Ty musíš být tou změnou, kterou chceš vidět ve Světě. (Mahátma Gándhí) Přibližně rok jsem byl sám bez přítelkyně a bylo to pro mě úžasné, ze začátku mysl se mnou chtěla hrát hru, tahle by byla pro tebe, ta se mi líbí a vždy když jsem cítil, že mě k slečně netáhne srdce, tak jsme zůstali kamarádi. Jsme tvorové, kteří když tvoří, dělají to, co je baví, tak to rádi sdílí s dalšími, proto jsem vděčnej, že doma se mnou bydlí dva skvělí spolubydlící, se kterými se můžu bavit o čemkoliv a síla roste. Přítelkyně je na stejné vlně jako já, máme krásný, láskyplný a otevřený vztah, kdy se se sebou dovídáme o sobě samých. Každému bych za sebe doporučil, pokud Vás Vaše prostředí nepodporuje, není to láska, je to podmíněná láska, když budeš takovej, budu tě mít rád. S takovými lidmi nebuďte, ani kteří Vám říkají, co máte dělat, to také není láska, vše je uloženo v nás samých. Proto vezměte kuráž a „osamostatněte se“ osahejte si hmotu a běžte s kůží na trh, nebo
můžete polehávat a nadávat na to, jaký máte život, volba je jen na Vás. Za sebe Vám přeji, ať si zvolíte tu cestu, která vede k - být šťasten Mějte se v moci a lásce www.zuzanekjiri.cz
