O pračlovíčkovi aneb cesta do pravěku

Projekt „Podpora rozvoje emočního vývoje, předčtenářských dovedností a moderních metod vzdělávání v MŠ“ reg. č.: CZ.1.07/1.3.50/02.0011

O pračlovíčkovi aneb cesta do pravěku Mgr. et Bc. Iva Novotná Cíl: pohybová koordinace, rozvoj jemné motoriky a manuální zručnosti, radost ze hry, spolupráce na společném díle, naučit se vyjadřovat své prožitky a představy ve výtvarných a hudebně pohybových činnostech, trpělivost a soustředění, smysl pro pozorování, rozvoj estetického vnímání, empatie a tvořivosti, zajímat se o nové poznatky, vyhledávat si informace v knihách Věk: 5-7 let Pomůcky: tělocvičné náčiní, interaktivní tabule, dvě papírové stopy mamuta, výtvarný materiál a potřeby (balicí papír, krepový papír, lepenkový papír, prstové barvy, bílá a kameninová samotvrdnoucí hmota, plastelína, lepidlo, černé fixy, odstíny hnědé vlny, hlinka, uhel), voda, misky, přírodní materiál (větve, ohořelé uhlíky, kamínky, dlouhá tráva, kůže, mušle, peříčka), špejle, provázky, hrubá pytlovina, ovčí houně, knihy a encyklopedie o pravěkém umění Postup: Vhodnou literární předlohou k tomuto bloku je dětská kniha „Človíčkova dobrodružství“, jejíž krátké kapitoly lze předčítat v průběhu celého týdne a příhody využít k motivaci pro připravené činnosti, ale také jako příležitost k zamyšlení. Jednotlivé příběhy pomáhají dětem uvažovat nad tím, kde se člověk na světě vzal, jak získal oheň, jak se naučil chytat ryby, sázet obilí a mnohé další otázky. Podobně můžete využít také stejnojmenný cyklus večerníčků. Společným úkolem dětí je vytvořit v jedné části třídy místo, které by mohlo být obydlím pravěkého člověka. Poskytněte dětem různé tělocvičné náčiní, houně, přírodní materiál, pytlovinu a především knihy, aby si samy našly obrázky jeskyní, chatrčí a pravěkých příbytků a nechte je promyslet si, z čeho je postavit, čím vybavit a z čeho vyrobit oheň. Možností je stavba jeskyně z půlkruhu balanční houpačky, vybavit ji kožešinami, nádobami, malbami. Poraďte dětem, co všechno lze využít, ale nechte je realizovat své představy podle sebe. Vyrobte s dětmi oheň z klacíků a větviček omotaných proužky krepového papíru (žlutá, oranžová, červená) a zapíchejte je cik-cak do měkkého podkladu (plastelína, tvarovací hmota). Nechte děti přenést oheň před jeskyni pravěkého člověka a ohraničit jej kolem oblázky, aby vzniklo hořící ohniště. V průběhu týdne budou děti k jeskyni doplňovat pracovními a výtvarnými aktivitami další výrobky (mamuta, postavu pračlověka, ozdoby těla, nádoby), které jim pomohou představit si prostředí, ve kterém pračlovíček žil.


Jeskynní malby Jeskyni pro pračlovíčka už máme postavenou, ale bylo by pěkné ji trochu ozdobit, aby se v ní pračlovíček cítil jako doma. Při prohlížení encyklopedií a pravěkých knih poukažte na skutečnost, že jeskyně pravěkých lidí byly často vyzdobeny různými uměleckými díly a kresbami, které vytvořili pravěcí lidé a měli pro ně velký význam. Ukažte jim sošky Venuší, drobné plastiky zvířat, ale také malby a rytiny na různých předmětech a na stěnách jeskyní, jaké byly objeveny ve Francii a Španělsku. My však nemůžeme malovat po zdech a stěnách školky, proto si jeskynní malby vytvoříme na papír a teprve potom umístíme na zeď. Připravte dětem dostatečně velkou pracovní plochu na podlaze ve třídě, rozbalte velkou roli balicího papíru. Poskytněte dětem možnost použít k malování jeskynních kreseb prstové barvy, hlinku, černý uhel nebo předem připravené ohořelé dřevěné klacíky. Nechte děti zaplnit celý prostor papíru malbou pravěkých lidí, zjednodušenou stylizací pravěkých zvířat a vyjádřením lovu přesně tak, jak je viděly na obrázcích v knihách. Tyto jednoduché scenérie můžete s dětmi doplnit otisky dlaní nebo vyplnit prázdný prostor abstrakcí. Po zaschnutí výtvarné práce si všechny obrázky prohlédněte a nechte děti vysvětlit, co který z nich znázorňuje, jestli mají některé z nich ochrannou funkci nebo jen vypravují o průběhu lovu atd. Vzniklou výtvarnou práci můžete využít na vyplnění stěny jeskyně pračlovíčka nebo k výzdobě školní šatny, kde získají jeskynní malby mnohem větší efekt, především pokud zvýšíte její plastičnost zmačkáním a pomuchláním celého papíru. Nerovná struktura papíru připomíná dětem mnohem víc strukturu stěn jeskyně a ze školní šatny vám tak vznikne skutečná jeskyně s malbami pravěkých lidí. Ve stopách mamutů Pravěcí lidé byli výteční lovci a také velmi obratní stopaři. Jak by ale mohla přes louku přejít celá tlupa pravěkých lidí, aniž by tam zanechala své stopy a mohla se sama stát kořistí? Jedině ve stopách mamutů. Vyzkoušejte si to. K této aktivitě využijte školní zahradu nebo travnatý prostor, kde je možné ohraničit herní plochu jako start a cíl. Na jedné straně se shromáždí celá tlupa pravěkých lidí a děti dostanou dvě velké papírové stopy mamuta. Samy se pokusí vymyslet, jak se pomocí nich dostat na druhou stranu všichni a co nejrychleji, aniž by stouply mimo mamutí stopu. Pokud nenajdou řešení, poraďte jim, aby se vždy posunovaly po stopách dopředu tak, že na jedné bude dítě stát a druhou si položí před sebe. Po prvním pokusu dítě samo pochopí, že když dojde do cíle, nebude mít komu stopy předat a ostatní se tak na druhou stranu nedostanou. Vrátí se a pokusí se po stopách přesunou tolik dětí, kolik se na stopu vejde a vždy se bude muset jeden z nich vrátit pro ostatní, dokud nepřejdou na druhou stranu všechny děti.


Lovení mamuta Když už jsme zdolali náročný terén a překonali louku ve stopách mamutů, měli bychom se na lov mamuta také připravit. Následující aktivity mohou být směřovány do sportovní haly nebo školní zahradu. Společně s dětmi se pokuste vymyslet disciplíny, kterými by se mladí lovci utužili a nabyli sílu k lovu, třeba i mamuta. Mezi úkoly může být hod oštěpem na cíl vytvořený z obruče, podlézání a přelézání překážek, přetahování o kořist, přetlačování, honička s kyjem, chůze po stopách nebo po laně. Pro povzbuzení k lovu na mamuty se společně naučíme píseň o mamutech, kterou můžete vhodně doplnit hrou na dřívka, bubínky, ale také tancem pravěkých lovců mamutů.


Proč mi nerozumí? Lidé v pravěku se zpočátku dorozumívali pouze posunky a různými skřeky. Protože ještě neuměli mluvit a neuměli ani psát, domlouvali se jen pomocí obrázků, které znamenaly celá slova i věty. Mohli si tak posílat vzkazy, stejně jako to udělala dívenka Taffy v příběhu „Jak byl napsán první dopis“ v knize R. Kiplinga. Přečtěte dětem příběh a nejprve si zkuste několik podobných dopisů společně napsat a přečíst si je. Pak nechte děti tvořit samostatně. Ať zkusí pomocí obrázků zakreslit vlastní příběh, situaci nebo zápletku. Výkresy potom vystavte na nástěnku a jednotlivé příběhy na obrázcích si s dětmi v kruhu převyprávějte. Vhodné je si u této aktivity dělat poznámky a na samostatný papír vedle výkresu připsat vyprávění dítěte, aby se i rodiče dozvěděli, co se v dopise skutečně událo. Podobně jako dorozumívání pomocí obrázků se pozvolna vyvíjela i řeč. Lidé se zpočátku dorozumívali jen posunky, ale jak moc těžké to pro ně bylo, si teď společně také vyzkoušíme. Rozdělte děti do 4 přibližně stejně velkých skupin a každé z nich pošeptejte tajný vzkaz, který musí sdělit ostatním jen pomocí posunků. Nechte dětem čas, aby si úkol promyslely a vymyslely k němu jednoduchou scénku. Děti se pak v jednotlivých skupinách pokusí situaci předvést. Např: - člen tlupy varuje ostatní před útokem šelmy schovávající se ve křoví - radostně sdělit členům tlupy, že se do jejich pasti chytil mamut, a tak mají ženy připravit oheň - tlupa sedící kolem ohně vyrábí sošky Venuší, chlubí se ostatním a hádají se, kdo z nich vytvořil tu nejkrásnější - lovec se vrací z lovu bez úlovku a vysvětluje ostatním, že dnes zůstanou bez večeře. Po sdělení všech vzkazů si sedněte do kruhu a vraťte se zpět k příběhu, ve kterém se dívenka snažila vysvětlit svým obrázkem matce, co se stalo, a nebylo jí porozuměno. Popovídejte si s dětmi nad neporozuměním lidské řeči, proč ji matka nepochopila, a jak složité je vysvětlit jinému člověku něco důležitého, pokud nemůžeme mluvit. Zjistěte, co je pro děti náročnější – zda sdělovat vzkazy obrázky nebo je vyjadřovat pomocí posunků. Vzkazy beze slov jsou pro děti velmi složité a často vyžadují pomoc učitele. Ne vždy lze také poznat, co skupina měla představovat, ale rozhodně se všichni při zhlédnutí připravených scének zasmějete a probudíte v dětech schopnost představivosti a chuť předávat informace jiným způsobem než slovy. Na tlupy Pravěcí lidé žili kvůli obživě a lovu v tlupách – skupině s více lidmi. Co se ale tak může stát, pokud se dvě tlupy chovají nepřátelsky nebo se vypraví na stejného mamuta?


Vybídněte děti, aby se rozdělily do dvou skupin, které budou představovat pravěké tlupy, a vymyslely si pro ně vhodné jméno (např. Hadi, Mamutice, Havrani). Každá skupina si vytvoří vlastní znak tlupy podle jejího jména (obrázek kmenového zvířete). Vypravte se s dětmi do lesa nebo přírodního terénu s více stromy, kde si budou moci tlupy postavit vlastní pravěkou vesnici pomocí spadaných šišek, větví a kousků kůry, do které uschovají znak svého kmene. Jejich úkolem je ochránit vlastní znak ve vesnici a zároveň získat znak druhé tlupy. Hlavním pravidlem je chovat se v lese tiše a nenápadně. Každá vesnice si vybere svého hlídače, který bude střežit znak a pokud uslyší člena nepřátelské tlupy chovat se v lese hlučně, může jej vrátit zpět do své vesnice. Pokud ovšem půjde někdo zcela tiše, aniž by upoutal pozornost strážce, musí mu strážce kmenový znak vydat. Komu se dřív podaří získat znak druhé tlupy, vyhrává. Po ukončení hry je vhodné s dětmi zhodnotit průběh hry a zamyslet se nad tím, jaké jsou nejlepší možnosti získat znak z nepřátelské vesnice; jaké to je, když spolu obě tlupy nevychází a co by bylo nejlepší udělat, kdyby se v okolí objevil jeden jediný mamut (ideální řešení: spřátelit se, protože mamut je velký a stačil by pro všechny). Mamutík Opět využijeme knihy a necháme děti prohlédnout si obrázky mamutů. Jaký rozdíl je mezi mamutem a dnešním slonem? Nechte je, aby si uvědomily rozdíly (velikost, hrb na hlavě, mnohem delší a jinak zahnuté kly, huňatá srst). Než se však pustíme do výroby velkého mamuta k naší jeskyni, zkuste si každý vyrobit svého mamutíka. Jako podklad využijeme pevnější lepenkový papír, na který si děti mamuta nakreslí podle obrázku v knize nebo podle šablony, kterou jim předem vyrobíme. Vymalují jej odstínem hnědé barvy a černým fixem zvýrazní detaily. Z bílého papíru vystřihnou a dolepí zahnuté mamutí kly. Tělo mamuta pak děti natřou lepidlem a vytvoří srst z kousků hnědé vlny, kterou si děti nastříhají na krátké kousky a po trsech ji dolepí na tělo mamutíka. Vyrobené mamuty vystavíme na chodbě a můžeme mezi ně vystřihnout i několik mamutích stop, aby tam mamuti nebyli tak opuštění. Stejným způsobem pak můžete dětem pomoci vyrobit velkého mamuta k jeskyni ve vaší třídě a také pravěkého člověka, jehož detailní popis najdete v úryvku z knihy Lovci mamutů (s. 235-236). Rozeberte s dětmi, čím se od nás pravěcí lidé lišili – podobou, oblečením i chováním. Úkolem dětí je nakreslit pravěkého člověka nebo člověčici tak, jak si jej každý představuje. Vypadal skoro jako my, jen byl více zarostlý, rozcuchaný a oblečen pouze v kousku kůže, proto by dětem kresba pračlověka neměla dělat příliš velké potíže. Připravte dětem papíry a černé či hnědé uhly, kterými se pokusí nakreslit postavu pračlověka. Ze zbytků různě barevných odstřižků kůže si mohou vystřihnout oblečení, které do obrázku nalepí lepidlem. Oblečení pralidí mohou děti vyrobit jednoduše z obdélníku nebo čtverce kůže, nebo si s ním více pohrát a vyrobit kalhoty, košili nebo sukénky pro člověčice. Ponechte


dětem prostor pro tvořivost, ale nechte po ukončení výtvarné práce vysvětlit, co oblečením zamýšlely, čím je mohli lidé v pravěku vyrobit a sešít. Pravěký náhrdelník Pravěcí lidé byli velmi tvořiví, což už jsme si vyzkoušeli na malbě jeskyní, avšak rádi zdobili i samy sebe. A to nejen ženy, ale také muži. Nosili různé ozdoby do vlasů, spony ke spínání šatů, zdobené opasky, různé náramky a náhrdelníky, které si vyráběli ze zvířecích kostí, provrtaných zubů, kamínků, korálek ze slonoviny nebo mušlí, které navlékali na kožené provázky. Prohlédněte s dětmi encyklopedie a knihy, a najděte na obrázcích šperky a náhrdelníky. Zkuste si také podobné vyrobit. Připravte dětem na stolky provázky, mušličky a peříčka, ale korálky a provrtané zoubky si budou muset děti vyrobit samy. Zuby a korálky ze slonoviny si mohou vymodelovat z bílé keramické hmoty, kterou lze jednoduše dotvarovat a uhladit prsty namočenými ve vodě. Další korálky různých tvarů a vzorů si děti mohou vyrobit z keramické hmoty, která svou barvou a strukturou připomíná žulový kámen. Korálky z obou materiálů nechte děti dozdobit hrotem špejle. Tím mohou vytvářet různé rýžky, tečky, spirálky, jak lze pozorovat na obrázcích v knihách. Společně pak udělejte ostrým hrotem do všech výrobků dírku na provlečení vedenou vertikálně nebo horizontálně podle přání dětí. Nechte korálky a zoubky několik dní zaschnout. Po jejich ztvrdnutí si děti na provázek navlečou korálky společně s mušličkami a peříčky, volná místa mezi nimi mohou přímo při navlékaní okrašlovat uzlíky a smyčkami, aby z každého vznikl originální náhrdelník. Jeden z nich můžete navléknout na krk pračlovíčkovi hlídajícího oheň u vaší jeskyně. Keramická dílna Jak si ale pravěcí lidé připravovali na ohni jídlo, co jedli a především z čeho jedli? V čem vařili, nosili vodu? Zkusíme si malý experiment a pokusíme se vyrobit pravěké nádobí stejným způsobem, jako jej vyráběli lidé v pravěku. Připravte si s dětmi na zahradě misky s vodou a z připravené samotvrdnoucí keramické hlíny vytvořte jednoduchou keramickou misku technikou nálepu. Z malé kuličky hlíny si dlaní uplácněte kolečko a vyválejte více dlouhých válečků. Ty pak obtáčejte kolem placičky do spirálky, klaďte jeden váleček nad druhý a lehce je k sobě přitiskněte. Když váleček skončí, připojte k němu další, podobně jako byste pracovali s plastelínou. Jednotlivé přechody mezi válečky jemně rozetřete dřívkem a zahlaďte prsty namočenými ve vodě. Vyrobené mističky nechte několik dní vyschnout na sluníčku a po jejich uschnutí vyzkoušejte, jak pečlivě jste pracovali a zda některá z nich udrží alespoň na chvíli vodu. Ze zbytků hlíny si mohou děti vyrobit keramický střep, který často nacházejí archeologové. Kousek hlíny vyválejte válečkem a ozdobte jej hrotem špejle. Ukažte dětem, jakým způsobem se v pravěku keramické nádoby zdobily, a že výzdoba závisela na místě, odkud lidé pocházeli. Někteří zdobili keramiku otiskem šňůrky, jiní rytinami, jednotlivými vpichy vedle sebe nebo otisky trávy. Nechte dětem volnost ve


výběru keramického zdobení, ať si posbírají různý přírodní materiál a ozdobí si střep podle své představy nebo podle předlohy v knize. Všechny vyrobené střepy nechte několik dní zaschnout a společně je s popisky kultury, do které svou výzdobou patří, přeneste na výstavu na školní chodbě. Zkušenosti s realizací: Všechny uvedené aktivity byly součástí týdenního projektu „O pračlovíčkovi aneb cesta do pravěku“, kterou jsem realizovala s třídou starších dětí. Děti měly možnost zakusit, jaký byl život pravěkých lidí v tlupách, život v jeskyních, dozvědět se informace o jejich životě, výtvarných a uměleckých projevech, ale také o záhadě vzniku lidské řeči, kterou se samy pokusily rozluštit. Téma bylo koncipováno tak, aby se u dětí rozvíjela spolupráce v různých typech aktivit, schopnost představivosti a vlastní iniciativy při řešení problémů. Děti měly možnost naučit se vyjadřovat své prožitky a fantazii prostřednictvím výtvarných a hudebně pohybových činností na základě estetického vnímání a empatie. Vše bylo založeno na využití knih a také schopnosti dětí najít si v knihách potřebné informace. Týden byl plný dobrodružství a záhad, které pomáhaly samy rozplést a vyřešit a můžete samy posoudit, jak hluboko se jim prožitky zapíší do paměti.

Zdroje: Benešová, J. (2005). Skřítkové ze Špilberku aneb letem brněnským světem. Brno: YAMAHA. Dvořáková, M. (2002). Vlastivěda pro 4. ročník základní školy. Praha: SPN. Kipling, R. (1978). Povídky jen tak. Praha: Vyšehrad. Novotná, I. (2014). Cestujeme v čase. Využití projektové metody v mateřské škole. Brno: nepublikovaná bakalářská práce. Masarykova univerzita MU v Brně, Pedagogická fakulta. Sharama, M., & Gupta, L., & Kumar, C. (2007). Moje velká kniha hádanek: od bludiště k bludišti. Praha: Svojtka & Co. Štorch, E. (1974). Lovci mamutů: román z pravěku. Praha: Albatros. Teisinger, P. (2009). Človíčkova dobrodružství. Praha: Albatros. Vlastní fotodokumentace Vlastní metodický zásobník a inspirace od kolegyň



Pomoz pračlovíčkovi najít cestu k jeho jeskyni.


Přílohy:

Výlet k soše Mamuta M. Olšiaka v Hamrech nad Sázavou.

Ve stopách mamutů.

Pravěký tanec k písni Pravěk.


Fotky z průběhu vzniku velké jeskynní malby.


Výtvarná aktivita Proč mi nerozumí?

Děti zkoušely psát dopis beze slov. Z jeskyně vyběhl šavlozubý tygr a napadl tři pravěké lidi. Ti se před ním schovali na lávku přes řeku a čekali na pomoc. Další lidé je běželi zachránit, ale setkali se s velkým mamutem, který je nechtěl pustit dál. Vzkaz byl prosbou o pomoc.

Dopis o napadení vesnice velkým mamutem. Aby se lidé v pravěké vesnici zachránili, zapálili velký oheň. Ten mamuta zastavil, ale vyděsil všechny ptáky, kteří z vesnice uletěli schovat se do bezpečí.


Postup dětí při výrobě pravěkého náhrdelníku.

O pračlovíčkovi aneb cesta do pravěku

Recommend Documents