Ze života ASI
Youth for Jesus v Popradě
Misijní cesta do Tanzanie
Podporované projekty
ASI pohledem blogerů
Radost z pohybu to je Colafit® Účinnost Colafitu potvrzena klinickou studií V Národním ústavu revmatických chorob v Piešťanech byla úspěšně dokončena klinická studie s Colafitem na 57 pacientech s bolestivou artrózou kolene. Srovnání Colafitu a Placeba v procentech po 3 měsících 50
41,3
38,1
Srovnání Colafitu a Placeba po dalším měsíci
50
40
42,6
37,4
40
30
30
14,6
13,9
20
20
10
10
11,8
10,2
0
0 WOMAC
WOMAC
VAS
Colafit
Placebo
VAS
Colafit
Placebo
Studie byla randomizovaná, dvojitě zaslepená, kdy pacient ani lékař neví, jaký přípravek pacient užívá. Až po vyhodnocení výsledků se odtajní totožnost přípravku. Tyto studie jsou ve světě nejvíc ceněné, protože ani pacient a ani lékař nemůže ovlivnit výsledek studie. V klinické studii byly použity metody VAC a WOMAC. Pacienti byli náhodně rozděleni do 2 skupin: skupina užívající Colafit 29 pacientů a skupina Placebo 28 pacientů
Výsledky Klinické studie
Z grafu je názorně vidět, že pacienti užívající Colafit vykazují až 40% zlepšení stavu nemocného kloubu. Studie potvrdila, že Colafit prokazatelně redukuje klidovou bolest i bolest při pohybu, snižuje ztuhlost a zlepšuje funkčnost kloubu. Z dopisů uživatelů
Z dopisu paní Dagmar (Zbýšov u Brna)
RTIFIK
H
ÁNA
EČ
CE
Colafit pomáhá, to není jen reklamní slogan. Colafit mi doporučil lékař na ortopedii poté, co mě začaly ve 44 letech trápit bolesti v kyčelních kloubech a to 3 měsíce užívat Colafit, 6 měsíců pauza a pak opakovat. Na první pohled ty malé „polystyrenové“ kostičky moc důvěry nevzbuzovaly, ale když něco bolí, tak zkusíte všechno! Po dvou měsících už bylo cítit znatelné zlepšení, po třech přestaly klouby bolet úplně. Už Colafitu věřím a budu ho i nadále užívat.
OV
N O ST
Je mi 74 let a Colafit používám asi 4 roky. Nemám žádné kloubní potíže, jak je vidím u některých mých vrtevnic. I pleť v obličeji je hladší a pevnější. Onehdy mě zastavil nějaký mládenec s anketou. Protože vím, že jsou za to placeni, odpovídala jsem poslušně na všechny otázky. Problém začal, až když se mě zeptal, kolik je mi let. „Ach jo“, povídá „musím to všechno zrušit. Ta anketa je jen do 65 let“! Hezké, že? Z dopisu paní D. O.
C
A · chrání a vyživuje klouby CP · zlepšuje funkci vaziv · prospívá Vaší pokožce vlasům i nehtům · pro všechny věkové kategorie · vhodné pro namáhané klouby SPOL
Složení: krystalický kolagen čistoty 99,9 % Balení: 60 kostiček dávka na 2 měsíce
Doplněk stravy
K dostání v lékárnách Vědecky ověřeno! Registrováno OMPI Ženeva. Vyráběno v certifikovaném systému. Výrobce: DACOM Pharma s.r.o., Svatoborská 365, 697 01 Kyjov, www.dacom.cz
OBSAH Ze života ASI Milí čtenáři magazínu ASI, podzimní číslo magazínu se dá přirovnat ke sklizni úrody. Během celého roku 2010 dávali členové ASI svůj talent, obdarování a schopnosti ve prospěch službě bližním, aby jim mohli představit Boha, zachránce a dárce života. Přinášíme vám zprávy především z misijní cesty do Tanzanie, která utvrdila ASI v rozhodnutí dlouhodobě pomáhat této chudé, africké zemi. Druhým projektem, na kterém se mnozí členové ASI podíleli, byla misijní práce v Popradu. Velmi aktivní byli také všichni ti, kteří dobrovolně pracovali v ostatních projektech podporovaných ASI. Nyní máte tu úžasnou přednost ochutnat něco z této bohaté sklizně způsobené Božím požehnáním. Ujišťuje nás, že i když se denně setkáváme s lhostejností a sobectvím, má smysl se proti zlu postavit nezištnou službou, která odráží nezaslouženou lásku, jakou má k nám náš Pán. Michaela Hrachovcová redaktorka magazínu ASI
4 Ohlédnutí za setkáním ASI International
Pilotní projekty ASI 5 YFJ Poprad 10 Světem Bible
Naši členové v akci 12 Misijní cesta do Tanzanie 17 Poohľadnutie
Podporované projekty 18 Informace o výběrovém řízení 19 MC Horní Cerkev 20 Restart
Slovo předsedy česko-slovenského ASI Již od roku 2004 mám služebnost předsedy československého ASI, laického hnutí uvnitř adventistické církve. Mé křesťanství se promítá do všech oblastí mého života. Byl jsem proto rád, že jsem mohl být součástí desetičlenné výpravy v Tanzanii. Nejdůležitější práce, kterou církev dostala jako pověření od Pána Boha, je zvěstovat evangelium všem národům, jazykům a rasám. A myslím si, že je to ta nejkrásnější práce, kterou člověk-křesťan může dělat. Dělit se s jinými o radost z toho, že poznali Pána Ježíše Krista. Samozřejmě i v křesťanství platí princip solidarity. A protože Česká i Slovenská republika patří mezi země, které jsou bohatší v rámci dnešního světa, jsem přesvědčen o tom, že jednou z našich povinností je také přinášet dobrou zprávu – evangelium – do zemí, kde toho bohatství je méně, což jsou například africké země. Před více než rokem jsme si vybrali Tanzanii a věříme, že zde navážeme dlouhodobou spolupráci. V Kibidule a přilehlých vesničkách jsme strávili 18 dní a během nich zde bylo 16 večerů, ve kterých zazněla důležitá biblická témata. Musím říct, že je radostí zvěstovat evangelium i v jiné zemi než u nás doma. Máme radost z toho, že lidé přicházeli na přednášky a že Pán Bůh obracel životy lidí k lepšímu. Proběhlo také mnoho desítek křtů. Děkuji Pánu Bohu za to, co jsme tady mohli prožít. Pro každého z nás to byla obrovská zkušenost. Chtěl bych vás osobně povzbudit a motivovat k této požehnané práci. Každý z nás může přispět k tomu, aby se zvěst o Božím království dotkla lidí kolem nás. Využijme k tomu všechny možnosti, dokud je čas. Radim Passer
25 Klub Rybníček 24 Sociální šatník 26 DC Česká Lípa 28 Klub MYS 29 Projekty očima blogerů
Noví členové 30 Rozhovor a uvítání
Magazín ASI-CS vydává ASI-CS, o. s. Londýnská 30, 120 00 Praha 2 – Vinohrady tel.: 603 864 711, www.asi-cs.cz redakce: Mgr. Michaela Hrachovcová produkce: Radomír Steinert grafická úprava a sazba: Robert Prokopec, DiS. grafická úprava obálky: Markéta Steinertová foto: archiv ASI, Richard Korbut, istockphoto.com, pixmac.cz vychází dvakrát ročně vydáno pro vnitřní potřebu ASI-CS
4
Z E Ž I V OTA A S I
Ze setkání ASI International v Orlandu, USA Kamil Kreutziger
Z
ačátkem srpna se v průběhu čtyř dnů více než 2 000 lidí zúčastnilo mezinárodního setkání ASI v americkém Orlandu. Hlavními tématy tohoto neopakovatelného setkání byly osobní duchovní růst, evangelizace vedená mladými lidmi, představení projektů a svědectví o Boží milosti. Doprovodný program zahrnoval expozici stánků vzdělávacích, misijních, zdravotních a dalších neziskových organizací a také odborné semináře v těchto tematických oblastech: neziskové organizace, business, evangelizace, duchovní růst a zdraví. Velmi obohacující byly semináře o duchovním růstu a vnitřním uzdravení, o překonávání nesprávných návyků a zlozvyků či rady, jak si uchovat a zlepšit svoji paměť. Zajímavé byly také semináře zaměřené na evangelizaci, ve kterých jsme se mohli zamýšlet nad tím, jak oslovit sekulární společnost evangeliem, jaká jsou specifika při práci s muslimy a jak pomoci druhým rozhodnout se pro Krista. Večerní program obohatila inspirující svědectví členů ASI o jejich evangelizačním úsilí a Boží milosti. Sobotní kázání Marka Finleyho na text Matoušova evangelia, známý jako podobenství o deseti pannách, přimělo posluchače
přezkoumat svou vlastní připravenost na Kristův druhý příchod. Účastníky setkání pozdravil i Ted Wilson, nově zvolený předseda Generální konference Církve adventistů sedmého dne. Stalo se tak prostřednictvím krátkého videa. Hovořil o důležitosti laické evangelizace, o poslání církve a také o svých dřívějších rodinných vazbách s ASI. Ve sbírce na podporu speciálních projektů bylo vybráno 1,8 mil. USD.
S vděčností Bohu a dárcům můžeme konstatovat, že podporované misijní projekty nebudou postrádat potřebné finanční zdroje. O ty lidské se postarají laičtí členové ASI, kteří milují Ježíše Krista a své bližní. Nechť Pán bohatě požehná každou, i tu sebemenší oběť pro Jeho věc a nechť se brzy ve své slávě vrátí. Kristus žije a my žijeme spolu s ním. Nyní i na věky. Amen
jektů. Který Vás představeno mnoho pro Na tomto setkání bylo nejvíce zaujal? tím světě, kdy celá modliteben a škol ve tře Projekty výstavby našich ního dne s celkocov pra ena během jednoho onč dok být že mů vba sta 00 USD. vými náklady přibližně 3 0 venské ASI mohlo být pro česko-slo Co z celého setkání by největší inspirací? SI, s Boží pomocí lidí, členů naší církve a A Obrovská motivace a vůle i. zem í naš tého dokončit dílo na a pod vedením Ducha sva Na co se val práci ASI v zahraničí? Jak byste charakterizo ? st je pro ni prioritou zaměřuje, která činno potřebným. Lidé jsou elizace spojená s pomocí ang Prioritou je misie a ev aby se jiní v jiných zeoběti, časové i finanční, ochotni přinášet vlastní nou zvěst spásy o Ježíši. mích dozvěděli tu nádher potěšilo? pobytu v USA nejvíce Co Vás osobně během lidí pomoci s Božím Pánu Bohu odevzdaných Upřímný zájem mnohých i. dílem v Evropě i v naší zem r
Odpovídal Radim Passe
Y F J P op r a d
YFJ Slovakia 2010 letný tréning evanjelizácie
V dňoch 11. 7. – 8. 8. 2010 sa 29 mladých ľudí vo veku 14–31 rokov z Čiech, Moravy a Slovenska zúčastnilo letného tréningu evanjelizácie s názvom „Youth for Jesus Slovakia 2010“. Základom tréningu boli tri vzájomne sa doplňujúce časti: teória v laviciach, práca v teréne a verejná evanjelizácia. Nechýbala ani spoločenská časť. Kamil a Anna Kreutziger za tým YFJ Slovakia 2010
Teória v laviciach Zámerom modulu „Teória v laviciach“ bolo pomôcť mladým ľuďom žiť s Bohom. Teda poskytnúť im potrebné know-how pre stretávanie sa s Ním ako nutný a nevyhnutný základ evanjelizácie. Tomuto cieľu slúžili predovšetkým predmety Biblia a Spiritualita. Dogmatika posilňovala vieru a dotkla sa v cirkvi často nepochopených tém ako hriech, zákon a milosť či ospravedlnenie z viery, ktoré by mohli ničiť vzťah s Bohom, a tým aj službu jednotlivcov. Etika rozšírila obzor v oblasti rozhodovania a Evanjelizačný cyklus učil potrebe systematickej evanjelizačnej práce. Záverečný predmet Identita odhalil prorocké korene adventného hnutia a nasmeroval mladých ľudí k zodpovednosti za splnenie poslania, ktoré ako adventisti v tomto svete máme. Vyučovanie prebiehalo v Kežmarku. Učiteľmi boli teológovia Roman Mach
a Jiří Pavlán, evanjelisti Petr Pimek a Marek Harastej a kazateľ Bohumil Kern. Práca v teréne Práca v teréne prebiehala na troch miestach: Poprad, Kežmarok a Spišská Nová Ves. Teoretický úvod zabezpečil René Metz. Mladí ľudia si vyskúšali prácu biblických pracovníkov „dom od domu“. Základom bola práca s dotazníkom, zisťovanie duchovnej otvorenosti ľudí a ponuka rôznych foriem štúdia Biblie (individuálne, v skupine, SKK, www). Ďalej roznos letákov, pozývanie na evanjelizačné prednášky a ponuka kníh z katalógu požičovne kníh. Tá funguje na princípe donášky kníh až do domu a vytvorenie opakovaného kontaktu s ľuďmi. Niektorým potrebným ľuďom boli knihy darované. V Spišskej Novej Vsi oslovovali mladí ľudia ľudí aj pred supermarketom a na verejných miestach. Celkovo bolo na troch miestach navštívených niekoľko tisíc domácností. Získaných bolo 113 kontaktov pre internetový alebo poštový kurz štúdia Biblie a 69 kontaktov pre štúdium Biblie s jednotlivcom alebo v skupinke. Tie budú overené a s potvrdenými záujemcami začaté štúdium. Prácou v teréne strávili mladí ľudia cca 50 hodín.
Verejná evanjelizácia Verejná evanjelizácia prebiehala vo verejných priestoroch Podtatranského múzea v Poprade a v CASD zboroch
5
6
Y F J P op r a d
prostredníctvom tohto projektu priblížili Bohu, objavili nové obzory a „dotkli sa neba“. Či skôr, nebo sa dotklo ich. V tom bol zámer projektu naplnený. Limity projektu sú v oslovení mladej generácie. Prednášky navštevovali predovšetkým ľudia stredného a staršieho veku, najmä ženy. Je potreba hľadať múdrosť u Boha, ako osloviť mladú generáciu a mužov. Prednášková činnosť projektu YFJ tento potenciál v súčasnosti nemá. Miestne zbory sa do projektu zapojili s chuťou a nadšením. Poďakovanie patrí všetkým spolupracovníkom, darcom, organizátorom a všetkým, ktorí sa akýmkoľvek spôsobom zapojili do tohto pilotného projektu ASI-CS. Osobitná vďaka patrí Pánu Bohu a jeho anjelom, bez ktorých by nič z toho, čo sme prežili, nebolo možné. Komentáre účastníkov Andy Mačincová: Bylo to naprosto úžasné…! Těším se na příští rok, nasbírala jsem hromadu úžasných zkušeností s Pánem Bohem! zahŕňala motiváciu, praktický nácvik, zosobnenie niektorých ilustrácií a výziev. V priebehu prednášok prebiehal modlitebný zápas. Súčasťou prednášok bola aj osobná skúsenosť Radima Passera, ktorá podporila celý cyklus. Priemerná návštevnosť bola nasledujúca: Poprad – 53 ľudí (z toho 13 priateľov), Kežmarok – 51 ľudí (10), Spišská Nová Ves – 40 ľudí (9). Prednáškovou a súvisiacou činnosťou strávili mladí ľudia cca 43 hodín. Kežmarok a Spišská Nová Ves. Do úlohy rečníkov bolo na základe „castingu“, ktorého sa zúčastnilo 20 ľudí, vybraných 9 mladých ľudí, najmladšia mala 14 rokov. Ostatní mladí ľudia sa v spolupráci s miestnymi veriacimi venovali organizácii prednášok (registrácia, technika, uvádzanie, hudba, tombola, rozhovory) a modlitebnej podpore. Prednáškový cyklus mal názov „Dotkni sa neba“. Bolo pre neho vybratých 16 evanjelizačných tém tak, aby aj v obmedzenom časovom priestore troch týždňov mohlo zaznieť adventné posolstvo. Prednášky boli aktualizované na základe skúseností s verejnou evanjelizáciou, doplnené o príbehy, ilustrácie a výzvy. Práca s rečníkmi
Spoločenská časť Spoločenská časť programu zahŕňala večerné zdieľania, športové hry a výlety do prírody. Mladí ľudia absolvovali 2 túry vo Vysokých Tatrách a jednu v Slovenskom Raji. Pobyt v prírode priniesol telesný a duševný relax, budoval lásku k prírode a obdiv k nášmu Bohu. Záver Projekt „YFJ Slovakia 2010“ bol v našej únii priekopnícky svoju komplexnou náplňou, konaním na troch miestach súčasne a nasadením mladých rečníkov. Mladí ľudia svoju úlohu zvládli na výbornú. Niektorí z nich uvažujú o štúdiu na Teologickom seminári. Mnohí sa tešia na ďalšie YFJ. A zrejme všetci sa
Anka Turcerová: Aj keď to nebolo dokonalé – ani nemohlo, lebo nič na svete nie je dokonalé, som s týmto programom spokojná. Som rada, že som mohla takto využiť tie 4 týždne. (…) Verím, že tento program bol prínosom či pre nás, pre zbory alebo ľudí z vonka. Robert Ichman: Děkuji Bohu za tuto úžasnou příležitost být s věřícími lidmi, pracovat s lidmi, kteří Boha neznají, pracovat dům od domu v pěkném prostředí. Hodnotím to celkově pozitivně. Kristy Butalová: Jednoznačne to bol mesiac, na ktorý nikdy nezabudnem a vždy naňho budem spomínať v dobrom. Veľmi ma obohatil a dal mi veľa do vzťahu s Bohom a tiež do vzťahov s ľuďmi. Získala som úžasných kamarátov a mohla som zažiť, aké je to nádherné, keď sa mladí (a všetci) ľudia naplno zapoja do práce, a zvlášť do práce pre Boha – a s Bohom. Zároveň som sa dozvedela veľa nového, a to nielen na doobedňajšej škole, ale aj na prednáškach. To, že som si mohla vyskúšať prednášanie, ma tiež veľa naučilo – akú silu ma modlitba aj to, že nezáleží na veku, ak človek miluje Boha a chce slúžiť, Boh ho môže použiť. Ako je napísané – „nech tebou nikto nepo-
7
Noemi Sovišová: Našla som nových úžasných kamarátov, spoznala som úžasných ľudí, zmenil sa celý môj život, môj pohľad na veci, môj vzťah k Bohu a moje jednanie a správanie.
hŕda pre tvoju mladosť, ale buď vzorom vo viere“ (1Tim 4,12) – naučila som sa nebáť sa postaviť pred ľudí, nebáť sa hovoriť o Bohu, že aj napriek svojmu veku môžem toho dosť urobiť... Terén mi dal tiež to, že za Boha sa nemusíme hanbiť. On sa nehanbí za nás, tak prečo by som sa mala ja? Získala som množstvo zážitkov, videla, ako pracuje modlitba, videla som rôzne reakcie ľudí, učila sa, ako ich osloviť a podobne... Som za to všetko Bohu veľmi vďačná, bola to obrovská skúsenosť. Ak sa bude niečo podobne robiť znova, rada prídem. Obohatilo ma to vo viacerých smeroch a budem na to veľmi dlho spomínať. Niki Janek: Jsem moc rád, že jsem se toho mohl účastnit. Jsem moc rád za všechny ostatní účastníky, kteří tam mohli být a které jsem mohl poznat. Za organizátory, učitele, za domácí, kteří si mákli, i za všechny sponzory, kteří podpořili tento misijní projekt. Taky jsem rád, že bylo cítit, že Boží Duch působí jak v terénu, na přednáškách, ale i v Kežmaroku mezi námi. (…) Tento projekt pomohl i mému duchovnímu životu. Děkuji za Boží působení a pomoc. Deniska Žůrková: Tento projekt mi dal touhu budovat s Bohem vztah. Víc číst, víc se modlit. Dal mi nové přátele, novou rodinu, kterou mám moc ráda. Přirostli mi k srdci i členové z popradského i gerlachovského sboru. Je mi po nich velmi smutno. Myslím, že bych tam vydržela být i celé 2 měsíce, ale říká se, že je dobré v nejlepším přestat. Snad na nic z toho nezapomenu a budu na to vzpomínat celý život! A snad pojedu i příští rok. Akorát mi bude líto, že tam nebudou Tatry. (…) Díky za všechno! Marek Pavlán: Děkujeme za ochotu něco takového pořádat! God bless you all!
Richard Haleš: Z YFJ si odnáším jiný vztah s Bohem a mnoho zkušeností. Když jsem na YFJ jel, tak jsem nečekal, že to bude tak silný zážitek. Nikdy bych nevěřil, že tak fungují modlitby, jak jsem zažil tady. V naší skupince ve Spišské Nové Vsi jsme měli hodně silné modlitební chvilky a potom to Bůh požehnal a bylo to úžasné. Lenka Kuzněcovová: Na začátku jsem měla dost obav, protože když jsem se dozvěděla, jaké tam budou podmínky, měla jsem strach, že je nedokážu splnit, a po týdnu budu muset pryč. Na konci mi to však dalo úžasnou zkušenost s Bohem. Celý sbor ve Spišské Nové Vsi nám ve všem pomáhal. Dávali nám zázemí, které jsem od sboru nečekala, a také jsem nečekala, že z lidí, které oslovíme, vůbec někdo přijde na přednášku. To byl pro mě zázrak.
Veronika Husárová: Projekt ma naučil veľa veciam, hlavne som si našla nové priateľstvá, prehĺbila som si vzťah s Bohom, naučila som sa slúžiť druhým ľuďom. Službu dom od domu som robila po prvý krát, takže to bolo pre mňa niečo nové, čo som objavovala a postupne som sa to musela učiť a myslím, že to bola pozitívna skúsenosť. Všetkým by som odkázala, že Pán Ježiš je to najlepšie, čo nás mohlo v živote stretnúť, a tým, že On za nás zomrel, nám daroval úžasný dar spasenia. A to lepšie po tomto živote ešte len príde. Vojta Haška: Čekal jsem, že tady budu dělat nějakou smysluplnou práci pro Boha a potkám tady lidi, kteří na tom budou stejně. Bylo to nad moje očekávaní. Ti lidé tady skutečně čas věnovali Bohu, mohl jsem vidět, jak se každé ráno modlí, studují Bibli a chtějí Boha poznat. Nejsilnější zážitek mám ze společných modliteb, kdy jsme se
hodom boli Spišské trhy. Pred odc rali na námestie, pretože vyb sa nezvye sm dve l ie Ma bed ba. poo dlit no Jed na Jurajova mo chu ma prekvapila zvlášt vyčajné nez čo nie e sm aby sme sa spolu modlili. Tro á, li, a druh aby nás ľudia sami oslovi tak chodil čajné prosby. Prvá bola, í s dotazníkmi. Ako som ľud dzi me ali ybr a v ili del roz sa e Mali sme . sm ne íme sled rob zažili. Ná l a pýtal sa, čo to zrazu ma jeden muž oslovi ík, azn splnenie a dot i a n ďm sba s ľu pro á bil a ro á Jurajova nezvyčajn prv nila spl sa to Tak or. ačovi kaktusov a pýtal spolu pekný rozhov šiel som k jednému predav Pri l. use ko nem ať čak o lasil, avšak dal mi niekoľ druhej som dlh l záujem požičať si ju. Súh ma by aj a či ov liu Bib dom l iesť číta či don som sa ho, , musí mu ju niekto k zdarma na jeden mesiac vša byť To to h. sí kní Mu k: vni ičo eno mi pož pod sti sme mali v našej žno mo éto tak l sne Bo Pre oš. sť. k nemu jeho kam si potom pro ňu prí al na seba kontakt, prišiel dáv mi ako ol , drg tým e, dzi mn Me nie je všetko. ma zbadal, prišiel ku otetovanými rukami. Keď e nato veľký svalnatý chlap s p , čo odo mňa chce a čo bud kol zľa sa to tu robím. Až som šky. čo , dná ma pre sa é l ýta lick a p bib a na í mň do azník a pozývame ľud dot íme rob že , mu žím sna , som sledovať. Vysvetlil Povedal som, že áno iša. Trochu ma zaskočil. Jež m luje mi mi veľ či on tal, aj spý že Potom sa ma al ma a povedal, Vtom pristúpil bližšie, obj ly. i si len sle mu my čí ca, Sta . srd sby ho sa z celé a vypočúva naše pro ako Boh mocne pôsobí miluje Ježiša. Je úžasné, dôverovať a prosiť ho. Maťo Písarčík
8
Y F J P op r a d
Tomáš Plechatý: Líbila se mně Teorie v lavicích. Předměty Bible, dogmatika, etika i spiritualita (o hledání vlastní cesty k Bohu) vnímám jako velmi užitečné, stejně jako přednášku o evangelizačním cyklu, kterou by bylo dobré rozšířit na sbory. Byl jsem vybrán jako jeden z řečníků, takže jsem nebyl tak často v terénu jako ostatní. Ti chodili většinou každé odpoledne dům od domu a rozdávali letáky, dotazníky a pozvánky. I to jsem párkrát absolvoval a byl jsem z toho nadšený. Onďo Štelbacký: Čo ma najviac oslovilo, bola jedna modlitba, ktorú som absolvoval s Jurajom. Modlili sme sa za ľudí, s ktorými sme robili dotazníky, aby tiež prišli na prednášky. Modlili sme sa 45 min, čo je môj rekord, ale zistil som, že tie modlitby boli naozaj vypočuté. To ma naučilo viac dôverovať Pánu Bohu a viac sa mu odovzdávať na modlitbách, čo je pre mňa veľmi silné.
drželi za ruce a bylo cítit Boží přítomnost. A něco jsem si uvědomil i na přednáškách: Když se začalo mluvit o sobotě a viděl jsem, že posluchači sedí jak přibití, že to skutečně vnímají, pochopil jsem, že pravda se nemusí do ničeho „balit“, ale může být předávána čistě taková, jaká je.
Miška Guzanová: Prvý krát v mojom živote som robila rečníčku. Na začiatku, keď som mala prvú prednášku, som mala veľký strach a trému a veľmi som sa bála, a tak som sa modlila k Bohu, aby – ak je to Jeho vôľa – mi dal pokoj a aby On skrze mňa hovoril, pretože som vedela, že ja to sama nezvládnem. Tesne predtým, ako som mala nastúpiť, do mňa vstúpil taký pokoj, že som bola úplne kľudná a cítila som, že nie som na tom pódiu sama, že je tam so mnou Boh. Richard Mokroš: Být jedním z řečníků byla pro mne velká výzva a jsem vděčný Pánu Bohu, že to, co mě dal do vínku, mi pomohl tady uplatnit a použít. Snažil
jsem se do toho dát všechno. Při přednášce o druhém příchodu jsme se s Ankou dohodli tak, že ten závěr se naučím nazpaměť, že nebudu používat poznámky a že udělám takový krok do neznáma. Že z toho stupínku, z té kazatelny sejdu a půjdu mezi lidi, mezi lavice. Opravdu jsem to tak udělal. A když jsem se nakonec zeptal, kdo chce mít jistotu, že až se Ježíš vrátí, že nebude muset zemřít, tak zvedli ruku úplně všichni, co tam byli. Byla to pro mě velmi silná chvíle. Uvědomil jsem si, že nezvedají ruku proto, že jsem to řekl já, ale že pochopili poselství té přednášky. Už jsem mockrát mluvil k lidem, ale ještě nikdy jsem k nim nemluvil o Božích věcech. To není o tom, dát ze sebe to nejlepší, ale dát se Pánu Bohu k dispozici. Když jsem šel na stupínek poprvé, cítil jsem se hrozně, ale říkal jsem si, že v tom nejsem sám a nejde o mne, ale především o působení Ducha svatého. To působení Ducha jsem pak poznal: Když jsem něco říkal, bylo v místnosti hrobové ticho, jako by snad ani nikdo nedýchal. Skúsenosti z terénu Richard Haleš: Můj nejsilnější zážitek z YFJ byl, když jsme s Kubou šli roznášet letáky na ulici, pozývat lidi na přednášky a vyplňovat dotazníky. Hned první člověk, kterého jsem oslovil, byl pán, který byl původním povoláním horník, ve svém životě ztratil téměř všechno, ztratil smysl života a život ho přestal bavit. Měli jsme spolu rozhovor, ve kterém mi říkal, že se s ním rozvedla manželka, děti odjely do zahraničí a většina jeho kamarádů už umřela. Přemýšlel nad tím, že by spáchal sebevraždu, že by to tu skončil, protože neví, proč by tady měl dále být. Za tohoto pána jsme se všichni hodně modlili. Ten největší zázrak podle mne byl, když potom přišel na přednášku. Má půjčenou knížku Bůh před soudem, do které se začetl, a zalíbila se mu. Tento příběh však měl pokračování v tom, že ho pak potkala Lenka a následně přišel na přednášku Radima Passera. Z přednášky odešel s pocitem uspokojení, v klidu, až měl slzy v očích, a řekl, že určitě přijde znovu. Nechal nám na sebe kontakt. To byl největší zázrak, který jsem tu viděl. Niki Janek: Byli jsme v terénu. Zazvonil jsem na zvonek a vyšla starší paní. Začal sem jí klást otázky z dotazníku, ona odpovídala a byla tím velmi zaujatá. Proto
9
r! Vykládala bere jeho život zcela nový smě í postavení. Manžel jí fesn pro í ouc sice neved a mu měl em Boh s lepá jsem mu, že vztah ačalo to zcela obyčejným zak frontaci s lidmi, řešení obykon zajistí její ale í, iděl záv ečen ezp e zab ulic lní tů eriá zajišťuje mat ním na dveře jednoho z by ela domů ház přic Sice ů… blém pro otn ! Živ í vyčejných jsem mu něco mnohem cennějšího Mládeže v Popradě. Ten den ěná informacemi pln pře zato ale , ená že Bůh mu znič í, vykonávat rovnanost, radost a ujištěn šla společně s Jarou Bielikem co manželovi velmi to, bylo To y. žitk zcela zoua zá Pán u. ou e za seb dává obrovskou hodnot práci „dům od domu“. Měli jsm žíval hlubokou samotu. Od Pro lo. en Boáze hod sch em h nejs ytýc už já odb fale vykřikl: „Ale al spousty krátkých, často rychle áctileté dcery se také nedočk připatn ůže jeho nem e vu kám zno pot mě li š jest Ježí , žího přijetí! rozhovorů a já si už zoufala nenávidí. Během ho že , mu a řekl to – ně tak příz že , skutečně dá jmout!“ Oponovala jsem mu aspoň jednoho člověka, kter ý , že raději bude pít řikl vyk pán ru bě. ovo dlit rozh mo k í vztahu s Je není, a následně jej vyzvala znovu odenajevo touhu po prohlouben Ježíšovu krev, než by se mu se modlit Otposlední i měl e jsm y a m al úst Muž si okamžitě klekl a začal ubíh jeho Čas žíšem. chvíli se rozplakal a z V tu al. vzd následovala bu, lších dlit z da y mo jedn nčil čenáš. Když uko hnu nesprapůl hodinu. Klepali jsme na vyšly zdrcené nadávky na všec álila jsem u. Chv . věk ho bou dní dlit mo stře u pán svo jsem já se dveří a otevřel nám . Vše to dával za žívá pro ou kter st, lno ved u lásku rno d zanedbale, Boha pro jeho dobrotu a nesmí Jeho vzhled působil poněku ve byl zapálený katolík, ale Dří u. Boh vinu itého přib poše ní Ježí prv k nám, vzpomínala jsem ucítili jsme závan alkoholu. Na ost z něj udělala Božího vzboušen zku m tato k ná u astlásk z vl ě Jeho za cen na kříži a děkovala mu velká prázdhled vypadal zdrceně, znechu řence. V jeho srdci se zračila vali . smí řeči a vy do ali pliv tedy m lidé s ní něj se e ve chvíli, kdy na tomu, že by ního života. Dali jsm nota. Nedokázala jsem věřit o nebeského ku našeho hoř jeho se mu. A on přesto prosil svéh Po Jaro pánovi položil první otáz il. ouž net etí přij ím Bož po Pán cí. sné ujištění věří ke Otce, aby jim odpustil! Jak úža dotazníku, která zněla, je-li pán i jsme se v rozhovoru dostali pláč kém dal, dlitbách mo a do ne, ich že předBoží lásky k nám! Po naš okamžitě horlivě odpověděl, la obyčejným věcem. Pán nám zce z cetal, zep nám al Jaro kov se ž a dě e Kdy ve svém nás muž chytil za ruc že se Boha sám zřekl. stavil vše, co vlastníma rukama i. cem děl, ově emo ný odp o, vně stal ovli ě tak siln se lého srdce. Byl z jakého důvodu žil, aby druzí viděli, že Tou l. tovi zho bytě , vit, nitř strá dov čas zval kém čase Chtěli jsme s ním ještě nějaký že kvůli práci, a okamžitě nás není naprosté nemehlo. Po něja snil. Poté, co čtvrt hodiny i obja měl e lépe jsm aci íli situ hu chv u kni svo v tu ovi už nám pán ale aby se nám podařilo darovat slovy, že už l jeho příběh nás usadil ve své kuchyni, zača zpoždění. Loučil se s námi se Velmi nás potěšilo, že . dem sou d pře Bůh a do ci prá chvíle a že é til ztra emn em příj rok tak , išťoval nás o tom, jak před dlouho neprožil muž knihu přijal s radostí a uj Vyt. nají ž jsme vynou Kdy žád á. řilo uvít oda rád se i a nep velm štěv dnes se mu nás znovu tě začne číst. Naše náv mži oka ji že tili pus pro zcela nový zněla kládal nám, že ho před rokem cházeli ze dveří, díval se na nás ala ke konci a v mé hlavě stále ylov sch Pra let. et j přímo des z ně ch ost sí dozvědět z práce, ve které dělal celý muž. Jeho tvář zářila, rad myšlenka: „Tento muž se mu ý kter m, otce m svý se ě Pán mi docoval totiž společn sálala. o tom, že Bůh ho nezavrhl!“ d rokem šel tomuto při vět ních sled konkuroval řediteli firmy. Pře Jsme pevně rozhodnutí, že z po a Jedn rál. konale nah potoho využil itel ému Řed nov k u. čas hod í t důc ova nen do li, věn otec zřek eme jeho muži chc zněla: „Všichni se mě ení louč byl Pán se a. ání i syn til vzd ode rád.“ V tuto a společně s otcem propus znání Božího charakteru a k jediný, kdo by mě ještě měl al zlív a za člocen o zdr tent i ě velm práv la mu, že z této skutečnosti Ježíši. S Boží pomocí může chvíli jsem neváhala a povědě Bohu. Za a začít nový, ný, jedi je Bůh propuštění z práce samotnému tože pro věk odevzdat svůj život Ježíši vy, oba nemusí mít tože trávil Pro . ohé Bohu byla mn po til ha ztra ne! tou rok řek Jeho ný nez t. jedi ten smysluplný živo kdo se jej nikdy nezřekl a ani z jeho života né lidbod svo než přeže více mu Co o á. néh veškerý čas doma, ztratilo se teln jasně zna Začala jsem tohoto nešťast si l ada Přip nil alo. změ lňov aby nap etí, o pokoji všechno, co by ho ské rozhodnutí Bůh potřebuje, svědčovat o Boží lásce, přij lo jevi pro to se ání jedn me jeho a získává zbytečný. V náš život? a vyrovnanosti, které od Boh nosti a poo tom, že ho uzavřeností, pocitem méněcen jsem ala čov svěd Pře darem. pitím. Jeho Andrea Mačincová odevzdá, natřebou redukovat problémy když Bohu svůj život znovu a sam a On it. váž a stal manželka si ho pře
Z
jsem jí také dal pozvánku na sérii evangelizačních přednášek „Dotkni sa neba“. Bylo vidět, že ji to zaujalo, a tak jsem vytáhl leták Půjčovna knih zadarmo. Začal jsem jí ukazovat knížky a vysvětlovat, že stačí zavolat. Pak mne napadlo, že bych jí mohl něco říct o knížce Bůh před soudem. A tak jsem o ní začal mluvit, že je to knížka, která by nám měla pomoct
pochopit, proč je tolik trápení, protože mnozí lidé tvrdí, že když Bůh je láska, tak by se na tolik utrpení nemohl dívat. A ona zase pozorně naslouchala a pokyvovala hlavou, a tak jsem si říkal, že to jsem asi trefil dobře. Leták jsem jí nechal a dal jsem jí též kalendáříky, byla ráda. Pak mi ještě ukazovala dvě velké Bible, které měla doma, jednu českou a jednu
slovenskou. Pak se s ní dal do řeči Kamil a ona mu říkala, že má hodně trápení, že jí umřeli syn, dcera a manžel v průběhu 1,5 roku. Byli jsme z toho dost zdrcení. V tu chvíli mi došlo, že k tomu, abych jí ukázal knížku Bůh před soudem, mě vedl Duch svatý. Tuto knihu jsme jí tam nechali a tato žena nám velice děkovala za návštěvu.
10
p r ojekt Č L E N O Vsv É ěAte S I mV bAiKbCle I
P
Ve dnech 12. 2. – 19. 3. 2010 bylo pro 8 000 obyvatel města Sedlčany a dalších 22 000 obyvatel přilehlých vesniček kázáno 26 evangelizačních přednášek série Světem Bible.
řednášky probíhaly 5× týdně (pátek, sobota, neděle, úterý, středa). Průměrná účast byla mezi 60 až 80 lidmi, z toho bylo 40 až 50 přátel. Nejvíc lidí bylo na 8. přednášce, jejímž tématem byla má osobní zkušenost (přišlo 107 návštěvníků). Nejméně bylo na 2. přednášce o znameních konce světa (asi 55 lidí). Poslední přednášku o nebi si nenechalo ujít přes 80 lidí. Na výzvu ke křtu přišlo dopředu 15 lidí a dalších přibližně 15 lidí vyjádřilo touhu pokračovat ve studiu Bible. Mezi těmito lidmi je i několik upřímných katolických rodin s téměř deseti malými dětmi. Bylo fascinující vidět, jak náš úžasný Bůh s těmito lidmi pracuje, jak mění jejich srdce i jak přijímají pravdy Božího slova včetně Da 7 a Zj 13. Mnozí z těch krásných lidí, kteří se rozhodli pro křest,
pochází rovněž z katolického prostředí. Pán Bůh vše obdivuhodně vedl. Přednášky navštěvovali i faráři: jeden z katolické církve, který přestal chodit po přednášce o sobotě, ale ostatní upřímní katolíci chodili až do konce; a druhý z metodistické církve, který přišel na většinu přednášek a má zájem o další setkávání. Avšak i s tím katolickým panem farářem zůstáváme v přátelském kontaktu. Je to Boží dílo, my jsme pouhé nástroje a Bůh podivuhodně koná. I pro mne a celý organizační tým to byla nádherná zkušenost, která ukázala, že i v Evropě včetně ateistického Česka je možné konat veřejné přednášky. Jak řekl apoštol Pavel: „Nic jsme nezamlčeli a zvěstovali jsme s Boží pomocí a laskavým způsobem celou Boží pravdu pro tento čas.“
Světem Bible Radim Passer
v Sedlčanech Otázky: 1. Jaké programy/akce předcházely samotné sérii evangelizačních přednášek? Jednalo se o mostové programy, kolportáž a velmi důležitou službou byla práce dům od domu s pozýváním lidí na biblické přednášky. 2. Co vás v průběhu evangelizační kampaně nejvíc překvapilo? Nejkrásnější zkušeností a také odměnou pro nás, organizační tým, byla práce Ducha svatého s jednotlivými lidmi. Bůh nás používal jako své nástroje vykonávající svěřený úkol, ale měnit lidská srdce je ve výhradní kompetenci Božího ducha. 3. Měl jste možnost navštěvovat lidi, kteří přicházeli na přednášky, v jejich domácnostech? Poprvé ve svém životě jsem díky milosti Boží mohl zakusit i tuto krásnou zkušenost. Lidé, kteří poznávají pravdu, prožívají své vnitřní zápasy, a tak žádná evangelizace nemůže přinášet dostatečné ovoce bez návštěv. Lidé se potřebují svěřit a také hledají odpovědi na své vnitřní zápasy. Společně jsme se modlili a Bůh nám dával moudrost při hledání odpovědí na jejich dotazy. 4. Jak se dále na Sedlčansku pracuje? Chtěli bychom v kraji pracovat dlouhodobě. 25 až 30 lidí studuje pravidelně Bibli, někteří z nich udělali rozhodnutí ke křtu a někteří již byli pokřtěni. Jsme za tyto krásné zkušenosti Pánu Bohu vděční. Je založen jeden sbor ve Štětkovicích a v Sedlčanech skupinka. Pracují zde kromě kazatele i bibličtí pracovníci, kterých je momentálně šest. Rádi bychom na Sedlčansku zakládali i další sbory.
p r ojekt sv ě te m b i b le
Světem Bible v Jevíčku a Roubanině Milan Žůrek Jevíčko
V
šichni, kdo jsme se do projektu zapojili, jsme laici. Většina z nás měla zpočátku zábrany a ostych z veřejného projevu. Možná i proto jsme se první běh semináře rozhodli uspořádat v domácích skupinkách. Tak jak nám to lidé, kteří s tímto projektem již pracovali, doporučovali, celý program jsme začali modlitební přípravou a přemýšlením, koho na přednášky pozveme. Modlili jsme se za naše spolupracovníky, sousedy, kamarády, známé a také za ty, kteří z různých důvodů společenství věřících opustili. Všichni lidé, kteří se nakonec přednáškového cyklu zúčastnili, mezi nás přišli na základě osobního pozvání toho, kdo k nim měl nejblíže. Nejmladší účastník semináře měl 21 let a nejstarší paní je již několik let v důchodu. Program běžel souběžně na dvou místech (Jevíčko a Roubanina). Scházeli jsme se 2× týdně. V každé skupince jsme se ve vyučování střídali. Zpočátku jsme měli strach, jestli budou lidé ochotni 2× týdně někam chodit a jestli si my dokážeme zorganizovat čas, abychom to všechno zvládli. Byli jsme mile překvapeni, že nikomu z návštěvníků přednášek nedělalo problém téměř tři měsíce po sobě pravidelně 2× týdně chodit k nám „na návštěvu“. Líbila se mi slova jednoho z účastníků: „Když se mě doma ptají, kam jdu, tak jim odpovím: Vy máte své záliby a já mám taky koníček, kterému věnuji svůj čas.“ Nyní, když připravujeme další běh semináře, počítáme již se třemi setkáními v týdnu. Vnímáme, že nás najednou potkává mnohem víc těžkostí zdánlivě bez logických důvodů. Ale paradoxně i problémy, které přicházejí, nás utvrzují v tom, že to, co děláme, je správné. Jaký byl výsledek? Po absolvování semináře se z jedné skupinky rozhodli
dva lidé pro křest. S Ilonou jsme se setkali někdy před 6–7 lety. Navštěvovala tehdy nějaký seminář a následně byla naším bývalým kazatelem vyučována biblické pravdě. Po nějaké době vyvrcholily neshody v jejím manželství rozvodem a poté, co si našla jiného partnera, její zájem o náboženství opadl. Jedna naše sestra s ní byla po celou dobu v přátelském kontaktu, a když jsme rozeběhli projekt Světem Bible, tak ji i jejího nyní již manžela pozvala. V té době jejich manželství procházelo krizí. Na jejich proměně jsme mohli s úžasem sledovat, jak mocně Boží duch působí. Dnes s přibližně půlročním odstupem jsou oba pokřtěni a aktivně se zapojují do našeho sborového života. Jejich dcerka se přirozeně začlenila mezi naše děti. Oba dva se s radostí a nadšením zapojili do příprav dalšího běhu semináře Světem Bible, na který chtějí pozvat své známé. Do druhé skupinky začal chodit syn věřících rodičů, který během dospívání zatoužil poznat, jak vypadá svět z druhé strany. V našem sborovém společenství nám scházel a pravidelně jsme se za něho modlili. Nevím, do jaké míry jej ovlivnil program Světem Bible, modlitby rodičů i sborového společenství a přátelství dalších, ale mocný a laskavý Bůh skrze svého Ducha v něm způsobil změnu. Začal pravidelně a aktivně navštěvovat shromáždění a společně s Ilonou a jejím mužem byl na přelomu června a července pokřtěn. Ihned se rozhodl pro účast v projektu YFJ v Popradu a část prázdnin tak strávil společně s dalšími mladými lidmi při evangelizaci. Vrátil se s nadšením a touhou sloužit Pánu. Jistě není překvapením, že i on je nyní součástí týmu, který připravuje další běh tohoto multimediálního evangelizačního nástroje. Možnost zapojení do tohoto projektu vnímám jako velkou přednost. Sám pa třím mezi lidi, kteří raději cokoliv udě-
Co nám přinesl program Světem Bible „Všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu.“ (Fp 4,13) Jana Trčková měli Jako malý sbor uprostřed přírody jsme nový si t ouše vyzk t jedinečnou příležitos pro způsob předávání „přítomné pravdy“ byli jsme í olen zašk ím prvn Při . dobu ní dneš být l moh by že velmi nadšení a tušili jsme, i pro přínosem nejen pro lidi okolo nás, ale try. a ses y bratr jené zapo do programu Dalším krokem byla naše účast na „sou vomoti nás středění“ v Kroměříži, které odli valo a nadchlo natolik, že jsme se rozh i všem se JÁ čké mali své dát Pánu Bohu bení zaslí jeho na se lehli a spo stmi slabo Cíl byl o svatém Duchu pro poslední dobu. dvou na hned ram prog t jednoduchý – rozje ea v J ně bani Rou ičce vesn lé místech, v ma u. víčk S velkou vděčností musím říci, že se ou Boží nám to opravdu podařilo. Nekonečn h našic m běhe již t vidě li moh milost jsme jsme ím dšen S na rav. příp ních liteb mod nepozorovali, jak někteří mládežníci nevy ner part řící nevě jak u, chali jedinou přednášk jak oj, post ítavý odm svůj í měn y jedné sestr a visí životem bičovaní lidé hltají Boží slovo na želé man na rtech přednášejícímu, jak Pána hranici rozchodu, díky lásce a oběti ale svůj, n neje t – živo nový ázejí Ježíše, nach ý. lečn i spo ence Přednášky vyvrcholily začátkem červ mlatří křtem – víry veřejným vyznáním velikou dých lidí. Máme z toho samozřejmě že ani , jeme omu uvěd si veň záro ale st, rado mi. Ve nutý netk nás tento program nenechal ili. sblíž i velm se jsme ství sborovém společen díle m Boží na ce a prá lidí ých Nadšení mlad u nám dodaly mnoho odvahy a síly, ktero ostí. činn jinou t bychom těžko mohli získa li, nás A útoky Nepřítele, které jsme pociťova vné sprá na jsme že , v tom ly jen utvrzova cestě. poVšemohoucí Bůh nám zaslibuje vše íms upř li moh mu hom třebné k tomu, abyc to toho ě pevn se me Drží žit. slou em ným srdc zahá ho zaslíbení a plni očekávání zanedlou . Bible em Svět jíme druhé kolo programu
lají, než by měli veřejně něco prezentovat. S pokorou a bázní si uvědomuji, že při evangelizaci spolupracujeme s Bohem a Jeho posly a to, co se potom stane, se občas vymyká běžnému lidskému chápání. Nemožné se stává možným.
11
12
PILOTNÍ PR OJEKT ASI
Kus našeho srdce zůstává v Africe
Ve dnech 24. 5. – 16. 6. se misijní tým ASI-CS zúčastnil zahraniční misijní cesty v Tanzanii, v oblasti misijní stanice Kibidula Farm. Záměrem bylo pomoci místním věřícím s veřejnou evangelizací, stavební činností a získání nových misijně zapálených spolupracovníků z řad členů ASI-CS. Na těchto stránkách najdete nejen výpovědi některých účastníků této výpravy, ale i místních pracovníků, kteří znají všechny stránky misijní práce mezi domorodými obyvateli. Jmenuji se Watson Kivowele a jsem domorodý misionář. V Kibidule pracuji jako učitel a koordinátor misionářů. Mám jednu ženu a čtyři děti, které chodí do školy. Já sám se také vzdělávám. Mým cílem je i nadále studovat, abych dobře kázal, abych dobře překládal a abych dobře vyučoval. Tyto tři věci mi leží na srdci a v tom bych rád i v budoucnu Bohu dobře sloužil. Úkolem, který přede mnou leží v mé každodenní práci, jsou návštěvy. Mám motocykl, na kterém navštěvuji laické misionáře v Kibidule, ale i na vzdálenějších místech, do kterých jsme vyslali misionáře. Na některá z nich není jednoduché se dostat autem a musíme tam létat letadlem. Lidé tady mají mnoho potřeb. To nejdůležitější, co lidé potřebují, je vzdě-
lání. Lidé nemají tištěné materiály. Když chtějí poznat biblické učení, musí jít do modlitebny a poslouchat kazatele. Doma svoji Bibli nemají. Chtěli bychom, aby si Bibli a materiály mohli číst doma. Dalším problémem jsou chudé podmínky. Naši lidé nemají prostředky, za které by si Bibli mohli koupit. Velkým problémem jsou také vdovy; v těchto oblastech máme hodně vdov a mnoho sirotků. V těchto jejich materiálních potřebách se jim také snažíme pomoci. Ale vážnější jsou problémy duchovní, které vycházejí z toho, že lidé nemají dostatek Biblí. Je zde mnoho čarodějů. Kdybych mohl Boha požádat o splnění jednoho přání, bylo by to, aby poslal svého Ducha svatého a jeho anděly, aby chránili oblasti, kde žijeme, aby lidé pochopili moc Boží, protože čarodějnictví ve vesnicích je velký problém. Jednu vesnici jsme už museli opustit, protože v ní mělo mnoho lidí démony. Lidé obviňují jeden druhého a psychicky se hroutí, protože je ovládají
démoni. Ale poté, co jsme s nimi mluvili, se někteří vzdali své víry v démony a uvěřili, že je třeba následovat Ježíše. Tito lidé nám pak potvrdili, že když se modlí k Bohu, získávají sílu démonům odolat. Jmenuji se Valentina Stiskalová. Jsem z Českých Budějovic, kde jsem v roce 2000 založila telekomunikační firmu s nynějším názvem telekomunikace.cz. Mým úkolem v Tanzanii bylo předčítat z Bible. Viděla jsem zde obrovskou radost a nadšení lidí, kteří nemají žádné materiální zabezpečení, nic nevlastní, ale dokážou se radovat z toho největšího daru, který jsme dostali, a tím je dar života. S nadšením jsem se dívala na to, jak se lidé pod vlivem Ducha svatého měnili, jak přijímali Pána Ježíše do svých životů, aby mohli být také zachráněni pro věčnost.
13
Jmenuji se Jason fournier, jsem z Kanady a žiji tady s mojí ženou Antoinette a našimi třemi dětmi Twelissou, Emily a Charlotte. V Kibidule žiji od roku 1992 a svatbu jsme s mojí ženou měli v roce 2001. Všechny naše děti se narodily tady. Proč jsem v Kibidule? Abych hlásal evangelium Ježíše Krista a ohlašoval jeho příchod. Součástí toho je, že tady máme misionářskou školu, kam přijímáme studenty dvakrát ročně na čtyřměsíční kurz. Každým rokem máme dva kurzy a z přibližně 25 studentů po ukončení vybereme ty, kteří jsou pro tuto práci vhodní, a najmeme je jako misionáře. Jdou do vesnic, které ještě nezasáhlo evangelium, a pracují tam dva, tři, čtyři roky, tak dlouho, jak je třeba, než tam vybudují skupinku věřících. Doufáme, že tímto způsobem pokryjeme celou zemi poselstvím evangelia. Když jsem sem před téměř osmnácti lety přišel, vůbec mě nenapadlo, že tady zůstanu tak dlouho. Ale Bible říká: Vše, co děláš, dělej celou svou myslí. A proto zde pracuji, jak jen mohu, a cítím že mně Bůh žehná. Budu tu tak dlouho, jak mě tu Pán bude potřebovat. Až přijde čas se stěhovat, jistě mně to nějakým způsobem ukáže, ale do té doby zůstanu tady. Za ta léta proběhlo v Kibidule mnoho změn: postavili jsme
domy, školy, kafetérie, postavili jsme modlitebny, udělali jsme hodně pro to, abychom zlepšili infrastrukturu, a právě nyní stavíme druhé letadlo. Jedním z mých snů je, že sem dostaneme lékaře, aby se mohlo posílit naše zdravotní dílo, protože to je opravdovou potřebou. Zdravotní dílo je pravou rukou evangelia, je to způsob, jak se dotknout srdcí lidí, zvláště když se dostanete do vesnic daleko od silnic. Právě tam je lékař zvlášť zapotřebí. Jedním z mých snů je vrátit se znovu ke zdravotnímu dílu ve vzdálených místech této země. Jmenuji se Antoinette fournier. Narodila jsem se v jižní Africe. V roce 1999 jsem odjela do Riverside v Zambii, kde jsem dva roky učila v domácí škole, ale nebyla jsem si jistá, jakým směrem se bude ubírat moje budoucnost. Cítila jsem volání Pána následovat jej jako misionářka, ale také jsem chtěla pokračovat ve svém studiu, vdát se a podobně. A tak jsem odjela domů, ale ve svém srdci jsem neměla pokoj, protože jsem věděla, že Pán má pro mě svůj plán. Vnímala jsem volání vrátit se do Keni, abych pomáhala s vyučováním nově obrácených Masajů na úrovni základní školy, a když jsem se rozhodla, že přijmu toto volání, do mého srdce přišel obrovský pokoj. Najednou jsem věděla, že Pán má pro mě práci, kterou mám dělat. Samozřejmě to znamenalo, že když se stanu misionářem na plný úvazek, že se nikdy nevdám, nebo alespoň ne v dohledné době. Ale já jsem to všechno vložila do Božích rukou. Na své cestě do Keni jsem se musela
na týden zastavit v Tanzanii a tady jsem potkala Jasona. Bylo to právě tady, v domě, kde teď žijeme. Máme šťastné manželství už téměř devět let a byly nám dány tři dcery: Twelisse je sedm, Emily čtyři a Charlottě budou v červenci dva. Pán nám bohatě žehná, učíme se o lidských charakterech a rozvoji v našich vlastních životech. Pocházím ze zcela rozdílného prostředí než můj muž a musím se toho tolik naučit, ale Pán mi na této cestě pomáhá. Vždy říkám, že já osobně potřebuji misijní pole více, než misijní pole potřebuje mě. Pán mě opravdu dává do školy, aby mě vycvičil, vychoval. Je pravda, že někdy nám chybí to, že nemůžeme jít do malého pěkného kostelíka, že nemáme pěknou sobotní školku pro děti, někdy nám chybí dobré jídlo, někdy nám chybí naše rodina – babička, dědeček, ale máme zaslíbení, že když zůstaneme věrní Bohu, že nás požehná a že nám přinese více štěstí, než co jsme si kdy mohli představit. V našem misionářském životě je někdy třeba velkých obětí, ale jistě je to nám i druhým ku prospěchu. Jmenuji se radomír Steinert, jsem tajemníkem česko-slovenského ASI a koordinátorem této misijní cesty. Projekt se připravoval od poloviny roku 2009. Akci jsme rozdělili na dvě činnosti: Tou hlavní bylo připravit evangelizační přednášky pro místní obyvatele
14
PILOTNÍ PR OJEKT ASI
a pak jsme chtěli získat zkušenost se stavbou typu „one-day-church“ a pomoci vybudovat modlitebnu a rozšířit místní školu. Kibidulu jsme vybrali proto, že je zde možnost jezdit opakovaně každý rok. Můžeme se zde vracet a uvědomovat si, jak zde Boží práce roste. Navíc vidíme další možnosti, jak těmto lidem pomoct. Osobně bych viděl jako dobré, kdyby zde lidé měli k šíření evangelia rádio –
to je oblast, kterou znám a ve které jsem určitou dobu pracoval. Smyslem letošního prvního ročníku misijní cesty bylo přivést sem členy ASI i církve, aby se seznámili s tím, jak funguje misijní stanice, aby poznali, jak vypadá život běžných lidí v Tanzanii a aby to mohli konfrontovat se svým životem u nás v Evropě. Člověk je tady také každý den vystaven rozhodováním, jak projeví své křesťanství, ať už ve vztahu k dětem, kterými je neustále obklopený a kteří nemají potřebné oblečení, i když je tady večer pět šest stupňů, tak ve vztahu k ostatním obyvatelům, kteří nemají mnohdy ani to, co bychom považovali za základní. Je mnoho otázek, na které potřebujeme nalézt odpovědi a které si při našem evropském způsobu života vůbec nepokládáme. Ty děti, přestože nic nemají a je jim zima, jsou úžasně šťastné, vděčné a pokorné… Pokud nezkusíte s těmi lidmi žít a nebudete cítit jejich potřeby, nemůžete jim porozumět. Tohle je třeba zažít na vlastní kůži.
Jmenuji se Bill Ross, pocházím ze Severní Karolíny. Jsem tady asi rok a půl. V Severní Karolíně jsem pracoval v malé firmě, která staví domy. Měli jsme tam krásný život, stále ještě máme v horách dům. Žili jsme ten dokonalý americký sen, měli jsme tam skvělý sbor, zvířata, psa, kočku, slepice, dvě auta, dobrou práci, vše, co jsme si jen přáli, ale chtěli jsme dělat pro Pána něco víc. Cítili jsme to jako naši zodpovědnost z Písma, kde jsme voláni, abychom sloužili, ať už je to doma, nebo v zahraničí. Uvědomili jsme si, že je jen málo lidí, kteří se rozhodnou jít dělat misijní práci za moře, a byl to krok víry, před kterým jsme stáli. Rozhodli jsme se jít do Afriky do Kibiduly, protože tady hledali stavaře a to je to, v čem mám zkušenosti. Posledních osm měsíců žijeme programem Modlitebna za jeden den („oneday-church“). Je potřeba postavit tolik modliteben, a my nemáme kromě Jasona a mě nikoho, kdo by tuto práci mohl dě-
15
lat. Zatím jsme postavili asi 40 modliteben, ale dalších 100 bychom chtěli postavit do konce roku. Naši přátelé z České a Slovenské republiky byli skvělým přínosem misijnímu dílu. Já osobně jsem zažil krásný čas s Richardem, který mi byl skvělým pomocníkem a společníkem po cestě. Každého večera jsme současně v pěti vesnicích kázali, sdíleli se se Slovem Božím. Každého večera jsme měli dohromady ve všech vesnicích více než tisíc posluchačů. Máme naději, že jednoho dne uvidíme tyto lidi v Božím království. Jsem ruda reitz a pracuji v o. s. Maranatha v projektech sociálně-humanitarních. Do Tanzanie jsem jel proto, abych se zúčastnil staveb modli-
tebny a školy. Velkým překvapením pro mě bylo, že konstrukce, která je z kovu, se dá postavit během jednoho dne, zatímco obezdění stavby z cihel trvá dalších 14 dnů a ještě týden zaberou práce na vnitřní omítce (zdi se musí omítnout dosti silnou vrstvou malty, aby se zahladily všechny nerovnosti). Cihly jsou totiž velmi hrubé a nepřesné (mají „africké parametry“). Jsou ovšem zdarma, protože je připravili sami členové budoucího místního sboru. Nová pro mě byla i spolupráce s Afričany. Musím uznat, že jsou velmi šikovní, jsou sice zvyklí na vlastní systém, mají svůj postup práce, svoji technologii a pracují svým tempem, ale konečného výsledku také dosáhli.
Sobota 12. 6. KŘeST slova. Ruda promlouvá ke Ráno kážeme o moci Božího . na novou cestu života s Kristem křtěncům slovy: „Vstupujete t vidě e žem mů ku….“ Všichni On bude s vámi na každém kro Po slibu křtěnců se ubíráme o. téh sva ha Duc ce výsledek prá leímajíce se kolem ramen pok k řece. Vytváříme kruh a obj Na í. duš bě. Ruda pak křtí 39 káme do prachu cesty k modlit u Božích rodinách: Jedna je dvo o oří Hov . konci má proslov obě se radují z nových bratrů v nebi, druhá zde na zemi a obě Boží rodiny setkají a spo a sestřiček. Přijde den, kdy se . veň záro é to radostné a dojemn lečně budou uctívat Boha. Je s lu spo le Bib e křtěncům Večer slavnostně předávám mžik. Kéž bychom s nimi oka štní zvlá to Je ies. Bible stud si domlouváme schůzku ěru mohli strávit více času. V záv i; první sobotu v nebi, 3 hov nebi se všemi přítomným mu života, na pravé straně diny po bohoslužbě, u stro Těším se. Na závěr promířek y života ve směru toku. ničkou našeho života. Bill táme film Ježíš. Ježíš je jed
týmu v Bumilayinga i celé si pochvaluje práci našeho e si, že nám Pán nesmírně poASI-CS skupiny. Uvědomujem m členem misijního týmu. Kole žehnal a každý byl platným Hou st Gue d pře m tává zůs já 23:00 Bill s rodinou odjíždí a ám Nem se mi derou do očí. sem sám v naprosté tmě. Slzy hlavou překrásná hvězdná Nad e. srdc to rád loučení, trhá mi ha. Modlím se: „Bože, kde je obloha, Jižní kříž a Mléčná drá Stále ho hledám. Ukaž mi ho, místo mé služby v tomto světě? ého proutku padá hvězda… prosím.“ Jako mávnutím kouzeln ukázal, že tak jako má pro nás Pětkrát mi zde v Tanzani Pán i, má ho pro nás připraveno připraveno zvláštní místo v neb něj s Ankou brzy přivede… na i zde na zemi. Jsem si jist, že nás Ze Zápisků z misijní cesty Kamila Kreutzigera více na www.asi-cs.cz
Animované biblické příběhy
1.-7. série
Vstupte s námi do světa Bible v sérii animovaných biblických příběhů. Režie a produkce této série se vynikajícím způsobem zhostil bývalý ředitel Walt Disney Productions, Richard Rich, který se v minulosti podílel na přípravě mnoha známých příběhů z dílny Walta Disneye, např.: RYCHLÁ ROTA, POCAHONTAS, MEDVÍDEK PÚ, LIŠKA A PES a další. Jazyk: český, slovenský, anglický. DVD je plně funkční i bez počítače.
atha n a r a M a k d í b a N
o.s.
ež Pro děti a mlád
anete 1 t s o d a D V D 3 e Kupt
Každé DVD obsahuje KVÍZY. ZY.
zdarma
250 Kč
cena za kus
Věrní přátelé Biblické příběhy pro děti
Každá kniha obsahuje CD-ROM s puzzle a audio verzí knihy.
168 Kč
cena za kus
E-SHOP
www.maranatha.cz/e-shop/
17
ČLENOVÉ V AKCI
Čo mi dala Tanzánia Tohto roku som mal tu prednosť zúčastniť sa misijnej cesty v Tanzánii vo východnej Afrike, ktorú organizovalo ASI. Môžem potvrdiť, že táto cesta splnila svoje poslanie nad očakávanie. Predpokladom úspechu bolo, že sme tvorili vynikajúci tím. Josef Stiskala
M
ojou úlohou bola účasť na stavbe školy a objektu pre zhromažďovanie veriacich domorodých kresťanov. Každý účastník výpravy sa snažil čo najlepšie odviesť svoj podiel práce. Výsledkom Božieho priznania a požehnania bolo 116 krstov, neuveriteľný prírastok duchovných detí do Božej rodiny. Pre mňa to bol hlboký, neopakovateľný zážitok, jedinečná skúsenosť. Každý účastník bol obohatený vlastnými skúsenosťami. Pre mňa z môjho pohľadu bolo najväčším prekvapením to, že za dve a pol hodiny bola zmontovaná konštrukcia stavby modlitebne a za ďalších päťdesiat minút bola aj prekrytá strešnou krytinou. Skvelý výkon zohranej partie. Aj následné murovanie obvodového plášťa s vonkajšou úpravou fasády škárovaním s domorodými pomocníkmi bolo skvelé. Dobre sme si rozumeli, aj keď sme každý používali k dorozumievaniu svoju rodnú reč.
Dobre sme si rozumeli, aj keď sme každý používali svoju rodnú reč.
Po pracovnom týždni som sa rozhodol ísť v sobotu na bohoslužbu s Radomírom a k veľkému prekvapeniu sme prišli na stavenisko, kde pred piatimi dňami bola hromada tehál a pekná krajina. Tu na tomto mieste prebehla prvá bohoslužba pod strechou. I keď stavba bola dokončená len spolovice, radosť, nadšenie a vďačnosť všetkých zúčastnených Pánu Bohu úplne zastrela pohľad na rozostavanú modlitebňu. V tú sobotu vo mne dozrela túžba, aby na nasledujúcu sobotu sa mohli veriaci stretnúť v domurovanom chráme. Ale ako toho dosiahnuť, keď Afričania majú čas a my Európania hodiny? Vo štvrtok to vyzeralo, že budeme potrebovať okrem piatku ešte nejaký deň naviac, ale nevedel som, ako im to naznačiť, že v piatok by stavba mala byť dokončená. Neostalo mi než to zveriť Pánovi a dúfať, že to nejako zariadi. V noci zo štvrtku na piatok ma Pán uistil, že stavba bude dokončená. Bolo mi ťažko uveriť,
ová edtisk
př
va
přípra
0 +42
ale v piatok ráno sa stalo niečo, čo som neočakával. Domnieval som sa, že dostaneme posilu, ale nič také. Stalo sa niečo zvláštne – v hlavách domorodcov to preplo a s neobvyklou húževnatosťou a nasadením sa pustili do práce. Všetko šlo tak plynule, že sme si ani neuvedomovali, že k obedu bola stavba ukončená. Po obede sa už len osadili dvere, stavba uzamkla a označila informatívnou tabuľou miestneho cirkevného zboru. Nielenže mnohí ľudia v Afrike boli privedení ku Kristovi, ale vytvoril sa im priestor k zhromažďovaniu a oslave Pána, Kráľa vesmíru. Je to pre mňa vždy hrejivý pocit, keď si spomeniem na miesta, kde som smel z Božej milosti priložiť ruku k Božiemu dielu. S úctou a rešpektom sa skláňam aj pred miestnymi misionármi, ktorí opustili pohodlný život vo svojich krajinách a šli sa obetovať do pustatiny Afriky so svojimi rodinami. Do smrti mi ostanú v pamäti títo ľudia, ktorí dokážu prakticky rozdávať lásku blížnym. Zrejme to bolo to, čo nás všetkých spájalo putom nebeskej lásky.
tový – ofse
603
tisk –
96 58
řské kniha
ování
zprac
k.cz
ttis ofse
k.cz
ettis
ofs ww.
–w
fo@
– in
16
…papír, který čeká na vaše myšlenky.
18
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
ASI podpoří 27 českých a slovenských projektů Česko-slovenská část celosvětové organizace adventistických podnikatelů ASI bude podporovat v roce 2011 celkem 27 sociálních, misijních a osvětových projektů. Celková hodnota podpory je bezmála 2,2 milionu korun z darů členů ASI-CS.
R
projekty
ozhodla o tom správní rada organizace na základě příspěvkového řízení, výběru z celkem 32 přihlášených projektů a doporučení hodnotící komise. Případné další prostředky budou přiděleny dvěma pilotním projektům: YFJ Morava 2011 a Misijní cesta do Tanzanie 2011. „Věříme, že tyto prostředky budou požehnány a rozšíří možnosti misijního díla členů církve adventistů v České a Slovenské republice a přispějí k záchraně lidí tím, že poznají Ježíše Krista," uvedl tajemník ASI-CS Radomír Steinert, který nám dále vysvětlil změny týkající se letošního výběrového řízení. Změny ve způsobu podávání žádostí „Celý systém registrace a odevzdání žádosti byl letos poprvé pouze on-line. Žadatelé tedy nemuseli posílat poštou žádné papíry, vše proběhlo elektronicky. Dále jsme zpětně zpracovali všechny dřívější žádosti, takže je možné si zobrazit historii všech projektů a žadatelů. Velká část těchto údajů je veřejně přístupná, což vede k lepší transparentnosti.“ Kromě nově utvořeného systému, který je vstřícný k uživateli a pamatuje si všechna předchozí zadání, čímž se vyplňování žádostí značně urychluje, došlo ke změnám také v samotném způsobu výběru projektů.
Nový nástroj pro rozhodování o výběru projektů „Umožnili jsme, aby se členové, ale i široká veřejnost mohli vyjádřit k jednotlivým projektům a podpořit je. Správní rada tak získá cennou zpětnou vazbu o tom, zda projekt je v místních podmínkách přínosný. Doufáme, že této možnosti lidé využijí a že jejich reakce správní radě usnadní její rozhodování.“ Finanční prostředky budou vybrány na setkání ASI-CS, které se koná 25. až 28. 11. v Popradu. Členové a zájemci mohou své příspěvky posílat také na účet uvedený na webových stránkách ASI.
Podpořeny budou projekty: Restart – křesťanské společenství Ostrava Služba lidem v nouzi – Sociální šatník 2011, Frýdek-Místek Již od mládí je potřeba mít před očima stáří – péče o seniory Bibliaaty.sk – internetová evanjelizácia 2011 Filipovi kamaráti 2011 – práce s dětmi ve školách na Slovensku Mateřské centrum Klubíčko Horní Cerekev – jediné MC v okolí II. etapa projektu Dobrovolnického centra Česká Lípa Centrum Generace pro Liberec – služby pro všechny věkové kategorie Pro-voďi / Pro duši 2011 – práce se znevýhodněnými dětmi, Jablonec n. N. Misijní cesta do Tanzanie 2011 – druhý misijní pobyt v Kibidule Kluby zdravia na Slovensku – podpora zdravotno-misijného diela Prijatie – poradenské centrum v Košicích Youth for Jesus Morava 2011 – evangelizační akce ve Zlíně a okolí Duchovní péče v nemocnici – Thomayerova nemocnice, o. s. Lékořice Po ulici – práce s romskými dětmi v Prešově a okolí Evangelizační motosetkání – víkendové setkání v Novém Městě Worship 2011 – Zpívané bohoslužby, Ostrava Ozdravné pobyty NewStart – Společnost Prameny zdraví Misijné centrum Klub Mys – Myšlienky pre srdce, Martin Institut životního stylu – Zdravotně-evangelizační škola Nenačovice Light – Institut globálního zdravotního vzdělávání Gospel4life – pěvecké seskupení v Uherském Hradišti INRI road – pastoračně-evangelizační studentská aktivita Týden duchovní obnovy a Úvod do Bible Bolívia 2011 – Stavba modlitebne Muzikál Stretnutie svetov – dramaticko-hudebné dielo trenčianskej mládeže Životní styl a zdraví – pořádání programu Health Expo
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
K lu b Rozhovor s vedoucí a spoluzakladatelkou mateřského centra Janou Šťastnou Kdy a proč vzniklo vaše mateřské centrum? S myšlenkou vytvoření mateřského centra jsem si pohrávala od narození mé první dcery Pavlínky (1999). Do Horní Cerekve jsem se přivdala. Učila jsem se znát město, sbor i krajinu. Procházky s kočárkem mně umožnily postupně poznávat zákoutí městečka i místní obyvatele. Chyběla mně blízkost jiných maminek, možnost se s nimi sdílet i prostor, ve kterém bych mohla svému dítěti nabídnout kolektiv podobně malých dětí a aktivity, které fungovaly ve větších městech. Po určité době se do sboru Horní Cerekev z USA vrátila Vlaďka Spielvogelová, založila rodinu a prožívala podobné pocity jako já. Kromě nápadů, touhy a potřeby vytvořit křesťanské zázemí pro maminky s dětmi jsme měly i dostatek odvahy, protože jsme byly dvě. Kazatel Karel Szkuta nás v tomto záměru podpořil. Již s konkrétním plánem jsem zašla za starostou města, zda souhlasí se založením mateřského centra a zároveň je zaštítí. Odezva byla velice pozitivní a začátkem roku 2004 jsme jej otevřeli a nabídli program pro rodiče s malými dětmi. Jaké aktivity a program nabízíte v současné době? Naše centrum je již sedmým rokem v nepřetržitém provozu. Momentálně nabízí široký program od pondělí do pátku. Máme speciální aktivity určené pro maminky s malými dětmi – hudební doteky rodičů a dětí, kdy pomocí jednoduchých hudebních nástrojů, říkanek, písniček se děti učí vnímat hudbu. Dále výtvarné tvoření, při kterém si děti za pomoci maminek zkoušejí různé výtvarné techniky. Cvičeníčko je pro nejmenší. Součástí našich aktivit jsou jazykové kurzy angličtiny pro děti i dospělé a němčiny pro dospělé. Nabízíme tvořivé dílny pro maminky, břišní tance, plavání, cvičení na míči, pilates, čajovnu pro maminky, přednášky na různá témata, jako je rehabilitace dětí, logopedie, psychologie, efektivní rodičovství, manželské přednášky, které vede br. Zástěra. Perličkou
je pro nás kroužek křesťanské etiky s názvem Aby malé bylo velké. Pořádáme výlety. Letos jsme poprvé měli pobytový tábor pro maminky s dětmi. Připravujeme program na Den dětí, karneval, svátek maminek, účastníme se kampaně Národní týden manželství. Průměrná návštěvnost za poslední roky se pohybuje kolem 200 pravidelných návštěvníků – rodičů a dětí. Program našeho centra využívají nejen obyvatelé Horní Cerekve, ale i maminky z okolních obcí, jako je Horní Ves, Hříběcí, Chrástov, Počátky, Batelov. Co Tobě osobně přináší mateřské centrum? Pokud bych to měla shrnout do několika slov, tak je to blízkost Božího požehnání a radost. Neskutečně mě naplňuje spokojenost maminek i dětí včetně otvírání nových obzorů a možností maminkám i jejich dětem, mně i mým dětem. V průběhu těchto posledních sedmi let se mně narodily další dvě děti, kterým říkáme, že jsou „klubíčkové“. Pro ně je mateřské centrum denní realitou, kdy ráno po probuzení řeší, co dnes budeme s „Klu-
Program našeho centra využívají nejen obyvatelé Horní Cerekve, ale i maminky z okolních obcí.
o íčk
Mateřské centrum Horní Cerekev
bíčkem“ podnikat. To, o čem jsem při první dceři snila, je pro Adélku a Jeníka samozřejmostí. Máš nějaká přání do budoucna? V prvé řadě bych chtěla poděkovat Bohu za jeho požehnání a přítomnost v našem centru a pak také všem kolegyňkám, které se neúnavně podílejí na činnosti a chodu centra, sboru a městu za zázemí, našim milým sponzorům, kteří nejen vidí smysluplnost naší činnosti, ale i nás finančně podporují, jako je ASI, město Horní Cerekev, náš sbor, kraj Vysočina, ministerstvo práce a sociálních věcí a po celou dobu rodina Semrádova. Do dalších let přeji mateřskému centru především spokojené maminky a děti, které poznají důležitost a lásku Boží přítomnosti.
19
20
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
Co je to
?
RESTART aneb Jak začít znovu žít www.restartuj.net
Sobotní skupinka Jako společenství křesťanů se scházíme každou sobotu, abychom strávili příjemný čas mezi sebou a v přítomnosti našeho Boha. Společně jej chválíme zpěvem, sdílíme se o věcech, které prožíváme, které nás trápí. Zamýšlíme se nad tím, co pro nás znamená modlitba, jak je důležitá pro náš život, jak ji vnímá naše
okolí. Studujeme biblické pravdy důležité pro lepší poznání Boha a také diskutujeme o vztahových tématech: o lásce, která je bezpodmínečná, o lásce pečující, lásce, která nechává vyhrát, lásce v Novém zákoně apod. V diskuzích jsme se inspirovali také tématy z knihy Ricka Warrena „Proč jsme vůbec tady“. Sobotní setkání se sna-
žíme vést tak, abychom se měli možnost zamyslet a vyhnuli se různým omylům a mýtům ohledně lásky, víry, úspěchů, smyslu života, sexu. Přemýšlíme spolu o smyslu bytí na téhle Zemi. Chceme našim přátelům ukázat, jak se dá lépe žít, jak společně můžeme vést kvalitnější, šťastnější a plnohodnotnější život skrze víru. Povzbuzujeme je, ať se nevzdávají, že nic není ztraceno, že nikdy není pozdě začít a že stojí za to bojovat. Snažíme se vytvořit rodinné zázemí, ve kterém se budou cítit bezpečně. Doufám, že je naplňujeme tak, jak oni naplňují nás. SOR Mimo sobotní setkání se v týdnu scházíme ve skupinkách po dvou, max. třech lidech. Na tzv. Skupinkách Osobního Růstu (rozvoje) se vzájemně svěřujeme se svými radostmi a problémy, přemýšlíme nad Božím slovem, které jsme četli, a rozvíjíme naše přátelství. Většině těchto skupinek se daří setkávat se pravidelně a být si navzájem oporou. Můžeme se společně modlit nebo alespoň máme každý někoho, koho můžeme o modlitební podporu požádat. Každopádně si můžeme být blíž. GEN (good evangelism news) Gen je středeční setkávání nad Biblí. Letos jsme odhalovali zákoutí Evangelia podle Matouše. Během letních prázdnin jsme probrali knihu Jonáše a Rút. Od října začínáme studovat Evangelium podle Lukáše. Na GENu se nás schází okolo desíti lidí. Velkou radost máme z toho, že se nám daří úspěšně zvát naše přátele. Bible najednou začíná mít jiný rozměr, je srozumitelnější a praktičtější. EXIT KLUB Jde o volnočasovou aktivitu pro teenagery (14–17). Fungujeme v rámci celorepublikového projektu Exit316. Scházíme se každou středu od 17. hod. Stá-
RE-FRESH Re-Fresh je nový projekt pro „vysokoškoláky“. Re-Fresh je určen pro mladé lidi, kteří chtějí zažít spoustu legrace, chtějí poznávat nové lidi, chtějí smysluplně strávit svůj volný čas, něco nového se dozvědět a vidět trochu dál než ostatní. Budeme se každý týden pozastavovat nad důležitými životními otázkami, které nám pomůže poodhalit kniha Ricka Warrena „Proč jsme vůbec tady“, a na odlehčení si něco zahrajeme a zazpíváme. Nebudou chybět ice-break ové párty „Za obzorem“, které budou plné hudby, her, kostýmů, jídla a samozřejmě smíchu. V plánu jsou výlety a víkendovky. TENSING V Restartu probíhají také pravidelné zkoušky Tensingu (každé úterý od 17. hod). Tensing je volnočasová aktivita pro teenagery, kteří mají rádi hudbu, zpěv,
tanec, divadlo, hledají kamarády a rádi by se v této oblasti seberealizovali. Aby měli motivaci pravidelně se zúčastňovat zkoušek, 2× ročně připravujeme velký koncert pro veřejnost (rodiče a přátele). V dubnu jsme s Tensingem prožili víkendovku na Hukvaldech. Během víkendu jsme intenzivně zkoušeli písně a tanec na květnový koncert. Asi nejsilnějším zážitkem byl životní příběh jedné z holek. V něm popisovala svůj život s Bohem i bez něj a byla vděčná za lidi z Tensingu, kteří jí znovu ukázali na život, který má smysl. Potěšil nás zájem mladých lidí z Tensingu o studentské Bible. Doposud bylo darováno okolo 15 kusů.
Radim Toman Restart je vždycky dobrá věc, protože můžete začít znova. Kolikrát se nám stalo, že přestal fungovat počítač, a kombinace Crtl + Alt + Del byla tou poslední šancí, jak se zachránit. Restart u lidí – to není tak jednoduché. Snažíme se navázat vztahy s mladými lidmi. Já třeba dělám přednášky na školách, ostatní ze společenství se pokoušejí restartovat své okolí. Prvním krokem byl restart vlastních životů a to vytvořilo dobrý základ a příjemnou atmosféru. A díky Bohu a díky modlitbám vznikla tato nová skupina křesťanů. Někteří naši přátelé odcházejí, jiní zas přicházejí… Teď je nás na sobotních bohoslužbách kolem 14 lidí, z toho polovina jsou lidé, kteří vyrůstali v adventistickém prostředí, a další jsou naši kamarádi, kteří svůj život zcela nově restartovali nebo se o to pokoušejí. Často jen s úžasem sledujeme, jak Bůh působí. Všude kolem nás jsou lidé, kteří Boha hledají. Nacházíme k nim přirozenou cestu skrze přátelství. A díky němu s nimi sdílíme vše, co pro nás Bůh znamená a co je pro nás důležité.
Společné sportování a kulturní vyžití Scházíme se i k jiným společným aktivitám – rádi chodíme do hor i na městské procházky nebo projížďky na kole či bruslích. Rádi sledujeme inspirativní filmy. Oblíbili jsme si návštěvy aquaparku, bowlingu nebo minigolfu. Rádi hrajeme frisbee nebo petanque. Pravidelně chodíme sportovat s přáteli. Mužskou záležitostí se stal fotbal a florbal. Ženy volí spíše aerobní sporty.
Jak probíhá?
lých členů máme sedm, ale většinou se nás sejde kolem 10 až 13 lidí a nových členů stále přibývá. Exit klub probíhá v pohodové atmosféře. Vždy se ale podíváme na nějaký díl DVD Exit 316, který si studenti sami vyberou. Pak se snažíme jeho myšlenky rozvíjet, porozumět jim a spojovat si souvislosti – skládat „puzzle života“. Od nového školního roku do projektu zapojíme nový křesťanský seriál „Za obzorem“.
Co je to RESTART?
21
Veronika Šmelková S Radimem jsme se potkali na gymnáziu, kde jsem studovala a kde měl přednášku o vztazích. Tou přednáškou i tím, co řekl o sobě, mě oslovil. Měla jsem na něj spoustu dotazů, a tak mi na sebe nechal kontakt. Sešli jsme se a Radim mi daroval Bibli – byla jsem z toho dárku úplně nadšená. A protože jsem vyložený knihomol, začala jsem ji hned číst. A měla jsem na něj další otázky. A tak jsme se začali scházet pravidelně. Spolu s jeho manželkou Ethel jsme diskutovali o Bohu a Bibli. Tato setkání byla pro mě velkým přínosem a dala mi šanci restartovat svůj život. Obrat v mém životě trval asi 2 roky. Letos v září jsem dokončila tuto první etapu při křtu a těším se na další růst v Boží rodině.
22
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
Klub Rybníček Pavel Fréhar jednatel o. s. Život a Zdraví – pobočka Opava a vedoucí oddílu KP 118 Opava
Chtěl bych vám představit Klub Rybníček v Opavě. Jako projekt byl podporován z ASI v letech 2006 a 2010. Tato aktivita spatřila světlo světa v roce 2003. O začátcích tohoto projektu jste se již mohli dozvědět na stránkách tohoto magazínu nebo na prezentacích ASI, takže pro vás není neznámý. Během jeho historie se na něm aktivně podílelo několik lidí, kterým bych rád touto cestou poděkoval.
Poděkování spolupracovníkům Největší dík z mé strany patří mé ženě Daniele Fréharové za její trpělivost a také za aktivní práci v Klubech zdraví, ale velký kus práce odvedli další laici jako Albert Fikáček, Bronislava Hyvnarová (později od roku 2009 evangelistka na plný čas) a evangelista Luboš Čapek, ale i kazatelé sboru CASD v Opavě Lukáš Jureček, Ludvík Švihálek a Pavel Krynský a v posledním roce i sociální pracovnice Hanka Stachová. Dík patří i ostatním členům sboru, kteří občas také přiložili ruku k dílu, a lektorům o. s. Život a zdraví, kteří k nám přijíždějí dělat přednášky.
Dosavadní činnost klubu Za svou historii se činnost našeho klubu neustále formovala a každý rok měl před sebou své výzvy, vize a nové aktivity. Prožili jsme jak úžasné akce a roky požehnání, tak i léta tříbení a hledání cesty jak dál. Od samého začátku byla činnost zaměřena na děti a mladé lidi. Začali jsme založením oddílu 118 Klubu Pathfinder, v dalších letech jsme činnost rozšířili na Kluby zdraví, pro které jsme získali vlastní právní subjektivitu jako o. s. Život a Zdraví – pobočka Opava. Spolupracujeme také s občanským sdružením ADRA.
23
Rozvoj klubu v předchozích letech Od léta 2008 do léta 2009 jsem měl ve svém životě před sebou velký projekt, který mi znemožnil se Klubu Rybníček naplno věnovat, jen jsem ho vzdáleně podporoval. V té době činnost klubu drželi nad vodou mí kolegové. V roce 2010 jsme byli také podporováni městem Opavou jako poskytovatelé sociální služby nízkoprahového centra pro děti a mládež, z těchto prostředků jsme mohli částečně financovat sociální pracovnici Hanku Stachovou, která se věnovala příchozím dětem z ulice. Zorganizovala příměstský tábor, dokončila papírovou práci ohledně standardů sociálních činností, rozjela nový projekt počítačových kurzů pro seniory, pomohla s organizací tábora Meleček, ale podílela se i na činnostech o. s. ADRA. Byla pro nás takovým koordinátorem všech klubových aktivit. Sociální služby V roce 2010 jsme získali zkušenost s prací za podpory města a kraje. Není to administrativně jednoduché, je třeba vyhovět spoustě předpisů a kvalifikačních předpokladů, účastnit se každý měsíc komunitního plánování města, je třeba aktivně hledat cesty, jak skloubit sociální službu s křesťanstvím, podobně jako to dělají Charita, Armáda spásy, Slezská diakonie a ostatní podobné organizace placené ze sociálních zdrojů. Na podzim jsme tuto činnost museli z několika důvodů pozastavit. Hanka nám odešla dále studovat, nedorazily očekávané finanční zdroje z kraje (i tam se začalo šetřit), ale potřebovali jsme také konsolidovat další směřování klubu. Jsem přesvědčen, že by bylo možné v sociálních službách úspěšně pokračovat, kdybychom našli v řadách věřících mladých lidí s odpovídajícím vzděláním někoho, kdo by pro tuto práci žil a dělal by ji s perspektivou delšího časového období, kdo by byl plně samostatný a aktivně se účastnil směřování klubu. Momentálně takovou osobu nemáme. Práce pro děti a mládež V naší činnosti pro děti jsme prožili generační obměnu našich dětí. Naše dosavadní zaměření bylo spíše na mladší děti ve věku od 6 do 15 let. Hodně dětí, které s námi začínaly, už vyrostlo a rozprchlo se do jiných aktivit, ale přesto jsme neustále v kontaktu. Začátkem roku 2010 jsem začal plánovat, co s klubovými aktivitami, které prožívaly, možná podobně jako krize v ekonomice společnosti, také svou krizi. Protože jsem otcem třech úžasných kluků ve věku 6, 11 a 15 let, snažím se směřování našeho klubu přiblížit jejich věkové kategorii, aby se do něj aktivně mohli zapojit.
Ve školním roce 2010/2011 se tedy chceme zaměřit na outdoorové aktivity pro starší děti a mládež. Ve čtvrtky bude klasický Pathfinder pro děti od 13 do 15 let a pro mládež od 15 do 25 let nabízíme páteční večerní openparty Za obzorem. Samozřejmě tyto hranice jsou jen orientační a často budeme dělat věci společně. V tomto věku si udržet pozornost mladých lidí je velice problematické, činnosti je musí skutečně zaujmout. S mojí představou o dalším směřování klubových aktivit souzní i nový projekt ZA OBZOREM LIVE, který bychom rádi využili. Pro mladé lidi jsme také zřídili skupinu KLUB PATHFINDER 118 OPAVA na facebooku, kde jsou zveřejňovány všechny aktivity a kde je možno se také elektronicky přihlašovat na akce. Další setkávání Nadále bude také pokračovat naše pondělní setkávání s programem „Světem Bible“ a každé poslední úterý v měsíci budou pokračovat tradiční Kluby zdraví pod vedením mé ženy Daniely. Informace jsou zveřejňovány na www.klubyzdravi.cz. V Klubu Rybníček se po dobu rekonstrukce sboru CASD v Opavě také schází sborové společenství. Klubovna je k dispozici i pro další akce sborové evangelizace a ADRY. Plánujeme: Říjen: 10. 10. 2010 – OAT Harta – závod na horských kolech kolem Slezské Harty; 24. 10. 2010 – Slavkovský lesík – přespolní běh; Listopad: vyjížďka na koních; 25. 11. 2010 – Den díkuvzdání; 10.–12. 12. 2010 – rakouské Alpy – sjezdové lyžování; 1. 1. 2011 – Novoroční výstup na Praděd – zimní turistika a běžky; 27. 2. 2011 – JELYMAN, Jesenický lyžařský maraton – běžky; 27. 2. – 6. 3. 2011 – Nízké Tatry – Donovaly – snowboard; 24. 4. 2011 – Otevírání Moravice – sjezd řeky na Raftech; Prázdniny: CAMP ZA OBZOREM – sjezd Vltavy.
24
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
Služba lidem „sociální šatník“ v nouzi Rozhovor s Martinou Hölblingovou a Annou Fedorkovou z Dobrovolnického centra ADRA ve Frýdku-Místku Váš šatník již za ta léta své existence pomohl mnoha potřebným. Kdo jsou jeho uživatelé? Jsou to především samoživitelé s dětmi, nízkopříjmové rodiny, lidé bez domova, osoby propuštěné z výkonu trestu a ti, co se ocitnou v těžké životní situaci. Pomáhali jsme mimo jiné i rodině z Vítkova, jejíž dvouletá dcerka utrpěla po útoku extremistů těžké popáleniny. Zrovna včera k nám přišel bosý pán s berlemi a odcházel od nás jako úplně jiný člověk. Jak získáváte věci do svého šatníku? Náš šatník je ve Frýdku-Místku a jeho okolí dobře známý – má velikost středního second-handu. Lidé o nás vědí a nosí nám hodně věcí. Přesto ještě nemáme např. všechny velikosti bot, které bychom potřebovali, a také uvítáme ručníky a hygienické potřeby. Všem tímto moc děkujeme za podporu.
Při své práci se setkáváte s různými lidmi. Je někdo, kdo vám utkvěl v paměti? ,,Dostala jsem kontakt na maminku, která je sama s desetiměsíční holčičkou. Dříve byla u rodičů, ale teď se vrátila k partnerovi, se kterým tu holčičku měla, a rodiče to nepřijali – začali dělat problémy a řekli jí, že udělají všechno pro to, aby jí sociálka holčičku vzala. Této devatenáctileté mamince jsem nabídla, že jí mohu pomoci sehnat to, co potřebuje. Setkaly jsme se hned na druhý den. Sešly jsme se v našem šatníku mimo otvírací dobu, takže měla celý prostor pro sebe a nehrozilo riziko, že se zde potká s někým, kdo bude např. nemocný nebo hlučný. Povídaly jsme si o tom, co potřebuje, a ona mně také řekla kousek svého životního příběhu. Svěřila se s tím, že její partner se už změnil a že by chtěli holčičku vychovávat spolu, jenže má strach, aby o ni nepřišla. Řekla jsem jí, že na ni budu myslet a že se za ni budu modlit, a s tím jsme se rozešly. Volala mně pak za dva dny, protože potřebovala ještě dětský fusak na zimu,
a tak jsem jí slíbila, že se ho pokusím sehnat. A ona mi do telefonu řekla: „A vy na mě opravdu myslíte?“ „Když jsem Vám to slíbila, tak na Vás opravdu myslím.“ „A myslíte i na mého partnera a naši holčičku?“ „Samozřejmě, jste jedna rodina, patříte k sobě.“ „Já jsem se s něčím takovým ještě nesetkala, s takovou ochotou, že by mi někdo vyšel vstříc mimo pracovní dobu…“ A tu jsem jí měla možnost říct, že u lidí, kteří pomáhají druhým, pracovní doba nekončí…“ Jakým způsobem prezentujete vaši práci ve společnosti? Jednak úzce spolupracujeme s magistrátem města, odkud k nám posílají sociálně potřebné. Ve městě je také mnoho obětavých lidí a ti nám přinášejí oblečení, které už sami nepotřebují. Do aktivit Sociálního šatníku se zapojují také školní děti. V předchozích letech se v rámci akce nazvané „Dny ADRY“ seznamovaly s tím, že v jejich okolí žijí
25
chudí a staří lidé a že je správné jim pomáhat. Prvňáčci například připravovali burzu oblečení. Žáci pak oblečení prodávali. Z výtěžku, který děti získaly, pak připravily dárky pro domov důchodců, pro domov pokojného stáří. Tentokrát proběhnou „Dny ADRY“ v průběhu prvního půlroku 2011. Smyslem je ukázat dětem už jako malým, že je důležité pomáhat. Ukázat jim, že se dá pomáhat ve světě, tedy rozvojovou nebo humanitární pomocí, ale že jsou potřební i v místě, kde žijeme. Co nového chystáte ve vašem šatníku? Rozšířili jsme aktivity o tzv. MINIBAZAR. Jedná se o projekt, kdy si lidé s nízkými příjmy mají možnost nakoupit za symbolické ceny darované věci, které potřebují. Jedná se o lidi, kteří by do stan-
dardního šatníku nepřišli, protože se vnímají, že do této skupiny nepatří, ale jiný den rádi přijdou. Tato aktivita běží velmi krátce, ale už si získala několik desítek příznivců. Jsme vděčni Bohu, že jsme našli další způsob, jak můžeme sloužit lidem ve městě, ve kterém žijeme.
y Vážím si jedné hAdrářkmadu čistého obnošeného oble-
hro ožil úhledně poskládanou onec končí Ke kontejneru někdo pol kontejneru a vše tak nak í kol v o ené ház roz ní eče obl je i děj ečení ještě poz obl li to čení. O chví často. A přitom by vídávám v našem městě k áze obr to Ten e... ádc na skl , se občas říká adráci. mohlo sloužit dál. bčanském sdružení ADRA v o jí áha i pom ří kte , ům Dobrovolník ali hadráci. Dnes vám chc Ukrajinu, jim někteří řík na ní eče obl ili voz kdy A v době, Jmenuje se Lidka. a mezi představit jednu hadrářku. pomáhat v zahraničí, byl poprvé objevila možnost se ž kdy praní, ch jeji vů, odě h Brzy po revoluci, ršíc sta i. Organizovala sběr ojil zap oci zli pom této a o do prvními, kdo se naložili na kamión dve ěšilo ji, když nakonec vše A t í. len i ba ění tříd í, opravován né šaty ještě posloužily. vězňů. do míst, kde tyto obnoše se vrátily desítky bývalých va amnestie a do Frýdku le hadtuh na něl om Do toho přišla velká Havlo vzp si e sociálc ladní oblečení. Někdo na Většina z nich měla jen zák alé vězně. býv la éka obl mi dka ará mi kam ídili rářku. A tak Lidka se svý prostředky na to, aby si poř ají nem přibývá lidí, kteří ší slab nej ě iáln soc ze Tehdy ji napadlo, že i u nás ské rodiny a další lidé rom é tak ale i, ovc dom nové šaty. Nejen bez novějšího. žnost obléci se do něčeho chla vrstvy by možná uvítali mo , a tak pro tento projekt nad odu inu. Byla už v důch k č eko dal tzv. ylo ikl neb vzn ky ly, úče šlen Od my sto poskytlo na tyto . V patře domu, který mě vše ě kyň kyn hod hod důc důc tu é par ern ou i sv otřebovali. Čip eli oblečení, které už nep daly do klá pos vše ec kon sociální šatník. Lidé přináš Na y. ostatk třeba, opravily drobné ned roztřídily, a pokud bylo y na věšáky. ěsil pov y etr a sv y kin mi ile, přišli regálů. Kabáty, bundy, koš ů podělovaly všechny, kdo lad pok čas, kdy ze svých ně mé i ty t áda zvl se ly Každé pondělí pak nastal uči ěstskou sociálkou. Na s m ují rac lup spo u a za dob za rohem to prodat pro pomoc. Celou rat všeho co nejvíc, hned nab ci den ten li mě ří kte přizpůsobivé, své práce jít na skleničku. pla sedmdesátka, musela nepotkáte. Když se přehou Dnes už Lidku v šatníku hat. hodu, raději se svým ze zdravotních důvodů nec hla užívat zaslouženého důc mo si yž I kd ky. rář had le Vážím si téh . ovala do pomoci potřebným boumanželem svůj čas invest ždé pondělí dál oblékají a o Ka la. lád . Parta trochu om poojí neb se ří kte , lidí Sociální šatník funguje dál rářek i všech dku. Vážím si těchto had vají chudé obyvatele Frý máhat tím, co umí. ozřejmost. V dnešní době to není sam .idnes.cz/ http://vlastikfurst.blog
26
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
Pobočka ADRA Česká Lípa Ing. Petr Máška vedoucí pobočky ADRA Česká Lípa
ADRA je v České Lípě aktivní již od roku 1993 (od druhého roku působení ADRY v ČR). Zpočátku byli jedinými aktivisty členové sboru. Starší sboru šel příkladem a uspořádal první veřejnou finanční sbírku pro ADRU na válkou postiženou Jugoslávii v místním obchodním centru. V té době sbor neměl své vlastní prostory, a tak systematická humanitární činnost byla dost problematická.
Na této fotce jde vidět, kam sahala voda při srpnových povodních v obci Nová Ves u Liberce
V
dalších letech se do aktivit ADRY zapojili i naši mladí kazatelé (např. Jiří Tomášek), kteří ve spolupráci s lidmi mimo sbor organizovali materiální sbírky, jež tenkrát osobně odvážel první ředitel ADRY Rudolf Reitz do válečné zóny a riskoval přitom svůj život, protože v té době se na humanitární konvoje střílelo. Od roku 2002 členové místního sboru organizují ve spolupráci se studenty tří středních škol každoroční celoměstskou Velikonoční sbírku pro ADRU. V roce 2005 získal sbor vlastní zázemí, a tím byl vytvořen základní předpoklad pro systematickou činnost pro ADRU. Po přípravách v roce 2008 byla v březnu 2009 v České Lípě založena 10. pobočka ADRY v ČR. V březnu byla zahájena první pravidelná služba pro veřejnost – Informační centrum pro rodiny ve finanční tísni, které vedou dvě zkušené sociální pracovnice v důchodovém věku. Centrum je pro veřejnost otevřeno v pondělí a ve středu od 10. do
Dobrovolnice v Klubu seniorů
16. hod. Měsíčně centrum navštíví průměrně 7 klientů, kteří se většinou dostali buď vlastní vinou, nebo vinou vnějších okolností do dluhové pasti. V srpnu 2009 byl zahájen ve spolupráci s městem Česká Lípa terénní sociální průzkum na dvou problematických sídlištích, který měl za cíl zlepšit stávající stav. Na průzkum byly přijaty další dvě zaměstnankyně. Tento průzkum byl ukončen v červenci 2010. V srpnu 2009 byly zahájeny přípravy na založení Dobrovolnického centra. V říjnu 2009 byla na tuto činnost získána akreditace Ministerstva vnitra ČR a do konce roku probíhal nábor dobrovolníků a byly podepisovány smlouvy o spolupráci s přijímacími organizacemi na Českolipsku. Od ledna 2010 byla zahájena vlastní činnost dobrovolníků ve třech přijímacích organizacích (Dětský domov Č. Lípa, Integrační azylové centrum Č. Lípa a Komunitní centrum Č. Lípa). V srpnu 2010 jsme měli zapojených 19 dobrovolníků v 9 přijímacích organizacích (většinou sociální a zdravotnická zařízení) v Novém Boru, Sloupu v Čechách, České Lípě a v Doksech. V roce 2010 se nám podařilo získat osvědčení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro vysílající organizaci v rámci projektu Evropské dobrovolné služby. Na základě tohoto osvědčení můžeme vysílat mladé lidi od 18 do 30 let na zkušenou do 36 zemí Evropy na dobu od 2 do 12 měsíců. Do konce letošního roku bychom chtěli dále zvýšit počet dobrovolníků a rozšířit počet přijímacích organizací a v roce 2011 bychom chtěli zapojit cca 40 dobrovolníků do služby veřejnosti a chtěli bychom vyslat první dobrovolníky i do zahraničí.
27
Dobrovolníci v dětském domově vyplňují dětem volný čas hrou, ale pomáhají jim také s učením
Zkušenost z povodní od dobrovolnic Jany (16 let) a Dominiky (19 let) Voda, bláto, špína, zoufalství a strach… Takto to vypadá, když nám příroda ukáže svou sílu. Během chvíle přišlo mnoho rodin o vše, co měly: zahradu, dům, vybavení. A výjimkou bohužel nebylo ani to nejcennější, co člověk má – lidský život. Během srpnových povodní na Liberecku přišlo o život 5 lidí. Lidem z postižené oblasti nezbylo nic jiného než se spoléhat na pomoc svých blízkých a dobrovolníků. A proto jsme se společně se svou sestřenicí rozhodly, že pomůžeme. Přihlásily jsme se jako dobrovolníci humanitární organizaci ADRA a společně se vydaly vstříc přírodnímu živlu do Liberce. Každý den probíhal stejně. Ráno jsme brzy vstaly do deštivého dne a společně s ostatními dobrovolníky jsme se nasnídaly, abychom nabraly síly, kterých bylo opravdu třeba. Poté jsme se všichni shromáždili před kostelem, který nám během celého působení nahrazoval domov. Byli jsme rozděleni do skupinek a jelo se do postižených oblastí. Dělali jsme různé práce, například pálili naplavené dřevo, popadané stromy, uklízeli hromady nepořádku, otloukali omítky, vynášeli vodu ze sklepů, myli vše, co bylo potřeba, a především se snažili komunikovat s lidmi, kteří to opravdu potřebovali. Bylo neuvěřitelné, kolik lidí se najde, kteří jsou ochotni pomoci druhým. V dnešní době je to vzácnost. Obdivuji ty, kteří si vzali dovolenou, jen aby mohli pomoci druhým. A studenty, kteří místo
Zkušenost dobrovolnice Daniely (54 let), která působí v Domě s pečovatelskou službou v Novém Boru Po šesti měsících sociálních dávek jsem byla Městským úřadem postavena před volbu mezi veřejně prospěšnými pracemi a prací pro dobrovolnickou organizaci. A tak jsem se dostala do kontaktu s ADROU, o níž jsem předtím pouze něco málo četla a slyšela. Teď jsem se s její záslužnou a potřebnou činností v různých oblastech mohla seznámit důkladněji. Já sama jsem po sepsání smlouvy o spolupráci začala docházet do domu s pečovatelskou službou v našem městě, kde jsem se stala společnicí dvou paní se zrakovým postižením. Při mých obvykle dvouhodinových návštěvách (u každé z nich tak 2× týdně) jsme si buď povídaly o různých věcech a tématech, která nás zaujala, nebo jsem jim četla z vybraných knih. I když jsem později nastoupila do práce, v mých návštěvách jsem – byť již ne tak často – pokračovala u mladší z nich Vlaďky, která se navíc od dětství pohybuje na vozíku. Kromě běžné pomoci jsme po vzájemné dohodě třeba společnými silami uspořádaly její osobní listiny a účty.
užívání si prázdnin pomáhali též (byl tam dokonce jeden student-dobrovolník z USA). Myslím si, že každý, kdo jel dobrovolně pomáhat, nelitoval. Ten pocit
Velice na Vlaďce obdivuji nesmírný elán a životní energii (i když moc dobře vím, že i ona – stejně jako každý člověk – mívá smutné chvilky, které ale pečlivě před ostatními skrývá). Navzdory všemu umí pracovat s počítačem a psát na něm všemi deseti (píšeme si maily, používáme skype…), pořídila si Pichtův psací stroj a učí se Braillovo bodové písmo, což obojí v její situaci rozhodně není snadné. K našim zahajovacím rituálkům patřívá nejprve společná kávička, k níž zase já občas přinesu nějakou dobrůtku, a pak se domluvíme na dalším programu. Jednoduše – ten navázaný kontakt se přerušit nedal, obě se na tato setkání těšíme a za to vlastně vděčíme ADŘE.
Dobrovolnice v Azylovém centru
stál za to. Za vykonanou práci nám navždy zůstane v srdci vděčný úsměv těch, kteří naši pomoc potřebovali. A věřte – je to krásný pocit!
28
PODPOR OVANÉ PR OJEKT Y 2010
Prvý mesiac v
KLUBE MYS (Martin)
Príďte si posedieť, otvárame. Znelo to tak zvláštne… Pán to, čo začal, priviedol k cieľu… Tak ako sa raz naplní zasľúbenie, že sa vráti, aby si nás všetkých vzal domov… Miroslava Ševčíková
V
myšlienkach sa neustále vraciam späť do minulosti, premietajú sa mi požehnané chvíle na skupinke v modlitbách, o plánoch i otázkach, čo ďalej, všetky odvážne „čo keby“, nadšenie ďalších súrodencov. Lebo Pán pridával… V duchu sa usmievam, chválim Pána, napĺňa ma nesmierna radosť… Vstupujem do zrekonštruovaných priestorov našej modlitebne s príjemnou polohou v centre mesta. Od ra-
dosti a úžasu sa mi chce plakať… Vďaka Ti, Pane, chválim Ťa, si úžasný. Harmónia farieb, materiálov, potrebné vybavenie… Je to možné? Za všetkým konkrétne meno, ochotná, obetavá, šikovná ruka niekoho, kto sa nechal Pánom viesť, nadchnúť, záležalo mu… Stále sa mi nechce veriť… Slávnostná bohoslužba, výzva naplniť v službe podľa obdarovania Božie poslanie. Prvé pracovné stretnutie tímu ochotných v klube poslúžiť… Modlitby, oboznámenie s náplňou a pravidlami pri službe, výmena kontaktov… Tím generačne neobmedzený… Už teraz vieme: čaká nás vylepšovanie, variovanie podľa potrieb, osobný rast v Pánovi… Chce to srdce. Otvárame… Vitajte… Klub sa stáva prekvapivo miestom, kde v prvom rade my sami prežívame krásne spoločné chvíle, rozhovory, spoznávame sa viac, spájajú sa generácie, klub sa stáva príjemným miestom pre zborové stretnutia KD i pre našich mladých… Prví návštevníci, priatelia, známi i neznámi… Stretnutie sestier skupinky Aglow (časový rekord, končíme po 23. hodine a ťažko sa nám rozchádza). Tešíme sa, máme vzácneho hosťa – návštevník, ktorý pri prvých prednáškach Klubu MYS v roku 2007 vyslovil túžbu po takomto priestore a už vtedy(!!!) túto myšlienku i finančne podporil… Sláva Ti, Pane! Rozbiehajú sa klubové aktivity, sú príjemným spestrením činnosti klubu a teší nás, že majú už aj svojich priaznivcov a pravidelných návštevníkov… Požehnané sú plánované i neplánované stretnutia pri čajíku v rozhovoroch, na modlitbách… Je to svedectvo, že okrem vône čajíku je klub naplnený vôňou Pánovej prítomnosti. Príďte si posedieť, Pán s nami…
29
Ze stránek blogerů Odhalte svět Bible Včerajší deň patril, pokiaľ ide o cestovanie a presuny, medzi tie náročnejšie. Najprv som učil na našom teologickom seminári. Od 11. hodiny som sedel na SR ASI a večer som vyrazil do Štětkovic na biblické prednášky Odhalte svět Bible. Atmosféra na prednáškach mi pripomenula časy spred niekoľkých rokov, keď som sám viedol najprv vo Zvolene, potom v Martine biblické kurzy. Bolo to jedno z najkrajších období v mojom kazateľskom živote. Vidieť, s akým záujmom vás ľudia sledujú a hltajú každé slovo, je najlepšou odmenou za vašu námahu pri príprave a organizácii kurzu. Najdôležitejšie však bolo to, ako sa to slovo dotklo života ľudí, aké otázky v nich vzbudzovalo a ako menilo ich životné hodnoty a priority. Večer strávený v Štětkoviciach ma povzbudil a presvedčil, že tento typ evanjelizačnej práce má stále svoj zmysel. Neviem, do akej miery sú prítomní poslucháči schopní stráviť pomerne hutný obsah prednášok s náročnými biblickými textami a súvislosťami. A ono možno ani o to dokonalé pochopenie na prvom mieste nejde. Ľudí na prvom mieste priťahuje dobrá atmosféra, prijatie, vedomie, že niekam patria, a všetky ostatné detaily sa dajú dovysvetliť aj neskôr. Nikdy som sa netajil ani svojím kritickým postojom k ilustráciám, ktoré sú vyobrazené v niektorých našich prevzatých evanjelizačných programoch. Zdalo sa mi, že ani tie včera nikomu nevadili. Možno je na tomto svete predsa len niečo dôležitejšie… Otevřený diář Mikuláše Pavlíka http://mpavlik.casd.cz
KC Generace Jedným z projektov, ktoré podporuje ASI, je aj komunitné centrum Generace v Liberci. Dnes som ho navštívil, pretože som chcel získať o ňom viac informácií a vedieť, ako funguje. Skupina nadšencov pred niekoľkými rokmi rozbehla projekt, v ktorom sa rozhodla priblížiť ľuďom v meste, a organizovala vzdelávacie, kultúrne a rôzne ďalšie voľnočasové aktivity. Dnes je tu dobre fungujúci a zabehnutý systém s pomerne dobrým technickým i organizačným zázemím. Jeho hlavným iniciátorom bol Petr Čin-
čala, ktorý tak prakticky uplatnil svoje poznatky zo zahraničných štúdii. Už takmer rok pri centre funguje skupina pri zbore, ktorá sa stretáva aj na sobotných bohoslužbách a snaží sa spolupracovať s miestnym zborom pri rôznych činnostiach. Nové veci sa nerodia ľahko a platí to aj pre tento projekt. Nie vždy sa podarilo zladiť nadšenie a alternatívny spôsob misijnej práce s určitou opatrnosťou a obavami o to, aby nedošlo k rozdeleniu zboru. Som rád, že dnes obidve strany či skupiny dokážu spolu komunikovať i pomáhať si oveľa otvorenejšie. Určite je to na prospech dobrej veci. Otevřený diář Mikuláše Pavlíka http://mpavlik.casd.cz
Audiokniha Mesiáš Za podpory ASI a CASD byla vydána kniha Mesiáš, a to jak v tiskové podobě, tak i v audioformátu, tak aby si ji mohli zvláště mladí lidé pustit v mobilu nebo přehrávači. …život je jako sinusoida, tedy jednou jsi nahoře a jednou dole. Jednou se cítíš lépe, jednou hůře. Jednou máš lepší vztah s Bohem a jednou ne. Ta moje lepší období vypadají následovně: Každý den se pravidelně modlím a kolem 22. hodiny všeho nechám, lehnu do postele a čtu si Bibli. Během týdne navštívím alespoň jednu modlitební skupinku a v sobotu jdu do sboru… A ta horší období jsou taková: Ráno a večer se sice modlím, ale na nějaké čtení Bible nezbývá čas, někdy ani není chuť. Vždyť čas věnovaný Bibli mohu využít „lépe“ a ještě daný den alespoň něco stihnout. Dost často mám větší chuť číst jinou křesťansky zaměřenou knihu než Bibli. O návštěvě modlitebních skupinek ani neuvažuji a úkol sobotní školy jde úplně mimo mne… Toto jsou dva stavy, mezi kterými se pohybuji. Někdy si také připadám, že Boha potřebuji jen tehdy, když mi jde o „kejhák“, prostě když se dostanu do problému a potřebuji řešení. To Mu pak naslibuji cokoliv, ale když je po všem, tak své sliby nesplním nebo je časem přestanu plnit... „Jednou jsi nahoře a jednou dole…“ Jak docílit toho druhého vrcholu? (…) Mám jednu radu. Žijeme v době, kdy je k dispozici spousta vymožeností.
A mezi ně patří i namluvená Bible a kniha Mesiáš. Není nic jednoduššího než si z internetu stáhnout audio soubory, nahrát je do MP3 přehrávače a poslouchat. Je to skvělá možnost, když vám nezbývá čas na klasické čtení, a smysluplně tak můžete využít čas strávený cestou do školy či do práce. Maminka říkala Forrestovi, aby utíkal, až se dostane do problémů. A já vám říkám, abyste se modlili. A to nejen když budete mít potíže, ale i když se vám bude dařit a budete chtít projevit Bohu vděčnost, když si budete chtít popovídat o svém životě, prostě při každé příležitosti. Honza Havelka, www.inriroad.cz
Když se život zastavžeíje v komatu.
Říkají o ní, Už tři roky leží na lůžku. tmavýma očima, ve kte Dívá se na nás velkýma se Asi stí. zko a ú m che stra rých se zračí něco mezi é laních svírá malé barevn nás lekla. Nemluví. V d . tce ma své na ě závislý utěrky. Je jako kojenec pln tří u tko Ma u. tko ma je a Paradoxem života je, že sam prožívá. Netuší to nikdo co ím, tuš Ne í. dět ch sný krá že se to už možná ani niz nás. A troufám si říci, j posteli a tiše čeká na svů kdo nedozví. Leží na své osud. Osud? y přežila těžkou autoJe jí 42 let. Před třemi rok dá, plná energie. S rodinehodu. Kdysi krásná, mla y. A dnes? nou, plány, touhami a sn ele a předčítají texty Muž se ženou sedí u post každý týden. Už něí zej chá z Bible. Střídají se. Při usmějí, pohladí. A zase kolik měsíců. Pomodlí se, za týden. u na lůžku. Upřeně Během četby sleduji žen Občas se pohne a při urhledí někam do prázdna. í? jemně pousměje. Rozum čitých slovech se jakoby jení Ne ně? teč čás aspoň Vnímá? Je při vědomí – ího těla? Říkám si, kdyby stn vla ho své něm věz nom snad musela být šílená. by si vše uvědomovala, už eru, stativ..., loučíme Odcházíme. Balíme kam e, . Někdo zavírá dveře. „N se s osazenstvem pokoje olrov dob ho ské rav ost nezavírat,“ říká nám členka í slyšet, že se tu něco děje. nického centra. „Potřebuj u tu stále zavření. Ticho Hlasy na chodbě, život. Jso ě tomu tak vždy není.“ sice léčí, ale v tomto případ dobrovolníků. V doUžitečná a citlivá práce JIP nebo v léčebně na í dět mově pro senior y, u . dlouhodobě nemocných hy. Smekám před trpěliPra do t zpě íme Odjížd tovat mnohdy více než 30 vostí a ochotou lidí obě povzbudit, vyslechnout, hodin měsíčně, aby mohli ... Nechci, aby se mi žizmírnit utrpení. Přemýšlím vot někdy zastavil... y někdy zajdu do ThoRozhodl jsem se, že tak www.lekorice.com, www. mayerovy nemocnice... adraostrava.cz rysek.blogspot.com/ Vítek Randýsek http://vid
30
NOVÍ ČLENOVÉ ASI
Noví členové
K rodině ASI se připojili noví členové Olga Steinerová Mladá Boleslav Daniel Kapusta Banská Bystrica Bedřich Číhala Střítež nad Ludinou Radko Petrovič Zvolen Jitka Chánová České Budějovice Věra Vítovcová Plzeň Róbert Bodor Lučenec
Co vás přivedlo do ASI? 18. 7. 2010 som bol pokrstený do cirkvy adventistov siedmeho dňa. Navštevujem zbor vo Fiľakove a v auguste sme mali na návštěvě kazateľa Číka z Čiech. S ním som sa rozprával okrem iného aj o Vašom spoločenstve. Mám firmu, v ktorej vyrábam vodouriediteľné farby, a on mi Vás odporučil. Následne som si na internete pozrel viac o Vašom spoločenstve a natoľko ma to zaujalo, že by som rád s ASI spolupracoval. Dúfam, že naša spolupráca prinesie úžitok a požehnanie všetkým, ktorí to potrebujú. Róbert Bodor V minulosti som nad členstvom v ASI neuvažoval, až kým ma neoslovil Radek Steinert, s ktorým sme sa stretli v Bolívii pri stavbe modlitebne. Ten ma oslovil, či by som sa nechcel stať členom. Moje rozhodnutie bolo spontánne – rozhodol som sa, že sa ním stanem. Dúfam, že svojim členstvom prispejem k realizácii dobrých projektov v rámci našej únie. Radko Petrovič
Ako na jeseň dozrieva ovocie, tak dozrel čas pripojiť sa k tejto veľkej rodine... Táto veľká rodina (ASI) pomáha v rôznych projektoch, ktoré sú kvalitné, užitočné a prinášajú radosť do sŕdc mnohých ľudí. Osobne som sa zúčastnil projektu ,,BOLÍVIA 2010“ a výsledok tohto projektu je, že som novým členom ASI. Daniel Kapusta Připojit k ASI jsem se rozhodla na základě několika rozhovorů s jednou stávající nadšenou členkou ASI – sestrou z našeho sboru. Principy, na jejichž základě ASI funguje, se mi velmi líbí a myslím si, že právě tyto principy mohou být pro mě velkou inspirací v mé práci mezi lidmi. Jako manželka kazatele, matka čtyř dětí, studentka Jihočeské univerzity a vedoucí neziskové organizace nemám příliš mnoho možností zapojit se do konkrétních projektů ASI. Přesto se domnívám, že jako nový člen mám příležitost podpořit toto smysluplné dílo a díky konkrétním zkušenostem ostatních členů ASI mohu získávat novou a další motivaci ke službě v našem městě. Vedu Dobrovolnické centrum ADRA, jehož cílem je pomáhat osamoceným, handicapovaným a sociálně vyloučeným lidem. Dobrovolnictví je dnes moderní trend v sociálních službách. Tato forma pomoci je silně sledována médii, jsou nám nakloněny úřady, zvou nás konkrétní sociální zařízení, volají nám samotní lidé… A my zase máme díky propracovanému systému řadu způsobů, jak ochotné dobrovolníky vyhledávat, jak je pro takové rozhovory připravit, vyškolit a jak nové lidi pro takovou službu nadchnout. Jsem ráda, že díky DC se společně do této formy pomoci zapojili jak členové místního sboru, tak studenti středních i vysokých škol a lidé z široké veřejnosti. Věřím, že společné úsilí přinese očekávané ovoce. Jitka Chánová
V dnešní době již VEGALL pharma s.r.o. nabízí přípravků pro muže a ženy několik.
Dov olte,
al
Je to již více než deset let, kdy pan Pavel Galle, zakladatel firmy VEGALL Pharma, s. r. o., z Vrbna pod Pradědem, na tuzemský trh uvedl nový přírodní preparát Sarapis. Společnosti VEGALL Pharma s.r.o. se jako jedné z prvních u nás podařilo představit přírodní preparáty se včelími produkty. Ukázali jsme ženám, že není nutné se vždy spoléhat jen na pomoc hormonální substituční terapie, ale že v mnoha případech pomohou i doplňky stravy.
l.c z
VEGALL PhArmA s.r.o.
g .ve w ww
ili: stav d e ř ep abycho m Vám některé z nich krátc
sArAPIs
sArAPIs soJA
doplněk stravy na bázi včelích produktů určený ženám v klimakteriu. Jeden z dlouhodobě nejoblíbenějších přípravků. Složení: květní a fermentovaný pyl, mateří kašička, koenzym Q10, beta karoten, vitamin C, vitamin E, selen, železo, lecitin. Balení: 30 a 60 kapslí. Přibližná cena 60 kapslového balení: 420 Kč.
doplněk stravy určený ženám v klimakteriu při silných přechodových obtížích. Složení: včelí produkty jako v Sarapisu + isoflavony ze sóji a z červeného jetele, vitamin C, železo. Balení: 30 a 60 kapslí. Přibližná cena 60 kapslového balení: 460 Kč.
sArAPIs Pro mUŽE
sArAPIs mENsIs
doplněk stravy určený mužům při únavě, stresu a andropauze (mužském přechodu). Složení: hořčík, vitamin C, ženšenový extrakt, mateří kašička, vitamin E, železo, vitamin A, měd, selen, vitamin D3 v ranní kapsli a extrakt z česneku, extrakt z citrusů, meduňky lékařské, niacin, zinek, kozlík lékařský, kyselina pantothenová, vitamin B6, vitamin B2, vitamin B1, kyselina listová, biotin a vitamin B12 ve večerní kapsli. Balení: 60 kapslí. Přibližná cena 420 Kč.
doplněk stravy určený dívkám a ženám při potížích s nepravidelnou a problematickou menstruací. Složení: včelí mateří kašička, květní pyl, fermentovaný pyl, extrakt z brusinek, extrakt ze sójových bobů a červeného jetele, niacin, hořčík, zinek, beta karoten, vitamin B1, B2, B6, B12, vitamin E. Balení: 60 kapslí. Přibližná cena: 420 Kč.
KÜrBIsKErN + Blüten-pollen doplněk stravy určený jako podpůrný prostředek při poruchách funkce močového měchýře a prostaty. Balení: 30 a 60 kapslí. Přibližná cena 60 kapslového balení: 350 Kč.
Výrobky společnosti VEGALL Pharma lze volně zakoupit v lékárnách. Rovněž je možné získat přípravky přímo na níže uvedených internetových stránkách společnosti, kde je po zaregistrování možnost získat přípravky za zvýhodněnou cenu. Další možností, jak se zákazníci mohou o nabízených preparátech dozvědět více nebo se poradit o svých problémech, je bezplatná telefonní informační linka 800 100 140. Na této lince lze získat také kontakty na lékaře gynekology, kteří mají mnohaleté zkušenosti s využitím přírodním preparátů u svých pacientů.
Bližší informace a také další přípravky naleznete na našich webových stránkách: www.vegall.cz
UNIJNÍ SETKÁNÍ
ASI ZLÍN 2011
24.–27. listopadu