Situační analýza Svazku obcí Malá Haná
Květen 2014
Obsah Obsah .......................................................................................................................................... 2 Základní informace o mikroregionu ........................................................................................... 3 Poloha mikroregionu a vnější vztahy ......................................................................................... 6 Obyvatelstvo a sídla ................................................................................................................... 9 Ekonomická situace.................................................................................................................. 17 Trh práce .................................................................................................................................. 26 Nestátní neziskový sektor......................................................................................................... 31 Sociální a občanská vybavenost ............................................................................................... 33 Kultura, sport a společenské aktivity ....................................................................................... 36 Technická infrastruktura .......................................................................................................... 39 Doprava .................................................................................................................................... 41 ÚPD obcí a kraje ...................................................................................................................... 47 Ekologická situace a OŽP ........................................................................................................ 49 Závěry situační analýzy ............................................................................................................ 52 Rozvojové záměry .................................................................................................................... 56
2
Základní informace o mikroregionu Vznik a vymezení mikroregionu Malá Haná Mikroregion Malá Haná byl jako svazek obcí založen 26. 11. 2001 na dobu neurčitou v souladu s ustanoveními § 49 – 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Účelem jeho založení bylo zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce. Jedná se o právnickou osobu zapsanou v rejstříku svazků obcí. Oficiální název:
Svazek obcí Malá Haná
Sídlo:
Obecní úřad Cetkovice Náves 168 Cetkovice, PSČ 679 38
Členské obce:
obec Borotín obec Cetkovice obec Malá Roudka obec Světlá obec Šebetov obec Uhřice obec Úsobrno obec Vanovice město Velké Opatovice
Organizační struktura: Shromáždění starostů (sněm) - starostové všech obcí Předseda
- Ing. Zdeněk Toul, starosta Borotína
Místopředsedové
- dva zástupci předsedy
Tajemník svazku Revizní skupina Shromáždění starostů je nejvyšší orgán svazku. Každý člen má při jednání jeden hlas. Do působnosti sněmu spadá zejména:
přijímání, změny a doplnění stanov, přijímání nových členů, vylučování členů, volba, jmenování a odvolání předsedy, místopředsedů, tajemníka a revizní skupiny a kontrola jejich činnosti, schvalování jednotlivých akcí a aktivit svazku a případné spoluúčasti třetích stran, rozhodování o účasti svazku v podnikatelských a nepodnikatelských subjektech, rozhodování o splynutí, sloučení, rozdělení nebo zrušení svazku.
3
O dalších záležitostech může sněm rozhodovat za souhlasu nadpoloviční většiny členů svazku. Za přítomnosti nadpoloviční většiny členů je shromáždění usnášení schopné. Schůze se koná minimálně dvakrát ročně. Obvykle jsou usnesení přijímána prostou většinou všech hlasů. Kvalifikovaná většina představuje dvě třetiny všech hlasů a je jí třeba při hlasování o: a) b) c) d) e)
přijetí nového člena, vyloučení člena ze svazku, změně a doplnění stanov, schválení roční zprávy o činnosti, rozhodnutí o splynutí, sloučení, rozdělení a zrušení.
Předseda je statutárním orgánem svazku. Řídí jeho činnost mezi jednotlivými zasedáními shromáždění starostů a jedná navenek jeho jménem. Je volen shromážděním starostů na dobu dvou let. Do působnosti předsedy patří zejména:
svolávání shromáždění starostů a věcné, organizační a administrativní zajištění jeho průběhu, řízení a kontrola práce místopředsedů a tajemníka svazku, zajištění archivace písemností svazku, organizace práce při zrušení a zániku svazku.
Dále je povinen minimálně dvakrát ročně svolat shromáždění starostů a bez vyzvání každoročně předkládat shromáždění návrh činnosti svazku. Místopředsedové plní funkci předsedy v jeho nepřítomnosti nebo na základě pověření předsedy. Jsou voleni na dobu dvou let shromážděním starostů. Tajemník je administrativně-organizačním pracovníkem svazku, který nemá pravomoci statutárních orgánů. Jmenuje ho shromáždění starostů na dobu nejméně dvou let. Je plně podřízen předsedovi svazku, na základě jehož pokynů vede a vyřizuje běžnou administrativní a organizační agendu a připravuje pracovní materiály pro vrcholové orgány svazku. Revizní skupina sleduje a kontroluje práci předsedy, místopředsedů a tajemníka. Má právo nahlížet do všech písemností svazku a účastnit se jednání zástupců svazku se třetími stranami. Ve své práci je podřízena shromáždění starostů, které ji volí z řad starostů členských obcí svazku na dobu dvou let. Charakter činnosti:
vzájemná podpora ve společných zájmech, všeobecná ochrana životního prostředí v zájmovém území, rozvoj dopravní a technické infrastruktury a občanské vybavenosti, společný postup při dosahování ekologické stability zájmového území a jeho trvalé obyvatelnosti, koordinace obecních územních plánů a územního plánování v regionálním měřítku, slaďování zájmů a činností místních samospráv a společné ovlivňování státní správy v zájmovém území, zastupování členů svazku navenek při jednání se třetími stranami o společných věcech, zajišťování a vedení předepsané písemné, výkresové a technické agendy jednotlivých společenských akcí, propagace svazku a jeho zájmového území, rozvoj vhodných druhů nezemědělských výrob, obnova řemesel, rozvoj venkovské turistiky, krajových specialit a spolkového života, podpora zemědělských aktivit v regionu. 4
Akce a aktivity, které se netýkají všech obci svazku z objektivních důvodů, musí být zvláště kontrolovány, aby jejich výsledky korespondovaly se zájmy svazku. Za tímto účelem jmenuje shromáždění starostů odpovědné osoby. Svazek obcí jedná na základě svojí strategie, kterou má zpracovanou do roku 2020. Základní vize je taková, že Malá Haná bude v roce 2020 dobře dostupný region, atraktivní pro život, s kvalitní technickou infrastrukturou, která pomáhá zlepšit životní prostředí, jehož kvalita přispívá i k rozvoji cestovního ruchu a dalších oblastí podnikatelské činnosti, zejména zemědělství. Tato vize je rozpracována do pěti konkrétních cílů, a to:
CÍL 1: Zkvalitnit a dobudovat infrastrukturu, CÍL 2: Zabránit vylidňování mikroregionu jeho zatraktivněním pro život, CÍL 3: Zatraktivnit území mikroregionu pro návštěvníky, CÍL 4: Snížit vysokou nezaměstnanost, CÍL 5: Efektivita a diverzifikace zemědělských činností.
V rámci jednotlivých cílů existují vzájemně provázané priority. V rámci zkvalitnění a dobudování infrastruktury nalezneme souvislosti se zatraktivněním regionu pro jeho občany, návštěvníky i podnikatele, tedy cíle 2, 3 a 4. Priority stanovené cílem 2 jsou provázané s cíli 3 a 4. Např. zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti obcí by jistě přispělo jak k oživení turistického ruchu, tak i zlepšení zaměstnanosti. Priority v rámci cíle 3 mimo jiné souvisí s péčí o krajinu a jsou provázány se všemi ostatními cíli. V rámci snižování nezaměstnanosti najdeme souvislosti s cíli 2, 3, a 5. Např. rozvoj agroturistiky by souvisel s cíli 3 i 5. Zlepšování podmínek a diverzifikace zemědělských činností souvisí s rozvojem podnikání v této oblasti (cíl 4) i s péčí o krajinu (cíl 3).
5
Poloha mikroregionu a vnější vztahy Mikroregion Malá Haná se rozkládá v nejsevernější části okresu Blansko, který leží v nejsevernější části Jihomoravského kraje. Tvoří ho 9 obcí o celkové rozloze 84,1 km2, v nichž žije 7 579 obyvatel (k 1. 1. 2014). Hustota zalidnění je tedy 90 obyvatel na km2, což potvrzuje převážně venkovský charakter regionu. Obr. 1 Obce mikroregionu Malá Haná podle hustoty zalidnění
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet a úprava Mikroregion je geograficky jednotný celek. V rámci okresu sousedí s dalšími dvěma mikroregiony: Letovicko na západě a Boskovicko na jihu. Díky poloze na severní hranici okresu i kraje má Malá Haná potenciál pro rozvoj meziregionálních vztahů. Mimo Jihomoravský kraj sousedí Malá Haná s okresem Svitavy v Pardubickém kraji a s okresem Prostějov v Olomouckém kraji.
6
Obr. 2 Umístění MR Malá Haná a jeho sousedů v rámci JMK
Zdroj: Centrála cestovního ruchu - Jižní Morava, vlastní úpravy
Meziregionální vztahy Mikroregion Malá Haná je společně se sousedním mikroregionem Letovicko součástí Místní akční skupiny Partnerství venkova, v rámci níž se podařilo navázat blízké vztahy s dalšími regiony. Jedná se o sousední Olešnicko, Kunštátsko-Lysicko, Svitavu a Boskovicko, které jsou součásti MAS Boskovicko+, dále například Poličsko v Pardubickém kraji. V rámci mezinárodní spolupráce lze vyzdvihnout zejména spolupráci se slovenskými partnery, mikroregion se tak stal součástí Evropského seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Spoločný región.
Základní geografická charakteristika mikroregionu Mikroregion se rozkládá v severním výběžku Boskovické brázdy, která je lemována Českomoravskou vrchovinou na západě a Drahanskou vrchovinou na východě. Z hlediska bioregionů bylo území vymezeno jako přechodná zóna mezi žitavským a drahanským bioregionem. Geologicky náleží území Českému masivu. Podloží tvoří mezozoické horniny (slínovce, pískovce, jílovce), paleozoické horniny (slepence, pískovce, prachovce, vápence, tufity). 7
V nižších polohách na východě nalezneme také horniny neogénu (jíly, slíny, písky) a kvartéru (jíly, slíny, písky, podřadné štěrky a vápence). Mikroregion spadá do klimatické oblasti mírně teplé (podle Quitta MT 7 a MT 3). Průměrná teplota v kraji je přibližně 8 °C, čemuž odpovídá i průměrná teplota v mikroregionu (7 – 8 °C), zatímco srážky mírně přes 600 mm jsou nadprůměrné (cca 570 mm). V území se nachází množství silničních komunikací III. třídy a dále dvě II. třídy. Žádný významnější dopravní koridor se na území regionu nenachází. Vzhledem k rostoucímu významu silniční dopravy v osobní, hromadné i nákladní dopravě je současná silniční síť nevyhovující i co se stavu pozemních komunikací týče. V obcích se rozvinula poměrně hustá síť místních a účelových zpevněných i nezpevněných komunikací, které rovněž nejsou v dobrém stavu. Malá Haná je nejúrodnější oblastí okresu Blansko. Dominantní postavení zde mají hnědozemě, dále pak ilimerizované černozemě a hnědé půdy. Z rostlinné výroby převládá obilí, pícniny, řepka a sadovnictví. Živočišná výroba je zaměřena na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Největší podíl průmyslové výroby je koncentrován ve městě Velké Opatovice. Ve zbytku mikroregionu sídlí spíše drobné podniky zaměřené na činnosti spojené se zemědělstvím, dopravou, stavebnictvím nebo drobnou výrobou.
8
Obyvatelstvo a sídla Mikroregion Malá Haná leží v severní části okresu Blansko u hranice Jihomoravského kraje s Pardubickým a Olomouckým krajem. Tvoří jej 9 obcí (8 % počtu všech obcí okresu), z nichž 3 jsou tvořeny více částmi (viz Tab. 1). S výjimkou města Velké Opatovice se jedná o menší obce, jejichž počet obyvatel se pohybuje v rozmezí 184 až 869, z toho pět obcí má méně než 500 obyvatel. Průměrný počet obyvatel v jedné obci mikroregionu je 842, vynecháme-li město Velké Opatovice je to 465 obyvatel. Oba tyto údaje jsou výrazně nižší než průměr okresní (923), krajský (1739) i republikový (1681). Podobně je tomu i s průměrnou rozlohou obcí. Ta činí 9,4 km2. Ta je vyšší než okresní průměr (7,3 km2), ale nižší než krajský (10,9 km2) a republikový (12,6 km2) průměr. V roce 2014 byla průměrná hustota zalidnění mikroregionu 90 ob./km2, při vynechání města Velké Opatovice se dostaneme dokonce na hodnotu 64 ob./km2. Obě průměrné hodnoty jsou opět nižší než průměry okresní (114 ob./km2), krajský (163 ob./km2) i republikový (133 ob./km2). Výše uvedené údaje svědčí o venkovském charakteru a o značné územní roztříštěnosti mikroregionu. Tento stav je způsoben především charakterem reliéfu, neboť ve vyšších polohách obvykle vznikají menší obce než v nížinách. Přirozeným střediskem mikroregionu je město Velké Opatovice. Tab. 1 Základní údaje o obcích mikroregionu Malá Haná v roce 2014 Počet obyvatel Borotín 410 Cetkovice 754 Malá Roudka 184 Světlá 223 Šebetov 869 Uhřice 311 Úsobrno 438 Vanovice 533 Velké Opatovice 3 857 Malá Haná 7 579 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Obec
Rozloha (km2) 7,63 8,53 3,86 2,23 9,43 6,58 7,80 12,15 25,93 84,14
Hustota zalidnění 54 88 48 100 92 47 56 44 149 90
Počet částí 1 1 2 1 1 1 1 2 6 16
Počet katastrů 1 1 2 1 1 1 1 2 6 16
Struktura osídlení mikroregionu se vyznačuje větším počtem menších obcí. V kategorii 0199 obyvatel je pouze obec Malá Roudka, její podíl na celkovém počtu obcí v mikroregionu představuje 11,1 %. Nachází se pod podíly v rámci okresu (30,2 %), kraje (16,6 %) a republiky (23,5 %). Největší podíl na celkovém počtu obcí (44,4 %) patří kategorii 200-499, přesahuje okresní (32,8 %), krajský (28,8 %) i republikový podíl (32,3 %). Tři obce v kategorii 500-999 zaujímají 33,3 %, což znamená nadprůměr, stejně jako podíl Velkých Opatovic v kategorii 2 000-4 999. Ostatní velikostní kategorie se na území mikroregionu nevyskytují.
9
Obce jsou spojeny nepříliš kvalitními komunikacemi II. a III. třídy. Ztížená dopravní dostupnost mikroregionu podtrhuje jeho periferní polohu v rámci okresu i kraje. Tato skutečnost společně s tradičním zaměřením hospodářství na zemědělskou výrobu patří k hlavním faktorům úbytku obyvatelstva v posledních dvou dekádách. Graf 1 Populační vývoj v letech 1991 – 2013 (k 31. 12.) 104 103 102 101 100 99 98 97 96 95 94 93
Malá Haná
Okres Blansko
Jihomoravský kraj
Česká republika
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Jako základní období slouží výchozí rok 1991, tedy hodnota 1991 = 100, a v následujících letech můžeme pozorovat přírůstky/úbytky obyvatel vzhledem k základnímu období. Do roku 1995 klesal počet obyvatel v mikroregionu rychleji, než tomu bylo u vyšších územních celků. V následujících pěti letech spíše stagnoval a od roku 2000 se vyvíjel téměř shodně počtem obyvatel JMK. Od roku 2003 se však trendy ve vývoji počtu obyvatel rozcházejí. Zatímco ČR, JMK i okres Blansko zažívají růst počtu obyvatel, který ke konci roku 2013 dosáhl v okrese Blansko přes 103 % úrovně roku 1991. Oproti tomu počet obyvatel Malé Hané byl koncem roku 2013 na úrovni asi 93,8 % roku 1991. Celkový úbytek obyvatelstva za sledované období tedy dosáhl asi 6,2 %. Celkový přírůstek/úbytek obyvatelstva se skládá přirozeného salda, což je rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých za dané období; a migračního salda, což je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých za dané období. Graf 2 nabízí bližší pohled na jeho strukturu.
10
Graf 2 Rozklad celkového přírůstku obyvatelstva na jednotlivé komponenty 275 250 225 200 175 150 125 100 75 50 25 0 -25 -50 -75
narození
zemřelí
přistěhovalí
přírůstek přirozený
přírůstek migrační
přírůstek celkový
vystěhovalí
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Celkový přírůstek dosáhl výrazně kladných hodnot pouze v čtyřech letech – na počátku období v roce 1991. kdy byl zaznamenán vysoký počet přistěhovalých, a dále pak v letech 1995, 1997 a 2008. V letech 1995 a 1997 výrazně překročil počet narozených počet zemřelých a totéž platilo i pro počet přistěhovalých, tudíž celkový přírůstek byl kladný. Od roku 2000 je počet narozených výrazně nižší než počet zemřelých a celkový přírůstek se drží v záporných hodnotách až do roku 2008, kdy po 11 letech převážil počet narozených nad počtem zemřelých, ale od následujícího roku se přirozený i celkový přebytek vrátily do záporných hodnot. Z výše uvedeného vyplývá, že mortalita dlouhodobě převyšuje natalitu. Jinak řečeno, původní venkovské obyvatelstvo vymírá, což je v souladu s všeobecným trendem posledních let. Ale navíc období, kdy byl záporný migrační přebytek, převažují nad obdobími s kladným migračním přebytkem. Na celkovém úbytku obyvatel se migrace podílí přibližně jednou třetinou. Populace na Malé Hané tedy vymírá a nejen, že se nedaří přilákat nové obyvatele, ale dochází k odchodu stávajících. Na obr. 3 je znázorněna věková struktura obyvatelstva v jednotlivých obcích mikroregionu. To, že nejpočetnější skupinou jsou lidé v produktivním věku (15 – 64) je zcela logické. Informační přínos má teprve zkoumání poměru této skupiny vůči skupinám dětí a osob v důchodovém věku v populaci. Vysoký podíl osob v před- nebo poproduktivním věku v populaci představuje větší nároky na systém veřejných služeb a vyšší ekonomickou zátěž osob v produktivním věku, které tento systém financují. Vyšší podíl seniorů v populaci zvyšuje nároky na systém sociální péče. Vysoký podíl dětí v populaci může představovat zátěž školského sytému a za jinak nezměněných okolností riziko vyšší nezaměstnanosti v budoucnu. Obecně vzato však vyšší podíl osob v produktivním 11
věku v populaci znamená, že více prostředků může být alokováno do oblasti péče o mladší i starší generaci. Obr. 3 Věková struktura obyvatelstva v obcích mikroregionu v roce 2013 (v %)
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet a nákres V rámci mikroregionu dosahuje podíl osob v produktivním věku 69 %, což v podstatě odpovídá podílu ve vyšších územních celcích (68 %). Nejmenší podíl nalezneme v obci Úsobrno a největší v Malé Roudce. Podíl dětí v populaci je ve vyšších územních celcích 15 % a podíl seniorů 18 %, čemuž se blíží i jejich podíl na populaci mikroregionu jako celku (13 % a 18 %). Na úrovni obcí má největší podíl dětí v populaci obec Světlá, zatímco nejnižší podíl nalezneme v Malé Roudce. Největší podíl seniorů v populaci má obec Úsobrno a nejmenší Světlá. Žádná korelace mezi počtem obyvatel v obci a velikostí podílu jednotlivých věkových skupin zjištěna nebyla. Demografickou situaci lze také posuzovat pomocí indexu stáří, který je dán poměrem počtu osob v poproduktivním věku k počtu osob v předproduktivním věku. Jinými slovy, index stáří vyjadřuje, kolik seniorů připadá na jedno dítě v populaci, pro lepší přehlednost bývá vynásoben 100. Je-li tedy počet obou kategorií přesně vyrovnán, rovná se hodnota indexu 100. Nižší hodnota znamená převahu mladé generace a vyšší naopak převahu starší generace v populaci. Jak se hodnota indexu vyvíjela v jednotlivých obcích mikroregionu i v mikroregionu jako celku v posledních letech, je vyjádřeno v následující tabulce. 12
Tab. 2 Vývoj indexu stáří v obcích mikroregionu v letech 2003 - 2013 Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Obec Borotín 71 73 76 82 85 102 102 118 139 148 167 Cetkovice 64 62 65 68 69 71 76 77 86 96 114 Malá Roudka 148 175 200 217 238 308 264 194 172 163 178 69 Světlá 86 100 87 104 93 107 114 110 91 71 Šebetov 93 95 100 108 113 107 106 107 117 138 158 Uhřice 88 80 80 73 91 107 118 124 141 132 117 Úsobrno 133 133 140 143 133 148 156 167 152 152 163 Vanovice 107 101 101 104 110 102 110 103 109 115 116 V. Opatovice 66 71 75 85 92 95 98 103 111 118 124 Malá Haná 77 80 84 91 97 100 104 107 114 121 129 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Vidíme, že zatímco v roce 2003 nabýval index stáří třímístných hodnot pouze ve třech obcích, v roce 2013 už tomu tak bylo v 8 obcích. Tato skutečnost se promítá do růstu souhrnného indexu za celou Malou Hanou, který naznačuje postupné stárnutí populace. V roce 2008 připadalo na 100 dětí přesně 100 seniorů, v roce 2013 už to bylo 129. Nejvyšší hodnotu indexu nejen v roce 2013, ale i rekordní hodnoty během celého sledovaného období (max. 308 v roce 2008) vykazovala obec Malá Roudka. Nejrapidnější růst zaznamenala obec Borotín, kde se počet seniorů na jedno dítě ve sledovaném období více než zdvojnásobil. Naopak omládnout se během posledních let podařilo pouze obci Světlá. Ovšem v průměru nejmladší populaci má obec Cetkovice, jejíž index stáří v průměru za sledované období dosahoval hodnoty 77. Všeobecný trend stárnutí populace je zřejmý z následujícího grafu, kde můžeme porovnat výši průměrného věku obyvatel na území Malé Hané, okresu Blansko, Jihomoravského kraje a ČR. Graf 3 Průměrný věk obyvatel (k 1. 1.) 42,5 42,0 41,5 41,0 40,5 40,0 39,5 39,0 2004
2005
2006
2007 Malá Haná
2008
2009 okres BK
Zdroj: ČSÚ 13
2010 JMK
2011
2012 ČR
2013
2014
Vidíme, že v letech 2004 až 2010 rostl průměrný věk obyvatel Malé Hané rychleji než u vyšších územních celků, poté se tempo srovnalo s vyššími územními celky. Do roku 2007 byl nejvyšší průměrný věk na úrovni kraje, poté již na úrovni mikroregionu. Za sledované období vzrostl průměrný věk obyvatel Malé Hané z 39,4 na 42, tedy zatímco na počátku období byl průměrný věk na Malé Hané (spolu s okresem) nejnižší, na jeho konci byl nejvyšší. Dalším důležitým předpokladem rozvoje regionu je vzdělanost obyvatelstva. Čím vyšší úroveň vzdělání obyvatelé dosahují, tím větší jsou možnosti inovací, zakládání nových firem či efektivnějšího řízení těch stávajících, efektivnější veřejná správa atd. V grafu 4 můžeme pozorovat vývoj podílu jednotlivých skupin obyvatel starších 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání v letech 1991, 2001 a 2011. Graf 4 Vzdělanostní struktura obyvatelstva Malé Hané dle SLDB 1991, 2001 a 2011 3,3% 0,1%
4,6% 3,1%
6,6% 3,7%
16,7% 20,8% 23,1%
38,7%
vysokoškolské
vyšší odborné a nástavbové
úplné střední s maturitou 43,8% 41,2% vyučení a střední odborné bez maturity
36,0% 26,3% 5,0%
3,3%
1991
2001
základní a neukončené základní 21,1% 2,1% 2011
bez vzdělání
Zdroj: ČSÚ Z grafu je jasně patrný pozitivní vývoj. Podíl lidí bez vzdělání je zdánlivě vysoký, tato skutečnost je ovšem dána přítomností ústavů sociální péče v Šebetově a Velkých Opatovicích. Podíl osob se základním vzděláním klesl mezi roky 1991 a 2011 o 14,9 procentního bodu. Podíl vyučených spíše stagnuje. Roste však podíl absolventů maturitních oborů i vyšších odborných škol a podíl absolventů vysokých škol vzrostl dvojnásobně. V grafu 5 nalezneme srovnání vzdělanostní struktury Malé Hané s vyššími územními celky.
14
Graf 5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva dle SLDB 2011 6,6% 3,7%
11,0% 4,2%
14,7%
12,5%
4,0%
4,1%
vysokoškolské
23,1%
vyšší odborné a nástavbové 27,2%
27,1%
26,9%
úplné střední s maturitou 41,2% 37,2%
vyučení a střední odborné bez maturity
33,0%
32,3%
základní a neukončené základní 21,1%
0,4%
2,1% Malá Haná
17,6%
17,6%
17,1% okres Blansko
0,5%
0,4% Jihomoravský kraj
bez vzdělání
Česká republika
Zdroj: ČSÚ Je zřejmé, že v základních rysech vzdělanostní struktury se území Malé Hané neliší od vyšších územních celků. Pomineme-li již výše vysvětlenou výši podílu osob bez vzdělání, můžeme konstatovat, že region vyšší celky převyšuje i v podílu lidí se základním vzděláním a vyučených. Naopak skupiny s vyšším stupněm vzdělání zaujímají v regionu menší podíl než u vyšších územních celků, podíl vysokoškoláků je téměř poloviční ve srovnání s republikovou úrovní. Bude-li ovšem pokračovat trend zachycený v předchozím grafu, bude se mikroregion svou vzdělanostní strukturou nadále přibližovat vyšším územním celkům. Přítomnost hned dvou ústavů sociální péče v jednom mikroregionu se pochopitelně odráží v podílech způsobů bydlení obyvatelstva. Přehled způsobů bydlení na různých územních úrovních přináší tabulka 3. Tab. 3 Způsoby bydlení osob dle SLDB 2011 (v %)
Česká republika
v bytech v zařízeních - z toho celkem v RD 97,2 49,0 1,9
jinde
bezdomovci 0,8
0,1
Jihomoravský kraj
97,7
56,6
1,5
0,7
0,1
okres Blansko
98,0
68,2
1,2
0,6
0,1
Malá Haná 95,8 Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet
67,0
3,9
0,3
0,0
Jak můžeme vidět v tabulce 3, podíl lidí bydlících v bytech je nižší než tento podíl u vyšších územních jednotek a zároveň podíl osob žijících v různých zařízeních převyšuje republikový podíl dvojnásobně. Dvě třetiny obyvatel bydlí v rodinných domech, což výrazně 15
více ve srovnání s celou ČR, kde v rodinných domech žije pouze polovina obyvatelstva. Velmi pozitivní skutečností je, že nebyla zjištěna přítomnost bezdomovců, a to ani ve městě Velké Opatovice. Tabulka 4 přináší srovnání podílu neobydlených a obydlených na všech domech s byty v mikroregionu Malá Haná s vyššími územními celky. Tab. 4 Obydlené a neobydlené domy dle SLDB 2011 (v %) Neobydlené domy
Obydlené domy
Česká republika Jihomoravský kraj okres Blansko Malá Haná Zdroj: ČSÚ
16,5 13,3 16,8 20,6
47,3 32,3 48,8 51,0
5,1 6,9 6,3 4,9
6,6 8,5 6,9 6,4
83,5 86,7 83,2 79,4
86,4 89,7 91,8 91,2
bytové domy
celkem
rodinné domy
z toho nezpůsobilé k bydlení
v přestavbě
celkem
rekreační
z toho
11,7 8,8 6,8 7,3
Charakteristický je celkově vyšší podíl neobydlených domů, z nichž 51 % slouží k rekreaci. Opuštěných je v 37,7 % neobydlených domů. Podíl domů sloužících k rekreaci je rovněž vyšší, zejména krajský podíl převyšuje o 18,3 procentního bodu. Malou Hanou lze tedy charakterizovat jako oblíbenou chalupářskou oblast. To platí zejména pro obce Borotín, Úsobrno a Vanovice, kde podíl rekreačních na všech domech s byty přesahuje 20 %. Podíl obydlených domů je tedy pochopitelně nižší než u vyšších územních celků. Dominantní roli zde hrají rodinné domy, jejichž podíl přesahuje 90 % a je vyšší než krajský a republikový, ale o 0,6 procentního bodu nižší než okresní podíl. Zajímavostí je, že v každé, i té nejmenší, obci mikroregionu se nachází alespoň jeden bytový dům.
16
Ekonomická situace Ekonomickou situaci mikroregionu můžeme posuzovat pomocí různých indikátorů. V této podkapitole se zaměříme na míru nezaměstnanosti a dojíždění obyvatel za prací, hospodaření svazku obcí a vývoj počtu podnikatelských subjektů. Situaci na trhu práce, tedy míru nezaměstnanosti a dojíždění obyvatel za prací podrobněji probereme v následující kapitole. Trhu práce je neoddělitelně propojen s trhem finální produkce a odráží situaci firem na území mikroregionu. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu je od roku 2008 výrazně vyšší než u vyšší územních celků a ukazuje tedy na nepříznivou ekonomickou situaci mikroregionu. S vysokou nezaměstnaností také souvisí vyšší podíl obyvatel dojíždějících za prací na větší vzdálenosti. O hospodaření svazku obcí vypovídají data ze závěrečných účtů z posledních let. Rozpočet svazku obcí byl v roce 2009 vyrovnaný a největší položku na příjmové i výdajové straně tvořila akce Zákoutí Malé Hané. V rámci této akce byla vybavena zázemí veřejných prostor v obcích kuchyňskou linkou, nábytkem apod. V roce 2010 byl rozpočet deficitní, ale tento deficit byl pokryt přebytky z minulých let. Největší položkou na příjmové i výdajové straně byl projekt Prameny Malé Hané, v rámci něhož byla v obcích vybudována pítka, lavičky, fontána atp. V letech 2011 i 2012 byl rozpočet přebytkový a nejvýznamnější položkou byla akce Volnočasové aktivity, v rámci níž byla vybavena např. dětská hřiště či vzdělávací místnost. I v roce 2013 byl rozpočet svazku obcí v přebytku, významnými položkami byly kromě výdajů na propagaci cyklovýletu Okolo Malé Hané příspěvky IC Velké Opatovice a Klubu českých turistů Malá Haná. Z uvedených údajů vyplývá, že svazek v uplynulých letech nakládal s finančními prostředky zodpovědně a dařilo se mu čerpat krajské dotace. Vývoj počtu ekonomických subjektů přímo vypovídá o podnikatelském prostředí v mikroregionu. Dobré podnikatelské prostředí a příležitosti k zisku lákají více podnikatelů a počet ekonomických subjektů v území roste. Pokud ekonomická situace v regionu dobrá není, bude počet ekonomických subjektů stagnovat nebo dokonce klesat. Graf 6 Vývoj počtu ekonomických subjektů (2010 = 100) 109% 108% 107% 106% 105% 104% 103% 102% 101% 100% 2010
2011 ČR
JMK
2012 okres BK
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet 17
Malá Haná
2013
V grafu je zachycen vývoj počtu ekonomických subjektů typu statistický podnik (= u kterého byla v uplynulém roce prokázána aktivita) na úrovni ČR, Jihomoravského kraje, okresu Blansko a mikroregionu Malá Haná v posledních třech letech. Rok 2010 je v grafu stanoven jako základní období, k němuž se vztahují hodnoty následujících tří let. Delší časovou řadu bohužel k dispozici nemáme, protože sledování ekonomických subjektů pomocí klasifikace NACE bylo v ČR zavedeno právě až v roce 2010. Starší data podle klasifikace OKEČ na úrovni obcí nejsou k dispozici. Rozdílná situace mezi mikroregionem a vyššími územními celky je zjevná na první pohled. Zatímco na úrovni vyšších územních celků můžeme pozorovat roční přírůstek počtu ekonomických subjektů přibližně 3 – 4 procentní body ročně do roku 2012 a meziroční úbytek až v roce 2013, na Malé Hané se úbytek projevil již v roce 2012. Počet ekonomických subjektů na Malé Hané byl v roce 2013 na úrovni 101 % roku 2010, vyšší územní celky byly na úrovni přibližně 5 %. I tento indikátor tedy odhaluje horší ekonomickou situaci mikroregionu ve srovnání s vyššími územními celky.
Struktura ekonomiky Ekonomickou strukturu můžeme posuzovat podle odvětví, v nichž jsou firmy v regionu činné. Ekonomiku lze rozdělit na tři základní odvětví, a to tzv. primér, sekundér a terciér. Primární sektor (prvovýroba) zahrnuje činnosti spojené se získáváním přírodních zdrojů. Patří sem zemědělství, lov a těžba surovin. Sekundární sektor zahrnuje veškeré zpracovatelské činnosti, stavebnictví a nákladní dopravu. Terciérní sektor pak zahrnuje veškeré služby včetně obchodu, bankovnictví, zdravotnictví, státní správy a osobní dopravy. V současnosti je struktura vyspělých ekonomik taková, že největší podíl mají služby, za nimi je průmysl a nejmenší podíl připadá na zemědělství a těžbu. Zjednodušeně lze říci, že čím je ekonomika vyspělejší, tím menší má podíl primárního sektoru a větší podíl služeb. V následujícím grafu je znázorněna struktura ekonomiky (podíl počtu ekonomických subjektů typu statistický podnik v jednotlivých odvětvích na jejich celkovém počtu) ČR, Jihomoravského kraje, okresu Blansko a mikroregionu Malá Haná v roce 2013. Základní struktura je na všech úrovních stejná a odpovídá struktuře vyspělé evropské ekonomiky. Graf 7 Struktura ekonomických subjektů podle odvětví v roce 2013
ČR 4,9%
JMK 5,3%
okres BK
Malá Haná
6,4%
10,6%
25,2%
66,9%
27,2%
64,7%
30,8%
60,5%
31,9%
primér
54,9%
sekundér
terciér
Zdroj: ČSÚ 18
nezařazeno
3,0%
2,8%
2,3%
2,6%
Zaměříme-li se pozorněji na jednotlivé hodnoty, všimneme si nápadně vysokého podílu primárního sektoru v ekonomice mikroregionu. Tento podíl je přibližně dvojnásobný ve srovnání s vyššími územními celky. Ekonomika Malé Hané je výrazně zaměřena na zemědělství, což je dáno přírodními podmínkami, jako je úrodná půda, i historickými faktory – oblast Malé Hané je tradičně zemědělská. Podíl průmyslové sféry v ekonomice je srovnatelný s okresní úrovní. Oproti tomu podíl služeb je výrazně nižší ve srovnání se všemi vyššími územními celky. Významný podíl primárního a menší podíl terciérního sektoru poukazují na méně vyspělou ekonomickou strukturu, která se odráží na výše popsané horší ekonomické situaci.
Zemědělství a lesnictví Zemědělství a lesnictví spadají do tzv. primárního sektoru ekonomiky, jehož podíl je v mikroregionu ve srovnání s vyššími územními celky téměř dvojnásobný. Rozdělení na zemědělství a lesnictví zvlášť nabízí následující graf. Graf 8 Podíl ek. subjektů v zemědělství a lesnictví na jejich celkovém počtu (2013) 7,9%
4,4%
4,9%
5,4% 2,6%
ČR
JMK
okres BK
Malá Haná
zemědělství
0,4%
0,3%
ČR
JMK
0,9%
okres BK
Malá Haná
lesnictví
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet V grafu je znázorněný podíl počtu ekonomických subjektů aktivních v oblastech zemědělství a lesnictví na celkovém počtu ekonomických subjektů v roce 2013. V oblasti zemědělství můžeme pozorovat vysoký podíl subjektů než ve srovnání s vyššími územními celky. Z celkového počtu 643 podnikatelských subjektů na území Malé Hané podniká v zemědělství 51 subjektů, tedy 7,9 %. Ve srovnání s ČR je tento podíl téměř dvojnásobný. V oblasti lesnictví je tento rozdíl ještě patrnější. V této oblasti je aktivních celkem 17 subjektů, tj. 2,6 % ze všech ekonomických subjektů, které v roce 2013 vykázaly aktivitu. Podíl lesnických subjektů na Malé Hané převyšuje podíl na okrese Blansko téměř třikrát a podíl na úrovni ČR dokonce více než šestkrát. Podíváme-li se na strukturu zaměstnanosti v grafu 15, zjistíme, že i podle tohoto ukazatele hraje zemědělství a lesnictví v mikroregionu významnou roli. Kategorie zemědělství a lesnictví jsou zde spojeny ještě s rybářstvím a tvoří 7 % zaměstnanosti. Převyšují tak podíly zaměstnaných v této kategorii na úrovni ČR a JMK více než dvojnásobně. K nejvýznamnějším firmám patří Agrospol a VOS zemědělců. Drobných zemědělců je zde registrováno 31.
19
Řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity Drobní podnikatelé a živnostníci jsou často označováni za páteř celé ekonomiky. Základní ekonomická teze je taková, že soukromé vlastnictví podněcuje efektivní nakládání s omezenými zdroji. Je vcelku pochopitelné, že pokud například zaměstnanec ve výrobě dostane materiál k opracování od zaměstnavatele a k tomu jistý plat, nebude motivován snažit se s materiálem nějak zvlášť šetřit, ani hledat způsoby, jak úspory dosáhnout. Oproti tomu živnostník, který je sám sobě zaměstnavatelem, tedy potřebný materiál je jeho majetkem a dostane pouze tolik, kolik je s jeho pomocí schopen vyprodukovat, se bude snažit hledat způsoby, jak z daného množství materiálu vyrobit co nejvíce. Za předpokladu, že tak nesmí činit na úkor kvality svojí produkce, protože by jeho zákazníci přešli ke konkurenci, musí hledat inovativní řešení. Jinými slovy, musí se snažit „udělat za stejně peněz více muziky“. Proto je tento segment ekonomiky tak důležitý. Živnostníci jsou zároveň velmi citliví na různé překážky v podnikání. Čím více administrativní zátěže, předpisů, vyhlášek a zákazů musejí navíc ke své běžné pracovní náplni sledovat, tím méně jich bude motivováno v podnikání pokračovat nebo s ním vůbec začít. V grafu 9 naleznete srovnání podílů fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona na celkovém počtu podnikatelských subjektů na různých územních úrovních v roce 2013. Graf 9 Podíl živnostníků na celkovém počtu podnikatelských subjektů v roce 2013 64,7%
65,0%
57,6%
Malá Haná
okres BK
JMK
58,7%
ČR
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Vidíme, že na úrovni ČR a JMK se podíl živnostníků v podnikatelské sféře pohybuje okolo 58 %. Na Blanensku a na Malé Hané je podíl vyšší, okolo 65 %. Z toho vyplývá, že území mikroregionu příliš nepřitahuje velké firmy (to je dáno především horší dopravní dostupností) a podnikatelský sektor je tvořen spíše menšími hráči. V následujícím grafu je vyjádřen podíl živnostníků na celkové populaci jednotlivých územních celků v roce 2013. Jedná se o obdobu míry podnikatelské aktivity, ale místo všech podnikatelských subjektů zahrnuje pouze živnostníky. Navíc, stejně jako v předchozím grafu, počítá pouze s těmi, kteří vykázali v minulém roce nějakou aktivitu (subjekty typu statistický podnik).
20
Graf 10 Podíl živnostníků na celkové populaci v roce 2013 8,1%
8,2%
JMK
ČR
7,1% 5,5%
Malá Haná
okres BK
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Podíl živnostníků na celkové populaci dosahuje na úrovni ČR a JMK téměř shodně něco málo přes 8 %. Na Blanensku je pak tento podíl nižší pouze o jeden procentní bod. Oproti tomu na Malé Hané je podíl živnostníků v populaci pouze 5,5 %. Spojíme-li tuto skutečnost s údaji z předchozího grafu, dojdeme k závěru, že na území Malé Hané nepanuje ideální podnikatelské prostředí. Hlavní příčinu těchto problémů spatřujeme v neustálém odkládání výstavby silnice R43 a nízká koupěschopnosti poptávky související s vysokou nezaměstnaností. Tím se ekonomika mikroregionu dostává do bludného kruhu. Nejvíce řemeslníků najdeme ve Velkých Opatovicích, hodně jich je také ve Vanovicích a Cetkovicích. Nejčastěji se jedná o činnosti související s instalatérskými a topenářskými pracemi, elektroinstalace, zednické práce, zahradnictví, výrobu nábytku či kominictví. Setkáme se i s čalounictvím, malířstvím a natěračstvím a dokonce i s restaurováním.
Průmyslová výroba a stavebnictví Průmyslová výroba a stavebnictví spadají do tzv. sekundárního sektoru ekonomiky. Podíl sekundárního sektoru v ekonomice Malé Hané je, stejně jako na úrovni okresu, ve srovnání s vyššími územními celky poměrně vysoký. Rozdělení na průmysl a stavebnictví zvlášť nabízí následující graf. Graf 11 Podíl ek. subjektů v průmyslu a stavebnictví na jejich celkovém počtu (2013) 17,7% 14,9%
Malá Haná
17,0% 14,2%
okres BK
JMK
12,8%
ČR
Malá Haná
průmysl
13,0%
13,0%
12,4%
okres BK
JMK
ČR
stavebnictví
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet 21
V grafu je vyjádřen stav obou odvětví v roce 2013. Vidíme, že zastoupení průmyslu je na okrese Blansko mnohem vyšší než na úrovni ČR. Na území Malé Hané bylo v roce 2013 činných v oblasti průmyslové výroby 96 subjektů z celkových 643, tedy 14,9 % ze všech ekonomických subjektů. Podíl průmyslu v mikroregionu je tedy jen nepatrně vyšší než krajský a liší se tak od průmyslově zaměřeného okresu Blansko. Jiný pohled na význam průmyslu na Malé Hané nalezneme ve skladbě zaměstnanosti. V grafu 15 uvidíme, že podle posledního SLDB pracovalo v průmyslu 36 % všech zaměstnaných z Malé Hané, zatímco na Blanensku to bylo 35 %. Na úrovni ČR přitom tento podíl činil 26 % a na úrovni JMK jen 25 %. Tyto hodnoty poukazují na menší počet větších zaměstnavatelů v oblasti průmyslu. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli jsou P-D Refractories CZ a.s. (dříve Moravské šamotové a lupkové závody a.s.) ve Velkých Opatovicích a Sklárny Moravia a.s. v Úsobrně. V oblasti stavebnictví je situace odlišná. Podíl ekonomických subjektů ve stavebnictví činí 17 %, čímž území Malé Hané převyšuje podíly vyšších územních celků. Struktura zaměstnanosti naopak výraznější rozdíly nevykazuje. Na Malé Hané pracuje ve stavebnictví 9 % všech zaměstnaných, na okrese Blansko 7 %, na úrovni JMK 8 % a v celé ČR 7 %. Tyto hodnoty znamenají větší počet menších zaměstnavatelů, případně živnostníků, v oblasti stavebnictví.
Rekreace a cestovní ruch Turistický ruch je vnímán jako sféra služeb, které mají schopnost využívat vnitřní potenciál území a ekonomicky zhodnocovat přírodní krásy i kulturní dědictví. Kromě těchto „zděděných“ statků je předmětem turistického ruchu i sport a relaxace (koupaliště, lyžařské areály, akvaparky, cyklostezky, wellness), kulturní akce (festivaly, jarmarky) i další zážitkové programy. Ve svém souhrnu se tedy jedná o kumulaci přírodních či antropogenních předpokladů, které přitahují návštěvníky. Ubytovací služby souvisí s pobytovou stránkou cestovního ruchu. Umožňují přenocování nebo přechodné ubytování v cílovém místě. Ubytovací zařízení dělíme na hotely, penziony, motely a ostatní ubytovací zařízení. Sportovní, kulturní a rekreační služby poskytují možnost využít volný čas formou aktivního odpočinku. Stravovací služby zabezpečují uspokojování potřeb výživy účastníků cestovního ruchu. Spadají sem služby základního stravování, doplňkového stravování a občerstvení, ale i společensko-zábavní služby, spojené s hudební produkcí či kulturním programem. Zprostředkovatelské služby souvisí se zprostředkováním, často i organizováním a zabezpečováním činností podmiňujících a umožňujících účast na cestovním ruchu. Zprostředkování služeb, které jsou výsledkem činnosti dodavatelských podniků a organizací, zabezpečují hlavně cestovní kanceláře a cestovní agentury. V následujícím grafu můžeme porovnávat podíly daných kategorií služeb cestovního ruchu na různých územních úrovních v roce 2013.
22
Graf 12 Podíl subjektů činných v cestovním ruchu na celkovém počtu ek. subjektů 4,7%
4,7%
4,3%
4,0%
1,7% 0,8% 0,0%
0,0%
Malá Haná
0,5%
1,8%
1,7% 0,4%
0,3% okres BK
0,3% JMK
0,6%
0,4% ČR
Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Sportovní, zábavní a rekreační činnosti
Zdroj: ČSÚ Nejvýznamnější kategorií služeb cestovního ruchu co do počtu aktivních ekonomických subjektů je kategorie stravování a pohostinství. Na Malé Hané její podíl převyšuje republikovou a krajskou úroveň, ale na okrese je podíl ekonomických subjektů ve stravování a pohostinství vyšší. Podíl ekonomických subjektů zabývajících se ubytovacími službami je na Malé Hané naopak výrazně nižší než u všech vyšších územních celků. A podobně tomu je i u doplňkových služeb (sport, zábava a rekreace) i u zprostředkovatelských a rezervačních služeb, kde na území mikroregionu nepůsobí jediný subjekt. Významnými turistickými cíli v okolí jsou město Boskovice s bohatstvím památek, Moravský kras či jeskyně Blanických rytířů v Rudce u Kunštátu. Ve srovnání s nimi se zdá území Malé Hané méně atraktivní. Ve Velkých Opatovicích stojí za pozornost Moravské kartografické centrum, v jehož prostorách se navíc vždy na podzim koná Národní výstava jiřinek. Ve Velkých Opatovicích se také koná hudební festival FestFest. Ve Vanovicích se každé léto koná Malohanácké řemeslné jarmark. Zajímavou podívanou nabízí také Arboretum Borotín. Území Malé Hané je vhodné pro cykloturistiku a každý rok Mikroregion Malá Haná pořádá oblíbený cyklovýlet Okolo Malé Hané. V horkých letních dnech se lidé mohou osvěžit v Aquaparku ve Velkých Opatovicích nebo na koupališti v Šebetově.
Komerční služby a maloobchodní sféra Dle komerčního charakteru dělíme služby do dvou skupin, a to na služby veřejné (školství, kultura, tělovýchova, sport, zdravotnictví, sociální péče) a služby komerční. Komerční služby zahrnují maloobchod, ubytovací, stravovací a další služby cestovního ruchu, nevýrobní služby, výrobní a opravárenské služby a osobní služby. Maloobchod zahrnuje všechny aktivity, které jsou spojeny s prodejem zboží nebo služeb konečným spotřebitelům pro neobchodní použití. Osobními službami rozumíme například masáže, kosmetika, manikúra, pedikúra apod. Cestovní ruch je považován za významný společensko-ekonomický fenomén a je mu věnována celá předchozí podkapitola. Je souhrnem mnoha služeb, které slouží k uspokojování 23
potřeb na cestách. Zahrnuje ubytování, stravování a pohostinství (tzv. primární služby cestovního ruchu) a také kulturní, zábavní a rekreační činnost (tzv. doplňkové, sekundární služby cestovního ruchu). V následujícím grafu je znázorněn podíl počtu podnikatelských subjektů ve sféře komerčních služeb v roce 2013 na celkovém počtu podnikatelských subjektů pro srovnání Malé Hané s vyššími územními celky. Graf 13 Podíl subjektů ve sféře komerčních služeb na celkovém počtu ek. subjektů 45,4%
47,5%
JMK
ČR
39,9% 34,4%
Malá Haná
okres BK
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet Z grafu je na první pohled patrný rozdíl mezi vývojem na úrovni vyšších územních celků a v mikroregionu Malá Haná. Zatímco na úrovni ČR a JMK můžeme pozorovat stabilní přírůstky počtu podnikatelských subjektů v komerčních službách a na okrese Blansko ještě o něco dynamičtější, na Malé Hané jako by se růst zpomaloval. Nemáme k dispozici dostatečně dlouhé časové řady, abychom vyvrátili nebo potvrdili tento trend, ale jedna věc je jasná – sektoru komerčních služeb se na území Malé Hané nedaří tolik jako na okrese Blansko. Tento jev lze vysvětlit tak, že komerční služby se rozvíjí zejména ve větších městech. Občané menších obcí Malé Hané tak za nimi musí dojíždět. Vzhledem k tomu, že sektor komerčních služeb zahrnuje širokou škálu nejrůznějších služeb, je užitečné podívat se na jeho strukturu. V následujícím grafu vidíme podíl počtu podnikatelských subjektů v jednotlivých kategoriích na celkovém počtu podnikatelských subjektů ve službách. Graf 14 Struktura sektoru komerčních služeb ČR
14,1%
JMK
13,2%
okres BK
11,2%
Malá Haná
11,1%
8,2% 8,2%
15,0% 14,4%
11,0% 14,5%
25,2% 26,4%
18,5%
28,7%
16,9%
24,6%
37,4% 37,8% 30,6% 32,9%
Maloobchod, kromě motorových vozidel
Poskytování ostatních osobních služeb
Služby cestovního ruchu
Nevýrobní služby
Výrobní a opravárenské služby
Zdroj: ČSÚ, vlastní výpočet 24
V oblasti maloobchodu můžeme pozorovat, že na okrese Blansko i v mikroregionu je podíl menší než u vyšších územních celků. Naopak v osobních službách podíl subjektů v mikroregionu překonává vyšší územní celky. Podíl služeb cestovního ruchu je v mikroregionu vyšší než na kraji nebo v republice, ale nižší než na okrese. Největší turistická lákadla okresu jsou totiž situována mimo území Malé Hané. Relativně vysoký podíl je způsoben množstvím vesnických hospůdek spadajících do kategorie pohostinství. Kategorie nevýrobních služeb zahrnuje telekomunikační a informační činnosti, finance a pojišťovnictví, právní a účetnické činnosti, bezpečnostní a pátrací činnosti, veterinární činnosti, tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti, činnosti heren, kasin a sázkových kanceláří atp. Jejich podíl v mikroregionu je nižší ve srovnání s vyššími územními celky. Výrobní a opravárenské služby zahrnují vydavatelské činnosti, pořizování záznamů, tvorbu programů a vysílání, IT, činnosti v oblasti nemovitostí, reklamu a průzkum trhu. Jejich podíl v mikroregionu sice nedosahuje úrovně kraje či republiky, ale převyšuje úroveň okresu.
25
Trh práce Pro mikroregion Malá Haná je typický rozdíl mezi jeho centrem, městem Velké Opatovice, a okolními malými obcemi. Velké Opatovice jsou přirozeným společenským, kulturním, vzdělávacím, dopravním a průmyslovým centrem mikroregionu, kam spousta obyvatel okolních obcí dojíždí za prací. Tato skutečnost je ilustrována daty v tabulce 5. Tab. 5 Dojíždění zaměstnaných za prací dle SLDB 2011 (v %)
ČR JMK okres BK Malá Haná Malá Haná bez Velkých Opatovic Zdroj: ČSÚ
do zahraničí
do jiného kraje
do jiného okresu kraje
do jiné obce okresu
podíl dojíždějících zaměstnaných
v rámci obce
z toho
45,0 47,9 53,0 47,9
20,2 21,3 12,8 9,3
13,0 11,0 20,4 22,1
5,6 12,2 16,9 5,6
5,4 2,4 2,4 9,9
0,8 1,1 0,5 0,9
50,4
5,2
32,1
5,8
6,4
0,9
Celkový podíl zaměstnaných, kteří dojíždějí za prací, se na Malé Hané jako celku rovná podílu na úrovni kraje. Pokud nepočítáme Velké Opatovice, zjistíme, že podíl dojíždějících je hned o 2,5 procentního bodu vyšší, čímž se potvrzuje střediskový charakter Velkých Opatovic. Srovnáme-li podíl zaměstnaných pracujících v rámci obce svého trvalého pobytu na úrovni různých územních celků, zjistíme, že tento podíl je v okrese Blansko i mikroregionu výrazně nižší než na úrovni kraje a ČR, což dále potvrzuje venkovský charakter regionu, kdy malé obce nenabízejí dostatek pracovních příležitostí a nutí tak zaměstnané dojíždět za prací do větších středisek. Podobně lze interpretovat situaci ve třetím sloupci, tedy podíl zaměstnaných dojíždějících za prací do jiné obce okresu. Čím větší je tento podíl, tím méně je pracovních příležitostí v rámci obce. Srovnáme-li velikost tohoto podílu v rámci celého mikroregionu s podílem bez zahrnutí Velkých Opatovic, odhalíme vůdčí roli města v nabídce pracovních příležitostí v mikroregionu mnohem výrazněji než v prvním sloupci. Nižší podíl v mikroregionu oproti okresu ve čtvrtém sloupci je dán geografickou polohou Malé Hané. Zatímco v jižnějších částech okresu, které sousedí s jinými okresy Jihomoravského kraje, je pro tamější obyvatelstvo přirozené dojíždět do těchto okresů za prací, pro obyvatele mikroregionu Malá Haná, který sousedí pouze s okresy Svitavy v Pardubickém kraji a Prostějov v Olomouckém kraji, je přirozenější dojíždět za prací právě do jiného kraje, jak je ilustrováno v pátém sloupci. Naopak tato logika neplatí u podílu obyvatelstva pracujícího v zahraničí, který je na úrovni mikroregionu téměř dvojnásobný než okresní a je srovnatelný s krajským podílem i celou ČR, přestože jižnější okresy nacházejí v sousedství jiných států na rozdíl od okresu Blansko, který je z celého kraje od hranic nejvzdálenější. 26
V grafu 15 můžeme srovnat strukturu zaměstnanosti, tedy podíly počtu zaměstnanců v určitém odvětví na celkovém počtu zaměstnaných, na úrovni mikroregionu, okresu, kraje a celé ČR. Graf 15 Odvětvová struktura zaměstnanosti dle SLDB 2011
Zdroj: ČSÚ Je zjevné, že na všech úrovních hraje dominantní roli průmysl. Zatímco však na úrovni kraje a ČR je v tomto odvětví zaměstnána přibližně čtvrtina všech zaměstnaných, v rámci okresu i mikroregionu se jedná o více než třetinu. Dalším charakteristickým rysem mikroregionu je vysoký podíl zaměstnaných v zemědělství. Vyšší podíl zaměstnaných v oblasti zdravotnictví a sociální péče je odrazem existence dvou ústavů sociální péče na území mikroregionu. Naopak podíl zaměstnaných v oblasti informačních a komunikačních činností je poloviční oproti podílu na úrovni okresu, čtvrtinový proti úrovni kraje a třetinový vůči celé ČR. Rovněž v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví je zde podíl poloviční vůči úrovni okresu a kraje a třetinový oproti podílu v rámci celé ČR. I v kategorii „činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti“ je v rámci mikroregionu Malá Haná podíl zaměstnaných poloviční oproti okresní úrovni a oproti vyšším celkům dokonce třetinový. Poloviční ve srovnání s vyššími územními celky je i podíl zaměstnaných v oblasti veřejné správy a obrany a povinného sociálního zabezpečení. 27
K základním makroekonomickým ukazatelům patří míra nezaměstnanosti. Nejedná se o jev z definice škodlivý, naopak, určitá míra nezaměstnanosti je v ekonomice přítomna vždy. Jedná se o tzv. přirozenou míru nezaměstnanosti, která je průvodním jevem ekonomického a technologického pokroku, kdy některá odvětví přirozeně zanikají a jsou průběžně nahrazována nově vznikajícími. Z dlouhodobého hlediska tedy tato přirozená nezaměstnanost nepředstavuje výraznější problém. Co způsobuje nepříjemnosti, jsou krátkodobé fluktuace míry nezaměstnanosti nad její přirozenou míru. V grafu 16 můžeme pozorovat vývoj míry nezaměstnanosti v mikroregionu Malá Haná, okrese Blansko, JMK a ČR v letech 2003 – 2011. Míra nezaměstnanosti vyjadřuje procentní podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Nezaměstnaným se rozumí uchazeč o zaměstnání, který zaměstnání aktivně hledá (např. je v evidenci úřadu práce). Za ekonomicky aktivní se tedy nepovažují např. studenti nebo důchodci. Hodnoty v následujícím grafu jsou vypočítány v souladu s dosavadní praxí ČSÚ podle počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva dle SLDB 2001. Graf 16 Míra nezaměstnanosti 14,0%
13,9%
13,0% 12,0%
13,0%
13,6% 11,1%
11,0%
10,7% 10,1%
9,9% 10,0%
10,3%
9,7% 9,0% 9,1% 8,0%
9,2%
9,0%
9,2% 8,4% 8,4%
8,3%
8,9%
7,0%
7,6% 7,4% 6,6%
6,0%
Malá Haná
2005
2006
2007
Okres Blansko
8,6%
8,0%
6,2%
6,3%
5,0% 2004
8,7%
9,0%
7,1%
6,0%
9,6%
10,2%
8,1%
7,0%
2003
10,2%
9,9%
5,5%
5,4%
2008
Jihomoravský kraj
2009
2010
2011
Česká republika
Zdroj: MPSV Již při prvním pohledu na graf je zjevné, že místní ekonomika se nevyhnula globální ekonomické recesi, která vypukla v roce 2008. Vzhledem k tomu, že míra nezaměstnanosti kopíruje vývoj HDP s určitým zpožděním, můžeme dopady recese v podobě zvýšení míry nezaměstnanosti pozorovat od roku 2009. Do té doby díky příznivému ekonomické mu vývoji míra nezaměstnanosti v mikroregionu klesala, podobně jako tomu bylo u vyšších územních celků, a navíc se držela pod úrovní kraje a ČR. Zajímavostí je, že zatímco okresní, krajská i celorepubliková míra nezaměstnanosti dosáhla svého minima ve sledovaném období v roce 2008, minimum mikroregionu bylo dosaženo o rok dříve. Meziročně tak míra nezaměstnanosti v Malé Hané v roce 2008 vzrostla o 1,1 procentního bodu. V následujícím roce došlo právě v Malé Hané ve srovnání s vyššími 28
územními celky k nejvyššímu nárůstu míry nezaměstnanosti. Tato skutečnost naznačuje vyšší citlivost místní ekonomiky na vnější vlivy. Kromě vývoje samotné míry nezaměstnanosti je pro komplexnější pohled na situaci na trhu práce dobré podívat se i na její strukturu. Graf 17 se skládá ze tří dílčích grafů, které znázorňují podíl skupiny nezaměstnaných na celkovém počtu nezaměstnaných podle věku, vzdělání a podle délky doby, po kterou už je uchazeč nezaměstnaný. Novější data než pro rok 2010 bohužel nebyla k dispozici. Graf 17 Struktura uchazečů o místo v roce 2010
Věková struktura Malá haná 3% okres Blansko 4%
11%
10%
13%
10%
11%
13%
11%
11%
12%
Jihomoravský kraj
4%
13%
12%
12%
Česká republika
4%
13%
11%
12%
11%
10%
12%
11%
10%
12%
14%
10%
15%
3%
14%
3%
13%
10%
12%
13%
2%
10%
12%
13%
3%
do 19 let
20 - 24 let
25 - 29 let
30 - 34 let
35 - 39 let
40 - 44 let
45 - 49 let
50 - 54 let
55 - 59 let
60 a více let
Vzdělanostní struktura Malá haná
22%
okres Blansko
21%
Jihomoravský kraj Česká republika
52%
21%
47%
23%
27%
45%
26%
1% 1%
25%
45%
Základní vzdělání (i neúplné) Úplné střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské vzdělání
1% 1%
1% 1%
23%
1% 1%
Střední vzdělání bez maturity Vyšší odborné vzdělání
Délka doby nezaměstnanosti Malá haná okres Blansko
31%
16%
29%
17%
9%
Jihomoravský kraj
33%
17%
Česká republika
34%
17%
< 3 měsíce
3 - 6 měsíců
6 - 9 měsíců
10%
8% 9% 9%
9 - 12 měsíců
Zdroj: ČSÚ 29
7%
8% 8%
20%
16%
22%
15%
18% 18%
12 - 24 měsíců
15% 14% > 24 měsíců
První část grafu nabízí srovnání věkové struktury nezaměstnaných v mikroregionu Malá Haná s vyššími územními celky. Z hlediska věkové struktury jsou rizikové zejména dvě skupiny, a to mladí lidé (často čerství absolventi) a lidé v předdůchodovém věku. Mikroregion Malá Haná se může pochlubit nižším podílem nezaměstnaných mladých do 29 let. Jedná se o pozitivní jev, neboť nezaměstnanost mladých osob výrazně negativně ovlivňuje jejich pracovní návyky a v případě absolventů dochází ke ztrátě kvalifikace. U starších skupin už je podíl v mikroregionu vyšší. U nezaměstnaných nad 50 let, kdy je šance nalézt zaměstnání ve svém oboru poměrně nízká, je často jedinou možností rekvalifikace, která však nebývá u té věkové skupiny příliš efektivní. V druhé části grafu je znázorněna vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání. Vidíme, že zatímco na úrovni ČR má 26 % nezaměstnaných základní vzdělání, na úrovni mikroregionu Malá Haná je to 22 %. I podíl maturantů mezi nezaměstnanými je nižší. Naopak, podíl středoškolsky vzdělaných bez maturity je zde vyšší než u vyšších územních celků o 5 – 7 procentních bodů. Podíl absolventů vysokých a vyšších odborných škol mezi nezaměstnanými je nízký na všech úrovních. Poslední část grafu je zaměřena na délku doby nezaměstnanosti. Obecně se za nejzávažnější problém považuje dlouhodobá nezaměstnanost, která trvá déle než 12 měsíců. U dlouhodobě nezaměstnaných hrozí kromě ztráty původní kvalifikace, kdy nezaměstnaný ztrácí přehled o oboru, i deformace pracovních návyků, až se nakonec mohou stát prakticky nezaměstnatelnými. Dlouhodobá nezaměstnanost dosahuje v mikroregionu Malá Haná 36 %, což převyšuje podíl uchazečů, kteří nové místo naleznou do 3 měsíců o 5 procentních bodů. Situace na okrese je však ještě o 2 p. b. horší. Na krajské úrovni je podíl těch, kteří místo naleznou do 3 měsíců, stejný jako podíl dlouhodobě nezaměstnaných (33 %). Na úrovni ČR dokonce více než třetina uchazečů nastoupí na nové místo do 3 měsíců, zatímco dlouhodobá nezaměstnanost představuje 32 %.
30
Nestátní neziskový sektor Neziskový sektor, jak už sám název napovídá, zahrnuje všechny subjekty, jejichž hlavním cílem není dosahování zisku. Tyto subjekty poskytují veřejné statky, tedy takové, z jejichž spotřeby nelze nikoho vyloučit. Typickým příkladem bývá ochrana zdraví a majetku nebo vzdělávání. V obou zmíněných oblastech dominují státní rozpočtové a příspěvkové organizace. Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou nezávislé na státním rozpočtu a případné zisky z vedlejší podnikatelské činnosti jsou investovány zpět do činnosti organizace. Působí v různých veřejně prospěšných oblastech, jako jsou sociální služby, péče o zdravotně postižené, řešení sociálních patologií, ochrana životního prostředí, kultura a ochrana kulturních památek, místní rozvoj nebo sport. Poskytují veřejné služby, pracují pro své členy nebo financují činnosti ostatních. Česká legislativa rozlišuje 6 kategorií NNO: spolek (sdružení, svaz, klub,…), nadace, nadační fond, církevní organizace, ústav a obecně prospěšná společnost. Sdružení slouží ke sdružování občanů za rozličnými, dlouhodobými i krátkodobými, účely. Nadace a nadační fondy slouží ke sdružování majetku za přesně vymezeným účelem. Církevní organizace jsou organizacemi věřících, které zajišťují pro členy i nečleny bohoslužby, centra pro rodinu, charity nebo semináře. Obecně prospěšná společnost (a podle nové právní úpravy také ústav) je právnická osoba založená za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Přehled počtu NNO sídlících na území mikroregionu nabízí následující tabulka. Tab. 6 Přehled počtů NNO se sídlem na území Malé Hané v roce 2014 Sdružení, spolek, svaz 39 Zdroj: ARES
Církevní organizace 4
Celkem 53
Na území mikroregionu je aktivních celkem 53 NNO. Jedná se o spolky a církevní organizace. Církevní organizace na území mikroregionu jsou: Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Vanovicích, Římskokatolická farnost Borotín na Moravě, Římskokatolická farnost Cetkovice a Římskokatolická farnost Velké Opatovice. Jiné právní formy se na území mikroregionu nevyskytují. Přehled různých druhů spolků a sdružení nabízí následující tabulka. K nejpočetnějším kategoriím občanských sdružení patří tělovýchovné jednoty, sbory dobrovolných hasičů, nejrůznější kluby, myslivecká sdružení, zahrádkářské a chovatelské spolky. Tab. 7 Typy spolků a sdružení se sídlem na území Malé Hané v roce 2014 Typ SDH
Název Sbor dobrovolných hasičů Cetkovice Sbor dobrovolných hasičů, Světlá Sbor dobrovolných hasičů Uhřice Sbor dobrovolných hasičů Velká Roudka Sbor dobrovolných hasičů Svárov Sbor dobrovolných hasičů Velké Opatovice Sbor dobrovolných hasičů Brťov u Velkých Opatovic SDH Bezděčí Sbor dobrovolných hasičů Vanovice
31
Obec Cetkovice Světlá Uhřice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Vanovice
myslivecké sdružení tělovýchova a mládež
chovatelství, zahrádkářství
kluby
kultura
ostatní
MS Šebetov Myslivecké sdružení Vanovice-Borotín Myslivecké sdružení Podhoří MS Velké Opatovice Junák - svaz skautů a skautek ČR, středisko Borotín Sdružení rodičů a přátel dětí a školy Orel jednota Velké Opatovice Sdružení rodičů a přátel školy Velké Opatovice SK Cetkovice Tělovýchovná jednota Sokol Šebetov FITNESS VELKÉ OPATOVICE TJ Sport Velké Opatovice TJ Sokol Velké Opatovice TJ Sokol Vanovice Hockey Club Lions Brno 97 Český svaz včelařů, o.s., základní organizace Úsobrno Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Český svaz chovatelů Základní organizace Velké Opatovice Český svaz včelařů, o.s., základní organizace Velké Opatovice Základní organizace MSKS - kynologický klub Základní organizace Českého zahrádkářského svazu, Velké Opatovice KČT, odbor Malá Haná Klub českých turistů Velké Opatovice KVZ Velké Opatovice Klub naturistů Křetínka Modelklub Velké Opatovice Národopisný spolek regionu Malá Haná Živé muzeum Literární sdružení INICIÁLY "Občanské sdružení obce Úsobrno" "FestFest" Spolek přátel hudby ve Velkých Opatovicích Platforma Work and Life Balance "Občané za ochranu přírody, krajiny a životního prostředí Šebetov" Úplet SYSVAN První vanovská Pospolitost Vanovic a Drválovic Zlatý věk mládí i seniorům Rodinné centrum Motýlek
32
Šebetov Vanovice Velké Opatovice Velké Opatovice Borotín Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Cetkovice Šebetov Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Vanovice Vanovice Uhřice Uhřice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Velké Opatovice Vanovice Velké Opatovice Světlá Světlá Úsobrno Úsobrno Velké Opatovice Velké Opatovice Cetkovice Šebetov Úsobrno Vanovice Vanovice Vanovice Velké Opatovice Velké Opatovice
Sociální a občanská vybavenost Vybavenost obcí službami patří k základním indikátorům kvality života v regionu. Obec, ve které chybí základní služby obyvatelům, bude méně přitažlivá pro potenciální nové obyvatele a hrozí také odliv stávajícího obyvatelstva do obcí s lepší obslužností. Nedostatečná občanská a sociální vybavenost obce tedy představuje ohrožení pro její budoucí rozvoj. V tabulce následuje přehled vybavenosti obcí mikroregionu Malá Haná vybranými základními službami.
Borotín 1 Cetkovice 3 Malá Roudka Světlá 1 Šebetov 2 Uhřice 1 Úsobrno 1 Vanovice 2 V. Opatovice 5 Malá Haná 16 Zdroj: vlastní šetření
1 1 1 2 1 1 1 6 14
1 1
1
2 3
1 1
1 1
1 1 1 1 1 2
1 6
4 13
1
1 1
auto/pneuservis
kadeřnictví
SDH
pošta
restaurace (s kuchyní)
hospoda
obec
potraviny
Tab. 8 Základní služby
1 1 1
1 1
1
4 8
3 7
Základem občanské vybavenosti všech obcí je možnost nakoupit potraviny a zboží základní potřeby v místě bydliště. Občané, kteří dojíždějí za prací do měst, si mohou nakoupit cestou z práce, ale obzvlášť pro seniory jsou tyto možnosti omezené. Vzhledem k trendu stárnutí populace je dobře, že obchod s potravinami nalezneme v každé obci mikroregionu. Výjimkou je pouze obec Malá Roudka. V Šebetově a ve Vanovicích jsou dva obchody a v Cetkovicích dokonce tři. Pochopitelně vede město Velké Opatovice s pěti obchody s potravinami. Hospody přestavují zejména na malých obcích důležitý pilíř občanské vybavenosti. Nabízejí občanům možnost scházet se u dobrého moku, navazovat a udržovat vzájemné vztahy, diskutovat o nejrůznějších problémech a v neposlední řadě se bavit a nabídnout občerstvení pocestným. Je tedy dobře, že takové zařízení existuje v každé obci mikroregionu, s výjimkou Malé Roudky. V Šebetově nalezneme dokonce dvě hospody, jednu restauraci, kde se vaří, a dokonce rychlé občerstvení. Město Velké Opatovice se kromě šesti hospod a dvou restaurací může pochlubit také cukrárnou, kavárnou a rychlým občerstvením. Dostupnost základních poštovních služeb je i přes některá úsporná či nelogická opatření stále na dobré úrovni. V šesti obcích Malé Hané je pobočka pošty, Malá Roudka, Světlá a Uhřice spadají pod Velké Opatovice. Poněkud nelogicky spadají Drválovice jako součást obce Vanovice s vlastní poštou pod poštu v Letovicích. Postupně jsou také omezovány služby výplaty starobních důchodů malými vesnickými poštami, což působí nepříjemnosti seniorům. 33
Nevýhodou úsporných opatření je i rozvážení zásilek z centrální pošty, které nahradilo práci místních poštovních doručovatelů. Častým jevem se tak stává doručování pošty na nesprávné adresy. Velkou tradici v mikroregionu mají sbory dobrovolných hasičů. Hasičský sbor ve Vanovicích byl založen již v roce 1872 a je nejstarším hasičským vesnickým sborem na Moravě. Sbor ve Velkých Opatovicích byl založen jen o rok později. Alespoň jednu jednotku SDH v současnosti nalezneme v každé obci. Dobrovolní hasiči se věnují pořádání různých společenských a sportovních akcí, námětových cvičení a soutěží v požárním sportu. Pomáhají také při zvelebování veřejných prostranství nebo svozu želeného šrotu. Když je potřeba, pomáhají v okolí svých obcí v práci profesionálním hasičům. Dosti rozšířenou službou na Malé Hané jsou služby kadeřnictví. Najdeme je ve všech obcích kromě Malé Roudky, Světlé a Úsobrna. V Šebetově se na otevření chystá druhé kadeřnictví a ve Velkých Opatovicích jsou dokonce čtyři. Podobně jsou rozšířeny i služby auto- a pneuservisů. Chybí pouze v Malé Roudce, Uhřicích a Úsobrnu. V Šebetově se chystá na otevření a ve Velkých Opatovicích jsou hned tři. Vybavenost školními zařízeními je jednou z determinant ekonomického růstu regionu. Dostatečná kapacita mateřských škol umožňuje lepší uplatnění se na trhu práce pro rodiče s malými dětmi. Dostatečně hustá síť základních škol snižuje nároky na přepravu žáků. Malotřídní školy jsou navíc obecně chváleny za osobní přístup, který umožňuje kvalitnější vzdělání ve srovnání s klasickými třídami s 30 žáky. Střední a vyšší vzdělání pak představuje investici do lidského kapitálu, který v dlouhodobém horizontu výrazně přispívá k rozvoji regionu. V následující tabulce jsou shrnuty počty jednotlivých typů školních zařízení v obcích mikroregionu Malá Haná. Tab. 9 Školství obec MŠ Borotín 1 Cetkovice 1 Malá Roudka Světlá Šebetov 1 Uhřice Úsobrno 1 Vanovice 1 Velké Opatovice 2 Malá Haná 7 Zdroj: vlastní šetření
ZŠ (1.-5. roč.)
ZŠ (1.-9. roč.)
SOŠ
SOU nástavba
ZUŠ
1 1
1 1
1 1
1 1
1
1 1 1 4
1 1
Mateřskou školu nalezneme ve všech obcích mikroregionu kromě Malé Roudky, Světlé a Uhřic. Ve Velkých Opatovicích jsou školky dvě. V Cetkovicích, Šebetově, Úsobrně a Vanovicích jsou malotřídní školy. V Cetkovicích navíc probíhají jazykové kurzy. Síť mateřských škol je považována za dostatečně hustou, diskutabilní je ovšem jejich kapacita. Pokud se ovšem nezmění dosavadní demografický trend, nebude s místem ve školkách problém. Ve Velkých Opatovicích je jediná úplná základní škola i střední škola, SOŠ a SOU tradičních řemesel. Ve městě je také možné navštěvovat základní uměleckou školu. Za ostatními typy středních škol musí studenti dojíždět převážně do Boskovic a Jevíčka. Za vysokoškolským vzděláním se musí dojíždět do krajských měst, převážně Brna a Olomouce. 34
Služby v sociální oblasti slouží k péči o znevýhodněné skupiny obyvatel. Do této skupiny patří například dětské domovy, nízkoprahová centra pro mládež, léčebny dlouhodobě nemocných, různé terénní služby nebo domovy seniorů. Přehled zařízení poskytujících služby v sociální oblasti se sídlem na území mikroregionu Malá Haná nabízí tabulka 11. Tab. 10 Sociální oblast obec
domovy pro osoby se zdravotním postižením
Cetkovice Šebetov 1 Velké Opatovice 1 Malá Haná 2 Zdroj: vlastní šetření
domy s pečovatelskou službou 1
terénní sociální služby
1 2
1 1
Z tabulky vidíme, že zařízení poskytující sociální služby sídlí ve třech obcích Malé Hané. V Cetkovicích je pro seniory osm bytů s pečovatelskou službou, druhý dům s pečovatelskou službou se nachází ve Velkých Opatovicích. Na Malé Hané najdeme také 2 domovy pro osoby se zdravotním postižením, a to v Šebetově a ve Velkých Opatovicích. Ve Velkých Opatovicích sídlí také terénní pečovatelská služba, která se stará o chronicky nemocné osoby, osoby se zdravotním postižením, rodiny s dětmi a seniory. Zdravotnické služby představují podstatný zájem většiny obyvatel. Napříč věkovými a sociálními skupinami potřebuje každý někdy využít služeb lékaře. Dostupnost zdravotnických služeb patří k determinantám atraktivity regionu pro potenciální nové obyvatele. Přehled zdravotnických zařízení v mikroregionu naleznete v tabulce 12.
Cetkovice poradna Šebetov 1 1 V. Opatovice 2 1 Malá Haná 3 2 Zdroj: MOS, vlastní šetření
1 1 2
detaš. p. 1
3 3
záchranná služba
lékárna
jiný specialista
gynekolog
zubař
praktický lékař pro děti a dorost
obec
praktický lékař pro dospělé
Tab. 11 Zdravotnictví
výdejna 1 1
1 1
Vidíme, že zdravotnická péče je dostupná celkem ve třech obcích. V obci Cetkovice ordinuje jednou týdně v poradně dětská lékařka MUDr. Machačová, která má stálou ordinaci v Šebetově. V Šebetově ordinuje také praktický lékař pro dospělé a stomatolog. Je tu také výdejna léků. Nejbohatší zdravotnická péče je ve Velkých Opatovicích. Ordinují tu dva praktičtí lékaři pro dospělé, dětský lékař, stomatolog. Jednou týdně lze navštívit také ordinaci gynekologa, ortopeda, internisty a oční ambulanci. Ve Velkých Opatovicích najdeme také lékárnu a záchrannou službu.
35
Kultura, sport a společenské aktivity Kulturní, společenské a sportovní aktivity jsou důležitou součástí života obyvatel. Ve větších městech jsou možnosti kulturního, společenského i sportovního vyžití nesrovnatelně bohatší než na malých vesnicích. Dostupnost těchto aktivit i ve venkovském prostředí je potom výsledkem a mnohdy i zatěžkávací zkouškou spolupráce subjektů veřejného, soukromého a neziskového sektoru a aktivity a zájmu občanů. Přehled počtu kulturních zařízení v mikroregionu nabízí následující tabulka.
Borotín 1 Cetkovice 1 Malá Roudka 1 Světlá 1 Šebetov 1 1 Uhřice 1 Úsobrno 1 Vanovice 2 V. Opatovice 5 1 Malá Haná 14 2 Zdroj: MOS, vlastní šetření
1 1 1 2
1 1
1
1 1
1 1
1 1 1 2 1 8
1 2 2 7
ostatní zařízení
hřbitov
sakrální stavba
dětská centra
galerie
muzeum
kino
obec
knihovna
Tab. 12 Kulturní zařízení
1 1 1 1 1 1 1 1 3 11
Mezi kulturními zařízeními na Malé Hané jednoznačně vedou knihovny. Výpůjční služby veřejné knihovny mohou v místě svého bydliště využít obyvatelé všech obcí mikroregionu. Nejvíce knihovních zařízení nalezneme pochopitelně ve Velkých Opatovicích, celkem 5. Dvě knihovny jsou ve Vanovicích a v ostatních obcích po jedné. Druhou nejpočetnější kategorií jsou ostatní kulturní zařízení. Sem můžeme zařadit například kulturní domy, různé sály, výletiště a podobná prostranství sloužící pro pořádání kulturních, ale i společenských nebo sportovních akcí. V každé obci nalezneme také po jednom, kromě Velkých Opatovic, kde jsou tato zařízení tři. Sakrálních staveb – kostelů a kaplí – se na území mikroregionu nachází celkem 8, z toho 2 kostely ve Vanovicích. V Malé Roudce a ve Světlé se žádná sakrální stavba nenachází. Dále jsou na Malé Hané dvě kina, v Šebetově a Velkých Opatovicích, a dvě muzea, v Úsobrně a Velkých Opatovicích. Z dalších kulturních zařízení zbývá galerie ve Velkých Opatovicích a centrum pro děti a mládež v Šebetově. Území mikroregionu je bohaté na množství menších kulturních památek, kterým se v poslední době dostává dobré péče a oprav. Přehled evidovaných nemovitých kulturních památek na Malé Hané přináší následující tabulka.
36
Tab. 13 Nemovité kulturní památky obec
počet
Borotín
3
Cetkovice
2
Malá Roudka Světlá
0 0
Šebetov
6
Uhřice Úsobrno
0 0
Vanovice
3
Velké Opatovice
5
Malá Haná Zdroj: NPÚ
19
stručný popis kostel Povýšení sv. Kříže socha sv. Jana Nepomuckého zámek kostel sv. Filipa a Jakuba fara
kaple sv. Anny socha P. Marie Bolestné sousoší sv. Jana Nepomuckého zámek č. 23, venkovský dům č. 108, měšťanský dům kostel českobratrský kostel sv. Václava fara kostel sv. Jiří výklenková kaplička sv. Rozálie socha sv. Jana Nepomuckého socha sv. Vendelína zámek 74 % sakrálních památek
Vidíme, že alespoň jedna nemovitá kulturní památka se nachází v pěti obcích. Celkem jich na území Malé Hané nalezneme 19. Převážnou část, 74 %, z těchto památek tvoří sakrální památky – kostely, kaple, kapličky, kříže, fary, sochy svatých atp. Na seznamu je také borotínský, šebetovský a opatovický zámek, a venkovský a měšťanský dům v Šebetově. Společenské události jsou v malých obcích obvykle zajišťovány činností spolků a zájmových sdružení – zejména TJ Sokol, SDH a mysliveckých sdružení. V zimní sezoně se pořádají plesy, v létě taneční zábavy a dlouhé tradici se těší také poutě. Tyto svátky, jejichž datum konání se odvíjí od svátku patrona, kterému je zasvěcen místní kostel, ocení děti i dospělí. Do vsí přijíždějí kolotoče a konají se zábavy. Neméně důležité jsou také sportovní akce. Každoročně jsou na území mikroregionu organizovány nejrůznější závody a turnaje. Velké oblibě se těší zejména cyklovýlet Okolo Malé Hané, který se koná každý rok koncem srpna. Kromě účasti na organizovaných hromadných akcích je samozřejmě možné využít individuálně služby různých sportovních zařízení. Jejich přehled naleznete v následující tabulce. Tab. 14 Sportovní zařízení obec Borotín Cetkovice
koupaliště a bazény 1
hřiště
tělocvičny
1 1
1 37
otevřené stadiony
ostatní zařízení 1
Malá Roudka Světlá Šebetov 1 Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice 1 Malá Haná 3 Zdroj: vlastní šetření
1 1 1 1 1 2 9 18
1 2
3 6
1 1
1
Nejrozšířenějším typem sportovního zařízení na Malé Hané jsou venkovní hřiště. Celkem se jich zde nachází 18, z toho celá polovina ve Velkých Opatovicích, 2 ve Vanovicích a v ostatních obcích po 1. Rozšířené jsou také tělocvičny, těch je celkem šest – z toho opět polovina ve Velkých Opatovicích, 2 v Šebetově a jedna ve Vanovicích. Zařízení pro vodní sporty najdeme v Borotíně, Šebetově a Velkých Opatovicích. Ve Velkých Opatovicích je také otevřený stadion. Mezi ostatní sportovní zařízení patří Sportovně-kulturní objekt v Malé Roudce.
38
Technická infrastruktura Úroveň vybavenosti technickou infrastrukturou má podobně jako vybavenost základními službami zásadní vliv na kvalitu života v mikroregionu a jeho atraktivitu pro potenciální nové obyvatele. Vybavení technologiemi zajišťujícími např. čištění vod má vliv také na kvalitu životního prostředí. V tabulce 13 naleznete přehled procentuální zasíťovanosti tak, jak uvedli zástupci obcí. Tab. 15 Zasíťovanost obcí mikroregionu Malá Haná (v %) obec
vodovod
Borotín 100 Cetkovice 100 Malá Roudka 100 Světlá 100 Šebetov 100 Uhřice 98 Úsobrno 100 Vanovice 100 Velké Opatovice 100 Zdroj: ÚÚR, šetření u obcí
kanalizace dešťová
kanalizace
kanalizace s ČOV
90 10 10
80
98
plynovod 95 100
95
100 100 95
65 75
100 75
100
2,3
75
Pitná voda z kohoutku je v dnešní době samozřejmostí, je proto dobře, že všechny obce hlásí 100% napojení na vodovod, Uhřice se 100 % těsně přibližují. Kvalitnější zdroj pitné vody hledají ve Vanovicích pro místní část Drválovice. Co se týká kanalizace, nejlepší situace je v Šebetově, kde je ze 100 % napojena na čistírnu odpadních vod. 80% napojení na ČOV je také v Cetkovicích. Ve Velkých Opatovicích je tento podíl 75 % kvůli většímu počtu místních částí. Světlá a Uhřice jsou napojeny na kanalizaci téměř ze 100 %, ale chybí systém čištění odpadních vod. Ve Světlé se uvažuje o vybudování biologického rybníka. Ve Vanovicích je kanalizace z 65 %. Malá Roudka má dešťovou kanalizaci pouze z 10 %, ale vzhledem k velikosti obce se rozšiřování neplánuje. Kanalizace chybí také v Úsobrně. I zde považují vybudování společné kanalizace za příliš nákladné a uvažuje se spíše o využití alternativních způsobů čištění odpadních vod, například formou soukromých čistíren. Dřívější hojné využívání zemního plynu v domácnostech je v posledních letech omezováno z důvodu jeho rostoucí ceny. Mnoho obyvatel se vrací k vytápění tuhými palivy (což má vliv na kvalitu ovzduší) a je zbrzděno i další rozšiřování sítě. Obce Cetkovice, Světlá, Šebetov a Vanovice jsou úplně plynofikovány, Borotín a Uhřice z 95 % a Velké Opatovice ze 75 %. Plynovod není zaveden do Malé Roudky a Úsobrna. Obecní rozhlas je zaveden ve všech obcích, i když v některých částech obcí není zcela zřetelně slyšet. Možnosti soukromého připojení k internetu existují ve všech obcích, pouze se různí možná rychlost připojení. Veřejný internet je možné využít prakticky ve všech knihovnách, ale příliš mnoho občanů to nedělá. Veřejné připojení k internetu přes wifi je možné v Šebetově a Úsobrně. Signál tří hlavních mobilních operátorů je poměrně dobře dostupný po celém území Malé Hané. Podle map pokrytí má nejlepší pokrytí O2, kde chybí pouze kousek katastru Úsobrna. S 39
T-Mobilem se nedovoláte z části území Malé Roudky, Šebetova, Uhřic a Úsobrna. Vodafone nepokrývá úplně celé území Šebetova, Uhřic, Úsobrna a Velkých Opatovic. Podle šetření v obcích třídí většina obyvatel mikroregionu alespoň částečně odpad. Kontejnery na tříděný odpad jsou dostupné ve většině obcí a svoz komunálního odpadu funguje pravidelně. Problém nejen z estetického hlediska představují pytle s odpadky, které vyhazují u silnic posádky projíždějících aut. Na území mikroregionu se nachází také jedna zemědělská bioplynová stanice, a to ve Velkých Opatovicích. Plánovaná výstavba linky na výrobu elektřiny a plynu z prošlých potravin v Šebetově byla letos v referendu zamítnuta.
40
Doprava Silniční síť na území mikroregionu Malá Haná sestává ze dvou silnic II. třídy doplněných silnicemi III. třídy a železniční tratí. Žádný významnější dopravní koridor se na území regionu nenachází. Vzhledem k rostoucímu významu silniční dopravy v osobní, hromadné i nákladní dopravě je současná silniční síť nevyhovující i co se stavu pozemních komunikací týče. V obcích se rozvinula poměrně hustá síť místních a účelových zpevněných i nezpevněných komunikací, které rovněž nejsou v dobrém stavu. Obr. 4 Síť pozemních komunikací v mikroregionu Malá Haná
Zdroj: ŘSD, vlastní úprava Podle dopravní exponovanosti můžeme obce na území Malé Hané rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří průměrně dostupná oblast, kam spadají zejména obce, kterými prochází nejvýznamnější koridor mikroregionu silnice II/374, dále obce podél silnice II/372 a obce s křížením více silnic III. třídy. Druhou skupinu tvoří periferní oblast, kam spadají obce spojené s okolím pouze jedinou silnicí III. třídy. Grafické znázornění této situace nabízí následující obrázek.
41
Obr. 5 Obce mikroregionu podle dopravní dostupnosti
Zdroj: MapoMat.cz, vlastní úpravy
Silniční doprava Jak už bylo popsáno výše, nejvýznamnější komunikací v mikroregionu je silnice II. třídy č. 374, který spojuje města Boskovice a Jevíčko a protíná obce Šebetov, Světlá, Cetkovice a Uhřice. Druhým hlavním tahem je silnice II/372, která spojuje Letovice a Jevíčko a prochází přes Velké Opatovice a Malou Roudku. Hlavní roli v silniční dopravě by v budoucnu měla převzít rychlostní silnice R43. Tato komunikace by měla procházet středem mikroregionu. Historie projektu výstavby R43 sahá až před II. světovou válku a v současné době podle oficiálních informací ŘSD stále probíhá „hledání schůdné trasy“. Momentálně stavbu blokují obce Chrudichromy a Sudice na Boskovicku, v jejichž blízkosti by trasa měla vést. Zbytek území je propojen silnicemi III. třídy. K nejvýznamnějším patří silnice III/3743, která spojuje Uhřice s Úsobrnem; dále III/3744, která prochází Šebetovem a Vanovicemi, spojuje I/43 s II/373 a v Drválovicích se kříží s III/37414; III/3748, která představuje jediné spojení Borotína s okolím; a III/3742 spojující Cetkovice a Velké Opatovice. Ředitelství silnic a dálnic ČR provádí jednou za 5 let celostátní sčítání dopravy, pomocí něhož je měřena intenzita dopravy na jednotlivých úsecích dálniční a silniční sítě ČR. Intenzita dopravy je měřena jako počet vozidel, která projedou daným úsekem za 24h. Uváděné hodnoty jsou ročním průměrem denních intenzit dopravy. Přehled nejvytíženějších úseků mikroregionu Letovicko přináší tabulka 6. 42
Tab. 16 Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 Číslo komunikace
Úsek
II/374
Šebetov - Cetkovice
16,5%
82,4%
1,0%
2 309
II/372
V. Opatovice - hranice JMK
15,6%
83,6%
0,8%
1 947
II/374
Cetkovice - hranice JMK
18,4%
80,6%
1,0%
1 260
III/3742
V. Opatovice - Cetkovice
19,1%
79,3%
1,6%
996
II/372
Chlum - Velké Opatovice
22,1%
77,0%
0,9%
857
III/3744
Šebetov - Drválovice
18,0%
80,5%
1,5%
538
CELKEM
všechny měřené úseky
17,6%
81,3%
1,1%
7 907
CELKEM
Zdroj: ŘSD Na všech měřených úsecích projede denně dohromady 7 907 motorových vozidel, což pro srovnání přibližně odpovídá vytíženosti silnice I/43 v sousedním mikroregionu Letovicko v úseku severně od Letovic. Převážnou část (81,3 %) tvoří osobní vozidla. 17,6 % připadá na těžká motorová vozidla. Do této kategorie kromě nákladních vozidel spadají také např. autobusy a traktory. Zbývajících 1,1 % provozu tvoří motorky. Nejvytíženější silniční komunikací na území mikroregionu je samozřejmě II/347. V úseku mezi obcemi Šebetov a Cetkovice projede denně v průměru 2 309 motorových vozidel. Zdaleka se však nejedná o nejvytíženější úsek této silnice v rámci okresu Blansko, ten se nachází v centru okresu ve městě Blansko na ulici Svitavská a denně tudy projede 13 024 motorových vozidel. Na silnici II/372 v úseku mezi Chlumem a Velkými Opatovicemi projíždí největší podíl těžkých motorových vozidel (22,1 %). Na této silnice se setkáme i s největším podílem podíl osobních aut (83,6 %), to v úseku mezi Velkými Opatovicemi a hranicí Jihomoravského kraje. Nejvíce motorkářů (1,6 %) máme šanci potkat na silnici III/3742, která spojuje Cetkovice s Velkými Opatovicemi. Dlouhodobým problémem mikroregionu je špatný stav silničních komunikací, zejména těch III. třídy. Pro ilustraci mohou posloužit údaje z portálu Výmoly.cz, kde mají řidiči možnost evidovat výtluky a monitorovat stav silnic ve svém okolí. Ze 17 výtluků evidovaných na území okresu Blansko k 31. 3. 2013 se jich 5, tedy téměř třetina, nachází na území mikroregionu Malá Haná. K nejhorším silnicím vůbec patří silnice č. 37414.
43
Železniční doprava Územím mikroregionu prochází jednokolejná železniční trať č. 262, která zajišťuje osobní přepravu mezi Skalicí nad Svitavou a Velkými Opatovicemi. Ve Skalici navazuje na trať č. 260, která zajišťuje spojení na Brno a Prahu. Z Velkých Opatovic pokračuje trať na sever pouze pro nákladní dopravu. Osobní vlaky na území mikroregionu zastavují na zastávkách Šebetov, Cetkovice a Velké Opatovice. Dříve stavěly vlaky i na zastávce Světlá, tato zastávka ale přestala být od roku 2007, kdy se místní trať stala součástí IDS JMK, obsluhována. Místní občané by uvítali zařazení zastávky do systému alespoň jako zastávky na znamení. Nevýhodou zastávek Šebetov, Světlá a Cetkovice je jejich vzdálenost do středu obce, která se pohybuje od 1 200 do 1 800 m.
Dopravní obslužnost Mikroregion Malá Haná je součástí Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje od 4. 3. 2007. Přechod na IDS znamenal zvýšení četnosti spojů v regionu, lepší návaznost autobusových linek na vlaky i mezi sebou a jednotný tarif platný pro autobusy i vlaky. V teoretické rovině vypadá tento systém skvěle, ale praxe je bohužel horší. Za 6 let provozu systému se dosud nepodařilo vychytat všechny mouchy. Problémy jsou zejména s návazností autobusů na vlaky, které jsou paradoxně způsobeny garancí návaznosti linek. V praxi to potom vypadá tak, že autobus A sice přijede do stanice včas, ale musí zde čekat na autobus B, který má zpoždění, tím pádem nabere zpoždění i autobus A. Ovšem opožděný autobus A má dále navazovat na vlak C, který na autobus čekat nemůže kvůli návaznosti na jiné vlaky, a cestující si počká v průměru 30 minut na další vlak. Ve většině případů se podaří vlak ještě na poslední chvíli chytit, ale faktem zůstává, že několikaminutové zpoždění je běžnou každodenní záležitostí. I přes tyto výhrady lze konstatovat, že Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje pomohl zlepšit dopravní obslužnost mikroregionu. Přinesl větší počet spojů za den zejména o víkendech, kdy mnohými obcemi neprojížděl jediný autobus. Příznivou změnou bylo i zavedení spojů ve večerních hodinách. Přehled všech vlakových a autobusových linek i mimo IDS nabízí tabulka 7. V tabulce jsou kromě čísel linek obsluhujících jednotlivé obce a příslušných cílových zastávek přehledně uspořádány také počty spojů, které denně v obci zastaví (počítáno na každé lince v obou směrech dohromady). V posledních sloupcích je pak vždy uveden čas odjezdu prvního ranního a posledního večerního spoje z obce.
44
Tab. 17 Přehled vlakových a autobusových linek v mikroregionu Malá Haná Obec Borotín Cetkovice Malá Roudka
Linky
Směr
251 253 S21 251 290 680794
Skalice n. Svit. – Jevíčko Boskovice – V. Opatovice Skalice n. Svit. – V. Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Cetkovice – Jevíčko Jevíčko - Brno
271
Letovice – V. Opatovice
251 680794 S21 251 Šebetov 277 680794 251 Uhřice 290 680794 290 Úsobrno 291 253 Vanovice 277 S21 251 253 271 272 Velké 291 Opatovice 171100 680794 680861 710913 710914 Zdroj: IDOS.cz Světlá
Skalice n. Svit. – Jevíčko Jevíčko – Brno Skalice n. Svit. – V. Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Letovice – H. Štěpánov Jevíčko - Brno Skalice n. Svit. – Jevíčko Cetkovice – Jevíčko Jevíčko – Brno Cetkovice – Jevíčko V. Opatovice – H. Štěpánov Boskovice – V. Opatovice Letovice – H. Štěpánov Skalice n. Svit. – V. Opatovice Skalice n. Svit. – Jevíčko Boskovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice Letovice – V. Opatovice V. Opatovice – H. Štěpánov V. Opatovice – Praha Jevíčko – Brno M. Třebová – Jevíčko V. Opatovice – Olomouc V. Opatovice – Olomouc
Počet spojů První a poslední denně spoj po-pá so-ne po-pá so-ne 23 16 4:29 5:17 24 0 22:44 21:46 11 4 46 16 4:19 5:23 26 16 22:40 21:32 15 8 4:26 7:34 25 6 22:46 17:26 46 16 4:21 5:25 15 8 22:37 21:30 11 4 46 16 4:25 5:29 20 10 22:37 21:27 15 8 16 1 4:45 5:17 26 16 22:45 19:42 3 1 25 14 4:35 5:07 11 0 22:51 19:48 24 0 4:31 5:35 20 10 22:40 19:25 11 4 41 16 18 0 25 6 25 8 4:15 4:45 7 0 23:09 21:53 2 5 12 7 25 4 4 0 2 0
Linka označená jako S21 představuje jediné vlakové spojení v mikroregionu. Jedná se o místní trať, která spojuje dopravní uzel ve Skalici nad Svitavou a Velké Opatovice. Ve Velkých Opatovicích osobní vlaky končí a dále funguje pouze nákladní doprava. Pro cestu vlakem do sousedních okresů je tedy nutné využít přestupního uzlu ve stanici Skalice nad Svitavou. Největším střediskem, do kterého se lze dostat vlakem přímo bez přestupu je město Boskovice. Třemi číslicemi jsou označena autobusová spojení, která jsou součástí IDS JMK. Jedinou obcí, kterou obsluhuje pouze jedna linka je co do počtu obyvatel nejmenší obec mikroregionu, Malá Roudka. Přesto je možné se odtud dostat bez přestupu 13 krát denně do Letovic a 12 krát denně do Velkých Opatovic ve všední dny a o víkendu každým směrem třikrát. Obslužnost ostatních obcí je ještě mnohem vyšší. 45
Dálkové autobusy jsou označeny šesti číslicemi. Nespadají do systému IDS, ale nahrazují chybějící přímé spojení s Brnem, Olomoucí a Prahou. Přímé autobusové spojení z a do Brna je možné využít 15 krát denně ve všední dny a osmkrát denně o víkendech v obcích Cetkovice, Světlá a Šebetov. S Velkými Opatovicemi funguje toto spojení 12 denně ve všední dny a sedmkrát o víkendech, třikrát/jednou denně zastavuje tento spoj v Uhřicích. Přímé spojení s Olomoucí i Prahou funguje pouze s Velkými Opatovicemi, s Olomoucí 6 krát denně pouze ve všední dny a s Prahou dvakrát denně ve všední dny a pětkrát o víkendech. První ranní spoj má odjíždět ze všech obcí kromě Vanovic, Uhřic a Úsobrna ještě před 4:30 v pracovní dny, o víkendech je to kolem 5:30 kromě Velkých Opatovic (4:45) a Malé Roudky (7:34). Večer je poslední spojení možné mezi 22:30 a 23:00 ve všední dny a o víkendech v Malé Roudce už v 17:26, ve Vanovicích, Uhřicích a Úsobrnu mezi 19:30 a 20:00 a v ostatních obcích mezi 21:30 a 22:00.
46
ÚPD obcí a kraje Krajská úroveň Na úrovni kraje jsou nejvyšším stupněm územně plánovací dokumentace Zásady územního rozvoje (ZÚR). Pořizují je krajské úřady a vydávají zastupitelstva krajů formou opatření obecné povahy podle správního řádu ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. ZÚR zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s Politikou územního rozvoje ČR, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí na území krajů. Obsahem ZÚR jsou základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území krajů, plochy a koridory nadmístního významu a požadavky na jejich využití, plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, a kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území. ZÚR jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. První Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vydalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje na svém 25. zasedání konaném dne 22. září 2011 jako usnesení č. 1552/11/Z 25. Tyto ZÚR JMK však byly dne 21. června 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu na návrh 14 jihomoravských obcí a 13 fyzických osob1. Hlavním důvodem pro zrušení ZÚR JMK bylo zjištění soudu, že posouzení vlivů ZÚR na životní prostředí, včetně veřejného zdraví (tzv. posouzení SEA) a na území zařazená do soustavy NATURA 2000 (tzv. naturové hodnocení) nebylo provedeno v dostatečném rozsahu. V rámci tohoto procesu je nutno posoudit i synergické a kumulativní vlivy záměrů obsažených v zásadách územního rozvoje. Je tedy třeba hodnotit vlivy nejen jednotlivých, izolovaně nahlížených záměrů, ale také souhrnný vliv vyvolaný vzájemným spolupůsobením několika záměrů vyskytujících se v území v blízké vzdálenosti. V posouzení SEA i v naturovém hodnocení ZÚR JMK byly podle NSS kumulativní a synergické vlivy záměrů pouze pojmenovány, ale nebylo provedeno hodnocení jejich významnosti a především pak existence kumulativních a synergických vlivů nebyla zohledněna při výběru variant jednotlivých dopravních koridorů. Zajistit odstranění tohoto nedostatku měl zajistit krajský úřad, který si posouzení objednal, a dále na něj mělo upozornit Ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo ale navzdory tomuto nedostatku vydalo k návrhu ZÚR JMK kladné stanovisko. Soud proto konstatoval, že stanovisko MŽP i samotné ZÚR vychází z nedostatečně zjištěného skutkového stavu a celé ZÚR JMK zrušil. Nové ZÚR JMK dosud nebyly vydány. Tato skutečnost vede ke stagnaci v oblasti regionálního rozvoje. Bez strategického rámce, který představují právě ZÚR, nedochází ke shodě a naopak dochází k průtahům v budování klíčových rozvojových prvků. Zejména nečinnost v oblasti výstavby rychlostní komunikace R43 představuje pro mikroregion Malá Haná přímé ohrožení v důsledku ztráty konkurenceschopnosti.
1
Podrobná zpráva NSS zde.
47
Úroveň obcí Vzhledem ke skutečnosti, že nové ZÚR JMK dosud vydány nebyly, můžeme rovnou konstatovat, že úroveň zpracování územního plánování je v obcích na vyšší úrovni než na kraji. V následující tabulce naleznete přehled základních údajů o územně plánovací dokumentaci jednotlivých obcí mikroregionu, a to rok pořízení, případně poslední aktualizace ÚPD, a jméno, případně název, jejího zpracovatele. Tab. 18 Přehled ÚPD obcí mikroregionu Malá Haná Obec Borotín Cetkovice Malá Roudka Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Zdroj: ÚÚR, šetření u obcí
Rok pořízení/aktualizace ÚPD 2006 2009 2009 2013 2006 2006 2009 2013 2013
Zpracovatel ÚPD Ing. arch. Ladislav Brožek Ing. arch. Ladislav Brožek Ing. arch. Ladislav Brožek Ing. arch. Naděžda Rozmanová Ing. arch. Vlasta Šilhavá Ing. arch. Stanislav Svoboda Ing. arch. Alena Košťálová Ing. arch. Soňa Lahodová MěÚ Boskovice
Vidíme, že všechny obce mikroregionu mají zpracovanou územně plánovací dokumentaci a zároveň ji udržují aktuální. Žádná ÚPD není starší než 7 let. Pouze 3 obce mají zpracovaný ÚP ještě podle staré legislativy (do roku 2007). Nejčastěji se obce při zpracování ÚPD obracely na Ing. arch. Ladislava Brožka z Brna. Hlavním tématem územního rozvoje v mikroregionu jsou nová stavební místa, případně jejich zasíťování. V některých obcích také ještě není dořešena kanalizace, případně čištění odpadních vod.
48
Ekologická situace a OŽP Životní prostředí na Malé Hané není zatěžováno významnými zdroji znečištění. Rozmanitost krajiny a členitý reliéf vytvářejí vysoce esteticky hodnotnou krajinu. Estetická hodnota krajiny je pouze místy narušena širými lány solárních panelů. Velmi podstatnou složkou životního prostředí je ovzduší, jeho kvalita se v souvislosti s návratem k vytápění tuhými palivy v důsledku nárůstu cen plynu zhoršuje zejména v zimním období. Předmětem stížností bývá také zápach, který souvisí se zemědělskou činností. Kvalita povrchových vod se dlouhodobě zlepšuje díky čištění odpadních vod. Kvalita podpovrchových vod se rovněž zlepšuje, a to díky méně intenzivnímu využívání hnojiv při zemědělské činnosti. Půdní pokryv na území Malé Hané tvoří zejména kvalitní hnědozemě a černozemě, které jsou pro vysoký obsah živin obzvlášť vhodné pro zemědělské využití. Bližší pohled na životní prostředí rostlin a živočichů poskytuje vymezení přírodních stanovišť (biotopů) v mikroregionu. Biotop je místo, v němž žije společenstvo organismů. Je to prostředí, které splňuje charakteristické nároky pro život určitých druhů rostlin a živočichů. V ČR rozlišujeme 161 přírodních biotopů, které jsou členěny do 8 formačních skupin:
Vodní toky a nádrže (zkratka V), Mokřady a pobřežní vegetace (M), Prameniště a rašeliniště (R), Skály, sutě a jeskyně (S), Alpínské bezlesí (A), Sekundární trávníky a vřesoviště (T), Křoviny (K), Lesy (L).
Existují také nepřírodní biotopy s označením X, které vznikly nebo byly sině poznamenány působením člověka. Kromě zástavby sem tedy spadají i pole nebo lesy s vysokým podílem nepůvodní vegetace. Struktura výskytu biotopů na území Malé Hané je znázorněna v následujícím grafu.
49
Graf 18 Struktura biotopů na území mikroregionu Malá Haná (v ha)
421 7881
532
3 68 33
V
M
S
T
K
L
6 0,3
X
Zdroj: AOPK ČR V grafu vidíme, že z celkové rozlohy mikroregionu 8413 ha připadá 94 % na nepřírodní biotopy. Přírodní biotopy potom tvoří zbylých 6 %, tedy 532 ha. Z toho 79 % tvoří lesy, 13 % trávníky a vřesoviště, 6 % křoviny. Na vodu a mokřady dohromady připadá celkem 9 ha, tedy přibližně 1,6 % rozlohy všech přírodních biotopů. Zanedbatelný podíl náleží skalám a sutím a poslední dva typy, prameniště a alpínské bezlesí, se nevyskytují vůbec. Přírodní biotopy tvoří celkem 26 % rozlohy ČR. Území Malé Hané je tudíž z tohoto hlediska nadprůměrně poznamenané činností člověka. V rámci obecné ochrany přírody nalezneme na území Malé Hané jednu přírodní rezervaci a jednu přírodní památku. PR Durana se nachází na území obce Úsobrno. Jedná se o jedinečný komplex bukových porostů s ojedinělými exempláři mohutných jedlí o rozloze 47 ha. PP Horní Bělá zasahuje na území obce Šebetov 9 ha z celkové rozlohy 22,5 ha. Předmětem ochrany je luční enkláva v údolní nivě říčky Bělé se zachovalými břehovými porosty a výskytem mokřadních a rašelinných společenstev. V rámci soustavy NATURA 2000 se na území Malé Hané nachází jedna Evropsky významná lokalita, a to borotínský zámek s významnou letní kolonií netopýra velkého. Postupně se v mikroregionu rozvíjí i Územní systém ekologické stability (ÚSES). ÚSES je definován v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Cílem ÚSES je potom vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území s příznivým vlivem na okolí, zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny a zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity). Územní systémy tedy mají zajistit vyváženost produkčních a mimoprodukčních funkcí krajiny a přispívat tak k trvale udržitelnému rozvoji. V rámci ÚSES rozlišujeme plošné útvary – biocentra, která jsou propojena liniovými útvary – biokoridory. Takto vytvořená síť potom funguje na nadregionální, regionální a lokální úrovni. V ČR se už více než 10 let pracuje na Informačním systému ÚSES, který by dokázal poskytnout přehledné a ucelené informace o biocentrech a biokoridorech na různých úrovních. Tento informační systém ale dosud nebyl 50
uveden do provozu. Následující tabulka přináší alespoň přehled nadregionálních a regionálních prvků ÚSES zasahujících na území mikroregionu. Tab. 19 ÚSES na území Malé Hané Kód (název) Nadregionální biokoridor: NRBK02 Regionální biocentrum: RBC006 Na kopaninách RBC007 Smržovec RBC008 Duraně RBC009 Úsobrnské údolí RBC010 Pod Švancarkou Regionální biokoridor: RBK014
Lokalita Benešov, Cetkovice, Kořenec, Šebetov, Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Úsobrno Úsobrno Kořenec, Šebetov
Letovice, Míchov, Pamětice, Vanovice, Velké Opatovice, Vísky RBK015 Borotín, Malá Roudka, Vanovice, Velké Opatovice RBK016 Velké Opatovice, Boskovice, Chrudichromy, Letovice, Lhota Rapotina, Míchov, Skalice nad Svitavou, Svitávka RBK038 Úsobrno Zdroj: Generel regionálního a nadregionálního ÚSES na území Jihomoravského kraje
51
Závěry situační analýzy V následující kapitole si shrneme dílčí poznatky z jednotlivých zkoumaných oblastí. Mikroregion Malá Haná se vyznačuje větším počtem menších, což způsobuje určitou roztříštěnost území. Roli střediska mikroregionu hraje město Velké Opatovice. Jednotlivé obce regionu se vyznačují nízkou hustotou zalidnění. Nízká hustota zalidnění je důsledkem přirozeného i migračního úbytku počtu obyvatel. Mladí lidé odcházejí za prací do měst, čímž se ještě zvyšuje průměrný věk obyvatel a podíl neobydlených prázdných domů. Většina obyvatel žije v rodinných domech, ale v každé obci se setkáme alespoň s jedním bytovým domem. Mikroregion je oblíbeným cílem chalupářů. Vzdělanostní struktura obyvatelstva Malé Hané se postupně přibližuje vyšším územním celkům. Centrem zaměstnanosti je město Velké Opatovice. Vzhledem ke geografické poloze je přirozené dojíždění za prací i do sousedního kraje. Poněkud překvapivý je vysoký podíl obyvatelstva dojíždějícího za prací do zahraničí. Největší počet jak zaměstnavatelů, tak i zaměstnaných je jednoznačně v odvětví průmyslu. Velmi důležitou roli sehrává zemědělství. Velkým problémem současné situace na trhu práce je nezaměstnanost. Míra nezaměstnanosti v oblasti Malé Hané od roku 2008 převyšuje vyšší územní celky. Na trhu práce je nízký podíl nezaměstnaných mladých lidí, ale vyšší podíl nezaměstnanosti u starších skupin obyvatel. Podle nejvyššího dosaženého vzdělání se největší podílem na nezaměstnanosti podílí středoškoláci bez maturity. Závažným problémem všeobecně je dlouhodobá nezaměstnanost, která je vyšší než na úrovni okresu. V oblasti Malé Hané se nenachází žádný významný dopravní koridor. Nejvytíženější komunikací je II/374. Nachází se tady hustá síť silnic III. třídy a místních komunikací. Velkým problémem mikroregionu je špatný až havarijní stav pozemních komunikací. Postupně dochází k jeho zlepšování. Obrázek o situaci na silnicích mikroregionu si můžeme udělat i díky stránce Výmoly.cz, kde se výtluky ze silnic Malé Hané umisťují na předních příčkách celorepublikového žebříčku. Železní trať v mikroregionu je pouze místního významu. IDS JMK zabezpečuje velké množství spojů i v nejmenších obcích od rána až do večera, ale je potřeba zlepšit přesnost a návaznost spojů. Dálkové autobusové linky doplňují chybějící přímá vlaková spojení do větších center (Brno, Jevíčko). Ekonomická situace Malé Hané je ovlivněna vysokou nezaměstnaností. Obyvatelé musí za prací dojíždět na větší vzdálenosti. Silnou stránkou oblasti je zodpovědné hospodaření svazku obcí a úspěšné čerpání krajských dotací. Velký význam má ve struktuře ekonomiky zemědělství a naopak relativně nízký podíl mají služby. Taková struktura poukazuje na menší vyspělost ekonomiky mikroregionu, z níž vyplývá vyšší citlivost ekonomiky na sezónní výkyvy a potenciálně pomalejší ekonomický růst. V oblasti komerčních služeb a maloobchodu se podnikatelům nedaří tak jako na okrese. Klesá podíl maloobchodu. Nejrozšířenější jsou výrobní a opravárenské služby. Velký potenciál mají osobní služby. Mikroregion neposkytuje tolik služeb cestovního ruchu, jako je tomu na úrovni okresu Blansko. Nejpočetnější právní formou nestátních neziskových organizací na Malé Hané je občanské sdružení stejně jako celé v ČR. Nejčastějším zaměřením těchto sdružení je sport, tělovýchova 52
a myslivost. Vysoká míru sdružování občanů je charakteristická pro bohatý spolkový život mikroregionu. Velké Opatovice jsou střediskem mikroregionu i z hlediska vybavenosti základními službami. Je tu jediná střední škola na území mikroregionu a nejbohatší nabídka služeb. Alespoň jednu prodejnu potravina a hospodu nebo restauraci najdeme každé obci kromě Malé Roudky. I přes hustou síť poštovních poboček kvalita služeb pošty upadá. Velký význam pro veřejný život v každé obci má SDH. Dosti rozšířené jsou také služby kadeřnictví a auto- a pneuservisů. Síť mateřských a malotřídních základních škol je dostačující. Za středním a vyšším vzděláním je nutno dojíždět do větších měst. Sociální a zdravotnické služby jsou na dobré úrovni. V oblasti průmyslové výroby jsme zaznamenali vysoký podíl zaměstnaných v průmyslu podíl ekonomických subjektů v průmyslu shodný s vyššími územními celky (nepočítáme-li okres Blansko, který je hodně průmyslový). Podíl ekonomických subjektů v stavebnictví je vysoký, ale podíl zaměstnaných ve stavebnictví je shodný s vyššími územními celky. To ukazuje rozdrobenější strukturu sektoru stavebnictví s více menšími hráči. Významnou oblastí pro Malou Hanou je zemědělství a lesnictví. V tomto odvětví pracuje 7 % všech zaměstnaných, což převyšuje krajský i republikový podíl více než dvojnásobně. Malá Haná se vyznačuje také relativně vysokým podílem zemědělců a lesníků na celkovém počtu ekonomických subjektů. V celkovém počtu podnikatelských subjektů podle právní formy jednoznačně převažují živnostníci. Jejich vysoký podíl na celkovém počtu podnikatelských subjektů a zároveň nízký podíl v celkové populaci poukazuje na nízkou míru podnikatelské aktivity a nepříznivé podmínky pro rozvoj podnikání v mikroregionu. Podle ÚÚR je podnikatelská aktivita na Malé Hané vůbec nejnižší v celém kraji. Příčinu lze hledat ve špatné dopravní dostupnosti, způsobené zejména neustálým odkládáním vybudování rychlostní komunikace R43, a špatné ekonomické situaci, kdy vysoká nezaměstnanost snižuje koupěschopnou poptávku, což potom odrazuje nové hráče od vstupu na trh a může vést i k odchodu těch stávajících. Mezi řemeslníky jsou nejčastěji nabízeny služby instalatérů, topenářů a elektrikářů. V celém území mikroregionu je zaveden vodovod. Pět obcí má více než z 90 % vybudovanou kanalizaci, z toho dvě napojením na ČOV. Více než 95% plynofikace proběhla v šesti obcích. Ve všech obcích Malé Hané je obecní rozhlas. Všichni tři hlavní mobilní operátoři nabízejí dobré pokrytí. Funguje pravidelný svoz i třídění odpadu. Problém představují odpadky vyhazované podél silnic. Oblast cestovního ruchu a rekreace je na Malé Hané zanedbávaná. Podíl počtu ekonomických subjektů ve stravování a pohostinství je sice srovnatelný s vyššími územními celky, ale výskyt ubytovacích a doplňkových služeb je nízký. V mikroregionu nepůsobí žádná cestovní kancelář, cestovní agentura ani jiný podobný subjekt. Mezi nejrozšířenější typy kulturních zařízení patří knihovny a kulturní domy. Oblast se vyznačuje spíše drobnými či méně významnými kulturními památkami. Opravám a péči o památky byla v poslední době věnována značná pozornost a bude dobře v tomto trendu pokračovat. Společenské aktivity a akce jsou organizovány různými spolky místních obcí. Nejrozšířenějším typem sportovních zařízení jsou venkovní hřiště a tělocvičny. Krajina mikroregionu vyniká svou vysokou pestrostí a estetickou hodnotou. Naštěstí není příliš narušena lány solárních panelů. Životní prostředí není zatěžováno žádným významným 53
znečišťovatelem. Postupně se zlepšuje kvalita povrchových i podpovrchových vod. Kvalita ovzduší se po zlepšení během devadesátých let začala opět zhoršovat s návratem k fosilním palivům. V oblasti je nízký podíl přírodních biotopů. Postupně se v mikroregionu rozvíjí i prvky ÚSES. Malá Haná se může pochlubit jednou přírodní rezervací, jednou přírodní památkou a jednou Evropsky významnou lokalitou. Klíčovými aktéry regionálního rozvoje jsou obce, jejichž koordinaci napomáhá dobrovolný svazek obcí. Všechny obce mají aktuální ÚPD. Hlavním tématem jsou nová stavební místa, jejich zasíťování, případně dobudování technické infrastruktury.
SWOT analýza SWOT analýza vychází z výstupů a dílčích závěrů situační analýzy a přináší souhrnné hodnocení silných (S) a slabých (W) stránek a příležitostí (O) a ohrožení (T) pro realizaci rozvoje mikroregionu. Představuje základ pro formulaci strategických cílů, priorit a rozvojových aktivit a pro identifikaci negativních tendencí rozvoje (W a T) a rozvojového potenciálu (S a O). Vnitřní analýza (S a W) sdružuje faktory sociální a hospodářské soudržnosti mikroregionu, které je možné potenciálně ovlivnit rozvojovými aktivitami a intervencemi mikroregionu: •
S – jakékoliv konkurenční výhody regionu pro jakékoliv typy rozvojových aktivit,
•
W – faktory, které uvnitř mikroregionu limitují nebo ohrožují rozvojové aktivity.
Vnější analýza (O a T) se vztahuje k procesům a trendům, které se vyskytují mimo oblast sociální a hospodářské soudržnosti mikroregionu, ale mohou mít pozitivní (O) nebo negativní (T) dopad. Mikroregiony obecně mají velmi omezené možnosti řešit hrozby a kritické oblasti, které spadají do odpovědnosti státu (např. sociální politika, školství, zdravotnictví, apod.), patří sem i legislativní změny, hospodářská a finanční situace na národní a mezinárodní úrovni, sociální a politické změny, demografické změny, infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni, živelné pohromy nebo nástroje strukturální politiky EU, ČR a regionu soudržnosti.
54
VNITŘNÍ ANALÝZA SILNÉ STRÁNKY (Strong points)
SLABÉ STRÁNKY (Weak points)
1. Bohatý spolkový život – aktivní občané
1. Vysoká nezaměstnanost
2. Zkušenosti s čerpáním dotací
2. Nízká míra podnikatelské aktivity
3. Dobré podmínky pro zemědělství
3. Stav silničních komunikací
4. Množství společenských akcí
4. Návrat k tuhým palivům – znečišťují
5. Bohaté sportovní vyžití
ovzduší
6. Vysoká estetická hodnota krajiny
5. Nízký podíl služeb v ekonomice
7. Opravy a péče o památky
6. Zanedbaný cestovní ruch
8. Vysoká úroveň zasíťovanosti – voda,
7. Nedořešené čištění odpadních vod 8. Úroveň občanské vybavenosti
plyn
9. Nízký výskyt sociálně patologických jevů 9. Slabá propagace místní produkce 10. Využívání alternativních zdrojů energie
10. Minimální sportovní vyžití v zimě
VNĚJŠÍ ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTI (Opportunities) 1. Lepší dopravní obslužnost díky R43 2. Zlepšující se struktura a úroveň vzdělanosti 3. Čerpání prostředků z rozvojových fondů 4. Poptávka po agro/eko/hipoturistice 5. Poptávka po domácí zemědělské produkci 6. Programy meziregionální spolupráce 7. Poptávka po regionálních produktech 8. Podpora třídění a zpracování odpadu 9. Podpora nových stavebních míst 10. Lepší informovanost díky rozmachu IT
OHROŽENÍ (Threats) 1. Odkládání R43 2. Horší dopravní dostupnost 3. Stav krajských silničních komunikací 4. Citlivost na výkyvy ekonomiky ČR 5. Nastavení Společné zemědělské politiky EU 6. Administrativní zátěž podnikání 7. Administrativní náročnost čerpání dotací 8. Stárnutí populace 9. Odchod kvalifikovaných za prací 10. Úpadek kvality poštovních služeb
55
Rozvojové záměry Lokalita
Cetkovice
Malá Roudka
Subjekt obec obec obec obec obec obec obec
oprava komunikací oprava rozhlasu vybudovaní cyklotrasy oprava (chodník, park, dětské hřiště) vybudování hasičské zbrojnice oprava místní komunikace kanalizace – projektová dokumentace
obec obec obec obec obec
kanalizace – realizace cyklotrasa – projektová dokumentace cyklotrasa – realizace dětské hřiště parkoviště Skočova Lhota stavební úprava a přístavba - výletiště ve Skočové Lhotě oprava komunikací inženýrské sítě pro plánovanou výstavbu biologický rybník sál, přístavba k OÚ
obec obec obec obec obec
Světlá
Uhřice
Výstup
obec Živé muzeum Živé muzeum Živé muzeum Živé muzeum obec obec Živé muzeum Živé muzeum obec obec obec
Předpokládaný rok realizace 2014 - 2016 2014 2019 2015 – 2017 2014 – 2018 2016 2019 2020 2017 2018 2014 2014 2015 2015 2016 2015 – 2016
hřiště pro míčové hry
2016
kniha Nejstarší stavební památky Boskovicka
2017
Jak se dříve žilo – výstava
2018 – 2019
přednáška Subregion Malá Haná
2019
elektronický katalog sbírkových předmětů
2020
koupaliště replika větrného mlýna roubená stodola – obnova převezené historické stavby statické zajištění hlavní budovy muzea a její zpřístupnění veřejnosti s metodickým centrem oprava místních komunikací ČOV přestavba bývalé MŠ na byty nebo komerční prostory 56
2019 – 2020 2017 – 2018 2014 2016 – 2018 2018 2020 2017
Lokalita
Uhřice
Úsobrno
Vanovice
Velké Opatovice
Subjekt
Výstup
Předpokládaný rok realizace 2016 2017 2015 2019
obec obec obec obec obec obec obec obec obec obec
rekonstrukce bývalé MŠ stavba nového kulturního domu rozšíření požární zbrojnice vnitřní rekonstrukce OÚ rekonstrukce místní komunikace + chodníky rekonstrukce školy zřízení dom. služeb rekonstrukce víceúčelové plochy rekonstrukce veřejného osvětlení revitalizace zeleně
obec obec obec
rekonstrukce budovy OÚ vybudování místní knihovny + muzeum výstavba multifunkčního sálu
obec obec obec obec obec obec obec
aktualizace ÚP oprava místních komunikací splašková kanalizace rekonstrukce obecního vodovodu ČOV výměna oken na obecním úřadě modernizace vytápění KD
2014 2016 – 2017 2015 2017 – 2020 2015 2015
obec město město město město město Orel Orel Orel město město
bezbariérový přístup na hřbitov a ke kostelu komunikace rekonstrukce vnitřních instalací ZŠ škola + hřiště rekonstrukce vnitřních instalací MŠ 1 rekonstrukce vnitřních instalací MŠ 2 přednášky, kultura výročí 100 let Orla nákup sportovního vybavení přestavba bývalé střední školy oprava střechy (zdravotní středisko)
2015 – 2016 2016 – 2020 2015 2015 2015 – 2016 2014 – 2015 2014 – 2020 2020 2015 2014 – 2016 2016
Orel obec
přístavba přísálí oprava zámku
2014 – 2015 2014 – 2020
57
