SITUAČNÍ ANALÝZA MOŽNÉ PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY
V RÁMCI PROJEKTU
ZDRAVÍ - GESUNDHEIT Červen 2011
Vypracovali: Ing. Harry Oberlerchner Josef Zimmermann Markus Glanzer Ing. Milan Klusák, MBA Ing. Naděžda Knězková MUDr. Hana Albrechtová MUDr. Arnošt Růžička JUDr. Petr Smejkal
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 3
1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství......................... 3 1.1.1 Jihomoravský kraj ................................................................................................ 3 1.1.2 Dolní Rakousko.................................................................................................... 4 1.2 Dílčí cíle práce............................................................................................................. 4 1.3 Zdroje informací .......................................................................................................... 5 2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech.................................... 7 2.1 Identifikace ZZS JMK ................................................................................................. 7 2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže .................................................................. 7 2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech........................... 8 2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci .............................................. 8 3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP................................. 10 3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území druhého státu ........................................................................................................................ 10 3.1.1 Poskytování PNP na území druhého státu.......................................................... 10 3.1.2 Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu ......................................................................................... 11 3.1.3 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté na území druhého státu..................................................................................................... 16 3.1.4 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních vozidel a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky ..................................... 21 3.1.5 Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého státu 22 3.1.6 Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických zařízení akutní péče........................................................................................................................ 30 3.1.7 Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP ........................................................................................................... 32 3.1.8 Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého státu 33 3.1.9 Analýza podmínek pro výměnné stáže............................................................... 35 3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních střediscích a ve výjezdových skupinách........................................................................... 36 3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí ....................................... 37 3.1.12 Zjednodušující faktory ....................................................................................... 37 4 Návrhová část ................................................................................................................. 38 4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční neodkladné péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem .................................................. 38 4.1.1 Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu .................................. 38 4.1.2 Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských zdravotnických profesí ..................................................................................................... 39 4.1.3 Věcné vybavení sanitních vozidel...................................................................... 40 4.1.4 Léčiva a speciální zdravotnický materiál ........................................................... 40 4.1.5 Jízda sanitních vozidel ....................................................................................... 40 4.1.6 Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu......................... 41 4.1.7 Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu. ....... 41 4.1.8 Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky....................................................... 42 1
4.1.9 Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce. ............................................ 42 4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska)................................................ 43 4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace. .......................... 44 4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami partnera 44 4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. 45 4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace....... 45 4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP................................ 45 4.2 Bilaterální smlouva.................................................................................................... 46 4.2.1 Bilaterální smlouva ............................................................................................ 46 4.2.2 Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty ...................... 46 5 Doporučení pracovní skupiny ....................................................................................... 47 6
Závěr................................................................................................................................ 48
2
1 Úvod Zdravotnictví v jednotlivých evropských zemích odpovídá podmínkám, ve kterých se dlouhodobě vyvíjelo, samozřejmě i finančním možnostem rozpočtů, ze kterého je financováno. V České republice (ČR) je v současné době přednemocniční neodkladná péče organizována sítí profesionálních zdravotnických záchranných služeb zřizovaných kraji a Hlavním městem Prahou. V Rakousku zajišťuje péči podstatně hustší síť výjezdových stanovišť záchranných služeb. V naprosté většině se jedná o okresní a místní stanoviště Rakouského Červeného kříže. Kromě toho existuje několik dalších záchranných a dopravních zdravotních služeb a profesionální záchranná služba hlavního města Vídně. Personál tvoří dobrovolní spolupracovníci i pracovníci z povolání, přičemž výcvik obou skupin je totožný. Pracovníci z povolání podporují široce rozvětvenou dobrovolnickou strukturu zejména v pracovním týdnu v době denních služeb a častěji také ve větších spádových oblastech. Místní výjezdová stanoviště jsou většinou obsazena dobrovolnými zdravotníky. Vzájemný pohyb osob sousedních států spolu s odkrytím zajišťovaného území v případě výjezdu k případu na základě tísňové výzvy či spolupráce v případě mimořádné události s velkým počtem zraněných osob stále více vyžadují součinnost zdravotnických záchranných týmů nejen na národní úrovni v rámci mezikrajské spolupráce, ale také v rámci přeshraniční spolupráce zdravotnických záchranářů. Projekt Zdraví – Gesundheit v oblasti záchranářství je vynikající příležitostí analyzovat podmínky poskytování přednemocniční neodkladné péče (PNP) v ČR a Rakousku a stanovit podmínky, jejichž splnění je podmínkou poskytování tohoto specifického druhu péče na území druhého státu.
1.1 Zdůvodnění potřeby přeshraniční spolupráce v oblasti záchranářství 1.1.1 Jihomoravský kraj Příhraniční oblast mezi Jihomoravským krajem (JMK) a Dolním Rakouskem (DR) je na území JMK poměrně řídce osídlená. Některá výjezdová stanoviště (VS) jsou přitom obsazena pouze jednou posádkou rychlé zdravotnické pomoci (RZP). Je neekonomické organizovat síť VS tak, aby bylo dosaženo 100% pokrytí území s dojezdem stanoveným § 3, odst. 2 vyhlášky č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Mnohem efektivnější je řešit zajištění dojezdnosti s okolními kraji či zeměmi za využití sil a prostředků VS na základě oboustranných smluv o spolupráci. 3
1.1.2 Dolní Rakousko Spolková země Dolní Rakousko má mnohem hustší síť VS. Několik málo místních výjezdových stanovišť je případně určeno pouze pro denní nebo noční služby nebo jsou obsazena pouze v určitých dnech v týdnu, od určitého průměrného počtu výjezdů pak nepřetržitě. V těchto případech by mohla být partnerská spolupráce v příhraničním regionu celkově prospěšná, aby bylo možné na základě smluvního vztahu využívat síly a prostředky partnera. Rovněž řešení mimořádných událostí v blízkosti vzájemných hranic vyžaduje koordinaci záchranářských týmů včetně komunikace operačních středisek, které zásah řídí. K tomu je nutné mít připravený systém komunikace mezi všemi zúčastněnými subjekty tak, aby nedocházelo ke zbytečným chybám či zdržení odsunu zraněných osob do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení k zajištění další léčby. Také zvládání mimořádných událostí v blízkosti společné hranice vyžaduje koordinaci záchranářských týmů a komunikaci mezi operačními středisky, které svolávají výjezdové prostředky. K tomu musí být k dispozici systém komunikace všech zúčastněných zásahových organizací, aby se zabránilo zbytečným chybám nebo prodlením při odvozu raněných k další péči do nejbližšího zdravotnického zařízení. Z pohledu Rakouského Červeného kříže je užitečné vytvořit rámcové podmínky, které umožní v případě vytížení příslušné zdravotnické záchranné služby (ZZS) dané země provádět výjezdy na cizí státní území. K tomu by měl být vytvořen teoretický 20 km koridor „vlevo“ a „vpravo“ od hranice, na kterém by měla být umožněna přeshraniční pomoc (Příloha č. 1). Tento záměr ovšem oba partnery nezbaví zásadní povinnosti pokrýt své území vlastní záchrannou službou.
1.2 Dílčí cíle práce - Analyzovat legislativní normy obou zemí z pohledu možného působení posádek na území druhého státu. - Definovat model vzájemné spolupráce, který by vyhovoval situaci poskytování PNP každého z partnerů. - Zpracovat v písemné formě strategii zajištění vzájemné spolupráce Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje, p.o. (ZZS JMK) a Rakouského Červeného kříže (RČK) 4
- pro vzájemnou přeshraniční spolupráci při zajištění PNP. - Navrhnout změny zákonů tak, aby bylo možno poskytovat PNP na území druhého státu. - Definovat doporučení pro implementaci zvolené strategie k realizaci přeshraniční spolupráce v oblasti poskytování PNP.
1.3 Zdroje informací - Prezentace projektu Zdraví – Gesundheit ze 17. 6. 2009 v Laa an der Thaya - Smlouva mezi ČR a Rakouskem o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích - Zákon ČR č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v platném znění - Zákon ČR č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění - Zákon ČR č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění - Zákon ČR č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR (VZP ČR) - Zákon ČR č. 280/1992 Sb., o rezortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách - Zákon ČR č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné způsobilosti, v platném znění - Zákon ČR č. 95/2004 Sb., o lékařských zdravotnických povoláních, v platném znění - Zákon ČR č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění - Zákon ČR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení, v platném znění - Zákon ČR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění - Zákon ČR č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění - Zákon ČR č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění - Zákon ČR č. 378/2007 Sb., o léčivech, v platném znění - Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě - Vyhláška ČR č. 49/1993 Sb., pravidla pro technickou vybavenost pracovišť, v platném znění - Vyhláška ČR 30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích, v platném znění - Sdělení Ministerstva zdravotnictví ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci - Dokumenty používané při poskytování PNP v ZZS JMK a RČK 5
- Vzory dokumentů MZ ČR k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění - Vzory dokumentů Ministerstva zdravotnictví Rakouské republiky k doložení odborné způsobilosti, žádostí a oznámení, pokyny k vyplnění - Zákon Rakouské republiky č. GP XXI RV 872 AB 930, StF: BGB1. I č. 30/2002, o vzdělávání, činnosti a povolání zdravotníků, v platném znění - Výpis legislativy k oprávnění k výkonu povolání a činnosti zdravotnických záchranářů v Rakousku - Podmínky k uznávání kvalifikace záchranáře a zdravotnického záchranáře v Rakousku - Nostrifikace - Vybavení sanitních vozidel ZZS JMK - Vybavení vrtulníku EC 135, využívaného ZZS JMK - Vybavení sanitních vozidel RČK - Metodika pro pořizování a předávání dokladů - Pravidla pro vyhodnocování dokladů ve VZP ČR - Tarify úhrad PNP v Rakousku - Návrh směrnice pro expertní jednání k uzavření Rámcové smlouvy o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby mezi ČR a Sjednocené republiky německo (SRN) - Dohoda zdravotnických záchranných služeb Euregionu NISA o spolupráci a přeshraniční pomoci - Vzory dokumentů používaných v rámci přeshraniční spolupráce Euregionu NISA - Záznam o výměnné stáži v rámci projektu přeshraniční spolupráce v Euregionu NISA - http://www.mzcr.cz/... - http://www.komora.cz/...
6
2 Identifikace poskytovatelů PNP v Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech 2.1 Identifikace ZZS JMK ZZS JMK je zřízena Jihomoravským krajem. Je příspěvkovou organizací s právní subjektivitou. Sestává ze sedmi územních oddělení a péči poskytuje z 23 výjezdových stanovišť včetně letecké záchranné služby (provozovatelem vrtulníku je Alfa-Helicopter, s. r. o. – přímý vztah a úhrady od MZ ČR). Činnost řídí krajské operační středisko v Brně, které přijímá tísňové výzvy prostřednictvím národního čísla tísňového volání 155, zároveň spolupracuje s Hasičským záchranným sborem ČR, který zajišťuje příjem tísňových výzev pomocí mezinárodní tísňové linky 112. Organizace měla ke dni 31. 8. 2010 celkem 544 přepočteného počtu zaměstnanců, z toho 98,5 lékařů, 206 zdravotnických záchranářů, 170 řidičů – záchranářů a 25 dispečerů krajského operačního střediska (KOS). K dispozici má celkem 67 zdravotnických vozidel rychlé lékařské pomoci (RLP), z toho 55 sanitních a 12 působících v systému rendez-vous (R-V). Pro případ mimořádných událostí má k dispozici dva speciálně vybavené přívěsné vozíky. Obrat činí celkem více než 400 mil. Kč, z toho 38 % příjmů je od zdravotních pojišťoven (ZP), 1 % jsou vlastní příjmy a 60% hradí zřizovatel. I přes to, že ZZS JMK má jednu z nejhustších sítí výjezdových stanovišť v rámci ČR, není schopna zajistit dostupnost PNP ve vyhláškou stanoveném čase na celém území kraje. Při své činnosti spolupracuje se ZZS olomouckého, pardubického a zlínského kraje a kraje Vysočina, a to jak zajištěním služeb na území okolních krajů, tak i s využitím sil a prostředků okolních krajů při pokrytí vlastního území. Jednou z lokalit, kde je jen velmi obtížně PNP v kraji zajišťována je oblast mezi Vranovskou přehradou a hranicí s Rakouskou republikou.
2.2 Identifikace Rakouského Červeného kříže Rakouský Červený kříž je součástí celosvětově činného hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a má v Rakousku vlastní zemské svazy ve všech spolkových zemích. Zemský svaz Dolního Rakouska je největším poskytovatelem záchranných služeb a přepravy nemocných v Dolním Rakousku, pokrývá je celkem z cca 91 % procent. V celé zemi provozuje 55 okresních 79 místních stanic. Téměř 600 vozidel představuje flotilu, která je k dispozici pro celé spektrum výkonů v PNP a přepravě nemocných. Využívá se 31 vozidel s lékařem (NAW, NEF) a cca 150 vozů 7
rychlé zdravotnické pomoci (RTW). Ostatní vozidla slouží pro přepravu nemocných (KTW) a jako pomocná vozidla pro přepravu nemocných (BKTW, pro ambulantní přepravu). Navíc je k dispozici ještě cca 40 vozidel v oblasti pomoci při katastrofách. RČK má v současnosti cca 10.500 dobrovolníků, kteří pracují jako zdravotníci a záchranáři záchranné služby a přepravy nemocných a v urgentní medicíně. K pokrytí denních pohotovostních služeb nyní Rakouský Červený kříž zaměstnává 780 profesionálních pracovníků a pracovnic a navíc má 810 osob v civilní službě, kteří pracují především v přepravě nemocných.
2.3 Identifikace řešených oblastí k poskytování PNP v obou regionech - Poskytování zdravotní péče na území daného státu. - Uplatnění práva přednosti v jízdě sanitních vozidel. - Úhrady a vykazování péče poskytnuté na území druhého státu. - Vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky a využití letecké záchranné služby (LZS) při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. - Trestní odpovědnost a náhrady škod při zásazích na území druhého státu. - Sjednocení podmínek, za kterých bude PNP v obou příhraničních oblastech poskytována (využití RLP, RZP, RV). - Způsob předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení. - Řešení komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu. - Uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu. - Spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP. - Výměnné stáže za účelem seznámení se s podmínkami poskytování PNP ve druhé zemi a podmínky, za kterých budou realizovány (pracovně právní či jiný vztah k poskytovateli stáže, vybavení prostředky k OBZP, délka stáže, počet stážujících). - Jazyková vybavenost zdravotnických pracovníků. - Spolupráce ZZS se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) v obou zemích.
2.4 Identifikace záměru a předpokladů k úspěšné realizaci Oba poskytovatelé PNP na území JMK a Dolního Rakouska se nevyhnou situacím, kdy s ohledem na zasahující výjezdovou skupinu je v případě další tísňové výzvy nutné vyslat na místo události výjezdovou skupinu z jiného, často vzdáleného, výjezdového stanoviště. Obdobně tomu může být při řešení dostupnosti péče stanovené legislativou příslušného státu 8
s ohledem na místní podmínky pokrytí území výjezdovými skupinami. V řadě případů je přitom efektivnější a časově dostupnější vyslat do místa události síly a prostředky sousedního státu. Pro obyvatelstvo, které se pohybuje v příhraničních oblastech druhého státu, může být výhodné vyslání sanitního vozidla i personálu vlastní země a převezení k akutní nemocniční léčbě do nemocnice na domovském území. Předpokladem rozvinutí vzájemné spolupráce v oblasti PNP je dosažení shody na rozsahu a způsobu poskytování péče na příhraničním území druhého státu, vytvoření podmínek pro pohyb sil a prostředků a podmínek k výkonu zdravotnického povolání na území jiného státu, odstranění komunikačních problémů na úrovni posádka – pacient, operační středisko – posádky či posádky mezi sebou navzájem, jak technických, tak i z pohledu jazykové vybavenosti, ale zejména vzájemné poznání a získání důvěry ve schopnosti partnera při výkonu náročného zdravotnického povolání. Důležitými faktory jsou rovněž podpora zřizovatelů poskytovatelů péče i managementů organizací, které PNP zajišťují.
9
3 Analytická část, analýza současného stavu v poskytování PNP 3.1 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k poskytování PNP na území druhého státu 3.1.1 Poskytování PNP na území druhého státu 3.1.1.1 Česká republika Základní právní rámec poskytování přednemocniční neodkladné péče na území České republiky obecně je dán jednak ustanovením § 18 písm. b) zákona 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu a vyhláškou č. 434/1992 Sb. o zdravotnické záchranné službě. Podle citovaného ustanovení zákona je poskytování této péče na území České republiky vyhrazeno pouze krajům a jimi zřízeným zdravotnickým zařízením, tzn., že na tento druh zdravotnické služby má označený segment územní samosprávy zákonem stanovený monopol. Podle ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) citované vyhlášky se mohou na příslušné péči podílet i jiné fyzické a právnické osoby, avšak výhradně jen na základě smluv s krajem nebo jím zřizovaným zdravotnickým zařízením. Tyto osoby přitom musí samy za sebe splňovat obecné podmínky pro poskytování zdravotnických služeb na území České republiky, tzn., že musí mít tuzemské oprávnění k poskytování těchto služeb na základě tzv. registrace nestátního zdravotnického zařízení podle příslušných ustanovení zákona 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení, a zároveň musí být dostatečně personálně vybaveny personálem způsobilým k výkonu zdravotnického povolání podle zákona č. 95/2004 Sb. o lékařských zdravotnických povoláních a podle zákona č. 96/2006 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních. 3.1.1.2 Rakousko Provádění přednemocniční neodkladné péče na rakouském státním území se řídí těmito zákony a podzákonnými předpisy: - Spolková ústava (B-VG) Upravuje, že zajištění a úkoly záchranné služby spadá do působnosti obcí a zemí. - Zákon o zdravotnících - Vyhláška o vzdělávání zdravotníků - Zákon o Červeném kříži - DR zákon o záchranné službě - DR zákon o pomoci při katastrofách
10
- Vyhláška o minimálních požadavcích a minimálním vybavení pro záchranné služby a přepravu nemocných - Smlouva o RLP se zemí Dolní Rakousko Z uvedených předpisů vyplývá, že provádět přednemocniční neodkladnou péči jsou oprávněné tyto subjekty: - Dělnický svaz samaritánů, - Johanitská nehodová pomoc v Rakousku, - Maltézská špitální služba v Rakousku, - Rakouský Červený kříž, - zdravotní služba rakouské armády, - Zelený kříž Na územích obou států platí zákonné normy, které znemožňují plnění úkolů výjezdových skupin na území druhého státu. V České republice se jedná zejména o zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, který vymezuje okruh provozovatelů, kteří mohou při své činnosti využívat zvuková a světelná výstražná zařízení. Dále se jedná o zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, který vymezuje podmínky používání léčivých přípravků v ČR a jejich skladování a zejména nakládání s opiáty. Stejný zákon pak vymezuje podmínky, za kterých je možné na území ČR opiáty dovážet.
3.1.2 Analýza uznávání kvalifikace lékařů a ostatního zdravotnického personálu v PNP na území druhého státu 3.1.2.1 Česká republika Podle § 6 odst. 1 vyhl. 434/1992 Sb. lze tvořit posádky příslušných výjezdových skupin pouze ze zdravotníků s kvalifikací lékaře, záchranáře a řidiče-záchranáře. Záchranářem se ve smyslu § 18 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent příslušného bakalářského oboru vysoké školy, nebo absolvent příslušného oboru vyšší odborné nebo střední školy. Řidičem-záchranářem se podle § 35 zák. 96/2004 Sb. rozumí absolvent akreditovaného kvalifikačního kurzu v příslušném oboru. Povinnost poskytovat zdravotnické služby výhradně prostřednictvím personálu způsobilého podle citovaných zákonů, vyplývá mimo jiné z § 6 zák. 160/1992 Sb. Tato právní úprava plně dopadá i na případnou přednemocniční neodkladnou péči poskytovanou právnickou osobou se sídlem na území Rakouské republiky. Podle § 25 odst. 1 zák. 95/2004 Sb. resp. podle § 74 odst. 1 zák. 96 Sb. pak mohou cizozemští poskytovatelé resp. jejich odborný personál poskytovat na území České republiky svoje zdravotnické služby v režimu buď tzv. hostujících osob, nebo v režimu tzv. usazených osob. Hostující osoby 11
mohou poskytovat svoje služby jen v rámci tzv. volného pohybu služeb v Evropské unii dle příslušných ustanovení komunitárního práva. Tento volný pohyb je omezen jen na dočasné nebo příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se příslušná služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv. hostujících osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a stačí pouze tzv. oznámení, adresované Ministerstvu zdravotnictví ČR. S ohledem na deklarovaný záměr začlenit v tomto konkrétním případě poskytovatele resp. jeho výjezdové skupiny trvale do systému poskytování příslušné péče na území České republiky, nebude možno využít režimu tzv. volného pohybu a služeb a pro tento účel bude nutno použít výhradně tzv. usazených osob, a to na základě formálního uznání jejich kvalifikace podle dále citovaných právních předpisů. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že případný partner tuzemského monopolního poskytovatele přednemocniční neodkladné péče se sídlem na území Rakouské republiky musí: a) získat oprávnění k poskytování zdravotní péče v ČR formou registrace jeho nestátního zdravotnického zařízení podle zák. 160/1992 Sb. Podmínkou registrace je doložení odpovídajícího věcného a personálního vybavení, přičemž věcné vybavení v tomto případě je stanoveno vyhláškou 49/1993 Sb. Dostatečné personální vybavení pro účel této registrace se podle § 9 odst. 2 zák. 160/1992 Sb. dokládá pracovně-právním vztahem mezi cizozemským partnerem a fyzickou osobou ve funkci tzv. odborného zástupce, s tzv. specializovanou způsobilostí ve smyslu zák. 95/2004 Sb. Řízení o této registraci provádí příslušný krajský úřad, v tomto konkrétním případě Krajský úřad Jihomoravského kraje, b) být pojištěn pro případ škod způsobených poskytováním svých služeb na území České republiky ve smyslu § 16 zák. 160/1992 Sb., a to u tuzemské pojišťovny, c)
uzavřít
smlouvu
s příslušným
tuzemským
monopolním
poskytovatelem
přednemocniční neodkladné péče, na jejímž základě bude tento partner začleněn do jeho sítě příslušných zdravotnických pracovišť, a která zároveň upraví podmínky tohoto začlenění. Z této smlouvy by přitom mělo být zřejmé i to, zda cizozemský partner bude svoje služby na našem území poskytovat svým jménem a na svou vlastní majetkovou odpovědnost nebo jako subdodavatel jménem a na odpovědnost tuzemského monopolního poskytovatele. Tuzemská právní úprava umožňuje obě varianty. Na formu odpovědnosti za služby vůči jejich příjemcům by pak měla navazovat i odpovídající forma úhrady služeb cizozemského poskytovatele. Poskytování služeb svým jménem a na svou vlastní odpovědnost víceméně předpokládá přímý smluvní vztah a úhrady mezi cizozemským provozovatelem a tuzemskými zdravotními pojišťovnami, poskytování služeb formou subdodávky spíše účtování služeb 12
pojišťovnám prostřednictvím tuzemského monopolního poskytovatele a úhrady od tohoto poskytovatele, d) vybavit se výhradně jen zdravotnickým personálem s výše uvedenou odbornou kvalifikací, získanou přímo na území České republiky, nebo lékaři se statutem tzv. usazených osob podle § 25 odst. 3 zák. 95/2004 Sb. resp. dalšími osobami s uznanou kvalifikací podle zák. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Usazenou osobou v tomto smyslu se rozumí lékař s odbornou zdravotnickou kvalifikací získanou v jiném členském státě Evropské unie, jejíž kvalifikace byla uznána resp. postavena naroveň předepsané tuzemské kvalifikaci formou tzv. uznání podle § 28 a násl. zák. 95/2004 Sb. Pro účely uznání kvalifikace lékařů pro tento účel lze využít institutu tzv. automatického uznávání odborné kvalifikace podle § 28a zák. 95/2004 Sb. Podle tohoto ustanovení ministerstvo zdravotnictví automaticky uzná kvalifikaci rakouského lékaře na základě tzv. Facharztdiplomu (viz sdělení MZ ČR č. 275/2007 Sb., kterým se vyhlašují doklady osvědčující nabytá práva o dosažené kvalifikaci). Naproti tomu v případě záchranářů a řidičů-záchranářů se žádné automatické uznávání v tuzemských právních předpisech nepředvídá a tyto osoby jsou povinny se podrobit v plném rozsahu regulérní proceduře tohoto uznávání podle příslušných ustanovení obecného zák. č. 18/2004 Sb. o uznávání odborné kvalifikace. Toto uznávání provádí rovněž české ministerstvo zdravotnictví, a to na základě analýzy konkrétních dokladů o dosažené odborné kvalifikaci a odborné praxi cizozemského personálu a jejich srovnání s kvalifikačními požadavky dle tuzemské právní úpravy. V případě významnějších rozdílů v obsahu nebo délce vzdělávání resp. přípravy k požadované odborné kvalifikaci může ministerstvo zdravotnictví uložit dotčenému žadateli dokonce i kompenzační opatření formou vykonání rozdílové zkoušky nebo adaptačního období. Poskytovatelé zdravotnických služeb mohou poskytovat svoji péči na území České republiky mimo jiné v režimu tzv. hostujících osob s tím, že se tak může dít jen v rámci tzv. volného pohybu služeb na vnitřním trhu Evropské unie. Pro tento volný pohyb je přitom charakteristické, že poskytování služeb na území jiného státu je omezeno jen na služby poskytované dočasně nebo příležitostně. K takovému poskytování služeb není třeba žádného tuzemského povolení nebo registrace, pouze tzv. oznámení, adresovaného Ministerstvu zdravotnictví ČR. Podle § 27a odst. 1 zák. 96/2004 Sb. musí být k uvedenému oznámení nicméně přiložena celá řada dokladů, a to zejména: a) kopie průkazu totožnosti a dokladu osvědčujícího státní příslušnost uchazeče, b) doklad o oprávnění vykonávat zdravotnické povolání, 13
c) doklad potvrzující, že je hostující osoba usazena v členském státě původu a v souladu s jeho právními předpisy vykonává odpovídající zdravotnické povolání a že ji oprávnění k výkonu tohoto povolání v členském státě původu nebylo v okamžiku vydání osvědčení odejmuto ani dočasně pozastaveno, d) doklad o dosažené odborné kvalifikaci, e) doklad o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu zdravotnického povolání v rozsahu a za podmínek dle tuzemských právních předpisů s tím, že za tento doklad se považuje také doklad vydaný úvěrovou institucí nebo pojišťovnou usazenou v jiném členském státě. Podle § 27b citovaného zákona pak Ministerstvo zdravotnictví ČR může ověřit odbornou kvalifikaci hostujícího poskytovatele, a to i jeho přezkoušením.
3.1.2.2 Rakousko Činnost, uznávání a nostrifikaci lékařů ze zahraničí upravuje v Rakousku Zákon o lékařích. Jsou dány různé možnosti pro činnost zahraničních lékařů. § 36a tohoto zákona upravuje lékařskou činnost v rámci přeshraniční kooperace mezi zdravotnickými zařízeními. Lékaři (všeobecné lékařství, atestovaní a odborní lékaři) mají možnost vykonávat činnost v rakouském zdravotnickém zařízení. Je k tomu zapotřebí zapsání do seznamu lékařů Rakouské lékařské komory. § 37 Zákona o lékařích upravuje činnost v rámci volného pohybu služeb. Zmíněni jsou zde státní příslušníci států EHP nebo Švýcarské konfederace. Tito lékaři však smějí vykonávat tuto činnost jen ze svého zahraničního pracoviště a sídla, v rámci pohybu služeb. Vylučuje to však stálou činnost. V zákoně se hovoří o činnosti přechodné a příležitostné. Pro stálou činnost lékaře v Rakousku je nutná nostrifikace. Nostrifikační řízení provádí Rakouská lékařská komora a k pozitivní nostrifikaci a zápisu do Rakouského seznamu lékařů se vyžaduje průkaz rovnocenného vzdělání a kvalifikace. Pro stálou činnost zahraničního zdravotníka v Rakousku je analogicky k Zákonu o lékařích nutná nostrifikace podle Zákona o zdravotnících. Pro činnost při přeshraničním výjezdu nebo jednorázovou činnost však nostrifikace není nutná. Nostrifikaci upravují §§ 18 – 20 Zákona o zdravotnících. Protože je Česko členem EHP, uplatňuje se zde hlavně § 18. Průkaz kvalifikace – EHP (1) § 18 Osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, která státním příslušníkům smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (smluvní státy 14
EHP) nebo Švýcarské konfederace vydal smluvní stát EHP nebo Švýcarská konfederace, se uznávají podle ustanovení Směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací. (2) Stejné postavení jako prokázání kvalifikace podle odst. 1 má osvědčení o způsobilosti pro povolání a činnost zdravotníka, které bylo příslušníkovi smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace vystaveno mimo Evropský hospodářský prostor nebo Švýcarskou konfederaci (diplom třetí země), pokud jeho držitel 1.
je oprávněn k výkonu činnosti zdravotníka ve smluvním státě EHP nebo Švýcarské
konfederaci a 2.
předloží osvědčení státu podle ř. 1 o tom, že po dobu tří let vykonával činnost
zdravotníka na výsostném území tohoto státu. (3) Osoby, které nejsou příslušníky smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace (občané třetích států) a 1.
mají povolení k pobytu s právem na trvalý pobyt podle §§ 45 resp. 49 Zákona o
povolování pobytu (NAG), BGBl. I č. 100/2005, nebo 2.
jsou oprávněni k pobytu jako rodinní příslušníci občana smluvního státu EHP nebo
Švýcarské konfederace s právem volného pohybu nebo občana Rakouska a mají průkaz o povolení trvalého pobytu podle § 54 NAG. (4) Příslušníkům smluvního státu EHP nebo Švýcarské konfederace a občanům třetích států podle odst. 3, kterým bylo vystaveno osvědčení o způsobilosti podle odst. 1 odpovídající osvědčení nebo diplomu podle čl. 11 písm. b až e Směrnice 2005/36/ES, udělí na jejich žádost spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež povolení k výkonu povolání nebo činnosti záchranáře nebo zdravotnického záchranáře. (5) Povolení k výkonu povolání nebo činnosti je vázáno podmínkou úspěšného absolvování nejvýše tříletého adaptačního období nebo zkoušky způsobilosti, jestliže se absolvované vzdělávání se zohledněním znalostí získaných v rámci řádných pracovních zkušeností podstatně liší od rakouského vzdělávání. Volba mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti náleží žadateli. (6) Adaptační období podle odst. 5 je výkon činnosti zdravotníka v Rakousku pod dohledem příslušně kvalifikovaného zdravotníka, má být provázeno doplňkovými kurzy, pokud jsou odborně potřebné, a musí být vyhodnoceno. (7) Zkouška způsobilosti podle odst. 5 je zkouška týkající se výhradně profesních resp. pro činnost relevantních znalostí a dovedností žadatele, kterou se posuzuje způsobilost žadatele vykonávat v Rakousku povolání, resp. činnost zdravotníka. (8) Bližší předpisy o povolování, provádění a hodnocení adaptačního období a zkoušky způsobilosti vydává spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež vyhláškou. 15
(9) Žadatel musí předložit 1.
doklad o státní příslušnosti a u občanů třetích států podle odst. 3 doklad o povolení
pobytu, 2.
osvědčení o způsobilosti, doklad o oprávnění k povolání nebo činnosti v zemi
původu a případně doklad o získaných profesních zkušenostech, 3.
doklad zdravotní způsobilosti potřebné pro plnění pracovních povinností,
4.
doklad o důvěryhodnosti potřebné pro plnění pracovních povinností a
5.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
(10) Spolkový ministr pro zdraví, rodinu a mládež do jednoho měsíce potvrdí příjem podkladů a sdělí, které podklady chybí. K rozhodnutí o povolení k výkonu povolání musí dojít do čtyř měsíců od předložení kompletních potřebných podkladů. (11) Pokud se v rámci řízení zjistí podstatné rozdíly mezi kvalifikací potřebnou podle tohoto spolkového zákona a kvalifikací získanou v zemi, které podle odst. 5 vyžadují nařízení adaptačních opatření, má žadatel právo požádat o přerušení řízení do doplnění chybějících vzdělávacích obsahů. Řízení bude pokračovat na jeho žádost. Při přerušení řízení delším než šest měsíců musí být při podávání žádosti o pokračování v řízení kromě doplňujícího osvědčení o způsobilosti a dokladů o profesních zkušenostech předloženy: 1.
doklad o trvalém bydlišti nebo zmocněnci pro doručování v Rakousku.
2.
při změnách aktualizované doklady podle odst. 9 ř. 1 a 5.
3.1.3 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k úhradám péče poskytnuté na území druhého státu 3.1.3.1 Česká republika Dokumenty, upravující vykazování a úhrady zdravotní péče v PNP: - Seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami - Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR, verze 6.29 - Datové rozhraní VZP ČR, verze 6.2 - Pravidla pro vyhodnocování dokladů - Smlouva mezi zdravotní pojišťovnou a konkrétním zdravotnickým zařízením. Ad 1) Seznam zdravotních výkonů je vyhláška MZ ČR, která obsahuje soupis výkonů a pravidla pro jejich vykazování. Přednemocniční neodkladná péče se vykazuje jednak pomocí: a) ambulantních kódů, a to 16
79111 – lékařské vyšetření a odborná přednemocniční neodkladná péče á 15 minut poskytovaná lékařem RLP 06713 – přednemocniční neodkladná péče, sledování, event. transport pacienta zdravotnickým záchranářem nebo všeobecnou sestrou se specializací v ARIP á 15 minut. Každý výkon je ohodnocen počtem bodů a časem 15 minut. Bodová hodnota výkonu se zjistí jako součet počtu bodů a minutové režie přepočtené na body (tj. počet minut x sazba režie za minutu) b) dopravních kódů, a to 70 – jízda vozidla ZZS 72 – převoz speciální sanitkou pro novorozence 74 – doprava lékaře RLP v setkávacím systému Dopravní kódy jsou ohodnoceny počtem bodů. Výsledná cena za výkon se zjistí vynásobením počtu bodů a hodnotou bodu. Hodnota bodu se stanoví na základě výsledků dohodovacího řízení mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci poskytovatelů zdravotní péče. Pokud se zástupci nedohodnou, stanoví hodnotu bodu Ministerstvo zdravotnictví ČR. Hodnota bodu je stanovena vyhláškou MZ ČR. Takto stanovená hodnota bodu je hodnotou minimální. Zdravotní pojišťovny mohou hradit i cenu vyšší. Ad 2) Metodika pro pořizování a předávání dokladů řeší problematiku praktického vykazování zdravotních výkonů zdravotním pojišťovnám. Obsahuje popis pořizování dokladů vyplňováním tiskopisů. K popisu dokladů se vztahují společné části, platné pro každý doklad tj. Seznam zkratek, Základní pojmy-Doklad, Základní pojmy - druhy smluvní péče, Společné zásady a Pravidla pro předávání dokladů. Tuto Metodiku vydává největší zdravotní pojišťovna ČR – Všeobecná zdravotní pojišťovna a řídí se jí i ostatní zdravotní pojišťovny Ad 3) Datové rozhraní se zabývá praktickým předáváním dat za zdravotní péči pomocí prostředků výpočetní techniky. Ke každému dokladu se vztahují společné části platné pro datová rozhraní všech dokladů, tj. Přijímané doklady na datovém nosiči - obecné zásady, Vyplňování dokladů v datovém rozhraní. Ad 4) Pravidla pro vyhodnocování dokladů popisují postup převzetí, zpracování a ohodnocení dokladů za zdravotní péči poskytnutou pojištěncům. Dále obsahují základní komunikaci Pojišťovny se smluvními partnery včetně předávaných sestav a stručný popis jednotlivých forem financování zdravotní péče. K vyhodnocení každého dokladu se vztahují společné části, tj. Seznam zkratek, Dávky dokladů, Doklady a Obecná pravidla.
17
Ad 5) Smlouva mezi zdravotnickým zařízením a zdravotní pojišťovnou – zde se sjednají podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady, tj. - pracoviště, - rozvrh poskytování zdravotní péče - kapacita poskytování zdravotní péče - územní oblast - zaměstnanci oprávněni poskytovat smluvenou ZP, jejich kvalifikace - kódy zdravotních výkonů - dopravní prostředky a jejich vybavení - vykazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM)/zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP) - ostatní ujednání. Pokud nemá zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu se zdravotní pojišťovnou, pravidla pro vykazování a vyhodnocení platí stejná s výjimkou ceny za bod. Hodnota bodu smluvní je v současné době ve výši 1,06 Kč a nesmluvní 0,95 Kč. Tiskopis pro vykazování výkonů v ZZS: 2.26. VZP-37/2006 Vyúčtování výkonů záchranné služby Tiskopis se používá k vyúčtování zdravotních výkonů včetně souvisejících dopravních výkonů a zvlášť účtovaných materiálů poskytnutých pojištěnci RLP nebo RZP, včetně výkonů v setkávacím systému, a to vždy odděleně RLP, RZP. Dle kap. II.1. Společné zásady se vyplňují Kód pojišťovny, IČP, Odbornost, Čís. dokladu, Var. symbol, Poř. č., Příjmení a jméno pacienta, Číslo pojištěnce, Základní diagnóza, Ostatní diagnózy, Náhrady. Dále se uvádí: SPZ vozu – registrační značka vozidla. Datum – datum provedení zásahu ve tvaru DDMMRR. Od hod. min. – hodina a minuta příjmu výzvy. Do hod. min. – hodina a minuta ukončení zásahu. V části ZDRAVOTNÍ VÝKONY se vykazují zdravotní výkony RZP či RLP a transport ZZS. Kód – číslo zdravotního nebo dopravního výkonu podle číselníků Zdravotní výkony a Doprava. Zarovnává se doprava. Počet – celkový počet provedení vykazovaného zdravotního výkonu. Pokud nebude údaj vyplněn, má se za to, že byl proveden pouze jednou. V případě dopravního výkonu se zde uvede počet ujetých km. 18
V části ZUM se vykazují stanovené speciální pomůcky a zdravotnické prostředky na jedno použití v souladu se smlouvou a příslušným věstníkem MZ ČR. Sk – jednomístný číselný údaj, pro jehož vyplnění se použije číselník Skupiny číselníků léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a stomatologických výrobků. Uvedení skupiny je nezbytné pro vyplnění dalších údajů. Není-li pole vyplněno, systém automaticky předpokládá Sk = 1. Kód – číselný údaj označující použitý materiál z číselníků léčivých přípravků a ZP. V případě, že materiál není uveden v číselnících, je nutné jej účtovat přiloženou fakturou s uvedením názvu, množství a nákupní ceny. Množství – skutečně spotřebované množství materiálu v poměru k měrným jednotkám uvedeným v odpovídajícím číselníku. Rozsah údaje je 6 znaků, 3 celá čísla a 3 místa desetinná. Příklad: Měrná jednotka je jedno balení. Balení obsahuje 10 ks. Spotřebován je pouze 1 kus a ten se vykáže: 1 : 10 = 0,1 │ | |0│1|0|0│ Cena – skutečná cena za vykázané množství, kterou je zařízení oprávněno účtovat k úhradě pojišťovně. Rozsah údaje je 8 znaků, 6 celých čísel a 2 desetinná místa. Cena musí být povinně vyplněna. Prázdné okénko: místo pro záznamy zdravotní pojišťovny. Vystavil razítko, podpis, datum: den vystavení, razítko a podpis. str. 70/98 Metodika pro pořizování a předávání dokladů VZP ČR verze 6.29 V případě, kdy je doprava indikována na dokladu „VZP-34/2009 Příkaz ke zdravotnímu transportu“, originál tohoto dokladu VZP-34/2009 se stává nedílnou součástí vyúčtování a dopravce ho předává vždy pojišťovně. 3.1.3.2 Rakousko V Dolním Rakousku se uplatňuje v zásadě pásmový model účtování. Tak se hradí čistě ujetá trasa, nezávisle na vynaložené péči o pacienta. Zjišťování ujeté trasy se provádí nezávisle na najetých kilometrech pomocí stanoveného výkazu vzdáleností (digitální mapa) dolnorakouské regionální zdravotní pojišťovny. Ke stanovení kilometrovného se zohledňuje jenom trasa, při níž je na palubě vozu pacient. Příjezdová trasa z výjezdového stanoviště k místu ošetření ani návrat z místa předání na výjezdové stanoviště se nezapočítává. Výjezdy a jízdy, při nichž se nepřepravuje žádný pacient (ošetření na místě, ponechání pacienta na místě, příp. účast druhého vyslaného vozidla, …), se tedy nehradí. Výjezdy a přeprava se zásadně hradí jen na rakouském státním území a jen do nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Trasy přepravy mimo rakouské státní území a 19
ke vzdálenějšímu dále zdravotnickému zařízení, než je nejbližší vhodné (přání pacienta), se účtují přímo pacientovi. Zdravotním pojišťovnám lze účtovat jen přepravu osob vlastnících Evropskou kartu zdravotního pojištění platnou na území EU. Všem ostatním osobám se pak náklady na přepravu účtují přímo. V oblasti prosté přepravy nemocných (ambulantní přeprava) úhrada v současnosti činí: 1-19 km:
€ 16,42
20-39 km:
€ 25,65
40-79 km:
€ 42,07
80-119 km:
€ 58,49
120-159 km:
€ 73,88
od 160 km:
€ 0,59 za ujetý km
V oblasti kvalifikované přepravy nemocných a nelékařské záchranné služby úhrada v současnosti činí: 1-19 km:
€ 29,76
20-39 km:
€ 60,55
40-79 km:
€ 101,59
80-119 km:
€ 162,13
120-159 km:
€ 215,50
od 160 km:
€ 1,24 za ujetý km
Pro vozy RLP platí v současnosti tyto tarify: 1-20 km:
€ 95,00
za každý další ujetý km:
€ 1,24
Podle tohoto tarifu se hradí pouze výjezdy lékaře RLP ve třídě NACA 4, 5 a 6. Výjezdy ve třídě NACA 1, 2 a 3 se nehodnotí jako výjezd RLP. Výjezdy ve třídě NACA 7 (pacient zemře) se vůbec nehradí. K zajištění služby RLP navíc země Dolní Rakousko vyplácí v následujícím roce částku k pokrytí ztráty. Za vozidla pro přepravu lékaře (NEF), které přirozeně nemohou samy přepravovat pacienta, navíc země Dolní Rakousko hradí roční paušál € 154.000,-. Lékaři pracující ve službě RLP jsou zaměstnanci Dolnorakouského holdingu zemských klinik (DR Landesklinikenholding) a dolnorakouský Červený kříž jako provozovatel systému RLP je dostává k dispozici pro tuto službu. Použitý materiál (léčiva, spotřební zdravotnický materiál) poskytují službě RLP nemocnice přiřazené danému výjezdovému stanovišti. 20
V oblasti ZZS a přepravy nemocných si Červený kříž jako provozovatel sám pořizuje veškerý spotřební materiál, který je již zahrnutý do výše uvedeného pásmového modelu úhrad. Analýzou příkladu úhrady péče za srovnatelné výkony v ČR a Rakousku bylo zjištěno, že přes naprosto odlišný systém úhrad PNP vychází částky srovnatelně. Pro typický výjezd posádky RZP se úhrady v obou zemích liší řádově v desetikorunách až stokorunách. Systém úhrad PNP nelze pokládat za překážku při vzájemném poskytování služeb na území druhého státu. Analýza úhrady péče posádky RLP nebyla provedena, neboť v posádkách rakouského Červeného kříže spolupracují lékaři nemocnic či praktičtí a odborní lékaři soukromých zdravotnických zařízení (ZZ), kteří poskytnutou péči účtují zdravotním pojišťovnám samostatně. Způsob a účtování takto poskytnuté péče není rakouskému partnerovi v pracovní skupině znám.
3.1.4 Analýza legislativních norem obou zemí ve vztahu k vybavení sanitních vozidel a vrtulníků technikou, léky a prostředky zdravotnické techniky 3.1.4.1 Česká republika Vybavení sanitních vozidel a vrtulníku LZS technickými prostředky, speciálním zdravotnickým materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 2 až 4. 3.1.4.2 Rakousko Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky, speciálním zdravotnickým materiálem a léčivy je zřejmé z příloh č. 5 až 7. Vybavení sanitních vozidel technickými prostředky odpovídá druhům sanitních vozidel, které péči poskytují. V sanitních vozidlech ZZS JMK, která jsou ve všech případech vybavena jako vozidla RLP, tedy s vybavením včetně defibrilátorů Lifekak 12 (15) a ventilátorů (ve většině případů Oxylog 1000). Vybavení výjezdových vozidel technickými prostředky odpovídá druhu vozidla. Použití speciálního zdravotnického materiálu je obdobné u obou stran. Srovnání léčivými přípravky je patrné z přílohy č. 8. Rozdíly ve vybavení léčivými přípravky jsou zanedbatelné a nevyžadují provedení změn ve vybavenosti vozidel při výkonu PNP na území druhého státu. Vozy RLP (NAW) a výjezdová vozidla lékaře (NEF) jsou vybavena podobně jako v Česku. Používají se zpravidla defibrilátory Lifepak 12 (15) nebo Corpuls 3. Pro zajištění
21
dýchání se používá zpravidla Oxylog 1000 a Oxylog 2000. Některá výjezdová stanoviště používají přístroje Weinmann Medumat. Navíc jsou k dispozici perfusory (injekční dávkovače) od firmy Braun nebo podobné produkty. Vozy RZP (RTW) jsou v provedení se zvýšenou střechou (vnitřní světlá výška 180 cm). Používají se v nich zpravidla poloautomatické defibrilátory Lifepak 500. Navíc jsou ve voze k dispozici všechny materiály pro zdravotně technickou péči o urgentního pacienta. Vozy pro přepravu pacientů (KTW) mají střechu většinou střední (vnitřní světlá výška 165 cm) nebo nízkou (vnitřní světlá výška 145 cm). Vybavení tvoří kyslík a materiál pro základní péči o pacienta. Všechna vozidla RČK jsou vybavena vysílačkami v digitální síti TETRA pro orgány a organizace s bezpečnostními úkoly.
3.1.5 Analýza trestní odpovědnosti a náhrady škod při zásazích na území druhého státu 3.1.5.1 Česká republika Právní odpovědnost cizozemského poskytovatele za protiprávní jednání při poskytování zdravotnických služeb na území České republiky Právní odpovědnost hostující osoby za porušení právních povinností, spojených s poskytováním zdravotnických služeb na území České republiky, má povahu jednak odpovědnosti majetkové, tzv. odpovědnosti za škody, způsobené při poskytování jeho služeb nebo v souvislosti s nimi, a jednak odpovědnosti trestní nebo přestupkové, pokud se při tomto poskytování hostující osoba dopustí jednání, které je popsáno v tuzemském trestním zákoně nebo v zákoně č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Pro případnou odpovědnost cizozemské záchranné služby jako hostující právnické osoby za škodu je pak podstatná a rozhodující ta okolnost, že poskytování zdravotnických služeb v oboru urgentní medicíny jakýmkoliv cizozemským poskytovatelem v tuzemsku se může dít prakticky jen na základě smlouvy s tuzemskou záchrannou službou podle § 3 odst. 1 písm. c) vyhl. 434/1992 Sb. V tomto smyslu tedy bude hostující osoba poskytovat svou péči na našem území jako jakýsi subdodavatel tuzemské záchranné služby, tedy jejím jménem a na její majetkovou odpovědnost. Z toho vyplývá, že za těchto podmínek nebude hostující osoba přímo majetkově odpovědná za žádné škody na zdraví nebo majetku příjemců jejích služeb na našem území, k nim došlo nějakým protiprávním jednáním této hostující osoby a odpovědnost za tyto škody vůči třetím osobám ponese její smluvní partner, tedy tuzemská záchranná 22
služba. Hostující osoba je, resp. bude majetkově odpovědna pouze za škodu, která vznikne v příčinné souvislosti s nějakým jejím protiprávním jednáním na majetku jejího tuzemského smluvního partnera. Za škodu v tomto smyslu se samozřejmě považuje i odškodnění, které tuzemský provozovatel záchranné služby fakticky poskytl třetím osobám za hostující osobu. Podmínky a rozsah této odpovědnosti za škodu vůči tuzemskému smluvnímu partnerovi se pak bude řídit podle práva toho státu, které si obě strany explicitně zvolí v jejich vzájemné smlouvě. Lze přitom předpokládat, že odpovědnost za škodu, která vznikla činností hostující osoby v tuzemsku, se bude řídit zejména českým obchodním zákoníkem. Podle této právní úpravy je podmínkou vzniku odpovědnosti za škodu porušení nějaké právní povinnosti, která vyplývá přímo ze zákona nebo ze smlouvy, tedy protiprávní jednání, vznik škody a příčinná souvislost mezi tímto protiprávním jednáním a škodou. Zavinění se presumuje. Za škodu se přitom považuje nejen to, oč se zmenšil majetek poškozeného, nýbrž i ušlý zisk. Pro úplnost se v této souvislosti ještě dodává, že pro případ své odpovědnosti za škody na majetku nebo zdraví svých klientů jsou tuzemští poskytovatelé zdravotnických služeb povinně pojištěni. To se samozřejmě týká i tuzemských zdravotnických záchranných služeb. Jiná situace je v případě tzv. trestněprávní odpovědnosti resp. odpovědnosti za přestupek hostující osoby za trestné činy resp. přestupky, spáchané na území našeho státu. Tato odpovědnost vyplývá přímo z trestního zákona resp. ze zákona o přestupcích, a dopadá nikoliv na záchranné služby jako právnické osoby, jejímž jménem je příslušná služba poskytována, nýbrž přímo na jednotlivé zdravotnické pracovníky těchto služeb jako fyzické osoby. V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci mohou dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto trestných činů: 1) § 143 - Usmrcení z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony. (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob. 2) § 145 - Těžké ublížení na zdraví
23
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším patnácti let, d) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, e) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, f) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, g) opětovně, nebo h) ze zavrženíhodné pohnutky. (3) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 3) § 146 - Ublížení na zdraví (1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na těhotné ženě, b) na dítěti mladším patnácti let, c) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, d) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, nebo e) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání.
24
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví. (4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. 4) § 147 - Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona. (3) Kdo z nedbalosti způsobí těžkou újmu na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let. 5) § 148 - Ublížení na zdraví z nedbalosti (1) Kdo jinému z nedbalosti ublíží na zdraví tím, že poruší důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. (2) Kdo z nedbalosti způsobí ublížení na zdraví nejméně dvou osob proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. 6) § 150 - Neposkytnutí pomoci (1) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. (2) Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. 7) § 151 - Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na pět let nebo zákazem činnosti. 8) § 165 - Nedovolené nakládání s tkáněmi a orgány
25
(1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem provede z těla mrtvého člověka odběr tkáně, buňky nebo orgánu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo v úmyslu obohatit sebe nebo jiného nakládá s odebranou lidskou tkání, buňkou nebo odebraným lidským orgánem v rozporu s jiným právním předpisem. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 opětovně, b) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo c) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. 9) § 180 - Neoprávněné nakládání s osobními údaji (1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají. (3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, b) spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, nebo d) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (4) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebo
26
b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. 10) § 350- Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu (1) Kdo padělá lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo podstatně změní jejich obsah v úmyslu užít je v řízení před orgánem sociálního zabezpečení anebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení takové zprávy, posudku nebo nálezu jako pravého, bude potrestán trestem odnětí svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. (2) Stejně bude potrestán, kdo jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba vystaví nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo v něm zamlčí podstatné skutečnosti o zdravotním stavu svém nebo jiného, aby jej bylo užito v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení, nebo kdo užije takové lékařské zprávy, posudku nebo nálezu v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení. (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo b) způsobí-li takovým činem značnou škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu. V souvislosti s poskytováním zdravotnických služeb se přitom zdravotničtí pracovníci mohou dopustit nejpravděpodobněji zejména těchto přestupků: 11) § 29 - Přestupky na úseku zdravotnictví (1) Přestupku se dopustí ten, kdo a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení, b) nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné produkce hudby, 27
c) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost pitné vody, d) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci, e) poruší povinnost při zacházení s omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví, f) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, g) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis, h) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené k ochraně zdraví před neionizujícím zářením, i) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro provoz koupaliště ve volné přírodě, umělého koupaliště nebo sauny, j) poruší zákaz nebo nesplní povinnosti stanovené nebo uložené pro pořádání zotavovací akce, jiné podobné akce pro děti nebo školy v přírodě, k) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 7) zákaz inzerování a reklamy za účelem poptávky nebo nabídky tkání a orgánů, l) za účelem získání dárce tkáně nebo orgánu pro transplantaci nabídne finanční odměnu nebo jinou výhodu, m) poruší v rozporu se zvláštním právním předpisem 8) anonymitu mezi dárcem tkáně nebo orgánu a jeho příjemcem, n) poruší nebo nesplní povinnosti stanovené pro výkon činností epidemiologicky závažných, o) jako pořadatel veřejné produkce hudby nezajistí, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity, nebo poskytne stavbu, jiné zařízení nebo pozemek k veřejné produkci hudby, aniž by zajistil, že hluk z ní nepřekročí stanovené hygienické limity. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až j) a písmen l) a n) lze uložit pokutu až do výše 10 000 Kč a za přestupek podle písmen k) a o) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Zákaz činnosti do 1 roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. k) a l). V blokovém řízení (§ 86) může orgán ochrany veřejného zdraví uložit za přestupky pokutu až do výše 5 000 Kč. 12/ § 49 -Přestupky proti občanskému soužití (1) Přestupku se dopustí ten, kdo 28
a) jinému ublíží na cti tím, že ho urazí nebo vydá v posměch, b) jinému z nedbalosti ublíží na zdraví, c) úmyslně naruší občanské soužití vyhrožováním újmou na zdraví, drobným ublížením na zdraví, nepravdivým obviněním z přestupku, schválnostmi nebo jiným hrubým jednáním, d) omezuje nebo znemožňuje příslušníku národnostní menšiny výkon práv příslušníků národnostních menšin, e) působí jinému újmu pro jeho příslušnost k národnostní menšině nebo pro jeho etnický původ, pro jeho rasu, barvu pleti, pohlaví, sexuální orientaci, jazyk, víru nebo náboženství, pro jeho politické nebo jiné smýšlení, členství nebo činnost v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích nebo jiných sdruženích, pro jeho sociální původ, majetek, rod, zdravotní stav anebo pro jeho stav manželský nebo rodinný. (2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) pokutu do 20 000 Kč. 3.1.5.2 Rakousko Stane-li se na území Rakouska protiprávní a zaviněné poškození ze strany zahraniční záchranné služby, pak se jedná o případ zasahující do ciziny. V takových případech je nutné nejprve přezkoumat trestněprávní zodpovědnost a civilněprávní odškodnění, které právo bude využito popř. který soud je zodpovědný. Rakouské trestní právo lze využít na činy, které se udály v Rakousku, i když byly vykonány cizími státními příslušníky. Tak spadá řidič zahraniční záchranné služby při dopravní nehodě, kterou způsobil na území Rakouska, zpravidla pod rakouské trestní právo. Ale nejen řidič může být trestněprávně stíhán, nýbrž také spolek nebo podnikatel, jehož zástupce či spolupracovník čin spáchal. Zákon o zodpovědnosti svazu řídí v Rakousku trestněprávní zodpovědnost a ztvrzuje peněžní pokuty svazu za soudně trestné činy, jako např. ublížení na těle z nedbalosti, které způsobil jeho spolupracovník. To by se týkalo zahraniční záchranné služby, která by nasadila, jak bylo výše uvedeno, v případě dopravní nehody spolupracovníka, který nemá pro tuto činnost, která způsobila poškození na těle, nutné vzdělání. U civilněprávních žalob poškozených se klade otázka, zda mohou poškození žalovat zahraničního řidiče/držitele vozidla popř. jeho pojišťovnu v Rakousku a které právo bude použito. V roce 2007 Evropský soudní dvůr závazně rozhodl, že pojištění povinného ručení zahraničních nákladních automobilů může být poškozeným přímo právně nárokováno také v místě jeho bydliště. V kompetenční otázce se tedy jedná o kompetenci rakouského soudu. Ten pak stanoví v důsledku patřičné právo. Při dopravních nehodách se zřetelem na zahraničí platí v Rakousku Haagská dohoda o silniční dopravě. Cílem Haagské dohody o silniční 29
dopravě je usnadnit průběh požadavků na náhradu škod způsobených dopravními nehodami, přičemž je právo zaměřené na tyto požadavky staveno z hlediska mezinárodního jednotně. Zásadně platí, že použité právo je právo státu, v kterém se nehoda přihodila. To znamená, že z hlediska civilního procesu využívá postižený proti zahraničnímu obviněnému rakouské právo.
3.1.6 Analýza předávání pacientů do navazujících lůžkových zdravotnických zařízení akutní péče 3.1.6.1 Česká republika Posádka RZP pacienta předává nelékařskému zdravotnickému pracovníkovi (NLZP) – NLZP na ambulanci příslušného oddělení, kam je pacient směrován nebo na ambulanci centrálního příjmu, pokud je zřízen. Za fyzické přítomnosti pacienta předává záchranář stručnou charakteristiku anamnézy, aktuálního onemocnění, stavu pacienta a léčby sestře přijímajícího zařízení. Mělo by se dbát na to, aby tyto informace byly předávány se zachováním soukromí (ne na chodbě, v čekárně a podobně). Současně uzavírá a předává dokumentaci (záznam o výjezdu), jejíž kopii sestry přijímající opatří razítkem a podpisem. S pacientem jsou též předány jeho osobní věci (pokud má) a cennosti včetně dokladů (peníze, občanský průkaz, průkaz pojišťovny, umělý chrup, klíče od bytu apod). Předáním pacienta končí odpovědnost posádky za pacienta. Posádka uklidí sanitku, doplní materiál do zavazadel z příruční vozové lékárny a hlásí KOS připravenost na další práci. Posádka RLP (vč. RV, LZS) v posádce je lékař, pacienta předává lékař lékaři buď na ambulanci příslušného oddělení, nebo na ambulanci centrálního příjmu (pokud je zřízen). Za fyzické přítomnosti pacienta (tak, aby bylo možno nález demonstrovat) sděluje lékař ZZS lékaři přijímajícího oddělení stručnou anamnézu, nynější onemocnění, nález na pacientovi, léčbu a její efekt. Současně lékař ZZS uzavře a předá dokumentaci o výjezdu, opatří kopii tohoto záznamu o výjezdu razítkem přijímajícího oddělení a podpisem přebírajícího lékaře (současně používaný záznam o výjezdu tvoří přílohu č. 9). Pokud jsou ještě údaje, které není vhodné momentálně před pacientem sdělovat (úmrtí spolujezdce, podezření na malignitu apod.), sdělí je lékař lékaři bez přítomnosti pacienta. Předáním pacienta lékaři přijímajícího oddělení končí odpovědnost posádky za tohoto pacienta, posádka uklidí vozidlo, doplní materiál a léky z příruční lékárny ve voze do „výběhových“ zavazadel a nahlásí na KOS připravenost k další práci. Záznamy o výjezdu: Formulář č. 1 30
- používá posádka RLP v systému R-V. Pokud pacienta odváží do nemocnice vozidlo RZP, pak si lékař R-V ponechává druhý list (první průpis) a 3. list slouží k poznámkám co se děje s pacientem během převozu. S pacientem se v nemocnici ponechává originál a 3. list (2. Průpis). Posádka RZP odevzdává k založení 4. list (3. průpis), který se na ZZS sejde s prvním průpisem. - Posádka RLP pokud jede v setkávacím (R-V) systému z jiného územního oddělení (ÚO) a předává pacienta jinému týmu RLP či RZP. Pacient pokračuje do ZZ, které mu poskytne definitivní ošetření. Režim dokumentace je stejný jako v předcházejícím odstavci. Formulář č. 2 - používá posádka RLP pokud jede v systému klasické sanity, ať již pacienta sama odváží nebo jej ponechává na místě nebo objednává vůz dopravy raněných, nemocných a rodiček (DRNR). Pacient obdrží originál, lékař si ponechává průpis se svým razítkem a originálním podpisem. Pokud je pacient odvezen do ZZ, potvrdí lékaři RLP lékař příjmového oddělení podpisem a svým razítkem převzetí pacienta. - Používá posádka R-V pokud pacienta ponechává na místě nebo pacienta doprovází do nemocnice lékař. - Používá posádka RZP ve stejném režimu jako RLP. Stávající záznamy o výjezdu v současné podobě nejsou použitelné, vzhledem k tomu, že obsahují velké části, které je nutné vyplňovat volným textem.: Anamnesa, Objektivní nález., které by při vyplňování jedním jazykem představovaly velkou překážku pro pracovníky druhého státu. Záznam o výjezdu vždy obsahuje stanovenou diagnózu či diagnózy v číselném označení dle Mezinárodní klasifikace nemocí MKN 10.
3.1.6.2 Rakousko Záznam o výjezdu obsahuje popis pracovní (předběžné) diagnózy bez návaznosti na Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN 10. V RČK se používají v zásadě 3 různé formuláře. Je to: zpráva o přepravě zpráva o výjezdu zpráva lékaře ZS (NACA-X) 31
1.
Zpráva o přepravě
Tato zpráva se vypisuje při každém výjezdu, každé přepravě a každé jízdě. Obsahuje vedle konkrétních taktických údajů jako časy, místo vyzvednutí, cílové místo, číslo vozidla, posádka, také veškeré údaje o pacientovi potřebné pro vyúčtování zdravotní pojišťovně. S průběžným číslováním bez mezer slouží tyto zprávy i jako kniha jízd každého vozidla. Na zadní straně jsou dále doplňky jako odmítnutí přepravy nebo ošetření (revers), prohlášení o úhradě nákladů a údaje k vyúčtování u nerakouských pacientů. 2.
Zpráva o výjezdu
Tato zpráva slouží ke zdravotně-technické dokumentaci opatření, která zdravotník provedl při výjezdu RZP/RLP. Používá se při každém výjezdu (tedy ne při plánované přepravě nemocného) a lze ji využít i jako dokumentaci při mimořádných událostech nebo situacích při přepravě nemocného. Dokumentují se zde opatření a činnosti zdravotníků i u výjezdů s lékařem. 3.
Zpráva lékaře ZS
Zpráva lékaře ZS (NACA-X) obsahuje taktické údaje o výjezdu s lékařem a celkovou urgentně medicínskou dokumentaci lékaře ZS. Tyto zprávy se po ukončení výjezdu zapisují do počítačového systému kvůli statistickému vyhodnocení prováděných výjezdů RLP v Dolním Rakousku.
3.1.7 Analýza spolupráce a koordinace činností mezi operačními středisky poskytovatelů PNP Komunikace operačních středisek při předání tísňové výzvy výjezdovému stanovišti na území druhého státu probíhá prostřednictvím telefonních linek. Prioritně jde o pevné linky, a to na straně JMK na číslo telefonu 0420-545113155, na straně Dolního Rakouska na č. telefonu 0043-2742-144. V případě potřeby je možné spojení provést prostřednictvím mobilních telefonů, a to na straně JMK na číslo telefonu 0420-606 749 755 či 0420-724 178 632, na straně Dolního Rakouska na č. telefonu 0043-664-60463-xxxxx, přičemž se nevolá centrální dispečink, ale příslušné okresní operační středisko. Pětimístné závěrečné číslo se liší podle okresního operačního střediska a uvádí se při konkretizaci. 32
Základním problémem v komunikaci partnerských operačních středisek je neznalost českého či německého jazyka jednotlivými operátorkami nebo operátory. Z toho důvodu bylo dohodnuto vést komunikaci prostřednictvím stálé služby linky tísňového volání v ČR (112) Hasičského záchranného sboru ČR s nepřetržitou službou cizojazyčně hovořících operátorů prostřednictvím konferenčního hovoru.
3.1.8 Analýza komunikačních možností při řízení výjezdové skupiny druhého státu 3.1.8.1 Česká republika Pro komunikaci v rámci organizace ZZS JMK jsou používány následující typy spojení: Radiové spojení Zajišťuje hlavní spojení mezi KOS a posádkami ZZS JMK. V současnosti jsou využívány dva radiové systémy v závislosti na místě působení posádky ZZS JMK: 1. Pegas Matra - buňkový, digitální, šifrovaný a je založen na technologii standardu TETRAPOL. Jeho pokrytí je celorepublikové a díky síle signálu BTS přesahuje i hranice Jihomoravského kraje viz mapy pokrytí Pegas Matra v JMK. 2. Motorola - systém Motorola, který používáme, je převaděčový a analogový. Jeho pokrytí je v rámci města Brna a okolí v závislosti na dosahu signálu. V případě výpadku sytému Motorola je záložním radiovým systémem systém Pegas Matra. Telefonní spojení Zajišťuje spojení ZZS JMK v rámci organizace a s ostatními subjekty. V současnosti jsou využívány dva typy telefonního spojení v závislosti na použití: 1. Pevné linky - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace, s ostatními zdravotnickými zařízeními, složkami IZS a právnickými i fyzickými osobami. 2. Mobilní telefony - pro komunikaci ZZS JMK především v rámci organizace a také jako záložní spojení při výpadku radiového spojení. Každý člen posádky má při sobě mobilní telefon. Příjem tísňové výzvy Přijmutí hovoru z tísňové linky 155, které vytěží operátor ZZS JMK. Přijmutím datové věty a přepojením hovoru z linky 112, kde operátor ZZS JMK dovytěží informace k akci.
33
3.1.8.2 Rakousko Radiové spojení Komunikace mezi zásahovými prostředky a dispečinkem probíhá většinou vysílačkami. Jednotlivé hovory k podrobnostem, kde nehrozí nebezpečí z prodlení, se uskutečňují prostřednictvím mobilů. Digitální síť TETRA pro bezpečnostní orgány je vícekanálová radiokomunikační síť pro všechny orgány a organizace s bezpečnostními úkoly (BOS) a v současnosti celoplošně pokrývá spolkové země Dolní Rakousko, Vídeň a Tyrolsko. Vedle hovorových skupin (podobně jako rádiové kanály) pro jednotlivé organizace jsou k dispozici nadřazené hovorové skupiny, které mohou využívat všichni účastníci v síti. Tak je možné zajistit komunikaci se všemi zúčastněnými organizacemi v síti. Červený kříž Dolního Rakouska využívá od července 2009 již jen tuto síť. Telefonní spojení Výzvy pro jednotlivé zásahové prostředky se vysílají pomocí digitálního satelitního systému pagerů na bázi POCSAG. Mimoto se posádky redundantně svolávají pomocí SMS v síti GSM s prioritním doručováním a pomocí TETRA-SDS v digitální síti bezpečnostních orgánů. Příjem tísňové výzvy Tísňová volání (především na číslo zdravotní záchranné služby 144) přijímá a zpracovává dispečink tísňové linky (144-Notruf-NÖ GmbH). Mezinárodní tísňové číslo 112 přijímají v Rakousku jednotlivé okresní centrály policie. V případě zdravotnických případů jsou zjištěná data předávána dispečinku zdravotní záchranné služby. Z výše uvedeného vyplývá, že s ohledem na použití radiofonních prostředků v ČR a v Rakousku jsou tyto prostředky pro vzájemnou komunikaci operačních středisek i pro komunikaci mezi operačními středisky a posádkami partnera z druhé země nepoužitelné. V ČR se přitom nepředpokládá přechod k jiným systémům radiofonního spojení, naopak se předpokládá modernizace systému Matra s přechodem na tzv. „talk groups“. Vstup do takovéhoto systému použití speciálních radiostanic zařazených do jednotlivých hovorových 34
skupin. Zapojení se do systému subjektu mimo složky IZS neumožňuje a ni do budoucna neumožní legislativa ČR. Pro vzájemnou komunikaci tedy bude nutné využívat telefonního spojení, a to buď pevných sítí nebo sítí mobilních operátorů.
3.1.9 Analýza podmínek pro výměnné stáže Výměnné stáže zdravotníků na výjezdových stanovištích a ve výjezdových skupinách partnera jsou důležitou součástí analytických prací při zjišťování podmínek při poskytování PNP na teritoriu druhé země. Zdravotníci mají v podmínkách partnerského pracoviště posoudit rozdíly ve způsobu poskytování péče na území druhého státu, materiální a technické vybavení. Nezanedbatelnou součástí výměnných stáží je i navázání osobních kontaktů mezi pracovníky partnerských organizací. To samozřejmě vede i k jejich mnohem otevřenějšímu přístupu při sdělování informací o způsobu práce ve vlastní organizaci. 3.1.9.1 Česká republika S ohledem na charakter spolupráce se předpokládá možnost využití stáží na pracovištích v Břeclavi, Mikulově, Hrušovanech nad Jevišovkou a ve Znojmě. Konkrétní působiště stážujících bude dohodnuto mezi vedeními obou partnerských organizací bezprostředně před zahájením stáží. S ohledem na čerpání dovolených v průběhu letních měsíců a v období na konci kalendářního roku se jeví jako nejvýhodnější období pro konání stáží měsíce říjen a listopad, případně období od února do dubna. Účelné je i seznámení partnera s pracovištěm krajského operačního střediska v Brně ve vazbě na organizaci výjezdu od příjmu tísňové výzvy až po předání pacienta zdravotnickému zařízení lůžkové akutní péče. 3.1.9.2 Rakousko Kolegové z různých příhraničních okresních a místních stanovišť se účastní výměnných stáží v listopadu a prosinci 2010 ve Znojmě. Primárně při tom jde o seznámení se strukturami a pracovními postupy českých kolegů. Již předem bylo zjištěno, že práce s pacienty je v obou zemích prakticky stejná, proto se tyto stáže jednoznačně zaměří na postupy a na osobní seznámení partnerů.
35
3.1.10 Analýza potřeb jazykové vybavenosti zdravotnického personálu na operačních střediscích a ve výjezdových skupinách 3.1.10.1 Česká republika V rámci krajského operačního střediska ZZS JMK působí 25,3 operátorů v nepřetržitém režimu práce a 0,2 lékaře v jednosměnném pracovním režimu. Jejich jazyková vybavenost umožňuje komunikaci na běžné uživatelské úrovni v anglickém, částečně německém a ruském jazyce. Tato úroveň není využitelná k řešení tísňových výzev, a to jak směrem ke komunikaci s cizojazyčně hovořícím pacientem, tak i směrem k partnerskému operačnímu středisku a posádkám partnera hovořících německy. Obdobná situace je i u posádek působících v příhraničí s Rakouskem. S ohledem na blízkost státní hranice je vyšší jazyková vybavenost zejména u lékařů. Z uvedeného se jeví jako nezbytné připravit pro posádky i operační střediska slovník slov a frází z oblasti přednemocniční neodkladné péče, který umožní základní komunikaci s pacientem při zjišťování anamnézy i vlastního zdravotního stavu pacienta. Při ověřování možností vzájemné komunikace bylo zjištěno, že v rámci operačního střediska Hasičského záchranného sboru ČR působí při příjmu tísňové výzvy na mezinárodním čísle 112 jazykově vybavení operátoři schopní komunikovat v anglickém, německém a francouzském jazyku. Zároveň byla ověřena ochota HZS poskytnout službu těchto operátorů pro komunikaci v rámci přeshraniční spolupráce. 3.1.10.2 Rakousko Za další možnost pro předávání údajů o výjezdech z Česka do Rakouska a opačně považujeme dvojjazyčný formulář, který mohou oba dispečinky dostávat buď poplašným faxem nebo jako online formulář na internetu. V příhraničních stanovištích Rakouského Červeného kříže probíhaly v posledních letech opakované jazykové kurzy k výuce českého jazyka. Zvláštní spolupráce při nich byla věnována výrazům a obratům z oblasti zdravotnictví. Kancelář NÖ Sprachkompetenzzentrum spolu se záchranářskými organizacemi vypracovala německo-českou a česko-německou jazykovou příručku, která může být součástí vybavení výjezdových vozidel. Obsahuje nejdůležitější výrazy a příklady vět jako pomůcku pro překládání při zdravotně-technických a urgentně medicínských opatřeních.
36
3.1.11 Analýza spolupráce při řešení mimořádných událostí Spolupráci při řešení mimořádných situací mezi ČR a Rakouskem řeší Smlouva mezi českou republikou a Rakouskou republikou o vzájemné pomoci při katastrofách nebo velkých haváriích z 14.12.1998 – příloha č. 9. Smlouva řeší komplexně veškerou problematiku vzájemné spolupráce při řešení mimořádných událostí. Nelze ji však aplikovat pro běžné zajištění PNP na území druhého státu.
3.1.12 Zjednodušující faktory Umožnit přeshraniční spolupráci při poskytování PNP znamená změnu celé řady legislativních změn v partnerských zemích. Při vědomí této skutečnosti ve snaze zajistit přeshraniční spolupráci v případech, kdy je to účelné, rozhodlo Ministerstvo zdravotnictví ČR ve spolupráci se svým partnerem v Spolkové republice Německo zjednodušit pro poskytovatele podmínky k zajištění PNP na území druhého státu. Tímto zjednodušujícím faktorem je uzavření dvoustranné mezistátní prezidentské smlouvy mezi ČR a SRN. Za tím účelem expertní týmy obou zemí připravily návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby. Zástupci ZZS JMK, kteří jsou zároveň členy pracovní skupiny pro oblast PNP v projektu Zdraví – Gesundheit se měli možnost podílet na vypracování konečného znění této směrnice při jednání na MZ ČR dne 7. 4. 2010. Přijetí této smlouvy vyřeší veškeré problémové oblasti při poskytování PNP na území druhého státu. Z toho důvodu bylo MZ ČR požádáno o zahájení obdobných jednání pro uzavření smlouvy i mezi ČR a Rakouskem. Ze strany MZ ČR bylo toto přislíbeno.
37
4 Návrhová část 4.1 Definování podmínek pro přeshraniční spolupráci v přednemocniční neodkladné péči/záchranářství mezi Českou republikou a Rakouskem Potřebné změny zákonů a podzákonných norem, které se musí uskutečnit pro poskytování PNP na území druhého státu. Aby se dala záchranné zdravotnické služby poskytovat ve druhém státě, musela by se v příslušných státních předpisech a zákonech provést řada i poměrně komplexních změn. Dále uvádíme některé dílčí aspekty, kterých by se tyto změny dotýkaly.
4.1.1 Podmínky pro poskytování PNP na území druhého státu Jak vyplývá z provedené analýzy právní úpravy České republiky a Rakouské republiky, poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu tato vnitrostátní právní úprava zcela nebrání, nicméně ji mimořádně komplikuje. Za této situace by bylo možno zejména z praktických důvodů uvažovat o realizace této spolupráce pouze v režimu tzv. volného pohybu služeb dle příslušných ustanovení komunitárního práva EU. Tento volný pohyb je nicméně omezen jen na dočasné nebo příležitostné poskytování příslušných služeb. V rámci tohoto právního režimu se příslušná služba poskytuje bez jakéhokoliv tuzemského povolení nebo registrace, U tzv. hostujících osob není třeba žádného komplikovaného uznávání jejich odborné kvalifikace a stačí pouze tzv. oznámení, adresované příslušnému ministerstvu zdravotnictví. 38
Vzhledem k těmto skutečnostem by bylo vhodné, aby vnitrostátní právní předpisy obou zemí umožnily pravidelné a dlouhodobé poskytování přednemocniční neodkladné péče ze strany poskytovatelů se sídlem na území druhého státu v právním režimu obdobném režimu volnému pohybu služeb dle práva EU. Za tímto účelem zejména navrhujeme, aby a) do zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp. do dolnorakouského (dále jen DR) zákona o záchranných službách bylo zapracováno ustanovení o tom, že oprávnění k poskytování zdravotnických služeb v oboru přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu, se staví naroveň oprávnění k poskytování této péče podle tuzemských právních předpisů, b) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo podmíněno začleněním cizozemského poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů na základě smlouvy o tomto začlenění mezi tuzemským a cizozemských poskytovatelem. Na základě této smlouvy by pak cizozemský poskytovatel poskytoval svoje zdravotnické služby na území druhého státu výhradně jen jménem a na majetkovou odpovědnost svého tuzemského smluvního partnera, a za dohodnutou úhradu, c) toto generální uznání oprávnění k poskytování příslušné péče bylo dále podmíněno pojištěním cizozemského poskytovatele pro případ škod způsobených při poskytování jeho zdravotnických služeb na území druhého státu v rozsahu obdobném podobnému povinnému pojištění tuzemských poskytovatelů. d) Rovněž do zákona o zdravotnické záchranné službě je nutno doplnit do §, který se zabývá poskytovateli ZZS ustanovení o tom, že poskytovatelem ZZS může být cizozemský poskytovatel na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem.
4.1.2 Uznávání kvalifikace lékařů a zdravotnického personálu nelékařských zdravotnických profesí Do zákona č. 96/2004 Sb. o nelékařských zdravotnických povoláních resp. do rakouského Zákona o zdravotnících zapracovat ustanovení o automatickém uznávání odborné kvalifikace zdravotnických záchranářů resp. o jejich postavení naroveň tuzemské kvalifikaci na základě příslušných diplomů resp. jiných osvědčení o absolvování příslušného studia, a to analogicky dle § 28a zákona 95/2004 Sb. o lékařských povoláních o automatickém uznávání kvalifikace rakouských lékařů na území České republiky na základě tzv. Facharztdiplomu. Toto automatické uznávání v případě zdravotnických záchranářů by přitom nebylo nijak omezeno, nebo bylo omezeno jen na personál poskytovatelů přednemocniční neodkladné
39
péče, působících na území druhého státu ve výše navrženém režimu, tzn. na základě smlouvy s tuzemských poskytovatelem o zařazení do sítě jeho pracovišť. Obdobně by se musely změnit i zákony na rakouské straně.
4.1.3 Věcné vybavení sanitních vozidel Z provedené analýzy vyplynulo to, že zejména právní požadavky na věcné vybavení příslušných zdravotnických pracovišť, v tomto případě sanitních vozidel, jsou srovnatelné a v tomto směru není třeba žádných zvláštních změn příslušných právních úprav. Protože předepsané věcné vybavení příslušných pracovišť je podle tuzemské právní úpravy jednou z podmínek vzniku oprávnění k poskytování zdravotních služeb, splnění této podmínky je dostatečně osvědčeno tímto oprávněním samotným. Tím je pak na území České republiky registrace podle příslušných ustanovení zák. 160/1992 Sb. resp. na území Rakouské republiky taxativní výčet poskytovatelů dle DR o záchranných službách.
4.1.4 Léčiva a speciální zdravotnický materiál Do českého zákona č. 378/2007 Sb. o léčivech resp. do rakouského zákona o dovozu léčiv zapracovat obecnou výjimku z tohoto zákona pro léčiva, které jsou součástí věcného vybavení sanitních vozidel, operujících na území druhého státu ve výše navrhovaném právním režimu. V tomto smyslu by ze zákona byl povolen dovoz a použití těchto léčiv za podmínky, že by se jednalo o léčiva řádně registrovaná na území druhého státu. Do českého zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a rakouského zákona a jejích prováděcích předpisů zapracovat možnost převozu opiátů na území druhého státu.
4.1.5 Jízda sanitních vozidel Jízda sanitních vozidel se musí řídit pravidly provozu na pozemních komunikacích příslušného státu. Oprávnění k použití schválených výstražných světel modré barvy a zvláštního zvukového zařízení vyplývá pro vozidla zdravotnické záchranné služby přímo z § 41 odst. 2 písm. h) zákona 361/2000 Sb. o silničním provozu, a to obecně bez rozlišení, zda jde o vozidlo tuzemského nebo cizozemského poskytovatele záchranné služby. Z toho lze dovodit, že toto oprávnění dopadá také přímo na vozidla cizozemské záchranné služby, které budou operovat v tuzemsku na základě smlouvy s tuzemským poskytovatelem těchto služeb jako jeho subdodavatel. Totéž platí i pro Rakousko.
40
4.1.6 Vykazování a úhrady péče poskytnuté na území druhého státu. Předpokladem k vykazování a úhradám zdravotní péče je doplnění zákona č. 160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátním zdravotnickém zařízení resp. do Dolnorakouského zákona o záchranných službách a vyhlášky 434/1992 Sb. a připravovaného zákona o zdravotnické záchranné službě. Předpokladem k vykazování péče by tedy byla smlouva o začlenění cizozemského poskytovatele do tuzemské sítě příslušných poskytovatelů. Smlouva by byla uzavřena mezi ZZS JMK a Rakouským Červeným Křížem. Zdravotní péče poskytnutá na území druhého státu by byla vykázána na „dvojjazyčném“ formuláři. Ten by zněl jak na jméno tuzemského poskytovatele, tak smluvního partnera. Poskytující rakouská strana by např. za měsíc vyfakturovala české straně provedené výkony podle sazebníku rakouských zdravotních pojišťoven , přiložila by výjezdové karty. Poskytující česká strana by rakouské straně vyfakturovala provedené výkony shodným způsobem. Každá ze stran by si výjezdy pořizovala do svých výpočetních systémů. Z výše uvedeného vyplývá, že zákony, které je třeba doplnit jsou zákony 160/1992 Sb., zákon o ZZS (nebo v současnosti vyhláška 434/1992 Sb.) a dolnorakouský zákon o záchranných službách.
4.1.7 Trestní odpovědnost a náhrada škod při zásazích na území druhého státu. Poskytování přednemocniční neodkladné péče na území druhého státu by eventuálně mohly komplikovat částečně rozdílné úpravy trestní odpovědnosti respektive odpovědnosti za správní delikty a přestupky. Základním principem trestního respektive správního práva je nicméně to, že dopadá naprosto stejně na subjekty práva bez ohledu na jejich sídlo nebo původ a někdy dokonce i bez ohledu na to, kde k příslušnému deliktu došlo. Z tohoto důvodu v této souvislosti nelze požadovat žádné speciální výjimky pro právní subjekty působící ve výše navrhovaném režimu, a bude nezbytné se platné právní úpravě v této oblasti zejména svým chováním přizpůsobit. S ohledem na složitost legislativních procesů v obou zemích se jeví možnost zajišťovat PNP na území druhého státu prostřednictvím dosažení změn zákonných i podzákonných právních předpisů spíše jako nereálná či dlouhodobá záležitost.
41
4.1.8 Definování vybavení sanitních vozidel přístroji a dalšími technickými prostředky, léky a prostředky zdravotnické techniky Při porovnání vybavenosti sanitních vozidel technikou a léčebnými prostředky, lze konstatovat, že rozdíly jsou minimální a bez jakýchkoliv dalších opatření mohou prostředky jedné strany zasahovat na území druhé strany a obráceně. Není nutno vybavení sanitních vozidel doplňovat.
4.1.9 Zajištění komunikace (radiového spojení, další formy) mezi operačními středisky a výjezdovými skupinami na území druhého státu a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS v rámci příhraniční spolupráce. 4.1.9.1 Komunikace mezi operačními středisky Komunikace mezi operačními středisky je možná pomocí pevné telefonní sítě s pořizováním záznamu hovorů. Použitelná telefonní čísla pro tento účel jsou: Jihomoravský kraj 0420-545-113-154 Dolní Rakousko: 0043-2742-144 Z důvodu zajištění přesných informací využít při komunikaci možnost popsanou v odstavci 4.1.10. 4.1.9.2 Komunikace s posádkami partnera Jako účelnější se jeví komunikace prostřednictvím vlastního operačního střediska, a to s použitím radiofonní sítě v případě, že její signál je na území druhého státu dostupný. Druhou možností je použití mobilní telefonní sítě. Veškeré informace potřebné k řešení tísňové výzvy mezi sebou komunikují operační střediska obou partnerů. V případech, kdy bude účelné, aby mezi sebou komunikovalo operační středisko přímo s posádkou partnera, lze použít výhradně mobilních telefonů s využitím možnosti popsané v odstavci 4.1.10. 4.1.9.3 Komunikace mezi výjezdovými skupinami a složkami IZS Upřesní velitel zásahu na místě události. Komunikace je možná jak přímou řečí jednotlivých osob, tak prostřednictvím mobilních telefonů. V případě dostatečné vybavenosti mobilními prostředky radiofonní sítě je možné radiostanice partnerovi na dobu společného zásahu poskytnout. Týká se i komunikace s operačním střediskem.
42
4.1.10 Odstranění jazykové bariéry mezi příslušníky České republiky a Rakouské republiky (pacienti, výjezdové týmy, operační střediska) 4.1.10.1 Znalost jazyka partnerské země Poměrně dobrá znalost německého jazyka je u lékařů ZZS JMK působících na výjezdových stanovištích v blízkosti hranic s Rakouskem. Horší situace je však u zdravotníků nelékařů. I na straně Rakouského Červeného kříže působí personál s různou úrovní znalostí českého jazyka. Pro zvýšení jazykové připravenosti organizovat v obou partnerských organizacích jazykové kurzy německého, případně českého jazyka. 4.1.10.2 Dvojjazyčný slovník slov a frází z oboru urgentní medicíny Slovník již byl vytvořen v souvislosti s realizací tohoto projektu. Tvoří přílohu č. 10. Jeho distribuce do sanitních vozidel, které poskytují PNP v příhraničních oblastech Dolního Rakouska a Jihomoravského kraje je vhodná i před zahájením přeshraniční spolupráce v této oblasti poskytování zdravotní péče. Slovník zcela jistě napomůže při komunikaci posádek s pacientem ve všech případech postižení zdraví občana na území druhého státu. 4.1.10.3 Dvojjazyčné formuláře Týká se dvou tří formulářů, a to Žádosti o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení a Záznamů o výjezdu. Byly vytvořeny tak, aby vyhovovaly potřebám obou partnerů a jsou uvedeny v přílohách č. 11 až č. 13. 4.1.10.4 Využití stálé služby operátora tísňové linky 0420 112 Jedná se o možnost, kterou mohou využít operační střediska při vzájemné komunikaci v rámci součinnosti při poskytnutí zdravotní péče posádkami na území druhého státu, operační střediska komunikující s německy či česky hovořícími posádkami operujícími na území druhého státu a posádky sanitních vozidel v případech, kdy nemají jistotu správnosti vyhodnocení informací získaných od pacientů na místě události. Služba cizojazyčně hovořících operátorů je Hasičským záchranným sborem ČR poskytována v nepřetržitém provozu. Tuto službu je možné využít i v případě potřeby zajistit péči i pacienta, hovořícího anglickým jazykem.
43
4.1.11 Stanovení postupu předávání pacientů do navazujících zdravotnických zařízení včetně definování rozsahu a obsahu potřebné zdravotní dokumentace. Pro předání pacienta bude použit dvojjazyčný formulář Záznam o výjezdu, který obsahuje údaje potřebné pro obě zasahující strany. Takto vzniklý formulář musí obsahovat údaje minimálně nutné: - Jako pro podklady pro vyúčtování zdravotním pojišťovnám: Jedinečné číslo dokladu, jméno a příjmení pacienta, datum, čas přijetí výzvy k zásahu, místo zásahu, čas ukončení zásahu, ujetá vzdálenost. - Zdravotnická dokumentace zachycující aktuální stav pacienta, způsob ošetření, diagnóza. Závažnost stavu pacienta (NACA) Tuto část řešit převážně zaškrtávacími políčky dvoujazyčné provedení jak anamnestické údaje, tak i podávaná terapie. Diagnózu uvádět číselně dle ICD X- WHO a pokud slovně tak latinské označení onemocnění. Pro řešení hromadných neštěstí používají obě strany prakticky stejné identifikační visačky, sloužící k označení a třídění postižených, včetně jejich grafické úpravy. Tyto lze používat i v národních jazycích obou stran vzhledem k identické struktuře. Souběžně si pro vlastní potřeby bude každá strana používat stávající dokumentaci pro zpracovávání dle vlastních metodik. Operační středisko, které vyžádalo součinnost (případně operační středisko, které poskytlo součinnost v případech, kdy je to účelné) avizuje navazujícímu zdravotnickému zařízení transport pacienta. V případech, kdy je to účelné je možné předání pacienta posádce smluvního partnera.
4.1.12 Činnost operačních středisek při potřebě součinnosti s výjezdovými skupinami partnera Předání žádosti o součinnost na základě přijaté tísňové výzvy operačnímu středisku partnera se provede zasláním vyplněného formuláře Žádost o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení (příloha č. 13), a to prostřednictvím e-mailu nebo faxem. V případě ZZS JMK na e-mailovou adresu
[email protected], číslo faxu 0420 545 113 156. RČK se dohodne s příslušnými operačními středisky a včas ohlásí dostupnost v rámci budování konkrétního přeshraničního systému. Součástí uvedených informací jsou i údaje o poloze události, včetně uvedení GPS souřadnic v případě, že jsou k dispozici. Partnerské operační středisko na stejném formuláři převzetí výzvy a vyslání výjezdové skupiny potvrdí a pošle zpět jedním z uvedených způsobů. 44
Operační středisko vysílající výjezdovou skupinu na místo události je povinno operačnímu středisku žádajícímu součinnost potvrdit rovněž výjezd posádky z výjezdového stanoviště a oznámit její příjezd na místo události a případně další informace relevantní pro výjezd. Operační středisko žádající o součinnost je povinno sdělit navazující zdravotnické zařízení lůžkové péče, kam bude pacient směrován, místo případného předání pacienta domovské posádce (místo překladu pacienta). V případě nutnosti poskytne žádající operační středisko i součinnost při dohledání místa události. Všechny údaje se potvrzují včetně uvedení časového údaje. V případě překladu pacienta domovské posádce se Záznam o výjezdu předává zároveň s pacientem. V případě jakékoliv potřeby komunikace mezi operačními středisky navzájem, operačním střediskem a posádkou partnera a mezi posádkami navzájem je možno využít německy mluvícího operátora na lince 0420 112 (viz. 4.1.10).
4.1.13 Návrh na využití LZS při zajištění PNP, včetně řešení mimořádných událostí. LZS při přeshraničních zásazích se může využívat za srovnatelných kriterii jako pozemní prostředky. Současně se provoz musí řídit platnými předpisy pro řízení letového provozu. ČK Dolního Rakouska v současnosti LZS neprovozuje.
4.1.14 Návrh na vykazování zdravotní péče a vedení zdravotnické dokumentace V příhraničních oblastech by se měla vozit dvojjazyčná dokumentace, která by splňovala podmínky pro vykazování v obou státech. Sjednotily by požadavky obou stran, aby byl jednotný formulář. Do výpočetních systémů by zadávali pracovníci té strany, která bude péči vykazovat pojišťovně.
4.1.15 Návrh způsobu vzájemného proplácení poskytované PNP Byla by uzavřena smlouva mezi ZZS JMK a RČK a na základě té by se dohodla úhrada, která by vycházela z úhrad od zdravotní pojišťovny, která hradí tuzemskému poskytovateli, viz výše.
45
4.2 Bilaterální smlouva 4.2.1 Bilaterální smlouva Uzavření dvoustranné mezinárodní smlouvy mezi prezidenty České republiky a Rakouska je velmi schůdnou cestou k dosažení možnosti poskytovat PNP na území druhého státu, a to zejména z časových důvodů. Mělo by jít o smlouvu odpovídající návrhu smlouvy, která je v současné době připravována ke stejnému účelu mezi ČR a Spolkovou republikou Německo. Návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen Rámcová smlouva) tvoří přílohy č. 14 a 15. Za tím účelem jak ZZS JMK, tak i RČK budou kontaktovat ministerstva zdravotnictví ve svých zemích s cílem zahájit proces přípravy takovéto mezinárodní smlouvy ještě v roce 2011.
4.2.2 Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci. Její uzavření je možné jak mezi Jihomoravským krajem a spolkovou zemí Dolní Rakousko, ale i mezi samotnými poskytovateli, tj, ZZS JMK a RČK. Z důvodu odpovědnosti za poskytování přednemocniční neodkladné péče na území kraje či spolkové země, preferujeme uzavření této dohody na úrovni Jihomoravský kraj – spolková země Dolní Rakousko jako oprávněnými subjekty v této záležitosti. Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek přeshraniční spolupráce v následujících oblastech: a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče, b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní strany, c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné péče bez zbytečných zejména odborných a časových ztrát, d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči, 46
e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče prostřednictvím ZZS, f) stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního pojištění, g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických operačních středisek, h) další ujednání.
5 Doporučení pracovní skupiny Na základě výše uvedených analýz a vzhledem ke složitosti legislativních procesů v obou státech dává pracovní skupina přednost uzavření bilaterální prezidentské smlouvy mezi Rakouskem a ČR, analogicky k připravované smlouvě mezi ČR a SRN, jako nejednodušší cestu k dosažení stanoveného cíle. Varianta 1 (komplexní změny legislativy) se pracovní skupině zdá časově i obsahově těžko realizovatelná a pro plánovaný způsob možné budoucí spolupráce na jasně definovaném území ani není v tomto rozsahu nutná.
47
6 Závěr Česká republika i Rakousko mají společné kořeny, které sahají do hluboké minulosti. Změny po listopadu 1989 umožnily návrat České republiky k demokratickým hodnotám, do té doby běžným v západní části Evropy. Umožnily její plné začlenění do evropských struktur, ale i nebývalý rozvoj ve všech odvětvích hospodářství včetně zdravotnictví. Umožnily také hledat nové formy spolupráce, které byly v nedávné minulosti naprosto nemyslitelné. Analyzovat podmínky pro vzájemné přeshraniční poskytování přednemocniční neodkladné péče a navrhnout řešení oblastí, které jsou za stávajících legislativních a technických podmínek řešitelné jen velmi těžce jsou jen první krůčky k dosažení spolupráce výhodné pro všechny zúčastněné strany. Bude to především vůle poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče v obou regionech změnit dosavadní praxi a začít při péči o pacienty spolupracovat s jiným subjektem, 48
k tomu ze sousední země. Bude to ale ještě mnoho úsilí spojeného se změnou legislativního prostředí, které poskytování PNP na partnerově území umožní. Neobejde se to ještě bez řady společných setkání při řešení známých problémů i problémů, které vyvstanou v souvislosti s přípravami přeshraniční spolupráce. Členové pracovní skupiny, kteří se za dolnorakouský Červený kříž i ZZS JMK na této části projektu Zdraví - Gesunheit podíleli jsou však přesvědčeni, že jejich dvouletá práce na projektu bude v horizontu měsíců či několika málo let naplněna uzavřením oboustranně výhodné smlouvy o vzájemné spolupráci v oblasti přeshraniční spolupráce v PNP. Výhodnost spolupráce nebude jen pro oba partnery, ale především pro pacienty v obou příhraničních oblastech, kterým bude možné poskytnou kvalitní a rychlou zdravotní péči i v případech, kdy dojde k souběhu tísňových výzev, které budou vyžadovat poskytnutí péče z jednoho výjezdového stanoviště a zajištění péče z náhradního domovského výjezdového stanoviště bude méně výhodné.
49
Příloha č. 1
Příloha č. 2
Vybavení sanitních vozidel
Výstražná světla, barva vozidel, reflexní prvky, zvukové signální zařízení – zvukový signál nahrávka, nepodkročitelné či striktně vymezení, volné
Žádná zákonná úprava v současné době nepředepisuje pro vozidla zdravotnické záchranné služby jednotnou barevnou úpravu. S vyjímkou nápisu na vozidle Zachrannná služba(93/1993 sb.) V současné době většina vozidel je v signální žluté barvě s doplňujícími kontrastnímí červenými a reflexními prvky viz foto vozidel ZZS JMK. Každá ze 14 ZZS na území ČR má vlastní design . Každý vůz ZZS je vybaven výstražným světelným a zvukovým výstražným zařízením. Povinost zapnout vystražné světelné a zvukové zařizení mají posádky vždy, kdy jedou k zásahu na místo postižení pacienta a v nuných případech při transportu pacienta do nemocnice. V jiných případech nesmí výstražné zařízení používat. Ukázky zvukových signalu (dodat IKO)
Transportní prostředky – obvyklé, nepodkoročitelné
Vybavení přístrojovou technikou RLP,RZP – obvyklé, nepodkročitelné Vybavení PZT – obvyklé nepodkročitelné Vybavení léčivými přípravky vč. Kyslíku a.
RZP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
rychlou zdravotnickou pomoc výrazným označením Záchranná služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a na zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu, nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování samostatně nebo v soupravě, umožňující sklon v podélné ose 30, transportním křeslem, transportní plachtou, 2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou a průtokoměrem, 2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím, defibrilátorem přenosným s možností monitorování EKG automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci, vakuovou matrací, scoop - vyprošťovacím rámem, límcem pro fixaci krční páteře, extenční dlahou pro dolní končetinu, dlahami fixačními (Kramerovy, vakuové), odsávačkou účinnou s motorovým pohonem, ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé s maskami pro novorozence, děti a dospělé, PEEP ventilem, laryngoskopem pro dospělé, fonendoskopem, tonometrem, teploměrem lékařským, pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla, obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní), roztokem desinfekčním, soupravou pro ošetření popálenin, soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček), nůžkami převazovými, spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění stavění krvácení a krytí ran (včetně obvazového materiálu, nůžek a peánů), udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání, intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle Magilla), ošetření popálenin, žilního vstupu plastikovou kanylou, přetlakové infúze, zjištění aktuální glykémie, - glukometr miskou emitní,
33. 34. 35. 36. b. RLP +RV 1. 2.
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.
prostěradlem, přikrývkou s povlečením, hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty, fólií pro zemřelé; pro rychlou lékařskou pomoc výrazným označením Záchranná služba na bocích vozu o velikosti písma minimálně 100 mm a na zádi střechy volacím znakem radiostanice vozu, nosítky s nosným zařízením na jejich upevnění nebo nosítky s přímým uchycením do podlahy vozu s možností polohování samostatně nebo v soupravě umožňující sklon v podélné ose 30 stupňů, ne vozidla RV transportním křeslem, ne vozidla RV transportní plachtou, 2 x 10 l tlakovou kovovou nádobou na O2 s příslušenstvím a odběrovým místem v sanitním prostoru s inhalační polomaskou a průtokoměrem, pozn.: jen vozidlo RLP 2 x 2 l tlakovou přenosnou nádobou na O2 s příslušenstvím, defibrilátorem s monitorem a záznamem křivky, stimulátorem srdečního rytmu, pulsním oxymetrem, automatickým dýchacím přístrojem pro umělou plicní ventilaci, scoop - vyprošťovacím rámem, vakuovou matrací, límcem pro fixaci krční páteře, extenční dlahou pro dolní končetinu, dlahami fixačními (Kramerovy, pneumatické), odsávačkou účinnou s motorovým pohonem, glukometrem elektronickým, ručními dýchacími přístroji pro novorozence a dospělé s maskami pro novorozence, děti a dospělé, PEEP ventilem, laryngoskopem pro děti a dospělé, kardiopumpa fonendoskopem, tonometrem, teploměrem lékařským, trojcestnou sondou žaludeční, pomůckami pro účinné stavění krvácení (Martinova škrtidla, obvazy sterilní, rukavice chirurgické sterilní a nesterilní), roztokem desinfekčním, soupravou pro ošetření popálenin, soupravou pro vedení porodu v terénu (porodnický balíček), nůžkami převazovými, spotřebním zdravotnickým materiálem pro účinné zajištění udržování volných cest dýchacích a jejich odsávání, intubace všech věkových skupin (včetně zavaděče a kleští dle Magilla), žilního vstupu plastikovou kanylou,
33. 34. 35. 36. 37. 38.
přetlakové infuze, miskou emitní, prostěradlem, přikrývkou s povlečením, hliníkovou fólií pro udržování tělesné teploty, folií pro zemřelé.
Minimální lékové vybavení RLP, LZS Název
generikum
Počet amp. Batoh/vozidlo
Balení
Injekční přípravky ADRENALIN LÉČIVA ALGIFEN (ANALGIN) ANEXATE APAURIN AQUA PRO INJECTIONE BRAUN ARDUAN ATROPIN BIOTIKA 0.5MG BETALOC 1 MG/ML CALCIUM BIOTIKA CALYPSOL
CARDILAN
DEXAMED DICYNONE 250 DIGOXIN SPOFA DITHIADEN INJ DOBUTAMIN LACHEMA DOLMINA INJ EPHEDRIN SPOFA FENTANYL TORREX 50MCG/ML FUROSEMID BIOTIKA FUROSEMID BIOTIKA FORTE GLUKÓZA 40 BRAUN GYNIPRAL 10MCG/2ml HALOPERIDOL-RICHTER HEPARIN LÉČIVA HYDROCORTISON ICN HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)BRAUN INTRENON
Epinephrini hydrochloridum Pitofenoni hydrochloridum a analgetika Flumazenilum
inj 5x1ml/1mg
9+5
inj 5x5ml
1+2
inj 5x5ml
Diazepamum Aqua pro iniectione Pipecuronii bromidum Atropini sulfas monohydricus Metoprololi tartras
inj sol10x2ml/10mg
1 3+2
inj sol 20x10ml-pla
10
inj sic 25x4mg + solv
2+1
inj 10x1ml/0.5mg
4+3
inj 5x5 ml
calcium chloratum Ketamini hydrochloridum Kalii hydrogenoasparta s hemihydricus + Magnesii hydrogenoasparta s tetrahydricus Dexamethasoni natrii phosphas Etamsylatum
inj sol 10x10ml/1gm
1+1 1+2
inj sol 5x10ml/500mg
1+1
inj.10x10ml
1+10
8 mg
1+2
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum Bisulepini hydrochloridum Dobutamini hydrochloridum Diclofenacum natricum Ephedrini hydrochloridum
inj 10x2ml/0.5mg
1+2 1+2
inj 10x2ml/1mg
2+2
inj sicc 1x250mg
1
inj sol5x3ml/75mg
1+2
inj. 50mg/1ml
1+1
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg inf 20x10ml-pla.amp
4+0 4+2 1+1 10+10
inj sol 5x2ml/10rg
1
inj 5x1ml/5mg inj sic 1x100mg
1+5 1+0 1+1
inf 1x100ml
1+2
inj 10x10ml/125mg Glucosa 40% Hexoprenalini sulfas Haloperidolum
inj 1x10ml/50ku Hydrocortisonum
Naloxoni
1
hydrochloridum
ISOKET ROZTOK 0.1% ISUPREL
Isosorbidi dinitrás
inf 10x10ml/10mg
Isoprenalin Lysini racemici acetylsalicylas Verapamili hydrochloridum Magnesii sulfas heptahydricus Trimecaini hydrochloridum Methylergometrini tartras Midazolamum Morphini hydrochloridum trihydricum Ketamini hydrochloridum norepinefrin Drotaverini hydrochloridum Paracetamolum
inj 25x1ml/0,2mg
2+2 1+1
inj pso lqf 6+sol
2+1
inj 50x2ml/5mg
1+1
inj 5x10ml 10%
2+2
inj 10x10ml 1%
1+2
inj 5x1ml/0.2mg
2+0
inj 10x1ml/5mg
1+2
inj 10x1ml/10mg
2
inj 10x10ml/100mg
2+1
inj 5x1ml/1mg
2+2
inj 5x2ml/40mg
1+1
10mg/ml/100ml
Propofolum
inj 5x 20 ml inj sol 5x10ml/1mg inj sol 5x3ml/150mg
2+1
inj plv sol 1x1gm
1
inj sic 1gm+15.6ml
3
inj sic 1x40mg+1ml
2
inj sic 1x250mg+4ml
2
SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG
Terlipressinum Amiodaroni hydrochloridum cefotaximum natricum Methylprednisolo ni natrii succinas Methylprednisolo ni natrii succinas Methylprednisolo ni natrii succinas Suxamethonii iodidum
1 1 1+1
inj sic 1x100mg
1+1
SYNTOPHYLLIN
Aminophyllinum
inj 5x10ml/240mg
2+2
THIOPENTAL ICN 0.5GM
inj sic 1x500mg
1+1
inj 5x1ml/6.5mg
2+2
TRALGIT 100 INJ
Thiopentalum natricum Thiethylperazini hydrogenomaleas Tramadoli hydrochloridum
inj sol 5x2ml/100mg
2+2
GELOFUSINE
Gelatina succinata
inf 1x500ml
1+1
inf 1x500ml-pe inf 1x500-plast
1 1+1
inf sol 1x500ml-pe
1+3
inf sol1x100mlpelah
1+2
inf 1x250ml(vak)
1+2
inf 1x500 ml - plast
1
tbl 10x400mg
10
enm 5x2.5ml/5mg
KARDEGIC 0.5 G LEKOPTIN MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10% MESOCAIN 1% METHYLERGOMETRIN SPOFA MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML MORPHIN BIOTIKA 1% NARKAMON SPOFA 1% NORADRENALIN LÉČIVA NO-SPA PERFALGAN PROPOFOL 1% REMESTYP 1.0 SEDACORON SEFOTAK 1 G SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL
TORECAN
GLUKÓZA 5 BRAUN HARTMANNUV ROZTOK CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE HAES 6% ANOPYRIN 400MG DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG DITHIADEN NITROMINT PARALEN 100
Mannitolum Poly ( O-2hydroxyethyl) amylum Acidum acetylsalicylicum Diazepamum Bisulepini hydrochloridum Glyceroli trinitras
tbl 20x5mg
2 5
tbl 20x2mg
5
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
1 2
PLAVIX RECTODELT 100 MG TENSIOMIN 12.5MG TRAMAL VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum Tramadoli hydrochloridum Salbutamoli sulfas
tbl 30x12.5mg
Gellaspon MESOCAIN OPHTAL PEROXID VODÍKU 3% COO XYLOCAINE 10% SPRAY Bact-alert(odb.lahv na hemokulturu)
Trimecaini hydrochloridum
8 2 10
gtt 1x10ml inh sol1x20ml/120mg
1
0
1
gel 1x20gm/200mg
1
liq ext 2x50ml
1 1 1 1
100ml spr 1x50ml 1 lag
Příloha č.3
LETECKÁ ZÁCHRANNÁ
SLUŽBA BRNO
ZDRAVOTNICKÉ VYBAVENí VRTULNíKU EC-135 hmotnosti a rozmístění přístrojů
popis 1) 2) 3) 4) 5)
lékařský batoh (včetně obsahu) Weinmann lékařský batoh Vakuform vč: obsahu palubní stanice Motorola 80 Mhz a 160 Mhz radiostanice Matra ručka zdravotnický materiál v zásuvkové skříňce (infúzní sety a roztoky, léky, náhradní akumulátor Lifepak, EKG monitor s defibrilátorem Lifepak 12 (základ s analýzou rytmu, kardiostimulátorem, code markerem + Sp02 + 12SL + EtC02 + NIBP) v transportní brašně s příslušenstvím transportní ventilátor OXYLOG 2000 (příp. OXYLOG 3000) sada krčních fixačních límců sada vakuových dlah v obalu
hmotnost 17,0 kg 9,0 kg 3,5 kg 1,0
umístění a způsob upevnění upevněn bezpečnostními pásy v prostoru za levou sedačkou pilota dtto upevněno bezpečnostním pásem na středové zásuvkové skříňce
8,5
v zajištěných zásuvkách
13,0 kg
zajištěn v držáku přístroje
4,5 kg
zajištěn v držáku přístroje
0,5 kg 3,4 kg 49,0 kg
za sedačkou lékaře dtto zajištěno zádržným systémem
3,0 kg 1,6 kg
dtto dtto
9,0 kg
upevněno na nosítkách
14) batoh Gemma s obvazovým materiálem
3,5 kg
zajištěno zádržným systémem v prostoru za sedačkou lékaře
15) sada Kramerových dlah 16) bateriová odsávačka
2,0 kg 4,5 kg
17) batoh Gemma s rezervní 02 lahví,rezerva intubačních kanyl
10,0 kg
6)
7) 8) 9)
10) Stretcher LH - Combi Stretcher 11) extenční dlaha Fernotrack v obalu 12) transportní vyprošťovací plachta 13) vakuová matrace s evakuační pumpou
18) popáleninový set Water Jel 19) zdravotnická dokumentace lineární dávkovače BRAUN 20) Perfusor Compact 2ks
dtto zajištěna v držáku přístroje zajištěno zádržným systémem v prostoru za sedačkou lékaře
3,0 kg
zajištěno zádržným systémem v prostoru za sedačkou lékaře
4,0 kg
mezi P stěnou a sedačkou lékaře
3,6 kg
součást zdravotnické zástavby vrtulníku
1,0
22) rukavice, desinfekce, buničitá vata
2,0
23) přikrývka pro pacienta 24) rezervní jednorázová prostěradla a povlečení
2,0
v kapse zadních dveří v úložném prostoru pod pravým bočním oknem na nosítkách
0,7
na nosítkách
21) popáleninové
roušky + exitus roušky
161,4 kg
Celková hmotnost vybavení
Lékové vybavení LZS Brno
Kód
Název
Balení
Injekční přípravky 00362 88709 96610 56926
ADRENALIN LÉCIVA ALGIFEN APAURIN AQUA PRO INJECTIONE
87822
ARDUAN
00392 83974 00407
ATROPIN BIOTIKA 0.5MG BETALOC 1 MG/ML CALCIUM BIOTIKA
87814
CALYPSOL
84090 17011 00435 04071 54539 30101 02133 99333 02587 75463 02538 93746 00484 11976 85733 14773 00489 58746 09210 00498 00502 26567 00509 30160 30164 30187 01125 94763
DEXAMED DICYNONE 250 DIGOXIN SPOFA DITHIADEN INJ DOLMINA INJ FENT ANYL TORREX 50MCG/ML FUROSEMID BIOTIKA FUROSEMID BIOTIKA FORTE GLUKOZA 40 BRAUN GYNIPRAL 10MCG/2ml HALOPERIDOL-RICHTER HEPARIN LEČIVA HYDROCORTISON ICN HYDROGENUHL.SOD.8.4%(WN)-BRAUN ISOKET ROZTOK 0.1% ISUPREL KANAVIT KARDEGIC 0.5 G LEKOPTIN MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10% MESOCAIN 1% METALYSE 10 000 U METHYLERGOMETRIN SPOFA MIDAZOLAM TORREX 1 MGIML MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML MORPHIN BIOTIKA 1% NALOXONE WZF POLFA
BRAUN
inj 5x1 ml/1 mg inj 5x5ml inj soI10x2ml/10mg inj 50120x10ml-pla inj sic 25x4mg + solv inj 1Ox1ml/0.5mg inj 5x5ml/5mg inj 501 1Ox1Oml/1gm inj 501 5x10ml/500mg inj 10x2ml/8mg inj 5014x2ml/250mg inj 10x2ml/0.5mg inj 10x2ml/1 mg inj sol5x3ml/75mg inj 5x2ml/100rg inj 5x2m1/20mg inj 1Ox1Oml/125mg inf 20x1 Oml-pla.amp inj 5015x2ml/10rg inj 5x1 ml/5mg inj 1x1 Oml/50ku inj sic 1x100mg inf 1x100ml inf 1Ox1Oml/1Omg inj 25x1 ml/0,2mg inj 5x1 ml/1 Omg inj pso Iqf 6+501 inj 50x2ml/5mg inj 5x10ml 10% inj 10x10m11% inj pso Iqf 1x1 Oku inj 5x1 ml/0.2mg inj 10x2ml/2mg inj 10x5ml/5mg inj 1Ox1ml/5mg inj 1Ox1ml/1 Omg inj 1Ox1ml/O.4mg
64824 00536 02552 57351 44357 96600 83050 09712 09709 94882 97386 00610 04380 97388 91836 32087
NARKAMON SPOFA 1% NORADRENALlN LÉCIVA NO-SPA OXANTIL REMESTYP 1.0 SEDACORON SEFOTAK 1 G SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SUCCINYLCHOLlNJODID ICN 100MG SYNTOPHYLLlN TENSAMIN THIOPENTAL ICN 0.5GM TORECAN TRALGIT 100 INJ
inj 1Ox1Oml/1OOmg inj 5x1 ml/1 mg inj 5x2ml/40mg inj 5x2ml inj 5015x1 Oml/1mg inj 5015x3ml/150mg inj piv 501 1x1 gm inj sic 19m+15.6ml inj sic 1x40mg+1 ml inj sic 1x250mg+4ml inj sic 1x1 OOmg inj 5x10ml/240mg inj 10x5ml/200mg inj sic 1x500mg inj 5x1 ml/6.5mg inj 5015x2ml/100mg
Infuze 56412 46996 96877 44100 96884 50973 59742
GELOFUSINE GLUKOZA 5 BRAUN GLUKOZA 10 BRAUN HARTMANNUV ROZTOK CHLORID SODNY 0.9% BRAUN CHLORID SODNY 0.9% BRAUN MANNITOL 20% I.V.lNF.BP BIEFFE
87680 76496 00982 69417 02477 02479 31407 91249 27345 42591 31385 04311 45592
ANOPYRIN 400MG BERODUAL CARBOSORB DlAZE PAM DESITIN RECT.TUBE 5MG DlAZE PAM SLOVAKOFARMA 5 MG DITHIADEN NITROMINT PARALEN 100 PLAVIX RECTODEL T 100 MG TENSIOMIN 12.5MG TRAMAL VASOCARDIN 100
58380
VENTOLlN
inf 1x500ml inf 1x500ml-pe inf 1x500ml-pe inf 1x500-plast inf 501 1x500ml-pe inf sol1x100mlpelah inf 1x250ml(vak)
Tbl, SUpp.,spray, inhal., gtts, sirup
ROZTOK K INHALACI
tbl 10x400mg inh liq 1x20ml piv 1x25gm enm 5x2.5ml/5mg tbl20x5mg tbl20x2mg aer dos 1x1 Ogm sup 5x100mg por tblflm28x75mg-a sup 4x100mg tb130x12.5mg gtt 1x10ml tbl 50x100mg-blistr inh 5011x20ml/120mg
Externa + ostatní 5 Gellaspon MESOCAIN OPHTAL PEROXID VODíKU 3% COO 55994 XYLOCAINE 10% SPRAV
02684 55947
O gel 1x20gm/200mg liq ext 2x50ml 100ml spr 1x50ml
Vrtulník provozovaný pro LZS Brno je Eurocopter EC 135T2+, který je vybavený HEMS interiérem společnosti Aerolite. Vrtulník je provozovaný za podmínek VFR den i noc. Je schopný přepravit 1 ležícího/sedícího pacienta a 4 členy posádky (pilot, copiloti a dva členové posádky HEMS, nebo pilot a tři členové posádky HEMS). Činnost pilota a člena posádky HEMS, případně 2.pilota, v součinnosti se zdravotnickou posádkou - je řešena ad hoc dle potřeb zdravotníků a sestává se z pomoci v přinesení transportních a imobilizačních prostředků případně dalšího zdravotnického vybavení ve vrtulníku, pomoc při transportu pacienta do a z vrtulníku. Ve výjimečných případech se členové HEMS účastní přímé záchrany života pacienta např. prováděním nepřímé srdeční masáže, fixace zlomenin dlouhých kostí apod. Zdravotnická činnost nezdravotnických členů posádky HEMS není nikde specifikována.
Příloha č. 4
Minimální lékové vybavení – vrtulník LZS Název Injekční přípravky ADRENALIN LÉČIVA ALGIFEN (ANALGIN) APAURIN AQUA PRO INJECTIONE BRAUN ARDUAN ATROPIN BIOTIKA 0.5MG BETALOC 1 MG/ML CALCIUM BIOTIKA CALYPSOL DEXAMED DICYNONE 250 DIGOXIN SPOFA DITHIADEN INJ DOLMINA INJ FENTANYL TORREX 50MCG/ML FUROSEMID BIOTIKA FUROSEMID BIOTIKA FORTE GLUKÓZA 40 BRAUN GYNIPRAL 10MCG/2ml HALOPERIDOL-RICHTER HEPARIN LÉČIVA HYDROCORTISON ICN HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-BRAUN ISOKET ROZTOK 0.1% ISUPREL
Generikum
Balení
Epinephrini hydrochloridum
inj 5x1ml/1mg
Pitofenoni hydrochloridum a analgetika
inj 5x5ml
Diazepamum
inj sol10x2ml/10mg
Aqua pro iniectione
inj sol 20x10ml-pla
Pipecuronii bromidum
inj sic 25x4mg + solv
Atropini sulfas monohydricus
inj 10x1ml/0.5mg
Metoprololi tartras
inj 5x5 ml inj sol 10x10ml/1gm
Ketamini hydrochloridum
inj sol 5x10ml/500mg
Dexamethasoni natrii phosphas
8 mg
Etamsylatum
inj sol 4x2ml/250mg
Digoxinum
inj 10x2ml/0.5mg
Bisulepini hydrochloridum
inj 10x2ml/1mg
Diclofenacum natricum
inj sol5x3ml/75mg
Fentanyli citras
inj 5x2ml/100rg
Furosemidum
inj 5x2ml/20mg inj 10x10ml/125mg inf 20x10ml-pla.amp
Hexoprenalini sulfas
inj sol 5x2ml/10rg
Haloperidolum
inj 5x1ml/5mg inj 1x10ml/50ku
Hydrocortisonum
inj sic 1x100mg inf 1x100ml
Isosorbidi dinitrás
inf 10x10ml/10mg
Isoprenalin
inj 25x1ml/0,2mg
KANAVIT KARDEGIC 0.5 G LEKOPTIN MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.10% MESOCAIN 1% METALYSE 10 000 U METHYLERGOMETRIN SPOFA MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML MIDAZOLAM TORREX 1MG/ML MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML MORPHIN BIOTIKA 1% NALOXONE WZF POLFA NARKAMON SPOFA 1% NORADRENALIN LÉČIVA NO-SPA OXANTIL REMESTYP 1.0 SEDACORON SEFOTAK 1 G SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100MG SYNTOPHYLLIN TENSAMIN THIOPENTAL ICN 0.5GM TORECAN TRALGIT 100 INJ Infuze GELOFUSINE GLUKÓZA 5 BRAUN GLUKÓZA 10 BRAUN
inj 5x1ml/10mg Lysini racemici acetylsalicylas
inj pso lqf 6+sol
Verapamili hydrochloridum
inj 50x2ml/5mg
Magnesii sulfas heptahydricus
inj 5x10ml 10%
Trimecaini hydrochloridum
inj 10x10ml 1% Inj pso lgf 1x10ku
Methylergometrini tartras
inj 5x1ml/0.2mg inj 10x2ml/2mg inj 10x5ml/5mg
Midazolamum
inj 10x1ml/5mg
Morphini hydrochloridum trihydricum
inj 10x1ml/10mg inj 10x1ml/0,4mg
Ketamini hydrochloridum
inj 10x10ml/100mg
norepinefrin
inj 5x1ml/1mg
Drotaverini hydrochloridum
inj 5x2ml/40mg inj 5x2ml
Terlipressinum
inj sol 5x10ml/1mg
Amiodaroni hydrochloridum
inj sol 5x3ml/150mg
cefotaximum natricum Methylprednisoloni natrii succinas
inj plv sol 1x1gm
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x40mg+1ml
Methylprednisoloni natrii succinas
inj sic 1x250mg+4ml
Suxamethonii iodidum
inj sic 1x100mg
Aminophyllinum
inj 5x10ml/240mg
inj sic 1gm+15.6ml
inj 10x5ml/200mg Thiopentalum natricum
inj sic 1x500mg
Thiethylperazini hydrogenomaleas
inj 5x1ml/6.5mg
Tramadoli hydrochloridum
inj sol 5x2ml/100mg
Gelatina succinata
inf 1x500ml inf 1x500ml-pe inf 1x500ml-pe
HARTMANNUV ROZTOK CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLAST MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE Tbl, supp., spray, inhal., gtts, sirup ANOPYRIN 400MG BERODUAL CARBOSORB DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5MG DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG DITHIADEN NITROMINT PARALEN 100 PLAVIX RECTODELT 100 MG TENSIOMIN 12.5MG TRAMAL VASOCARDIN 100 VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
inf 1x500-plast inf sol 1x500ml-pe inf sol1x100mlpelah Mannitolum
inf 1x250ml(vak)
Acidum acetylsalicylicum
tbl 10x400mg Inh liq 1x20ml Plv 1x25gm enm 5x2.5ml/5mg
Diazepamum
tbl 20x5mg
Bisulepini hydrochloridum
tbl 20x2mg
Glyceroli trinitras
aer dos 1x10gm
Paracetamolum
sup 5x100mg
Clopidogrel
por tbl flm28x75mg-a
Prednisolonum
sup 4x100mg
Captoprilum
tbl 30x12.5mg
Tramadoli hydrochloridum
gtt 1x10ml Tbl 50x100mg-blistr
Salbutamoli sulfas
inh sol1x20ml/120mg
Ostatní Gellaspon MESOCAIN OPHTAL PEROXID VODÍKU 3% COO XYLOCAINE 10% SPRAY
0 Trimecaini hydrochloridum
gel 1x20gm/200mg liq ext 2x50ml 100ml spr 1x50ml
Příloha č.5
Protokoll für Fahrzeugcheck - 7404
Datum von ______________________ bis _______________________
A ‐ Check = Standardcheck (Verplombung kontrollieren)
= in Ordnung
B ‐ Check = Intensivcheck (Standardcheck + alle verplombten Behältnisse öffnen + kurz Geräteübungen durchführen)
o = nicht in Ordnung
C ‐ Check = Intensivcheck + (Standardcheck + verplombte Behältnisse öffnen + Ablaufdaten kontrollieren)
Tag ‐ Check
Mo Mo Di Di Mi Mi Do Do Fr Fr Sa Sa So So
Unterschrift
Dienstnummer
Checkart
Bemerkungen
Mängel behoben
folgende Fehlbestände bzw. Fehlfunktionen festgestellt
GERÄTE/ZUBEHÖR
FAHRZEUG
KOFFER BABY/KIND
RUCKSACK
MED.-SCHRANK
CHECK - TEIL 3
CHECK - TEIL 2
CHECK - TEIL 1
Nacht ‐ Check
Checkliste RTW 7/404 ‐ TEIL 1 Innenraum 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 10x 1x 1x 1x 1x
Schaufeltrage Kleiderschere Händedesinfektionsspender Suchtgiftbox Fahrtrage Tragsessel Corpuls Flowmeter Absaugeinheit Oxylog Nierentassen+Zellstoff Mistkübel Kontamedbox groß Handtuchspender Vakuummatratze+Leintuch
Staufach‐Dach 1x 1x 3x 2x 1x
Vakuumschienen‐Set+PUMPE Ferno‐KED Stifneck‐Erw. Stifneck‐Kind Sauerstoffflasche‐2L
Staufach‐Sessel 1x 3x 3x 1x 1x 1x 1x 1x
Bergetuch Gurte SAM‐Splint Leintuch Reservedecke Deckenüberzug Urinflasche Leibschüssel
Schütten 1x 1x 1x 1x 1x 1x 30x 1x 10x 2x 2x 2x 2x 1x
Blutdruckmanschette Erw. Stethoskop Pupillenleuchte Fieberthermometern (FK) BZ‐Messgerät (FK) Infusionsdruckmannschette EKG Elektroden Händedesinfektionsmittel Alkotupfer Handschuhe M/L O2‐Verbindungsschlauch Nasenbrille O2‐Maske m. R. O2‐Maske o. R. Augenspühlflasche
Wandfach 2x Ringer Lactat 1x Voluven Pflaster und Tupfer (trocken) 10x Einmalnadel lang 10x Einmalnadel mittel 10x Einmalnadel klein 3x NACL 0,9% ‐ 10ml 1x Nitrolingualspray ‐ 0,4mg 1x 1x 3x 1x 1x 2x 1x 2x 2x 1x 6x 8x 8x 8x
Aspirin(trocken) ‐ 1000mg‐5ml Esmolol Orpha ‐ 100mg‐10ml L‐Adrenalin ‐ 2mg‐20ml Ulcusan(trocken) ‐ 20mg Pantoloc(trocken) ‐ 40mg Solu Dacortin Bricanyl (Turbohealer) Glucose 33,3% NACL 0,9% ‐ 50ml Suprarenin ‐ 1ml=1mg‐25ml Einmalspritzen 20ml Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 5ml Einmalspritzen 2ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ Teil 2 Lade‐1 (Infusion) 4x 4x 4x 4x 4x 4x 5x 10x 5x 1x 1x 8x 1x 5x 2x 1x 1x
Venflon blau Venflon rosa Venflon grün Venflon weiß Venflon grau Venflon orange Infusionsbesteck Alkotupfer Venflonpickerl Kontamedbox klein Venenstauer Verschlussstopfen Dreiwegehahn tr. Tupfer ‐ Gazin Elast. Mullverband kl. Leukoplast Gr. 1,25x5 Leukoplast Gr. 2,5x5
Lade‐3 (Tuben) 2x 2x 2x 2x 2x 2x
Endotrachealtubus Gr. 8,5 Endotrachealtubus Gr. 8 Endotrachealtubus Gr. 7,5 Endotrachealtubus Gr. 7 Endotrachealtubus Gr. 6,5 Endotrachealtubus Gr. 6
2x 1x 1x 1x
Endotrachealtubus Gr. 5,5 Endotrachealtubus Gr.5 Endotrachealtubus Gr. 4 Endotrachealtubus Gr. 3,5
Lade‐2 (Intubation) 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x
Laryngoskop Griff (FK) Spartel gebogen Gr. 4 Spartel gebogen Gr. 3 Spartel gebogen Gr. 2 Spartel gebogen Gr. 1 Spartel gerade Gr. 3 Spartel gerade Gr. 2 Spartel gerade Gr. 1 Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl. Reservebatterien Leukoplast Gr. 2,5x5 Leukoplast Gr. 1,25x5 Bakterienfilter Erw. Führungsdraht Beiskeil Cuffspritze 10ml Guedel Tubus Gr. 4 Guedel Tubus Gr. 3
1x 1x 1x 1x 1x 1x
Guedel Tubus Gr. 2 Guedel Tubus Gr. 1 Silikonspray Magilzange groß Magilzange klein Tubushalter
Lade‐4 2x 3x 2x 1x 1x 2x 2x 2x 2x 2x 2x
Wärmebox (FK) NACL 0,9% Ringer Lactat Hyperhaes Voluven Kältebox (FK) Heaprin 1000 I.E. 10ml Esmeron 50mg 5ml Lysthenon 0,1g 5ml Methergin 0,2mg 1ml Mexalenzäpchen 250mg Mexalenzäpfchen 500mg Syntocinon 5 I.U. 1ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ TEIL 3 Lade‐1 2x 1x 4x 2x 1x
Skalpell Suchtgiftheft Peanklemmen Pinzetten Schrittmachermagnet
Lade‐3 (Verbände) 1x 10x 5x 8x 5x 5x 1x 1x 1x 1x 1x
Alutex 60x80 Alutex‐Kompresse 8x10 Saugkompresse 10x20 Saugkompresse 10x10 Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl. Verbandsschere Leukofix (1,25x5) Leukofix (2,5x5) Leukoplast (1,25x5) Leukoplast (2,5x5)
Lade‐2 (Beatmung) 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Ambu Beatmungsbeutel O2‐Reservoir Bakterienfilter Erw. O2‐Verbindungsschlauch Peep‐Ventil Beatmungsmaske Gr. 5 Beatmungsmaske Gr. 4
1x Beatmungsmaske Gr. 2 Müllsackerl
Lade‐4 1x 1x 1x 1x 1x 2x 3x 3x 3x 2x
Geburtenpackung Replantbeutel Bein Replantbeutel Arm Replantbeutel Hand Water‐Jel Gesicht Water‐Jel 20x46cm Rettungsdecke OP‐Site Folie Kältekompressen Dreieckstuch
Checkliste RTW 7/404 ‐ RUCKSACK linke Rucksackhälfte
Rucksack ‐ MITTE
1x 4x 5x 5x 2x 1x 2x 2x 1x 1x 1x 1x 5x 1x 1x
Alutex Gr.60cmx80cm Saugkompressen 10x20 Saugkompressen 10x10 Alutex 8x10 Dreiecktuch Rettungsdecke Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl. Leukoplast 2,5x5 Leukoplast 1,25x5 Leukofix 2,5x5 Leukofix 1,25x5 tr. Tupfer ‐ Gazin Hansaplast Verbandsschere
2x 2x 1x 1x
Absaugkatheter orange Absaugkatheter grün Knebel zur Abbindung Rettungsschere
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Magilzange Führungsdraht dick Führungsdraht dünn Endotrachealtubus Gr.8,5 Endotrachealtubus Gr.8 Endotrachealtubus Gr.7,5 Endotrachealtubus Gr.7 Endotrachealtubus Gr.6,5 Endotrachealtubus Gr.6
1x 1x 1x 1x 1x
Blutdruckmannschette Stethoskop Pupillenleuchte Blutzuckermessger. (FK) Kontamedbox kl.
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Larynoskop‐Griff Spatel Gr.4 gebogen Spatel Gr.3 gebogen Spatel Gr.2 gebogen Spatel Gr.1 gebogen Spatel Gr.2 gerade Beißkeil Führungsdraht Cuffspritze
1x Defibrillator 2x Defi‐Pads+Rasierer
rechte Rucksackhälfte 2x 2x 1x 2x 1x 2x 1x 5x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 5x 5x 5x 1x 5x 2x 2x 2x 2x
Stesolid 5mg Stesolid 10mg Nitrolingualspray 0,4mg L‐Adrenalin 2mg‐20ml Berodual (Dosieraerosol) NACL 0,9% 10ml Venenstauer Venflonpickerln Venflon orange Venflon grau Venflon weiss Venflon grün Venflon rosa Venflon blau Neoflon für Kinder Alkotupfer Einwegkanülen mittel Einwegkanülen klein Dreiweghahn Verschlussstopfen Einmalspritzen 20ml Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 5ml Einmalspritzen 2ml
2x 1x 1x 1x 3x
Ringer Lactat 500ml NaCl 500ml Voluven Glucose Infusionsbesteck
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Ambu Beatmungsbeutel Reservoir Bakterienfilter O2‐Verbindungsschlauch Beatmungsmaske Gr.2 Beatmungsmaske Gr.3 Beatmungsmaske Gr.5 Sauerstoffmaske o. R. Sauerstoffmaske m. R. Guedeltubus Gr.2 Guedeltubus Gr.3 Guedeltubus Gr.4
Checkliste RTW 7/404 ‐ KOFFER Baby/Kind linke Kofferhälfte 2x Dreieckstuch 2x Rettungsdecke
3x 2x 1x 1x
Endotrachealtubus Gr.3,5 Endotrachealtubus Gr.4 Endotrachealtubus Gr.5 Endotrachealtubus Gr.5,5
3x 3x 2x 2x 3x
Venflon rosa Venflon blau Neoflon Butterfly Venflonpickerl
1x 1x 1x 1x 5x 1x
1x 1x 1x 1x 1x 2x 5x
1x 3x 3x 3x 10x 10x
rechte Kofferhälfte Kontamedbox kl. Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 5ml Einmalspritzen 2ml Einmalnadel lang Einmalnadel klein s.c.
2x 2x 1x 1x 1x
Infusionsbesteck Ringer Lactat 500ml NACL 0,9% Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl.
Leukoplast 2,5x5 Leukoplast 1,25x5 Leukofix 2,5x5 Leukofix 1,25x5 Alkotupfer Venenstauer
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 2x
Geburtenpackung Babytransportdecke Alutex 60x80cm Schürze+Maske (Paket) Verbandschere Lister 14cm Orosauger Nabelklemmen
1x 1x 1x 1x 1x 2x 1x 1x
Baby Beatmungsbeutel O2 Reservoir Beatmungsmaske Gr.0 Silikon Beatmungsmaske Gr.2 Silikon Beatmungsmaske Gr.0 open Cuff Bakterienfilter Hygro Baby Beatmungstuch O2‐Verbindungsschlauch Absaugkatheter grün Absaugkatheter orange Intubationstasche Laryngoskopgriff Spatel gebogen Gr.0 Spatel gebogen Gr.1 Spatel gerade Gr.1 Cuff Spritze 10ml Peanklemmen Magillzange klein Mandrin
1x Blutdruckmanschette 1x Stethoskop Handschuhe 1x Guedeltubus Gr.00 1x Guedeltubus Gr.0 1x Guedeltubus Gr.1
Checkliste RTW 7/404 ‐ MED.‐SCHRANK 2x 3x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 1x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x
Alupent Atropinum Beloc Bricanyl Buscopan Cormagnesin Convulex Dexametason Dibondrin(=Fenistil) Diclobene Dormicum Ebrantil Effortil Anexate Fortecotin Gewacalm Haldol Hypnomidate Ketanest S Ketanest S Lasix Naloxon(=Narcanti) Novalgin Paspertin Propofol Respicur Sedacoron Verapabene Zofran
5mg-10ml 0,5mg-1ml 5mg-5ml 0,5mg-1ml 20mg-1ml 400mg-10ml 100mg/ml-5ml 4mg-1ml 2ml 5mg-5ml 50mg-10ml 10mg-1ml 40mg-5ml 10mg-2ml 1ml 10ml 5mg/ml-5ml 25mg/ml-10ml 20mg-2ml 0,4mg/mg-1ml 2,5mg-5ml 10mg-2ml 1%-20ml 200mg-10ml 150mg-3ml 5mg-2ml 8mg-4ml
Checkliste RTW 7/404 ‐ FAHRZEUG Blaulicht Frontblitzer Kühlergrill Frontblitzer Stoßstange Umfeldbeleuchtung Abblendlicht Fernlicht Nebelscheinwerfer Bremslichter Blinker Rückfahrscheinwerfer Nebelleuchte genügend Diesel im Tank Funk Navigationssystem Schutzhelme mit Lampen 2 Stk. Patientenleittaschen 20 Stk. Feuerlöscher Mappe Transportprotokolle Handscheinwerfer (FK) Bereifung (Sichtkontrolle) Fahrzeug an externer Stromversorgung angeschlossen
Checkliste RTW 7/404 ‐ GERÄTE/ZUBEHÖR Beatmungsgerät Oxylog 1000 ‐ O2 mind. 60bar Corpuls ‐ Gerätetest ‐ einschalten ‐ Akkuladezustand kontrollieren Tasche links(Außenfach) 1x 4 poliges EKG Kabel 1x 6 poliges EKG Kabel(Brustwand) Tasche links(Mitte) 1x Verbindungskabel Schrittmacher 1x Verbindungskabel Defi Tasche links(Innen) 1x Schrittmacherelektrode Kind 1x Schrittmacherelektrode Erw. Tasche rechts 1x Pulsoxymeterkabel 15x EKG Elektroden 1x Defi Elektrodengel Tasche vorne 1x Reservepapier für Drucker O2‐Tasche ‐ O2 mind. 100bar 1x Bakterienfilter Erw. 1x O2‐Verbindungsschlauch 1x O2‐Maske m. R. 1x O2‐Maske o. R.
Absaugeinheit Accuvac Rescue ‐ Funktionskontrolle(Einschalten) ‐ Dichtheitsprobe (0,8bar muss <1min abschalten) ‐ Akku Ladezustand 2x Absaugkatheter grün 2x Absaugkatheter orange 1x Reserve Filter 1x Gummischlauch (Adapter für Vakuummatr.)
Příloha č.6
Protokoll für Fahrzeugcheck-7405
Datum von ______________________ bis _______________________
A ‐ Check = Standardcheck (Verplombung kontrollieren)
= in Ordnung
B ‐ Check = Intensivcheck (Standardcheck + alle verplombten Behältnisse öffnen + kurz Geräteübungen durchführen)
o = nicht in Ordnung
C ‐ Check = Intensivcheck + (Standardcheck + verplombte Behältnisse öffnen + Ablaufdaten kontrollieren)
Tag ‐ Check
Mo Mo Di Di Mi Mi Do Do Fr Fr Sa Sa So So
Unterschrift
Dienstnummer
Checkart
Bemerkungen
Mängel behoben
folgende Fehlbestände bzw. Fehlfunktionen festgestellt
GERÄTE/ZUBEHÖR
FAHRZEUG
KOFFER BABY/KIND
RUCKSACK
AMPULLARIUM
CHECK - TEIL 2
CHECK - TEIL 1
Nacht ‐ Check
Checkliste RTW 7/405 ‐ TEIL 1 Innenraum 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Kleiderschere Mistkübel Corpuls Händedesinfektionsspender Kontamedbox groß Spender ‐ Trocken Tupfer Medumat Absaugeinheit Flowmeter Fahrtrage Tragsessel
Schütte re. Seite 3x 1x 1x 5x 3x 5x 3x 2x 1x 1x 1x 1x 2x 2x 1x
NACL 500ml OP‐Site Folie Alutex 60x80 Alutex‐Kompress 8x10 Saugkompresse 10x20 Saugkompresse 10x10 Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl. Leukofix (1,25x5) Leukofix (2,5x5) Leukoplast (1,25x5) Leukoplast (2,5x5) Dreieckstuch Rettungsdecke Verbandsschere Hansaplast
Schütte li. Seite 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 3x 1x 5x 5x
Augenspühlflasche Infusionsdruckmannschette Voluven Hyperheas Blutdruckmannschette Schrittmachermagnet Stethoskop Fieberthermometer (FK) BZ‐Messgerät (FK) Ringer Lactat Glucose 33,3% Einmalspritzen 2ml Einmalspritzen 5ml
5x 3x 5x 5x 5x 25
Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 20ml Einmalnadel lang Einmalnadel mittel Einmalnadel kurz EKG Elekroden Handschuhe M/L O2‐Maske m. R. O2‐Maske o. R. Nasenbrille Ambu Beatmungsbeutel O2‐Reservoir Bakterienfilter Erw. O2‐Verbindungsschlauch Peep‐Ventil Beatmungsmaske Gr. 5 Beatmungsmaske Gr. 4 Beatmungsmaske Gr. 2 Replantbeutel Bein Replantbeutel Arm Replantbeutel Hand Water‐Jel Gesicht Water‐Jel 20x45cm Kältekompressen
2x 2x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 3x
Checkliste RTW 7/405 ‐ Teil 2 Staufach‐Dach 1x 1x 2x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 1x
Vakuumschienen‐Set+PUMPE Ferno‐KED Stifneck‐Erw. Stifneck‐Kind Sauerstoffflasche‐2L Ampullarium SAM‐Splint Leintuch Reservedecke Deckenüberzug
Staufach‐Wand 1x Vakuummatratze 1x Leintuch
Staufach‐Fahrtrage
Lade ‐ Infusion 3x 3x 3x 2x 2x 4x 5x 8x 5x 1x 1x 8x
Venflon blau Venflon rosa Venflon grün Venflon weiß Venflon orange Infusionsbesteck Venflonpickerl Alkotupfer tr. Tupfer ‐ Gazin Leukoplast Gr. 1,25x5 Leukoplast Gr. 2,5x5 Verschlussstopfen
1x Dreiwegehahn 1x Kontamedbox klein 1x Stauschlauch
Lade ‐ Intubation
1x Geburtenpackung 10x Nierentassen+Zellstoff 1x Verbindungsschlauch f. Medumat Müllsackerl
1x 1x 1x 1x 1x 1x
Laryngoskop Griff (FK) Spartel gebogen Gr. 4 Spartel gebogen Gr. 3 Spartel gebogen Gr. 2 Spartel gerade Gr. 4 Beiskeil
Staufach‐Heck
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Cuffspritze 10ml Führungsdraht Leukoplast Gr. 2,5x5 Leukoplast Gr. 1,25x5 Bakterienfilter Erw. Guedel Tubus Gr. 4 Guedel Tubus Gr. 2 Xylocain Gel Magilzange groß Magilzange klein Endotrachealtubus Gr.8,5‐6,5 + 5 Reservebatterien Skalpell Tubushalter
1x 3x 1x 1x 1x 1x 1x
Schaufeltrage Gurte Bergetuch Urinflasche Leibschüssel Vakuumpumpe+Adapter Forstwerkzeug
Checkliste RTW 7/405 ‐ RUCKSACK linke Rucksackhälfte
Rucksack ‐ MITTE
1x 4x 5x 5x 2x 1x 2x 2x 1x 1x 1x 1x 5x 1x 1x
Alutex Gr.60cmx80cm Saugkompressen 10x20 Saugkompressen 10x10 Alutex 8x10 Dreiecktuch Rettungsdecke Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl. Leukoplast 2,5x5 Leukoplast 1,25x5 Leukofix 2,5x5 Leukofix 1,25x5 tr. Tupfer ‐ Gazin Hansaplast Verbandsschere
2x 2x 1x 1x
Absaugkatheter orange Absaugkatheter grün Knebel zur Abbindung Rettungsschere
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Magilzange Führungsdraht dick Führungsdraht dünn Endotrachealtubus Gr.8,5 Endotrachealtubus Gr.8 Endotrachealtubus Gr.7,5 Endotrachealtubus Gr.7 Endotrachealtubus Gr.6,5 Endotrachealtubus Gr.6
1x 1x 1x 1x 1x
Blutdruckmannschette Stethoskop Pupillenleuchte Blutzuckermessger. (FK) Kontamedbox kl.
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Larynoskop‐Griff Spatel Gr.4 gebogen Spatel Gr.3 gebogen Spatel Gr.2 gebogen Spatel Gr.1 gebogen Spatel Gr.2 gerade Beißkeil Führungsdraht Cuffspritze
1x Defibrillator 2x Defi‐Pads+Rasierer
rechte Rucksackhälfte 2x 2x 1x 2x 1x 2x 1x 5x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 5x 5x 5x 1x 5x 2x 2x 2x 2x
Stesolid 5mg Stesolid 10mg Nitrolingualspray 0,4mg L‐Adrenalin 2mg‐20ml Berodual (Dosieraerosol) NACL 0,9% 10ml Venenstauer Venflonpickerln Venflon orange Venflon grau Venflon weiss Venflon grün Venflon rosa Venflon blau Neoflon für Kinder Alkotupfer Einwegkanülen mittel Einwegkanülen klein Dreiweghahn Verschlussstopfen Einmalspritzen 20ml Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 5ml Einmalspritzen 2ml
2x 1x 1x 1x 3x
Ringer Lactat 500ml NaCl 500ml Voluven Glucose Infusionsbesteck
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x
Ambu Beatmungsbeutel Reservoir Bakterienfilter O2‐Verbindungsschlauch Beatmungsmaske Gr.2 Beatmungsmaske Gr.3 Beatmungsmaske Gr.5 Sauerstoffmaske o. R. Sauerstoffmaske m. R. Guedeltubus Gr.2 Guedeltubus Gr.3 Guedeltubus Gr.4
Checkliste RTW 7/405 ‐ KOFFER Baby/Kind linke Kofferhälfte 2x Dreieckstuch 2x Rettungsdecke
2x 2x 1x 1x
Endotrachealtubus Gr.3,5 Endotrachealtubus Gr.4 Endotrachealtubus Gr.5 Endotrachealtubus Gr.5,5
3x 3x 2x 2x 3x
Venflon rosa Venflon blau Neoflon Butterfly Venflonpickerl
1x 1x 1x 1x 5x 1x
Leukoplast 2,5x5 Leukoplast 1,25x5 Leukofix 2,5x5 Leukofix 1,25x5 Alkotupfer Venenstauer
1x 1x 1x 1x 1x 2x 5x
Geburtenpackung Babytransportdecke Alutex 60x80cm Schürze+Maske (Paket) Verbandschere Lister 14cm Orosauger Nabelklemmen
1x 3x 3x 3x 10x 10x
rechte Kofferhälfte Kontamedbox kl. Einmalspritzen 10ml Einmalspritzen 5ml Einmalspritzen 2ml Einmalnadel lang Einmalnadel klein s.c.
2x 2x 1x 1x 1x
Infusionsbesteck Ringer Lactat 500ml NACL 0,9% Elast. Mullverband gr. Elast. Mullverband kl.
1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 1x 2x 2x
Baby Beatmungsbeutel O2 Reservoir Beatmungsmaske Gr.0 Silikon Beatmungsmaske Gr.2 Silikon Beatmungsmaske Gr.0 open Cuff Bakterienfilter Hygro Baby Beatmungstuch O2‐Verbindungsschlauch Absaugkatheter grün Absaugkatheter orange Intubationsfach Laryngoskopgriff Spatel gebogen Gr.1 Cuff Spritze 10ml Peanklemmen Magillzange klein Mandrin
1x 1x 1x 1x 1x 1x
1x Blutdruckmanschette 1x Stethoskop Handschuhe 1x Guedeltubus Gr.00 1x Guedeltubus Gr.0 1x Guedeltubus Gr.1
Checkliste RTW 7/405 ‐ AMPULLARIUM 1x 3x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 3x 2x 2x 1x 1x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 2x 1x 1x 2x 1x 1x 1x 1x 3x
5mg-10ml Alupent Atropinum 0,5mg-1ml Beloc 5mg-5ml Bricanyl 0,5mg-1ml Buscopan 20mg-1ml Cormagnesin 400mg-10ml 100mg/ml-5ml Convulex Dexametason 4mg-1ml Dibondrin(=Fenistil) 2ml Diclobene 75mg-2ml Dormicum 5mg-5ml Ebrantil 50mg-10ml Effortil 10mg-1ml Anexate 0,5mg-5ml Fortecotin 40mg-5ml Gewacalm 10mg-2ml Haldol 1ml 10ml Hypnomidate Ketanest S 5mg/ml-5ml Ketanest S 25mg/ml-10ml L-Adrenalin 2mg-20ml Lasix 20mg-2ml Naloxon(=Narcanti) 0,4mg/mg-1ml Novalgin 2,5mg-5ml Paspertin 10mg-2ml Propofol 1%-20ml 200mg-10ml Respicur Sedacoron 150mg-3ml Verapabene 5mg-2ml Odansetron Ampullarium ‐ MITTE Esmolol 100mg/10ml Pantoloc 40mg Solu-Darcortin 250mg Aspirin Ulcusan Suprarenin 1ml=1mg - 25ml NACL 0,9% 50ml NACL 0,9% 10ml
Checkliste RTW 7/405 ‐ FAHRZEUG Blaulicht Frontblitzer Kühlergrill Umfeldbeleuchtung Abblendlicht Fernlicht Nebelscheinwerfer Bremslichter Blinker Rückfahrscheinwerfer Nebelleuchte genügend Diesel im Tank Funk Patientenleittaschen 20 Stk. Feuerlöscher Mappe Transportprotokolle Handscheinwerfer (FK) Bereifung (Sichtkontrolle) Fahrzeug an externer Stromversorgung angeschlossen
Checkliste RTW 7/405 ‐ GERÄTE/ZUBEHÖR Beatmungsgerät Medumat ‐ O2 mind. 100bar Corpuls ‐ Gerätetest ‐ einschalten ‐ Akkuladezustand kontrollieren Tasche links(Außenfach) 1x 4 poliges EKG Kabel 1x 6 poliges EKG Kabel(Brustwand) Tasche links(Mitte) 1x Verbindungskabel Schrittmacher 1x Verbindungskabel Defi Tasche links(Innen) 1x Schrittmacherelektrode Kind 1x Schrittmacherelektrode Erw. Tasche rechts 1x Pulsoxymeterkabel 15x EKG Elektroden 1x Defi Elektrodengel Tasche vorne 1x Reservepapier für Drucker O2‐Flasche‐Fahrerraum ‐ O2 mind. 60bar
Absaugeinheit Accuvac Rescue ‐ Funktionskontrolle(Einschalten) ‐ Dichtheitsprobe (0,8bar muss <1min abschalten) ‐ Akku Ladezustand 2x Absaugkatheter grün 2x Absaugkatheter orange 1x Reserve Filter 1x Gummischlauch (Adapter für Vakuummatr.)
Příloha č. 7 Medikamente NAW-Waidhofen/Thaya 70/099 (gilt auch für NEF Raabs) Ort
Name
ml Stück wesentliche Akutindikationen
3
Adenosin 6 mg
2 ml
4
Herzrythmusstörungen
3
Akineton 5 mg
1 ml
2
Psychatrischer Notfall
3
Alupent 0,5 mg
1 ml
2
Reanimation, Bradykardien
3
Anticholium
5 ml
2
Antidot ( Gegengift bei Vergiftungen )
3
Aqua-Bidestillata
10 ml
14
Verdünnung von Medikamenten, Herstellung von Infusionslösungen
5
Aqua-Bidestillata
50 ml
1
Verdünnung von Medikamenten, Herstellung von Infusionslösungen
8a
Arterenol
25 ml
1
Katecholamine, ( Kreislaufmittel) nach Reanimation
5
Aspirin 100 mg
10
Myocardinfarkt ( Herzinfarkt )
5
Aspirin=ASPISOL
3
Atropinium sulf. 0,5 mg
1 ml
6
Reanimation, Bradykardien
3
Beloc 5 mg
5 ml
2
Bluthochdruck, Tachykardien
3
Berodual-Spray
1
Astma-Bronchiale
3
Brevibloc=ESMOLOL
10 ml
2
Bluthochdruck, Tachykardien
3
Bricanyl 0,5 mg
1 ml
2
Astma-Bronchiale
3
Buconif-Spray 5 mg
16 g
1
Blutdruckkrise
3
Buscopan 20 mg
1 ml
2
Bauchschmerzen, Koliken, ( Krampflösend )
3
Calcium-Fresenius
10 ml
2
Hypocalcämie, Tetanie, Allergie
4
Carbomix
1
Vergiftungen
5
Dehydrobenzperidol 5mg
2 ml
3
Psychatrische Erkrankungen, Narkose
3
Dexamethason 4 mg
1 ml
4
Schädelhirntrauma, Allergien
2
Dipidolor
2 ml
5
Schmerzmittel
3
Dormicum=MIDAZOLAN 5 mg
1 ml
4
Beruhigungsmittel, Narkose, psychatrische Erkrankungen
3
Ebrantil 50 mg
10 ml
2
Bluthochdruck
3
Effortil 10 mg
1 ml
4
Hypotonie ( niedrieger Blutdruck, bei Kollaps )
3
Epanutin 250 mg
5 ml
2
Krampfanfall, Epilepsie
8a
Esmeron 50 mg
5 ml
4
Muskelrelaxans
3
Fenistil 4 mg
4 ml
4
Antiallergikum ( Allergie )
2
Fentanyl 0,1 mg
2 ml
10
Schmerzmittel, Narkose
3
Flumazenil=ANEXATE
5 ml
4
Antidot ( Gegengift bei Vergiftungen )
3
Forte Cortin 100 mg
10 ml
2
Cortison, Schädelhirntrauma, Allergie
500 ml
4
Volumenersatzmittel
2 ml
4
Krampfanfälle, Beruhigungsmittel
8b Gelofusin
500 mg
5+5 Myocardinfarkt ( Herzinfarkt )
3
Gewacalm 10 mg
3
Gilurhytmal 50 mg
10 ml
2
Herzrythmusstörungen
3
Glucose 33 % 33 g
100 ml
3
Hypoglycämie
11
Glucose 5 %
500 ml
2
Basisinfusionslösung
5
Glycylpressin
10 ml
2
Ösophagusvarizenblutung, Magenblutung
3
Gynipral 25 µg
5 ml
2
Wehenhemmend
3
Haldol
1 ml
2
Psychatrische Erkrankungen
8a
Heparin 1000 IE
5 ml
1
Herzinfarkt, Gefäßverschlüsse
8a
Heparin 5000 IE
5 ml
1
Herzinfarkt, Gefäßverschlüsse
5
Hypnomidate 20 mg
10 ml
5
Narkosemittel
3
Isoptin 5 mg
2 ml
2
Herzrythmusstörungen, Tachycardien
3
Ketanest-S 25 mg
2 ml
4
Narkosemittel, Schmerzmittel
3
L-Adrenalin 2,0 mg
20 ml
3
Reanimation
3
Lasix 40 mg
4 ml
4
Entwässerung, Lungenödem
5
Lovenox 40 mg
0,4 ml
3
Gefäßverschlüsse, Thrombose
8a
Lysthenon 100 mg
5 ml
5
Muskelrelaxans, ( Intubation )
3
Magnesium
10 ml
2
Herzrythmusstörungen, Myocardinfarkt
3
Mannit 20%
100 ml
2
Hirnödem
5
Metalyse 10.000 U
10 ml
1
Herzinfarkt
3
Naloxon=NARCANTI
1 ml
2
Antidot ( Gegenmittel )
3
Natriumbicarbonat
20 ml
3
Puffersubstanz bei Azidose, Reanimation
3
Natriumchlorid 0,9 %
10 ml
15
Basislösung für Medikamente
3
Natriumchlorid 0,9 %
100 ml
3
Basislösung für Medikamente, Infusionslösung, ( Kristalloide )
3
Navoban 5 mg
5 ml
2
Übelkeit ( Antiemetikum )
3
Nitrolingual-Spray 0,4 mg
11,2 g
1
Stenokardie, Angina-Pectoris, Herzinfarkt
3
Novalgin 2,5 g
5 ml
2
Schmerzmittel, Fiebersenkend
8a
Novo-Rapid 100 I.E=ACTRAPID
10 ml
1
Hyperglykämie
8a
Pabal 100 µg=METHERGIN
1 ml
5
Entbindung
5
Pantoloc 40 mg
4
Magenschutz, Herzinfarkt
3
Paspertin 10 mg
2 ml
4
Übelkeit
3
Perfalgan 500 mg
50ml
1
Schmerzstillend, Fiebersenkend
3
Perfalgan 1000 mg
100 ml
1
Schmerzstillend, Fiebersenkend
3
Pitressin 20 iE
1 ml
2
Reanimation ( Herzstillstand )
5
Plavix Tabletten
10
Herzinfarkt
5
Propofol 1 %
20 ml
5
Narkosemittel
3
Pulmicort-Spray 0,2 mg
7g
1
Astma-Bronchiale
8a
Rectopred supp.
100 mg
1
Kortison rektal für Kinder bei Laryngitis
8a
Reopro
10 ml
3
Herzinfarkt
3
Respicur 0,24g= EUPHILLIN
10 ml
4
Asthma-Bronchiale
500 ml
8
Infusionslösung, Volumenersatz, ( Kristalloide )
30 ml
1
Vergiftungen KINDER-KOFFER !!!
2
Herzrythmusstörungen
8b Ringer-Lösung SAB-Simplex Tropfen 3
Sedacoron 150 mg
3 ml
3
Solu-Dacortin 1 g
10 ml
1+1 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
3
Solu-Dacortin 25 mg
1 ml
5+5 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
3
Solu-Dacortin 250 mg
5 ml
3+3 Cortison Schädelhirntrauma, Allergie, Astma-Bronchiale
5
Solu-Medrol
1000mg
2
Wirbelsäulenbruch (Querschnittssymtomatik)
Stesolid 10 mg
3
Fieberkrämpfe KINDERKOFFER !!!
Stesolid 5 mg
3
Fieberkrämpfe KINDERKOFFER !!!
3
Suprarenin
1 ml
18
Reanimation
8a
Syntocinon 5 IE
2 ml
2
Entbindung
5
Thiopental 1 g
50 ml
1
Narkose, Eklampsie
8a
Tracrium 50 mg
5 ml
5
Muskelrelaxans
3
Tradolan = Tramal 100 mg
2 ml
3
Schmerzmittel
2
Vendal 10 mg
1 ml
10
Schmerzmittel
250 ml
4
Volumenersatzmittel
8b Voloven 6% 3
Xylocain 2 %
5 ml
3
Herzrythmusstörungen, lokales Betäubungsmittel
9
Xylocain-GEL 2 %
30 g
1
lokales Betäubungsmittel, Gleitmittel für Tubus, Larynxmaske, Magensonde
Prim. Dr. Gabler-Loidolt Maria Bäck Bernhard
Waidhofen, 17. März 2009
Příloha č. 8 Lečiva ZZS JMK ADRENALIN LÉČIVA ALGIFEN ANEXATE APAURIN AQUA PRO INJECTIONE BRAUN ARDUAN ATROPIN BIOTIKA 0.5MG BETALOC CALCIUM BIOTIKA CALYPSOL CARDILAN DEXAMED DICYNONE 250 DIGOXIN SPOFA DITHIADEN INJ DOBUTAMIN LACHEMA DOLMINA INJ EPHEDRIN SPOFA EBRANTIL FENTANYL TORREX 50MCG/ML FUROSEMID BIOTIKA FUROSEMID BIOTIKA FORTE GLUKÓZA 40 BRAUN GYNIPRAL 10MCG/2ml HALOPERIDOL-RICHTER HEPARIN LÉČIVA HYDROCORTISON ICN HYDROGENUHL.SOD.8.4%(W/V)-B INTRENON ISOKET ROZTOK 0.1% ISUPREL KARDEGIC 0.5 G
inj 5x1ml/1mg inj 5x5ml inj 5x5ml inj sol10x2ml/10mg inj sol 20x10ml-pla inj sic 25x4mg + solv inj 10x1ml/0.5mg inj 5x5 ml
inj sol 10x10ml/1gm inj sol 5x10ml/500mg inj.10x10ml 8 mg inj sol 4x2ml/250mg inj 10x2ml/0.5mg inj 10x2ml/1mg inj sicc 1x250mg inj sol5x3ml/75mg inj. 50mg/1ml inj 5X5ml/50mg inj 5x2ml/100rg inj 5x2ml/20mg inj 10x10ml/125mg inf 20x10ml-pla.amp inj sol 5x2ml/10rg inj 5x1ml/5mg inj 1x10ml/50ku inj sic 1x100mg inf 1x100ml inf 10x10ml/10mg inj 25x1ml/0,2mg inj pso lqf 6+sol
Srovnatelná léčiva NO RK 3 Suprarenin 3 Buscopan 20 mg Flumazenil=ANEXATE 3 3 Gewacalm 10 mg 3 Aqua-Bidestillata 8a Esmeron 50 mg 3 Atropinium sulf. 0,5 mg 3 Beloc 5 mg 3 Calcium-Fresenius 3 Ketanest-S 25 mg
1 ml 1 ml 5 ml 2 ml 10 ml 5 ml 1 ml 5 ml 10 ml 2 ml
18 2 4 4 14 4 6 2 2 4
3
Dexamethason 4 mg
1 ml
4
3
Fenistil 4 mg
4 ml
4
3 3 3 2 3
Novalgin 2,5 g Effortil 10 mg Ebrantil 50 mg Fentanyl 0,1 mg Lasix 40 mg
5 ml 1 ml 10 ml 2 ml 4 ml
2 4 2 10 4
3 3 3 8a 3 3 3
Glucose 33 % 33 g Gynipral 25 µg Haldol Heparin 5000 IE Forte Cortin 100 mg Natriumbicarbonat Naloxon=NARCANTI
100 ml 5 ml 1 ml 5 ml 10 ml 20 ml 1 ml
3 2 2 1 2 3 2
5
Aspirin=ASPISOL
500 mg
5+5
LEKOPTIN MAGNESIUM SULFURICUM BIOT.1 MESOCAIN 1% METHYLERGOMETRIN SPOFA MIDAZOLAM TORREX 5MG/ML MORPHIN BIOTIKA 1% NARKAMON SPOFA 1% NORADRENALIN LÉČIVA NO-SPA PERFALGAN PROPOFOL 1% REMESTYP 1.0 SEDACORON SEFOTAK 1 G SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SOLU-MEDROL SUCCINYLCHOLINJODID ICN 100M SYNTOPHYLLIN THIOPENTAL ICN 0.5GM TORECAN TRALGIT 100 INJ
inj 50x2ml/5mg inj 5x10ml 10% inj 10x10ml 1% inj 5x1ml/0.2mg inj 10x1ml/5mg inj 10x1ml/10mg inj 10x10ml/100mg inj 5x1ml/1mg inj 5x2ml/40mg 10mg/ml/100ml
3 3 3 8a 3 2
Isoptin 5 mg Magnesium Xylocain 2 % Pabal 100 µg=METHERGIN Dormicum=MIDAZOLAN 5 mg Vendal 10 mg
2 ml 10 ml 5 ml 1 ml 1 ml 1 ml
2 2 3 5 4 10
8a
Arterenol
25 ml
1
inj sol 5x10ml/1mg inj sol 5x3ml/150mg inj plv sol 1x1gm inj sic 1gm+15.6ml inj sic 1x40mg+1ml inj sic 1x250mg+4ml inj sic 1x100mg inj 5x10ml/240mg inj sic 1x500mg inj 5x1ml/6.5mg inj sol 5x2ml/100mg
3 5 5 3
Perfalgan 500 mg Propofol 1 % Glycylpressin Sedacoron 150 mg
50ml 20 ml 10 ml 3 ml
1 5 2 2
5 3 3 8a 3 5 3 3
Solu-Medrol Solu-Dacortin 25 mg Solu-Dacortin 250 mg Lysthenon 100 mg Respicur 0,24g= EUPHILLIN Thiopental 1 g Paspertin 10 mg Tradolan = Tramal 100 mg
GELOFUSINE GLUKÓZA 5 BRAUN HARTMANNUV ROZTOK CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLA CHLORID SODNÝ 0.9% BRAUN PLA MANNITOL 20% I.V.INF.BP BIEFFE HAES 6%
inf 1x500ml inf 1x500ml-pe inf 1x500-plast inf sol 1x500ml-pe inf sol1x100mlpelah inf 1x250ml(vak) inf 1x500 ml - plast
8b 11 8b 3 3 3 8b
Gelofusin Glucose 5 % Ringerův roztok Natriumchlorid 0,9 % Natriumchlorid 0,9 % Mannit 20% Voloven 6%
ANOPYRIN 400MG DIAZEPAM DESITIN RECT.TUBE 5M DIAZEPAM SLOVAKOFARMA 5 MG
tbl 10x400mg enm 5x2.5ml/5mg tbl 20x5mg
5
Aspirin 100 mg Stesolid 5 mg
inj 5x 20 ml
1000mg 1 ml 5 ml 5 ml 10 ml 50 ml 2 ml 2 ml
2 5+5 3+3 5 4 1 4 3
500 ml 500 ml 500 ml 10 ml 100 ml 100 ml 250 ml
4 2 8 15 3 2 4 10 3
DITHIADEN NITROMINT PARALEN 100 PLAVIX RECTODELT 100 MG TENSIOMIN 12.5MG TRAMAL VENTOLIN ROZTOK K INHALACI
tbl 20x2mg aer dos 1x10gm sup 5x100mg por tbl flm28x75mg-a sup 4x100mg tbl 30x12.5mg gtt 1x10ml inh sol1x20ml/120mg
CARBO ADSORBENS
pulv
Gellaspon MESOCAIN OPHTAL PEROXID VODÍKU 3% COO XYLOCAINE 10% SPRAY Bact-alert(odb.lahv na hemokulturu)
0 gel 1x20gm/200mg liq ext 2x50ml 100ml spr 1x50ml 1 lag
3
Nitrolingual-Spray 0,4 mg
11,2 g
1
5
Plavix Tabletten
8a
Rectopred supp.
100 mg
1
2 3
Dipidolor Berodual-Spray
2 ml
5 1
4 9
Carbomix Xylocain-GEL 2 %
10
30 g
1 1
Léčiva NO RK která jsou duplicitní event.nemají adekvátní léčivum v používání ZZS JMK 3 Adenosin 6 mg 2 ml 4 neužíváme 3 Akineton 5 mg 1 ml 2 neužíváme 3 Alupent 0,5 mg 1 ml 2 neužíváme 3 Anticholium 5 ml 2 neužíváme 5 Aqua-Bidestillata 50 ml 1 duplicitní Brevibloc=ESMOLOL 3 10 ml 2 neužíváme 3 Bricanyl 0,5 mg 1 ml 2 neužíváme 3 Buconif-Spray 5 mg 16 g 1 neužíváme 5 Dehydrobenzperidol 5mg 2 ml 3 neužíváme 3 Epanutin 250 mg 5 ml 2 neužíváme 3 Gilurhytmal 50 mg 10 ml 2 neužíváme 8a Heparin 1000 IE 5 ml 1 duplicitní 5 duplicitní 5 Hypnomidate 20 mg 10 ml 3 duplicitní 3 L-Adrenalin 2,0 mg 20 ml 5 Lovenox 40 mg 0,4 ml 3 neužíváme 5 Metalyse 10.000 U 10 ml 1 neužíváme 3 Navoban 5 mg 5 ml 2 neužíváme Novo-Rapid 100 I.E= ACTRAPID 8a 10 ml 1 neužíváme 5 Pantoloc 40 mg 4 neužíváme 3 Perfalgan 1000 mg 100 ml 1 duplicitní 3 Pitressin 20 iE 1 ml 2 neužíváme 3 Pulmicort-Spray 0,2 mg 7g 1 duplicitní 3 neužíváme 8a Reopro 10 ml SAB-Simplex Tropfen 30 ml 1 neužíváme 3 Solu-Dacortin 1 g 10 ml 1+1 duplicitní Stesolid 10 mg 3 duplicitní 8a Syntocinon 5 IE 2 ml 2 neužíváme 5 ml 5 duplicitní 8a Tracrium 50 mg
RocÏnõÂk 2000
Příloha č.9
SBIÂ RKA Â RODNIÂCH SMLUV MEZINA CÏ E SKAÂ REPUBLIKA Ï aÂstka 57 C
RozeslaÂna dne 8. prosince 2000
Cena KcÏ 24,20
O B S A H: 136. Sd eÏ len õ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ o sjednaÂnõ Smlouvy mezi CÏeskou republikou a Litevskou republikou o sociaÂlnõÂm zabezpecÏenõ 137. Sd eÏ len õ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ o sjednaÂnõ Programu vzdeÏlaÂvacõÂch, veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky na leÂta 2001 ± 2003 138. Sd eÏ len õ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ o sjednaÂnõ UjednaÂnõ mezi Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch v oblasti fytosanitaÂrnõ 139. Sd eÏ len õ Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ o sjednaÂnõ Smlouvy mezi CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch
136 SDEÏ L E N I Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ sdeÏluje, zÏe dne 27. kveÏtna 1999 byla v Praze podepsaÂna Smlouva mezi CÏeskou republikou a Litevskou republikou o sociaÂlnõÂm zabezpecÏenõÂ. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament CÏeske republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. RatifikacÏnõ listiny byly vymeÏneÏny ve Vilniusu dne 14. cÏervence 2000. Smlouva vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 40 odst. 2 dne 1. srpna 2000. CÏeske zneÏnõ Smlouvy se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2178
CÏaÂstka 57
136 S M L O U VA Ï mezi Ceskou republikou a Litevskou republikou o sociaÂlnõÂm zabezpecÏenõ CÏeska republika a Litevska republika (daÂle jen ¹smluvnõ staÂtyª), vedeny prÏaÂnõÂm upravit vzaÂjemne vztahy v oblasti sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, se dohodly takto:  ST I CÏ A  USTANOVENI VSÏEOBECNA CÏ la n e k 1 (1) Pro uÂcÏely teÂto smlouvy vyÂraz: 1. ¹praÂvnõ prÏedpisyª znamena zaÂkony, narÏõÂzenõ a jine obecneÏ zaÂvazne praÂvnõ prÏedpisy tyÂkajõÂcõ se odveÏtvõ sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõ uvedenyÂch v cÏlaÂnku 2; 2. ¹prÏõÂslusÏny uÂrÏadª znamena ministerstvo nebo jiny odpovõÂdajõÂcõ orgaÂn, do jehozÏ kompetence naÂlezÏõ oblast sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõ upravovana touto smlouvou; 3. ¹nositelª znamena instituci, ktere prÏõÂslusÏõ provaÂdeÏnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ v rozsahu uvedeneÂm v cÏlaÂnku 2; 4. ¹prÏõÂslusÏny nositelª znamena instituci, k jejõÂzÏ tõÂzÏi jsou poskytovaÂny daÂvky; 5. ¹trvaly pobytª znamena obvykle bydlisÏteÏ; 6. ¹osobaª znamena jakoukoli fyzickou osobu bez ohledu na staÂtnõ obcÏanstvõÂ, vcÏetneÏ uprchlõÂkuÊ ve smyslu UÂmluvy o praÂvnõÂm postavenõ uprchlõÂkuÊ z 28. cÏervence 1951 a osob bez staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti ve smyslu UÂmluvy o praÂvnõÂm postavenõ osob bez staÂtnõ prÏõÂslusÏnosti z 28. zaÂrÏõ 1954, ktera uplatnÏuje, ma nebo by prÏi pobytu na uÂzemõ smluvnõÂho staÂtu meÏla podle teÂto smlouvy naÂrok na daÂvky; 7. ¹vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinna osobaª znamena osobu zameÏstnanou, samostatneÏ vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinnou nebo osobu, ktera je za takovou povazÏovaÂna podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu; 8. ¹rodinny prÏõÂslusÏnõÂkª znamena osobu takto urcÏenou podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, k jehozÏ tõÂzÏi majõ byÂt poskytnuty daÂvky; 9. ¹doby pojisÏteÏnõª znamena prÏõÂspeÏvkove doby, doby zameÏstnaÂnõÂ, doby vyÂkonu vyÂdeÏlecÏne nebo jine cÏinnosti a dalsÏõ doby postavene jim narovenÏ, ktere jsou za takove povazÏovaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, podle nichzÏ byly zõÂskaÂny, a ktere podle teÏchto prÏedpisuÊ jsou urcÏujõÂcõ pro vznik, zachovaÂnõ cÏi obnovenõ naÂroku na daÂvky a jejich vyÂsÏi; 10. ¹daÂvka a duÊchodª znamena vsÏechny peneÏzÏite daÂvky nebo duÊchody, vcÏetneÏ vsÏech jejich cÏaÂstõÂ, a vsÏechna zvyÂsÏenõÂ, prÏõÂdavky, vyrovnaÂvacõ cÏaÂstky a prÏõÂplatky, jakozÏ i jednoraÂzove platby a uÂhrady;
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2179
11. ¹rodinne prÏõÂdavkyª znamena pravidelneÏ se opakujõÂcõ peneÏzÏite daÂvky prÏiznaÂvane zpravidla podle pocÏtu deÏtõÂ, jejich staÂrÏõ nebo prÏõÂjmu rodiny s deÏtmi; 12. ¹pohrÏebneª znamena jednoraÂzovou peneÏzÏitou daÂvku poskytovanou prÏi uÂmrtõÂ; 13. ¹daÂvky v nezameÏstnanostiª znamena peneÏzÏite daÂvky poskytovane za uÂcÏelem hmotneÂho zabezpecÏenõÂ, ktere se v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy kazÏdeÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ poskytujõ nezameÏstnanyÂm nebo uchazecÏuÊm o zameÏstnaÂnõÂ. (2) Ostatnõ vyÂrazy v teÂto smlouveÏ majõ vyÂznam, ktery jim v kazÏdeÂm smluvnõÂm staÂteÏ naÂlezÏõ podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. CÏ la n e k 2 (1) Tato smlouva se vztahuje na praÂvnõ prÏedpisy upravujõÂcõÂ: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.
daÂvky v nemoci a materÏstvõÂ, daÂvky prÏi invaliditeÏ, daÂvky ve staÂrÏõÂ, daÂvky pozuÊstalyÂch (duÊchody vdovskeÂ, vdovecke a sirotcÏõÂ), daÂvky prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ, pohrÏebneÂ, daÂvky v nezameÏstnanosti, rodinne prÏõÂdavky.
(2) PraÂvnõÂmi prÏedpisy ve smyslu odstavce 1 jsou zejmeÂna: 1. v CÏeske republice praÂvnõ prÏedpisy o 1.1 1.2 1.3 1.4
nemocenskeÂm pojisÏteÏnõÂ, duÊchodoveÂm pojisÏteÏnõÂ a o zvyÂsÏenõÂ duÊchodu pro bezmocnost, staÂtnõÂ sociaÂlnõÂ podporÏe, pracovnõÂch vztazõÂch, pokud jde o uÂpravu odpoveÏdnosti za sÏkodu prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ, 1.5 zameÏstnanosti, pokud jde o uÂpravu poskytovaÂnõÂ daÂvek v nezameÏstnanosti;
2. v Litevske republice praÂvnõ prÏedpisy o 2.1 daÂvkaÂch v nemoci a materÏstvõÂ, 2.2 zabezpecÏenõ duÊchody ze staÂtnõÂho sociaÂlnõÂho pojisÏteÏnõÂ, 2.3 daÂvkaÂch a vyrovnaÂnõ prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõÂ, 2.4 podporÏe nezameÏstnanyÂch, pokud jde o uÂpravu poskytovaÂnõ daÂvek v nezameÏstnanosti, 2.5 rodinnyÂch prÏõÂdavcõÂch. (3) Tato smlouva se vztahuje take na praÂvnõ prÏedpisy meÏnõÂcõ nebo nahrazujõÂcõ ty uvedene v prÏedchozõÂm odstavci. Nevztahuje se vsÏak na praÂvnõ prÏedpisy zavaÂdeÏjõÂcõ nove odveÏtvõ sociaÂlnõÂho zabezpecÏenõÂ, nebude-li mezi prÏõÂslusÏnyÂmi uÂrÏady dohodnuto jinak. Smlouva se nevztahuje na soustavy platne pro obeÏti vaÂlek a jejich naÂsledkuÊ. CÏ la n e k 3 Tato smlouva se vztahuje na: a) osoby, ktere podleÂhajõ nebo podleÂhaly praÂvnõÂm prÏedpisuÊm jednoho nebo obou smluvnõÂch staÂtuÊ, b) na jine osoby, pokud odvozujõ sva praÂva od osob uvedenyÂch pod põÂsmenem a). CÏ la n e k 4 NestanovõÂ-li tato smlouva daÂle jinak, budou obcÏane smluvnõÂch staÂtuÊ a jejich rodinnõ prÏõÂslusÏnõÂci postaveni prÏi pouzÏõÂvaÂnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho z nich narovenÏ jeho vlastnõÂm staÂtnõÂm obcÏanuÊm.
Strana 2180
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ la n e k 5 (1) NestanovõÂ-li tato smlouva jinak, nesmõ byÂt naÂrok na daÂvky ± vyjma daÂvek uvedenyÂch v cÏlaÂnku 2 odstavci 1 pod body 6 azÏ 8 ± zamõÂtnut a tyto daÂvky kraÂceny, meÏneÏny, zastaveny nebo odnÏaty jen z duÊvodu, zÏe opraÂvneÏna osoba ma pobyt nebo vykonaÂva vyÂdeÏlecÏnou cÏinnost na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) NestanovõÂ-li tato smlouva jinak, daÂvky vyplaÂcene podle teÂto smlouvy prvnõÂm smluvnõÂm staÂtem na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu budou vyplaÂceny teÂzÏ na uÂzemõ trÏetõÂho staÂtu za stejnyÂch podmõÂnek a ve stejne vyÂsÏi jako obcÏanuÊm prvnõÂho staÂtu, kterÏõ majõ pobyt v tomto trÏetõÂm staÂteÏ.  ST II CÏ A  N I PRA  V N I C H P R Ï EDPISU Ê P O U ZÏ I VA CÏ la n e k 6 Pokud cÏlaÂnek 7 nestanovõ neÏco jineÂho a ve smyslu cÏlaÂnku 8 nebylo dohodnuto jinak, vztahujõ se na vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinne osoby praÂvnõ prÏedpisy smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ je vyÂdeÏlecÏna cÏinnost vykonaÂvaÂna. CÏ la n e k 7 (1) Je-li zameÏstnanec vyslaÂn zameÏstnavatelem se sõÂdlem na uÂzemõ jednoho smluvnõÂho staÂtu na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, vztahujõ se na neÏj azÏ do konce 24. kalendaÂrÏnõÂho meÏsõÂce po tomto vyslaÂnõ praÂvnõ prÏedpisy prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu tak, jako by byl jesÏteÏ zameÏstnaÂn na jeho uÂzemõÂ. (2) Je-li zameÏstnanec leteckeÂ, zÏeleznicÏnõÂ, silnicÏnõ nebo rÏõÂcÏnõ dopravnõ spolecÏnosti zajisÏt'ujõÂcõ mezinaÂrodnõ dopravu na uÂzemõ obou smluvnõÂch staÂtuÊ vysõÂlaÂn zameÏstnavatelem se sõÂdlem na uÂzemõ jednoho smluvnõÂho staÂtu z jeho uÂzemõ na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, vztahujõ se na neÏj i nadaÂle praÂvnõ prÏedpisy prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu tak, jako by byl jesÏteÏ zameÏstnaÂn na jeho uÂzemõÂ. (3) Za zameÏstnance vyslaneÂho na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu ve smyslu prÏedchozõÂch odstavcuÊ 1 a 2 se nepovazÏuje zameÏstnanec, ktery ma na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu trvaly pobyt; to neplatõÂ, maÂ-li zameÏstnanec uvedeno v pracovnõ smlouveÏ mõÂsto vyÂkonu praÂce na uÂzemõ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu. (4) StaÂtnõ uÂrÏednõÂci a osoby za takove povazÏovane vyslanõ z jednoho smluvnõÂho staÂtu na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu podleÂhajõ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu. (5) PosaÂdka naÂmorÏnõ lodi, jakozÏ i jine osoby zameÏstnane na naÂmorÏnõ lodi nikoliv jen prÏechodneÏ podleÂhajõ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm smluvnõÂho staÂtu, pod jehozÏ vlajkou lod' pluje. CÏ la n e k 8 Na spolecÏnou zÏaÂdost zameÏstnance a jeho zameÏstnavatele nebo osoby samostatneÏ vyÂdeÏlecÏneÏ cÏinne mohou prÏõÂslusÏne uÂrÏady obou smluvnõÂch staÂtuÊ po dohodeÏ stanovit vyÂjimky z cÏlaÂnkuÊ 6 a 7.  ST III CÏ A  SÏTNI USTANOVENI PRO JEDNOTLIVA  ODVEÏTVI ZVLA  LNI H O Z A B E Z P E CÏ E N I A D A  VK Y S OCI A K A P I T O L A P RV NIÂ Ï STVI NEMOC A MATER CÏ la n e k 9 Je-li pro vznik, trvaÂnõ cÏi obnovenõ naÂroku na daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ neÏktereÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ potrÏebna urcÏita doba pojisÏteÏnõÂ, prÏihleÂdne nositel v nezbytneÂm rozsahu i k dobaÂm obdobneÂho neprÏekryÂvajõÂcõÂho se pojisÏteÏnõ zõÂskaneÂho podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2181
K A P I T O L A D R U H AÂ Ê CHODY INVALIDNIÂ, STAROBNIÂ, POZU Ê STALYÂCH, VDOVSKEÂ, VDOVECKE A SIROTCÏI DU O ddõ l 1 ± spolecÏna ustanovenõ CÏ l a ne k 1 0 ZaÂvisõÂ-li podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu vznik, zachovaÂnõ nebo obnovenõ naÂroku na daÂvku na existenci nebo zõÂskaÂnõ urcÏityÂch dob pojisÏteÏnõÂ, musõ prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ, prÏihleÂdnout i k existenci nebo dobaÂm odpovõÂdajõÂcõÂho pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu tak, jako by se jednalo o pojisÏteÏnõ podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. CÏ l a ne k 1 1 Jsou-li podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu splneÏny podmõÂnky naÂroku na daÂvku i bez prÏihleÂdnutõ k dobaÂm pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, stanovõ prÏõÂslusÏny nositel prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu daÂvku vyÂlucÏneÏ na zaÂkladeÏ dob pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂch podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. CÏ l a ne k 1 2 Pokud naÂrok na daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu muÊzÏe vzniknout pouze s prÏihleÂdnutõÂm k dobaÂm pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂm podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, berou se tyto doby v uÂvahu pouze v nezbytneÂm rozsahu, prÏicÏemzÏ: 1. DaÂvka, jejõÂzÏ vyÂsÏe zaÂvisõ na deÂlce pojisÏteÏnõÂ, se stanovõ vyÂhradneÏ v rozsahu odpovõÂdajõÂcõÂm dobaÂm pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂm vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu. 2. DaÂvky nebo cÏaÂsti daÂvek, jejichzÏ vyÂsÏe nenõ zaÂvisla na deÂlce pojisÏteÏnõÂ, se stanovõ v pomeÏru dob zõÂskanyÂch vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu ke 30 letuÊm, nejvyÂsÏe vsÏak do plne daÂvky; to neplatõ pro daÂvky nebo cÏaÂsti daÂvek poskytovanyÂch k zajisÏteÏnõ minimaÂlnõÂho prÏõÂjmu. 3. Doby prÏicÏõÂtane k dobaÂm pojisÏteÏnõ po vzniku invalidity pro stanovenõ daÂvek podmõÂneÏnyÂch dlouhodobeÏ neprÏõÂznivyÂm zdravotnõÂm stavem a daÂvek pozuÊstalyÂch se hodnotõ v pomeÏru dob pojisÏteÏnõ zõÂskanyÂch vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu ke dveÏma trÏetinaÂm dob, ktere uplynuly mezi 16. rokem veÏku dotycÏne osoby a vznikem invalidity cÏi uÂmrtõÂm, nejvyÂsÏe vsÏak do plneÂho dopocÏtu. CÏ l a ne k 1 3 (1) Nedosahuje-li doba pojisÏteÏnõ zõÂskana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu dvanaÂcti meÏsõÂcuÊ a nevznikne-li na jejõÂm zaÂkladeÏ naÂrok na daÂvku, nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu daÂvku neprÏiznaÂ. Tyto doby zapocÏte nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu, jako by se jednalo o doby pojisÏteÏnõ zõÂskane podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. (2) Nedosahuje-li doba pojisÏteÏnõ zõÂskana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ ani jednoho ze smluvnõÂch staÂtuÊ dvanaÂcti meÏsõÂcuÊ a naÂrok proto nevznikne v zÏaÂdneÂm z nich, zapocÏte vsÏechny tyto doby nositel toho smluvnõÂho staÂtu, podle jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ by soucÏtem teÏchto dob byla potrÏebna doba pojisÏteÏnõ splneÏna. Pokud by takto byla splneÏna podmõÂnka naÂroku na daÂvku v obou smluvnõÂch staÂtech, zapocÏte vsÏechny doby jen nositel toho smluvnõÂho staÂtu, podle jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ byla zõÂskaÂna doba delsÏõÂ. (3) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ vyÂsÏe daÂvek na pocÏtu rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, prÏihleÂdne prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu take k rodinnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm s trvalyÂm pobytem na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 1 4 (1) Ustanovenõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu o kraÂcenõÂ, pozastavenõ cÏi zrusÏenõ daÂvek v prÏõÂpadech jejich soubeÏhu s jinyÂmi daÂvkami cÏi prÏõÂjmem nebo z duÊvodu vyÂkonu vyÂdeÏlecÏne cÏinnosti se uplatnÏujõ teÂzÏ ve vztahu k prÏõÂjemcuÊm daÂvek zõÂskanyÂch podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu nebo osobaÂm majõÂcõÂm prÏõÂjem cÏi vykonaÂvajõÂcõÂm vyÂdeÏlecÏnou cÏinnost na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) Pravidlo o kraÂcenõÂ, pozastavenõ cÏi zrusÏenõ daÂvek podle odstavce 1 neplatõ pro soubeÏh daÂvek stejneÂho druhu prÏi invaliditeÏ, ve staÂrÏõÂ, pozuÊstalyÂm a prÏi pracovnõÂch uÂrazech a nemocech z povolaÂnõ poskytovanyÂch nositeli obou smluvnõÂch staÂtuÊ. (3) Pokud by pro soubeÏh daÂvek ruÊzneÂho druhu meÏlo byÂt soucÏasneÏ uplatneÏno kraÂcenõ daÂvek podle praÂvnõÂch
Strana 2182
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
prÏedpisuÊ obou smluvnõÂch staÂtuÊ, provede se pouze v rozsahu poloviny kraÂcenõ provaÂdeÏneÂho podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho ze smluvnõÂch staÂtuÊ. (4) Ustanovenõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu o omezenõ naÂroku na daÂvky prÏi jejich soubeÏhu podle odstavce 1 se nepouzÏijõ v prÏõÂpadech, pokud existuje v teÏchto prÏedpisech vyÂhodneÏjsÏõ uÂprava pro soubeÏh daÂvek ze staÂtu, s nõÂmzÏ nebyla sjednaÂna smluvnõ uÂprava. Od dõ l 2 ± zvlaÂsÏtnõ ustanovenõ PouzÏõÂvaÂnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ CÏeske republiky CÏ l a ne k 1 5 (1) PodmõÂnkou vzniku naÂroku na plny invalidnõ duÊchod osobaÂm, ktere pro svuÊj dlouhodobeÏ neprÏõÂznivy zdravotnõ stav vznikly prÏed dosazÏenõÂm osmnaÂcti let veÏku nebyly uÂcÏastne pojisÏteÏnõÂ, je trvaly pobyt na uÂzemõ CÏeske republiky. (2) PrÏi stanovenõ vymeÏrÏovacõÂho zaÂkladu pro vyÂpocÏet duÊchodu se doby pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ Litevske republiky vylucÏujõÂ. PouzÏõÂvaÂnõ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ Litevske republiky CÏ l a ne k 1 6 PrÏi stanovenõ vyÂsÏe duÊchodu se vypocÏõÂtaÂva koeficient pojisÏt'ovacõÂch prÏõÂjmuÊ osob jen z dob pojisÏteÏnõÂ, ktere byly zõÂskaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ Litevske republiky. Ï ETI KAPITOLA TR PRACOVNI UÂRAZY A NEMOCI Z POVOLAÂNI CÏ l a ne k 1 7 Pro poskytovaÂnõ daÂvek v prÏõÂpadeÏ pracovnõÂch uÂrazuÊ a nemocõ z povolaÂnõ platõ analogicky ustanovenõ teÂto smlouvy o duÊchodech, jakozÏ i naÂsledujõÂcõ cÏlaÂnky teÂto kapitoly. CÏ l a ne k 1 8 DaÂvky v prÏõÂpadeÏ pracovnõÂho uÂrazu a nemoci z povolaÂnõ poskytuje nositel toho smluvnõÂho staÂtu, jehozÏ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm podleÂhala osoba v dobeÏ pracovnõÂho uÂrazu nebo v dobeÏ, kdy naposledy vykonaÂvala cÏinnost majõÂcõ za naÂsledek vznik nemoci z povolaÂnõÂ. Nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu poskytuje jen takove daÂvky, jezÏ by byl povinen poskytovat podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ tohoto smluvnõÂho staÂtu a teÂto smlouvy v prÏõÂpadeÏ uÂrazuÊ a nemocõ z obecnyÂch prÏõÂcÏin. CÏ l a ne k 1 9 StanovõÂ-li praÂvnõ prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu, zÏe se daÂvky pro nemoc z povolaÂnõ poskytujõÂ, jen kdyzÏ cÏinnost, ktera nemoc muÊzÏe zpuÊsobit, byla vykonaÂvaÂna po urcÏitou minimaÂlnõ dobu, pak prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu prÏihlõÂzÏõ ± pokud je to nezbytne ± k dobaÂm vykonaÂvaÂnõ takove cÏinnosti, beÏhem kteryÂch pro ni platily praÂvnõ prÏedpisy druheÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 2 0 OsobeÏ, ktera pobõÂrala nebo pobõÂra daÂvky pro nemoc z povolaÂnõ k tõÂzÏi prÏõÂslusÏneÂho nositele jednoho smluvnõÂho staÂtu a poteÂ, co vykonaÂva cÏinnost, ktera take podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu muÊzÏe zpuÊsobit nemoc z povolaÂnõÂ, uplatnÏuje naÂrok na daÂvky z duÊvodu zhorsÏenõ nemoci u nositele druheÂho smluvnõÂho staÂtu, a) daÂvky poskytuje nadaÂle nositel prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ bez prÏihleÂdnutõ ke zhorsÏenõ nemoci, a b) nositel druheÂho smluvnõÂho staÂtu poskytne daÂvku ve vyÂsÏi rozdõÂlu mezi daÂvkou naÂlezÏejõÂcõ po zhorsÏenõ nemoci a daÂvkou, kterou by byl povinen poskytovat podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu prÏed zhorsÏenõÂm nemoci.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2183
KAP ITOL A CÏ T VRTAÂ Ï EBNE POHR CÏ l a ne k 2 1 NaÂrok na pohrÏebne a na jeho vyÂplatu se stanovõ vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 2 2 JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõ nebo obnovenõ naÂroku na pohrÏebne na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ, prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 2 3 Vznikne-li naÂrok na pohrÏebne podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ obou smluvnõÂch staÂtuÊ, je prÏõÂslusÏnyÂm k poskytnutõ pohrÏebneÂho nositel toho smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ meÏl zemrÏely trvaly pobyt. K A P I T O L A PA TA NEZAMEÏSTNANOST CÏ l a ne k 2 4 (1) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõ nebo obnovenõ naÂroku na daÂvky v nezameÏstnanosti na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ, prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) PodmõÂnkou vzniku naÂroku na daÂvku vuÊcÏi nositeli smluvnõÂho staÂtu, jehozÏ praÂvnõÂm prÏedpisuÊm nezameÏstnany naposledy podleÂhal, je, zÏe v poslednõÂch 12 meÏsõÂcõÂch prÏed uplatneÏnõÂm naÂroku na daÂvku se na neÏj nejmeÂneÏ po dobu 26 tyÂdnuÊ vztahovaly praÂvnõ prÏedpisy o daÂvkaÂch v nezameÏstnanosti tohoto smluvnõÂho staÂtu. (3) PodmõÂnka minimaÂlnõ doby 26 tyÂdnuÊ stanovena v prÏedchozõÂm odstavci neplatõ pro ty nezameÏstnane osoby, jejichzÏ zameÏstnaÂnõ dohodnute na delsÏõ nezÏ uvedenou dobu skoncÏilo bez jejich zavineÏnõ drÏõÂve nebo majõ trvaly pobyt na uÂzemõ smluvnõÂho staÂtu, podle jehozÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ uplatnÏujõ naÂrok na daÂvku. CÏ l a ne k 2 5 (1) ZõÂskaÂ-li naÂrok na daÂvky v nezameÏstnanosti podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu osoba s trvalyÂm pobytem na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, pak bude tyto daÂvky vyplaÂcet prÏõÂslusÏny nositel prvnõÂho smluvnõÂho staÂtu podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ za prÏedpokladu, zÏe opraÂvneÏna osoba v souladu s prÏedpisy o pobytu cizincuÊ zuÊstane na uÂzemõ tohoto staÂtu, bude k dispozici jeho nositeli v mõÂsteÏ poslednõÂho zameÏstnaÂnõ a bude splnÏovat dalsÏõ podmõÂnky pro pobõÂraÂnõ daÂvek stanovene pro obcÏany s trvalyÂm pobytem v tomto staÂteÏ. (2) JestlizÏe se osoba uvedena v odstavci 1 vraÂtõ nebo prÏesteÏhuje na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu a bude splnÏovat dalsÏõ podmõÂnky pro pobõÂraÂnõ daÂvek stanovene podle jeho praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, bude tyto daÂvky poskytovat ke sve tõÂzÏi nositel tohoto druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (3) Pro stanovenõ vyÂsÏe daÂvky podle odstavce 2 bere nositel staÂtu, v neÏmzÏ ma opraÂvneÏna osoba trvaly pobyt, v uÂvahu pouze vyÂdeÏlky z naposledy vykonaÂvane cÏinnosti teÂto osoby na uÂzemõ tohoto staÂtu a ± pokud by takovyÂch nebylo nebo nedosahovaly uÂrovneÏ minimaÂlnõ mzdy ± daÂvka se vymeÏrÏõ z minimaÂlnõ mzdy stanovene praÂvnõÂmi prÏedpisy tohoto staÂtu. CÏ l a ne k 2 6 (1) JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ vyÂsÏe daÂvek na pocÏtu rodinnyÂch prÏõÂslusÏnõÂkuÊ, prÏihleÂdne prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu take k rodinnyÂm prÏõÂslusÏnõÂkuÊm s trvalyÂm pobytem na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) Do te doby, dokud osoba ma naÂrok na daÂvku podle cÏlaÂnku 25 odstavce 1, nevznikne jõ naÂrok na daÂvku dle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõ strany, na jejõÂmzÏ uÂzemõ ma trvaly pobyt. (3) Doba vyplaÂcenõ daÂvek v nezameÏstnanosti nositelem jednoho smluvnõÂho staÂtu se snõÂzÏõ o dobu, po kterou
Strana 2184
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
osoba pobõÂrala tyto daÂvky od nositele druheÂho smluvnõÂho staÂtu v pruÊbeÏhu poslednõÂch dvanaÂcti meÏsõÂcuÊ prÏed uplatneÏnõÂm naÂroku na daÂvky vuÊcÏi nositeli prveÂho smluvnõÂho staÂtu. KAPIT OLA SÏ ESTAÂ Ï IÂDAVKY RODINNE PR CÏ l a ne k 2 7 NaÂrok na rodinne prÏõÂdavky a na jejich vyÂplatu se stanovõ vyÂlucÏneÏ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ kazÏdeÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 2 8 JestlizÏe podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu zaÂvisõ zõÂskaÂnõÂ, zachovaÂnõ nebo obnovenõ naÂroku na rodinne prÏõÂdavky na splneÏnõ urcÏite doby pojisÏteÏnõÂ, prÏõÂslusÏny nositel tohoto smluvnõÂho staÂtu, je-li to nezbytneÂ, prÏihleÂdne i k dobeÏ pojisÏteÏnõ zõÂskane podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. CÏ l a ne k 2 9 Jsou-li splneÏny podmõÂnky pro poskytnutõ rodinnyÂch prÏõÂdavkuÊ v obou smluvnõÂch staÂtech, poskytnou se rodinne prÏõÂdavky na zaÂkladeÏ praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂho staÂtu, na jehozÏ uÂzemõ ma opraÂvneÏna osoba trvaly pobyt.  ST IV CÏ A  USTANOVENIÂ Ê ZNA RU CÏ l a ne k 3 0 (1) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ upravõ postupy a prÏijmou opatrÏenõ k provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy. (2) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady zejmeÂna: a) sjednajõ pro pouzÏõÂvaÂnõ teÂto smlouvy provaÂdeÏcõ ujednaÂnõÂ; b) informujõ se vzaÂjemneÏ o zmeÏnaÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jejich staÂtuÊ; c) oznacÏõ stycÏna mõÂsta k ulehcÏenõ styku mezi nositeli obou smluvnõÂch staÂtuÊ. CÏ l a ne k 3 1 (1) Nositele a uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ si poskytujõ navzaÂjem pomoc prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy a budou jednat tak, jako by se jednalo o pouzÏitõ jejich vlastnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ. Tato pomoc je bezplatnaÂ. (2) Nositele si vzaÂjemneÏ uznaÂvajõ doklady vydaÂvane prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny druheÂho smluvnõÂho staÂtu; o posouzenõ zdravotnõÂho stavu nebo stupneÏ invalidity vsÏak rozhoduje vyÂlucÏneÏ nositel smluvnõÂho staÂtu, ktery je prÏõÂslusÏny k poskytovaÂnõ daÂvek. PrÏitom muÊzÏe prÏihleÂdnout ke zpraÂvaÂm a leÂkarÏskyÂm posudkuÊm zaslanyÂm nositelem druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (3) LeÂkarÏska vysÏetrÏenõÂ, jejichzÏ provedenõ je pozÏadovaÂno praÂvnõÂmi prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu a tyÂkajõ se osoby zdrzÏujõÂcõ se na uÂzemõ druheÂho smluvnõÂho staÂtu, budou na zÏaÂdost prÏõÂslusÏneÂho nositele zajisÏteÏna nositelem v mõÂsteÏ pobytu takove osoby na uÂzemõ druheÂho staÂtu, a to bez vzaÂjemne uÂhrady naÂkladuÊ. CÏ l a ne k 3 2 (1) Osvobozenõ nebo snõÂzÏenõ spraÂvnõÂch poplatkuÊ stanovena praÂvnõÂmi prÏedpisy jednoho smluvnõÂho staÂtu pro listiny a jine doklady, ktere se podle teÏchto praÂvnõÂch prÏedpisuÊ prÏedklaÂdajõÂ, platõ take pro odpovõÂdajõÂcõ listiny a jine doklady, ktere se prÏedklaÂdajõ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy. (2) PrÏõÂslusÏne uÂrÏady nebo nositele obou smluvnõÂch staÂtuÊ upustõ u listin a jinyÂch dokladuÊ prÏedklaÂdanyÂch prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy od jejich oveÏrÏovaÂnõ diplomatickyÂmi nebo konzulaÂrnõÂmi uÂrÏady.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
Strana 2185
CÏ l a ne k 3 3 (1) Nositele a uÂrÏady jednoho smluvnõÂho staÂtu nesmeÏjõ odmõÂtnout podaÂnõ nebo jine põÂsemnosti z duÊvodu, zÏe jsou sepsaÂny v uÂrÏednõÂm jazyce druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) PrÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy se mohou nositele a uÂrÏady navzaÂjem a se zuÂcÏastneÏnyÂmi osobami nebo jejich zaÂstupci styÂkat prÏõÂmo nebo jednat prostrÏednictvõÂm stycÏnyÂch mõÂst. CÏ l a ne k 3 4 (1) ZÏaÂdosti, prohlaÂsÏenõ a opravne prostrÏedky, ktere majõ byÂt podaÂny podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu v urcÏite lhuÊteÏ spraÂvnõÂmu orgaÂnu, soudu nebo nositeli, platõ za podane ve lhuÊteÏ, jestlizÏe beÏhem stejne lhuÊty byly podaÂny u prÏõÂslusÏneÂho orgaÂnu, soudu nebo nositele druheÂho smluvnõÂho staÂtu. (2) ZÏaÂdost o daÂvku podana podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu se povazÏuje za zÏaÂdost o odpovõÂdajõÂcõ daÂvku podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ druheÂho smluvnõÂho staÂtu. To vsÏak neplatõÂ, pokud zÏadatel vyÂslovneÏ pozÏaduje, aby prÏiznaÂnõ daÂvky ve staÂrÏõ podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ jednoho smluvnõÂho staÂtu bylo odlozÏeno. CÏ l a ne k 3 5 Platby do druheÂho smluvnõÂho staÂtu vyplyÂvajõÂcõ z provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy se uskutecÏnÏujõ ve volneÏ smeÏnitelnyÂch meÏnaÂch. CÏ l a ne k 3 6 RozdõÂlnosti ve vyÂkladu a spory vznikle prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy, ktere nebudou moci vyrÏesÏit prÏõÂslusÏne uÂrÏady smluvnõÂch staÂtuÊ, budou prÏedmeÏtem jednaÂnõ smluvnõÂch staÂtuÊ.  ST V CÏ A  A ZA  VEÏRECÏNA Â Ï ECHODNA USTANOVENI PR CÏ l a ne k 3 7 (1) Tato smlouva nezaklaÂda zÏaÂdne naÂroky na daÂvky za dobu prÏed jejõÂm vstupem v platnost. (2) Tato smlouva se vztahuje take na pojistne prÏõÂpady, ktere nastaly prÏed jejõÂm vstupem v platnost, s vyÂjimkou prÏõÂpaduÊ zaklaÂdajõÂcõÂch naÂrok na jednoraÂzova plneÏnõÂ. (3) Pro stanovenõ naÂrokuÊ na daÂvky podle teÂto smlouvy se prÏihleÂdne take k dobaÂm pojisÏteÏnõÂ, ktere byly zõÂskaÂny prÏed vstupem teÂto smlouvy v platnost. CÏ l a ne k 3 8 (1) DrÏõÂveÏjsÏõ rozhodnutõ vydana v oblastech upravovanyÂch touto smlouvou neodporujõ pouzÏõÂvaÂnõ teÂto smlouvy. (2) NaÂroky osob, jejichzÏ duÊchody byly vymeÏrÏeny prÏed vstupem v platnost teÂto smlouvy, budou na zÏaÂdost znovu vymeÏrÏeny. CÏ l a ne k 3 9 Pro naÂroky, ktere byly uplatneÏny na zaÂkladeÏ drÏõÂveÏjsÏõÂch pojistnyÂch prÏõÂpaduÊ podle cÏlaÂnku 37 odstavce 2 a cÏlaÂnku 38 odstavce 2, pocÏõÂnajõ lhuÊty k jejich uplatneÏnõÂ, jakozÏ i promlcÏecõ lhuÊty podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ smluvnõÂch staÂtuÊ plynout nejdrÏõÂve od doby vstupu teÂto smlouvy v platnost. CÏ l a ne k 4 0 (1) Tato smlouva podleÂha ratifikaci. RatifikacÏnõ listiny budou vymeÏneÏny co nejdrÏõÂve ve Vilniusu. (2) Tato smlouva vstoupõ v platnost prvnõÂho dne meÏsõÂce naÂsledujõÂcõÂho po dni vyÂmeÏny ratifikacÏnõÂch listin. (3) Tuto smlouvu lze zmeÏnit nebo doplnit na zaÂkladeÏ dohody smluvnõÂch staÂtuÊ. Takove zmeÏny nebo doplneÏnõ vstoupõ v platnost dnem, kdy si smluvnõ staÂty vymeÏnõ põÂsemne oznaÂmenõ o splneÏnõ podmõÂnek stanovenyÂch praÂvnõÂmi prÏedpisy pro jejich vstup v platnost.
Strana 2186
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 136 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ l a ne k 4 1 (1) Tato smlouva se uzavõÂra na dobu neurcÏitou. KazÏdy ze smluvnõÂch staÂtuÊ vsÏak muÊzÏe smlouvu põÂsemneÏ vypoveÏdeÏt. Platnost smlouvy skoncÏõ v takoveÂm prÏõÂpadeÏ uplynutõÂm 6 meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõ oznaÂmenõ o vyÂpoveÏdi druheÂmu smluvnõÂmu staÂtu. (2) Bude-li tato smlouva vypoveÏzena, zuÊstaÂvajõ naÂroky zõÂskane podle jejõÂch ustanovenõ zachovaÂny. DaÂno v Praze dne 27. kveÏtna 1999 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a litevskeÂm, prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõ majõ stejnou platnost. Za CÏeskou republiku: PhDr. VladimõÂr SÏpidla v. r.
Za Litevskou republiku: Algimantas Rimkunas v. r.
1. mõÂstoprÏedseda vlaÂdy a ministr praÂce a sociaÂlnõÂch veÏcõÂ
naÂmeÏstek ministra zahranicÏnõÂch veÏcõÂ
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2187
137 SDEÏ L E N I Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ sdeÏluje, zÏe dne 11. rÏõÂjna 2000 byl v LimeÏ podepsaÂn Program vzdeÏlaÂvacõÂch, veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky na leÂta 2001 ± 2003. Program vstoupil v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku XXXIV dnem podpisu. CÏeske zneÏnõ Programu se vyhlasÏuje soucÏasneÏ. PROGRAM vzdeÏlaÂvacõÂch, veÏdeckyÂch a kulturnõÂch vyÂmeÏn mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky na leÂta 2001 ± 2003 VlaÂda CÏeske republiky a vlaÂda PeruaÂnske republiky (daÂle jen ¹smluvnõ stranyª), vedeny prÏaÂnõÂm rozvõÂjet a prohloubit soucÏasne prÏaÂtelske vztahy mezi obeÏma staÂty a podnõÂtit vzaÂjemne porozumeÏnõ mezi naÂrodem cÏeskyÂm a peruaÂnskyÂm, a v souladu s Kulturnõ dohodou mezi vlaÂdou CÏeskoslovenske socialisticke republiky a vlaÂdou PeruaÂnske republiky, podepsanou dne 14. rÏõÂjna 1974 v LimeÏ, se dohodly takto: Kulturnõ deÏdictvõ CÏ l a n e k I 1. Smluvnõ strany v souladu s Dohodou UNESCO, podepsanou v ParÏõÂzÏi dne 14. listopadu 1974, a v souladu se svyÂmi platnyÂmi praÂvnõÂmi rÏaÂdy budou spolupracovat za uÂcÏelem podpory a usnadneÏnõ navracenõ prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõ a zajisÏteÏnõ jejich uchovaÂnõÂ. 2. Smluvnõ strany budou podporovat prÏõÂme vztahy a spolupraÂci mezi svyÂmi orgaÂny staÂtnõ spraÂvy, jakozÏ i spolupraÂci na mezinaÂrodnõÂm poli prÏi ochraneÏ, uchovaÂnõÂ, restaurovaÂnõ a navracenõ prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõ zejmeÂna v teÏchto oblastech: a) kontrola nelegaÂlnõÂho dovozu prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõ do staÂtu druhe smluvnõ strany, b) vyÂmeÏna praÂvnõÂch prÏedpisuÊ z oblasti ochrany, uchovaÂnõÂ, restaurovaÂnõ a navracenõ prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõ vcÏetneÏ provaÂdeÏcõÂch prÏedpisuÊ, c) provaÂdeÏnõ spolecÏnyÂch veÏdeckyÂch vyÂzkumuÊ spojenyÂch s uchovaÂnõÂm, ochranou a restaurovaÂnõÂm prÏedmeÏtuÊ kulturnõÂho deÏdictvõÂ, d) vytvaÂrÏenõ a aktualizovaÂnõ naÂrodnõÂch registruÊ kulturnõÂch pamaÂtek s vyuzÏitõÂm modernõÂch metod a technologiõÂ, e) odborne vzdeÏlaÂvaÂnõ specialistuÊ a vyÂmeÏna odbornõÂkuÊ, f) vyÂmeÏna informacõ o probleÂmech tyÂkajõÂcõÂch se nezaÂkonneÂho obchodu s kulturnõÂmi pamaÂtkami. Kultura CÏ l a ne k I I Smluvnõ strany budou rozvõÂjet kontakty v oblasti kultury a umeÏnõ a budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi tvuÊrci, profesnõÂmi sdruzÏenõÂmi, kulturnõÂmi a umeÏleckyÂmi organizacemi a institucemi staÂtuÊ smluvnõÂch stran. Budou podporovat uvaÂdeÏnõ literaÂrnõÂch, hudebnõÂch a dramatickyÂch deÏl i vyÂtvarne tvorby autoruÊ staÂtu druhe smluvnõ strany dle umeÏleckyÂch plaÂnuÊ porÏadateluÊ. CÏ l a n e k I I I 1. V oblasti divadla, hudby a tance budou smluvnõ strany podporovat vzaÂjemne kontakty souboruÊ a pozorovateluÊ na festivalech a souteÏzÏõÂch organizovanyÂch ve staÂteÏ druhe smluvnõ strany. 2. Smluvnõ strany budou podporovat uÂcÏast jednotlivcuÊ i souboruÊ na vyÂznamnyÂch hudebnõÂch, divadelnõÂch
Strana 2188
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
CÏaÂstka 57
a folklornõÂch udaÂlostech porÏaÂdanyÂch ve staÂteÏ druhe smluvnõ strany dle dramaturgickyÂch plaÂnuÊ porÏadateluÊ, jakozÏ i prÏõÂmou spolupraÂci souboruÊ, umeÏleckyÂch organizacõ a institucõÂ. CÏ l a ne k I V Smluvnõ strany budou podporovat rozvoj spolupraÂce v oblasti vyÂtvarneÂho umeÏnõ a usilovat o uvaÂdeÏnõ tvorby umeÏlcuÊ staÂtu druhe smluvnõ strany. Za tõÂmto uÂcÏelem budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi galeriemi, muzei, prÏõÂpadneÏ jinyÂmi institucemi a organizacemi, ktere puÊsobõ v oblasti vyÂtvarneÂho umeÏnõÂ. CÏ la ne k V Smluvnõ strany budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi autorskyÂmi svazy a kulturnõÂmi institucemi v souladu s kompetencemi, jezÏ jim na uÂzemõ staÂtu smluvnõ strany prÏõÂslusÏõÂ. CÏ l a ne k V I Smluvnõ strany budou podporovat prÏõÂmou spolupraÂci mezi muzejnõÂmi pracovisÏti a institucemi zabyÂvajõÂcõÂmi se ochranou a evidencõ kulturnõÂch pamaÂtek a s tõÂm spojenyÂmi aktivitami, jakyÂmi jsou zejmeÂna konference, sympozia, vyÂstavy, dõÂlny, seminaÂrÏe aj. CÏ la ne k VI I Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci institucõ puÊsobõÂcõÂch v oblasti pamaÂtkove peÂcÏe. Budou spolupracovat a prÏedaÂvat si zkusÏenosti v oblasti problematiky financovaÂnõ a ochrany pamaÂtek a pamaÂtkoveÏ chraÂneÏnyÂch uÂzemõÂ. V raÂmci mezinaÂrodnõÂch organizacõ budou podporovat spolupraÂci mezi institucemi pro ochranu a restaurovaÂnõ umeÏleckyÂch pamaÂtek.
Vlastnictvõ autorskyÂch praÂv CÏ l a ne k V I I I Smluvnõ strany budou spolupracovat na plneÏnõ zaÂvazkuÊ na uÂzemõ staÂtuÊ smluvnõÂch stran vyplyÂvajõÂcõÂch z Bernske uÂmluvy o ochraneÏ literaÂrnõÂch a umeÏleckyÂch deÏl, podepsane v Bernu dne 8. zaÂrÏõ 1886, revidovane v ParÏõÂzÏi dne 24. cÏervence 1971, UÂmluvy o ochraneÏ vyÂkonnyÂch umeÏlcuÊ, vyÂrobcuÊ zvukovyÂch zaÂznamuÊ a rozhlaÏ õÂmeÏ dne 26. rÏõÂjna 1961, a U  mluvy o ochraneÏ vyÂrobcuÊ proti sovyÂch a televiznõÂch organizacõÂ, podepsane v R Ï nedovoleneÂmu rozmnozÏovaÂnõ jejich zvukovyÂch zaÂznamuÊ, podepsane v ZeneveÏ dne 29. rÏõÂjna 1971. SpolupraÂce CÏ l a n e k I X Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti neprofesionaÂlnõÂch umeÏleckyÂch aktivit a v oblasti tradicÏnõ lidove kultury, zejmeÂna uÂcÏast neprofesionaÂlnõÂch souboruÊ na mezinaÂrodnõÂch akcõÂch na pozvaÂnõ organizaÂtoruÊ a v souladu s podmõÂnkami teÏchto akcõ a daÂle porÏaÂdaÂnõ vyÂstav a festivaluÊ neprofesionaÂlnõÂch umeÏleckyÂch aktivit a tradicÏnõ lidove kultury. CÏ l a ne k X Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti deÏtskyÂch estetickyÂch aktivit, uÂcÏast folklornõÂch souboruÊ a vyÂtvarnyÂch artefaktuÊ na mezinaÂrodnõÂch akcõÂch, jakozÏ i prÏõÂmou spolupraÂci institucõ puÊsobõÂcõÂch v teÂto oblasti a v oblasti vyÂchovy umeÏnõÂm a k umeÏnõÂ. CÏ la ne k XI Smluvnõ strany budou podporovat uÂcÏast na mezinaÂrodnõÂch filmovyÂch festivalech, prÏehlõÂdkaÂch a filmovyÂch kulturnõÂch akcõÂch organizovanyÂch ve staÂtech smluvnõÂch stran a spolupraÂci mezi profesnõÂmi institucemi a asociacemi v oblasti kinematografie.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2189
CÏ l a ne k X I I Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti hromadnyÂch sdeÏlovacõÂch prostrÏedkuÊ dohodnutou mezi prÏõÂslusÏnyÂmi organizacemi staÂtuÊ smluvnõÂch stran. CÏ la ne k X I I I Smluvnõ strany budou podporovat vyÂmeÏnu zkusÏenostõ prÏi tvorbeÏ novyÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ v oblasti meÂdiõ a audiovize. CÏ l a ne k X IV Smluvnõ strany budou podporovat aktivity smeÏrÏujõÂcõ ke vzaÂjemne znalosti naÂrodnõÂch literatur a prÏõÂmou spolupraÂci knihoven a vydavatelskyÂch institucõÂ. DaÂle budou spolupracovat v oblasti marketingu kraÂsne a odborne literatury na svyÂch vydavatelskyÂch trzõÂch. VzdeÏlaÂvaÂnõ CÏ l a ne k XV Smluvnõ strany budou napomaÂhat rozvoji kontaktuÊ mezi kulturnõÂmi a vzdeÏlaÂvacõÂmi organizacemi CÏeske republiky a Peru. RovneÏzÏ budou podporovat rozvoj vzaÂjemnyÂch kontaktuÊ i prostrÏednictvõÂm naÂvsÏteÏv svyÂch vlaÂdnõÂch delegacõ s cõÂlem prÏispeÏt ke spolupraÂci obou naÂroduÊ a sÏõÂrÏenõ historie a soucÏasnosti svyÂch staÂtuÊ. CÏ l a ne k X VI Smluvnõ strany si budou vymeÏnÏovat odbornõÂky a techniky v oblasti vzdeÏlaÂvaÂnõ z ministerstev sÏkolstvõ svyÂch staÂtuÊ a pedagogicke dokumenty k vzaÂjemneÂmu informovaÂnõ o procesech modernizace vzdeÏlaÂvacõ soustavy. CÏ l a ne k XVI I Bude vytvorÏena komise slozÏena ze zaÂstupcuÊ prÏõÂslusÏnyÂch orgaÂnuÊ cÏeske a peruaÂnske smluvnõ strany, ktera posoudõ doklady o vzdeÏlaÂnõ a doklady o veÏdeckyÂch hodnostech a titulech vydaÂvane na uÂzemõ staÂtuÊ smluvnõÂch stran. Na zaÂkladeÏ doporucÏenõ komise smluvnõ strany prozkoumajõ mozÏnosti sjednaÂnõ dohody, na jejõÂmzÏ zaÂkladeÏ by mohly byÂt pro akademicke uÂcÏely tyto doklady vzaÂjemneÏ uznaÂvaÂny. CÏ l a ne k X V I I I Pro usnadneÏnõ spolupraÂce mezi vzdeÏlaÂvacõÂmi institucemi smluvnõ strany urcÏõ prÏõÂslusÏne uÂrÏady, ktere budou na pozÏaÂdaÂnõ zajisÏt'ovat vyÂmeÏnu informativnõÂho materiaÂlu a publikacõ o sÏkolskeÂm systeÂmu a o vysokyÂch sÏkolaÂch. CÏ l a ne k XI X Smluvnõ strany budou podneÏcovat sjednaÂvaÂnõ dohod, ktere budou podporovat vyÂmeÏnu zkusÏenostõ umozÏnÏujõÂcõ lepsÏõ vzaÂjemne poznaÂvaÂnõÂ. V tomto smyslu budou podporovat kontakty vysokosÏkolskyÂch vzdeÏlaÂvacõÂch institucõÂ, ktere mohou uzavõÂrat prÏõÂme dohody zameÏrÏene na vyÂmeÏny ucÏiteluÊ a odbornõÂkuÊ k prÏednaÂsÏkaÂm, kursuÊm a seminaÂrÏuÊm. Absolventi CÏ l a ne k X X Smluvnõ strany si v raÂmci svyÂch mozÏnostõ nabõÂdnou oficiaÂlnõ cestou stipendia k postgraduaÂlnõÂmu a specializacÏnõÂmu studiu na univerzitaÂch a vysokyÂch sÏkolaÂch na zaÂsadaÂch reciprocity.
Strana 2190
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
CÏaÂstka 57
VeÏda Ï C l a nek XXI Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci v oblasti veÏdy. V tomto smyslu budou napomaÂhat navazovaÂnõ a rozvoji kontaktuÊ mezi prÏõÂslusÏnyÂmi orgaÂny svyÂch staÂtuÊ, jakozÏ i vyÂmeÏnaÂm odbornõÂkuÊ a/nebo vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ k studijnõÂm, vyÂzkumnyÂm a konzultacÏnõÂm pobytuÊm a k uÂcÏasti na veÏdeckyÂch setkaÂnõÂch mezinaÂrodnõÂho charakteru, ktera se budou konat ve staÂtech smluvnõÂch stran. CÏ l a ne k X XI I 1. Smluvnõ strany budou napomaÂhat rozvoji veÏdeckotechnicke spolupraÂce, ktera bude uskutecÏnÏovaÂna prostrÏednictvõÂm: a) spolecÏnyÂch vyÂzkumnyÂch projektuÊ, b) vyÂmeÏny veÏdeckyÂch a vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ za uÂcÏelem prÏedaÂvaÂnõ veÏdeckyÂch a technickyÂch znalostõ a zkusÏenostõÂ, provaÂdeÏnõ prÏednaÂsÏkove cÏinnosti a seznamovaÂnõ se s vyÂsledky veÏdy a techniky, c) jinyÂch forem spolupraÂce, na nichzÏ se smluvnõ strany dohodnou diplomatickou cestou. 2. ProvaÂdeÏnõ veÏdeckotechnicke spolupraÂce bude na cÏeske straneÏ zajisÏt'ovat Ministerstvo sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy a na peruaÂnske straneÏ NaÂrodnõ rada veÏdy a techniky (CONCYTEC). MlaÂdezÏ Ï C l a ne k X X I I I Smluvnõ strany budou podporovat rozvoj stykuÊ mezi mlaÂdezÏnickyÂmi organizacemi za uÂcÏelem vyÂmeÏny informacõÂ, zkusÏenostõÂ, urcÏenõ oblastõ spolupraÂce a mozÏnostõ vyÂmeÏn mlaÂdezÏe. Sport CÏ l a ne k X XI V Smluvnõ strany budou napomaÂhat spolupraÂci v oblasti teÏlovyÂchovy a sportu; za tõÂm uÂcÏelem podporÏõ sjednaÂnõ Dohody o spolupraÂci mezi Ministerstvem sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy CÏeske republiky a PeruaÂnskyÂm institutem sportu. CÏ l a nek XXV Smluvnõ strany budou podporovat spolupraÂci a vyÂmeÏnu sportovcuÊ, sportovnõÂch delegacõÂ, treneÂruÊ a odbornõÂkuÊ stejneÏ jako uÂcÏast na dvoustrannyÂch souteÏzÏõÂch, vyÂmeÏnu informacõ o strukturÏe sportu a publikacõ o sportu. KonkreÂtnõ aktivity jsou v kompetenci sportovnõÂch organizacõ staÂtuÊ smluvnõÂch stran. OdbornõÂci CÏ l a n e k XX VI Smluvnõ strany si budou vymeÏnÏovat odbornõÂky z oblastõ uvedenyÂch v ustanovenõÂch tohoto Programu o vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, veÏdeÏ, mlaÂdezÏi a sportu. Celkova doba pobytuÊ neprÏesaÂhne deset (10) tyÂdnuÊ rocÏneÏ a jednotlive pobyty nebudou delsÏõ nezÏ cÏtrnaÂct (14) dnõÂ. VsÏeobecne a financÏnõ podmõÂnky CÏ l a ne k X X V I I 1. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana prÏedlozÏõ kandidatury na stipendia podle cÏlaÂnku XX tohoto Programu na formulaÂrÏõÂch prÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ strany obsahujõÂcõÂch i pozÏadavky na dokumentaci do 30. zaÂrÏõ pro cÏeske kandidaÂty a do 31. brÏezna pro peruaÂnske kandidaÂty v roce, ktery prÏedchaÂzõ daneÂmu akademickeÂmu roku. 2. PrÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ strana do trÏõ (3) meÏsõÂcuÊ po obdrzÏenõ dokumentace oznaÂmõÂ, zda navrzÏenõ kandidaÂti byli prÏijati, naÂzev instituce, kde svuÊj pobyt uskutecÏnõÂ, datum jeho zahaÂjenõ a vyÂsÏi stipendia. 3. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana sdeÏlõ prÏesne datum prÏõÂjezdu stipendistuÊ nejmeÂneÏ dva (2) tyÂdny prÏedem.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 137 / 2000
Strana 2191
CÏ l a n e k X X V I I I 1. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana oznaÂmõ prÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ straneÏ nejmeÂneÏ trÏi (3) meÏsõÂce prÏedem naÂvrh na vyslaÂnõ osob (odbornõÂkuÊ, vyÂzkumnyÂch pracovnõÂkuÊ nebo jakeÂkoliv jine osoby nebo skupiny) podle tohoto Programu s vyÂjimkou osob vyslanyÂch podle cÏlaÂnku XX. 2. V naÂvrhu uprÏesnõÂ: a) osobnõ uÂdaje a odborny zÏivotopis, b) naÂvrh programu pobytu a termõÂnu jeho uskutecÏneÏnõÂ. 3. PrÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ strana oznaÂmõ prÏijetõ naÂvrhu spolu s urcÏenõÂm data zahaÂjenõ pobytu nejmeÂneÏ sÏest (6) tyÂdnuÊ prÏed plaÂnovanyÂm datem prÏõÂjezdu osob. 4. VysõÂlajõÂcõ smluvnõ strana oznaÂmõ prÏijõÂmajõÂcõ smluvnõ straneÏ prÏesne datum prÏõÂjezdu a zpuÊsob dopravy trÏi (3) tyÂdny prÏed plaÂnovanyÂm prÏõÂjezdem osob. CÏ l a ne k X X I X 1. Smluvnõ strany budou napomaÂhat rozvoji vyÂmeÏn osob a realizaci spolecÏnyÂch aktivit uskutecÏnÏovanyÂch spolecÏnostmi, institucemi a sdruzÏenõÂmi staÂtuÊ smluvnõÂch stran a zavazujõ se, zÏe prÏevezmou odpoveÏdnost za naÂklady v souladu se svyÂmi financÏnõÂmi mozÏnostmi. 2. PodmõÂnky vyÂmeÏn a dalsÏõ podrobnosti budou stanoveny v kazÏdeÂm konkreÂtnõÂm prÏõÂpadeÏ diplomatickou cestou. ZaÂveÏrecÏna ustanovenõ CÏ l a n e k XX X Tento Program nevylucÏuje mozÏnost uskutecÏneÏnõ dalsÏõÂch akcõ a vyÂmeÏn, jejichzÏ realizaci v oblasti kultury, vzdeÏlaÂvaÂnõÂ, veÏdy, mlaÂdezÏe a sportu budou smluvnõ strany povazÏovat za duÊlezÏitou. Na teÏchto aktivitaÂch se musõ smluvnõ strany dohodnout diplomatickou cestou. CÏ l a nek XXXI Smluvnõ strany usnadnõ cesty osob, skupin a vyÂmeÏny prÏedpoklaÂdane tõÂmto Programem a budou se snazÏit zajistit nejvyÂhodneÏjsÏõ podmõÂnky pro uskutecÏneÏnõ teÏchto naÂvsÏteÏv a vyÂmeÏn. CÏ l a ne k X X X I I ZaÂstupci smluvnõÂch stran se budou setkaÂvat jednou rocÏneÏ nebo diplomatickou cestou vyhodnotõ plneÏnõ tohoto Programu. CÏ l a ne k X X X I I I 1. Koordinace vsÏech aktivit se uskutecÏnõ diplomatickou cestou. 2. JakeÂkoliv pochybnosti, probleÂmy nebo obtõÂzÏe, ktere vzniknou prÏi vyÂkladu nebo provaÂdeÏnõ tohoto Programu, budou smluvnõ strany rÏesÏit diplomatickou cestou. CÏ la ne k X X X I V Tento Program vstupuje v platnost dnem podpisu a zuÊstane v platnosti do 31. prosince 2003. Po vzaÂjemne dohodeÏ smluvnõÂch stran diplomatickou cestou muÊzÏe byÂt platnost prodlouzÏena o jeden (1) rok. DaÂno v LimeÏ dne 11. rÏõÂjna 2000 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a sÏpaneÏlskeÂm, prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõ majõ stejnou platnost. Za vlaÂdu CÏeske republiky: Mgr. Eduard Zeman v. r
Za vlaÂdu PeruaÂnske republiky: Luis Federico Salas Guevara Schultz v. r.
ministr sÏkolstvõÂ, mlaÂdezÏe a teÏlovyÂchovy
prÏedseda vlaÂdy a ministr sÏkolstvõÂ
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
Strana 2192
CÏaÂstka 57
138 SDEÏ L E N I Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ sdeÏluje, zÏe dne 13. brÏezna 2000 bylo v Mexiku, D. F., podepsaÂno UjednaÂnõ mezi Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch v oblasti fytosanitaÂrnõÂ. UjednaÂnõ vstoupilo v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku XVI dnem podpisu. CÏeske zneÏnõ UjednaÂnõ se vyhlasÏuje soucÏasneÏ.  NI U J E DN A mezi Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvem zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch v oblasti fytosanitaÂrnõ Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch, daÂle jenom ¹Stranyª; uveÏdomujõÂce si vyÂznam dalsÏõÂho rozvoje a spolupraÂce v oblasti zemeÏdeÏlstvõÂ; povazÏujõÂce za zaÂjem obou Stran ochranu uÂzemõ svyÂch staÂtuÊ prÏed sÏkodlivyÂmi organismy napadajõÂcõÂmi rostliny a rostlinne produkty; berouce v uÂvahu duÊlezÏitost rozsÏõÂrÏenõ spolupraÂce rostlinoleÂkarÏskyÂch sluzÏeb staÂtuÊ obou stran pro ulehcÏenõ obchodu a vzaÂjemne vyÂmeÏny rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ, a to zpuÊsobem, ktery by neprÏedstavoval riziko pro zemeÏdeÏlstvõ obou zainteresovanyÂch staÂtuÊ, zdravõ obyvatelstva a zÏivotnõ prostrÏedõÂ; Ï õÂmeÏ dne 6. prosince 1951; Dohodu respektujõÂce ustanovenõ MezinaÂrodnõ uÂmluvy o ochraneÏ rostlin, prÏijate v R o uplatnÏovaÂnõ sanitaÂrnõÂch a fytosanitaÂrnõÂch opatrÏenõÂ, uzavrÏenou v raÂmci Dohody o zrÏõÂzenõ SveÏtove obchodnõ organizace (WTO/OMC), prÏijate v MarrakesÏi dne 15. dubna 1994, a ZaÂkladnõ dohodu o veÏdecko-technicke spolupraÂci mezi vlaÂdou CÏeske republiky a vlaÂdou SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch, podepsanou v hlavnõÂm meÏsteÏ Mexiku dne 4. kveÏtna 1995; se dohodly naÂsledovneÏ: CÏ l a n e k I PrÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõ je stanovit zaÂklady spolupraÂce s cõÂlem prÏedchaÂzet zavlecÏenõ a sÏõÂrÏenõ sÏkodlivyÂch organismuÊ na uÂzemõ staÂtuÊ obou Stran prostrÏednictvõÂm dovozu rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ podleÂhajõÂcõÂch fytokaranteÂnnõÂm opatrÏenõÂm. CÏ l a ne k I I SpolupraÂce, ktera je prÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõÂ, se bude uskutecÏnÏovat v naÂsledujõÂcõÂch oblastech: a) vyÂmeÏna technickyÂch informacõ a praÂvnõÂch prÏedpisuÊ rostlinoleÂkarÏske povahy mezi obeÏma Stranami; b) vyÂmeÏna specialistuÊ s cõÂlem seznaÂmit se s procesy peÏstovaÂnõ rostlin a rostlinoleÂkarÏske peÂcÏe druhe Strany; c) vyÂmeÏna technickyÂch poznatkuÊ v oblasti rostlinne vyÂroby, peÏstitelskyÂch cykluÊ danyÂch rostlin a v oblasti rostlinoleÂkarÏske peÂcÏe; d) vyÂmeÏna informacõ tyÂkajõÂcõÂch se zjisÏteÏnõ vyÂskytu a sÏõÂrÏenõ karanteÂnnõÂch sÏkodlivyÂch organismuÊ na uÂzemõ staÂtuÊ obou Stran.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
Strana 2193
CÏ l a n e k I I I Za provaÂdeÏnõ tohoto UjednaÂnõ bude odpoveÏdna StaÂtnõ rostlinoleÂkarÏska spraÂva prÏi Ministerstvu zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky a GeneraÂlnõ rÏeditelstvõ pro hygienu a ochranu rostlin prÏi Ministerstvu zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch. CÏlaÂnek IV ProvaÂdeÏnõ cÏlaÂnku II se uskutecÏnõ naÂsledujõÂcõÂmi zpuÊsoby: a) rozsÏirÏovaÂnõÂm uÂcÏasti institucõ a organizacõ na cÏinnostech stanovenyÂch tõÂmto UjednaÂnõÂm; b) vytvaÂrÏenõÂm vhodnyÂch technickyÂch a administrativnõÂch podmõÂnek pro spolupraÂci v oblastech, ktere jsou prÏedmeÏtem tohoto UjednaÂnõÂ; c) proveÏrÏovaÂnõÂm zemeÏdeÏlske produkce urcÏene pro vyÂvoz a podleÂhajõÂcõ rostlinoleÂkarÏske kontrole. CÏlaÂnek V KazÏda Strana prÏijme nezbytna opatrÏenõ v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy sveÂho staÂtu s cõÂlem prÏedejõÂt zavlecÏenõ karanteÂnnõÂch sÏkodlivyÂch organismuÊ na uÂzemõ staÂtu druhe Strany, zejmeÂna teÏch, ktere prÏedstavujõ vysoke rostlinoleÂkarÏske riziko, anebo teÏch sÏkodlivyÂch organismuÊ, ktere prÏõÂpadneÏ mohou byÂt uvedeny v navazujõÂcõÂch dodatcõÂch tohoto UjednaÂnõ pro jednotlive zemeÏdeÏlske vyÂrobky. CÏ l a ne k V I VyvaÂzÏene zaÂsilky rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ budou opatrÏeny rostlinoleÂkarÏskyÂm osveÏdcÏenõÂm vydanyÂm opraÂvneÏnou rostlinoleÂkarÏskou sluzÏbou. Vystavene osveÏdcÏenõ bude odpovõÂdat vzoru uvedeneÂmu v MezinaÂrodnõÂ Ï õÂmeÏ dne 6. prosince 1951, ve zneÏnõ z roku 1979 a daÂle bude splnÏovat uÂmluveÏ o ochraneÏ rostlin, prÏijate v R rostlinoleÂkarÏske podmõÂnky Strany dovozce. CÏ la ne k VI I RostlinoleÂkarÏske osveÏdcÏenõ nezbavuje dovaÂzÏejõÂcõ staÂt praÂva proveÂst rostlinoleÂkarÏskou prohlõÂdku rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ a prÏijmout nezbytna rostlinoleÂkarÏska opatrÏenõÂ. CÏ l a ne k V I I I KazÏda Strana uveÏdomõ druhou Stranu o vstupnõÂch mõÂstech pro dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ. Mimo dohodnuta vstupnõ mõÂsta nenõ dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ mozÏnyÂ. CÏ la ne k I X Dovoz rostlin a rostlinnyÂch produktuÊ na uÂzemõ staÂtuÊ Stran se uskutecÏnõ v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy a rostlinoleÂkarÏskyÂmi pozÏadavky teÏchto staÂtuÊ. CÏ l a ne k X Strany budou harmonizovat postupy kontroly a karanteÂny rostlin za uÂcÏelem dosazÏenõ jejich rovnocennosti. CÏ la ne k XI Strany podporÏõ odborna nebo specializacÏnõ sÏkolenõ rostlinoleÂkarÏskyÂch pracovnõÂkuÊ ve svyÂch vzdeÏlaÂvacõÂch, vyÂzkumnyÂch a dalsÏõÂch institucõÂch. CÏ l a ne k X I I Podle potrÏeby budou prÏõÂslusÏne orgaÂny obou Stran svolaÂvat spolecÏne porady k projednaÂnõ a vyrÏesÏenõ otaÂzek tyÂkajõÂcõÂch se spolupraÂce vymezene tõÂmto UjednaÂnõÂm. MõÂsto a datum urcÏõ po vzaÂjemne dohodeÏ. NaÂklady na jõÂzdne a pobyt svyÂch prÏedstaviteluÊ nese vysõÂlajõÂcõ Strana.
Strana 2194
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 138 / 2000
CÏaÂstka 57
VyÂsledky bilateraÂlnõÂch jednaÂnõ sdeÏlõ kazÏda Strana svyÂm prÏõÂslusÏnyÂm ministerstvuÊm zahranicÏõÂ. CÏ la ne k X I I I NaÂklady na provaÂdeÏnõ tohoto UjednaÂnõ budou hrazeny v souladu s prioritami a financÏnõÂmi mozÏnostmi. Strany mohou pozÏaÂdat o spolupraÂci obchodnõ zemeÏdeÏlske organizace. CÏ l a ne k X IV 1. PoveÏrÏenõ pracovnõÂci kazÏde Strany budou nadaÂle v pracovnõÂm pomeÏru k instituci jako doposud, cÏõÂmzÏ nevznikne pracovneÏpraÂvnõ vztah k druhe StraneÏ, ktera nebude v zÏaÂdneÂm prÏõÂpadeÏ poklaÂdaÂna za naÂhradnõÂho zameÏstnavatele. 2. Strany se ubezpecÏõÂ, zÏe pracovnõÂci, kterÏõ provaÂdõ cÏinnosti podle tohoto UjednaÂnõ budou mõÂt zdravotnõ a uÂrazove pojisÏteÏnõ pro prÏõÂpad pojistne udaÂlosti vznikle prÏi plneÏnõ tohoto UjednaÂnõ a pro prÏõÂpad, zÏe tato pojistna udaÂlost zaklaÂda naÂrok na pojistne plneÏnõÂ. CÏ l a ne k XV Neshody, ktere mohou vzniknout prÏi vyÂkladu nebo provaÂdeÏnõ tohoto UjednaÂnõÂ, budou vyrÏesÏeny vzaÂjemnou dohodou na uÂrovni prÏõÂslusÏnyÂch zaÂstupcuÊ Stran. Nebude-li dosazÏeno uspokojiveÂho rÏesÏenõÂ, budou neshody rÏesÏeny diplomatickou cestou. CÏ l a ne k X VI Toto UjednaÂnõ vstupuje v platnost dnem podpisu. Toto UjednaÂnõ se sjednaÂva na dobu neurcÏitou, pokud je neÏktera ze Stran põÂsemneÏ nevypovõÂ. Platnost UjednaÂnõ skoncÏõ sÏest meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõ oznaÂmenõ o vyÂpoveÏdi druhe StraneÏ. CÏ l a ne k XVI I Tato Dohoda muÊzÏe byÂt meÏneÏna se souhlasem obou Stran, a to põÂsemnou formou, kde bude zaÂrovenÏ stanoveno datum vstupu zmeÏn v platnost. CÏ l a ne k X V I I I UkoncÏenõ tohoto UjednaÂnõ nema vliv na dokoncÏenõ cÏinnostõ z nõ plynoucõÂch. DaÂno v Mexiku, D. F., dne 13. brÏezna 2000 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a sÏpaneÏlskeÂm, prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõ majõ stejnou platnost. Za Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõ CÏeske republiky
Za Ministerstvo zemeÏdeÏlstvõÂ, zÏivocÏisÏne vyÂroby a rozvoje venkova SpojenyÂch staÂtuÊ mexickyÂch
Ing. Jan Fencl v. r. ministr zemeÏdeÏlstvõÂ
Romarico Arroyo Marroquin v. r. ministr zemeÏdeÏlstvõÂ
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2195
139 SDEÏ L E N I Ministerstva zahranicÏnõÂch veÏcõ Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõ sdeÏluje, zÏe dne 14. prosince 1998 byla ve VõÂdni podepsaÂna Smlouva mezi CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch. Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament CÏeske republiky a prezident republiky Smlouvu ratifikoval. Smlouva vstoupila v platnost na zaÂkladeÏ sveÂho cÏlaÂnku 17 odst. 2 dne 1. listopadu 2000. CÏeske zneÏnõ Smlouvy se vyhlasÏuje soucÏasneÏ. S M L O U VA mezi CÏeskou republikou a Rakouskou republikou o vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch CÏeska republika a Rakouska republika (daÂle jen ¹smluvnõ stranyª) jsouce prÏesveÏdcÏeny o nutnosti spolupraÂce na uÂseku vzaÂjemne pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch se dohodly takto: CÏ la n e k 1 PrÏedmeÏt Tato smlouva upravuje podmõÂnky dobrovolneÂho poskytovaÂnõ pomoci prÏi katastrofaÂch nebo velkyÂch havaÂriõÂch, ktera ma byÂt poskytovaÂna na zÏaÂdost orgaÂnuÊ druhe smluvnõ strany uvedenyÂch v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 formou nasazovaÂnõ zaÂchrannyÂch jednotek, jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci, zasõÂlaÂnõÂm materiaÂlu nebo poskytovaÂnõÂm informacõÂ. CÏ la n e k 2 Vymezenõ pojmuÊ ¹Katastrofa nebo velka havaÂrieª ± jizÏ nastala nebo bezprostrÏedneÏ hrozõÂcõÂ, mimorÏaÂdnaÂ, cÏaÂstecÏneÏ nebo zcela neovladatelnaÂ, cÏasoveÏ a prostoroveÏ ohranicÏena udaÂlost, ktera vznika v souvislosti s provozem technickyÂch zarÏõÂzenõÂ, nicÏivyÂm puÊsobenõÂm prÏõÂrodnõÂch sil, zachaÂzenõÂm s nebezpecÏnyÂmi laÂtkami a jejich prÏepravou a ktera muÊzÏe veÂst k ohrozÏenõ zÏivota nebo zdravõ lidõ a zvõÂrÏat, ohrozÏenõ zÏivotnõÂho prostrÏedõ a majetku, ke znacÏnyÂm ekonomickyÂm ztraÂtaÂm nebo ekologicke uÂjmeÏ a na jejõÂzÏ rÏesÏenõ nepostacÏujõ vlastnõ sõÂly postizÏene smluvnõ strany; ¹staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomocª ± ta smluvnõ strana, jejõÂzÏ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 zÏaÂdajõ druhou smluvnõ stranu o poskytnutõ pomoci; ¹staÂt poskytujõÂcõ pomocª ± ta smluvnõ strana, jejõÂzÏ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 vyhovõ zÏaÂdosti druhe smluvnõ strany o poskytnutõ pomoci; ¹zaÂchranne jednotkyª nebo ¹jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomociª ± osoba (osoby), kterou (ktereÂ) staÂt poskytujõÂcõ pomoc urcÏõ k poskytnutõ pomoci; ¹vybavenõª ± materiaÂl, zejmeÂna technicke prÏõÂstroje, dopravnõ prostrÏedky a zaÂchrannõ psi urcÏenõ k zaÂsahu, jakozÏ i prostrÏedky pro vlastnõ potrÏebu; ¹prostrÏedky pomociª ± prÏedmeÏty, ktere jsou urcÏeny k bezplatneÂmu prÏedaÂnõ postizÏeneÂmu obyvatelstvu na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc.
Strana 2196
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
CÏaÂstka 57
CÏ la n e k 3 Kompetence (1) OrgaÂny prÏõÂslusÏne pro prÏedklaÂdaÂnõ a prÏijõÂmaÂnõ zÏaÂdostõ o pomoc jsou: ± na straneÏ CÏeske republiky Ministerstvo vnitra; ± na straneÏ Rakouske republiky Spolkove ministerstvo vnitra, Dolnorakouska zemska vlaÂda, Hornorakouska zemska vlaÂda. (2) ObeÏ smluvnõ strany si vzaÂjemneÏ oznaÂmõ diplomatickou cestou adresy a telekomunikacÏnõ spojenõ orgaÂnuÊ uvedenyÂch v odstavci 1. (3) OrgaÂny obou smluvnõÂch stran uvedene v odstavci 1 jsou zmocneÏny vstupovat prÏi provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy do bezprostrÏednõÂho vzaÂjemneÂho styku. CÏ la n e k 4 Druh a rozsah pomoci (1) Pomoc muÊzÏe byÂt poskytovaÂna formou nasazenõ zaÂchrannyÂch jednotek nebo jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci, zasõÂlaÂnõÂm prostrÏedkuÊ pomoci nebo jinyÂm vhodnyÂm zpuÊsobem, prÏicÏemzÏ druh a rozsah pomoci dohodnou orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 v raÂmci zÏaÂdosti o pomoc. (2) PrÏeprava zaÂchrannyÂch jednotek nebo jednotlivyÂch osob vyslanyÂch za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci, vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci muÊzÏe byÂt uskutecÏneÏna po zemi, letecky nebo po vodeÏ. CÏ la n e k 5 PrÏekracÏovaÂnõ staÂtnõÂch hranic a pobyt (1) CÏlenove zaÂchranne jednotky mohou prÏekracÏovat staÂtnõ hranice bez cestovnõÂch dokladuÊ a zdrzÏovat se na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc po dobu poskytovaÂnõ pomoci bez võÂza a bez povolenõ k pobytu. Vedoucõ zaÂchranne jednotky musõ na pozÏaÂdaÂnõ prÏedlozÏit doklad prokazujõÂcõ jeho postavenõ nebo poveÏrÏenõ a jmenny seznam cÏlenuÊ zaÂchranne jednotky. (2) CÏlenove zaÂchranne jednotky a jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci nepotrÏebujõ pro svou cÏinnost prÏi poskytovaÂnõ pomoci na uÂzemõ druhe smluvnõ strany povolenõ k zameÏstnaÂnõÂ. (3) V obzvlaÂsÏteÏ naleÂhavyÂch prÏõÂpadech mohou cÏlenove zaÂchranne jednotky prÏekracÏovat staÂtnõ hranice i mimo hranicÏnõ prÏechody. V tomto prÏõÂpadeÏ je nutno neprodleneÏ informovat prÏõÂslusÏny orgaÂn ochrany staÂtnõÂch hranic. (4) CÏlenove zaÂchranne jednotky jsou na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc opraÂvneÏni nosit uniformu, pokud to patrÏõ k jejich beÏzÏneÂmu vybavenõÂ. ZaÂchranna jednotka staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc je opraÂvneÏna pouzÏõÂvat na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc na svyÂch vozidlech sva vlastnõ vyÂstrazÏna znamenõÂ. CÏ la n e k 6 PrÏevoz vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci prÏes staÂtnõ hranice (1) Smluvnõ strany usnadnõ dovoz a vyÂvoz vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci. Vedoucõ zaÂchranne jednotky je povinen prÏi prÏekrocÏenõ staÂtnõÂch hranic prÏedat orgaÂnuÊm hranicÏnõ kontroly staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc pouze soupis prÏevaÂzÏeneÂho vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci. JestlizÏe ve zvlaÂsÏt' naleÂhavyÂch prÏõÂpadech dojde k prÏekrocÏenõ staÂtnõÂch hranic mimo hranicÏnõ prÏechody, je nutno tento soupis prÏedat prÏõÂslusÏneÂmu celnõÂmu orgaÂnu prÏi nejblizÏsÏõ prÏõÂlezÏitosti. (2) CÏlenove zaÂchranne jednotky nebo jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci nesmõ kromeÏ vybavenõ a prostrÏedkuÊ pomoci prÏevaÂzÏet zÏaÂdne jine zbozÏõÂ. StrÏelne zbraneÏ a strÏelivo nelze na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc prÏevaÂzÏet. (3) Na vybavenõ a prostrÏedky pomoci se nevztahujõ zaÂkazy a omezenõ platna pro prÏeshranicÏnõ pohyb zbozÏõÂ. Pokud nebude vybavenõ spotrÏebovaÂno nebo znicÏeno, je trÏeba ho opeÏt vyveÂzt zpeÏt. Bude-li vybavenõ ponechaÂno v mõÂsteÏ jako prostrÏedek pomoci, je zapotrÏebõ oznaÂmit jeho druh a mnozÏstvõÂ, jakozÏ i mõÂsto zanechaÂnõ orgaÂnu staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc uvedeneÂmu v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, ktery o tom bude informovat prÏõÂslusÏny celnõ orgaÂn. (4) Ustanovenõ odstavce 3 se pouzÏijõ i v prÏõÂpadeÏ dovozu omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek do staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc a opeÏtovneÂho vyÂvozu nespotrÏebovaneÂho mnozÏstvõ do staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. Tento pohyb
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2197
zbozÏõ se nepovazÏuje za dovoz a vyÂvoz ve smyslu mezinaÂrodnõÂch uÂmluv tyÂkajõÂcõÂch se omamnyÂch a psychotropnõÂch laÂtek. Omamne a psychotropnõ laÂtky je prÏõÂpustne dovaÂzÏet pouze v mnozÏstvõ odpovõÂdajõÂcõÂm naleÂhavyÂm zdravotnickyÂm potrÏebaÂm a aplikovat je muÊzÏe pouze kvalifikovany zdravotnicky personaÂl v souladu s praÂvnõÂmi prÏedpisy te smluvnõ strany, k nõÂzÏ zaÂchranna jednotka nebo osoba vyslana za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci naÂlezÏõÂ. SpotrÏebovane omamne a psychotropnõ laÂtky se zaznamenaÂvajõ do spotrÏebnõÂch statistik staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. (5) Ve staÂteÏ zÏaÂdajõÂcõÂm o pomoc propustõ smluvnõ strany vybavenõ na zaÂkladeÏ reciprocity do rezÏimu docÏasneÂho pouzÏitõ s uÂplnyÂm osvobozenõÂm od cla, a to bez formaÂlnõÂho rÏõÂzenõ a slozÏenõ jistoty, a osvobodõ ho, stejneÏ jako prostrÏedky pomoci, od vsÏech cel, danõ a ostatnõÂch dovoznõÂch poplatkuÊ, pokud budou spotrÏebovaÂny nebo zanechaÂny v mõÂsteÏ. CÏ la n e k 7 PouzÏõÂvaÂnõ letadel (1) Letadel lze pouzÏõÂt nejen pro rychlou prÏepravu zaÂchrannyÂch jednotek podle cÏlaÂnku 4 odstavce 2, ale i bezprostrÏedneÏ prÏi poskytovaÂnõ pomoci. (2) KazÏda smluvnõ strana prÏipustõÂ, aby letadla vypravovana z uÂzemõ druhe smluvnõ strany podle odstavce 1 mohla prÏeleÂtaÂvat jejõ uÂzemõ a prÏistaÂvat a startovat i z jinyÂch mõÂst nezÏ z letisÏt' s pohranicÏnõ a celnõ kontrolou a povolenyÂch prÏistaÂvacõÂch a startovacõÂch ploch. (3) PouzÏitõ letadel prÏi poskytovaÂnõ pomoci je trÏeba prÏedem oznaÂmit prÏõÂslusÏneÂmu orgaÂnu druhe smluvnõ strany s uvedenõÂm uÂdajuÊ o druhu letadla, posaÂdce, naÂkladu, mõÂsteÏ a prÏedpoklaÂdane dobeÏ prÏistaÂnõÂ. (4) Pokud z odstavce 2 nevyplyne nic jineÂho, pouzÏijõ se praÂvnõ prÏedpisy platne pro letecky provoz smluvnõÂch stran a oboustranneÏ dohodnuty postup pro prÏelet staÂtnõÂch hranic. PrÏõÂslusÏny letovy plaÂn musõ obsahovat odkaz na tuto smlouvu. CÏ la n e k 8 Koordinace a rÏõÂzenõ (1) Koordinace a rÏõÂzenõ zaÂchrannyÂch pracõ a pomoci prÏõÂslusÏõ orgaÂnuÊm staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc. (2) Pokyny zaÂchrannyÂm jednotkaÂm staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc se adresujõ vyÂlucÏneÏ jejich vedoucõÂm, kterÏõ pak narÏõÂdõ svyÂm podrÏõÂzenyÂm zpuÊsob jejich provedenõÂ. (3) OrgaÂny staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc poskytujõ ochranu a pomoc zaÂchrannyÂm jednotkaÂm nebo jednotlivyÂm osobaÂm vyslanyÂm za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. CÏ la n e k 9 NaÂklady na poskytovaÂnõ pomoci (1) StaÂt poskytujõÂcõ pomoc nema vuÊcÏi staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂmu o pomoc zÏaÂdny naÂrok na uÂhradu naÂkladuÊ vynalozÏenyÂch prÏi poskytovaÂnõ pomoci. Toto platõ i v prÏõÂpadeÏ naÂkladuÊ vzniklyÂch spotrÏebovaÂnõÂm, posÏkozenõÂm nebo ztraÂtou vybavenõÂ. StaÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc nese naÂklady na poskytnutõ pomoci fyzickyÂmi a praÂvnickyÂmi osobami, kterou staÂt poskytujõÂcõ pomoc na pozÏaÂdaÂnõ pouze zprostrÏedkuje. (2) ZaÂchrannyÂm jednotkaÂm a jednotlivyÂm osobaÂm vyslanyÂm za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc zajistõ staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc v prÏõÂpadeÏ potrÏeby po dobu jejich puÊsobenõ na jeho uÂzemõ na vlastnõ naÂklady logistickou pomoc, vcÏetneÏ leÂkarÏske pomoci. CÏ l a ne k 1 0 NaÂhrada sÏkod a odsÏkodneÏnõ (1) KazÏda smluvnõ strana se vzdaÂva vuÊcÏi druhe smluvnõ straneÏ nebo osobaÂm urcÏenyÂm k poskytnutõ pomoci touto smluvnõ stranou vsÏech svyÂch naÂrokuÊ na naÂhradu: a) majetkovyÂch sÏkod, ktere byly zpuÊsobeny neÏkterou z osob urcÏenyÂch k poskytnutõ pomoci v souvislosti s plneÏnõÂm jejõÂho uÂkolu, b) sÏkod spocÏõÂvajõÂcõÂch v teÏlesne uÂjmeÏ, posÏkozenõ zdravõ nebo smrti neÏktere z osob urcÏenyÂch k poskytnutõ pomoci v souvislosti s plneÏnõÂm jejõÂho uÂkolu. To neplatõÂ, byla-li sÏkoda zpuÊsobena uÂmyslneÏ nebo z hrube nedbalosti.
Strana 2198
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
CÏaÂstka 57
(2) ZpuÊsobõÂ-li osoba ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc urcÏena k poskytnutõ pomoci v souvislosti s plneÏnõÂm sveÂho uÂkolu na uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc sÏkodu trÏetõÂm osobaÂm, odpovõÂda za sÏkodu staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc podle teÏch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, kteryÂch by bylo pouzÏito v prÏõÂpadeÏ sÏkody zpuÊsobene vlastnõÂmi osobami urcÏenyÂmi k poskytnutõ pomoci. (3) StaÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc nema regresnõ naÂrok vuÊcÏi staÂtu poskytujõÂcõÂmu pomoc nebo osobaÂm urcÏenyÂm k poskytnutõ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc. ZpuÊsobõÂ-li vsÏak osoba urcÏena k poskytnutõ pomoci ze staÂtu poskytujõÂcõÂho pomoc sÏkodu trÏetõ osobeÏ uÂmyslneÏ nebo z hrube nedbalosti, muÊzÏe staÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc uplatnÏovat regresnõ naÂrok vuÊcÏi staÂtu poskytujõÂcõÂmu pomoc. (4) OrgaÂny smluvnõÂch stran budou v souladu se svyÂmi vnitrostaÂtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy uÂzce spolupracovat, aby usnadnily vyrÏizovaÂnõ naÂrokuÊ na naÂhradu sÏkody a naÂrokuÊ na odsÏkodneÏnõÂ. Budou si zejmeÂna vymeÏnÏovat vesÏkere jim dostupne informace tyÂkajõÂcõ se prÏõÂpaduÊ sÏkod ve smyslu tohoto cÏlaÂnku. CÏ l a ne k 1 1 Evakuovane osoby (1) Ustanovenõ cÏlaÂnku 5 odstavcuÊ 1 a 3 platõ prÏimeÏrÏeneÏ take pro osoby, ktere musõ byÂt prÏi katastrofeÏ nebo velke havaÂrii evakuovaÂny. (2) OsobaÂm, ktere se v duÊsledku katastrofy nebo velke havaÂrie dostaly na uÂzemõ druhe smluvnõ strany jako evakuovane osoby a jejich doprovod, bude poskytnuta nutna pomoc azÏ do okamzÏiku, nezÏ nastane mozÏnost co nejdrÏõÂveÏjsÏõÂho naÂvratu. StaÂt zÏaÂdajõÂcõ o pomoc uhradõ naÂklady na tuto pomoc a naÂvrat teÏchto osob. (3) KazÏda smluvnõ strana je povinna prÏevzõÂt zpeÏt evakuovane osoby a osoby je doprovaÂzejõÂcõÂ, ktere se dostaly z jejõÂho uÂzemõ na uÂzemõ druhe smluvnõ strany. Pokud se bude jednat o osoby, ktere nemajõ staÂtnõ obcÏanstvõ smluvnõ strany, jezÏ je prÏebõÂra zpeÏt, majõ tyto osoby stejny cizinecky status jako prÏed prÏekrocÏenõÂm staÂtnõÂch hranic. CÏ l a ne k 1 2 TelekomunikacÏnõ spojenõ OrgaÂny obou smluvnõÂch stran uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1 teÂto smlouvy provedou vesÏkera nutna opatrÏenõÂ, aby zajistily spolehlive spojenõ mezi teÏmito orgaÂny a zaÂchrannyÂmi jednotkami v mõÂsteÏ jejich nasazenõÂ. CÏ l a ne k 1 3 UkoncÏenõ pomoci ZaÂchranne jednotky nebo jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci musõ svou cÏinnost neprodleneÏ zastavit, jestlizÏe tak narÏõÂdõ orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, jinak ukoncÏõ svou cÏinnost po splneÏnõ sveÂho uÂkolu. Pote musõ zaÂchranne jednotky a jednotlive osoby vyslane za uÂcÏelem poskytnutõ pomoci neprodleneÏ opustit uÂzemõ staÂtu zÏaÂdajõÂcõÂho o pomoc. CÏ l a ne k 1 4 DalsÏõ formy spolupraÂce (1) Smluvnõ strany budou spolupracovat podle vnitrostaÂtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ, zejmeÂna: a) prÏi prÏõÂpraveÏ poskytovaÂnõ pomoci, b) prÏi prevenci a zmõÂrnÏovaÂnõ naÂsledkuÊ katastrof nebo velkyÂch havaÂriõ tõÂm, zÏe si budou vymeÏnÏovat informace veÏdeckotechnickeÂho charakteru a organizovat setkaÂnõÂ, vyÂzkumne programy, odborne kurzy a naÂcvik poskytovaÂnõ pomoci na uÂzemõ obou smluvnõÂch stran, c) prÏi vyÂmeÏneÏ informacõ tyÂkajõÂcõÂch se nebezpecÏõ a sÏkod, ktere mohou vzniknout a rozsÏõÂrÏit se i na uÂzemõ druhe smluvnõ strany; vzaÂjemne prÏedaÂvaÂnõ informacõ zahrnuje i pruÊbeÏzÏne sdeÏlovaÂnõ nameÏrÏenyÂch hodnot. (2) Ustanovenõ teÂto smlouvy platõ prÏimeÏrÏeneÏ i pro spolecÏna cvicÏenõÂ, jakozÏ i pro poskytovaÂnõ pomoci v raÂmci beÏzÏne sousedske pomoci.
CÏaÂstka 57
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv cÏ. 139 / 2000
Strana 2199
CÏ l a ne k 1 5 UrovnaÂvaÂnõ sporuÊ NaÂzorove rozdõÂly tyÂkajõÂcõ se provaÂdeÏnõ teÂto smlouvy, ktere nebudou moci prÏõÂmo odstranit orgaÂny uvedene v cÏlaÂnku 3 odstavci 1, urovnajõ smluvnõ strany diplomatickou cestou. CÏ l a ne k 1 6 Jine smluvnõ uÂpravy StaÂvajõÂcõ smluvnõ uÂpravy mezi smluvnõÂmi stranami zuÊstaÂvajõ nedotcÏeny. CÏ l a ne k 1 7 ZaÂveÏrecÏna ustanovenõ (1) Tato smlouva se uzavõÂra na dobu neurcÏitou. (2) Tato smlouva vstoupõ v platnost prvnõÂho dne meÏsõÂce naÂsledujõÂcõÂho po meÏsõÂci, v neÏmzÏ si smluvnõ strany vzaÂjemneÏ põÂsemneÏ diplomatickou cestou sdeÏlõÂ, zÏe byly splneÏny prÏõÂslusÏne vnitrostaÂtnõ podmõÂnky pro jejõ vstup v platnost. (3) Tato smlouva muÊzÏe byÂt kdykoli põÂsemneÏ vypoveÏzena diplomatickou cestou. V takoveÂm prÏõÂpadeÏ pozbyde platnosti sÏest meÏsõÂcuÊ ode dne dorucÏenõ vyÂpoveÏdi. DaÂno ve VõÂdni dne 14. prosince 1998 ve dvou puÊvodnõÂch vyhotovenõÂch, kazÏde v jazyce cÏeskeÂm a neÏmeckeÂm, prÏicÏemzÏ obeÏ zneÏnõ majõ stejnou platnost. Za CÏeskou republiku:
Za Rakouskou republiku:
VaÂclav Grulich v. r. ministr vnitra
Karl SchloÈgl v. r. ministr vnitra
Strana 2200
SbõÂrka mezinaÂrodnõÂch smluv 2000
CÏaÂstka 57
VydaÂva a tiskne: TiskaÂrna Ministerstva vnitra, p. o., BartuÊnÏkova 4, posÏt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon (02) 792 70 11, fax (02) 795 26 03 ± Redakce: Ministerstvo vnitra, Nad SÏtolou 3, posÏt. schr. 21/SB, 170 34 Praha 7-HolesÏovice, telefon: (02) 614 32341 a 614 33502, fax (02) 614 33502 ± Administrace: põÂsemne objednaÂvky prÏedplatneÂho, zmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav, telefon 0627/305 161, fax: 0627/321 417. ObjednaÂvky ve Slovenske republice prÏijõÂma a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12, 821 02 Bratislava, tel./fax: 00421 7 525 46 28, 525 45 59. RocÏnõ prÏedplatne se stanovuje za dodaÂvku kompletnõÂho rocÏnõÂku vcÏetneÏ rejstrÏõÂku a je od prÏedplatiteluÊ vybõÂraÂno formou zaÂloh ve vyÂsÏi oznaÂmene ve SbõÂrce mezinaÂrodnõÂch smluv. ZaÂveÏrecÏne vyuÂcÏtovaÂnõ se provaÂdõ po dodaÂnõ kompletnõÂho rocÏnõÂku na zaÂkladeÏ pocÏtu skutecÏneÏ vydanyÂch cÏaÂstek (prvnõ zaÂloha na rok 2000 cÏinõ 1000,± KcÏ) ± VychaÂzõ podle potrÏeby ± Distribuce: celorocÏnõ prÏedplatne i objednaÂvky jednotlivyÂch cÏaÂstek ± MORAVIAPRESS, a. s., U PoÂny 3061, 690 02 BrÏeclav, telefon: 0627/305 179, 305 153, fax: 0627/321 417. Internetova prodejna: www.sbirkyzakonu.cz ± Drobny prodej ± BenesÏov: HAAGER ± PotrÏeby sÏkolnõ a kancelaÂrÏskeÂ, Masarykovo naÂm. 101; BohumõÂn: ZÏDB, a. s., technicka knihovna, BezrucÏova 300; Brno: VysÏehrad, s. r. o., KapucõÂnske naÂm. 11, Knihkupectvõ M. ZÏenõÂsÏka, KveÏtinaÂrÏska 1, M.C.DES, Cejl 76, SEVT, a. s., CÏeska 14; CÏeske BudeÏjovice: PROSPEKTRUM, KneÏzÏska 18, SEVT, a. s., Krajinska 38; Hradec KraÂloveÂ: TECHNOR, HorÏicka 405; Cheb: EFREX, s. r. o., Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectvõ ± AntikvariaÂt, Ruska 85; KadanÏ: KniharÏstvõ ± PrÏibõÂkovaÂ, J. SÏvermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu 1953; Klatovy: Krameriovo knihkupectvõÂ, Klatovy 169/I.; Liberec: PodjesÏteÏdske knihkupectvõÂ, Moskevska 28; Most: Knihkupectvõ SÏerÏõÂkovaÂ, Ilona RuÊzÏicÏkovaÂ, SÏerÏõÂkova 529/1057; Napajedla: Ing. Miroslav KucÏerÏõÂk, Svatoplukova 1282; Olomouc: BONUM, OstruzÏnicka 10, Tycho, OstruzÏnicka 3; Ostrava: LIBREX, NaÂdrazÏnõ 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Dr. SÏmerala 27; Pardubice: LEJHANEC, s. r. o., SladkovskeÂho 414, PROSPEKTRUM, naÂm. Republiky 1400 (objekt GRAND); PlzenÏ: ADMINA, UÂslavska 2, EDICUM, Vojanova 45, Technicke normy, LaÂbkova pav. cÏ. 5; Praha 1: DuÊm ucÏebnic a knih CÏerna Labut', Na PorÏõÂcÏõ 25, FISÏER-KLEMENTINUM, Karlova 1, KANT CZ, s. r. o., Hybernska 5, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, Moraviapress, a. s., Na Florenci 7-9, tel.: 02/232 07 66, PROSPEKTRUM, Na PorÏõÂcÏõ 7; Praha 2: ANAG ± sdruzÏenõÂ, Ing. JirÏõ VõÂtek, naÂm. MõÂru 9, NaÂrodnõ duÊm; NEWSLETTER PRAHA, SÏafarÏõÂkova 11; Praha 4: PROSPEKTRUM, NaÂkupnõ centrum BudeÏjovickaÂ, Olbrachtova 64, SEVT, a. s., Jihlavska 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. PesÏkove 14; Praha 6: PPP ± StanÏkova Isabela, PusÏkinovo naÂm. 17; Praha 8: JASIPA, Zenklova 60; Praha 10: Abonentnõ tiskovy servis, HaÂjek 40, UhrÏõÂneÏves, BMSS START, areaÂl VU JAWA, V Korytech 20; PrÏerov: Knihkupectvõ EM-ZET, BartosÏova 9; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. BorovskeÂho 22; SÏumperk: Knihkupectvõ D-G, Hlavnõ trÏ. 23; TaÂbor: Milada SÏimonova ± EMU, BudeÏjovicka 928; Teplice: L + N knihkupectvõÂ, Kapelnõ 4; Trutnov: Galerie ALFA, Bulharska 58; UÂstõ nad Labem: SeverocÏeska distribucÏnõÂ, s. r. o., HavõÂrÏska 327, tel.: 047/560 38 66, fax: 047/560 38 77; ZaÂbrÏeh: Knihkupectvõ PATKA, ZÏizÏkova 45; ZÏatec: Prodejna U Pivovaru, ZÏizÏkovo naÂm. 76. DistribucÏnõ podmõÂnky prÏedplatneÂho: jednotlive cÏaÂstky jsou expedovaÂny neprodleneÏ po dodaÂnõ z tiskaÂrny. ObjednaÂvky noveÂho prÏedplatneÂho jsou vyrÏizovaÂny do 15 dnuÊ a pravidelne dodaÂvky jsou zahajovaÂny od nejblizÏsÏõ cÏaÂstky po oveÏrÏenõ uÂhrady prÏedplatneÂho nebo jeho zaÂlohy. CÏaÂstky vysÏle v dobeÏ od zaevidovaÂnõ prÏedplatneÂho do jeho uÂhrady jsou doposõÂlaÂny jednoraÂzoveÏ. ZmeÏny adres a pocÏtu odebõÂranyÂch vyÂtiskuÊ jsou provaÂdeÏny do 15 dnuÊ. Reklamace: informace na tel. cÏõÂsle 0627/305 168. V põÂsemneÂm styku vzÏdy uvaÂdeÏjte ICÏO (praÂvnicka osoba), rodne cÏõÂslo (fyzicka osoba). PodaÂvaÂnõ novinovyÂch zaÂsilek povoleno CÏeskou posÏtou, s. p., OdsÏteÏpnyÂ Ï editelstvõ v BrneÏ cÏ. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995. zaÂvod JizÏnõ Morava R
PŘÍLOHA Č. 10
SLOVNÍČEK PRO POTŘEBY ZZS
Obsah: I. Ii. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX.
První kontakt .................................................................................................... 2 Osobní údaje a pojištění .................................................................................. 3 Diagnostika ...................................................................................................... 3 Bolest ............................................................................................................... 4 Interní onemocnění .......................................................................................... 5 Traumata a chirurgická onemocnění................................................................ 6 Osobní anamnéza a všeobecné otázky ........................................................... 8 Další vyšetřování ............................................................................................. 9 Léčení .............................................................................................................10
Účel a cíl: Pomůcka pro výjezdové posádky ZZS česky I.
německy První kontakt
dobrý den dobré ráno dobrý večer na shledanou
guten Tag guten Morgen guten Abend auf Wiedersehen
ano ne prosím děkuji
ja nein bitte danke
Mluvíte anglicky? Mluvíte německy? Rozumíte? Rozumím. Nerozumím.
Sprechen Sie Englisch? Sprechen Sie Deutsch? Verstehen Sie? Ich verstehe Ich verstehe nicht.
Mluvte prosím pomaleji. Bitte, sprechen Sie langsamer. Jsem lékař. Jsem záchranář. Jsem řidič ZZS. Jmenuji se…
Ich bin Arzt. Ich bin Rettungsassistent. Ich bin Rettungssanitär. Ich heiβe…
Jsem ze záchranné služby. Ich bin aus dem Rettungsdienst. Nebojte se, my vám pomůžeme. Bude to v pořádku. Keine Angst, wir helfen Ihnen. Es wird gut.
II.
Osobní údaje a pojištění
Jak se jmenujete? Jméno? Příjmení? Wie heiβen Sie? Vorname? Familienname? Kdy jste se narodil(a)? Wann sind Sie geboren? Kde bydlíte? Wie lautet Ihre Heimadresse? Jaká je vaše státní příslušnost? Was ist Ihre Staatsangehörigkeit? Máte někde blízko příbuzné? Haben Sie Verwandte in der Nähe? Máte u sebe doklady? Pas? Průkaz zdrav. Pojištění? Haben Sie Ihre Dokumente mit? Passport? Krankenversicherungkarte? Budeme Vám muset vyúčtovat zdravotní péči. Bude to ... Kč. Wir müssen Ihnen die Pflege berechnen. Es macht.... Kronen. III.
Diagnostika
Co máte za potíže? Nehoda? Poranění? Welche Beschwerden haben Sie? Ein Unfall? Eine Verletzung? kašel dušnost vykašlávání krve bušení srdce, palpitace otoky hlezen bolesti kloubů potíže s chůzí pocení horečka trávicí potíže zvracení pocit na zvracení průjem zácpa potíže s polykáním něco uvízlého v krku bolest v krku úbytek hmotnosti výtok krve křeče bezvědomí mdloby bolest hlavy
Husten (r) Kurzatmigkeit (e) Husten von Blut Herzklopfen (s) Geschwollene Knöchel Schmerzen in den Gelenken Gehschwierigkeiten Schweissausbruch (r) fever Verdauungsbeschwerden Erbrechen (s) Übelkeit Durchfall (r) Verstopfung (e) Schluckbeschwerden etwas steckt im Hals Halsschmerzen Gewichtsverlust (r) Ausfluss (f) von Blut (s) Kampfanfall (r) Bevuβtlosigkeit (e) Ohnmachtsanfälle Kopfschmerzen
obrna, paralýza ztráta citu závrať potíže s močením pálení při močení krev v moči gynekologické potíže vyrážka svědění vynechání menstruace těhotenství potrat porod IV.
Paralyse (e) Gefühlslosigkeit (e) Schwindel (r) Schwierigkeiten beim Wasser-lassen Brennen beim Wasserlassen Blut (s) im Urin gynäkologische Beschwerden Ausschlag (r) Juckreiz (r) usgebliebene Periode Schwangerschaft (e) Fehlgeburt (e) Geburt (s)
Bolest
Máte-li bolesti, ukažte prosím, kde. Falls Sie Schmerzen haben, bitte zeigen Sie wo. Vyzařuje ta bolest? Ukažte prosím, kam. Strahlen die Schmerzen aus? Bitte zeigen Sie, wohin. Jak dlouho vás to bolí? Wie lange haben Sie schon die Schmerzen? minuty hodiny dny týdny měsíce roky
Minuten Stunden Tage Wochen Monate Jahre
Začala bolest najednou nebo postupně? Hat der Schmerz plötzlich angefangen oder langsam entwickelt? Je bolest trvalá, ? Ist es ein ahnaltender Schmerz? Jak byste popsal(a) tu bolest? Wie würden Sie den Schmerz beschreiben? ostrá tupá tlaková pálivá píchavá svíravá vystřelující trvalá pulsující
scharf dumpf druckend brennend stechend klemmend ausstrahlend anhaltend pulsierend
Začala bolest v klidu nebo během aktivity? Haben die Schmerzen in Ruhe oder während Aktivität angefangen? Měl(a) jste už někdy podobnou bolest? Haben Sie schon einmal einen ähnlichen Schmerz gehabt? Máte bolesti nyní, ještě teď? Haben Sie die Schmerzen immer noch? Co bolest zhoršuje? Was verstärkt den Schmerz? dýchání pohyb námaha kašel V.
Atmen (s) Bewegung (e) körperliche Tätigkeit Husten Interní onemocnění
Bolí vás hlava? Haben Sie Kopfschmerzen? Cítíte se slabý, máte závratě? Fühlen Sie sich schwach, schwindelig? Máte kašel? Jak dlouho? Je suchý? Odkašláváte? Haben Sie Husten? Seit wie lange? Ist es trocken? Ist es mit Auswurf? Zadýcháte se při... Werden Sie leicht kurzatmig während Sie... chození doma práci nebo námaze
im Haus umhergehen? arbeiten oder in Eile sind?
Otékají vám kotníky? Haben Sie manchmal geschwollene Knöchel? Buší (utíká) vám někdy srdce? Fühlen Sie manchmal, daβ Ihr Herz ganz schnell schlägt? Máte pacemaker Haben Sie einen Schrittmacher ? Máte epilepsii? Kdy jste měl(a) poslední záchvat? Haben Sie Epilepsie? Wann hatten Sie den letzten Anfall? Máte cukrovku? Haben Sie Diabetes (Zuckerkrankheit)? Jak si léčíte diabetes? Dietou? Tabletami? Inzulinem? Womit wird Ihr Diabetes behandelt? Mit Diät? Tabletten? Insulin?
Kdy jste naposledy jedl(a)? Wann haben Sie zuletzt gegessen? Kdy jste měl(a) poslední dávku inzulinu? Jakou dávku? Wann haben Sie zuletzt Insulin gespritzt? Welche Dosis? Jste, mohla byste být těhotná? Sind, könnten Sie schwanger sein? Jak dlouho jste těhotná? In welcher Schwangerschaftswoche sind Sie?
VI.
Traumata a chirurgická onemocnění
Měl(a) jste nehodu? Haben Sie einen Unfall gehabt? Es passierte: Byl(a) jste přepaden(a)? Sind Sie überfallen worden? Upadl(a) jste? Sind Sie gefallen? Utrpěl(a) jste úraz elektrickým proudem? Haben Sie einen Stromschlag versetzt bekommen? Spadlo na vás něco? Ist etwas auf Sie gefallen? Píchlo, bodlo vás něco? Wurde etwas in Sie hinenigestoβen? Stalo se to při dopravní nehodě? Haben Sie sich bei einen Verkehrsunfall verletzt? Byl jste v / na: autě nákladním autě autobusu motocyklu kole
Waren Sie in / auf einem: Auto? Lastwagen? Bus? Motorrad? Fahrrad?
Řídil jste? Haben Sie am Steuer gesessen? Byl ste cestující? Na předním / zadním sedadle? Waren Sie Beifahrer? Aur dem Vordersitz / Rücksitz? Byl(a) jste připoután(a)? Waren Sie angeschnallt?
Jakou jste jel/a/ rychlostí? WIe snell sind Sie gefahren? Byl(a) jste (jako chodec) poražen(a): (Als Fuβgänger,) Sie wurden angefahren von einem: autem Auto? motocyklem Motorrad? nákladním autem Lastwagen? autobusem Bus? něčím jiným anderen? Uhodil jste se do hlavy? Haben Sie sich den Kopf angeschlagen? Pamatujete si, co se stalo? Können Sie sich errinnern, was passiert ist? Byl jste v bezvědomí? Waren sie bewuβtlos? Zvracel jste po úrazu? Kolikrát? Haben Sie seit der Verletzung erbrochen? Wie oft? Krvácel jste z nosu nebo z uší? Haben Sie aus den Ohren oder der Nase geblutet? Pil(a) jste dnes alkohol? Kolik? Kdy poslední? Haben Sie heute Alkohol getrunken? Wieviel? Wann haben Sie zum letztenmal getrunken? Bolí vás krk? Kde, ukažte prosím. Haben Sie Nackenschmerzen? Zeigen Sie bitte wo. Cítíte mravenčení / necitlivost / slabost v: Haben Sie ein Kribbeln / eine Taubheit / eine Schwäche in Ihren: pažích rukou prstech nohou
Armen? Händen? Fingern? Beinen?
Bolí vás hrudník? Haben Sie Schmerzen in Ihrem Brustkorb? Jste dušný/á? Fühlen Sie sich kurzatmig? Máte bolesti břicha? Haben Sie Bauchschmerzen?
Ukažte prosím, kde jsou bolesti nejsilnější. Bitte zeigen Sie an die Stelle, an der der Schmerz am stärksten ist. Můžete hýbat rukama, nohama? Können Sie Ihre Arme, Beine bewegen? Poranil jste si rameno, loket, zápěstí, ruku? Haben Sie Ihre Schulter, Ihren Ellenbogen, Ihr Handgelenk, Ihre Hand verletzt? Poranil jste si kyčel, koleho, hlezno, nohu? Habe Sie Ihre Hüfte, Ihr Knie, Ihren Knöchel, Ihren Fuβ verletzt? Můžete chodit? Können Sie laufen? Krvácíte? Bluten Sie? Je to jasná červená, tmavá červená krev, koagula? Ist es hellrotes, dunkelrotes Blut, Blutklumpen? Popálil(a) jste se (opařil(a) jste se): Haben Sie sich verbrannt mit: chemikáliemi elektřinou ohněm horkou vodou horkým povrchem parou
Chemikalien? eletrischem Strom? Feuer? heiβem Getränk? an einer heiβen Oberfläche? Dampf?
Nadýchal(a) jste se kouře? Dýchal(a) jste v plamenech? Haben Sie Rauch eingeatmet? Standen Sie in den Flammen und haben geatmet? VII.Osobní anamnéza a všeobecné otázky Máte nebo měl(a) jste někdy následující? Haben Sie oder hatten Sie jemals das Folgende? vysoký krevní tlak angina pectoris srdeční infarkt astma bronchitis cukrovka TBC žloutenka AIDS
hohen Blutdruck Angina pectoris Herzanfall, Herzinfarkt Asthma Bronchitis Zuckerkrankheit Tuberkulose Gelbsucht AIDS
Mozkov.mrtvici epilepsie
Schlaganfall Epilepsie
poslední záchvat rakovina - jestli ano, kde? - kdy?
letzter Anfall Krebs - Falls ja, wo? - wann?
Berete nějaké léky? Nehmen Sie zur Zeit irgendwelche Medikamente? Na co? Jak se jmenují? Máte je s sebou? Wofür sind sie? Wie heiβen sie? Haben Sie sie bei sich? Jste alergický na nějaké léky? Na jaké? en irgendwelche Medikamente allergisch? Falls ja, welche sind es? Jste alergický ještě na něco jiného? Na co? Sind Sie gegen sonst irgendetwas allergisch? Gegen was? Pijete alkohol? Pivo? Víno? Tvrdý alkohol? Kolik? Trinken Sie Alkohol? Bier? Wein? Spirituosen? Wieviel? Užíváte intravenózně drogy? Spritzen Sie Drogen? VIII.
Další vyšetřování
Musím vás nyní vyšetřit. Ich muβ Sie jetzt untersuchen. Nyní vám vyšetřím: Ich werde ...... untersuchen. hlavu krk hrudník břicho paži ruku nohu chodidlo
Ihren Kopf Ihren Hals Ihren Brustkorb Ihren Bauch Ihren Arm Ihre Hand Ihr Bein Ihren Fuβ
Podívám se vám do krku, otevřete prosím ústa. Ich muβ Ihnen in den Hals schauen, bitte machen Sie den Mund auf. Vyplázněte prosím jazyk. Bitte strecken Sie Ihre Zunge heraus. Poslechnu vám plíce. Dýchejte zhluboka, prosím. Ich werde jetzt Ihre Lunge untersuchen, bitte atmen Sie tief ein und aus.
Prosím zakašlejte. Bitte husten Sie. Změříme vám krevní tlak. Wir müssen Ihren Blutdruck messen. Zavedeme vám do paže kanylu, která tam zůstane. Wir müssen eine Kanüle in Ihren Arm legen, die dort bleiben muβ. Natočíme vám EKG: Wir müssen ein EKG schreiben. IX.
Léčení
Dáme vám injekci. Wir müssen Ihnen eine Spritze geben. Vyčistíme vám ránu. Wir müssen die Wunde säubern. Obvážeme vám ránu. Wir müssen die Wunde verbinden. Dáme vám (vakuovou) dlahu. Wir müssen Ihnen eine (Vakuum-)Schiene geben. Potřebujete do nemocnice. Sie müssen ins Krankenhaus. Uspíme vás. Wir werden Ihnen eine Vollnarkose geben. Je Vám už lépe? Geht es Ihned schon besser? Vypracováno s použitím: M. Horáček: Základní slovní zásoba ke kontaktu s pacientem v neodkladné péči v němčině
Příloha č.11 ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S J M K
Výjezdové stanoviště (razítko)
Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o. nám. 28. října 23, 602 00 Brno Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJEZDU Číslo akce
Datum
Číslo vozu Číslo vozu
I I
prim. sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min Při ošetření předání T+ ..... Min TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2 EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR Poloha pro transport Předán
První pomoc I žádná I laická I lékařská Spolupráce I PČR I HZS I MěP I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I I I I I I
zdrav. zařízení vlastní RLP vlastní RZP vlastní LZS DRNR, jiná na místě 2369/2010
vsedě v polosedě vleže stabilizovaná jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I I I I I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S J M K
1. KOPIE Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o.
Výjezdové stanoviště (razítko)
nám. 28. října 23, 602 00 Brno Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJEZDU Číslo akce
Datum
Číslo vozu Číslo vozu
I I
prim. sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min Při ošetření předání T+ ..... Min TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2 EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR Poloha pro transport Předán
První pomoc I žádná I laická I lékařská Spolupráce I PČR I HZS I MěP I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I I I I I I
zdrav. zařízení vlastní RLP vlastní RZP vlastní LZS DRNR, jiná na místě 2369/2010
vsedě v polosedě vleže stabilizovaná jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I I I I I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
ZDE ODTRHNĚTE
Z Z S J M K
2. KOPIE Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje, p. o.
Výjezdové stanoviště (razítko)
nám. 28. října 23, 602 00 Brno Tel.: 155
IČP 72 901 014
Fax: 545 113 156
Z Á Z N A M O VÝJ EZ DU Číslo akce
Datum
Číslo vozu Číslo vozu
I I
prim. sek.
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Lékař/ka
Sestra-záchranář
Řidič-záchranář
Jméno pacienta/ky
Rodné číslo
Pojišťovna
Bydliště
Místo zásahu
Nejbližší příbuzní / tel. kontakt
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Čas hlášení
Čas výjezdu
Čas dojezdu
Čas odjezdu z místa Čas předání
Volní k akci
Konec akce
Anamnéza
Začátek T+ ..... Min Při ošetření předání T+ ..... Min TK
P
Objektivní nález
SpO2
EtCO2 EKG
přenos:
I
USA
I
FNB
Terapie
glyk.
T
NACA Pracovní diagnóza
0
1
2
3
4
5
6
7
GCS
APGAR Poloha pro transport Předán
První pomoc I žádná I laická I lékařská Spolupráce I PČR I HZS I MěP I jiná
Předávající 1
Předávající 2
I I I I I I
zdrav. zařízení vlastní RLP vlastní RZP vlastní LZS DRNR, jiná na místě 2369/2010
vsedě v polosedě vleže stabilizovaná jiná
Kilometry / letové minuty
I/10
I I I I I
Cílové ZZ
podpis + razítko
SEVT 93 012 6
Avizování úrazu – MIST
DF
SEZNAM DIAGNÓZ A 41.9 septický šok A 39.0 meningokoková meningitidis B 34.9 virosa, NS E 10.0 DM-hyper-hypoglykemické koma E 16.2 hypoglykemie, NS E 34.9 jiné endokrinopatie E 86 dehydratace F 03 demence F 10.0 opilost (akutní intoxikace) F 19.1 toxikománie F 29 psychóza, NS F 43.0 akutní stresová reakce F 45.3 psychogenní hyperventilace F 48.9 neurotická porucha G 40.9 epilepsie, NS I 10 hypertenzní nemoc I 11.0 hypertenzní nemoc se srdečním selháním I 20.8 stenokardie I 20.9 angina pectoris I 21.9 akutní infarkt myokardu I 25.9 ICHS I 26.9 plicní embolie, NS I 45.9 porucha vedení vzruchu I 46.0 srdeční zástava s úspěšnou KPR I 46.1 náhlá srdeční smrt I 48 fibrilace síní I 49.9 srdeční arytmie I 50.9 srdeční selhání I 64 CMP I 95.9 hypotenze, NS J 04.0 laryngitis J 06.9 akutní zánět HCD J 05.1 epiglottitis, NS J 18.9 pneumonie, NS J 44.1 CHOPN s akutní exacerbací, NS J 45.9 astma bronchiale, NS J 96.9 respirační selhání, NS K 30 dyspersie NACA 0 1 2 3 4 5 6 7
K 85 K 92.2 M 54.9 N 23 N 30.9 N 94.9 O 15.9 O 20.9 O 80.9 R 04.0 R 06.0 R 07.4 R 10.0 R 11 R 33 R 40.2 R 42 R 52.9 R 53 R 55 R 56.0 R 56.8 R 57.9 R 69 R 98 R 99 S 02.9 S 05.9 S 06.0 S 06.9 S 09.9 S 14.1 S 19.9 S 27.0 S 29.9 S 39.9 S 49.9 S 59.9 S 69.9
S 79.9 S 89.9 S 99.9 T 01.9 T 02.9 T 05.9 T 06.8 T 08 T 14.9 T 17.9
akutní pankreatitis krvácení do GIT dorsalgie, NS ledvinová kolika cystitis, NS akutní gynekologická příhoda eklampsie, NS krvácení v čas. těhotenství spontánní porod, NS epistaxe dušnost bolest hrudi, NS akutní břicho nauzea, zvracení retence močová bezvědomí vertigo, NS bolest, NS nevolnost mdloba, synkopa febrilní křeče jiné a neurčené křeče šok, NS nemoc, NS smrt beze svědků smrt, neznámá příčina zlomenina kosti lebky poranění oka, NS otřes mozku nitrolební poranění jiné poranění hlavy jiná a neurčená poranění krční míchy poranění krku traumat. PNO poranění hrudníku poranění břicha a pánve poranění ramene a paže poranění předloktí poranění zápěstí a ruky
T 30.0 T 35.7 T 42.4 T 42.6 T 59.9 T 62.0 T 65.9 T 67.9 T 68 T 71 T 75.1 T 75.4 T 78.4 V 09.9 V 19.9 V 29.9 V 49.9 V 59.9 V 69.9 V 79.9 V 81.9 V 94.9 V 97.8 W 19.9 W 84.9 X 84 Y 09 Z 01,9
poranění kyčle a stehna poranění bérce poranění kotníku a nohy mnohočetné rány mnohočetné zlomeniny traumatická amputace mnohočetná poranění/polytrauma zlomenina páteře jiné poranění cizí těleso v dýchacím ústrojí, lokalizace NS popálení/poleptání, NS omrzliny, NS otrava benzodiazepiny intoxikace, sedativy/hypnotiky intoxikace plynem/dýmem toxický účinek požitých hub otrava, NS účinky horka a světla, NS podchlazení (za)dušení (strangulací-škrcením-rdoušením) tonutí, utonutí úraz elektrickým proudem alergická reakce chodec zraněný při DN cyklista zraněný při DN motocyklista zraněný při DN nehoda osobního automobilu nehoda nákladního automobilu nehoda kamionu nehoda autobusu železniční nehoda, NS nehoda při vodní dopravě nehoda při vzdušné dopravě pád, NS aspirace/udušení sebepoškození, NS napadení vyšetření osob bez obtíží
Lund Browderova tabulka popálené plochy (%) žádné lehké střední vysoká potencionální ohrožení života ohrožení života KPR smrt
Glasgow Coma Scale otevření očí 4 3 2 1
spontánní na výzvu na bolest nereaguje
slovní odpověď
5 4 3 2 1
plný kontakt dezorientovaná řeč nepřiléhavá slova vydává zvuk žádná
motorická odpověď
6 5 4 3 2 1
na slovní výzvu cílený pohyb obranná úhybná (flexní) reakce necílená flexní reakce extenzní reakce nereaguje
Pediatrické Glasgow Coma Scale otevření očí 4 spontánní 3 na křik 2 na bolest 1 neotvírá Apgar Score srdeční frekvence
na podráždění
Oblast hlava krk přední strana trupu zadní strana trupu pravá hýždě levá hýždě genitálie pravé nadloktí levé nadloktí pravé předloktí levé předloktí pravá ruka levá ruka pravé stehno levé stehno pravý bérec levý bérec pravá noha levá noha Celkem
slovní odpověď
5 4 3 2 1
0 až 1 rok 19 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 5,5 5,5 5 5 3,5 3,5
směje se, křičí přiměřeně křičí nevhodný křik grunting žádná
0 nepřítomna 1 pod 100/min 2 nad 100/min
dýchání
0 apnoe 1 pomalé/nepravidelné 2 přiměřené/křičí
0 nereaguje 1 grimasuje 2 kýchaní/křik/kašel
barva kůže
0 cyanoza/bledost 1 akrální cyanoza 2 růžová
1 až 4 roky 17 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 6,5 6,5 5 5 3,5 3,5
5 až 9 let 13 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 8 8 5,5 5,5 3,5 3,5
10 až 14 let 11 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 8,5 8,5 6 6 3,5 3,5
motorická odpověď
svalový tonus
15 let 9 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 9 9 6,5 6,5 3,5 3,5
5 4 3 2 1
dospělý 7 2 13 13 2,5 2,5 1 4 4 3 3 2,5 2,5 9,5 9,5 7 7 3,5 3,5
vyhoví výzvě lokalizuje flexní extenzní žádná
0 chabý 1 částečná flexe končetin 2 aktivní pohyb
Příloha č.12
T RA N S PO RT B E R I C H T Transportdatum (TTMMJJ)
RD Einsatz Krankentr.
DA
Storno
Bez.Nr.
Dienstfahrt anderer Transportgrund
Verrechnungsnummer
NF/SS
TA bei Pat.
zum BO zum AO
Patient:
Europäische Krankenversicherungskarte. Die neben der e-Card befindlichen Felder sind nur bei nicht in Österreich versicherten Personen zu befüllen.
Name / Vorname / Titel
M Versicherungsnr.
Geburtsdatum (TTMMJJ)
W Adresse
Land
PLZ
Ort
Persönliche Kennnummer (6)
Kennnummer des Trägers (7)
Kennnummer der Karte (8)
Ablaufdatum (9)
Sozialversicherung: NÖ GKK
andere GKK
SV Bauern
BVA
SV Gerberbe
VEEB/ÖBB
andere Kostenträger
Hauptversicherte Person / Gesetzlicher Vertreter / Sonderverrechnung: M Versicherungsnr.
Name / Vorname / Titel
Geburtsdatum (TTMMJJ)
W Land
Adresse
PLZ
Ort
wie Patient
Transportdaten: Beginnzeit
Mannschaft: Übergabezeit
Endzeit
KM Anfang
KM Ende
1 Fahrer 2 Sanitäter 1
Abholort wie Patient
3 Sanitäter 2
Zielort wie Patient
Verdachtsdiagnose
NACA Transportbemerkung (KH Station/Abteilung)
Notarzt
Revers / Transportverweigerungserklärung: Ich bestätige, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter, bzw. Rettungssanitäter über meine Erkrankung bzw. meine Verletzung und sich daraus möglicherweise ergebenden Komplikationen und Gefahren in für mich verständlicher Form aufgeklärt wurde. Dennoch verweigere ich jedliche angeratene Untersuchung und Hilfeleistung Dennoch verweige ich folgenden angeratene Untersuchung und Hilfeleistungen: Dennoch verweigere ich den angeratenen Transport in ein Krankenhaus durch den Rettungsdienst des Österreichischen Roten Kreuzes. Ich bestätige, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter bzw. Rettungssanitäter aufgefordert wurde, beim Verschlechtern meines Zustandes, bei Auftreten von Schmerzen/Beschwerden sofort den Rettungsdienst zu verständigen oder unverzüglich einen Arzt oder ein Krankenhaus aufzusuchen. Als gesetzlicher Vertreter bestätige ich, dass ich vom unterzeichnenden Notarzt, Notfallsanitäter bzw. Rettungssanitäter aufgefordert wurde, beim Verschlechtern des Zustandes, bei Auftreten von Schmerzen/Beschwerden meines Kindes, Klienten,... sofort den Rettungsdienst zu verständigen oder unverzüglich einen Arzt oder ein Krankenhaus aufzusuchen. Ich nehme zur Kenntis, dass ich weder das Österreichische Rote Kreuz, Landesverband NÖ noch den Notarzt, den Notfallsanitäter bzw. den Rettungssanitäter in irgendeiner Form für auftretende Schäden haftbar machen kann, die sich aus den oben genannten Tatsachen ergeben mögen und übernehme für die Konsequenzen meines Handelns die volle Verantwortung.
Transportanweisung / Kostenübernahmeerklärung / Inkasso: Transportanweisung / Versicherungsdaten: Diese werden innerhalb von 4 Tagen beim Österreischischen Roten Kreuz nachgereicht, andernfalls gehen die Transportkosten zu meinen Lasten. Kostenübernahmeerklärung: Das Rotes Kreuz wird alles in seiner Macht stehende veranlassen, um eine Kostenübernahme bei ihrer Sozialversicherung zu erreichen. Wird die Kostenübernahme durch die Sozialversicherung verweigert, sieht sich das Rote Kreuz veranlasst, Ihnen die Transortkosten in Rechnung zu stellen. Inkassobetrag: € dankend erhalten.
Unterschriften / Bestätigung:
Unterschrift Patient bzw. des gesetzlichen Vertreters
Patient bzw. gesetzlicher Vertreter verweigert die Unterschrift Patient entfernt sich ohne Bekanntgabe seiner Daten/Generalien
Unterschrift des Notarztes bzw. des Sanitäters
Stempel / Bemerkungen / Übergebene Wertsachen
Unterschrift von Zeugen bzw. Exekutivbeamten (inkl. Dienstnr.) LRR Ing. Harry Oberlerchner 02-2011
VERSORGUNGSPROTOKOLL Anwesende Kräfte Rettungsdienst Arzt / Notarzt
First Responder Pflegedienst
Feuerwehr Exekutive
Sonstige
Patienten- / Lagebeurteilung Bewusstseinslage
Maßnahmen
vorgefundene Lage
Orientiert Getrübt / desorientiert Erregungszustand Ohne Bewusstsein sichere Todeszeichen
Gefahrenzone
gehend / stehend sitzend liegend
A1: 30 - 60 | A2: > 60
geht selbst / unterstützt Tragstuhl / Rollstuhl Krankentrage
Sonstige
Airway / Atemweg , Breathing / Atmung
AF
AF
SpO2
SpO2
R
Circulation / Kreislauf Starke Blutung Arrhythmie (drohender) Schockzustand HF Atem-Kreislaufstillstand Verbr. / Erfrierung / Verätz.
M
D
D
S
S
M
M
D
D
S
S
RR
Pupillenreaktion
BZ
BZ
°C
°C
Sonstiges
Sonstiges
L
eng mittel weit lichtstarr
2 2 2 2 2 2 2
3 3 3 3 3 3 3
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
T
E
T
E
E
T
E
T
E
T
E
T
T
andere
Atemwege freimachen/-halten 1 2 3 Sauerstoffgabe Absaugung Esmarchhandgriff L/min Verwendung Guedeltubus 1 2 3 Heimlichmanöver Rückatmung Beatmung (Maske-Beutel) Beatmung (Mund-Mund/Nase) Anzahl
1 2 3 Wundversorgung Monitoring / Überwachung 1 2 3 Blutstillung 12 Kanal EKG Infusion aufrecht halten / beenden Herzdruckmassage Abbindezeit Defibrillation 1 2 3
7 Schmerz Prellung UWunde/Verbr ΔÖdem // V.a. Fraktur / Luxation
Krampfgeschehen Sprachstörung
E
Maßnahmen Kreislauf
Halbseiten zeichen
L
Disability / Neurologie
R
1 1 1 1 1 1 1
Legende:
RR
%
M
EE T T
Maßnahmen Atmung
L
Halbseiten zeichen
HF
Grad 1 | Grad 2 | Grad 3 %
1 2 3 Helmabnahme
sonstige
unauffällig Atembeschw. / Zyanose Atemswegverlegung Abnorme Atemgeräusche Asym.Brustkorbbewegung keine (normale) Atmung Hyperventilation
%
Lagerung / Transport zum Rettungsmittel
CO-Alarm (ppm)
Schockanzahl
R
Sonstige
Rettungs-und Immobilisationsmaßnahmen 1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
Rautekgriff Rettungstuch Schaufeltrage Spineboard
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
An- / Auskleiden Erbrechen Harn ausscheiden Stuhl ausscheiden nichtinvasive Flüssigkeitsgabe
1 1 1 1
2 2 2 2
3 3 3 3
HWS Schienung Extremitätenschienung Vakuummatratze Rettungskorsett
Hilfestellungen / erweiterte Maßnahmen
Schmerzbeurteilung kein | leicht | stark
1 1 1 1
2 2 2 2
3 Amputatsversorgung 3 Augenspülung 3 Entbindung 3 Sonstige
Notfallkompetenz (NKA / NKV)
Exposure / Erweiterte Untersuchung Allergien / Medikamente
durch Arzt angeordnet kein Arzt anwesend
Name/Dienstnr.
1 2 3 per. Venenzugang Anzahl i.v. Katheter
Punktionsversuche
1 2 3 Medikamentenapplikation
Patientengeschichte / Letzte KH-Aufenthalte / Ereignisse vor dem Geschehen
Art/Dosierung
Assistenzmaßnahmen
Verdachtsdiagnose
1 1 1 1 1
2 2 2 2 2
3 3 3 3 3
Ass. i.v. / i.o. / i.m. Zugang Ass. Infusion / Überwachung Ass. Medikamentenapplikation Ass. Harnkatheter Ass. Thoraxdrainage
1 1 1 1
2 2 2 2
3 Ass. Intubation 3 Ass. CPAP 3 Ass. Notkoniotomie 3 sonstige
Anmerkungen / Notfallgeschehen
Der Zustand des Patienten erforderte einen einfachen / qualifizierten Krankentransport ohne erweiterte Sanitätshilfemaßnahmen und verlief ohne besondere Vorkommnisse.
1 Fahrer
2 Sanitäter
3 Sanitäter
Unterschrift / Paraphe
Unterschrift / Paraphe
Sanitäter/ Paraphe Unterschrift LRR Ing. Harry Oberlerchner 02-2011
Žádost o příhraniční spolupráci pro ZZS Jmk p.o., Česká republika
Příloha č. 13 Žádost o součinnost při zajištění PNP a její potvrzení
Datum:
např. 31.3.2011
Pro výjezdové stanoviště:
Čas výzvy:
např. 18.20
XY
Typ posádky:
např. RZP
Město / obec v ČR:
např. Hnanice
Ulice: Číslo popisné:
Číslo orientační:
Poschodí
RD/jiné:
Doplňující informace k místě zásahu: např. cyklistická stezka z Hnanic směr Retzbach asi 1km před státní hranicí do Rakouska
Popis výzvy: úraz cyklisty, fraktura DK, pacient při vědomí Jméno postiženého ( případně pohlaví): např. Novák
Rok narození/věk:
např. 45let
Jméno volajícího:
např. Krátký
Telefonní kontakt:
např. 777777777
Navrhované místo překladu:
např. Hnanice ‐ náves Typ prostředku:
Zpracoval a zažádal o součinnost: Potvrzujeme součinnost
např. Nováková ANO
Čas potvrzení
např. 18.21
Jméno a příjmení potvrzujícího
např. Oberlerchner
Důvod nepotvrzení např. není k dispozici posádka k zajištění výjezdu
NE
Příloha č. 14 Návrh Směrnice pro expertní jednání o Rámcové smlouvě mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby (dále jen „Rámcová smlouva“)
I. Zdůvodnění účelnosti sjednání Rámcové smlouvy a předpokládaný dopad na státní rozpočet Jedním z cílů české zahraniční politiky je rozvoj všestranných a vzájemně výhodných vztahů se sousedními státy. Nástrojem napomáhajícím k dosažení tohoto cíle jsou mimo jiné dohody o přeshraniční spolupráci, jejichž sjednávání je významné také v oblasti zdravotnictví a ochrany veřejného zdraví.
Zajišťování zdravotnické záchranné služby (dále jen „ZZS“) patří k základním atributům zdravotnického systému každého státu. ZZS poskytuje odbornou přednemocniční neodkladnou péči (dále jen „přednemocniční neodkladná péče“) postiženým na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení. Síť ZZS musí být organizována tak, aby byla zabezpečena dostupnost přednemocniční neodkladné péče a její poskytnutí do určitého časového limitu od přijetí tísňové výzvy. V České republice je tato lhůta stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, na 15 minut. Právě časová dostupnost poskytnutí přednemocniční neodkladné péče v příhraničních oblastech je jedním z hlavních důvodů pro navázání užší spolupráce mezi ZZS sousedních států. V České republice je ZZS zajišťována prostřednictvím výjezdových skupin ZZS poskytujících přednemocniční neodkladnou péči. Mezi výjezdové skupiny ZZS patří též skupiny letecké záchranné služby (dále jen „LZS“). Na činnosti LZS pro poskytování přednemocniční neodkladné péče se vedle soukromých provozovatelů podílí svými letadly také Policie ČR (v Praze a Středočeském kraji) a Armáda ČR (v Plzeňském a Karlovarském kraji). Základní právní úprava ZZS je obsažena v § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví odpovědnost kraje za zřízení, organizaci
stav k 9. únoru 2011
1
a zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, a s účinností od 12. února 2008 též odpovědnost státu, resp. Ministerstva zdravotnictví za smluvní zajištění a úhradu provozu letadel určených pro výkon LZS. Činnosti krajů uvedené v tomto ustanovení patří do samostatné působnosti krajů. V souladu se zmocněním daným výše uvedeným ustanovením vydalo Ministerstvo zdravotnictví vyhlášku č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, která upravuje základní úkoly a organizační uspořádání zařízení a pracovišť ZZS včetně LZS a základní spojový řád pro zajištění spojení v rámci ZZS a též s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Zákonem č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byla ZZS začleněna do integrovaného záchranného systému a stala se tak vedle Hasičského záchranného sboru ČR a Policie ČR jednou ze základních složek integrovaného záchranného systému, v jehož rámci se podílí na přípravě řešení mimořádných událostí a provádění záchranných a likvidačních prací.
Z výše uvedeného je zřejmé, že pravomoc zřizovat a organizovat ZZS a povinnost zajišťovat její činnosti mají ve svém územním obvodu kraje, a to v rámci své samostatné působnosti. V souladu s § 28 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, mohou kraje spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a uzavírat s nimi smlouvy o vzájemné spolupráci. Obsahem této spolupráce pak mohou být jen činnosti, které patří do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá.
V rámci připravované nové legislativy upravující oblast poskytování zdravotních služeb (zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, zákon o specifických zdravotních službách) je počítáno také s koncepční právní úpravou oblasti ZZS, kterou bude představovat zákon o zdravotnické záchranné službě. Tato nová právní úprava má za cíl stanovit podmínky poskytování ZZS, upravit práva a povinnosti poskytovatele ZZS, povinnosti poskytovatelů lůžkové zdravotní péče k zajištění návaznosti jimi poskytovaných služeb na ZZS, zvláštní práva a povinnosti zdravotnických pracovníků poskytovatele ZZS, podmínky pro zajištění připravenosti poskytovatele ZZS na řešení krizových situací a s tím související výkon veřejné správy. Bude zachován stávající stav, kdy je poskytovatel ZZS zřizován krajem jako příspěvková organizace kraje. Činnosti kraje v oblasti ZZS budou i nadále patřit do samostatné působnosti kraje. Připravovaná právní úprava nepřinese žádné zásadní dopady na připravovanou Rámcovou smlouvu. Terminologické změny základních pojmů užívaných v oblasti ZZS, kterou budou dotčeny novou právní úpravou, budou již v textu Rámcové smlouvy reflektovány. stav k 9. únoru 2011
2
V zájmu efektivního zajištění poskytování přednemocniční neodkladné péče v příhraničním území se již několik let diskutuje o možnosti prohloubení vzájemné přeshraniční spolupráce ZZS se sousedními státy. Nejintenzivnější je tato debata se Spolkovou republikou Německo, kde otázka přeshraniční spolupráce ZZS byla již předmětem diskuse při přípravě Smlouvy mezi ČR a SRN o vzájemné pomoci při katastrofách a velkých haváriích (č. 10/2003 Sb. m. s.), ale pro svoji komplexnost a složitost nakonec není v citované smlouvě, nad rámec pomoci při mimořádných událostech, řešena. Na potřebě samostatné mezinárodněsmluvní úpravy přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS mezi oběma státy se na vrcholné úrovni shodli tehdejší ministři zdravotnictví ČR Tomáš Julínek a SRN Ulla Schmidt v dubnu 2008. Připravovaná Rámcová smlouva by proto měla vymezit základní právní rámec pro přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS mezi oběma státy a umožnit krajům a jejich územním partnerům v sousedním státě tuto spolupráci realizovat.
Z finančního hlediska předpokládá realizace Rámcové smlouvy souběh několika zdrojů, tj. veřejného zdravotního pojištění, státního rozpočtu (úhrada provozu letadel určených pro výkon LZS) a rozpočtů krajů. Ve vztahu ke státnímu rozpočtu se nepředpokládá navýšení finančních prostředků oproti současnému stavu. Rovněž není předpokládáno vyšší čerpání finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění oproti současnosti. Na základě ustanovení § 28 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů hrazená zdravotní péče zahrnuje zdravotní výkony provedené v rámci ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče. Náklady nehrazené z veřejného zdravotního pojištění hradí ze svého rozpočtu zřizovatel ZZS. Náklady na zajištění provozu vrtulníků pro LZS, jež je nedílnou složkou ZZS, hradí stát prostřednictvím smluv uzavřených Ministerstvem zdravotnictví s provozovateli vrtulníků pro LZS. Zdravotní výkony LZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče jsou opět hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Při úhradě poskytnuté přeshraniční zdravotní péče se bude postupovat v souladu s komunitárním právem, tj. zejména Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/04 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, Nařízením EP a Rady (ES) č. 987/09, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/04, Nařízením Rady (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci stav k 9. únoru 2011
3
Společenství, ve znění pozdějších předpisů a Nařízením Rady (EHS) č. 574/72, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 1408/71, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „koordinační nařízení ES“).
II. Návrh zásad smluvní úpravy
1) Předmět smluvní úpravy
Předmětem smluvní úpravy je vymezení základního právního rámce pro přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo (smluvní strany) v oblasti ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče s cílem zajistit nepřetržitou dostupnost této péče v příhraničních oblastech a vytvořit nezbytné právní předpoklady pro přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS na úrovni odpovědných subjektů, tj. v České republice krajů. Na základě Rámcové smlouvy budou moci kraje, které jsou odpovědné za zřízení, organizaci a zajištění činnosti ZZS ve svém územním obvodu, uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční spolupráci přímo se svými územními partnery odpovědnými za zajištění poskytování přednemocniční neodkladné péče v příslušném regionu (tzv. oprávněné subjekty). Předmětem těchto samostatných ujednání bude konkretizace pravidel přeshraniční spolupráce na daném území.
2) Základní použité pojmy Tato část bude v zájmu jednotného výkladu Rámcové smlouvy a navazujících ujednání o přeshraniční spolupráci definovat základní pojmy užívané v souvislosti se zdravotnickou záchrannou službou.
Půjde zejména o následující pojmy: -
zdravotnická záchranná služba (ZZS)
-
přednemocniční neodkladná péče (PNP)
-
provozovatel ZZS
-
zdravotnický transport
-
výjezdová skupina ZZS
-
činnost výjezdové skupiny ZZS
-
zdravotnické operační středisko
stav k 9. únoru 2011
4
-
tísňová výzva Česká delegace bude při jednání postupovat tak, aby definice společných pojmů svým
věcným obsahem odpovídaly českému právnímu řádu. V této souvislosti podotýkáme, že definice budou současně reflektovat terminologii připravovaného zákona o zdravotnické záchranné službě. Jako základ pro expertní jednání proto budou využity mezinárodní definice pojmů dle doporučení Regionální kanceláře WHO pro Evropu1.
Pro přehlednost jsou níže uvedeny definice základních pojmů dle platné právní úpravy v České republice. Zdravotnickou záchrannou službou (ZZS) se rozumí zdravotnická zařízení zajišťující poskytování odborné přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína v rozsahu § 1 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Přednemocniční neodkladnou péčí (PNP) se v souladu s § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a § 1 odst. 2 vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí péče o postižené na místě vzniku jejich úrazu nebo náhlého onemocnění a během jejich dopravy k dalšímu odbornému ošetření a při jejich předání do zdravotnického zařízení poskytovaná při stavech, které -
bezprostředně ohrožují život postiženého,
-
mohou vést prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti,
-
způsobí bez rychlého poskytnutí odborné první pomoci trvalé chorobné změny,
-
působí náhlé utrpení a náhlou bolest,
-
působí změny chování a jednání postiženého, ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.
Provozovatelem ZZS se rozumí provozovatel nestátního zdravotnického zařízení – zdravotnické záchranné služby - dle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zajišťující poskytování přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína dle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění
1
Společná publikaci WHO a DG for Health & Consumers EK: Emergency Medical Services Systems in the European Union, Report of an assessment project co-oordinated by the World Health Organization 2009 (http://www.euro.who.int/emergservices) stav k 9. únoru 2011
5
pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, prostřednictvím výjezdové skupiny ZZS.
Zdravotnickým transportem se rozumí doprava nemocných, raněných a rodiček v podmínkách přednemocniční neodkladné péče dle vyhlášky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
Výjezdovou skupinou ZZS se rozumí skupina zdravotnických pracovníků splňujících profesní kvalifikaci pro poskytování přednemocniční neodkladné péče v oboru urgentní medicína dle směrnice Rady a EP č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací. V České republice je tato směrnice transponována zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Činností výjezdové skupiny ZZS se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí poskytování přednemocniční neodkladné péče zejména při vyšetření pacienta za účelem stanovení diagnózy, provádění neodkladných výkonů k záchraně života a zdraví na místě události, které směřují k obnovení nebo stabilizaci životních funkcí pacienta, soustavné odborné zdravotní péči a nepřetržitém sledování ukazatelů základních životních funkcí pacienta, soustavné zdravotní péči během převozu pacienta k cílovému poskytovateli lůžkového zdravotnického zařízení. Zdravotnickým operačním střediskem se v souladu s vyhláškou č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí součást územního střediska zdravotnické záchranné služby, která nepřetržitě a bezprostředně řídí činnost výjezdových skupin ZZS a integruje činnost všech článků přednemocniční neodkladné péče v určené spádové oblasti v nepřetržitém provozu. Činnost zdravotnického operačního střediska zajišťují zdravotničtí pracovníci.
Tísňovou výzvou se rozumí vyhodnocené tísňové volání, které přijímá poskytovatel ZZS prostřednictvím zdravotnického operačního střediska na národním čísle tísňového volání stav k 9. únoru 2011
6
(v České republice se jedná o číslo 155) nebo výzva předaná operačním střediskem jiné složky integrovaného záchranného systému. Podmínky pro využití jednotného evropského čísla tísňového volání 112 tím nejsou dotčeny.
3) Působnost
Rozsah přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy bude omezen na poskytování přednemocniční neodkladné péče, jejíž součástí je i související převoz nemocných, raněných a rodiček, ve smyslu definice uvedené v bodě 2), a to na základě tísňové výzvy. Toto vymezení rozsahu přeshraniční spolupráce odpovídá hlavní náplni ZZS stanovené v § 1 vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro toto omezení rozsahu přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy je především jeho přímá vazba na úhradu tohoto druhu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění, resp. pokrytí koordinačními nařízeními ES. V této části budou taxativně vymezeny příhraniční oblasti obou smluvních stran, na které se bude Rámcová smlouva vztahovat. V České republice to bude kraj Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský. Na německé straně pak Svobodný stát Sasko a Svobodný stát Bavorsko. Ve vztahu k osobní působnosti je třeba konstatovat, že dle českého právního řádu musí ZZS poskytnout odbornou zdravotnickou první pomoc, jež má charakter neodkladné zdravotní péče, všem osobám, které ji potřebují. Rámcová smlouva by se tedy měla vztahovat na osoby, jejichž zdravotní stav bude vyžadovat zásah ZZS v příslušné příhraniční oblasti.
Rámcová smlouva nebude mít dopad na úpravu přeshraniční spolupráce smluvních stran při katastrofách a velkých haváriích, která je upravena samostatnou smlouvou v gesci Ministerstva vnitra2.
4) Základní principy přeshraniční spolupráce
Předpokladem přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS dle Rámcové smlouvy v konkrétní příhraniční oblasti bude úprava a konkretizace pravidel této spolupráce mezi tzv. oprávněnými 2
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2003 Sb. m. s..
stav k 9. únoru 2011
7
subjekty, které budou v Rámcové smlouvě taxativně vymezeny. Za tímto účelem budou oprávněné subjekty zmocněny uzavírat samostatná ujednání o přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS.
Přeshraniční
spolupráce
v oblasti
ZZS
dle
Rámcové
smlouvy
bude
probíhat
prostřednictvím výjezdových skupin ZZS, včetně skupin LZS. Přeshraniční spolupráce bude realizována na základě tísňové výzvy na linku tísňového volání a její koordinaci budou zajišťovat příslušná zdravotnická operační střediska obou stran, která vyhodnotí potřebu přeshraničního zásahu. V České republice budou koordinaci přeshraniční spolupráce zajišťovat územní zdravotnická operační střediska zřizovaná na úrovni krajů. Přeshraniční spolupráce bude vždy probíhat na základě žádosti jedné strany o spolupráci a akceptace této žádosti druhou stranou. Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS bude provedeno ošetření pacienta na místě události a po stabilizaci základních životních funkcí převoz pacienta do nejbližší spádové nemocnice nebo na specializované pracoviště. Pokud to zdravotní stav pacienta dovolí, bude prioritně zvolen převoz na území domovského státu v případě občanů či osob s trvalým či přechodným pobytem na území dané smluvní strany. V ostatních případech bude zvolen převoz na území státu (smluvní strany), kde k ohrožení zdraví došlo. Konkretizace pravidel a zásad upravujících tuto oblast bude předmětem úpravy v jednotlivých ujednáních o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty, tj. v ČR na úrovni krajů. Při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS se zdravotničtí pracovníci těchto výjezdových skupin ZZS budou řídit vlastními vnitrostátními předpisy a doporučenými postupy pro poskytování zdravotní péče. Tzn., že zdravotničtí pracovníci výjezdové skupiny české ZZS budou při přeshraničním výkonu činností výjezdové skupiny ZZS na území Spolkové republiky Německo postupovat v souladu s českými medicínskými postupy, a obráceně.
5) Ujednání o přeshraniční spolupráci mezi oprávněnými subjekty
Nezbytným předpokladem pro praktické naplnění Rámcové smlouvy, tj. pro realizaci přeshraniční spolupráce v oblasti ZZS, bude dohoda o této spolupráci mezi oprávněnými subjekty, která bude mít podobu samostatného ujednání o přeshraniční spolupráci.
stav k 9. únoru 2011
8
S ohledem na rozdílné územní uspořádání České republiky a Spolkové republiky Německo je proto nezbytné, aby český kraj měl na německé straně adekvátního partnera odpovědného za zajištění ZZS v příslušném příhraničním území (tj. na území Svobodného státu Sasko a Svobodného státu Bavorsko), se kterým může přeshraniční spolupráci v oblasti ZZS realizovat.
Oprávněné subjekty na obou smluvních stranách, které budou zmocněny k uzavírání samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci, budou v Rámcové smlouvě taxativně uvedeny. Za Českou republiku to bude kraj Liberecký, kraj Ústecký, kraj Karlovarský, kraj Plzeňský a kraj Jihočeský. Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá, že partnerem českých krajů pro uzavírání samostatných ujednání o přeshraniční spolupráci budou příslušná ministerstva vnitra spolkových zemí Sasko a Bavorsko, která mají odpovědnost za zajištění ZZS na daném území.
Ujednání o přeshraniční spolupráci budou obsahovat konkretizaci pravidel a podmínek přeshraniční spolupráce v následujících oblastech: a) stanovení organizace a podmínek při poskytování přednemocniční neodkladné péče, b) stanovení podmínek pro nasazení výjezdové skupiny ZZS na území druhé smluvní strany, c) stanovení podmínek pro přepravu pacientů a jejich předání do péče cílového zdravotnického zařízení za dodržení kontinuity poskytované přednemocniční neodkladné péče bez zbytečných zejména odborných a časových ztrát, d) stanovení organizace a postupů pro umístění pacientů do zdravotnických zařízení v závislosti na jejich aktuálním zdravotním stavu a na místě zásahu, se zohledněním specifické triage pro směrování k nemocniční neodkladné péči, e) stanovení kritérií pro hodnocení a kontrolu kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče prostřednictvím ZZS, f)
stanovení pravidel pro úhradu nákladů ZZS při poskytování přednemocniční neodkladné péče, která není hrazena smluvními stranami nebo z veřejného zdravotního pojištění,
g) stanovení prostředků a podmínek pro vzájemnou komunikaci zdravotnických operačních středisek. 6) Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS
stav k 9. únoru 2011
9
V této části bude stanoveno, že zdravotničtí pracovníci oprávnění vykonávat činnosti výjezdové skupiny ZZS dle vnitrostátních právních předpisů jedné smluvní strany budou pro účely Rámcové smlouvy považováni za způsobilé k přechodnému výkonu těchto činností při přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany. Tzn. že nebudou potřebovat povolení k výkonu povolání a budou osvobozeni od povinného členství v profesních sdruženích a komorách druhé smluvní strany. Vychází se z předpokladu, že obě smluvní strany aplikují směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 36/2005 o uznávání odborných kvalifikací, která stanovuje pravidla pro uznávání odborné kvalifikace pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkonu na území členského státu, který je odlišný od státu, kde dotyčná osoba nabyla svou odbornou kvalifikaci. Zdravotničtí pracovníci vykonávající činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy budou mít při přeshraničním nasazení na území druhé smluvní strany stejné právní postavení jako zdravotničtí pracovníci vykonávající tyto činnosti této druhé smluvní strany. Při samotném výkonu činností ZZS při přeshraničním nasazení se však budou řídit právními předpisy a doporučenými postupy pro poskytování zdravotní péče svého domovského státu. V případě úmrtí pacienta zasahující výjezdová skupina ZZS konstatuje smrt pacienta a na místo přivolá domovskou ZZS, která zajistí ohledání v souladu s pravidly daného státu.
Vedoucí výjezdové skupiny ZZS bude oprávněn rozhodnout o neprovedení zásahu v místě události v případě, kdy by při provedení zásahu byly bezprostředně ohroženy životy nebo zdraví členů výjezdové skupiny ZZS, nebo by měl být zásah prováděn za podmínek, pro jejichž zvládnutí nebyli členové výjezdové skupiny ZZS vycvičeni, vyškoleni nebo vybaveni vhodnými technickými či osobními ochrannými prostředky a povaha zásahu toto vyžaduje. O neprovedení zásahu bude povinen neprodleně informovat příslušné vysílající zdravotnické operační středisko, včetně uvedení důvodů.
7) Přechod státních hranic Přechod státních hranic členy výjezdové skupiny ZZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy a jejich pobyt na území druhého státu při tomto nasazení se bude řídit Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) a Směrnicí č. 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se stav k 9. únoru 2011
10
pohybovat a pobývat na území členských států, resp. zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
Ze sondážních jednání s německou stranou vyplývá snaha zachovat v případě dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích pro členy výjezdové skupiny ZZS při realizaci Rámcové smlouvy možnost překračovat státní hranice na jakémkoliv vhodném místě a omezit formality spojené s hraniční kontrolou na nezbytné minimum. Na základě konzultace s Ministerstvem vnitra ČR lze uvést, že v případě dočasného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích mohou smluvní strany Rámcové smlouvy v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy zohlednit zvláštní postavení ZZS a zachraňovaných osob. V České republice má plnou pravomoc rozhodnout o režimu případného znovuzavedení kontrol na vnitřních hranicích vláda ČR, která by mohla v příslušném nařízení vlády zajistit zohlednění výjimek pro ZZS. Německá strana dále navrhuje při realizaci Rámcové smlouvy osvobodit členy výjezdové skupiny ZZS a pacienty od povinnosti mít při sobě při překračování státních hranic cestovní doklad. Důvodem je především hladký průběh přeshraničního zásahu ZZS a eventuální převoz pacienta na území druhé smluvní strany v případě, že pacient nebo člen výjezdové skupiny ZZS nebude mít u sebe cestovní doklad. Z konzultace s Ministerstvem vnitra ČR vyplývá doporučení tuto oblast v Rámcové smlouvě explicitně neupravovat. Důvodem je zejména snaha nezavádět touto mezinárodní smlouvou prezidentské kategorie další právní režim nad rámec již existující právní úpravy. Otázky prokázání totožnosti jsou řešeny ve výše uvedených právních předpisech jak na komunitární, tak na národní úrovni. Zákon o pobytu cizinců v § 103 písm. d) ukládá cizincům povinnost prokázat na požádání policie svou totožnost a v § 103 písm. n) pobývat na území ČR s platným cestovním dokladem. Z těchto ustanovení však nelze vyvozovat, že osoba musí mít cestovní doklad neustále při sobě. Směrnice č. 2004/38/ES ve svém článku 5, odst. 4 pak pro případ kontroly stanoví, že „nemá-li občan Unie nebo rodinný příslušník, který není státním příslušníkem žádného členského státu, potřebné cestovní doklady, případně nezbytná víza, poskytne mu dotyčný stát před jeho vrácením veškeré vhodné možnosti, aby potřebné doklady v přiměřené lhůtě získal nebo mu byly dodány, nebo aby doložil či jinak prokázal, že se na něj vztahuje právo volného pohybu a pobytu“.
stav k 9. únoru 2011
11
8) Zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS Tato část bude upravovat zvláštní postavení vozidel ZZS a letadel LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy ve vztahu k pravidlům silničního a letového provozu. Vozidla ZZS a letadla LZS jedné smluvní strany budou při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy ve stejném právním postavení jako tato vozidla a letadla státu, na jehož území k zásahu dochází. U vozidel ZZS používaných při výkonu činnosti výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy se při přeshraničním nasazení nebude vyžadovat povolení pro mezinárodní silniční přepravu a mezinárodní automobilová pojišťovací karta a budou osvobozena od silničních a dálničních poplatků.
Rovněž bude upraveno, že vozidla ZZS budou při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy oprávněna používat na území druhého smluvního státu vlastní výstražná zvuková a světelná zařízení. Vlastní zvláštní výstražná světelná zařízení doplněná zvláštním výstražným světlem budou vozidla ZZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy oprávněna na území druhé smluvní strany používat za podmínky, že tato zvláštní výstražná světelná zařízení odpovídají požadavkům mezinárodního předpisu EHK/OSN 65 a jejich umístění bude zajišťovat viditelnost takového zařízení z jakéhokoliv místa okolo vozidla ve vzdálenosti 20 m.
9) Vybavení vozidel ZZS a letadel LZS V této části bude upraven zvláštní režim pro vývoz a dovoz hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci, které budou součástí vybavení vozidla ZZS a letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy s odkazem na příslušné vnitrostátní právní předpisy smluvních stran.
Ve vztahu k vývozu a dovozu hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci, které budou součástí vybavení vozidla ZZS stav k 9. únoru 2011
12
a letadla LZS při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, bude uplatněn zjednodušený přeshraničních styk v souladu s § 20 odst. 2 písm. a) a § 21 odst. 2 písm. a) zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tj. nebude vyžadováno povolení příslušné národní instituce.
Vývoz a dovoz těchto hromadně vyráběných léčivých přípravků obsahujících návykové látky nebo přípravky obsahující efedrin nebo pseudoefedrin vyvážené/dovážené lékařem za účelem poskytnutí první pomoci při přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, se nebude považovat za dovoz a vývoz ve smyslu mezinárodních úmluv týkajících se omamných a psychotropních látek. Tyto léčivé přípravky bude přípustné dovážet/vyvážet pouze v množství odpovídajícím předpokládaným potřebám pro výkon přednemocniční neodkladné péče.
10) Používání letadel LZS Letadel LZS bude pro přeshraniční nasazení k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy využito pouze pro poskytnutí tzv. Helicopter Emergency Medical Service (HEMS) ve smyslu JAR-OPS 33.
Současně bude upravena možnost pro letadla LZS jedné smluvní strany při nasazení k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy přelétat území druhé smluvní strany a přistávat a startovat i z jiných míst než z povolených letišť a ploch určených k přistávání a vzletům. Tímto povolením však nebude nahrazen souhlas majitele pozemku nebo jiných oprávněných osob, který je potřebný podle příslušných vnitrostátních právních předpisů. Souhlas majitele dotčených pozemků bude zajišťovat subjekt, který si dotčený let vyžádal a na jehož pokyn bude letadlo LZS v daném místě přistávat. Konkretizace pravidel této formy spolupráce bude předmětem jednání s německou stranou. Dále bude uvedeno, že vzlet letadla LZS pro přeshraniční nasazení k výkonu činností výjezdové skupiny ZZS podle Rámcové smlouvy bude třeba předem oznámit příslušným střediskům řízení letového provozu obou smluvních stran s uvedením základních údajů, na kterých se smluvní strany dohodnou (zejména druh letadla, stát registrace letadla, registrační
3
Lety HEMS ve smyslu JAR-OPS 3 jsou záchranné lety ZZS do terénu nebo k transportu pacienta mezi zdravotnickými zařízeními. Hlavním požadavkem je bezprostřední neodkladné provedení takového záchranného letu, bez něhož by jinak došlo k ohrožení života postiženého pacienta nebo k závažné poruše jeho zdraví.
stav k 9. únoru 2011
13
značka letadla, údaje o posádce a cestujících, nákladu, trase, předpokládaném místě a času přistání a odletu).
11) Zdravotnická dokumentace V této části bude sjednáno, že smluvní strany zhotoví jednotný dvoujazyčný (v jazycích smluvních stran) formulář pro účely záznamu o výjezdu ZZS k přeshraničním nasazení podle Rámcové smlouvy, který bude splňovat minimálně požadavky stanovené vyhláškou č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů. K jednání o zhotovení tohoto formuláře budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví obou smluvních stran.
Smluvní strany rovněž zajistí statistické sledování a vyhodnocování přeshraničního nasazení výjezdových skupin ZZS dle Rámcové smlouvy. 12) Ochrana osobních údajů Výkon činností výjezdových skupin ZZS podle Rámcové smlouvy bude prováděn tak, aby byla
zajištěna
ochrana
osobních
údajů
dotčených
osob.
Postup
při
zpracovávání,
shromažďování a uchovávání osobních údajů při přeshraničním poskytování ZZS se řídí Směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/EC o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. V České republice je tato směrnice transponována zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 13) Úhrada nákladů Tato část bude upravovat postupy pro převzetí nákladů na zdravotní péči poskytnutou při realizaci Rámcové smlouvy.
Při převzetí nákladů na nezbytnou zdravotní péči poskytnutou při provádění Rámcové smlouvy se bude postupovat v souladu s pravidly danými koordinačními nařízeními ES. Do rozsahu nezbytné zdravotní péče spadá i přednemocniční neodkladná péče, která je předmětem úpravy Rámcové smlouvy.
stav k 9. únoru 2011
14
Pravidla úhrady zdravotní péče za nepojištěné osoby (resp. za osoby nespadající do působnosti koordinačních nařízení ES), kterým bude poskytnuta zdravotní péče na základě Rámcové smlouvy, by měla být upravena v ujednáních o přeshraniční spolupráci na úrovni oprávněných subjektů, které nesou odpovědnost za zajištění ZZS na svém území. Česká strana nebude souhlasit s úhradou nákladů za nepojištěné osoby k tíži smluvních stran Rámcové smlouvy.
Provoz letadel LZS při realizaci Rámcové smlouvy, tj. při poskytování HEMS, bude i nadále hradit stát prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví.
14) Odpovědnost a náhrada škody Dle českého právního řádu za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním zdravotní péče odpovídá poškozenému provozovatel zdravotnického zařízení, a to podle § 420 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v návaznosti na § 78 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. V případě škody způsobené v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče ZZS pak za tuto škodu odpovídá provozovatel ZZS. Zdravotnický pracovník – zaměstnanec, který škodu způsobil při výkonu svého povolání, nese odpovědnost jen vůči svému zaměstnavateli podle § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (v případě škody způsobené z nedbalosti je výše náhrady omezena na maximální částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku).
Náhrada škody způsobené v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče je kryta pojištěním odpovědnosti za škodu, které musí mít v souladu s § 39 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, sjednán každý provozovatel zdravotnického zařízení, včetně provozovatele ZZS.
Úprava odpovědnosti zaměstnavatele za škodu ve vztahu k zaměstnanci je obsažena v § 265 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění.
V případě způsobení a vzniku škody s mezinárodním prvkem se jedná o občanskoprávní mimosmluvní závazkový vztah s mezinárodním prvkem, na nějž se použije Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro stav k 9. únoru 2011
15
mimosmluvní závazkové vztahy (dále jen „Nařízení Řím II“). Dle článku 4 tohoto nařízení je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Mají-li však osoba, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a poškozený v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště ve stejné zemi, použije se právo této země. Odst. 3 článku 4 nařízení dále stanoví, že vyplývá-li ze všech okolností případu, že je civilní delikt zjevně úžeji spojen s jinou zemí, než je země uvedená v předchozích případech, použije se právo této jiné země. Úprava rozhodného práva v případě škody způsobené vadou výrobku je obsažena v článku 5 nařízení.
Rovněž je třeba vzít v úvahu právní úpravu závazkových vztahů z pracovních smluv s cizím prvkem, na něž se vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I). Podle článku 8 odst. 2 tohoto nařízení se individuální pracovní smlouva v případě, že rozhodné právo nebylo zvoleno stranami, řídí právem země, v níž, případně, z níž, zaměstnanec při plnění smlouvy obvykle vykonává svou práci. Odstavec 3 pak stanoví, že nelze-li rozhodné právo takto určit, řídí se smlouva právem země, v níž se nachází provozovna, která zaměstnance zaměstnala. Vyplývá-li z celkových okolností, že je smlouva úžeji spojena s jinou zemí, než je země uvedena v odst. 2 nebo 3, použije se, dle ustanovení článku 8 odst. 4., právo této jiné země.
Rámcovou smlouvou se nebude zavádět odlišná právní úprava oblasti odpovědnosti a náhrady škody a na právní vztahy vzniklé při provádění Rámcové smlouvy se bude aplikovat výše uvedená právní úprava. V textu Rámcové smlouvy se proto smluvní strany (tj. ČR a SRN) zaváží zabezpečit, že zdravotnická zařízení, resp. provozovatelé zdravotnických zařízení poskytujících zdravotní péči podle Rámcové smlouvy budou mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu, které se bude vztahovat též na případy škody způsobené na území druhé smluvní strany.
15) Společná komise
Smluvní strany sjednají vznik Společné komise, jejíž složení a způsob fungování bude konkretizován ve statutu. K jednání o statutu budou zmocněni zástupci ministerstev zdravotnictví obou smluvních stran. stav k 9. únoru 2011
16
Prostřednictvím Společné komise budou smluvní strany vzájemně konzultovat a spolupracovat s cílem řešit jakékoliv problémy či spory, které mohou vyvstat v souvislosti s výkladem a uplatňováním Rámcové smlouvy. Za českou stranu se předpokládá, že členy komise budou zejména zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR, příslušných krajů, zdravotních pojišťoven (Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a Svaz zdravotních pojišťoven ČR) a České společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrof J.E.Purkyně.
16) Závěrečná ustanovení V této části budou obsažena ustanovení odpovídající běžné mezinárodně smluvní praxi, tj. ustanovení o vstupu smluvní úpravy v platnost, možnost vypovězení Rámcové smlouvy apod.
III. Mandát a limity pro postup delegace expertů Česká delegace bude v rámci jednání postupovat v souladu s výše uvedenými zásadami. Při jednání bude kladen důraz na soulad Rámcové smlouvy s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
IV. Charakter Rámcové smlouvy
Vzhledem k tomu, že Rámcová smlouva bude upravovat věci, jejichž úprava je vyhrazena zákonu ve smyslu článku 49 písm. e) ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 395/2001 Sb., jde o dokument prezidentské kategorie. Před ratifikací prezidentem České republiky bude předložena k vyslovení souhlasu oběma komorám Parlamentu ČR.
V. Složení expertní delegace Česká delegace pro expertní jednání bude tvořena převážně zástupci Ministerstva zdravotnictví a v případě potřeby též Ministerstva vnitra, resp. Policie České republiky, Ministerstva dopravy, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí. stav k 9. únoru 2011
17
Příloha č. 15 Entwurf Richtlinie für Expertenverhandlungen über den Rahmenvertrag zwischen Tschechien und der Bundesrepublik Deutschland über grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich des Gesundheitsrettungsdienstes (nachstehend nur „Rahmenvertrag“)
I. Begründung der Zweckdienlichkeit des Abschlusses eines Rahmenvertrags und vorgesehene Auswirkungen auf das Staatsbudget Eines der Ziele der tschechischen Außenpolitik ist die Entwicklung von allseitigen und gegenseitig vorteilhaften Beziehungen mit den Nachbarstaaten. Ein der Erreichung dieses Ziels behilfliches Instrument sind unter anderem auch Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit, deren Vereinbarung ebenfalls im Bereich des Gesundheitswesens und des Schutzes der öffentlichen Gesundheit bedeutend ist. Die
Besorgung
des
Rettungsdienstes
(nachstehend
nur
„RD“)
gehört
zu
den
Grundattributen des Gesundheitssystems in jedem Staat. Der RD gewährt fachliche präklinische Notfallversorgung (nachstehend nur „präklinische Notfallversorgung“) den Betroffenen am Ort der Entstehung deren Unfalls oder der plötzlichen Erkrankung und während deren Transports zur weiteren fachärztlichen Behandlung und bei deren Übergabe in die Gesundheitseinrichtung. Das RD-Netz
muss
derartig
organisiert
sein,
damit
die
Erreichbarkeit
der
präklinischen
Notfallversorgung sowie deren Gewährung in einem bestimmten Zeitlimit von der Annahme des Notrufes gesichert wird. In Tschechien wird dieser Zeitraum in der Verordnung des Gesundheitsministeriums Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, für
15 Minuten festgelegt. Gerade die zeitliche Erreichbarkeit der präklinischen
Notfallversorgung ist in den grenznahen Gebieten einer der Hauptgründe zur Anknüpfung einer engeren Zusammenarbeit zwischen den Gesundheitsrettungsdiensten der Nachbarstaaten. In
Tschechien
wird
der
RD
mittels
RD-Einsatzgruppen
gewährt,
welche
die
präklinische Notfallversorgung leisten. Zu den RD-Einsatzgruppen gehören ebenfalls auch Flugrettungsgruppen (nachstehend nur „FR“). An der Tätigkeit der FR beteiligen sich zur Gewährung
der
stav k 9. únoru 2011
präklinischen
Notfallversorgung
1
neben
privaten
Betreibern
mit
ihren
Luftfahrzeugen auch die Polizei der Tschechischen Republik (in Prag und im Kreis Středočeský) sowie die tschechische Armee (im Kreis Karlovarský und Plzeňský). Die grundlegende gesetzliche Regelung für den RD ist im § 18b des Gesetzes Nr.
20/1966
Slg.,
über
Gesundheitsversorgung,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften,
enthalten, welcher die Verantwortlichkeit des Landkreises für die Errichtung, Organisation sowie Sicherstellung der Tätigkeit des RDs in seinem territorialen Umkreis festlegt, und mit Wirksamkeit ab 12. Februar 2008 ebenfalls die Verantwortlichkeit des Staates, bzw. des Gesundheitsministeriums für die vertragsmäßige Sicherstellung sowie die Bezahlung des Betriebs von für die Ausübung der Flugrettung bestimmten Maschinen. Die in dieser Bestimmung
aufgeführten
Tätigkeiten
der
Landkreise
gehören
in
den
selbständigen
Wirkungsbereich der Landkreise. Im Einklang mit der aus der vorstehenden Bestimmung folgenden Ermächtigung erließ das Gesundheitsministerium die Verordnung Nr. 434/1992 Slg.,
über
Gesundheitsrettungsdienst,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften,
welche
die
Grundaufgaben sowie die organisatorische Gliederung der RD-Einrichtungen und der Arbeitsstellen einschließlich der FR und einen grundlegenden Verbindungsplan für die Sicherstellung von Verbindungen im Rahmen des RDs auch mit anderen Bestandteilen des integrierten Rettungssystems regelt. Durch das Gesetz Nr. 239/2000 Slg., über das integrierte Rettungssystem und über die Änderung von einigen Gesetzen, im Wortlaut späterer Vorschriften, wurde der RD in das integrierte Rettungssystem eingegliedert und wurde somit neben der Rettungs-Feuerwehr der Tschechischen Republik und der Polizei der
Tschechischen
Republik
zu
einem
der
Grundbestandteile
des
integrierten
Rettungssystems, in Rahmen dessen er sich an der Vorbereitung des Umgangs mit außerordentlichen
Ereignissen
sowie
der
Durchführung
von
Rettungs-
und
Liquidationsarbeiten beteiligt. Aus dem Vorstehenden ist ersichtlich, dass die Rechtsbefugnis, den RD zu errichten und zu organisieren sowie dessen Tätigkeiten sicherzustellen, die Landkreise in deren territorialen Umkreisen haben – dies im Rahmen deren selbständigen Wirkungsbereichs. In Übereinstimmung
mit
§
28
des
Gesetzes
Nr.
129/2000
Slg.,
über
Landkreise
(Landkreissystem), im Wortlaut späterer Vorschriften, können die Landkreise mit territorialen Selbstverwaltungseinheiten anderer Staaten zusammenarbeiten und mit ihnen Verträge über Zusammenarbeit
stav k 9. únoru 2011
abschließen.
Den
Inhalt
dieser
2
Zusammenarbeit
können
dann
nur
diejenigen Tätigkeiten bilden, welche in den selbständigen Wirkungsbereich des Landkreises gehören, der den Vertrag abschließt. Im
Rahmen
der
vorbereiteten
neuen
Legislative,
welche
den
Bereich
der
Gesundheitsdienstleistungen regeln soll (Gesetz über Gesundheitsdienstleistungen und über Bedingungen für deren Erbringung, Gesetz über spezifische Gesundheitsdienstleistungen), wird auch mit einer konzeptionellen gesetzlichen Regelung des RD-Bereiches gerechnet, dies in Form eines Gesetzes über Gesundheitsrettungsdienst. Diese neue gesetzliche Regelung
hat
das
Ziel,
die
Bedingungen
für
die
Erbringung
des
Rettungsdienstes
festzulegen, die Rechte und Pflichten des RD-Dienstleisters zu regeln, die Pflichten der Anbieter von stationärer Gesundheitsversorgung, um die Anknüpfung deren Dienstleistungen an die Dienstleistungen des RDs sicherzustellen, Sonderrechte und Pflichten der RDGesundheitsmitarbeiter, Bedingungen zur Sicherstellung der Bereitschaft des RD-Betreibers für die Lösung von Krisensituationen und die damit verbundene Ausübung der öffentlichen Verwaltung. Der bestehende Stand, wo der RD-Dienstleister durch den Landkreis als gemischtwirtschaftliche Organisation errichtet wird. Die Tätigkeiten des Landkreises auf dem Gebiet des RDs werden weiterhin in den selbständigen Wirkungsbereich des Landkreises gehören. Die vorbereitete gesetzliche Regelung bringt keine grundsätzlichen Auswirkungen auf den vorbereiteten Rahmenvertrag. Terminologische Änderungen bei den im RD-Bereich verwendeten Grundbegriffen, die von der neuen gesetzlichen Regelung betroffen sein werden, werden im Text des Rahmenvertrags bereits widerspiegelt. Im Interesse der Sicherung einer effizienten präklinischen Notfallversorgung im Grenzgebiet wird schon seit einigen Jahren über die Möglichkeit einer Vertiefung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit des RDs diskutiert. Am intensivsten läuft diese Debatte mit der Bundesrepublik Deutschland, wo die Frage der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit des RDs Gegenstand der Diskussion bereits bei der Vorbereitung des Vertrags zwischen Tschechien und der BRD über gegenseitige Hilfe bei Katastrophen und Großunfällen (Nr. 10/2003 Slg. int. Verträge) gewesen ist, wegen ihrer Komplexität und Kompliziertheit wird sie jedoch letztendlich im zitierten Vertrag – über den Rahmen der Hilfe bei außerordentlichen Ereignissen – nicht behandelt. Über den Bedarf einer separaten
internationalen
vertraglichen
Regelung
der
grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit im Bereich RDs zwischen beiden Staaten waren sich die damaligen Gesundheitsminister Tomáš Julínek (CZ) und Ulla Schmidt (BRD) im April 2008 einig. stav k 9. únoru 2011
3
Der vorbereitete Rahmenvertrag sollte deshalb den grundlegenden Rechtsrahmen für die Zusammenarbeit im Bereich RDs zwischen beiden Staaten abgrenzen und den Landkreisen und
deren
territorialen
Partnern
im
Nachbarstaat
ermöglichen,
diese
Zusammenarbeit
umzusetzen. Aus finanzieller Sicht setzt die Umsetzung des Rahmenvertrags eine parallele Finanzierung aus mehreren Quellen voraus, d.h. der öffentlichen Krankenversicherung, des Staatsbudgets (Bezahlung des Betriebs der Luftfahrzeuge für den Einsatz im Rahmen der Flugrettung) und der Budgets der Landkreise. Im Verhältnis zum Staatsbudget wird keine Aufstockung der Finanzmittel gegenüber dem jetzigen Zustand vorausgesetzt. Ebenso wird keine höhere Inanspruchnahme von Finanzmitteln aus der öffentlichen Krankenversicherung im Vergleich zur Gegenwart vorgesehen. Auf Grundlage der
Bestimmung
des
§
28 Gesetz Nr. 48/1997 Slg.,
über
öffentliche Krankenversicherung und über die Änderung und Ergänzung einiger im Zusammenhang
stehenden
Gesetze
umfasst
die
bezahlte
Gesundheitsversorgung
Leistungen im Rahmen des RDs bei der Leistung der präklinischen Notfallversorgung. Die nicht aus der öffentlichen Krankenversicherung bezahlten Kosten werden von dem Errichter des RDs von seinem Budget gedeckt. Die Kosten für die Sicherung des Betriebs von Hubschraubern für die Flugrettung, welche ein untrennbarer Bestandteil des RDs ist, bezahlt der Staat mittels der zwischen dem Gesundheitsministerium und den Betreibern der Hubschrauber für den RDs abgeschlossenen Verträge. Die Leistungen der Flugrettung im Rahmen der präklinischen Notfallversorgung werden wiederum aus der öffentlichen Krankenversicherung bezahlt. Bei der Bezahlung der geleisteten grenzüberschreitenden Gesundheitsversorgung wird
im
Einklang
Verordnung
des
mit EP
dem und
Gemeinschaftsrecht des
Rates
(EG)
vorgegangen,
Nr.
883/04
d.h.
über
vor
allem
der
Koordinierung
der
Sozialversicherungssysteme, der Verordnung des EP und des Rates (EG) Nr. 987/09, mit der
die
Durchführungsregeln
Verordnung
des
Rates
zur
Verordnung
(EWG)
Nr.
Nr.
883/04
1408/71
festgelegt
über
werden,
Anwendung
der von
Sozialversicherungssystemen bei beschäftigten Personen und deren Familien im Rahmen der Gemeinschaft, im Wortlaut späterer Vorschriften und der Verordnung des Rates (EWG)
Nr.
574/72,
stav k 9. únoru 2011
mit
der
die
Durchführungsregeln 4
zur
Verordnung
Nr. 1408/71
festgelegt
werden,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften
(nachstehend
nur
„EG-
Koordinierungsverordnung“).
II. Entwurf der Grundsätze der vertraglichen Regelung
1) Gegenstand der vertraglichen Regelung Gegenstand der vertraglichen Regelung ist die Abgrenzung des grundlegenden rechtlichen Rahmens für grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen Tschechien und der Bundesrepublik Deutschland (Vertragsparteien) im RD-Bereich bei Gewährung der präklinischen Notfallversorgung mit dem Ziel, eine ununterbrochene Erreichbarkeit dieser Versorgung in den Grenzgebieten
zu
sichern
und
unerlässliche
rechtliche
Voraussetzungen
für
die
grenzüberschreitende Zusammenarbeit im RD-Bereich auf der Ebene der verantwortlichen Subjekte, d.h. der Landkreise der Tschechischen Republik, zu schaffen. Auf der Grundlage des Rahmenvertrags werden die Landkreise, welche für die Errichtung, Organisation sowie Sicherung der RD-Tätigkeit in ihren territorialen Gebieten verantwortlich sind, die Möglichkeiten haben, separate Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit direkt mit ihren territorialen - für die in der jeweiligen Region für die Sicherung der präklinischen Notfallversorgung verantwortlichen Partnern (sog. Berechtigte Subjekte) abzuschließen. Gegenstand dieser separaten Abkommen wird die Konkretisierung der Regeln für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit auf dem jeweiligen Gebiet sein.
2) Verwendete Grundbegriffe Dieser Teil wird im Interesse einer einheitlichen Auslegung des Rahmenvertrags und der anschließenden
Abkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
die
Zusammenhang mit dem Gesundheitsrettungsdienst verwendeten Grundbegriffe definieren. Es wird sich vor allem um folgende Begriffe handeln: -
Gesundheitsrettungsdienst (ZZS = RD)
-
präklinische Notfallversorgung (PNP = PNV)
-
RD-Betreiber
-
Krankentransport
-
RD-Einsatzgruppe
stav k 9. únoru 2011
5
im
-
Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe
-
Leitstelle
-
Notruf Die tschechische Delegation wird bei den Verhandlungen so vorgehen, damit die
Definitionen der gemeinsamen Begriffe ihrem sachlichen Inhalt nach der tschechischen Rechtsordnung entsprechen. In diesem Zusammenhang erwähnen wir, dass die Definitionen gleichzeitig die Terminologie des vorbereiteten Gesetzes über Gesundheitsrettungsdienst widerspiegeln werden. Als Grundlage für die ExpertInnenverhandlungen werden deshalb internationale Begriffsdefinitionen entsprechend den Empfehlungen des Regionalen Büros der WHO für Europa1 verwendet. Zwecks
Überschaubarkeit
werden
nachstehend
Definitionen
der
Grundbegriffe
entsprechend der gültigen gesetzlichen Regelung in Tschechien aufgeführt. Unter dem Gesundheitsrettungsdienst (RD) werden Gesundheitseinrichtungen verstanden, welche die fachliche präklinische Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin im Umfang des § 1 der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, sichern. Unter der präklinischen Notfallversorgung (PNV) wird im Einklang mit § 18b Gesetz Nr. 20/1966 Slg., über Gesundheitsversorgung, im Wortlaut späterer Vorschriften, und § 1 Abs. 2 der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, die Versorgung der Betroffenen am Ort der Entstehung deren Unfalls oder der plötzlichen Erkrankung und während deren Transports zur weiteren fachärztlichen Behandlung und bei deren Übergabe in die Gesundheitseinrichtung bei Zuständen verstanden, welche -
unmittelbar das Leben des Betroffenen gefährden,
-
durch Vertiefung der krankhaften Veränderungen zu einem plötzlichen Todesfall führen können,
-
ohne schnelle fachliche Erste Hilfeleistung dauerhafte krankhafte Veränderungen hervorrufen,
-
plötzliches Leiden und plötzliche Schmerzen erregen,
1
Gemeinsame Publikation der WHO und DG for Health & Consumers EK: Emergency Medical Services Systems in the European Union, Report of an assessment project coordinated by the World Health Organization 2009 (http://www.euro.who.int/emergservices)
stav k 9. únoru 2011
6
-
Verhaltens- und Handlungsänderungen des Betroffenen verursachen, ihn selbst oder seine Umgebung gefährden.
Unter
dem
Betreiber
des
RDs
versteht
sich
der
Betreiber
einer
nichtstaatlichen
Gesundheitseinrichtung – des Gesundheitsrettungsdienstes – gemäß Gesetz Nr. 160/1992 Slg., über
Gesundheitsversorgung
in
nichtstaatlichen
Einrichtungen,
im
Wortlaut
späterer
Vorschriften, welcher die präklinische Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin gemäß den Gesetz Nr. 20/1966 Slg., über Gesundheitsversorgung, im Wortlaut späterer Vorschriften, und der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, mittels einer Einsatzgruppe des Gesundheitsrettungsdienstes besorgt. Unter Krankentransport versteht sich der Transport von Kranken, Verletzten und Gebärerinnen unter Bedingungen der präklinischen Notfallversorgung gemäß der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften. Unter einer Einsatzgruppe des Gesundheitsrettungsdienstes versteht sich eine Gruppe von Gesundheitsmitarbeitern, die eine entsprechende berufliche Qualifikation für die Erbringung der präklinischen Notfallversorgung auf dem Gebiet Notfallmedizin gemäß der Richtlinie des Rates und des EP Nr. 36/2005 über Anerkennung von fachlichen Qualifikationen haben. In der Tschechischen Republik wird diese Richtlinie durch das Gesetz Nr. 95/2004 Slg., über Bedingungen für den Erwerb und die Anerkennung einer fachlichen Befähigung und einer spezialisierten Befähigung zur Ausübung des Gesundheitsberufs eines Arztes, Zahnarztes und Pharmazeuten, im Wortlaut späterer Vorschriften, und durch das Gesetz Nr. 96/2004 Slg., über Bedingungen für den Erwerb und die Anerkennung der Befähigung zur Ausübung von nichtärztlichen Gesundheitsberufen und zur Ausübung von Tätigkeiten im Zusammenhang mit der Erbringung der Gesundheitsversorgung und über die Änderung einiger im Zusammenhang stehenden Gesetze, im Wortlaut späterer Vorschriften, transponiert. Unter der Tätigkeit der Einsatzgruppe des RDs versteht sich in Übereinstimmung mit der Verordnung Nr. 434/1992 Slg., über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften,
die
Erbringung
Diagnosebestimmung,
der
präklinischen
Untersuchung
des
Notfallversorgung
Patienten
zwecks
vor
allem
bei
Durchführung
der von
unaufschiebbaren Leistungen zur Rettung des Lebens und der Gesundheit am Ereignisort, welche auf die Erneuerung oder Stabilisierung von Lebensfunktionen des Patienten, eine stav k 9. únoru 2011
7
systematische fachliche Gesundheitsversorgung sowie ein ununterbrochenes Monitoring von Indikatoren
der
grundlegenden
Lebensfunktionen
des
Patienten,
eine
systematische
Gesundheitsversorgung während des Patiententransports zum Ziel-Betreiber der stationären Gesundheitseinrichtung ausgerichtet sind. Unter einer Leitstelle versteht sich in Übereinstimmung mit der Verordnung Nr. 434/1992 Slg, über Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, ein Bestandteil der Gebietszentrale des Gesundheitsrettungsdienstes, welche ununterbrochen und unmittelbar die Tätigkeit der RD-Einsatzgruppen steuert und die Tätigkeit aller Teile der präklinischen Notfallversorgung in einem bestimmten Ballungsgebiet im ununterbrochenen Betrieb integriert. Die Tätigkeit einer Leitstelle wird von Gesundheitsmitarbeitern gewährleistet. Unter einem Notruf wird eine ausgewertete Notfallmeldung verstanden, welche der Anbieter des Gesundheitsrettungsdienstes mittels seiner Leistelle unter der nationalen Notrufnummer annimmt (in Tschechien handelt es sich um die Nummer 155) oder eine durch die Leitstelle eines anderen Teils des integrierten Rettungssystems übergebene Aufforderung. Die Bedingungen für die Nutzung der einheitlichen europäischen Notrufnummer 112 bleiben davon unberührt.
3) Wirkungsbereich Der
Umfang
Gesundheitsrettungsdienst präklinischen
der
grenzüberschreitenden
gemäß
Notfallversorgung
dem
Zusammenarbeit
Rahmenvertrag
eingeschränkt
sein,
wird
deren
auf
die
im
Bereich
Erbringung
Bestandteil
auch
der
der im
Zusammenhang stehende Transport von Kranken, Verletzten und Gebärerinnen im Sinne der unter Punkt 2) angeführten Definition ist, dies auf der Grundlage eines Notrufs. Diese Abgrenzung des Umfangs der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit entspricht den Hauptaufgaben des Gesundheitsrettungsdienstes, welche im § 1 der Verordnung des Gesundheitsministeriums
der
Tschechischen
Republik
Nr.
434/1992
Slg.,
über
Gesundheitsrettungsdienst, im Wortlaut späterer Vorschriften, festgelegt werden. Der Grund für diese Einschränkung des Umfangs der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst gemäß des Rahmenvertrags ist vor allem eine direkte Bindung an die Bezahlung dieser Art von Gesundheitsversorgung von der öffentlichen Krankenversicherung, bzw. Abdeckung durch Koordinationsverordnungen der EG. stav k 9. únoru 2011
8
In diesem Teil werden taxativ die Grenzgebiete beider Vertragsparteien abgegrenzt, auf die sich der Rahmenvertrag beziehen wird. In Tschechien werden es die Landkreise Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský und Jihočeský sein. Auf der deutschen Seite dann der Freistaat Sachsen und der Freistaat Bayern. In Bezug auf den persönlichen Wirkungsbereich ist festzustellen, dass gemäß der tschechischen Rechtsordnung der Gesundheitsrettungsdienst die fachliche erste Hilfe, welche den Charakter einer unaufschiebbaren Gesundheitsversorgung hat, für alle Personen erbringen muss, die diese benötigen. Der Rahmenvertrag sollte sich auf Personen beziehen, deren Gesundheitszustand einen RD-Einsatz im jeweiligen Grenzgebiet fordern wird. Der Rahmenvertrag wird keine Auswirkung auf die Regelung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit der Vertragsparteien bei Katastrophen und Großunfällen haben; diese werden mit einem separaten Vertrag in Verantwortung des Innenministeriums2 geregelt.
4) Grundprinzipien der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit Eine Voraussetzung für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst gemäß dem Rahmenvertrag im konkreten Grenzgebiet wird die Anpassung und Konkretisierung dieser Zusammenarbeit zwischen sog. berechtigten Subjekten sein, die im Rahmenvertrag taxativ abgegrenzt sein werden. Zu diesem Zweck werden die berechtigten Subjekte ermächtigt sein, separate Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst abzuschließen. Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit im Bereich Gesundheitsrettungsdienst gemäß dem Rahmenvertrag wird mittels RD-Einsatzgruppen erfolgen, einschließlich der Flugrettungsgruppen. Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit wird aufgrund eines Notrufs an der Notrufnummer umgesetzt und für deren Koordinierung werden die jeweiligen Leitstellen beider Seiten sorgen, welche den Bedarf eines grenzüberschreitenden Einsatzes auswerten. In Tschechien werden die Koordinierung der grenzüberschreitenden Zusammenarbeit die auf Kreisebene errichteten Gebietsleitstellen abdecken. Die grenzüberschreitende Zusammenarbeit
2
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 10/2003 Sb. m. s..
stav k 9. únoru 2011
9
wird immer auf Grundlage eines Antrags um Zusammenarbeit der einen Seite und der Akzeptanz dieses Antrags durch die andere Seite erfolgen. Bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeiten einer RD-Einsatzgruppe wird die Behandlung des Patienten am Ereignisort durchgeführt und nach Stabilisierung der grundlegenden Lebensfunktionen der Transport des Patienten in das nächste zuständige Krankenhaus oder auf einen spezialisierten Arbeitsplatz. Sofern es der Gesundheitszustand des Patienten ermöglicht, wird prioritätsweise der Transport auf das Gebiet des heimatlichen Staats gewählt – bei Bürgern oder Personen mit dauerhaftem oder vorübergehendem Wohnsitz auf dem Gebiet der jeweiligen Vertragspartei. In anderen Fällen wird der Transport auf das Gebiet des Staats (der Vertragspartei) gewählt, auf dem es zur Gesundheitsgefährdung gekommen ist. Die Konkretisierung der Regeln und Grundsätze für diesen Bereich wird Gegenstand von Anpassungen in einzelnen Abkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit zwischen berechtigen Subjekten sein, d.h. in Tschechien auf Kreisebene. Bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeit einer RD-Einsatzgruppe werden sich die Gesundheitsmitarbeiter dieser Einsatzgruppen nach eigenen innerstaatlichen Vorschriften
sowie
empfohlenen
Vorgehensweisen
für
die
Erbringung
der
Gesundheitsversorgung richten. D.h., dass Gesundheitsmitarbeiter einer tschechischen RDEinsatzgruppe bei der grenzüberschreitenden Ausübung der Tätigkeiten auf dem Gebiet der Bundesrepublik Deutschland in Übereinstimmung mit den tschechischen medizinischen Methoden vorgehen werden und umgekehrt.
5) Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit unter den Berechtigten Subjekten Eine notwendige Voraussetzung für die praktische Umsetzung des Rahmenvertrags, d.h. die
Umsetzung
der
grenzüberschreitenden
Zusammenarbeit
im
Bereich
Gesundheitsrettungsdienst, ist eine Absprache über diese Zusammenarbeit unter den Berechtigten
Subjekten
in
Form
eines
selbständigen
Übereinkommens
über
grenzüberschreitende Zusammenarbeit. In Betracht des unterschiedlichen Verwaltungsaufbaus der Tschechischen Republik und der Bundesrepublik Deutschland ist deshalb notwendig, dass der tschechische Kreis für die stav k 9. únoru 2011
10
grenzüberschreitende Zusammenarbeit im RD-Bereich einen adäquaten Partner auf der deutschen Seite hat, der für den Gesundheitsrettungsdienst auf dem jeweiligen grenznahen Gebiet (d.h. Freistaat Sachsen und Freistaat Bayern) zuständig ist. Die Berechtigten Subjekte der beiden Vertragsparteien, welche zum Abschluss separater Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit bevollmächtigt werden, sind im Rahmenvertrag taxativ zu nennen. Für die Tschechische Republik sind es die Kreise Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský und Jihočeský. Aus Gesprächen mit der deutschen Seite geht hervor, dass die Partner für die tschechische Kreise bei dem Abschluss separater Übereinkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
die
Innenministerien
der
Bundesländer Sachsen und Bayern sein werden, welche für den Rettungsdienst auf dem jeweiligen Gebiet verantwortlich sind. Die Übereinkommen über grenzüberschreitende Zusammenarbeit haben konkrete Regeln und Bedingungen für die grenzüberschreitende Zusammenarbeit in folgenden Bereichen zu enthalten: a) Definition der Organisation und Bedingungen für die Erbringung der präklinischen Notfallversorgung, b) Definition der Bedingungen für den Einsatz der RD-Einsatzgruppen auf dem Gebiet des anderen Vertragspartners, c) Bedingungen für den Transport von Patienten und ihre Übergabe an die ZielGesundheitseinrichtung, mit Einhaltung der Kontinuität der erbrachten präklinischen Notfallversorgung ohne unnötige medizinische und Zeitverluste, d) Definition der Organisation und Vorgehensweise bei der Hospitalisierung der Patienten in Bezug auf ihren aktuellen Gesundheitszustand und den Einsatzort, mit Berücksichtigung der spezifischen Triage für die Bestimmung zur urgenten Krankenhausbehandlung, e) Definition der Bewertungs- und Kontrollkriterien für Qualität und Sicherheit der durch den Rettungsdienst erbrachten Gesundheitsleistungen, f)
Definition der Regeln für den Ersatz von Kosten der Rettungsdienste bei der Erbringung der präklinischen Notfallversorgung, die weder von den Vertragsparteien noch aus der öffentlichen Krankenversicherung vergütet werden,
g) Definition der Mittel und Bedingungen für die gegenseitige Kommunikation der SanitätsLeitstellen.
stav k 9. únoru 2011
11
6) Gesundheitsmitarbeiter, welche die Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe ausüben In diesem Teil wird festgelegt, dass die Gesundheitsmitarbeiter, welche zur Ausübung der
Tätigkeiten
der
RD-Einsatzgruppe
nach
innerstaatlichen
Rechtsvorschriften
einer
Vertragspartei befugt sind, für die Zwecke des Rahmenvertrags als Befähigte zur zeitweiligen Ausübung dieser Tätigkeiten bei grenzüberschreitenden Einsätzen auf dem Gebiet der anderen Vertragspartei gelten. D.h., sie brauchen keine Berufszulassung und sind von der verbindlichen Mitgliedschaft in Berufsverbänden/-kammern der anderen Vertragspartei befreit. Es gilt die Voraussetzung, dass die beiden Vertragsparteien die Richtlinie 2005/36/EG des Europäischen Parlaments und des Rates über die Anerkennung von Berufsqualifikationen anwenden, welche die Regeln für die Anerkennung der Berufsqualifikation für die Zulassung zum regulierten Beruf oder seiner Ausübung auf dem Gebiet eines anderen Mitgliedsstaates, als in welchem diejenige Person ihre Berufsqualifikation gewann, enthält. Gesundheitsmitarbeiter, welche die Tätigkeit der RD-Einsatzgruppe gemäß dem Rahmenvertrag ausüben, haben bei einem grenzüberschreitenden Einsatz auf dem Gebiet der anderen Vertragspartei dieselbe Rechtsposition wie die eingesetzten Gesundheitsmitarbeiter der anderen Vertragspartei. Bei der Ausübung der RD-Tätigkeiten bei einem grenzüberschreitenden Einsatz richten sie sich allerdings nach Rechtsvorschriften und empfohlenen Verfahren für die Erbringung der Gesundheitsversorgung ihres Heimatlandes. Bei dem Ableben des Patienten stellt
die
eingesetzte
RD-Einsatzgruppe
den
Tod
fest
und
ruft
den
inländischen
Gesundheitsrettungsdienst herbei, der für die Leichenschau in Übereinstimmung mit Regeln desjenigen Landes zuständig ist. Der Leiter der RD-Einsatzgruppe ist berechtigt, über Nichterbringung einer Tätigkeit am Ereignisort zu entscheiden, falls die Erbringung Leben oder Gesundheit der Mitglieder der RDEinsatzgruppe unmittelbar gefährden würde, oder falls der Einsatz unter Bedingungen erfolgen sollte, für deren Bewältigung die Mitglieder der RD-Einsatzgruppe nicht geschult, ausgebildet oder mit technischen Mitteln oder persönlichen Schutzmitteln ausgestattet sind, welche der Einsatzcharakter erfordert. Über die Nichterbringung ist die zuständige Leitstelle unverzüglich zu informieren, samt der Angabe einer Begründung.
7) Übertritt der Staatsgrenze
stav k 9. únoru 2011
12
Der Übertritt der Staatsgrenze durch die Mitglieder der RD-Einsatzgruppe bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag und ihr Aufenthalt auf dem Gebiet eines anderen Staates während des Einsatzes richtet sich nach der Verordnung (EG) 562/2006 des Europäischen Parlamentes und des Rates über einen Gemeinschaftskodex für das Überschreiten der Grenzen durch Personen (Schengener Grenzkodex) und der Richtlinie 2004/38/EG des Europäischen Parlaments und des Rates über das Recht der Unionsbürger und ihrer Familienangehörigen, sich im Hoheitsgebiet der Mitgliedstaaten frei zu bewegen und aufzuhalten, bzw. dem Gesetz Nr. 326/1999 Slg., über Aufenthalt von Ausländern auf dem Gebiet der Tschechischen Republik und über die Änderung von einigen Gesetzen, in der Fassung späterer Vorschriften (nachstehend nur „Ausländergesetz“). Aus Gesprächen mit der deutschen Seite geht die Bestrebung hervor, bei einer zeitweiligen Wiedereinführung von Kontrollen an der Binnengrenze eine Bewegungsfreiheit (Übertritt der Staatsgrenze an jeder geeigneten Stelle) für die Mitglieder der RD-Einsatzgruppen bei der Umsetzung des Rahmenvertrags zu erhalten und Formalitäten bei der Grenzkontrolle auf ein notwendiges Minimum einzuschränken. Laut einer Konsultation mit dem tschechischen Innenministerium können die Vertragsparteien des Rahmenvertrags bei einer zeitweiligen Wiedereinführung
von
Kontrollen
an
der
Binnengrenze
die
Sonderposition
des
Gesundheitsrettungsdienstes und der geretteten Personen in Übereinstimmung mit ihren innerstaatlichen Rechtsvorschriften berücksichtigen. In Tschechischen Republik verfügt die Regierung
über
die
volle
Entscheidungszuständigkeit
über
das
Regime
einer
evt.
Wiedereinführung von Kontrollen an der Binnengrenze, und kann in einer entsprechenden Regierungsverordnung die Ausnahmen für den Rettungsdienst festhalten. Die deutsche Seite schlägt außerdem bei der Umsetzung des Rahmenvertrags vor, Mitglieder der RD-Einsatzgruppen und Patienten der Pflicht zu entheben, bei dem Übertritt der Staatsgrenze ein Reisedokument bei sich zu tragen. Der Grund ist vor allem ein reibungsloser Verlauf der grenzüberschreitenden RD-Einsätze und des evt. Patiententransports auf das Gebiet der anderen Vertragspartei, wenn der Patient oder Mitglied der RD-Einsatzgruppe kein Reisedokument bei sich haben wird. Aus einer Konsultation mit dem tschechischen Innenministerium geht allerdings die Empfehlung hervor, diesen Bereich im Rahmenvertrag nicht explizite zu regeln. Der Grund dafür ist insbesondere die Bestrebung, mit dem völkerrechtlichen Vertrag der Präsidentenkategorie ein rechtliches Regime außerhalb der bereits bestehenden Regelung. Die Fragen des Identitätsnachweises werden in vorgenannten stav k 9. únoru 2011
13
Rechtsvorschriften sowohl auf der gemeinschaftlichen als auch nationalen Ebene geregelt. Das Ausländergesetz im § 103 lit. d) legt eine Pflicht der Ausländer fest, ihre Identität auf Aufforderung der Polizei nachzuweisen, und im § 103 lit. n) die Aufenthalt auf dem Gebiet der Tschechischen Republik mit einem gültigen Reisedokument. Aus diesen Bestimmungen kann man allerdings nicht folgern, dass die Person ein Reisedokument ständig bei sich haben muss. Die Richtlinie 2004/38/EG legt im Artikel 5, Abs. 4, für die Kontrolle Folgendes fest: „Verfügt ein Unionsbürger oder ein Familienangehöriger, der nicht die Staatsangehörigkeit eines Mitgliedstaats besitzt, nicht über die erforderlichen Reisedokumente oder gegebenenfalls die erforderlichen Visa, so gewährt der betreffende Mitgliedstaat dieser Person jede angemessene Möglichkeit, sich die erforderlichen Dokumente in einer angemessenen Frist zu beschaffen oder übermitteln zu lassen oder sich mit anderen Mitteln bestätigen zu lassen oder nachzuweisen, dass sie das Recht auf Freizügigkeit und Aufenthalt genießt, bevor er eine Zurückweisung verfügt.“
8) Besondere Rechtsposition der RD-Fahr- und -Flugzeuge Dieser Teil basiert auf einer besonderen Rechtsposition der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag in Bezug auf Vorschriften für den Straßen- und Flugverkehr. Die RD-Fahr- und -Flugzeuge einer Vertragspartei genießen bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag dieselbe Rechtsposition wie die RD-Fahr- und -Flugzeuge des Landes, auf dessen Gebiet der Einsatz stattfindet. Bei RD-Fahrzeugen, die bei der Ausübung der RD-Tätigkeit gemäß dem Rahmenvertrag eingesetzt werden, wird bei einem grenzüberschreitenden Einsatz die Zulassung für den internationalen Straßenverkehr und die internationale Versicherungskarte benötigt, und sie sind mautfrei. Ebenfalls wird festgelegt, dass die RD-Fahrzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag berechtigt sind, auf dem Gebiet des anderen Vertragsstaates eigene Ton- und Lichtwarnsignale zu benutzen. Die RD-Fahrzeuge sind berechtigt, eigene besondere optische Warnvorrichtung, ergänzt mit einem besonderen Warnlicht, bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag auf dem Gebiet der anderen Vertragspartei
unter
der
Bedingung
zu
benutzen,
dass
diese
besondere
optische
Warnvorrichtung den Bestimmungen der internationalen Vorschrift UNECE 65 entspricht und
stav k 9. únoru 2011
14
ihre Anbringung die Sichtbarkeit einer solchen Vorrichtung von jeder Stelle im Umkreis von 20 Metern vom Fahrzeug sichert.
9) Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge In diesem Teil wird ein Sonderregime für den Export und Import von industriell produzierten Arzneimitteln mit Suchtstoffen oder Ephedrin/Pseudoephedrin geregelt, die vom Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe als Teil der Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag exportiert/importiert werden, mit Verweis auf einschlägige innerstaatliche Rechtsvorschriften der Vertragsparteien. In Bezug auf den Export und Import von industriell produzierten Arzneimitteln mit Suchtstoffen oder Ephedrin/Pseudoephedrin, die vom Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe als Teil der Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag exportiert/importiert werden, ist ein vereinfachtes Grenzverfahren im Sinne der §§ 20 Abs. 2 lit. a) und 21 Abs. 2 lit. a) Gesetz Nr. 167/1998 Slg., über Suchtstoffe und Änderung von einigen anderen Gesetzen, in der Fassung späterer Vorschriften, anzuwenden, d.h. es wird die Genehmigung der zuständigen nationalen Institution nicht benötigt. Der Export und Import von diesen industriell produzierten Arzneimitteln mit Suchtstoffen oder Ephedrin/Pseudoephedrin, die vom Arzt zwecks Erbringung der Ersten Hilfe als Teil der Ausstattung der RD-Fahr- und -Flugzeuge bei einem grenzüberschreitenden Einsatz laut dem Rahmenvertrag exportiert/importiert werden, gilt nicht als Export und Import im Sinne internationaler Abkommen betreffend der psychotropen und Suchtstoffe. Diese Arzneimittel können allerdings nur in einer Menge exportiert/importiert werden, die dem vorausgesetzten Bedarf für die Ausübung der präklinischen Notfallversorgung entspricht.
10) Nutzung der RD-Luftfahrzeuge Die RD-Luftfahrzeuge für den grenzüberschreitenden Einsatz der RD-Einsatzgruppe laut dem Rahmenvertrag sollen nur für die Erbringung des sog. Helicopter Emergency Medical Service (HEMS) im Sinne von JAR-OPS 33 genutzt werden.
stav k 9. únoru 2011
15
Zugleich wird die Möglichkeit festgehalten, dass die RD-Flugzeuge einer Vertragspartei bei einem grenzüberschreitenden Einsatz zur Ausübung der Tätigkeiten der RD-Einsatzgruppe laut dem Rahmenvertrag das Gebiet der anderen Vertragspartei überfliegen und auch auf anderen Flächen als genehmigten Flugplätzen landen und starten können. Diese Genehmigung ersetzt allerdings nicht die Zustimmung des Grundstückbesitzers oder anderer berechtigter Personen, die nach einschlägigen innerstaatlichen Rechtsvorschriften notwendig ist. Die Zustimmung des Besitzers der betroffenen Grundstücke ist von dem Subjekt zu beschaffen, der den jeweiligen Flug und die Landung am jeweiligen Ort anforderte. Eine Konkretisierung der Regeln für diese Form der Zusammenarbeit ist Gegenstand weiterer Verhandlungen mit der deutschen Seite. Außerdem gilt, dass der Abflug einer RD-Maschine bei einem grenzüberschreitenden Einsatz zur Ausübung der Tätigkeiten der RD-Einsatzgruppe laut dem Rahmenvertrag ist den zuständigen Dienststellen der Luftverkehrskontrolle der beiden Vertragsparteien im Voraus mitzuteilen, mit Angabe der von den beiden Vertragsparteien vereinbarten Daten (insbesondere Art der Maschine, Registrierungsland, Zulassungszeichen, Angeben von Besatzung und Passagieren, Fracht, Trasse, vorausgesetzter Landungs- und Abflugort und -zeit).
11) Krankendokumentation In diesem Teil ist zu vereinbaren, dass die Vertragsparteien ein gemeinsames zweisprachiges (in den Sprachen der beiden Vertragsparteien) Formular zur Aufzeichnung des grenzüberschreitenden RD-Einsatzes laut dem Rahmenvertrag zu erstellen haben, das mindestens
die
Erfordernisse
laut
der
Verordnung
Nr.
385/2006
Slg.
über
Krankendokumentation, in der Fassung späterer Vorschriften, erfüllt. Zu Verhandlungen über die Erstellung des Formulars sind Vertreter der Gesundheitsministerien der beiden Vertragsparteien bevollmächtigt. Die Vertragsparteien besorgen ebenfalls die statistische Erfassung und Auswertung des grenzüberschreitenden Einsatzes der RD-Einsatzgruppen laut dem Rahmenvertrag.
3
Die HEMS-Flüge im Sinne von JAR-OPS 3 sind Rettungsflüge oder Flüge zum Transport des Patienten zwischen Gesundheitseinrichtungen. Die Hauptaufgabe ist der unmittelbare Notrettungsflug, ohne welchen das Leben oder Gesundheit des betroffenen Patienten ernsthaft gefährdet würde. stav k 9. únoru 2011
16
12) Personendatenschutz Die Ausübung der Tätigkeit der RD-Einsatzgruppen laut dem Rahmenvertrag ist so zu erbringen, dass der Schutz von Personendaten der betroffenen Personen gewährleistet wird. Die
Vorgehensweise
bei
der
Verarbeitung,
Sammlung
und
Aufbewahrung
von
personenbezogenen Daten bei der grenzüberschreitenden RD-Erbringung richtet sich nach der Richtlinie 95/46/EG des Europäischen Parlaments und des Rates zum Schutz natürlicher Personen bei der Verarbeitung personenbezogener Daten und zum freien Datenverkehr. In der Tschechischen Republik wurde diese Richtlinie mit dem Gesetz Nr. 101/2000 Slg., zum Schutz personenbezogener Daten und Änderung von einigen Gesetzen, in der Fassung späterer Vorschriften, umgesetzt. 13) Kostenerstattung Der Teil hat die Vorgehensweise bei dem Kostenersatz für die Gesundheitsversorgung bei der Umsetzung des Rahmenvertrags zu regeln. Der Kostenersatz für die notwendige Gesundheitsversorgung bei der Umsetzung des
Rahmenvertrags
erfolgt
in
Übereinstimmung
mit
Bestimmungen
der
Koordinationsverordnungen der EG. Unter die notwendige Gesundheitsversorgung fällt auch die präklinische Notfallversorgung, die im Rahmenvertrag geregelt wird. Regeln für die Vergütung der Gesundheitsversorgung für unversicherte Personen (bzw. Personen außerhalb des Wirkungsbereichs der Koordinationsverordnungen der EG), die eine Gesundheitsversorgung aufgrund des Rahmenvertrags erhalten, sollte in einem Übereinkommen
über
grenzüberschreitende
Zusammenarbeit
auf
der
Ebene
der
Berechtigten Subjekte geregelt werden, welche für den Gesundheitsrettungsdienst auf dem jeweiligen Gebiet zuständig sind. Die tschechische Seite ist mit der Vergütung der Kosten für unversicherte Personen zulasten der Vertragsparteien des Rahmenvertrags nicht einverstanden. Der RD-Flugbetrieb bei der Umsetzung des Rahmenvertrags, d.h. bei Erbringung der HEMS, ist nach wie vor vom Staat aus dem Budget des Gesundheitsministeriums zu vergüten. stav k 9. únoru 2011
17
14) Haftung und Entschädigung Laut der tschechischen Rechtsordnung haftet für Schaden im Zusammenhang mit Erbringung der Gesundheitsversorgung gegenüber dem Beschädigten der Betreiber der Gesundheitseinrichtung, und zwar laut § 420 ff Gesetz Nr. 40/1964 Slg., Bürgerliches Gesetzbuch,
in
Anlehnung
Gesundheitsversorgung,
auf
in
§
78
Fassung
Abs.
2
späterer
Gesetz
Nr.
Vorschriften.
20/1966 Bei
Slg.,
Schäden
über im
Zusammenhang mit der Erbringung der präklinischen Notfallversorgung haftet für den Schaden der Betreiber des RDs. Der Gesundheitsmitarbeiter, welcher den Schaden bei der Ausübung seines Berufes verursachte, trägt die Verantwortung nur gegenüber seinem Arbeitgeber gemäß § 250ff Arbeitsgesetzbuch Nr. 262/2006 Slg., in der Fassung späterer Vorschriften (bei fahrlässigen Schäden ist der Schadensersatz auf einen Höchstbetrag vom Viereinhalbfachen seines durchschnittlichen Monatsverdienstes beschränkt). Die
Entschädigung
im
Zusammenhang
mit
der
Erbringung
der
präklinischen
Notfallversorgung ist mit einer Haftpflichtversicherung gedeckt, die jeder Betreiber einer Gesundheitseinrichtung
samt
den
Betreibern
des
Gesundheitsrettungsdienstes
in
Übereinstimmung mit § 39 Abs. 3 Gesetz Nr. 20/1966 Slg., über Gesundheitsversorgung, in der Fassung späterer Vorschriften, abzuschließen haben. Die Haftung des Arbeitgebers in Bezug auf den Arbeitnehmer ist im § 265 ff Arbeitsgesetzbuch Nr. 262/2006 Slg. in der gültigen Fassung geregelt. Bei einem verursachten Schaden mit einem internationalen Element handelt es sich um ein zivilrechtliches außervertragliches Schuldverhältnis mit einem internationalen Element, worauf die Verordnung des Europäischen Parlaments und Rates (EG) Nr. 864/2007
vom
11.
Juli
2007
über
das
auf
außervertragliche
Schuldverhältnisse
anzuwendende Recht (nachstehend nur „Rom II“) anzuwenden ist. Gemäß Artikel 4 der Verordnung ist auf außervertragliche Schuldverhältnisse, die aus Zivildelikten entstehen, das Recht des Landes anzuwenden, wo der Schaden entstanden ist, ungeachtet dessen, in welchem Lande die Tatsache geschah, die zur Entstehung des Schadens führte, und ungeachtet dessen, in welchem Lande/ welchen Ländern sich indirekte Folgen der Tatsache
äußerten.
stav k 9. únoru 2011
Wenn
allerdings 18
die
Person,
gegen
welche
der
Schadenersatzanspruch
erhoben
wird,
und
der
Beschädigte
zum
Zeitpunkt
der
Schadensentstehung ihren üblichen Wohnsitz in demselben Land haben, ist das Recht dieses Landes anzuwenden. Abs. 3 Art. 4 der Verordnung legt weiters fest, dass wenn aus allen Umständen des Falles hervorgeht, dass das Zivildelikt offensichtlich mit einem anderen Land verbunden ist, als das in vorherigen Fällen angeführte Land, ist das Recht dieses Landes anzuwenden. Die Regelung des anzuwendenden Rechts im Schadensfall durch einen Produktmangel ist dem Artikel 5 der Verordnung zu entnehmen. Außerdem ist die rechtliche Regelung der Schuldverhältnisse aus Arbeitsverträgen mit einem internationalen Element in Betracht zu ziehen, auf welche die Verordnung des Europäischen Parlaments und Rates (EG) Nr. 864/2007 vom 11. Juli 2007 über das auf außervertragliche Schuldverhältnisse anzuwendende Recht (nachstehend nur „Rom II“) anzuwenden ist. Gemäß Art. 8 Abs. 2 der Verordnung richtet sich ein individueller Arbeitsvertrag in dem Fall, wenn das anzuwendende Recht von den Vertragsparteien nicht festgelegt wurde, nach dem Recht des Landes, in bzw. aus welchem der Arbeitnehmer bei der Vertragserfüllung seine Arbeit üblicherweise ausübt. Absatz 3 legt fest, dass wenn das anzuwendende Recht auf diese Weise nicht bestimmt werden kann, der Vertrag sich nach dem Recht richtet, in welchem sich die Betriebsstätte befindet, die den Arbeitnehmer beschäftigt. Wenn sich aus sämtlichen Umständen ergibt, dass der Vertrag enger mit einem anderen Land verbunden ist, als das Land gemäß Abs. 2 oder 3, ist laut der Bestimmung Art. 8 Abs. 4. das Recht des anderen Landes anzuwenden. Der Rahmenvertrag wird keine abweichenden Regelungen für die Haftung und Entschädigung
einführen,
und
für
die
Rechtsverhältnisse
aus
der
Umsetzung
des
Rahmenvertrags ist die vorgenannte rechtliche Regelung anzuwenden. Im Text des Rahmenvertrags verpflichteten sich die Vertragsparteien (d.h. CZ und BRD), dass die Gesundheitseinrichtungen
bzw.
Betreiber
der
Gesundheitseinrichtungen,
welche
die
Gesundheitsversorgung gemäß dem Rahmenvertrag erbringen, eine Haftpflichtversicherung für Schäden abschließen, die sich auch auf Schäden auf dem Gebiet der anderen Vertragspartei bezieht.
15) Gemeinsame Kommission
stav k 9. únoru 2011
19
Die
Vertragsparteien
werden
die
Errichtung
einer
Gemeinsamen
Kommission
vereinbaren, deren Zusammensetzung und Funktionsweise in einer Satzung zu konkretisieren ist. Zu Verhandlungen über die Satzung werden Vertreter der Gesundheitsministerien der beiden Parteien bevollmächtigt werden. Im Wege der Gemeinsamen Kommission werden die Vertragsparteien gegenseitig beraten und zusammenarbeiten mit dem Ziel, jegliche Probleme oder Streite zu lösen, welche im Zusammenhang mit Auslegung und Anwendung des Rahmenvertrags entstehen können. Für die tschechische Seite gilt die Voraussetzung, dass insbesondere Vertreter des tschechischen Gesundheitsministeriums, Krankenkasse
und
der
betroffenen
Krankenkassenverband)
Kreise
und
sowie
der
Krankenkassen Tschechischen
(Allgemeine J.-E.-Purkyně-
Gesellschaft für Not- und Katastrophenmedizin Mitglieder der Kommission sein werden.
16) Schluss Bestimmungen In diesem Teil sollen Bestimmungen enthalten sein, die der allgemeinen internationalen Vertragspraxis
entsprechen,
d.h.
Bestimmungen
vom
Inkrafttreten
und
Kündigungsmöglichkeiten des Rahmenvertrags etc.
III. Mandat und Limite für das Vorgehen der Expertendelegation Die tschechische Delegation hat bei den Verhandlungen in Übereinstimmung mit oben genannten Prinzipien vorzugehen. Bei den Verhandlungen soll die Übereinstimmung des Rahmenvertrags mit der Verfassungsordnung und anderen Teilen der Rechtsordnung der Tschechischen Republik, mit Verpflichtungen aus der Mitgliedschaft Tschechiens in der Europäischen Union und aus anderen gültigen Verträgen sowie mit allgemein anerkannten Prinzipien des Völkerrechts betont werden.
IV. Charakter des Rahmenvertrags Da der Rahmenvertrag Sachen regeln soll, deren Regelung einem Gesetz im Sinne des Art. 49 lit. e) der Verfassung der Tschechischen Republik (Verfassungsgesetz Nr. 1/1993 Slg., in der Fassung des Verfassungsgesetzes Nr. 395/2001 Slg.) obliegt, handelt es sich um ein Dokument der Präsidentenkategorie. Vor der Ratifizierung durch den Präsidenten stav k 9. únoru 2011
20
der Tschechischen Republik ist er zur Genehmigung den beiden Parlamentskammern vorzulegen.
V. Zusammensetzung der Expertendelegation Die tschechische Delegation für die Expertengespräche besteht vor allem aus Vertretern des Gesundheitsministeriums und bei Bedarf auch des Innenministeriums bzw. der Polizei der Tschechischen Republik und des Verteidigungsministeriums sowie des Ministeriums für Auswärtige Angelegenheiten.
stav k 9. únoru 2011
21