Setkání stakeholderů Karpatské úmluvy 2010 a minikonference k výsledkům projektu Dědictví Jablunkovska 9. – 10.12.2010, Horní Lomná (penzion Bawaria) ČTVRTEK 9.12.2010 Jednání zahájila Mgr. Alena Dodoková z ÚEP, seznámila účastníky s organizačními záležitostmi. Poté účastníky pozdravil starosta Horní Lomné pan Tomáš Gruszka. První prezentaci s názvem Představení výsledků projektu Dědictví Jablunkovska: Karpatská úmluva v praxi přednesla Mgr. Alena Dodoková. Představila analýzy kulturního a přírodního dědictví, výsledky dotazníkových šetření mezi místními obyvateli a návštěvníky regionu, beetaggy, webový portál – Karpatské dědictví na Jablunkovsku, nové panely výstavy Tajemné Karpaty a vzdělávací program pro školy. Výstava Tajemné Karpaty bude k dispozici komukoliv, kdo o ní projeví zájem. Výukový program je také na projektovém webu. Následovala prezentace Mgr. Vladimíra Šáchy z VIS Bílé Karpaty – Analýza kulturního dědictví na Jablunkovsku + návrh Plánu péče. V. Šácha představil strukturu analýzy. Analýza je základně rozdělena do dvou částí: historické památky a tradiční kultura. Podrobněji byla představena část zaměřená na tradiční kulturu, zejména tradiční hospodaření, řemesla, lidová architektura, strava, lidový oděv, výtvarná kultura a další. Představeny byly také příklady dobré praxe: Podzimní jarmark – trh domácích zvířat v Dolní Lomné, značka regionálních produktů Górolsko Swoboda, obnova tradiční architektury – replika staré školy v Dolní Lomné a GOTIC v Mostech u Jablunkova, péče o drobné sakrální památky – studánka a křížová cesta v Horní Lomné. Další příklady dobré praxe jsou: gajdoši, obrázky malované na skle – A. Szpyrc, Koliba o.s., Melantrichova bible v Písku – pan Karel Kurzysz, paní učitelka Táňa Maršálková z Dolní Lomné. Dále V. Šácha představil příklady dobré praxe z jiných regionů, které by mohly být inspirativní i pro Jablunkovsko. Součástí prezentace byla i doporučení a návrh plánu péče. Hlavní je v tradiční kultuře motivovat místní lidi, naladit je. Určitě nic nepřikazovat. Autentická tradiční kultura by měla být nezáměrná, odráží vztah mezi člověkem a přírodními podmínkami. Roli zde hraje výchova k regionu. Oproti tomu „Folklorismus“ se vyznačuje vědomou péčí, je součástí soudobé masové kultury. Doporučení: používat tradiční způsoby hospodaření, pečovat o krajové odrůdy ovoce, pečovat o půdu (nebezpečí suburbanizace – vliv na územní plánování). Pro zachování charakteru obcí by bylo dobré připravit názornou a lehce dostupnou publikaci o moderní architektuře, která respektuje tradici a využívá tradiční prvky. Pro zachování a rozšíření používání lidového oděvu (kroj) je možné zřizovat obecní krojové fondy – lidé si kroje půjčují, dále je přínosem vznik krojových dílen, které kroje šijí. Co se týká folklorních projevů je dobré kromě návštěvnosti a ekonomické návratnosti sledovat i jiné ukazatele, jako zapojení místních lidí,
zapojení návštěvníků. Je dobré rušit a odbourávat bariéru mezi jevištěm (účinkující) a hledištěm (diváci). Obce by měly vytvářet zázemí pro spontánní občanské nekomerční aktivity. Po tomto příspěvku se rozproudila bohatá diskuze. Diskutovaly se krajové ovocné odrůdy (A. Gbelcová), dále problematika turismu (D. Křenek, V. Bajer). Předseda SOJ a starosta obce Písečná zhodnotil projekt a jeho výstupy jako přínosné pro obce v mikroregionu. Diskutovalo se o naučné stezce Mionší, a jestli ji možno považovat za příklad dobré praxe (A. Dodoková). D. Křenek uvedl, že mapování prokázalo, že ptáci dříve hnízdící podél trasy NS Mionší, už zde nehnízdí. V. Bajer doplnil, že je možné vytvořit zajímavou naučnou stezku v méně cenné lokalitě, kde ale návštěvník uvidí a zažije víc. Ukázal příklad zajímavé informační brožurky pro turisty Přírodou Horního Vsacka, která byla zpracována v rámci projektu Hledá se karpatské přírodní dědictví. O podpoře drobných pěstitelů místního ovoce diskutoval V. Šácha a zástupkyně ZO ČSOP Veronica, které představily jejich úspěšný projekt moštárny a obecné sušárny. Poptávka po sušených jablkách přesahuje nabídku. Po krátké přestávce přednesla svůj příspěvek: Co je nového v oblasti naplňování Karpatské úmluvy, Mgr. Helena Kostínková z MŽP ČR. Informovala o pracovních skupinách Implementačního výboru Úmluvy (Konference smluvních stran COP – byro COP). Přiblížila pozici a účast České republiky na zasedáních pracovních skupin a zapojení do vyjednávání příslušných dokumentů. Dále informovala o zapojení ČR do mezinárodních projektů WWF – Chráněná území pro živou planetu (2007 – 2011) a BIOREGIO Carpathians – management biodiverzity pro udržitelný rozvoj Karpat (2011 – 2013). Dalším příspěvkem navázal Ing. Vojtěch Bajer z ČSOP Salamandr. Ve své prezentaci Našlo se Karpatské přírodní dědictví v Beskydech? Představil výsledky projektu. Pro zachování dědictví je třeba si nejdříve definovat, co vlastně karpatské dědictví je. Seznam dědictví by neměl být sestavován shora. V projektu ČSOP Salamandr se na vytváření seznamu podíleli odborníci, NNO a také veřejnost. Velká shoda nastala u ptáků, savců a hmyzu. Výsledný seznam obsahuje 39 prvků, na kterých byla většinová shoda. Byly přestaveny konkrétní druhy. Hlavním závěrem je ale to, že by se nemělo jednat o uzavřený seznam. Naopak seznam karpatského přírodního dědictví by měl být otevřený pro další práci a úpravy. Diskuze po tomto příspěvku se vyvinula směrem k hospodaření v krajině. Mgr. Martin Strnad z AOPK ČR ve své prezentaci Migrační koridory pro velké savce seznámil s výsledky projektu, který se zaměřuje na migrační koridory v celé ČR. Průchodnost krajiny v ČR se stále snižuje, v současnosti je průchodných pouze 42 % území. Vlastnímu projektu předcházela podrobná rešerše ekologických a etologických požadavků zájmových druhů velkých savců – rys, vlk, medvěd, los a jelen. Pokud je zajištěna průchodnost krajiny pro velké savce, je zajištěna i pro ostatní druhy. Byly vytvořeny habitatové modely pro rysa, vlka a medvěda. Byly zhodnoceny hlavní migrační bariéry – zejména se jedná o stavby dopravní infrastruktury (dálnice, železniční koridory) ale také oplocené
průmyslové areály a intravilány obcí. Většina všech migračních koridorů (85 %) se nachází v lesích. Je třeba zajistit ochranu migračních koridorů prostřednictvím obecné ochrany přírody a krajiny – ÚSES, ochrana lesa, dřeviny rostoucí mimo les a také prostřednictvím zvláštní ochrany – EVL. Migrační koridory by měly být zahrnuty od územně plánovacích podkladů. Téma rozšířil Mgr. Miroslav Kutal z Hnutí Duha Olomouc v příspěvku Migrační koridory velkých šelem na Jablunkovsku. Velké šelmy mají velká teritoria a velké prostorové nároky. Jablunkovsko má jako migrační území mimořádný význam, je koridorem pro migraci z Polska a Slovenska. Hlavním problémem podle výsledků monitoringu (2008 – 2010) pro migraci velkých šelem je rozvoj průmyslové zóny v Jablunkově a nárůst dopravy. Byly identifikovány 4 kritické úseky střetů s vozidly. Doporučení: realizace ekoduktu, výsadby v krajině, oplocení kritických úseků komunikací. Problémem je i rušení v okolí migračních koridorů – průmyslové zóny, čerpací stanice, železnice. Po příspěvcích následovala diskuze o problematice migračních koridorů. Dalším bodem programu byly rukodělné dílny pod vedením manželů Koždoňových z o.s. Koliba. Vyráběly se plstěné vánoční ozdoby…
… a také provazy.
Po večeři hrála tradiční gorolské ale i další karpatské písně gorolská kapela Nowina.
PÁTEK 10.12.2010 Páteční blok zahájil RNDr. Lubomír Pospěch – 30 let terénních zkušeností se státní i privátní ochranou přírody v Bílých Karpatech. Prostřednictvím fotografií představil biodiverzitu Bílých Karpat. Negativními jevy v Bílých Karpatech jsou především nové stavby, úpravy pozemků, použití těžké mechanizace pro sečení a sběr sena, vypalování. Byla představena péče o biologickou rezervaci Vlčí prameny – Vyškovec, nachází se zde přes 50 % všech chráněných druhů Bílých Karpat. Sečení luk, likvidace náletových dřevin, přepásání orchideových luk. Jana Urbančíková z VIS Bílé Karpaty představila mezinárodní dění ohledně Karpatské úmluvy – karpatská úmluva mezinárodně, Protokol o cestovním ruchu. Byly podrobněji představeny jednotlivé pracovní skupiny k jednotlivým protokolům Karpatské úmluvy. Protokol o cestovním ruchu vyvolal velký zájem mezi signatářskými zeměmi. Na jeho přípravě se podíleli odborníci a lidé z Karpat, kteří v nich žijí a pracují. Byl představen projekt Protected Areas For Living Planet (PA4LP). Byl představen monitorovací nástroj CPAMETT 2012 pro testování celostního managementu. Dále byl představen Karpatský clearing house mechanism (CHM) a projekt VIA CARPATICA, který bude zaměřen na šetrný cestovní ruch v celé oblasti Karpat, měl by propojit celé Karpaty cyklostezkami a pěšími stezkami. Byly představeny také vzdělávací aktivity týkající se Karpat. Byl představen český portál pro Karpatskou úmluvu fungující v rámci informačního systému o Úmluvy o biodiverzitě http://chm.nature.cz/information/karpatska-umluva V poslední prezentaci Mgr. Alena Dodoková představila projekt Seznam karpatského dědictví, který financuje UNEP a vede ANPED. Konkrétně se na něm podílejí Ukrajina (Green Dossier, Tamara Malkova) a ČR (ÚEP, Alena Dodoková, Barbora Šafářová). Měl by vzniknout mezinárodní webový portál a soubor kriterii a doporučení k prezentaci na 3. Zasedáni smluvních stran v Bratislavě (konec května 2011). Zatím byla vytvořena kritéria a principy pro zařazování do Seznamu karpatského dědictví (zpracovala na základě dosavadních výstupů kulatých stolů pracovních skupin B. Šafářová) a bylo nově vytvořeno 12 kategorií (V. Šácha na základě standardního etnografického členění). Vše je nyní otevřeno k diskusi a doplnění.
Diskuze byla věnována Seznamu karpatského dědictví. Byla diskutována zejména kritéria – V. Bajer, V. Šácha, J. Urbančíková, p. Pavelka. A. Dodoková: Měly by být některé položky v seznamu tajné? – aby nedošlo k poškození konkrétního příkladu dědictví např. „zneužitím“ pro masový cestovní ruch (vyplynulo se setkání pracovní skupiny pro cestovní ruch)? Je potřeba řešit dvě úrovně přístupu na web? V. Bajer je proti utajování, jak by pak mohl Seznam vznikat zdola? A. Dodoková: Seznam by měl být srozumitelný a jednoduchý, aby vlády neměly problém s jeho podporou, měly by být zahrnuty reprezentativní věci za celý region. J. Urbančíková doplnila: Aby byl Karpatský prostor uznán na mezinárodním poli. A. Dodoková: Zatím je to prezentace navenek, nemá smysl klást si příliš ambiciózní cíle, to potvrdila i Helena Kostínková. J. Urbančíková a V. Šácha: V ČR se předpokládalo, že Seznam by měl sloužit k výměně zkušeností mezi aktivními lidmi. Našli by zde zajímavé příklady, řešení, inspiraci atd. A. Dodoková: Toho nemůže být dosaženo na mezinárodním poli, v některých státech diskuze vůbec neprobíhá. Členové ANPED na naše výzvy nereagovali. ČR je specifická, u nás existuje portál www.karpatskededictvi.cz, který by bylo možné přepracovat ne webovou platformu. ÚEP má přístupová a administrátorská práva. S tímto návrhem ostatní souhlasili. A. Dodoková: Mezi signatářskými státy jsou rozdíly. Ukrajina potřebuje finance na propagaci muzeí, ale mnoho položek nehmotného dědictví je stále živých a nikdo se tomu nevěnuje. V ČR je to naopak, Proto zatím není úplná shoda nad účelem a seznamu a nad tím, komu je určený. M. Kutal: Nemusí být přesná lokalizace např. chráněných druhů v seznamu, stačí určit oblast. D. Kvita a V. Bajer položili otázku, která kritéria nemusí být splněna a u kterých položek? Nebude kritérium původu příliš technické? Kdo určí, kdo to bude posuzovat? Závěr: Kritéria i kategorie společně s textem, jak má být Seznam použitý budou rozeslány všem zúčastněným k připomínkám.
Zapsali: Lubomír Bartoš, Alena Dodokova, ÚEP 15.12.2010
