SENÁT PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY 8. FUNKČNÍ OBDOBÍ 477. USNESENÍ SENÁTU z 15. schůze, konané dne 11. ledna 2012 k návrhu senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů /senátní tisk č. 38/ Senát I.
schvaluje senátní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb.,
II.
pověřuje: 1. předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu ústavnímu projednání; 2. senátora Zdeňka Škromacha a senátorku Miluši Horskou, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně.
o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu jako senátní návrh zákona;
Milan Štěch v. r. předseda Senátu
Petr Šilar v. r. ověřovatel Senátu
Senátní návrh „ZÁKON ze dne ……………..2012, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Změna zákona o zaměstnanosti V zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., a zákona č. 1/2012 Sb., se § 44a a 44b včetně poznámek pod čarou č. 73 a 74 zrušují.
Čl. II Přechodné ustanovení Řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.".
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část I. Zhodnocení platného právního stavu Zákonem č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, došlo s účinností k 1. lednu 2011 ke změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, tak, že do něj bylo doplněno ustanovení § 44a tohoto znění: „Uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného; tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného, odbytného nebo odchodného. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem.“ Zákon č. 347/2010 Sb., který tuto úpravu zavedl, byl přijat ve zkráceném jednání za stavu legislativní nouze. Skupina poslanců ČSSD následně podala Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto zákona z důvodu, že nebyl přijat ústavně předepsaným způsobem (sp. zn. Pl. ÚS 55/10). Na základě tohoto návrhu byl zákon č. 347/2010 Sb. zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 vyhlášeným pod č. 80/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. 12. 2011. Následně byl vládou předložen stejnojmenný návrh zákona (sněmovní tisk 315), obsahující v podstatě totožnou právní úpravu § 44a zákona o zaměstnanosti. Výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny – patrně na základě návrhu novely zákona o zaměstnanosti (senátní tisku 38), iniciovaného v únoru 2011 skupinou senátorů, který zmiňuje i kritiku uvedené právní úpravy Veřejným ochráncem práv – si částečně uvědomil nesmyslnost této konstrukce a navrhl tudíž její změnu tak, aby podpora v nezaměstnanosti nenáležela pouze v případě, že odstupné, odbytné nebo odchodné bylo uchazeči vyplaceno. Dále byl na základě pozměňovacího návrhu uvedeného sněmovního výboru do zákona o zaměstnanosti v souvislosti s § 44a vložen § 44b, který stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta uvedená kompenzace. Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání podle pracovněprávních předpisů; pokud se u něho tyto pracovněprávní předpisy neuplatňovaly vzhledem k úpravě stanovené zvláštními právními předpisy pro právní vztah, ve kterém vykonával své poslední ukončené zaměstnání, zjistí se pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jeho průměrný měsíční čistý výdělek obdobně podle pracovněprávních předpisů. V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve 2
kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání. Náleží-li kompenzace jen po část kalendářního měsíce, stanoví se její výše v poměrné částce odpovídající počtu kalendářních dnů, za které náleží. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. O poskytnutí kompenzace vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí a o výši vyplacené kompenzace informuje zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou. Tato změněná právní úprava byla zakotvena do zákona o zaměstnanosti zákonem č. 364/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, a to s účinností od 1. ledna 2012. Také zákon č. 364/2011 Sb. byl ale počátkem roku 2012 napaden skupinou poslanců před Ústavním soudem; ten o tomto návrhu dosud zatím nerozhodl. Samotný problém neposkytování podpory v nezaměstnanosti z důvodu vyplacení odstupného či jemu obdobných plnění však ani zákon č. 364/2011 Sb. nevyřešil. Vadná je totiž celá koncepce tohoto ustanovení, která vychází z myšlenky, že odstupné (odbytné či odchodné) má jaksi „suplovat“ podporu v nezaměstnanosti a alespoň dočasně tak zbavit stát jeho závazků vůči osobám bez zaměstnání. Takový přístup státu, kdy z fiskálních důvodů dochází k odkladu poskytování podpory v nezaměstnanosti v řádu měsíců, však odporuje podstatě ústavně zaručeného práva občanů na to, aby je stát přiměřeně hmotně zajistil při ztrátě zaměstnání (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod) a odporuje i mezinárodním smlouvám o lidských právech, jimiž je Česká republika vázána (viz níže). Proto se navrhuje ustanovení § 44a a 44b zákona o zaměstnanosti zrušit. V důsledku toho pak bude náležet podpora v nezaměstnanosti bez ohledu na to, zda odstupné (odbytné či odchodné) přísluší nebo nepřísluší a zda skutečně bylo nebo nebylo vyplaceno. II. Soulad navrhované úpravy s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami Navrhovaná zákonná úprava je v souladu s ústavním pořádkem. Směřuje právě k zajištění práva občanů na přiměřené hmotné zajištění státem při ztrátě zaměstnání (čl. 26 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Návrh zákona uvádí platnou úpravu do souladu i s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Poskytování dávek v nezaměstnanosti ukládá České republice konkrétně Evropský zákoník sociálního zabezpečení (vyhl. pod č. 90/2001 Sb. m. s.), který vyžaduje poskytování podpory v nezaměstnanosti chráněným osobám „v době sociální události“ a „po celou dobu sociální události“ (čl. 21, 24). Touto dobou je doba ztráty zaměstnání a doba bezprostředně následující, nikoli až „odložená“ doba pozdější. Čl. 20 této mezinárodní smlouvy stanoví, že „krytá sociální událost zahrnuje zastavení výdělku, jak je stanoveno vnitrostátními právními předpisy, způsobené nemožností získat vhodné zaměstnání, pokud je chráněná osoba schopna práce a ochotna pracovat“. Přípustná čekací doba, během níž dávka nemusí být vyplácena, je pouze doba prvních sedmi dnů po zastavení výdělku (čl. 24 odst. 3), toliko u sezónních pracovníků, mohou být doba poskytování dávky a čekací doba přizpůsobeny podmínkám zaměstnání (čl. 24 odst. 4). Shodně jsou krytá sociální událost i čekací doba vymezeny i v Úmluvě Mezinárodní organizace práce č. 102 o minimální normě sociálního zabezpečení (vyhl. pod č. 461/1991 Sb.). Článek 23 této Úmluvy stanoví, že „nastane-li krytá sociální událost, má být dávka … 3
zajištěna alespoň těm chráněným osobám, jež splnily čekací dobu, kterou lze uznat za nezbytnou, aby se zabránilo zneužití“. Podle čl. 1 odst. 2 Ústavy Česká republika dodržuje závazky, které pro ni vyplývají z mezinárodního práva. Předložený návrh zákona směřuje právě k respektování těchto závazků a tím i Ústavy České republiky. Návrh zákona není v rozporu ani s právem Evropské unie. III. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty Návrh zákona nemá podstatný dopad do výdajů státního rozpočtu. Ostatně sama rušená ustanovení § 44a a 44b zákona o zaměstnanosti vychází z toho, že se doba poskytování podpory v nezaměstnanosti v důsledku poskytnutí odstupného (odbytného, odchodného) nezkracuje, ale pouze odkládá, resp. posunuje se její počátek. Návrh zákona nemá dopady na rozpočty krajů a obcí. IV. Návrh na schválení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou již v prvém čtení Ustanovení § 44a zákona o zaměstnanosti je nekoncepční, ústavně pochybné a v praxi vyvolává mnohá narušení základních sociálních práv, zaručených Listinou i mezinárodními smlouvami. S ohledem na naléhavou potřebu zrušit toto ustanovení v době co nejkratší Senát navrhuje, aby Poslanecká sněmovna podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
Zvláštní část K čl. I Ustanovení § 44a a 44b zákona o zaměstnanosti se z důvodů uvedených v obecné části zrušují. K čl. II Do zákona se vkládá nezbytné přechodné ustanovení, které má význam pro řízení o podpoře v nezaměstnanosti, která nebyla pravomocně skončena do dne nabytí účinnosti navrženého zákona. Tato řízení se dokončí podle zákona o zaměstnanosti v jeho znění účinném do dne nabytí účinnosti navrženého zákona. K čl. III Účinnost předloženého zákona se navrhuje již ke dni jeho vyhlášení, neboť to vyžaduje naléhavý obecný zájem. V Praze dne 11. ledna 2012
Milan Štěch, v. r. předseda Senátu
4
