Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění

Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. Katedra psychologie FF UP Olomouc Privátní ordinace klinické psychologie a psychoterapie

Proč toto téma? • Sebepoškozování je zajímavým kulturním, sociálním a psychologickým fenoménem. • V praxi se setkáváme s řadou životních příběhů, které v sobě prvek sebepoškozování zahrnují. • Rozdílnost a variabilita těchto příběhů mimořádně rozsáhlá. • Instantní návody a samostatné „terapie sebepoškozování“ jsou zmatečné a plošně nepoužitelné. • V našem příspěvku se snažíme demonstrovat rozdílnost dynamiky sebepoškozování, nutnost ohledu na kontext, ve kterém k němu dochází a roli osobnosti. • Vycházíme z případových studiích z vlastní praxe. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

2

Sebepoškozování v kontextu smíšení reality a fantazie

• Extrémní formy sebepoškozování u psychotických poruch. • Setkáváme se s přímou (M.A. – mimozemská sonda) i nepřímou (M.CH. – tenze při paranoii) souvislostí sebepoškozování s bludnou produkcí. • V tomto kontextu je sebepoškozování ovlivněno bludnou produkcí, předpokladem jiné reality, příp. ventilací extrémní psychické tenze a motivem záchrany. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

3

PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

4

Sebepoškozování v kontextu postižení intelektu • Osoby s těžší formou mentální retardace a autismu. • Nejčastěji mechanické stereotypní pohyby, které na těle působí zranění v různém rozsahu. • Intenzita sebepoškozování se stupňuje se vstupem do puberty. • Opakovaně se setkáváme s tématem deprivace, voláním po utěšení blízkou osobou, vyjádřením vlastní nelibosti, vyjádřením vlastních preferencí (omezené prostředky k vyjádření nepohody – A.M.), u výkonově zaměřených rodin se objevuje téma zahlcení podněty. • U osob s autismem jsme se setkali i s motivem senzorické přecitlivělosti (E.K. a tikot hodin). • Sebepoškozování v těchto kontextech chápeme jako formu extrémní komunikace, jejíž účel je však v mnoha případech srozumitelný, uvědomíme-li si omezený repertoár strategií jak mohou osoby s těžší mentální retardací vyjádřit svou nelibost. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

5


6

Sebepoškozování v kontextu snahy vyplnit prázdnotu • Pacienti s hraniční organizací osobnosti. Sebepoškozování nejvíce odpovídá laické představě o sebepoškozování. • V kontextu extrémních činností – snaha vyplnit vnitřní prázdnotu. Opakované traumatizace v dětství s dopadem na obranné mechanismy. • Je lepší „cítit se bolavá, než necítit vůbec nic, to hrozné prázdno uvnitř“. • Opakování témat separace-individuace – testování lásky (extrémní láska K.T.). • Dynamika sebepoškozování se odlišuje od předchozích forem. Sebepoškozování je prostředkem, kterým jedinec zahání pocity depersonalizace (prožitek prázdnoty). Bolest zprostředkuje pocit skutečnosti reality (odstraní disociaci), naplní vnitřní psychický prostor prožíváním. V životních příbězích také často nacházíme motiv sebepoškozování jako prostředku k testování lásky, vyvolávání péče partnera. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

7


8

Sebepoškozování v kontextu vyrovnávání se se zátěží • Naučená forma chování, spojená se zvládáním stresového období (učení na zkoušku – D.J.). • Obvykle nemá extrémní dopady jako předchozí formy. • V divadelním prostředí jsou některé formy působení bolesti doporučovány pro odstranění herecké trémy. • Snadnější je zvládnutí drobné fyzické bolesti, než psychické tenze – nahrazení tenze prožitkem bolesti. • Sebepoškozování má v tomto kontextu dynamiku zlozvyku. Osvojeného chování, které sice pomůže od aktuální tenze a tím může i zlepšit koncentraci na výkon, nicméně za určitou daň, která nemusí být vždy komfortní. • Proti výše zmíněným formám sebepoškozování je zde patrná vyšší míra selektivnosti, ohraničenosti, objevují se zde již formy sebepoškozování, které jsou kulturně tolerovány, v určitých skupinách dokonce doporučovány. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

9


10

Sebepoškozování v kontextu pospolitosti a charakteru skupiny • Subkultury fascinované sebepoškozováním, dichotomií protikladů a emoční expresí – EMO, GOTHIC. • Jednotlivé členy nelze paušalizovat (hraniční organizace vs. revolta vs. umělecké a estetické preference). • Sebepoškozování ve formě reálné vs. předstírané vs. umělecky provokativní. • Potenciální riziko představuje „kulturní nákaza“ sebepoškozováním (život E.K. na internátu) – dynamika utužování přátelství, kolektivní ritualizované formy. • Různé formy sebezraňování lze popsat v prostředí vězeňském, internátním, nemocničním i vojenském. Mohou zde mít zcela účelový ráz a být v rámci dané subkultury předávány jako důležité know-how jak dosáhnout zisku. • Historicky v náboženském duchu flagelantství. • Z hlediska kontextu a dynamiky je patrná pestrost motivů – příslušnost, vyjádření názoru, účelový zisk, manifest, duchovno… PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

11


12

Sebepoškozování v kontextu umění a estetiky • Fakírské umění –reálné zvládání bolesti na pódiu, předstíraná bolest, iluze bolesti. • Navazují na něj nejrůznější formy moderního uměleckého zpracování, ve kterých se mísí reálné zvládání bolesti s iluzí (zavěšování na háky…). • Extrémní formy piercingu a scaringu na citlivých místech. Akceptace bolesti ve prospěch zdobení a okrasy těla. • Ritualizované kulturní formy (zdobení se jizvami u přírodních kmenů…). • V tomto kontextu bývá sebepoškozování kulturou v širším rámci schvalováno, v soudobé středoevropské společnosti nějak masivně nepohoršuje. • Jeho dynamika je věcí individuální estetické preference, motivace může být ryze komerční u uměleckých profesí, které se snaží fascinovat a přitáhnout pozornost diváka. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

13


14

Závěr • Snažili jsme se demonstrovat, že na sebepoškozování je nutné nahlížet jako na komplexní společenský fenomén. • Má řadu podob a vyskytuje se v rozmanitých kontextech. • Za jeden z nešvarů soudobé klinické psychologie a psychiatrie pokládáme snahu přistupovat k problémům jako k izolovaným symptomům – pouze na základě strohé kategorizace vyvozovat terapeutická doporučení. • Sebepoškozování není izolovaný problém, spíše je účelnější jej chápat jako průvodní jev mnohem méně zjevných a důležitějších okolností života určitého jedince. • Domníváme se, že budeme-li vnímat sebepoškozování pouze jako izolovaný symptom, připravíme se o možnost porozumění konkrétnímu člověku, který je jím sužován. • Taktéž by bylo chybou spojovat jakékoliv sebepoškozování s projevy individuální psychopatologie. Je zjevné, že dynamika sebepoškozování může vycházet ze skupinových a kulturních procesů. PhDr. Martin Lečbych, Ph.D. - Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

15

Děkuji za pozornost.


16

Sebepoškozování jako výraz patologie, pospolitosti i umění

Recommend Documents