Orální patologie patologie zubů

Orální patologie – patologie zubů

Vývojové poruchy

•

Změny velikosti zubů  mikrodoncie  Makrodoncie

•

Změny tvaru zubů  akcesorní hrbolky  zdvojený zub  dens in dente

•

Změny počtu zubů  anodoncie  hypodoncie  Hyperdoncie

•

Anomálie struktury zubů  amelogenesis imperfecta  dentinogenesis imperfecta Poruchy prořezávání zubů

•

Defekty zubních tkání

• Abraze • Eroze

Regresivní změny zubní tkáně Abnormální opotřebení zubů Abraze – opotřebovaní zubů vzniklé nefyziologickými mechanismy  Postihuje krčky a žvýkací plošky zubů  Defekt tvaru „V“  Hranice defektu jsou ostré Eroze – poškození zubních tkání chemickými látkami nebakteriálního původu  Důležité jsou citráty a mikrotraumata spojená s lokální acidózou  Hranice jsou neostré

Regresivní změny zubní tkáně

Zubní plak – mikrobiální povlak na zubech a gingivě Stádia  Pelikula – ochranná funkce  Kolonizace pelikuly mikroorganismy  Zrání plaku - mikroorganismy snižují pH ! Klasifikace  Koronární, Fisurální, Supragingivální, Subgingivální (neadherující „plovoucí plak”)‫‏‬ Plaky – prekurzory zubního kazu !!

Zubní kaz Nejčastější civilizační onemocnění Z patologického hlediska – chronický lokalizovaný proces s nekrózou tvrdých tkání Teorie vzniku – stále akceptovaná chemicko-parazitární (více jak 100 let)‫‏‬ Multifaktoriální onemocnění Faktory vyvolávající zubní kaz  Zubní plak  Strava – vliv úměrný obsahu cukrů (sacharózy – posiluje adhezi plaku)‫‏‬  Disponující faktory (pohlaví, věk, celková onemocnění, žvýkání)

Zubní kaz Sklovina   

  

Iniciální stádium - reversibilní Demineralizace (zóna povrchní, tělo léze, tmavá zóna, translucidní zóna)‫‏‬ Makroskopicky – povrchová bodová eroze Progresivní stádium - ireversibilní Proteolýza organických součásti prizmatických spojů Štěrbiny a praskliny

Zubní kaz Karies fisurální Na žvýkacích plochách molárů a premolárů  Na bukálních a lingvální ploše molárů  Na lingvální ploše řezáků Plošný karies  Na kontaktních plochách zubů – aproximální karies  Karies zubních krčků Kaz cementu – u starších lidi s periodontitidou Kaz dentinu – 6 zón (zóna změklého dentinu, z. odvápnění, z. nejhlubších mikroorganismů, z. zakalení, z. transparence, z. vitálních reakcí)‫‏‬ 

Zubní kaz Reakce zubní dřeně Tvorba terciárního dentinu  Hyperémie pulpy  Pulpitis Klinický průběh  Primární zubní kaz – na zubu neošetřeném  Sekundární zubní kaz – souvisí z předchozí výplní  Recidivující zubní kaz – pod výplní  Akutní zubní kaz – spolupostižení pulpy, silná bolestivost  Chronický kaz  Zastavený kaz 

Zubní kaz Další dělení  Kaz povrchový  Kaz střední (do střední hlouby dentinu)‫‏‬  Kaz blízký dřeni (pulpy)‫‏‬ Zvláštní formy  Profesionální kaz u působení měkkého prachu – cukerný kaz

Pulpitis Vlivy •mechanické •termické •chemické •bakteriální infekce při zubním kazu

při parodontopatiích - retrográdní pulpitis

Pulpitis

• parciální • totální • aperta • clausa • fokální reverzibilní pulpitis • akutní • chronická

Periodontitis

Parodontopatie

• Parodontitis • Parodontosis (juvenilní parodontitis)

Cysty – klasifikace Odontogenní Vývojové • Dentigerózní • Erupční • Keratocysta Zánětlivé • Radikulární • Paradentální Nádorové • Cystický ameloblastom • Kalcifikující odontogenní cysta

Neodontogenní • Nasopalatinální • Nasolabiální

Pseudocysty • Solitární kostní cysta • Aneuryzmatická kostní cysta

Cysty – četnost jednotlivých typů

65-70% – radikulární cysta 15-18% – dentigerózní cysta 3-5% – keratocysta 5-10% – nasopalatinální cysta Méně než 1% – ostatní

Radikulární cysta

• Lokalizovaná v kosti ve spojitosti s kořenem neživého zubu! • Pokud není infikovaná je většinou asymptomatická

• Diagnóza je komplexní – kombinace RTG, průkaz neživého zubu, histologický obraz • Po kompletní enukleaci nerecidivuje

Radikulární cysta – histologický obraz

• výstelka je tvořena proliferací dlaždicového epitelu z Malassezových hnízd • v okolí – smíšený zánět • mohou být přítomny krystaly cholesterolu a pěnité makrofágy

Radikulární cysta

Radikulární cysta

Radikulární cysta

Dentigerozní cysta

Dentigerózní cysta

Dentigerózní cysta

Dentigerózní cysta

Keratocysta

• • • • •

Multilokulární Po enukleaci často recidivuje Definitivní diagnóza – pouze histopatologická Možná klinická záměna s ameloblastomem Součást Gorlinova-Gotzova syndromu    

mnohotné keratocysty čelisti mnohotné nevoidní bazocelulární karcinomy kůže mírné abnormality skeletu intrakraniální malformace (kalcifikace falx cerebri)

Keratocysta – histologický obraz

• Výstelka (dlaždicový epitel) zhruba stejné tloušťky • Tenká vazivová stěna • Zánět většinou nepřítomen

• Přítomnost satelitních cyst

Keratocysta

Keratocysta

Keratocysta

Eruptivní (prořezávací) cysta

Odontogenní nádory

• Epitelové odontogenní nádory • Mezenchymové odontogenní nádory • Smíšené odontogenní nádory

Epitelové odontogenní nádory

• Ameloblastom (adamantinom) • Kalcifikující epiteliální odontogenní tumor

(Pindborgův nádor) • Adenomatoidní odontogenní tumor

• Skvamózní odontogenní tumor

Mezenchymové odontogenní nádory

• Benigní cementoblastom (pravý cementom) • Cementifikující fibrom • Periapikální cementová dysplazie • Gigantiformní cementom • Odontogenní fibrom a myxom

Smíšené odontogenní nádory • Ameloblastický fibrom

• Ameloblastický fibroodontom • Dentinom

• Ameloblastický odontom • Komplexní odontom

• Složený odontom

Ameloblastom

• Nádor z odontogenního epitelu

• Nejčastější odontogenní nádor • Nejčastěji ve věku 30-50 let • Na RTG jako multilokulární cysta • Nejčastěji v zadní části mandibuly • Léčba excizí zasahující do normální tkáně • Diagnóza musí být potvrzena biopsií

Ameloblastom – histologické varianty

• Folikulární ameloblastom (ostrůvky vysokého cylindrického epitelu s jádry polarizovanými směrem od bazální membrány, v okolí hvězdicové retikulum a vazivové stroma) • Vzácnější – plexiformní, akantomatózní ameloblastom, bazocelulární ameloblastom • Maligní ameloblastom – prokázány metastázy (plíce)

• Ameloblastický karcinom – šíří se lymfatických uzlin

Ameloblastom

Ameloblastom

Adenomatoidní odontogenní tumor • • • • • • • •

Řídce se vyskytující, benigní odontogenní tumor Patrně hamartom Pomalu rostoucí Průměrný věk 15-20 let Přední maxila Dobře ohraničený Mikrocystický (adenomatoidní – nejde o pravé dukty) Léčba - enukleace

Kalcifikující epiteliální odontogenní tumor – Pindborgův tumor • Řídce se vyskytující, lokálně invazivní ale ne metastazující odontogenní tumor • Průměrný věk 30-50 let • Četná hyperchromní a pleomorfní jádra, přítomnost amyloidu podobného materiálu • Léčba – excize s malým bezpečnostním lemem

Kalcifikující epiteliální odontogenní tumor – Pindborgův tumor

Cementoblastom

• Benigní pomalu rostoucí tumor vázaný na kořen zubu • Mladí dospělí, věk pod 25 let, muži • Histologicky tvořen cementem a buňkami podobnými osteoklastům a osteoblastům • Léčba enukleací

Cementoblastom

Ameloblastický fibrom

• Řídce se vyskytující, jak odontogenní tak mesenchymový tumor – smíšený • Průměrný věk – děti a mladí dospělí • Léčba – excize s malým bezpečnostním lemem • Dif.dg. – ameloblastom!

Ameloblastický fibrom

Odontom(y)

• • • • •

Hamartomy odontogenního epitelu a mesenchymu Výskyt mezi 10-20 lety Benigní Smíšený (složený) typ - mnoho drobných “zoubků“ Komplexní typ - neuspořádaná masa dentinu – někdy až inverzní obraz zubu

• léčba enukleací

Odontom