Rozsvícení váno ního stromu. Projekt: Tradi ní chlebová pec jako cesta k pospolitosti obce

© Csibriová

4

/2011

Rozsvícení vánoþního stromu

Projekt: „Tradiþní chlebová pec jako cesta k pospolitosti obce“

SYSLOJED þ. 4/ 2011 Oblohu noþní zahalila temná modĜ sametu Z nadČje hvČzda vyšla vstĜíc svému proroku. Krajinou z východu postavy jdou v úctČ to posvátné vznešenČ za hvČzdou. Nový vČk nastává skromnČ a s pokorou víra a láska však žel kráþí cestou to trnitou...

Milí þtenáĜi, srdeþnČ Vás zdravím v závČru roku pĜi pĜíležitosti vydání posledního letošního þísla našeho venkovského zpravodaje. Rok se nachýlil ke svému konci, vĤnČ Vánoc vábí malé i velké v radostném oþekávání nČþeho sice známého, avšak stále tak tajemného. Noc plná kouzel už nám pomalu Ģuká na dveĜe, vánoþní cukroví provonČlo naše domovy a my se pĜipravujeme na nejkrásnČjší svátky v roce a také na jeho slavnostní zakonþení. Doba adventu je nejen dobou pĜíprav na svátky strávené v kruhu rodiny, mČla by být též dobou setkávání se se svými bližními, dobou zklidnČní našich þinností a myslí, podobnČ jako se i pĜíroda ukládá k dlouhému odpoþinku, aby tak nabrala síly pro období pĜíští. Nastává také þas vzájemného obdarovávání, které by mČlo být þinČno poklidnČ, bez vyþerpávajícího shonu a zbyteþnČ velkých útrat. VždyĢ právČ ty drobné skromné dárky vycházející z našeho srdce a zpĤsob jejich darování vypoví o jejich skuteþné hodnotČ nejvíce... Milí pĜátelé, pĜeji Vám všem poklidné nadcházející dny, pĜíjemné chvíle sváteþní strávené v kruhu svých nejbližších, pohodu a lásku ve Vašich srdcích a štČstím a zdravím naplnČný celý rok pĜíští. Šárka Frýdová pĜedsedkynČ obþanského sdružení

„ZA VENKOV“, o. s. _______________________________________________________________________________________

Email: [email protected]

www.synkov-slemeno.cz

Strana 3/32

SYSLOJED þ. 4/ 2011

Vážení spoluobþané, s pohledem na kalendáĜ jsem si uvČdomil, že nám již klepe na dveĜe þas sváteþní a zároveĖ konec roku. Je to také þas bilancování a pĜíprav do dalšího roku, který s sebou nese oþekávání vČcí pĜíštích. Nezbývá mi, než Vám všem popĜát pĜíjemné prožití svátkĤ a vydaĜený start do nového roku. K tomu je tĜeba pevného zdraví a osobní pohody, což jsou atributy, které se snadno pĜejí, ale hĤĜe dosahují. Takže i ty Vám pĜeji v pĜíštím roce v co nejhojnČjším množství. Podle všech ukazatelĤ nás všechny neþeká lehké období, ale vČĜím, že se podaĜí všechna úskalí pĜekonat a pĜi bilancování pĜíštího roku budeme moci Ĝíci na závČr „byl to dobrý rok“. A pevnČ doufám, že nám všem tento optimismus vydrží. Rád bych touto cestou podČkoval všem, kteĜí se podíleli a doufám, že v pĜíštích letech i nadále budou podílet, na akcích, které ve vzájemné spolupráci poĜádáme a nechci se pouštČt do vyjmenovávání jednotlivcĤ nebo skupin, protože bych mohl nČkoho opomenout. Všichni víme, že bez nadšení a tahounĤ se nedá dČlat témČĜ nic a každá akce, která se v obci podaĜí, je vizitkou celé obce a zprávou do okolí „Zde se nČco dČje, zde žijeme spoleþnČ, a tak to chceme“. K pĜedešlému odstavci jen malý pĜíklad. V minulém mČsíci obec dokonþila opravu cesty ve SlemenČ a vzhledem ke skuteþnosti, že souþástí projektu nebyl obsyp krajnic, dohodli se zastupitelé ve svém volnu uspoĜádat brigádu na zasypání tČchto krajnic. I když nebyla tato akce nikde zveĜejĖována, spoluobþané bydlící v okolí této komunikace poskytli nejen náĜadí a vlastní práci, ale i materiál na obsyp tČchto krajnic. To je jeden z dĤkazĤ toho, že nám není lhostejné kde, a v jakých podmínkách žijeme a chceme se aktivnČ podílet na spoleþném životČ. Bylo by urþitČ

_______________________________________________________________________________________



Strana 4/32


jednodušší zkritizovat zastupitelstvo nebo dílo samé a vČnovat þas nČþemu pohodlnČjšímu, tĜeba osekávání vlastní zahrádky. Takže ještČ jednou díky všem ! K mým steskĤm, které se staly pĜedmČtem rĤznČ vášnivých debat, jež nakonec vyústily v þlánek v minulém þísle Syslojedu, bych chtČl dodat pouze pár vČt. I když si myslím, že by reakce vydala na samostatný þlánek, který by mohl být podobnČ neobjektivní, uvedu jen pár holých faktĤ. Ano, Obec Synkov- Slemeno se vyznaþuje tím, že nemá jediný metr chodníkĤ. To však zcela urþitČ není problém nynČjšího zastupitelstva a nevznikl v tomto období. Vybudování chodníkĤ bylo a je pĜedmČtem dlouhodobých diskusí všech zastupitelstev, kterých jsem byl já osobnČ þlenem a mohu Ĝíci, že všechny skonþily na jediné, a to zásadní vČci. Touto vČcí je nedostatek souvislého pruhu pozemkĤ podél komunikace v šíĜi nejménČ 2m pro vybudování požadovaného chodníku. Musím Ĝíci, že mne to velmi mrzí, ale ani toto zastupitelstvo nenašlo zpĤsob, jakým se domoci pozemkĤ vhodných pro výstavbu chodníkĤ. Na otázku položenou v þlánku musím odpovČdČt kladnČ, ano zkusil a zkouším témČĜ dennČ chodit po silnici II/318, jak s koþárkem, tak se svým psem a na kole a snažím se chovat na této komunikaci jako Ĝádný úþastník silniþního provozu a je neoddiskutovatelný fakt, že provoz, nejenom v naší obci, se výraznČ zvýšil. To je zpĤsobeno pĜedevším výrazným nárĤstem osobní dopravy a možná i naší vČtší pohodlností. Staþí se jen porozhlédnout po obci, kolik parkuje u jednotlivých nemovitostí osobních automobilĤ. Díky skuteþnosti, že se pohybuji dosti þasto pČšky a na kole po obci, mohu Ĝíci, že obec je protkána spoustou dalších vedlejších komunikací a prostoru pro klidné vycházky je zde více než dost. To opravdu neĜeší tu skuteþnost, že hĜištČ je položeno, dle názoru nČkterých spoluobþanĤ, nevhodnČ. HĜištČ bylo vybudováno na pozemku, který v té dobČ mČla obec k dispozici, mČl odpovídající parametry pro budoucí rozvoj a neménČ dĤležitá byla jeho poloha v blízkosti základní a mateĜské _______________________________________________________________________________________



Strana 5/32


školy, která do té doby nemČla možnost využívat žádné sportovištČ. Takže z pohledu obce a jejích potĜeb je hĜištČ položeno naprosto ideálnČ. K dalším poznámkám asi nemá smysl rozvíjet téma, jen na závČr mohu konstatovat jediné. NávštČva multifunkþního hĜištČ není povinná ani naĜízená a žijeme ve svobodné zemi, kde se každý mĤže svobodnČ rozhodnout, kam chce jít a co chce dČlat, samozĜejmČ v rámci zákonĤ této zemČ. To je vše, co podle mého názoru k tomuto þlánku mČlo zaznít a považuji za slušné seznámit veĜejnost s tČmito informacemi. Spousta informací je samozĜejmČ dostupná a zodpovČditelná na veĜejných zasedáních zastupitelstva, která, a zde si musím opČt postesknout, navštČvuje minimum spoluobþanĤ. Nevím, þím je to zpĤsobeno a rozhodnČ se nehodlám pouštČt do spekulací, proþ tomu tak je. Na závČr bych ještČ jednou všem popĜál klidné prožití nadcházejících svátkĤ a vČĜím, že se osobnČ s vČtšinou z Vás uvidím na nČkterých nejbližších akcích, které jsou pĜipravovány.

VítČzslav Kapþuk starosta obce

PLÁN AKCÍ O jednotlivých akcích budete pĜedem podrobnČ informováni prostĜednictvím webových stránek obecního úĜadu, vyvČšenými plakátky, pĜípadnČ zasláním textových SMS zpráv.

_______________________________________________________________________________________



Strana 6/32


Z historie obce Kam chodili naši pĜedkové nejen na pivo? – díl tĜetí V tomto þlánku se opČt vracím k druhému hostinci v SynkovČ. Na statku þ.p. 18 se od roku 1651 vystĜídalo mnoho majitelĤ, podobnČ jako u prvního hostince z þ.p.25. Datum založení hostince jsem v dostupných materiálech nenašla, ale pĜináším Vám aspoĖ malé nahlédnutí do historie tohoto statku od roku 1651 do roku 1952, která je zapsána v DČjinách obce Synkova, napsaných v letech 1955-56 panem Václavem Novákem.

Hostinec a obchod se smíšeným zbožím Antoním Forejtek, jak dokazují nápisy na domČ. Antonín Forejtek byl majitelem v letech 1900-1915. ý. p. 18 R. 1651 byl na tomto statku hospodáĜem Michal ýervinka. R.1654 to byl jeden z nejvČtších statkĤ ve vsi. R.1666 na nČm již sedČl Jan Hanousek. R. 1677 ho držel Václav Pinkas mladší. Tehdy _______________________________________________________________________________________



Strana 7/32


byl hospodáĜ povinen chovati dvČ zádušní krávy. Kdy a jak došlo ke vzniku této povinnosti, není již snadné zjistiti. R. 1708 ujal živnost od otce Václava syn Petr Pinkas. R.1759 se stala ,, dobrovolná a dokonalá“ smlouva o statek mezi Petrem Pinkasem a jeho zeĢem Janem Martincem. Tchán, který hospodaĜil již padesát let a byl stár právČ tak jako jeho manželka, nemohl již hospodaĜiti. NemČli synĤ a proto mČla dČditi nejmladší dcera Mariana. Avšak ,, ponČvadž otce i matku nectila a k tomu ke všemu šesté boží pĜikázání pĜestoupila“, odevzdali rodiþe statek zeti. Toliko ale pĜece otec z obzvláštní otcovské lásky pĜivolil, aby na rovný díl pĜipuštČna byla. Byla tedy vylouþena rodiþi z práva zdČditi statek a smČla pouze dostati podíl jako ostatní její sourozenci, totiž 20 kop 20 gr.Týž podíl mČl také dostati ,, Václav u Ĝeky“. Víme o nČm pouze, že mČl chalupu u Ĝeky v lánu ke statku náležejícím. Chalupa pozdČji zašla, ale patĜila v té dobČ již k nynČjšímu þ.p.34. Další majitelé byli: od r. 1766 Václav Martinec, r. 1806 Jan Martinec, r.1848 Josef Martinec. Trhovou smlouvou z 25.10.1882 pĜešlo vlastnické právo na Václava Marka a jeho nezletilou manželku Annu. Trhovou smlouvou z 15.7.1886 získal živnost František Mráz a 8.9.1887 jednu polovici nezletilá Emílie Mrázová. Dne 5.3.1897 koupili celý statek Alois Hájek a Antonín Malý a 4.9.1900 Antonín a Františka Forejtkovi. Dne 8.7.1915 polovici Antonína obdržel Josef Forejtek a 15.11.1934 polovici Františky Forejtkové Anežka Forejtková. Dne 28.7.1952 se polovice Josefa Forejtka ujal syn Jaroslav Forejtek. Lenka MinaĜíková

PodČkování DČkujeme za pĜíspČvky všem, kdo našli odvahu a pĜispČli tak k vytvoĜení tohoto obþasníku.Také do dalšího vydání Syslojedu pĜivítáme Vaše pĜíspČvky, a to nejen o historii, ale i z dalších oblastí našeho života napĜ.: recepty, rady do domácností, nápady pro dČti nebo také Vaše zajímavé životní pĜíbČhy þi zkušenosti. Své pĜíspČvky zasílejte do data uzávČrky uvedeného na zadní stranČ obalu na e-mailovou adresu: [email protected] _______________________________________________________________________________________



Strana 8/32


ZŠ a MŠ Synkov – Slemeno PLÁN AKCÍ ŠKOLY od listopadu

výuka anglického jazyka v MŠ (lektor Mgr. Hana Plašilová)

prosinec až únor

výuka plavání žákĤ ZŠ v rychnovském bazénu

19.12.2011

2 interaktivní vánoþní programy hradeckého biskupství 1. pro pĜedškoláky program „Sluníþko“ 2. pro žáky ZŠ program „Koledová“

prosinec

vánoþní vystoupení dČtí ZŠ a MŠ pro dĤchodce v CharitČ RK

prosinec

sbČr papíru (pouze svoz od školy do sbČrny RK)

prosinec

druhá monitorovací zpráva k þerpání penČz z ESF

16.1.2012

zápis pĜedškolákĤ do 1. roþníku ZŠ

_______________________________________________________________________________________



Strana 9/32


DČti z naší školy si rády notují písniþku ušitou pĜímo na tČlo. Melodie je stejná jako u písniþky „My jsme žáci tĜetí B“ z pohádkového seriálu Mach a Šebestová V OBCI SYNKOV – SLEMENO (autorka Ladislava Plachetková)

V obci Synkov-Slemeno náramnČ je veselo, do naší školiþky chodí hodné dČtiþky (mají chytré hlaviþky).

Kamarádi velicí sedí spolu v lavici, velcí i maliþký, domĤ nosí jedniþky (nČkdy také dvojþiþky)

Než odbije poledne, k jídlu spolu zasednem, baštíme dobroty, uvaĜené od tety (svíþkovou þi kotlety)

A teć milá školiþko, chcem si pohrát maliþko, v družinČ bez spČchu užijem si oddechu (jenom žádnou neplechu)

S pozdravem a pĜáním krásných vánoþních dnĤ Ladislava Plachetková _______________________________________________________________________________________



Strana 10/32


VČnuj mobil a vyhraj výlet pro svou tĜídu Oznamujeme všem našem pĜíznivcĤm, že jsme se pĜihlásili do soutČže „VČnuj mobil a vyhraj výlet pro svou tĜídu“. Naším úkolem je nasbírat co nejvČtší množství vysloužilých mobilních telefonĤ, a to funkþních i nefunkþních. Záleží na poþtu mobilĤ na žáka.SoutČž konþí 31.12.2012. Cílem soutČže není jen výlet dČtí, ale i výchova dČtí k zodpovČdnosti. Navíc nČkteré funkþní telefony ještČ udČlají radost dČtem v dČtských domovech. Máte doma mobil, který vám jen zabírá místo v šuplíku? Neváhejte, zaneste ho k nám do školy a podpoĜte tak správnou vČc. DČkují Vám dČti ZŠ a MŠ. Ladislava Plachetková

Z moudrosti našich pĜedkĤ Šetrnost Dokud žili lidé ve vČtším kontaktu s pĜírodou, daleko více ctili i její nejdĤležitČjší vlastnost – provázání nepotĜebnosti na jedné stranČ s užitkem pro stranu druhou. PĜíroda nezná odpady, veškeré dČní v ní probíhá v cyklech, zánik jednoho je pĜedpokladem k existenci dalšího; rostliny jsou buć potravou pro živoþichy nebo materiálem pro vznik humusu, nutného pro rĤst další vegetace, … Tyto zásady respektovali i lidé. Pokud využívali jen pĜírodní materiály, byli je schopni po vzoru pĜírody pĜevádČt do další užiteþné formy. My starší pamatujeme doby, kdy odpadĤ bylo minimálnČ a na vesnici jsme neznali popelnice ani žádné obĜí skládky. _______________________________________________________________________________________



Strana 11/32


Doma nevyužitelným odpadem byly snad jen kovové pĜedmČty, a ty se spolu se starým papírem vykupovaly ve sbČrnách... ŠetrnČ se zacházelo i s jídlem. DĜíve nebyly mrazniþky k dlouhodobému uchování potravin a pĜesto se ho tolik neznehodnotilo; jen nepatrné zbytky zkonzumovala domácí zvíĜata. Klasickým pĜíkladem toho jsou - se zimním obdobím související domácí zabijaþky. Z prasátka se spotĜebovalo témČĜ všecko: stĜeva na jitrnice, krev na barvené kroupy a jelítka, žaludek na tlaþenku, z kostí se vyvaĜila polévka, chrupavky a kousky kĤží byly základem pro sulc. KĤže se kruponovaly pro obuvnickou a brašnáĜskou výrobu. Maso se zaváĜelo, vyškvaĜené sádlo sloužilo po celý rok jako omastek, škvarky pak na mazání chleba. A protože rychle se kazících jitrnic a krup bylo více, než mohla jedna rodina zkonzumovat, posílaly se výslužky pĜíbuzným a sousedĤm.. BČhem historicky velmi krátké doby se situace dramaticky zmČnila. VzrĤstající prĤmyslová výroba rychle odnauþila lidi letité šetrnosti tím, že zaþala produkovat obrovskou škálu spotĜebního zboží, které už není reálné plnČ recyklovat. VytváĜíme tak stále vČtší kvanta odpadĤ. PrávČ doba Vánoc a konec roku jsou obdobím nejvČtšího plýtvání, pĜeplnČných popelnic a niþeného ovzduší pĜi zbyteþném pĜetápČní i stĜílení svČtlic. Zkuste se zamyslet, zda to, co nakupíte bude skuteþnČ využíváno, aby chviliþka radosti z krásného obalu þi hory dárkĤ nebyla jen další zátČží životního prostĜedí. Kouzlo Vánoc stejnČ nevytvoĜí napeþené cukroví a další dobroty, o které nikdo nestojí, ani množství darĤ, ale pĜedevším krásné vztahy mezi lidmi, klid a þas na druhé. Mezi skládkami, které vytváĜíme, budeme muset v budoucnosti žít my a pĜedevším naše dČti. Pokud nechceme, aby musely žít na smetišti, musíme se znovu Ĝídit pĜírodními zákony dĤsledné využitelnosti a recyklace. Když je budeme dodržovat ve spotĜebČ, donutíme i výrobce, aby více dbali na ekologii. A aby bylo na Ĝešení tohoto nelehkého úkolu dostatek energie, zkuste se posílit tĜeba pochoutkami podle pĜiložených receptĤ: _______________________________________________________________________________________



Strana 12/32


ýtyĜi jídla z vepĜové hlavy Koupenou vepĜovou hlavu, kterou si necháme na prodejnČ rozseknout, aby se nám lépe vešla do hrnce, nejprve peþlivČ oþistíme a omyjeme a dáme zvolna vaĜit do vroucí osolené vody. Když je maso mČkké, že jde dobĜe od kosti, vyjmeme ho a rozdČlíme. Ovar Z hlavy oddČlíme libové maso, pĜípadnČ i þásti podkrþí a podáváme ještČ horké s chlebem, kĜenem a hoĜþicí. Polévka ýást vývaru mĤžeme použít jako základ pro jakoukoliv polévku. Výborná je napĜíklad s kroupami /nebo trhanými krupkami/ a kostiþkami brambor, ochucená tĜeným þesnekem, kmínem a majoránkou. Sulc Z uvaĜené hlavy vybereme kližkaté suroviny /kĤži, ouška, rosolovité chrupavky/ a pomeleme je. Vložíme do zbytku vývaru ( asi 1/2 litru – pokud bychom dali vývaru pĜíliš, sulc by neztuhl) pĜidáme lžíci octa, pĜípadnČ na kostiþky nakrájenou koĜenovou zeleninu a znovu ĜádnČ provaĜíme. SouþasnČ dáme vyvaĜit i koĜení /celý pepĜ, bobkový list, nové koĜení a tymián/. Nakonec vložíme nadrobno nakrájené zbytky libového masa, kostiþky natvrdo uvaĜeného vejce, kyselé okurky a cibule. KoĜení vyjmeme, sulc odstavíme a necháme v chladnu ztuhnout. Pomazánka na chleba Prochladlé tuþné zbytky pomeleme. UvaĜíme si asi 2 vajíþka natvrdo. Žloutky utĜeme s hoĜþicí, solí a pepĜem, pĜimícháme mletou surovinu a potom ještČ pĜidáme najemno nakrájené bílky, kyselou okurku a cibuli. ( Místo hlavy jde použít i vepĜové koleno, ale na tom není tak jemné maso.) Dobou chuĢ a krásné Vánoce pĜeje Lída Hoffmanová _______________________________________________________________________________________



Strana 13/32


Akce Drako-milé odpoledne Poslední Ĝíjnový víkend OS „ZA VENKOV“ poĜádalo drakiádu. Místem konání bylo slemenské hĜištČ, vratnou vstupenkou buĜtík a brambory. PostupnČ se sešlo dost rodiþĤ s dČtmi a draky, hraví dospČlci bez dČtí i místní omladina. O vypuštČní draka do slemenských výšin se pokoušel kdekdo. Já jsem byla od manžela trénována na jedlinské louce a jeho poslední pouþka znČla: „ProstČ toho draka položíš, trošku zacukáš a pak už ho jen paseš na obloze.“ Chacha, pĜíštČ jde manžel pást draka do Slemena sám. Aþ jsem já cukala, dcerka Klárka bČhala a pak zase já bČhala, Klárka cukala, Klárka bČhala, já nadhazovala. Drak ne a ne vzletČt. Po vzoru ostatních dČtí ho Klárka vzala na krátko a chvíli bČhala po louce a drak za ní, ale že by se držel ve vzduchu, to ani náhodou, choval se spíš jak „línej“ had. Ono to zase tak jednoduché nebude, pást draka na obloze. Když jsem se rozhlédla kolem sebe, vidČla jsem, že na tom ostatní úþastníci byli podobnČ. Možná to bylo zpĤsobeno tím, že vítr se jako obvykle potuloval na JedlinČ a dolĤ do údolí se mu moc nechtČlo. Jediný létající byl dovozový drak-ćábel odkudsi z ýíny nebo snad ještČ z NDR. Vypustili ho nad polem vysoko a ještČ výš a pak už ho jen pĜetáhli nad hĜištČ a drak se pásl a pásl a z té výšky se vysmíval tomu marnému snažení malých þeských dráþkĤ. No, co Vám budu povídat, radši jsem pĜijala pozvání na teplý nápoj pouze pro dospČlou chasu. Nevím, co v nČm _______________________________________________________________________________________



Strana 14/32


bylo namícháno, ale jak jsem se napila, hned mČ pĜestalo mrzet, že drak nelétá. Aby to pĜestalo mrzet i dcerku, napíchly jsme buĜtíka a hurá s ním k ohýnku. Mezitím probČhlo vyhlášení nČkolika soutČží o nej… dráþky. V duchu hesla „Není dĤležité vyhrát, ale zúþastnit se,“ odmČnu získali všichni nadšení snažílci. Pak jsme se ještČ posilnili peþenými bramborami, které podle prastarého receptu pekl pan Frýda. DČti byly rády, že jsou spolu, najedly se a bČžely využít místní hĜištČ. Atmosféra podzimního odpoledne se zalíbila nejen dČtem, ale i my dospČlí jsme se rádi sešli a užili si pohodového setkání se svými sousedy. NČkteĜí „bezdrací“ mČli sice pĜipomínky k nelétání drakĤ, že prý to bude rukama, ale co na to Ĝíct… Jen pĜijćte pĜíštČ s drakem!:-) Yvona Hofmanová

Dušiþková noc Kdo si myslí, že DUŠIýKOVÁ NOC je celá o strašení, tak je na omylu. Je to totiž hlavnČ velká zábava. Už zasvČcovací rituál, kterým si prošli všichni vþ. organizaþního týmu, pobavil natolik, že kdyby už se jen potom šlo spát, nikdo by si nestČžoval. Ale stalo se toho mnohem více - výroba obálek na strašidláky (bodíky za plnČní úkolĤ a jiná ohodnocení), rĤzné hry a pĜed spaním i stezka odvahy. Tu absolvovaly všechny dČti, nikdo neodmítl a nejvíc se tČšili ti nejmenší. Po noþním spánku se udČlaly vČtší chutČ na snídani poĜádnou rozcviþkou a pak se už jen hodnotilo a pĜedávaly se odmČny. DČkujeme za úþast nejmenším a nejoriginálnČjším - Elence a Tadeáškovi. Ale celé by se to také nemohlo obejít bez Lucky Zemanové, Lucky Lickové, Nikolky, Kristýnky, Káti, Denisy, Evy, Michalky, Pavla a Matyáše. TČšíme se na vás pĜíštČ !!!

Obecní úĜad Synkov-Slemeno _______________________________________________________________________________________



Strana 15/32


Pravá vesnická zabíjaþka Je libo dát si prejt, ovárek, kroupy, jitrnice? To vše bylo k dostání ve þtvrtek 17. listopadu v hospodČ, þi pĜed hospodou u ValáškĤ v SynkovČ. Pár místních dobrovolníkĤ, kteĜí mČli chuĢ a hlavnČ þas, se rozhodli, že uspoĜádají pravou vesnickou zabíjaþku. Vše zaþalo již ve stĜedu veþer, kdy se u místního Ĝezníka Tondy Koubka porazilo 130-ti kilové prase a uvaĜili kroupy. Ve þtvrtek v osm hodin ráno, kdy chladné poþasí dávalo o sobČ dost znát, vládla kolem kouĜících kotlĤ dobrá nálada. Každý z místních žen a mužĤ mČl plné ruce práce. NČkdo krájel cibuli, škrabal brambory, strouhal kĜen a naši dva Ĝezníci pĜipravovali maso na ovárek. První pĜíchozí, kteĜí dorazili na jedenáctou hodinu, již mohli ochutnat ovar a polévku. Bohužel, kdo pĜišel déle, mČl smĤlu, ovar byl bČhem pár minut pryþ. Kdo chtČl a pĜišel s kastrĤlkem, mohl si vzít polévku, ale i kroupy domĤ. Komu nevadilo sychravé poþasí, mohl se podívat jak šikovné ruce našich dvou ĜezníkĤ, Tondy Koubka a Libora ýížka, plnily a špejlovaly jitrnice. Ty po vytažení z kotle jen mizely v rukách návštČvníkĤ. PozdČji zavonČlo peþené maso a kdo mČl chuĢ ochutnal i zabíjaþkový talíĜ. Souþástí tohoto sváteþního dne byla i soutČž o nejlepší upeþenou bábovku. A že bylo z þeho vybírat! Sedm krásných bábovek ochutnávala vybraná porota a nakonec zvítČzila ta, kterou pĜinesla Pavlína Ditrichová ze Suché Rybné. ZávČrem patĜí velký dík tČm, kteĜí se na této akci podíleli, Martinu Dohnálkovi za hudební doprovod, hospĤdce u ValáškĤ _______________________________________________________________________________________



Strana 16/32


za azyl a hlavnČ Vám, kteĜí jste pĜišli a strávili s námi pČkný sváteþní den. Doufáme, že se nám podaĜilo obnovit zase jednu pČknou starou þeskou tradici a pĜíští rok, pĜi porážce možná dvou þuníkĤ, na vidČnou. JiĜí a Renáta Málkovi

Živý Betlém NedČle 27. prosince byla nádherný den. Od rána hĜející sluníþko i neobvyklé teploty vyzývaly lidi, aby opustili své pĜíbytky a vyrazili ven. Snad i proto se nás naveþer hodnČ sešlo u místní hospĤdky, kam nás obþanské sdružení „ZA VENKOV“ pozvalo na již tradiþní Živý Betlém a rozsvícení vánoþního stromu. A urþitČ nikdo nelitoval. Spoleþné vystoupení tČch nejmenších se zkušenČjšími i dĜíve narozenými se neslo v duchu adventního poselství lidské sounáležitosti a lásky. Scénu narození PánČ a klanČní tĜí králĤ doplnily nČžné dČtské hlásky krásnými koledami a vytvoĜily nádhernou vánoþní atmosféru. Snad jediným projevem nespokojenosti byl pláþ maliþkého pĜedstavitele Ježíška, ale i ten promČnila hĜejivá náruþ „Marie“ v rajskou blaženost. O ještČ vČtší pohodu návštČvníkĤ se postaral hĜejivý punþ i andČly servírované vánoþní cukroví. A tak ještČ dlouho doznívala do reality uvedená slova závČreþnČ písniþky: „PĜišli lidé z dáli – povídali a chodili sem tam- ó jak se máte?“... Díky zdejší školce, škole, obþanskému sdružení a všem dobrovolníkĤm, kteĜí se zasloužili o krásný veþer, který se opravdu vydaĜil. Lída Hoffmanová _______________________________________________________________________________________



Strana 17/32


Mikuláš a þert Rok se s rokem sešel, mikulášská družina se opČt snesla pod synkovský pĜístĜešek a krátce po þtvrté hodinČ odpolední se vydala za nadílkou. Cesta z Jedliny pĜes Slemeno k Synkovu byla opČt dlouhá a jako každý rok, i tentokráte nám poþasí zatím pĜálo. Bohatého Mikuláše se postupnČ doþkalo 25 rozzáĜených a bojácných oþí našich nejmenších. DČti se opČt doþkaly zlatých kouzelných oĜíškĤ, které jim vČnoval Mikuláš. Celá družina pak byla velmi pĜekvapena, že nČkteré dČti si „kouzelné“ oĜíšky schovávají již nČkolik let a dokonce mČly i pĜipraveny své kresby, kterými obdarovaly nejvČtšího pekelníka, Lucifera. Mikuláš dČtem slíbil, že se do roka a do dne vrátí, aby se pĜesvČdþil, zda dČti plní to, co mu pĜislíbili. Hanka a Renáta

Autorkou obrázkĤ je Natálka Medvedyková, Slemeno

_______________________________________________________________________________________



Strana 18/32


PodČkování Obþanské sdružení „ZA VENKOV“, o. s. si tímto dovoluje veĜejnČ podČkovat za darované perníþky paní EvČ Tejchmanové a za sponzorsky poskytnuté ovoce firmČ OVOCNÉ SADY SYNKOV s.r.o. pĜi pĜíležitosti konání „Rozsvícení vánoþního stromu.“ DČkujeme také všem, kteĜí se podíleli na pĜípravČ této akce.

PĜedvánoþní tvoĜení Dne 4.12.2011 se konala na sále místní hospĤdky výtvarná dílniþka, pĜi které si zájemci mohli nejen vyrobit gelovou svíþku, ale také uplést drobné vánoþní ozdoby z pedigu, þi si zkusit nazdobit

_______________________________________________________________________________________



Strana 19/32


perníþky.

Z pera našich þtenáĜĤ Milá babiþko, že jsi na mČ poĜád hodná, upeþu ti z lásky perníþek. A bude to zvoneþek, až ti bude po mnČ smutno, zazvoníš a vzpomeneš si na mČ. A až zazvoníš, budeš mít pocit, že jsi u mČ, protože na Vánoce by nemČl být nikdo smutný. Budou kolem tebe svítit hvČzdiþky a hvČzdiþky se rozzáĜí pĜi každý naší vzpomínce. Tadeáš Trs, 6 let

Vzpomínka na staré þasy V dnešní uspČchané dobČ ráda vzpomínám na své dČtství a mládí. V té dobČ nebyly poþítaþe, televize ani hrací automaty. Lidé na vesnici pracovali vČtšinou na svých polích, ve chlévech chovali krávy, prasata a nČkteĜí i konČ, které užívali k tahu pĜi polních pracích. Dvorky byly plné rĤzné drĤbeže. Práce to byla všechna ruþní a velice tČžká. I pĜes tuto dĜinu si ale udČlali þas na nedČlní návštČvu kostela. Uctívaly se všechny kĜesĢanské svátky. Mimo to se celé _______________________________________________________________________________________



Strana 20/32


rodiny scházely o poutích a posvíceních. V každé vesnici se slavilo jindy. I ve SlemenČ a v SynkovČ. V dubnu, v nedČli po svatém JiĜí (24.4) bývala pouĢ. Také v þervenci kolem svátku sváté Magdalény (22.7.) se pekly koláþe. ZadČlávalo se z nové mouky, tzn. mouky semleté ve mlýnČ z þerstvČ sklizeného obilí. Posvícení bývalo v SynkovČ první nedČli v záĜí. Ve SlemenČ zase v nedČli po svátku svaté Ludmily (16.9.) . Nebyly to ale oslavy velkolepé. V týdnu se zabila nČjaká drĤbež ze dvora. V sobotu þasnČ ráno se zadČlávalo na koláþe, které se pekly v chlebových pecích. Vydrhla se prkenná podlaha a þekalo se na tetiþky, strýce a ostatní pĜíbuzné. Celé rodiny se takto navštČvovaly nČkolikrát do roka. Chodilo se také na taneþní zábavy (muziky) a pondČlní dozvuky. Chodila vČtšinou omladina, ale na lavicích kolem sálu posedávaly i babiþky, které se pĜišly podívat na mladé. A když bylo na podzim po práci, maminky a babiþky se daly do draní peĜí. Chodilo se drát po celé vesnici. Doderky konþily vČtšinou hostinou - koblihy a logr z cikorky. V zimČ, když napadl sníh, a že ho nČkdy bylo, ustrojily se konČ s rolniþkami, zapĜáhly se do saní a vyjelo se na projížćku. Ale to nejezdila auta a silnice se nesolily. Ta doba nebyla nikterak jednoduchá. Ale žilo se skromnČ, lidé k sobČ mČli blíže, navzájem si pomáhali, ctili se a hlavnČ si nezávidČli. Vzpomíná Anežka Štefková. Všem našim þtenáĜĤm redakce velice dČkuje za jejich pĜíspČvky. _______________________________________________________________________________________



Strana 21/32


Náš pĜedchĤdce?

_______________________________________________________________________________________



Strana 22/32


_______________________________________________________________________________________



Strana 23/32


Tradiþní chlebová pec jako cesta k pospolitosti obce Vážení obþané, obþanské sdružení „ZA VENKOV“, o. s. by Vám rádo touto cestou pĜedstavilo svĤj projekt výstavby tradiþní chlebové pece v odpoþinkovém areálu ve SlemenČ. A proþ právČ chlebová pec? V dobČ mnohdy pĜeceĖovaného individualismu, spČchu a odcizení þlovČka od základních pĜirozených potĜeb, které byly respektovány a uctívány þetnými generacemi našich pĜedkĤ, v dobČ nejrĤznČjších moderních výdobytkĤ, ale zároveĖ v dobČ pĜílišného nedostatku þasu, þasu na sebe a své bližní, se snažíme ohlédnout zpČt do dob nedávno uplynulých, kdy lidé k sobČ mČli blíže a vesnicí se linula vĤnČ právČ upeþeného chleba. V tČch dobách, kdy si lidé pekli v domech chléb sami, bývala na vesnicích obyþejnČ chlebová pec, ve které si mohli lidé nemajetní, kteĜí si nemohli dovolit vlastní domácí chlebovou pec, za mírný poplatek upéci svĤj bochník. Lidé se tak pĜirozenČ scházeli na obci a než byl chléb upeþen, mohli probrat obecní dČní. _______________________________________________________________________________________



Strana 24/32


V tomto duchu je také zamČĜen projekt našeho sdružení. Zamýšlená výstavba chlebové pece pro cca 20 ks chlebových bochníkĤ (rozmČry cca: š 205 x h 250 cm x v 198 cm) má svým významem pĜispČt k pĜirozenému zpĤsobu obnovy obþanské soudržnosti a obnovení lidové tradice. Pec na chleba bude usazena na prostranství vedle již vybudovaného altánu, pod kterým bude rovnČž i jednoduché technické zázemí. Prostor smČĜující od altánu k peci a okolo ní bude z provozních i estetických dĤvodĤ vydláždČn. Nad pecí bude instalována stĜecha, aby tak bylo zabránČno znehodnocení stavby povČtrnostními vlivy. PĜestože je projekt svým specifickým charakterem zamČĜen pĜevážnČ na kuchaĜské (pekaĜské) umČní žen, chlebová pec je zaĜízení multifunkþní v tom smyslu, že kromČ tradiþních pekaĜských výrobkĤ je zde možno péci také pokrmy z masa, a v tomto smČru jistČ rádi pĜedvedou i muži své dovednosti. PĜedpokládáme pravidelné peþení chleba pro veĜejnost, dovednostní soutČže v peþení rĤzných druhĤ pokrmĤ jako jsou napĜ. koláþe, štrĤdly, sladkosti, pizza, peþená kolena þi drĤbež atd. Skuteþnost, že se jedná o zajímavý nápad dokládá i fakt, že náš projekt uspČl hned u dvou vyhlášených grantových programĤ, a to sice jednak u 8. výzvy realizace strategického plánu LEADER „Spoleþnou cestou k rozvoji venkova“, když mu byla VýbČrovou komisí Sdružení SPLAV, o. s. doporuþena þástka dotace ve výši 270.540 Kþ, a dále pak tento projekt uspČl v žádosti o grant u Nadace VIA z Fondu T-Mobile pro regiony zamČĜeného na téma „zdravá planeta“, oblast „zdravá komunita“ a byl mu poskytnut nadaþní pĜíspČvek ve výši 90.000 Kþ. Obþanské sdružení „ZA VENKOV“, o. s. by touto cestou ještČ jednou chtČlo podČkovat za poskytnutí finanþních prostĜedkĤ pro realizaci svého zámČru, když souþasnČ si je vČdomo velkého závazku spoþívajícího v úspČšném naplnČní cílĤ projektu. Výstavba pece bude probíhat v pĜíštím roce a pokud se vše podaĜí, tak na konci prázdnin probČhne slavnostní uvedení pece do provozu. VČĜíme, že vás tato nová iniciativa zaujme a budete se rádi úþastnit spoleþného peþení v nové tradiþní chlebové peci. Šárka Frýdová _______________________________________________________________________________________



Strana 25/32


Milí pĜátelé, již témČĜ patnáct let je posláním Nadace VIA pomáhat tČm, kterým není lhostejné, jak vypadá život v jejich obci þi okolí. Za všechny ty roky jsme na své cestČ potkali stovky organizací a tisíce lidí, kteĜí pomáhají, starají se, peþují o svou „komunitu“. Ti všichni malými, ale vytrvalými krĤþky postupnČ promČĖují svČt od pasivity k aktivitČ, od lhostejnosti k odpovČdnosti. Každý na to jde trochu jinak, ale všechny spojuje živý zájem o to, co pĜekraþuje jejich bezprostĜední soukromí. Máme velkou radost, že jsme se letos mohli potkat i s Vámi ze sdružení „ZA VENKOV“ a držíme Vám palce na Vaší cestČ. A slibujeme, že si nenecháme ujít pĜíležitost ochutnat chléb z Vaší komunitní pece. TČšíme se, JiĜí Bárta, Nadace VIA

Jarní pĜíprava dĜeva do pece _______________________________________________________________________________________



Strana 26/32


Názory našich þtenáĜĤ (Názory našich þtenáĜĤ nemusí vyjadĜovat stanovisko redakce)

V minulém þísle Syslojedu nás zaujal názor paní Lídy Hoffmanové na umístČní i dostupnost dČtského hĜištČ a sportovištČ ve SlemenČ. ChtČli bychom se dnes podívat na toto téma z úplnČ jiného pohledu, a to oþima dČtí a uþitelek ZŠ a MŠ ve SlemenČ. Souþástí výuky ve škole je tČlesná výchova, v naší škole je to trochu specifikum, protože v budovČ nemáme tČlocviþnu. Proto hodiny TV smČĜují hlavnČ ven, a to v dobČ ještČ nedávno minulé byl nemalý problém. JistČ máme všichni v pamČti plácek v SynkovČ, kterému se eufemisticky Ĝíkalo hĜištČ, ale z hlediska bezpeþnosti bylo pro školu naprosto nevyhovující, nehledČ ke vzdálenosti, kterou školáci museli pĜekonat, než se na nČj dostali (nešlo ani tak o to, že by to nedošli, ale þas vymČĜený na hodinu TV se rozplynul jen pĜejitím do Synkova a zpátky, takže se pak musely spojovat hodiny, a to zase nebylo ku prospČchu ostatních hodin v rozvrhu). Proto pro nás jako pro školu, ale i pro školku, byla výstavba multifunkþního hĜištČ pĜímo pod školou „darem z nebes“ a znamenalo to vyĜešení otázky, jak zajistit dČtem kvalitní sportovištČ. Školáci nyní využívají hĜištČ skoro za každého poþasí, jeho velkou výhodou je ten fakt, že se na nČm dá sportovat hned po dešti, protože povrch schne velmi rychle. Mají možnost používat veškeré vybavení, které je u hĜištČ umístČno, a tak kromČ tradiþních sportovních aktivit mohou nacviþovat základy basketbalu, tenisu, volejbalu. Nemalou radost zpĤsobí poĜádná zima, kdy je možno na povrch nastĜíkat led, ten pak využívají školáci nejen v hodinách TV, ale i jako družina. Památný pĜedminulý rok umožnil nespoþet dní, kdy dČti chodily bruslit a zdokonalily se i v této sportovní aktivitČ. To samé jako pro školáky platí samozĜejmČ i pro dČti z mateĜinky, _______________________________________________________________________________________



Strana 27/32


pochopitelnČ užívají hĜištČ pĜimČĜenČ ke svému vČku, ale i tak to znamená další možnost, jak vyplnit dopolední þást školkového programu. ObzvláštČ v jarním þi podzimním deštivém a blátivém þase je multifunkþní hĜištČ jedinou možností pobytu venku bez nebezpeþí pĜílišného zašpinČní. Pro školku speciálnČ je velkým pĜínosem i dČtské hĜištČ, neboĢ to, které máme pĜímo za budovou školy ve školní zahradČ, už opČt dosluhuje. To se v žádném pĜípadČ nedá Ĝíct o hĜišti obecním, jelikož je postaveno z velmi kvalitního dĜeva a tak je pĜedpoklad, že bude odolávat vlivĤm poþasí daleko déle. Tímto þlánkem chceme rovnČž sdČlit obþanĤm skuteþnost, že hĜištČ umístČné v blízkosti školy využívá po 10 mČsícĤ školního roku témČĜ dennČ cca 30 dČtí a že díky tĜíleté pozitivní zmČnČ v materiálním zabezpeþení výuky TV a sportovního vyžití dČtí ZŠ, MŠ a školní družiny došlo ke zkvalitnČní práce školy v této oblasti. ZároveĖ je nutné pĜipomenout, že i ýeská školní inspekce kladnČ hodnotí snahu zĜizovatele školy o zajištČní vyhovujících podmínek pro výuku. ZamČstnanci a dČti ze školy a školky ve SlemenČ PodČkování PrávČ si otírám pusu mastnou od (mimochodem výborné!) jitrnice a napadá mČ, že by se slušelo podČkovat ještČ jinak než ústnČ za super akci, nazvanou prozaicky „Zabíjaþka“ a konanou dne 17.11.2011. Pozvali nás spoleþnČ PĜátelé dobrého jídla a hospodští od ValáškĤ, takže vám všem, kteĜí se zasloužili o to, abychom náhodou nezhubli a poĜádnČ se „nadlábli“ vepĜového, patĜí veliký a upĜímný dík. Za bezva nápad, za výbornou obsluhu, za kvalitní pochoutky, které zpestĜily naše obligátní kuĜecí menu, za pĜiblížení tradice þeského venkova souþasníkĤm a vĤbec za prima den. _______________________________________________________________________________________



Strana 28/32


Jsou prostČ jisté osvČdþené tradiþní události, které by se mČly zachovávat a taková vydaĜená zabíjaþka, jaká se povedla na návsi v SynkovČ, je jednou z nich, takže se vĤbec neobávám za všechny návštČvníky vyslovit pĜání a zároveĖ i otázku: „Co takhle repete?“ VítČzslav a Stanislava Kapþukovi

OBECNÍ ÚěAD Synkov – Slemeno INFORMUJE

Obecní úĜad Synkov-Slemeno hledá nového kronikáĜe/-ku obce Synkov– Slemeno Bližší informace poskytneme na tel. 724 179 618 nebo na e-mailu [email protected] Usnesení ze dne 26.10.2011: Zastupitelstvo obce Synkov-Slemeno schválilo: : jako usnesení þ. 2 výroþní zprávu o þinnosti ZŠ a MŠ SynkovSlemeno ve školním roce 2010-2011, : jako usnesení þ. 3 pĜesun þástky ve výši Kþ 18.558,90 z rezervního fondu do fondu reprodukce majetku ZŠ a MŠ Synkov-Slemeno a o použití fondu reprodukce majetku na nákup nového nábytku do mateĜské školy, : jako usnesení þ. 4 prioritní podání žádosti o dotaci z PRV na projekt "Úpravy a modernizace stravovacího _______________________________________________________________________________________



Strana 29/32


provozu jídelny ZŠ a MŠ Slemeno", : jako usnesení þ. 5 pronájem bytu þ. 3 ve SlemenČ þ.p. 23 p. Ivu ŠĢastnému, : jako usnesení þ. 7 rozpoþtové opatĜení þ. 4 v pĜedloženém znČní. Zastupitelstvo obce Synkov-Slemeno vzalo na vČdomí: : jako usnesení þ. 6 žádost p. D. Vinopalové o výmČnu oken v obecním bytČ, : jako usnesení þ. 8 zprávu z dílþího pĜezkoumání hospodaĜení obce za rok 2011, : jako usnesení þ. 9 výzvu k podnČtĤm pro aktualizaci Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

Usnesení ze dne 25.11.2011: Zastupitelstvo obce Synkov-Slemeno schválilo: : jako usnesení þ. 1 prodej pozemkĤ þ. 3609 a þ.3396 v k.ú. Slemeno zájemci s nejvyšší cenovou nabídkou, pĜiþemž nejnižší podání se rovná odhadní cenČ stanovené znaleckým posudkem, : jako usnesení þ. 2 smlouvu o poskytnutí finanþních prostĜedkĤ z rozpoþtu mezi Obcí Synkov-Slemeno a Vodovodním svazem CísaĜská studánka, : jako usnesení þ. 4 zaĜazení komunikace þ. 616/1 v k.ú. Slemeno do kategorie místních komunikací a její bezúplatný pĜevod od ÚĜadu pro zastupování státu ve vČcech majetkových do vlastnictví Obce Synkov-Slemeno, : jako usnesení þ. 5 podání žádosti o dotaci z KPOV na opravu kaple ve SlemenČ v pĜípadČ, že nebude v termínu podání žádosti vypsán Královéhradeckým krajem grant na opravu budov nezapsaných do seznamu chránČných památek. Zastupitelstvo obce Synkov-Slemeno vzalo na vČdomí: : jako usnesení þ. 3 návrh obecnČ závazné vyhlášky o místních poplatcích þ. 01/2011, : jako usnesení þ. 6 pĜedložené cenové nabídky na výmČnu okna a balkónových dveĜí v bytČ na obecním úĜadČ. _______________________________________________________________________________________



Strana 30/32


Vítání obþánkĤ 25.11.2011 OpČt po dvou letech vítala Obec Synkov-Slemeno nové obþánky. Slavnost se konala ve slemenské škole, kde si rodiþe vítaných obþánkĤ poslechli projev starosty obce a vystoupení dČtí místní školy a školky. Za rok 2010 byli vítáni: Matyáš Trs MatČj Jansa Marek Beneš Marek Csibri Za rok 2011 byla vítána: KateĜina Medková

SYSLOJED (synkovsko – slemenský obþasník a jedlinský tiež) je informaþní periodikum vycházející 4x roþnČ pro obþany obce SynkovSlemeno. Vydavatel: Obþanské sdružení „ZA VENKOV“, o. s., Iý 22693190, se sídlem Synkov – Slemeno, þást Synkov þp. 48, 516 01 Rychnov nad KnČžnou za finanþní podpory Obce Synkov – Slemeno. Ev. þ.: MK ýR E 19670 Místo vydávání: obec Synkov – Slemeno Redakþní rada: Ing. Petra Csibriová, Bc. Šárka Frýdová, JiĜí Málek, DiS., Jaroslav Štefek ýíslo: 4/2011

Datum vydání:

19.12.2011

Zasílání pĜíspČvkĤ: PĜíspČvky v elektronické podobČ zasílejte prosím na e-mailovou adresu: [email protected], pĜípadnČ v listinné podobČ na výše uvedenou adresu. UzávČrka pro zasílání pĜíspČvkĤ do pĜíštího þísla je 29.02.2012. Po tomto termínu nezaruþujeme zveĜejnČní Vašich pĜíspČvkĤ. Vytiskla tiskárna AG TYP Kostelec nad Orlicí, ul. Rudé armády 1468, [email protected] _______________________________________________________________________________________



Strana 31/32


Chvíle k rozjímání Nejvíce bude mít ten, kdo si bude pĜát nejménČ. Apuleius (Mag.20) Žij s lidmi tak, jako by tČ vidČl bĤh. Seneca (Ep. 10,5) Dlouho jsem se trápil tím, že nemám boty, až jsem potkal þlovČka, který nemá nohy. Arabské pĜísloví Kdo ztratí víru, nemĤže už nic ztratit. Publilius Syrus (Sent. F.14) Zdroj: Moudrost starých ěímanĤ, nakl. Vyšehrad, 2000

Všechno má svĤj þas Všechno má urþenou chvíli a veškeré dČní pod nebem svĤj þas: Je þas rození i þas umírání, þas sázet i þas trhat; je þas zabíjet i þas léþit; þas boĜit i þas budovat; je þas plakat i þas smát se, þas truchlit i þas poskakovat; je þas kameny rozhazovat i þas kameny sbírat, þas objímat i þas objímání zanechat; je þas hledat i þas ztrácet, þas opatrovat i þas odhazovat; je þas roztrhávat i þas sešívat, þas mlþet i þas mluvit; je þas milovat i þas nenávidČt, þas boje i þas pokoje. Zdroj:Bible, Kazatel 3, ýeská biblická spoleþnost , 1991

…..je þas popĜát Vám do nového roku hodnČ zdraví, lásky, radosti a sil k pĜekonávání nejrĤznČjších pĜekážek. Petra Csibriová s rodinou _______________________________________________________________________________________



Strana 32/32


Jarní pĜíprava dĜeva do pece: ..., tak a je hotovo

PĜíprava na Rozsvícení vánoþního stromu

_______________________________________________________________________________________



Strana 33/36


Drakiáda

_______________________________________________________________________________________



Strana 33/36

Dne 8.11.2011 byly úþastníkĤm soutČže o „básníka“ obce Synkov-Slemeno pĜedány drobné dárky

Drakiáda

Zabíjaþka

Dušiþková noc

Vítání obþánkĤ

Rozsvícení váno ního stromu. Projekt: Tradi ní chlebová pec jako cesta k pospolitosti obce

Recommend Documents