Slovo ředitelky
Schola Pragensis Orange Factory ve správnou chvíli na správném místě
Foto: Filip Kokstein
Krev se sice řinula proudem, ale pouze ta „jenom jako“, mezi návštěvníky se najdou i studenti středních škol, kteří si rádi kterou si návštěvníci mohli zkusit odebrat z gumové ruky poslechnou nabídky spojené s výběrem dalšího vzdělávání. I zdravotnické školy se totiž prezentovaly na letošním ročníku výJedno je jisté. Orange factory byla ve správnou chvíli na správstavy Schola Pragensis, která se již tradičně konala v pražském ném místě. Každý, kdo navštívil Kongresové centrum, nemohl náš Kongresovém centru na Vyšehradě ve dnech 23. až 25. listopa- stánek přehlédnout. Jedna žirafa vedle druhé, hostesky mající du 2006. Jednalo se o jedinou akci tohoto roku se zaměřením na paruky a mexické klobouky a v neposlední řadě nespočet vzdělávání, která je absolutní jedničkou v oboru a těší se nemalé vynikajících prací studentů Orange factory. Samotní návštěvníci si účasti jak vystavovatelů, tak návštěvníků. Letos se v Kongresovém mohli namalovat svoji žirafu na předem připravené makety a pocentru sešlo 114 středních škol, zřizovaných hl. městem Prahou, sléze si ji odnést domů. Všichni byli nadšeni, jak se podařilo zapojit i soukromých, aby se společně utkaly o přízeň návštěvníků z řad návštěvníky do dění na výstavě a na našem stánku. Stejně potenciálních studentů. tak nás přišli navštívit i zástupci Magistrátu, kteří neváhali JedLetošní výstava byla již 11. ročníkem, tudíž lze říci, že za přea malovali jako o život. Mnohdy to nebyly jen žirafy, nalo se o dešlé roky si již vytvořila silné postavení. V současnosti je jedinou akci ale i tvary mluvící samy za sebe. Úsměvy na jejich považována za nepostradatelnou, zejména pro žáky základtohoto roku se tvářích byly ohromnou odměnou pro nás pro studenních škol, kteří stojí před nejdůležitějším rozhodnutím ve svém zaměřením na ty i pro zúčastněné profesory. Vy jste tam nebyli? dosavadním životě-kam jít na střední školu. Právě tato výstaV tom případě sledujte internetové stránky naší školy vzdělávání va jim dává jedinečnou možnost, tři dny se prezentují školy jak a na shledanou v listopadu na dalším, již 12.ročníku. zřizované hlavním městem Prahou, tak soukromé. Jsou to střední školy nejrůznějších zaměření, gymnázia, učiliště a sem tam se objeví také školy vyšší odborné. Ať se to zdá jakkoli podivné,
„Není místo, není nadpis“
Kostel svatého Jiljí je datem svého založení pokládán za jeden z nejstarších kostelů v Praze Již ve 12. století se o něm objevují první zmínky, jelikož byl připomínán jako kolegiátní. Původně to byl pouze malý kostelíček, avšak v době Karla IV. byl z něho vybudován rozsáhlejší chrám. Roku 1730 ho dostali dominikáni, kteří ho přestavěli do současné podoby a navíc k němu přistavěli také klášter. Uvnitř se nachází opravdové skvosty, ať už za ně považujeme sochařskou nebo freskovou výzdobu. Velice známá je freska barokního malíře V. Reinera, který je v kostele i pochován. Pokud nevěříte, spěchejte se tam podívat. Jeho náhrobní deska je umístěna v pravé lodi. Předem si ale přečtěte rozhovor s otcem Romualdem, převorem tohoto kostela.
Zase stěží stíhám registrovat nekontrolovaně a nekontrolovatelně se ženoucí běh událostí a zážitků. Někdy je mi to líto, jindy jsem ráda, že je to pryč, asi jako když frčíte rychlíkem krásnou krajinou a nemůžete vystoupit a jít se projít, a jindy zase projíždíte námi lidmi zdevastovanou oblastí a vlak jede zbytečně pomalu. Já naštěstí nesedím ve vlaku a někdy se mi povede vystoupit z kanceláře, zapojit se do běhu událostí ve škole, a jindy naopak velmi rychle odcházím trpět zpět do ředitelny. Třeba nedávno jsem byla svědkem trápení jednoho studenta u zkoušky, zkoušející se snažila, student toho moc neuměl a já jsem se styděla i za něj a být ve vlaku, vystupuji za jízdy. A to to byla zkouška z mateřského jazyka. Pak mne pozvali na obhajoby třetího ročníku oboru Reklamní grafika, čas tam běžel jako blázen, ani jsem nestačila všechno dobře prohlédnout, vyslechnout a dostatečně obdivovat nápady a provedení výtvarných projektů. Některé mne tak překvapily, že jsem, a věřte, bývá to málokdy, neměla slov. Škoda. Chválit se má. Všichni ukázali, že mají invenci a že umí pracovat na profesionální úrovni. Pak mne překvapilo, že redaktorky novin jsou už ve třeťáku a musíme předat odpovědnost za noviny nižším ročníkům. Pavlíno a Nikol, udělaly jste spousty práce, řídily jste noviny rukou pevnou a tajuplnou (ani já jsem dost často nevěděla, co v nich bude), každé číslo, které dosud vyšlo, je poznamenáno vaším rukopisem. DÍKY!! My uvidíme, jak si poradí vaše následovnice. Ještě se chci vrátit k předvánočnímu karnevalu. Přišla jsem sice dost pozdě, ale evidentně v nejlepším. Všichni se bavili, tombola byla úspěšná, kolegu Radima Němečka jsem dopravila v pořádku domů i s výhrou, ze které se opravdu strašně moc upřímně radoval, některé masky byly velmi, velmi zvláštní a jiné zase legrační a Simonce Pečínkové i všem našim studentkám to moc slušelo. Leccos jsem tam pěkně probrala s Pavlou Hejralovou a ve dvě hodiny v noci se, stále ještě uprostřed rozjeté zábavy, vydala k domovu. Myslím, že mne mé události vezou sice v rychlíku, ale úžasnou krajinou, kde je krásné se rozhlížet a kde mne neustále potkává spousta krásných věcí a bezva lidí, kolegů i studentů, a kde je třeba častěji vystupovat ven, vždyť já ani nemám v těchto novinách dost místa na všechny ty bezvadné události, které jsem ve škole prožila a které by bylo dobré zmínit. Tak pokud vás zajímá, co se u nás ve škole děje – podívejte se na www.orangefactory.cz nebo www. svosur.cz Andrea Čapková
Schola Pragensis
Orange Factory, hlavní hvězda veletrhu Je sobota večer. Pár hodin poté, co skončil třídenní veletrh pražských středních a vyšších škol Schola Pragensis. Tento veletrh se odehrál ve dnech 23.-25. listopadu 2006 v pražském Kongresovém centru. Hlavní hvězdou veletrhu byla škola Orange Factory. Jednoznačně nejzajímavější stánek veletrhu. A není se čemu divit. Tato vyšší škola je zaměřena na reklamu a umění, tudíž se nespokojí s nějakým konvenčním provedením stánku. Tento rok přišla s opravdu netradiční architekturou stánku. Byl postaven z přepravních beden, šikovně poskládaných na sebe. Tyto bedny doplnili mladí umělci o číslice nastříkané spreji přes šablony. Celý stánek fungoval vlastně jako taková galerie prací studentů. Mohli jste zde vidět profesionální fotografie, plakáty, návrhy vzhledu obchodů, loga firem a různé designy. Někteří studenti této školy nám přímo na místě ukázali své dovednosti s tužkou v ruce. A bylo opravdu na co koukat. Mne ale nejvíce zaujaly pomalované, obrovské žirafy, které se objevily na tomto stánku v opravdu hojném počtu. Celkově to trochu působilo jako na safari. Pro návštěvníky veletrhu byla určitě zajímavým zpestřením možnost pomalovat si žirafu dle vlastní fantazie. Někteří zájemci opravdu překvapili. Měl jsem možnost vidět mladíka malujícího špachtlí. Fantazii se meze nekladou. Příjemnou atmosféru stánku doplňovali ochotní studenti, kteří poskytovali informace o studiu a rozdávali školní noviny, které sami vytvářejí. Už teď se těším na příští ročník. Co si na nás asi Orange Factory připraví nového? Jakub Mierva
Jirka pop Korn and rock
nechat vytvořit nový účes budoucími kadeřnicemi z kadeřnické školy anebo si nechat „skoro“ sestřičkou změřit tlak. Jedenáctý ročník pražské výsta- Po celé tři dny vše probíhalo tak jako obvy středních škol Schola Pragensis vykle. Žáci presentovali školy na stáncích, ale v průběhu akce také na tzv. doprovodje za námi. Schola Pragensis je presentace praž- ném programu. Učitelé kontrolovali, zda vše probíhá, jak má, a u toho se usmívali. Nejských škol, které se na výstavě snaží zdařilejší částí letošního programu se stalo získat své budoucí studenty. vystoupení taneční konzervatoře. Na tuto Místo, kde se letos akce konala, bylo stej- podívanou bylo v sále opravdu nevídaně né, jako již několik ročníků předtím, a tak plno. Konzervatoř byla připravena. Žánebylo překvapení, že si na místo výci z různých ročníků tančili tradičně stavy již všichni návštěvníci zvykli a i netradičně, hip hop i mazurku, Nejpřišli již v prvních minutách oficimoderní tanec i baletní kreace. Ve zdařilejší álního otevření v hojném počtu. V částí letošního čtvrtek se na představení Konzerhojném počtu dorazili i novináři, programu se sta- vatoře objevil dokonce i Jiří Korn. pro které byla první den v deset Jestli se přišel podívat na někoho lo vystoupení hodin připravena zahajovací tiskonkrétně, nebo jestli zrovna jen taneční konkovka. neměl co dělat, to se nám nepozervatoře V průběhu konání výstavy se v prodařilo zjistit. Ale pravdou je, že na storu Kongresového centra, který byl doprovodném programu způsobil svou určen Schole Pragensis, vystřídalo opravdu účastí pozdvižení a jeho návštěva ozvláštmnoho návštěvníků. V prvních dvou dnech nila celý den. zde byly k vidění spíše školy, ale v sobo- Letošní výstava opět pomohla rodičům tu se přišly podívat také rodiny s dětmi. i školám, a na příští ročník se už všichni, Každá škola se snažila návštěvníky za- včetně pana Korna, těšíme. ujmout co nejvíce, a tak jste si zde mohli Pavlína Hájková
Foto: Michael Kolář
neodmyslitelně staly naším symbolem, safari bedny a bedýnky, na kterých jsou vystaveny práce studentů, jsou nepřehlédnutelné. A já asi taky ne, protože mne hned odchytává pan Sedláček a dává mi noviny s nálepkami, ať lákám kolemjdoucí. Ve slamáku nadměrné velikosti se nemusím ani moc snažit. Do safari stylu našeho stánku skvěle zapadám, tedy jen tak mezi námi, vypadám spíš jak blázen. Ale hlavně že to splňuje účel. Po chvilce se u mne zastavuje jedna milá paní a zahrnuje mne otázkami. Jsem překvapena, jaký je o naši školu zájem. „Moc se mi líbí váš stánek. Je to skvělý nápad. Můžete mi říct více informací o studiu na této škole…Orange Factory? Mám syna, který sice studuje už na vysoké škole, ale zajímá se o design a počítačovou grafiku. Myslím, že byste ho jistě zaujali. Jaké máte obory?“ Odpovídám, že máme čtyři studijní obory, strategii a obchod, výstavnictví, reklamní fotografii, reklamní grafiku. Podávám jí Orange news a stickerku. Nakonec se náš rozhovor protáhne na půl hodiny, protože já studuji onen vyvolený obor, který ji tolik uchvátil. Ptá se mne i na podrobnosti a odchází nadšená. Já mám také dobrý pocit, že se líbí naše safari i práce studentů. Kateřina Chmelová
Plánovaná akce nebo nehoda?! PRAHA - Studenti gymnázia ohrožovali životy návštěvníků Scholy Pragensis tekutým dusíkem. Foto: Irena Divišová
Svět se zbláznil, žirafy umí lovit Běžím po schodech, které nemají snad žádného konce. Samozřejmě, že jdu pozdě a zrovna dnes v první den výstavy, kdy mám mít službu. Volám kamarádce, abych zjistila, jaká je situace. No pro mě nic moc. To je snad naschvál a ke všemu mám opravdu špatnou výmluvu, kterou bych si jen těžko vymyslela. Utekl mi náš Mates, kocourek, a já ho honila po celém domě. Konečně vidím hlavy namalovaných žirafek, některé spolužáky, také paní Divišovou. Zdá se, že má vcelku dobrou náladu, tak se radši rychle zapíšu. Nakonec na infostánek šoupli někoho jiného místo mě. Takže můžu docela v poklidu strávit první den na výstavě Schola pragensis, kde vystavují pražské střední školy a lákají své potencionální zájemce, budoucí studenty. Mimo gymnázií, středních odborných škol, odborných učilišť a specializovaných škol tu jsou k vidění i vyšší odborné. Nechybí ani naše Orange. Právě procházím kolem našeho stánku a obdivuji jeho neotřelé pojetí. Žirafy, které se
Poslední den konání Scholy Pragensis se Gymnázium Špitálská zřejmě pokusilo strhnout pozornost ke svému stánku, protože konec přehlídky pražských středních škol se blížil, a nerozhodnutí budoucí středoškoláci, kteří přišli na poslední chvíli, se zastavovali jen u zajímavých stánků. Proto se gymnázium rozhodlo k extrémnímu rozhodnutí, při kterém se nebálo ani obětí. Jeho studenti nenápadně zatřásli termoskou s tekutým dusíkem,která samozřejmě nevydržela následný tlak a vybuchla. Tím ke svému stánku gymnázium přilákalo obrovské množství uchazečů, kterým současně studenti Gymnázia Špitálská nabízeli informační letáky se slovy: „Přijďte se podívat na Den otevřených dveří. O zajímavé pokusy tam nouze nebude.“ Samozřejmě jsme se na vyjádření k tomuto incidentu zeptali i vedení školy, které však popírá jakýkoliv úmysl: „Nevíme, jak k tomu mohlo dojít, a jsme velice rádi, že se nikomu nic nestalo.“ To však není tak úplně pravda. Vše odnesla školní termoska, která po ukončení akce putovala do odpadkového koše. Ivana Ditrichová
Schola Pragensis
V 8.30 jsme se všichni nesešli, o pár hodin později už ano Některá místa vypadají úplně jinak, než si je představujete. V tomto směru mám určitě výhodu, neboť na výstavě Schola Pragensis jsem letos již podruhé. Sedím v hale přízemí Kongresového centra v Praze, je pár minut po čtvrt na devět a pozoruji hbité hemžení osob různého věku. Tomu chybí to, tomu zase tohle, ale dohromady jsou všichni relativně připraveni na třídenní kolotoč. Kabát do šatny a hurá do víru stánků. Ještě před tím ale musím udělat muří nožku do archu, aby byl důkaz o tom, že jsem byla na správném místě ve správnou chvíli. To se ovšem některým spolužákům nepovedlo a věřím, že se za to později proklínali. Pak už radši prosím spolužačku, aby mě vzala na místo určení, tedy do čtvrtého podlaží, kde je stánek naší školy. Jelikož zrovna nemám službu, vydáváme se společně prozkoumat konkurenci. Všude je vše krásně připravené, naaranžované, aby to lapilo pozornost návštěvníků, a z nejednoho stánku se ozývají hlasy studentů pobízející nás ke studiu na jejich škole. Bohužel, děcka, my už studujeme. Po několika hodinách jsme zpátky na stánku. Ještě pořád se nenašel nikdo, kdo by nás zaměstnal, a tak plny dojmů a s prázdFoto: Jan Diviš nými žaludky žádáme o povolení opustit na pár minut území kongresového centra. Povolenku jsme dostaly, takže kam že se V rychlosti sahám do batohu, abych provedla kontrolu O něco víc to pak rozjedou slečny, které nejsou v rozpisu služeb, a přitom zrychluji tempo žvý- pravděpodobně v sedle poprvé. Ale stále si zato půjdeme najíst? Jelikož se s námi nikdo nepodělil o tajemství, které se ukrývalo kání. Jakmile vidím, že mi nic nehrozí, v klidu chovávají eleganci a nepřeceňují své schopnosti. dojídám svou porci a pobízím spolužačky zpět Jejich kamarád je hlasitě povzbuzuje. Má velmi v podzemí, teď mám na mysli skvělou jídelnu, vydáváme do první restaurace, která je od centra vidět. k návratu. Co kdyby bylo něco potřeba, tak ať zajímavou slovní zásobu a dle vzezření a pohledů kolemstojících spolužaček je to frajer třídy K mému překvapení, nejenom že ceny jsou vysoce nás zbytečně nevolají. Další přijatelné, ale ještě přijatelnější je společnost. Ve Tentokrát mám štěstí. Vše proběhlo tak, jak číslo jedna. Nastává výměna pozic. Fandit se zmíněné restauraci totiž nesedí skoro nikdo jiný než musí z kola mělo a k žádným zbytečným komplikacím chystá krásná blond slečna, která je asi fastudenti Orange factory. nedošlo. V 18:00 se odepisuji a jdu si domů voritkou již zmiňovaného chlapce. Ten právě místo ní usedá do sedla trenažéru. Vypadá velmi V první chvíli mi běží hlavou jen jediné. Ráno nezaodpočinout, zítra nás to čeká nanovo. ven sebejistě. Chybí mu snad už jen klobouk. Nejprhlédnu téměř nikoho, kdo by měl zájem být u zápisu Petra Fléglová ve začíná na jedničce a postupně přidává stupně. včas, ale jakmile jde o jídlo, to se čas dodržuje naprosto Stupňuje se i jeho výraz ve tváři. Nejdříve předna vteřinku. vádí divadélka, pak sebejistě bez držení odfrkne: Nicméně, vrátím se zpět ke zmíněné restauraci, protože jakmi„…to přeci nic není“ No a zdá se, že i větší rychle vidím své spolužáky, pochvalující si um místního kuchaře, i my se necháváme zlákat a objednáváme sekanou s bramborovou Je pátek a místo školy jdu na svůj druhý losti mu nedělají problémy. Dokonce se zvedá ze sedla. Stojí jen na nohou a vypadá u toho stále k a š í . J e š t ě ž e n á s n i k d o n e s h á n í , a l e s p o ň s i m ů ž e - den praxe. dobře. Ostatní kluci mu v duchu přejí, aby me v klidu vychutnat jídlo do posledního sousta. Avšak V kongresovém centru ještě není moc plno. mu podklouzla noha a rozplácnul se úderem půl jedné se restaurací rozléhá mohutné řinčení mobilních To se ale během půl hodiny úplně změní. Třína zem. O to větší je ale jejich nadtelefonů. V první chvíli si říkám, že by nebylo od věci vypínat v re- dy z celé Prahy přijíždí na exkurzi. Vybrat Jeho šení, když frajerovi v sedle spadnou stauraci zvonění, záhy mi ale dochází, o co tady běží. Někdo už měl si školu se mnohdy zdá být až druhořadou být úplně někde jinde. Služba na stánku totiž ctí přesná pravidla. záležitost í . P r o c h á z í m s e p o d r u h é m tělo se řítí proklatě nízko nošené moderní kalhoDotyčný se zvedá, platí a odchází. Zbytek studentů se zakusuje zpět patře a sleduji způsoby propagace jedk zemi... ty. Smích přihlížejících podlomí klučinovi nohy. Pak už jen vidím, jak ztrácí do sekané, když v tu chvíli zvoní další telefon. Další musí z kola ven. notlivých stánků. Občas si mě spletou i s balanc a jeho tělo se řítí k zemi. Nutdeváťačkou. Ale já si ráda popovídám a vyslechnu, jak pěkně učitel nebo žák za školu no ovšem podotknout, že pád vybere komunikují. Občas si tak připadám jediná. Děslušně a hned po oblečení je opět suverénti kolem evidentně zajímá jen, kdo nasbírá více ní a řítí se zmlátit kamaráda, který smíchy nemůže letáků, kalendářů apod. No, a když se někde ani dýchat. A slečny, ty myslím, neodradil. Všichni rozdává něco zadarmo, není o zástupy žáků nou- vypadali, že ho chtějí utěšit. ze. Nejvíce oblíbenými se však pro odvážlivce staly Tak tohle vše se dá na Schole Pragensis vidět. atrakce. Myslím, že to není jen nudná výstava s hromadou Právě stojím a koukám na stánek střední školy letáků. Vždycky si tam děti něco najdou. A tředostihového sportu a jezdectví. Je tu narváno a ba je nakonec tou atrakcí škola dovede okouzlit a děti se tlačí, kdo si bude moci dříve zajezdit na přilákat. Těšme se tedy i na příští veletrh středtrenažéru. Střídají se tam různé povahy. Někdo ních škol Schola Pragensis 2007. se tiše stydí a rozjíždí to jen na nejlehčí stupeň. Anna Čemusová
Kalhoty proklatě nízko u pasu
Foto: Filip Kokstein
Kostel sv. Jiljí
Náš plakát pomáhá zachránit chrám sv. Jiljí V kostele sv. Jiljí bylo nutné provést rekonstrukci vitráží, které byly značně poškozeny. Rekonstrukce již proběhla, avšak nyní se všemi možnými prostředky shánějí peníze na zaplacení opravy. Studenti Orange Factory, konkrétně Art Director Elena Gardianová a fotograf Adam Veselý, přidali ruce k dílu a zpracovali plakát na podporu sbírky. Grafický design vznikl pod vedením profesora Otakara Duška. My jsme se vydaly za otcem Romualdem do kostela sv. Jiljí, kde je převorem, abychom zjistily hlubší souvislosti.
čalo bortit a skláři to museli rozebrat, vyčistit a znovu pospojovat olovem. Jaká rekonstrukce vás ještě čeká? Já jsem tu převorem od jara, kostel přede mnou dostal nový kabát za miliony korun a klášter vypadá, jak vypadá. Ještě plánujeme fasádu, ale je toho moc. Může se zdát, že vůbec nejlepší by bylo se kláštera zbavit, postavit si domeček na okraji města a tam působit, ale to by bylo moc jednoduché, máme přeci zodpovědnost k minulosti, k tradici. Jakou částí přispívá stát? Není nějaký stálý tok peněz. Závisí to na ž á d o s t e c h a g ra n t e c h . My, díky štědrosti hlavního města Prahy, díky grantu, jsme zrestaurovali hlavní fresku v kostele od Reinera za více než milion korun. Z 99,9 % to financovalo hl. m. Praha. Navíc nám město pomohlo, když jsme byli ve finanční tísni, a grant navýšilo. Fresky se podařilo zrestaurovat. Jen bych ještě rád zmínil takovou perličku. Barokní umělec Reiner nedostal za svou práci honorář, poněvadž nebyly peníze. Umělec se proto rozhodl, že chce být tedy v kostele pohřben. A skutečně, je zde opravdu pochován.
Lidé mají dost často pocit, že církev má dost peněz, čím si to vysvětlujete, že takováto situace panuje? Jednak si myslím, že je to instituce, která má Tato freska je tedy velice známá? nějakou historii a v podstatě, když se podí- Nevím, jestli tato freska, ale umělec zcela jistě. váte na ten kostel, je to historická památka a Když jsem si mohl prohlédnout fresku zblízka, lidé, kteří na ten kostel přispívali, sami žili někdy zjistil jsem, že autor pracoval geniálním způsov dost skromných podmínkách. I ve středověku bem. to tak bylo. Kdybychom měli dost peněz, nenechávali bychom dělat ten plakát. Problém bude Jaké další pozoruhodnosti tady v kostele v tom, že pro lidi není církev až tak průhledná, máte? protože i ta sféra jejího působení není na první Unikátní je třeba gotický kříž. Ale nerad bych Foto: Filip Kokstein pohled viditelná a hmatatelná. Ta oblast, které se uváděl podrobnosti, jistě mi rozumíte. církev věnuje, to jsou věci, které jsou nevýděleč- Barokní interiér byl sponzorovaný Španělským debatujeme, občas si povídáme i vtipy. Ve 13:30 začíná odpolední né. Konkrétně v naší zemi je už i spor o restituce královstvím. Proto barokizace kostela působí tak blok. V 18:00 je večerní zpovídání, mše sv., večerní modlitba a po protivný, ale je tu proto, že církev potřebuje pe- intenzivním dojmem. Možná je to také proto, modlitbě blok přednášek nebo filmový klub, což je lidem přístupné. Tyto aktivity končí po 22:00 hodině. níze na rekonstrukce a provoz různých zařízení. že je exteriér gotický a interiér rozjasněné baroko. Stát zabral církevní majetek s příslibem, že bude platit kněze, a také že bude přispívat na opraJakou částí se na financích podílejí věřící a Nestýská se vám po rodině? vy církevních památek. Samozřejmě to se jakou část poskytujete z vlastních zdro- Hodně. To, že je člověk knězem, ještě neznamená, že má vše vyděje, ale sami můžete vidět, jak se o jů? řešené. Rozhodnutí pro celibát je něco, co člověka pořád nutí, aby Autor ně komunistický stát postaral. Památky Bohužel teď neřeknu přesná čísla, ale kaž- hledal, aby si kladl otázky „proč?“, „proč vlastně?“. Ten hlavní důvod, pracoval teď spadly církvi do klína a my právě dou neděli se vyberou zhruba 3000 Kč při proč existuje v církvi celibát, je takový, že Ježíš je první celibátník. geniálním prostřednictvím plakátu na ně sháníme obou mších. Tyto peníze jdou do společné První, který se dává k dispozici pro svoje poslání. Křesťané věří, způsobem pokladny, stejně tak i příjmy z pronájmu že Bůh se stal člověkem. Je to následování stylu Ježíše Krista, je peníze. kostela koncertním agenturám. Přesto to krásné, ale náročné. Náročné proto, že člověk je v neustálé konje tu veliký dluh, který tu visí ohledně zmíněných frontaci, musí se to žít jako větší láska. Je to stálé hledání. Můžete nám říci, jaké rekonstrukce vitráží. Pak tu jsou samozřejmě dárci, apod. právě probíhají, jaké se chystají a kolik Co se týče vlastních zdrojů, to jsou především Jak se vám líbí dnešní móda? Například když na ulici vidíte peněz je potřeba? Rekonstrukce vitráží je vyčíslena na plaká- ty nájmy. Jinak v podstatě řád v České republice dívky s krátkými tričky a sukněmi? tě. Jednalo se o to, že vitráže byly poškozeny je finančně momentálně pod bodem mrazu. Řád Myslím si, že móda je zajímavá, ale v mnoha směrech je zbytečně výbuchem, který byl v Jilské ulici v 90. letech. má mimo jiné studenty, kterým platí studium v odvážná. Vždyť co je hezké, nemusí být pro všechny na koukáDalším důvodem bylo to, že to jsou sklíčka, zahraničí, a proto je to finančně velice nání. Rozhodně to neznamená, že by krásné ženy měly chodit která jsou spojena olovem, které se časem za- ročné. v pytlích, ale krása a účelnost módy nespočívá jenom v nedoŘád statku látky a dalších materiálů. Myslím, že kdybych chodil má stus krásnou slečnou, nebyl bych spokojený, kdyby byla velice Proč jste se rozhodl jít do řádu denty, a stát se knězem? kterým platí odvážně oblečená. Jako malý jsem byl pokřtěn, poté studium v jsem byl na studiích v Olomouci, kde zahraničí Naše poslední otázka se týká setkání komunity jsem vystudoval magisterské studium po obědě. Říkal jste, že si někdy také vyprávíte vtipy. teologie a pak jsem byl na kurzech v IrMohl byste nám jeden říct? sku, Polsku, atd. Od roku 1998 funguji v terénu. (smích) Samozřejmě mě vždy nějaký napadne, když se vyprávějí, To, proč jsem se stal knězem, je tajemství mezi ale teď mě bohužel opravdu žádný nenapadá. člověkem a Bohem, je to něco, jako když se zami- Nevadí, my za vás nějaký vymyslíme. lujete. No, to určitě. (smích) (Pozn. redakce: „Tak to chápu“, poznamenala Pavlína Ditrichová / Petra Fléglová Pavlína Ditrichová.) Jak hodnotíte své působení tady v Praze? Určitě je to hodně náročné, protože tady mám na starosti klášter a kostel, je kolem toho spousta administrativy, zkrátka funguji jako kněz a také jako manager. Mým úkolem je především starat se o lidi, aby byli šťastni. Mým snem je udělat z kláštera a kostela setkávací centrum, vždy tomu tak bylo a já bych to rád udržel. Na hodnocení mého působení je zatím příliš brzy.
Foto: Filip Kokstein
Mohl byste nám popsat váš běžný pracovní den? Zhruba v 6:25 se komunita schází k modlitbám, poté je meditace do 7:30, následuje snídaně, poté společná káva a na to navazuje dopolední pracovní blok. Ve 12:15 společná modlitba, oběd a následuje setkání komunity, kde si povídáme,
Foto: z alba otce Romualda
ÏÑ
ÀÑÄ
ÄÍ
ÄÃÈÂÄÑ
Ä
XXXKJMKJD[ XXXQSBIBPQD[
photo: Adam Veselý , art direction: Elena Gardianová
ÔÃ
ěÃÈÂÀÑ
Ä
ËÀ Á
1ǭJTQǏKUF QSPTÎN OBPQSBWVIJTUPSJDLÝDIWJUSÃßÎWDISÃNVTWBUÊIP+JMKÎW1SB[F1FOÎ[FWǏOVKUFEPQPLMBEOJNJLZ WDISÃNVOFCPQPØMFUFOBÙNJFUNJÎTMP$FMLPWÊOÃLMBEZOBSFLPOTUSVLDJKTPV ,NJ
Která zvířata jsou u n
www.selmy.cz, photo: Filip Kokstein, art direction: Veronika Ponczová, Markéta Kobrsková
nás nejvíce ohrožena?
JSME ŠKOLA KOMUNIKACE
www.orangefactory.cz
Rozhovor s panem Rudolfem Desenským
Muž, který tančí
s vlky Jak žije zaříkávač psů, koní, vlků a lidí Reklama nemusí být pouze ve službách konzumu, materialismu – důkazem je právě nová image kampaň Orange factory. Motto první vlny kampaně je otázka: Která zvířata jsou u nás nejohroženější? První inzerát byl sugestivním pohledem do očí vlka – je to šelma, která je v České republice na pokraji vyhynutí. Zašli jsme za člověkem, který svůj život s vlky spojil - za panem Rudolfem Desenským.
Krotitel bestií, krotitel lidské nenávisti Slyšíte nekonečný psí štěkot... Najednou se ocitnete v jiném světě – takový pocit získá každý nově příchozí do psí farmy Rudolfa Desenského, nedaleko za Prahou u obce Ovčáry. Není to žádný psí útulek – každý pes má zcela individuální péči, má dostatek prostoru a především to nejdůležitější – lásku člověka. „Pes se nikdy nerodí jako zabiják, udělají ho z něj lidé. Věta, jaký pes, takový pán – platí absolutně. Pes totiž vnímá svého pána jako vůdce smečky.“ Rudolf Desenský svůj život zasvětil záchraně psů. Snaží se k sobě dostat tzv. nezvladatelné psy, kteří by byli jinak utraceni pro svou agresivitu pramenící z přehnaného strachu. Novým obyvatelem farmy je kůň Tajfun, ten pomáhá psům odbourávat strach z velkých zvířat.
„Jak jsem se naučil psy zvládat? To všechno mne naučil můj vlk – jeho vzorec chování je nejsložitější, trvalo mi dlouhá léta, než jsem se naučil jeho řeči. Ano, mám na sobě spoustu jizev – postupoval jsem metodou pokus omyl, a někteří psi byli rychlejší než já…Teď už mi ovšem zranění prakticky nehrozí, vím zcela přesně, kdy a kde má pes svou hranici útoku, co si k němu můžete dovolit…“
Egoismus jako nová společenská norma
Strach je velkým problémem psů v dnešním moderním světě. „Psi jsou neuvěřitelně citliví, vnímají instinktivně stres svých pánů, a to v nich vzbuzuje pocit nejistoty a strachu. Psi se dnes přestávají radovat, to je jasný výsledek vzrůstajícího egoismu mezi lidmi. “ Klíčem k převýchově psa je převýchova osobnosti jeho pána, pokud si například neurotická panička kompenzuje na psíkovi své frustrace, není možnost nápravy – jedině změnou pána. Komunismus padnul, ale zlo na sebe nyní nalepilo svůdnou škrabošku konzumu. Lidé se jen honí za penězi, chtějí vlastnit. Nejvyšší společenskou hodnotou se dnes stávají peníze, supermarkety jsou novodobé chrámy – davy lidí jsou zamilovány do svých velkých domů, přepychových vozů, značkového oblečení, luxusních zájezdů… Lidská smečka se zmenšuje, přátelské vazby mezi lidmi se omezují jen na ty, koho nutně potřebujete, šéf v práci, rodiče, manželka, milenka… Pes se stává módním doplňkem, pouhou spotřební věcí – jakmile svého pána omrzí, vyhodí ho na ulici! Důkazem toho je i nárůst psích sirotků kolem Vánoc a Nového roku. Mnoho boháčů nakonec odložilo svého psa u pana Desenského jako dokument své vnitřní ubohosti.
Rozhovor s panem Rudolfem Desenským Vztah ke zvířatům je odrazem úrovně společnosti – příkladem může být úcta ke všem živým tvorům u Tibeťanů, pes tam sdílí někdy i stejné jídlo jako jeho pán!
Všechna zlá energie se nám vrátí
Lidé spolu přestávají komunikovat. Jak tedy mohou umět komunikovat se zvířaty? „Všechna zlá energie produkovaná lidmi se nahrává do vesmíru a potom se vrátí svému tvůrci zpět jako bumerang. Někdy ihned, jindy to může trvat desítky let… Paměť vesmíru je naprostá, nic neutajíte – ani tu nejtajnější myšlenku, slovo nebo skrytý čin – všechno jednou vyjde na povrch a to tak, že to přinese své ovoce! Čas a prostor je neomezený, i když je těžké si to představit“ Je Rudolf Desenský blázen s krystalem kolem krku nebo ten nejsvobodnější chlápek, který nadevše miluje svou smečku? Rudolf Desenský zkoumá energii a tomu věří. Sám se zabývá využitím Tachyonové energie. S tachyonizovanými předměty vloženými do obojků vybraných psů experimentuje zhruba od jara 2005. A než to s úšklebkem přestanete od teď číst, zkuste si o tom něco zjistit. Protože i odborníci z NASA si Tachyony vzali do parády a byli překvapeni, co takový krystal umí!
Jak si pohladit vlky – ve vlčím parku Největší vášní Rudolfa Desenského jsou bezesporu vlci. Jeho tajným snem je vybudování vlčího parku, vlčí safari - vzorem jsou podobné parky v USA. Za poplatek byste pobyli s vlky v kleci, mohli byste je krmit, hrát si s nimi – a definitivně zjistit, že pohádka o Karkulce je sci-fi. Jak je to možné? Pokud chováte samice od štěňátek, vlčátek – tedy již od chvíle, kdy jsou ještě slepá – vnímají člověka jako přirozeného vůdce smečky a nechají se ochočit. Vlčí park je zatím jen sen, jeho realizace je závislá také na výši sponzorských příspěvků. Taková dovolená ve vlčím parku…to by se Karkulka asi divila!
Rudolf Desenský se i se svou smečkou musí do května přestěhovat. „Chtěl bych zůstat někde u Prahy, Praha nás živí, je tam prostě nejvíce pejskařů.“
Činy místo slov Rudolf Desenský svým čtyřnohým miláčkům doslova obětoval celý svůj život – jeho rukama prošly stovky psů, kteří by jinak skončili injekcí. Najdete spoustu kritiků, kteří ho považují za šílence – nicméně až někdo objeví zuboženou smečku dvaceti psů, kdo z vás si je vezme k sobě domů, zajistí veškeré jídlo, veterináře …?! „Spousta lidí mnoho mluví, psi však potřebují především skutky. Moje výchovné metody samozřejmě někdy nefungují – pokud se nezmění pán, pes se vrátí po čase ke starému vzorci chování. Nejsem všemocný, sorry.“říká s úsměvem psí učitel.
Svoboda jako umění života „Nechci zbohatnout, stačí mi k životu moje maringotka. Jakmile dostanu od někoho peníze, koupím jídlo pro psy, pokud dostanu více peněz – naplním psím žrádlem celou ledničku. A potom teprve řeším sebe…Pes se stává bohužel businessem, některé rasy jsou bohužel přešlechtěné – vybírají se k chovu i asociální jedinci, kteří mají jedinou devizu, papíry… Mým jediným a největším bohatstvím je moje svoboda – žiji prostě a skromně v přírodě, dívám se na oblohu, a těším se z každého okamžiku života!“
Zvířata potřebují naši pomoc
Kdo zachrání vlka před vyhynutím v České republice Strach z vlků je velmi komický. Vlk žije ve smečce pouze na území bez jakýchkoliv známek přítomnosti člověka, to znamená v zóně hlubokých lesů bez automobilové dopravy. Takové prostředí lze již dnes u nás nalézt bohužel pouze na Šumavě a v Beskydech. Myslivci nebo pytláci, kteří střelí vlka puškou s dalekohledem a laserovým zaměřovačem, by měli být odsouzeni podle zákona a ne vnímáni jako ochránci stád ovcí. Především v Beskydech jsou známé případy lovců trofejí! Do blízkosti člověka přichází výjimečně pouze vlk, který utekl ze zoo – má už vyhaslé instinkty, a tím pádem problém sehnat potravu. Nikdy u nás nebyl zaznamenán ani jeden případ napadení člověka vlkem – po staletích vybíjení a pronásledování má vlk geneticky zabudovaný instinkt útěku před člověkem! Hnutí Duha dokonce vypsalo odměnu 50. 000 Kč za chycení pytláka, myslivce střílejícího na vlka! Ano, podle vědeckých výzkumů je u nás přibližně posledních 10 vlků…
Pomozte nám chránit psy
Základní kreativní myšlenkou image kampaně naší školy je řešení globálních problémů – a takovým problémem je bezesporu záchrana ohrožených druhů zvířat. V Orange factory známe i řešení – lidstvo musí začít spolu komunikovat! Na základě doporučení Ministerstva životního prostředí České republiky jsme začali s osvětovou kampaní upozorňující na záchranu ohrožených velkých šelem – podle průzkumů totiž většina populace ani neví, že u nás vlk, rys a medvěd figuruje na předních stránkách naší Červené knihy ohrožených druhů. Tvář vlka v této kampani patří právě miláčkovi pana Desenského… Děkujeme panu Desenskému, že nám „půjčil“ svého vlka – veškeré informace o jeho výchovných metodách pro psy (a lidi) najdete na www.psycholog-psu.com Za pomoc vašim psům si nenechám nikdy zaplatit. Avšak občas se dostáváme do finančně kritických situací, a tak je vítán každý finanční nebo materiální dar od lidí, kterým není tato naše činnost lhostejná, a chtějí nám pomoci. Rudolf Desenský
Číslo účtu u ČSOB: 175744036 / 0300
Rudolf Desenský má nyní zoufalý nedostatek financí na provozování psí terapeutické léčebny. Žije jen z dobrovolných příspěvků od pejskařů, kteří si k němu do Ovčár jezdí pro rady. Měsíční náklady na jednoho psa se pohybují kolem 2. 000 Kč, samozřejmě veterinární ošetření znamená další náklady. A v Ovčárech jich je touhle dobou dvacet tři. Vlk potřebuje především velký výběh, proto pan Desenský shání finance pro výstavbu nového výběhu.
Kdokoliv by chtěl pomoci záchraně ohrožených velkých šelem, najde důležité informace na www.selmy.cz
Navíc se farma musí urychleně přestěhovat! Brzy tu vyroste golfové hřiště, atribut podnikatelského úspěchu, budou zde zaparkované luxusní limuzíny – business!
Vít Baloušek / Barbora Hacsiová Foto: Filip Kokstein
Orange Web Cup 07
Funkcionalismus jako funkční styl
V soutěži Orange Web Cup zvítězilo na veletrhu Schola Pragensis gymnázium Špitalská, Praha-Vysočany Vyhlásili jsme soutěž pro střední školy
Vybírali jsme z internetových stránek všech pražských středních škol – po nekonečných hodinách surfování jsme nakonec zvolili pouze jednoho vítěze. Ano, gymnasium Špitálská – koncept stránek vychází vlastně z architektury budovy školy, to znamená nádherná funkcionalistická stavba z období první republiky. Tato stavba se stala i základem logotypu školy! Logo je zde skutečně uměním zkratky, piktogram máopravdu silný náboj. Co se týče grafiky - modrá a zelená barva vytváří pozitivní náladu a ve spojení s naprosto přehlednou grafikou, která umožňuje zcela bezproblémové nacházení toho, co můžete hledat – prostě nebylo vůbec co řešit! Objevíte tu i fotogalerii, která nemá zbytečně mnoho obrázků, ale je dostatečně representativní. Funkcionalismus se tak stal skutečně funkčním řešením. Navázání na tradici se prostě vyplatilo.
o nejlépe utkanou síť – Orange Web Cup. Jako škola umění a reklamy vnímáme, že úroveň internetových stránek je zcela určující pro rozhodování studentů při výběru školy. Samozřejmě i veřejnost si udělá obrázek o její úrovní především z webových stránek. Internet je médiem budoucnosti – investice se rozhodně vyplatí. Jaký je tedy příběh s názvem Orange web cup?
Slavnostní předání ceny, tedy lisu na pomeranče (jmenujeme se přece jenom Orange factory, proto to slovo Orange v názvu soutěže) proběhlo na veletrhu Schola Pragensis, v neposlední řadě za účasti zástupců Magistrátu hlavního města Prahy. Ředitel gymnasia Špitálská, pan Zajíc, byl skutečně nadšený a nastoupil na podium dokonce s celou eskadronou studentů. Potlesk byl zasloužený. Doufáme, že si vymačkal se studenty moře pomerančového juice, protože jeho reklama má skutečně šťávu!
Nejprve jsme ve škole vyhlásili soutěž o návrh logotypu pro tuto soutěž. Po úporném a dlouhém boji rozhodlo hlasování studentů a pedagogů Orange factory– vítězem se stal Art director
My ovšem zdaleka nekončíme. Připravujeme další pokračování Orange web cup. Je to výzva pro všechny pražské střední školy, aby neusnuly na vavřínech a začaly se intensivně zabývat svými internetovými stránkami. Po pravdě řečeno se dnes najdou desítky škol, které se z neznámých důvodů o své stránky příliš nestarají – přitom lze využít kreativní potenciál studentů i pedagogů! Chceme posunout komunikaci i grafický design o co největší kus dopředu. Umělecké a grafické střední školy mají samozřejmě náskok, nicméně jak vidíte, nakonec je může předběhnout i „obyčejné“ gymnázium. Krokem číslo jedna musí být zhodnocení současného stavu, kladů i záporů. Jedinou cestou je najít jeden velký a silný nápad, bez toho se prostě žádná dobrá reklama neobejde, co se dá dělat… Těšíme se na sledování nově utkaných sítí…
Otakar Čihák. Jeho řešení má v sobě čistou eleganci. Jaká jsou pro nás kriteria hodnocení webových stránek středních škol? Na prvním místě hodnotíme celkovou koncepci, ideu stránek. Důležité je samozřejmě, jak se tento obsah promítne i do formy, tedy do kvality obrázků, grafické koncepce – fontů, zalomení, grafické čistoty, barevnosti… Platí zde staré známé pravidlo: V jednoduchosti je krása! Všechna uvedená kritéria musí ve výsledku dát přehledný a harmonický web, který je funkční z pohledu uživatele – to znamená, že se v něm lze velice dobře orientovat. Pokud někdo má skvělý nápad, ale příšernou realizaci nebo naopak dokonalou grafiku ovšem bez jakékoliv myšlenky – má prostě smůlu.
Vít Baloušek
Co vás čeká a nemine v dalším čísle?
Nedávno došlo v naší škole k počinu, který si určitě zaslouží, aby mu bylo věnováno celé číslo Orange News. Studenti prvního ročníku, spolu s panem profesorem Růžičkou, namalovali cyklus stromů pro hematonlogické oddělení v Motole. V následujícím čísle přineseme celou řadu zajímavých rozhovorů, fotografií a článků, ve kterých vám ukážeme, že stromy nejsou obyčejné rostliny, ale mohou také pomáhat svou energií. Těšte se.
PF 2007
Foto: Jan Diviš
Sláva vítězům! Autorkou vítězného návrhu pro P.F. 2007 školy Orange Factory je studentka druhého ročníku, obor grafický design, Jana Hořejší.
1/ Kde jste našla inspiraci?
Přišlo to prostě samo…
2/ Jak jste k nápadu vlastně došla…
Nechtěla jsem žádné klišé ve stylu Úspěšný nový rok bla bla, a tak jsem dumala, přemýšlela, až mne napadla věta: Užijte si příští rok do poslední kapky… Tisková reklama je vždy postavena na harmonickém sepětí textu a s ním souvisejícím obrazu – tím pádem jsem hledala obrázek, který by tuto větu vyjádřil, vystihnul a napadnul mne právě hrneček se zvýrazněnou poslední kapkou. Jednoduché.
3/ Jak jste zvolila koncept designu?
Klíčovou corporate barvou naší školy je oranžová – zvolila jsem tedy tuto barvu pro vizuál hrnečku. Vybrala jsem čitelný font korespondující s tvary hrnečku a kapky.
4/ Neuvažujete o práci reklamní textařky? Ten headline je skutečně vtipný!
Přiznám se bez mučení, mne baví grafický design, to mi bohatě stačí!
5/ Bavilo vás to vůbec?
Nejvíce se mi líbilo, že jsem si skutečně na Orange Factory vyzkoušela týmovou práci, která je důležitá do života.
6/ Kolik času vám tento projekt zabral?
Nezdá se to říci přesně, ale v konečném součtu je to tak asi 9 pracovních hodin. To víte, retušování, retušování a retušování.
7/ Co si přejete do roku 2007?
Nepřeju si nic - všechno přijde samo! Vít Baloušek děkuje Janě.
Nebojte se přijímacích zkoušek!
Metro C
Chodov, Roztyly
136
BUS 177, 122: Petýrkova BUS 136: Dědinova
177 122
REKLAMNÍ TVORBA tříleté denní studium Kód a název kmenového oboru: 82 41 N Výtvarná a uměleckořemeslná tvorba
Učební plán: I. Společný povinný základ Název vyučovacího předmětu
I. ročník zimní semestr
Český jazyk – rétorika a stylistika Cizí jazyk I.
A
II. ročník
letní semestr
zimní semestr
III. ročník
letní semestr
zimní semestr
letní semestr
2Z
2 KZ
2Z
2ZK
-
-
3Z
3 KZ
3Z
3 KZ
4Z
4 ZK 2 ZK
Odborné předměty společného základu Dějiny výtvarné kultury
A
3Z
3 KZ
2Z
2 KZ
2Z
Teorie a dějiny reklamy
A
2Z
2Z
2Z
2 ZK
-
-
-
-
-
-
4Z
4 KZ -
Aktuální otázky reklamy Masmédia
2Z
2Z
2Z
2 KZ
-
Marketingové komunikace
-
-
2Z
2 ZK
-
-
Reklamní texty
-
-
3Z
3Z
3Z
3 KZ
Etika
2Z
2 ZK
-
-
-
-
Estetika
2Z
2 ZK
-
-
-
-
Aplikovaná psychologie
-
-
-
-
2Z
2 ZK
Právo
-
-
2Z
2 KZ
2Z
2 ZK
Odborná praxe
-
-
-
2 týdny, Z
-
-
2 KZ
II. Odborná zaměření, profilující předměty REKLAMNÍ FOTOGRAFIE Technologie a přístroje
A
2Z
2Z
2Z
2 KZ
2Z
Fotografické materiály
A
2Z
2 ZK
-
-
-
-
2Z
2Z
-
-
-
-
Přípravná kresba Dějiny fotografie
-
-
-
-
3 KZ
-
Základy výpočetní techniky II.
-
-
-
-
-
3 KZ
10 Z
10 ZK
10 Z
10 ZK
10 Z
10 ZK
-
-
2Z
2 ZK
-
-
Výtvarná příprava
6Z
6 ZK
-
-
-
-
Figurální kresba
4Z
4 ZK
-
-
-
8 ZK
Fotografická tvorba - cvičení
A
Marketing a management REKLAMNÍ GRAFIKA
Navrhování I.
A
Písmo Výtvarné techniky a technologie
A
Základy výpočetní techniky II.
-
-
8Z
8 KZ
8Z
2Z
2Z
2Z
2 ZK
-
-
2Z
2Z
2Z
2Z
2Z
2 KZ
2 KZ
-
-
-
-
-
Počítačová grafika
-
2Z
2Z
2 ZK
3Z
3 ZK
Marketing a management
-
-
-
-
2Z
2 KZ
Výtvarná příprava
6Z
6 ZK
-
-
-
-
Písmo
2Z
2Z
2Z
2 KZ
-
-
4Z
4Z
8Z
8 KZ
8Z
8 KZ 2 KZ
VÝSTAVNICTVÍ
Navrhování II.
A
Technologie
A
2Z
2Z
2Z
2Z
2Z
2 KZ
-
-
-
-
-
Počítačová grafika
-
2 KZ
2Z
2 KZ
3Z
3 ZK
Marketing a management
-
-
-
-
2Z
2 KZ 3 KZ
Základy výpočetní techniky II.
STRATEGIE A OBCHOD Kreativní seminář
-
-
-
-
3Z
Základy sociologie
3Z
3 ZK
-
-
-
-
-
-
3Z
3 KZ
3Z
3 ZK
Marketing
A
Management
A
Cizí jazyk II Ekonomie Základy výtvarných technologií Účetnictví
A
2Z
2 KZ
3Z
3 ZK
-
-
3Z
3 KZ
3Z
3 KZ
3Z
3 ZK
2Z
2 KZ
2Z
2 KZ
-
-
2Z
2 KZ
3Z
3 KZ
2Z
2 KZ
-
-
-
-
4Z
4 KZ
Technika administrativy
2Z
2 ZK
-
-
-
-
Základy výpočetní techniky I.
2Z
2 KZ
-
-
-
Celkem hodin:
32
32
32
„Z“ - započteno, „KZ“ - klasifikovaný zápočet, „ZK“ - zkouška s klasifikací „A“ - vyučovací předměty, ze kterých se koná absolutorium Ukončení studia: 1. Zkouška z cizího jazyka 2. Teoretická zkouška z odborných předmětů (vyznačeno výše) 3. Absolventská práce a její obhajoba, jejíž součástí je ověření praktických dovedností.
ORANGE NEWS – Vydává Soukromá vyšší odborná škola umění a reklamy, s.r.o. (,,Orange factory“), Pošepného náměstí 2022, 148 00 Praha 4. Ředitelka školy: Mgr. Andrea Čapková Tel.: 272 921 332, 732 773 905, IČO: 26 769 051. Šéfredaktorka: Petra Fléglová, Zástupce šéfredaktora:Pavlína Dytrtová, Vedoucí vydání: Petra Zabilanská Grafický design: Petra Zabilanská, Markéta Kobrsková, Veronika Ponczová, Jaroslav Fajgl Obrazový redaktor: Filip Kokstain, Supervisor: Vít Baloušek, Korektura: PaedDr. Marcela Petříková, Sídlo redakce: Pošepného náměstí 2022, 148 00 Praha 4. E-mail redakce:
[email protected]. Autorská práva vykonává vydavatel. Informace o inzerci: 272 921 332, 605 283 961. Ročník III. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Tiskne: Tiskárna Petitpress, s.r.o., Svatoslavova 7/7771, 140 00 Praha 4 – Nusle, tel./fax: 241 744 525, e-mail: j.drdla@petitpress, www.petitpress.cz MK ČR E 15616
Ke zkouškám na Orange Factory nepotřebujete nic jiného, než talent, maturitní vysvědčení a všeobecné znalosti z českého jazyka, angličtiny a dějin výtvarného umění. Termíny přijímacích zkoušek: I. termín 16. 6. – 17. 6. 2007, II. termín 16. 7. – 17. 7. 2007, III. termín 29. 8. – 30. 8. 2007. Abyste se u přijímaček cítili lépe, přijďte se podívat na Orange Factory zblízka v den otevřených dveří v pondělí 14. 5. 2007 od 15 do 18 hodin. My, studenti, vám zodpovíme všechny vaše do-
tazy a poradíme i s výběrem oboru. A pokud si i přesto nebudete jisti, jestli zvolit obor reklamní fotografie, reklamní grafiku, výstavnictví nebo strategii a obchod, máte ještě měsíc na rozmyšlenou. Pro lepší rozhodování navštivte webové stránky naší školy, jistě tam najdete odpovědi na vaše otázky. www.orangefactory.cz
