Schola Gregoriana Pragensis v Japonsku 11. – 20. října 2005 Statistické údaje: 1. návštěva SGP v Japonsku. 5 vystoupení v pěti různých prefekturách Japonska (Kjóto, Šiga – Ócu, Tokio, Aiči – Nagoja, Okajama; nejvzdálenější místa koncertů od sebe dělí více než 800 km). Více než 4.500 návštěvníků, 450 prodaných CD (pouze SGP). Mediální pozornost po celém Japonsku (v největší míře v kjótské oblasti). Rámec návštěvy: První návštěva SGP v Japonsku se uskutečnila na pozvání buddhistické školy Tendai – ústředním bodem programu Scholy bylo vystoupení v rámci slavnostní litrurgie, konané u příležitosti 1200tého výročí uznání školy Tendai, jakožto první svébytné buddhistické „církve“ v Japonsku. Při stejné příležitosti vystoupili během 30 dnů trvající akce v ústřední síni kláštera Enrjaku-dži na hoře Hiei s liturgickým programem všechny hlavní japonské „církve“, které jsou svým původem, naukou či dějinami spjaty se školou Tendai (jedná se zejména o všechny hlavní proudy japonského buddhismu, ale i o řadu proudů šintó, šugendó, apod.). Pro blok propojující duchovní poselství a umění (sem bylo zařazeno i vystoupení SGP) vytvořili zcela speciální představení nejvýznamnější představitelé klasické literatury, divadla a hudby v současném Japonsku (včetně několika „živoucích národních pokladů“ – viz informační brožuru). Hora Hiei je významným centrem mezináboženského dialogu, proto bylo do slavnostní liturgie symbolicky zařazeno i vystoupení SGP, která byla pro své umělecké i duchovní kvality vybrána jako reprezentant evropské liturgické tradice. Rok 2005 byl navíc vyhlášen rokem občanské výměny mezi EU a Japonskem – vystoupení SGP bylo vynikajícím symbolem i v tomto kontextu. Na organizačním zajištění akce se spolupodílela Česko-japonská společnost a hudební agentura Sonáta.
1
Členy SGP přijala na hoře Hiei klíčová postava japonského duchovního světa, Jeho Svatost Patriarcha Ešin.
David Eben předává Patriarchovi CD „Ach homo fragilis“.
2
3
Koncertní vystoupení: SGP absolvovala v Japonsku celkem 5 vystoupení. Každé mělo zcela osobitý charakter – od čistě kontemplativní zádušní liturgie za vůdčí osobnost soudobé japonské duchovní hudby až po vystoupení čistě koncertního charakteru, velmi intensivní duchovní rozměr však prostupoval všemi vystoupeními bez rozdílu. Jednoznačně pozitivní ohlasy vyvolala všechna vystoupení, přestože složení publika i podmínky byly pokaždé velmi různorodé. SGP si mohla vyzkoušet všechny hlavní možnosti koncertního prostředí, se kterým se v Japonsku můžeme setkat – od skvostných síní prastarých buddhistických chrámů, přes historickou koncertní síň ve smíšeném japonsko-západním slohu a katolickou katedrálu až po supermoderní obří síň pro 3000 posluchačů. Všechny koncerty byly vyprodané (v případě hory Hiei a Tokia dokonce několik týdnů předem), většina vystoupení se uskutečnila ve velice prestižních prostorách: Čím je pro Evropany vatikánská bazilika sv. Petra, tím býval pro Japonce Ústřední chrám na hoře Hiei (Kompon čúdó – doslova „Ústřední síň výchozích kořenů“). Chrám Šóren-in v Óhaře je nejstarším centrem liturgického zpěvu v Japonsku. Síň Tokijské hudební akademie se vyznačuje nejvyšší koncentrací muzikologů v Japonsku. Atd., atd. Koncertní program (65 minut), jehož hlavní myšlenkou bylo inspirativní spojení západní a východní tradice liturgické hudby, byl při všech příležitostech obdobný. Jeho kostra vykrystalizovala během příprav prvního společného vystoupení SGP a japonského liturgického sdružení Óhara Gjosan šómjó kenkjú-kai (dále ÓGŠ) roku 2000 v Praze. SGP proto spojila své síly s ÓGŠ i během svého turné v Japonsku. V některých případech byl tento základní program rozšířen o komentáře, případně některé další hudební a liturgické prvky apod. až na celkovou délku 105 minut (např. Tokio).
Neplánovaný „útok“ novinářů během návštěvy v Óhaře
4
MEDIÁLNÍ OHLAS 14. 10. 2005, 20:53
Kyodo News
Zpráva o vystoupení SGP na hoře Hiei, kterou na prvním místě rubriky „O čem se hovoří“ zveřejnila japonská tisková kancelář Kyodo News (14. 10. 2005) se dostala prakticky do každé japonské domácnosti. Přetiskla ji většina regionálních deníků (společná síť – něco jako naše „deníky Bohemia“) a objevila se (většinou včetně fotografie) rovněž na čelném místě na všech hlavních japonských informačních portálech, od všeobecně nejsledovanějšího Yahoo! Japan až po specializované servery obecně kulturní, hudební či náboženské.
5
声明と聖歌、祈りの共演 比叡山延暦寺でコンサート
比叡山延暦寺の根本中堂で開かれたプラハ・グレゴリオ聖歌隊と天台声明のジョイントコンサート＝１４ 日夜、大津市
最澄が天台宗を開いて来年で１２００年となるのを記念し、大津市の比叡山延暦寺で１４日 夜、天台宗の声明とキリスト教のプラハ・グレゴリオ聖歌隊（チェコ）のジョイントコンサートが開か れた。
声明はお経に独特の節を付けて唱える仏教声楽で、天台声明はその代表格とされる。プラハ聖歌隊
は１０−１１世紀の楽譜史料に基づきグレゴリオ聖歌などの演奏活動を欧州などで展開している。 「東西の祈りのコラボレーション」と題したコンサートは約２００人の観客を前に午後７時からス タート。根本中堂内のステージに天台宗の僧侶８人と聖歌隊のメンバー８人が向かい合って並び、声明 と聖歌が一つになるように響かせた。 （共同通信） - 10月14日20時53分更新
Popisek u fotografie: Společný koncert Scholy Gregoriany Pragensis a tendaiského šómjó v Ústřední síni kláštera Enrjakudži na hoře Hiei. 14. [10.] večer, Ócu. ŠÓMJÓ A CHORÁL – SPOLEČNÉ VYSTOUPENÍ PRODCHNUTÉ MODLITBOU. KONCERT V KLÁŠTEŘE ENRJAKU-DŽI NA HOŘE HIEI. U příležitosti 1200. výročí založení školy Tendai se 14. [10.] večer uskutečnil v klášteře Enrjaku-dži na hoře Hiei (Ócu) společný koncert tendaiského šómjó a Scholy Gregoriany Pragensis (ČR). Tendaiská forma je nejtypičtější podobou zpěvného přednesu súter ve stylu šómjó. SGP je tělesem s evropským renomé, které se zabývá zejména interpretací chorální tvorby s využitím historických pramenů (v tomto případě např. 10-11. stol.) Koncert s názvem „Společná modlitba Východu a Západu“, na nějž bylo pozváno více než 200 čestných hostů, začal v 7 hodin večer. Na pódiu Ústřední síně stanulo čelem k sobě 8 tendaiských mnichů a 8 choralistů. V jejich podání jako by se šómjó a chorál spojily v jedno. (Kyodo News) aktualizace 14.10., 20:53
6
2) Před vystoupením 28. 9. 2005, Kjóto šimbun:
Rozhovor se Sugawa Džikkóem, tajemníkem ÓGŠ
Popisek u obrázku: Schola Gregoriana Pragensis při společném vystoupení s představiteli tendaiského šómjó (vpravo) v České republice v r. 2000. PÍSEŇ K USMÍŘENÍ DUCHA, OZVUK PŘÁTELSTVÍ NA VĚKY, ZA DĚDICE TRADICE TENDAISKÉHO ŠÓMJÓ AMANO KJÚWU, PŘEDSTAVENÉHO CHRÁMU DŽIKKÓ-IN Soubor Schola Gregoriana Pragensis, který v minulosti připravil společný liturgický program s Amano Kjúwou, v květnu náhle zesnulým představeným chrámu Džikkó-in, k němuž se vzhlíželo s nadějí jakožto k hlavnímu dědici tradice buddhistického liturgického zpěvu tendai šómjó, navštíví 13. října [Amanův] domovský chrám v kjótské Óhaře a obětuje zde zpěv pro usmíření jeho ducha. Členové sdružení projevili přání ještě před znovuuvedením společného liturgického programu s tendaiským šómjó, které je plánováno 14. [10.] v klášteře Enrjaku-dži (Ócu), vzdát hold duchovnímu, který jim byl „přes rozdílnost vyznání velmi blízký“. Před oltářem se spojí v modlitbě s japonskými duchovními, kteří pociťují k zesnulému stejný vztah. (Mezititulek) Schola Gregoriana Pragensis kdysi vystupovala společně [se zesnulým]. 13.10. „harmonické spojení“ před chrámovým oltářem. (následují 2 odstavce o Amano Kjúwovi – vypuštěno) (…) Amano Kjúwa, který postupně přebral na svá bedra vedení ÓGŠ, participoval příležitostně i na vystoupeních v zámoří – v Čechách byl dvakrát, v letech 1998 a 2000. Mimořádný ohlas zaznamenalo koncertní vystoupení a bohoslužba, při nichž [představitelé japonského šómjó] vystoupili společně se souborem Schola Gregoriana Pragensis, v Evropě vysoce oceňovaným, který má zásluhy na znovuoběvování a znovuuvádění středověké církevní hudby. Mluvilo se o „dosud nepoznané velebné liturgické řeči“, o „nové formě mezináboženského dialogu“. „Když minulý měsíc při dohadování podrobností společného vystoupení kolega z Enrajku-dži v Čechách referoval o skonu pana Amano, byly členové Scholy šokováni a projevili spontánní přání, aby jejich zpěv ještě jednou dolehl k jeho sluchu. V Óhaře, kterou plánuje navštívit všech osm členů souboru, se k SGP připojí i nás 10 mnichů z ÓGŠ, abychom společným vystoupením na domácí půdě uctili památku pana Amano.“ Tajemník liturgické skupiny, tendaiský mnich Sugawa Džikkó, na závěr dodává: „Amano Kjúwa se pro svou obětavost a upřímnost svého snažení těšil u českých přátel mimořádné důvěře. Nesmírně si vážíme jejich postoje a i my si z celého srdce přejme, aby harmonické spojení šómjó a chorálu dolehlo k jeho sluchu.“
7
天台声明の後継者 故天納久和実光院住職へ 友情永遠に 響け鎮魂の歌
8
天台声明を唱える僧侶たち（右）と共演する プラハ・グレゴリオ聖歌隊（２０００年、チェコ）
仏教の古典声楽、天台声明（しょうみょう）の中心的な後継者として活躍を期
待されながら５月に急逝した天納久和・実光院住職を追悼しようと、かつて チェコで共演したプラハ・グレゴリオ聖歌隊が１０月１３日に京都市左京区大原 の同院を訪れて鎮魂の合唱を行う。予定されていた１４日の延暦寺（大津市）で の天台声明との再共演を前に、同聖歌隊が「宗教は異なっても大事な友人だっ た。ぜひ感謝の意をささげたい」と熱望した。共感した日本の僧侶たちも駆け つけ、仏前で祈りのハーモニーを響かせる。 ■過去に共演 プラハ・グレゴリオ聖歌隊 10月13日 仏前で“融合” 天台声明は、経典などに旋律をつけて僧侶が唱える声楽曲。仏教とともに中 国から伝来し、後に能楽や日本歌謡にも影響を与えたとされる。 東京の寺で生まれた天納さんは、天台声明の第１人者だった故天納傳中・前 実光院住職に素質を見込まれ、２５年前に養子となった。３年前に傳中さんが 亡くなってからは、「大原魚山声明研究会」の代表を継承。地道な普及活動が 「静かなブーム」として実を結び始めた矢先の今年５月、過労のため５３歳で急 逝した。 天納さんは生前、声明研究会を率いて海外でもたびたび公演を行い、チェコ へは９８年と２０００年の２回訪問。中世の教会音楽を再現して欧州で高い評価 を受けているグレゴリオ聖歌隊と共演や合同ミサの参加を通じて、「東洋の荘重 な祈りの響き」「新しい宗教間対話のかたち」などと大きな反響を呼んだ。 先月、延暦寺での共演の打ち合わせで関係者がプラハを訪ねた際に天納さん の死を告げると、聖歌隊メンバーは衝撃を受け、「もう１度われわれの歌を聴い てほしい」と要望。来日する８人の大原訪問に合わせ、感銘を受けた声明研究 会の僧侶１０人も加わって仏前で共演することになった。 研究会の事務局を務める天台宗僧侶の須川實洽さんは「天納さんの献身的な 取り組みはチェコでも『信頼できる友人』と評価されていた。申し出は非常に ありがたく、声明と聖歌の融合をしっかり届けたい」と話している。 9
10. 10. 2005, televize KBS
Hostem Robin Š. Heřman
Chystanému vystoupení na hoře Hiei byla věnována hudební rubrika „Kulturního magazínu pro celou rodinu“ (délka 8:53). Robin Š. Heřman vyprávěl o genezi vztahů mezi SGP a japonským šómjó i o dramaturgii chystaného vystoupení. Doplněno ukázkami z reportáže z koncertu v Praze v r. 2000. (videozáznam k dispozici) 3) Reakce na jednotlivá vystoupení: a. Zádušní liturgie, chrám Šórin-in, Óhara, Kjóto (13. 10. 2005) Největší ohlas zaznamenal článek s barevnou fotografií na titulní straně novin Kjóto šimbun (nejvýznamnější regionální deník – 1). Článek obdobného rozsahu s fotografií (ČB) uveřejnil v kulturní rubrice i nejvýznamnější celostátní deník Jomiuri šinbun (2). ZÁDUŠNÍ MŠE ZASVĚCENÁ [MISTRŮM] TENDAISKÉHO ŠÓMJÓ SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS Oplakávání dědice, který náhle odešel (Šórin-in v kjótské čtvrti Sakjó-ku) 13. [10.] přišli členové SGP do Óhary (…) uctít památku Amano Kjúwy (…), se kterým před několika lety v Čechách společně vystupovali. V síni Šórin-in, která je více než 1000 let neoddělitelně spjata s tradicí tendaiského šómjó, přednesli skladby, jež tvoří součást křesťanské liturgie, a společně se svými mnišskými přáteli vzdali hold charakteru a zásluhám zesnulého. Amano Kjúwa stanul v čele ÓGŠ po odchodu největší osobnosti tendaiského šómjó naší doby, mistra Amano Denčúa. (…) Liturgie ÓGŠ v Praze v r. 1998 a zejména pak společné vystoupení se SGP v r. 2000 zaznamenaly ohromný ohlas. (…) V síni Šórin-in (…) se skvostná melodika Západu i Východu stále hlouběji překrývala a spojovala a všichni přítomní byli od počátku do konce zcela konsternováni její mocí.
10
David Eben (40), vedoucí SGP, nám řekl: „Obdivoval jsem pana Amano nejen po umělecké, ale i po lidské stránce. Jakkoliv pocházel ze vzdálené země a vyrostl v jiné tradici, pociťoval jsem jej jako duchovně velmi blízkého člověka. Chtěl bych pokračovat v započatém díle a pokusit se dokončit alespoň něco z toho, co pan Amano již nedokončí. Pozůstalí po obou mistrech byli dojati: „Kéž jejich duše najdou pokoj… Ty hlasy k nim jistě dolehnou a přinesou jim radost…“ (2) Jomiuri šimbun (Yomiuri shinbun)
11
SCHOLA GREGORIANA PRAGENSIS UCTILA PAMÁTKU MISTRŮ AMANO Vzájemná vazba se zrodila při společném vystoupení v ČR Půldruhahodinové vystoupení v chrámu Šórin-in v Óhaře Osm členů souboru Schola Gregoriana Pragensis (…) obětovalo 13. [10.] v óharském chrámu Šórenin zpěvy za ctihodného Amano Kjúwu (…), vůdčí osobnost tendaiského šómjó, do níž byly vkládány velké naděje, která však v květnu ve věku 53 let náhle odešla. K SGP se připojilo deset členů ÓGŠ, kterou Amano Kjúwa v posledních letech vedl, a společně rozezněli chrámovou síň zpěvem prodchnutým modlitbou za usmíření ducha zemřelého. (…) V podvečer členové Scholy nejprve navštívili rezidenční chrám Džikkó-in, kde se setkali s pozůstalými, pak následovali mnichy z ÓGŠ do blízkého Šórin-inu. V síni s portréty obou zesnulých mistrů, ozářené jen mihotavými plaménky svící, stanuly oba soubory čelem k sobě. Šómjó a chorál posvětily každý okamžik liturgie, která trvala bezmála hodinu a půl. Umělecký vedoucí SGP David Eben (40) nám řekl.“Když jsem se dozvěděl o odchodu pana Amano, jako bych zaslechl jeho nádherný hlas. Nejen hudebně, ale i lidsky jsme si dobře rozuměli. Duchovně mi byl velmi blízký a přál bych si, aby jeho dílo a přístup našly pokračovatele.“
12
b. Slavnostní liturgie, klášter Enrjaku-dži na hoře Hiei
(14. 10. 2005)
(1) Záznam celého vystoupení vysílala televize KBS, sestřih zařazen do pořadu dokumentujícího průběh celých oslav, který vysílaly i další TV stanice. (Nesestříhaný materiál máme k dispozici pro případné použití v ČR.) (2) Z článku v „Kjóto šimbun“: …Před sedmou hodinou večerní následoval zástup osmi choralistů v albách tendaiské mnichy do Ústřední chrámové síně. Když stále se stupňující duchovní a hudební napětí dospělo až do okamžiku, kdy masivní melodikou šómjó, základního pramene japonské vokální tradice, prostoupila průzračná harmonie gregoriánského chorálu, publikum bylo u vytržení.
c. Koncertní vystoupení v sále "Tokijské hudební akademie" – Ueno, Tokio 2005)
(15. 10.
Z článku na internetovém kulturním portálu „Tea Cup Communication“ – vybíráme: …Po úvodním proslovu modrookého hiei-zanského mnicha počal síň rozeznívat tichý proud šómjó a před zraky diváků se postupně vynořovali mniši z kjótské Óhary. Když dozpívali, počaly se odkusi zpoza nás linout nádherné hlasy. Gregoriánský sbor z Čech. Procházejí mezi řadami fascinovaných posluchačů, aby nakonec zaujali své místo na pódiu. Ne, to přece nemohu být v Japonsku! Mezi oběma skupina se rozvíjí hudební dialog. Zvuk gregoriánského chorálu připomíná hedvábný šál snášející se z nebes – šómjó, to jsou pro změnu ostré paprsky, které pronikají jako šíp do srdce… Tak rozdílné dojmy, a přitom z obojího se rozlévá po těle takové blaho. (Takové blaho, až mi z toho jednu chvíli poněkud poleví pozornost. Pardon.) A když má člověk pocit, že se s tím prazvláštním zážitkem vyrovnal, začnou najednou znít obě formy současně. Jak je možné, že to netahá za uši? Ano, vystoupení má formu koncertu, ale člověk jej přesto nemůže nevnímat jako modlitbu. 13
(…)
(nahoře: historická síň "Tokijské hudební akademie" v Uenu)
d. Koncertní vystoupení v Century Hall – Nagoja
14
(16. 10. 2005)
Opět odezva z internetového portálu – tentokrát „Bunka-geidžucu“ (Kultura-umění): Letošní "Valné shromáždění pastoračního hnutí Ičigú-o-terasu" bylo ve znamení 1200. výročí založení školy Tendai. Shromáždění se koná jednou za čtyři roky. Letošním lákadlem bylo "společné vystoupení Scholy Gregoriany Pragenis a tendaiského šómjó " . Hluboké tóny šómjó znějí až v morku kostí, lehounká chorálová melodie jako by hladila člověka po vlasech. Nedokážu porozumět ani jednomu z „textů“, jsem však přímo omráčen krásou ne zpívaného „slova“, ale ušlechtilého „zvuku“, ze všech stran mne zalévá vzduch prostoupený hlubokým mírem. Až mne děsí, co by s mým krevním oběhem asi udělalo, kdybych totéž slyšel ne v téhle obří síni, ale v kostele nebo chrámu. Společný zpěv… Co to proboha vlastně je? Dá se to vyjádřit hudební terminologií – třeba jako harmonie? Možná, že je to sám pramen z něhož hudba vychází… Ten pocit je neuvěřitelný. A to nejsem žádný pánbíčkář!
e. Duchovní koncert v katolické katedrále, Okajama
(17. 10. 2005)
V Okajamském deníku se článek s barevnou fotografií objevil opět na titulní straně (hned v sousedství článku o kontroverzní návštěvě premiéra Koizumiho ve svatyni Jasukuni, zasvěcené duchům padlých). Text kromě faktických informací o celém turné SGP přináší i krásný poetický obraz: „…Z katedrální síně to přímo sálalo, jako by se mocné síly země, jež pociťujeme v tendaiském šómjó, zasnoubily se vznešenou silou nebes…“
15
16
