SCHIZOFRENIE. Markéta Vojtová

SCHIZOFRENIE

Markéta Vojtová

Schizofrenie  ●

Skupina závažných poruch

●

Onemocnění neznámé etiologie s poruchami:

●

–

myšlení

–

jednání 

–

vnímání

–

emocí 

–

vůle

Specificky lidské onemocnění

Historie         1 ●

1856 – Benedict A. Morel –

●

1870 – Hecker –

●

popsal těžké psychické onem. u 14letého chlapce (náhlá  deteriorace IQ a chování)

„hebefrenie“ ­ maligní duševní poruchy vzniklé kolem puberty  s následkem úpadku intelektu a hlubokou desorganizací  osobnosti

1863, 1868 – Kahlbaum –

popis poruch chování s paranoou a demencí od paranoe

Historie         2 ●

●

1896 – E. Kraepelin –

podrobnosti všech syndromů a shrnul pod název  „dementia praecox“

–

u nás používaná dg. do 20. let, v USA do 1950

1911 – E. Bleuler –

●

navrhl název schizofrenie

1957 – K. Schneider –

dnes se vychází z jeho dělení

Etiologie      1 ●

Nejasná

●

Jistá genetická dispozice –

cca 1 % – normální populace bez zátěže v rodině

–

cca 10 % – sourozenci

–

cca 13 % – děti pacienta se schizofrenií

–

cca 48 % – děti dvou schizofrenních rodičů

–

35–58 % – monozygotní dvojčata

–

9–27 % – dvouvaječná dvojčata

●

hyperaktivita dopaminergního systému

●

zevní faktory – spouštěče –

stres – svatba, úmrtí, porod, úraz …

Etiologie      2 ●

počet se nezvyšuje –

●

setrvává na cca 1 % populace

postihuje jedince v mladém věku –

3. decenium (16 – 25 let)

Klinický obraz             1 ●

●

postihuje všechny složky psychiky: –

s následnou desintegrací

–

změny v kognitivních funkcích

–

chybí náhled chorobnosti → následkem  postpsychotický defekt = emoční vyhasnutí, ztráta  adaptability

příznaky musí trvat min. 1 měsíc a musí být: –

2 jasné příznaky

–

2 méně jasné příznaky

Klinický obraz             2 ●

Jasné příznaky: –

slyšení vlastních myšlenek, vkládání, odnímání myšlenek,  vysílání myšlenek

–

bludy kontrolovanosti, ovlivňování nebo prožitky pasivity →  vztahují se k vlastnímu tělu

–

halucinatorní bludy – hlasy neustále komentují chování  nebo o nemocném mezi sebou komunikují

Klinický obraz             3 –

trvalé bludy jiného druhu, které nejsou v dané kultuře  patřičné a přijatelné ●

●

→ persekuční, mystické … (náboženské, politická  identita, nadlidské síly …)

Méně jasné příznaky: –

přetrvávající halucinace provázené prchavými bludy bez  afektivního obsahu

–

zárazy nebo vkládání do toku myšlenek ●

→  z toho vyplývá irelevantní řeč, neologismy …

Klinický obraz             4 –

katatonní jednání ●

–

negativní příznaky ●

–

→ vzrušenost, zástavy, negativismus, mutismus, stupor → výrazná apatie, ochuzení řeči, oploštění nebo  nepřiměřené emoční reakce

výrazné a nápadné změny v chování ●

→ ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, ztráta vztahů k  okolí, sociální staženost

Typy schizofrenie Typ  schizofrenie

Dominantní příznaky

paranoidní

Poruchy myšlení – obsahově nebo formální (relativně stálé paranoidní  bludy) a poruchy vnímání (zejména sluchové halucinace, snaha bránit  se před okolím, útoky

hebefrenní

V popředí emotivní změny, nálada je oploštělá, často nepřiměřená  situaci, poruchy chování (klackovité, nevhodné až necitlivé)

katatonní

Poruchy psychomotoriky extrémních stupňů – stupor až agitovanost a  hyperkineze; povelový automatismus, negativismus, vosková ohebnost

nediferencovaná

Rysy více typů schizofrenie, žádný ale nepřevládá

simplexní

Průběh je nenápadný bez dramatických příznaků. Postupně uzavření se  do sebe, ztráta zájmu o okolí, zanedbávání se

reziduální

Reziduální stav po proběhlé akutní epizodě nebo epizodách s výraznou  negativní symptomatikou (Uhrová, 2011)

Diagnostika ●

●

●

Anamnéza Přítomnost    ×    nepřítomnost výše  uvedených příznaků Zobrazovací metody –

●

CT, MR

Toxikologie

Terapie           1 1) Farmakologická Antipsychotika ●

prvním lékem byl chlorpromazin – PLEGOMAZIN

●

Typická (klasická, konvenční) mají řadu vedl. účinků –

Extrapyramidové příznaky → parkinsonská hypokineze,  rigidita, třes …

●

CHLOPROTHIXEN, TISERCIN

●

BURONIL, HALOPERIDOL, PROSULPIN

Terapie           2 ●

●

Atypická – nemají tolik vedl. účinků PROSULPIN, CLOZAPIN, ZYPREXA,  RISPERDAL, ZELDOX

Další psychofarmaka ●

Anxiolytika, antidepresiva, hypnotika

2) Elektrokonvulzivní léčba

Terapie           3 3) Psychoterapie ●

Nedílná součást léčby

●

psychoedukace

●

nácvik sociálních dovedností

●

pracovní terapie

Zdroje  ●

●

MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická  ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80­247­1151­6 UHROVÁ, Tereza. Schizofrenie. In: Postgradulní medicína [online]. 2011,  roč. 13, č. 2. [cit.2016­04­08] ISSN 1212­4184. Dostupné z:  http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni­medicina/schizofrenie­457924