SCHIZOFRENIE
Markéta Vojtová
Schizofrenie ●
Skupina závažných poruch
●
Onemocnění neznámé etiologie s poruchami:
●
–
myšlení
–
jednání
–
vnímání
–
emocí
–
vůle
Specificky lidské onemocnění
Historie 1 ●
1856 – Benedict A. Morel –
●
1870 – Hecker –
●
popsal těžké psychické onem. u 14letého chlapce (náhlá deteriorace IQ a chování)
„hebefrenie“ maligní duševní poruchy vzniklé kolem puberty s následkem úpadku intelektu a hlubokou desorganizací osobnosti
1863, 1868 – Kahlbaum –
popis poruch chování s paranoou a demencí od paranoe
Historie 2 ●
●
1896 – E. Kraepelin –
podrobnosti všech syndromů a shrnul pod název „dementia praecox“
–
u nás používaná dg. do 20. let, v USA do 1950
1911 – E. Bleuler –
●
navrhl název schizofrenie
1957 – K. Schneider –
dnes se vychází z jeho dělení
Etiologie 1 ●
Nejasná
●
Jistá genetická dispozice –
cca 1 % – normální populace bez zátěže v rodině
–
cca 10 % – sourozenci
–
cca 13 % – děti pacienta se schizofrenií
–
cca 48 % – děti dvou schizofrenních rodičů
–
35–58 % – monozygotní dvojčata
–
9–27 % – dvouvaječná dvojčata
●
hyperaktivita dopaminergního systému
●
zevní faktory – spouštěče –
stres – svatba, úmrtí, porod, úraz …
Etiologie 2 ●
počet se nezvyšuje –
●
setrvává na cca 1 % populace
postihuje jedince v mladém věku –
3. decenium (16 – 25 let)
Klinický obraz 1 ●
●
postihuje všechny složky psychiky: –
s následnou desintegrací
–
změny v kognitivních funkcích
–
chybí náhled chorobnosti → následkem postpsychotický defekt = emoční vyhasnutí, ztráta adaptability
příznaky musí trvat min. 1 měsíc a musí být: –
2 jasné příznaky
–
2 méně jasné příznaky
Klinický obraz 2 ●
Jasné příznaky: –
slyšení vlastních myšlenek, vkládání, odnímání myšlenek, vysílání myšlenek
–
bludy kontrolovanosti, ovlivňování nebo prožitky pasivity → vztahují se k vlastnímu tělu
–
halucinatorní bludy – hlasy neustále komentují chování nebo o nemocném mezi sebou komunikují
Klinický obraz 3 –
trvalé bludy jiného druhu, které nejsou v dané kultuře patřičné a přijatelné ●
●
→ persekuční, mystické … (náboženské, politická identita, nadlidské síly …)
Méně jasné příznaky: –
přetrvávající halucinace provázené prchavými bludy bez afektivního obsahu
–
zárazy nebo vkládání do toku myšlenek ●
→ z toho vyplývá irelevantní řeč, neologismy …
Klinický obraz 4 –
katatonní jednání ●
–
negativní příznaky ●
–
→ vzrušenost, zástavy, negativismus, mutismus, stupor → výrazná apatie, ochuzení řeči, oploštění nebo nepřiměřené emoční reakce
výrazné a nápadné změny v chování ●
→ ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, ztráta vztahů k okolí, sociální staženost
Typy schizofrenie Typ schizofrenie
Dominantní příznaky
paranoidní
Poruchy myšlení – obsahově nebo formální (relativně stálé paranoidní bludy) a poruchy vnímání (zejména sluchové halucinace, snaha bránit se před okolím, útoky
hebefrenní
V popředí emotivní změny, nálada je oploštělá, často nepřiměřená situaci, poruchy chování (klackovité, nevhodné až necitlivé)
katatonní
Poruchy psychomotoriky extrémních stupňů – stupor až agitovanost a hyperkineze; povelový automatismus, negativismus, vosková ohebnost
nediferencovaná
Rysy více typů schizofrenie, žádný ale nepřevládá
simplexní
Průběh je nenápadný bez dramatických příznaků. Postupně uzavření se do sebe, ztráta zájmu o okolí, zanedbávání se
reziduální
Reziduální stav po proběhlé akutní epizodě nebo epizodách s výraznou negativní symptomatikou (Uhrová, 2011)
Diagnostika ●
●
●
Anamnéza Přítomnost × nepřítomnost výše uvedených příznaků Zobrazovací metody –
●
CT, MR
Toxikologie
Terapie 1 1) Farmakologická Antipsychotika ●
prvním lékem byl chlorpromazin – PLEGOMAZIN
●
Typická (klasická, konvenční) mají řadu vedl. účinků –
Extrapyramidové příznaky → parkinsonská hypokineze, rigidita, třes …
●
CHLOPROTHIXEN, TISERCIN
●
BURONIL, HALOPERIDOL, PROSULPIN
Terapie 2 ●
●
Atypická – nemají tolik vedl. účinků PROSULPIN, CLOZAPIN, ZYPREXA, RISPERDAL, ZELDOX
Další psychofarmaka ●
Anxiolytika, antidepresiva, hypnotika
2) Elektrokonvulzivní léčba
Terapie 3 3) Psychoterapie ●
Nedílná součást léčby
●
psychoedukace
●
nácvik sociálních dovedností
●
pracovní terapie
Zdroje ●
●
MARKOVÁ, E., M. VENGLÁŘOVÁ a M. BABIAKOVÁ. Psychiatrická ošetřovatelská péče. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 8024711516 UHROVÁ, Tereza. Schizofrenie. In: Postgradulní medicína [online]. 2011, roč. 13, č. 2. [cit.20160408] ISSN 12124184. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualnimedicina/schizofrenie457924