SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE II. k programům Tajemství staré truhly, Osmá planeta

SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE II. k programům Tajemství staré truhly, Osmá planeta

SBORNÍK PŘÍKLADŮ DOBRÉ PRAXE II. k programům Tajemství staré truhly, Osmá planeta | 2013

Obsah Pionýr a pionýrství Předmluva Poděkování O dětech trochu „jiných“, o těch, které mají nějaké specifické vzdělávací potřeby nebo prostě potřebují, abychom na ně mysleli „trochu jinak“.

7 9 11 13

Kompetence

26

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Tajemství staré truhly)

29

ÚVOD DO PŘÍBĚHU – NALEZENÍ DENÍKU PO STOPÁCH „YETTIHO“ ODDÍLOVÁ SCHŮZKA ON-LINE TÝMOVÉ ODHADY SLEPÝ ŘIDIČ BRÄNBALL DROGÁM A NÁSILÍ ŘÍKÁME NE! UZLOVÁNÍ SOCHAŘSTVÍ BULVÁRNÍ PLÁTEK

31 33 36 38 40 42 45 48 51 53

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Osmá planeta)

55

PLANETA PRAVDA PRVNÍ DOJEM BEZPEČNÝ INTERNET V ÝSADEK DEBLOV Ý ORIENŤÁK CAMERA OBSCURA MAXIMA RELIÉF OBLIČEJE KONFERENCE EKOLOGŮ STADION

56 59 61 63 65 67 69 71 72

Příklady slepých uliček JAK (NE)UŠETŘIT NA HEDVÁBÍ LANOVÉ AKTIVITY – SLACK LINE

74 75

POJĎME NA V ÝPRAV Y

77

Pionýr a pionýrství Kdo ví, snad má tu touhu každý z nás v sobě od narození zakódovanou. Nebo se k ní propracuje až v některém okamžiku svého života? A co se v té touze od pradávna skrývá, co ji probouzí a k čemu nás vede? Bezesporu je jedním z podstatných předpokladů pro lidský pokrok, objevování, rozvíjení a poznávání našeho světa i vesmíru. A o čem, že je řeč? O pionýrech a pionýrství lidského rodu. Odedávna jsou takoví mezi námi, někteří známí po celém světě, o jiných sotva víme, že existují a dokonce žijí vedle nás. O některých se učíme a poznáváme je, protože jsou to světově proslulí průkopníci vědy a techniky, objevitelé zemí, ba i kontinentů. Už přes půl století máme i průkopníky lidského pronikání a letů do vesmíru – i když zatím jen v naší sluneční soustavě. Zato autoři knih, komiksů, filmů, seriálů a samozřejmě děti ve své fantazii se vydávají na výpravy mnohem delší. Nové cesty a směry do budoucna však hledají nejen jednotlivci, ale i celá společenství – národy, církve, politické strany, umělecká hnutí, ba i občanská sdružení, jako je Pionýr. V našem případě přirozeně nejde jen o cesty, kterými se chceme ubírat, ale také o ty, které vytváříme směrem k sobě, abychom byli přístupnější a otevřenější pro co nejvíce dětí a mladých lidí. Aby tomu tak bylo, musíme po nich ale kráčet společně. I proto se vám do ruky dostal tento materiál, který má být nejen nástrojem a pomůckou, ale také společně tvořeným dílem. Věříme, že směřuje k cíli, který by měl být všem pionýrům společný – hledání, poznávání, objevování – nejen vzdálených zemí a kultur, ale i svého bezprostředního okolí, historie, sebe sama, vlastního místa ve společnosti i v kolektivu, zkoušení nových aktivit a her… Dětský kolektiv je spolu se školou a rodinou přirozeným prostorem pro podobné objevování a hledání cest do dalšího života. Může to být třeba parta na ulici, ale také zájmově zaměřený kroužek, nejlépe však kolektiv dětského sdružení, který může dítěti poskytnout jak uplatnění jeho zájmů, všestranné poznávání, tak i pestré a zajímavé prožití volného času v partě kamarádů, kde se děti aktivit nejen účastní, ale podílejí se i na jejich vymýšlení a přípravě. Na tomto principu pracuje pionýrské hnutí od svého počátku. Skutečnost, že si za svůj název zvolilo právě tento slovní symbol, jasně naznačuje, jakým směrem a jakými formami na děti působí, aby v nich vyvolalo touhu po partě kamarádů, dobrý vztah k přírodě i společnosti a nabídlo dobrodružství poznání, pomoci a odpovědnosti. Tak otevřete, listujte, pojďte si hrát, zkoušet, objevovat, vylepšovat.

7

Předmluva Dostává se vám do rukou sborník příkladů dobré praxe, který by mohl být dobrou inspirací při práci s vzdělávacími programy, které vznikly v rámci projektu Klíčení. Tento sborník je věnován věkovým kategoriím Starší (Tajemství staré truhly) a 15+ (Osmá planeta). Jsou zde vybrány příklady, jak například vhodně propojit jednotlivé metodické listy, jak popsané aktivity rozšířit a přizpůsobit na míru právě svému oddílu a další náměty a postupy, které se v rámci oddílové činnosti při práci se vzdělávacími programy a s dětmi se specifickými přístupy ve vzdělávání mohou hodit. Můžete se také dočíst, jak se občas ověřovatelé dostali do slepých uliček. Program určený dětem staršího školního věku se jmenuje Tajemství staré truhly, protože hledání dobrodružství a tajemství je pro tuto věkovou kategorii (tedy 6. – 8. třídu) velmi důležité. Děti se učí nové věci, postupně dokáží ke splnění úkolu zvolit efektivní metody a strategie. Aktivity je učí vyhledat si potřebné informace, které mohou poté využít v tvůrčích činnostech. Tajemství staré truhly dává prostor pro diskuze, z nichž děti dokáží čerpat i v budoucnu. Také se při nich (a nejen při nich) učí přijímat rady a kritiku a poznávají své slabé i silné stránky. Program podporuje spolupráci a přijímání rolí ve skupině, ty jsou totiž v tomto období už poměrně pevně zakotvené. Život v kolektivu umožňuje dítěti si uvědomit, proč si vybral právě tuto partu, co mu nabízí jiného než spolužáci nebo rodina. Důležité je pro něj i možnost podílet se na vytváření pravidel, upevňování mezilidských vztahů. V tomto věku už děti řeší řadu problémů a konfliktních situací. Díky činnostem zaměřeným na socializaci se děti učí přemýšlet o příčinách a souvislostech, nachází shodné, podobné a odlišné znaky problému a porovnává je s vlastními zkušenostmi. Také se postupně učí hledat různé varianty řešení, případným nezdarem se nenechá odradit a k problému a jeho řešení se vrací. Tajemství staré truhly dává prostor pro vyjádření vlastního názoru, což s sebou nese i nutnou zodpovědnost za učiněná rozhodnutí. Zároveň umožňuje prožít si některé ´dospělácké´ situace nanečisto a vyzkoušet si různé možnosti jejich řešení. Přestože je program určen dětem pod hranicí patnácti let, dává jim možnost si hrát. Program nabízí dětem této věkové kategorie možnost uvědomit si, v čem jsou dobré – pomáhá rozvíjet jejich zájmy a koníčky. Velký důraz je při činnostech kladen na zdokonalování komunikace. Vždyť výstižný, souvislý a kultivovaný projev je základem úspěchu, stejně jako přiměřená, rozumná a věcná argumentace při obhajování vlastního názoru. Takto nabyté dovednosti mohou děti využívat i mimo tuto partu. Program děti učí respektovat druhé a vcítit se do jejich situace. Rozvíjí schopnost vážit si vnitřních hodnot druhých lidí stejně jako těch svých. Tajemství staré truhly nezapomíná ani na potřebu ochrany přírody a životního prostředí nebo na přípravu aktivity pro ostatní členy skupiny. Veškeré dovednosti a zkušenosti může dítě využít ke svému dalšímu rozvoji a přípravě do budoucna.

9

Program Osmá planeta je pro mladé lidi starší patnácti let, kteří chtějí pokořovat hranice, poznávat své limity, ale i sebe sama. Učí je toleranci a umění přijmout kritiku. Program dospívajícím dětem ukazuje, že všechno není jen černé a bílé, což je přesně ten názor, který v tomto věku zastávají. Program poukazuje na nutnost respektovat různé hodnoty, názory, postojů a schopnosti jiných lidí. Učí teenagery hájit nejen svá práva, ale i práva jiných. Napomáhá jim posuzovat události a vývoj veřejného života a snaží poukazovat na jednání k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Mladí lidé tak posuzují reálně své fyzické a duševní možnosti, jsou schopni sebepoznání. Nabízené činnosti mladým lidem pomáhají zvládat emoce, které je v tomto období ovládají mnohem víc než dříve, umožňují jim poznávat sebe sama i své okolí. Program dává velký prostor diskuzím o tématech, která jsou jim blízká nebo která je pálí. Právě v tomto věku chtějí mladí debatovat, chtějí vyjednávat a ne přijímat přímé příkazy, touží být respektováni. Osmá planeta jim právě toto poskytuje, což rozvíjí jejich osobnost. Je všeobecně známé, že základem úspěchu je stanovovat si reálné cíle a priority. Osmá planeta svými aktivitami mladým lidem ukazuje, jak na to. Díky tomuto programu účastníci zvažují důsledky vlastního jednání a jsou schopni přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Mimo jiné činnosti umožňují realizaci vlastních nápadů, s čímž souvisí i uvědomování si povinností. Činnosti, které jsou součástí Osmé planety, využívají i fyzické zdatnosti mladých lidí, podporují je v pohybu. Teenageři prostřednictvím programu uplatňují vlastní iniciativu a tvořivost, rozvíjí svůj osobní a odborný potenciál, díky čemuž jsou schopni rozhodnout o svém budoucím profesním zaměření. Program Osmá planeta rozhodně nezapomíná na hodnoty, mezi něž patří například ochrana životního prostředí. Stejně jako u jiných věkových kategorií i zde mladí lidé využívají učení jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj. Nové informace tvořivě zpracovávají a využívají při svém studiu a praxi. Učí se z vlastních chyb a hlavně snaží se vyhodnocovat přijímané rady a kritiku. Osmá planeta nabízí řadu možností, jak uplatnit představivost a intuici mladých lidí. Tento program obsahuje také mnoho úkolů, které jsou pro mladé lidi výzvou a které je učí kriticky hodnotit osobní možnosti a schopnosti splnit zadání.

Projekt Klíčení byl financován z prostředků Evropského sociálního fondu Evropské unie v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a ze státního rozpočtu České republiky.

10

Poděkování Děkujeme ověřovatelům zapojeným do projektu. Bez jejich obětavé práce, nápadů, kritického i tvůrčího přístupu, by nebylo možné celý projekt zrealizovat. Věříme, že se aktivity popsané v metodických listech dětem líbily a samotným ověřovatelům přinesl rok práce na projektu nové zkušenosti, ze kterých budou moci čerpat i nadále ve své oddílové práci. Realizační tým projektu Klíčení Odborný tým kategorie Starší Odborný tým kategorie 15+

11

O dětech trochu „jiných“, o těch, které mají nějaké specifické vzdělávací potřeby nebo prostě potřebují, abychom na ně mysleli „trochu jinak“. Naše oddíly jsou plné dětí, které na svět přišly s různými dispozicemi k činnostem sportovním, přemýšlivým, výtvarným, mají různé dispozice v prosazování se, navazování kontaktů, na různé úrovni komunikují, kreslí. Jsme prostě sdružení, které pracuje s dětmi velmi, velmi různými. Proto se asi každý vedoucí v nějakém období setkal s tím, že najednou neví jak. Proč zrovna tolik osvědčená metoda nefunguje, proč s tímto dítětem obtížněji navazuji kontakt, vztah, co se to vlastně děje?! Následující řádky budou takovým malým výletem do světa dětí, které mají různé dis-, dys- nebo hyper-, hypo-, auti a tak dál. Čím začít? Nedělejme si jako vedoucí ambice vše zvládnout. Mějme chuť přemýšlet, jak dítěti pomoci, jak uzpůsobit činnost tak, aby z ní mělo každé dítě alespoň trochu radosti, prospěchu. A když nic jiného, aby mu naše báječná hra neuškodila. Zkusme se zcela poctivě podívat sami do sebe a odpovědět si na otázky, se kterými dětmi máme potíže. Které projevy chování mě dráždí, které dítě moc „nemusím“. Říkáte si: „Mne se to netýká, já mám rád/a všechny děti a nic mi nevadí?“ Považovali byste snad za neprofesionální, kdyby vás nějaké dítě rozházelo, rozčílilo, štvalo? Myslíte si, že prostě nemůžete mít na některé typy dětí „alergii“. Zkuste to ještě jednou a buďte k sobě upřímní, protože tady začíná cesta k pochopení, cesta k tomu naučit se rozpoznávat, jaký je váš podíl na tom, že s některými dětmi nějak prostě nemůžete vyjít, pohnout. Pro někoho jsou to děti, které jsou, mají, projevují se jako… Neklidné, nesoustředěné. Tyto děti mají často diagnózu ADHD, ADD, dříve LMD. Jsou to vlastně poruchy pozornosti, které jsou spojeny s hyperaktivitou nebo hypoaktivitou. Nemá moc smysl pátrat po tom, kde tyto poruchy vznikají. Důležité je uvědomit si, že si je dítě samo nevybralo, a že si projevy nevymýšlí. Rozumové schopnosti dětí nebývají poškozené, často se jedná o děti nadané, ale nějak to na nich není poznat. Udivují nás jejich reakce. Spíš převládá neklid, roztěkanost. Reagují prostě nějak rychleji, ukvapeně, bez rozmyslu. Častěji, a pro nás bez zjevné příčiny nebo někdy pro malichernou a nicotnou příčinu, nastává výbuch. Nejsou příliš dobří diplomaté. Hůř čtou neverbální projevy a odhadují, jaké chování se od nich očekává. Rozumově to potom ví, ale v daný okamžik to prostě nějak nefunguje. Časté jsou potíže s pamětí, tedy spíš zapamatovat si více věcí najednou, udělat je v takovém sledu, jak mají. Zapomínají jedno pro druhé. Kamarádské vztahy navazují bouřlivě, vnucují kamarádství, ale rychle ochladnou. Hypoaktivita, kdy většinou převažuje útlum, děti se projevují jakoby zpomalené a méně pružné. Vyskytuje se méně často nebo ji méně vnímáme. Pro tyto děti je v kamarádských vztazích zase typické, že mají naopak potíže s navazováním kontaktů, nevyhledávají je, často si vystačí samy. Ve skupinách dětí jsou, ale jako kdyby nebyly. Pokud je přivádí rodič a nikoho neznají, bývá pro ně pobyt ve skupině obtížný, protože společenství dětí pro ně není příliš velkým lákadlem. Pokud přichází s kamarádem, jsou zpravidla jeho věrným stínem. Svojí roli zde sehrává dědičnost. Přestože dispozice jsou dány, můžeme je výchovou ovlivňovat, korigovat, umenšovat. Napomáhá nám k tomu i samotné zrání, dospívání dítěte, kdy zraje i jeho nervový systém. Věkem se nejvíce ztrácejí motorické a percepční potíže (nedokonalosti a potíže v oblasti sluchového a zrakového vnímání), snižuje se hyperaktivita a impulzivita, přetrvá-

13

vají poruchy pozornosti, emoční labilita, křehkost, snazší podléhání změnám a výkyvům nálad a těžší přizpůsobování se. Co pomáhá: • Dávat najevo lásku, zájem, přízeň, porozumění pro jeho potíže. • Nešetřit povzbuzením a pochvalou. • Snažit se o to, abychom věci zařídili tak, aby se dítěti úkol zdařil a mohl z něj mít radost, aby to nevzdal hned v začátku. • Snažit se, abychom sami nebyli netrpěliví, nervózní, protože náš neklid a nervozita se na děti přenáší. • Dopomáhat k tomu, aby se to, co se má naučit, pokud možno rovnou naučilo správně, má totiž tendence ulpívat na tom, co se již naučilo a špatně a obtížně se přeučuje. • Stanovit pravidla a řád, pravidla formulovat jasně. Hodně můžeme napomoci tím, když je může mít napsané, namalované, nějak zaznamenané před sebou, aby se kdykoli mohl podívat, připomenout. • Vést dítě k důslednému dodržování pravidel, pravidlo častěji připomenout, snažit se pravidla hlídat a nedopustit, aby porušování procházelo. • Pozornost dítěte je třeba nejdříve upoutat, nalákat, přidržet u toho, co chceme říct. Využíváme tedy oslovení, delší oční kontakt, menší dítě vezmeme za ruce, tím je zklidníme a napojíme jej na sebe. Je důležité, aby pokyny byly jednodušší, dítě je zopakovalo, abychom nedávali mnoho pokynů najednou. Časem sami odhadneme, kolik pokynů najednou dítě udrží v paměti. • Řadu situací můžeme s dítětem nejprve natrénovat, ozkoušet. Názorné předvedení pomáhá více než rozsáhlý slovní komentář. • Nechat dítě vysvětlit a zopakovat, co se má dít, co bude dělat, jak a kam poběží, kde se otočí. • Snažte se předcházet pocitům méněcennosti, snažte se chránit dítě před pocity trapnosti, před opakovanými posledními místy v různých soutěžích. Pocity nedostačivosti a méněcennosti se objevují všude tam, kde si dítě uvědomuje, že přes všechnu snahu nemůže dokázat všechno to, co ostatní. • Na afekt a agresi nereagujte stejně, tedy afektem a agresí. Pokud už se stane a nepodaří se předem afektu předejít, nechte jej odeznít, nezasahujete. Zasáhněte v okamžiku, kdy afekt někoho ohrožuje. • Věnujte se hrám, které rozvíjejí paměť – zrakovou, sluchovou i prostorovou, pozornost, zaměření pozornosti i výdrž, rozvíjejte hrubou motoriku (sport, pohybové aktivity) jemnou motoriku (stavebnice, modelování, vytváření všelijakými materiály), slovní zásobu. Specifické poruchy učení Různé dys- poruchy již v současné době nejsou zpravidla něčím neznámým. Tyto poruchy jsou vždy vrozené, určitou roli zde sehrává dědičnost. Někdy se ani nepodaří zjistit, co je příčinou. Specifické poruchy učení jsou poruchy v procesech, které jsou potřebné k porozumění a užívání řeči, a to ve všech formách (psané, mluvené, čtené). Nejčastěji se vyskytuje dyslexie, s převahou potíží ve čtení, dysortografie spojená se specifickými projevy v pravopise, dysgrafie, kdy je narušená schopnost zvládat psaní na grafické úrovni. Méně často se setkáváme s dyskalkulií, narušením v oblasti počítání a matematických schopností. A potom jsou tady ještě obtíže s projevy manuální neobratnosti, „nešikovnost“ neboli dyspraxie a ještě další, které však již snad tolik do života dítěte nezasahují. Ojedi-

14

nělý výskyt poruchy je méně častý, tyto poruchy se většinou různě sdružují a kombinují. Rozumové schopnosti dětí jsou nenarušené, jsou minimálně průměrné a není zásadně porušen zrak či sluch dítěte. Dyslexie je většinou důsledkem poruchy zrakového vnímání, zrakového rozlišování tvarů, které jsou si podobné. Nejedná se ale o zrakovou vadu. Oslabená je zraková paměť, vnímání detailů. Dítě se obtížně orientuje v prostoru. Dochází k různým formám potíží ve čtení, které je namáhavé, takže stojí dítě notnou dávku energie. Může být pomalé s malým počtem chyb i velmi rychlé, překotné s velkou chybovostí. Čtení může být monotónní, obtížné je udržet pozornost na řádku, nepřeskakovat. Velkou potíží pro dítě je to, že si čtením hůře osvojuje jakékoli informace, protože často vázne porozumění tomu, co dítě čte. Potíže, které tyto děti mají, se promítají do všech činností, které jsou jakkoli se čtením spojené. Naučit se tak kus textu, který má napsaný a jako člen štafety jej má předat dál, to pro dyslektika může znamenat pěknou výzvu, ale taky poslední místo štafety a hněv ostatních členů. Dysortografie je naopak většinou spojována s poruchou sluchového vnímání. Neznamená to, že dítě špatně slyší, ale nevnímá např. rozlišnosti hlásek, které zní podobně, délku hlásek, výšku a hloubku tónu. Narušená bývá schopnost sluchové analýzy a syntézy (skladu a rozkladu hlásek a slov), oslabená je sluchová paměť. Zpravidla nejvíc se potíže projevují při psaní na diktát (nejen ten, co diktuje „paní učitelka ve škole“, ale i to, co si dítě diktuje samo). Projevují se zde záměny písmen zvukově podobných, vynechávání a přidávání písmen, komolení slov, háčky a čárky chybí nebo přebývají. Dysgrafie komplikuje dětem jakýkoli grafický projev, nejvíce však psaní. Příčinou potíží bývá nejčastěji narušená oblast jemné motoriky (pohyby prstů, koordinace a propojení oka a ruky, úchop psacího náčiní, křečovitost při psaní a malování). Rozvoji jemné motoriky ale předchází rozvoj hrubé motoriky, což je vlastně koordinace pohybů celého těla. Při dysgrafii je snížená kvalita, úhlednost písma, psaní je těžkopádné, křečovité, únavné,

15

nehezké, obtížně čitelné, dochází k záměnám tvarově podobných písmen, písmena si děti hůře pamatují a vybavují. Porucha se v podstatě promítá do všech oblastí, kde se vyžaduje psaní a kde je důležitá rychlost, úhlednost, čitelnost, úprava a přesnost tvarů (tak třeba dysgrafikem nakreslená mapka k pokladu se může stát těžkým oříškem pro ty, kteří potom tento poklad mají najít). Dyskalkulie je poruchou matematických schopností a stejně jako u jiných „dys“ není základ ve snížených rozumových schopnostech, ale jejím podkladem bývají potíže v oblasti sluchového i zrakového vnímání, prostorové i pravolevé orientace. Projevuje se tím, že si dítě nespojí číslo s počtem, nepředstaví si příslušný počet puntíků, špatně se orientuje na číselné ose, řadě, problematické je rozlišit větší, menší, rozlišit od sebe sčítání a odčítání, násobení a dělení. Může zaměňovat číslice tvarově podobné, zaměňovat třeba 17 za 71, zaměňovat desítky a jednotky. Některé obtíže mají souvislost s již uváděnou dyslexií (slovní úlohy, porozumění čtenému, sestavení odpovědí), s dysgrafií (snížená kvalita psaní a rýsování, při sčítání pod sebou může posunout výpočet, nesprávně zapíše číslice), s dysortografií (potíže při zaznamenávání čísel při jakémkoli diktování). Dyspraxie je určitá neohrabanost, nemotornost, nešikovnost, porucha motorické koordinace. Pro dítě je obtížné vykonávat nějaký pohyb, koordinace a posloupnost pohybů. Pohybové nadání je v populaci rozložené stejně jako nadání rozumové. Průměr se vyskytuje nejvíce. Na obou koncích, jak extrémně pohybově nadaných, tak výrazně neobratných je přibližně stejné množství. V současné době však stoupá náročnost a ideálem mnoha rodičů jsou výkonní sportovci a medailisté. Ve středním školním věku dosahuje nepříznivý

16

vliv prožívání vlastní neobratnosti, hodnocení neobratnosti druhými a sebepojetí „neobratného“ dítěte vrcholu. Setrvává na něm pak dlouho, často až do dospělosti. (Matějček, Dytrych. Děti, rodina a stres. Praha: Galén, 1994, ISBN 80-85824-06, s. 73). Co pomáhá a jak můžeme pomoci v rámci výchovného programu Pionýra • Snažme se uvažovat o tom, co která naše hra rozvíjí, např. obyčejné pexeso trénuje zrakovou paměť, rozvíjí pozornost, trpělivost, trénuje vnímavost na detail, kvartetem můžeme trénovat čtení, sluchovou paměť, opět pozornost, Twister je příkladem rozvoje koordinace pohybů, pravolevé orientace. A jak všelijak může trénovat a rozvíjet slovní zásobu a jazykový cit a čtení a psaní… • Mějme na mysli přiměřenost. Ne přiměřenost věku, ale schopnostem a dovednostem jednotlivých dětí. • Začarovaný kruh… kdy špatně čtu… (dosaď dále dle svého), je to pro mne obtížné, vyčerpávající, proto čtu málo, když čtu málo, málo se tato dovednost rozvíjí, když to moc neumím, nemám z toho žádný profit, nechci to dělat, když to nebudu dělat, nebudu se to učit… a tak pořád dokola. Pomáhá proto nevyhýbat se těmto činnostem a aktivitám, podporovat děti k tomu, alespoň kousek, kousíček. • Nevystavujte děti tomu, aby např. při obtížném čtení musely číst nahlas před ostatními delší text, pomáhá třeba čtení ve dvojici, kdy čteme polohlasně s dítětem, pokud je nějaká hra či úkol vázaný na porozumění čtenému, pomozte přečíst, zopakujte důležité informace ze čtení. • Pište dětem osobní vzkazy a dopisy, mluvte nadšeně o knížkách, které jste četli, čtěte si vtipy, komiksy, něco, co je krátké, zařazujte úkoly, kdy pracují podle návodu, který si přečtou (může to být klidně kuchařský recept). • Neponechávejte s čteným či psaným „úkolem“ děti samotné, buďte jim nablízku. • Na správném i sice život nestojí, ale pokud můžete, pomozte dítěti, aby to rovnou napsalo dobře, často se totiž chyba fixuje, upevňuje a dále pak dítě automaticky používá častěji tvar, který má v paměti. • Podporujte chuť dětí psát a nevzdat psaní (třeba psaní či opis scénáře krátkého divadélka, scénky), vymýšlení textů do prázdných komiksových bublin, psaní nesmyslných legračních vzkazů, kdy přehýbáme papír, nevíme, co kdo napsal před námi, a potom je z toho legrační věta. • Zrakové a sluchové vnímání, analýzu a syntézu, paměť rozvíjí řada činností či deskových her např. skládání puzzle, různě rozstříhaných obrázků, skládání stavebnic podle vzoru, řada deskových her např. Ubongo, Metro, populární Carcassone, práce podle plánku, různé obměny pexesa, karetní hry, hry se slovy a písmeny – kris-kros, scrabble, Amos, Žahour, osmisměrky, křížovky. Mentální retardace Mentální retardací rozumíme opoždění rozumového vývoje na různé úrovni. Příčin může být mnoho. Úroveň rozumových schopností se měří různými typy testů inteligence. V našich oddílech se patrně při pravidelné činnosti s výraznějším mentálním postižením dětí setkáme jen výjimečně. Skupinou dětí, se kterými se v oddílové činnosti již dostáváme do kontaktu, jsou děti, jejichž opoždění je na úrovni lehké mentální retardace (lehké mentální postižení, kdy úroveň rozumových schopností je zhruba v rozmezí IQ 50 – 69). Tyto děti zpravidla navštěvují základní školu praktickou (dříve jsme je znali pod názvem zvláštní školy) nebo se vzdělávají i na základní škole, ale mají upravený vzdělávací program. Hlavní starosti mají tyto děti s osvojováním si teoretických a vědomostních požadavků. Jsou schopné osvojit si řeč, běžné sociální a pracovní návyky. Čtou, píší a počítají na jednodušší úrovni. Vyskytují se u nich stejné projevy jako u ostatních. Vše jde pomaleji, potřebují více názoru a praktických ukázek, nacvičení situací, jednoduché

17

vysvětlení. Hůře chápou různá přirovnání, ironii, slovní humor, nadsázku. Jsou důvěřivé, a proto hrozí i snazší zneužití, manipulace. Při dobrém výchovném vedení v rodině mohou žít kvalitní a spokojený život. Co pomáhá: • Spolupracujte s rodiči, nechte si hodně vyprávět o tom, co dovede, kde jsou jeho silné stránky, projevujte o něj zájem, povídejte si o jeho zálibách, zprávy o tom, co kdy, kde a jak bude, předávejte pro jistotu ještě rodičům. • Pomáhá už jen to, že může chodit někam do „kroužku“, kde jej vezmou, může zažívat radost ze společné činnosti a nikdo netlačí na výkon. • Výhodou mohou být věkově smíšené oddíly, snáze zapadne, může si dobře rozumět s mladšími dětmi (představme si, že jeho vývoj se opožďuje v dětství zhruba o 2 – 3 roky oproti stejně starým dětem). • Při vědomostních soutěžích myslete i na možnost jednoduchých otázek, nechte je pracovat ve dvojici či malé skupině, může se leccos naučit nápodobou, může mít profit ze společného zvládnutí, úspěchu. • Zadávejte informace a instrukce co nejjednodušeji s co možná největším znázorněním, nechte nejdříve úkol, situaci zvládat ostatní, aby měli možnost okoukat strategii, zapamatovat si, co se dělá. • Maximálně podporujte rukodělné, pracovní, sportovní, umělecké – zkrátka nevědomostní oblasti, pověřujte je prací, kterou znají. Týrané a zneužívané Jedním z nejčastějších signálů je výrazná změna dosavadních projevů, výraznější změna chování. Pokud se prudce změní projevy dítěte, je to vždy signál o tom, že se něco děje, že dítě prožívá napětí, tíseň, nepohodu. Zpravidla se děti uzavírají do sebe, omezují komunikaci, opouští okruh svých kamarádů, množí se výmluvy. Přestávají dělat to, co dřív. Stejně tak časté jsou projevy neklidu, roztěkanost, nesoustředěnost tam, kde se dřív nevyskytovaly, agresivita a zloba tam, kde dříve nebyla. Agrese vůči sobě (různé sebepoškozování), agrese vůči zvířatům i neživým věcem. Fyzické násilí a stopy po něm můžeme vidět při převlékání, sportu. Děti se za modřiny stydí, schovávají je, nechtějí se převléci, mají po ruce pohotové vysvětlení, co se jim stalo. Co pomáhá: • Nevylekat se, ale také hned za vším nevidět týrání, snažit se získat důvěru dítěte k tomu, aby se mohlo svěřit. To ale nejde najednou. Na budování důvěry je třeba

18

•

•

•

•

• • •

myslet od počátků našich kontaktů s dětmi, dávat jim neustále najevo, že jsme ochotni jim naslouchat, že plníme dané slovo, že se na nás mohou obracet. Je třeba, aby děti věděly, že neuděláte nic za jejich zády, že se budete snažit hledat cestu jak pomoci, ale že jim nemůžete slíbit mlčení (zejména pokud se jedná o týrání a zneužívání). Zařazujte do programu preventivně problémové situace, podněcujte děti k tomu, aby sami hledaly možnosti a řešení, vždyť přeci když můžeme radit jinému, tak je to tak jednoduché… Hledejte příběhy dětí, kterým se podařilo vystoupit, nějak se vzchopily, už samo pomyslné spojenectví, že se podobné věci dějí i někomu jinému, že změna je možná, že situace není bezvýchodná, je posilující. Veďte je k tomu, aby věděly, jaká jsou jejich práva… nikdo mi nemůže ubližovat, nikdo se mne nemůže dotýkat na intimních partiích, nikdo mne nemůže ponižovat, vydírat… Pro povídání si najděte nerušené prostředí, pokud se ptáte, snažte se vyhnout uzavřeným otázkám (to jsou takové, kde je možné odpovídat ano–ne). Nesnažte se nahrazovat psychology a psychoterapeuty. Mějte po ruce kontakty na různé Linky bezpečí, Krizová centra, Linky důvěry, Bílý kruh bezpečí apod., pomozte dítěti zavolat, pokud bude chtít.

Děti úzkostnější, bojácné, křehké Strach k našemu životu prostě nějak patří. Je strach a úzkost to samé? Strach je většinou vázaný na nějaký konkrétní objekt. Úzkost je víc trvalá, není tak jednoznačná. Pocity úzkosti dítě ochromují nebo naopak podněcují k reakcím, které mají charakter útěku. Vzpomeňte na „své oddílové děti“. Tak třeba vysledujete, že na táboře vždycky při nějakém typu her začne s pravidelností dítě něco bolet. Bolest, nemoc tady působí jako reakce typu útěk na situaci, která v dítěti vzbuzuje strach a obavy.

19

Úzkost, strach z určitých podnětů, situací a objektů můžeme získat. Úzkost a strach je ale také určitá vloha a dispozice. U každého člověka se strach projevuje jinak. Poznáme jej na tělesných projevech. Strachy mohou být utajené, dítě je nesděluje, nemluví o nich. Na to, že dítě prožívá nějaký silný strach, nás mohou upozornit signály: • regrese, návrat k chování, které je typické pro mladší věk (třeba šišlání, dítě chce krmit, starší dítě se vrátí ke hraní s hračkami, které už dávno odložilo…); • objeví se potíže s počůráváním a pokakáváním; • na nic si netroufají, nejsou zvědavé a zvídavé, drží se mimo kontakt s ostatními; tiché, pasivní, nenápadné, nadměrně přizpůsobivé; • agrese, šaškování, snaha dostat se do středu zájmu a pozornosti; • malý odstup od cizích lidí (ke každému přilne, sedne si na klín, působí velmi důvěřivě). Úzkostnost a naladěnost pro „strach“ jsou závislé nejen na nějaké prožité situaci, ale také závisí na temperamentu, jsou podmíněny nějakými dispozicemi, vlohami, dědičností. Co pomáhá: • Vztah k někomu, kdo je dítěti blízký (v první řadě rodič, ale důležité místo je i pro vedoucí, instruktory, kamarády), projevovat zájem, blízkost. • Povzbuzovat dítě, ukazovat mu konstruktivní řešení, povzbuzovat, nevidět je jako bezmocné, jako „oběti“. • Strach oslabuje jasná a srozumitelná informace, vysvětlování. • Zkušenost dítěte, že už něco překonalo, ptejme se ho, hledejme. • Zkusit popsat onu situaci, která nahání strach, umožnit, aby o strachu mohlo dítě mluvit, alespoň částečně situaci či aktivitu „ochutnat“ (stát třeba jen na kraji vody a podávat štafetový kolík, nechat vybrat, co by byl takový úkol, o který by se mohl pokusit).

20

•

•

•

Nedělat z toho vědu, všichni prostě „nemusí jít temným lesem stezku odvahy“. Normalizovat, mít strach je normální, má ho každý, mluvit také o tom, jak my jsme se kdy báli. Co nejvíc situací a aktivit, kdy může mít dítě pocit, že se mu daří, že si je užívá. Výborně se k tomu hodí jakékoli rukodělné aktivity, jsou to důkazy naší schopnosti, něco prostě umím.

Čím naopak nepomůžeme, aneb abychom nebyli „jako slon v porcelánu“ • Snaha racionálně, „rozumově“ vysvětlovat, že dítě nemusí mít strach. • Ironizování, zesměšňování, ignorování a zlehčování („ale to není tak hrozné, ty jsi hrdina, ty toho ale naděláš, takovej velkej kluk, podívej, zvládnou to i prckové a tak podobně). • Příkaz a nucení („půjdeš a basta“). Poruchy autistického spektra, autismus, Aspergerův syndrom. Když vyslovíme toto slovo, často nám asi naskočí scény z filmu Rain Man a jiných. Tyto poruchy mají i různorodé projevy od lehkých, až po výrazné těžkosti, které si jen stěží dovedeme představit. U dětského autismu je až u ¾ dětí mentální opoždění. U Aspargerova syndromu, který rovněž do této „škatulky“ onemocnění patří, jsou většinou rozumové schopnosti normální. V našich oddílech se patrně setkáme s velmi mírnými projevy této vážné a těžké poruchy. V každém případě, pokud takové dítě v oddíle máme, vyplatí se zajistit si víc informací než jen tuto hrubou a zjednodušenou „kostru“. Autismus je vrozená porucha některých mozkových funkcí. Tato porucha znemožňuje dětem, aby porozuměly světu okolo sebe, aby rozuměly tomu, co vidí, slyší nebo prožívají. Přitom ale nejsou postižené oči, uši. Narušené je především utváření vztahů s ostatními lidmi, nechápou vztahy mezi lidmi, narušená je schopnost komunikace. Děti málo napodobují druhé, téměř nepoužívají gesta, ale také nerozumí, „nečtou“ tyto projevy u druhých. V řeči dětí se projevují nápadnosti echolálie, jakoby ozvěna toho, co dítě slyšelo nebo řeklo (například neustále opakuje: „morče píská, nepískej morče“). Intonace řeči je zvláštní, řeč někdy vypadá, jako by mluvil robot, často o sobě mluví ve 3. osobě. Sociální obratnost je na úrovni podstatně menšího dítěte. Vyskytuje se často buď přecitlivělost na hluk, dotyky a bolest nebo naopak necitlivost na tyto podněty. Co je velmi nápadné a typické jsou zájmy, často velmi specifické. Hra autistických dětí je jiná. S ostatními dětmi si většinou nehraje. Můžeme také vidět projevy rituálů, které slouží dítěti ke snižování úzkosti, uklidňují jej. Mají odpor ke změně, extrémně silně reagují na přerušení činnosti. Děti s poruchami autistického spektra se mohou projevovat velmi agresivně, stejně jako naprosto netečně. Agresivita se projevuje většinou tehdy, když někdo naruší jeho území, jeho teritorium, sahá na něj a na jeho věci.

21

Co pomáhá: • V první řadě je potřeba se seznámit s tím, jak konkrétní dítě reaguje, jaké jsou jeho zájmy, jak komunikuje s ostatními, co může spouštět nepředvídatelné reakce. Projevy poruch jsou velmi různorodé. • Předem dítě na vše připravovat, nepřerušujte činnost bez předchozího upozornění. • Dodržujte slovo, slib a jeho splnění vede dítě postupně k tomu, že také ono začne dohody respektovat. • Snažte se spolu s dítětem odhalovat, co mu pomáhá uklidnit se, vytvořte místo, kde se může uklidnit (nějaké hnízdo, kde ho ostatní neruší). • Zaměstnávat, do těžších úkolů se nepouštět, když je unavené, neklidné, rozptýlené. • Mluvte jasně, stručně, pokud chcete, aby úkol dítě splnilo, přesně řekněte, co a jak, pomáhá grafické znázornění (třeba systém jednoduchých obrázkových tabulí, které neustále připomínají, jak se třeba má chovat na schůzce), neustále vysvětlujte postupně, jak co jde za sebou. • Mluvte bez dvojsmyslností, nepoužívejte nadsázku, ironii, nečekejte, že dítěti dojde nějaký skrytý význam. • Nenuťte dítě do kolektivních činností, spolupráce, společné hry. Pokud vyhledává samotu, respektujte to, nechte ho ale sledovat ostatní děti, pokud bude chtít, samo se zapojí. V kolektivu dětí má šanci leccos odkoukat, učí se nápodobou. • Učte ostatní děti, jak se mají chovat (např. neprovokovat tím, že sahají na jeho věci), naučte je, jak mají reagovat např. při nějakém agresivním záchvatu (funguje, když se sesednou spolu dohromady). Vhodné je, aby na schůzce bylo víc dospělých nebo alespoň instruktor. • Domluvte se s rodiči, že budou v dosahu, mohou přijet, pokud by to bylo nezvladatelné. Děti z prostředí, které je nějakým způsobem znevýhodňuje (děti z nevýhodného sociokulturního prostředí) Co si pod tím můžeme vlastně představit? Jaké děti to jsou? Patří sem děti, které: • žijí ve vyloučených lokalitách, možná bychom pro pochopení mohli napsat, že bydlí „na velmi špatné adrese“; • mají ke svému životu velmi špatné ekonomické podmínky, rodiny žijí v chudobě, z minimálních prostředků, rodiče jsou dlouhodobě nezaměstnaní; • jsou ohrožené nějakými sociálně-patologickými jevy (drogy, alkoholismus, hráčství); • nemají příležitost k rozvíjení svých možností, pro rodiny není běžné, aby je nějak vzdělávaly, rozvíjely; • jsou z jiné země, často mají oba rodiče jiný mateřský jazyk, jsou uprchlíky ze své země, ať jsou důvody politické či ekonomické; • jsou jiného etnika; • jsou z mnohočetných rodin, mají hodně sourozenců; • ale také děti z rozvedených rodin, zejména pokud vztahy mezi rodiči jsou konfliktní, napjaté a nejsou moc funkční. A čím více se těchto komplikací nashromáždí, tím je pro ně těžší ve společnosti ostatních dětí obstát.

22

Co pomáhá? Snažme se mluvit s rodiči, vysvětlovat výhody toho, že dítě někam chodí (rozvíjí se, něco se naučí, je ve společnosti dětí, je ovlivňováno a vedeno dospělým…), hledejme možnost. Naše aktivity většinou nevyžadují žádné přehnané finanční nároky, a tak je dobré to rodičům říkat. Podporujme i účast na jednorázových akcích, otevřených pro veřejnost (různé Dny dětí, velikonoční, vánoční, jarní, letní a jakékoli jiné „slavnosti“). U dětí z jiného kulturního prostředí (např. cizinci) se vždy vyplatí dovědět se něco o zemi, odkud dítě přichází, vyjadřovat zájem, nechat jej, aby o své zemi vyprávělo. Tady je místo pro hry, které nějak zachází s tématem odlišnosti – jak se cítím, když jsem vyčleněný, když se mám někam dostat, když se nemůžu domluvit slovy. Nápady hledejte ve hrách sociálně-psychologických. Pokud jsou potíže dětí spojené s jejich situací doma – rozvodové a porozvodové situace, zachovejte co největší neutralitu, nesympatizujte s žádným z rodičů. Informace o dění v oddíle poskytujte oběma rodičům. Nevyzvídejte na dítěti, ale pokud si chce samo povídat, mějte pro něj prostor. U dětí či spíš dospívajících, kteří experimentují s drogami, je vhodné dát jasně najevo své odmítavé stanovisko. Pokud nebude chtít přestat, „nebrat“, stejně oddíl opustí, naše aktivity a společnost pro něj nebudou dostatečným lákadlem. Naše pomoc může spočívat v tom, že předáme kontakty na nějaké odborné pracoviště (spíš nízkoprahová zařízení, kam může přijít téměř kdykoli a z ulice).

23

Použitá literatura: KOUKOLNÍK, F.,DRTILOVÁ, J. Odlišné dítě. Praha: Vyšehrad 1994. ISBN 80-7021-097-4 ROGE, UWE JAN. Dětské strachy a úzkosti. Praha: Portál 1999. ISBN 80-7178-237-8 ŘÍČAN, PAVEL. Cesta životem. Praha: Pyramida, 1990. ŘÍČAN, P.,VÁGNEROVÁ, M. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha: Avicenum, 1991. ISBN 80-7169-168-2 VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0 V YMĚTAL, JAN. Úzkost a strach u dětí. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-830-9 Kolektiv autorů. Rukověť pro začínající vedoucí oddílu. Praha: Pionýr, 2004.

24

Starší

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Tajemství staré truhly)

Pionýrská skupina Tuláci Klatovy působí od roku 1990. Do ověřování se zapojily děti z oddílu Robinsoni pod vedením Renáty Holé a Václava Branda.

Pionýrská skupina Hrádek u Rokycan vyslala své zástupce do ověřování pod vedením Simony Hejlové a Barbory Matějkové.

Pionýrská skupina Vinohrady Brno vznikla před 24 lety. S dětmi z oddílu ověřovaly Kateřina Konečná a Zuzana Kiliánová.

Z Pionýrské skupiny Chomutov ověřovali spolu s dětmi z oddílu Rolnička Jitka Wessela a Jiří Perkner.

Děti z Pionýrské skupiny 8. března Jindřichův Hradec se do ověřování zapojily pod vedením Lenky Urmanové a Zdeňka Malého.

29

Starší

Název příkladu: ÚVOD

DO PŘÍBĚHU – NALEZENÍ DENÍKU

Program: Tajemství staré truhly PS: PS Tuláci Klatovy Ověřovatel: Renáta Holá Klíčová slova: spolupráce, komunikace, orientace, všeobecné vědomosti. Cíle PDP: Zahájení celoroční hry. Východiska PDP: Vlastní hry směřující k úvodu příběhu.

Stručná anotace Cílem prvních dvou schůzek bylo zahájit ověřování projektu Klíčení pro kategorii – starší školní věk. Uvést děti do „Tajemství staré truhly“.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, k řešení problémů, ke komunikaci, občanských, sociálních a personálních.

Popis realizace Při první schůzce ve školním roce jsme se věnovali krátkým štafetovým soutěžím, které byly zaměřeny na hbitost, postřeh, spolupráci, pozornost. Vítězové jednotlivých dílčích soutěží získávali klíče, které použili při druhé schůzce. Příklad štafetových úkolů: 1. V poli byly rozházené hrací mariášové karty. Najednou z každého družstva vyběhl jeden zástupce a měl co nejrychleji přinést jmenovanou kartu. Zvítězilo družstvo, které mělo nejvíce karet. 2. Družstva stála na startovní čáře a několik metrů od nich mělo každé družstvo papír s čísly, která po spojení tvořila obrázek. Jejich úkolem bylo štafetovým způsobem spojit vždy nejbližší číslo (např. první spojil 1 a 2, druhý spojil 2 a 3, třetí spojil 3 a 4, atd.). 3. Družstva hrála klávesnici. Na zemi leží tolik čísel, kolik je členů v družstvu. Každý má jedno číslo a úkolem družstva je postupně se dotknout všech čísel. Vítězí družstvo, které to zvládne nejrychleji. 4. Společné skládání rozstřihaného obrázku, což v našem případě byl plánek města. 5. Dalším úkolem bylo společné luštění křížovky. Zvítězilo družstvo, které to zvládlo nejrychleji. Na další schůzce děti obdržely několik indicií, díky nimž vyluštily popis trasy. Cíl trasy byl u starého domu. Pomocí získaných klíčů se celý oddíl dostal do domu, kde na půdě byla uzamčená truhla, kterou děti odemkly dalším klíčem. Uvnitř truhly nalezly deník „Tajemství staré truhly“, který nás bude celý rok provázet. Příklad indicií: • znak Sokola, obrázek cvičebního nářadí, heslo „Tužme se!“, obrázek Tyrše = Tyršova ulice; • obrázek listu, věrtel, Žatec, Plzeň = ul. Na Chmelnici; • řízek, káva, Prátr, Dunaj, vlajka země = Vídeňská ulice.

31

Starší

Pomůcky a prostředky Klíče, zámek, truhla, buzola, plán města, tužky, papíry, pomůcky ke štafetovým a vědomostním soutěžím dle vlastní fantazie.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Podařilo se formou hry s trochou napětí a tajemství děti uvést do celoroční hry a podnítit zájem o práci s deníkem. Názvy ulic, které děti musely poznat, jsme volili v blízkém okolí klubovny. Deník jsme rozebrali na jednotlivé pracovní listy, které budou dostávat postupně tak, jak je budou plnit. Našim cílem bylo podpořit motiv tajemství a napětí, který se příběhem prolíná. Dále jsme chtěli zabránit tomu, aby si děti dopředu neplnily podle svého pracovní listy bez her a aktivit, které se k nim vztahují. Touto aktivitou se podařilo naplnit výše uvedený cíl PDP.

Hodnocení ověřovatele Tento způsob uvedení příběhu byl dětmi přijat velmi pozitivně. Po nalezení deníku se v dětech probudil zájem o celoroční hru a o to, zda také ony dostanou podobný deník. Díky prostředí starého domu se nám podařilo umocnit atmosféru začátku Příběhů ze staré půdy. I když na první schůzce děti získávaly klíče pro svoji skupinu, nakonec se museli všichni spojit k tomu, aby se jim společně podařilo zámek otevřít, podpořila se tímto hodnota a myšlenka společného úsilí „lépe se nám povede, když táhneme společně za jeden provaz“.

Specifické přístupy k dětem U dětí hyperaktivních je potřebné, aby byl vedoucí stále nablízku – pohyb po veřejných komunikacích a v neznámém prostředí.

32

Starší

Název příkladu:

PO STOPÁCH „YETTIHO“

Program: Tajemství staré truhly PS: PS Tuláci Klatovy Ověřovatel: Renáta Holá Klíčová slova: hry na sněhu, zimní příroda, otužování. Cíle PDP: Pohyb v zimní přírodě, podpora samostatnosti v sebeobsluze pro vhodné oblékání pro chladné klimatické podmínky. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Vycházka – zimní radovánky na sněhu. Děti by již měly být seznámeny s jednoduchými šiframi.

Stručná anotace Příklad dobré praxe je věnován dlouhodobému pobytu v přírodě v zimním období. Obsahuje hry na sněhu nad rámec metodického listu.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, k řešení problémů, ke komunikaci, občanských, sociálních a personálních.

Popis realizace V pátek odpoledne jsme vyrazili na zimní víkendovku do Zelené Lhoty. Večerní program byl věnován vhodnému způsobu oblékání se na sportovní aktivity v zimním období. Tomu jsme přizpůsobili tyto hry: • Ve družstvech oblečte jednoho člověka dle vás dobře a jednoho chybně s tím, že se v oblečení bude pohybovat celý den v zimně venku. Potom jsme společně diskutovali o oblékání principem „cibule“ – vícevrstevné oblékání, využití funkčního prádla, tak aby bylo skutečně funkční. • Hra oblékni se a jez dokud můžeš: jeden se snaží co nejrychleji obléknout dané oblečení ve správném pořadí a až když má všechno na sobě, snaží se sníst co nejvíce sušenek. Ostatní sedí okolo stolu a hází postupně kostkou. Komu padne šestka, vystřídá oblékajícího. • Příprava na sobotní hru „Po stopách Yettiho“, kdy podle daných indicií, měly děti na mapě hledat oblast, kde se budeme pohybovat. V sobotu dopoledne jsme museli popojet vlakem na Špičák za sněhem, abychom mohli ve sněhu nalézt stopy Yettiho. Dále hra pokračovala jako klasická stopovaná s tím, že trasu určovaly stopy Yettiho. Cestou děti na jednotlivých zastávkách plnily zadané úkoly: • Na první zastávce vyluštily dopis badatelů, kteří objevili stopy a pozůstatky Yettiho. • Na druhé zastávce si vylosovaly handicap – sněžná slepota, omrzlá ruka,

33

Starší

•

•

•

•

•

zlomená noha a s těmito potížemi musely co nejrychleji překonat území lavinového nebezpečí – úsek s překážkami, které musely překonat. Po překonání lavinového území bylo zapotřebí se posilnit a ohřát před další cestou, a tak společným úkolem všech bylo rozdělání ohně na sněhu. Našim cílem bylo vyzkoušet si, jak velký je rozdíl mezi rozděláním ohně v létě na táboře a v zimě s mokrým dřevem. Další zastávka byla honba na Yettiho. Byla to hra známá pod názvem eskymácká honička. Na zasněženém území se vyšlape bludiště, kdy některé cesty jsou slepé a nikam nevedou. Hráči se rozmístí v bludišti a jeden, případně více hráčů mají babu a honí ostatní. Všichni se mohou pohybovat pouze ve vyšlapaných cestách, nesmí přeskakovat z jedné cesty na druhou. Na další zastávce jsme objevili pozůstatky Yettiho. Byla to hra v ML uváděná jako Meteor. Cestou jsme nasbírali šišky, které jsme rozházeli na zasněžené louce do neporušené sněhové pokrývky. Úkolem dětí bylo jich najít co nejvíce. Na další zastávce byla prevence proti ponorkové nemoci expedičního týmu. Hráli jsme ešusový curling. Pro tuto hru je potřebný buď zamrzlý rybník, nebo alespoň uklouzaná shrnutá cesta. Na prostoru vyznačíme 3 soustředné kruhy s bodovými hodnotami (30, 20, 10 bodů) a startovní čáru vzdálenou cca 6 – 8 m. Pro vyznačení je vhodný sprej na trávu. Ešusy naplníme sněhem a každému družstvu barvou označíme. Dále si hráči připraví košťátka z dostupných přírodnin. Je třeba dbát na citlivé zacházení s přírodou. Samotná hra probíhá tak, že se střídají hráči družstva A a B v jednotlivých hodech, mohou se přitom i navzájem vyrážet. Když se všichni vystřídají, sečtou se dosažené bodové hodnoty ešusů, které jsou umístěné v daných kruzích. Pokud jsou ešusy na rozhraní jednotlivých kruhů, platí ta hodnota, kde je ešus větší částí. V družstvech se hráči střídají, jak při odhodu, tak ve funkci zametače, který zametá cestičku před letícím ešusem. Z vlastní zkušenosti lze konstatovat, že funkce zametače je spíše pro pobavení diváků. Tím, jak jsme se blížili k Zelené Lhotě, ubývalo sněhu a stopy Yettiho byly již téměř neznatelné. Posledním úkolem, který děti plnily, byla stavba sněhu na výšku s využitím čehokoliv v daném území. K tomuto úkolu měly předem daný časový limit 10 minut. A tak došlo na oplácávání stromu zbytky sněhu, který v dané lokalitě byl.

Po splnění tohoto úkolu děti dostaly poslední zprávu od výzkumníků. Po jejím rozluštění se dozvěděly, že Yetti opět vyhrál a zůstal lidským okem nespatřen, a tak nadále zůstává tajemstvím a legendou. Sobotní večer jsme věnovali malování na obličej a hraní deskových her. Pozdě večer došlo i na naši oblíbenou svíčkovanou, kdy každý drží zapálenou svíčku, snaží se jí uchránit a zároveň sfouknout svíčku ostatním. Vyhrává ten, komu zůstane svíčka zapálená. V neděli nás už čekaly jen drobné hry. Např. boj o čepice viz ML, boj o šátek (Hráči se rozdělí na dvě družstva. V každém družstvu si rozdělí čísla podle počtu hráčů. Na prostřední čáru

34

Starší

hřiště vedoucí položí šátek. Družstva se postaví proti sobě na koncové čáry, které jsou od středové čáry stejně vzdálené. Vedoucí se postaví na kraj hřiště a bude vyvolávat čísla. Po vyvolání čísla vyběhne z každého družstva hráč s tímto číslem a snaží se sebrat šátek a odnést ho na svou stranu hřiště za čáru. Pokud má v ruce šátek, může ho protihráč plácnout a tím získá bod pro své družstvo. Hráči se mohou po hřišti honit až ke koncové čáře.), boj o kolíky (V daném prostoru jsou zapíchány kolíky s čísly. Na startu jsou seřazená družstva. Losuje se číslo kolíku a z každého družstva vybíhá jeden hráč ve snaze kolík ulovit dříve než ostatní. Vyhrává to družstvo, které má více kolíků.)

Pomůcky a prostředky Šifry a indicie, zápalky, ešusy, barvy na obličej, deskové hry, svíčky, šátek, kolíky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Akce se vydařila. Vytyčené cíle – pohyb v zimní přírodě i přizpůsobení oblékání klimatickým podmínkám – se podařilo splnit. Děti všechny úkoly zvládly a vlastní zkušeností zjistily, že klimatické podmínky výrazně ovlivňují únavu a vyžadují větší fyzické vybavení. Stejně tak při dalších výletech budou více schopni do budoucna na podobnou akci zvolit adekvátní oblečení a obuv. Doporučujeme, aby děti byly opravdu dobře vybaveny na pobyt venku v zimním období (pevná teplá obuv, teplé oblečení, čepice, rukavice). Při plánování víkendu na sněhu je riziko, že sníh nebude, a je dobré mít v záloze hry, které se dají hrát bez sněhu.

Hodnocení ověřovatele Z pohledu vedoucích byla akce úspěšná. Děti si víkendovku užily a těší se na příští zimu, že si něco podobného zopakujeme.

Specifické přístupy k dětem Tyto aktivity umožňují začlenění všech dětí do běžného programu. Pozornost je třeba věnovat dětem s poruchou pozornosti, u kterých je potřebné dohlédnout, aby nezapomněly vhodné oblečení – připomenout rukavice, čepici. U dětí zdravotně oslabených respektujeme doporučení rodičů (lékaře), nakolik je vhodný celodenní pobyt venku.

35

Starší

Název příkladu:

ODDÍLOVÁ SCHŮZKA ON-LINE

Program: Tajemství staré truhly PS: 43. PS Vinohrady Ověřovatel: Kateřina Konečná Klíčová slova: počítačová gramotnost, kreativita, komunikace, internet, sociální sítě. Cíle PDP: Osvojení si práce s počítačem a internetem, uvědomění si důležitosti oddílové propagace. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Počítač.

Stručná anotace Popis hry, která vychází z metodického listu Počítač. Je rozdělena do čtyř fází. Děti dostávají zprávy a postupně je dle zadání plní. Nechybí ani vyhodnocení aktivity a zpětná vazba.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, k řešení problémů, ke komunikaci a pracovních.

Popis realizace Aktivity z metodického listu Počítač jsme pojali jako hru, kterou jsme rozdělili do čtyř fází. První zpráva V klubovně jsme děti rozčlenili do tří týmů. Každý tým dostal zašifrovanou zprávu, kde se děti dozvěděly, že jejich úkolem je vytvořit náborový leták do našeho oddílu. Dále jejich úkolem bylo najít počítač, který byl umístěn v centru volného času Lužánky – pracoviště Louka, které se nachází na našem sídlišti. Jakmile úkol vyluštily, musely se na toto místo co nejrychleji dostat. Druhá zpráva U nalezeného počítače ležela další zpráva, ve které byl konkrétní postup práce. Zdůrazněno bylo, co musí plakát obsahovat a který program mají použít (MS Word). Dalším úkolem bylo založit novou e-mailovou schránku, která musela obsahovat jméno či příjmení jednoho účastníka z týmu. Z této schránky musely plakát poslat přílohou na naši oficiální pionýrskou adresu. V předmětu musela být vypsána jména všech členů týmu. Všechny týmy nám poslaly soubor ve formátu „docx“, proto jsme jim e-mailem odepsali, že musí soubor odeslat ještě jednou ve formátu „doc“. Tímto se děti naučily nejen založit e-mail, pracovat s Wordem, vkládat obrázky, vyhledávat na internetu, ale i měnit přípony souboru.

36

Starší

V této chvíli měly děti čekat na další zprávu, která jim dojde na jejich e-mail. Třetí zpráva V e-mailu všechny týmy obdržely instrukce k třetí fázi hry. Jejich úkolem bylo založit si pomocí jejich nově vytvořeného e-mailu profil na Facebooku, najít FB stránky 43. PS Vinohrady a přidat se k fanouškům. Posledním úkolem bylo na zeď napsat, jaká akce se jim v poslední době nejvíce líbila a proč. Kdo napsal na zeď, obdržel e-mail, na jakém místě se umístil. Společné vyhodnocení úkolu, zpětná vazba Všechny plakáty jsme vytiskli a proběhlo závěrečné hodnocení. Všichni obdrželi žetony a obodovali plakát, který se jim nejvíce líbil. Nesměli však dát bod svému. Bodovali i vedoucí a instruktoři. Po vyhodnocení proběhla zpětná vazba, jak se hra dětem líbila, co udělaly na plakátech špatně a co naopak dobře (využívání loga, písma, grafiky, použitá stylistika…).

Pomůcky a prostředky Notebooky či počítače, připojení k internetu, nachystané zprávy s úkoly, zázemí pro realizaci (nutné oddělení jednotlivých týmů i vedoucího).

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Ověřování tohoto metodického listu jsme se z počátku velice báli. Původní návrh se nám zdál pro věkovou kategorii našich oddílových dětí nepřiměřený. V dnešní době má počítač s internetem v našem městě téměř každá rodina. Také ve škole je počítačové gramotnosti věnovaná velká pozornost. Proto jsme jej zapracovali do hry, která měla velký úspěch, prověřila vše, co bylo zadáno. Navíc si děti uvědomily, jak důležité je věnovat se propagaci oddílu, seznámily se s logem PS Vinohrady i Pionýra.

Hodnocení ověřovatele Velice podařená aktivita, líbila se všem dětem, vedoucím i instruktorům.

Specifické přístupy k dětem Dohlédnout, aby se v jednom týmu nesešli všichni, kteří mají diagnostikovanou dysgrafii, dyslexii či podobnou specifickou poruchu.

37

Starší

Název příkladu: TÝMOVÉ

ODHADY

Program: Tajemství staré truhly PS: 43. PS Vinohrady Ověřovatel: Kateřina Konečná Klíčová slova: Fyzikální veličiny, měření, hmotnost, délka, objem, dedukce, srovnávání, týmová spolupráce, komunikace. Cíle PDP: Naučit děti srovnávat a odhadovat váhu, míru, objem. Dále také schopnost shodnout se na jedné odpovědi za celý tým. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Odhady.

Stručná anotace Metodický list věnovaný odhadům jsme pojali jako hru. Děti jsme rozdělili do vyrovnaných týmů, které měly za úkol co nejlépe a v co nejlepším čase projít stanoviště, která byla zaměřena na odhady velikosti, objemu, atd.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, k řešení problémů a ke komunikaci.

Popis realizace Metodický list Odhady jsme pojali jako hru. Pro děti byla nachystána následující stanoviště: •

Kolik měří naše klubovna – děti mohly pouze krokovat, diskutovat. Nesměly využívat metr ani jiné pomůcky.

•

Navaž „uzlák“ na tělo kamaráda – ve skupince musely děti na jednoho člena uvázat uzlovačku do výšky jednoho metru od země.

•

Kolik váží činka – měli jsme pro děti nachystány dvě činky. Jedna 0,5 kg, druhá 2 kg. Jejich úkolem bylo odhadnout váhu.

•

Kolik hrnků vody se vejde do 1l plastové lahve – děti měly k dispozici hrnek, mohly si ho napustit a podle toho odhadnout, kolik hrnků se do celkového objemu lahve vejde.

•

Seřaď zvířata podle celkové velikosti – tým obdržel lístečky se jmény zvířat (např. myš, kolibřík, zajíc, žirafa, hroch…). Jejich úkolem bylo kartičky seřadit, dle jejich odhadu, od nejmenšího po největší. Při vyhodnocení jim vedoucí ukázali správné řešení s pomocí encyklopedie a kartiček ze hry Fauna.

38

Starší

•

Ping-pongové míčky – na stole ležela krabička a jeden míček. Děti měly za úkol uhodnout, kolik míčků se do této krabičky vejde.

•

Odhad času – odhad pěti minut v týmu. Děti se musely týmově domluvit, kdy uběhlo pět minut a tuto chvíli nahlásit vedoucí.

Po ukončení bylo provedeno hodnocení. Prošli jsme společně výsledky, probrali pocity dětí, jejich hodnocení vlastního postupu a možnosti zlepšení a účelnější komunikace.

Pomůcky a prostředky Kartičky stanovišť s přesně zadanými úkoly, encyklopedie zvířat, hra Fauna nebo jiné kartičky se zvířaty, hrnek, přístup k vodě, metr (pro posouzení výsledků), papíry, tužky, PET lahev, činka, uzlovačka, ping-pongové míčky, krabička, stopky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Celá aktivita byla původně nachystána jako hra naven. Startovat se mělo z klubovny, kde měla proběhnout pouze první aktivita. Pro nepřízeň počasí jsme nakonec realizaci provedli v klubovně. Ukázalo se, že hra byla takto ještě těžší. Děti se musely dohodnout na správné odpovědi, přestože byly ještě navíc ovlivněny odpověďmi sousedních týmů. Doporučujeme při realizaci nachystat schůzku v dostatečném předstihu před příchodem dětí. Tato aktivita je vhodná nejen na oddílovou schůzku, ale i na oddílovou výpravu či tábor.

Hodnocení ověřovatele Velice podařená aktivita, líbila se všem dětem, vedoucím i instruktorům.

Specifické přístupy k dětem Při plnění těchto aktivit nepotřebují děti se specifickými vzdělávacími potřeby žádnou speciální pomoc.

39

Starší

Název příkladu: SLEPÝ

ŘIDIČ

Program: Tajemství staré truhly PS: PS Hrádek u Rokycan Ověřovatel: Simona Hejlová Klíčová slova: vozík, soutěživost, spolupráce, příroda, koordinace pohybu. Cíle PDP: Rozvoj spolupráce, motoriky, koordinace a komunikace. Východiska PDP: Děti nemusí mít žádné speciální dovednosti a znalosti.

Stručná anotace Příklad je věnován problematice zdokonalení spolupráce a komunikace mezi dětmi, kdy si musí vzájemně pomáhat ve dvojicích během realizace celé aktivity. Aktivita spočívá v souboji dvojic na čas, kdy jeden člen z dvojice má zavázané oči a tlačí vozík, zatímco druhý člen sedící na vozíku se pomocí tahání za provázky, kterými jsou spolu svázáni, snaží spoluhráče navádět tak, aby co nejlépe a nejrychleji projeli vytyčenou trať.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k řešení problémů, ke komunikaci, pracovní, sociální a personální.

Popis realizace Nejprve jsme vytyčili barevnými kužely trasu ve vhodném terénu, kterou poté musely děti ve dvojících zdolávat. Děti jsme tedy rozdělili do dvojic, ve kterých se před zahájením aktivity dohodly, kdo jakou bude zastávat funkci. První bude mít zavázané oči a bude tedy řídit vozík. Druhý v týmu bude sedět na kárce a bude pomocí tahání za provázek navigovat spoluhráče po vytyčené trase. Poté jsme dvojicím svázali dostatečně dlouhými provazy ruce (pravé a levé ruce vzájemně k sobě) a připravili si papír a stopky, abychom mohli zapisovat jednotlivé časy závodních dvojic, a následně celou aktivitu vyhodnotit. Před samotným zahájením, jsme ještě nechali dětem deset minut na to, aby si domluvily strategii, jakým stylem tahů (př. – zahni na tu stranu, za kterou

40

Starší

ruku tě tahám; dlouhé – jeď stále stejným směrem; tři rychlé za sebou – couvej atd.) se budou vzájemně při aktivitě dorozumívat, zavázali řidiči vozíku oči, a ihned potom jsme se již pustili do hry. Dvojice jsme na trať vypouštěli postupně a zapisovali si všechny časy. Poté, co projely danou trať všechny dvojice, si děti prohodily funkce a vyzkoušely si opětovné projetí trati. Trať je možné změnit, aby to neměli hráči tak lehké. Závěrem si dvojice vyzkoušely ještě druhou těžší variantu, kdy jsme každé dvojici před vyjetím na trať překřížili provázky, což znamenalo, že navigátor dával signály řidiči opačnou rukou než normálně (při zatáhnutí levou rukou, zatáhnul vlastně řidiči za pravou ruku a tak tedy jel směrem doprava).

Pomůcky a prostředky Vozík, provázek, šátek, kužely pro vyznačení trasy, stopky, papír.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Velmi důležité je také dbát na zvýšenou bezpečnost během realizace celé aktivity! Ze začátku je vhodné zvolit jednodušší trasu a terén, po vyzkoušení je již možné zvolit i složitější např. s více zatáčkami v mírném kopci, který musí hráči zdolat během aktivity. Důležité je kontrolovat to, aby závodící dvojice během hry nepoužívaly slovních povelů a navigovaly se pouze pomocí různých tahů provázku, kterým jsou svázány. Také bychom měli dbát na přiměřeně dlouhý provázek, kterým mají děti k sobě vzájemně ve dvojicích svázány ruce. Pokud bude příliš krátký, mohl by je provaz řezat do zápěstí, jak by byl moc napnutý, ale pokud bude příliš dlouhý, bude řidič špatně registrovat signály pomocí tahů provázku od navigátora. Během realizace aktivity došlo k dosažení cílů, které jsme si předem vytyčili. Děti se naučily vzájemně spolupracovat, naslouchat, respektovat druhého, ale také zjistily, že výhra není tím nejdůležitějším a že prohrát také není ostudou.

Hodnocení ověřovatele Tato aktivita byla mezi dětmi přijata velice pozitivně, protože si u ní užily spousty legrace a zábavy jak samotní hráči, tak i přihlížející. Osobně tuto aktivitu všem vřele doporučuji, protože není příliš náročná na přípravu a děti si při ní vyzkouší i jiný druh komunikace, než je ústní.

Specifické přístupy k dětem Je dobré říci základní pravidla v jednouché podobě, a poté nechat znovu děti pravidla zopakovat, abychom viděli, že je opravdu správně pochopily. Vhodná je také krátká ukázka, aby bylo jasné, jak k dané činnosti přistupovat.

41

Starší

Název příkladu: BRÄNBALL Program: Tajemství staré truhly PS: PS Chomutov Ověřovatel: Jitka Wessela Klíčová slova: cvičení práce s míčkem a pálkou, míření, chytání a házení míčku, rychlý start, běh, obratnost, pozornost, louka, hřiště. Cíle PDP: Seznámit děti s netradičním sportem, cvičení práce s míčkem a pálkou, míření, chytání a házení míčku, rychlý start, běh, obratnost, pozornost. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Pálkovaná – průpravné hry na zvládnutí softballu.

Stručná anotace Hra Bränball je inspirována hrou Baseball s vylepšenými pravidly Softballu. Jedná se o další druh hry upravené pro děti. Pálka je plochá, míček se užívá tenisový a vzdálenosti met jsou značně zkráceny. Dalším rozdílem je například možnost zůstat na metě i ve větším počtu hráčů. Zkrátka pro děti je tato hra něčím novým, mohou dokázat, že jsou schopni hrát „Baseball“. Oddíl se semkne při týmové práci a zážitky jsou nezapomenutelné.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí pracovních, sociálních a personálních.

Popis realizace Hrací pole (viz příloha č. 1) tvoří obdélník 50 m x 35 m. Na spodní hranici hřiště je přesně v polovině umístěna meta pro pálkaře (A). 10 m vlevo od pálkaře a 1 m od spodní hranice pole je meta Bräna (B). Výseč tvoří přímka směrem do horních rohů hřiště (tzn. ke 2. a 3. metě). Pro hru Bränball se používá speciální plochá pálka (viz příloha č. 2). Vyrábí se z prkna. Rozměry jsou: šířka 10 cm, výška 45 cm (odpalovací plocha 30 cm a rukojeť 15 cm). Tloušťka prkna by měla být cca 2 cm. Jako míček slouží obyčejný tenisový míček. Družstvo tvoří 12 hráčů. V našem pojetí je podmínkou kategorizace. Věk a pohlaví mohou být libovolné s rozdělením: 5 členů ve věku 6 – 9 let, 4 členové ve věku 10 – 13 let a 3 členové ve věku 14 – 17 let. Tuto podmínku plníme automaticky, právě tak máme složené oddíly v průběhu celého tábora. Není však podmínkou. Mohou to být např. pouze starší děti. My na táboře hrajeme i hru vedoucí proti dětem. Podle pravidel proti sobě vždy hrají dvě 12 členná družstva. Hraje se na čas a to 2 x 20 minut. Družstva si mění pozice vždy při směně (tzn. po prvních 20 minutách). Jedno z družstev začíná na pozici pálka (pálkaři) a druhé na pozici v hřišti (polaři). Pro táborový boj platí systém každý s každým. Pálkaři nastupují na odpalovací metu (viz příloha č. 1). Jejich úkolem je odpálit míček do výseče a postupně oběhnout hrací pole. Odpalování míčku - pokud hlavní rozhodčí nemá zdvihnutý červený praporek, může pálkař odpalovat míček. Míček (tenisák) si pálkař nadhazuje sám. U mladších hráčů je povoleno použít pomůcku, kterou drží spoluhráč. Míček se pálkař pokusí odpálit do výseče hřiště. Pokud se netrefí, má další

42

Starší

pokus. Celkem má pálkař pro odpálení míčku 3 pokusy. Pokud se mu to nepodaří, jde automaticky na 1. metu, tzv. meta zdarma. Hráči v poli získávají bod. Pokud se odpal podaří, běží na 1. metu. Musí svůj přesun stihnout dřív, než se odpálený míček dostane k Bränovi a zašlápne metu se zdviženým míčkem se slovem Brän. Pokud jde odpal mimo výseč, jedná se o Fallball a odpal se opakuje (stále platí pravidlo 3 pokusů). Pálkaři se postupně střídají a posunují se po metách (obíhají hřiště). Na metě může být libovolný počet pálkařů. Pokud některý z pálkařů nedosáhne mety dřív, než je zahlášen Brän, je vyřazen a přesunuje se nejkratší cestou na 1. metu (tzn. co nejrychleji). Za každé vyřazení získávají polaři bod. Každý pálkař, který dosáhne čtvrté (domácí) mety, získává bod. Pokud se pálkaři podaří Home Run (po odpalu oběhne celé hřiště) získává 5 bodů. Pokud se všichni pálkaři nacházejí na metách a není nikdo, kdo by mohl odpalovat, přesune se pálkař s číslem 1 na odpalovací metu. Následuje hráč 2, 3, 4, 5… dokud některý z hráčů nedoběhne a tím nezaplní odpalovací metu. Tato situace se nazývá spálení. Hráči v poli získávají 5 bodů za každé spálení. Pálkař nesmí vkročit do hřiště (hranice, kterou obíhá). Pokud tak učiní, jedná se o přešlap a družstvo tratí 5 bodů. Polaři jsou rozmístění nad spodní hranicí hřiště. Nesmějí spodní hranici směrem k Bränovi překročit, jinak tratí 5 bodů. Jeden z polařů jde na metu Brän. Ten nesmí překročit spodní hranici směrem do pole, jinak tratí 5 bodů. Na tuto metu se snaží hráči z pole házením dopravit odpálený míček. Brän jej musí zdvihnout nad hlavu, zašlápnout metu (alespoň jednou nohou) a hlasitě zahlásit „Brän“. Tím ukončí odpal a hráči (pálkaři), kteří nedosáhli mety, jsou vyřazeni a přesunují se na 1. metu. Hráči v poli tím získávají bod. Hráči v poli se snaží chytit míček ze vzduchu. Pokud jej chytí ze vzduchu do obou rukou, získávají 1 bod. Pokud jej zachytí jen jednou rukou, získávají body 2. Polaři nesmí svým rozmístěním překážet pálkařům v přesunech z mety na metu. Polaři se snaží vždy co nejrychleji dopravit míček k Bränovi a znemožnit tím pohyb pálkařům na další mety. Rozhodčí na metách hlídají doběhy pálkařů na mety a přešlapy hráčů. Doběh se uznává až po proběhnutí hranice hřiště. Pokud všichni hráči doběhnou (tzv. Save), rozpaží ruce. Pokud některý z hráčů nedosáhne cíle, rozhodčí mu oznámí, že je vyřazen a posílá jej na 1. metu. Zároveň zdvihne ruku s počtem vyřazených hráčů. Zapisovatel pak zapíše počet bodů pro polaře za vyřazené hráče. Na domácí metě je hlavní rozhodčí (s červeným praporkem), který určuje doběhy pálkařů a hlásí body zapisovateli. Dále hlídá přesuny vyřazených hráčů. Zdvihne praporek, který pozastavuje hru a čeká, až jsou všichni vyřazení hráči na 1. metě. Zapisovatel na hlavní metě hlídá také časomíru. Druhý zapisovatel zapisuje přešlapy (odečítá body) a polařům zapisuje body za chytání míčků ze vzduchu. Body se po ukončení směny sčítají.

Pomůcky a prostředky Pálka na Bränball, tenisový míček, lana na vytyčení hracího pole, stopky, červený praporek, umělohmotnou trubku pro mladší hráče (pomůcka pro odpalování), papíry a tužky pro zapisovatele.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Složení družstva není podmínkou. Mohou to být např. pouze starší děti. My na táboře

43

Starší

hrajeme i hru vedoucí proti dětem. I když hra vypadá velmi složitě, není tomu tak. Hra má rychlý spád a po prvním pokusném kole si hráči rychle osvojí pravidla. Nejnáročnější role mají rozhodčí, proto je vhodné obsazovat vedoucí, případně instruktory. Doporučuji na začátku dobře vysvětlit pravidla a prakticky ukázat všechny možnosti i s diktováním bodů pro zapisovatele. Následně si pak zahrajte jedno kolo jako „na zkoušku“. Hra se vždy vydaří. Hru je možno hrát i při běžné celoroční činnosti, jako soutěž mezi oddíly na skupině nebo po domluvě i mezi skupinami např. v kraji.

Hodnocení ověřovatele Jako ověřovatel mohu konstatovat, že při prvním setkání s touto hrou jsem pochybovala, zdála se mi velmi složitá. Měla však velký úspěch a hladký průběh. Tím se mi potvrdilo, že není tak náročná, jak vypadá. My si bez Bränballu již nedokážeme tábor představit.

Specifické přístupy k dětem Pro děti je vhodné při vysvětlování pravidel „jako zpomalený film“ všechny možnosti ukázat a nechat je prakticky také „jako zpomalený film“ všechny možnosti vyzkoušet, projít.

Přílohy Příloha č. 1 (obrázek hřiště) Příloha č. 2 (obrázek pálky)

44

Starší

Název příkladu: DROGÁM

A NÁSILÍ ŘÍKÁME NE!

Program: Tajemství staré truhly PS: PS Chomutov Ověřovatel: Jitka Wessela Klíčová slova: drogy, alkohol, cigarety, násilí, agresivita, brain-storming (bouře nápadů), umění odmítání. Cíle PDP: Cílem PDP je pochopit nebezpečí experimentování s drogami, nebezpečí násilí všeho druhu, posílit postoje ke zdravému životnímu stylu a prosociálnímu chování. Východiska PDP: Východiskem pro nás byl metodický list Umíme pomáhat II.

Stručná anotace Tato aktivita se dotýká velmi vážného tématu dnešní doby. Formou různých činností informuje o drogách a násilí, ukazuje jak se bránit tomuto nebezpečí, jak zvládat vlastní emoce.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, řešení problémů, ke komunikaci a občanských.

Popis realizace Aktivity, které jsme v rámci tohoto příkladu realizovali, byly rozděleny do tří schůzek. 1. schůzka • Nejprve zvolíme hru na rozehřátí, lámání ledů (příloha č. 1). • Informace o drogách, alkoholu, kouření. • Otázky a odpovědi – děti házejí hrací kostkou, podle čísla si vyberou otázku a zkusí odpovědět. Úkolem vedoucích je otázky doplňovat a předávat tak formou hry informace dětem (příloha č. 2). • Brain-storming (Bouře nápadů) – je to technika, ve které může každý člen skupiny volně vykřikovat všechna slova, která jej napadnou na dané téma, nápady se zapisují na velký papír. Smyslem je získat co nejvíce informací o tématu. Důležité je zdůraznit, že žádný nápad není špatný. V této fázi nehodnotíme. Témata pro brain-storming: 1. Proč je dobré být zdráv? 2. Proč je dobré nekouřit, nepít nadměrně alkohol, nefetovat? Při větším počtu dětí je možné pracovat v menších skupinkách a poté brain-storming vyhodnotit v celé skupině. 2. schůzka • Začínáme hrou na rozehřátí, lámaní ledů. • Následuje cvičení k odbourání agresivity + informace o násilí (příloha č. 3). • Brain-storming

45

Starší

Témata pro brain-storming: 1. Vymyslete co nejvíce dobrých způsobů jak trávit volný čas. 2. Vymyslete co nejvíce dobrých způsobů, jak lidé mohou řešit neshody mezi sebou bez násilí. • Jak můžeme řešit problém s drogou nebo šikanou? Každé dítě dostane volný list papíru, vymyslí a napíše problém, který může mít jeho kamarád v souvislosti s návykovou látkou nebo násilím. Pak všichni chodí po místnosti, navzájem se potkávají a navzájem navrhují možnosti, jak tento problém řešit, jak můžeme kamarádovi s problémem poradit. Každý tak získá seznam různých možností, jak pomoci svému kamarádovi. Následuje diskuse ve skupině. • Otázky při diskusi ve skupině: 1. Kdo by chtěl přečíst problém svého kamaráda a seznam možností, jak mu s řešením jeho problému můžeme pomoci? 2. Kterou možnost byste použili v případě, že by se jednalo o skutečný problém?

3. schůzka • Hra na rozehřátí, lámaní ledů • Na koho se můžeme v případě problémů s návykovými látkami nebo násilím obrátit? rodiče, učitel, školní metodik prevence, výchovný poradce, vedoucí zájmového kroužku apod. • Umění odmítání U každého způsobu vedoucí uvedou způsob odmítání, vysvětlí princip a jeho použitelnost, jednotlivé způsoby postupně vypisujeme na velký papír. Vhodné je, když vedoucí prakticky předvedou. S dětmi nacvičujeme v menších skupinkách, vedoucí hrají „sváděče“, nabízejí drogu nebo provokují k násilí (způsoby odmítání najdete v příloze č. 4). Můžete nazkoušet divadelní scénku s různými způsoby odmítání drog a násilí.

Pomůcky a prostředky Kartičky s otázkami pro děti, kartičky se správnými odpověďmi, hrací kostka, tabule a křída nebo velký papír, fixy, papíry a tužky pro děti.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Tuto aktivitu jsme realizovali postupně na několika schůzkách. Děti se aktivně zapojily, jednotlivé hry se dětem líbily. Doporučujeme se v oddílové činnosti k tomuto tématu vracet. V průběhu her bylo patrné, že děti toto téma podceňují. Naopak velmi se osvědčilo cvičení na uvolnění energie a způsoby odmítání.

46

Starší

Hodnocení ověřovatele Jako ověřovatel jsem byla s výsledkem jednotlivých her spokojena. Bylo potřebné vysvětlovat závažnost tématu, hlavně kouření marihuany, kdy děti podceňují účinky.

Specifické přístupy k dětem Pro tyto děti je vhodné předem a přesně stanovit pravidla při komunikaci. Nenutit je, pokud odmítnou povídat. Výraznější rizika nejsou.

Přílohy Příloha č. 1 – Hry pro zahřátí, lámání ledů Příloha č. 2 – Otázky a odpovědi Příloha č. 3 – Cvičení na uvolnění energie Příloha č. 4 – Způsoby odmítání

47

Starší

Název příkladu: UZLOVÁNÍ Program: Tajemství staré truhly PS: PS 8. března Jindřichův Hradec Ověřovatel: Lenka Urmanová Klíčová slova: uzly, uzlování, soutěž, tábornické dovednosti, zručnost. Cíle PDP: Naučit se a procvičit základní uzle, vysvětlit jejich praktické využití, rozvoj týmové spolupráce a soutěživosti, nácvik zvládnutí trémy. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Uzly a práce s lanem. Děti nemusí mít žádné speciální znalosti a dovednosti. Vedoucí by měl být seznámen s různými postupy vázání uzlů a být schopen je dětem vysvětlit.

Stručná anotace Příklad je věnován problematice nácviku uzlování a jeho zařazení do celoroční činnosti oddílu s vyvrcholením v podobě účasti na republikové soutěži.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí k učení, sociálních a personálních.

Popis realizace Uzlování patří k oblíbeným aktivitám našeho oddílu a zařazujeme je do programu schůzkové činnosti pravidelně. Vyvrcholením a hlavní motivací je účast na celorepublikové soutěži v uzlování „O putovní pohár Zlaté růže.“ S nácvikem uzlování začínáme již v září, kdy se děti seznamují s jednotlivými uzly. Uzlování zařazujeme do programu schůzek cca 1x měsíčně. Do konce ledna by měly děti dobře ovládat vázání základních uzlů. Od začátku února začínáme s trénováním na čas, děti si zkouší vázat uzle před publikem a oťukávají si atmosféru soutěže. Trénink již zařazujeme téměř do každé schůzky, vždy cca 20 až 30 minut. Na začátku dubna vyrážíme na uzlařskou soutěž „O putovní pohár Zlaté růže“, kterou pořádá Jihočeská KOP v Českých Budějovicích. Jedná se o celorepublikovou soutěž otevřenou nejen pionýrským kolektivům. Výpravu do Budějovic vždy protahujeme na celý víkend a po skončení soutěže využíváme kulturních a sportovních možností ve městě (plavecký bazén, Černá věž a náměstí, muzeum motocyklů, program na výstavišti apod.). Zároveň se setkáváme s jinými kolektivy, děti poznají nové kamarády a těší se na setkání se starými známými.

48

Starší

Nácvik jednotlivých uzlů Cílem je, aby se mladší děti naučily 4 základní uzly: lodní smyčku, škotovou spojku, ambulantní spojku, dračí smyčku. Starší děti se navíc učí zkracovačku a rybářskou spojku (autíčka). S učením uzlů začínáme v září, je vhodné na začátek zařadit nějaký jednodušší uzel, např. ambulantní spojku nebo lodní smyčku. Vytvoříme dvojice, vždy jeden nováček a jedno starší, zkušené dítě (případně vedoucí či instruktor), které nováčkovi ukáže a vysvětlí postup. Práce ve dvojicích má dvě výhody: individuální přístup k nováčkovi a zaměstnání dítěte, které již uzel umí. Při další schůzce, kdy opět zařazujeme uzlování, zopakujeme uzel, který jsme se naučili minule, a učíme se další. Postupně se děti naučí všechny základní uzly. Uzlování zařazujeme do programu schůzky vždy na 20 až 30 minut, při delším nácviku děti ztrácejí pozornost a začínají zlobit. Nácvik vždy zakončujeme nějakou hrou či soutěží, při které si děti otestují a upevní nacvičený postup. Hry pro upevnění získaných dovedností Kromě her uvedených v ML P11 využíváme i další soutěže. Například uzlování poslepu – dětem se zavážou oči, soutěží dvě podobně zdatné děti proti sobě, kdo z nich dříve správně uváže daný uzel. Dle fáze nácviku lze zařadit jeden až šest uzlů. Oblíbená je i štafeta, která je zároveň nácvikem na štěfetový závod. Rozdělíme děti do družstev, aby v družstvu byli zastoupeni zkušenější i méně zkušení. Družstvo stojí v zástupu za čárou, cca o 5 metrů dál je stůl s uzlovačkami. Děti postupně vybíhají, uvážou uzel a vrací se, tlesknutím si předávají štafetu. Vyhrává družstvo, které má dříve uvázáno a všechny uzly jsou správně. Lze zadat všem členům družstva stejný uzel, nebo do družstva více uzlů a děti si rozdělí, co kdo bude vázat. Při štafetovém závodu soutěží šestičlenné týmy, každý člen váže jeden uzel. Trénink Cca 2 měsíce před soutěží, když už děti umí všechny uzly, začínáme s tréninkem na čas. Každému závodníkovi zapisujeme jeho tréninkové časy, aby mohl sledovat, jak se postupně zlepšuje. Nezapomínáme povzbuzovat a chválit i za malé zlepšení. Závodníci si také uzlovačky půjčují, aby mohli trénovat doma. Dobrý způsob je např. vázat si uzle při sledování televize, aniž by se závodník koukal na ruce. Dobře si tak zafixuje postup.

49

Starší

Soutěž Podrobná pravidla uzlařské soutěže „O putovní pohár zlaté růže“ přikládáme v příloze příkladu dobré praxe. Nyní tedy jen stručně o průběhu soutěže: Soutěžící jsou rozděleni do šesti věkových kategorií. Děti od 7 do 9 let vážou 4 uzly (lodní smyčka, škotová spojka, ambulantní spojka, dračí smyčka), ostatní 6 uzlů (navíc zkracovačku a rybářskou spojku). V každé kategorii probíhají kvalifikační kola, závodníci mají 3 pokusy, 6 nejlepších se dostane do finále. Ve finále má opět každý 3 pokusy, počítá se ten nejlepší. Kromě toho, že se vyhodnocují individuální umístění v každé z kategorií, sčítají se i výsledky celého soutěžního kolektivu, nejlepší pak získá putovní pohár. Oblíbený je i závod štafet, který jsme již zmiňovali. Šestičlenné týmy vážou na čas šest uzlů, soutěží se opět o putovní pohár.

Pomůcky a prostředky Uzlovačky – šňůry o délce 100 – 150 cm. Pro 4 uzly potřebujeme 3 uzlovačky, pro 6 uzlů 4 uzlovačky. Je dobré mít k dispozici uzlovačky různé tloušťky a tvrdosti, každému závodníkovi vyhovuje něco jiného. Kolík na navázání lodní smyčky (tyčka o délce 35 cm a tloušťce cca 3 cm, kterou pomocí šroubu upevníme na stůl). Stopky a tabulky na zapisování tréninkových časů.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Děti se při soutěži navzájem podporují, fandí si, povzbuzují se. Nestává se, že by děti zavrhovaly někoho, komu se nedaří, ale u těch soutěživějších je třeba dát na to pozor. Zároveň se závodníci učí zvládat trému a nervozitu, podávat výkon před publikem, soustředit se v prostředí, kde je značný rozruch (fandění, povzbuzování). Motivací je získání diplomů, drobných odměn a především velkého putovního poháru v soutěži kolektivů, který pak po celý rok zdobí klubovnu. Týmový duch a spolupráce se posiluje při závodu štafet.

Hodnocení ověřovatele Uzlování je v našem oddílu tradicí a na výpravu do Budějovic se závodníci celý rok těší. Děti většinou tréninky berou vážně a dosti je prožívají. Účast na soutěži je pro ně zajímavým zážitkem. Při nácviku uzlování je třeba dbát na to, aby se děti, které již uzlovat umí, nenudily. Nácvik motivujeme hrou či soutěží na závěr. Každý rok narážíme na problém, kdy pár dětí uzlování nebaví a soutěžit nechtějí. V tom případě je do uzlování nenutíme a připravujeme pro ně zvláštní program (deskovou hru apod.), aby nerušily závodníky při trénování.

Specifické přístupy k dětem Dětem s ADHD je dobré při nácviku uzlování dávat drobné dílčí úkoly a věnovat se jim individuálně, aby se nenudily a nerušily ostatní. Děti s poruchami učení, lehčí mentální retardace – individuální přístup, trpělivost při vysvětlování a nácviku uzlování. Děti úzkostné, bojácné – chválit za sebemenší úspěch, podporovat při překonávání trémy.

Přílohy Příloha  – Pravidla soutěže „O putovní pohár zlaté růže“ společně s ilustracemi správných postupů vázání uzlů. Staženo z www.jihocesky-pionyr.cz.

50

Starší

Název příkladu: SOCHAŘSTVÍ

Program: Tajemství staré truhly PS: PS 8. března Jindřichův Hradec Ověřovatel: Lenka Urmanová Klíčová slova: sochařství, sochy, PET lahev, ytong, práce s nářadím. Cíle PDP: Vyrobit sochy z netradičních materiálů, rozvoj manuální zručnosti, rozvoj týmové spolupráce. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Keramická hlína, porcelán – sochařství. Děti nepotřebují žádné specifické znalosti a dovednosti. Vedoucí by měl ovládat práci s nástroji a znát zásady bezpečnosti práce.

Stručná anotace Příklad dobré praxe je věnován představení dvou způsobů zhotovování soch z netradičních materiálů. Konkrétně se jedná o výrobu soch z PET lahví a ytongových cihel.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí pracovních, sociálních a personálních.

Popis realizace Sochy z ytongu Při této aktivitě simulujeme práci skutečných sochařů, děti se snaží pomocí různých nástrojů vytvarovat ytongové cihly do požadovaných tvarů. Ytong je vhodný materiál, protože je měkký, lehký a dobře se s ním pracuje. Na začátku aktivity dětem ukážeme, jak se s jednotlivými nástroji pracuje, a vysvětlíme jim zásady bezpečnosti práce. Pak rozdáme ytongové cihly. Je vhodné, když si děti na cihlu tužkou předkreslí požadovaný tvar. Nejprve mohou vyzkoušet jednodušší variantu – vyrýt do cihly geometrický tvar, nápis, jednoduchý obrázek či reliéf. To jde nejlépe pomocí dláta nebo sekáče, do kterého shora tlučeme kladívkem. Posléze můžeme přistoupit k výrobě trojrozměrné sochy. Ytong tvarujeme pomocí pilky na železo,

51

Starší

jemněji pak pomocí rašple. Detaily opět vytváříme dlátem či sekáčem. Je nutné nechat vrstvu ytongu dostatečně silnou, příliš tenké části by se mohly ulomit. Aktivitu je dobré provozovat venku nebo v takové místnosti, kde nebude vadit prach z ytongu. Aktivitě jsme věnovali 1,5 hodiny. Sochy z PET lahví Tato aktivita se nám osvědčila na táboře, kdy vždy celý oddíl vyráběl jednu sochu. Zadávali jsme téma tak, aby korespondovalo se zaměřením celotáborové hry. Jako příklad můžeme uvést lochneské příšery, které se dětem opravdu povedly a po celý tábor zdobily jídelnu. Pro každý oddíl připravíme dostatečné množství PET lahví (cca 30 až 50, ale záleží na tématu zadání a kreativitě dětí). Je dobré, když jsou lahve různých barev, velikostí a tvarů. Hodí se i různobarevná víčka, která lze použít pro vytvoření detailů, jako jsou například oči. Děti mohou lahve různě rozstříhat. PET lahve lze různým způsobem napojovat či skládat dohromady, aby vzniklo například tělo, nohy a hlava zvířete. Lahve spojujeme pomocí izolepy či provázku. Z hotových výrobků lze uspořádat výstavu nebo s nimi vyzdobit klubovnu zavěšením ke stropu apod. Aktivitě jsme věnovali 1,5 hodiny.

Pomůcky a prostředky Sochy z ytongu: ytongové cihly, tužka, pilka na železo, různá dláta, sekáče, kladivo, rašple. Sochy z PET lahví: dostatečné množství PET lahví různých barev, velikostí a tvarů, víčka od PET lahví, nůžky, izolepa, provázek.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Obě aktivity rozvíjejí manuální zručnost dětí, děti se naučí zacházet s nástroji a vyzkouší si práci s méně tradičními materiály. Pokud zadáme výrobu sochy skupině, rozvíjí se vedle tvořivosti také týmová spolupráce a komunikace. Zde je třeba dát pozor na to, aby prostor pro prezentaci svých nápadů dostaly i méně průbojné děti. Vedoucí by také měl kontrolovat, zda se do výroby sochy zapojují všichni, a případně situaci korigovat. Ještě jednou upozorňujeme na dodržování bezpečnosti práce při manipulaci s nářadím.

Hodnocení ověřovatele Děti výrobu soch z ytongu i z PET lahví přijaly velmi dobře, obě aktivity je bavily. Výsledkem byla díla, která nás překvapila svou originalitou. Děti byly zejména při týmové výrobě soch z PET lahví velmi kreativní a dobře spolupracovaly, jeden z oddílů např. vyrobil hada o délce cca 20 metrů.

Specifické přístupy k dětem Dětem s ADHD by měl vedoucí při práci s nástroji věnovat zvýšenou pozornost, aby z důvodu zbrklosti či nepozornosti neublížily sobě nebo ostatním. U dětí s poruchami zraku je třeba dát pozor při manipulaci s nástroji; při zvýšené pozornosti vedoucího by ale aktivity měly zvládnout.

52

Starší

Název příkladu: BULVÁRNÍ

PLÁTEK

Program: Tajemství staré truhly PS: PS 8. března Jindřichův Hradec Ověřovatel: Lenka Urmanová Klíčová slova: noviny, bulvár, článek, fotografie, nástěnka. Cíle PDP: Vytvořit nástěnku s novinami („bulvárním plátkem“), rozvoj kreativity a písemného projevu. Východiska PDP: Metodický list Dejme o sobě vědět aneb Malí redaktoři. Děti ani vedoucí nepotřebují žádné specifické znalosti a dovednosti.

Stručná anotace Příklad dobré praxe je věnován představení činnosti, při které děti společně vytvářejí své vlastní noviny v podobě článků s fotografiemi umístěnými na nástěnce. Aktivita je vhodná zejména na letní tábory, ale lze ji zařadit i do celoroční činnosti oddílu.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Tento příklad dobré praxe přispívá k získávání kompetencí ke komunikaci, občanských, pracovních, sociálních a personálních.

Popis realizace Tuto aktivitu využíváme zejména na táboře v rámci rukodělek, u kterých se oddíly každý den střídají. Jeden oddíl vždy dostane za úkol vytvořit noviny – „bulvární plátek“ pro pobavení ostatních účastníků tábora. Aktivitu je ale možné zařadit i do celoroční činnosti oddílu. Před zahájením aktivity musí vedoucí věnovat cca půl hodiny přípravě materiálů pro výrobu novin. Tzn. zejména vybrat vhodné fotografie a vytisknout je. Osvědčilo se nám používat fotografie pořízené přímo na táboře, na kterých jsou zejména vedoucí a instruktoři v nějakých vtipných pózách (dospělí jsou totiž velmi vděčným terčem bulvárních článků…), dále pak fotky, které se týkají táborové hry (ze scének, z her). Nejprve začneme krátkou debatou o novinách – co všechno v novinách najdeme, jaký je rozdíl mezi seriózními novinami a bulvárem, proč se bulváru nedá všechno věřit, proč je u lidí tak oblíbený. Pak dáme dětem připravené fotky a zadáme úkol: vymyslet k jednotlivým fotkám bulvární články (na kterých nemusí být moc pravdy, ale měly by pobavit čtenáře). Celý oddíl vytváří společně jedny noviny. Ideální je, když si děti samy rozdělí úkoly (kdo namaluje název plátku, kdo se ujme jaké rubriky,…). Na článcích mohou děti pracovat samostatně, ve dvojicích či ve skupinkách. Je dobré, když si článek nejprve napíší nanečisto (kvůli úpravě, pravopisným chybám apod.). Kromě klasického „zpravodajství“ mají

53

Starší

úspěch i další rubriky jako horoskop, seznamka, poradna, kvíz, komiks, vtipy,… Důležité je i vymyšlení názvu novin a jeho umělecké ztvárnění. Děti mohou fotky a články různě vystřihovat, nalepovat, zdobit je pomocí barevných papírů a pastelek. Když jsou všechny články napsané, děti je připevní na nástěnku a tu umístí někam, kde si plátek mohou přečíst ostatní účastníci tábora. Ti už většinou na nové vydání netrpělivě čekají…

Pomůcky a prostředky Fotoaparát, počítač, tiskárna, nástěnka, barevné papíry, barevné pastelky a fixy, nůžky, lepidlo, špendlíky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Děti se při vytváření bulvárního plátku většinou velmi dobře baví. Týmově spolupracují při vymýšlení názvu novin, uměleckého zpracování i při vytváření jednotlivých článků. Často nás překvapí, jak vtipné příběhy jsou schopné k fotkám vymyslet. Zároveň se učí napsat článek tak, aby byl výstižný, přiměřeně dlouhý, bez pravopisných chyb. Většinou se do výroby novin nadšeně zapojí celý oddíl. Může se ale stát, že některé dítě bude odstrčené nebo jej aktivita nebude bavit. V tomto případě je dobré, když vedoucí dítě zapojí – pomůže mu vymyslet námět článku, případně ho zaměstná výzdobou nástěnky apod. Když děti mají v článcích pravopisné chyby, postupujeme tak, že dítě jemně upozorníme, aby chybu opravilo (aby se nestalo terčem posměchu ostatních), ale nijak je nepeskujeme. Vedoucí musí ohlídat, aby články byly v mezích slušnosti – aby neobsahovaly neslušná slova nebo nevhodná témata. Když něco takového nastane, vedoucí článek „zcenzuruje“ a vysvětlí dítěti, proč se dané vyjádření nebo téma nehodí (narazili jsme např. na problém, že větší děti rády využívají texty ze svých oblíbených písniček, které ale mají často ke slušnosti daleko…).

Hodnocení ověřovatele Aktivita velmi baví nejen děti, které články vymýšlejí, ale i ostatní účastníky tábora. Ostatní děti i vedoucí se vždy velmi těší, až oddíl, který noviny vyrábí, nástěnku vystaví. Většinou se při četbě bulváru všichni dost nasmějí…

Specifické přístupy k dětem U dětí s ADHD by měl vedoucí dávat pozor, aby se při aktivitě nezačaly nudit a obtěžovat ostatní. Může jim přidělit jinou aktivitu – např. vyzdobení nástěnky pomocí pastelek a barevných papírů, připevnění hotových článků,… U úzkostných dětí by měl vedoucí dbát na to, aby se zapojily do týmové práce (vymýšlení názvu, výzdoba nástěnky, vymýšlení témat a rubrik…). Děti s poruchami zraku v menším rozsahu by aktivitu měly zvládnout. Dětem s dys- poruchami věnovat pozornost při psaní textu a pomáhat jim, aby text napsaly dobře; nenutit je psát dlouhé texty, ale svěřit jim nějakou kratší rubriku, např. komiks.

54

Starší

Představení ověřovatelů a autorů PDP (Osmá planeta)

Pionýrská skupina Mír Domažlice vyslala do ověřování Bubáky. S nimi ověřovali Miloš Antoš a Vladimír Čech.

Pionýrská skupina Jitřenka se zapojila do ověřování pod vedením Pavla Mochury a Boženy Svobodové.

Z Pionýrské skupiny Šenov se svým oddílem ověřovali Věra Kubinová a Jan Gabzdyl.

55

15+

Název příkladu:

PLANETA PRAVDA

Program: Osmá planeta PS: PS Mír Domažlice Ověřovatel: Miloslav Antoš Klíčová slova: spolupráce, komunikace, postřeh, příroda, technická zdatnost, orientace. Cíle PDP: Stmelení nově vzniklého kolektivu, rozvoj vzájemné komunikace a spolupráce, seznámení se s GPS navigací. Východiska PDP: Vycházíme z metodických listů Kouřové signály, Geocaching, Lakminton, Siamské koutouly, Zvířata. Pro doplnění programu vycházíme z vlastních her.

Stručná anotace Příklad je věnován stmelení nově vzniklého kolektivu pomocí, jak sportovních, technických, tak i samotných seznamovacích aktivit. A naučení se vzájemné spolupráce.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci, k řešení problémů, sociální a personální.

Popis realizace Páteční večer patřil úvodnímu motivačnímu videu, které bylo jakýmsi úvodem do celého příběhu putování po planetách. Video obsahovalo dva pohledy na naši zemi, z čehož vyplývalo, že aby mohlo lidstvo přežít, musí se začít chovat jinak, nebo najít jinou planetu, na které by přežilo. Sobotní dopoledne, hned po přesunu na jinou planetu (pomocí Wattova generátoru – součást příběhu), jsme se střetli s domorodci, kteří přislíbili, že nám poskytnou souřadnice na další planetu, za splnění jejich požadavků. Na této planetě pro nás místo není. Prvním úkolem pro nás bylo dorozumět se na dálku pomocí kouřových signálů, které jsme realizovali dle stejnojmenného metodického listu. Úkol číslo dva nesl název Zvířata. Za úkol jsme měli odchytit ohrožené druhy zvířat a poté diskutovat o tom, jaké jsou důvody toho, proč jsou některé druhy zvířat ohroženy. Třetí a čtvrtý úkol nás čekal hned po obědě. Domorodci nám ukázali svůj tradiční sport Lakminton, který je podobný našemu lakrosu. Další sportovní aktivitou byly Siamské kotouly, což jsou obyčejné kotouly ve dvojici. Pozdní odpoledne jsme si vyzkoušeli hru Přebíračka, kde je úkolem podle dvojice, která hraje známou hru přebíračka s prováz-

56

15+

kem, přenést jejich činnost do zvětšeného modelu, tj. tým hráčů má lano a napodobuje přebírání provázku ve větším měřítku. Místo večeře jsme od domorodců dostali za úkol opéct si kuřata na ohni. Tím jsme jim ukázali, že dokážeme rozdělat oheň a přežít v přírodě. Na další den si pro nás domorodci připravili poslední úkol. S pomocí GPS přístroje projít úsek, při kterém se musí zadané body na trase projít v přesně stanoveném pořadí. Nejdříve se účastníci seznámili s obsluhou GPS. Poté se vydali k plnění úkolu. Na začátku úseku byl nastaven na GPS první bod. Když jej hráč nalezl, sám si musel na přístroji nastavit další bod a ten vyhledat. Takto prošel celý stanovený úsek. Poslední bod byl na místě výchozího bodu. Před obědem jsme měli možnost vyzkoušet si, jaké to je, prolézat provazovou sítí 13 metrů nad zemí a také, že spolupráce na laně je úplně o něčem jiném, než obyčejná spolupráce na zemi. Ještě než jsme se stačili vrátit zpět na naši Zemi, dostali jsme od domorodců potřebné souřadnice a naučili je naši oblíbenou hru s názvem Škola. Jde o jakési divadlo, kdy všichni přítomní hráči jsou žáci střední školy. Rozhodčí plní roli třídního učitele a vlastně řídí celou hru. Každý jedinec má možnost vybrat si jméno a postavení ve třídě (šprt, zlobil,…). Třídní učitel určuje modelové situace například velká přestávka v den rodičovské schůzky, školní výlet, lyžařský kurz. Všechny tyto situace hráči (žáci třídy) ztvárňují pomocí scének, tvoří fotografie, popřípadě malují. Hra nemá pevná pravidla, proto záleží na fantazii třídního učitele (rozhodčího). Hra obvykle vyvrcholí maturitním ročníkem a třídním tablem.

Pomůcky a prostředky Generátor mlhy, odpadkové koše, GPS navigace, badmintonové pálky, pěnový míček, karty se zvířaty, lana, počítač, židle, provázek, krepový papír, toaletní papír, papíry, fixy.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Pro atraktivnější vstup do plnění úkolů a aktivit bylo k uvedení do příběhu použito „motivační“ video doplněné o přepracovanou legendu. Jednotlivé aktivity: Při aktivitě Lakminton byl cíl splněn. Velký důraz jsme kladli na fair play. Hřiště by mělo být větší hřiště než na vybíjenou. Siamské kotouly jsou vhodně zvolená aktivita pro tuto věkovou kategorii. Je zapotřebí důsledně vysvětlit správné provedení, popř. předvést. Při posílání zpráv pomocí kouřových signálů pozor na doprovodný hluk po udeření do folie, usnadňuje příjemcům zprávy její vyluštění, řídí se zvukem a ne kouřovými signály. Pozor na dostatečný okraj u vyřezaného dna. Pořizovat generátor mlhy pouze pro tuto aktivitu je zbytečné, lez jej snadno nahradit. Geocaching je hra aktuální v současné době, kdy dochází

57

15+

k rozvoji elektronické navigace. Provedení bylo oproti metodickému listu ještě doplněno o tzv. azimutový úsek (na sebe navazující trasa po kontrolních bodech, které se musí ve stanoveném pořadí projít). Hra Zvířata sama o sobě byla přijata kladně, ale spíše jako krátká aktivita pro pobavení. Mnohem přínosnější by byla na toto téma beseda. Vlastní aktivity jsme zařadili podle svých zkušeností a předpokladů, jaké by nově vzniklý kolektiv 15+ mohly bavit a být jim přínosem především co do soudržnosti. Cíle byly splněny. Nový kolektiv měl dostatek prostoru pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. Tím pádem došlo také k určitému stmelení kolektivu a v neposlední řadě se každý z účastníků seznámil s obsluhou navigace GPS.

Hodnocení ověřovatele Hodnocení splněných ML a pomůcek k nim: Hra Lakminton cíl splnila a byla přijata kladně. Aktivity siamské kotouly a kouřové signály jsou vhodně zvolenou aktivitou pro tuto kategorii. Geocaching je aktivita, která má i své praktické využití. U aktivity Zvířata nebyl její cíl naplněn, je to nevhodně zvolená aktivita pro tuto věkovou kategorii. Je zde absence besedy či přednášky od osoby zkušené v oblasti ohrožených druhů zvířat.

Specifické přístupy k dětem Ověřování se z části účastnili děti obtížně vychovatelné a s ADHD. Proto se přihlíželo k jasnému vymezení hranic a pravidel při práci. Byl kladen důraz na srozumitelné vysvětlení pravidel hry a bylo využito názorných ukázek.

58

15+

Název příkladu: PRVNÍ

DOJEM

Program: Osmá planeta PS: PS Mír Domažlice Ověřovatel: Miloslav Antoš Klíčová slova: první dojem, slušné vystupování, odhad, místo – náměstí (město). Cíle PDP: Rozvoj komunikativnosti, slušného vystupování, odhadu, všímavosti. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu První dojem. Děti by již měly být seznámeny se zásadami slušného chování a jednání.

Stručná anotace Příklad je věnován vyzkoušení si pravdivosti prvního dojmu u neznámé osoby, slušnému vystupování a komunikaci s cizími lidmi. Obsahuje zpětnou reflexi a vyhodnocení soutěže zaměřené právě na pravdivost prvního dojmu.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci, občanské, sociální a personální.

Popis realizace Oddíl se sešel na náměstí. Přibližně 15 účastníků bylo rozděleno do 5 skupin a každá skupina dostala tužku a papír. Úkol každé skupiny byl následující: vedoucí hry vždy vybral náhodně nějakou osobu, která procházela kolem a každá skupina měla za úkol otipovat, jak se osoba jmenuje, odkud jde, kam jde, a jaký je její věk a svůj tip si zapsat. Když měly skupiny sepsané svoje tipy, šel vedoucí a vždy jen jeden z hráčů za dotyčnou osobou. Hráč měl za úkol vysvětlit vytipované osobě, o jakou hru jde a proč se dotyčného dotazuje. Poprosil o sdělení potřebných údajů pro hru, kterými jsou: jméno, věk a odkud a kam jde. Poté následovala kontrola, zda se nějaká ze skupin trefila a pokud ano, tak za jednu správnou odpověď byl vždy jeden bod. Na konci celé hry se body sečetly a skupina s největším počtem bodů zvítězila.

Pomůcky a prostředky Tužky, papíry.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Děti si vyzkouší v praxi, jak může být první dojem mylný nebo naopak. Dále mají možnost vyzkoušet si, že zastavit cizího člověka a slušně ho požádat o nějaké informace nemusí být vždy

59

15+

jednoduché a také příjemné, v případě, že narazí na někoho, kdo zaujme proti tazatelovi negativní postoj. Občas se stane, že někteří dotázaní mají problém s nějakou z otázek, v našem případě to byl věk, a tak jsme tuto otázku vypustili. Dále je na každém uvážit, zda hrát tuto hru v prostředí, které hráči znají či nikoliv. Má to svoje klady a zápory. V případě malých měst a vesnic může být problém s tím, že hráči dotazované osoby znají. Vytyčené cíle, byly splněny. Účastníci si vyzkoušeli komunikaci s cizí osobou. K tomu samozřejmě patří i slušné vystupování a odvaha. Všímavost uplatnili při odhadování a odpovídání na zadané otázky týkající se podrobnějších informací o náhodně vybraných osobách na ulici.

Hodnocení ověřovatele Tato hra byla přijata velice kladně. Hráči měli zprvu trošku problém s časovým tlakem, kterému byli při tipování osob vystaveni, ale zvykli si celkem rychle. I samotné kladení otázek neznámým osobám se nakonec nejevilo tak obtížné. Někteří hráči překvapili tím, že pro ně není problém oslovit cizí lidí, u jiných jsem zaznamenal opak.

Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Zajistit, aby tito jedinci dobře viděli na osobu, u které posuzují první dojem. Sluchově postižení – dát pozor na to, aby dítě dobře slyšelo pravidla a mělo možnost odezírat ze rtů. Dítě musí na rozhodčího dobře vidět. Pohybově postižení – bez omezení. Mentální postižení – záleží na druhu postižení. Jednoduché vysvětlení pravidel a názorná ukázka. Řečové postižení – bez omezení, zvážit zda se má dítě účastnit i kladení otázek náhodným kolem jdoucím. Obtížně vychovaní – kladení velkého důrazu na slušné chování a vystupování při komunikaci s cizími lidmi. Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – bez omezení.

60

15+

Název příkladu: BEZPEČNÝ

INTERNET

Program: Osmá planeta PS: PS Mír Domažlice Ověřovatel: Miloslav Antoš Klíčová slova: bezpečný internet, kyberstalking, facebook, sociální sítě. Cíle PDP: Bezpečné seznamování na internetu, zachování soukromí, ochrana před kyberstalkingem. Východiska PDP: Vycházíme z vlastních profesních zkušeností, informace na internetu.

Stručná anotace Cílem je upozornit na bezpečné seznamování po internetu a nastavení ochranných pravidel, aby se každý sám dovedl bezpečně pohybovat v sociálních sítích.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence občanské, sociální a personální.

Popis realizace Aktivita začala krátkým úvodem, ve kterém jsme upozornili, že následující problematika se dotýká každého a z nás. Každý se pohybuje po internetu včetně sociálních sítí a i my se v rámci naší činnosti setkáváme s ohroženými dětmi. Pak následovala projekce filmu Seznam se bezpečně (30 min.), který je volně ke stažení na www.seznamsebezpecne.cz a je určen k šíření osvěty. Po zhlédnutí následovala desetiminutová přestávka, po jejímž skončení jsme navázali na zhlédnutý film. Děti jsme upozornili na to, že i když si myslí, že se jim nic stát nemůže, že problémy mají jenom tzv. ti hloupí, opak je pravdou. Rychle jsme je vyvedli z omylu, protože nezkušenost, neopatrnost a naivita nesouvisí s hloupostí. Když my si dáváme pozor, může se do problému dostat někdo z našeho okolí, který se snadněji svěří kamarádovi než někomu dospělému, protože se vlastně stydí za svůj problém a má strach když něco vyjde najevo. Dále jsme se zaměřili na Facebook. Na poslední schůzce dostali děti za úkol, nastavit si bezpečně Facebook. Věnovali jsme se hlavně nastavení soukromí uživatele, k čemuž byla použita vlastní prezentace Nastavení soukromí na Fb, ve které je krok po kroku nastavení popsáno, a jsou tam

61

15+

upozornění na různá úskalí. Několik účastníků bylo hned vyvedeno z omylu, že oni mají všechno nastavené dobře a to tak, že jsme si vytvořili smyšlený profil na Fb a podívali se na konkrétní účastníky, jak je vidí úplně cizí lidé. Nakonec následovala diskuze o daném problému, kterou jsme museli ukončit s tím, že se k tomuto tématu zase brzy vrátíme, protože o nebezpečí na internetu se dá povídat hodiny.

Pomůcky a prostředky PC nebo notebook, větší zobrazovací zařízení (dataprojektor, větší monitor), připojení k internetu, video Seznam se bezpečně, prezentace Nastavení soukromí na Fb.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Bezpečná komunikace, odhalování svého soukromí se dotýká v dnešní době skoro každého. Nejen, že neopatrnou komunikací můžeme uškodit sobě, ale i našim blízkým. Tomuto aktuálnímu tématu je vhodné se věnovat, protože když se to netýká přímo mě, tak kamarád se snadněji svěří zase kamarádovi nebo se u spřízněných lidí dá vytušit problém, který dotčený spíše vnímá jako svoji ostudu než jako protiprávní jednání druhého. Aktivita splnila vytýčené cíle a vzbudila zájem účastníků, kteří si hned po skončení sami zkoušeli zkontrolovat své profily na FB z hlediska jejich bezpečnosti. Následně během dne probíhaly různé rozhovory mezi jednotlivci, kteří se svěřovali se svými zkušenostmi na sociálních sítích. Jelikož se jedná o značně rozsáhlé téma, je zapotřebí si zvolit konkrétní oblast a té se držet (kyberšikana, kyberstalking, chat, sociální sítě) a vracet se k tématu v ucelených blocích.

Hodnocení ověřovatele Aktivita byla přijata velice kladně a spíše jsme jí museli po 2 hodinách ukončit z časových důvodů. Po videu je vhodné vložit krátkou přestávku pro udržení pozornosti a nepřehlcení účastníků informacemi.

Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Je vhodné jim přizpůsobit rozlišení monitoru. Sluchově postižení – dát pozor na to, aby dítě dobře slyšelo výklad. Pohybově postižení – bez omezení. Mentální postižení – záleží na druhu postižení. Řečové postižení – bez omezení. Obtížně vychovaní – zamezit strhávání pozornosti na sebe a zabrzdit tak rušení. Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – účast dalšího vedoucího, který jim bude asistovat.

Přílohy Prezentace nastavení soukromí na FB.

62

15+

Název příkladu: VÝSADEK Program: Osmá planeta PS: PS Mír Domažlice Ověřovatel: Miloslav Antoš Klíčová slova: výsadek, noční hra, překonání, pohyb v terénu, orientace. Cíle PDP: Vyzkoušet si a zvládnout bezpečný pohyb a orientaci v neznámém terénu. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Výsadek.

Stručná anotace V příkladu je popsána noční hra, kdy je cílem v nezvyklé situaci zachovat chladnou hlavu, logicky uvažovat a spolupracovat s ostatními.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, občanská, sociální a personální.

Popis realizace Aktivita začala v podvečer jakoby náhodnou debatou o bezpečném pohybu v terénu a logickém uvažování při orientaci v neznámém prostředí s tím, že musíme počkat na autobus, který nás odveze na táborovou základnu. Po setmění jsme účastníkům oznámili, že autobus nepřijede a proto se musíme přemístit menšími dopravními prostředky – raketami a v rámci příběhu jsme navodili atmosféru, že přenos na další planetu nebude zcela bezpečný a nemusí se vždy povést. Každý si musel zavázat oči, aby se zamezilo poškození zraku a podle předem dohodnutého pořadí a rozdělení do skupin nastoupili všichni do vozidel. Tříčlenné hlídky byly postupně vysazovány na předem určených místech v lese poblíž Čerchova a v takové vzdálenosti od sebe, aby byla minimální šance, že se hlídky potkají. Místa vysazení byla předem vytipována mimo turisticky značené cesty. Po vysazení dostala skupinka sadu pomůcek se zapečetěnou obálkou, ve které byly jejich mobilní telefony, které jsme jim již v klubovně pod záminkou zapůjčení odebrali. Spolu s telefony byly v obálce i GPS navigace. Sada dále obsahovala základní lékárničku, krizové instrukce, mapu, na které bylo označeno místo vysazení a cíl. Jedna z pomůcek byla i kuchyňská minutka nastavena na deset minut. Po zazvonění minutky si hlídka mohla sundat šátky z očí. Každý byl vybaven KPZ a baterkou (to jsme jim předem řekli s tím, že to budou potřebovat na předem neurčenou aktivitu). Pak už jsme jen čekali na základně, jak si jednotlivé hlídky poradí a přijdou za námi. Hlídky dorazily na místo určení v rozpětí 2,5 – 4 hodiny. Jedna z hlídek asi po dvou hodinách rozpečetila obálku a kontaktovala základnu. Protože se nejednalo o krizovou situaci, dostali instrukce, že musí pokračovat v úkolu dál. Nakonec dorazila i tato hlídka po 4 hodinách. Všichni účastníci po příchodu na základnu hned sdělovali své dojmy a byla na nich vidět úleva, že to zvládli a líčili nám své pocity. Všichni počkali i na poslední hlídku a znovu a znovu vyprávěli pocity z cesty. V diskuzi jsme pokračovali i následující ráno, kde jsme hlavně rozebrali chyby, kterých se dopustila poslední hlídka.

63

15+

Pomůcky a prostředky Turistická mapa místa výsadku, základní lékárnička (náplasti, obvazy, desinfekce), outdoorová GPS navigace, bublinková obálka, kuchyňská minutka, baterka, krizové instrukce, mobilní telefon.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Došlo k prohloubení vztahů mezi jednotlivými členy, protože hlídky byly cíleně sestaveny tak, aby šli spolu ti, kteří nemají společné zájmy nebo nejsou na „stejné vlně“. Pro většinu to byl silný zážitek, kdy se museli spolehnout jeden na druhého, spolupracovat a najít společné řešení. Zde se opravdu naplnil pionýrský ideál Překonání. Důležité bylo i poučení z vlastních chyb při orientaci. Vzhledem k bezpečnosti bych nevolil jednočlenné hlídky. Náš záchranný tým byl vybaven GPS navigací, kdyby bylo potřeba hlídku rychle najít, např. z důvodu zranění. Všichni účastníci by měli mít telefonní číslo na vedoucího akce a vedoucí na všechny účastníky.

Hodnocení ověřovatele Aktivita byla přijata velice kladně a splnila svůj účel. Do hlídek byly záměrně zvoleny děti, které si úplně nesedí nebo nemají moc společného. Po této aktivitě se jejich vztahy zlepšily. Napoprvé byly hlídky vysazeny ve vzdálenosti asi 7 km vzdušnou čarou od cíle. Při opakování aktivity se stejnými dětmi bych zvolil větší vzdálenost. Hra byla velmi prospěšná a výchovná pro instruktory ze ztracené hlídky. Při následné víkendovce s menšími dětmi, kde byli v roli instruktorů, perfektně znali trasy výprav a nedělali žádné chyby. To, že se aktivita opravdu líbila, dokazuje fakt, že ještě po několika týdnech je pravidelným tématem našich setkání.

Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Sluchově postižení – dát pozor na to, aby dítě dobře slyšelo výklad. Pohybově postižení – záleží na postižení, vzdálenosti a terénu – spíše nedoporučená aktivita. Mentální postižení – záleží na druhu postižení. Řečové postižení – bez omezení. Obtížně vychovaní – doplnit takovou hlídku někým, kdo daného účastníka zvládne. Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – bez omezení.

64

15+

Název příkladu: DEBLOVÝ

ORIENŤÁK

Program: Osmá planeta PS: PS Jitřenka Kdyně Ověřovatel: Pavel Mochura Klíčová slova: debl, orienťák, překážková dráha, lana, vzduchovka, svázané nohy, hra pro 15+. Cíle PDP: Přimět účastníky spolupracovat a vzájemně si ve dvojicích pomáhat při uvědomění si vlastních hranic a jejich překonávání s ohledem na posilování fyzické zdatnosti výše zmíněných účastníků. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Deblový orienťák.

Stručná anotace V tomto příkladu se účastníci formou hry naučí spolupracovat ve dvojici. Pro větší podporu nutnosti spolupracovat, mají svázané nohy a ruce a překonávají připravené překážky.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k řešení problémů, k učení, sociální a personální.

Popis realizace Pro jedno naše víkendové setkání jsme připravili Deblový orienťák neboli orientační závod v deblu, tedy ve dvojici se začleněním různě obtížných překážek. Účastníci vytvořili dvojice a vzájemně se svázali v oblasti kotníků a předloktí, čímž vytvořili dvojjediného třírukého a třínohého závodníka. Vedoucí mezitím připravili různorodé překážky. Prvním úkolem po startu byl přechod po lanové lávce, tvořené slack linou, nad níž se z důvodu přidržování a zachovávání stability účastníků pohupovalo navolno, mezi dvěma stromy ukotvené, záchytné lano. Následoval přechod přes rozpůlenou kládu takzvaný „půval“ a dále přes pruh látky, rozprostřený klikatě na zemi v různorodém křivolakém terénu. Dalším stanovištěm byla střelba ze vzduchovky do terče při zajištění podmínky nepoužití svázaných rukou. Proskakování přes staré pneumatiky položené v pravidelných rozestupech na zemi, přelézání přes lávku, tvořenou dvěma špalky a silným prknem přeloženým přes tyto, přenášení pingpongových míčků na pingpongových pálkách (každý z dvojice měl jednu) a dribling míčem svázanýma rukama na určité vzdálenosti, čítalo následující překážky. Perličkou na dortu bylo vytvoření ambulantního uzlu ve středu pětimetrového lana rukou společnou a nerozdílnou, avšak

65

15+

opět jen tou volnou. Samozřejmě lze vytvořit množství dalších různorodých, zajímavých překážek a závod ještě více obohatit.

Pomůcky a prostředky Pro každou dvojici 2 šátky, lano + slack line, vzduchovka, terč, diabolky, uzlovačka 5m, míč, pingpongové pálky + míčky, staré pneumatiky, pruhy látky na vyznačení trasy na zemi, kláda – půval, 2 špalky, silné prkno, mety.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Je nutné materiální zázemí oddílu – zejména pro vybavení jako jsou vzduchovky a lana. Šátky u kotníků by neměly být utažené. Na lanové aktivitě je nutné mít záchranu a při nastupování na lano zajistit možnost nástupu – například stůl. Aktivita se zúčastněným i organizátorům velice líbila. Nikdo nebyl zraněn, všechny dvojice dosáhly cíle, i když nutno podotknout, v rozdílných časech. Vytčených cílů bylo dosaženo.

Hodnocení ověřovatele Tato aktivita se účastníkům velmi líbila, někteří si ji chtěli proběhnout znova. Budeme se snažit závod zařadit ještě do další činnosti oddílu s doplněnou variantou, kdy ještě po trase budou rozmístěné nápisy, které si budou muset zapamatovat a to vše propojené s čísly, které budou muset spočítat.

Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Ve dvojici s dítětem bez postižení. Těžší stupeň postižení – nevhodné. Sluchově postižení – dát si pozor na to, aby dítě bylo poblíž a mělo možnost při vysvětlování odezírat ze rtů vedoucího – vysvětlování krok za krokem. Zjednodušený návod v textové podobě. Při střetnutí – mluvit nahlas, srozumitelně, pomalu, výraznější gestikulace. Pohybově postižení – nevhodné. Mentálně postižení – srozumitelné vysvětlení hry v jednoduchých krátkých větách. Ukázka běhu. Jednodušší úkoly. Řečově postižení – bez omezení. Jen dát dostatečný prostor pro komunikaci mezi dětmi. Obtížně vychovatelní – striktní hranice a pravidla při práci. Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – bez omezení, časově neomezovat, zaměřit se na splněné úkoly.

66

15+

Název příkladu: CAMERA

OBSCURA MAXIMA

Program: Osmá planeta PS: PS Jitřenka Kdyně Ověřovatel: Pavel Mochura Klíčová slova: Camera obscura, camera, foto, dírková komora, pinhole, hra pro 15+. Cíle PDP: Rozvoj vědomostí účastníků v oblasti optiky a fotografie, přiblížit principy a možnosti klasického fotoaparátu, podat účastníkům názorný důkaz platnosti fyzikálních optických principů bez ohledu na velikost testovaného zařízení. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Camera obscura.

Stručná anotace V tomto příkladu se účastníci seznámí s fyzikálními principy fungování fotoaparátu bez ohledu na jeho velikost.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence k učení, komunikaci a řešení problémů.

Popis realizace Po příjezdu na naší základnu jsme si jako prvořadý úkol vytyčili nalezení vhodné místnosti pro naší zamýšlenou aktivitu. Vybrali jsme jídelnu, místnost, která disponuje okny jen v jedné stěně. Všechna okna jsme společně důkladně zatemnili. Jenom v tom prostředním byl přibližně v jeho středu vytvořen otvor o průměru cca 15 mm. Museli jsme si dát pozor, aby otvor měl ostré hrany. Bílou, protilehlou stěnu jsme použili jako promítací plochu. Výsledný obraz byl zrcadlově obrácen v obou osách, tedy horizontálně i vertikálně. Na promítací plochu jsme přiložili papír a zkusili obkreslením vytvořit obraz. Výsledek byl mírně perspektivně zkreslený, což jsme očekávali.

Pomůcky a prostředky Slunečný den, vhodná místnost, zatemňovací prostředky, lepenka, nástroje (nůž, nůžky), hliníková folie (alobal), (při nevhodnosti stěny k promítání – promítací plocha).

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Velký důraz je třeba klást na kvalitní zatemnění místnosti.

67

15+

V opačném případě je výsledek nejistý. Otvor by měl mít ostré hrany, na přesném tvaru příliš nezáleží. Při dokonalém zatemnění často dochází k hermetickému uzavření místnosti, a proto se při delším pobývání více účastníku v této místnosti snižuje obsah kyslíku a teplota. Je tedy nutno častěji větrat a zajistit pitný režim. Vytyčených cílů tohoto příkladu bylo dosaženo.

Hodnocení ověřovatele Tato aktivita se účastníkům líbila. Všichni aktéři, ověřovatelé i členové oddílu 15+ si ji velice užili. Poskytuje názornou ukázku principu fungování všech běžných video a vizuálních technik.

Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – záleží na typu postižení. Lehčí stupeň – pomoc druhého při detailních úkonech. Těžší stupeň postižení – nevhodné. Sluchově postižení – dát si pozor na to, aby dítě bylo poblíž a mělo možnost při vysvětlování odezírat ze rtů vedoucího. Zjednodušený postup v textové podobě. Pohybově postižení – záleží na postižení, dát dítěti za úkol provést jednodušší úkony za dozoru další osoby. Mentálně postižení – záleží na typu postižení. Lze zadat jednodušší úkony za dozoru další osoby. Řečově postižení – bez omezení. Jen dát dostatečný prostor na dotazy, vyslyšet je. Obtížně vychovatelní – striktní hranice a pravidla při práci. Jedinci se specifickými poruchami učení a chování – bez omezení. Jedince postižené fobiemi, např. nyktofobie, klaustrofobie a podobně zjistit a následně nenutit do této aktivity.

68

15+

Název příkladu: RELIÉF

OBLIČEJE

Program: Osmá planeta PS: PS Jitřenka Kdyně Ověřovatel: Pavel Mochura Klíčová slova: reliéf, socha, odlitek, hra pro 15+. Cíle PDP: Zvýšit manuální zručnost zúčastněných, posílit vzájemnou důvěru a týmovou spolupráci. Východiska PDP: Vycházíme z metodického listu Sádrové masky.

Stručná anotace Účastníci se učí vzájemné důvěře, týmové spolupráci, neverbální komunikaci, manuální zručnosti.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci, pracovní a k řešení problémů.

Popis realizace Na jednom oddílovém setkání měli naši mladí za úkol vyrobit reliéf obličeje svého kamaráda. Při výrobě se drželi následujícího postupu. 1. Osoba, jejíž maska bude odlita, se položí na vhodnou podložku (například na stůl). Obličej se opatří vrstvou mastného krému (krém musí být vhodný pro styk s pokožkou), zadní část hlavy (vlasy, uši) se zakryjí stretch folií. Přímo na zavřené oči se položí kousky stretch folie s tím, že vzniklé záhyby se co nejlépe opatrně vyhladí. 2. Ve vhodné nádobě se standardním způsobem (sádra do vlažné vody), rozdělá přiměřené množství sádry, lépe hustší. Tato se pokud možno rovnoměrně a postupně nanese na obličej; stačí, aby tloušťka vrstvy byla jen pár milimetrů. NOSNÍ DÍRKY NECHAT VOLNÉ. Tento bod lze vypustit, je to však na úkor výsledné kvality odlitku. 3. Následuje postupné přikládání sádrových obvazů, předem vhodně nastřihaných a navlhčených v připravené misce s vlažnou vodou. NOSNÍ DÍRKY NECHAT VOLNÉ.

69

15+

4. Po rovnoměrném navrstvení cca 4 vrstev obvazů na celé ploše obličeje a po dostatečném zaschnutí (záleží na druhu sádry) vzniklou formu opatrně sejmout. 5. Opravit a vyretušovat případné chyby vnitřku vzniklé formy, mechanicky, přidáním sádry, nebo kombinací obojího. Utěsnit otvor prostoru nosu a to nejlépe z vnější strany sádrovým obvazem. 6. Provést separaci (natření) formy vhodným separátorem. Postačí opět mastný krém např. Nivea. Formu ustavit stabilně na podložku tak, aby do ní následně nalitá sádra nepřetékala přes okraje. 7. Rozdělat vhodné množství sádry, lépe řidší (opět sádra do vody). Postupným litím vyplnit prostor formy. Po nalití, před zatuhnutím možno opatřit zadní část budoucího odlitku vhodným, předem připraveným očkem pro následné zavěšení odlitku na zeď. 8. Po zatuhnutí, oddělit odlitek od formy. Pokud nastanou obtíže při oddělování, je vhodnější preferovat odlitek na úkor poškození formy. Na vyjmutém odlitku provést, pokud je nutno, retuš a korekce, obzvláště v prostoru nosu, kde není odlitek dokonalý. Tip: Při výrobě formy je možno utěsnit nos a dýchání zajistit několika limonádovými brčky ústy. Tento postup je náročnější pro osobu, na níž je prováděna forma, avšak retuš formy je pak jednodušší.

Pomůcky a prostředky Sádra, sádrové obvazy, nádoba na míchání sádry, miska na zvlhčování sádrových obvazů, voda, stretch folie, mastný krém, podložka, nůžky.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Při práci je nutné klást velký důraz na zachování průchodnosti nosu a zajistit tak volného dýchání během výroby formy. Pro kvalitní výsledek je nutná zvýšená pečlivost provádění jednotlivých operací. Vytyčené cíle příkladu dobré praxe byly naplněny.

Hodnocení ověřovatele Tato aktivita se účastníkům líbila. Pracovali pečlivě a zároveň ohleduplně k vybranému jedinci, jehož maska byla vytvářena. S výslednými výtvory jsme byli všichni spokojeni.

Specifické přístupy k dětem Tato aktivita je nevhodná pro děti s těžším stupněm zrakového postižení. Úzkostné děti je třeba z této aktivity vynechat, nepřemlouvat je. Nabídnout jim místo toho jinou činnost.

70

15+

Název příkladu: KONFERENCE

EKOLOGŮ

Program: Osmá planeta PS: PS Šenov Ověřovatel: Věra Kubinová Klíčová slova: zvířata, úmluva CITES, ilegální obchod, testování, ZOO. Cíle PDP: Zamyslet se nad ochranou zvířat, seznámit účastníky s pojmy ochrany přírody. Východiska PDP: Navazujeme na aktivitu Zvířata. Účastníci by už měly znát příklady chráněných zvířat, způsob ochrany atp.

Stručná anotace Aktivita je věnovaná problematice ochrany živočichů. Vede účastníky k zamyšlení nad možným využíváním či zneužíváním živočichů.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci a občanské.

Popis realizace Účastníci obdrží pracovní list, který obsahuje různá tvrzení. Jejich úkolem je podívat se samostatně na uvedená tvrzení a rozhodnout se pro jednu z následujících variant: souhlasím, nevím, nesouhlasím. Poté vytvoří dvojice a diskutují mezi sebou o svých rozhodnutích. Svá rozhodnutí mohou po diskusi opravit. Na závěr přednesou své názory na fiktivní konferenci „odborníků“.

Pomůcky a prostředky Pracovní list a propiska pro každého účastníka, informace potřebné k vysvětlení pojmů na pracovním listě.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Jedinou nevýhodou aktivity může být neochota dětí diskutovat na toto téma. Ale příklady jsou sestaveny tak, aby provokovaly k zamyšlení a diskusi. Protože účastníci nejprve diskutovali ve dvojicích a poté až v celé skupině, nebyl problém diskusi rozpoutat. Veškeré informace, které jsme při realizaci aktivity použili, jsou běžně k nalezení na internetu či v knihách o ekologii.

Hodnocení ověřovatele Aktivita se dětem moc líbila, některé informace pro ně byly naprosto nové a zajímavé. Specifické přístupy k dětem Zrakově postižení – zvětšit pracovní list tak, aby je dítě přečetlo, případně přečíst organizátorem.

Přílohy Pracovní list – konference ekologů

71

15+

Název příkladu: STADION

Program: Osmá planeta PS: PS Šenov Ověřovatel: Věra Kubinová Klíčová slova: sníh, týmová hra. Cíle PDP: Cílem je nácvik spolupráce a komunikace v týmu. Východiska PDP: Navazuje na aktivitu Siamské kotouly.

Stručná anotace Příklad popisuje jak formou hry na sněhu podpořit u účastníků potřebu komunikovat a spolupracovat.

Cíle související s klíčovými kompetencemi Aktivity popsané v tomto příkladu dobré praxe rozvíjejí převážně kompetence ke komunikaci, sociální a personální.

Popis realizace Ke hře samotné je nezbytně nutná silně zasněžená stráň s jasným zlomem, nejlepší je cesta ve stráni. Hráči se rozdělí na dvě poloviny. Jedni představují ochranku stadionu a druzí rozvášněné fanoušky, na které nezbyl lístek, a chtějí se dostat na stadion za každou cenu. Ochranka obsadí zlom zasněžené stráně a fanoušci začínají pod strání. Úkolem ochranky je nepustit na stadion (za sebe) žádného fanouška. (Nejlépe tím že ho shodí ze stráně zpět dolů) a úkolem fanoušků je dostat se na stadion tedy za ochranku a to skoro jakýmkoli způsobem. Musí tedy projít určeným prostorem. Žádné oběhnutí se nepočítá. Na obou stranách jsou zakázány jakékoli údery a páky. Je možné jen chytat a nejlépe strhávat druhou stranu ze stráně dolů. Pokud je některý fanoušek za ochrankou, počítá si úspěšný průnik a začíná znova pod strání. Doporučuji pak role prohodit.

Pomůcky a prostředky Sníh.

Evaluace – závěrečné zhodnocení realizace Aktivitu lze hrát i bez sněhu, ale určitě je mnohem zábavnější a snad i bezpečnější s ním. První hry jsou nejzajímavější, protože účastníci ještě neznají taktiku, nedomlouvají se. Po jedné sérii je dobré promíchat družstva.

Hodnocení ověřovatele Aktivita se dětem moc líbí, je soutěživá, bojová, lze vymýšlet nové postupy a taktiky.

Specifické přístupy k dětem Není vhodné pro zrakově a sluchově postižené. Hra je příliš rychlá.

72

Přílohy k jednotlivým příkladům dobré praxe jsou ke stažení na www.kliceni.cz  Výstupy projektů

PŘÍKLADY SLEPÝCH ULIČEK Pro odlehčení zde uvádíme i takzvané Příklady slepých uliček, které jsou ukázkou toho, že i když věci myslíme dobře, může se stát, že nevyjdou tak, jak bychom si představovali. Ale i to je pionýrství, objevujeme nové cesty a víme, že i když všechny vedou k cíli, některé to „berou oklikou“. I v těchto příkladech lze najít námět k zamyšlení. Název příkladu: JAK

(NE)UŠETŘIT NA HEDVÁBÍ

Ze zkušeností PS 8. března Jindřichův Hradec

Jak to začalo? Příklad popisuje, jak jsme chtěli ušetřit za hedvábné polotovary a nakoupili hedvábí v metráži a jak jsme si tím báječně přidělali práci.

A jak to dopadlo? Hedvábný polotovar – šáteček nebo šálka – stojí cca 50 – 70 Kč. Což se nám zdálo hodně. Takto nákladnou rukodělku bychom například nemohli dělat na táboře. Rozhodli jsme se proto, že ušetříme a nakoupíme hedvábí v metráži. Pak by jedna šálka vyšla na cca 20 Kč. Co jsme ovšem nedomysleli, byla příprava rukodělky. Zjistili jsme, že hedvábí je příšerný materiál, který NIKDY, ale opravdu NIKDY nejde ustřihnout rovně. Vyzkoušeli jsme snad 10 způsobů jak šálky nastřihat. Od malování čáry, přes skřípnutí látky mezi dvě prkna. Marná snaha, všechny šátečky byly křivé a zubaté. Hedvábí se vždy nějak zkroutilo, zvlnilo či natáhlo a výsledek byl katastrofální. 5 šátků jsme stříhali cca hodinu. A těch sprostých slov, co u toho padlo. Nehledě na to, že ustřižené okraje se odporně třepí.

Hodnocení ověřovatele Nákup hedvábí v metráži vřele nedoporučujeme. Vedoucímu to přidělá neúměrné množství práce a stříhání látky mu může způsobit vážnou psychickou újmu. Samotná aktivita malování na hedvábí děti bavila a výsledkem byly krásné šálky (pokud se pozorovatel nezaměřil na okousané okraje…).

A z toho plyne… Šetřit se prostě někdy nevyplácí. Teď už víme, že tuto zajímavou aktivitu si můžeme zopakovat s několika dětmi z oddílu, pokud investujeme do hedvábných polotovarů. Jako aktivita na táboře, kde máme cca 70 dětí, ji ale kvůli nákladnosti zařadit nemůžeme. Nechci ani přemýšlet nad tím, jak bych se vytočila, kdybych se pokoušela třepící se okraje ještě zaobroubit…

74

Název příkladu: LANOVÉ

AKTIVITY – SLACK LINE

Ze zkušeností PS Jitřenka Kdyně

Jak to začalo? Rozhodli jsme se instalovat slack line ve výšce půl metru nad zemí v délce 12 metrů. Účastníci závodu ji měli zdolat bez opory.

A jak to dopadlo? Účastníci závodu, kteří se s touto technikou doposud nesetkali, nebyli schopni tuto překážku bez dodatečné opory zdolat.

Hodnocení ověřovatele Konstatovali jsme, že se jednalo o nevhodně zvolenou překážku pro naši cílovou skupinu (děti bez předchozí přípravy).

A z toho plyne… Provedli jsme úpravu překážky tak, že jsme ji zjednodušili instalací dalšího přídržného lana nad překážkou. Pro příště bude vhodné nejprve provést nácvik překonání této překážky a teprve následně ji zařadit do závodu.

75

POJĎME NA VÝPRAVY ZA POZNÁNÍM Poznávat dosud nepoznané, společně prožívat dobrodružství i v takzvaném všedním životě, přitom nečekat, až vše jen spadne do klína. Spolupracovat, nebát se těžkostí a problémů, snažit se je překonávat čestně, hrdě se hlásit ke svým úkolům i průšvihům, nemít své slovo za cár papíru… …to je také Program Pionýra

MLÁĎÁTKA A ZVÍŘÁTKA (výchovný program pro nejmladší) Mláďátka a Zvířátka jsou souhrnem námětů pro činnost a jsou určena pro nejmladší věkovou kategorii (děti z 1. a 2. třídy), i pro ty, které ještě neumí číst a psát. Dětem umožňují pustit se máminy sukně a zažít pocit, že patří do kolektivu. Při nejrůznějších hrách si děti hledají první kamarády, vybírají si, s kým je jim dobře. I proto jsou důležitou součástí Mláďátek/Zvířátek činnosti zaměřené na začlenění do kolektivu. Děti také prostřednictvím her z nejrůznějších oblastí zjišťují, co je baví – ochutnávají, co jim půjde a v čem by mohly vyniknout. Program dětem dává impulz k prvnímu probuzení – maminka už přestává být středem jejich vesmíru. PUTOVÁNÍ SE PSEM (výchovný program pro mladší) Putování se psem se zaměřuje na děti mladšího školního věku, (děti z 3. – 5. třídy). Díky aktivitám mají tyto děti možnost vnímat velmi silně kamarádství. Nesbližují se už se všemi dětmi, ale vybírají si toho, kdo je jim něčím blízký. Program využívá i činnosti zaměřené na fyzickou aktivitu, protože děti v tomto věku velmi rychle naberou síly do další činnosti, jsou přímo zásobárnou energie. Také podporuje zdravou soutěživost, která je pro tuto věkovou kategorii typická. Děti si zábavnou formou dokážou spojit školní poznatky s konkrétní činností, mají možnost si své znalosti a dovednosti vyzkoušet v praxi. Putování se psem dává dětem, nyní stále ještě ochotným zkoušet i neznámé, možnost osahat si různé činnosti. Díky nabízeným výpravám, táborákům nebo třeba stanování objevují děti doposud nepoznanou romantiku v přírodě, blíže se s ní seznamují. Program podporuje touhu uchovávat si vzpomínky třeba v podobě nejrůznějších dětských pokladů. TAJEMSTVÍ STARÉ TRUHLY (výchovný program pro starší) Program určený dětem staršího školního věku se jmenuje Tajemství staré truhly, protože hledání dobrodružství a tajemství je pro tuto věkovou kategorii (tedy 6. – 8. třídu) velmi důležité. Děti se učí nové věci, postupně dokáží ke splnění úkolu zvolit efektivní metody a strategie. Aktivity je učí vyhledat si potřebné informace, které mohou poté využít v tvůrčích činnostech. Tajemství staré truhly dává prostor pro diskuze, z nichž děti dokáží čerpat i v budoucnu. Také se při nich (a nejen při nich) učí přijímat rady a kritiku a poznávají své slabé i silné stránky. Program podporuje spolupráci a přijímání rolí ve skupině, ty jsou totiž v tomto období

77

už poměrně pevně zakotvené. Život v kolektivu umožňuje dítěti si uvědomit, proč si vybral právě tuto partu, co mu nabízí jiného než spolužáci nebo rodina. Důležité je pro něj i možnost podílet se na vytváření pravidel, upevňování mezilidských vztahů. V tomto věku už děti řeší řadu problémů a konfl iktních situací. Díky činnostem zaměřeným na socializaci se děti učí přemýšlet o příčinách a souvislostech, nachází shodné, podobné a odlišné znaky problému a porovnává je s vlastními zkušenostmi. Také se postupně učí hledat různé varianty řešení, případným nezdarem se nenechá odradit a k problému a jeho řešení se vrací. Tajemství staré truhly dává prostor pro vyjádření vlastního názoru, což s sebou nese i nutnou zodpovědnost za učiněná rozhodnutí. Zároveň umožňuje prožít si některé ´dospělácké´ situace nanečisto a vyzkoušet si různé možnosti jejich řešení. Přestože je program určen dětem pod hranicí patnácti let, dává jim možnost si hrát. Program nabízí dětem této věkové kategorie možnost uvědomit si, v čem jsou dobré – pomáhá rozvíjet jejich zájmy a koníčky. Velký důraz je při činnostech kladen na zdokonalování komunikace. Vždyť výstižný, souvislý a kultivovaný projev je základem úspěchu, stejně jako přiměřená, rozumná a věcná argumentace při obhajování vlastního názoru. Takto nabyté dovednosti mohou děti využívat i mimo tuto partu. Program děti učí respektovat druhé a vcítit se do jejich situace. Rozvíjí schopnost vážit si vnitřních hodnot druhých lidí stejně jako těch svých. Tajemství staré truhly nezapomíná ani na potřebu ochrany přírody a životního prostředí nebo na přípravu aktivity pro ostatní členy skupiny. Veškeré dovednosti a zkušenosti může dítě využít ke svému dalšímu rozvoji a přípravě do budoucna. OSMÁ PLANETA (výchovný program pro 15+) Program Osmá planeta je pro mladé lidi starší patnácti let, kteří chtějí pokořovat hranice, poznávat své limity, ale i sebe sama. Učí je toleranci a umění přijmout kritiku. Program dospívajícím dětem ukazuje, že všechno není jen černé a bílé, což je přesně ten názor, který v tomto věku zastávají. Program poukazuje na nutnost respektovat různé hodnoty, názory, postojů a schopnosti jiných lidí. Učí teenagery hájit nejen svá práva, ale i práva jiných. Napomáhá jim posuzovat události a vývoj veřejného života a snaží poukazovat na jednání k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí. Mladí lidé tak posuzují reálně své fyzické a duševní možnosti, jsou schopni sebepoznání. Nabízené činnosti mladým lidem pomáhají zvládat emoce, které je v tomto období ovládají mnohem víc než dříve, umožňují jim poznávat sebe sama i své okolí. Program dává velký prostor diskuzím o tématech, která jsou jim blízká nebo která je pálí. Právě v tomto věku chtějí mladí debatovat, chtějí vyjednávat a ne přijímat přímé příkazy, touží být respektováni. Osmá planeta jim právě

78

toto poskytuje, což rozvíjí jejich osobnost. Je všeobecně známé, že základem úspěchu je stanovovat si reálné cíle a priority. Osmá planeta svými aktivitami mladým lidem ukazuje, jak na to. Díky tomuto programu účastníci zvažují důsledky vlastního jednání a jsou schopni přizpůsobit se měnícím se podmínkám. Mimo jiné činnosti umožňují realizaci vlastních nápadů, s čímž souvisí i uvědomění si odpovědnosti. Činnosti, které jsou součástí Osmé planety, využívají i fyzické zdatnosti mladých lidí, podporují je v pohybu. Teenageři prostřednictvím programu uplatňují vlastní iniciativu a tvořivost, rozvíjí svůj osobní a odborný potenciál, díky čemuž jsou schopni rozhodnout o svém budoucím profesním zaměření. Program Osmá planeta rozhodně nezapomíná na hodnoty, mezi něž patří například ochrana životního prostředí. Stejně jako u jiných věkových kategorií i zde mladí lidé využívají učení jako prostředku pro seberealizaci a osobní rozvoj. Nové informace tvořivě zpracovávají a využívají při svém studiu a praxi. Učí se z vlastních chyb a hlavně snaží se vyhodnocovat přijímané rady a kritiku. Osmá planeta nabízí řadu možností, jak uplatnit představivost a intuici mladých lidí. Tento program obsahuje také mnoho úkolů, které jsou pro mladé lidi výzvou a které je učí kriticky hodnotit osobní možnosti a schopnosti splnit zadání.

79

Klíčení Ucelený soubor námětů pro činnost s dětmi se specifickými vzdělávacími potřebami, dělený na věkové kategorie „Nejmladší“, „Mladší školní věk“, „Starší školní věk“ a „15+“. AUTOŘI: Odborný tým „Nejmladší“: Mgr. Lucie Čajanová, Mgr. Jana Čiháková, Ing., Bc. Anna Nováková, Mgr. Jiří Tomčala kresby: Jaroslav Dostál, Dalibor Vlach, Ivana Vrátníková Odborný tým „Mladší školní věk“: Mgr. Ludmila Kočí, Mgr. Lenka Sakařová, Františka Vašinová, Mgr. Darina Zdráhalová kresby: Eliška Kolářová Odborný tým „Starší školní věk“: Mgr. Vladimíra Brandová, Dagmar Čechová, Ivana Mochurová, Libuše Nejedlá, Mgr. Miroslava Tolarová, Vlasta Vasková kresby: Zuzana Dorogiová Odborný tým „15+“: Jan Chrástek, Bc. Jiří Chrástek, Ing. Renata Chrástková, Mgr. Hana Klimecká, Bc. Veronika Perzynová kresby: Romana Pavlovská Redakce: Mgr. Martin Bělohlávek, Mgr. Vladimíra Brandová, Bc. Lenka Králová Ing. Kateřina Brejchová, Mgr. Irena Černá, Lucie Dolanská, Mgr. Hana Klimecká, Bc. Jakub Kořínek, Ing., Bc. Anna Nováková, Veronika Skřenková, Mgr. Jakub Šťástka, Vlastislav Toman Grafika: Mgr. Tomáš Bořil, Matěj Feszanicz, Bc. Jiří Jirsa Ilustrace (ostatní): Věra Faltová, Pavel Kantorek, Václav Linek, Vladimír Pergler Fotografie: Fotoarchiv Pionýra Jazyková redakce: Zuzana Dorogiová Projektový výbor: Lucie Bauerová, Mgr. Martin Bělohlávek, Libuše Nejedlá, Ing. Kateřina Brejchová, Mgr. Irena Černá, Petr Halada, Mgr. Jakub Šťástka Adresa: Pionýr Senovážné náměstí 977/24, 116 47 Praha 1 Kontakt: [email protected], +420 234 621 528, +420 777 793 688, www.kliceni.cz Vydáno s podporou Evropského sociálního fondu (operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost) a státního rozpočtu České republiky.

Zapojte se do dalšího rozvoje výchovných programů Máte nápady na další činnosti, které by bylo možné doplnit ke stávajícím ML? Vyzkoušeli jste nějaké aktivity a máte k nim připomínky či nápady na zlepšení? Chcete se s ostatními podělit o své zkušenosti a zážitky? Neváhejte, přihlaste se a podělte se o své náměty na e-mail: [email protected]. Metodické a pracovní materiály jsou v elektronické podobě volně ke stažení na adrese www.pionyr.cz (sekce Pro členy / Dobrodružství na míru).

Sborník příkladů dobré praxe II. k programům Tajemství staré truhly, Osmá planeta První vydání Jazyková redakce: Anna Nováková, Jakub Kořínek Náklad: 600 ks, Praha 2013 Fotografie použité v této publikaci jsou z archivu Klíčení ISBN 978-80-87031-24-7 Projekt „Klíčení“ – Rosteme s dětmi www.kliceni.cz © 2013 Pionýr

MLÁĎÁTKA A ZVÍŘÁTKA

TAJEMSTVÍ STARÉ TRUHLY

PUTOVÁNÍ SE PSEM

OSMÁ PLANETA