Sborník k pracovně vzdělávacímu semináři JAK NA HANDICAPY LESNÍHO PEDAGOGA

Sborník k pracovně vzdělávacímu semináři JAK NA HANDICAPY LESNÍHO PEDAGOGA Obsah Čím může být Česká lesnická společnost prospěšná lesní pedagogice..........3 Lesná pedagogika na Slovensku – problémové oblasti so zameraním na potrebu marketingu a mieru koordinácie..........................................................8 Handicap LP ve vzdělávacím systému ZŠ....................................................... 16 EVVO v Pardubickém kraji............................................................................... 21 Komunikace a marketing v lesní pedagogice................................................. 27 Možnosti financování vzdělávacích projektů s lesní tématikou................... 42 Zdroje financování u LČR ve vztahu k lesní pedagogice.............................. 51 Zdroje financování u ÚHÚL ve vztahu k lesní pedagogice.......................... 56 O lesní pedagogice obecně................................................................................ 60

Čím může být Česká lesnická společnost prospěšná lesní pedagogice (možnosti podpory koordinace a marketingu, ČLS jako nástroj pro získání finančních prostředků na LP) Česká lesnická společnost byla založena v roce 1956 jako jedna z Vědeckotechnických společností. Účelem založení bylo soustředit vynikající lesnické odborníky a praktiky ke spolupráci na zvelebení československého lesnictví. Česká lesnická společnost je dobrovolná, nepolitická, stavovská společenská organizace, sdružující fyzické i právnické osoby, jejichž profesní činnost souvisí nebo souvisela s lesem nebo jsou majiteli lesa. Ve své činnosti navazuje na více než 200letou tradici lesnických společenských organizací na území dnešní ČR. Posláním ČLS je přispívat k růstu odborné úrovně lesnictví a podporovat jeho společenský význam. V souvislosti s tím bude - v celé šíři své činnosti prosazovat ochranu přírodního prostředí, pečovat o lesní bohatství, ochraňovat je a přispívat k systematickému rozvoji hospodaření v lese, - vytvářet podmínky pro růst odborné úrovně svých členů a jejich seberealizaci, - v oblasti lesnické politiky přispívat k jejímu usměrňování v duchu potřeb lesa, vytvářet prostor pro otevřenou odbornou diskusi ke všem aktuálním otázkám lesnictví, - rozvíjet v souladu se svým posláním vydavatelskou a publikační činnost, - seznamovat širokou veřejnost s důležitostí a významem lesa, se záměry hospodaření v lese, popularizovat výsledky lesnického výzkumu a praxe, - účastnit se řešení významných úkolů v lesním hospodářství. Tolik stanovy ČLS. V praxi ročně pořádá ČLS cca 25 odborných celorepublikových akcí, které převážnou mírou demonstrují nějaký lesnický problém a jejich účastníky jsou v převážné míře odborníci z oboru. Pro širokou veřejnost pořádá ČLS v  Praze na Novotného lávce, tedy v  sídle ČLS, tzv. Lesnické podvečery, debatní klubové akce s prezentací k nějakému zajímavému tématu. V Liberci byla ustavena roku 1957 pobočka původně pojmenovaná Československá vědecká společnost lesnická. Od roku 2003 jsem předsedkyní této pobočky, dnes nesoucí název Oblastní výbor České lesnické společnosti. Do tohoto oblastního výboru spadá celkem 183 členů s velmi pestrým pracovním uplatněním, od pracovníků podniku Lesy České republiky, Vojenské lesy a statky, přes pracovníky státní 

správy lesů a myslivosti, Ústavu hospodářské úpravy lesů až po zaměstnance správ CHKO. Toto široké spektrum pracovního zařazení je ideální pro pohled na les z mnoha stran a úhlů. Dlouhou dobu stál a stále ještě stojí před ČLS těžký úkol a to, jak napravit veřejnosti nastavený pokřivený obraz českého lesníka. A skutečně není jednoduché najít způsob, jakým je možné nepříznivý trend zvrátit. Práce s tiskem je nejen zdlouhavá, ale nepřináší ani podstatnější výsledky. Jiná média o neatraktivní obrázky postrádající katastrofické vize většinou nemají zájem. Práce s konkrétními lidmi má dlouhodobý charakter a jakoby nikdy nekončí. Ale okamžitý efekt se dostavuje. V roce 2005 vyhlásila ČLS úkol, uspořádejte „Den v lese pro veřejnost s Českou lesnickou společností“. Těžko popsat jak velké v Liberci několikatýdenní „hlavylámání“ jsme měli při hledání odpovědí na otázky – JAK? KDE? PRO KOHO? A pak jsme svou pozornost obrátili na děti z prostého důvodu - pro budoucnost našich lesů je velice důležité jejich založení, pro naší budoucnost jsou nejdůležitější naše děti. Spojili jsme se tedy se základní školou v Lesní ulici v Liberci /nebyla vybrána pouze díky sympatickému názvu/. V učebních osnovách přírodopisu 4. a 7.ročníku bylo v té době téma – „stromy, funkce lesa, lesní rostliny a živočichové“. Tím jsme získali jasně definovaný vzorek veřejnosti, se kterým už se dalo pracovat. V  lesích Města Liberce, v  atraktivní lokalitě Lidových sadů, jsme připravili s  pomocí městského hajného celkem šest stanovišť, která měla reprezentovat v co možná nejširším spektru lesní hospodářství. Děti byly po přivítání v lese dle jednotlivých tříd rozděleny do 4 skupin. Každou ze skupin doprovázel jeden lesník, který celou jejich cestou po jednotlivých stanovištích odpovídal na otázky, doplňoval výklad a pomohl jim při kontrole připraveného testu. Jednotlivá stanoviště představovala ukázku mýtní úmyslné těžby, zalesňování, které si mohly děti zkusit samy, prořezávek a probírek, obtížného získávání semenného materiálu ze stojících stromů, představení disciplíny hospodářské úpravy lesů, potřebnosti hrazení bystřin, také představení české myslivosti a pochopitelně i  stanoviště ochrany přírody. Po absolvování všech stanovišť a prozkoušení nabytých znalostí v lehkém testu, čekala na děti odměna v  podobě opékání buřtů. S podobným scénářem pořádáme akce dodnes. První „Den v lese“ měl velký úspěch, u dětí i kantorů. Ačkoliv jsme si již v té době uvědomovali, že akce byla značně náročná na množství personálu, který se dětem věnoval – 15 lesáků na 120 dětí. Z  nadšené odezvy zúčastněných jsme však věděli, že jdeme tou správnou cestou. A kladli jsme si otázku, jak často lze něco podobného pořádat dál.



S kolegou jsme nabídli pořádání „Dnů dětí v lese“ při prezentaci na setkání učitelů v  Sedmihorkách toho roku na podzim. Netušili jsme, co to způsobí. V roce 2006 jsme se nezastavili a doslova na hranici sil jsme dokázali uspokojit všechny zájemce. A dělali tu práci čistě dobrovolně a veškeré náklady si hradili sami. Je třeba si uvědomit, že ČLS je nezisková organizace žijící z členských příspěvků. Proto pro rok 2007 jsme požádali o grant u Libereckého kraje a získali jej. Tím jsme měli pro tento rok postaráno alespoň o základní pokrytí nákladů spojených s pořádáním „Dnů dětí v lese“. Po celou dobu jsem velmi úzce spolupracovala s  podnikem LČR, VLS a ÚHÚL z  mnoha organizačních důvodů – ČLS jako taková nemá zaměstnance, pouze členy; lesy, ve kterých se pohybujeme s  dětmi, nespravujeme a nehospodaříme v  nich; finanční prostředky z grantu nepokryly zcela všechny naše náklady; apod. V určitém časovém úseku úloha ČLS v  mé osobě, včetně tohoto roku, spočívala už jen v  informování zájemců na ko, VLS nebo ÚHÚLu se mají zájemci obrátit, protože jsem území oblastního výboru měla rozdělené pod tyto organizace. Co pokládám za velmi důležité v nabídce našich aktivit: - najít vhodné lokality v lesích v dostupné vzdálenosti od školy nebo zařízení, ze kterého se děti dostaví; - seznámit děti v  lese se skutečným  provozem, nepředkládat jim, pokud to jde, uměle vytvořené situace. 

Nikdy jsem nezapomněla na úvodní myšlenku, která mi ležela v hlavě, když jsem pořádala první den – ukázat, že lesník lesu neškodí, produkční funkce lesa je stejně důležitá jako mimoprodukční a každý les je hodný naší pozornosti. Proto se snažíme dětem přiblížit les, který mají ve svém  bezprostředním okolí, který často navštěvují nebo kolem kterého dosud bez zájmu jezdili autobusem. Proto jsem ráda, že s dětmi pracují lidé z provozu, kteří mnohdy nejsou skvělými řečníky a zkušenými pedagogy, ale nezapřou v sobě odborníka a děti ocení tu „opravdovost“ předváděné práce v lese.

Jak dál? Práce s dětmi je stěžejní v tom balíku úkolů komunikace lesníka s laickou veřejností a je nezbytné v ní nadále pokračovat. Na čistě dobrovolných aktivitách ale už nelze tuto práci postavit, pokud se chceme věnovat většímu množství kolektivů a nebo dokonce směle plánovat pokrytí všech např. tříd v určité věkové kategorii. Proto při přemýšlení o budoucnosti mě napadá mnohem více otázek než odpovědí na ně. Jsme schopní organizačně, finančně i personálně pokrýt všechny kolektivy, a to nejen ty, které projeví aktivní zájem? Kdo bude koordinátorem těchto aktivit? Kde vzít potřebné zázemí pro variantu „špatné počasí“? Česká lesnická společnost nabízí široké spektrum členů-lesníků, dobré jméno, zkušenosti a punc neziskové organizace. 

Lesu zdar! Ing.Jana Čacká předsedkyně Oblastního výboru Liberec ČLS pracovně – Krajský úřad Libereckého kraje Odbor rozvoje venkova zemědělství a životního prostředí U Jezu 642/2a, Liberec Tel.:485226411, e-mail: [email protected]



Lesná pedagogika na Slovensku – problémové oblasti so zameraním na potrebu marketingu a mieru koordinácie Vzhľadom na neustále rastúci význam a potrebu práce s verejnosťou v lesníckom sektore a zvýšený záujem samotných lesníkov o komunikáciu s verejnosťou, je potrebné zabezpečiť jej koordináciu a poradenstvo. Vzdelávanie a informovanie verejnosti o trvalo udržateľnom lesnom hospodárstve na profesionálnej úrovni predpokladá aj zvyšovanie kompetencií lesníkov,  neustále metodicko-didaktické usmerňovanie,  vzájomnú výmenu skúseností i  sledovanie aktuálneho diania v oblasti lesnej pedagogiky a komunikácie v okolitých krajinách. Cieľom príspevku je priblíž historický vývoj v oblasti lesnej pedagogiky, zmapovať aktuálnu situáciu, problémové oblasti, načrtnúť riešenia a výzvy, ktorým čelí environmentálne vzdelávanie s lesníckym zameraním na Slovensku.

Stručne o lesnej pedagogike Oblasť lesnej pedagogiky v sebe zahŕňa rôzne aktivity, ktorých cieľom je formovať pozitívne postoje širokej verejnosti, ale najmä detí a mládeže k lesu a k lesníctvu. Sociálne, environmentálne a ekonomické aspekty trvalo udržateľného rozvoja sú hlavnými piliermi programu lesnej pedagogiky (LP). LP sprostredkováva stretnutie človeka s prírodou a je založená je najmä na bezprostrednom kontakte návštevníkov s  lesom a  lesníkmi. Neexistuje vhodnejšie miesto pre vybudovanie si vzťahu k prírode ako lesný ekosystém. Je priestorom, ktoré podnecuje fantáziu, umožňuje dotyk s  prírodou a  poskytuje priestor na mnohostranné učenie. LP je založená na zážitkovom učení, využíva rôzne umelecké a dramatické metódy vyučovania a zároveň využíva poznatky o lesnom ekosystéme a skúsenosti z hospodárenia v lese. Podstatou je zapájanie zmyslov a emócií pri učení, pretože cieľom nie je primárne odovzdávať čo najviac poznatkov, ale formovať vzťah a budovať hodnoty a pocit zodpovednosti za vzájomné správanie sa i správanie voči prírode. LP má veľmi blízko aj k  výchove k výchove k  trvalo udržateľnému rozvoju (TUR), pričom roky 2005 – 2014 boli UNESCO vyhlásené za „Dekádu vzdelávania k  trvalo udržateľnému rozvoju“. Podľa šiestej UNECE ministerskej konferencii „Environment for Europe“ (Belehrad, október 2007) má výchova k TUR pôsobiť smerom k zachovávaniu práv detí, zdravšiemu, produktívnemu životu v  harmónií s  prírodou a  s  ohľadom na sociálne hodnoty, rešpektujúc rozličné kultúry a zabezpečujúc rovnosť príležitostí. LP svojimi cieľmi a princípmi je v medzinárodnom meradle chápaná ako jeden z nástrojov k dosiahnutiu tohto cieľa. 

Lesnícka politika a programové dokumenty Z hľadiska európskej lesníckej politiky je významným dokumentom Akčný plán EÚ pre lesné hospodárstvo, schválený Európskou komisiou v roku 2006. Okrem konkrétnych cieľov v  oblasti zlepšovania životného prostredia zlepšovaním biodiverzity, zvyšovaním zdravia a odolnosti lesných ekosystémov, bola ako kľúčová priorita 10 definovaná aj „Podpora ekologického vzdelávania a informácií“. Členské štáty sa v ňom zaväzujú, že budú propagovať vzdelávanie v oblasti trvalo udržateľnej správy lesov. Pre plnenie tejto priority má LP mimoriadny význam a výsostné postavenie. S  cieľom zvyšovať potenciál pre efektívnu komunikáciu v  lesníckom sektore a  zabezpečiť istú mieru koordinácie a  spolupráce v  medzinárodnom meradle bola založená v októbri 2000 UNECE Timber Committee a FAO Európskou lesníckou komisiou (EFC) UNECE/FAO Forest Communicators‘ Network (FCN) ako špecializovaná pracovná skupina. Vzhľadom na napĺňanie kľúčovej priority 10 Akčného plánu EÚ pre lesné hospodárstvo bola vytvorená aj pracovná podskupina „Sub–group – Forest Pedagogics“, ktorá chce zhromažďovať overené príklady z praxe LP, vypracovávať všeobecné princípy a štandardy kvality tak, aby sa zabezpečil ďalší rozvoj lesnej pedagogiky a jednotná európska koncepcia v oblasti LP (www.forestpedagogics.eu) Na Slovensku je podľa Národného lesníckeho programu SR (priorita 18) jednou z priorít v lesníctve pre najbližšie obdobie potreba podporovať environmentálne vzdelávanie a  systematickú prácu s  verejnosťou s  cieľom dosiahnutia pozitívnej zmeny v  chápaní významu lesného hospodárstva u  verejnosti (Národný lesnícky program v SR, 2007). Tento dokument ďalej rozpracováva Indikatívny akčný plán NLP SR, ktorý zdôrazňuje nutnosť vytvoriť a  implementovať ucelený systém práce s  verejnosťou s  cieľom aktivizovať spoločnú zodpovednosť všetkých záujmových skupín za zachovanie lesov a ich funkcií. Zároveň konštatuje, že je nevyhnutné „Zlepšenie koordinácie a spolupráce pri práci s verejnosťou medzi lesníckymi i nelesníckymi mienkotvornými organizáciami v oblasti lesníctva“.

Situácia v oblasti lesnej pedagogiky na Slovensku Napriek tomu, že zamestnanci štátnych i neštátnych lesníckych subjektov na Slovensku sa v ostatnom období zapojili do viacerých projektov v oblasti lesnej pedagogiky a nadviazali spoluprácu so školami v jednotlivých regiónoch Slovenska, história LP siaha len do roku 2001. V tomto období sa bývalý Ústav pre výchovu a vzdelávanie pracovníkov lesného a vodného hospodárstva vo Zvolene (ÚVVP LVH SR) - v súčasnosti je súčasťou Národného lesníckeho centra ako Ústav lesníckeho poradenstva a  vzdelávania, kontaktoval so vzdelávacím 

strediskom v Ossiachu. Po absolvovaní školenia LP v Rakúsku, si ústav pripravil vlastný vzdelávací program, ktorý následne akreditoval na Ministerstve školstva SR. Pri realizácií školení úzko spolupracoval aj s  odborníkmi na pedagogiku a  didaktiku z  akademických kruhov. Tieto školenia v  rozsahu 8 dní doposiaľ absolvovalo 170 lesných pedagógov. V rokoch 2002-2004 sa uskutočnilo viacero seminárov a workshopov určených pre manažérov štátnych lesov, štátnu správu i zástupcov mestských a obecných lesov, ktorých cieľom bolo predovšetkým motivovať k  aktívnej podpore komunikácie so širokou verejnosťou aj formou lesnej pedagogiky. K prezentácií lesnej pedagogiky prispela aj tlač niekoľkých publikácií o LP, či viacero článkov v odbornej lesníckej tlači, neskôr aj v regionálnych médiách. Vyškolenie lesných pedagógov, ale najmä ich vydarené aktivity určené predovšetkým deťom, priniesli svoje ovocie. Čiastočne sa začali odstraňovať predsudky, že LP je hranie sa s deťmi a robia ho lesníci, ktorým sa nechce plniť riadne pracovné povinnosti spojené s hospodárením v lese alebo nie sú v práci dostatočne vyťažení. Lesná pedagogika sa začala vnímať ako najvhodnejší nástroj na komunikáciu a prezentáciu lesníckeho stavu. Postupne sa do projektu zapájalo viacero lesníckych subjektov. Najvýznamnejší pokrok na poli LP urobil štátny podnik LESY SR a  štátne lesy TANAPu, z neštátnych subjektov Mestské lesy Trenčín, Košice, či občianske združenie ALEA – Agentúra pre podporu lesníckych a ekologických aktivít. Najväčším projektom štátneho podniku LESY SR bolo vybudovanie Lesníckeho skanzenu v Čiernom Balogu – rodisku J. D. Matejovie, otvorenie viacerých lesníckych náučných chodníkov, zriadenie lesníckych informačných kancelárií alebo lesnícky významných miest (www.lesy.sk). Takmer všetky tieto projekty sú personálne zabezpečované práve lesnými pedagógmi. Podobne je to aj pri akcii pre detí z detských domovov „Stromček pod stromček“. ŠL TANAPu každoročne pre deti základných škôl pripravujú napr. vedomostnú súťaž „Putovná sova“, ktorá je vyústením celoročnej spolupráce so školami. K rozvoju lesnej pedagogiky pozitívne prispelo aj partnerstvo ÚVVP LVH SR (od roku 2006 Národné lesnícke centrum) v medzinárodnom projekte PAWS - Pedagogická práca v lese, financovanom programom Leonardo da Vinci. Projekt vytvoril platformu pre jednotné vzdelávanie lesných pedagógov na európskej úrovni, medzinárodnú spoluprácu a  výmenu skúseností medzi lesnými pedagógmi v Európe (www.paws.daa-bbo.de). V  roku 2006 vniká Národné lesnícke centrum. Na aktivity ÚVVP LVH SR nadviazal Ústav lesníckeho poradenstva a  vzdelávania Zvolen (ÚLPV Zvolen). Ministerstvo pôdohospodárstva SR v  snahe o  koordináciu LP poveruje ÚLPV Zvolen na zabezpečovanie aktivít v  oblasti Public Relations (PR) smerujúcich k zlepšeniu celospoločenského postavenia lesníctva a jeho propagácií, 10

podporu komunikácie medzi odbornou a laickou verejnosťou prostredníctvom práce s  verejnosťou, lesnej pedagogiky, lesného sprievodcovstva a  budovania náučných chodníkov. Medzi ďalšie činnosti patrí: ► Vytvorenie koncepcie lesnej pedagogiky, metodické vedenie programu lesnej pedagogiky, organizovanie pravidelných pracovných stretnutí lesníkov za účelom výmeny skúsenosti a získavania nových informácií ► tvorba didaktických pomôcok, vydávanie náučných publikácií a tlačovín ► evidencia certifikovaných lesných pedagógov, vedenie štatistiky o činnosti a akciách LP ► spolupráca so zahraničím v oblasti práce s verejnosťou ► zabezpečovanie vzdelávacích programov, seminárov, workshopov v  oblasti komunikácie ► spolupráca so základnými a strednými školami, centrami voľného času, organizovanie škôl v prírode ► koordinovanie návrhu a  realizácie koncepcie PR v  lesníctve na Slovensku (koordinácia činnosti pracovného tímu špecialistov PR) ► výstavnícka činnosť prezentujúca lesníctvo i LP. Keďže sa problematika komunikácie s verejnosťou dotýka celej šírky lesného hospodárstva na Slovensku, bola v  roku 2006 zriadená pracovná skupina na koordináciu stratégie komunikácie. Pracovnú skupinu tvoria hlavní aktéri v lesníctve - predstavitelia kľúčových lesníckych inštitúcií: ► Ministerstvo pôdohospodárstva SR - Lesnícka sekcia ► Národné lesnícke centrum ► Lesy SR, š.p. ► Lesnícka fakulta Technickej univerzity Zvolen ► Štátne lesy TANAP-u ► Vojenské lesy a majetky ► Rada združení vlastníkov neštátnych lesov Slovenska ► Slovenská lesnícka komora ► Lesnícke a drevárske múzeum a iné. V rámci Národného lesníckeho centra – Ústavu lesníckeho poradenstva a vzdelávania Zvolen bola vypracovaná Koncepcia práce s verejnosťou – stratégia komunikácie v  lesníctve, kde boli definované ciele, cieľové skupiny, komunikačné posolstvá i  nástroje a  opatrenia na dosiahnutie cieľov. Cieľom tejto koncepcie je vytvoriť podklad pre spoločnú lesnícku stratégiu komunikácie a zjednotiť lesníkov a lesnícke inštitúcie, aby spoločne prezentovali svoju činnosť a presadzovali oprávnené záujmy. Lesná pedagogika je v  stratégií definovaná ako jeden z najdôležitejších nástrojov. Najvýznamnejším spoločným projektom partnerov sú Lesnícke dni, na ktorých sa v roku 2008 podieľalo až 65 rôznych lesníckych i nelesníckych organizácií a zúčastnilo sa ich 100 000 osôb na celom 11

území Slovenska. Viac informácií o programe, partneroch, fotodokumentáciu i videoreportáž nájdte na www.lesnickedni.sk. NLC iniciuje tímovú spoluprácu aj pri príprave národných podujatí počas Európskeho týždňa lesov, ktorý sa koná v Ríme, Bruseli i v jednotlivých krajinách EÚ od 20.10. do 24.10. 2008. Na Slovensku sa program sústreďuje na slávnostné otvorenie EFW v bratislavskej Bibiane – Medzinárodnom dome umenia pre deti, kde okrem tlačovej konferencie lesní pedagógovia pripravili tvorivé dielne pre 200 detí a krst detského kalendára „Práca lesníka očami detí“ (www. europeanforestweek.org , www.nlcsk.org). Pre prezentáciu LP medzi lesníkmi i širokou verejnosťou je dôležitá aj www. lesnapedagogika.sk. má dve úrovne: všeobecne prístupnú pre bežných návštevníkov stránky a druhú prístupnú na základe hesla, ktorá slúži ako portál lesných pedagógov. Na tejto úrovni sú prístupné rôzne didaktické dokumenty a  graficky spracované podklady slúžiace ako pomôcka lesným pedagógom. Heslo dostávajú lesní pedagógovia počas kurzu organizovaného Národným lesníckym centrom. Ako brána do sveta informácií o lesoch Slovenska a lesníctve slúži aj portál www.forestportal.sk prevádzkovaný taktiež Národným lesníckym centrom – Ústavom lesných zdrojov a informatiky Zvolen.

Cieľové skupiny a príklady aktivít lesnej pedagogiky LP je vhodná pre školy a detské kolektívy, rodiny s deťmi, dospelých jednotlivcov, skupiny dospelých a seniorov a osoby so špeciálnymi potrebami. Na Slovensku lesní pedagógovia najčastejšie pracujú s deťmi vo veku 7-12 rokov, ktorú považujú za najmenej problémovú. Na území nášho najväčšieho národného parku TANAP už viac ako 31 kilometrov sprístupnených pre telesne postihnutých občanov. Projekt Tatry bez bariér začali v minulom roku budovať Štátne lesy TANAPu a sú jasným prejavom, že lesní pedagógovia myslia aj tých, ktorí sa na vlastných nohách do hôr už nedostanú. Okrem toho LP je vhodná aj ako doplnková služba pre ubytovacie a rekreačné zariadenia, školské zariadenia, domovy dôchodcov, školy v prírode, resp. firmy. LP poskytuje širokú spektrum rôznych aktivít, napr. lesné vychádzky, rôzne akcie na školách, krúžkovú činnosť, súťaže s prírodovedným zameraním, exkurzie pre stredné školy, akcie typu „zasaď svoj strom“, príp. čistenie lesa alebo „vianočný stromček“, či vzdelávacie semináre pre učiteľov.

Ďalšie aktivity v rámci lesnej pedagogiky:

► súťaže v kreslení, maľovaní a fotografovaní s motívom les a príroda; ► tvorivé dielne a súťaže v prácach využívajúcich prírodný materiál; 12

► vytvorenie detského kútika na výstavách orientovaných na lesníctvo, príp.

poľnohospodárstvo;

► vypracovanie spoločných projektov so školami (napr. ochrany vybraného

lesného porastu, monitorovanie zdravotného stavu lesa, pozorovanie vtákov a pod.) ► zriadenie informačných panelov, nástenky, príp. kútika o lese na základných školách; ► príspevky o lese a lesníkoch do detských časopisov ako Macko Pusík, Vrabček, Včielka, Zornička, Slniečko, Kamarát atď.; ► budovanie tzv. „lesných škôl“ , budovanie detských ihrísk v lese a detských lesoparkov; ► budovanie lesníckych náučných chodníkov; ► vydávanie rôznych tlačovín pre deti (knihy, publikácie, zápisníky, letáčiky, kalendáre, pexeso, záložky, rozvrh hodín); ► verejné hromadné akcie určené deťom i  dospelým ako Deň stromu, Deň zážitkov v lese a iné; ► dni otvorených dverí, putovná interaktívna výstava, lesný autobus, vydávanie poštovej známky, oživenie lesníckych tradícií a obnova technických pamiatok, koncert v lese; ► videofilmy, DVD prezentácie a informačný portál.

Analýza silných stránok i problémových oblastí LP Napriek množstvu problémov, s  ktorými sa stretávajú lesní pedagógovia, môžeme konštatovať, že všeobecne vzrástol záujem verejnosti i  vedenia lesníckych organizácií o  LP. Z  viacerých podujatí pre verejnosť sa stáva tradícia s  celoslovenským významom (Deň stromu v  lesníckom skanzene alebo Lesnícke dni). Lesnícke inštitúcie verejne deklarujú záujem naďalej podporovať LP. Top-manažment vlastnou účasťou na väčších akciách posilňuje význam LP. V  prípade účasti verejne známych osobností sa podarilo dokonca pritiahnuť pozornosť celoslovenských médií (napr. p. prezident v Čiernom Balogu, ministerka Zdenka Kramplová na otvorení Lesníckych dní, majster Ladislav Chudík pri otvorení náučného chodníka a pod.). Zanietenosť a aktívny prístup lesných pedagógov zabezpečili pravidelnú spoluprácu s regionálnymi médiami takmer vo všetkých kútoch Slovenska. Existuje však množstvo nedoriešených problémov, ktoré limitujú ďalší rozvoj LP: ► Nedostatočná podpora Ministerstva pôdohospodárstva SR (MP SR síce poverilo NLC koordináciou LP, ale nezabezpečilo finančné prostriedky).

13

► Chýbajúca legislatíva zdôrazňujúca potrebu a povinnosť lesníckych organi-

zácií podieľať sa na LP a chýbajúca koncepcia lesnej pedagogiky.

► Nedostatočné inštitucionálne zabezpečenie a  motivácia práce lesných

pedagógov.

► Chýbajúci systém financovania práce a pomôcok lesných pedagógov. ► Pracovné vyťaženie lesných pedagógov. Zamestnanci štátneho podniku LESY

SR,š.p. nemajú v pracovnej náplni LP, ale vzhľadom na kumulovanie funkcií množstvo iných povinností, ktoré im bránia venovať sa LP. ŠL TANAPu majú na jednotlivých ochranných obvodoch lesného pedagóga, ktorý sa venuje vybraným školám. Daný človek má LP v pracovnej náplni. ► Nepochopenie kolegov a nadriadených pri výkone práce lesných pedagógov. ► Ako ohrozujúci aspekt možno vnímať aj nestabilnú politickú a finančnú situáciu, ktorá by mohla mať vplyv najmä na reštrukturalizáciu lesníckych podnikov. Najväčším problémom je neexistujúca koncepcia lesnej pedagogiky na Slovensku. Lesnícka práca s  verejnosťou deklarovaná v  štátnej lesníckej politike, doposiaľ nie je zadefinovaná v znení zákona o lesoch a neexistuje systematická finančná podpora. Komunikácia s  verejnosťou a lesná pedagogika nepatrí do pracovnej náplne lesníkov, nie je v kvalifikačnom katalógu práce a  nefunguje ani formou voľnej živnosti. Táto činnosť často funguje ako dobrovoľná činnosť lesníkov realizovaná na úkor ich voľného času a závislá na ochote a aktivitách jednotlivcov.

Akým výzvam čelí lesná pedagogika na Slovensku? Najväčšou výzvou pre lesných pedagógov je rastúci záujem o prípravu programu zo strany škôl, ktoré majú záujem o pravidelnú spoluprácu. Naďalej sa však očakáva, že vzdelávací program bude pre školy zo strany lesníkov zabezpečený bezplatne. To bráni lesníkom poskytovať lesnú pedagogiku ako platenú službu a získavať finančné príjmy tak, ako je tomu v niektorých okolitých krajinách (Rakúsko, niektoré spolkové krajiny Nemecka). Je preto nutné rokovať s  Ministerstvom školstva o  možnostiach financovania aj vzhľadom na práve prebiehajúcu školskú reformu. Školy budú vzdelávať žiakov podľa vlastných školských vzdelávacích programov. Od 1. septembra 2008 sa to týka prvákov a piatakov v základných školách. Zaujímavé sú najmä prierezové témy, ktoré sú povinnou súčasťou obsahu vzdelávania a  prelínajú sa cez vzdelávacie oblasti. Výber spôsobu a času realizácie prierezovej témy je v kompetencii každej školy. Jednou z týchto prierezových tém je aj Environmentálna výchova, kde existuje veľký priestor pre LP.

14

Druhou oblasťou, na ktorú sa v súčasnosti zameriavame, je získavanie nenávratného finančného príspevku z Programu rozvoja vidieka. Umožňuje nám to opatrenie 1.6. vzdelávanie a informačné aktivity, ktoré je v našich podmienkach okrem vzdelávacích programov zamerané aj na tvorbu analýz a koncepcií, televízne a  rozhlasové kampane, výmenné informačné stáže a  návštevy v  tuzemsku a v EÚ a ďalšie formy, ako napríklad tlačené publikácie a webové portály, informačný a  poradenský servis zameraný na celoživotné vzdelávanie. Našou víziou je poskytovať kurz lesnej pedagogiky bezplatne pre účastníkov v širšom meradle, prípadne aj študentom stredných lesníckych škôl a lesníckej fakulty. Ďalej pripravujeme z PRV financovať spracovanie analýzy, koncepcie a stratégie rozvoja lesnej pedagogiky na Slovensku ako formy výchovy k trvalo udržateľnému rozvoju, propagáciu LP formou DVD, internetových stránok, mediálnej kampane a  študijnú cestu do okolitých krajín zameranú na návštevu lesných škôl a stredísk environmentálnej výchovy. Veľmi dôležité je aj pravidelné organizovanie stretnutí lesných pedagógov zameraných na výmenu skúseností a zvyšovanie kvality programov pre verejnosť, snahu motivovať a  stimulovať lesných pedagógov k  ďalším aktivitám, vytvoriť priestor na vzájomnú diskusiu a  hľadanie riešení spoločných problémov, vytvoriť možnosť prezentácie svojich projektov a aktivít a prezentovať nové témy a  trendy v  oblasti LP. Ďalej chceme pripraviť nadstavbové školenia pre lesných pedagógov a tematicky viazané moduly a vypracovať štandardy práce a kompetenčný profil lesného pedagóga. Ing. Ľudmila Marušáková Národné lesnícke centrum – Ústav lesníckeho poradenstva a vzdelávania Zvolen [email protected] www.nlcsk.org

15

Handicap LP ve vzdělávacím systému ZŠ Lesní pedagogika nemá za cílovou skupinu jen školní mládež, ale tento příspěvek je zaměřen hlavně na ni.

Žák hlavní článek vzdělávacího systému ZŠ V centru péče kurikulární reformy by podle všeho měl být žák a jeho potřeby. Dle výzkumů konaných pedagogicko-psychologickými poradnami a dalšími výzkumnými pracovišti byli například stanoveny potřeby žáků 6. tříd takto: 1. Chtějí jít do aktivit s  vášní a dychtivostí, potřebují být přijímáni a zažívat v činnostech pocit štěstí, příjemnosti a slasti. 2. V prevenci patologických forem chování dávají přednost prožitkovým akcím, kde mohou mít prostor k aktivitě a seberealizaci 3. Jsou zaměření na skupinové dění, chtějí sdílet společné hodnoty, účastnit se a být skupinou přijímáni. Mají potřebu podílet se na společných cílech. 4. Chtějí se učit dovednostem, které zúročí v životě. Chtějí, aby jejich požadavky byly respektovány. To všechno může lesní pedagogika naplnit. Handicapem ovšem je, že žáci jsou ze školy zvyklí neustále soutěžit a často nejsou neumí pracovat v  týmu. Nedokáží si vytvořit a respektovat týmovou hierarchii. Jejich smysly jsou otupělé, nedokáží dobře rozeznávat vůně a tvary i další věci na které nejsou zvyklí. Neumí se pohybovat v  přírodním prostředí, mají sníženou fyzickou zdatnost a zejména obratnost. Příroda je často spíše děsí a neláká než motivuje. Vzhledem k tomu, že ani oni ani jejich rodiče nemají příliš velkou úctu k autoritám a nejsou příliš zvyklí plnit si své povinnosti, často nerespektují i výzvy učitelů k tomu , aby se do lesa vhodně oblékli. Neberou je vážně, a potom promrzlý a promoklý účastník aktivity se asi těžko někdy příště bude do lesa rád vracet. Nepohodlné nebo do lesa nevhodné oblečení také někdy znemožňuje dětem s některých aktivit zúčastnit. A to je handicap.

Učitel jako partner Nedílnou součástí vzdělávacího systému je učitel. Je to náš partner při aktivitách lesní pedagogiky. Dovolím si tedy několik postřehů pro vzájemné pochopení a pro vcítění do jeho stanovisek pro lepší budoucí komunikaci. Musíme počítat s tím , že nejen žáci ale i učitelé jsou odtrženi od přírody i praktického života a jsou často příliš specializovaní. Paní učitelka z češtiny nebo angličtiny by mnohdy stěží spočítala úkoly do fyziky či chemie a obráceně. Devizou nás lesníků , je že jsme díky našemu komplexnímu vzdělání univer16

zální a můžeme tedy poskytnout určitý nadhled ve smyslu TUR, TUŽ jsem tak ideální pro VUR. Lesní pedagogika rozhodně není v prvním plánu výukovou záležitostí, ale je zaměřena na pozitivní prožitek.Vzdělávací hodnoty jsou tedy jakýmsi bonusem navíc, přesně ve stylu Komenského učení hrou . Aktivity v lese se také snadno mohou stát ilustrací pro ve škole teoreticky probrané úkoly. A to, je informace, pro osoby neobeznámené dostatečně s lesnickým vzděláním neznámá a dokonce i nepochopitelná, takže je třeba, je na to stále upozorňovat. Tato neznalost komplexního pohledu lesníka na krajinu je handicap. Z neznalosti může plynout nedůvěra, a to je handicap. Učitel je především interpret, je přivyklý informace přijímat a reprodukovat. Často ani nemá prostor ke kritickému přijímaní informací Dává přednost na míru připraveným a jednoznačným materiálům. Je proto zaskočen jsou-li mu poskytovány rozporuplné informace, nebo informace alternativní nebo jinak nejednoznačné. Proto jsou tak oblíbené s velkými náklady produkované jednoznačné informace nějakým způsoben hodnotící nějakou problematiku. Absence schopností a možností pregnantněji a přiměřeně zjednodušeně, ale přitom pravdivě a trpělivě informovat učitele i média a veřejnost je velkým handicapem pro lesní pedagogiku . Učitelé jsou zvyklí na jednoznačné správné odpovědi. David Korda in Děti aby byly, aby žily. MŽP 2005, uvádí tyto informace z poznatků při návštěvě dětí na ekovýchovných programech: Pedagogové nejméně v 10 % nenechávají dětem dostatek času , aby na otázku položenou třetí osobou samy reagovaly a vstupují do řešení problému předčasně a nedávají dětem dostatek prostoru pro seberealizaci. Jinde v této publikaci se píše , že učitelé se neúčastní často programu EVVO proto , že i oni jsou nevhodně oblečeni., nebo program považují za pro ně málo přínosný , nebo za své volno. Příkladem disproporce nahlížení na přírodu zcela v rozporu s TUŽ a TUR je třeba to, že přestože většina lidí jí maso. Považuje celá řada dětí informaci o  chovu zvířat či zvěře za účelem konzumace za neobvyklé, nelibé a někteří učitelé považují toto sdělení dětem i za nepatřičné. Tento nesoulad mezi vyučovanou teorií a reálnou praxí je handicap. Za pěkný příklad považuji také vzory dvou různých přístupů ve školách Typ A Pojmové chápání Pojmy a definice Jen jedna správná odpověď Čekání na ostatní nebo na pokyn autority

Typ B Komplexní chápání Schopnost představit věci a celé děje Je více správných odpovědí ,řeší problém různě efektivně Samostatné jednání 17

V uvedené publikaci se uvádí, že v  celém českém školství převažuje typ A, protože je jednodušší, levnější a méně rizikový . A to je handicap.

Místo lesní pedagogiky v kurikulární reformě Lesní pedagogika není primárně zaměřena na vzdělávání, na určitou specifickou část žákových kvalit a to znamená , že její konkrétní přínos pro vzdělávání a potažmo pro učitele může být pro něj těžko čitelný. Lesní pedagogika pro učitele není zatím realizována ve formě DVPP. A to je handicap. Na těchto příkladech uvádím , že není problém v obsahu lesní pedagogiky ale v dostatečné komunikaci s učiteli a ostatními školskými pracovníky Konkrétní náměty využití lesní pedagogiky ve vyučovacích předmětech či vzdělávacích oblastech kurikulární reformy: Připomínat učitelům, že se aktivity lesní pedagogiky hodí do výuky přírodopisu a naplňování environmentální výchovy a osvěty by snad bylo nošením dříví do lesa. Za upozornění snad ale stojí náměty i pro další vyučovací předměty či oblasti. (Zpracováno dle RVP pro ZŠ) Zeměpis – regionální zeměpis, práce s  mapami, terénní geografické práce a aplikace Dějepis – například při aktivitách rozhovor se stromem nebo počítání letokruhů se dají velmi neformálně připomenout historické události velmi poutavou formou Aplikace výpočetní techniky- práce s mapovými podklady, Matematika – závislosti, vztahy a práce s daty, geometrie v rovině a prostoru, aplikační úlohy, vytváření prostorové představivosti, orientace v  terénu, např. měření výšek, tloušťky, objemy a povrchy, převody jednotek, odhady vzdáleností, používání měřítka mapy, číst a rozumět jednoduchým technickým výkresům – účast na stavbě jednoduchých zařízení, oplocenka, krmelec. Fyzika – klid a pohyb těles, gravitační pole gravitační síla - skládání sil, valivé a smykové tření – např. při přibližování dřeva, jednoduché stroje a jejich užití v praxi, motory, hydraulická zařízení a jejich užití v praxi , vlastnosti zvuku, optika, převody jednotek Chemie – pesticidy, koncentrace roztoků, jedy. Český jazyk a literatura – tvoření otázek a odpovídání na ně , vypravování vlastního prožitku, popsat činnosti a děje, dramatizace jednoduché situace, rozlišovaní odborné slovní zásoby, umocnění prožitku z  četby krásné literatury nebo poezie o přírodě prostřednictvím konkrétních dojmů z  toho, co autor popisuje. 18

Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět Znalost regionu, popis zážitků z cest, znát běžná povolání a pracovní činnosti, čtení orientace v mapě, přírodní památky v okolí bydliště, popsat vliv činnosti lidí na přírodu, provést jednoduchý pokus Vzdělávací oblast Člověk a společnost – kultivované vyjadřování vlastních myšlenek, názorů, postojů, osobních potřeb a jejich obhajování, znát základní práva povinnosti občanů – např. činnosti zakázané v lesích, využívat v krizových situacích služeb pomáhajících organizací- např. traumatologický plán. Handicapem je, že didaktiky jednotlivých předmětů vyvářejí především pedagogičtí odborníci s  malou návazností na praktický obyčejný život. Ještě někdy chtějí spolupracovat s pracovníky z výzkumných ústavů, Středisky ekologické výchovy, nebo také se společnostmi jejichž náplní je sběr a recyklace odpadů, které školy využívají k propagaci sběru a třídění odpadů. Ale s opravdovou životní praxí bohužel příliš kontaktů patrno není. Zda lze učit žáky bez konkrétních a hmatatelných příkladů to, co budou opravdu potřebovat v životě to pravděpodobně ukáže čas. Při pokusech doporučovaných při vyučování jsou využívány především takové jejichž představení je dostupné ve škole. Příklady v  učebnicích a metodických listech nebývají odrazem problematiky z praktického života, tak aby byla naplněna informovanost o TUR,TUŽ. Např. Kolik početních příkladů v matematice srovnává produktivitu práce dřevorubce s ručním nářadím, motorovou pilou a harvestorem. Kolik slovních úloh řeší výpočet sponu sazenic. Kolik úloh o úhlech řeší břity řezných nástrojů. Takovýchto příkladů by určitě bylo velká spousta a jistě se netýkají jen lesnictví ale i dalších oborů . A to je handicap Toto je např.objednávka pro lesnické školství. Pro osoby , které mají pedagogické i odborné lesnické vzdělání, aby se do učebnic a pracovních sešitů dostala tato témata. Příklad zahrnutí aktivity lesped do konkrétní vize RVP : Stupeň vzdělávání a období vzdělávání 2. stupeň ZŠ (6. – 9. ročník) Rozvíjené klíčové kompetence: Kompetence občanské • chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence komunikativní • formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

19

• naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje • rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění • využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem • využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Integrace průřezových témat Environmentální výchova: • Ekosystémy • Ochrana biologických druhů • Vztah člověka k prostředí Vzdělávání pro udržitelný rozvoj VUR Nepřipravenost propojení a informovanosti lesních pedagogů o strategii VUR viz příloha č.1. A to je handicap. Obligátní poskytovatelé EVVO pro MŽP a MŠMT Nepřipravenost propojení a informovanosti lesních pedagogů o nabídce NSSEV viz příloha č.2 . A to je handicap

Shrnutí Zdá se , že to co nám nejvíce schází je informovanost, komunikace a dostatek vhodných metodických materiálů. Je otázkou budoucnosti , zda se podaří najít takovou platformu , která by to byla schopná zajistit nebo soubor složek , které by se vzájemně respektovaly a našly také prostředky, jak vzájemnou komunikaci a informovanost zabezpečit. Ing. Alice Palacká SLŠ Hranice SLP ČR Jurikova 588 Hranice email : [email protected] [email protected]

20

EVVO v Pardubickém kraji Environmentání vzdělávání, výchova a osvěta EVVO Příspěvek tohoto semináře za Pardubický kraj jsem rozdělila na dvě části. V první se Vás pokusím alespoň v krátkosti seznámit s Krajskou koncepcí EVVO – s její realizací, úspěchy, rezervami. V  druhé části se zaměřím na lesní pedagogiku v Pardubickém kraji. Pardubický kraj přijal koncepci EVVO, která je v souladu se Státním programem environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v ČR. Podle přijaté koncepce mají být do vyučování škol všech stupňů zařazovány návštěvy různých akcí zaměřených na ekologickou výchovu nebo budou aktivity těchto specializovaných zařízení probíhat přímo na školách. Jedná se o výukové programy ekologické výchovy ve střediscích ekologické výchovy, exkurze v muzeích a skanzenech, přírodovědecké přednášky, lesní stezky apod.

Krajská koncepce EVVO První koncepce byla zpracována ve druhé polovině roku 2002, dopracována na jaře 2003. Schválena byla Radou Pardubického kraje dne 3.4.2003 (č. usnesení R/877/03) a Zastupitelstvem Pardubického kraje dne 17.4.2003 (č. usnesení Z/144/03), jako jedna z  prvních v ČR. Koncepce obsahovala analytickou část, programovou část a část implementační. V programové části byly definovány strategické cíle a z  nich vyplývajících 5 priorit – Školství a vzdělávání, Veřejná správa, Občanský sektor, Privátní sektor a Integrace, komunikace, řízení. Byla hodnocena každoročně a závěrečné vyhodnocení proběhlo na přelomu roku 2006 a 2007. V první koncepci byly formulovány cíle, úkoly a hlavní témata. V souladu s koncepcí byla vytvořena řídící a kontrolní složka - pracovní skupina a výkonná složka - krajský koordinátor EVVO. Funkci krajského koordinátora plní již čtvrtým rokem pracovní tým Ekocentra Paleta Pardubice, zastoupený ředitelem Ing. Jiřím Burešem. Krajského koordinátora vybral na základě výběrového řízení Pardubický kraj. Na základě vyhodnocení první koncepce došlo k vypracování koncepce nové. Nová koncepce EVVO byla schválena ZPK č. Z/323/08 ze dne 21.2. 2008 a obsahuje konkrétní úkoly, cíle a opatření. Na rozdíl od první koncepce, která byla více formální, obsahuje analýzu splněných úkolů a programovou část pro další období. Celá koncepce má 63 stran. Programová část týkající se oblasti školství je na stránkách 26 - 38. Obsahuje konkrétní úkoly, které vycházejí z  analýzy úkolů minulého období a konkrétních potřeb. Školství je v krajské koncepci prioritou. U většiny úkolů pro školství je OŠMS KrÚ Pk garantem (měl by podpořit, aby se realizátorům úkolů povedlo úkol splnit). Konkrétně OŠMS spolu 21

s OŽP garantuje 9 úkolů koncepce, školství samostatně 6 úkolů. Vedoucí OŠMS a pracovník OŠMS jsou členy Pracovní skupiny EVVO Pardubického kraje. Pracovní skupina se schází 2- 3x ročně k hodnocení úkolů řešených v uplynulém období a stanovuje si nové úkoly. Součástí setkání je vždy zpráva krajského koordinátora. Členy pracovní skupiny jsou člen RPK odpovídající za ŽP, vedoucí OŽP, pracovník odboru ŽP odpovídající za EVVO, vedoucí OŠMS, pracovník OŠMS odpovídající za EVVO, krajský koordinátor EVVO, dva zástupci NNO, pracovník odpovídající za komunikaci s NNO a zástupce podnikatelské sféry. Krajská koncepce EVVO je umístěna na webových stránkách Pardubického kraje a na informačním serveru www. ekovychova. cz. V rámci plnění koncepce považujeme některé věci za velké úspěchy. Patří mezi ně především zavedení poradenského servisu Ekocentra Paleta, jako krajského koordinátora, zapojení většího počtu škol a školských zařízení do EVVO (rozšíření sítě M.R.K.E.V.), vybudování pobytového střediska v  Oucmanicích, provozování informačního systému www. ekovychova.cz. Samozřejmě máme i ještě značné rezervy v rozvoji aktivit EVVO na školách, a to především v začlenění EVVO do života každé školy nebo v rozšíření působnosti na střední školy, dále ve vzdělávání zástupců veřejné správy a podnikatelské sféry, v zavedení nového systému podpory škol a v rozšíření spolupráce s Univerzitou Pardubice.

Informační server www.ekovychova.cz Pedagogové a jiní zájemci zde získávají aktuální informace z oblasti EVVO. Jsou to webové stránky o ekologické výchově Pardubického kraje. Najdeme zde 22

mimo koncepce EVVO a jejího vyhodnocení také granty, soutěže, vzdělávací nabídky, poradenský servis nebo kontakty.

Krajský koordinátor Krajský koordinátor EVVO mapuje stav ekologické výchovy v  kraji, přispívá k  plnění koncepce EVVO Pardubického kraje - např. zprostředkovává komunikaci zástupců obcí Pardubického kraje a státních i nestátních institucí a  organizací v  oblasti EVVO, dále provozuje krajský informační server www. ekovychova.cz, připravuje setkání, kde je prezentována EVVO v kraji, prezentuje ekovýchovné aktivity měst a obcí v médiích, propaguje užitečné projekty, spolupracuje s Národní sítí Zdravých měst, vytváří osvětové materiály k separaci odpadů, zpracovává brožurku RÁDCE – kam se obrátit s problémy životního prostředí, funguje jako ekoporadna. Dále zabezpečuje spolupráci s neziskovými organizacemi a obcemi, environmentální poradenství pro veřejnost – poradenský servis. Podílí se jako hlavní konzultant na aktualizaci koncepce EVVO, připravuje krajské konference, soutěž Zelený ParDoubek, zabezpečuje informovanost škol zapojených v síti M.R.K.E.V, aj. Ekocentrum Paleta je pro mnohé i poskytovatelem výukových programů pro žáky.

Soutěž „Zelený ParDoubek“ Krajský koordinátor připravuje pod záštitou Ing. Šilara, člena rady Pardubického kraje odpovědného za oblast životního prostředí, a ve spolupráci s odborem školství a odborem životního prostředí a zemědělství Pardubického kraje, firmou EKO-KOM a.s. a Regionální rozvojovou agenturou Pardubického kraje s KrÚ Pk také soutěž Zelený ParDoubek, kterou vyhodnocuje. Nejen pro vyhodnocené, ale i pro všechny zúčastněné, jsou připraveny zajímavé věcné ceny, publikace a metodické materiály k EVVO. Tato soutěž je určena pro mateřské školy, základní a střední školy a školská zařízení se sídlem v Pardubickém kraji. Díky této soutěži je získán přehled o stavu EVVO na školách a školských zařízeních v Pardubickém kraji. Pro rok 2008 má soutěž dvě části: 1. část - pedagogická (vyplnění soutěžního dotazníku) a 2. část - žákovská (vypracování projektu během školního roku 2007/08). Školy tak mohou získat certifikáty „Ekologická škola (zařízení)“ 1. až 4. stupně, které jsou určeny školám a zařízením s velmi dobrou úrovní EVVO žáků a aktivním vzděláváním pedagogů.

Síť škol M.R.K.E.V.

Na území Pardubického kraje se zároveň se zvyšující se aktivitou škol a školských zařízení v EVVO rozrůstá síť M.R.K.E.V. (Metodika a realizace komplexní ekologické výchovy). Projekt M.R.K.E.V. zahrnuje jednak síť škol a jejich pravi23

delné informování o dění v oblasti ekologické výchovy a jednak krajské setkávání všech zájemců o ekologickou výchovu (1– 2 konference ročně). Projekt koordinuje Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina) a v Pardubickém kraji realizuje Ekocentrum Paleta Pardubice. Informační zásilky dostávají přihlášené školy pravidelně a zdarma. První z  nich byla rozeslána již v  prosinci roku 2001. Od konce roku 2002 vychází v  rámci sítě nový časopis Bedrník, věnovaný ekologické výchově.

Pobytové centrum Oucmanice Krajský koordinátor zabezpečuje mimo jiné pobytové centrum Oucmanice (u Brandýsa nad Orlicí), jehož provoz byl zahájen v květnu 2007. Středisko slouží pro pobyty škol s programem zaměřeným na životní prostředí, pořádání seminářů a školení a o prázdninách ho využívají rodiny s dětmi. Témata programů jsou různorodá, najdeme zde ekosystémy, odpady, byliny nebo např. vnímání přírody.

Krajská konference Krajský koordinátor připravuje každoročně ve spolupráci s Centrem pro celoživotní vzdělávání, zařízení pro DVPP Pk, krajskou konferenci. V tomto roce půjde už o osmou v pořadí. Bude se konat 15. října 2008. Tato konference je pro zúčastněné zajímavá především tématy praktických dílen, která jsou připravována na aktuální témataa slouží získání nových námětů pro činnost na školách. V programu najdeme vyhodnocení a vyhlášení 3. ročníku soutěže Zelený ParDoubek, informace pobytového střediska Oucmanice, prezentace zajímavých školních projektů, prodej metodických publikací, praktické dílny.

Financování ekologických projektů Mateřské školy, základní školy, střední školy a vyšší odborné školy opětovně využily vyhlášení Rozvojového programu MŠMT „Podpora environmentálního vzdělávání výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008“, sloužící k podpoře projektů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty realizované v  souladu se školními vzdělávacími programy. Dotace byla přidělena 278 žádostem, 586 žadatelů bylo neúspěšných a 23 žádostí bylo vyřazeno z důvodů administrativních  chyb, celkem se tedy jednalo o 887 žádostí. V  rámci tohoto projektu obstálo v konkurenci 30 škol v Pardubickém kraji a získalo dotaci ve výši 1 689 156,-Kč, z toho 1 383 069,- Kč připadlo na 24 obecních škol a 6 krajských škol získalo dotaci ve výši 306 087,- Kč.

24

V tomto roce měly školy, školská zařízení a další subjekty realizující ekologickou výchovu možnost poprvé zažádat o finanční podporu na realizaci projektů ekologického zaměření z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Pardubický kraj vyhlásil dne 2. 5. 2008 první výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu v  rámci Prioritní osy 1 – Počáteční vzdělávání, která byla ukončena 16. 6. 2008. Jednou z podporovaných oblastí byla i aktivita zaměřená na rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj s důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických (environmentálních) programů v Pardubickém kraji. Podpořeny mohou být zejména projekty které jsou zaměřeny na tvorbu a  realizaci vzdělávacích programů určených pro pedagogické pracovníky, děti a žáky škol a školských zařízení včetně tvorby vzdělávacích a metodických materiálů, projekty vzájemné spolupráce škol a organizací zabývajících se ekologickou výchovou a programů orientovaných na rozvoj a posilování klíčových kompetencí v oblasti EVVO a zdravého životního stylu. Další možností je financování EVVO přes program „Škola pro udržitelný život 2008“. Je to program pro školy, které chtějí spolupracovat s obcí, aktivními občany, místními iniciativami a dalšími partnery na realizaci společných projektů, které přispějí ke zlepšení stavu životního prostředí, zlepšení vztahu učitelů a žáků, vztahů obce, školy a veřejnosti, zde se žádá o finance ve formě grantu. Grantová komise složená ze zástupců krajů, Nadace Partnerství, sponzorů a regionálních koordinátorů programu vyhodnotila podané projekty. V letošním roce získalo 5 z 11 škol grant ve výši 350 000,-Kč.

Lesní pedagogika V roce 2002 se některé školy zúčastnily školního ekologického projektu „Les ve škole – škola v  lese“ z  nabídky Sdružení pro ekologickou výchovu Tereza, které svými programy pomáhá učitelům se zařazením ekologické výchovy do výuky a se zaváděním metod aktivního vyučování na základních a středních školách od roku 1990. V současnosti se jen programů účastní přes 40 000 dětí z 500 základních a středních škol z České republiky). Tento projekt probíhal ve spolupráci s podnikem Lesy ČR, s.p. a pomáhal učitelům seznámit děti co nejzajímavější formou s ekosystémem lesa. Zabýval se tématikou lesa z mnoha pohledů – lesní dějiny, obyvatelé lesa, jeho funkce, komu les patří, kdo se o něj stará aj. Letošním rokem je program pilotně zapojen do  mezinárodního programu LEAF (Learning about Forest). Pardubický kraj se může pochlubit v tomto roce již 22 účastníky projektu. V  prosinci 2006 byla Pardubickému kraji představena oddělením lesnictví odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olo25

mouckého kraje další z  aktivit environmentálního vzdělávání a osvěty. Jednalo se o projekt“ Pedagogické aktivity v  lese – koncepce semináře pro lesníky“. Tento projekt byl v  rámci programu Leonardo da Vinci a účastnilo se ho 6 států – Německo, Rakousko, Slovensko, Velká Británie, Finsko a Česká republika. Za Českou republiku byl členem ústav pro hospodářskou úpravu lesa a Střední lesnická škola Hranice. Jednalo se o seznámení s termínem Lesní pedagogika, jakožto zprostředkování setkání člověka s  přírodou prostřednictvím lesníka, který má vzdělání lesního pedagoga a který je s přírodou a lesem v bezprostředním kontaktu, Poznávání přírody formou požitkové pedagogiky a her v lese, která je určena pro školy a dětské kolektivy, rodiny s  dětmi, skupiny dospělých a seniorů, jejíž cíle jsou hlavně zlepšit vztah člověka k lesu a lesnímu hospodářství, objevovat a vnímat les všemi smysly, prohloubit zájem veřejnosti o les, přírodu a dřevo jako obnovitelnou surovinu, podporovat aktivní přístup k ochraně životního prostředí. Program lesní pedagogiky zabezpečují vzdělaní lesní pedagogové a toto vzdělání lze získat prostřednictvím již jmenované Střední lesnické školy Hranice. V  témže roce při akci chrudimské mateřské školy navštívily rekreační lesy Podhůra všechny děti z mateřských škol. Mateřská škola Stolany a budoucí ekologové ze Střední zemědělské školy navštívily také hájenku Pohled. V současnosti Ekocentrum Paleta nabízí výukové programy o lese, najdeme zde názvy, jako Papír – zaměřený na třídění recyklaci papíru, výroba ručního papíru, Lesní kouzla – cílem tohoto programu je podívat se na les očima člověka minulosti, který ho vnímal spíše jako partnera než jako zdroj surovin, cítil k němu úctu a respekt, Les – cílem je poznání významu lesa, jeho potřeby a jak ho chránit, V království stromů – Cílem je představit les těm nejmenším hravou formou, aby nebyl vnímán jako místo nebezpečné a neznámé, ale jako místo zajímavé a příjemné, a tak bychom mohli ve výčtu pokračovat. Ve svém obchůdku s  didaktickými pomůckami nabízí ekocentrum např. didaktické pexeso a domino o lese,lesní omalovánky, model lesa,… Mgr. Hana Pochobradská Krajský úřad Pardubického kraje odbor školství, mládeže a sportu oddělení organizační e-mail: [email protected]

26

Komunikace a marketing v lesní pedagogice I. Úvod – proč bychom měli komunikovat Již dlouho lesníci hovoří téměř výhradně o osvětě veřejnosti. Osvěta má vyřešit naše problémy ve vztazích s veřejností, která dosud žije v „nepoznané pravdě“. Termín lesnická osvěta zná i Lesnický naučný slovník, který jej definuje jako: „záměrné působení na širokou veřejnost, využívající všech dostupných informačních prostředků a realizované většinou mimo profesionální školské instituce; cílem osvěty je rychlé šíření nových poznatků vědních oborů, závažných pro lidskou společnost“. Osvěta ale vznikla v době osvícenství, v době, kdy začal Rozum své vítězné tažení nad „náboženským tmářstvím“ a drastickým způsobem rozrušil tradiční společenské vazby, v  době, kdy většina lidí byla negramotných a osvěta přinesla povinnou školní docházku a tím gramotnost. Osvěta se stala nástrojem zbožštění Rozumu. Osvěta stvořila profesi „odborníka“. Pojem osvěta neustále navozuje poněkud nerovný vztah těch, kteří jsou osvícení a těch, kteří nejsou osvícení, těch, kteří znají pravdu a těch, kteří ji neznají, těch, kteří mohou vysvětlovat (tedy osvětlovat) a proto rozhodují, a těch, kteří jsou osvětlováni, a proto nerozhodují o ničem. Osvěta je v podstatě jednosměrný vztah, kdy jeden mluví a druhý poslouchá. Zde se podle mého názoru řada odborníků ze všech možných oborů dopouští fatální chyby, protože vedou pouze monolog a ve svém zaujetí pro vlastní pravdu neslyší hlasy těch druhých. To je často i případ nás lesníků, vnuků (dědiců) vědecko technické revoluce, jež se pokusila podmanit si přírodu a vést s  ní monolog. Komunikace je především dialog, dialog dvou rovnoprávných partnerů, nikoliv jednostranná informovanost. Uznejme společnost za našeho rovnoprávného partnera, opusťme pojem osvěty a začněme s  lidmi komunikovat. Zbavme se iluze, že někoho, kdo je gramotný a má vlastní rozum, přesvědčíme silou našich odborných pravd. Pro komunikaci a marketing lesní pedagogiky, pro formulování její nabídky, je klíčová poptávka – poptávka společnosti, veřejnosti, institucí veřejné správy, škol, učitelů a nakonec i žáků a konkrétních příjemců – po produktech lesní pedagogiky. Všichni mají v  tomto ohledu předem daná určitá očekávání. Musíme se ptát, jaká jsou tato očekávání, čím jsou formována, co je očekáváno od lesní pedagogiky. Je velmi nutné oprostit se od vlastních steretypních představ, obranných postojů a pokusit se začít vést s lidmi otevřený dialog. Očekávání 27

veřejnosti vůči lesnictví jsou dnes formována především obavami z  poškozování životního prostředí. Svět, ve kterém žijeme, je obecně nazýván informační společností. Na této charakteristice se v posledních desetiletích shodli uznávaní publicisté, sociologové i filozofové. Informace se tak stala vzhledem k rozvoji informačních technologií a globalizačním tendencím jednou z nejdůležitějších deviz. Média dnes patří k  nejvlivnějším prvkům společnosti. Informační prostředky více a  více ovlivňují názory, postoje, koupěschopnost a obecně chování společnosti i specifických cílových skupin. Lesnictví patří svými sociálně ekonomickými a ekologickými parametry mezi nejvýznamnější odvětví v naší zemi. Lesní hospodářství dnes není jen producentem dřeva, ale především klíčovým oborem při péči o lesy jako základního ekosystému krajiny a významného faktoru reprodukce zdravého životního prostředí. Požadavky společnosti na rozvíjení mimoprodukčních funkcí lesa jsou součástí přijaté státní lesnické politiky a Národního lesnického programu. Lesníci a vlastníci lesů proto musí reagovat na společenskou objednávku nejen šetrným obhospodařováním lesů a jejich přiměřeným využíváním jako zdroje obnovitelné suroviny – dřeva, ale také přírodu jako celek aktivně chránit a pečovat o její druhovou rozmanitost. Les s jeho mimoprodukčními funkcemi je lidmi vnímán jako veřejný statek. Hospodaření v lese je proto veřejností sledováno s daleko větší citlivostí, než je tomu u většiny ostatních hospodářských subjektů působících v jiných oborech. Proto se vlastníci lesů a lesníci nemohou obejít bez promyšlené a systematické komunikace s veřejností. Taková komunikace je předpokladem obnovení prestiže lesnické profese i uznání a respektování vlastnických vztahu k lesům. Strategickým dlouhodobým cílem komunikace je systematické formování důvěryhodného obrazu lesního hospodářství jako k  přírodě přátelsky orientovaného a k  lidem informačně otevřeného oboru, který šetrně využívá lesní ekosystémy jako zdroje obnovitelné suroviny – dřeva, současně přiměřeně chrání jejich druhovou rozmanitost a uspokojuje další společenské požadavky. Paradox: Dřevo nebo lesy? Lesnictví jako obor lidské činnosti vznikl v důsledku poptávky společnosti po kvalitním dřevu. Po roce 1948 se však dřevo stalo strategickou exportní surovinou a jeho domácí spotřeba poklesla o ľ. Lidé ztratili vztah ke dřevu, protože ho přestali používat, přestali ho vidět kolem sebe. Tento vztah byl nahrazen obavami o osud našich lesů – již bez vazby na produkci dřeva.

28

Naše republika má v  Evropě druhé největší zásoby dřeva na jeden hektar (332,7 m3), že těžíme 1,5 m3 dřeva na jednoho obyvatele za rok, ale že tento jeden obyvatel spotřebuje za rok pouze 0,23 m3 dřeva, není žádná novinka. Je to výsledek historického vývoje. Jenže historie má svoji velkou setrvačnost. V polovině 18. století byla vůči majitelům lesů formulována jasná společenská objednávka: přestaňte produkovat palivové dříví (neb průmyslová revoluce objevila jako zdroj energie uhlí) a začněte pěstovat lesy, které budou dávat kvalitní stavební dříví. Vlastníci lesů tedy zadali svým lesníkům úkol přestavět lesy převážně nízkokmenné s krátkou dobou obmýtí, na lesy poskytující především silné dříví, tj. lesy vysokokmenné s delší dobou obmýtí. Dřevo se mělo stát především hlavním stavebním materiálem. I nu proč ne, už tenkrát věděli, že dřevo stále přirůstá a že na jeho zpracování je zapotřebí mnohem méně energie než na pálení cihel či těžbu kamene. Což bylo obzvláště důležité při tehdejších omezených energetických možnostech. Les však roste dlouho, několik generací vlastníků se o něj musí starat, než může někdo sklidit práci svých předchůdců. Během té doby se ale v lidských dějinách stalo všelicos, proběhlo pár válek, několik revolucí. Lidé objevili nové technologie a zapoměli na staré, zapoměli i na to, proč se vlastně les před pár sty lety začal pěstovat do té podoby, v jaké jej znají dnes, kdy do něj chodí převážně jen na houby a na borůvky. Málokdo si uvědomuje, že navštěvuje les, ze kterého se podle představ našich předků měly stát dřevěné domy. Člověk tak občas ve svém překotném spěchu ztrácí klíč k  pochopení dědictví minulosti a schopnost využít toto obrovské bohatství ve svůj prospěch a třeba i na základě nové společenské objednávky, že lesy musejí přinášet člověku více užitku než jen dříví a že lesy tu nejsou jen pro nás, ale také jen tak kvůli přírodě samé. Od průmyslové revoluce lidé získali pocit, že energie všeho druhu lze čerpat snad z jakéhosi bezedného rohu hojnosti. Až v posledních letech se formuluje jasná společenská objednávka, že musíme začít energiemi z  různých důvodů šetřit a obrátit svoji pozornost k tzv. obnovitelným zdrojům, mezi něž patří i biomasa, tedy také dřevo. Ovšem v důsledku nejasností představ o poslání lesů se objevuje v naší společnosti několik protichůdných zadání pro všechny, kteří se o lesy starají a pracují se dřevem. To vyvolává různá napětí a obavy o vlastní budoucnost. Přitom by stačilo se podívat do minulosti a nalézt ztracený klíč k pochopení jejího odkazu. Naši předkové měli lesy pěkně rozdělené podle toho, jaký užitek od nich očekávali. Jak máme lesy rozdělené my?

29

II. Výchozí situace – význam využívání lesů roste Celá Evropa si stále více uvědomuje význam využívání obnovitelných zdrojů surovin pro ochranu životního prostředí. Poslední vývoj v energetice a ve stavebnictví – přijetí evropských směrnic podporujících větší využívání dřeva – ukazuje, že nás čekají velké změny. V současné době máme v Evropě vlastního dříví dostatek. Ale bude tomu tak i v budoucnosti? Sílí totiž tlak ekologických hnutí na přísnou ochranu lesů a omezení až vyloučení jejich produkční funkce. Lesů v Evropě přibývá navzdory ohni, počasí a těžbě I přes požáry, výstavbu, těžbu dřeva a ekologické problémy lesů v Evropě přibývá. Za posledních patnáct let se rozrostla rozloha zalesněné půdy v Evropě o 13 mil. hektarů. Dnes tak celkově představuje přes miliardu hektarů. Lesy pokrývají 44 % rozlohy Evropy. Z celkové zalesněné plochy zeměkoule připadá na Evropu čtvrtina. Podle údajů OSN je v Evropě  zhruba 112 mld. m3 dřeva a ročně přibývá přibližně 350 mil. m3. Rozloha lesů roste i v České republice Mezi evropskými státy zaujímá ČR 12. místo v lesnatosti, v zásobě dřeva na 1 hektar (332,7 m3) je na 2. místě a v ročním přírůstu na 1 ha je na 6. místě. Běžné roční přírůstky dřeva jsou kolem 20 mil. m3 a těžba v rozmezí 16 až 17,5 mil. m3. Porovnáním těžby a přírůstu zjistíme, že přírůstové možnosti byly v minulých letech v ČR využity cca ze 75 %. Za 150 let se zvětšila rozloha lesů v ČR o 675 087 ha, tj. o Ľ (za 15 let se rozrostla rozloha lesů v ČR o 20 tis. ha., to je velikost docela slušné lesní správy). Dnes tak představuje 2 649 147 ha, tj. 35 % rozlohy ČR. Celkové zásoby dřeva v našich lesích narostly za posledních 16 let o více než 100 mil. m3 (v roce 1990 byly 564 mil. m3, v roce 2006 pak 667,8 mil. m3). To znamená, že každoročně se zásoby dřeva zvyšují v průměru o 6,7 mil. m3. Při ročních těžbách mezi 16 – 18 mil. m3 nám tak v lesích za 15 let narostlo jaksi navíc šest ročních těžeb, tedy za 2,5 roku naroste navíc jedna roční těžba, kterou nevyužijeme. To dokládá ohromný produkční potenciál lesů v ČR. Evropa hledá cesty k úsporám energie, proto podporuje větší využívání dřeva V  EU dnes výstavba a provozování budov spotřebuje 40 % objemu všech vyrobených energií, vypustí do ovzduší 30 % z veškeré produkce CO2 a současně přispěje 40 % na celkovou hromadu všech evropských odpadů. Z těchto čísel je zřejmé, že je třeba změnit přístup k používaným stavebním technologiím a stavebním postupům, zejména k čerpání zdrojů a k regulaci množství škodlivých emisí a odpadů. 30

Během posledních deseti let spotřeba energií v domácnostech výrazně stoupla. Z  hlediska spotřeby energií jsou dnes domácnosti vedle průmyslu, dopravy a administrativních budov čtvrtou nejvýznamnější oblastí. Růst cen energií povede k nutnosti snížit spotřebu energií v domácnostech, to by mělo být zásadním způsobem zajišťováno podporou bydlení s nízkou energetickou zátěží. Úspory energie jsou podmínkou bezpečnosti energetického zásobování, konkurenceschopnosti a zlepšování životního prostředí. Úspory energie v sektoru budov pro bydlení a veřejnou správu jsou prioritou evropské strategie udržitelné konkurenceschopnosti a bezpečné energetiky. Cílem je snížení energetické spotřeby o 20 % do roku 2020. Akční plán energetické účinnosti EU předpokládá dosažení úspor energie v bytovém sektoru až o 27 % a v budovách veřejné správy o 30 %. Dále se mělo podle původního plánu do roku 2020 až 20 % energie získávat z obnovitelných zdrojů, nyní EU tento požadavek snížila na 12 %. V podmínkách ČR má největší potenciál právě biomasa, tedy především dřevo. Padl historický rekord ve výrobě elektřiny z biomasy Využití hmoty rostlinného původu pro výrobu elektřiny v Česku stále stoupá. Skupina ČEZ za rok 2007 vyrobila z biomasy asi 220 GWh elektřiny, což představuje 40% meziroční nárůst. Nejvýznamnějšího výrobce elektřiny z biomasy v Česku představuje elektrárna Hodonín. Za rok 2007 vyrobila z biomasy kolem 95 GWh, což znamená meziroční nárůst 57 %. Nárůst souvisí s tím, jak se zlepšuje spolupráce s lokálními zemědělci a vlastníky lesů, kteří letos dodali téměř 95 000 tun biomasy. V elektrárně Hodonín lze zároveň čekat největší nárůst do budoucna – její roční kapacita může dosahovat až 200 000 tun biomasy. V roce 2008 zde chtějí spálit minimálně 150  000 t. V  elektrárně Poříčí (u Trutnova) bylo za rok 2007 vyrobeno 77 GWh (spáleno 70 000 t biomasy), v elektrárně Tisová (u Sokolova) 40 GWh (spáleno 40  000 t biomasy) a v  Teplárně Dvůr Králové 7 GWh (4 000 t biomasy). Nejčastějším typem biomasy v Česku jsou rostlinné zbytky, které tvoří 162 000 t z celkových 168 000 t spálené biomasy.

III. Názory veřejnosti na rozlohu lesů a těžbu dřeva Nadace dřevo pro život realizovala v  roce 2007 ve spolupráci s  rakouskou organizací proHolz projekt výzkumu veřejného mínění zaměřeného na zjištění postojů občanů ČR ke dřevu, lesnímu hospodářství a dřevozpracujícímu průmyslu. Průzkum provedla agentura GfK Praha, s. r. o. V  úvodu výzkumu dostali respondenti dvě otázky: Co si myslíte, že se stane v  příštích několika letech s rozlohou lesů v České republice? Ovlivňuje podle Vás využívání dřeva zdraví lesů v ČR? 31

Odpovědi ukázaly, že mezi respondenty převládá názor, že rozloha lesů v ČR se bude zmenšovat, a využívání dřeva negativně ovlivňuje životní prostředí (viz grafy 1 a 2). Dokonce převažuje názor, že těžba dřeva je v našich podmínkách pro přírodu škodlivější než těžba kamení případně jiných neobnovitelných surovin. Jednoduše řečeno kamenolom lidem vadí méně než paseka v lese. Názor, že plocha lesů se bude zmenšovat, častěji sdílejí ženy, naopak nejméně časté je toto mínění u respondentů s vysokoškolským vzděláním. Graf 1: Co si myslíte, že se stane v příštích několika letech s rozlohou lesů v ČR? 0%

10%

bude se zvČtšovat

20%

30%

40%

50%

10%

20%

30%

ano, ovlivĖuje pozitivnČ

11

bude se zmenšovat

56

50%

60%

39

19

neovlivĖuje

4

40%

29

ano, ovlivĖuje negativnČ

29

zĤstane stejná

neví

0%

60%

13

neví

Graf 2: Ovlivňuje podle vás využívání dřeva zdraví lesů v ČR?

Názor, že využívání dřeva negativně ovlivňuje životní prostředí mají převážně mladí lidé spadající do věkové skupiny 25 – 30 let (viz graf 3). Toto lze do budoucna považovat za značný problém, který se může v čase prohlubovat a je důsledkem dlouhodobě negativních kampaní institucí ochrany přírody a různých ekologických hnutí proti lesnímu hospodářství.

TOTAL

25-30 let

31-35 let

36-40 let

60% 50

50% 39

40%

30%

31

29

34

33

34

23 19

20%

20

18

10%

0% ano, ovlivĖuje pozitivnČ

ano, ovlivĖuje negativnČ

Graf 3: Ovlivňuje podle Vás využívání dřeva zdraví lesů v ČR? 32

neovlivĖuje

19

Názory veřejnosti na využívání dřeva k získávání energie Lidé na otázku: „Myslíte si, že je v ČR dostatečně podporováno využití biomasy k získávání energie?“, odpověděli takto: NE – 81 %, ANO – 9 %, nevím – 10 %. A na otázku: „Jaká opatření by podle Vás zvýšila využívání obnovitelných zdrojů k získávání energie?“ odpověděli takto: Vyšší státní dotace při spalování biomasy 51 % Přesun DPH na biomasu do sníženné sazby daně Omezení exportu biomasy (např. vysokými cly) Více paliv z biomasy na trhu Vyšší informovaností Reklamou a propagací Nižší cenou biomasy

50 % 23 % 39 % 2% 2% 1%

Lidé tedy více preferují větší zasahování a regulační opatření státu před možnostmi, které nabízejí tržní mechanismy. Přitom právě státní dotace a regulace ve prospěch velkých výrobců elektřiny v současné době nejvíce deformují přirozenou dostupnost biomasy pro běžného spotřebitele – občana. Lidé, bohužel, stále věří, že stát za ně nebo v jejich prospěch vyřeší nějaké problémy a pomůže jim. Opak je pravdou – stát jim bude svými zásahy život stále více komplikovat. Jaké množství CO2 vzniká při spalování biomasy? Kotle pro domácnosti prodávané v rámci EU se podle normy EN 303-5 rozdělují podle emisí a účinnosti do tří základních tříd. Na českém trhu se prodávají kotle na biomasu s neřízeným spalováním, u kterých je v 1. třídě povolena emise CO2 max. 25 000 mg/m3. Automatické kotle na uhlí splňují požadavky třetí, nejpřísnější třídy, a při spalování uhlí dosahují emisí CO2 500 mg/m3. Jinými slovy: jeden kotel na kusové dřevo s neřízeným spalováním je schopen produkovat emise ve stejné výši jako několik desítek automatických kotlů na uhlí. Umíme efektivně vyrábět ze dřeva energii? Biomasu lze nejefektivněji využívat na výrobu tepla. Na trhu jsou technologie, které spalují biomasu ve formě dřevní štěpky nebo pelet s účinností přes 90 %. Pokud se biomasa používá k výrobě elektřiny, např. přimícháváním štěpky k uhlí, tak je biomasa spalována s účinností zhruba kolem 20 %. Přesto paradoxně náš stát svou legislativou podporuje u biomasy mnohem více výrobu elektřiny a nikoliv tepla. Situace, která u nás vznikla je téměř absurdní. Stát dotacemi na „elektřinu z obnovitelných zdrojů“ subvencuje státní podnik ČEZ a další podniky, aby využívaly štěpku jako surovinu pro výrobu elektrické energie. To zvýšilo poptávku po štěpce, vzrostla její cena a stala se nezajímavou pro soukromníky při výrobě tepla. 33

Místo spalování v kotlích s účinností 90 % se štěpka začala přimíchávat k uhlí a spalovat v elektrárnách s účinností 20 %. Stát svými dotacemi podporuje to, aby se z 1 kg štěpky využilo 4x méně energie, než je technologicky možné. Úředníci na MŽP se mohou radovat, že se zvýšil podíl elektřiny vyráběné ze dřeva, a že to vykážou ve své statistice pro Evropskou komisi. To, že se na druhé straně mnohonásobně snížila výroba tepla z biomasy, je zajímat nemusí... Závěry plynoucí z výzkumu veřejného mínění Výzkum potvrdil značně rozporuplný vztah veřejnosti k hospodaření v lesích a využívání dřeva. Lidé vyjadřují obavy o existenci lesů, domnívají se, že jejich plocha se spíše zmenšuje nebo bude zmenšovat. Přitom opak je pravdou, za 150 let se rozloha lesů zvětšila takřka o jednu čtvrtinu, tj. o 675 000 ha, rovněž tak významně narostly zásoby dřeva (které se zvyšují tempem nevídaným: o 100 mil. m3 za 15 let). Těmto faktům však veřejnost nevěří, protože je významně ovlivněna dlouhodobě negativními mediálními kampaněmi, které proti lesnímu hospodářství vedou instituce ochrany přírody a ekologická hnutí. Jejich vliv je velmi silný především na mladé lidi, kteří ještě nemají dostatek vlastních zkušeností a snadno podléhají různým mystifikacím. Velmi negativně je vnímán dopad těžby dřeva na zdravotní stav lesů. Lidé nechtějí vidět, že faktory, způsobující zdravotní problémy lesů, se v  převážné míře nacházejí mimo sféru lesního hospodářství. A věří v zázrak, že když dřevo nebudeme těžit, lesy se uzdraví. Opět je to důsledek ochranářských kampaní. Lidem je sugerována představa o životě v souladu s přírodou, touží být obklopeni přírodními materiály, chtějí využívat obnovitelné zdroje, podporují ochranu přírody. Proto, paradoxně, když už je dřevo z lesa venku, lidé k němu rázem své postoje změní a hodnotí jeho vlastnosti velmi pozitivně a  s  jeho využíváním nemají žádné problémy, naopak chtěli by ho mít všude. Důsledkem pak jsou představy šířené i novináři, že z našich lesů uděláme pralesy a rezervace a dřevo si přivezeme odjinud – ze Sibiře, ze Skandinávie, z  Brazílie apod. Takhle v  praxi vypadá ekologistický slogan: „Mysli globálně, jednej lokálně“. Své lesy necháme sentimentálně zpustnout do podoby pralesů a kvůli dřevu, které máme rádi, necháme zplundrovat lesy někdy jinde, kde to nevidíme, protože „co oči nevidí, to srdce nebolí“. Výzkum jasně ukázal jeden fakt: rozpolcenost lidských myslí ve vztahu k lesům a dřevu, jejich ochraně a využívání jako neblahý důsledek nekonzistentní, nekoncepční ochrany přírody. Vzhledem k tomu, že na základních školách se v poslední době masivně zavádí environmentální výuka založená především na emocích, lze očekávat u mladé generace nárůst negativního hodnocení hospodářského využívání lesů. 34

IV. Reforma školství a lesní pedagogika Pro úspěšný rozvoj lesní pedagogiky je nutné, aby dokázala reagovat na reformu školství. Státní úroveň v systému vzdělávacích dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). Národní program vzdělávání vymezuje počáteční vzdělávání jako celek. RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představují školní vzdělávací programy (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. RVP zavádí do oblasti základního vzdělávání průřezová témata reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Průřezová témata jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. Tématické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích obsahů oborů. Tím přispívají ke komplexnosti vzdělávání žáků a pozitivně ovlivňují proces utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Žáci dostávají možnost utvářet si integrovaný pohled na danou problematiku a uplatňovat širší spektrum dovedností. Průřezová témata tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni i na 2. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. V etapě základního vzdělávání je také vymezeno průřezové téma Environmentální výchova. Charakteristika průřezového tématu Environmentální výchova vede jedince k pochopení komplexnosti a složitosti vztahů člověka a životního prostředí, tj. k pochopení nezbytnosti postupného přechodu k udržitelnému rozvoji společnosti a k poznání významu odpovědnosti za jednání společnosti i každého jedince. Umožňuje sledovat a uvědomovat si dynamicky se vyvíjející vztahy mezi člověkem a prostředím při přímém poznávání aktuálních hledisek ekologických, ekonomických, vědeckotechnických, politických a občanských, hledisek časových (vztahů k budoucnosti) i prostorových (souvislostí mezi lokálními, regionálními a globálními problémy), i možnosti různých variant řešení environmentálních problémů. Vede jedince 35

k  ktivní účasti na ochraně a utváření prostředí a ovlivňuje v zájmu udržitelnosti rozvoje lidské civilizace životní styl a hodnotovou orientaci žáků. Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Postupným propojováním, rozšiřováním, upevňováním i systematizací vědomostí a dovedností získávaných v těchto oblastech umožňuje Environmentální výchova utváření integrovaného pohledu. Každá z oblastí má svůj specifický význam v ovlivňování racionální stránky osobnosti i ve vlivu na stránku emocionální a volně aktivní. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět poskytuje průřezové téma ucelený elementární pohled na okolní přírodu i prostředí. Učí pozorovat, citlivě vnímat a hodnotit důsledky jednání lidí, přispívá k osvojování si základních dovedností a návyků aktivního odpovědného přístupu k prostředí v každodenním životě. V maximální míře využívá přímých kontaktů žáků  okolním prostředím a propojuje rozvíjení myšlení s výrazným ovlivňováním emocionální stránky osobnosti jedince. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda zdůrazňuje pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí, dynamických souvislostí od nejméně složitých ekosystémů až po biosféru jako celek, postavení člověka v přírodě a  komplexní funkce ekosystémů ve vztahu k lidské společnosti, tj. pro zachování podmínek života, pro získávání obnovitelných zdrojů surovin a energie i pro mimoprodukční hodnoty (inspiraci, odpočinek). Klade základy systémového přístupu zvýrazňujícího vazby mezi prvky systémů, jejich hierarchické uspořádání a vztahy k okolí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a  společnost téma odkrývá souvislosti mezi ekologickými, technicko-ekonomickými a sociálními jevy s důrazem na význam preventivní obezřetnosti v jednání a další principy udržitelnosti rozvoje. Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky vlivů prostředí na vlastní zdraví i na zdraví ostatních lidí. V souvislosti s problémy současného světa vede k  poznání důležitosti péče o přírodu při organizaci masových sportovních akcí. Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňuje průřezové téma aktivně využívat výpočetní techniku (internet) při zjišťování aktuálních informací o stavu prostředí, rozlišovat závažnost ekologických problémů a poznávat jejich propojenost. Komunikační technologie podněcují zájem o způsoby řešení ekologických problémů možností navazovat kontakty v této oblasti  a vyměňovat si informace v rámci kraje, republiky i EU a světa. Vzdělávací Oblast Umění a kultura poskytuje Environmetální výchově mnoho příležitostí pro zamýšlení se nad vztahy člověka a prostředí, k uvědomo36

vání si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí. Propojení tématu se vzdělávací oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: • rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí • vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování • přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých oblastech světa • umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích k prostředí • poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči prostředí • ukazuje modelové příklady jednání z hledisek životního prostředí a udržitelného rozvoje žádoucích i nežádoucích • napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni • seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti • učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů • učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své názory a stanoviska. V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: • přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty • vede k  odpovědnosti ve vztahu k  biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů • vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje lidské společnosti • podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí • přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí • vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí • vede k vnímavému a citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví. 37

Tématické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a  odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. Ekosystémy – les (les v našem prostředí, produkční a mimoprodukční významy lesa); pole (význam, změny okolní krajiny vlivem člověka, způsoby hospodaření na nich, pole a jejich okolí); vodní zdroje (lidské aktivity spojené s vodním hospodářstvím, důležitost pro krajinnou ekologii); moře (druhová odlišnost, význam pro biosféru, mořské řasy a kyslík, cyklus oxidu uhličitého) a tropický deštný les (porovnání, druhová rozmanitost, ohrožování, globální význam a  význam pro nás); lidské sídlo – město – vesnice (umělý ekosystém, jeho funkce a vztahy k okolí, aplikace na místní podmínky); kulturní krajina (pochopení hlubokého ovlivnění přírody v průběhu vzniku civilizace až po dnešek). Základní podmínky života – voda (vztahy vlastností vody a života, význam vody pro lidské aktivity, ochrana její čistoty, pitná voda ve světě a u nás, způsoby řešení); ovzduší (význam pro život na Zemi, ohrožování ovzduší a klimatické změny, propojenost světa, čistota ovzduší u nás); půda (propojenost složek prostředí, zdroj výživy, ohrožení půdy, rekultivace a situace v okolí, změny v potřebě zemědělské půdy, nové funkce zemědělství v  krajině; ochrana biologických druhů (důvody ochrany a způsoby ochrany jednotlivých druhů); ekosystémy – biodiverzita (funkce ekosystémů, význam biodiverzity, její úrovně, ohrožování a ochrana ve světě a u nás); energie (energie a život, vliv energetických zdrojů na společenský rozvoj, využívání energie, možnosti a způsoby šetření, místní podmínky); přírodní zdroje (zdroje surovinové a energetické, jejich vyčerpatelnost, vlivy na prostředí, principy hospodaření s přírodními zdroji, význam a způsoby získávání a využívání přírodních zdrojů v okolí). Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství; doprava a životní prostředí (význam a vývoj, energetické zdroje dopravy a její vlivy na prostředí, druhy dopravy a ekologická zátěž, doprava a globalizace); průmysl a životní prostředí (průmyslová revoluce a demografický vývoj, vlivy průmyslu na prostředí, zpracovávané materiály a jejich působení, vliv právních a ekonomických nástrojů na vztahy průmyslu k ochraně životního prostředí, průmysl a udržitelný rozvoj společnosti); odpady a  hospodaření s odpady (odpady a příroda, principy a způsoby hospodaření s odpady, druhotné suroviny); ochrana přírody a kulturních památek (význam ochrany přírody a kulturních památek; právní řešení u nás, v EU a ve světě, příklady z okolí, zásada předběžné opatrnosti; ochrana přírody při masových sportovních akcích – zásady MOV) změny v krajině (krajina dříve a dnes, vliv lidských aktivit, jejich reflexe a perspektivy); dlouhodobé programy zaměřené k 38

růstu ekologického vědomí veřejnosti (Státní program EVVO, Agenda 21 EU) a akce (Den životního prostředí OSN, Den Země apod.). Vztah člověka k prostředí – naše obec (přírodní zdroje, jejich původ, způsoby využívání a řešení odpadového hospodářství, příroda a kultura obce a její ochrana, zajišťování ochrany životního prostředí v obci - instituce, nevládní organizace, lidé); náš životní styl (spotřeba věcí, energie, odpady, způsoby jednání a vlivy na prostředí); aktuální (lokální) ekologický problém (příklad problému, jeho příčina, důsledky, souvislosti, možnosti a způsoby řešení, hodnocení, vlastní názor, jeho zdůvodňování a prezentace); prostředí a zdraví (rozmanitost vlivů prostředí na zdraví, jejich komplexní a synergické působení, možnosti a způsoby ochrany zdraví); nerovnoměrnost života na Zemi (rozdílné podmínky prostředí a rozdílný společenský vývoj na Zemi, příčiny a důsledky zvyšování rozdílů globalizace a principy udržitelnosti rozvoje, příklady jejich uplatňování ve světě, u nás). Konstruktivismus Konstruktivismus je pedagogický směr, který vychází z předpokladu, že svoje vlastní poznání si děti budují (konstruují) samy na základě svých praktických zkušeností. Do učebního procesu dítě vstupuje s určitými informacemi, poznatky, zkušenostmi, představami. My jako pedagogové tyto poznatky dětí zachycujeme a pojmově zpracováváme tak, abychom je mohli dále podrobit společnému zkoumání. Naším cílem je, aby se každé dítě podílelo na výstavbě (konstruování) svého vlastního poznání a nebylo pouze pasivním příjemcem informací. Třífázový model učení E-U-R Model E-U-R je pomůckou pro plánování a realizaci takové výuky, ve které chceme, aby se žáci učili aktivně, aby výuka byla účinná a měla hlavu a patu. E-U-R není metoda výuky! Jednotlivými vyučovacími metodami teprve naplňujeme tento rámec. E – Edukace Vyzýváme děti k zamyšlení nad tím, co již o daném tématu, problému vědí, co nového by se chtěli naučit, jaké další informace získat. Dítě samo zjišťuje, co už ví, co tuší, co si myslí i to, co ještě neví. Dítě si může stanovit vlastní cíle pro své učení. U – Uvědomění Uvědomění si významu nových informací. V této fázi můžeme nejvíce ovlivnit, jakými problémy se budou děti zabývat. Děti zkoumají předložený materiál, zpracovávají informace, diskutují s experty i mezi sebou, účastní se exkurzí, dělají pokusy. Při tom zvažují význam nových informací pro sebe samé, hledají

39

odpovědi na otázky, které si položili v úvodu (E). Dochází k propojení nových informací s těmi, které již mají, a to na základě aktivní práce. R – Reflexe Ohlédnutí za dosavadním učením, uvědomění si, co nového se o probírané problematice dozvědělo, co si o něm myslí nyní, čemu novému porozumělo. Důležité je dbát na dostatečný prostor a čas k přemýšlení nad 1. pokrokem v rámci daného tématu, 2. nad samotným procesem učení (souvisí vlastní schopnost spolupracovat a komunikovat s ostatními) Projektové vyučování Jedním z  hlavních důvodů, proč začali pedagogové uvažovat o potřebnosti změn v  pojetí výuky, a tedy mimo jiné čím dál častěji používali projektovou metodu, byly změny, které nastaly vlivem vědeckotechnické revoluce. Stejně tak jsou současné tendence, aby se pojetí vzdělávání více individualizovalo a diferencovalo (na úrovni žáků, ale i na úrovni jednotlivých vzdělávacích zařízení), vyvolány velkou řadou změn, které se ve značné míře projevují po celém světě. Jsou to např. rychlý socioekonomický vývoj, změny charakteru práce a vědy, snadná dostupnost informací, globalizace, měnící se situace dětí a mládeže. Čím se projektová metoda vyučování vyznačuje především: • Je cílená, promyšlená a organizovaná. • Je intelektuální (teoretická) i ryze praktická. • Vyhovuje potřebám a zájmům žáků, ale též pedagogickému rozhodnutí učitele. • Je koncentrována kolem nějaké základní ideje, nějakého tématu. • Má praktické zaměření a směřuje k upotřebení v životě. • Komplexně ovlivňuje žákovu osobnost. • Vyžaduje od žáka převzetí odpovědnosti za vlastní učení. • Je především „záležitostí“ dětí, pedagog vystupuje v první řadě v roli konzultanta, partnera. • Nabízí celistvé poznání, zkoumá problém z různých úhlů pohledu. • Výsledný produkt projektu posiluje smysl učení, důležité je i zaznamenávání a hodnocení průběhu – procesu učení. • Je většinou založena na týmové spolupráci dětí. • Propojuje život školy s životem obce, širší společnosti. Vyučovací projekty mimo jiné napomáhají osvojení důležitých životních dovedností: umět spolupracovat, diskutovat, formulovat názory, řešit konflikty a problémy, tvořivě jednat, hledat informace, ale také pracovat s časovými možnostmi, vytvářet otevřenou atmosféru, aktivně naslouchat, parafrázovat, ověřovat konsenzus, stavět na nejlepších idejích a hodnotit je, analyzovat a syn40

tetizovat, usilovat o účast všech, pracovat s emocemi a postoji, oceňovat individuální odlišnosti, vytvářet skupinové role, přidělovat odpovědnost atd.

V. Závěr – marketing lesní pedagogiky Z  výše uvedeného je patrné, že české školství prochází v  posledních letech zásadní reformou. Pro lesní pedagogiku je velmi důležité, aby korespondovala s touto reformou a dokázala reagovat na měnící se poptávku škol. Učitelé musí chápat lesní pedagogiku jako nástroj, který jim pomůže realizovat jejich vzdělávací cíle. Toho dosáhnout nebude jednoduché, protože lesní pedagogika je konfrontována s nabídkou široké palety různých environmentálních programů realizovaných středisky ekologické výchovy. Přitom nesporným faktem je skutečnost, že veřejné mínění je formováno především ekologickými a ochranářskými iniciativami. Stejně tak jsou formovány názory učitelů. Lesní pedagogogové by si měli prohloubit znalosti o problematice školní reformy, zjistit si informace o podobě výuky na školách, s nimiž spolupracují a snažit se pochopit jejich potřeby. Cílem by měla být příprava projektů a interpretace „produktů“ lesní pedagogiky šitých na míru potřebám škol tak, aby je učitelé mohli bez problémů zařadit do svých školních výukových programů. Lesní pedagogika bude pro ně tím více atraktivní, čím více bude naplňovat jejich potřeby. Nesporným trendem je určitá standardizace výukových programů (tj. programy budou muset splňovat stanovené standardy a kritéria), kterou připravuje ministerstvo životního prostředí pro průřezové téma Environmentální výchova. Lesní pedagogice by velmi pomohlo dosažení nějakého druhu akreditace. Porozumění školské reformě by mělo lesním pedagogům napomoci lépe pochopit potřeby učitelů základních škol v rámci průřezového tématu „Environmentální výchova“, kam může být lesní pedagogika přirozeně začleňována. Důležité je také zainteresovat učitele na realizaci lesní pedagogiky tak, aby se stali našimi aktivními pomocníky a myšlenky lesní pedagogiky dále používali a rozváděli ve svých školních vzdělávacích programech. Lesním pedagogům určitě pomůže osvojení nových technik při práci s dětmi, které zvýší jejich schopnosti, dovednosti a kompetence při praktické realizaci lesní pedagogiky. Jan Řezáč Nadace dřevo pro život, e-mail: [email protected] 41

Možnosti financování vzdělávacích projektů s lesní tématikou I. Úvod – potřebujeme peníze? Příprava a realizace vzdělávacího projektu s lesní tématikou je stejně jako příprava kteréhokoliv jiného vzdělávacího projektu velmi náročná a nákladná záležitost. Tvůrci takovéhoto projektu musí nejen vytvořit kvalitní obsah, který vhodnou formou osloví širokou veřejnost počínaje dětmi předškolního věku a konče občany dříve narozenými, ale musí být schopni získat dostatek finančních prostředků, které jim umožní připravit a realizovat to, co si naplánovali. A právě dovednost realizátorů vzdělávacích projektů s tématikou lesa a hospodaření v lese získat finanční prostředky je tím faktorem, který rozhodne o tom, zda vzdělávací projekty budou či nebudou realizovány. Cílem tohoto článku je informovat realizátory vzdělávacích projektů s možnými zdroji financování svých vzdělávacích projektů. Článek se pokusí zodpovědět čtenáři následující otázky: Co znamená termín dotace? Jaké finanční zdroje je možné využít pro vzdělávací projekty s lesní tématikou? Co jsou to strukturální fondy? K čemu je Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost? Jaký je obecný postup při získání dotace? Od roku 2004 se Česká republika stala příjemcem dotací z fondů Evropské unie. Téma dotací a jejich možností získání se tak stalo jedním z často zmiňovaných témat ve všech médiích. Co vlastně je dotace nebo grant? Vzhledem k tomu, že neexistuje přesné vymezení rozdílu mezi dotací a grantem, bude v tomto článku nadále používán pouze termín dotace. Dotací jsou označovány finanční prostředky z veřejného či jiného rozpočtu, které jsou žadateli poskytnuty na realizaci přesně stanoveného záměru. Dotace jsou nenárokové a je nutné o ně žádat. Při žádosti o dotaci musí žadatel splnit celou řadu podmínek a kritérií, které upravují využití dotace. Při splnění všech stanovených podmínek jsou dotace nevratnou finanční výpomocí, která není zatížena splácením poskytnuté částky a ani splácením úroku. Jaké zdroje finančních prostředků mohou v současné době využít tvůrci vzdělávacích projektů s lesní tématikou? Při podrobnějším zkoumání možností financování vzdělávacích projektů se nám nabízejí tři potenciální zdroje finančních prostředků. Na samém počátku je nutné zdůraznit, že tyto zdroje  Dotace Online Informační servis pro podniky a veřejný sektor. http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181

42

s  sebou budou přinášet nejen výhody, ale také nevýhody, neboť se jedná o finanční prostředky poskytnuté donátorem, sledující svůj vlastní záměr – cíl.

II. Zdroje finančních prostředků V současnosti největší množství finančních prostředků na vzdělávací projekty je možné získat z Evropského sociálního fondu. Evropský fond financuje tzv. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, který je zřízen pro financování vzdělávacích projektů a dalších aktivit souvisejících se vzděláváním. Rozmezí možných finančních prostředků, které je možné získat z tohoto operačního programu, se pohybuje od minimálně 400 tis. Kč až po 60 mil. Kč na jeden schválený projekt. Při snaze o získání těchto finančních prostředků musí potenciální příjemce počítat s velkou administrativní náročností přípravy žádosti i samotné realizace projektu, neboť se jedná o finanční prostředky z veřejných zdrojů, které podléhají přísné byrokratické kontrole řady státních institucí. Tento zdroj finančních prostředků je vhodný pro velké a dlouhodobé projekty, které vyžadují profesionální zázemí. Dalším zdrojem prostředků jsou prostředky poskytnuté krajskými úřady z vlastních finančních zdrojů. Výše takovéto finanční podpory se na jeden projekt pohybuje v řádech desetitisíců až statisíců Kč. Výše podpory je závislá na možnostech konkrétního krajského úřadu. Výhodou těchto finančních prostředků je, že krajské úřady se snaží administrativní zatížení spojené s žádostí a realizací omezit na únosnou míru tak, aby dostupnost těchto prostředků byla i pro malé organizace. Finanční prostředky kraje je proto vhodné využít pro krátkodobější a méně náročné projekty. Pro financování vzdělávacích projektů je možné také využít současného společenského fenoménu označovaného termínem společenská zodpovědnost firem. Společenská odpovědnost se stala součástí obchodní strategie řady firem, které se snaží aktivně podporovat společensky prospěšné projekty. Tyto prostředky lze získat prostřednictvím nadace či nadačního fondu, které jsou zřizovány soukromými společnostmi. Stejně jako v předchozích dvou případech i zde je třeba zpracovat žádost a vyhovět podmínkám a kritériím stanoveným donátorem. V současnosti lze tak žádat o finanční podporu pro své vzdělávací projekty například u Nadace O2, nebo Nadace ČEZ. 

Informace o Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je možné nalézt na www.strukturalni-fondy.cz/opvpk  Informace o dotacích kraje je možné získat na webových stránkách příslušného krajského úřadu pod sekcí granty a doatce.  V současné době Nadace O2 podpořila velký celorepublikový projekt „Komunikací proti šikaně“. Bližší informace je možné získat v článku: Vágnerová. Kateřina.“Komunikací proti šikaně“.Moderní vyučování č. 07/2008. str.7

43

III. Strukturální fondy Evropské unie Z důvodu omezeného prostoru se zaměříme na podrobnější seznámení s finančními prostředky, které přicházejí z Evropské unie. Od roku 2007 jsou po omezený čas největším zdrojem dotačních finančních prostředků pro Českou republiku strukturální fondy Evropské unie. Jaký mají účel tyto finanční prostředky poskytnuté České republice?

III.1 Cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU Z praktického hlediska je pro fungování EU velmi významná strukturální politika, jejímž cílem je vyvážený rozvoj evropských regionů, odstraňování rozdílů jejich sociální a hospodářské úrovně. Hlavním nástrojem k dosažení výše uvedených cílů slouží strukturální fondy. Pro období roku 2007 až 2013 byly v politice hospodářské a sociální soudržnosti EU stanoveny tři cíle: Konvergence, Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, Evropská územní spolupráce. Jednotlivé cíle se odlišují využíváním finančních nástrojů, dále svým zaměřením z hlediska podporovaných projektů a aktivit a v neposlední řadě i regiony, ve kterých je možno realizovat projekty s jejich podporou. Cíl Konvergence – smyslem tohoto cíle je zlepšování podmínek a podpora aktivit, které povedou ke sbližování nejméně rozvinutých členských států a regionů EU, tj. oblastí, jejichž HDP je menší než 75% průměru EU (pod tento cíl spadá celá ČR vyjma regionu hl.m. Prahy). Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – podstata tohoto cíle je v posilování konkurenceschopnosti a přitažlivosti pomocí inovačních projektů, zlepšování životního prostředí a posilování zaměstnanosti, například prostřednictvím investic do lidských zdrojů. Jedná se o regiony, jejichž HDP převyšuje 75% průměru EU (v ČR se jedná pouze o region hl.m.Prahy). Posledním cílem je Cíl Evropské územní spolupráce – smyslem je posilování přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce prostřednictvím společných místních a regionálních iniciativ (pod tento cíl spadá celá ČR, včetně Prahy). K naplnění výše uvedených cílů fungují v EU tzv. strukturální fondy. Pro rok 2007 – 2013 fungují tři fondy, a to: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF – European Regional Development Fund), Evropský sociální fond (ESF – European Social Fund) a Fond soudržnosti (CF – Cohesion Fund).  Politikou je míněna konkrétní hospodářská, sociální či kulturní oblast, která je z pohledu fungování Evropské unie důležitá.  Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 6  Abeceda fondů Evropské unie2007 – 2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007, str. 3  Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkuren-

44

III.2 Evropský sociální fond Vzhledem ke skutečnosti, že vzdělávací projekty je možné financovat z Evropského sociálního fondu (dále jen ESF), nebudeme se dále dalšími dvěma fondy zabývat. ESF byl založen v roce 1957 a je hlavním nástrojem sociální politiky a zaměstnanosti EU. Posláním ESF je zvyšování zaměstnanosti a zaměstnatelnosti prostřednictvím podpory tvorby nových pracovních míst nebo nových forem zaměstnávání, snižování nezaměstnanosti pomocí školení, rekvalifikací, vzdělávání zaměstnanců, motivačních aktivit, poradenství v oblasti pracovního uplatnění nebo vytváření podmínek pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, významná je i podpora celoživotního učení. V programovacím období 2007–2013 existují celkem 3 programy, které umožňují čerpat prostředky z Evropského sociálního fondu – v oblasti lidských zdrojů mohou žadatelé v České republice, včetně hlavního města Prahy, žádat o dotaci a realizovat své projekty v rámci těchto programů: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, Operační program Praha Adaptabilita.10

III.3 O  perační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Klíčovým Operačním programem, který je možné využít pro financování vzdělávacích projektů s tématikou lesa a hospodaření v lese, je Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Řízením Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále jen OP VK) bylo na základě Usnesení vlády ČR č. 175/2006 pověřeno Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále je MŠMT). Kromě MŠMT jsou výkonem role zprostředkujícího subjektu OP VK pověřeny i kraje, a to v celé prioritní ose 1- Počáteční vzdělávání a v prioritní ose 3 - Další vzdělávání pouze v podpoře 3.2. Podpora nabídky dalšího vzdělávání.11 Tvůrci vzdělávacích projektů mohou v rámci OP VK využít možnosti podat své žádosti buď do tzv. Individuálních projektů, které jsou předkládány přímo na MŠMT, nebo do tzv. Globálních grantů, které mají na starosti jednotlivé kraje. ceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 6 Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 7 10 Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 7 11 Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 14



45

Nutnou podmínkou, kterou musí splnit projekt předkládaný na MŠMT, je, že projekt musí být realizován minimálně ve dvou krajích. Naopak u projektů předkládaných na krajských úřadech je nutná podmínka, aby realizace projektu proběhla výhradně jen v jednom kraji.

III.4 Cíle operačního programu Důležitou podmínkou, kterou musí splňovat všechny projekty předkládané do OP VK, je splnění cíle, který byl pro OP VK stanoven. Tímto cílem je „Rozvoj vzdělanosti společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace vzdělávacího systému“. Tento cíl byl dále rozpracován do konkrétních čtyř specifických cílů, a to: Cíl 1 - R  ozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlep-

šení klíčových kompetencí absolventů garantující uplatnitelnost na trhu práce a zvýšení jejich motivace k dalšímu vzdělávání.

Cíl 2 -Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek. Cíl 3 - Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů. Cíl 4 - V  ytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celo-

životního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, včetně propojení těchto jednotlivých částí systému do systému celoživotního učení.12

III.5 Prioritní osa č. 1 – Počáteční vzdělávání Na výše uvedené cíle jsou v OP VK navázány čtyři Prioritní osy, do kterých je možné zaměřit své připravované projekty. Vzhledem k tomu, že pro vzdělávací projekty s tématikou lesa a hospodaření v lese je nevhodnější Prioritní osa č. 1 – Počáteční vzdělávaní, bude v tomto článku pozornost zaměřena pouze na tuto osu. V rámci prioritní osy č. 1 byly stanoveny tři oblasti podpory, a to: 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání, 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení.13 12 Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 11 13 Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Ministerstvo školství. Praha: 2008, str. 13

46

Pro každou výše uvedenou oblast podpory jsou v rámci jednotlivých výzev naformulovány konkrétní podporované aktivity tak, aby tvůrci projektů mohli své projekty vytvořit či upravit v souladu s požadavky vybrané Oblasti podpory.

III.6 Příklad Pro přiblížení uveďme hypoteticky situaci: Organizace X se zabývá přípravou a realizací volnočasových aktivit pro děti a mládež. Aktivity, které pro děti a mládež připravuje, jsou naučné vycházky do lesa tématicky zaměřené na faunu a flóru v lesích České republiky. Organizace při realizaci svých vzdělávacích projektů spolupracuje s místními školami. Organizace X zformulovala otázky na řídící orgán OP VK s cílem získat informace, zda by jejich aktivity při zpracování do náležité formy mohly být podpořeny z finančních prostředků OP VK.

Otázky na řídící orgán OP VK: 1. Do jaké Oblasti podpory v rámci OP VK by mohla organizace X podat svůj projekt? 2. Je forma naučných vycházek právě tou aktivitou, která by byla podpořena?

Odpověď od řídícího orgánu: Organizace X může podat svůj projekt do Oblasti podpory 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání v rámci Prioritní osy č. 1 – Počáteční vzdělávání, neboť v rámci oblasti podpory jsou podporovány aktivity: 1. Zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových vzdělávacích programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k  rozvoji klíčových kompetencí. 2. Rozvoj partnerství mezi školami a nestátními neziskovými organizacemi a dalšími subjekty v oblasti vzdělávání. 3. Rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků ve vzdělávání pro udržitelný rozvoj s důrazem na environmentální oblast včetně realizace praktických programů.14

IV. Obecný postup nutný pro získání finančních prostředků V předchozí části článku jsme se věnovali možným zdrojům finančních prostředků, které lze využít pro realizaci vzdělávacích projektů. V následující části 14 P  ro tyto příklady byly využity informace z Úřadu Královéhradeckého kraje. Průběžná výzva do OP VK. Číslo výzvy 01

47

článku bude věnována pozornost seznámení s obecným postupem, který je nutno podstoupit k získání finančních prostředků.

IV.1 Upřesnění projektového záměru První krok, který musí udělat každý tvůrce vzdělávacího projektu, který chce žádat o dotaci, je upřesnění svého projektového záměru. Znamená to přejít od prvních myšlenek, nápadů a návrhů k jasnému formulování cíle projektu a aktivit, které se v rámci projektu musí uskutečnit, aby bylo dosaženo cíle. V případě vzdělávacích projektů může jít o vytvoření nových vzdělávacích programů, které budou nabídnuty školám a školským zařízením nebo které budou realizovány spolu s již realizovanými programy. Při formulování svého projektu nesmí tvůrci projektu zapomenout na ekonomické, technické a provozní stránky projektu. Velmi důležité ve vztahu k dotacím je mít vyřešenou udržitelnost projektu po vyčerpání dotace, neboť jedním z kritérií poskytnutí dotací je závazek příjemce, že po ukončení projektu bude po určitý čas nadále udržovat projekt v chodu. Pokud by tato podmínka nebyla dodržena, vystavuje se příjemce dotace nebezpečí, že bude muset všechny dotační prostředky vracet.15

IV.2 Výběr vhodného dotačního nástroje Po vyjasnění projektového záměru následuje výběr vhodného dotačního nástroje. Při výběru je důležité si zodpovědět několik otázek: Podporuje daný dotační program činnost, kterou chci financovat? Jsem oprávněný žadatel? Mohu projekt realizovat v mém regionu? Vejde se rozpočet mého projektu do stanoveného omezení pro maximální či minimální výši podpory? Vím, kdy a kde mám žádost o dotaci podat? Mám svůj projekt připraven tak, abych jej stihnul zpracovat a odevzdat v určeném termínu? K vyhledání vhodného dotačního titulu může zájemce o dotaci také využít služeb odborných firem, které mu při výběru dotace pomohou. Na internetových stranách řady společností je také možné využít vyhledávačů, které po zadání základních kritérií vyhledají vhodné dotační tituly.16 17 15 Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007, str. 11 16 Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007, str. 11 17 Pro získání informací o dotačních titulech je možné využít internetové stránky. Například: www.edotace.cz, www.dotaceonline.cz, www.dotaceeu.ce, www.strukturalni-fondy.cz

48

IV.3 Vyhlášení výzvy pro předložení žádosti V okamžiku, kdy se získají informace o vhodném dotačním titulu, se musí vyčkat na vyhlášení výzvy pro předložení žádosti, které určují požadavky, které musí být splněny při vyplňování a předávání žádosti odpovědné instituci. Všechny informace nutné pro správné vyplnění je možné nalézt v textu konkrétní výzvy pro předkládání žádostí a v Příručce pro žadatele. Oba dva dokumenty je k vyplnění žádosti nezbytné pečlivě prostudovat. Projekty předkládané do OP VK jsou v současné době zpracovávány v elektronické aplikaci Benefit 7. Informace o elektronické žádosti jsou také součástí Příručky pro žadatele. Při vyplňování žádosti je vhodné využít možnosti problematiku žádosti konzultovat s pracovníky řídícího orgánu, který přijímá žádosti o dotaci. Nebojte se ptát i vícekrát na jednu věc. Pracovníci řídícího orgánu jsou vyškoleni, aby poskytovali informace spojené s problematikou žádosti.

IV.4 Vypracování kompletní žádosti, vyhodnocení, podpis smlouvy Vypracovaná kompletní žádost musí být odevzdána na příslušném místě do výzvou stanoveného termínu. Po odevzdání žádosti přichází fáze hodnocení žádosti řídícím či zprostředkujícím subjektem (MŠMT, příslušný krajský úřad). Nejprve dochází ke kontrole formálních náležitostí projektu a vyhodnocení, zda je projekt pro daný program přijatelný. V další fázi jsou všechny projekty hodnoceny na základě předem stanovených hodnotících kritérií. Projekty podané v dané výzvě soutěží o finanční prostředky, které byly na vyhlášenou výzvu alokovány. O výsledku hodnocení je žadatel informován. Rozhodnutí o přidělení či nepřidělení dotace není možné ze strany žadatele nikterak zpochybnit, neboť dotace je nenároková finanční výpomoc. V případě získání dotace dojde k podpisu smlouvy o financování se žadatelem, která stanovuje výši dotace a povinnosti, které z přidělení dotace žadateli vyplývají. V okamžiku podpisu smlouvy o financování se z žadatele stává příjemce podpory.18

IV.5 Realizace projektu Po podpisu smlouvy o financování přichází fáze samotné realizace projektu, a to tak, jak byla popsána v žádosti. Během realizace musí být dodržena všechna pravidla stanovena pro projekty financované ze strukturálních fondů. Realizace 18 A  beceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007, str. 12

49

projektu musí vést ke splnění cílů, které byly stanoveny v žádosti. Proto je třeba již v době přípravy projektu zvážit, zda navrhované cíle jsou dosažitelné, neboť nesplnění cílů by vedlo k povinnosti vrátit finanční prostředky. 19

V. Závěr – klady a zápory dotací Z výše uvedeného stručného postupu pro získání finančních prostředků z dotací, které jsou alokovány z veřejných nebo soukromých zdrojů, je patrno, že mají své klady a zápory. Nezpochybnitelným kladem dotačních finančních prostředků je jejich samotná existence, která umožňuje realizaci vzdělávacích, sociálních a kulturních projektů, které uspokojují společenské potřeby, které není možné realizovat na čistě komerčních základech. Na druhou stranu je nutné upozornit na omezení, která dotační prostředky přinášejí příjemci. Celý proces získání dotačních prostředků začínající přípravou žádosti a konče závěrečným vyúčtováním dotace na konci projektu je spojen s velkou administrativní náročností. Dalším úskalím dotací je celá řada omezujících a regulačních opatření, která upravují využití dotace. Proto se může stát, že po přizpůsobení projektu cílům dotačního titulu se vytratí původní cíl, pro který byl projekt navrhován. Závěrem lze konstatovat, že získání a udržení dotace je poměrně složitý proces vyžadující dostatek času a informací. Přesto by úskalí spojená s dotacemi určenými na vzdělávací projekty neměla odradit žádného lesního pedagoga od pokusu o jejich získání, neboť, když tyto finanční prostředky nezískáte Vy, získají je jiní.

VI. Použitá literatura 1. Abeceda fondů Evropské unie 2007–2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007 2. Finanční prostředky fondů EU v období 2007–2013, Institut pro strukturální politiku, o.p.s..Praha:2007 3. Příručka pro žadatele o finanční podporu z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. MŠMT řídící orgán OP VK.Praha: 2008 4. Použité internetové stránky: www.dotaceonline.cz, www.dotaceeu.ce, www. edotace.cz, www.esfcr.cz, www.strukturalni-fondy.cz Richard Turek Krkonošská Poradenská a Informační, o.p.s. 19 Abeceda fondů Evropské unie 2007 – 2013, Ministerstvo pro místní rozvoj. Praha: 2007, str. 12

50

Zdroje financování u LČR ve vztahu k lesní pedagogice Vzdělávání, osvěta a výchova dětí, mládeže a veřejnosti Osvěta a výchova mladé generace patří mezi priority v celé komunikační strategii Lesů ČR. Realizujeme ji pomocí řady nástrojů: Program 2000, Dny s LČR, Informační a vzdělávací střediska, Lesní pedagogika a spolupráce s  dalšími organizacemi v oblasti vzdělávání.

Program 2000 V roce 1999 přijal státní podnik Lesy České republiky podnikový ,,Program 2000 – naplňování cílů veřejného zájmu u LČR“, který je zaměřen na podporu a rozvoj veřejně prospěšných funkcí lesů. V  rámci jeho realizace je prováděno budování turistických odpočinkových míst v  lesích, naučných stezek, údržba vybraných turisticky exponovaných chodníků a cest, vybavení lesů informačními tabulemi, obnova a údržba studánek a pramenů, opravy a údržba regionálně a historicky významných objektů a  staveb, pomníčků a pamětních desek, péče o památné stromy a aleje, ochrana a podpora ohrožených druhů organismů a mnoho dalších aktivit, které rovněž přispívají a napomáhají při aktivitách Lesní pedagogiky či pasivnímu vzdělávání veřejnosti. Do Programu 2000 bylo od roku 1999 až do roku 2007 vloženo více než 200 milionů korun. Na každou lesní správu tak ročně připadá kolem 300 tisíc korun.

Dny s Lesy České republiky Projekt pro touto hlavičkou probíhá již od roku 2000. Každoročně se od jara do podzimu organizují tyto sportovně zábavné a vzdělávací akce pro děti, mládež a veřejnost v  lesích jež spravuje státní podnik. Akce se konají v  různých koutech České republiky a většinou se shodují na struktuře programu, ale i tak si nese každá akce svou jedinečnost a pro zúčastněné nezapomenutelné kouzlo příjemně stráveného dne v prostředí lesa. Některé akce jsou programově připraveny pouze pro děti ze škol a pořádají se během týdne. Zde si děti vyzkouší své znalosti, dovednosti a fyzickou zdatnost na poznávací lesní stezce. Mimo to se dozvědí mnoho nového a vyzkouší si třeba střelbu z luku, spatří výcvik dravců s možností i osobního kontaktu, kdy si mohou dravce pohladit nebo podržet na ruce. Vše je navíc pro děti zpestřeno o klasické opékání buřtů. Další Dny s LČR 51

jsou organizačně zajištěny jak pro děti, tak i širokou veřejnost. Takže mimo výše uvedené si na své přijdou i rodiče či prarodiče, a to třeba při zapálení milíře, zatloukání hřebíků, hodem sekerou a mnohé další atrakce z minulosti lesnictví. Často se i dospělí účastníci na těchto akcích se zájmem pouštějí do úkolů, které plní hlavně děti a mají obrovskou radost ze svých výkonů. Za snahu, vědomosti i zdatnost jsou děti odměňovány drobnými dárky. Dny s  LČR jsou mezi účastníky a organizátory (ty tvoří zaměstnanci Lesů České republiky) velice oblíbené, a proto také účast a počet akcí rok od roku stoupá. Veškeré informace o Dnech s LČR (datum, místo, pozvánka) jsou uvedeny na internetových stránkách www.lesycr.cz. Vzestup akcí od roku 2005 přibližuje graf č. 1. Počet akcí ještě stoupl v rámci mezinárodní propagace lesnictví – Evropský týden lesů. Letos proběhne od 20. – 24. října Evropský týden lesů. V rámci 5. Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE), která se konala ve Varšavě 5. 7. listopadu 2007, bylo podepsáno i prohlášení o Evropském týdnu lesů v roce 2008 (Ministerial Statement on the Pan-European Forest Week 2008). Týden lesů bude zahrnovat akce na evropské a národní úrovni, jejichž cílem bude přispět ke zviditelnění lesnického sektoru a zvýšit povědomí o jeho významu pro společnost, ochranu životního prostředí a ekonomický rozvoj. Akce k Evropskému týdnu lesů pro veřejnost jsou uvedeny na www.lesycr.cz (sekce Turisté a přátelé přírody). Vzestup počtu akcí Dny s LČR od roku 2005 do roku 2008 Dny s LýR 70 poþet akcí

60 50 40

vzestup akcí

30 20 10 0 2004

2005

2006

2007 roky

52

2008

2009

Při zvyšování počtu Dnů s LČR se zvyšují i náklady spojené s programovým a organizačním zabezpečením. Oproti minulému roku 2007 se částka na tyto akce zvýšila o 50%. Řádově na tyto akce státní podnik přispívá částkou ve stovkách tisíc. Veškeré náklady jsou hrazeny dle marketingového plánu odborem marketingu a PR. Vstup na akce je pro všechny účastníky zdarma.

Informační a vzdělávací střediska Informační a vzdělávací středisko Křivoklát je v  současnosti jako jediné funkční. Další – IVS Kladská u Mariánských Lázní a IVS Bedřichov u Liberce jsou ve fázi rekonstrukce a příprav. IVS Křivoklát je otevřeno od 1. ledna 2005 a zabývá se výchovně vzdělávací přírodovědnou činností v oblasti Křivoklátska. Je zde možnost zajištění poznávacích výletů, besed, seminářů, lesní pedagogiky s ubytováním i stravováním. Od 12. dubna 2006 se v budově IVS nachází i stálá expozice ,,Lesy kolem nás“ s vysokou mírou interaktivity. Návštěvnost je velmi vysoká, a to nejen z oblasti běžných turistů, kteří zavítají do této oblasti, ale i školy se zde střídají v různě dlouhých pobytech a využívají programů o lese a hlavně Lesní pedagogiky. Náklady spojené s  výstavbou, rekonstrukcí a obnovováním jsou hrazeny podnikem dle plánu odboru investic a majetku. Některé náklady jsou pokryty z výtěžku za ubytování, stravování nebo pronájem místností či chaty Emilovny pro soukromé či firemní záležitosti. Náklady menšího rázu si hradí lesní správa Křivoklát, pod kterou středisko spadá, sama. Náklady spojené s akcemi (Den s LČR) jsou hrazeny z prostředků odboru marketingu a PR.

Lesní pedagogika Lesní pedagogika je environmentální vzdělávání o lese, vztazích a procesech probíhajících v něm. Je založena na prožitku zprostředkovaném lesními pedagogy v prostředí lesa. Cílem lesní pedagogiky je prohloubit zájem o les, zlepšit vztah člověka k lesu a přírodě obecně, objasnit význam hospodaření v lese podpořit smysluplné zacházení s přírodou. Lesní pedagogové umožňují bezprostřední kontakt s přírodou, poznání lesa zábavnou formou a vnímání lesa všemi smysly. Lesní pedagogika je určena každému, především předškolním, školní a jiným kolektivům, rodinám, dospělým, seniorům ale i dalším zájemcům. Státní podnik vynakládá finance na proškolení svých zaměstnanců na lesní pedagogy. Kurzy provádí Sdružení lesních pedagogů ČR při Střední lesnické škole v Hranicích. Základní kurz zaměřený na práci se školními dětmi je pěti53

denní a v hodnotě 2 500,- Kč na osobu. Nástavbový kurz zaměřený pro práci s  osobami se specifickými potřebami, seniory a s  osobami ze sociálních skupin je rovněž pětidenní a v hodnotě 3 000,- Kč na osobu. Počet proškolených zaměstnanců je 100. Z toho 3 z nich prošli letos nástavbovým kurzem a někteří jej absolvovali v minulých letech, ale jejich počet je pořád nízký. Protože zatím tito zaměstnanci nemají Lesní pedagogiku v náplni práce jsou tyto osoby za aktivity Lesní pedagogiky nad rámec své pracovní doby odměňování ve výši 150,- Kč na hodinu. Tyto odměny se vyplácí co čtvrt roku v rámci měsíčních platů. Na vybavení pomůcek pro Lesní pedagogy se pracuje a tyto náklady půjdou opět z prostředků odboru marketingu a PR. Stejně tak jsou hrazeny odměny pro děti používané jak při Dnech s LČR, tak i aktivitách Lesní pedagogiky.

Spolupráce s dalšími organizacemi v oblasti vzdělávání Tradičním a dobře fungujícím projektem, na kterém spolupracujeme se Sdružením TEREZA, je celorepublikový školní vzdělávací projekt „Les ve škole, škola v lese“. Počet zapojených skupin v letošním roce dosáhl čísla 235. Děti se v rámci projektu seznamují s ekosystémem lesa netradičními metodami a získávají mnoho praktických informací. I v letošním roce pokračujeme ve spolupráci se Sdružením středisek ekologické výchovy Pavučina. Výukových programů se v roce 2007 zúčastnilo 32 101 dětí. Lesy ČR podpořily letos 6 vybraných projektů středisek ekologické výchovy, jejichž výstupy slouží ke zkvalitnění výukových programů o lese. Vzdělávací projekty SSEV Pavučina podpořil státní podnik v roce 2006 částkou 785 500,- Kč, výukové programy částkou 850 tisíc korun a lesní semináře ve výši 200 tisíc korun. V letošním roce je tato částka nižší a celkově za programy i projekty se pohybuje ve stovkách tisíc. Programy, projekty a semináře jsou rovněž hrazeny dle plánu odboru marketingu a PR. V  rámci spolupráce s  Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) se v  roce 2006 vydalo 1,9 mil. Kč. Z toho jen část peněz šla na podporu v oblasti vzdělávání a výukových pomůcek. Další náklady spojené s  vydáváním informačních a vzdělávacích brožur, letáků, sborníků, zajišťováním seminářů a konferencí na podporu EVVO, atd. jsou v každém roce různé a řídí se dle plánu odboru marketingu a PR.

54

Veškeré výše uvedené náklady přispívají ke vzdělávání, osvětě a výchově dětí, mládeže a veřejnosti a řada z nich i nepřímo Lesní pedagogice, která se díky nim může dále rozvíjet. Z prostředků Evropské unie zatím nebyla možnost pro státní podnik čerpat peníze do této oblasti. Kontakt: Ing. Lucie Wojtylová Referent odboru marketingu a PR Ředitelství Lesů ČR, s.p. Přemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové E-mail: [email protected] Tel: 495 860 247 Tel: 724 524 067

55

Zdroje financování u ÚHÚL ve vztahu k lesní pedagogice Aktivity lesní pedagogiky v ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) se lesní pedagogice (LP) aktivně věnuje od r. 2002, jednotlivé pobočky ÚHÚL k lesní pedagogice přistupují dle svých možností a volných kapacit. ÚHÚL má 9 poboček v celé České republice, na každé má průměrně 2 aktivní lesní pedagogy, kteří jsou vyškoleni na základním kurzu lesní pedagogiky a někteří z  nich i v  nástavbovém kurzu, který je zaměřen na práci s  dalšími cílovými skupinami. Tito lesní pedagogové zajišťují aktivity lesní pedagogiky nejčastěji pro 1. stupeň ZŠ. Ve spolupráci s dalšími lesnickými organizacemi (např. LČR, VÚLHM) pořádá ÚHÚL jedno- až vícedenní akce v rámci převážně lesnických výstav určených zejména pro ZŠ z dostupného okolí. Pro představu o počtu dětí oslovených v roce 2007: téměř 3 000 dětí se zúčastnilo aktivit pořádaných na výstavách (Natura viva, Ohradské myslivecké slavnosti, Země živitelka a Vzdělání a řemeslo) a aktivit v rámci „klasické“ lesní pedagogiky v lese, které umožňují hlubší oslovení a předání vědomostí, více jak 2 000 dětí většinou z MŠ a ZŠ, ale i z dalších cílových skupin jako jsou senioři a handicapovaní. Počet akcí lesní pedagogiky se rok od roku zvyšuje. Pro porovnání za rok 2006 to bylo přes 3 000 dětí v rámci výstav a přes 300 dětí přímo v lese. Pracovní skupina zaměřená na lesní pedagogiku Lesní pedagogika v ČR zatím není dostatečně přehledná a koordinovaná, a tak v roce 2007 ustanovilo MZe pracovní skupinu za účelem přípravy jednotného postupu pro realizaci lesní pedagogiky v ČR. Tato pracovní skupina se skládá z reprezentantů MZe, ÚHÚL, LČR, Nadace dřevo pro život, Městkých lesů Ostrava, SLŠ Hranice a ÚZEI. ÚHÚL byl Ministerstvem zemědělství pověřen koordinací této pracovní skupiny. Jedním z výstupů této pracovní skupiny jsou nové stránky o lesní pedagogice v ČR: www.lesnipedagogika.cz, na kterých se ÚHÚL významně podílí. Na těchto stránkách je možno nalézt základní vysvětlení pojmu a obsahu lesní pedagogiky, kdo ji v ČR provádí a i základní informace o lesní pedagogice v okolních státech. Snadno se tu zorientují učitelé i lesní pedagogové. Zájemci o konkrétní akci, díky mapce ČR lehce naleznou kontakt na příslušného lesního pedagoga v  jejich okolí. Dále je zde kalendář akcí lesní pedagogiky. Část stránek je i v  anglické verzi. Stránky jsou samozřejmě stále doplňovány a aktualizovány. 56

Obrázek č. 1 Stránky o lesní pedagogice v ČR. První mezinárodní projekt zaměřený na lesní pedagogiku V letech 2004-2007 byl ÚHÚL partnerem v mezinárodním projektu Pedagogické aktivity v lese - koncepce semináře pro lesníky (PAWS). V tomto projektu se podílel hlavně na tvorbě učebnice, která obsahuje základní teorii pedagogiky, didaktiky, psychologie, dále historii, principy a metodiku lesní pedagogiky, PR a základy první pomoci. Text je zpracován moderní formou, která nutí k zamýšlení a tím i aktivní účasti lesního pedagoga. Učebnice je ve formátu pdf a je zdarma ke stažení na stránkách projektu: http://www.paws.daa-bbo.de. Díky tomuto projektu se ÚHÚL více zviditelnil v oblasti lesní pedagogiky v ČR a v zahraničí. Evropský týden lesů v roce 2008 V rámci 5. Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE), která se konala ve Varšavě 5. - 7. listopadu 2007, bylo podepsáno i prohlášení o Evropském týdnu lesů v roce 2008. Tento týden je naplánován na 20. - 24. října 2008. Po celý týden budou probíhat akce evropského formátu v  Římě a první den i  v Bruselu a samozřejmě i v jednotlivých členských státech. ÚHÚL se do těchto aktivit zapojuje prostřednictvím svých poboček, většinou ve spolupráci s dalšími organizacemi v příslušném kraji. Od prosince 2008 bude ÚHÚL partnerem mezinárodního projektu „Case  Forest:  pedagogic towards sustainable development“. Cílem tohoto projektu je zvýšit zájem školou povinných dětí o trvale udržitelný rozvoj a to prostřednictvím jejich učitelů, pro které partneři projektu vytvoří krátký manuál, který jim poradí jak učit o této problematice. Podkladem tohoto manuálu bude metodika z Finska a zkušenosti partnerů projektu, kteří jsou převážně z pobaltských zemí, ale i SR. 57

Zdroje financování u ÚHÚL ve vztahu k lesní pedagogice Aktivity LP v  ÚHÚL byly od začátku financovány z  rozpočtu ÚHÚL. Tyto aktivity zajišťuje ÚHÚL v souladu s bodem 10 své zřizovací listiny (Poradenská, metodická a osvětová činnost), ale tato činnost není stěžejní a od toho se odvíjejí i finance a čas, které je možné lesním pedagogům poskytnout. Aktivity lesní pedagogiky jsou pro všechny účastníky zdarma. Lesní pedagogové v  ÚHÚL nemají lesní pedagogiku ve své pracovní náplni a zajišťují jí tedy nad její rámec. Zároveň, ale mají výhodu, že jejich práce je v  lese a jsou tedy erudovanými odborníky (to je zásadní rozdíl, kterým se lesní pedagogika liší od programů ekologických organizací). Ředitelé jednotlivých poboček jsou LP pozitivně nakloněni, mají však omezené provozní prostředky, a tak musí při jejich čerpání vždy zvážit priority a v tomto souboji může LP těžko konkurovat. Tato situace vedla v letech 2005 - 2006 k podání projektu na vytvoření sítě environmentálních informačních a poradenských center (Operační program rozvoj lidských zdrojů) na MŽP. Do projektu se zapojilo hned několik lesnických organizací (např. MěLesy Ostrava, SLP ČR, FLE), ale ačkoliv mohl být ÚHÚL příjemcem projektu a projekt byl hodnocen velmi pozitivně, nemělo MŽP zájem dát finance mimo svůj resort. Finanční podpora z Ministerstva zemědělství V roce 2006 poprvé poskytlo MZe ÚHÚL peněžní prostředky na lesní pedagogiku. Stejně tak v roce 2007 a v letošním roce. Tyto finanční prostředky byly použity na: o zajištění vlastních aktivit lesní pedagogiky, o vybavení lesních pedagogů (např. „batohy“), o školení lesních pedagogů, o přípravu materiálů s lesnickou tématikou pro děti (například publikace ÚHÚL dětem o nejčastějších stromech a zvířatech či pexeso s tématem čím je nám les užitečný), o drobné dárky pro děti o a motivační odměny pro nejaktivnější lesní pedagogy. Díky těmto finančním prostředkům se lesní pedagogika v ÚHÚL z pár spíše nadšeneckých aktivit několika málo zaměstnanců mohla změnit v aktivity, které svou četností a díky základnímu vybavení, zaujímají jednu z neopomenutelných pozic v ČR. Jako ukázku ovlivnění aktivit LP v závislosti na těchto finančních prostředcích, jsem rozdělila aktivity před a po roce 2006, odkdy ÚHÚL zatím každým rokem získal finanční podporu. 58

Pro konkrétní představu jsem brala jako nejlépe vypovídající údaje o počtu vyškolených lesních pedagogů, součet aktivit LP (jednorázových akcí na výstavách či typu den stromu a „klasických“ aktivit LP s menší skupinou přímo v lese) a celkový počet účastníků těchto aktivit. Každý z těchto údajů jsem zprůměrovala za léta bez a s finanční podporou a dala je do tabulky č.1. Z tabulky je na první pohled patrný několikanásobný nárůst všech ukazatelů. Tabulka č. 1 Vzestup aktivit LP v závislosti na financích průměrný počet průměrný počet průměrný počet vyškolených les- účastníků aktiakcí LP / rok ních pedagogů vit LP / rok období bez finanční podpory (průměr z let 2003-2005)

4

277

6

období s finanční podporou (průměr z let 2006-2008*)

18

4 347

116

*data za rok 2008 jsem měla k dispozici pouze do září, a tak jsem je přepočítala na celý rok

Pro svou práci potřebují lesní pedagogové zázemí v podobě například pomůcek, školení a drobností pro účastníky aktivit, a to se samozřejmě odvíjí od financí. I když ÚHÚL v posledních 3 letech finance z MZe získal, nebyly nikdy tyto finance téměř celý rok jisté a ÚHÚL je získal vždy až během podzimních měsíců. Z uvedeného vyplývá, že lesní pedagogika jako součást práce s veřejností není pro ÚHÚL zásadní prioritou, a tak bez financí přímo určených na aktivity s ní spojené lze těžko předpokládat její další rozvoj. Z tohoto důvodu není současná situace lesní pedagogiky v ÚHÚL stabilní. Řešením může být nějaký subjekt, který by pro lesní pedgogy v ÚHÚL byl schopen získávat finanční zdroje nezávisle na výši rozpočtu MZe a rozhodnutí vedení. Z  nich by minimálně zajistil lesním pedagogům potřebné materiální zázemí. Ing. Lada Matoušková Prylová Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) [email protected] www.uhul.cz

59

O lesní pedagogice obecně V souvislosti se závazky ČR jako signatářského státu více mezinárodních dohod a protokolů je potřebné poskytovat veřejnosti informace o udržitelném rozvoji jehož jsou nepochybně lesy důležitou, nebo spíše nepominutelnou součástí. Je nutné, aby si lidé, zajímající se nyní z nejrůznějších důvodů více o vše co souvisí s  životním prostředím a  přírodou, uvědomili, že les je významným místem pro rekreaci a poučení, ale také zdrojem obnovitelné suroviny, která nás provází po celý život. Idea lesní pedagogiky vznikla v 60. letech 20. století v USA a brzy se (podobně jako „zelené“ hnutí) rozšířila do evropských zemí. Lesní pedagogika je environmentální vzdělávání o lese, vztazích a procesech probíhajících v něm, která je založena na prožitku zprostředkovaném lesními pedagogy (lesník s pedagogickými znalostmi a zkušenostmi) nejlépe přímo v  prostředí lesa. Představuje nejjednodušší cestu, jak přiblížit široké veřejnosti prostředí lesa se všemi jeho funkcemi. Jejím cílem je zapojením všech smyslů člověka rozšiřovat a doplňovat zábavnou formou získané vědomosti. Také proto se lesní pedagogika a environmentální vzdělávání objevuje ve strategických dokumentech EU, mj. i v Akčním plánu pro lesy (FAP 2007 - 2011). Ten má v  této souvislosti šířit povědomí o víceúčelovosti lesů, které povede k hospodářskému, environmentálnímu, sociálnímu a kulturnímu rozvoji, který je podstatou jejich trvale udržitelného obhospodařování. Přitom nemá být opomenuta společná vícesektorová odpovědnost za lesy. Jedna z  klíčových akcí FAP (čís. 10) je zaměřená právě na podporu vzdělávání a komunikace v oblasti životního prostředí. Zlepšení komunikace na všech úrovních požaduje již Strategie pro lesy Společenství a je možné poznamenat, že s tou jsou pravděpodobně problémy ve více členských státech, ale v naší zemi je její zlepšení v souvislosti s environmentální problematikou, ve vztahu mezi lesníky a ochránci přírody, nebo spíše environmentalisty, resp. tzv. „ekologisty“, zvláště potřebné. K tomu má mj. pomoci i lesní pedagogika vysvětlováním základních pojmů a skutečná diskuse, vedoucí ke zlepšení image lesního hospodářství. Zejména dětem (hlavní cílovou skupinou jsou děti ve věku 9 až 12 let) je vhodné zábavnou formou nabídnout základní vědomosti o lese, vnímat les všemi smysly, objevovat v něm nové a seznámit se povoláním a prací lesníků, jimž již více než 250 let byla a doufejme i stále je jejich činnost posláním. Navíc se lesníci, přes veškeré současné problémy, které lesní hospodářství má, musí naučit komunikovat s veřejností a prezentovat svoji činnost tak, aby neodůvodněné informace např. o všeobecné nevhodnosti smrku (o tom dnes již vědí 60

i někteří 12tiletí a to přes existenci lesních typů o kterých jistě neví nic - zřejmě stejně tak jako ti, kteří jim tyto myšlenky podsouvají), o možnostech postupné přeměny druhového složení lesních porostů (na rozdíl od představ, že se do stavu před kolonizací lze dostat během jedné lidské generace a to ještě pokud možno pomocí kůrovce), o biologických způsobech obnovy lesa (které jsou lesníky dlouhodobě uplatňovány) a jeho současném skutečném stavu dokázali odpovědně vysvětlit a odpovídající informace přenést i mimo odbornou komunitu obecné veřejnosti pomocí občanského tisku a dalších médií. Od roku 2006 vznikla v několika evropských zemích pracovní skupina, která se lesnickým vzděláváním zabývá a od roku 2008 existuje dokument, kterým je lesní pedagogika ustanovena jako environmentální vzdělávání ve vztahu k lesnictví (FREE – Forest Related Environmental Education). Její „podskupina“ by měla v  rámci „pracovní sítě lesnických komunikátorů“ (IFCN – International Forest Communicators Network), což je tým P. R. specialistů, který vznikl v souvislosti s rezolucí H3 při Dřevařském výboru Evropské hospodářské komise OSN (TimCom UN ECE) a lesnickém výboru FAO (COFO) vzít za své tyto úkoly: - rozvíjet strategii pro spolupráci a komunikaci v lesní pedagogice; - podávat průběžné zprávy stálému výboru pro lesnictví (SFC – Standing Forestry Committee) při Evropské komisi; - připravit návrh jak posoudit dopady lesnické pedagogiky na společnost; - rozhodnout jak výsledky průzkumu uvést do praxe a výsledek předat SFC. Kromě toho v roce 2004 vznikla Evropská síť lesních pedagogů , která se podílí na vzniku standardů lesní pedagogiky, výměně zkušeností, informací, metod, publikací apod.

Lesní pedagogika v ČR V České republice začala praktikovat lesní pedagogiku lesnická škola ve Vimperku (2000), která využila kontaktu se spolkovým lesnickým školícím střediskem v rakouském Gmundu a měla proto v této oblasti několikaleté zkušenosti. Konec konců to byli právě rakouští a němečtí lesníci jejichž zásluhou vznikla Evropská síť lesních pedagogů. S pomocí rakouských kolegů tak bylo v období 2002 až 2003 vyškoleno prvních 50 lesních pedagogů a zároveň jsou v součinnosti s  ÚHÚL a VÚLHM prezentovány ukázky lesní pedagogiky na nejrůznějších výstavách, jsou pořádány akce pro děti a mládež, které jsou finančně podporovány MZe. V Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů se lesní pedagogice věnuje od roku 2002 cca 20 pracovníků z ústředí v Brandýse n. L. a všech devíti poboček. ÚHÚL rovněž reprezentoval ČR v mezinárodním projektu „Pedagogické aktivity v lese“ (PAWS - Pädagogische Arbeit im Wald - ein Seminarkonzept für Förster), který se zabýval koncepcí seminářů pro lesníky a mj. byl zaměřen na vytvoření kon61

ceptu seminářů včetně podpůrných materiálů. Tyto materiály jsou v jazycích všech partnerů projektu (AJ, ČJ, SJ, NJ a finština) a  jsou volně ke stažení na: www.paws.daa-bbo.de. Navíc je ústav pověřen koordinací pracovní skupiny připravující jednotný postup pro realizaci lesní pedagogiky v ČR (www.lesnipedagogika.cz). Na přerušení rozvíjejících se aktivit lesní pedagogiky ve Vimperku se podepsala poněkud nešťastná reorganizace státní správy v souvisejícími změnami v krajské samosprávě. Došlo ke sloučení ISŠL Vimperk se SLŠ v Písku a tam se ji pro lesní pedagogiku nenašel prostor. Roku 2004 se začíná intenzivně lesní pedagogikou zabývat SLŠ v Hranicích na Moravě a Sdružení lesních pedagogů, které zde bylo ustaveno (www.slshranice.cz). SLŠ Hranice je navíc pověřena certifikací lesních pedagogů, kterých zde bylo od r. 2004 vyškoleno více než 150. Lesní pedagogové se rekrutují zejména z řad pracovníků LČR s. p. Funguje informační a vzdělávací středisko Křivoklát a obdobné se připravuje i na Kladské v západních Čechách. Aktivní jsou i Vojenské lesy a statky, které např. na ředitelství divize Mimoň ustanovilo stálé místo lesního pedagoga jehož hlavní náplní je od roku 2005 práce s mládeží a veřejností vůbec. V Hranicích lesní pedagogice slouží mj. i lesní naučná stezka procházející školním polesím Valšovice. Obdobně mohou být využívány i další naučné stezky zřizované zejména LČR s. p. nebo v rámci dalších školních polesí nebo chráněných území. Lesní pedagogice se někde věnují i na „krajské úrovni“ a dobrým příkladem nejen co do počtu uspořádaných konkrétních akcí, ale zejména existující dlouhodobější koncepcí v oblasti lesní pedagogiky je Olomoucký kraj. Environmentálním vzděláváním se zabývá i usnesení vlády ČR čís. 1755/2006 (Schválení akčního plánu environmentálního vzdělávání a osvěty na období 2007 až 2009). Současně bylo ministrům MŽP a MŠMT uloženo začleňovat a zohledňovat cíle tohoto programu při tvorbě a realizaci ostatních národních a nadnárodních strategií, programů a dokumentů. Jsou zde i další vládní dokumenty: - Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže (2007 – 2013) / MŠMT; - Usnesení vlády čís. 611/2007 – Pověření MZe zpracováním resortního programu s konkrétními aktivitami vždy na dvouleté období (nyní 2008 – 2009). Zajistit jej má Odbor koncepcí a ekonomiky s pracovníky ÚHÚL, LČR s. p., SLŠ Hranice, Městských lesů Ostrava, s Nadací dřevo pro život a ÚZPI; - Akční plán ministerstva zemědělství k problematice environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty na roky 2007 - 2009. Lesní pedagogika je zmíněna i v  národních lesnických programech (NFPs / NLP) členských zemí EU a je tedy zákonitě i součástí našeho NLPII na období do roku 2013. Příslušná klíčová akce (15) má za úkol zlepšit informovanost veřej62

nosti o skutečném stavu lesů a potřebách lesního hospodářství a mezi konkrétními opatřeními je zahrnuta i lesní pedagogika. Osvěta se přitom má týkat nejen školáků, ale také laické a odborné veřejnosti!

Závěrem? Na podporu aktivit v jednotlivých členských zemích byl Komisí navržen a při Páté ministerské konferenci o ochraně lesů (Varšava 5. – 7. 11. 2007) vyhlášen Panevropský týden lesů (PEFW) a to na týden od 20. do 24. 10. 2008. Hlavní akce na evropské úrovni by měly proběhnout v Římě, na počátku týdne i v Bruselu, ale je především na jednotlivých evropských zemích, jak v tomto týdnu lesy představí. I zde je důležitá lesní pedagogika a možnost uplatnit její metody při pozitivním zviditelnění lesů a lesního hospodářství. V této souvislosti snad poznamenat, že některé země své dny a týdny stromů či lesů připomínají a oslavují již mnoho let, dlouhá je tradice např. v Japonsku… Chopí se lesů, jako záležitosti, která se stává celosvětově navýsost politickou i politici v ČR nebo se o lesy nebudou nadále zajímat? Navíc by měli mít na mysli, že nejen přijímání usnesení, ale také podpora aktivit k dosažení předpokládaných cílů, a kontrola jejich plnění spolu s jejich odpovědným chováním, uplatňování vícesektorového přístupu k lesům (zejména i ve smyslu společné zodpovědnosti, kterou nemohou mít pouze MZe a MŽP) by měly pomoci u široké veřejnosti vytvořit kladný vztah k lesu a přírodě. O důležitosti problematiky svědčí i množství lesní pedagogiku zahrnujících mezinárodních jednání konaných v poslední době či připravovaných na nejbližší období: • Mnichov, Německo, 11. – 12. 9. 2008: 1. setkání nové podskupiny lesních pedagogů sítě lesních komunikátorů (FCN); • Gmunden, Rakousko, 16. – 19. 10. 2008: Setkání Unie evropských lesníků, kde bude na pořadu jednání i lesní pedagogika; • 7. 11. 2008 Lyss, Švýcarsko: Mezinárodní konference dřevo a zdraví, kde bude prezentován zpráva o lesní pedagogice s názvem „Doktor Les“; • Neuss, Německo, 14. – 15.11. 2008: 3. konference lesních pedagogů /Schutzgemeinschaft Deutscher Wald (SDW)/ s tématem: Les – mateřská škola; • Osnabrück, Německo, 24. – 25. 11. 2008: Setkání expertů zabývajících se certifikací v oboru lesní pedagogiky. • Švýcarsko, 28. 9. – 2. 10. 2009: Setkání lesních komunikátorů se zprávou podskupiny lesní pedagogika. Karel Vančura

(Kontaktní adresa: [email protected])

63

Poznámky

64