SBORNÍK DOBRÉ PRAXE. Od teorie k praxi úspěšné příběhy. Výroční konference CIP EQUAL 19. listopad 2007, Praha

Od teorie k praxi – úspěšné příběhy VYDÁNÍ PUBLIKACE JE SPOLUFINANCOVÁNO Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU A STÁTNÍHO ROZPOČTU ČR

Výroční konference CIP EQUAL 19. listopad 2007, Praha

SBORNÍK DOBRÉ PRAXE

Obsah Konferenční projevy ............................................................... 4 Základní pojmy ...................................................................... 15 Národní tématická síť A (NTS A) Úvodní slovo .......................................................................... 21 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR .......... 23 Město Krásná Lípa ................................................................. 28 Sdružení pro probaci a mediaci v justici .................................. 31 Vzdělávací společnost Edost, s. r. o. ....................................... 35 Rytmus .................................................................................. 37 Shrnutí za NTS A .................................................................... 38 Národní tématická síť B (NTS B) Úvodní slovo .......................................................................... 41 Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o. ........................... 42 Jihočeská hospodářská komora .............................................. 47 DC VISON, s. r. o. .................................................................. 51 Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s. ......................... 53 Moravská asociace podnikatelek a manažerek........................ 54 Shrnutí za NTS B .................................................................... 56 Národní tématická síť C (NTS C) Úvodní slovo .......................................................................... 59 Úřad práce Chrudim .............................................................. 61 Kazuist................................................................................... 64 Fokus Praha ........................................................................... 69 Svaz českých a moravských výrobních družstev....................... 70 Nový prostor .......................................................................... 71 Shrnutí za NTS C .................................................................... 72 Národní tématická síť D (NTS D) Úvodní slovo .......................................................................... 75 Úřad práce Semily .................................................................. 76

Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s. r. o. ............. 79 RPIC-ViP, s. r. o. ..................................................................... 87 Expertis Praha, spol. s r. o. ..................................................... 91 Shrnutí za NTS D .................................................................... 94 Národní tématická síť E (NTS E) Úvodní slovo .......................................................................... 97 Otevřená společnost .............................................................. 98 Český svaz žen ..................................................................... 104 Střední škola technická ........................................................ 106 Gender Studies .................................................................... 108 Shrnutí za NTS E .................................................................. 110 Národní tématická síť F (NTS F) Úvodní slovo ........................................................................ 115 Organizace pro pomoc uprchlíkům ...................................... 116 Sdružení občanů zabývajících se emigranty .......................... 118 Organizace pro pomoc uprchlíkům ...................................... 119 Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR ................................................................... 120 Shrnutí za NTS F................................................................... 122 Průřezová skupina národních tématických sítí Úvodní slovo ........................................................................ 127 Sdružení Romů Severní Moravy ............................................ 128 IQ Roma Servis ..................................................................... 132 Slovo 21 .............................................................................. 134 DROM, romské středisko...................................................... 135 Nadace Terezy Maxové ........................................................ 136 Shrnutí za průřezovou skupinu ............................................. 138

3

úvod Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

PhDr. Iva Šolcová ředitelka odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Dne 19. listopadu 2007 proběhla v Praze výroční konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL pod názvem „Od teorie k praxi – úspěšné příběhy“. Cílem Programu Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL) je podpora mezinárodní spolupráce při vyvíjení a testování sociálních inovací odstraňujících nerovnosti a diskriminaci na trhu práce. CIP EQUAL je evropskou iniciativou financovanou z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky a v České republice je řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Výroční konference byla nejen příležitostí k prezentování pokroku, který byl v rámci CIP EQUAL učiněn za uplynulý rok, ale také významnou možností k setkání zástupců jednotlivých projektů EQUAL s možnými budoucími uživateli výstupů jejich projektů z řad zástupců státní správy, neziskového sektoru a dalších institucí. Tato publikace je ozvěnou tohoto setkání a klade si za cíl připomenout nejdůležitější myšlenky, které v průběhu konference zazněly. Přináší přehled prezentovaných produktů jednotlivých řešitelů projektů – tzv. rozvojových partnerství. Produkty, vytvořené a otestované řešiteli projektů EQUAL, mají za cíl být alternativními a novými způsoby řešení problémů s nerovnostmi a diskriminací a přispět tak k většímu zapojení vyloučených skupin na trhu práce. Zásadní význam má závěrečná fáze projektů, kdy nejlepší a nejúspěšnější inovativní produkty, které představují zásadní

4

úvod

přínos k dané problematice, jsou dále šířeny směrem k odborné a široké veřejnosti, což ve svém úvodním projevu na konferenci zdůraznil i místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Nejprogresivnější z těchto výstupů by pak měly být začleněny do relevantní politiky, zákonů a stávající praxe na trhu práce. Jedním z cílů konference bylo napomoci právě procesu prosazování neboli mainstreamingu vyvinutých produktů. Iniciativa Společenství EQUAL není nová a progresivní „pouze“ díky výstupům a výsledkům jednotlivých projektů, ale i v celkovém pojetí a nastavení pravidel realizace na programové, resp. projektové úrovni. Tato pravidla, nazývaná principy EQUAL, pak vytvářejí příznivé podmínky pro hledání nových cest řešení problémů nerovností na trhu práce. Inovativnost, partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce a mainstreaming – to jsou principy vyzkoušené v CIP EQUAL, jejichž význam při vytváření sociálních inovací je nesporný. To ve svém projevu uvedl zástupce Evropské komise pan Walter Faber, který dále rovněž zdůraznil, že úspěch v mainstreamingu výstupů a principů CIP EQUAL zajistí, že vynaložené prostředky na vývoj inovativních produktů budou efektivně využity. Právě k efektivnímu využití vyvinutých produktů EQUAL je potřeba otevřít jim cestu na trh práce. I proto byla jedním z pozvaných hostů Marie Bílková, vrchní ředitelka sekce pro oblast Správy služeb zaměstnanosti MPSV ČR. Ta označila výstupy CIP EQUAL za velmi vítané, neboť rozšiřují působnost nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a svým inovativním přístupem napomáhají k řešení problémů na trhu práce, k rozvoji lidských zdrojů a ke zkvalitňování potenciálu pracovních sil a následně i ke konkurenceschopnosti naší ekonomiky. Výňatky ze tří projevů výše zmíněných osobností tvoří první část tohoto sborníku. Rozsáhlejší druhá část dává prostor k představení konkrétních projektů a produktů CIP EQUAL. Tyto prezentace jsou uspořádány do sedmi témat, odpovídajících zaměření šesti národních tématických sítí (NTS) a průřezového tématu zvoleného přímo pro konferenci. Jedná se o následující témata:

úvod

5

Úvodní projev pana ministra

Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné (NTS A) Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání (NTS B) Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb (NTS C) Podpora adaptability a celoživotního učení (NTS D) Rovné příležitosti žen a mužů (NTS E) Integrace na trhu práce pro cizince (NTS F) Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit (průřezové téma)

Přestože Iniciativa Společenství EQUAL jako samostatná forma pomoci již v novém programovém období není realizována, je zcela nezbytné, aby získané zkušenosti a vyvinuté produkty a nástroje nebyly zapomenuty, ale naopak byly přeneseny a uplatněny ve stávající praxi trhu práce a v nových programech spolufinancovaných Evropským sociálním fondem. Ty nejúspěšnější z nich by pak měly ovlivnit a změnit relevantní národní či evropskou legislativu, politiky a strategie. Proto věřím, že Vás, čtenáře tohoto sborníku, prezentované produkty zaujmou a že tato publikace také přispěje k šíření a prosazování dobrých praxí, které byly v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL vytvořeny.

6

úvod

RNDr. Petr Nečas místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí

Iniciativa Společenství EQUAL představuje výraznou modernizaci v oblasti řešení problémů znevýhodněných skupin a odpovídá tak na rychle se měnící požadavky dnešního globalizovaného trhu práce. Proto je tato iniciativa jedním z důležitých nástrojů k plnění cílů Lisabonské strategie či dalších strategických dokumentů na národní úrovni v oblasti zaměstnanosti, sociální integrace a rovných příležitostí, rozvoje celoživotního učení a modernizace veřejné správy. Dnes v rámci tohoto programu v ČR úspěšně běží 69 projektů. Většina z nich nyní dokončuje fázi testování svých produktů a pomalu přechází do závěrečné fáze jejich vyhodnocování a předávání potenciálním uživatelům. Již nyní jsme, podobně jako loni, s předstihem splnili tzv. pravidlo n+2 dle nařízení Evropské komise, tedy laicky řečeno, dokázali jsme využít přidělené prostředky letošního roku a nemusíme vracet nevyužité finance do Bruselu. A navíc, audit EK zaměřený na řídící a kontrolní systémy programu EQUAL potvrdil, že čerpáme nejen efektivně, ale i bezpečně. Auditoři EK totiž přidělili programu EQUAL v ČR nejvyšší známku, která je dle slov samotných auditorů udělována spíše výjimečně.

úvod

7

Co se týče úrovně řízení programu, již v minulém roce Česká republika získala dva granty Evropské komise, jeden na vytvoření virtuální mezinárodní EQUAL evaluační sítě (EQUAL e-CIP) jako jednoho z rozhodujících prostředků pro evaluaci programu EQUAL i dalších programů zaměstnanosti na celoevropské úrovni, a druhý na uspořádání mezinárodního semináře k evaluaci. Co se týče projektu EQUAL e-CIP, v současné době probíhá jeho druhá fáze, která má za cíl zintenzívnit další výměnu informací a mezinárodní partnerskou spolupráci. Úspěšně nyní také připravujeme evaluaci jednotlivých principů programu EQUAL, a to mezinárodní spolupráce a gender mainstreamingu, jejímž cílem je získat detailní informace o provádění, výstupech a dopadech uplatňování těchto principů v ČR a dalších evropských zemích. Úspěšně v tomto roce pokračovala i spolupráce jednotlivých projektů z ČR se zahraničními partnery v rámci mezinárodních partnerství a naše projekty se aktivně účastnily také práce Evropských tématických skupin (ETG), jejichž cílem je prosazovat nejlepší výsledky programu EQUAL na evropské úrovni. V ČR bylo na počátku roku 2006 ustanoveno 6 národních tématických sítí (NTS). Ty sdružují projekty, experty z praxe a akademické sféry a zástupce státní správy (tvůrce politik) v daných tématických oblastech. Takováto spolupráce má zajistit co nejužší interakci mezi realizovanými projekty na jedné straně a platnou legislativou a vládní politikou zaměstnanosti a jejími požadavky na straně druhé. Základní princip této spolupráce je tedy velmi jednoduchý – dát dohromady tvůrce inovací a odborníky z praxe na jedné straně a tvůrce politik a osoby s vlivem k prosazování změn na straně druhé, aby společně: 1. identifikovali nejlepší projekty a jejich produkty, jejich přidanou hodnotu a možnosti jejich dalšího využití institucemi působícími na trhu práce; 2. podporovali efektivní propagaci a aplikaci těchto produktů. Dle metodologie pro validaci produktů CIP EQUAL doporučované Evropskou komisí jsou tyto produkty hodnoceny vždy zároveň několika různými skupinami hodnotitelů z řad externích expertů, zástupců jiných projektů a potenciálních uživatelů těchto produktů. Přestože většina zpracovávaných a dokončovaných produktů bude teprve validována, již nyní mohu s potěšením konstatovat, že dosavadní výsledky validace jsou velice dob-

8

úvod

ré a validované produkty mají zpravidla vysokou kvalitu a všechny další předpoklady pro to, aby byly převzaty a aplikovány příslušnými institucemi, resorty, úřady práce, zaměstnavateli a dalšími subjekty, které pracují s danými cílovými skupinami. Ze zvýšení zaměstnanosti a tím i soběstačnosti těchto znevýhodněných skupin totiž bude samozřejmě profitovat celá společnost. Proto je tato oblast jednou z klíčových oblastí vládní politiky zaměstnanosti a moderní formy řešení nabízené projekty CIP EQUAL velice cenným příspěvkem k této problematice. (redakčně kráceno)

úvod

9

Iniciativa Společenství EQUAL – „laboratoř“ sociálních inovací

Walter Faber Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Evropské komise

Po celé Evropě od roku 2000 – v České republice pak konkrétně od roku 2001 – byly z Evropského sociálního fondu a Phare investovány více než tři miliardy euro do experimentů se sociálními inovacemi, do hledání podpory pro tyto inovace a do budování kapacit k jejich uskutečňování. EQUAL je největší laboratoří pro sociální intervence v Evropě. Pochopitelně jako v každé laboratoři, některé experimenty se nepovedly. Avšak úspěch přichází se zkušeností a zkušenost přichází i s nezdary. A EQUAL bude úspěšný, pokud se budeme učit z chyb a budeme stavět na úspěších. EQUAL má podporovat sociální inovace a rovněž má činit Evropský sociální fond (ESF) účelnějším, účinnějším a relevantnějším. Mohlo by se říci, že ESF – jako mnoho komerčních průmyslových firem – investoval 5 % svých zdrojů do vývoje a testování nových produktů, služeb a výrobních procesů. Klíčovou oblastí pro EQUAL je napomáhat přechodům – mostům mezi vzděláváním a prací, prací a celoživotním vzděláváním, neaktivitou a prací, vězením a prací, migrací a prací, stejně jako mezi rodinou, osobním životem a prací. Tyto mosty vždy stojí na několika pilířích, několika institucích a účastníci jsou zapojeni do podpory mostu. A zde, v zapojení všech relevantních hráčů, je EQUAL nejsilnější.

10

úvod

Princip partnerství za účelem uchopení komplikovaného problému, k zvládnutí obtížných přechodů, pro integraci těch, které lze obtížně integrovat, je jedním z nejdůležitějších rysů EQUALu a tam, kde je správně realizován, jedním z nejplodnějších rysů. Současné výzvy na poli zaměstnanosti, integrace a vzdělávání jsou často příliš složité a nezávislé na to, aby jim mohla účinně čelit jediná instituce. Partnerství EQUALu ukázala, že takové složité problémy mohou být uchopeny úspěšně pouze v případě, kdy vláda, podnikatelé, odbory a nevládní organizace pracují společně. Je jisté, že partnerství v rámci EQUALu vytvořila mnoho „sociálního kapitálu“ ve smyslu vzájemných vazeb a interakcí mezi různými hráči trhu práce a lepší vzájemné porozumění cílům a možnostem jednotlivých partnerů. Je rovněž nezpochybnitelné, že práce v partnerství umožnila přímo zapojit znevýhodněné skupiny a jejich organizace a dala jim hlas v politické aréně, což je v souladu s dalším principem EQUALu, společným rozhodováním (empowermentem), a také s novým významným aspektem ESF, a sice budováním kapacit. A je zřejmé, že partnerství, ve kterých se vize a cíle sdílejí, lépe dosáhnou výsledků, které budou udržitelné, protože budou postaveny na odhodlání a angažovanosti partnerů. Avšak odhodlání a angažovanost nestačí… Aby byla inovace udržitelná, musí být výhodná, tj. musí prokázat výhody oproti současným praktikám, a musí být vyhovující pro skupinu osob, kterým se snaží pomoci, tedy pro úřady a další zainteresované. Pokud se tohle nezdaří, můžeme se poučit z chyb. Pokud se to zdaří, můžeme na tomto úspěchu stavět. A v EQUALu mohou na úspěších stavět i další. Mám na mysli realizací myšlenky spojit občany, úřady, sociální partnery a nevládní organizace a umožnit jim sdílet dobré zkušenosti a postupovat směrem k společným řešením v rámci mezinárodní spolupráce. Inovativnost, partnerství, společné rozhodování a mezinárodní spolupráce jsou tedy principy vyzkoušené v EQUALu. A ještě jeden, možná ten nejdůležitější princip, který se nyní snažíme uvést do praxe: princip „mainstreamingu“ – pomocí kterého se snažíme zajistit, že po EQUALu něco zůstane, že lekce, které jsme se naučili, nebudou zapomenuty. Jestliže neuspějeme v „mainstreamingu“ výstupů a principů EQUALu, velká část tří miliard eur z peněz Společenství a snad další dvě miliardy národních prostředků bude utracena zbytečně. Bude mít krátkodobý a místní dopad, někde možná o něco delší, ale pak tento vliv skončí a bude zapomenut. Zákonodárci, Rada a Evropský parlament to

úvod

11

Současná situace aktivní politiky zaměstnanosti a role Správy služeb zaměstnanosti při implementaci programů spolufinancovaných z ESF a zvláště při implementaci Programu Iniciativy Společenství EQUAL

tak nechtěli. Řekli, že lekce získané prostředky z EQUALu a jeho principy budou integrovány do podpor z ESF pod novými programy. ESF by měl pokračovat v podpoře propagace a mainstreamingu inovativních aktivit v členských státech a měl by také podporovat mezinárodní činnost. Partnerství bude označeno za klíčový element dobré správy. ESF bude podporovat spojenectví a sítě relevantních aktérů jako jsou sociální partneři a nevládní organizace. Společné rozhodování je další linií činnosti ESF. Tato pravidla členské státy přijaly skrze Radu a spolu s nimi i Evropský parlament. A my můžeme sledovat odraz těchto pravidel – více či méně jasně a přesvědčivě – ve sto sedmnácti operačních programech členských států představených Komisi. Čtyřicet dva ze sto sedmnácti operačních programů podporují mezinárodní spolupráci jako prioritní osu a, mluvíce znovu o penězích, 1,4 miliardy eur jsou určeny na mezinárodní aspekty. Dalších sedmdesát pět programů užívá horizontální přístup k podpoře mezinárodní spolupráce ve všech nebo některých tématických prioritách nebo prostřednictvím technické asistence. Můžeme tak očekávat, že suma sumárum 3 miliardy eur budou v letech 2007 až 2013 k dispozici pro mezinárodní spolupráci. EQUAL již brzy skončí a v dohledné budoucnosti se nepočítá s žádnou novou iniciativou pod ESF. Konec EQUALu byl naplánován na rok 2008 a tak se také stane. EQUAL sloužil dobře. Jeho dědictví je v integrační politice Společenství, je v pravidlech ESF a je v programech ESF. Je tam spolu s principy EQUAL a je tam v tématech, kterým se věnoval. Apeluji na manažery programů ESF, aby toto zaměření časem neztráceli. Aby poskytli dostatek času na přípravu projektů, na vybudování partnerství a na inspiraci z domova i zvenku. Pokud dokážete toto zachovat, i pod tlakem, aby byly peníze vyčerpány, váš operační program může skutečně přinést změnu a svou zásluhu na tom bude mít právě EQUAL. (redakčně kráceno)

12

úvod

Ing. Marie Bílková vrchní ředitelka sekce pro oblast Správy služeb zaměstnanosti Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

Současná situace na trhu práce je z pohledu míry nezaměstnanosti a počtů uchazečů o zaměstnání příznivá. Vzhledem k všeobecnému ekonomického růstu míra nezaměstnanosti trvale klesá. K 31. 10.: • 143 467 volných míst • 348 842 evidovaných uchazečů Zároveň s tím, ale stoupá mezi uchazeči podíl těch skupin, pro které je charakteristický výskyt významných handicapů či jejich kumulace. Služby zaměstnanosti kromě zprostředkovávání zaměstnání uchazečům, kteří snadno nacházejí uplatnění na trhu práce, vyrovnávají prostřednictvím nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti na trhu práce šance i pro skupiny osob obtížně umístitelných. Nemalou úlohu v tomto směru mají i projekty realizované v rámci ESF – Operační program Rozvoj lidských zdrojů i Program Iniciativy Společenství EQUAL, tedy ty, které se zaměřují zejména na odstraňování bariér u nejobtížněji umistitelných uchazečů o zaměstnání. V současné době stojí před službami zaměstnanosti a s nimi spolupracujícími organizacemi nelehký úkol – vrátit na trh práce tyto skupiny uchazečů o zaměstnání, které mají různé handicapy – pouze základní vzdělání nebo aktuálně či místně neuplatnitelnou kvalifikaci (70 % z celkového počtu evidovaných), jsou déle na světě (nad 50 let – 30 %,

úvod

13

Základní pojmy 40 – 49 let – 21,3 %), jsou dlouhodobě nezaměstnaní (nad 12 měsíců 43,0 %), ženy po návratu z mateřské či rodičovské dovolené, osoby se zdravotním postižením apod., nejobtížněji zaměstnatelní jsou zejména uchazeči o zaměstnání s kumulací výše zmíněných handicapů či uchazeči z oblastí s nedostatečnou dopravní obsluhou. Proto jsme uvítali Program Iniciativy Společenství EQUAL, jehož cílem je zejména podpora výše vyjmenovaných skupin uchazečů o zaměstnání. Služby zaměstnanosti ho využívají nejenom jako nástroj ke vzdělávání, poradenství a podpoře specifických skupin uchazečů a zvýšení jejich zaměstnatelnosti, ale i jako možnost využít přenosu zkušeností „příkladů dobré praxe“ z ostatních států. Naší snahou je aplikovat získané zkušenosti a poznatky v co nejširší praxi služeb zaměstnanosti. Služby zaměstnanosti jsou do implementační struktury CIP EQUAL zapojeny dvojím způsobem, respektive na obou úrovních – zapojením věcně příslušných útvarů SSZ a zapojením jednotlivých úřadů práce. Celkem 26 úřadů práce je zapojeno do 27 projektů. Dva úřady práce jsou pak přímo předkladateli projektů – ÚP v Chrudimi a ÚP v Semilech. Správa služeb zaměstnanosti je přímo zapojena v jednom projektu. Na úrovni programu je zástupce SSZ členem Monitorovacího výboru a další jsou členy všech šesti ustanovených národních tématických sítí (NTS). Jedním z nejdůležitějších přínosů projektů EQUAL pro aktivní politiku zaměstnanosti je již existence samotné implementační struktury tohoto programu s jejím specifickým důrazem na inovaci a kooperaci řešení jasně a konkrétně stanovených problémů. Jsem přesvědčena, že je nezbytné, aby se principy rovných příležitostí staly součástí běžného uvažování a nejrůzněji zaměřených politik. Jen tak se nám podaří skutečně efektivně využívat potenciálu, který zde reálně existuje, a zároveň dát co největšímu počtu lidí šanci získat prostředky k životu vlastní prací. Dát jim šanci poznat, že jsou schopni ovlivnit své postavení a přijmout zodpovědnost za kvalitu svého života. Společnost svobodných, samostatných a sebevědomých lidí nám pak jistě dá šanci obstát ve vysoce konkurenčním prostředí globalizovaného světa.

Iniciativa Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL podporuje na celém území Evropské unie mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovností na trhu práce. Cílem je vyvinout a prosadit nástroje na podporu příslušníků znevýhodněných skupin (dlouhodobě nezaměstnaných, absolventů škol, nízkokvalifikovaných, starších občanů, osob se zdravotním postižením, etnických menšin, žen, žadatelů o azyl a azylantů apod.), kteří se střetávají s diskriminací či nerovným zacházením buď přímo v zaměstnání nebo při hledání zaměstnání. Je to inovativní iniciativa, jejíž experimentální charakter ovlivňuje i způsob implementace jednotlivých podporovaných projektů a principy EQUAL, které jsou všemi podporovanými projekty naplňovány. (Jedná se o následující principy: tématický přístup, partnerství, společné rozhodování, mezinárodní spolupráce, inovativnost a mainstreaming. Zvláštní pozornost je věnována horizontálnímu tématu gender mainstreamingu.)

Program Iniciativy Společenství EQUAL Iniciativa Společenství EQUAL je v evropském měřítku realizována ve dvou kolech. První kolo bylo pro tehdejší členské státy vyhlášeno v roce 2000 a ČR se do něj zapojila jako jedna z tehdy kandidátských zemí (v mnohem menší míře se zapojilo také Maďarsko). První kolo bylo realizováno v rámci národního projektu Phare 2002. Druhé kolo je v ČR jakožto již členském státě realizováno na základě Programu Iniciativy Společenství (CIP EQUAL), který byl vyhlášen v roce 2004 a je spolufinancován Evropským sociálním fondem a rozpočtem České republiky.

(redakčně kráceno)

14

úvod

15

Rozvojové partnerství Validace Jednou z hlavních odlišností od ostatních programů tzv. „hlavního proudu“ je, že projekty nejsou realizovány jedním subjektem, ale společně v rámci tzv. rozvojového partnerství (např. na projektu dohromady pracuje škola, ministerstvo, nezisková organizace a úřad práce). Toto partnerství by mělo fungovat jako laboratoř pro vývoj nových způsobů řešení stávajících problémů na trhu práce členských států Evropské unie. Přidaná hodnota spolupráce v rámci rozvojového partnerství spočívá zejména v tom, že umožňuje jednotlivým realizátorům projektů využívat stávajících zkušeností a poznatků všech zapojených partnerských organizací.

Validace inovativních produktů je proces, kdy dochází k jejich hodnocení z různých pohledů (např. inovativnost, účelovost, přenositelnost), různými aktéry (autoři produktů, peers – další realizátoři projektů s podobným zaměřením, experti, potenciální uživatelé). Toto hodnocení přináší důležitou zpětnou vazbu pro autory produktu a přispívá tak k jeho vyšší kvalitě a dalšímu zdokonalení. U produktů, které úspěšně projdou procesem validace, lze očekávat větší potenciál mainstreamingu, tedy potenciál prosadit se v rámci běžné praxe a ovlivnit příslušné politiky.

Národní tématické sítě Národní tématické sítě (NTS) jsou komunikačními platformami, které spojují zástupce rozvojových partnerství s osobami z praxe a tvůrci politik (zástupci ministerstev či jiných institucí) na celostátní i regionální úrovni. Cílem vytvoření a fungování takových sítí je výměna zkušeností, zpětná vazba tvůrcům inovativních nástrojů a společné prosazování vytvořených inovací do politiky a praxe, tzv. mainstreaming. V ČR bylo ustanoveno 6 tématických sítí na základě tématického přístupu: NTS A – Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné NTS B – Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání NTS C – Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb NTS D – Podpora adaptability a celoživotního učení NTS E – Rovné příležitosti žen a mužů NTS F – Integrace na trhu práce pro cizince

16

17

NTS

A

Národní tématická síť Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné

úvod Národní tematická síť A „Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné“ (NTS A) propojuje nestátní neziskové organizace s odborníky z veřejného i privátního sektoru, kteří se zabývají integrací sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Mezi cílové skupiny NTS A patří především osoby se zdravotním postižením (OZP) a v menší míře také osoby propuštěné z výkonu trestu, Romové a osoby bez přístřeší. Cílem činnosti NTS A je přenést často zcela jedinečné výsledky a metody dosažené jednotlivými projekty CIP EQUAL realizovanými v dané oblasti do běžné praxe a zasadit se o zdokonalení související legislativy. Pravidelných setkání NTS A se kromě expertů tvořených převážně zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí ČR účastní i vybraní zaměstnavatelé a realizátoři projektů programu EQUAL, mezi které patří: DROM, romské středisko; Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky; Slezská diakonie; Národní rada zdravotně postižených ČR; Vzdělávací společnost EDOST, s. r. o.; Sdružení pro probaci a mediaci v justici; Město Krásná Lípa; RYTMUS; TROAS, s. r. o.; IREAS, o. p. s. Ke dni 19. 11. 2007 se uskutečnilo 7 pracovních setkání NTS A, na kterých byla diskutována aktuální témata související se zaměstnáváním sociálně znevýhodněných skupin obyvatelstva. Mezi společné výstupy NTS patří zejména široké množství zpracovaných analytických a koncepčních materiálů a připravovaná publikace o příkladech dobré praxe, kterých bylo dosaženo jednotlivými projekty. Ing. Jiří Kocánek předseda NTS A, SONS ČR

úvod

21

0085 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS ČR)

Metodický materiál „Podporované zaměstnávání pro lidi se zrakovým postižením” Zaměstnávání osob se zdravotním postižením náleží dlouhodobě k nejpalčivějším problémům na trhu práce v ČR. Nepříznivá situace setrvává i u lidí se zrakovým postižením, u kterých míra nezaměstnanosti dosahuje dokonce až 70 %. Jednou z úspěšných odpovědí na uvedený stav jsou i aktivity projektu Tyfloemployability, v rámci kterého si jeho realizátoři stanovili za cíl danou situaci řešit. Hlavním cílem projektu se tak stala pomoc s řešením nepříznivé situace nevidomých a jinak zrakově postižených občanů na trhu práce a především pak rozšíření jejich dovedností potřebných pro úspěšné nalezení zaměstnání. Účastníci projektu mohou získat pilotně ve třech krajích ČR komplexní služby, které jim pomohou v integraci do společnosti a v návratu na otevřený trh práce. Jedním z výstupů projektu je úspešně validovaná Metodika „Podporované zaměstnávání pro lidi se zrakovým postižením”. Metodika je pracovním nástrojem pro pracovní konzultanty a asistenty ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR (dále jen SONS ČR) a v touto organizací zřízených obecně prospěšných společnostech, TyfloCentrech. Principy metodiky, která byla původně vyvinuta především za účelem integrace osob s mentálním postižením, mohou být použity i pro jiné cílové skupiny (např. pro osoby se zrakovým postižením – ZP). Před zahájením projektu neexistoval ucelený materiál věnující se podpoře zaměstnávání této cílové skupiny. Z tohoto důvodu je metodika v našich podmínkách zcela inovativním produktem.

NTS A

23

Metodický materiál je dostupný v tištěné (též v Braillově písmě) i elektronické verzi a skládá se ze 4 kapitol. Na základě provedeného interního průzkumu SONS ČR se jako významné při selhání osob se ZP v novém zaměstnání ukázaly především následující důvody: • nízká úroveň adaptability na nové prostředí • pomalá rychlost zaučení se na nové úkony • komunikační bariéry Překážky na straně zaměstnavatelů: • vysoké náklady při přijímání osob se ZP (úpravy na pracovišti) • komunikační bariéry, které často vyústily až v konflikt • neschopnost jasně specifikovat pracovní náplň Do sestavování metodiky byli zapojeni i uživatelé vlastního produktu (pracovní asistenti a konzultanti) prostřednictvím připomínkování produktu, tvorbou využitelných nástrojů při realizaci přípravy na zaměstnání či tvorbou návrhů a připomínek k metodám vzdělávání a přenositelnosti. Na vývoji se podíleli také uživatelé navazující služby. Ti měli pomoci vytipovat možné formy pomoci (orientace na úřadech a na pracovišti, komunikace s týmem, získání jistoty a pomoc při automatizaci pracovních úkolů) spoluprací při analýze příčin selhání v novém zaměstnání i zpětnou vazbou na tvorbu profesních profilů a přípravu na zaměstnání. Vhodnost a užitečnost metodiky spočívá v několika skutečnostech. Z pohledu uživatelů služby tato metodika jednoznačně reaguje na potřeby podpory v první fázi výkonu nového povolání. Dále také akceptuje specifické požadavky osob se ZP vyplývající z jejich handicapu. Produkt klade velký důraz na respektování svobodné informované volby a intelektuální potenciál cílové skupiny (vnímání zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí, rozvíjení vlastních názorových cest a posilování kompetencí uživatelů). Při vývoji produktu se osvědčilo jeho umístění na pracovní trh již v průběhu přípravy.

24

NTS A

Příklad dobré praxe Petr M., klient jednoho z TyfloCenter, je od 14. 11. 2005 zapojen do projektu na základě požadavku k řešení pracovního uplatnění. Jeho zrakové postižení odpovídá vymezení „prakticky nevidomí“. Na úvodní schůzce byl obeznámen se základními informacemi o projektu Tyfloemployability a o možnostech využití poskytovaných služeb. Petr následně využíval především individuální poradenství. Na základě rozhovorů s pracovním konzultantem byly probrány dostupné možnosti pracovního uplatnění s ohledem na Petrův zrakový handicap. Petr projevil zájem o možnost rekvalifikace v Pobytovém a rekvalifikačním středisku pro nevidomé a slabozraké Dědina v Praze. Jednalo se o rekvalifikační kurz Masér a nevidomý a slabozraký masér. Po vyřízení všech potřebných formalit nastoupil Petr k absolvování kurzu (únor–červen 2006). Po ukončení rekvalifikace v Pobytovém a rekvalifikačním středisku pro nevidomé a slabozraké Dědina se Petr za pomoci pracovního asistenta zaregistroval na úřadu práce a začal aktivně hledat zaměstnání jako masér. Ve spolupráci s pracovním konzultantem bylo osloveno několik možných zaměstnavatelů (zdravotnická zařízení, domovy důchodců, podnikatelé provozující masážní salony), mezi nimi i obecně prospěšná společnost SPID handicap (Centrum Parník) poskytující služby pohybově postiženým lidem v Pardubickém kraji. Jednou ze služeb, které mohou klienti denního centra využít je možnost masáží. Krátce poté organizace vypsala výběrové řízení na pozici maséra. Na základě domluvy pracovního konzultanta a vedoucího centra byl s Petrem sepsán životopis a motivační dopis a ty byly zaslány elektronickou poštou na adresu organizace. Poté byl Petr vyzván k přijímacímu pohovoru, kterého se zúčastnil společně s pracovním konzultantem (listopad 2006). Ještě téhož měsíce byl na místo maséra přijat. Po konzultaci s vedením centra byl za pomoci pracovního asistenta realizován nácvik prostorové orientace na novém pracovišti. To vše včetně instruktáže budoucích spolupracovníků, kteří se měli naučit, jak přistupovat k nevidomému. Dále byl s Petrem zahájen dlouhodobější nácvik trasy do zaměstnání, též za pomoci pracovního asistenta (prosinec 2006). 2. ledna 2007 nastoupil Petr do zaměstnání.

NTS A

25

V současné době Petr využívá služeb projektu Kurzy práce na PC vedené vyškoleným lektorem. Získání základních znalostí práce na PC je nezbytné pro udržení současného zaměstnání. Vzhledem k požadavku zaměstnavatele na další sebevzdělávání klienta (především v oblasti sociální komunikace) je možné, že dojde k jeho zapojení do druhého běhu Kurzu komunikačních dovedností v rámci projektu.

Vzdělávací kurz pro osoby se zrakovým postižením

26

NTS A

Kontaktní údaje Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých České republiky Krakovská 1695/21, Praha 1, 110 00 www.tyfloemploy.org, Vladimír Kňažko, [email protected], [email protected], tel.: 777 214 097

NTS A

27

0048

Město Krásná Lípa

Digitální životopis Na internetu je běžné prohlížet si více či méně vtipná videa, You Tube je desátá nejpopulárnější stránka na světě. Každý má přístup k technologii, která umožňuje vytvořit si vlastní obsah a vložit ho na internetovou stránku, prohlížet si obrazové nahrávky od dalších neznámých lidí. To pracovníky Komunitního centra Českého Švýcarska inspirovalo k tomu, aby využili tohoto oblíbeného způsobu prezentace pro podporu zaměstnanosti a odbourání bariér na trhu práce. Spolu s partnery z mezinárodního rozvojového partnerství vytvořili pracovní skupinu, která zpracovala koncept tzv. digitálního životopisu. Jedna z cílových skupin projektu (rómská menšina) mívá totiž často problém připravit pro potencionálního zaměstnavatele písemný životopis či motivační dopis, který by splňoval stanovené požadavky. Z tohoto důvodu je zaměstnavatel pak často ani nevyzve k ústnímu pohovoru, kde by mohli prokázat svoji např. manuální zručnost. Překvapivě nejtěžším úkolem se ukázalo najít mezi klienty projektu osobu ochotnou na vývoji produktu spolupracovat. Zkušební digitální životopis byl nakonec natočen s klientem dlouhodobého ročního rekvalifikačního kurzu Údržba zeleně. Tento rekvalifikační kurz probíhá také v rámci projektu CIP EQUAL, příjemcem dotace je Město Krásná Lípa. Před začátkem natáčení byla s klientem uzavřena Dohoda o postoupení životního příběhu. Klient hovoří o svých zájmech, o své motivaci pracovat, o svých dovednostech, ale i o tom co se mu nedaří. Dále se zmiňuje o svých předešlých pracovních zkušenostech. Součástí digitálního životopisu jsou praktické ukázky pracovní činnosti klienta, které se v kurzu naučil. Jsou zde i ukázky, jak pracuje s motorovou pilou nebo křovinořezem. Zároveň se zde klient představuje také při teoretické výuce. Vedoucí čety, ve které klient vykonával odbornou praxi, pak podává o klientovi reference. Je zmíněna také jeho spolehlivost a docházka. Ofoceny jsou zde doklady o vzdělání. Natáčení životopisu se účastnila asistentka Agentury Pondělí o. s., která pomáhala klientovi překonat bariéry a strach z natáčení. Zároveň se velkou měrou podílela na pomoci klientovi s formulacemi vět a vyjadřováním. Po natočení byly digitální životopisy otestovány u potencionálního zaměstnavatele.

28

NTS A

V současné době připravuje rozvojové partnerství tvorbu digitálních životopisů pro klienty dlouhodobých rekvalifikačních kurzů, které probíhají v rámci projektu. Zároveň tuto službu nabízí i Job poradna Komunitního centra, která pomáhá lidem orientovat se v pracovních nabídkách na trhu práce. Praktickým výstupem produktu je brožura s DVD, na kterém jsou nahrány životopisy klientů ze všech zemí mezinárodního partnerství. Ve Velké Británii již zahájili podobný projekt a tyto služby nabízejí. S jejich životopisy se můžete seznámit na webové adrese www.citycol.ac.uk/digitalcv.

Komentář zástupce cílové skupiny Pan Mirek o digitálním životopise říká: „Při natáčení jsem měl obrovskou trému, ale nakonec jsem to zvládnul. Je to dobré, můžu tam ukázat vše, co umím a vše v čem jsem dobrý. Zároveň můžu nastínit to, co mě motivuje v práci a to, čeho bych chtěl dosáhnout. Při natáčení jsem získal užitečné informace, mohl jsem si vyzkoušet pohovořit o svých dovednostech a zájmech. Velmi mi pomohla i asistentka, která mi pomáhala s tím, jak mám mluvit, což je pro mne dobré když jdu za zaměstnavatelem, a díky tomu si víc věřím.“ Potenciální zaměstnavatel naproti tomu ocenil zejména pasáže, kde filmový životopis jasně demonstruje fyzické schopnosti klienta, jeho praktickou zručnost a jeho přístup k práci. Kladně hodnotil i pasáž s referencí vedoucího praxe. Formy prezentace prostřednictvím digitálního životopisu mohou využívat také úřady práce, agentury práce či personální agentury.

NTS A

29

0046

Sdružení pro probaci a mediaci v justici

Reintegrační program pro osoby po výkonu trestu odnětí svobody

Natáčení digitálního životopisu k části praktické dovednosti klienta

Kontaktní údaje Město Krásná Lípa Komunitní centrum Českého Švýcarska Masarykova 4, Krásná Lípa, 407 46 www.krasnalipa.cz/kccs, Hana Volfová, [email protected] tel.: 412 354 822

30

NTS A

Doposud se do projektu Šance zapojilo 111 klientů, z toho 15 žen. Hlavním produktem projektu je model reintegračního programu, který byl ověřen ve třech věznicích: Bělušice, Vinařice a Jiřice. Služba mentora byla v rámci projektu Šance nabízena i podmíněně propuštěným klientům v rámci spolupráce s Probační a mediační službou ČR a sociálními kurátory a ženám z Věznice Světlá nad Sázavou. Využilo ji 59 klientů. Reintegrační program připravuje odsouzené na možné obtíže v prvních týdnech na svobodě. Patří sem individuální práce, při které se pracovníci Šance zabývají konkrétními problémy a potřebami klienta a snaží se ho povzbudit, aby měl chuť se s nimi vypořádat. Inspirací, jak se s problémy po propuštění „poprat“, je pro některé klienty beseda s bývalým vězněm, který v životě na svobodě uspěl. Program reaguje i na nedostatek praxe a potíže s pracovními návyky odsouzených, a to prostřednictvím rekvalifikačních kurzů přímo v areálu věznice. Tato služba navíc nemusí být jen jednostranná, jak ukazuje příklad z věznice v Bělušicích, kde odsouzení v rámci své rekvalifikace na profesi natěrač, malíř, lakýrník zvelebili i zdi některých místností v areálu. Další znalosti a dovednosti, které by se po propuštění mohly hodit, načerpali klienti projektu Šance v odborných kurzech. Takto si mohli osvojit například základy práva, práce na počítači nebo komunikační dovednosti. Jednou ze zásadních aktivit jsou náborové akce zaměstnavatelů přímo ve vězení. Díky nim se vězni mohli připravit na stres z možného odmítnutí nebo na nepříjemné otázky, které by je zřejmě potkaly u některých firem. Služba mentora je součástí reintegračního programu po propuštění. Mentor je speciálně vyškolený laik, jehož úkolem je podporovat klienta v jeho snaze začlenit se zpátky do společnosti. Motivuje ho a pomáhá mu například právě hledat zaměstnání, upozorňuje na možnosti rekvalifikace či řeší s klientem ubytování. Doprovází také svého svěřence na úřady. Mnoho klientů má také potíže s dluhy, ať už byly právě ony důvodem, proč skončili ve vězení,

NTS A

31

nebo se rozmnožily teprve ve výkonu trestu. Mentor pomáhá svému klientovi oslovit věřitele a vytvořit splátkový kalendář dle jeho možností. Mezi další výstupy projektu patří publikace o reintegračním programu (materiál shrnující výsledky, postupy a doporučení z oblasti práce s osobami opouštějícími výkon trestu odnětí svobody, s ohledem na uplatnění na trhu práce), dále pak informace pro cílové skupiny. Jedná se o stručného průvodce pro zaměstnavatele, interaktivní film pro odsouzené věnující se situaci po propuštění, leták „Kroky po propuštění“ a Vězeňský občasník. Patří sem i závěrečná konference, kde se sejdou odborníci, aby diskutovali o problematice péče o osoby před propuštěním a po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. V rámci projektu byl vyvinut také produkt „digitální životopis se zaměřením na cílovou skupinu odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody“.

Příklad dobré praxe Po pár dnech na svobodě dopadají na propuštěné z výkonu trestu první komplikace. Například při hledání práce. Není totiž horší vizitky než „ušpiněný“ výpis z trestního rejstříku. Ale kriminální minulost není zdaleka jejich jediným problémem. Dlouhý pobyt za mřížemi často poznamená pracovní návyky odsouzeného. Ne všichni totiž mohou být ve výkonu trestu zaměstnáni. Mnoho propuštěných má také potíže s komunikací a nedokáže se na trhu práce zorientovat. Chybí jim potřebné vzdělání a často i pracovní zkušenosti z legálního zaměstnání. Proto jsou šance na úspěch těchto lidí minimální. Mnoho z nich prožívá podobný příběh jako Jirka, který vycházel z vězení už šestkrát a pokaždé si sliboval, že se do něj už nikdy nevrátí. Naposledy cítil namísto radosti z blížící se svobody spíše obavy, že „venku“ neobstojí, že se tam bude zase opakovat stejný scénář. Projekt Šance byl tedy velkou příležitostí i pro Jirku, který se rozhodl udělat vše pro to, aby tentokrát na svobodě obstál. Zapojil se do reintegračního programu a v rámci něj absolvoval rekvalifikační kurz „Obsluha vysokozdvižného vozíku“, kurz komunikačních dovedností a kurz tvůrčího psaní. Mentorka Renata se s Jiřím

32

NTS A

sešla už ve vězení. Pomohla mu řešit jeho největší obavu, když předem domluvila přijímací pohovor v ČKD v Kutné Hoře. Dříve než se ocitl před branou věznice téměř bez peněz, zatelefonovala sociálnímu kurátorovi pro dospělé v Ostravě a vysvětlila mu, v jaké je Jiří situaci, že nemá žádné prostředky na obživu ani zajištění ubytování. Bezprostředně po propuštění pak Jirkovi pomohla obstarat oblečení a základní hygienické potřeby pro pobyt na ubytovně. Podpora mentorky spolu s Jiřího velkým odhodláním změnit dosavadní způsob života už přinesly první výsledky. Jiří pracuje a vyhýbá se trestné činnosti. S Renatou však i nadále řeší například problémy spojené s prací či s dluhy, které má z trestné činnosti. Nejsou to však jen administrativní záležitosti, při nichž může mentor člověku po propuštění pomoci, jak by se mohlo zdát. Mentor je zde také jako opora ve složitých situacích, kdy není na koho jiného se obrátit. V některých případech v těchto chvílích svou asistencí nahrazuje přátele či rodinu. Když přišla Alena do věznice, byla na tom psychicky velmi špatně. Nekomunikovala s pracovníky a upínala se jen k době, kdy se bude moci vrátit ke svému příteli, který jí slíbil finanční zabezpečení. Pak potkala mentorku Avu a ta ji přesvědčila, že se má snažit být sama alespoň trochu nezávislá. Sehnala Aleně zaměstnání a ta díky pravidelnému příjmu a novým známým začala konečně žít vlastní život. V Avě našla kamarádku, která jí doposud chyběla a po dlouhé době v ní objevila člověka, kterému věří a může se mu se vším svěřit. A právě důvěra a pomoc jsou dvě základní věci, které mentor projektu Šance klientovi nabízí. „Chci se podílet na vytváření příběhů s dobrým koncem“, říká o motivaci ke své práci mentorka Ava.

Komentář zástupce cílové skupiny „Dne 31. srpna 2006 jsem byl podmíněně propuštěn z věznice, kde jsem byl odsouzen na dva a dvanáct měsíců za řízení bez dokladů a maření soudního rozhodnutí. Byl jsem poprvé ve věznici a mé pocity byly zničující už kvůli tomu, že jsem doma zanechal své dvě děti. Po podmíněném propuštění se mne ujala mentorka z programu Šance. Díky její snaze a odhodlání se za mne postavit a psychicky podpořit mne i mou rodinu jsme společně dali můj život dohromady. Postupně jsem splatil své závazky a dluhy.“ (z dopisu klienta)

NTS A

33

0038

Vzdělávací společnost Edost, s. r. o.

„Já jsem nevěděl, co je mentor. Já si říkal, že mě bude chodit kontrolovat domů. Představoval jsem si, že budou následovat „šťáry“ jako ve filmu, říkal jsem si: ,,Teď se na mě budou chodit ptát do práce“, byl jsem vyděšenej… Celou schůzku na probační a mediační službě jsem z toho byl zpocenej… Pak, když mi řekli, o čem to je, tak to ze mě spadlo... Dneska mi mentorka pomáhá při přípravě splátkového kalendáře, obtelefonovala, co jsem potřeboval, pomáhá při hledání práce. Věnovala se mi víckrát do měsíce, víc než musela, beru jí spíš jako kamarádku... Mám nejlepší mentorku, jakou jsem mohl dostat, můžu jenom chválit. Myslím si, že Šance je přínos, není to úřednický přístup, ona ví o mě všechno – poradí, s čím potřebuju, schvaluju to – funguje to.“ (z nahrávky klienta)

Rekvalifikační program – kurz ovládání vysokozdvižného vozíku

Kontaktní údaje Sdružení pro probaci a mediaci v justici Korunní 101, Praha 3, 130 00 http://equal.spj.cz, [email protected], [email protected] tel.: 246 052 416

34

NTS A

Pracovní rehabilitace prostřednictvím regionálních sítí spolupráce – Metodika forem spolupráce Hlavním cílem projektu Rehabilitace – Aktivace – Práce je vytvoření integračního systému procesu pracovní rehabilitace a zároveň vytvoření takových nástrojů, které umožní efektivnější realizaci všech dostupných nástrojů pracovní rehabilitace, než tomu bylo doposud. Cílem Metodiky forem spolupráce je navrhnout funkční systém spolupráce v procesu pracovní rehabilitace na regionální úrovni, který je pilotně zkoušen v regionech zapojených do projektu. Z následně získaných zkušeností z pilotního ověřování a z možností stávající a připravované legislativy pak bude navržen model spolupráce v oblasti pracovní rehabilitace i na úrovni národní. Metodický postup pro podporu vytvořeného modelu bude předán jako souhrn doporučení na Správu služeb zaměstnanosti (MPSV ČR). Cílovou skupinu tvoří účastníci pracovní rehabilitace – úřady práce, zdravotnické organizace/rehabilitační centra, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé a osoby se zdravotním postižením. Tyto subjekty v rámci pilotního ověřování vytvořily regionální sítě, které prostřednictvím koordinované spolupráce zajišťovaly komplexní proces pracovní rehabilitace. Nástrojem pro ověření funkčnosti navrženého modelu byl poradenský program pro OZP, který obsahuje 3 moduly (aktivizační, psychodiagnostický a ergodiagnostický) a vychází z metodik vytvořených tímto projektem. Inovativní přístup systému spolupráce se odráží především v prosazování principu pozitivní rekomandace, v prosazování funkčního hodnocení a v multidisciplinárním přístupu k řešení pracovní rehabilitace. Navrhovaný model ukazuje na nutnost provázanosti všech fází pracovní rehabilitace a svou koncepcí zapadá do celého procesu rehabilitace, což je současně i jeho přidanou hodnotou.

NTS A

35

0084

Rytmus

DVD Společensky odpovědné chování firem v oblasti zaměstnávání

Společensky odpovědné chování firem v oblasti zaměstnávání

Formou snadno dostupného DVD se občanské sdružení Rytmus rozhodlo představit koncept společenské odpovědnosti a řízení rozmanitostí u firem. DVD prezentuje v poutavé audio-vizuální podobě šíření společenské odpovědnosti v oblasti zaměstnávání na seminářích pro zaměstnavatele a soutěži Stejná šance – Zaměstnavatel 2004 a 2006 a zejména ukázkou konkrétních příkladů dobré praxe zaměstnaných lidí s postižením. Představeno je jednání mezi zaměstnavatelem, budoucím zaměstnancem a pracovníkem agentury pro podporované zaměstnávání, pracovní asistence, hodnocení práce lidí se znevýhodněním od zaměstnavatele i komentáře lidí s postižením. Důraz je kladen na rozmanitost a přirozenou podporu na pracovišti. DVD je určeno nejen zaměstnavatelům, kteří mohou nabídnout pracovní příležitosti, ale i pracovníkům agentur pro podporované zaměstnávání a dalším institucím, které pracující v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním.

Konference k pilotnímu ověřování poradenského programu pro OZP

Kontaktní údaje Vzdělávací společnost Edost, s.r.o. Cihlářská 4132, Chomutov, 430 03 www.edost.cz/rap, [email protected] tel.: 474 686 139

36

NTS A

Kontaktní údaje Rytmus Bruselská 16, Praha 2, 120 00 www.stejnasance.cz, www.rytmus.org tel.: 224 251 610

NTS A

37

Shrnutí za NTS A

Vytvořené produkty odpovídají potřebám osob obtížně integrovatelným na trhu práce v České republice a navazují na nové zákony v oblasti zaměstnanosti, sociálních služeb, vzdělávání v základním, středním a vysokém školství. Bohužel stále chybí připravovaný zákon o rehabilitaci. Jde o zlepšování přístupu na trh práce pro minoritní sociální skupiny občanů, které jsou různorodé (např. občané se zdravotním postižením, propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody, dlouhodobě nezaměstnaní, bez vzdělání eventuálně se základním vzděláním, minoritní etnika). U občanů i zaměstnavatelů je do budoucna nezbytné odbourávat předsudky, motivovat občany i zaměstnavatele k zaměstnávání, občany obtížné integrovatelné začlenit do běžného života pomocí produktů a služeb, včetně možnosti bydlení, indikování individuální potřebné služby v oblasti sociální, pedagogicko-výchovné a zaměstnávání. Rovněž důležité je zlepšit stávající síť poradenských center, zlepšit informovanost občanů i zaměstnavatelů a zajistit financování podpůrných služeb. Do budoucnosti je potřeba zvýšit adaptabilitu, snížit komunikační bariéry, dopracovat analýzy pracovních míst, rozšířit doporučování pracovních pomůcek, upravit pracovní místo dle individuálních potřeb zaměstnanců a dle ergonomických principů. MUDr. Olga Švestková, Ph.D. Přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice Univerzity Karlovy

38

NTS A

NTS

B

Národní tématická síť Proces zakládání podniků a rozvoj individuálního podnikání

úvod Členové rozvojových partnerství, sdružených v Národní tematické síti B (NTS B), se od roku 2005 systematicky zabývají vývojem nových postupů a nástrojů, které mají jediný cíl – usnadnit zahájení vlastního podnikání a jeho úspěšný rozvoj pro znevýhodněné skupiny obyvatel na trhu práce. Na počátku devadesátých let vzniklo ve vlně velkého nadšení obrovské množství drobných podnikatelů. Rozšířila se celá řada nových služeb, které dnes všichni rádi využíváme a které nám zvýšily kvalitu života. Snad v každém městě dnes můžeme využívat služeb pěkných restaurací, necháváme si dovážet oblíbené pizzy domů nebo navštěvujeme stovky nových obchodů. Rozsah a pestrost nových podnikatelských záměrů by se do tohoto sborníku zcela určitě nevešly. Postupně se však situace na trhu mění, přišly první chyby a rozhodnutí začínajících podnikatelů, nová konkurence, i ta velmi zkušená a kapitálově silnější ze zahraničí. Dnes je již obtížné nalézt oblast, ve které nikdo v okolí nepodniká. Velká část začínajících podnikatelů se zklamáním ukončí svoji činnost v prvních dvou letech a uspějí opravdu jen ti nejlepší. S přibývajícími neúspěchy a zklamáním přišly také všeobecné obavy ze zahájení vlastního podnikání. Zvláště pak v regionech s nižší kupní silou obyvatelstva je strach zkusit vlastní podnikání jedním z hlavních důvodů, proč zůstat raději v pohodlné sociální síti. Proto si Vám zde dovolujeme představit několik výsledných produktů. Zkušenosti z různých regionů se liší, některé produkty mohou být účinné v Ostravě, jiné pak v Ústí nad Labem, některé lze uplatnit všude. Nicméně tato publikace má především sloužit k tomu, abychom si dokázali tyto rozdílné zkušenosti předat a zůstali otevření i jiným přístupům a nápadům. Při naší práci jsme se snažili dívat se především očima našich zákazníků, konkrétních lidí, kteří s naší pomocí zahájili vlastní podnikání. Jejich spokojenost a dlouhodobý úspěch v podnikání byly a jsou pro nás důležité. Neustálé hledání nových cest a přístupů patří k základním vlastnostem každého úspěšného podnikatele a i my jsme se o to v posledních dvou letech usilovně snažili. Doufám, že Vás některé z těchto nápadů zaujmou. Ing. Libor Witassek, MBA předseda NTS B, DC Vision, s.r.o.

úvod

41

0006

Rekvalifikační a informační centrum, s. r. o.

Help Desk Po dobu jednoho roku (přesně od září 2006 do srpna 2007) probíhal na Úřadě práce v Mostě, na jeho dvou pracovištích v Mostě, v Litvínově, a na Úřadě práce v Lounech experiment HELP DESK, jako jedna z klíčových aktivit projektu INNOSTART zaměřeného na podporu podnikání osob ze znevýhodněných skupin v Ústeckém kraji. V rámci projektu byla vytvořena tři poradenská a informační místa, která byla vybavena materiální a informační technikou a hlavně odborným pracovníkem, který poskytoval poradenské služby a informace potřebné při rozhodování o podnikání. Cílovou skupinou experimentu byli zájemci o podnikání z řad uchazečů o zaměstnání. Ti byli dobře vybaveni řemeslnými a odbornými znalostmi a dovednostmi, často ale bez znalosti podmínek a úkonů potřebných k podnikání. Cílem umístění poradenských pracovišť na úřadech práce byla snaha být zájemcům o podnikání co nejblíže, soustředit poradenství na místo, kam chodí nejvíce klientů z cílové skupiny. Věděli jsme, že zájemci o podnikání z řad nezaměstnaných nemají dostatečnou oporu v rámci stávajících podnikatelských center a protože jsou to zejména klienti úřadu práce, hledají oporu právě tam. Vytvoření Help Desk bylo vedeno snahou vytvořit a nabídnout vyšší úroveň poradenství, které by mělo motivovat k podnikání. Bylo by nejen místně dostupné a bezplatné, ale poskytovalo by i širší škálu poradenství včetně pomoci s vyplněním podnikatelských záměrů. Tohoto cíle bylo dosaženo. K uskutečnění experimentu Help Desk napomohlo také využití několika podpůrných produktů: Vytvořený informační portál www.iks-delta.cz je zaměřený na podporu informovanosti cílových skupin a veřejnosti o úkonech nezbytných pro zahajování samostatné výdělečné činnosti, možnostech finančních, vzdělávacích a jiných podpor. Informace jsou zpracovány srozumitelnou formou, která je přizpůsobena potřebám cílových skupin, které jsou postiženy bariérami a nerovným přístupem na trhu práce. Zahrnuje i regionální specifika.

42

NTS B

Souhrnný manuál poradenských programů obsahuje metodiku zhodnocení vstupních podnikatelských kompetencí, metodiku přístupu k finančním zdrojům, metodiku sociálního a právního poradenství a následné asistenční péče. Poradcům Help Desk, ale i poradcům úřadu práce poslouží jako základní zdroj informací a soubor pokynů, jak postupovat při vedení poradenského rozhovoru. Příručka pro poradce Help Desk obsahuje konkrétní postupy a rady pro realizaci poradenské péče, přehled možností finančních, poradenských a dalších opor, přehled zákonných norem, slovník pojmů vztahujících se k zahájení podnikání a řadu odkazů na další zdroje informací použitelných ve vztahu k práci s cílovou skupinou. Brožura Klub úspěšných shrnuje příběhy několika odvážných, kteří překonali počáteční obavy a vydali se na dráhu samostatného podnikání, na níž uspěli. Brožurka dobře plní svou úlohu motivačního prvku pro potencionální zájemce o podnikání, neboť vypráví konkrétní příběhy lidí a přibližuje tak svět podnikání široké veřejnosti. Jak zhodnotit 12 měsíců existence poradenství Help Desk? Za období 12 měsíců trvání experimentu navštívilo poradenské místo 475 klientů, z toho jich bylo ¾ z mosteckého regionu. Nejvíce žádané informace klientů Help Desk byly z oblasti přístupu k finančním zdrojům (387), ne tak velký zájem mají budoucí podnikatelé o vzdělávání zaměřené na přípravu na podnikání (106). Téměř 300 klientů využilo informačních technologií k získání informací. Jako největší bariéry podnikání jsou uváděny nedostatek finančních zdrojů a chybějící kompetence k podnikání dle živnostenského zákona. Podnikatelskou činnost zahájilo 117 klientů Help Desk. Pro zajímavost uvedeme několik netradičních nápadů: provozování pojízdné hospůdky pro místa, kde restaurační zařízení chybí, vyučování angličtiny v mateřských školách, provozování zábavného zařízení pro seniory, likvidace nebezpečných odpadů či provozování Latinskoamerického klubu (se vším folklórem – jídlo, oděv, jazyky, prostředí,…). Podle uvedených čísel (a nejen podle nich) si dovolíme říci, že poradenství poskytované prostřednictvím Help Desk má své opodstatnění a výsledky.

NTS B

43

produkt Help Desk

Příběhy dobré praxe Vladimíra Lenartovičová díky projektu INNOSTART začala podnikat v oboru nakládání s odpady. „Jsem maminkou dvou chlapců ve věku 3 a 6 let. I když s mladším z nich bych mohla být ještě na mateřské dovolené, rozhodla jsem se založit společně s manželem firmu a zkusit štěstí v podnikání. K rozhodnutí podnikat mě vedla nejen touha po finanční nezávislosti, ale také snaha po seberealizaci a osobním rozvoji. Práce recepční, kterou jsem vykonávala před mateřskou dovolenou, mě neuspokojovala. Věděla jsem, že nechci být doma s dětmi, a proto jsem ráda využila nabídky úřadu práce na absolvování rekvalifikačního kurzu pro zájemce o podnikání Small Business v rámci projektu INNOSTART. Původní záměr, se kterým jsem do kurzu vstupovala, jsem pod vlivem událostí změnila. Zásadně mě ovlivnilo ukončení pracovního poměru manžela, a proto bylo nutné jednat rychle. Potom přišel nápad oboru podnikání a cílevědomá cesta za jeho naplněním začala.

44

NTS B

Odborná příprava mi dala všeobecný přehled v rámci jednotlivých výukových modulů, takže jsem se zorientovala v podnikatelských dovednostech. S odstupem času vidím, že není až tak důležité znát daňové a účetní systémy, ale větší důraz bych přikládala oblasti marketingu a schopnosti získat zákazníky. Mými zákazníky jsou převážně firmy, které mají staré technologické celky a potřebují je rozebrat nebo vyčistit, případně zlikvidovat objekty železobetonových konstrukcí, kde je nutné oddělit suť od kovu. Odvoz a likvidaci odpadu mám zajištěn smluvními partnery. Za 10 měsíců mého podnikání došlo k obrovskému rozvoji firmy. Firma si stojí ekonomicky velmi dobře, v současné době zaměstnávám sedm stálých pracovníků.“ Iveta Lochmanová byla též účastnicí projektu INNOSTART a zapojila se do jeho vzdělávacích i poradenských aktivit. Následně začala podnikat v oboru aranžérství a designérské činnosti. „Je mnoho důvodů, které mě vedly k rozhodnutí podnikat. Hlavním motivem mého rozhodnutí bylo využití mého koníčku, spojit příjemné s užitečným a z dlouholetého koníčka udělat zdroj své obživy. Dosud vykonávaná pracovní činnost, převážně administrativního charakteru, mě neuspokojovala. Po ztrátě zaměstnání jsem byla postavena před rozhodnutí vykonávat práci, která mě baví, a dokázat sobě i rodině schopnost uskutečnit tvůrčím způsobem své nápady, nebo hledat zaměstnání, které mě sice hmotně zajistí, ale neuspokojí. Když se řekne „prodej květin“, mnohé to neosloví tak, že se jedná o něco výjimečného. Mou snahou je nabízet lidem širokou škálu výrobků a služeb, které pomohou zkrášlit nejen jejich domovy, ale i interiéry v zaměstnání. V rámci podnikatelské činnosti se věnuji vázání a prodeji květin, úpravě a aranžování květin a sušin v různém barevném provedení na míru – na stůl, na zeď, do různých květinových obalů, prodeji bytových doplňků, dárkových předmětů a výtvarných potřeb jako jsou barvy na hedvábí a na sklo. Jako nadstandardní službu nabízím poradenství při uplatňování různých výtvarných technik. Zkušenosti s podnikáním jsem neměla žádné. Vzdělávací kurz, který jsem absolvovala před zahájením podnikání, mi pomohl v orientaci v problematice podnikání. Stále se snažím nabízet zákazníkům něco nového. V letošním roce

NTS B

45

0012

Jihočeská hospodářská komora

plánuji „rozjezd“ výtvarných kurzů. Chtěla bych jako lektorka umožnit získat zájemcům praktickou znalost dekorační techniky decoupage, což je technika pro zdobení a dekorování předmětů motivy natištěnými na ubrousku. Takto vlastnoručně vytvořený obraz, či jiný ozdobený předmět udělá radost tvůrcům i obdarovaným.“ Samotný Help Desk je ale považován za užitečný produkt i mezi zástupci potencionálních uživatelů, což vyplývá i ze společného vyjádření PhDr. M. Mertové, vedoucí odboru poradenství ÚP v Chomutově a PhDr. P. Nádvorníka, vedoucího odboru poradenství ÚP v Děčíně, vysloveného na validačním jednání 13. listopadu 2007 v Mostě, v rámci kterého byla ověřena kvalita tohoto produktu: „Výhodou Help Desk je komplexnost a dostupnost poradenských služeb, jejich srozumitelnost, což přispívá ke zvýšení motivace k podnikání stejně jako individuální přístup ke klientovi. Domníváme se, že tento produkt zcela vychází z potřeb cílových skupin a je užitečný jak pro ně, tak i pro poradce úřadů práce.“

Kontaktní údaje Rekvalifikační a informační centrum s.r.o. Báňská 287, Most, 434 01 www.iks-delta.cz, www.ric-most.cz, Ing. Dagmar Prošková, [email protected] tel.: 476 104 912

46

NTS B

KURZY „Podnikání bez překážek“ a „Podnikatelské minimum“ Rozvojové partnerství vyvinulo v průběhu realizace projektu Podnikání bez překážek dva kurzy pro začínající podnikatele. Vzdělávací kurz Podnikání bez překážek (15 denní) je vytvořen na základě výsledků dotazníkového šetření, na základě zkušeností expertů zapojených do realizace projektu a na základě vytvořené metodiky práce pro začínající podnikatele. Vzdělávací kurz obsahově splňuje základní podmínky pro vstup do podnikání a během 15 dnů začínajícího podnikatele provede základními kroky podnikání. Důrazem celého produktu je tvorba podnikatelského plánu. Dotace kurzu je 120 hodin. Vzdělávací kurz Podnikatelské minimum je výsledkem požadavků účastníků vzdělávacího kurzu Podnikání bez překážek. Je určen pro osoby, které již v minulosti (krátká minulost) podnikání provozovali a nyní si potřebují jednotlivé situace v oblasti opětovného zahájení podnikání osvojit. Důraz je opět kladen na tvorbu podnikatelského plánu a finanční analýzy (dotace 20 hodin). Nedílnou součástí výše uvedených vzdělávacích kurzů je vytvořená učebnice pro začínajícího podnikatele, skripta a praktická výuková učebnice. Tyto učebnice korespondují s výše uvedenými kurzy a jsou v nich shrnuty základní informace a podmínky, které by měl potenciální podnikatel znát a splňovat, právní normy České republiky, užitečné kontakty a důležité informace o státních i nestátních institucích. Učebnice Podnikání bez překážek je rozdělena do několika kapitol, např. co je to podnikání (živnostenské právo), pracovní právo, poradenská místa pro podnikatele, marketing nebo základy společenského chování. Významným doplňkem je praktická část, která se zaměřuje na oblasti, jakými jsou třeba sestavení životopisu, podnikatelského plánu či tvorba obchodního dopisu. Cílem vzdělávacích kurzů včetně výukového materiálu je zvýšení kvalifikace a motivace k zahájení podnikatelské činnosti cílových osob projektu. Produkty spolu vzájemně souvisí. Vzdělávací kurzy nejsou zaměřeny pouze na teorii, ale zejména na plnění praktických úkolů souvisejících se zvyšováním kvalifikace nebo se zahájením podnikání.

NTS B

47

Vzdělávací kurzy vycházejí z vytvořených odborných učebnic pro začínající podnikatele a samozřejmě z potřeb cílových skupin. Naší snahou je, aby tyto vzdělávací kurzy a jejich absolvování bylo podmínkou při žádosti o dotaci od úřadů práce v rámci APZ. Výstupem vzdělávacího kurzu je zpracování podnikatelského plánu, kterému se účastníci obou vzdělávacích kurzů věnují velmi podrobně. Účastníkům je představena osnova podnikatelského plánu a osnova finančního plánu, a to s výhledem tří let. Odborníci – lektoři provedou účastníky jednotlivými body osnovy a na závěr kurzu účastníci oba dokumenty zpracují pro své vlastní podnikatelské aktivity. Kromě zpracování těchto plánů účastníci kurzu své podnikatelské plány obhajují před lektorem, kde si ověřují nejen znalost teorie a částečně praxe v oblasti podnikání, ale i v oblasti sebeprezentace. Po absolvování kurzu a obhajobě účastníci obdrží osvědčení o absolvování tohoto kurzu. Cílovými skupinami projektu jsou dlouhodobě nezaměstnané osoby, osoby se zdravotním postižením, absolventi všech typů škol, osoby starší 45 let a ženy po mateřské dovolené. Vedle toho se projekt zaměřuje na osoby krátkodobě nezaměstnané, které chce motivovat k zahájení podnikatelské činnosti a zvýšit jejich šanci na uplatnění na trhu práce.

dat malověrnosti. Naštěstí doba s sebou přináší i kladné změny, jako např. internet. Sedl jsem tedy k počítači, do vyhledávače zadal „pomoc pro začínající podnikatele“ a bylo to. Vyjelo na mne asi 120 000 odkazů. Ale nalezl jsem rychle, hned asi na první nebo druhé stránce jsem našel odkaz na stránky bwo-mercury.com a projekt „Podnikání bez překážek“, dozvěděl jsem se, že pořádají kurzy pro potenciální podnikatele, což bylo v té chvíli přesně to, co jsem hledal.

Příklad dobré praxe Jedním z úspěšných absolventů kurzu Podnikání bez překážek byl Vladimír Pecholt, který se zapojil do kurzu podnikání v Benefit kontaktním místě ve Strakonicích. „V lednu letošního roku jsem se rozhodl, že začnu podnikat a vyřeším tak svůj problém s hledáním zaměstnání. Dostal jsem určitý podnikatelský nápad, ale vzápětí jsem si uvědomil, že je tomu už přesně deset let, co jsem předchozí podnikání ukončil, a že všechno je už trochu někde jinde. Změnily se poměry v oblasti podnikání, zákony, zaplnily se mezery na trhu a nejhorší je, že mně je zase o deset let víc. Přiznám, že mi bylo dost zle z toho, jak budu obtížně shánět a vstřebávat tu spoustu informací, které potřebuji pro vstup do světa podnikání a začal jsem propa-

48

NTS B

Publikace vytvořené v rámci realizace projektu Podnikání bez překážek

NTS B

49

0022

DC VISION, s. r. o.

Spojil jsem se se strakonickým Benefit místem, domluvili jsme si schůzku, při které jsem získal informace o náplni kurzu a ostatních službách pro začínající podnikatele. Program se mi zamlouval, proto jsem se bez váhání do kurzu přihlásil. Kurz mi pomohl vyjasnit si odpovědi na otázky, kde čerpat informace, kde hledat pomoc v začátku a jaké jsou vlastně možnosti. A to je velice důležité. Měl jsem sice tušení o tom, že asi existují někde nějaké dotace, půjčky, že existuje Hospodářská komora, ale nevěděl jsem nic konkrétního o tom, kde hledat v začátku nějakou pomoc. Díky kurzu mám vypracovaný podnikatelský plán, „oběhal“ jsem si potřebné formality a v současné době čekám na vyřízení živnostenského oprávnění, abych mohl na jeho základě podat žádost o dotaci od úřadu práce. Nezahálím, vymýšlím a zadávám reklamu, doma si připravuji prostory.“

Kontaktní údaje Jihočeská hospodářská komora, Husova 9, České Budějovice, 370 01 Jihočeská rozvojová o.p.s., Plachého 59/4, České Budějovice, 370 01 www.bwo-mercury.com, Jana Kostohryzová, [email protected], Andrea Tajanovská, [email protected] tel.: 382 224 371

50

NTS B

Software pro začínající podnikatele Firma DC VISION, s.r.o. na výroční konferenci představila svůj produkt software pro začínající podnikatele. Ke zpracování tohoto softwaru společnost přistoupila poté, co se v rámci rozsáhlého marketingového průzkumu, který společnost zrealizovala v rámci svého projektu Nová šance v roce 2006, ukázalo, že na českém trhu není k dispozici žádný výukový software, zabývající se komplexně problematikou procesu zahájení podnikání. Existovaly pouze programy zaměřené na jednotlivé specifické oblasti. Na základě spolupráce s rakouskými partnery v projektu využila společnost DC VISION možnost aplikovat fungující rakouský software „Selbstständig ist die Frau – Vom Wunsch zur Wirklichkeit“ na české podmínky. Překlad software, jeho ukotvení v české legislativě a další příslušné změny bylo zajištěno ve spolupráci s českými partnery v projektu – GEOMETRA Opava, RPIC-ViP a Vyšší odborná škola v Opavě. Výukový software Založení podnikání – „Od snu ke skutečnosti“ je jedním z nejvýznamnějších projektových výstupů. Program nabízí komplexní zdroj informací a možnost okamžitého on-line testování získaných vědomostí. Je určen těm, kdo zvažují zahájení vlastního podnikání. Uživatelé programu se detailněji seznamují s okolnostmi, které mohou do značné míry ovlivnit potenciál úspěchu jejich podnikání. Jde například o efektivní způsob stanovování cílů, plánování a postupy při rozhodování, přípravu podnikatelského záměru, legislativní omezení, časovou náročnost podnikání, způsob prezentace podnikatele na veřejnosti, rétorické a prezentační dovednosti, fungování a podpora rodiny apod. Uživatelé se zde setkávají s několika druhy interaktivy – tj. testy, informační nebo rozhodovací, nákladové a cenové kalkulace a další nástroje. Software je srozumitelný a jednoduchý na ovládání i pro PC uživatele – začátečníky. Obecně je produkt určen všem osobám, které uvažují o zahájení samostatně výdělečné činnosti, a také novým podnikatelům, kteří si ještě potřebují doplnit znalosti a informace. Již v průběhu přípravy a lokalizace softwaru proběhlo několik workshopů s diskusemi o jeho teoretické i praktické využitelnosti. Samotní účastníci workshopů se shodli na tom, že produkt odpovídá současné situaci na trhu a splňuje potřeby cílové skupiny.

NTS B

51

0059

Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s.

Produkt je plánován pro využití OHK Opava nebo organizací RPIC-ViP v rámci akreditovaných kurzů pro začínající podnikatele. Cílem rozvojového partnerství je rozšířit produkt mezi další vzdělávací instituce v ČR a v síti Asociace pro podporu podnikání.

Obchodní atlasy Produkt „Obchodní atlasy služeb“ je jedním z výstupů projektu příjemce Asociace podnikatelek a manažerek ČR. Obchodní atlasy obsahují přehledy dostupnosti provozoven služeb a v rámci projektu byly dosud zpracovány pro území měst Vejprty, Duchcov a Litoměřice. Do budoucna se atlasy mohou stát významným nástrojem pro podporu rozvoje obchodu a služeb i v dalších městech, která o produkt projeví zájem. Obchodní atlas může změnit pohled vedení města na problematiku poskytování služeb či možnosti její regulace v místech, na kterých má město zájem. Tím budou podpořeny rozvojové priority, které jsou obsahem strategických rozvojových plánů. Vedle obecní samosprávy, mohou atlasy využít rovněž začínající podnikatelky a podnikatelé a také každý, kdo má zájem o další rozvoj služeb v daném městě. Konkrétní možnosti atlasů zahrnují například možnost výběru, export a prohlížení údajů o provozovnách podle nejrůznějších kritérií výběru, územního či obchodního charakteru nebo prezentaci a zpracování dat v prostředí geografického informačního systému pro další druhy specifických výstupů a prezentaci map. Jejich většímu využití přispívá rovněž prezentace na mapovém serveru s minimálními úpravami a zpřístupnění dat pro širokou veřejnost. Nezbytnou podmínkou pro optimální využívání atlasu při rozhodovacích procesech samozřejmě zůstává průběžná práce, aktualizace databáze a v neposlední řadě schopnost analyzovat jeho výstupy. Využívání tohoto nástroje může přispět nejen k rozvoji podnikání ve městech, ale i k profesionalizaci jak politických rozhodnutí, tak výkonného týmu úřadu města.

Kontaktní údaje DC VISION, s.r.o. Náměstí Republiky 2, Opava, 74601 www.novasance.cz, Libor Witassek, [email protected] tel.: 553 620 456

52

NTS B

Kontaktní údaje Asociace podnikatelek a manažerek ČR, o. s. DOS, nám. W. Churchilla, Praha 3, 130 00 www.europodnikatelka.cz, Ing. Magda Piroutková, [email protected], tel.: 266 312 433, 603 533 865

NTS B

53

0030

Moravská asociace podnikatelek a manažerek (MAPM)

Asistenční centra pro podporu podnikání žen Když v roce 2005 v Brně odstartoval projekt „Asistenční centra pro podporu podnikání žen a snížení rizik na začátku podnikání“, měl jasný cíl – pomáhat ženám na Moravě při vzniku nových, životaschopných firem a v prvních třech letech podnikání. V rámci projektu byla vybudována tři Asistenční centra – dvě v Brně a jedno ve Zlíně. Do projektu se kromě MAPM zapojilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, obchodní a hospodářské komory v Brně a ve Zlíně a také dvě soukromé společnosti – EMD a KESWICK PARTNERS. Zahraničními partnery projektu bylo irské Sdružení žen v Longfordu a Úřad na podporu podnikání a zaměstnanosti IMFE ze španělské Granady. Na rozdíl od obou zmíněných zemí – Irska a Španělska i celé řady dalších evropských zemí – u nás neexistuje ucelený systém podpory, který by se zaměřil na začínající podnikatelky jako na cílovou skupinu. Smyslem pilotního projektu bylo ověřit si fungování Asistenčního centra pro ženy v praxi a dát tak impuls pro vznik smysluplného systému podpory podnikání žen v České republice. Očekávání se potvrdila a v některých aspektech je i předčila – od začátku trvání projektu se na Asistenční centra obrátilo více než tisíc klientek, téměř 500 žen absolvovalo odborná školení, vzniklo 44 nových firem a 58 nových pracovních míst. Dne 12. listopadu 2007 byly výsledky projektu prezentovány v Senátu Parlamentu České republiky. Na mezinárodní konferenci mimo jiné vystoupilo pět podnikatelek, které s pomocí Asistenčních center začaly podnikat – vybudovaly si jazykovou školu, psí salón, relaxační studio, půjčovnu kostýmů pro děti, výrobu produktů pro těhotné ženy. „Asistenční centrum mi dalo rady, pomoc a podporu, což jsou podle mého názoru naprosto klíčové záležitosti při zahájení podnikání,“ shrnula přínos centra Kateřina Hrachovcová ze Zlína. „Podnikání mi především přineslo možnost seberealizace, pocit uspokojení, radost z práce, poznala jsem mnoho zajímavých lidí a především mi dalo zkušenosti a možnost vyzkoušet si něco sama, aktivně pracovat a sama něco vytvořit – celkově to lze zhodnotit, že podnikání po všech směrech obohatilo můj život.“

54

NTS B

Kontaktní údaje Moravská asociace podnikatelek a manažerek Mariánské nám.1, Brno, 617 00 www.mapm.cz/equal, PhDr. Mona Nechvátalová, [email protected] tel.: 602 568 799

NTS B

55

Shrnutí za NTS B

Propagace a podpora podnikání pro znevýhodněné skupiny osob patří mezi základní cíle všech rozvojových partnerství v rámci NTS B. Na začátku práce většiny projektů rozvojových partnerství byla analýza konkrétní situace v jednotlivých regionech v České republice a následně vývoj produktů, které reagovaly na konkrétní potřeby začínajících podnikatelů. Následující závěry analýz se týkaly všech regionů a většiny znevýhodněných skupin na trhu práce. Mezi základní bariéry pro zahájení vlastního podnikání patří omezený nebo žádný přístup k financím pro zahájení podnikání, nedostatek sebedůvěry, neexistence přístupu k podnikatelským sítím, mezery v informovanosti, ale také problémy při slaďování rodinného a pracovního života a řada dalších. Práce NTS B se zaměřovala na ty specifické potřeby, které se prokázaly jako problematické ve více regionech. Na základě společné mainstreamingové strategie se členové Národní tématické sítě B snaží o šíření a prosazování nově vyvinutých nástrojů k motivaci a překonávání bariér v podnikání do praxe, a také o větší propagaci a podporu podnikání znevýhodněných skupin obecně v ČR. Na konferenci v listopadu 2007 bylo prezentováno prvních pět vybraných produktů, jejichž vývoj byl ukončen a nyní probíhá jejich šíření v jednotlivých regionech. Tyto produkty navazují na výše uvedené bariéry pro zahájení podnikání a slouží jako inspirace pro další regiony a organizace zabývající se podporou podnikání, stejně jako pro tvůrce politik. V průběhu roku 2008 budou prezentovány i další produkty rozvojových partnerství, které doplní práci Národní tématické sítě B v souladu se společnou strategií. Libor Witassek předseda NTS B, DC Vision, s.r.o.

56

NTS B

NTS

C

Národní tématická síť Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb

úvod Sociální ekonomika je pojem, za kterým se nesporně ukrývá inovační úsilí evropského rozsahu, jenž má pro udržitelnou budoucnost Evropy obrovský potenciál. V praxi dokazuje, že inkluzi na trh práce realizuje většinou s větším účinkem, než pasivní typ sociální péče a státním pokladnám evropských států přitom snižuje jejich výdaje na zajištění sociální solidarity. V praxi České republiky se ale sociální ekonomika zatím řadí k těm pojmům, o nichž se rádo říká, že ho hodně lidí slyšelo, ale nikdo ještě neviděl. Je mi ctí představit vám naše tematické partnerství vzniklé z projektů, které se v rámci Iniciativy Společenství Equal rozhodly prosazovat v České republice prvky sociální ekonomiky. Je to partnerství pestré, zahrnující neziskové organizace, podnikatelské subjekty i subjekty státní. Všichni členové se hned v počátku shodli na tom, že chtějí pracovat na věcech praktických a uchopitelných, že v partnerství hledají inspirace i poučení. Tomu logicky odpovídal i další vývoj, od jara 2006 jsme absolvovali 10 zasedání, dvě z nich jsme obohatili o veřejný kulatý stůl a návštěvu sociálního podniku. Setkávali jsme se s praktiky, ptali se na praxi a snažili se pro ni vytvářet produkty. Vše, co jsme zjistili a objevili, se v četných aktualizacích objevuje na společně sdíleném webu www.socialni-ekonomika.cz. Sem zveme každého na detailnější seznámení se s projekty, jejich výstupy a dalšími informacemi určenými pro zájemce o informace v oblasti sociální ekonomiky v ČR. Na základě potřeby definovat co sociální podnik je a co není, vznikla při Národní tématické sítě C (NTS C) expertní skupina pro vytvoření formulace pojmu „sociální podnik“. Definice bude určena jednak pro potřeby zapracování tohoto pojmu do národních politik a strategií, ale i pro potřeby každodenní praxe, kdy sociální podnikatel nemůže s jistotou říct, jestli jím je, nebo není. Skupina dostala název NESEA a stává se relativně samostatným, živým organizmem, který vtahuje pořád další a další experty. Již dnes jsou to kromě členů a expertů NTS C i další reprezentanti akademického sektoru, asociací a sdružení, významných neziskových organizací. Definice vytvořená na tak širokém spektru bude mít rozhodně větší šance k prosazení se do praxe; doufáme, že do konce činnosti NTS C bude definice na světě. V oblasti mainstreamingové strategie jsme se nejdříve zacílili na strategické dokumenty, které ovlivní v dalších letech distribuci finančních podpor do sektoru sociální ekonomiky. Nakonec se naše pozornost upřela k vybraným

úvod

59

0087

Úřad práce v Chrudimi

výzvám, které se v rámci ESF připravují. Fakt, že se v této tematice NTS C stala oficiálním sociálním partnerem MPSV ČR, považujeme rozhodně za úspěch. Chlubit se jím ale budeme, až uvidíme za naším úsilím výsledek – pozitivní ovlivnění klimatu pro vznikající subjekty sociální ekonomiky. Robert Sztarovics předseda NTS C, Nový Prostor

60

úvod

Kurz pro manažery v sociálních službách Projekt příjemce Úřad práce v Chrudimi se věnuje rozvoji sociálních služeb v pardubickém kraji prostřednictvím dvou pracovních programů. Jeden program je zaměřen na analýzu a rozvoj služeb a druhý na vzdělávání pracovníků v oboru sociálních služeb. V rámci druhého pracovního programu byl vyvinut a realizován kurz pro manažery v sociálních službách. Potřeba tohoto kurzu vyplynula z analýzy nabídky vzdělávání pro oblast sociálních služeb, kdy se ukázalo, že pro manažery této sféry neexistuje žádná vzdělávací akce. Jde tedy o produkt inovativní povahy a doplnění nabídek vzdělávání o tento typ kurzu. Jedním z cílů projektu je „zvýšení kvality vzdělávání pro poskytovatele služeb a zvýšení kvalifikační úrovně pracovníků“. Je známou zkušeností ale i skutečností, že kvalita poskytované služby obecně, ať jde o služby ve zdravotnictví v řemeslnických oborech, v kadeřnictví, kosmetice, ale i v sociálních službách, úzce souvisí s kvalitou a počtem personálu. Kvalita pracovníků souvisí se vstupním vzděláním, s informacemi, získaným vzděláním a praxí a v mnoha oborech i s osobnostními předpoklady pro výkon dané práce. Souvisí však také s tím, jaké kompetence pro řízení a rozvoj „firmy“ má příslušný managment. Jak podporuje rozvoj znalostí a dovedností svých pracovníků, jak si ověřuje spokojenost „zákazníků“ s danou službou, jak na tyto informace umí reagovat, apod. Mezi cílové skupiny patří pracovníci v sociálních službách, manažeři v sociálních službách, nezaměstnaní, kteří by v této oblasti chtěli získat zaměstnání a zástupci obcí a kraje, kteří jsou zřizovateli většiny poskytovatelů sociálních služeb. Cílovou skupinou kurzu „Manažeři“ jsou pracovníci středního a vyššího managmentu. S touto cílovou skupinou byl kurz testován, ověřován a upravován tak, aby maximálně reagoval na požadavky a potřeby této cílové skupiny. Kurz připravoval partner projektu – Univerzita Hradec Králové (UHK). Po provedení analýzy vzdělávacích a kvalifikačních potřeb manažerů byla zvolena forma deseti tématicky zaměřených modulů. Ty tvoří např. typologie osobností a výběr nových pracovníků, public relations, fundraising, týmové vzdělávání nebo sebeprezentace

NTS C

61

a porady. Po pilotním testování produkt prošel mimo jiné dvěmi oponenturami a bude nabízen UHK v rámci dalšího vzdělávání a studijní materiály byly rozeslány do všech univerzitních knihoven v ČR.

Komentáře potenciálních uživatelů „Komplexní, vychází z dobré analýzy potřeb manažerů v sociálních službách, vhodné pro vyšší managment. Na trhu není obdobný ucelený kurz (zatím).“ „Přístupnost tvůrců projektu k požadavkům frekventantů (vývoj a prohloubení požadovaných témat). Průběžná evaluace, pružně reaguje na požadavky a připomínky absolventů kurzů.“

Komentáře externích hodnotitelů „Systém jednotlivě provázaných a přitom samostatně fungujících modulů přináší možnost kvalitně přizpůsobit modul každému konkrétnímu příjemci vzdělávání. Tímto umožňuje flexibilně reagovat na měnící se podmínky v sociální sféře. V jednotlivých modulech frekventanti procházejí „hardskills“ učením, ale zároveň rozvíjejí svoji počítačovou gramotnost (e-learningový systém kurzu), komunikační dovednosti (prezentace připravených úkolů) i schopnost týmové práce (modul č. 9 a jiné moduly pracující metodami skupinových úkolů). Tím rozvíjejí celou osobnost frekventanta.“ „Produkt je vytvořen tak, aby podněcoval frekventanty k hledání optimálního způsobu studia. Jsou přítomny elektronické studijní opory, tištěná skripta i možnost on-line konzultací.“ „Kurz přispívá ke kvalitativnímu rozvoji každého účastníka odbornými znalostmi, které přináší. Nicméně je tu ještě druhá rovina neformálního učení a sdílení znalostí a příkladů dobré praxe. V této rovině byly vidět vlivy programu v náročném období implementace nového sociálního zákona. Tyto dvě roviny jsou brány v potaz a při jednotlivých modulech i efektivně využívány.“

62

NTS C

Jeden z výukových materiálů pro kurz „Manažer v sociálních službách“

Kontaktní údaje Úřad práce v Chrudimi Pardubická 310, Chrudim, 537 01 www.cestakekvalite.cz, PhDr. Helena Tuhá, [email protected] www.uhk.cz, PaedDr. Monika Žumárová, Ph.D, [email protected] tel.: 469 613 211

NTS C

63

0039

Kazuist

Beskydy pro všechny – sociální inkubátor a sociální observatoř Díky mainstreamingovým aktivitám projektu, je dnes již zcela zřejmé, že dopad projektu překročil hranice regionu a jeho výstupy, žádané i v jiných oblastech, jsou způsobilé k plošnému využití. Těšínské Beskydy jako území přímého dopadu projektových výstupů se nachází v nejvýchodnějším cípu České republiky, na území Moravskoslezského kraje. Přestože kraj reprezentuje tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. „velkého průmyslu” (uhelné hornictví, metalurgie, těžké strojírenství a chemie), vyznačuje se i atraktivními turistickými oblastmi s potenciálem pro zvyšování jejich přístupnosti také pro osoby se zdravotním postižením. Projekt „Beskydy pro všechny“ jako všechny ostatní projekty realizované v rámci Iniciativy Společenství EQUAL řeší nerovnosti a diskriminace v přístupu k zaměstnání a sociálnímu začleňování znevýhodněných osob na trh práce, potažmo do společnosti. Kromě různých kategorií dlouhodobě nezaměstnaných osob, jsou to zejména zdravotně postižení, kteří kromě znevýhodnění na trhu práce, čelí bariérám i v soukromém životě a sociálním začleňování. Zejména pro ně vznikl projekt „Beskydy pro všechny”, který podporuje sociální podnikání v sektoru cestovního ruchu. Propojením sociálního podnikání a sektoru cestovního ruchu se vytváří na jedné straně možnost pracovního uplatnění pro osoby znevýhodněné na trhu práce (také pro osoby se ZP), na straně druhé se zlepšují podmínky pro jejich cestování. Obě cesty napomáhají sociální inkluzi. První, formou začlenění do pracovního procesu, druhá, rozvojem volnočasových aktivit. Z těchto důvodů nástroje vytvořené v projektu podporují vznik a rozvoj sociálních podniků, které mohou nabídnout služby pro sociální cestovní ruch. Produkty také ukazují cestu lidem, kteří hledají práci, jak se v tomto sociálním podnikání mohou uplatnit či rozvíjí dovednosti zaměstnanců infrastruktury cestovního ruchu pro komunikaci s osobami se zdravotním postižením. Jako jeden z úspěchů, lze uvést i to, že v roce 2006 projekt zvítězil v celonárodní soutěží „Dobrá rada nad zlato“.

64

NTS C

Sociální inkubátor – podpora na cestě k sociálnímu podniku Dle zástupců projektu chybí v České republice jednotná definice pojmu sociálního podnikání – neexistuje právní úprava či programy na podporu sociálního podnikání. Z tohoto důvodu byl vytvořen soubor nástrojů zaměřených na rozvoj lidských zdrojů – „sociální inkubátor“. Součástí inkubátoru jsou vzdělávací a poradenské programy, odborné workshopy, příručky atd., které mají za cíl zvýšit informovanost (příručka „sociální podnik je …“), motivovat k práci v sociálním podniku (kompetenční program pro práci v sociálním podniku), vzdělávat a učit, jak založit sociální podnik (vzdělávací program „Jak založit a vést sociální podnik“) a zvyšovat kompetence těm, kteří již sociální podniky vedou (poradenský program). Informovanost: šíření a propagace myšleny sociálního podnikání prostřednictvím příručky „Sociální podnik je …“. Motivace k práci v sociálním podniku, ať už v roli zakladatele nebo zaměstnance. Program „Rozvoj kompetencí pro práci v sociálním podniku“ zahrnuje vstupní a výstupní bilanci kompetencí, seznámení se s pojmem sociálního podniku vč. praktické exkurze a trénink klíčových kompetencí pro práci v sociálním podniku. Vzdělávání: rozvoj znalostí a dovedností potřebných k založení sociálního podniku vč. praktické přípravy podnikatelského plánu v rámci rekvalifikačního programu „Jak založit a vést sociální podnik“. Tutoring: doprovodný poradenský program pro rozvoj kompetencí manažera sociálního podniku formou tutoriálů v oblasti ekonomiky, marketingu a personalistiky. Vývoj všech nástrojů byl podpořen výměnou informací, znalostí, zkušeností a praktických příkladů evropských rozvojových partnerství v rámci smlouvy o mezinárodní spolupráci.

NTS C

65

Komentáře „…dozvěděla jsem se, jestli mám předpoklady pro práci v sociální oblasti, naučila jsem se, jak se chovat k handicapovaným …“ (účastnice motivačního programu, říjen 2007)

„…účast na tutoriálu pro mě byla přínosná v hledání pravé pozice sociální ekonomiky, tendence vývoje sociálních podniků…“ (účastník tutoriálu II, září 2007)

„…výhodná kombinace vzdělávacích aktivit zvyšujících úroveň schopností vnímat vlastní hodnotu svých možností…“ „…produkt přiměřeně reaguje na individuální potřeby cílových skupin…“ (zástupci PEERs, Validace Sociálního inkubátoru, listopad 2007)

Sociální observatoř – mapování regionálních bariér v cestovním ruchu Zdravotní postižení má v současnosti přibližně desetina české populace. Pro svůj handicap však mají omezené možnosti věnovat svůj volný čas turistice a výletům. Hlavním důvodem, jsou nejenom překážky infrastruktury cestovního ruchu, ale i nedostatečná nabídka služeb, které by respektovaly jejich speciální potřeby. V rámci projektu byly proto provedeny nejenom analýzy mapující infrastrukturu cestovního ruchu z hlediska přístupnosti, ale srovnávaly se i reálné potřeby osob se zdravotním postižením se stávající nabídkou služeb. Výsledky ukázaly jednak jaké služby v oblasti cestovního ruchu osobám se zdravotním postižením chybí, tak i to, že rozvoj některých služeb, jako jsou např. asistenční služby v cestovním ruchu, pomůže zčásti překonat „tvrdé“ architektonické bariéry. Pro podporu rozvoje sociálního cestovního ruchu byla vytvořena značka „Bez bariér“, která je určená pro hotely a restaurace a znamená přístupnost pro pohybově, zrakově a sluchově postižené. V souvislosti se získáním značky, bylo třeba vytvořit celý systém certifikace, tj. určit, jaká kritéria musí zařízení splnit, aby značku získala, vytvořit certifikační komisi, která bude ověřovat plnění kritérií a také udělování značky,

66

NTS C

a také je třeba tyto informace předat těm, kterým jsou hlavně určeny, tj. lidem, kteří mají zdravotní problém, ale kteří chtějí cestovat. Tak vznikla tzv. „sociální observatoř“, což je internetový portál, který mapuje dostupnost daného regionu pro osoby se zdravotním postižením. Portál má dvě hlavní části, jedna je určena pro zařízení cestovního ruchu, která chtějí prezentovat klientům, jak jsou na tom z hlediska přístupnosti, v druhé části turisté s handicapem najdou potřebné informace o přístupnosti hotelů a restaurací v regionu. Hotely a restaurace, které mají zájem, mohou prostřednictvím uvedeného portálu on-line zjistit, jak splňují kritéria bezbariérovosti. Na portále se pak objeví u daného zařízení barevný kruh s třemi výsečemi, každá výseč představuje určitý druh postižení a barva výseče znamená bezbariérový přístup pro dané postižení tj. zelená je přístupná, červená nepřístupná a žlutá/oranžová je částečně přístupná. Uživatel pak může pro každé zařízení zjistit podrobné informace, jak jsou kritéria bezbariérovosti naplňována, tj. co je v pořádku a co třeba chybí. Důležité je zmínit, že značku „bez bariér“ může získat takové zařízení, kde nejsou tzv. „tvrdé“ bariéry, tj. stavební/architektonické, ale současně řeší odstraňování i tzv. „měkkých bariér“, tj. např. vzdělávání personálu pro komunikaci s osobami se zdravotním postižením, nabídka služeb, které reagují na specifické potřeby těchto klientů (jídelní lístek pro slabozraké, asistenční pomoc, půjčovna kompenzačních pomůcek apod.).

NTS C

67

0018

Fokus Praha

Komentáře

Založení sociální firmy a její rozběhnutí

„…produkt je vysoce inovativní, není znám žádný obdobný…“ „…produkt je jedinečným přínosem pro cílové skupiny – je navíc přenositelný mimo region…“ (zástupci Národní rady pro osoby se zdravotním postižením ČR, účastníci Validace Sociální observatoře, listopad 2007)

„...je to zkušenost, kterou stojí za to absolvovat. Myslím, že kurz rozvíjí obzor i těm, kteří si myslí, že ho mají dostatečně široký...“ „...nauč se pomáhat ostatním. Můžeš to jednou potřebovat i Ty....“ (účastníci vzdělávacího programu Asistenční minimum pro sociální cestovní ruch, prosinec 2007)

„...velmi záslužný projekt řešící otázku zdravotně postižených osob v cestovním ruchu! Rozšíření obzoru pro ZP osoby!...“ (účastník workshopu se zástupci organizací pro práci s osobami ZP, listopad 2007).

Kontaktní údaje KAZUIST, s.r.o. Družstevní 294, Třinec, 739 61 Jarmila Šagátová, [email protected] tel.: 558 335 479

68

NTS C

Projekt Rozvoj sociální firmy realizují společně občanská sdružení Fokus Praha a Sananim. Projekt je zaměřen především na rozšíření možností pracovního uplatnění pro osoby znevýhodněné na trhu práce. Jeho cílem je vydefinování modelu sociální firmy a jeho uplatnění v praxi. V rámci projektu vznikly dvě sociální firmy, Café Therapy a Zahrada. V Café Therapy pracují zaměstnanci se zkušeností drogové závislosti, Zahrada zaměstnává lidi s duševním onemocněním. Na základě zkušeností z provozu těchto firem a na základě zahraniční inspirace byly vytvořeny standardy sociální firmy. Ty vymezují hlavní znaky sociální firmy. Standardy jsou součástí příručky Sociální firma – výzva v podnikání 21. století, která obsahuje také případové studie sociálních firem v ČR, příklady ze zahraničí a vymezení sociální firmy proti dalším modelům zaměstnávání znevýhodněných osob. Příručka i standardy jsou ke stažení na webových stránkách www.socialnifirmy.cz.

Kontaktní údaje Sdružení pro péči o duševně nemocné, Fokus Praha Dolákova 24, Praha 8, 181 00 www.socialnifirmy.cz, Radka Erbanová, [email protected] tel.: 283 853 466

NTS C

69

0082

Svaz Českých a Moravských Výrobních Družstev

Manuál Založení sociálního družstva obcí Produkt je výsledkem realizace projektu Sociální družstvo a podnik. Rozšiřuje primární cílovou skupinu projektu, kterou byly osoby se zdravotním postižením či s jiným zdravotním znevýhodněním v produktivním věku, o další příjemce podpory, tj. obce a mikroregiony. Produkt nabízí optimální řešení místní nezaměstnanosti se státní podporou a podporou z prostředků Evropské unie. Manuál je zpracován tak, aby uživatelé jednak pochopili účel a přínos sociálního podnikání pro mikroregion a dále představuje jakýsi právní a organizační návod, jak takovýto podnik založit a provozovat. Do manuálu jsou rovněž promítnuty zahraniční zkušenosti se sociálním podnikáním obcí a v neposlední řadě praxe sociálního podnikání obcí na Moravě. Zástupci projektu doufají, že založení družstva v rámci mikroregionu spustí mechanismus samofinancovatelného „sociálního“ podnikání, které nejen že přispěje k vytvoření trvale udržitelných pracovních míst a zajistí doposud chybějící služby pro obyvatele, ale stane se navíc zdrojem příjmů pro další rozvojové projekty mikroregionu.

Kontaktní údaje Svaz českých a moravských výrobních družstev Václavské nám. 21, Praha 1, 113 60 www.scmvd.cz, [email protected] tel.: 224 109 255

70

NTS C

0108

Nový Prostor

Diversity management Diversity management (DM) je globálním tématem, které se zrodilo z potřeby pozitivně reagovat na měnící se strukturu ekonomik i demografických celků. Globalizující se ekonomika vyžaduje zapojení co největší různorodosti při vytváření pracovních týmů, protože podniky potřebují vyvíjet a provozovat výrobky a služby určené pro globální, velice diverzifikovanou strukturu trhů, takže vzniká potřeba zapojovat různorodé jedince do pracovních týmů, zvládat z toho plynoucí příležitosti, překážky a specifické potřeby. DM je koncept, jehož cílem je vytvořit ve společnosti a zejména v podnikatelské sféře takové podmínky, které umožní všem lidem, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti, plně rozvinout jejich osobní potenciál. Na straně poptávky pracovního trhu v ČR tak diverzita přináší přes svůj sociální rozměr příležitosti pro zaměstnavatele čelící nedostatku lidí s potřebnou kvalifikací. Diversity management je jedním ze tří tematických pilířů o které se opírá inovační úsilí projektu HRDI (Human Resources Development Interface – prostředí pro rozvoj lidských zdrojů), který si vzal za cíl ovlivnit klima vznikající sociální ekonomiky v ČR tak, že přináší: Trendy, inspirace, zkušenosti expertů a institucí z EU/ČR Publikace, kontakty, materiály, weby, články, odkazy Náměty na nová partnerství a nové projekty Dalšími tematickými pilíři je sociální ekonomika a public procurement (metodika pro veřejné zadávání s positivními sociálními dopady). Kontaktní údaje Nový Prostor, Pod Svahem 12, Praha 4, 147 00 www.novyprostor.cz, Robert Sztarowics, [email protected], tel.: 220 199 301

NTS C

71

Shrnutí za NTS C

V rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL v ČR bylo pro léta 2004–2008 rozhodnuto o podpoře vývoje inovativních přístupů a nástrojů v oblasti sociální ekonomiky (třetího sektoru), a to na základě rozhodnutí Evropské komise podpořit tuto oblast. Evropská komise rozhodla o podpoře této významné oblasti pro zaměstnanost znevýhodněných skupin na trhu práce vzhledem k tomu, že v některých zemích EU (např. Velká Británie, Itálie) mají se sociálním podnikáním již delší dobu dobré zkušenosti, ale naopak v mnohých zemích (např. ČR) byl pojem sociální ekonomiky téměř neznámý a bylo tedy žádoucí stávající praxi rozvinout, resp. tuto dobrou praxi co nejvíce rozšířit. Nyní téměř po čtyřech letech můžeme konstatovat, že se toho u nás v oblasti sociální ekonomiky mnohé změnilo pozitivním směrem, a to právě díky rozvojovým partnerstvím podporovaným z CIP EQUAL. Podařilo se nastartovat diskuzi o vymezení sociální ekonomiky v českých podmínkách, stanovit základní předpoklady a principy fungování sociální firmy, vytvořit model fungování sociálního družstva pro zajištění obecních služeb, rozvinout komunitní plánování, rozvinout nový typ sociálních služeb, vyvinout nové vzdělávací kurzy pro zakladatele sociálních firem a jejich manažery. Společným úsilím projektů sdružených v NTS C vznikl informační portál, který má za cíl šířit koncept sociální ekonomiky v ČR. Bezpochyby nezůstanou tyto výstupy, které byly v mnohém obohaceny mezinárodní spoluprácí, zapomenuty a budou dále rozvíjeny na projektové úrovni, ale projeví se i v systémovém přístupu, a to zejména v novém Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost, v rámci kterého je nyní připravován globální grant na podporu vzniku nových sociálních firem. Tento vývoj směřuje k systémové podpoře tohoto typu podnikání na národní úrovni, což by vytvořilo podmínky pro efektivní způsob, jak zlepšit zaměstnanost a sociální začlenění pro osoby trpící nějakým znevýhodněním. Pokud se to povede, můžeme být hrdi na práci, která byla odvedena v rámci CIP EQUAL. Filip Kučera zástupce řídícího orgánu Programu Iniciativy Společenství EQUAL

72

NTS C

NTS

D

Národní tématická síť Podpora adaptability a celoživotního učení

úvod Hlavním cílem činnosti Národní tematické sítě D (NTS D) je tvorba inovativních produktů k podpoře adaptability a celoživotního učení. Každému, kdo je obeznámen s aktuálními trendy na evropských pracovních trzích, je jasné, že hybatelem událostí jsou dnes inovace, inovace a ještě jednou inovace. S vědomím toho doporučila NTS D k mainstreamingu na národní úrovni především produkty, které v sobě nesou zásadní inovační potenciál. U ověřených produktů s vysokou mírou inovace je v zájmu státu jejich další šíření a zejména začlenění do existujících systémů. Zdeněk Karásek předseda NTS D, RPIC-ViP, s.r.o.

úvod

75

0032

Úřad práce v Semilech

Distribuce a organizace Modulárního systému celoživotního vzdělávání ve venkovských podmínkách Hlavní myšlenkou produktu příjemce Úřad práce v Semilech je realizace vzdělávací politiky ve venkovských regionech. Inovační rovinou je nabídka vzdělávacích programů přímo obyvatelům těchto oblastí v místě jejich bydliště. Tyto programy jsou realizovány tak, aby byly odstraněny všechny objektivní překážky bránící venkovanům v zapojení se do procesu celoživotního vzdělávání. Programy přímo reflektují potřeby komunity. Tvorba, hodnocení a úprava vzdělávací činnosti je tvořena v úzké spolupráci s účastníky, čímž je zajištěno maximální naplnění jejich potřeb. Dalším významným rysem je skutečnost, že v rámci realizace vzdělávání jsou rovněž (pokud je to možné) podporovány další podpůrné aktivity (jako je hlídání dětí). Tento model vzdělávání překonává bariéry v dostupnosti dalšího vzdělávání. Je směřován do oblastí, kde obvykle vzdělávací příležitosti zcela chybí nebo jsou pro cílové skupiny špatně dostupné. Nabízí programy, které mohou umožnit vyšší zaměstnatelnost s ohledem na potřeby regionálního trhu práce. Kurzy jsou organizovány přímo v místě bydliště potenciálních účastníků, v optimálním čase a navíc bezplatně, čímž je umožněna účast všem obyvatelům obce a jsou zajištěny podmínky pro pravidelnou docházku. Jedná se o všeobecně dostupnou možnost přístupu k učení s efektivně zvolenými obsahy i vyučovacími metodami. Všem potenciálním zájemcům byl zajištěn snadný přístup ke kvalitním informacím a poradenství o příležitostech k učení formou velké motivační akce, a to již před zahájením samotného programu. Vzdělávací programy jsou realizovány na základě podmínek subsidiarity. Program vzdělávání dospělých pozitivně působí i na společenský život v obci, přispívá ke stmelování osobních vztahů a k občanské aktivitě účastníků, a to za předpokladu, že takto pojaté vzdělávací kurzy podporují mimo jiné přizpůsobování obsahu a vyučovacích metod potřebám a požadavkům cílových skupin, usnadnění distančního studia pro obyvatele vesnických regionů či zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců venkovského regionu vůči technologickým a ekonomickým změnám.

76

NTS D

Hlavními cílovými skupinami tohoto produktu jsou osoby ohrožené nezaměstnaností a sociálním vyloučením zejména na základě zeměpisně vyloučených lokalit a dále pak osoby znevýhodněné v přístupu ke vzdělávacím příležitostem obecně. V neposlední řadě tak jde o tisíce lidí, kteří žijí na venkově, v hůře dostupných lokalitách, což je limituje v přístupu ke vzdělávacím příležitostem.

Komentáře Zajímavé a přínosné efekty se ilustrativně odráží ve zkušenostech Hany Růžičkové, starostky obce Paseky nad Jizerou, kde projekt úspěšně od počátku probíhá. Paní starostka shrnuje, že byla myšlenkou vzdělávání v obci velice nadšena. „Konečně chce někdo udělat něco prospěšného pro lidi, kteří žijí v malých horských obcích! Tito lidé mají ve srovnání s obyvateli měst o mnoho méně příležitostí ke vzdělávání a často se pak setkávají s velikými problémy při uplatňování na trhu práce. Seznámila jsem s tímto záměrem občany své obce a s napětím očekávala výsledky dotazníkového šetření. Pochopí, že je to jedinečná příležitost, která se už třeba nebude opakovat? Vždyť díky podpoře projektu ze strany Evropského sociálního fondu a Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky mají možnost zvýšit si svou kvalifikaci bez časově náročného dojíždění přímo v místě svého bydliště a ke všemu ještě úplně zdarma.“ Paní starostka dále doplňuje, že podle výsledků průzkumu mezi obyvateli, se tento projekt setkal s pozitivním ohlasem. „Největší zájem byl o jazykové kurzy němčiny a angličtiny a počítačový kurz. Po dohodě s manažery projektu jsme vybrali a upravili prostor pro pořádání jednotlivých kurzů. Vzhledem k tomu, že se v naší obci potýkáme s nedostatkem větších volných prostorů, přeorganizovali jsme uspořádání pracovny starosty obce a dali ji k dispozici studujícím.“ „V září téhož roku se studenti poprvé setkali se svými lektory a po počátečním oťukávání se zanedlouho rozběhla práce naplno. Někteří byli zpočátku zaskočeni zdánlivě vysokým tempem, ale díky vzájemné dohodě a pravidelným dotazníkům, mapujícím zpětné ohlasy od uchazečů kurzů, bylo průběžně vše přizpůsobeno ke spokojenosti účastníků i lektorů samotných. Letos v březnu se rozeběhly další počítačové kurzy.“

NTS D

77

0008

Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s. r. o.

„A tak se teď na paseckých cestách můžete pravidelně v pondělí, úterý a středu navečer potkat se studenty spěchajícími na ten svůj kurz, aby zase načerpali nové znalosti a vědomosti. Konání kurzů má veliký význam nejen proto, že občané našich obcí získají dovednosti a znalosti, které předtím neměli, ale i z důvodu společenského.“ „Na kurzech se spolu setkávají lidé, kteří by se, byť jsou ze stejné obce, spolu v běžném životě nepotkali. I toto má pro nás veliký význam a díky společně stráveným chvílím na kurzech, kdy se snažíme přijít na kloub minulému času v němčině, či počitatelným a nepočitatelným podstatným jménům v angličtině a vyhrát svůj boj s myší u počítače, vznikají nová přátelství, která se mohou stát základem pro další společnou práci v obci. Jsme rádi, že naše obec byla do tohoto projektu vybrána a doufám, že získané znalosti a dovednosti přispějí našim občanům k plnohodnotnému životu v moderní společnosti.“

Projekt „Celoživotní vzdělávání neslyšících“ si stanovil čtyři hlavní cíle. Prvním je vytvořit modul celoživotního vzdělávání sluchově postižených dospělých osob, tedy takový modul, který zvýší jejich odbornou kvalifikaci a poskytne bezprostřední pomoc v hledání zaměstnání. V rámci projektu je rovněž vytvářen systém kurzů seznamujících zdravé občany se zásadami správné komunikace se sluchově postiženými. Tyto kurzy jsou zaměřeny na pracovníky veřejných institucí (úředníci územně-správních celků, pracovníci ÚP, policie) a na učitele a výchovné poradce škol. Třetím cílem je proto takto vzniklý modul celoživotního vzdělávání sluchově postižených uvést do trvalého provozu a následně jej modifikovat a aktualizovat o další aktivity podle aktuální situace na trhu práce a podle zájmů cílových skupin. V neposlední řadě se projekt snaží spoluprací se sdělovacími prostředky a veřejnými institucemi zlepšit a zobjektivizovat celkové povědomí veřejnosti o problematice života neslyšících v naší společnosti. V rámci projektu byly vytvořeny tři skupiny produktů. Jedná se o produkty odborného doškolování, péče o osobnost neslyšících a mimovzdělávací podpůrné aktivity, které se na rozdíl od předchozích produktů neomezují pouze na osoby se sluchovým postižením, ale i na osoby bez tohoto postižení. Na výroční konferenci zástupci projektu shrnuli sadu produktů, které byly či jsou vyvíjeny.

Produkty odborného doškolování Počítačová výuka v obci Bělá

Kontaktní údaje Úřad práce v Semilech Bořkovská 572, Semily, 513 01 www.krakonos.com, Mgr. Jan Rychlík, [email protected], Tomáš Hájek, [email protected] tel.: 481 663 349

78

NTS D

Kurz znalostí vyhlášky 50/78 Sb. o odborné způsobilosti v elektrotechnice zakončený zákonem stanovenou zkouškou Tato vyhláška stanovuje stupně odborné způsobilosti pracovníků zabývajících se obsluhou nebo prací na elektrických zařízeních, projektováním těchto zařízení nebo řízením činnosti na elektrických zařízeních a také stanoví podmínky pro získání kvalifikace v elektrotechnice. Speciální kurz pro neslyšící elektrikáře jim umožňuje složit zkoušku, která je podmínkou pro výkon jejich povolání a s jejímž složením mívají absolventi s větším postižením sluchu často problémy. Byla sepsána a vydána speciální skripta respektující specifika komunikace neslyšících.

NTS D

79

Pilotního kurzu, který se uskutečnil ve dnech 23. 2.–24. 2. 2007 v mateřské, základní a střední škole pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí, se zúčastnilo 11 neslyšících elektrikářů z celé ČR. Všech 11 účastníků kurzu v jeho závěru úspěšně absolvovalo zákonem předepsané zkoušky.

Workshopy novinek z oblasti informační a počítačové techniky Pravidelné workshopy seznamují sluchově postižené pracovníky a studenty oboru ICT o novinkách v této dynamicky se rozvíjející oblasti. V současnosti v ČR neexistuje aktivita, která by umožňovala neslyšícím působícím v oblasti informatiky a výpočetní techniky pravidelnou aktualizaci jejich odborných vědomostí (pro ně vhodným způsobem) na straně jedné a výměnu odborných názorů se svými neslyšícími kolegy z oboru na straně druhé. Ve dnech 23. 6.–24. 6. 2006 proběhl ve Valašském Meziříčí první pilotní workshop této aktivity, kterého se zúčastnilo 18 neslyšících osob pracujících v oblasti ICT z celé republiky. Workshop se setkal s velice kladným ohlasem u všech účastníků.

E-learningový kurz počítačové grafiky Kurz počítačové grafiky zohledňuje specifika výuky osob se sluchovým postižením – srozumitelně psané učební texty, grafika, obrázky a video – vč. znakovaných pasáží. Jedná se o kombinace individuálního studia pomocí internetu a tutoriálů (osobních setkání) se zkušenými lektory z PřF Ostravské univerzity – fakulty, která už 7 let vypisuje pro neslyšící speciální studijní obor Informační a výpočetní technika. Všechny materiály jsou upraveny do formy e-learningu a podrobeny jazykové korektuře odborníků specializovaných na výuku neslyšících tak, aby odpovídaly potřebám neslyšících. Kurzu se účastní 11 neslyšících. Pokud bude akceptována žádost o akreditaci kurzu u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR), může být tento zahrnut i do celoživotního vzdělávání zdravých osob.

80

NTS D

Přípravný kurz ke studiu na vysoké škole pro neslyšící uchazeče o VŠ studium Kurz kombinuje e-learningové studium a sérii workshopů (ve znakovém jazyce). Jeho cílem je připravit sluchově postižené zájemce o VŠ studium nejen k přijímacím zkouškám, ale také poradit při výběru vhodného oboru a poskytnout další znalosti nutné pro úspěšný start tohoto studia. Úspěšně proběhl pilotní kurz, kterého se účastnilo 15 sluchově postižených účastníků, z nichž 5 absolventů kurzu podalo přihlášku ke studiu na VŠ a všech 5 bylo přijato.

Rekvalifikační a rehabilitační kurz „Základy obsluhy osobního počítače, práce s internetem a elektronickou poštou pro sluchově postižené a neslyšící“ Jedná se o první takto specializovaný kurz pro sluchově postižené a neslyšící v rámci ČR, který získal akreditaci MŠMT ČR. Je uznáván úřady práce jako řádná rekvalifikace nebo pracovní rehabilitace. V důsledku toho je také účast neslyšících v tomto kurzu plně financována úřady práce (a to nejen u nezaměstnaných). Kurz v maximální míře využívá názorné, lehce srozumitelné grafické učební opory, výkladu ve znakovém jazyce a individuálního přístupu odborných sluchově postižených lektorů. Kurz tak mohou souběžně absolvovat neslyšící i nedoslýchaví. V rámci jeho pilotního doladění úspěšně absolvovalo kurz 12 sluchově postižených účastníků. Úřad práce v Ostravě využil kompletní výukovou oporu vyvinutou v rámci tohoto projektu i zkušenosti lektorů a zorganizoval rekvalifikační kurz a kurz pracovní rehabilitace pro neslyšící, který úspěšně absolvovalo 9 účastníků. Byl to první kurz pracovní rehabilitace pro neslyšící v ČR.

Seminář „Kompenzační a komunikační pomůcky“ Seminář přehlednou a srozumitelnou tvorbou seznamuje s historií, současností i úplnými novinkami v dané oblasti. Součástí je i obsáhlá powerpointová prezentace a tištěný informační materiál. Tento materiál je už nyní využíván lektory Unie neslyšících Brno při přednáškách nad rámec tohoto projektu.

NTS D

81

Produkty péče o osobnost neslyšících

Produkty mimovzdělávací podpůrné aktivity

Cyklus workshopů v oblasti výchovné dramatiky neslyšících

Speciální mezinárodní internetový server www.startindenjob.de umožňující výměnu zkušeností při hledání práce a pracovním uplatnění mezi sluchově postiženými z ČR, Německa a Rakouska

Tématické zaměření „Uplatnění výchovné dramatiky neslyšících a souvisejících uměleckých oborů v pedagogické praxi a volnočasových aktivitách sluchově postižených“. V rámci projektu byl pilotně spuštěn systém pravidelných jedno až dvoudenních workshopů (JAMU Brno), v nichž je postupně věnována pozornost různým oblastem uměleckých aktivit neslyšících. Již proběhly 3 pilotní workshopy, které se setkaly s velkým ohlasem nejen v rámci ČR, kde se jich zúčastnilo 45 neslyšících, ale i v zahraničí. Součástí nabídky jsou i 3 výukové filmy „Rytmus“, „Líčení a maska“ a „Rekondiční a rehabilitační cvičení“. Filmy obsahují překlad do znakového jazyka a respektují všechny zásady komunikace s danou cílovou skupinou.

Součástí serveru je i nabídka volných míst pro sluchově postižené ze všech 3 zemí. Jedná se o první systematický pokus pootevřít evropský pracovní trh i osobám se sluchovým handicapem. Základem je internetová platforma provozovaná německým partnerem, která byla vyvinuta v rámci jeho projektu EQUAL. Je to platforma pro výměnu názorů osob se sluchovým postižením zaměřená na problematiku jejich uplatnění na trhu práce. Na druhé straně je na této stránce prostor pro výměnu zkušeností firem zaměstnávajících takto postižené osoby. Třetím modulem je internetová burza práce nabízející pracovní příležitosti sluchově postiženým osobám. Mezinárodní spoluprací v rámci mezinárodního partnerství CIP EQUAL byla tato původně německá platforma modifikována do tří jazykových mutací – německé, české a anglické. Obsahuje příspěvky jak neslyšících, tak firem ze všech tří partnerských států.

Licenční kurzy neslyšících trenérů neslyšících sportovců Český svaz neslyšících sportovců se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných trenérů. Dosud neexistoval žádný systém pravidelných kurzů a doškolování trenérů této menšiny. Proto tyto kurzy umožňují získat neslyšícím zájemcům o práci trenéra patřičné znalosti, složit zkoušky a získat trenérskou licenci. V rámci projektu proběhly kurzy pro plavání, lehkou atletiku a kopanou. Kurzů se zúčastnilo 18 neslyšících trenérů. Realizace této aktivity zajišťovalo Sportovnímu gymnáziu D. a E. Zátopkových v Ostravě, které disponuje kádrem kvalifikovaných trenérů. Základem výuky jsou metodické postupy a výukové materiály pro práci trenérů, modifikované podle potřeb neslyšících. Tištěné texty jsou doplněny video materiálem se znakovým překladem, který neslyšícím velice názorně přiblíží optimální trenérské postupy v konkrétních situacích.

Zásady správné komunikace s osobami se sluchovým postižením pro pracovníky veřejných institucí Série jednodenních seminářů určených pracovníkům veřejné správy, sociálních služeb, úřadů práce, zdravotnických zařízení, policie atd. seznamujících tyto pracovníky, kteří přicházejí do kontaktu se sluchově postiženými, se zásadami správné komunikace. Součástí nabídky je i speciální multimediální CD přehledně prezentující základní informace z této oblasti. Tří seminářů, které byly dosud v rámci projektu realizovány, se zúčastnilo 80 pracovníků veřejných institucí. Seminář je akreditován MŠMT ČR.

Zásady správné komunikace s osobami se sluchovým postižením pro učitele a výchovné poradce základních a středních škol Série jednodenních seminářů určených učitelům a výchovným poradcům běžných základních a středních škol. Na těchto seminářích získávají patřičné vědomosti o problematice sluchově postižených (diversita), což může mj. výrazně usnadnit integraci sluchově postižených žáků do běžných škol. Součástí nabídky je i speciální multimediální

82

NTS D

NTS D

83

CD přehledně prezentující základní informace z této oblasti. Tří seminářů, které dosud byly v rámci projektu realizovány, se zúčastnilo 119 pracovníků školství. Seminář je akreditován MŠMT ČR.

On-line Centrum znakového překladu Tato služba teoreticky dostupná kdekoliv na světě, kde je k dispozici internet, umožňuje neslyšícím na místech, kde je instalován její terminál okamžité spojení pomocí videotelefonu nebo počítače s webovou kamerou se zkušeným znakovým tlumočníkem v Centru znakového překladu v Ostravě. Ten je připraven okamžitě (on-line) překládat konverzaci neslyšícího s patřičným úředníkem, lékařem apod. V rámci pilotního provozu jsou terminály instalovány dosud na těchto místech: Policie ČR v Brně, Fakultní nemocnice Ostrava, Nemocnice Valašské Meziříčí, Úřad práce Ostrava, Magistrát města Ostravy, Městský úřad Valašské Meziříčí. V jednání je rozšíření na další místa – Zlín, Břeclav, Karviná aj. Tato služba je poskytována zdarma. Je na neslyšících, aby ji na daných místech požadovali.

Cyklus motivačních filmů o uplatnění sluchově postižených v životě – portréty 6 sluchově postižených osob z různých oblastí života z ČR a Rakouska neslyšící počítačový expert Matthias Fenkart, Vídeň; neslyšící právnička Lydia Tonar, Vídeň; neslyšící archivář a vysokoškolský učitel Ondřej Bastl, Praha; neslyšící předák elektrikářů Ladislav Bojar, Ostrava; neslyšící lehká atletka Pavlína Maléřová, Ostrava; neslyšící básnířka Eliška Vyorálková, Zlín; neslyšící podnikatel Jaroslav Mlejnek, Karviná Filmy ukazují na konkrétních příkladech osob se sluchovým postižením, jak se lze s tímto handicapem úspěšně vyrovnat. Cyklus je dramaturgicky koncipován tak, aby jednotlivé filmy jednak účinně doplňovaly určité konkrétní aktivity projektu, ale aby byly použitelné i jako samostatný celek. Aktivita je realizována v mezinárodní spolupráci s rakouským partnerem. Filmy, které zachycují život neslyšících nejen v ČR, ale i v Rakousku, jsou finalizovány v obou jazykových (i znakových) verzích a budou využívány v obou zemích.

84

NTS D

Česko-rakouský výkladový slovník znakového jazyka pro oblast zdravotnictví Více než 360 znaků pro nejčastější pojmy z oblasti zdravotnictví s výkladem – rakouské a české znaky, německé, české, anglické a latinské názvosloví. Je určen jak odbornému zdravotnickému personálu, tak neslyšícím, kteří se o své zdraví a zdravotní služby zajímají. Podklady byly vypracovány ve spolupráci s Unií neslyšících Brno a Equalizent Wien (s využitím videosekvencí Univerzity Klagenfurt), české znaky byly natočeny ve spolupráci s Unií neslyšících Brno, Českou unií neslyšících a společností Free Art Records.

Znakový výkladový slovník pro oblast elektro 390 znaků pro odborné pojmy z oblasti elektro. Slovník je určen především neslyšícím pracovníkům v elektrooborech nebo slyšícím elektrikářům, spolupracujícím se sluchově postiženými osobami. Na realizaci slovníku se kromě pracovníků a studentů Střední školy pro sluchově postižené ve Valašském Meziříčí podíleli i odborní konzultanti z Unie neslyšících Brno a České unie neslyšících. Slovník je koncipován jako slovník výkladový a je v rámci ČR unikátním výstupem, který všem sluchově postiženým pracovníkům v tomto oboru, pedagogům, studentům i zájemcům o tuto problematiku značně usnadní komunikaci.

Práce na česko-rakouském znakovém slovníku

NTS D

85

0001

RPiC-VIP, s. r. o.

Komentář zástupců cílové skupiny K produktu Přípravný kurz ke studiu na vysoké škole pro neslyšící uchazeče o VŠ studium

Kompetence pro trh práce

„Do kurzu jsem se přihlásila proto, abych se lépe připravila na VŠ. Abych věděla, jaké učivo mě bude čekat, jak probíhá přednáška a samozřejmě i informace, jak to na vysoké škole chodí. Líbil se mi přístup profesorů, příjemná atmosféra. Něco jsem se dozvěděla o chodu VŠ, o přijímačkách“. Lenka Rovňaníková

„Všechno bylo srozumitelné a přehledné“ Filip Girtler

„Přihlásil jsem se do kurzu, protože jsem si říkal, že to bude pro mě něco nového a něco se přiučím. Líbila se mi konkrétnost a příjemní učitelé.“ Milan Janča

(účastníci kurzu Příprava ke studiu na VŠ pro osoby se sluchovým postižením (produkt č. 4 v rámci bloku Odborné doškolování) na téma proč se do kurzu přihlásili a co se jim líbilo)

Kontaktní údaje Centrum vizualizace a interaktivity vzdělávání, s.r.o. (CVIV) (dříve Free Art Records s.r.o.) Bohumínská 61, Ostrava, 710 00 http://www.free-art.cz, http://proplnyzivot.osu.cz/ Ing.Tomáš Sokolovský,CSc., [email protected], [email protected] tel.: 596 244 502

86

NTS D

Společnost RPIC-ViP s.r.o. se svými partnery od roku 2005 realizuje projekt „Kompetence pro trh práce“, který je zaměřen na rozvoj klíčových kompetencí od dětského po dospělý věk, a to pro zaměstnance ve všech odvětvích, nezaměstnané, žáky a studenty všech druhů škol i jejich pedagogy. Základním pojmem, se kterým se v projektu pracuje, jsou klíčové kompetence. Chápeme je zejména jako dovednosti, schopnosti a postoje, které jsou klíčové pro práci i život. Znalosti nabyté ve škole a profesní dovednosti nabyté v praxi jsou důležitým základem úspěchu člověka, ovšem nejsou faktorem jediným. Kromě odbornosti by měl zaměstnanec umět komunikovat, spolupracovat s druhými, pružně se přizpůsobit změnám, samostatně řešit problémy, zvládat stresové situace apod. Od roku 2003 bylo ve třech etapách dotazováno více jak 2 000 firem v Moravskoslezském kraji na jejich požadavky na kompetence jejich zaměstnanců. Na základě jejich poptávky bylo identifikováno a popsáno čtrnáct klíčových kompetencí. Význam rozvoje těchto kompetencí vedl k jejich zařazení mezi hlavní strategické cíle Moravskoslezského kraje v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti. Projekt tedy má kořeny v konkrétním regionu, nicméně pozdější srovnání s jinými výzkumy jasně ukázalo, že priority evropských firem v oblasti rozvíjení tzv. soft skills jsou velmi podobné. Projekt připravuje tréninkové programy k rozvoji kompetencí u dospělé populace a kromě toho u šesti kompetencí vyvíjíme speciální tréninkové programy pro žáky a studenty základních a středních škol. V dnešní době existuje relativně široká shoda odborné veřejnosti o potřebě proměny znalostního vzdělávání k mnohem většímu zaměření na rozvoj kompetencí neboli způsobilostí. V současné chvíli si už školské „moduly“ tréninku kompetencí ve fázi jejich vývoje a testování mělo možnost vyzkoušet více než 4 000 žáků a studentů, ale také přibližně 1 500 dospělých v Moravskoslezském kraji. Všichni vysoce oceňují zvolenou formu zážitkového učení neboli „školu hrou“ – pro ortodoxní zastánce anglické terminologie „learning by doing“.

NTS D

87

Počátkem února 2007 jsme předvedli programy k rozvoji kompetencí v Barceloně, v květnu loňského roku přijeli profesionálové v oboru vzdělávání z Anglie a Belgie k nám. Ověřili jsme si, že programy velmi dobře fungují i v mezinárodním kontextu. V březnu 2006 jsme získali od Evropské komise ocenění jako příklad dobré praxe. Jak fungují vlastní tréninky kompetencí? Hotovému programu se říká v projektové hantýrce „bedna“. Proč? Protože to opravdu je bedna. Bedna plná materiálů. V prvé řadě zde jsou manuály lektora, průvodce kompetencí a pracovní sešity. Vše třikrát, protože jsou připraveny samostatné moduly tréninkových programů pro tři úrovně rozvoje příslušné kompetence. Manuál lektora, jak název napovídá, je materiálem metodickým a poskytuje lektorovi nejen teoretický základ, ale také přesný návod, popis a harmonogram konkrétních činností, které mají na tréninku probíhat. Průvodce kompetencí je určen účastníkovi tréninku. Je v něm připraveno teoretické zázemí k tomu, co se na tréninku odehrává. Účastník si jej po skončení tréninku odnáší s sebou. U každé statě je vysvětlen její účel a účastníkovi jsou položeny otázky k zamyšlení směřující především do praxe. Pracovní sešit slouží jednak k zápiskům, které si účastníci považují za vhodné zaznamenat, jednak pro uskutečňování nejrůznějších úkolů a cvičení, která jsou náplní tréninku. Tento materiál si po skončení tréninku účastník rovněž odnáší. Zmínili jsme, že tréninkové moduly jsou „šity na míru“ jednotlivým úrovním kompetence. Jak ale zjistit, co je pro koho vhodné? K tomu slouží diagnostické metody, popsané v Manuálu diagnostiky. Součástí „bedny” je dále videoprogram na DVD s „uživatelskou příručkou pro lektora” a „pracovními listy pro účastníky”. Ke každé ze čtrnácti kompetencí je připraven samostatný interaktivní videoprogram, který podporuje trénink. Spojovacím článkem seriálu je rodina Rulíkova a průvodce programem – Jan Klíč. Rulíkovi žijí v seriálu svůj běžný život a příhody i situace, které zde zažívají, se vztahují k jednotlivým kompetencím. Průvodce do jisté míry přebírá roli lektora. Kromě toho, že vysvětluje, objasňuje a provází diváka, objevuje se spolu s ním na obrazovce tzv. „klíč“. Text, který se na něm nalézá, podporuje či doplňuje to, co průvodce říká, včetně otázek, na které mají diváci nalézt odpovědi. Videoprogramy se natáčejí podle scénářů, které také připravuje vývojový tým projektu. Realizaci zajišťuje profesionální dodavatel vzešlý z výběrového řízení. Účinkuje v nich celá plejáda herců z divadel Moravskoslezského kraje a v drobných rolích také někteří členové projektového týmu.

88

NTS D

Poslední součástí tréninkového programu ke každé kompetenci je internetová aplikace. I ta je připravena vývojovým týmem a je zpřístupněna široké veřejnosti na internetu na adrese www.mamenato. cz v rubrice „Otestujte se“. Testy k jednotlivým kompetencím mají zábavnou a poměrně jednoduchou formou přilákat k problematice rozvoje kompetencí širokou veřejnost. Mají různou podobu a slouží k vlastnímu poznání i jako podnět k zamyšlení, zda a jak svou kompetenci rozvíjet.

Komentáře

14 klíčových kompetencí

„Nastupující zaměstnanec bývá většinou docela dobře připravený – myslím tím zejména jeho teoretické znalosti – a v práci se během půl roku naučí to, co pro praxi potřebuje. Ale kompetence ve smyslu měkkých dovedností mívá – v tom lepším případě – na velmi nízké úrovni. Zvládnuté kompetence usnadní absolventu školy cestu za zaměstnáním, ale současně

NTS D

89

0058

Expertis Praha, spol. s r. o.

nesmírně usnadní situaci zaměstnavatelům. Nebudou se tím muset zabývat, ztrácet čas vysvětlováním. Dle mého názoru by měl cílený a systematický rozvoj kompetencí rozhodně začínat už na prvním stupni základní školy.“

VyužitÍ potenciálu zaměstnanců 50+

Lenka Krainová, učitelka matematiky a fyziky na základní škole ve Studénce.

„Pro mne, coby trenérku, byla možnost nahlédnout do vaší kuchyně a dozvědět se, jak vyvíjíte tréninkové moduly a provádíte jednotlivá cvičení, nesmírně zajímavá. Je to velice racionální koncept a je pro mne inspirací pro mé vlastní tréninky a assesment centra. Vše, co si odtud odnáším, prodiskutujeme v naší Equal pracovní skupině. Domnívám se, že by vaše tréninky nebo jejich části, mohly být využitelné hned pro několik našich cílových skupin a projektů.“ Lucia Schuhegger, Frau und Beruf GmbH, Mnichov

„Projekt Kompetence pro trh práce je hodně zajímavý, velmi dobře strukturovaný, postihující krok za krokem vše, co vede k získání klíčových kompetencí. Rozvíjet měkké dovednosti je nesnadné, ale vaše metoda „learning by doing“ se zdá být pro dosažení cílů odpovídající. Ukázky cvičení obou kompetencí pro mě měly velký význam a mám jasnou představu, co váš trénink může lidem přinést. Náš portugalský projekt B – Sapiens se rovněž zabývá měkkými dovednostmi. Používáme tzv. metodu B-learningu, jde tedy také o zážitkový trénink a já si myslím, že metodologie, se kterou jste nás zde seznámili, nám pomůže vylepšit naši metodologii.“ Ana Filipa Kirkby, ISG, Lisabon

Kontaktní údaje RPIC–ViP, s.r.o. Výstavní 2224/8, Ostrava, 709 00 www.mamenato.cz, Zdeněk Karásek, [email protected] tel.: 596 616 795

90

NTS D

Projekt Třetí kariéra je zaměřený na podporu celoživotního vzdělávání a na zlepšení podmínek na trhu práce pro cílovou skupinu zaměstnanců nad padesát let ve Středočeském kraji. Změny na začátku devadesátých let dvacátého století týkající se pracovního života byly pro řadu lidí obtížně přijatelné, náročné, někdy se staly příčinou deziluze. Navíc na konci devadesátých let zažili tito lidé poprvé masové propouštění. Dříve nabyté zkušenosti a dovednosti přestaly být dostačujícími a vyvstala velká potřeba učit se novým poznatkům. Kromě toho ani zaměstnavatelé se dosud nenaučili, jak efektivně pracovat s touto skupinou pracovníků, neexistují systémy práce se staršími zaměstnanci. Chybí zkušenosti, jak předávat pozici, chybí systém nástupnictví, předávání klíčových zkušeností. Projekt Třetí kariéra ve své první fázi zmapoval situaci v českých firmách a získal přehled o osobních a pracovních aspiracích zaměstnanců 50+. Jaká je ve skutečnosti situace na trhu práce v České republice? „Z našich výzkumů vyplývá, že vyšší věk hraje na trhu práce mnohem negativnější roli než zdravotní postižení, péče o malé dítě nebo příslušnost k odlišné rase. Stárnutí populace bude zcela jistě i do budoucna představovat velký problém, kdy se trh práce může potýkat s nedostatkem pracovních sil a zaměstnavatelé by se měli co nejdříve naučit využít potenciálu právě starších pracovníků a najít cesty, jak využít jejich letitých zkušeností, know-how a všech jejich předností v rámci pracovního procesu,“ uvedl Jan Hartl, ředitel agentury STEM, partnera projektu. Projekt Třetí kariéra definuje všechny přednosti a pozitiva této věkové kategorie, o které zaměstnavatelé přicházejí v případě, že se svých starších zaměstnanců zbavují. Jaké kvality tedy nabízí starší zaměstnanec své firmě? Především zkušenosti, know-how, moudrost, rozvahu, nadhled, schopnost komplexněji hodnotit vzniklé situace. Výsledky průzkumu nám byly podkladem pro vytvoření dvou rozvojových programů, které jsou nabízeny jako nástroj pro práci s cílovou skupinou. První program je určený HR manažerům a zaměstnavatelům. Druhý takzvaný Vitalizační program směřuje přímo k zaměstnancům 50+, kteří stále ještě pracují. V tomto směru se tedy projekt

NTS D

91

liší od většiny jiných, které se zaměřují na nezaměstnané. Sleduje zejména linii posílení jejich motivace ke zvyšování kvalifikace, odbornosti a flexibility. Ruku v ruce s realizací projektu organizátoři vytvořili komplexní plán medializace, jehož cílem bylo prolomit bariéry negativního náhledu veřejnosti na věkovou kategorii 50+ a přispět i ke změně obecného názoru na sebe sama v kategorii padesátníků.

„Pro mě bylo velmi důležité poznání, že musím opustit svou tzv. komfortní zónu, že se musím více otevřít, pracovat na sobě, být více optimistická, zabývat se konstruktivními myšlenkami.“ účastnice Vitalizačního programu Marika Hubáčková, Lekkerland

„Na kurzu jsem měl možnost si sáhnout v mnoha směrech do hloubky, což bylo zajímavé, člověk se ledacos přiučil a samozřejmě si z toho mnohé vybral i pro sebe a pro svůj další rozvoj.“ Ivan Svoboda z firmy RAAB KARCHER STAVIVA

„To nejcennější, co ve firmě máte, je loajální zaměstnanec. A loajalitu nacházíme především u starších a zkušenějších pracovníků. Je velmi přínosné tyto lidi zapojit do realizačních týmů.“

Komentář zástupce cílové skupiny „Program pro zaměstnavatele se nezaměřuje na starší zaměstnance s ohledem na jejich ohrožení nebo diskriminaci na pracovním trhu, ale přistupuje k řešení z pohledu zaměstnavatele. Reaguje na trendy jako stárnutí populace a změny v organizaci práce, které mohou výrazně ohrožovat samotné firmy. Ty totiž s odcházejícími staršími zaměstnanci přicházejí o důležité odborné znalosti a zkušenosti. Naše metodika je novátorská v tom smyslu, že se danou tématikou zabývá komplexně a neorientuje se jen na jednotlivé aspekty věkové skupiny 50+. Nedílnou součástí metodiky programu je systematické zpracování argumentů, důvodů a postupů, které firmy podpoří při řešení dané situace. Navrhujeme a ukazujeme firmám strukturované strategie a jednotlivé personalistické nástroje zaměřené na poznání, rozvinutí a využití pracovního potenciálu skupiny generačně starších zaměstnanců. Tak si firmy budou moci uchovat své klíčové kompetence nebo konkurenční výhody. Musíme si uvědomit, že firmy nebudou většinou slyšet na apel – buďte hodní na starší pracovníky, oni si to zaslouží a vy si vylepšíte image na veřejnosti. Když jim ale ukážeme, co zaměstnáním a rozvojem starších zaměstnanců mohou získat, zareagují.“ Peter Kutschery, CSP Management Cunstultants

„Vitalizační program nabídl pracovníkům nad padesát let především čas na to zastavit se, promyslet si svou aktuální životní situaci a kariéru, vztahy, v nichž žijí a uvědomit si vlastní potenciál. Náš program je odlišný v tom, že nejde o takzvané odborné vzdělávání, ale o osobnostní rozvoj účastníků.“ garant Vitalizačního programu pan Nikola Křístek ze společnosti Expertis Praha

92

NTS D

Ing. Jaroslav Kotas, ředitel firmy Dýhovaný nábytek Říčany

Kontaktní údaje Expertis Praha, spol. s r.o. Kafkova 605/16, Praha 6, 160 00 http://www.tretikariera.cz, Kateřina Dobiášová, [email protected] tel.: 739 091 448

NTS D

93

Shrnutí za NTS D

Členové NTS D – Adaptabilita a celoživotní učení vypracovali společnou mainstreamingovou strategii, která vychází z vyhodnocení potenciálu jednotlivých projektů. Pro hodnocení dodaných návrhů členové NTS stanovili a odsouhlasili metodiku, která umožňuje hodnotit návrhy a vybrat z nich náměty pro společnou strategii. Navržená metodika je založena na kombinaci kritérií „kategorie inovace“ a „míra inovace“. V tabulce je uveden návrh produktů/výstupů z jednotlivých projektů, které mají významný mainstreamingový potenciál. Na úvod mainstreamingové strategie jsou uvedeny produkty, které přinášejí významné změny (inovace) s celonárodním mainstreamingovým potenciálem, resp. významné změny pro specifické sektory, regiony či cílové skupiny (viz tabulka níže). Produkty byly odsouhlaseny v říjnu 2006 na návrh jednotlivých řešitelů. Následovalo období vývoje a ověřování v praxi. V současné době procházejí produkty stanoveným procesem validace, který potvrdí či zkoriguje původní představy o míře inovativnosti.

NTS

E

Národní tématická síť Rovné příležitosti žen a mužů

Zdeněk Karásek předseda NTS D, RPIC-VIP, s.r.o.

94

NTS D

úvod Hlavním cílem Národní tématické sítě E je zavádět do praxe systematická opatření, která přispívají k rovnosti příležitostí žen a mužů na trhu práce. Ty NTS E chápe jako neexistenci překážek pro účast na ekonomickém, politickém a sociálním životě na základě pohlaví. NTS E se zaměřuje na vzdělávání – směřování dívek a chlapců do stereotypně „tradičních“ oborů bez ohledu na jejich individuální schopnosti a dovednosti a pracovní trh – vyšší riziko nezaměstnanosti a diskriminace žen, znevýhodnění pečujících otců, nedostatečná pozornost slaďování osobního a profesního života, obtížnost kariérního postupu žen.

Strategie NTS E • poradenství, právní konzultace, ocenění „Podnik podporující rodinu“, „Úřad roku“; • analýzy, doporučení, stínové zprávy v oblasti institucionálních mechanismů pro podporu rovných příležitostí žen a mužů; • spolupráce na prosazování rovných příležitostí => Mezinárodní den rovnosti (19. 6.), mediální a informační aktivity. Linda Sokačová předsedkyně NTS E, Gender Studies

úvod

97

0070, 0071

Otevřená společnost

Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství vznikla v rámci projektu Prolomit vlny, jehož cílem je podporovat rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce. Protože řada nerovností nevzniká až v zaměstnání, ale vychází již z toho, jaké povolání a z jakých důvodů si vybírají žáci a žákyně na základních a středních školách, rozhodli jsme se jeden z našich pracovních programů věnovat školství. Pracovní program Vzdělávání usiluje o snížení vlivu genderových stereotypů na volbu povolání u dětí na základních a středních školách. V programu se autoři soustřeďují na tři cílové skupiny, kterými jsou: 1. výchovní poradci a poradkyně na základních a středních školách, kteří pomáhají žákům/yním s výběrem dalšího studia a povolání a rovněž s nimi řeší učební či vztahové obtíže; 2. ředitelé a ředitelky základních a středních škol, případně další lidé ve vedení škol, kteří mají vliv na směřování školy a pojetí výchovného poradenství; 3. samotné žákyně a žáci na konci základní školy a na střední škole. Pro každou z uvedených skupin se v rámci projektu připravují rozdílné aktivity, které mají směřovat k posílení genderové citlivosti daných lidí tak, aby přijali hodnotu rovnosti žen a mužů za svou a byli schopni o svém konání přemýšlet z genderového hlediska. Výchovným poradcům/kyním je genderová problematika představována prostřednictvím Příručky pro genderově citlivé výchovné poradenství a prostřednictvím jednodenních seminářů, které se bezplatně konají na 10 místech v České republice. Stejný typ nástrojů je použit i pro ředitele a ředitelky, ovšem s tím rozdílem, že publikace Příručka pro genderově citlivé vedení škol i semináře obsahují témata související s řízením školy. Při přípravě projektu jsme předpokládali, že genderovou citlivost žákyní a žáků nejlépe zvýší lidé, kteří s nimi přímo ve školách pracují. Proto se hlavní část aktivit soustřeďuje na výchovné poradce/kyně a na ředite-

98

NTS E

le/ky škol. Studujícím jsou určeny některé údaje na webových stránkách projektu, například hra Hádej, kdo je to, prostřednictvím které se seznámí s osobnostmi úspěšnými v genderově neobvyklém oboru. Dalším výstupem pro žáky/ně jsou letáčky o vlivu genderových stereotypů na volbu povolání. Komu je příručka určena? Příručka je určena zejména výchovným poradkyním a poradcům, kteří ze zákona pracují na každé základní a střední škole. Jedná se o běžné vyučující z daného pedagogického sboru, kteří mají mírně snížený počet vyučovacích hodin a namísto toho se věnují problémům dětí. Součástí výchovného poradenství je podpora dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, pomoc v případě konfliktních vztahů ve třídách či mezi dětmi a vyučujícími, řešení situací, kdy dojde k závažnému překročení školních pravidel atd. Jednou z oblastí výchovného poradenství je i podpora při volbě povolání. Výchovní poradci/kyně pomáhají dětem získávat informace o různých povoláních, zjišťovat vlastní schopnosti, rozhodovat o dalším směřování. Pokud se při tom nechávají ovlivňovat genderovými stereotypy, podle nichž například technické nebo fyzicky náročné obory nejsou vhodné pro dívky a naopak například pečovatelské obory nejsou vhodné pro chlapce, může se snadno stát, že odradí od některého povolání právě člověka, který má pro daný obor vhodné dispozice. Genderové stereotypy jsou velmi silné, a proto se výchovné poradkyně a výchovní poradci musí aktivně snažit je ze svého myšlení a chování odstraňovat. Právě v tom jim má pomoci uvedená publikace. Co příručka obsahuje? Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství obsahuje 9 kapitol, které představují genderovou problematiku a popisují jednotlivé oblasti výchovného poradenství z genderové perspektivy. Struktura příručky byla stanovena na základě výzkumného šetření, které bylo v rámci projektu Prolomit vlny realizováno v roce 2006 (výsledky jsou uvedeny na webových stránkách projektu). Součástí příručky jsou aktivity, které výchovní poradci/kyně mohou použít ve své práci s žáky/němi a s kolegy/ němi v pedagogickém sboru. Všechny aktivity směřují k uvědomění si genderových stereotypů a k hledání cest pro rovné příležitosti žen a mužů. Aktivity jsou uvedeny na samostatných listech v zadní kapse příručky tak, aby je bylo možné snadno kopírovat pro další zadání dětem a vyučujícím. Kromě herních aktivit publikace obsahuje rozhovory s chlapci a dívkami, kteří studují genderově neobvyklý obor, a krátký film o nestereotypní volbě povolání.

NTS E

99

Jak se s příručkou pracuje na školách? Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství byla vytištěna v nákladu 6 000 kusů (1 000 kusů pro použití v Praze, 5 000 pro ostatní kraje). Následně byla zdarma distribuována na základní a střední školy. K distribuci byly využity semináře pořádané Národním institutem pro další vzdělávání, Institutem pedagogicko-psychologického poradenství a dalšími institucemi. Kromě toho byly publikace a informace o nich rozeslány do médií, odkud se o nich dozvídá řada vyučujících a kontaktuje Otevřenou společnost, o. p. s. s prosbou o zaslání příruček. Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství obsahuje řadu aktivit, které mohou výchovní poradci/kyně využívat při práci s žákyněmi a žáky. Ti si mohou jejich prostřednictvím uvědomit existenci genderových stereotypů, přemýšlet o možnostech jejich odstraňování a připravovat se na osobní setkání s genderově zatíženými situacemi. Pro ilustraci zde uvádíme pracovní list k jedné aktivitě, který obsahuje údaje k jejímu zadání, včetně typických odpovědí dívek a chlapců.

Jak bude vypadat můj všední den, až mi bude 30 let? Cíl: Uvědomit, jak rozdílně přemýšlíme o životních stylech žen a mužů a jaký mají vliv genderové stereotypy na naše představy o uspořádání vlastního života. Uvažovat nad možnostmi, jak v budoucnu skloubit osobní, rodinný a pracovní život. Cílová skupina: Žáci a žákyně druhého stupně základních škol a středních škol Pomůcky: Kopie pracovního listu pro každého žáka a žákyni Čas: 45 minut Popis aktivity: Aktivita je tvořena dvěma fázemi – v první fázi žáci/kyně vyplní pracovní list, v druhé probíhá diskuse. Úkolem žáků/yň je zamyslet se nad tím, jak bude pravděpodobně vypadat jejich všední den, až jim bude třicet let. Na to navazuje druhý úkol, v kterém studující mají popsat, jaký by byl jejich všední den, kdyby byli opačného pohlaví.

100

NTS E

Žáci/kyně mohou pracovní listy vyplňovat přímo v hodině (vyplnění zabere 20–25 minut), nebo za domácí úkol. Po samostatném vyplnění pracovních listů třídu rozdělíme na menší skupiny po 4–5 dívkách nebo chlapcích. Doporučujeme, aby skupiny byly homogenní. Ve skupinách si žáci/kyně vzájemně své popisy představí. Barevně označí ty události, které se ve většině popisů opakují a porovnají jejich výskyt v popisu „ženského“ a „mužského“ dne. Pro lepší orientaci můžeme předem zadat nebo společně vytvořit kategorie, které by v popisech měly být sledovány: práce, rodina, koníčky, kamarádi apod. Následně diskusi přeneseme do celé třídy. Pozornost by měla být věnována uvedeným rozdílům mezi běžným dnem mužů a žen, přičemž se snažíme poukázat na existenci řady genderových stereotypů, které ovlivňují naše představy o uspořádání osobního, rodinného i pracovního života. V diskusi můžeme využít údaje z kapitoly 7. Instrukce pro žáky/ně: 1.Představ si, jak asi bude vypadat tvůj všední den za přibližně 15 let. Napiš, co budeš v takový den dělat a jak ho budeš prožívat. 2.Představ si, že bys nebyla dívkou, ale chlapcem; představ si, že bys nebyl chlapcem, ale dívkou. Jak by vypadal tvůj všední den? V čem by byl jiný a v čem stejný jako den, který jsi popisoval/a před chvílí? Tip: Součástí aktivity mohou být reportáže o tom, jak žijí skuteční třicetiletí muži a ženy, kteří se rozhodli jít netradiční cestou. Studující mohou vytvářet medailonky žen a mužů z jejich okolí, kteří vykonávají neobvyklé povolání, nebo se jim podařilo neobvyklým způsobem skloubit rodinný a pracovní život. Vzniknout může krátký videodokument (například natočený mobilním telefonem) nebo slohová práce na téma „Jak žijí muži a ženy v mém okolí?“ nebo „Jsou ženy a muži, které znám, spokojeni se svými životy?“ Komentář: V závěrečné diskusi bychom se měli soustředit zejména na to, proč události, které se nejčastěji objevovaly v žákovských popisech všedních dnů, považujeme za důležité a všichni s nimi v našich životech počítáme, a proč se liší

NTS E

101

události zdůrazňované chlapci a dívkami. Snažíme se žáky/ně stimulovat k tomu, aby hledali odpověď na otázku, proč očekávají chlapci a dívky od svého života něco jiného, odkud se tyto rozdílné představy o mužském a ženském životě berou a zda jsou podle nich neměnné. Při diskusi klademe důraz na to, abychom zpochybnili, že uvedené rozdíly souvisí s ženskou a mužskou „přirozeností“ a snažíme se poukázat na vliv genderových stereotypů na naše osobní představy a touhy. V souvislosti s tím bychom ovšem měli dát pozor, aby debata nevyznívala tak, že vše, co je tradiční a genderově stereotypní, je tudíž odsouzeníhodné. Cílem by mělo být poukázat na různorodost a pestrost životních voleb, nikoli kategorizovat určité životní představy jako vhodné nebo nevhodné. V diskusi věnujeme také pozornost tomu, abychom poukázali na netradiční životní styly konkrétních mužů a žen a na možnosti, jak spravedlivě dělit zodpovědnost za vedení domácnosti mezi všechny její členy a členky a zajistit si dostatek času na budování kariéry, rodinu i osobní život. Životy žen a mužů nejsou předem nalinkovány. Jen minimum věcí v nich je a priori spojeno pouze se ženami a pouze s muži, naopak většina z nich je naší volbou. To si však neuvědomujeme, protože genderové stereotypy nás vedou k přesvědčení, že veškeré rozdíly mezi ženami a muži jsou dány přirozeně, biologicky, a jsou tudíž nezměnitelné. Představená aktivita je dobrým východiskem pro diskusi, v níž si mohou studující uvědomit, s jakou silou na naše přemýšlení o budoucnosti působí genderové stereotypy, a mohou udělat první krok ke snížení jejich vlivu. Diskusi můžeme stimulovat následujícími otázkami: • Co všechno by bylo ve vašem současném životě jinak, kdybyste se proměnili z dívek na chlapce a naopak? Co by naopak zůstalo stejné? • Kdo mívá v životě více závazků v oblasti rodiny? A kdo většinou mívá zodpovědnější a časově náročnější práci? Čím je tento rozdíl způsobený? Jak ho můžeme změnit? • Představte si, že byste ve třídě dostávali více úkolů než děti opačného pohlaví jen proto, že jste kluci/dívky. Jak by se vám takové dělení práce líbilo? • Setkali jste se někdy s tím, že vám někdo nějakou činnost doporučoval nebo vás od určité činnosti odrazoval jen proto, že se to pro holku/kluka nehodí?

102

NTS E

• S jakými životními styly mužů a žen se většinou setkáváme v médiích, v učebnicích, kolem sebe? • Jak by se dalo zařídit, abyste v dospělosti měli ve všední den dost času na práci, rodinu, odpočinek i zábavu? Uvažujte o možnosti zkrácených pracovních úvazků, využití pomocných služeb v domácnosti atd. Obvyklé žákovské odpovědi: Chlapecká představa: Ráno vstanu. Nasnídám se. Dopravím se do zaměstnání. Odpracuji si, co mám, a pojedu domů za rodinou. Ve svém volném čase se budu věnovat věcem, které mě budou bavit. Pak půjdu spát. Dívčí představa: Ráno mě vzbudí budík okolo půl sedmé, po ranní hygieně jdu připravit snídani pro děti a manžela. Ti se mezitím probudí. Po snídani pomohu dětem s oblečením a cestou do práce je odvezu do školky. Z práce přijedu většinou kolem čtvrté, rovnou i s dětmi. Následně vykonám domácí práce. Poté následuje chvilka odpočinku při čtení knihy či sledování televize a vaření večeře, při které si s rodinou vyprávíme, co jsme ten den prožili. Do postele jdeme většinou kolem půl jedenácté. Dívčí představa vlastního a opačného dne: 1) ... Po práci jdu nakoupit. Když přijdu domů, poklidím tam a chvilku budu formovat své tělo posilováním. Potom uvařím večeři, mezitím se vrátí z práce můj přítel... On se po večeři půjde dívat na televizi. Já zatím uklidím nádobí.... 2) Moje přítelkyně vstane o půl hodiny dříve než já. Připraví mi snídani a svačinu. Pak mě vzbudí... Po práci zajdu s kamarády do místního podniku. Kolem páté hodiny přijdu domů, kde na mě čeká přítelkyně s večeří. Po večeři se jdu dívat na televizi. Citace: Smetáčková, I. (ed.): Příručka pro genderově citlivé výchovné poradenství. Praha: Otevřená společnost, o.p.s., 2007. Projekt Prolomit vlny.

Kontaktní údaje Otevřená společnost, o.p.s., Seifertova 47, Praha 3, 130 00 www.proequality.cz, [email protected] tel.: 222 540 979

NTS E

103

0024

Český svaz žen

Informační a poradenské centrum Validovaným výstupem projektu EQUAL MOPPS je Informační a poradenské centrum (InPc) v Havlíčkově Brodě. Cílem InPc je poskytnout komplexní kvalifikované služby svým klientům (rodiny, ženy vracející se na trh práce po mateřské dovolené, osoby, především ženy, s omezenými možnostmi dalšího vzdělávání, sebevzdělávání a pracovního uplatnění (pečující o dítě, nebo o závislou osobu, ženy starší 50 let)) v kraji Vysočina a prostřednictvím portálu www.rovnesance.cz a stránek InPc (poradny.rovnesance.cz/DesktopDefault.aspx) v celé ČR. Důležitým mezníkem pro toto poradenské centrum, které pracuje jako součást neziskového sektoru je získání certifikace ISO 9001:2000, jež garantuje vysoký standard všech poskytovaných služeb. K nabízeným službám patří motivačně-orientační kurz, kurz výpočetní techniky (je akreditován jako rekvalifikační), e-learningové kurzy (využití a seznámení klientů s inovativní formou výuky přes internet), konzultační semináře (formou besed a přednášek v prostorách InPc či formou výjezdních seminářů v regionu kraje Vysočina), individuální poradenství (v oblasti psychologické, pedagogicko – psychologické, sociální a právní), volný internet (2x v týdnu, pod dohledem lektora např. při psaní životopisů, žádosti o místo, vyhledávání na internetu), klubová činnost – klub „Už nejsem sama doma“ (pro nezaměstnané ženy a maminky na rodičovské dovolené) a @ poradna (emailové poradenství v oblasti právní, sociální je řešeno ve spolupráci s Českým helsinským výborem). Asistenti InPc poskytují klientům osobní nebo telefonické konzultace a poskytují informace z databáze InPc. Všechny služby InPc jsou poskytované zdarma. V případě zájmu je zajištěno a hrazeno hlídání dětí. Služby InPc se v současné době těší velkému zájmu. Například kapacita výjezdních a konzultačních seminářů byla původními propočty podceněna a zmiňované služby se těší nebývalému zájmu klientů/ek. Zájem o nabízené služby projevují i muži, kteří tvoří přibližně 10 % všech účastníků.

104

NTS E

InPc provozuje svoji činnost ve vlastních prostorách krajského střediska Českého svazu žen v Havlíčkově Brodě. Snahou je nastavené standardy normy jakosti ISO 9001:2000 udržet a pokračovat v provozování aktivit i po skončení projektu v červnu 2008.

Kontaktní údaje Český svaz žen – kraj Vysočina Informační a poradenské centrum Horní 197, Havlíčkův Brod, 580 01 www.rovnesance.cz, Asistentka InPc – Marta Vencovská, [email protected] tel.: 569 428 879

NTS E

105

0055

Střední škola technická

Poradenská a informační místa IMPULS V rámci projektu příjemce Střední školy technické jsou poskytovány komplexní kvalifikované služby jako komplex klíčových kompetencí „KKK pro život“ cílovým skupinám v oblasti poradenství a vzdělávání v Ústeckém kraji ve vybudovaných Poradenských a informačních místech IMPULS – Most, Ústí nad Labem, Roudnice nad Labem. Příjemci pomoci mají rovněž možnost využít servisní centra „dětské koutky slunce“ – Most a Roudnice nad Labem, která poskytují péči o děti předškolního věku po dobu vzdělávání jejich rodičů. Snahou je nastavené standardy udržet a pokračovat v provozování aktivit i po skončení projektu. Mezi poradenské programy se řadí „PODPORA“ (program zaměřen na ověření osobnostního potenciálu cílových skupin a uskutečnění kariérového růstu) „AKTIVIZACE“ (program zaměřen na motivaci a aktivizaci cílové skupiny k hledání zaměstnání) a DOKÁŽU TO (program zaměřen na podporu podnikatelských dovedností cílových skupin). Do vzdělávacích programů patří „MULTIMÉDIA A INFORMAČNÍ GRAMOTNOST“ (program zaměřen na posílení informační a multimediální gramotnosti cílových skupin), „KROK DO EVROPY“ (program zaměřen na motivaci cílových skupin získat nové dovednosti v oblasti tvorby projektů, financovaných ze strukturálních fondů EU) a „UČENÍ A PRAXE“ (program zaměřen na získání nových kvalifikací formou rekvalifikačních kurzů, které pomohou cílovým skupinám podpořit jejich aktivnější postavení na trhu práce v Ústeckém kraji). Činnost Poradenských informačních míst IMPULS se bude zaměřovat především na ženy, vracející se po mateřské dovolené, ženy i muže pečující o malé děti, o osobu blízkou či osobu závislou nebo na občany se zdravotním omezením, kteří po jejich příchodu na trh práce, jen obtížně nacházejí pracovní uplatnění. Posláním Poradenských a informačních míst IMPULS je zvýšit úroveň nejen společenského vědomí, ale především sebevědomí cílových skupin a pomoci jim překonávat jejich překážky a zlepšovat tak jejich společenské postavení (např. informovaností cílových skupin o perspektivních možnostech jejich uplatnění a motivovat je k poradenským a vzdělávacím aktivitám).

106

NTS E

Poradenské a informační místo „IMPULS“ v Roudnici nad Labem

Kontaktní údaje Střední škola technická Dělnická 21, Most-Velebudice, 434 80 www.iks-navraty.cz, [email protected] tel.: 476 137 511

NTS E

107

0095

Gender Studies

Vzdělávací materiály pro zaměstnavatele pro zavádění programů na podporu rovných příležitostí žen a mužů a ÚŘAD ROKU Cílem první skupiny produktů „vzdělávací materiály pro zaměstnavatele“ je přinést základní informace o programech rovných příležitostí žen a mužů ve firmách a organizacích a přispět k vytvoření přípravného a realizačního plánu. Materiály slouží také jako podklady pro lektory/ lektorky. Produkt se zaměřuje na cílovou skupinu zaměstnavatelů – topmanagementu, managementu a personalistů. Produkt je souborem následujících vzdělávacích publikací a školení: a) Rovné příležitosti jako součást společenské odpovědnosti firem Příručka pro topmanagement firem. Součástí je definice pojmů a souvislostí, rovné příležitosti jako priorita EU, případové studie. b) Rovné šance jako konkurenční výhoda Příručka pro osoby zabývající se personálním řízením. Koncept rovných příležitostí, přínosy rovných příležitostí, postup při zavádění programů, rovné příležitosti v organizačních procesech, případové studie. c) Studie nákladů a zisků rovných příležitostí pro ženy a muže – sborník textů Integrace principů rovných příležitostí do politiky organizace, příklady dobré praxe ve firmách, studie souvislostí mezi rovnými příležitostmi a ziskovostí firem, efektivní dárcovství firem, základní právní ustanovení. Projekt vyvíjí rovněž produkty určené pro veřejnou správu: a) Příručka pro implementaci rovných příležitostí žen a mužů a principů gender mainstreamingu ve veřejné správě v České republice

108

NTS E

Vzdělávací publikace autorky Evy Ferrarové podává základní informace, které jsou nezbytné pro to, aby úřady veřejné správy mohly politiku rovných příležitostí realizovat. Je určena těm, kdo ve veřejné správě pracují, ať už na politické či úřednické úrovni. b) Akreditované vzdělávací kurzy pro veřejnou správu • Rovné příležitosti žen a mužů ve veřejné správě • Gender mainstreaming a genderové rozpočtování ve veřejné správě Cílem vzdělávacího programu je seznámit úředníky a úřednice veřejné správy s problematikou rovných příležitostí žen a mužů, gender mainstreamingu a genderového rozpočtování na úrovni institucionální, legislativní, teoretické i v oblasti praktického uplatnění principů rovnosti žen a mužů ve veřejné správě. c) Úřad roku „Půl na půl” – rovné příležitosti žen a mužů Ocenění Úřad roku podporuje zavádění politiky rovnosti žen a mužů a principu gender mainstreamingu do práce úřadů veřejné správy. U úřadů se posuzuje, jak každý do své politiky začlenil priority vlády pro prosazování rovnosti žen a mužů a to nejméně ve dvou základních směrech: dovnitř vlastního úřadu, tedy směrem k zaměstnancům a zaměstnankyním, ale i vzhledem k obyvatelstvu, které v daném územně správním celku žije.

Kontaktní údaje Gender Studies, o.p.s. Gorazdova 20, Praha 2, 120 00 www.genderstudies.cz, www.rovneprilezitosti.cz, [email protected] tel.: 224 915 666

NTS E

109

Shrnutí za NTS E

Projekty zastoupené v Národní tématické síti E mají díky svým hlavním realizátorům a partnerským institucím rozvojových partnerství zkušenost v oblasti rovných příležitostí žen a mužů, tj. poradenství, vzdělávání, konzultacích, analytických a výzkumných aktivitách, publikační činnosti apod. Všechna rozvojová partnerství pracují s aktuální situací na trhu práce a jeho genderovými specifiky, která dle pojetí některých projektů nebo jejich dílčích částí také korelují s věkem. Rozvojová partnerství si také uvědomují, že trh práce, resp. ekonomický život, nelze vydělovat z kontextu vzdělávání v rámci školského systému, ani z oblasti politiky a rozhodování na místní, regionální a národní úrovni. Z toho důvodu se proto ve svých programech zaměřují i na tyto faktory ovlivňující postavení žen a mužů na trhu práce. Produkty prezentované jednotlivými RP v rámci workshopu NTS E lze jednoznačně hodnotit jako odpovídající potřebám definovaných cílových skupin. Pohybují se od zcela praktických – jakým je například poradenství a vzdělávání cílových skupin znevýhodněných žen, přes mediálně zajímavé propojující téma rovných příležitostí s veřejnou správou, až po analytické a výzkumné, které jsou důležitým zdrojem argumentace a dat pro práci s cílovou skupinou osob na rozhodovacích pozicích jak na úrovni státu, tak mezi zaměstnavateli. NTS E ve své mainstreamingové strategii klade důraz na to, aby tématická síť fungovala jako fórum identifikující bariéry v prosazování genderových konceptů a propojující zkušenosti jednotlivých RP v regionech a/nebo specifických oblastech s odborníky a odbornicemi z různých institucí. Zásadní bariérou je jednoznačně to, že princip rovných příležitostí není mnohými osobami na rozhodovacích pozicích – a to jak mezi politiky, tak zaměstnavateli, považován za relevantní. Nejsou tedy často vůbec ochotni přistoupit na diskusi o možnostech implementace připravených metodik, školení, analýz apod. a potvrzují tak nedostatek základního předpokladu: vůle ke změnám směrem k genderové citlivosti. Napříč workshopem NTS E bylo možné identifikovat jednu hlavní obavu: RP sice v projektech vytvoří efektivní nástroje a produkty k prosazování rovnosti příležitosti z genderového aspektu a NTS E přispěje k jejich další diseminaci a medializaci, ale po skončení projektů zůstanou výstupy šířeji nevyužity vzhledem k převážně chybějící ochotě přijímat inovativní aktivity a implementovat je. Tato obava vychází z neochoty řady lidí na rozhodovacích postech či celých institucí připustit, že problém s nerovnostmi mezi muži a ženami ve společnosti je realitou i v České republice.

110

NTS E

Doporučit lze v tomto směru pouze jediné: NTS E by se v době svého fungování měla maximálně snažit angažovat do spolupráce ty, kdo působí na různých úrovních státní správy, veřejné správy, zaměstnavatelských svazů a další, kdo mají nebo mohou mít vliv na reálné kroky v politice zaměstnanosti, rodinné a sociální politice, ekonomice a dalších oblastech, tedy tzv. opinion-makers a decision-makers. Dokud totiž nebude koncept rovných příležitostí žen a mužů klíčovou součástí agendy a uvažování těch, kdo rozhodují o „cílových skupinách“, tedy více či méně celé společnosti, lze bohužel těžko očekávat, že konkrétní výstupy skvělých projektů budou mít zásadní dopad na trh práce, politiku nebo kulturu české společnosti. To mohou koneckonců potvrdit sami realizátoři a realizátorky projektů… Na závěr je třeba zdůraznit jedno: je třeba větší spolupráce napříč sektory – nevládním sektorem a státní a veřejnou správou, ale i privátním sektorem, který nashromáždil zkušenosti, jež by nepochybně byly vhod nejen nevládnímu sektoru, ale také představitelům státní a veřejné správy – a to nejen v oblasti rovných příležitostí či konkrétně slaďování osobního a profesního života. Alena Králíková odbornice na problematiku gender

NTS E

111

NTS

F

Národní tématická síť Integrace na trhu práce pro cizince

úvod V rámci Národní tématické sítě F jsou sdruženy projekty, jejichž výstupy jsou zaměřeny na cizince, azylanty, žadatele o azyl, nezletilé žadatele o azyl bez doprovodu zákonných zástupců na území ČR nebo na Romy. Členové této NTS v souladu se strategií šíření a prosazování zkušeností načerpaných při realizaci svých projektů identifikovali další možnosti pro mainstreaming, a to lobování za hlubší integraci žadatelů o azyl v ČR, podpora možností reintegrace v zemi původu, včetně poskytnutí vzdělání, které usnadní život po návratu, a masivnější podpora projektů v zemi původu. Současně tato síť spolupracuje na vytvoření tří společných výstupů. Jde o: • komiks (typ A pro cizince/azylanty a typ B pro Romy), jehož ústřední myšlenkou je porovnání výhody legální práce oproti nelegální; • reportáž, která bude určena především státním úředníkům a veřejnosti a jejímž hlavním tématem je hledání odpovědi na otázku: „Má smysl investovat do žadatelů o azyl, azylantů, či cizinců?“; • mini-kulaté stoly, které proběhnou ve třech městech a jejichž cílem bude informovat místní samosprávu, obce a veřejnost o výstupech projektů a o problematice znevýhodněných skupin, kterými se členové této tématické sítě ve svých projektech zabývají. Vladimír Kváča zástupce řídícího orgánu Programu Iniciativy Společenství EQUAL

úvod

115

0252

Organizace pro pomoc uprchlíkům

Individuální asistence cílové skupině Cílovou skupinou projektu „Podpora trvalého řešení situace nezletilých žadatelů o azyl bez doprovodu v ČR“, který realizovala Organizace pro pomoc uprchlíkům ve spolupráci se Zařízením pro děti – cizince a katedrou sociální práce Filozofické fakulty UK, byli nezletilí žadatelé o azyl, kteří se nacházeli na území ČR bez doprovodu svých rodičů či jiných zákonných zástupců, a byli na základě rozhodnutí soudu umístěni do speciálního dětského domova, Zařízení pro děti – cizince. Hlavním cílem projektu bylo nalezení vhodných trvalých řešení situace těchto nezletilých žadatelů o azyl na území ČR. Nezletilým pomáhal řešit jejich situaci právník a sociální pracovník, kteří do dětského domova pravidelně dojížděli. Pro usnadnění integrace nezletilých do české společnosti byli přizváni ke spolupráci na projektu také studenti katedry sociální práce FF UK a příbuzných oborů jako tzv. individuální asistenti. Studenti, kteří projevili o asistenci zájem, se museli nejprve účastnit dvoudenního školení, během něhož byli interaktivní formou připravováni na práci s nezletilými cizinci bez doprovodu, teprve po absolvování povinného školení se mohli do asistence zapojit. Během několika prvních společných setkání asistentů s nezletilými za účasti pracovníků projektu byly vytvořeny dvojice, které se již nadále scházely samostatně. Individuální asistence spočívala zejména v komunikaci asistenta s nezletilým na bázi přátelského vztahu, společném trávení volného času, pomoci při orientaci v českém prostředí a řešení běžných problémů. Průběh individuální asistence kopíroval běh vysokoškolských semestrů. Každý semestr probíhal nábor a proškolení nových studentů, ti z předchozího semestru se mohli vždy rozhodnout, zda chtějí v asistenci pokračovat i nadále. Ve většině případů se dvojice scházely několik semestrů, minimum asistentů ukončilo spolupráci po prvním semestru. Po provedení zhodnocení realizační fáze projektu, je možno říci, že program individuální asistence pomohl vybudovat mezi individuálními asistenty a nezletilými bez doprovodu přátelství, v rámci kterých mohli asistenti sdílet kulturní porozumění, pomáhat příchozím rozvíjet jejich sebevědomí, komunikační dovednosti a uplatnění ve společnosti. Program také významně přispěl k úspěšné integraci většiny klientů, kteří se projektu zúčastnili. Všichni

116

NTS F

klienti díky kontaktu se svými individuálními asistenty výrazným způsobem pokročili v používání českého jazyka, a to jak v mluvené tak i v psané formě, a díky návštěvám různých kulturních akcí a dalším aktivitám se lépe zorientovali v českém prostředí. Celkově se projektu zúčastnilo osmnáct nezletilých klientů z těchto zemí: Čína, Vietnam, Afghánistán, Mongolsko, Kongo, Ukrajina, Kyrgyzstán, Kazachstán, Rusko a Nepál. Z pěti klientů, kteří po dovršení zletilosti opustili Zařízení pro děti – cizince, se tři úspěšně integrovali na trh práce a jsou v současné době legálně zaměstnáni. Třináct klientů zapojených do programu zůstává nadále v péči zařízení, neboť po dosažení zletilosti, pokud studují, mají možnost zůstat v dětském domově až do ukončení studia, čehož většina ze zapojených klientů využila. Deset z nich úspěšně studuje v českém jazyce na běžných středních školách a tři zbývající se připravují k závěrečným zkouškám na Praktické škole v rámci Zařízení pro děti – cizince. Věříme, že právě individuální asistence velkou měrou přispěla k integraci nezletilých bez doprovodu, kteří se projektu zúčastnili, do české společnosti. Výstupem z projektu bude příručka věnující se právě „Individuální asistenci“.

Kontaktní údaje Organizace pro pomoc uprchlíkům Kovářská 4, Praha 9, 190 00 www.opu.cz, Petra Nováková, [email protected] tel.: 220 397 220

NTS F

117

0104

Sdružení občanů zabývajících se emigranty

Projekt „Work in Czech“ je zaměřen na odstraňování překážek při přístupu na trh práce pro azylanty a cizince s dlouhodobým a trvalým pobytem a trvá od roku 2005 do srpna 2008. Na projektu se podílejí neziskové organizace zaměřující se na pomoc uprchlíkům i zástupci státní správy. Koordinátorem projektu a příjemcem dotace je brněnské Sdružení občanů zabývajících se emigranty. Společně s Organizací pro pomoc uprchlíkům a Centrem pro integraci cizinců zajišťuje organizaci jazykových i integračních kurzů, sociální poradenství a rekvalifikační kurzy. Na dílčích aktivitách se podílela organizace Mosty pro lidská práva. Aktivním partnerem ze strany státní správy bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Odbor migrace a integrace cizinců. Specifickou úlohu plnilo Genderové informační centrum NORA, které vytvářelo komentáře k dokumentům v rámci projektu z hlediska problematiky gender. V rámci projektu byly organizovány kurzy českého jazyka, kurzy práce s PC, kurzy pracovní integrace, motivační kurzy a bezplatné rekvalifikace. S klienty bylo po celou dobu pracováno dle nově vytvořené metodiky individuální sociální práce. Projektem jich za dobu jeho trvání prošlo přibližně 90. V rámci projektu jsou vyvíjeny produkty Metodika individuální sociální práce, Kurz pracovní integrace, učebnice Čeština pro cizince a azylanty a Kurzy českého jazyka.

Kontaktní údaje SOZE Mostecká 5, Brno, 614 00 www.soze.cz/workinczech, Arnošt Svoboda, [email protected] tel.: 724 003 158, 545 213 643

118

NTS F

0105

Organizace pro pomoc uprchlíkům

Projekt „Work in Prague“ (WIP – Systémová podpora pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě pobývajících v Praze) je zaměřen na držitele mezinárodní ochrany a cizince s povolením k trvalému či dlouhodobému pobytu. Jeho cílem je vyzkoušet sadu systémových nástrojů, které pomohou cizincům zvýšit šanci na pracovní uplatnění, nejlépe v jejich oboru. Součástí projektu je výuka českého jazyka, práce na PC, kurzu Orientace na trhu práce, Motivačního kurzu, kurzu přípravy na výběrové řízení a možnost získat rekvalifikaci. V rámci projektu jsou vyvíjeny produkty Metodika individuální sociální práce, Kurz pracovní integrace, učebnice Čeština pro cizince a azylanty a Kurzy českého jazyka.

Příklad dobré praxe Paní Jelena přišla do České republiky za svým českým manželem před dvěma lety. Ačkoli v rodné zemi pracovala jako hlavní účetní ve státních úřadech, v Praze vykonávala ze začátku jen nekvalifikované, fyzicky náročné brigády. Se znalostí češtiny na tom nebyla při vstupu do projektu WIP dobře, navíc si v komunikaci v češtině nevěřila. Po 11 měsících účasti v projektu má jistotu normálního pracovního poměru s pracovní smlouvou. Zároveň se rozhodla navázat na přerušenou kariéru účetní, uvědomuje si ale, že to v nové zemi může být běh na dlouhou trať. Za podpory projektu navštěvuje rekvalifikační kurz účetnictví, kde pomalu ale jistě získává přehled o české terminologii v oboru. Její čeština se výrazně zlepšila, má radost z toho, že už si popovídá s rodiči svého manžela. Říká, že největší nebezpečí pro cizince v cizí zemi je rezignace na možnost vzít svůj osud do vlastních rukou.

Kontaktní údaje Organizace pro pomoc uprchlíkům Kovářská 4, Praha 9, 190 00 www.wip.opu.cz, Ludmila Bobysudová, [email protected], tel.: 284 683 545

NTS F

119

0106

Konzorcium nevládních organizací pracujících s uprchlíky v ČR

Metodika individuální sociální práce se zaměřením na integraci žadatelů o udělení mezinárodní ochrany na trh práce Metodika individuální sociální práce se zaměřením na integraci žadatelů o mezinárodní ochranu (dále jen žadatelů) a cizinců s vízem za účelem strpění pobytu (dále jen strpitelů) na trh práce, byla vytvořena ve spolupráci sociálních pracovnic tří nevládních organizací – Organizace pro pomoc uprchlíkům, Poradny pro uprchlíky a Sdružení občanů zabývajících se emigranty, které se podílely na projektu EQUAL „Proč mají zůstat stranou? - komplexní posílení a využití pracovního potenciálu žadatelů o azyl“. Cílovou skupinou projektu a této metodiky jsou žadatelé o mezinárodní ochranu a osoby pobývající v ČR s vízem za účelem strpění pobytu. Žadatelé sice nemohou jeden rok od podání své žádosti o mezinárodní ochranu legálně pracovat, po uplynutí jednoleté lhůty ale mají vstup na trh práce oproti ostatním cizincům administrativně ulehčený. Projekt „Proč mají zůstat stranou?“ si klade za cíl posílení a využití pracovního potenciálu žadatelů a strpitelů. V rámci projektu spolupracují lektoři českého jazyka, angličtiny a počítačů se sociálními pracovníky, právníky a psychologem. Metodika byla napsána na základě zmíněného projektu, praxe sociálních pracovnic a poznatků získaných díky mezinárodní spolupráci. Metodika slouží nejen pracovníkům projektu, ale také dalším, kteří pracují nebo budou pracovat s touto skupinou klientů v podobných projektech. Metodika byla vytvářena a ověřována postupně v průběhu projektu. Zabývá se prací sociálního pracovníka při integraci žadatelů a strpitelů na trh práce, přihlíží k možnostem provázání sociální práce s nabídkou kurzů, je však využitelná i bez takové možnosti. Metodika je rozdělena do několika částí. První kapitolu tvoří metodika práce s klientem. Metodika se zabývá rolí sociálního pracovníka při integraci žadatelů o mezinárodní ochranu a cizinců s vízem za účelem strpění pobytu na trh práce; provádí sociálního pracovníka úkony, které se zdají být optimálními k dosažení požadovaného cíle – zvýšení kapacity klienta a jeho zaměstnání. Součástí této kapitoly je také zvláštní metodika cílená na identifikaci obchodovaných osob a část věnovaná genderově senzitivní sociální práci. Druhá část představuje stručný

120

NTS F

přehled právních norem, které jsou důležité při práci s výše uvedenými skupinami migrantů. Třetí tvoří souhrn užitečných kontaktů. V příloze je pak uveden stručný výtah z projektu „Proč mají zůstat stranou?“. Metodika je ke stažení na webových stránkách www.konzorcium.cz v kapitole projektu Proč mají zůstat stranou?.

Kontaktní údaje Konzorcium nevládních organizací pracujících s migranty, o.s. Vladislavova 10, Praha 1, 100 00 www.konzorcium.cz, Mgr. Lucie Medková, [email protected] tel.: 603 759 360

NTS F

121

Shrnutí za NTS F

Prohlubování kvalifikace a pracovních dovedností žadatelů o azyl zvyšuje jejich psychickou a sociální nezávislost, přispívá ke znovuobnovení pracovních návyků nezbytných pro integraci v České republice či eventuální reintegraci v zemi původu. Tato filozofie spojuje všechna rozvojová partnerství Národní tématické sítě F, která se za svou ideu rozhodla aktivně postavit (výjimku tvoří přidružená rozvojová partnerství zaměřená na Romy a azylanty, která nebyla zahrnuta v rámci konference do workshopu NTS F, ale vystoupila jakožto „průřezová skupina“ ve zvláštním bloku). Prostřednictvím interdisciplinárního přístupu se rozvojovým partnerstvím podařilo společně identifikovat problematické oblasti a také způsoby, jak tyto problémy napříště řešit. Na úřadech práce došlo ke zlepšení podmínek pro azylanty, kdy úředníci tyto jedince nyní přednostně přijímají a pomáhají jim. Nastavil se konkrétní model spolupráce mezi zaměstnavateli a diskriminací ohroženými jedinci. Na základě analýzy legislativního rámce byly také vypracovávány podněty a doporučení k vytváření nové Koncepce systémové podpory pracovního uplatnění azylantů a cizinců dlouhodobě žijících v České republice včetně konkrétních návrhů programů. V rámci společné strategie rozvojových partnerství byly rovněž zpracovány koncepce výuky českého jazyka včetně teoretických příruček socio-kulturních dovedností a dokončují se přípravy kulatých stolů a video reportáží, které by měly seznámit představitele státní správy, jakož i širokou veřejnost, o konkrétních projektových aktivitách na pomoc žadatelům o azyl pobývajícím v České republice. Pořádání kulatých stolů pro veřejnost vychází z předpokladu, že integrace žadatelů o azyl a dalších cílových skupin není jen otázkou dotčených osob, nýbrž celé společnosti, která nese za zranitelné skupiny obyvatelstva morální zodpovědnost. Na základě spolupráce v Národní tématické síti F se představitelům rozvojových partnerství a tvůrcům politik podařilo také prohloubit kontakty se zaměstnavateli a dalšími relevantními partnery (zejména z řad Cizinecké a pohraniční policie), což ve svém důsledku zefektivňuje diseminaci výstupů jednotlivých projektů. Významným počinem projektových partnerství bylo také zapojení cílové skupiny do přípravy a evaluace projektových aktivit. Podobné analýzy a zpětné vazby, stejně tak jako diskuse a výměna zkušeností mezi národními a nadnárodními partnery, jsou klíčovými prostředky jak maximalizovat dopad Iniciativy Společenství EQUAL.

122

NTS F

Národní tématická sít F svou existencí potvrdila, že identifikace problémových oblastí, jakož i příprava samotných inovativních strategií je nejefektivnější, je-li využit interdisciplinární přístup. Je proto žádoucí zachovat parametry nastavené spolupráce (a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni), aby se tak maximalizoval účinek vybraných inovativních programů. Udržování a rozšiřování stávajících sítí spolupracovníků je nezbytné nejen z praktického hlediska, tedy snadnější komunikace mezi jednotlivými články řetězce (od definice problému po vytvoření konkrétních strategií inovativních politik), ale fungující síť partnerů nepoměrně zvyšuje pravděpodobnost získání prostředků z evropských fondů. Andrea Gerstnerová postgraduální student Sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK v Praze

NTS F

123

PRŮŘEZOVÁ SKUPINA

Průřezová skupina Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit

úvod Na základě požadavku zástupců MPSV ČR došlo k vytvoření mimořádné tématické skupiny projektů zaměřených na integraci osob ze sociálně vyloučených lokalit. Do krátkodobé činnosti skupiny bylo zapojeno celkem šest projektů následujících realizátorů: DROM, romské středisko, Sdružení Romů Severní Moravy, Nadace Terezy Maxové, IQ Roma servis, o. s., Člověk v tísni, o.p.s. a Občanské sdružení Slovo 21. Jednotlivé projekty se ne vždy zabývají shodnými aktivitami a cíli, spíše se jedná o částečné překrytí cílové skupiny. Z tohoto důvodu byla činnost skupiny pouze nárazová, zaměřená na společnou prezentaci výstupů v rámci konference. Nicméně při společném jednání se podařilo identifikovat shodné cíle všech projektů: zvýšení kompetencí obyvatel sociálně vyloučených lokalit a předcházení vzniku sociálně vyloučených lokalit. Cíle zahrnují přímou práci s uživateli služeb i následnou prezentaci příkladů dobré praxe a funkčních systémů pro naplňování strategie národního akčního plánu sociálního začleňování pro léta 2006–2008. Věříme, že aktivity jednotlivých projektů přinesou na poli sociálního začleňování a zvyšování kompetencí úspěch a pozitivní dopad pro cílovou skupinu i společnost a případné další strategie tématických sítí budou připravovány důsledně a dlouhodobě pro naplnění vize akčního plánu sociálního začleňování a inspiraci relevantních tvůrců politik. Wail Khazal IQ Roma Servis

úvod

127

0010

Sdružení Romů Severní Moravy

Terénní vzdělávání Občanské sdružení „Sdružení Romů Severní Moravy“ z Karviné uskutečnilo v rámci projektu Iniciativy Společenství EQUAL „Romcentrum“ dvě kola tzv. terénního vzdělávání. První kolo probíhalo ve vyloučených lokalitách v Karviné, Orlové a Horní Suché, kolo druhé pak bylo rozšířeno také o krajské město Ostravu. Cílem terénního vzdělávání je motivace účastníků ke vzdělávání, zprostředkovaně pak k zájmu o změnu vlastních návyků a životního stylu. Cílovou skupinou jsou v tomto projektu Romové. Jednou z překážek, které brání začlenění příslušníků romských komunit do společnosti, je handicap ve vzdělání a kvalifikaci. Zejména na severní Moravě a v severních Čechách vznikají vyloučené enklávy a „ghetta“, tzv. vyloučené lokality, s vysokou koncentrací osob postižených sociálním úpadkem. Terénní vzdělávání by mělo aktivně přispívat k řešení problémů cílové skupiny Romů, hlavně při řešení aktuálních problémů komunity, která si nemůže poradit s nově vzniklými problémy. Je to nový způsob učení ve vyloučených lokalitách. Pro účely terénního vzdělávání je využíván autobus, fungující jako interaktivně vybavená pojízdná učebna, v níž probíhá školení. Lektoři tak mohou přijet přímo do vybraných lokalit za cílovou skupinou „na domácí půdě“. Běžné vzdělávání cílových skupin probíhá v prostředí učeben, které nejsou vždy přítomny v dané lokalitě, a je proto složité dostat cílovou skupinu do těchto prostor. Právě mobilita lektorů a také nulové náklady cílové skupiny v oblastech ohrožených sociální exkluzí zvyšují motivaci pro účast na vzdělávání. Terénní vzdělávání se flexibilně přizpůsobuje také místním a časovým podmínkám cílové skupiny. V důsledku pak terénní vzdělávání zvyšuje samostatnost cílové skupiny při získávání pracovního uplatnění, při komunikaci na úřadech a v neposlední řadě získává informace o legislativních změnách, které jsou pro život cílové skupiny důležité, ale kterou tato skupina registruje s velkým zpožděním, čímž vznikají problémy při jednáních na jednotlivých úřadech.

Vzdělávání tohoto typu tedy spočívá v setkání romských komunit se vzdělavateli v prostředí, které je osadníkům známé, blízké, ve kterém se cítí bezpečně. Hned na počátku je zapotřebí získat důvěru účastníků terénního vzdělávání. To se opírá především o osobní kontakt terénního pracovníka se členy komunity, kterou dobře zná. Z tohoto důvodu byli lektoři vybíráni zejména z řad sociálních pracovníků, kteří byli před samotným zahájením terénního vzděláváni proškoleni ve speciálních kurzech. Samotné školení je založeno zejména na motivaci prostřednictvím příkladů z praxe a na vizuálních podnětech (DVD s příklady, modelové situace, obrázky apod.) Délka trvání jednoho tématického bloku by se měla pohybovat v rozmezí 1,5–2 hodiny, vlastní vzdělávací aktivita v rozmezí 40–60 minut. Pro potřeby takovéhoto školení jsou vhodné krátké a pro cílovou skupinu atraktivní tématické celky. Např. v prvním kole terénního vzdělávání byly vybrány okruhy jako komunikace a vzhled, pracovní uplatnění, exekuce, bydlení.

Lektor při výuce v Horní Suché

128

průřezová skupina

průřezová skupina

129

Získané zkušenosti Na základě zpětné vazby, tj. připomínek cílové skupiny a zkušeností z výjezdů, lze vyvodit několik závěrů i podnětů do budoucna. Velký vliv má příprava terénu od terénních sociálních pracovníků. Největší zájem měli účastníci o témata jako exekuce, dluhy a bydlení. Termíny výjezdů je třeba plánovat vždy mimo termín vyplácení dávek sociální péče. Osvědčilo se, když byl lektorský tým složen ze dvou lektorů. Doporučuje se, aby lektorský tým tvořili především Romové nebo lidé pracující či známi v této komunitě. Pro zajištění účasti je nezbytné předem informovat občany z dané lokality. Pouze letáky, na kterých je oznámeno, kdy bude vzdělávání probíhat, nestačí. Motivační předměty předávané při výjezdech se neosvědčily. Je však třeba mít drobné odměny pro děti, které tuto akci ve velkém množství vždy doprovází. Silné stránky terénního vzdělávání jsou především rychlý přenos informací k cílové skupině a flexibilita vzdělávacích programů. Slabé stránky pak lze vidět v nedůvěře cílové skupiny či možných problémech s pronájmem autobusu. Vhodnější by byl vlastní autobus s pevným vybavením. Velký důraz pak musí být kladen na výběr lektorů a vhodných tématických okruhů. Metodiku terénního vzdělávání lze upravit podle potřeb uživatelů (organizací) i cílové skupiny. Realizátor terénního vzdělávání volí tématiku podle svého zaměření a respektuje veškeré potřeby cílové skupiny a aktuální složení zástupců cílové skupiny v autobuse. Připomínky z řad cílové skupiny pak detailně upravují produkt dle jejich okamžitých potřeb. Produkt (terénní vzdělávání) tedy mohou využít různé organizace a přizpůsobit ho vlastnímu zaměření.

Terénní vzdělávání vzbudilo u účastníků validace kladný ohlas. Hodnotitelé vnímají terénní vzdělávání jako „užitečné, protože může pružně reagovat na připomínky a dotazy ze strany cílové skupiny“. Rovněž jako vhodné se jeví fakt, že „byla zohledněna kultura, způsob a podmínky života cílové skupiny“. „Produkt je ojedinělý a dá se využít také na větším územním celku. Respektuje potřeby cílových skupin a je přizpůsobitelný pro jiné organizace.“ Jak se dále vyjádřil zástupce úřadu práce v Karviné, „zapojení cílové skupiny do společného rozhodování přispívá k růstu jejího sebevědomí“.

Ohlasy účastníků Dojmy ze strany cílové skupiny vyzněly vesměs pozitivně. Účastníci hodnotili terénní vzdělávání jako velmi dobré. „Probíraná témata, zejm. exekuce a bydlení, a informace získané od lektorů nám velmi pomohly. Přístup lektorů byl také dobrý a příjemný. I ukázky na videu byly zajímavé a poučné.“ A zazněla také doporučení: „Romy je třeba nalákat hned při příjezdu autobusů. Například romskou hudbou. Stačila by jedna písnička a v autobuse by se hned vytvořila přirozená atmosféra.“

130

průřezová skupina

Kontaktní údaje Občanské sdružení „Sdružení Romů Severní Moravy“ Palackého 607, Karviná-Nové Město, 735 06 www.romcentrum.karvina.info, Lubomír Kuzník, [email protected], tel.: 596 325 790

průřezová skupina

131

0077

IQ Roma servis

Příklad dobré praxe

Ethnic friendly zaměstnavatel Cílem je zvyšování vzdělanosti, profesního uplatnění a zlepšení sociálně ekonomické úrovně obyvatel sociálně vyloučených lokalit s důrazem na věkovou kategorii 13–18 let. Projekt je pojat jako komplexní nabídka služeb pro celou rodinu zahrnující sociálně právní poradenství, služby zaměstnanosti a především výukové aktivity pro romskou mládež. Metodologie jednotlivých aktivit zahrnuje přímou odbornou práci s uživateli i aspekty síťování do existujících systémů. Do projektu je dlouhodobě zapojeno přibližně 660 osob, z čehož je 60 % mládeže. Denně navštěvuje projektová centra v průměru 40 uživatelů. 90 % z mladých klientů si zlepšilo školní prospěch, má vybrán studijní obor dle svých schopností a zájmů nebo již úspěšně studuje v sekundárním vzdělávacím cyklu. Hlavním produktem projektu je modul komplexní práce s rodinou – všestranná podpora rodiny při stabilizaci sociálních a ekonomických faktorů, následný rozvoj kompetencí, ekonomicko sociální zapojení do společnosti a poradenský a motivační modul pro mládež ve věku 13–18 let, sestávající z následujících prvků: PC a výuka, multimédia, dramatická výchova, Divadlo Fórum, poradenství pro volbu školy, EEG biofeedback. Role účastníků – uživatelů je aktivní, velkou část aktivit přímo tvoří, nejsou tedy pouze pasivními příjemci.

132

průřezová skupina

Marek D. (13 let v roce 2005) Únor 2006: žádná představa o budoucím studijním oboru, zájmová činnost zúžena na trávení společného času s kamarády bez zjevného cíle, velmi špatné studijní výsledky, rodinné zázemí nejisté, hrozba vystěhování rodiny z důvodu zadluženosti. Květen 2007: úspěšně absolvoval přijímací proces na obor zedník na OU a PŠ Lomená. Aktivně se účastní vystoupení Divadla Fórum, je jedním z autorů fotografií, které byly již opakovaně veřejně prezentovány v rámci výstavy „Jak to vidím já“. Rodinné zázemí stabilní. Listopad 2007: třetí měsíc navštěvuje novou školu, drobné problémy v teoretických oborech je schopen definovat a řešit za pomocí svého klíčového pracovníka či jiného pedagoga. 12. 11. 2007 se účastní, spolu s matkou a sestrou, prezentace svých fotografií ve Sněmovně Parlamentu ČR a rodina o svém synovi mluví jako o někom, kdo něco dokázal.

Výukový modul pro mládež ve věku 13–18 let

Kontaktní údaje IQ Roma servis, o.s. Hybešova 41, Brno, 602 00 http://www.iqrs.cz/, www.jaktovidimja.cz, www.ethnic-friendly.eu Wail Khazal, [email protected] tel.: 608 440 170, 543 310 213

průřezová skupina

133

0080

Slovo 21

DROM, romské středisko

Mezinárodní srovnávací studie

Vzdělávání a metodika práce poradců pro zaměstnanost

Mezinárodní srovnávací studie byla vytvořena expertním týmem ve vzájemném dialogu a spolupráci s národními realizátory projektů v ČR, Slovinsku a Portugalsku. Jejím hlavním cílem je předat systémový a inovační model celoživotního vzdělávání, vzrůstu kvalifikace, získávání dovedností a zaměstnávání příslušníků romské komunity na trhu práce v jednotlivých zemích. Cílovou skupinou produktu jsou Romové všech věkových kategorií v ČR, Slovinsku, Portugalsku a případně dalších evropských zemích. Studie v první části představuje situaci romské komunity v jednotlivých zemích, druhá část se detailně věnuje projektům/aktivitám a třetí část – představující těžiště celé studie – přináší závěry a doporučení z národních projektů a mezinárodního partnerství. Samotným základem mezinárodní studie jsou tedy výstupy jednotlivých aktivit, které byly v projektu zrealizovány a přináší tak cenné informace z praxe. V současnosti je všem uživatelům k dispozici anglická PDF verze studie přístupná na stránkách www.equal.romea.cz, tištěná verze by měla být dokončena v červnu 2008. Mezinárodní studie bude prezentována např. zástupcům politických stran a zástupcům měst. Jedním z cílů je, aby byl tento model zcela nebo částečně využit jako vodítko pro tvorbu vládních programů řešení vzdělávání Romů, popřípadě alespoň jako součást programů politických stran. V současnosti jsou základní principy obsažené ve studii předávány na regionální úrovni formou kulatých stolů a seminářů. Hlavní přínos spatřujeme v tom, že na vzniku Mezinárodní srovnávací studie pracovaly organizace, které se problematikou dlouhodobě zabývaly a dále zabývají. Právě v rámci produktu byly poprvé jejich poznatky a zkušenosti systematicky shromážděny a odborně zpracovány do podoby komplexního textu, který má potenciál změnit situaci na evropské úrovni, pokud relevantní instituce a organizace projeví patřičný zájem.

Cílem produktu „vzdělávání a metodika práce poradců pro zaměstnanost“ je vytvoření fungujících nástrojů pro práci s cílovou skupinou v oblasti zaměstnávání a předání dobrých a špatných zkušeností vycházejících z praxe, společně s jejich analýzou a doporučeními pro další rozvoj. Produkt se zaměřuje na cílovou skupinu osob ze sociálně vyloučených lokalit, osob ohrožených sociálním vyloučením, dlouhodobě nezaměstnaných a nízkokvalifikovaných. Modul vzdělávacího programu v rozsahu cca 60 hodin nabízí odborné vzdělávání a supervizi. K dispozici jsou skripta a přílohový materiál. Metodika obsahuje postup práce s klientem (plánování, pravidla, hodnocení, dokumentace apod.), metody práce (síťování, poradenství, zaškolování apod.) a příklady dobrých a špatných praxí. Silnými stránkami produktu je zejména uplatnitelnost v praxi pro danou cílovou skupinu a uplatnitelnost v jiných regionech a lokalitách. Vyšší využitelnosti produktu brání rychlé změny v legislativě, trh černé práce a nedostatečné uplatňování postihů a nízká motivace klienta k zaměstnání ve stávajícím sociálním systému.

Kontaktní údaje Občanské sdružení Slovo 21, Francouzská 2, Praha 2, 120 00 www.equal.romea.cz, [email protected], tel.: 222 518 554

134

0002

průřezová skupina

Kontaktní údaje DROM, romské středisko Bratislavská 41, Brno, 602 00 www.drom.cz, http://rs.drom.cz/cs/projekt.php/24-projekt-mikrobus.html, [email protected] tel.: 545 211 576

průřezová skupina

135

0111

Nadace Terezy Maxové

Program sledující zvyšování vzdělanosti a uplatnění na trhu práce dětí vyrůstajících v ústavní péči Základní cílovou skupinou projektu jsou mladí lidé odcházející z dětských domovů, kteří patří mezi nejvíce znevýhodněné na trhu práce, ohrožené nezaměstnaností a dalšími sociálně patologickými jevy. Dílčím, ovšem ve své podstatě nadřazeným, předpokladem pro řešení problematiky cílové skupiny je nutnost systémových změn v koncepci sociálně právní ochrany dítěte. Dlouhodobým cílem projektu je lepší výchozí postavení klientů při vstupu na trh práce, jehož lze dosáhnou realizací cílů dílčích, tzn. zlepšit úspěšnost ve školním vzdělávání, odstranit obtíže spojené s poruchami učení, připravit klienty na odchod z dětského domova nebo iniciovat systémové změny v ústavní výchově a vyvolat diskusi na téma minimalizace ústavní výchovy v ČR a podpora všech forem náhradní rodinné péče v ČR. Do projektu bylo zapojeno více jak 350 klientů v 17 dětských domovech věkových kategorií od předškoláků po dospívající. Přidaná hodnota projektu spočívá v systematické a dlouhodobé podpoře cílové skupiny, zejména v oblasti vzdělávání a profesního poradenství, nácviku psychosociálních dovedností a také ve vysoké míře individuálního přístupu ke klientům. Výstupem – produktem projektu bude soubor dílčích metodik pro práci s jednotlivými cílovými skupinami, soubor pěti školení pro práci s cílovou skupinou. Na závěr projektu je plánována celonárodní konference s mezinárodní účastí, která představí fungující zahraniční modely v péči o ohrožené děti.

136

průřezová skupina

Přímá práce experta s klienty v dětském domově v Kašperských Horách

Kontaktní údaje Nadace Terezy Maxové Na Florenci 19, Praha 1, 110 00 http://www.nadacetm-equal.cz/, Halina Himmelová, [email protected] tel.: 221 733 343

průřezová skupina

137

Shrnutí za Průřezovou skupinou Průřezová skupina v rámci národních tematických sítí CIP EQUAL „Integrace osob ze sociálně vyloučených lokalit“ byla složena ze subjektů, které byly zařazeny v ostatních standardních NTS, a to podle kritéria, že se zaměřují na společensky velmi závažnou cílovou skupinu, totiž na klienty pocházející (žijící) v sociálně vyloučených lokalitách. Chudoba a sociální vyloučení a z nich plynoucí sociální důsledky nejsou romským etnickým specifikem. Proto se také aktivity neorientovaly na etnickou odlišnost a její zohledňování, ale na fakt sociálního vyloučení. Primární adresou působení jsou sociálně vyloučené lokality. Realizované projekty uměly tyto sféry odlišit a nástroje co nejpřesněji vymezit a zacílit. Realizovaly etnicky inteligentní, nikoliv etnicky odlišné aktivity. Metody, které projekty použily i v etnicky vymezeném prostřední, byly funkční a účinné. Nutnost „etnické inteligence“ projektů a práce pak klade o to vyšší nároky na kvalifikaci a kompetenci všech aktérů. Realizátoři přistupovali k tvorbě projektů s plným pochopením reálné situace, v níž se cílová skupina nachází. To jim umožnilo formulovat reálně dosažitelné cíle a díky tomu volit i adekvátní, přesně cílené nástroje realizace projektů. Výstupy jsou plně využitelné jak pro NNO, tak pro veřejnou správu ve všech zainteresovaných resortech a oborech. Potvrdilo se, že čím nižší je v regionu nezaměstnanost, s tím většími problémy se potýkají jejich klienti a tím individuálnější a komplexnější pomoc a podporu je zapotřebí jim poskytovat. Na straně klientů se potýkají nejen s nízkou nebo žádnou kvalifikací, ale i řadou osobnostních deficitů pokud jde o sociální dovednosti a nízkou motivaci, malou schopnost převzít odpovědnost za svůj život a budoucnost a podobně. To se pak týká významně právě klientů ve sledované skupině, kde se tyto handicapy kumulují. Ve vztahu k těmto klientům se, zejm. pokud jde o podporu zvýšení jejich zaměstnatelnosti a zaměstnanosti, individuální poradenství a pomoc, nevystačí jen se standardními metodami politiky zaměstnanosti, ale bude nezbytný komplexnější a individuálnější přístup, který jsou schopny poskytovat a poskytují právě nevládní neziskové organizace. Na druhé straně tam, kde je nezaměstnanost vysoká a přístup klientů je plný motivace a angažovanosti, může činnost NNO významně aktivní politiku zaměstnanosti rozšířit a obohatit. Petr Víšek výkonný ředitel SOCIOKLUBU

138

průřezová skupina

Řídící orgán CIP EQUAL Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky Odbor řízení pomoci z ESF Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2 www.equalcr.cz, www.esfcr.cz Národní podpůrná struktura CIP EQUAL PricewaterhouseCoopers ČR Kateřinská 40, 120 00 Praha 2 Equal helpline: 251 152 252 [email protected]

ISBN 978-80-86878-67-6 Vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky © MPSV ČR Vytištěno na recyklovaném papíře.