S V J D O M Ů Ź EL I V E CK Á 2811 P R A H A 1 0

S V J D O M Ů 2807-2811 Ź EL I V E CK Á 2811 PRAHA10 Pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění, teplé a studené vody a pravidla pro rozúčtování nákladů na služby a správu domu a pozemku Úvod SVJ se usneslo vydat Pravidla pro rozúčtování nákladů tepelné energie k vytápění, ohřevu teplé vody a studené vody (dále jen „pravidla“) a pravidla pro rozúčtování nákladů na Tato pravidla jsou vydávána v souladu s následujícími právními předpisy:  zákon č. 406/2000 Sb. ve znění zákona 61/2008 Sb. o hospodaření energií,  vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům,  vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu,  vyhláška č. 148/2007 Sb. o energetické náročnosti budov, ZRUŠENO  zákon č. 458/2000 Sb. ve znění předpisu 91/2005 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů,  vyhláška č. 477/2006 Sb. o stanovení způsobu rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé užitkové vody pro více odběrných míst, ZRUŠENO  vyhláška č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, ZRUŠENO  vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),  zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů),  zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor v domě s byty.  zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník  vyhláška č. 269/2015 Sb., o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům.zákona .  vyhláška č. 405/2015 Sb. o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie  vyhláška č. 345/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 65/2006 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.

Čl. I. Definice pojmů a zkratky Vlastník – osoba nebo osoby, které jsou zapsány jako majitelé bytu nebo nebytového prostoru u Katastrálního úřadu Nájemník – osoba nebo osoby, včetně právnických osob, které mají pronajatý společný nebo nebytový prostor domu, nebo jeho část Správce – firma vykonávající na základě mandátní smlouvy správu domu, tj. SBD Zahradní Město SVJ – Společenství vlastníků jednotek domů 2807-2811 Želivecká 2811 Praha 10 Jednotka – byt nebo nebytový prostor Zúčtovací jednotka – objekt, který má odběrné tepelné zařízení a fakturační vodoměr, v našem případě jsou to vždy vchody (2807,2808,2809,2010,2011)

Započitatelná plocha (pro účely vytápění) – plocha bytu nebo nebytového prostoru bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů Podlahová plocha (pro účely teplé vody) – podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru bez balkonů, lodžií (i zasklených) a sklepů TV – teplá voda SV – studená voda RTN – rozdělovače topných nákladů Čl. II. Odečty měřičů a vodoměrů Odečty RTN a poměrových vodoměrů se v jednotkách za zúčtovací období provádějí tak, aby byly ukončeny k 31. 1. následujícího kalendářního roku, přičemž: a) Vlastník/nájemník je informován min. 5 dnů předem o termínu a časovém rozmezí provedení odečtů v domě, a to vylepením na informační místo v domě a individuálně vhozením informačního lístku do jeho označené poštovní schránky. b) Odečtené údaje jsou zapsány do dokladu odečtu a vlastník/nájemce/nájemník je stvrdí svým podpisem. c) Pokud je při odečtu zjištěna porucha měření nebo jiná závada či nesrovnalost, odečitatel zjištěnou skutečnost zapíše do dokladu odečtu, spolu s kontaktem na vlastníka/nájemce/nájemníka, správnost údajů v protokolu stvrdí vlastník/nájemce/nájemník podpisem. d)Vlastník/nájemce/nájemník obdrží kopii dokladu odečtu. e) Pokud vlastník/nájemník neumožní odečet při první návštěvě odečitatele, je informačním lístkem vhozeným do jeho označené poštovní schránky informován o této skutečnosti a o termínu druhé návštěvy. f) Pokud ani při druhé návštěvě není odečitateli umožněn odečet, má vlastník/nájemce/nájemník ještě možnost sám kontaktovat firmu provádějící odečty a domluvit si individuální termín odečtů. Náklady s tím spojené si však hradí sám na místě při provedení odečtu. g) Je-li v objektu odečteno 90 a více % jednotek, má se za to, že termíny odečtů byly vlastníkům/nájemníkům sděleny prokazatelným způsobem. h) Pokud vlastník/nájemník neumožní odečet ani v jednom uvedeném termínu, je při rozúčtování nákladů postupováno v souladu s platnou legislativou a v rámci těchto pravidel s užitím navýšení nákladů. ČLÁNEK II SE NAHRAZUJE Čl. II Odečty měřičů a vodoměrů Odečty RTN a poměrových vodoměrů se v jednotkách za zúčtovací období provádějí tak, aby byly ukončeny k 31. 1. následujícího kalendářního roku, přičemž náměry pro rozúčtování nákladů mezi vlastníka/nájemníka bude za období 1-12. a) Konečný uživatel není informován o datu odečtu. Odečet je proveden rádiově (walk-by) odečtem z chodby. b) Konečný uživatel si může u tepla kdykoli v následném roce zkontrolovat náměr, který byl použit pro rozúčtování nákladů. Příklad: celý rok do 31.12.2017 uvidí na měřidle náměr za období 2016. c) Pokud je při odečtu zjištěna porucha měření nebo jiná závada či nesrovnalost, rozúčtovací společnost informuje vlastníka objektu o této skutečnosti s požadavkem na předání kontaktu na konečného uživatele. d) Na základě požadavku vlastníka objektu, mu bude rozúčtovací společností poskytnut elektronický odečet. Tento odečet je ve formě přehledu vázán na číslo přístroje a je kumulativně za 12 měsíců, po měsíci. e) Pro účely rozúčtování tepla a vod není nutné provádět mezi odečty při předávání byt/nebytových prostor, Vlastník objektu pouze informuje rozúčtovatele o změně. Čl. III. Rozúčtování nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce

1)Základní složka nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce činí 30 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku. Výši základní složky určí poskytovatel služeb 2)Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy nesmí překročit u příjemců služeb, kde jsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, v zúčtovací jednotce hodnotu o 20 % nižší a hodnotu o 100 % vyšší oproti průměru zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení přípustných rozdílů, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody u příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se vychází pouze z náměrů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění. Poskytovatel služeb provede úpravu výpočtové metody takto: a) hodnota nákladu na vytápění příjemce služeb, jehož rozdíl překročil stanovenou limitní hodnotu, vztažená na 1 m2 započitatelné podlahové plochy příjemce služeb, se upraví na limitní přípustnou hodnotu nákladů na vytápění na 1 m2 započitatelné plochy, tedy 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, v případech, kdy nebyla dodržena spodní hranice 20 %, nebo 200 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku v případech, kdy nebyla dodržena horní hranice 100 %, b) upravený náklad na vytápění příjemců služeb je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a hodnoty upravené a c) takto stanovená upravená hodnota nákladů na vytápění příjemce služeb se odečte od celkové částky nákladů na vytápění a zůstatek se rozdělí mezi ostatní příjemce služeb podle zákona, dokud všichni příjemci služeb nevyhoví stanovené přípustné odchylce rozdílu v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy v zúčtovací jednotce v daném zúčtovacím období. 3)V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalována měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, poskytovatel služeb spotřební složku rozdělí mezi příjemce služeb stejným způsobem jako složku základní. 4)Odečty měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 5) Neumožní-li příjemce služeb instalaci měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, postupuje se při výpočtu spotřební složky na vytápění podle přílohy č. 2 těchto pravidel. 6) Pokud měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nemohla být u příjemce služeb instalována z prokazatelných technických důvodů, poskytovatel služeb u tohoto příjemce služeb v daném zúčtovacím období stanoví spotřební složku ve výši průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Spotřební složka nákladů u tohoto příjemce služeb je pak násobkem průměrné hodnoty spotřební složky a započitatelné podlahové plochy. 7) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 5 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na teplo na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období. 8) Při obnovení odečtu měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřidla podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 5. U těch měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období. Čl. IV. Teplá voda Rozúčtování nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce 1) Základní složka nákladů na teplo spotřebované na poskytování teplé vody činí 30 % a spotřební složka 70 %

nákladů. Základní složka nákladů na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody činí 0 % a spotřební složka 100 % nákladů. 2) Odečty instalovaných vodoměrů u příjemců služeb provádí poskytovatel služeb nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období. 3) V zúčtovací jednotce, ve které u příjemců služeb nejsou instalovány vodoměry a nedošlo k dohodě všech příjemců služeb, rozdělí poskytovatel služeb spotřební složku podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb v zúčtovacím období nebo podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé vody zohlední poskytovatel služeb přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení. V nebytových prostorech stanoví poskytovatel služeb průměrný počet osob nebo odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle způsobu odběru a rozsahu využívání teplé vody. 4) Neumožní-li příjemce služeb instalaci vodoměrů, postupuje se při výpočtu spotřební složky podle přílohy č. 2 k těchto pravidel 5) Úhrady příjemců služeb stanovené podle odstavce 4 jsou součástí úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi příjemce služeb v daném zúčtovacím období. 6) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1 m 2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení uvedeného v odstavci 4. 7) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé vody rozdělí poskytovatel služeb mezi příjemce služeb poměrně podle náměrů instalovaných vodoměrů u příjemců služeb. Ustanovení odstavců 3 až 6 platí obdobně. . Čl. V. Další zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody v zúčtovací jednotce 1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepla nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na teplo na vytápění a náklady na teplo spotřebované na poskytování teplé vody, stanoví se tyto náklady podle vyhlášky, která stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům. 2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce; započitatelná podlahová plocha bytu nebo nebytového prostoru se přepočte na nepřímo vytápěnou započitatelnou podlahovou plochu podle přílohy č. 1 části A bodu 2 těchto pravidel.. Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu teplé vody rozúčtovává poskytovatel služeb základní složku nákladů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce. 3) Náklady na poskytování teplé vody odebrané přímo jednotlivými příjemci služeb ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou instalovány vodoměry, rozúčtuje poskytovatel služeb na tyto příjemce služeb podle evidence spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky instalovány vodoměry, rozúčtují se náklady těmto příjemcům služeb způsobem, který stanoví poskytovatel služeb. 4) Při poruše měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru stanoví poskytovatel služeb spotřební složku za dobu poruchy podle údajů dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období. 5) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a nejsou-li známy odečty naměřených hodnot měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny, poskytovatel služeb rozdělí

a) spotřební složku nákladů na vytápění podle skutečné klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu změny; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3 k těmto pravidlům, b) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, c) spotřební složku nákladů na poskytování teplé vody včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob rozhodných pro rozúčtování služeb a počtu dnů zúčtovacího období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, nedohodnou-li se původní a nový příjemce služeb jinak, d) základní složku nákladů na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb. 6) Dojde-li ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a jsou-li provedeny odečty měřidla podle zákona o metrologii, zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo instalovaného vodoměru k termínu změny příjemce služeb, poskytovatel služeb rozdělí a) základní složku nákladů na vytápění v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny příjemce služeb, b) spotřební složku nákladů na vytápění v poměru součtů zjištěných přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, c) základní složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového příjemce služeb, d) spotřební složku nákladů na teplo na poskytování teplé vody a náklady na spotřebovanou vodu v poměru součtu náměrů bytových vodoměrů na teplou vodu, které připadají na původního a nového příjemce služeb. 7) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého příjemce služeb, rozumí se příjemcem služeb vlastník zúčtovací jednotky. Čl. VI. Vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvede a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3, c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na vytápění a na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč, d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro rozúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě, e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,

f) podíly nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb. Čl.VII Studená voda (1) Náklady za vodné a stočné za SV budou rozúčtovány v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru pro SV. (2) Při změně vlastníka/nájemníka jednotky v průběhu rozúčtovacího období budou náklady na SV mezi dřívějšího a nového vlastníka/nájemníka jednotky rozúčtovány v poměru náměrových dílků (m3) na poměrovém vodoměru SV v jednotce. Za tímto účelem se při změně vlastníka/nájemníka provádí mimořádný odečet měřidel. (3) V případě nefunkčnosti poměrového měřiče bude vlastníku/nájemníkovi jednotky za období nefunkčnosti vyúčtován náklad za SV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům vztažených na 1 m2 u měřených jednotek a na počet dnů nefunkčnosti měřiče. (4) V případě, že vlastník/nájemník jednotky má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového měřidla na SV, může písemně požádat výbor SVJ o jeho přezkoušení. Pokud se prokáže nesprávná funkčnost měřidla, náklady s přezkoušením hradí SVJ a rozúčtování nákladů za SV bude provedeno podle odstavce 3 tohoto článku. Pokud se však prokáže správná funkčnost poměrového měřidla, náklady spojené s přezkoušením hradí vlastník/nájemník jednotky a vyúčtování nákladů za SV je provedeno podle údajů poměrového měřiče. (5) V případě, že vlastník/nájemník neumožní instalaci nebo odečet údajů na poměrovém měřiči SV nebo mu bude prokázána neoprávněná manipulace s poměrovým měřičem (například porušení plomby apod.), bude mu vyúčtován náklad ve výši trojnásobku průměrného nákladu v ostatních měřených jednotkách v zúčtovací jednotce vztažený na podlahovou plochu bytu či přepočtené podlahové plochy nebytového prostoru, jako navýšení nákladů. V následujícím zúčtovacím období navýšení ve výši 200% zúčtovatelné není.

Čl. VIII. Rozúčtování nákladů na vytápění, TV a SV ve společných a nebytových prostorách (1) Náklady na vytápění společných prostor v zúčtovací jednotce se zvlášť nerozúčtovávají. Na vytápění (temperování) společných prostor se podílejí všichni uživatelé svým vypočteným podílem nákladů z bytových a nebytových jednotek. (2) Náklady na teplou a studenou vodu odebranou ve společných prostorách za účelem úklidu domu se zvlášť nerozúčtovávají, všichni vlastníci/nájemci/nájemníci domu se na nich podílejí svým vypočteným podílem dle vodoměrů v jednotkách. Čl. IX. Povinnosti vlastníka/nájemce/nájemníka (1) Vlastník/nájemník je povinen bez zbytečného odkladu výboru SVJ oznámit potřebu oprav či výměny měřící a regulační techniky tepla, teplé a studené vody v jednotce a umožnit jejich provedení. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla. (2) Vlastník/nájemník jednotky je povinen po předchozí výzvě umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření a regulaci tepla, teplé a studené vody, jakožto i odpočet naměřených hodnot. Za zpřístupnění se nemá jen umožnění vstupu do jednotky, ale volný a bezproblémový přístup k měřičům. Pokud je přístup ztížen, náklady s tím spojené (např. výměna měřiče v náhradním termínu) hradí vlastník/nájemník. (3) V případě, že vlastník/nájemník poškodí měřící a regulační techniku umístěnou v jednotce, SVJ provede opravu či výměnu na náklady vlastníka/nájemce/nájemníka jednotky. (4) Pokud vlastník/nájemce/nájemník provádí rekonstrukci bytu, která se dotkne instalovaných RTN (výměna otopného tělesa), měřičů TV nebo SV (rekonstrukce bytového jádra), je povinen před započetím úprav toto nahlásit

výboru SVJ. Po ukončení úprav zajistit na vlastní náklady jejich novou instalaci (u RTN i nový pasport otopného tělesa) a zaplombování. (5) Pokud vlastník/nájemník mění staré otopné těleso za nové, nově instalované otopné těleso musí mít stejný teplotní výkon jako původní těleso (v souladu s projektovou dokumentací). (6) Vlastník/nájemník nesmí bez písemného souhlasu výboru SVJ demontovat otopné těleso bez náhrady. Čl. X. Povinnosti SVJ (1) Vlastník domu je povinen pravidelně zajišťovat úřední ověření poměrových vodoměrů na TV a SV, měřičů tepla v jednotkách. Úřední ověření je stanoveno pro vodoměry na TV po 5 letech, pro vodoměry na SV po 5 letech. Náklady spojené s tímto ověřením případně výměnou vodoměru budou vyúčtovány z DZOI (dlouhodobých záloh a investic). Instalované vodoměry musí být v celé zúčtovací jednotce shodných technických parametrů a instalace musí být provedena v souladu s ČSN 25 78 01. Vodoměry i RTN musí být zaplombovány. (2) SVJ předá tato pravidla firmě, která provádí rozúčtování nákladů. (3) SVJ bude rozúčtovací firmu informovat o změnách v průběhu rozúčtovacího období. Čl. XI. Rozúčtování služeb spojených s užíváním bytu 1)Tato pravidla upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „služby“) a postup při určování záloh za služby, rozúčtování, vyúčtování a vypořádání nákladů na služby. 2) Je-li v domě s byty nebytový prostor, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se bytů přiměřeně i na tento nebytový prostor 3) Tato pravidla se nevztahuje na služby, které si příjemce služeb zajišťuje bez účasti poskytovatele služeb. Čl. XII Výše záloh za služby a způsob změny jejich výše 1) Poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 2) Nedojde-li k ujednání, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, určí poskytovatel služeb příjemci služeb měsíční zálohy za jednotlivé služby jako měsíční podíl z předpokládaných ročních nákladů na služby z uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, anebo z nákladů odvozených z předpokládaných cen běžného roku. 3) Nedojde-li k ujednání o zálohách na dodávku vody a odvádění odpadních vod, nebo není-li přijato rozhodnutí družstva, nebo společenství, měsíční zálohy se pro každé zúčtovací období vypočítají z výše maximálně jedné dvanáctiny dodávek, a to podle skutečné spotřeby vody za předchozí roční období nebo podle směrných čísel roční potřeby vody1) vynásobené cenami sjednanými s dodavatelem 4) Poskytovatel služeb má právo změnit v průběhu roku měsíční zálohu v míře odpovídající změně ceny služby nebo z dalších oprávněných důvodů, zejména změny rozsahu nebo kvality služby. Změněná měsíční záloha může být požadována nejdříve od prvního dne měsíce následujícího po doručení písemného oznámení nové výše zálohy. Změna výše měsíční zálohy musí být v oznámení řádně odůvodněna, jinak ke zvýšení zálohy nedojde. Čl. XIII Rozúčtování nákladů na služby 1) Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období. 2) Nedojde-li k novému ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství, rozúčtují se náklady na služby takto

Náklad

Způsob rozúčtování

Možnost jiného způsobu rozúčtování

dodávka vody a odvádění odpadních vod

v poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech, příp. podle směrných čísel roční potřeby vody

ano- usnesením shromáždění 3/4

umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu

podle podílu na společných částech


provoz výtahu



osvětlení společných prostor v domě



úklid společných prostor v domě



odvoz komunálního odpadu



další služby kromě služeb uvedených dále



provoz, údržba, opravy, stavební úpravy společných částí domu



revize technických zařízení dle /



údržba pozemku a přístupových cest na pozemku



uplatnění práva vstupu do bytu dle /4/



zajišťování veškeré správní, administrativní a operativně technické činnosti

na každou jednotku stejně

Ne

vedení účetnictví, zpracování a předložení daňových na každou jednotku stejně přiznání, řádné hospodaření s finančními prostředky, vedení seznamu členů společenství vlastníků jednotek

Ne

uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek


ne

zřízení, vedení a zrušení bankovních účtů SVJ


ne

rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů dle /4/


ne

pořízení majetku sloužícího pro vlastní správní činnost, například počítač dle /4/


ne

náklady kanceláře osoby odpovědné za správu domu a pozemku, např. vybavení, kancelářské potřeby, poštovné dle /4/


ne

náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku


ne

vytápění – základní složka % 40 % – určeno poskytovatelem

dle poměru velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru

Stanoveno dle metodického pokynu Ministerstva pro místní rozvoj

vytápění – spotřební složka (doplněk základní složky do 100 %)- určeno poskytovatel 60%

dle náměrů stanovených měřidel s použitím korekcí a výpočtových

Stanoveno dle metodického pokynu Ministerstva pro

Náklad

Způsob rozúčtování

metod

Možnost jiného způsobu rozúčtování

místní rozvoj

teplo spotřebované na poskytování teplé vody – základní složka 30 % dle vyhlášky a metodického pokynu

dle poměru velikosti podlahové plochy Stanoveno vyhláškou + bytu nebo nebytového prostoru metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj

teplo spotřebované na poskytování teplé vody – spotřební složka 70 % dle vyhlášky a metodického pokynu

dle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb

Stanoveno vyhláškou + metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj

voda spotřebovaná pro ohřev – spotřební složka 100 % e

dle náměrů vodoměrů na teplou vodu instalovaných u příjemců služeb

Stanoveno vyhláškou + metodický pokyn Ministerstva pro místní rozvoj

Čl. X. Závěrečná ustanovení Tato pravidla nabývají účinnosti dnem 10.11.2016. Přílohy pravidel: Příloha 1 A. Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy 1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se liší způsobem jejich využívání ----------------------------------------------------Druh místnosti Koeficient [ - ] ----------------------------------------------------v bytě 1,0 ve skladě 1,0 v kanceláři 1,2 ----------------------------------------------------a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem využívání. b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se zohledňující součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce: ti - tes s = ------------- [ - ], tis - tes

kde je s - součinitel [ - ] ti - teplota [°C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná místnost; není-li údaj k dispozici, pak podle platných technických norem tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [°C] v otopném období podle dlouhodobého průměru tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [°C] ústředně vytápěných obytných místností v otopném období (zpravidla +20 °C) 2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso a které jsou začleněné v objektu tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí (nepřímo vytápěné místnosti a prostory) ------------------------------------------Koeficient [ - ] ------------------------------------------jednou stěnou 0,1 dvěma stěnami 0,2 třemi stěnami 0,35 čtyřmi stěnami 0,5 pěti a více stěnami 0,75 - 1,0 ------------------------------------------a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno otopné těleso. b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované potrubí vnitřního rozvodu tepla (vertikální rozvody přívodní i zpětné, horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak 0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou podle vzorce 5.S n = -------- [ - ], A kde je n - navýšení [ - ] S - povrch potrubí [m2] A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2], přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k + n < = 1). c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet

místností, velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu. B. Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní složky nákladů na teplou vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu odběru a způsobu užití teplé vody. Příloha 2 Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění a spotřební složky na poskytování teplé vody Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 Vyhlášky č. 269/2015 Sb., a spotřební složky na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 se provede podle vzorce

Sni = X . Sc . Pni / [ Pc + (X - 1) . Pn], [ Kč ] kde je Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2] Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru, u něhož není znám údaj z měření, [m2] Pn - součet Pni Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací jednotku [Kč] Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj z měření, [Kč] X - násobek zvýšení (podle § 3 odst. 5 hodnota 3, podle § 4 odst. 4 hodnota 3) Vyhlášky č. 269/2015Sb. Poznámka: Při stanovení nákladů na vytápění podle § 3 odst. 5 Vyhlášky č.269/2015Sb., se za Pc a Pni dosazuje započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé vody podle § 4 odst. 4 Vyhlášky č. 269/2015 Sb. se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha. Příloha 3 Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti se stanoví

denostupňovým výpočtem. Pokud nejsou potřebné výpočtové údaje k dispozici, použijí se hodnoty podle této tabulky: ---------------------------------------------------Měsíc % Měsíc % ---------------------------------------------------leden 19 červenec 0 únor 16 srpen 0 březen 14 září 1 duben 9 říjen 8 květen 2 listopad 14 červen 0 prosinec 17 ----------------------------------------------------

S V J D O M Ů Ź EL I V E CK Á 2811 P R A H A 1 0

Recommend Documents