POVÍDAČKY Z HANÉ
POLICAJT LIŠKA A PAN KILOMETR S použitím motivů ze starých humoresek napsal Jiří Vanýsek
Délka 24 min.
POSTAVY Kuba Trósil Matěj Kubíček Policajt Liška Zmeškal Lišková Starosta Jozéfek, synáček starosty Geometr hospodský Jureček PROSTŘEDÍ Vrbčanská náves Vrbčanská hospoda V šabalce (obecní vězení) U Lišky U starosty Na horním poli Na dolním poli
2
Obraz 1 Úvodní titulky
Letní letecký záběr na široširou hanáckou krajinu s vlnícím se obilím. Úvodní titulky
Hlavní postavy povídaček zpívají v hospodě „O Jorečka“ hanáckou „hymnu“.
(hudba) Sborový zpěv Na té naší Hané máme bochte slané a a a a a a
sérem... sérem... sérem... sérem... sérem... sérem posepané
Obraz 2 Vrbčanská náves Vypravěč Kdyţ Matěj Kubíček podstrojil ţravému policajtovi Liškovi kocoura coby zaječí pečínku a pak ještě jako zaječí na omáčce, přísahal mu Liška pomstu. Zaujme ho malý chlapeček, kte- Od té doby nemyslel téměř na nic jiného. A čekal jen, aţ jeho rý po návsi honí sem a tam house a ne a ne ho chytiti. Tak příleţitost nastane... se stalo, ţe se house připletlo pod kola projíţdějícího cyklisty a leţelo bez hnutí. Kluk se lekl a rozplakal. Liška k němu přiskočil a jal se ho Liška plísniti. Co hočíš, tróbelo ?! Takovó ti Liška si s bubnem na břichu vykračuje po návsi.
3
vlépno, ţe hned hobo zavřeš ! Kluk pohlédl ustrašeně na policajta a ten teprve nyní chlapce Chlapče...! Néseš ty starostův poznal. Jozéfek? Jozéfek Su. Liška (podstatně přívětivěji) A copak se ti stalo, senečko? Liška se ohlédl a v cyklistovi poznal Kubu Trósila. Oči se mu Liška rozhořely „spravedlivým“ hněChyťte ho...! Chyťte ho...! Lidi ! vem. Chyťte ho...! Lidé vybíhali a kdyţ spatřili Trósila, v údivu se zastavovali. Liška Vy jeden člověče, co ste to vevedli ?! Včil mosíte se mnó za starostó, protoţe ste přejel hóse. Jozéfek Tatíček nésó doma. Liška A kde só? Jozéfek Jeli do města zařizovat ţelezLiška pohlédl nenávistně na nicu. Trósila a ukázal naň prstem.
Trósil se tomu jen usmíval.
Liška Deţ nésó pan starosta doma, tak vás dám do šabalke a zétra vás bodem sódit. Trósil Nechte toho divadla, Liško ! Scete mět zas ostudu jak posledně? Liška Nevykládéte a poďte se mnó ! Trósil Skrz hóse do vězení? Liška 4
Liška se zasmál svému „vtipu“ a vítězoslavně se rozhlédl po sousedech.
Meslel ste, ţe vás zavedo na faro?! Cha, cha, cha !
Trósil Neděléte křik ! Já to hóse zaplaLiška zvýšil hlas, aby ho všichni tim. slyšeli a pronesl významnou věLiška tu. I dybyste dal stuvko, nic vám to nepomoţe! Kaţdé člověk není pudmistr a kaţdý hóse není hóse ! Nikdo mu však nerozuměl. Do vězení Liška Trósila odváděl i s bicyklem.
Obraz 3 V šabalce Dveře šabalky se rozletěly.
Liška Tady bodeš, abes poznal, jaké seš marnotratné syn, ty lumpe.
Šabalka (obecní vězení) byla původně dřevěná bouda později omítnutá. Uvnitř byla dřevěná přepáţka mezi přední a zadní místností. V komůrce pro vězně bylo několik vodorovně poloţených prken a na nich sláma. Vedle byly kachlové kamna, lavice a na ní dţbán s vodou. Liška postrčil Trósila dozadu a pak za ním strčil i kolo.
Trósil Nerozkládéte a zatopte ! Je to zima jak v Sibérii. A doneste mi chleba a vody. 5
Liška Enem si tuze nedováďé a neporóčé. Pro tebe se nepotrhám. Aniţ cokoliv udělal, zavřel Liška dveře a jal se zamykati.
Trósil Však já ti zatopím, kdyţ mě nezatopíš sám. Liška Esli mě tade bodeš dělat fórie, tak ti ty bróky z hlavy vyţeno, ţe se na mně bodeš do smrti pamatovat.
Liška za sebou prásknul i druhými dveřmi a odešel otrávit červa. Trósil obhlédl místnost, zaťukal na zeď a pak oškrábal a otloukl trochu omítky z prken. Potom si vyvlékl pásek, prostrčil ho kolem desky ve zdi a zatáhnul. Ztrouchnivělá deska zapraštěla, kus odletěla a objevila se temná díra.
Obraz 4 U Lišky
Liška se oblékal na noční sluţbu. Jeho paňmáma se jiţ uloţila Liška do postele. Panimámo, spiš? Lišková 6
Liškovi nezbylo, neţ se opásati rohem a vyjít do noci plnit své povinnosti ponocného. Ještě vzal kus chleba z krabice.
Liška jen mávnul rukou a strčil starý chléb do brašny.
Co bych spala, dyţ nespim. Liška A věřiš v doche? Lišková Nezlob a běţ pískat ! Máš o holbo vic, tak vidíš duchy. Liška Nevidim, ale slešim. Lišková Šecko je zamčeny. Liška Doch vleze všade, protoţe je doch. A enem to je to: ... je-li to doch čestné lebo nečestné. Lišková To není ţádné duch, ale svědomi za tvoje stary hříchy. Dé uţ pokuj a běţ tróbit.
Lišková Nač bereš ten chleba plesnivé, to mám pro slépky !
Obraz 5 V šabalce Liška vstoupil do šabalky, aby před noční sluţbou svého vězně ještě trochu poškádlit. Z brašny Liška vyjmul plesnivý chléb a počal Od večeře nám zbelo trocho odemykati. chleba, tak si moţete zakósnót, scete-li. Trósil seděl na prknech, pojídal 7
šrůtku uzeného a zapíjel vínem. Trósil To je dost, ţe nesete chleba. Uţ mě to uzeny jen samotny nechotná. Vemte si se mnó, esli scete...! Liška Kde´s to vzal?! Trósil Nemáte choť, pane Liško? Tak si vemte aspoň hlt vína. Liška Mlov, neţ se doţeru ! Trósil Nechal ste mi tady jen krajíc sochyho chleba, tak sem si pro maso došel. Liška Kam? Trósil K vám přece ! Vy mně včíl mpsiLiška zesinal. Zabouchnul dve- te ţivit, deţ so zavřené. ře, překotně zamknula upaloval domů.
Obraz 6 U Lišky
Domů se Liška vhrnul jak velká voda a hned upaloval do komory. Tam pochopil, ţe Trósil mluvil pravdu.
Liška Tak to bel ten doch ! No počké, teď ti nemlátím, co se do tebe vleze !
8
Otočil se a upaloval zase do šabalky.
Obraz 7 V šabalce
Liška odemknul, vletěl dovnitř a ustrnul. Vězení bylo prázdné.
Liška Kde seš...! No tak, haló....! Kde seš?
Začal se dívat pod prkna a na jiná nesmyslná místa. Najednou se za ním cosi šustlo, dveře se zabouchly a neţ se vzpamatoval byl zamčený. Liška Marně bouchal na dveře. Otevři ! Kubo ! Buď rozomné a otevři ! No tak, ozvi se... Trósil byl skutečně za dveřmi. Trósil Co za to ? Liška Tohle mi draze zaplatíš ! Trósil Tak dobře. Dostal jsem chuť na maso, tak si zajdu do komína ještě pro jednu šrůtku. Liška Bodo křičet... Trósil Jen křičte, Liško, ať vás všichni slyšijó. Aspoň budó vědět, jak ste chytré policajt. Toho se Liška zalekl. A začal
Liška 9
opět chytračit...
Deţ ně postíš, tak ti maso sám přinesu. Trósil Nechcu. Uţ mám dosť. Liška Donesu ti flaško piva. Trósil Pro pivo si zajdu sám.
Liška začal propadat zoufalství a nevěděl uţ, jak dále.
Liška Kubo ! Jsi křesťan, ţe mě tak soţuješ? Trósil A vy jste bel křesťan, deţ ste mě skrz hóse dal zavřit do šabalke? Liška Já sem se unáhlil. Trósil Já včil taky. A budete tam aţ do rána, abeste věděl, ţe nerozumim špásu a včil mně uţ déte pokoj.
Liška pln zoufalství usedl na lavici, svěsil hlavu a počínal dřímati. V posledním momentě mu však hlavou projela myšlenka, co tomu řeknou zítra lidé, kdyţ ho v noci neuslyší troubit.
Liška Kubo ! Seš tam eště? Trósil Néso, uţ sem šel dom. Liška Kubo, já mám kaţdó hodinu tróbit. Trósil Toţ trubte... Liška Na dědině...! Trósil
10
Deţ ste zavřené, tak mosite tróbit v šabalce. Liška přistoupil aţ těsně ke dveLiška řím a prosil. Kubo, nebuď takové... Běţ aspoň ke svatými Frolijánkovi a zatrub na hubu...! Ale za dveřmi se uţ neozývalo Liška nic. Kubo..! Slešíš? Kubo...!
Obraz 8 Vrbčanská náves Trósil se postavil pod sochu uprostřed návsi, přiloţil ruce k ústům a počal houkati jako sova.
Trósil Hůůů... Hůůů... Hůůů...
Kdyţ rozveselení sousedé vycházeli z hospody, zastavili se a Zmeškal podivovali, kdo to tak podivně Kdo to hučí? houká. Kubíček Tam - u svatýho Frolijánka. Zmeškal Co je to za blázna? Kdyţ přicházeli blíţ, poznali svého přítele Trósila.
Kubíček Co to vevádiš, Kubo? Trósil Tróbim za Lišku. Kubíček Co je s nim? Trósil Chetil se do šabalke, jak škodná do ţelez! Sósedi, boďte té dobroty a pote 11
ho potěšit... Všichni čtyři se v bujaré náladě vydali obecnímu vězení.
Obraz 9 V šabalce Trósil odemknul šabalku a ukázal přátelům Lišku, spícího na Trósil pryčně. Vstávéte, Liško, máte tade náštěvu ! Ale Liška spal jak zabitý. NepoNa tak, Liško...! mohlo potřásání a promluvy. Teprve kdyţ na něj vylili vodu ze dţbánu, Liška procitl a vyděšeně zíral na rozveselené sousedy. (smích) Liška To mě zaplatíš, Trósile ! A marš Vyskočil z pryčny, popadnul do šabalke ! A vy všeci ven ! Trósila za límec a vtáhnul ho Kubíček dovnitř. Mňau...! Liška Kdeţ ste v hospodě, tak si tam děléte štréche, ale v óřadě mně ţádný mňókání nepodávéte. Kubíček Vy hned kocóřite, Liško, jako by vám vrtal třetí dirku do nosu. S Liškou však tentokrát uţ nebyly ţádné ţerty. Liška Ţádny takovy ! Trósil se bode zodpovidat za hóse a vy běţte po svym, lebo toto je óřední místo a kdo tade bode ošťárat, teho za12
vřu taky. Kubíček Mńau...! Liška chytil také Kubíčka a strčil ho za Trósilem. Pak vytlačil zbývající dva a zamknul.
Zmeškal Pusťte je, Liško, lebo vám to šabalko obrátíme střechó dolu. Trósil (ze dveřmi) Jen ho nechte, sósede ! Je to óředni osoba a zločinci patřijó za mřeţe. Toť zákon. Liška (k oběma sousedům) Naposledy vás mocó óřední vyzývám, abyste se rozešli !
A vytlačil obrovskou silou sousedy ze šabalky ven.
Obraz 10 U Lišky Slunce bylo uţ vysoko a Liška pořád ještě spal - jak „po kópeli“. Tu však přiběhla ţena, třásla s ním a mřela hrůzou.
Liška cosi zabručel a spal dál. Liška se konečně obrátil a protřel si oči.
Lišková Vstávé, Francko ! Slešiš? Vstávé, je zle ! Ale proboha, Francko, deť staň ! Liška Co je? Lišková Tade je boţí dopuštění a te, chlape, spiš jak zabité...! Liška
13
Co ţvaníš ? Lišková Ţe prší a hřmi a snaď bode sódné den. Liška Sódné deň? A uţ tróbili? Lišková Ešče ne. Liška Tak neplké. Jak netróbili, tak sódné den eště nebode. A Liška konečně počal vstávati z postele.
Liška strnul. Pak vyskočil jak zraněný jelen a začal se překotně oblékat. Rychle obul boty, přepásal se řemenem a nic nedbal na to, ţe předstupuje před starostu v podvlékačkách.
Su jak bech šterecet dní mlátil... Toţ dej pokuj ! Lišková Só o nás pan pudmistr.
Starosta (naoko přísně) Uţ vás čekám od rána a vy se tu roztahujete jako kocour na slaměnce. Máte od šabalky klíče? Liška Mám, pane pudmistr. Starosta Toţ půjdeme.
Vykročil z jizby a za ním poskakoval vyděšený Liška. Ţena ho upozornila na jeho podivné oblečení, ale na převlek uţ nebyl čas.
Obraz 11 Vrbčanská náves
14
( hudba - melodie Na té naší HaMalebná dvojice procházela né ) ranní návsí za zvýšené pozornosti občanů. Starosta se usmíval pod vousy a Liška se snaţil vynahradit své nedostatečné oblečení rázným policejním krkem.
Obraz 12 V šabalce
Starosta vstoupil do šabalky a tvářil se vůči Liškovi stále přísně, ačkoliv věděl, jak se věci mají.
Kdyţ Liška odemknul, zůstal jako opařený. V šabalce byl jen Trósil.
Starosta Koho a co tam vlastně máte? Liška Pantátu Trósila, co přejel vaše hóse, pane pudmistr. A Matěje Kubíčka, co stahl ruku na óředni osobu. Starosta Toţ dobře. Odemkněte ! Starosta Toţ kde je pan Kubíček? Liška Já su z teho tento, pane pudmistr... Včera jsem tam oba tento..., ja? A dneska je tase tento... Starosta Toţ a kde je ten druhý tento? Liška Nekam se asi..., ja..., tento. Aţ
15
su z teho...tento... Starosta Co jste z toho? Liška Hlópé. Trósil se postavil do pozoru, aby svému doznání dodal důstojTrósil nost. Pánové, policajt svoju povinnosť vykonal a není v ţádnym směru vinen. Liška Toţ vidíte, ţe so ... tento....
Na důkaz svého tvrzení vytáhl Trósil zpod slamníku boty.
Trósil Ale přece jenom něčím vinen je. Liška Joţ zas na mě lezete? Já so čisté jak lílija. Trósil Néste. Zavřel ste mě s Kubíčkem včera v noci a nedal jste nám ani chleba, ani vody. Měl jsem hrozný hlad a přiznám se zkroušeně, co jsem provedl. Počkal jsem aţ můj soused usne - a pak jsem ho snědl. Zde só, prosim, jeho boty - jediné, co z chodáka zbylo.. Liška Matičko hosténská...! Trósil A jeho kolo, které stálo tade v kótě, jak to vidělo, tak hrůzó zdřevěnělo.
Ukázalo do kouta a tam skutečně místo bicyklu stálo dřevěné kolo od vozu. Trósil Nyní víte vše a dělejte si se mnou, co chcete. Starosta se obrátil k Liškovi a 16
Starosta Vidíte, Liško, kam jste to přivedl svým nemírným pitím? Zavřel jste ty nešťastné lidi a ani jste se nepřesvědčil, zdali opravdu pan Trósil to house přejel ! House se jen leklo, převrátilo a nic mu není. Poraďte mi teď, co a jak.
zatvářil se velmi přísně.
Liška se potil stále více a v hlavě se mu vše motalo.
Liška se zděsí, ţe takové věci mluví před starostou.
Nečekal, kdo co řekne a vyrazil ze šabalky ven.
Liška Chebil sem, pane pudmistr. A deţ teda pan Trósil svyho sóseda snědl, toţ je teda pan Kubíček mrtvé. A mrtvyho mosime pochovat. A deţ ho má pan Trósil v sobě, toţ ho pochováme. Ale já s tym nic nechco mit, já du dom, lebo be sem mně rozum splantal načisto.
Obraz 13 U Lišky
Liška vstoupil do jizby jak bez sebe a posadil se na postel. Oči mu mţikaly na všechny strany Liška a ústa mu cukala. Katrino, je zle ! Přindu, meslim, na šibenicu. Lišková Co plkáš?
17
Liška Měl jsem dva sósedy v šabalce a jeden drohyho snědl, ţe z něj zostaly enem boty. A kolo hrůzó zdřevěnělo. Takové Liškovy řeči měly podle ní vţdy stejnou příčinu.
Lišková Uţ máš zase v hlavě? Liška Sám pudmistr to říkali a esli sceš, tak na tebe déchnu. Lišková No bať, já potřebojo, abes na mě ešče déchal. Mně bodeš vekládat takovó hlópotu ! Lehni si a aţ se tě to z hlavy vekóří, potom si to povime, aţ tě bode duša bolet.
Poloţila Lišku do postele, dala mu na hlavu studený obklad a vyběhla z chalupy.
Obraz 14 Vrbčanská náves Na návsi potkala starostu se třemi sousedy, jak si vyprávějí o tom, co zaţili s Liškou a smíchy Lišková se mohou potrhati. Pane pudmistr, prosím pěkně, co to belo? Můj staré cosi, ţe pré jeden druhyho snědl a kolo zdřevěnělo a jedno druhy, ţe joţ ani neví, je-li stréc nebo tetka. Starosta Nestalo se nic, jen malá mýlka. Jděte domů, buďte bez starosti a řekněte panu Liškovi, ať se za 18
mnou ráno zastaví.
Obraz 15 U starosty
Příštího dne zrána stál Liška před starostou a neznámým mladým pánem. Mundur i boty měl vyčištěné a v očích hrůzu, co s ním bude.
Jak to starosta říkal, Liška se zmenšoval a zmenšoval.
Starosta Jste si vědom, pane Liško, ţe policajt musí míti v naši obci autoritu? Liška Ja, pane pudmistr. Starosta Ale z vás si jen kaţdý střílí. Jestlipak víte proč? Liška Protoţe só to nehodny ledi. Starosta Nikoliv pane Liško. Troubíte-li podle toho, jak se vám chce v noci jíti do postele, nosíte-li poštu podle toho, jak mají kde zabíjačku, zavíráte-li do šabalky
19
toho, kdo se vám nelíbí a především – „otravujete-li“ stále jen červa - pak se nedivte, ţe jste vrbčanským jen k smíchu. A nakonec se neodváţil ani ceknouti. Dostanete teď důleţitý úkol. Zklamete-li mě, pak si budeme muset najít nového policajta. Starosta pokyne rukou směrem ke svému hostu. Zde pan inţenýr bude vyměřovati, kudy by se měla kolem naší obce stavěti ţelezná dráha. A protoţe jest naším zájmem, aby do Vrbčan vlak jezdil, bude váš úkol důleţitější nad jiné. Mladý pán předstoupil před Lišku a vlídně mu podával ruku. Liška se dovolil pohledem starosty a pak podání opětoval. Geometr Jsem geometr. Potřebuji pomocníka, který mi bude hůlky drţeti, kolíky zatloukati a mne i kolíky jiţ zatlučené ohlídá. Liška se předklonil, málem ţe Liška mu ruku nepolíbil. Spolehněte se, pane Kilometr. A vy taky, pane pudmistr.
Obraz 16 Vrbčanská náves
Geometr a liška si vykračují po návsi. Liška nese hůlky a trojnoţku, inţenýr drahocenné přístroje. Mladý pán si chce koupit Liškovu oddanost.
Geometr Tu máte zlatku a nakupte kuři-
20
vo. Jaké doutníky nejraději Liška pokládal inţenýrovu otáz- kouříte? ku za jakousi zkoušku, kterou Liška na něj připravil starosta. Já nekóřim a nepiju, pane Kilometr. Před lidma to nende, protoţe by tím trpěl muj óřad a doma smí kóřit jen komín. Geometr Toţ běţte do hospody a nakupte pár trabuk. Liška převzal zlatku a důstojným krokem kráčel hospodě.
Obraz 17 Vrbčanská hospoda
Hospodský vzal z krabice hrst trabuk a pak zcela samozřejmě nalil Liškovi slivovici. Liškovi se mocně začaly sbíhat sliny, ale přesto ani nehnul brvou.
To bylo pro hostinského novinkou
Hospodský Na otrávení červa… Liška Já nepiju. Hospodský Jak to? Liška Ponivač by tím trpěl muj óřad. Hospodský Ani grátis? Liška Ani grátis.
Liška vzal trabuka, vítězoslavně se rozhlédl po hospodě a důstojně odkráčel. 21
Obraz 18 Na horním poli
Inţenýr nasadil přístroj na trojnoţku, liška se postavil do pole s tyčkou, na níţ třepotal praporek a měření započalo. Kdyţ později pan geometr odešel opodál a kolem šli sousedé, kteří si Lišku tuze prohlíţeli, postavil liška přístroj (který mu byl svěřen k přenesení), sehnul se, ruce opřel o kolena a hleděl dovnitř - jak to viděl u mladého pána. Kdyţ to inţenýr viděl, jen se usmíval, byl to zřejmě také veselý pán. Stejně pobavení byli i kolemjdoucí. Hovoří schválně hlasitě, aby to Liška slyšel.
Trósil To je ale metr, ten náš Liška. Ten měl jít študovat. Kubíček Joţ dávno z něj mohl bét pán se zlatym límcem. Trósil Je tady enem od rána a uţ to veměřuje óplně sám. Tak veliké rozum a tak veliky nadáni po obyčejnó policajtskó čepicó...!
Liškovi náhle jedna noha ujede a přístroj padá k zemi. Rychle ho tedy zdvihne a dělá jakoby nic.
22
Obraz 19 Na dolním poli Poznenáhlu byl směr dráhy kolíky vyznačen.
Kdyţ podával policajtovi ruku, Liška přímo zářil štěstím.
Geometr Tak. Nyní jsme konečně hotovi. Pomáhal jste mi skvěle a kromě odměny za vaši práci se neopomenu pochvalně zmínit panu starostovi. Byl jsem s vámi velmi spokojen. Liška Já s vama taky, pane Kilometr. Geometr Nyní je hlavní věcí, aby se ani jeden z kolíků neztratil. Doufám, ţe i v tomto mě nezklamete. Liška Ručim vám celym svým statkem a nestačí-li to, dám aji svoju ţenu do zástavy, ţe se neztratí ani jeden kolík. Jiny věci sem měl na starost a decky byly jak alabastr. Geometr Tedy dobře. Tu máte zatím na pivo. Zítra ráno se ještě vrátím a pole projdu. Bude-li vše v pořádku, dostanete ještě k tomu, co jsem vám denně platil, další odměnu.
Zatímco geometr odcházel, rozhlédl se Liška po poli. Tohle uhlídat nebude lehké...
23
Obraz 20 U Lišků
Liška spokojeně vyspává a není Lišková zase k probuzení. Marně jím Vstávé...! Vstávé, Francko ! panímáma třese. Liška Co se děje? Hoří? Lišková Ja, hoří - a zrovna nad tvojó hlavó ! Liška se naráz probudil a poLiška hlédl nad sebe. Šmarjá Josef ! Lišková Je u nás pan geometr a klne toLiška rychle vyskočil z postele, bě i na celé svět! natáhl si řemen na noční úbor a vstoupil do jizby. Stál tam geometr a koulel očima jako blázen.
Liška se usmál a klidným gestem pana geometra zarazil.
Geometr Vy jste to tedy pěkně hlídal! Já tu běhám po poli několik dní a měřím jak blázen a takovou za to mám odměnu...?! Ručil jste mi včera, ţe se neztratí ani kolík a zatím jsou všechny pryč! Úplně všechny a celá má práce je zničena ! Liška Ţe je šecko pryč....?!
A poloţil si pravou ruku slavnostně na prsa.
Pane Kilometr, já vám moţu přisahat, ţe ani jeden jediné kolík se neztratil.
Liška se otočil, vešel do komory a vzápětí vynesl na zádech velký 24
měch a sloţil jej před inţenýra. Měch otevřel a vysypal z něj kolíky, pečlivě svázané do otepí. Liška Čítejte jich, pane Kilometr. Só šecky, a toţ na co tolik křiku? Mladý inţenýr vytřeštil oči, chy- Vypulíroval jsem jich a poskládal a ani jeden nechybi. til se za hlavu a počal kvíleti. Geometr Proboha, člověče, co jste to vyPopadl Lišku za ramena a počal vedl? Ty kolíky přece vyznačovaly dráhu ! jím třásti.
Inţenýr ho počal bušiti pěstmi do prsou Pak se zhroutil v pláči. K Liškovi přistoupil starosta, který mezitím nepozorován vstoupil a celou scénu pozoroval.
Liška Tak naposled se ptéte, co sem to vyvedl...! Kdo mně kázal, abych dal pozor, aby se jeden jediné kolik neztratil? Vy ! Jak mám v noci po polu chodit, deţ mosim tróbit..!? A sténě - dybych byl na jednom koncu pola - z druhyho mě Trósil s Kubíčkem kolik vytáhnó a moţu ja za to? Spočítal jsem je, vytáhl, šecky sme se staró od hlíny umyli a neztratil se jeden jediné – jak jste chtěl. Toţ si myslim, ţe tu slibenó odměnu sem si dobře zaslóţil... Geometr Vy osle, vy troubo, vy vy vy...!
Starosta 25
Vy jste kolosální trouba, Liško. Kolíky měly zůstati v zemi k označení směru, kudy dráha povede ! Teď musí pan inţenýr Liška se zarazil a konečně počal měřiti znovu ! chápati, k čemu kolíky slouţily. Liška Toţ tak on to myslel? Toţ mně to mohl říct, a ne enem, abe se ţádné kolík ne¨ ztratil ! Liška se uraţeně otočil k ţeně.
Liška shodil řemen a čepici, takţe stanul před starostou jen v nočním úboru.
Starosta se však zachoval rozváţně.
Ale Liška se nemínil smířiti jen tak lehce a stále trucoval.
Liška se však nemínil usmířit jen tak snadno.
Ti páni někde nemajó ani tolik rozumu, jako obyčejné polecajt. Toţ takovy só lidi, Katrino... Člověk udělá šecko, co jim na očích vidí a sténě není dobře. Kaţdé hlt šlehovice mně vyčítajó a sami by aji srp vypili, kdyby nebyl křivé ! Vekrmení só jak vepři a chodymu závidijó, deţ za vésluţko dostane kus ovaru...!
O takovó sluţbo my jim ale nestojíme. Poklona páni, nanděte si druhyho polecajta! Starosta Uklidněte se, Liško! Je třeba se smířiti a rychle započíti s novým měřením. Liška Dostano to slíbenó odměno ? Starosta Dostanete. Liška A novó pevňéši šabalku postavi-
26
te? Starosta I šabalku vám spravime. Liška se obrátil k pánům a uţ byl téměř usmířen.
Starosta mu podával ruku na znamení slibu. A Liška podání váhavě opětoval.
Liška A nepovidáte to enem tak, abyste mě med kolem hobe namazali? Starosta To vám Liško, nestačí, kdyţ vám starosta dá své slovo? Liška Toţ dobře. Eště jednó to s vama skosim.
Obraz 21 Závěrečné titulky
Letní letecký záběr na široširou hanáckou krajinu s vlnícím se obilím. Závěrečné titulky
Hlavní postavy povídaček zpívají v hospodě „O Jorečka“ hanáckou „hymnu“.
(hudba) Sborový zpěv Na té naší Hané máme bochte slané a a a a a a
27
sérem... sérem... sérem... sérem... sérem... sérem posepané
KONEC
28
