POVÍDAČKY Z HANÉ
JAK POLICAJT LIŠKA SNĚDL KOCÓRA S použitím motivů starých humoresek napsal Jiří Vanýsek
Délka 24 min.
POSTAVY Matěj Trósil Kuba Kubíček policajt Liška Slovák Farář Kaplan Trósilka hospodský Jureček Zmeškal děvčata synek Kuby Trósila PROSTŘEDÍ Vrbčanská náves Hospoda u Jurečka Na faře U Kubíčků U Trósilů U mostku
2
Obraz 1 Úvodní titulky (hudba)
Letní letecký záběr na široširou hanáckou krajinu s vlnícím se obilím.
Sborový zpěv Na té naší Hané máme bochte slané
Úvodní titulky
a a a a a a
Hlavní postavy povídaček zpívají v hospodě „O Jorečka“ hanáckou „hymnu“.
sérem... sérem... sérem... sérem... sérem... sérem posepané
Obraz 2 Vrbčanská náves Vypravěč m.o. Kaţdá naše hanácká dědina honosí se řadou znamenitých osobností. První mezi takovými bývají obecní sluha a policajt
Za rohem se ozval kašel, pak rázné odplivnutí, vzápětí se objevil kousek bubnu, pak celý buben a nakonec ve vší kráse obecní policajt Liška. Začal bubnovat tak lenivě, jakoby místo krve olovo.
Liška Od představenstva obce se na vědomost dává, ţe se bode zétra o pěti hodinách vybírat daň a kdo má nejaké rest, abe ho taky donesl, aby nebyl pořád oštare.
Podrbal se paličkou za uchem a pokračoval dál. Odkudsi z kouta vyjel v bílé ha-
3
leně a širokých plátěných gatích jakýsi bratr Slovák a táhl za seSlovák bou malý dvoukolový vozík. Počkajtě, pantáto...! Liška Já nésu ţádné pantáta. Já su státní óředník. Slovák Neohlásil byste tieţ, velkomoţný pán, ţe tu mám na predaj suché trnky? Liška se vzal pár trnek a počal Liška je hned pojídati. To pode, milé bracho, velice těţko. Takovy obohy trnky vám tade nikdo nekópí. Nabral si ještě hrst a strčil ji do kapsy. Vtom k němu Slovák přistoupil a vtiskl mu cosi do ruky. Liška pohlédl do dlaně a kdyţ spatřil peníz, oko mu zjihlo. Počal opět líně bubnovati.
A kdo ví, co bode po nich.
Liška Na vědomost se dává, ţe na návsi mají jeden pantáta sochy trnky ... jak papuče veliky ... a sladky jako med...! Kopte - a uvidite sami !
Ke Slovákovi se počali scházeti lidé a Liška pokračoval dál ve své pouti. Poněkud zrychloval, protoţe se právě rozhodl, ţe za darovaný peníz půjde do hospody „otrávit červa“.
4
Obraz 3 Hospoda u Jurečka
Liška vešel do hospody a hned si to namířil k šenku. Seděla tam uţ řada sousedů.
Liška Štamprlu šlehovice - ať otrávim červa.
Kdyţ patřil Kubíčka a Trósila, dostal strach. Zcela oprávněně, hned se do něj pustili.
Kubíček Do kolika ste včera v noci tróbili? Liška Do tří do rána, jak starosta nařídili. Trósil A jak to, ţe jsme vás po půlnoci viděli, jak dete dom? Liška Dybyste nevykládale! Slyšel ste mě tróbit dvanáctó? Kubíček To ja. Ale pak jsem šel spat.
Liška ukáţe k hospodskému, který stojí za šenkem.
Liška Toť o Jorečka jsem tróbil jednu. Hospodský To je pravda. Liška U Kubíčka druhó. Kubíček Richtik. Liška A pan Zmeškal mosel slyšet, jak Pohlédne ještě na Zmeškala. I u jsem tróbil třetí. něj se mu dostane podpory. Zmeškal Cosi takovyho tam tróbilo.
5
Svědectví přivedou Lišku do varu. Liška No toţ teda ! A ve byste mě nařkle, ţe su tak lebo tak, ja ?! Pan starosta řekli, abych tróbil aţ do třech po půlnoci, ja? A to sem tróbil, ja ?! A deţ ste to Pohrdavě pohlédl ke stolu svých neslyšeli vy, to slyšeli druzí, ja ?! nepřátel a hodil do sebe štamprli slivovice. Vám be kaţdymu mosel extra do ucha tróbit sám svaté Michal!
Červ byl otráven.
Obraz 4 Vrbčany v noci
Před půlnocí byla velká zima. Liška postává, čeká a bije se rukama do ramen, aby vytloukl ze svého těla zimu. Pak vytáhne své kapesní cibule. Je na nich za pět minut dvaLiška (zpěvavým hlasem) náct. Odbila dvanáctá hodina chval kaţdý duch Hospodina...! Třaslavým hlasem vyzpíval říkánku přímo pod okny a jal se (troubení) troubiti půlnoc. O pár minut později uţ pospíchal k Jurečkovi.
6
Netrpělivě pohlédl na cibule. Bylo čtvrt na jednu. Postavil se opět přímo pod okno, aby byl dobře slyšet. Liška (zpěvavým hlasem) Odbila jedna hodina chval kaţdý duch Hospodina...! Rychle zatroubil a upaloval ke Kubíčkovi. Byl tam těsně před půl jednou. Zkontroloval cibule a uţ poněkud vyšším hlasem hlásil a rychle zatroubil. Liška (zpěvavým hlasem) Odbila druhá hodina chval kaţdý duch Hospodina...! A upaloval dál. U Zmeškala se ani nezastavil. Nevytáhnul ani cibule, vyvolával za chůze a jen na zatroubení se na chviličku zastavil. Liška (zpěvavým hlasem) Odbila třetí hodina chval kaţdý duch Hospodina...! A Liška pokračoval domů do postele.
Obraz 5 U mostku
U můstku zastavila Lišku tři děvčata.
Děvčata Co to bubnujete, stréčku? Liška
Liškovi se děvčata velice líbila. 7
Co bobnojo? Aby šecky svobodny děvčata vrbčansky se do měsice vdaly. A deby tak neočinile, nande jim obec ţenicha, ať je takové lebo makové. A musijó si ho vzit i dyby nechtěly. Děvčata Chichichi! Ve ste kujón, stréčku! Vy umite podebrat ! Liška Nic ve zlym, děvčata. Chlapci joţ bele včera o podmistra pro paleto, a v nedělu je mozika. Toţ se těšte! A Liška pokračoval v obchůzce za zvuků svého bubnu.
Obraz 6 Na faře
Policajt pílil na faru pro jakýsi podpis na úřední listinu. Ve farské síni sloţil buben, přetřel si rukávem ústa a zaťukal na dveFarář ře kanceláře. Dál ! Liška sebou trhl, otevřel nemotorně dveře a vešel bez pozdravu a s beranicí na hlavě. Liška Velebné pane, pan starosta mě poslal s podpisem. Prosím jich vyřídijó to ! Farář Tak přichází úřední osoba? S beranicí na hlavě a bez 8
pozdravu jako holomek ? Marš za dveře a vraťte se, jak se sluší a patří ! Liška vyklopýtal ven, strhl beranici z hlavy a znovu klepal.
Liška Dobré deň, pochválen buď Jeţíš Kristus a panenka Mária. Farář byl uţ starý pán a potrpěl Farář (s úsměvem) Vítejte, Liško! si na svou důstojnost. Liška Prosím, velebné pane, mosijó mě to prominót, hledal jsem ten dopis v kapse, toţ sem na všechno zapomněl, deţ sem uslyšel ten váš silné hlas: Dál ! Farář Však ne nízle. Jen si to pamatujte pro podruhé. Farář podepsal listinu a Liška pospíchal ven jakoby mu podlaha pod nohama hořela. Zastihl ho takto na chodbě panáček. Kaplan Co tak nahonem? Někdo vás vyhodil? Liška Joţ to vijó, ţe mě pan farář vehnal? Kaplan Ţe pan farář by někoho vyhnal? Liška Zapomněl sem pozdravit, baranico nesmekl, hledaje spis v kapse a toţ velebné skřekle: Marš ven ! Kaplan To je pamětihodná událost! Jak se to svět dozví, neobstojíte před ním. Liška Šak oni to nikemu neřeknó ! 9
Kaplan Neřeknu, ale haňba to je ! Liška se rozhlédl a začal mluviti Liška šeptem. Šak já něco na pana faláře taky vim... Pan falář má nad luţkem enem takové malé křiţéček a jako farář by měl mit kříţ aspoň tak veliké, jak visí o nich v kaplance. Falář přece má mět větši kříţ jako kaplan. Kaplan Scete-li, abe velebné pán měl větší kříţ jak já, poradím vám jedno: ponóknite manţelky starostů čtyř přifařených osad, aby mu na památku čtyřicetiletého kněţství dali kříţ velké. Jak se to roznese, ţe to z vás vyšlo, budete mít čest před lidmi a před panem farářem. Liška si zálibně představil, jak se stane hrdinou obce.
Liška Ten nádvrh je fajn, toze se mi líbí a pustim se do teho. …. Mám teho ešče před sebó, ţe nevim, kde mě hlava stoji. Zóstávajó s Pámbičkem !
A rázně odcházel za manţelkami starostů přifařených obcí.
Obraz 7 Na faře Vypravěč m.o.
Místní honorace u pana faráře 10
se baví a hoduje.
Pátého července v den apoštolů slovanských Cyrila a Metoděje se konala na faře hostina. Podávala se šunka s křenem a pivo.
Liška nahlíţí oknem a sliny se mu sbíhají.
Liška měl jiţ vědomost o tom, ţe nový veliký kříţ bude zakoupen.
Jde tedy před dveře do síně a zaťukal.
Farář Dál !
Liška sundal od zeťe vypůjčený klobouk, vešel a pozdravil.
Liška Pochválen buď … i panenka Mária! Farář Co je to za kavalíra..? Liška Já sem...o paní podmistrovéch z přifařenéch ... tento ... vejednal pro vašo faro .... tento... Farář To je náš obecní policajt, který se tolik zaslouţil o zjednání nového kříţe ! Vykaţme mu první místo u stolu !
Liškovi se sliny sbíhaly na jazyku, ale statečně hrál skromné- Liška Prosim jich, deť to nemosi bét, ho. velebné pane, mně je to jedno, kde budu sedět, já můţu aji stát. Farář Sem se posaďte a jezte ! Liška Toţ děkojo..!
Posadil se mezi dvě starší panímámy a při jídle se rozproudila rozprávka. Liška 11
To je hozeny je dobry. Měkóčky, ţe i stará baba ho móţe rozkósat... Panímámy naň pohlédly uraţeně, ale Liška si jich nevšímá a natáhne se pro sklenici piva.
Jak na trachtě k Gáni Galilejské... To pivo má řiz, ţe leze nosem jak klíč ďórkó.
Za pár chvil bylo před ním vymateno a Liška se ostýchal přidati si. Kdyţ uţ se chtěl natáhnouti, mísa se šunkou byla odnesena k jiným hostům.
Obraz 8 Vrbčanská hospoda
V hospodě se pak Liška zastavil, aby šlehovicí „otrávil červa“. A neopomenul se před sousedy Liška pochlubiti. Přišli ste nekdo k takové cti, abyste beli pozvany na faro jak já na svátek spoštolu slovanskéch na velkó trachto?! Hospodský A belo dost ozenyho a piva? Liška Belo ozenyho aji piva dost. Liška musel přiznati, ţe to přece jen mělo jednu chybu. Ale málo notile.
12
Obraz 9 Před Trósilovým gruntem Druhého dne mašíruje Liška po Vypravěč m.o. návsi s pošťáckou brašnou, ve Způsobů, jak se dostat k dobrému jídlu a pití, vypracoval které roznáší dopisy. Liška mnoho. Zastaví se před Trósilovým gruntem a hledá v uţmoulaných dopisech. Jeden z nich vytáhne a váhá. Pak uvidí malého chlapce, pro Liška jistotu se tedy přeptá. Pocem, senko ! Ţe pré ste o vás dneska zabíjeli...? Trósil ml. U nás ne. U Kubíčků. Liška U Kubíčků ? Liška poodejde. Vrátí dopis zpět mezi ostatní a opět se probírá Liška umouněnými dopisy. Kubíček... Kubíček... Á....tady je Kubíček ! A vyrazí směrem ke Kubíčkovu gruntu.
Obraz 10 U Kubíčka na dvoře
Liška přichází zrovna kdyţ selka vytahuje z kotle ovar. Jeho Liška chřípí se jemně rozechvěje. Dobré deň. Tade vám neso od sena pismo. 13
(obdivně k ovaru) To je ale, paňmámo, pěkný hovado.
Laská ovar očima. Selka se staví nedovtipnou, ale ve skutečnosti si z Lišky střílí, tak jako ostatní.
Kubíčková Kdo je hovado? Náš syn? Liška Ale co napovidáte..! Tade to prase myslim. Já dycky řikám staré: Opté se paňmámy - jako vás - čém ona krmí, ţe má decke prase jak stodolo. Ale moja - šak ju znáte - debeste ji to aji řekle, toţ to stejně nepotrefí jak vy.
Liška je pyšný, jak obratně selce zalichotil.
Kubíčková Uţ máte v ţaludku zatopeno? Liška Jak v chlebové peci tři dny po pečeni chleba.
Kubíčková se smiluje a uřízne kus ovaru, poloţí jej na notný krajíc chleba a podává Liškovi.
Kubíčková Toţ tu máte kósek na košt.
Liška se pustí do jídla. Vtom přichází hospodář . Policajt uctivě vstává a dá pozdravení.
Liška Pochválen. Tade sem donesl pismo od sena. Šak píše jak dochtor. Povidal to aji pantáta Zmeškal, co teď sedijó hospodě a pijó víno. Ţe pré je dnes toze dobry.
Chytrák Liška se nezmínil o víně nadarmo. Hospodář věděl, kam policajt míří. A hned dělal, ţe se na to „chytl“.
14
Kubíček Paňmámo, co mesliš? Nepošlem si pro hlt vína, kdyţ je ta zabijačka?
Kubíčková Dělé, jak si trófáš. Kubíček Ale kdo nám pro to zaběhne? Liška Jak debech tade nebel..! Pro vás skočim i do rybníka. Kubíčková Vy, Liško, do rybníka? To by v něm muselo býti pivo !
To byl okamţik, na který Liška čekal.
Liška Toţ, to mě zas dobře neznáte. Debe belo v tom rybníku pivo, tak bych tam neskočil, ale lehl bych si na břoch a pil bych z břehu... a jak by ubévalo, popolízal bych aţ ke dnu. A toţ kolek teho majó pantáta hospodské poslat? Kubíček Tak ať pošló máz. Ţe jim to večír, aţ tam přindu, zaplatím.
Liška dojedl a utřel si mastné ruce do svých širokých kalhot.
Obraz 11 Vrbčanská náves
Kdyţ Liška prochází se dţbánem kolem Trósilova plotu, ozve se Trósil hospodář - chlapcův otec. Nemáte pro nás nějakó poštu, pane Liško? Liška sebou trhne a bezděčně sáhne na brašnu. Liška Pro vás ţádny pismo, pantáto. Trósil 15
Uţ mi to pré před tédnem poslali. Liška Šak ono to jednó donde. Liška mávnul rukou a povzbudivě zamrkal na Trósila. A pospíchal k hospodě.
Obraz 12 Hospoda u Jurečka Liška vítězoslavně poloţí dţbán na šenk.
Pak si vzpomene ještě sám na sebe.
Liška Máz vina pro pantátu Kubíčka na jeho óčet. Večír to zaplatí. A šlehovicu na otrávení červa to k temu připište.
Obraz 13 U Kubíčka na dvoře Sotva Kubíček dostal dţbán, uţ hned naléval. Sobě, paňmámě a samozřejmě i Liškovi.
16
Liška To jste nemosel.... Kubíček Jen si dejte... Liška No kdeţ ně tak notite, tak co mám s vama dělat?
Kubíček Toţ na zdraví! Liška Abesme beli klostí. Liška si hltne, div nosem dno sklenice neprorazí. Kubíčkovi ho pobaveně pozorují.
Kubíček (k paňmámě) A co ty jen tak usrkuješ a líţeš jak nevěsta? Kubíčková Je to silné na mě. Liška To nevadí, já to dorazím..!
Liška uţ svoje vypil a teď se sápe po další sklenici. Kubíček mrkne, Kubíčková se usměje a podá víno Liškovi. Víno vzápětí zmizí v Liškově břichu. Kubíčkovi se tím dobře baví - zvláště Kubíček kdyţ se Liška chystá balit zbyVy uţ nemáte hlad, pane Liško? tek jídla do papíru. Liška Já to nechám ţeně, abe také neco měla z té vaší zabíjačky. Kubíčková podává Liškovi ještě další kus masa.
17
Kubíčková Jenom jezte a toto vezměte ţeně a řekněte jí, aby si odpoledne přišla pro polévku. Liška Pámbo vám to vynahraď tisickrát. Ne ţe by jako něco...., ale nedávno zabíjeli u Zmeškaló, šak u těch co zrovna sedijó v hospodě. A sósedka šla pro trochu té polívky a kdyţ jí Zmeškalka nedala s polívkó do hrnca aji kus jitrnice, tak vám to Zmeškalko ta sósedka pomlóvala, aţ hamba poslóchat...
Kubíček Toţ od nás jitrnice dostane, abeste nás nepomlóval. Liška Toţ zaplať Pámbu – abyste teho prasete ve zdravi uţili.
Kubíčkovi se uţ smíchy skoro nemohou udrţet.
Liška ještě do sebe zvrátí poslední kapku vína, shrábne jídlo a upaluje pryč.
Obraz 14 Vrbčanská náves Pár dní nato se na návsi Liška zastavil, aby setřel pot z čela.
Trósil Ve ste tak unavené, pane Liško, snad ste nebyl v polu?
Jakmile ho hospodář oslovil, ruku mu vylétla k brašně, kde stále nosil jeho dopis.
Liška Já a v polu? Meslite, ţe se člověk potí jen z práce? Deţ se mosite o celó obec starat, to dá myšlení, aţ máte hlavo jak škopek a pot vyráţí jak hrach. Trósil Bať, bať... A na takovy myšleni se člověk potřebuje pořádně najest a napit.... Vběhl nám do zahrade zajíc a toţ ho paňmáma půl peče a půl bude s máčkó.
Liška začal přešlapovat jako kůň dychtivý po ovsu.
Liška Copak vaša paňmáma...! Debe 18
tak bela kaţdá... Deţ jdu okolo, tak decke volá: Leško, scete to, nebo to ?! A vařet umí – jak dyby se narodila v tróbě. Trósil se usmívá na Lišku jak Milius.
Trósil Eště jste neobědval? Liška Deť jsem nemohl ! Napřed věci óředni a pak teprve ţaludek. Trósil Toţ máte-li choť na kósek zajica, tak pote k nám. Šak se neotrávíte...
Liškovi nebylo třeba říkati dvakrát, šlo-li o jídlo. Oba zmizeli v Trósilově gruntu.
Liška No bať. Já sneso i husu, debe bela.
Obraz 15 U Trósila
V kuchyni stála Trósilka a milého zajíce na máčce zrovna por- Trósilka Vitám vás, Liško. Vy máte nos! covala. Vy ocítite zajíca, i debe bel pod zemó. Liška Vite, paňmámo. Ne, ţe be tento..., ale co se teho téče, já decke řikám, ţe o vás .... je nélepši kuchyň. Náhle si vzpomene na dopis. Jó, tade vám zas přišlo nejaký 19
pismo... Trósil Zaplať pámbu, pane Liško, uţ na to čekáme měsíc. Toţ posaďte se a dejte si, co hrdlo ráči. Liška Mně nutit nemosite. Liška napřed dostal krajíc chle(hudba - Na té naší Hané) ba a kus zajíce s omáčkou. Ani si nevšiml kočky, která pobíhala po kuchyni. Pak mu dala pečeného. Liška jedl, aţ mu za ušima vrzalo a chválil všechno, div si jazyk nepřekousl.
Obraz 16 Hospoda u Jurečka
Liška se přejeden vevalil do hospody a hned se hrnul přímo k šenku.
Hospodský Jureček přistoupil k pípě a točil pivo.
Hospodský Toţ co, stréčko? Otrávime červa? Liška Nalé mě honem sklenko piva, senko. Su najedlé a nefóklé jak dudy. Hospodský To věřim. Vám se dycky do huby něco tak bokem šóstne, ţe potem sedíte a pijete jak rešpicient.
20
Liška To mě senko, nevykládé. Aţ tu budeš tak dlóho nalivat pivo, jak já dlóho slóţim obci, budó ti lidi taky sami od sebe šecko dávat... Hospodský podal natočené pivo Hospodský Liškovi. Toţ teda pite, deţ máte chuť. Liška pil jak duha. Mezitím se otevřely dveře a dovnitř se počali trousit sousedé. A všichni se usmívali. Neříkali nic, jen čekali, aţ Liška dopije. Chlapi se ani nepohnuli, jen někdo z nich zamňoukal.
Liška Co čočite? Kubíček Mňau...!
Ostatní se zasmáli. Liška Co to má jako bét? Kubíček Kočka. Liška Jaká kočka? Kubíček U Trósila měle kočku a kocóra. Kocór jim vepil kaţdý véca, toţ ho zabile. A kočka ho včil hledá po celé dědině. Liška stále ještě nepochopil souvislost.
Liška Počkéte, počkéte... A deţ ste teho kocóra zabili, co potom? Kubíček Z koţe si pantáta udělá míšek 21
na tabák a maso paňmáma upekla. Liška se polekal a pohlédl nevěLiška řícně na Trousila. A kdy to bylo? Kubíček Zrovna dnes. Liška se rozhořčí, ale stále ještě Liška nechápe. Ale dyť jste měli zajíca ! Kubíček Vy poznáte zajíca od kocóra? Liška No samo, ţe poznám. Dyť jsem ho jedl ! Hospoda vybuchne v smích a Liška konečně pochopil, kolik uhodilo.
(smích) Kubíček Co ste to zase vyvedl, Liško? Deť včíl se zajíci nesmijó střílet ! Trósil Mňau...! Kubíček Snědl ste kocóra a včíl ta kočka přišla za vama. (smích)
Hospoda znovu vybuchla v smích. Liška se chytil za břicho a čelo se mu orosilo potem.
Liška Tys mě dostal, Kubo jeden zatracené ! Janko, dé mě kalíšek hořké na to maso, uţ mě to tlači do krku. (smích)
Sousedé se smějí potřetí.
Liška vypije hořkou a hrozivě se obrátí k Trousilovi. Liška Zneváţil jste óředni osobu ! Trósil Mńau...! 22
Liška To se vám nevyplati ! Škaredě neveplati ! Kubíček Liško, ten kocór vám uţ sedí v očích. Svítijó vám jako kocórovi. Trósil Bodete vidět potmě jako kocór. Kubíček Vidět bude dobře, ale bude taky smrdět jako kocór...! Liška se chytil za břuch a zbělal jako křída. A upaloval mezi sousedy na dvůr k záchodu.
Liška Jeţišikriste, mně se dělá zle ! Sousedé Mńau...! Mňau...! Mńau...! Trósil Mňau...! Kubíček Mňau...!
Kdyţ Liška zmizel na dvoře, Kubíček vzal jeho kabelku a začal (hudba - předehra - Na té naší rozdávat sousedům nedošlé do- Hané) pisy. Skoro na kaţdého se dostalo.
Obraz 17 Závěrečné titulky
Letní letecký záběr na široširou hanáckou krajinu s vlnícím se obilím.
23
(hudba) Sborový zpěv Na té naší Hané
Závěrečné titulky
máme bochte slané a a a a a a
Hlavní postavy povídaček zpívají v hospodě „O Jorečka“ hanáckou „hymnu“.
sérem... sérem... sérem... sérem... sérem... sérem posepané
KONEC
24
