I. MOTIV TRESTNÉ ČINNOSTI

JUDr. Jan Rytíř nar. 15.06.1968 bytem na adrese: 783 72 Velký Týnec, Zahradní 27 Olomouc dne 15. února 2009 Policie České republiky Počet listů: 18 Policejní prezidium Přílohy: 1/2 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu - vyjádření PPP pro MV ČR služby kriminální policie a vyšetřování se sídlem na adrese: 170 89 Praha 7, Strojnická 27; poštovní schránka 41/Ř Expozitura Ostrava se sídlem na adrese: Ostrava, Bohumínská 1 Doplnění výpovědi Dne 16.01.2009 jsem byl vyslechnutý v procesním postavení svědka ve věci trestného činu vydírání podle § 235 odst. 1, 2 písm. b) odst. 3 trestního zákona, ze kterého je ve spolupachatelství obviněno celkem 32 pracovníků společnosti ČEZ Měření, s.r.o. Jelikož jsem v důsledku neustálého verbálního vstupování do mé výpovědi ze strany obhájců obviněných, nebyl schopen souvisle vylíčit všechny rozhodné skutečnosti, chci tímto uvést a vysvětlit určité věci, které v mém výslechu nezazněly, a které souvisí zejména s mým hodnocením celého případu. Plně respektuji zásadu „iura novit curia“, nicméně již jsem se v souvislosti s tímto případem setkal i s „nepochopením“ právní podstaty neoprávněného odběru elektřiny, zejména pak ze strany právních zástupců společností ČEZ, proto uvedu i své právní názory. I. MOTIV TRESTNÉ ČINNOSTI Do současnosti mi nebylo umožněno, jako zmocněnci drtivé většiny poškozených, nahlédnutí do spisu, proto možná budu psát o něčem, co již bylo objasněno, ale v současnosti je pro mne podstatná otázka motivace obviněných k páchání trestné činnosti. Mezi poškozenými klienty, které zastupuje občanské sdružení PPP – právní poradenství a pomoc o.s. (PPP) a nyní i já osobně, se nesou zvěsti, že motivem jednání obviněných je v tomto případě získání obrovských finančních prostředků pro společnost ČEZ Měření, s.r.o. (ČEZM) v rozsahu údajně 25 – 95 % z vymožených částek. Abych si to představil v absolutních číslech, tak vyjdu z veřejných prohlášení mluvčího ČEZ, který uvedl, že komanda ČEZM vykonají ročně 8.000 kontrol a ve 3.000 případech pak odhalí neoprávněný odběr. Za rok 2007 měli odhalit údajné krádeže elektřiny za cca. 130.000.000,- Kč. Pokud by to byla pravda, tak nám vyjde v přepočtu na jeden údajný NO částka náhrady ve výši 43.300,- Kč. Z naší statistiky prvních 53 případů vychází tato částka na cca. 352.000,- Kč na jeden údajný NO.

1

Pokud vyjdeme z čísel ČEZ, pak v případě, kdy by tito lidé a jejich zaměstnavatel ČEZM byli motivováni procentem z vymožených částek, tak v případě ročního výnosu 130.000.000,- Kč, by při 25 % participaci „vydělala“ ČEZM částku 32.500.000,- Kč. Pokud do počtu případů (3.000) dosadíme náš průměr, dojdeme k číslu 1.056.000.000,- Kč, tak se při 25 % participaci dostaneme na částku 264.000.000,- Kč. Pokud bychom jen pro tento případ připustili participaci ČEZM na vymožených částkách ve fantasmagorické výši 95 %, což si myslíme, že skutečně možné není, ale lidé i o takové nehoráznosti spekulují, pak se dostaneme v případě zveřejněných čísel ČEZu na částku „zisku“ 123.500.000,- Kč, při dosazení našeho průměru pak na částku „zisku“ 1.003.200.000,- Kč. Ještě je nutné upřesnit, že podle energetického zákona se kromě vlastních náhrad škody, neoprávněným odběratelům účtují náhrady nákladů vynaložených v souvislosti se zjišťováním NO, tedy výše uvedené částky odráží „čistý výnos“ na jehož dosažení již není potřeba vynaložit ani korunu. Je tedy zbytečné spekulovat o tom, že vyděrači pobírali mzdu za svou práci, jezdili v autech, používali techniku, zatěžovali ČEZM podílem správní režie, atd., protože tyto náklady si ČEZM „účtovala“ vedle případného podílu na vymožených částkách ve 100 % výši (ve skutečnosti jsme přesvědčeni, že tyto náklady byly mnohonásobně podvodem na klientech nadhodnocovány). Tímto zde nijak nedotýkám, že náhrady účtované jednotlivým poškozeným jim nikdy nebyly vyúčtovány, ale to je součástí našeho trestního oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvod. Zarážející je, jakým způsobem obvinění vykazovali náklady spojené se zjišťováním neoprávněného odběru elektřiny. Tím, že je uvedli jedinou souhrnnou částkou, vyloučili možnost klienta účinně namítnout nesprávnost jejich vyúčtování, protože prostě nemohl u případného soudu, kde by je rozporoval, unést důkazní břemeno – nemůžu dokázat něco, co nemůžu nijak zjistit. Jinou výplatu bere vedoucí, jinou dělník, Fabia má jinou spotřebu než VW Transporter, atd. Podle § 8 odst. 7 již zrušené vyhlášky č. 297/2001 Sb., se náklady dokládají kalkulací, což je logické a nemusí být vůbec zmiňováno, proto to zřejmě bylo z nové vyhlášky č. 51/2006 Sb., vypuštěno. Zde je zajímavá i účinnost této nové vyhlášky (k 01.03.2006) a na ni navazující aplikace toho či onoho práva při výpočtech náhrad škod, protože tyto se podstatně liší, jsou li počítány podle vyhlášky č. 297/2001 Sb. nebo podle vyhlášky 51/2006 Sb. Tímto chci říct, že výše podílu, kterým ČEZM participovala na vymožených částkách, pokud tomu tak bylo, nemůže být odůvodňována jakýmikoli náklady, které by musela vynaložit, protože ty se vedle přímých nákladů, rozpočítávají jako podíl správních režií do náhrad, které se následně účtují neoprávněným odběratelům zvlášť. Jestli už ČEZM na vymožených částkách participovala jedním nebo devadesáti procenty, jde již bez dalšího o „čistý výnos“, který může být zatížen následně toliko daní. Otázce motivace přikládám mimořádný význam, a pokud spekuluji jenom s trochu správnými údaji, pak je jasné, že se „vydírání“ ČEZM bohatě vyplatilo. Jelikož jsou společnosti ČEZ společnostmi s nadstandardními příjmy svých zaměstnanců, lze očekávat i ekonomickou motivaci konkrétních obviněných. V případě klienta pošk. Romana Tobiáše je policii doložen protokol o výslechu svědka od P ČR v jiné věci,

2

kde sami pracovníci ČEZM svou ekonomickou závislost na výši vybraných náhrad výslovně potvrzují. Na skutečně výraznou zainteresovanost obviněných lze usoudit i z toho, že lidi vydírali v nočních hodinách. ČEZ do médií prohlásil, že „noční jednání“ jsou službou pro zákazníky, aby mohly být jejich záležitosti vyřízeny k jejich spokojenosti co nejrychleji. To je hloupost, že jí není rovno. ČEZ o mých klientech tvrdí, že to jsou zloději elektřiny, což je s ohledem na objektivní charakter odpovědnosti za neoprávněný odběr, hodně troufalé a protiústavní. Přesto ale vychází, dle vlastního tvrzení „zlodějům“, vstříc. Já jsem řádný, platící zákazník, proto jsem chtěl jejich vstřícnost ověřit v praxi a chtěl jsem si domluvit jednání o změně tarifu na jednu hodinu v noci, kdy je klid, nelze očekávat žádné návaly lidí, a tudíž by mi mohly být všechny okolnosti řádně a beze spěchu vysvětleny. Samozřejmě, že se se mnou o tomto nikdo nebavil, mají přece „úřední dobu“. Je tedy zvláštní, že by si ČEZ vážil víc „zlodějů“ než řádných zákazníků? Nebo že by to bylo všechno tak, jak tvrdím od samého počátku? Někteří z mých klientů se navíc domnívají, že části peněz, které jako náhrady zaplatili, šly na různé účty, které ne vždy musely nutně patřit ČEZM, ale to předpokládám, že police již objasnila. Jak se na mne obrací lidé z celé ČR se svými postřehy, zaujal mne názor jednoho mi telefonujícího člověka, který mi sdělil, že v rámci ČEZM docházelo údajně k plánování výnosů z činnosti odboru NTZ, a plnění plánu bylo tvrdě vyžadováno, což by bylo hodně nehorázné u „položky plánu“ závislé na náhodě. Pokud by tomu ale tak bylo, je zde další položka motivace obviněných a tou je plnění případného plánu. Dalším pohledem na věc je pohled společnosti ČEZ - vlastníka společnosti ČEZM. Společnost ČEZ je z 65,99 % vlastněna Českou republikou. Stát, jako subsystém politického systému společnosti musí v každém případě hájit oprávněné zájmy vlastních občanů, kteří jsou navíc oprávněnými i chráněnými zákazníky. Na druhou stranu, zájmem státu je i tvorba zisku v mateřské společnosti, potažmo v jejích dceřiných společnostech. Bylo by hloupé se domnívat, že stát chce dosahovat zisku tím, že bude nutit své občany odpojením od elektřiny, aby hradili několikanásobně přemrštěné náhrady škody. Stát musí mít zájem na tom, aby neoprávnění odběratelé dále odebírali proud a dále řádně za něho platili a zhodnocovali tak akcionářský podíl státu v ČEZu. Neoprávněný odběr musí být jednoznačně vyřešen, ale není zde jediný legitimní důvod, aby do jeho vyřešení byl chráněný zákazník bez elektřiny a stát bez zisku. Náhradu škody je možno získat řádnou soudní cestou. Tím, že ČEZD odpojuje chráněné zákazníky na měsíce až roky od elektřiny, poškozuje ekonomicky i své vlastníky, mezi kterými zaujímá významné místo i Česká republika! Taková odpojení není možno charakterizovat jinak, než jako prostředek nátlaku a vydírání lidí, při kterém dochází přímo též k poškozování státu!

3

II. PRÁVNÍ ASPEKTY TRESTNÉ ČINNOSTI Dalším momentem, o kterém jsem se chtěl ve svém výslechu zmínit, je můj laický názor na NO obecně, skutkové podstaty NO a s nimi související práva a povinnosti jednotlivých stran. Skutkové podstaty NO jsou vymezeny v § 51 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (EZ). Pro probíhající trestní řízení jsou v drtivé většině případů podstatné pouze dvě z nich. První je uvedena v § 51 odst. 1 písm. f) bod 1. EZ, podle níž je NO odběr měřený měřicím zařízením, které nezaznamenává odběr nebo zaznamenává odběr nesprávně ke škodě výrobce, obchodníka, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství. Druhá je uvedena v § 51 odst. 1 písm. f) bod 3. EZ, podle níž je NO odběr měřený měřicím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřicí zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Nechci, aby to vypadalo, že se zastávám zlodějů, nic kromě násilí v jakékoli formě, mi nevadí tolik, jako vandalismus a zlodějiny, ale dovolím si tvrdit, že NO spáchaný formou obou výše uvedených skutkových podstat NO, nejsou schopni ani skuteční odborníci bez znaleckého zkoumání (a mnohdy ani znalecky následně v laboratoři), na místě jeho údajného zjištění, prokázat. Co jsou schopni obvinění na místě prokázat, jsou maximálně okolnosti nasvědčující podezření na NO. Jsem pracovníkem ČEZM, vyjel jsem na místo, kde mi byl nahlášen NO. Přijedu na místo, zjistím utrženou plombu, kouknu na elektroměr a zjišťuji vryp v číselníku, případně cokoli jiného. Co jsem tím zjistil významného z pohledu obou výše vymezených skutkových podstat NO? Zjistil jsem pro první případ nějaký neoprávněný zásah do měřícího zařízení a pro druhý případ, porušení prostředků zajištění elektroměru proti neoprávněné manipulaci, nic víc. Na místě samém a mnohdy ani v příslušné laboratoři nelze zjistit, zda ten neoprávněný zásah, který jsem zjistil, vedl ke zkreslení záznamu spotřeby a už vůbec ne, jestli vedl ke zkreslení záznamu spotřeby v neprospěch distributora elektřiny. Vryp v číselníku mohl být proveden mstivým sousedem, který ví, že tak svému bližnímu způsobí obrovské problémy, protože o hrůzách po zásahu komand se všeobecně ví, dokonce tak může dosáhnout jeho ekonomické i lidské likvidace (jak bylo opakovaně praxí vyděračů potvrzeno), případně tento soused otočí číselník elektroměru tak, aby svému sousedovi výrazně zvýšil spotřebu, jen ať platí. Stejně může jít o konkurenta v podnikání, ale v našem případě i o obviněné. Vytvořit vlastní stopu na elektroměru je otázka vteřin, ale oni mají hodiny, jsou tam jen a jen sami bez nezúčastněné osoby, bez majitele objektu, prostě sami. Je jen na nich, kdy zapojí kameru a začnou pořizovat záznam – to už svádí…. O tom, zda elektroměr vykazuje z pohledu ČEZu kladnou či zápornou odchylku či nevykazuje odchylku žádnou a jde jen o úmyslně vytvořenou stopu, nejsou schopni na místě pracovníci komand NTZ jakkoli exaktně rozhodnout. Mohou se pouze domnívat! Nebavíme se zde o bypassu přímo napojenému na vedení, kterým prochází neměřená elektřina, ale o nějakém mnohdy sporném, pro majitele

4

následně „neviditelném“ nějakém, obviněnými tvrzeném, technickém zásahu do elektroměru. Následně ale mnohdy ani znalec nezodpoví otázku, zda elektroměr vykazoval odchylku takovou či onakou, případně žádnou. Na co však neodpoví téměř nikdy je otázka, KDY byl tento technický zásah do elektroměru proveden, byl-li vůbec. Tuto otázku bych upřesnil takto: Byl neoprávněný zásah v elektroměru již před příchodem komanda NTZ nebo vznikl až v důsledku jejich činnosti? Stejně ale jsme stále pouze v oblasti hypotéz a domněnek o NO. Tvrzení obviněných, že vždy šlo o NO, je v okamžiku nalezení nebo vytvoření neoprávněného zásahu na elektroměru minimálně hodně předčasné. Neoprávněný zásah či utržená plomba, zůstávají až do exaktního dokázání druhé podmínky pouhým podezřením na NO. Jelikož energetický zákon neoperuje s pojmem „podezření na NO“, nenastává v tomto okamžiku jakékoli právně významné narušení pokojného stavu, z něhož by jedné straně vzniklo právo a druhé povinnost! Jsem pracovník NTZ a vědom si toho, že existují či jsem vytvořil, nějaké skutečnosti nasvědčující NO, potřebuji získat jeho nezpochybnitelný důkaz. Co mohu udělat? Mohu převézt odebraný elektroměr do nějaké dílny kdekoli ve sklepě ČEZu a tam se se znalostí věci pokusit vytvořit stopy, které poukáží při znaleckém zkoumání na NO a hlavně – pokusím se nelidským a brutálním vydíráním přimět občana, aby se raději „dobrovolně“ přiznal. Vylíčím mu přiznání jako jedinou objektivně existující možnost, doložím mu oprávněnost svého postupu neexistujícím „Společným stanoviskem MPO, ERU a SEI“ – k tomu se ještě vyjádřím, a mám vystaráno. Přesto ČEZM ve 100 % námi oznámených případů zneužívá práva, která mu náleží v případě dokázání NO a klienta odpojuje od elektřiny. Tohle zneužívané právo je obsaženo v právní normě uvedené v § 25 odst. 4 písm. d) EZ, podle níž má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny odběratelům při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51 EZ. Slovním výkladem uvedené právní normy jsem dospěl k názoru, že toto právo ČEZM přísluší až poté, co je NO v konkrétním odběrném místě prokázán, nikoli při pouhém podezření na NO. Kdyby měl zákonodárce na mysli, že právo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny náleží distributorovi při pouhém podezření na NO, určitě by to do zákona neopomněl vložit. Výklad, který by rozšířil doslovnou dikci zákona v neprospěch odběratele, je i s ohledem na systematické zařazení EZ v evropské právní hierarchii, nepřípustný. Systematickým výkladem EZ v návaznosti na znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/54/ES (čl. 3 odst. 4 a čl. 23 odst. 4 a přílohu A) a čl. 1, 4, 7, 11 a 12 Listiny základních práv a svobod (LZPS), lze dospět k tomu, že distribuce a dodávky elektřiny jsou vnímány v celé Evropské unii jako základní předpoklad plnohodnotného občanství v EU. Je-li v čl. 29 odst. 1 EZ uvedeno, že chráněný zákazník má právo na připojení svého odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě v souladu s uzavřenou smlouvou, není možné mu toto právo upřít, ale pouze v nezbytném rozsahu omezit (§ 25 odst. 4 písm. d) bod 5 EZ), a to jen na dobu nezbytnou, tj. dobu nutnou na odstranění příčin – technického zásahu, který v jednotě se svými důsledky pro distributora, naplňuje znaky NO. § 29 odst. 1 EZ je vnitrostátním legislativní odezvou požadavku EU stanovenému v odst. 24 preambule směrnice ER a R 2003/54/ES. Povinnost obnovit dodávky elektřiny bezprostředně po

5

odstranění příčin, tedy odstranění vlastního neoprávněného odběru v technickém slova smyslu, je dána kogentně právní normou obsaženou v § 25 odst. 7 EZ. K tomuto již zaujaly s konečnou platností názor i obecné soudy, a to ve věcech žalobce Jaromíra Volfa – Okresní soud v Děčíně (č. j.: 13 C 84/2007 – soudce Mgr. Jiří GLOC) a následně k odvolání žalované ČEZ Distribuce, a.s. i Krajský soud v Ústí nad Labem, Pracoviště Liberec (č. j.: 36 Co 356/2007 - senát ve složení JUDr. Milada SEDLÁČKOVÁ, JUDr. Jarmila POTUŽÁKOVÁ a JUDr. Jitka KALFEŘTOVÁ), dále shodně ve věci žalobkyně Marie Králové Okresní soud v Děčíně (č. j.: 14 C 186/2007 – soudce Mgr. Jana SEKALOVÁ) a dále bylo vydáno předběžné patření ve věci žalobkyně Bc. Jitky Vondráčkové – Okresní soud v Děčíně (č. j.: 19 Nc 1053/2008 – Mgr. Vladimír DIVIŠ). A dnes již víme, že stejně rozhodl soud ve věci námi navrhovaného sv. Romana Tobiáše a téměř s jistotou i mnoha dalších spotřebitelů, kteří se poté, co jsme ukázali, že bezpráví nebude v tomto státě trpěno, osmělili a hájí svá práva soudní cestou. Předpokládám, že policie všechny existující rozsudky v těchto skutkově shodných věcech, zajistí. Zřejmě i s ohledem na objektivní konstrukci odpovědnosti za NO, stejně jako na skutečnost, že odpojení rodin s malými dětmi, starými či nemocnými lidmi, je v srdci Evropy ve 21. století, nelidské a zrůdné, zákonodárce do EZ vsunul kogentní normu obsaženou v § 25 odst. 7 EZ, podle níž v případě neoprávněného odběru je provozovatel distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení. Příčinou je zde zcela jistě NO ve svém definičním pojetí, nikoli vznik jakékoli škody, která může být jedině následkem. K tomu můžeme argumentovat i shodnými názory Okresního soudu v Děčíně a Krajského soudu v Ústí nad Labem v mnoha, již ve prospěch spotřebitelů rozhodnutých, případech. V převážné většině případů našich klientů byl NO spatřován v tvrzeném zásahu do elektroměru (dle mého názoru nejde o NO, ale o pouhé podezření na NO, jak je vysvětleno výš, ale pro tento okamžik to nezvýrazňuji). Odstraněním vadného elektroměru pak došlo k odstranění NO jako takového, tedy k odstranění příčiny, která k přerušení dodávky elektřiny vedla. Zde ze zákona automaticky nastupuje povinnost obnovit dodávku elektřiny – … to by se pak ale lidé špatně vydírali. Kdyby tomu tak nebylo, bylo by brutálně popřeno právo každého člověka účinně namítnout a dokázat, že v jeho případě o NO nikdy nešlo. Nedovedu si představit, že jsem člověk označený za „zloděje“ elektřiny, v důsledku tohoto podezření jsem od elektřiny odpojený „na neurčito“ a mám se u soudů domáhat prokázání, že na mém odběrném místě NO nikdy nebyl, nebo když byl, tak vznikl v průběhu návštěvy vyděračů. Tímto postupem by šlo o presumpci viny a uložení mi neexistujícího protiústavního trestu, protože ani v případě, i kdybych byl shledán vinným nejrozsáhlejšími krádežemi elektřiny, neexistuje právní důvod pro to, aby byl já a se mnou i celá moje rodina, vyloučeni ze společnosti, zbaveni základních lidských práv tím, že budeme odpojeni od elektřiny. V žádném zákoně není vymezen trest či sankce „odpojení od elektřiny“, protože by šlo o porušení více článků LZPS (zejména čl. 7 odst. 2 – „Nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu“, čl. 4 odst. 1 – „Povinnosti mohou být ukládány

6

toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod“, a samozřejmě i mnoha dalších základních práv). Stejně tak v žádném zákoně není legalizovaný princip kolektivní viny za neoprávněný odběr elektřiny. I když budu odsouzený za krádež elektřiny, stejně nemůžu být omezen (a se mnou celá moje rodina, krachem firmy ohrožení zaměstnanci, atd.) ve svém právu na připojení svého odběrného místa k elektrické síti (§ 29 odst. 1 písm. a) EZ – výjimky jsou pouze technického charakteru) a právu na dodávku elektřiny. Pokud způsobím škodu, není důvod k tomu, abych byl nucen k její úhradě nezákonnými praktikami, existují soudy, které mi uloží povinnost k náhradě škody a exekutoři k tomu, aby ji vymohli. Tohle je demokratická hráz proti ekonomicky motivované likvidaci lidí. Analogicky můžeme argumentačně vyjít i ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR z 21.01.2009, který rozhodl, že majitelé nemovitostí nemohou trestat neplatiče zastavením dodávek pitné vody. Soudní praxe se ustálila v názoru, že pronajímatel je povinen zajistit nájemci možnost odběru pitné vody v bytě. „Okolnosti, pro které došlo k přerušení dodávky vody, nejsou v tomto směru významné“, uvedl v usnesení senát s předsedou Miroslavem Ferákem. Důvodem pro zastavení vody nemohou být ani případné dluhy na nájemném. Omezení dodávky vody pronajímatelem nelze považovat za oprávněné ani v případě porušení platebních povinností nájemce. Majitel bytu má podle Nejvyššího soudu využít zákonné prostředky k tomu, aby dluhy vymohl. Skutečně jediným účelem odpojení spotřebitelů od elektřiny, je jejich nezákonné donucení těžkou újmou a pohrůžkou této těžké újmy nezapojení elektřiny na blíž neomezenou dobu, aby se raději přiznali, že jsou zloději, protože jakmile se jednou přiznají, už jim nikdo neuvěří, že k tomu byli donucení, a zaplatili, co si ČEZ řekne. Koneckonců, vyděrači určitě dobře vědí, že se do okamžiku, než poškozeného „zlomí“, pohybují pouze v oblasti podezření na NO, které se v NO mění teprve jeho přiznáním, proto ty děsivé praktiky. Když si uvědomíme, co pro normálního člověka a jeho rodinu či firmu odpojení od elektřiny znamená, stejně jako vědomí objektivní reality, že, pokud je nemajetný a nemůže si dovolit advokáta (který stejně proti ČEZu razantně raději nepůjde, jak praxe jednoznačně ukázala) nemůže učinit absolutně nic, než se ke krádeži přiznat a zaplatit obrovské částky, aby dosáhl svého zapojení u monopolu ČEZ, snadněji pochopíme, proč se slušní lidé raději přiznali, že jsou zloději. Vědomí, že nemohu prodat ani pronajmout svou nemovitost, vědomí, že se nemohu umýt, zatopit, spláchnout WC, vědomí, že nemohu pracovat na PC, svítit, vědomí, že nevydělávám, nemohu splácet půjčky, hypotéku, musím platit za náhradní řešení, že mi hrozí rozpad rodiny, že se na mne sousedi dívají jako na zloděje, je tím motivem, raději trápení zkrátit a přiznat se, byť jsem nevinný. Je to chvilka, sice hluboce a nesmazatelně vrytá do paměti, ale zase budu svítit, půjčku, kterou jsem si vzal, jednou splatím, ale hlavně, já i mí blízcí můžeme zase žít, jako plnohodnotní občané Evropské unie. Sice už to nikdy nebude jako předtím, protože tohle je hrůza, na kterou se nezapomíná, ale aspoň je to nějaký život. Určitě by se žádný ze spotřebitelů nemohl zlobit, kdyby komando NTZ odpojilo podezřelý elektroměr, tento za aktivní součinnosti spotřebitele řádně zajistilo, zapečetilo a byl předán na expertízu, a místo něj zapojilo elektroměr řádný, nejlépe

7

digitální, vyhodnocením jím následně změřené skutečné spotřeby za určité období by mohlo dojít k průkazu odchylky v měřené spotřebě před jeho zapojením nebo naopak k vyloučení takové odchylky. Pro odůvodnění přerušení dodávky elektřiny na dobu výměny elektroměru by se ale v tomto případě zcela jistě neužila právní norma uvedená v § 25 odst. 4 písm. d) EZ. Zároveň si myslím, že pro NO by svědčily výrazné rozdíly ve spotřebě elektřiny před zjištěním NO a po jeho zjištění u jednotlivých klientů. Sice to s vydíráním klientů souvisí jenom velmi okrajově, protože ve věci se nešetří krádeže či neoprávněná čerpání elektřiny, ale pro ČEZM by to, pokud by postupovali skutečně podle zákona, bylo určitě prospěšné a je zarážející skutečnost, že se takového významného důkazního prostředku vzdali. Musíme si uvědomit, že konstrukce odpovědnosti za NO je postavena na objektivním principu, že ani objektivně prokázaný NO nemusí být krádeží, ale třeba chybou elektromontéra ČEZu, případně úmyslným poškozujícím zákrokem třetí osoby, např. pracovníka ČEZM, který se chce zalíbit vedení firmy a získat odměnu za výkon, atd. III. K DŮVODŮM PRO VYKONÁNÍ KONTROL U JEDNOTLIVÝCH KLIENTŮ Jak jsem se postupně seznamoval s jednotlivými případy vydírání občanů ČR, zaujal mne jeden podstatný moment. Tímto je důvod, proč u toho, kterého člověka byla provedena kontrola, jejímž výsledkem bylo odhalení údajného neoprávněného odběru. Jako zmocněnec poškozených lidí navrhuji objasnění i této otázky u jednotlivých případů. Domnívám se totiž, že obvinění, když už jednou dostali tip na NO, tak ho prostě našli i za cenu, že si ho vytvořili či nasimulovali. Pokud tím tipem bylo udání jiného poškozeného, který pod vidinou totální likvidace své rodiny nebo firmy, za příslib „slevy“ nadiktoval ze Zlatých stránek polovinu vesnice, je hodnota takového tipu nulová až záporná. Je to jednoduché, pokud najdu nebo vytvořím NO, klient s tím stejně nic nenadělá a nic mi nikdy nemůže dokázat nebo se to do té doby nikdy nikomu nepodařilo, s čímž můžu počítat, budou mi zaplaceny veškeré náklady, které ani nebudu vyúčtovávat – zlodějům se přece nic nevysvětluje, a vydělám pro ČEZM 25 – 95 % z toho, co na takovém člověku vymůžu a případně dostanu odměnu. Když nic nenajdu, tak sice ČEZM nic netratí, protože náklady výjezdu se rozpustí do podílu režie pro další případy, ale ČEZM nezíská 25 – 95 % z vymožené částky a já případně nedostanu odměnu. V některých případech také klienti uvádí, že jim bylo obviněnými sdělováno, že jsou již delší dobu sledováni – to zejména v souvislosti s tím, aby se přiznali k co nejdelší době trvání NO. Na tyto případy dopadá jednoznačně právní norma uvedená v § 417 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, kde je stanovena předběžná povinnost škodou ohroženého proti jejímu vzniku přiměřeně zakročit. Zákrokem zcela jistě není dlouhodobé pozorování, jak tvrzená škoda narůstá. Stejně tak by to bylo proti povinnostem mandatáře (ČEZM) vyplývajícím z právní úpravy jeho postavení v obchodním zákoníku, vůči mandantovi (ČEZ Distribuce, a.s.), nezakročit proti mandantovi hrozící škodě rychle a zákonně.

8

IV. PŘÍMÉ DŮKAZY O TRESTNÉ ČINNOSTI, NAVÍC PŘEDLOŽENÉ PRÁVNÍKEM ČEZU Objektivně je vydírání prokazováno i skutečností, že cesta klienta do Jablonce nad Nisou do sídla ČEZM (které ale jako sídlo ČEZM není v živnostenském rejstříku vedeno, jde o budovu ve spoluvlastnictví hlavního obviněného vedoucího Odboru NTZ, kde má tento hlášen i trvalý pobyt) nikdy a v případě žádného klienta PPP nevedla k obnovení dodávky elektřiny bez toho, že se klient přiznal (byl donucen) a zaplatil alespoň mnoha desítek tisícovou zálohu na náhradu jednostranně určené škody! Trestná činnost a úmysl obviněných pracovníků NTZ páchat trestné činy pak jednoznačně vyplývá přímo z oficiálních dokumentů ČEZD – konkrétně z dovolání, které podal právní zástupce ČEZ Distribuce, a.s. – JUDr. Miloš Novák ve věci pana Jaromíra Volfa u OS Děčín, č. j.: 13 C 84/2007, str. 7, 8 dovolání. Tohoto dovolání se jménem všech poškozených dovolávám jako hlavního mimovědeckého důkazu o trestné činnosti obviněných a dle mého názoru i jejich právníka JUDr. Nováka. Z níže uvedeného bez možnosti jakéhokoli jiného logického výkladu vyplývá, že trestná činnost byla páchána v úmyslu přímém, zaviněným jednáním obviněných. V dovolání se doslova uvádí. Citace 1: „Skutečnost, že odběratelé, kteří odebírali el. energii „načerno“, budou vědět, že provozovatel distribuční soustavy je opět připojí, aniž by museli hradit škodu vzniklou neoprávněným odběrem, může mít za následek to, že takový výklad neodradí dalšího odběratele od dalšího případného neoprávněného odběru, neboť tento nebude pociťovat, že může být za své chování a jednání bezprostředně odpovědný, to znamená, že není nijak donucen nahradit co nejdříve jím způsobenou škodu. Akceptace takového názoru by mohla vést k tomu, že neoprávnění odběratelé by neprojevovali účinnou snahu dohodnout se s provozovatelem distribuční soustavy na náhradě škody a tuto mu alespoň částečně co možná nejdříve uhradit, jako tomu bylo dosud. Provozovateli distribuční soustavy pak budou vznikat opakovaně náklady vynaložené na vymáhání náhrady škody soudní cestou (kdy toto může trvat v případě soudů v ČR roky) a takové náklady se pak mohou promítnout do zvyšování cen elektrické energie, kterou potom zaplatí rovněž i poctiví odběratelé v regulované složce ceny elektrické energie.“ -

-

Sdělení právníka ČEZD, že v případě, kdy by dal klientům soud za pravdu, nebude takový člověk „nijak donucen“ (aby se přiznal a uznal a nahradil fantasmagorickou částku), prokazuje jeho vědomost toho, že klienti byli vydíráni. Jelikož však tuto informaci mohl získat jen od obviněných pracovníků ČEZM, je zjevné, že vědomost vydírání mých klientů je dána i u jednotlivých obviněných a účast jejich právního zástupce by měla být vyhodnocena jako minimálně účastenství na jejich trestné činnosti. Sdělení právníka ČEZD, že „neoprávnění odběratelé by neprojevovali účinnou snahu dohodnout se s provozovatelem distribuční soustavy na náhradě škody a tuto mu alespoň částečně co možná nejdříve uhradit, jako tomu bylo

9

-

dosud“ (v případě, že by Nejvyšší soud dal za pravdu nižším soudům), nepotřebuje komentáře a je vlastně přiznáním viny obviněných a důkazem subjektivní stránky jejich trestního jednání, založené na úmyslu přímém. Stejně tak i jeho tvrzení, že ČEZu „budou vznikat opakovaně náklady vynaložené na vymáhání náhrady škody soudní cestou (kdy toto může trvat v případě soudů v ČR roky)“ je nutno vnímat jako vědomé porušování zákona obviněnými a jejich právníkem, kteří si účelově vyložili zákony ve svůj prospěch, aby obešli zákonný postup.

Citace 2: „Náhrada škody byla dosud vypočítávána se součinností neoprávněného odběratele, který jevil aktivní zájem na její náhradu. Při akceptaci názorů uvedených v označených rozsudcích neoprávnění odběratelé již nebudou jevit zájem o součinnost a náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude tak vypočítávána bez jejich součinnosti, kdy by v konečném důsledku mohla být vyšší, než s jeho součinností…“. -

-

Sdělení právníka ČEZD, že „Náhrada škody byla dosud vypočítávána se součinností neoprávněného odběratele, který jevil aktivní zájem na její náhradu.“, za užití výkladu pomocí argumentace argumentum a contrario vede k závěru, že by v případě, kdy by zde nebylo umožněno vydírání klienta jeho odpojením od elektřiny, klient by na základě vlastní svobodné a vážné vůle prostě nespolupracoval na výpočtu škody a nejevil by aktivní zájem na její náhradě či součinnosti s ČEZD – takový postoj klienta by byl postojem svobodným, ale to se ČEZD nehodí. V citaci vyjádřený postoj právníka ČEZD jednoznačně a výslovně předpokládá, že by klienti, kdyby nebyli vydíráni, určitě s vyděrači o své svobodné vůli dobrovolně nespolupracovali, tedy, že pokud spolupracovali, bylo to pouze na základě jejich vůle zatížené vydíráním a obviněnými vyvolanou nesvobodou. Podle § 37 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Je tedy zcela zjevné, že jakékoli úkony, ke kterým byli mí klienti donuceni, jsou a limine neplatné.

Citace 3: „Pokud by se přijal výklad prezentovaný soudem v napadeném rozsudku, můžeme se oprávněně domnívat, že počet neoprávněných odběrů bude mít stoupající tendenci. Odběratelé nebudou odrazováni od odběrů „načerno“. Protože náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude vymáhána až po zapojení elektřiny, bude motivace k její úhradě významně snížena. Narůstajícím počtem neoprávněných odběrů bude stoupat i konečná cena elektřiny a budou tak celkově stoupat náklady, které v konečném důsledku budou sdílet všichni poctiví odběratelé a platit je v regulované složce ceny za dodanou elektřinu.“ -

Sdělení právníka ČEZD, že v případě, kdy „náhrada za neoprávněný odběr elektřiny bude vymáhána až po zapojení elektřiny, bude motivace k její úhradě významně snížena“ za užití argumentum a contrario vypovídá celkem jasně o tom, že v případě, kdy by klienti nebyli vydírání odpojením od elektřiny (a samozřejmě i dalšími hrůzami), neměli by motivaci raději uhradit, co se jim řekne, a spíš by se soudně i jinak bránili proti nařčení z NO či výpočtům hausnumer náhrady škody – což by jednoznačně odpovídalo jejich svobodné vůli. To by se ale energetické monopolkracii ČEZu nehodilo.

10

V. NEEXISTUJÍCÍ SPOLEČNÉ STANOVISKO MPO, ERÚ A SEI K NEOPRÁVNĚNÝM ODBĚRŮM Obvinění se v médiích, ale i před soudy a zřejmě i policií, hájí postupem v souladu se stanoviskem MPO, ERÚ a SEI z 05.12.2007, na němž zřejmě budou stavět nedostatek subjektivní stránky stíhaných trestných činů. Ke stanovisku ERU, SEI a MPO ze dne 05.12.2007 se chci také vyjádřit, a to v tom smyslu, že tohle stanovisko bylo podle mého názoru zpracováno účelově až poté, co se ČEZ prokazatelně dozvěděl o chystaných krocích občanského sdružení PPP – právní poradenství a pomoc o.s., které v jednom konkrétním sporu u Rozhodčího soudu (Karel Baďura x ČEZD) podalo dne 19.11.2007 vyjádření tohoto znění: „V současnosti jsme zahájili mapování trestné činnosti pracovníků ČEZ Měření, s.r.o., organizujeme poškozené, kteří se nám začínají hlásit a připravujeme hromadné trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu účast na zločinném spolčení podle § 163a trestního zákona, podvod podle § 250 odst. 1 odst. 3 písm. b) odst. 4) trestního zákona a vydírání podle § 235 odst. 1 odst. 2 písm. b) odst. 3 trestního zákona, neboť dle našeho bytostního přesvědčení jsou dány důvody pro podání takového oznámení a důrazný postup příslušných policejních složek. Spolu s tímto bude probíhat rozsáhlá medializace a po dosažení trestního postihu budou následovat žaloby na náhradu škod, které půjdou do desítek milionů korun. Jednotlivec má omezené možnosti obrany, sdružení desítek či stovek lidí pak už odpovídající sílu za mediální podpory získá. V současnosti se k trestnímu oznámení připojilo dalších devět poškozených a s minimálně dvaceti dalšími jsme zahájili jednání. Poškozené, kteří se připojili k hromadnému trestnímu oznámení, navrhujeme vyslechnout jako svědky, neboť jejich výpovědi bez nejmenší pochybnosti prokáží námi tvrzené námitky.“ ČEZ tedy již věděl, co přijde, proto si dle mého přesvědčení ihned „objednal“ předmětné stanovisko, aby jím dodatečně alespoň naoko legalizoval své nezákonné praktiky proti stovkám nevinných občanů České republiky. Podotýkám, že tohle stanovisko nemá ani nádech právní normy, je ryze účelové a právně vadné. Citované stanovisko přímo negativně zasahuje do základních lidských práv, neboť výslovně porušuje rovnost subjektů práv a porušuje právo člověka vlastnit majetek a stanovuje krutý nelidský a ponižující trest pro spotřebitele v ČR. Pokud totiž zákonem chráněný zákazník nesouhlasí s tím, že byl soukromou obchodní společností označen za neoprávněného odběratele, nese tytéž následky, jako by neoprávněným odběratelem byl označen rozhodnutím soudu. Možnost se soudit za svá práva je téměř vyloučena tím, že soudy v ČR rozhodují v řádech roků a tak dlouhou dobu nikdo bez elektřiny nevydrží, aniž by došlo k jeho komplexnímu společenskému vyloučení se všemi negativními důsledky. Není lidsky, ale zejména odborně možné, aby odborníci ze tří renomovaných státních orgánů vydali shodně nezákonné stanovisko, v což prostě nevěříme. Jelikož jsem si myslel, že vydáním tohoto společného stanoviska byl spáchán některý z trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných, podalo naše sdružení PPP dne 29.01.2009 trestní oznámení na neznámé pracovníky příslušných státních

11

orgánů na Policii České republiky, Službu kriminální policie a vyšetřování , se sídlem na adrese 110 00 Praha 1, Bartolomějská 6. Téhož dne, po společné demonstraci PPP a SPONEL za podpory SDŽ – Strany důstojného života, jsme ve čtyřech lidech jednali s předsedou ERÚ a dalšími třemi pracovníky ERÚ. Při tomto jednání nám předseda ERÚ – Ing. Josef Fiřt, sdělil, že uvedené společné stanovisko nikdy neexistovalo, nikdy ho nepodepsal a ani by ho nikdy nepodepsal, protože je nezákonné, o čemž měl na Vaši policejní součást již zaslat oficiální zprávu! Jelikož tuto informaci nemůžeme nijak ověřit, do spisu mi nebylo dosud umožněno nahlédnout, zkoušeli jsme předmětné stanovisko vyhledat na internetových stránkách ERÚ, ale nepochodili jsme. Je tak zřejmě pravdou, co nám předseda ERÚ sdělil. Je-li tomu tak, jde o bezprecedentní nehoráznost vyděračů z ČEZM (a jejich právníka), kteří se před některými klienty, před soudy, včetně Nejvyššího soudu – viz. již výše zmíněné dovolání (str. 4 dovolání), ale hlavně před médii a tím všemi občany ČR, dopouští vědomé lži. Je zvláštní, že ani obecné soudy nepřišly na to, že se ČEZ, jakožto hlavního dokumentu, který má svědčit pro zákonnost jejich postupu, dovolává něčeho neexistujícího, účelově stvořeného někým jen pro krytí jejich trestné činnosti. Obecné soudy místo toho upozorňují na nezákonnost tohoto stanoviska, ale žádného soudce ani dosud nenapadlo, že si z něj obvinění a jejich právník dělají legraci. Nyní očekáváme rozhodnutí o odložení našeho trestního oznámení týkajícího se tohoto stanoviska, abychom mohli informovat média, co je u nás ještě vůbec možné, kam dalece až může zajít zvůle monopolu. VI. DŮKAZ VYDÍRÁNÍ POMOCÍ ARGUMENTACE K UZAVÍRÁNÍ ROZHODČÍCH DOLOŽEK, ČEZEM PŘEDKLÁDANÉ VIDEOZÁZNAMY Ve všech případech lidí, které se pracovníkům ČEZM podařilo v Jablonci nad Nisou „zlomit“, je možno dosledovat popis dvou různých projevů jednání, jak naši klienti popisují. První fáze jednání, ta počáteční, se většinou vyznačuje intenzivním nátlakem, hrozbou vězením, trestním oznámením, hrozbou mnoha set tisícovou nebo až mnoha milionovou pokutou nebo náhradou škody a zejména dnes již mnoha soudy a v některých případech i pravomocně konstatovanou protiprávní hrozbou mnoha měsíčního až mnohaletého odpojení od elektřiny. V druhé fázi jednání, která nastává poté, co je klient „zlomený“ a škoda většinou opakovaně snížena, se jednání stává téměř přátelské, je snížena náhrada škody z milionů na statisíce. Poškozený pak vnímá sta tisícovou náhradu jako svou „výhru“, protože dosáhnul jejího snížení z milionů. K samotným nahrávkám, které obvinění předkládají k důkazu, žádám, aby byla posouzena legitimita jejich pořízení, a aby byla zvážena jejich důkazní přípustnost. Naše sdružení již v první půlce srpna 2008 podalo příslušnou stížnost na Úřad pro ochranu osobních údajů. Podezření na porušení zákona č. 101/2000 Sb. spatřujeme ve skrytém pořizování videonahrávek našich klientů na místě jednání

12

s nimi, v jedné z kanceláří sídla ČEZM v Jablonci nad Nisou, videokamerami umístěnými údajně v maketách vrtulníků, k čemuž žádný z našich klientů nedal jakýkoli souhlas nebo nám to není známo, dále zřejmě v nestanovení lhůty pro uchovávání záznamů, které jsou uchovávány i po dobu roků, což zákon zpracovateli ukládá, v porušení práv klientů na informovanost o pořízení osobních údajů klientů stanovenou v § 11 odst. 1 zákona č. 101/2000 Sb. – žádný z našich klientů nebyl vyrozuměn o zpracování svých osobních údajů, o účelu, pro který tyto údaje byly zpracovávány, o okruhu osob, pro který mohou být osobní údaje zpřístupněny, o údaji, kde jsou tyto osobní údaje uloženy a v odepření práva našich klientů na přístup k jejich zpracovaným osobním údajům podle § 11 odst. 3 zákona č. 101/2000 Sb., tím, že jim existence zpracování jejich osobních údajů byla prostě zamlčena. Žádám, aby zpráva o výsledku šetření UOOU byla do spisu doplněna. Dále žádám, aby bylo provedeno znalecké zkoumání úplnosti a nepřetržitosti obviněnými předložených nahrávek mých klientů a vyhodnocení těchto nahrávek, zda odpovídají výpovědím jednotlivých poškozených. Z častých telefonátů se dovídám, že přeložené nahrávky jsou jen menší výsečí jednání poškozených s vyděrači, samozřejmě tou, která se obviněným hodí. Nahrávky klientů byly pořizovány bez jejich souhlasu jak v místě jejich bydliště, tak i v Jablonci a jinde. Klient pošk. Dittmer mi sdělil, že bylo při jeho výslechu přehráváno DVD, které předložili obhájci obviněných. Zdá se mi zvláštní, že si tato DVD nevyžádala policie a jestli si je vyžádala, jak to, že nebyla splněna její výzva podle § 8 tr. řádu? Žádám k tomuto zajistit vysvětlení, protože se mohu domnívat, že policejní výzvě nebylo vyhověno z důvodu neoprávněných zásahů a manipulací s nezákonně pořízenými nahrávkami. Samozřejmě, můžu se i mýlit, ale bohužel jako zmocněnec poškozených do dnešního dne neznám obsah spisu, tak musím více kombinovat. V § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, je stanoveno, že „strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech....“ Dohoda, jako projev vůle člověka je právním úkonem, který musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Někteří klienti tvrdí, že jim byly poté, co byli „zlomeni“, předloženy přes sebe naskládané papíry k podpisu a nebyla jim dána možnost jejich přečtení a ani jim jejich obsah nebyl přečten. Je jasné, že takový právní úkon svým účelem odporuje zákonu, jak vyplývá z § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Co jsem tím chtěl sdělit? Na každém předloženém videozáznamu prostě musí být zachyceno pořizování protokolu (těch listin, které klienti následně podepisují a jsou u toho nahráváni), někdo jej přece musel napsat! Ten, co to psal, musel být přítomen tomu, co klient vypovídal, aby to mohl zachytit, takže musí být zachycen na videozáznamu. Jak mi např. pošk. Volf tvrdil, tak za jeho přítomnosti se nic nepsalo! Je tedy zřejmé, je-li to pravda, že někdo měl záznam připravený, maximálně jej nějak narychlo doplnil – že šlo o předtisk, který poškozený poté, co byl „zlomen", musel podepsat, aby se nestalo to, čím mu bylo hroženo. Také je důležité vyhodnotit, jak je záznamem prokázáno, jak si ten, který poškozený detailně čte listiny předložené mu k podpisu, nebo jak mu jsou čteny. Obvinění či znalec přibraný ke zkoumání záznamů, by měli přesně označit místo, kde se vyděrači a poškozený baví o volbě práva na rozhodování sporu, kde je

13

poškozenému nabídnuta možnost, aby si zvolil k rozhodování svého případného majetkového sporu příslušný rozhodčí soud, kde mu vysvětlují výhody či nevýhody takového postupu. Jsem přesvědčen, že na záznamech nic takového nebude. Prostě, že nikdy k dohodě o volbě práva nedošlo, ale tato byla předtištěna bez vědomí poškozeného (stejně jako všechno ostatní) do listiny, která mu pouze byla předložena k podpisu, aniž ji četl. V takovém případě je zcela jasné a nezpochybnitelné, že o rozhodčí doložce jednáno nebylo, že ČEZM účelově lže v úmyslu poškodit klienty. Samozřejmě, tím, že právník ČEZu či obvinění, na některé klienty podali rozhodčí žaloby s vědomím, že je tím majetkově ke svému obohacení poškodí, dopustili se na nich podvodu. Na příkladu „jednání o dohodě o rozhodčí doložce“ chci demonstrovat klienty tvrzenou manipulaci s předloženými videozáznamy. Nebude-li na těchto záznamech takového jednání, a podepsané listiny rozhodčí doložku budou obsahovat, je jasné, že jde o vydírání mých klientů. Stejně tak, nebude-li ze záznamu vyplývat pořizování (sepisování) následně klientem podepsaných listin – někdo někdy a někde je přece napsat musel, a je-li zde nepřetržitý záznam, musí na něm být vidět, kde se ty listiny na scéně vyskytly, a mělo by být vyhodnoceno, zda mohly být v daném „nepřetržitém“ čase vůbec sepsány (klienti popisují, že podepisovali větší množství listin), kdo je sepisoval a na základě čeho byly sepsány. VII. VYHODNOCENÍ MOŽNÉHO PROPOJENÍ STÁTNÍCH ORGÁNŮ A ČEZU NA ZPRÁVĚ ČR O ELEKTROENERGETICE A PLYNÁRENSTVÍ ZA ROK 2006 Nyní zde uvedu svou obavu z možného propojení orgánů státní správy s manažery společností skupiny ČEZ. Manažeři ČEZu se svými veřejnými prohlášeními snaží vzbudit antipatie veřejnosti k boji mých klientů za jejich práva nebýt vydíráni, stejně tak dochází ke korumpování novinářů. Dne 28.01.2009 proběhlo setkání mezi manažery ČEZ a vybranými novináři. Toto setkání proběhlo v restauraci Potrefená husa v Praze na Resslově ulici. Jak mne kontaktovali někteří „vyvolení“ novináři, měl jsem být údajně karikován na pozvánce, uvádět novináře měly hostesky s nalepenými kníry, jako mám já, atd., což se mne nijak nedotýká. Je z toho ale zřejmé, že mocný ČEZ si nemůže dovolit být veřejně prezentován v negativním světle, proto se domnívám, že může nastat situace, kdy vlivem peněz či osobních vazeb na politické špičky v naší zemi bude vyvíjen tlak na utišení celé aféry. Netvrdím, že se tak bude dít či děje, ale nemohu to vyloučit. Spíše pro to, že se tak může dít, svědčí i Národní zpráva ČR o energetice a plynárenství za rok 2006. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES (dále jen „směrnice“) stanovuje členským státům EU povinnost uvést v účinnost vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí. V čl. 3 odst. 3 směrnice je stanovena povinnost členských států přijmout vhodná opatření na ochranu konečných spotřebitelů, a zejména zabezpečit, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu ohrožených spotřebitelů, včetně opatření na zabránění jejich odpojení. Členské státy jsou povinny zabezpečit vysokou úroveň ochrany zákazníka, zejména s ohledem na průhlednost týkající se smluvních

14

podmínek, obecných informací a mechanismů řešení sporů. Opatření členských států musí zahrnovat opatření vyjmenovaná v příloze A směrnice, alespoň pokud jde o zákazníky v domácnostech. V příloze A směrnice je pak stanovena povinnost zabezpečit legislativně zákazníkům, aby měli právo uzavřít se svým poskytovatelem služeb v elektroenergetice smlouvu, která obsahuje m. j. způsob započetí postupů pro řešení sporů tak, aby zákazníci měli prospěch z průhledných, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností. Tyto postupy jim mají zabezpečit, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a pohotově, atd. V ČR není jakkoli právně upraven status „ohroženého zákazníka“, a to přesto, že ČR je povinna Směrnice Evropského parlamentu a Rady implementovat do svého právního řádu (nebo jsme takovou právní úpravu v současné právní hypertrofii v ČR přehlédli). Pokud se pokusíme laicky vymezit takového ohroženého zákazníka, tak se domníváme, že to budou bezpochyby lidé v důchodovém věku, lidé diskvalifikovaní nemocí či postižením, těhotné ženy, malé děti, atd. Pracovníky NTZ nějaký ohrožený zákazník nezajímá, při odpojování lidí nezkoumali, že odpojují nemohoucí důchodce, nemocné lidi, těhotné ženy, v jednom případě odpojili rodinu se slepým malým dítětem. Konkrétní klient žádal o čas, aby mohl zajistit proti znehodnocení vakcínu pro své malé dítě, která byla vyrobena z dítěti odebraných mandlí a musela být uchovávána v chladničce při konstantní teplotě, nic nepomohlo, byl okamžitě odpojený. Tohle hraničí se sociální zrůdností, takoví sociálně ohrožení lidé nejsou schopní se jakkoli hájit proti profesionálním vymahačům, jsou extrémně zranitelní! Stejně tak v ČR nejsou přijata opatření, která by zabránila odpojení ohrožených zákazníků. Vysoká ochrana zákazníka je jenom pouhou evropskou deklarací bez materiálního obsahu. Mechanismus řešení sporů určuje jedna ze stran diktátem straně druhé – to přece nemůže ve sjednocené Evropě existovat? Nezjistili jsme, jakým způsobem je v souladu s přílohou A směrnice upraven způsob řešení sporů aby zákazníci měli prospěch z průhledných, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností, které jim mají zabezpečit, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a pohotově. Je zjevné, že nijak, protože píšu tohle vyjádření. Podle nás jde jen o další deklaraci bez skutečného obsahu. Neexistuje jednoduché a levné řešení, kdo je jednou označený za neoprávněného odběratele, je odpojený od sítě bez ohledu, zda jde o starého člověka, rodinu s dítětem, těhotnou ženu, invalidu či kohokoli a pokud nezaplatí, co si ČEZM řekne, tak je i na dlouhé měsíce až roky bez elektřiny. Neimplementací norem směrnice vzniklo v ČR právní vakuum, které výrazným způsobem poškozuje konečné zákazníky, zejména lidi, kteří by se dali charakterizovat, jako zákazníci ohrožení, kteří nemají v ČR garantovánu jakoukoli ochranu. Právo na soudní ochranu je finančně pro většinu lidí nedostupné. Odpojení chránění zákazníci by navíc vstoupili do sporu proti ekonomickému gigantu s neomezenou ekonomickou mocí, který, jak sami pracovníci NTZ lidem říkali, ještě nikdy neprohrál, navíc do sídla místně příslušného soudu by lidé museli jezdit stovky kilometrů. Přesto ČR prostřednictvím svých orgánů v Národní zprávě ČR o elektroenergetice a plynárenství za rok 2006 (str. 46) uvádí a lže, že „Každý konečný zákazník má tak právo uzavřít smlouvu o dodávce, která bude obsahovat všechny náležitosti předvídané přílohou A Směrnic č. 2003/54/ES a 2003/55/ES“, což je zjevná

15

nepravda, protože v příloze A Směrnice č. 2003/54/ES, pod písmenem a) sedmá odrážka je výslovně stanoveno, že smlouva, kterou musí zákazníci mít uzavřenou s poskytovatelem služeb, musí obsahovat „způsob započetí postupů pro řešení sporů v souladu s písmenem f)“, kde se opět hovoří: ... aby zákazníci “měli prospěch z průhledných, jednoduchých a levných postupů pro vyřizování stížností. Tyto postupy jim mají zabezpečit, aby spory byly vyřešeny spravedlivě a pohotově, a v odůvodněných případech zajišťují systém odškodnění nebo náhrady. Tyto postupy by se měly, kdykoli je to možné, řídit zásadami stanovenými v doporučení Komise č. 98/257/ES.“ Nic z toho ale neexistuje, přesto ČR lživě hlásá, že tomu tak je...! Celý zločinný postup obviněných je o to závažnější, že tím vzniká na jednu stranu obrovský nekontrolovatelný zisk pro nějaké es-er-ó ČEZM a systémem odměňování následně pro obviněné, zatímco na druhé straně jsou vedle našich klientů úmyslně poškozováni i nejrůznější smluvní dodavatelé elektřiny, jejichž zákazníci jsou od elektřiny odpojeni, tudíž nemohou odebírat elektřinu a neplatí. Jelikož hlavním dodavatelem je opět společnost ze skupiny ČEZ, je takto poškozována Česká republika. Jen okrajově se chci zmínit o tom, že se domnívám, že společnost ČEZM svou činnost vykonává bez licence a v rozporu s živnostenským zákonem. ERÚ si nechal k naší stížnosti vypracovat právní analýzu Právnickou fakultou MU Brno, z níž vyplývá nezákonnost přenosu práv z licence na soukromé es-er-ó. Tuto analýzu navrhuji vyžádat k důkazu, stejně jako protianalýzy, které si údajně nechala vyhotovit ČEZ Distribuce, a.s. a předložila je pohotově ERÚ – to aby bylo vidět, co všechno lze, a u koho, za peníze pořídit. Je mi z odpovědních listů zaslaných některými klienty známo, že se tito individuálně bránili proti tomu, co je potkalo, podáváním trestních oznámení na Policii ČR, kterážto podání končila podle místní příslušnosti většinou na obvodním oddělení P ČR v Jablonci nad Nisou. V případě pošk. Spáčila, tento šel nejdříve podat na OSZ Olomouc trestní oznámení, že je donucen se přiznat k něčemu, co neudělal, a pak se teprve odjel do Jablonce „dobrovolně“ přiznat, protože jinak postupovat prostě nemohl. Stejně pošk. Volf ihned poté, co byl donucen podepsat, šel podat trestní oznámení. Těchto oznámení musely být desítky. Všechny končily na policii v Jablonci a 100 % těchto oznámení bylo také odložených. V případě pošk. Baďury ke stížnosti státní zástupkyně dokonce argumentovala neexistujícími důkazy. Je mi z práce této policejní složky smutno. Jako v případě vražd manželů Stodolových, policie nebyla schopna dát si jednotlivá oznámení do souvislostí, každé hodnotila izolovaně od celku a tím vlastně umožnila rozvoj této trestné činnosti do masových rozměrů. Je mým soukromým názorem, že v tomto rozsahu nemohlo jít o nedbalost. V současnosti se připravujeme řešit i tohle selhání státní moci. IX. UPŘESNĚNÍ VÝPOVĚDI Co se týká mé výpovědi, chtěl bych ji jenom v několika detailech upřesnit. Předně, při svém výslechu jsem si nevzpomněl na skutečnost, že mi předal vizitku i další policista z UOOZ, na což jsem si vzpomněl, když jsem prohlížel vizitkář. Jde o policistu pplk. Ing. Pavla Kováříka, takže toho jsem také viděl.

16

Co se týká listiny, na kterou jsem byl tázán, str. 18 protokolu o mém výslechu, tak k tomu uvádím, že listina byla zřejmě sepsána některým z klientů sdružení (buď Volf, Škranc nebo Baďura), a to bez jakékoli iniciativy PPP či osob kolem PPP, ale do této listiny byl „někým“ zcela zjevně dopsán ten text týkající se požadavku na nějaké finanční prostředky od klientů. K tomuto jsme se dne 30.10.2008 vyjadřovali Ministerstvu vnitra doporučeným dopisem, který v příloze přikládám. Pod tento dopis se ke svým jménům podepsali všichni tam zmínění. Ještě chci uvést, že mi opakovaně bylo telefonováno, ať si dávám pozor, že ČEZ nebude postupovat jenom podle zákona, že to, co dnes může vypadat jako pomsta, se za nějaký ten roček může jevit jako nehoda, byl jsem opakovaně anonymně upozorněn, že netuším, do čeho a koho jsem se to pustil (což skutečně netuším a je mi to jedno). Nejde o výhrůžky, ale o „přátelská“ doporučení. Nepřikládám tomu přehnaný význam, sdělení vnímám jako informace, ale také to nijak nepodceňuji, protože si uvědomuji, že tady jde zřejmě o peníze, které si normální člověk ani neumí představit. Jelikož mi již přišel i e-mail, který jsem policii doložil, uvádím tyto informace, aby byly někde úředně podchycené. Jsem nekonfliktní člověk, který nemá jakékoli nepřátele kromě obviněných pachatelů (kteří zřejmě můj boj za lidská práva vidí jinak) a lidí, kteří jsou občanským odporem PPP, které vedu, v této věci nějak potencionálně či fakticky ohrožení. V drtivé většině ostatních věcí PPP jde o pomoc obyčejným lidem proti rozhodnutím státních orgánů, konkrétní pomoc při sjednávání splátkových kalendářů lidí, kteří se dostali do tíživé situace a podobných neosobních věcech. Netvrdím, že to hrozí a ani si to nemyslím nebo spíš, nic tomu nenasvědčuje, ale pokud bych se stal (a to i kdykoli v budoucnu) terčem nějakého ohrožení, bylo by, s ohledem na dnešní stav mých aktivit, zbytečné hledat souvislost mimo tento případ. S ohledem na skutečnost, že se na mne obrátil i jeden podobně postižený člověk z E-Onu, navrhuji, aby do spisu byly doplněny zprávy společnosti E-ON a PRE ohledně jejich postupu ve shodných věcech. Od tohoto klienta PPP (E-ON)vím, že EON v případě podezření na NO odpojí vadný elektroměr a hned zapojí nový a pak ve věci jedná. Zřejmě i PRE, a tak to má být, proti tomu člověk nemůže nic namítat. Dále chci doplnit seznam poškozených o čtyři nové poškozené a jeden mailový kontakt na poškozeného, který zatím nedodal svá data. 121)

Miroslav PASTYŘÍK –

250 89 Lázně Toušeň, Poštovní 390, tel. 326 904 663, jde o údajně 86 letého pána, který je zásahem komanda ČEZ úplně zdrcený, obtížně se vyjadřuje, doporučuji citlivý a lidský přístup a co nejrychlejší kontaktování pana Pastyříka, který na to čeká.

122)

Ondřej SMOČEK –

104 00 Praha 4, Herálecká 1578, tel. 728 696 646, email: [email protected].

123)

Jana KOUKALOVÁ -

nar. 26.12.1963, 572 01 Polička, Střítež 57, tel. 732 361 058, 461 724 500, e-mail: [email protected], do dnešního dne jsou odpojení od elektřiny a dochází ke škodám na rodinném domě!!!

17

124)

Lenka CHODUROVÁ -

nar. 14.04.1962, 739 61 Třinec, Šeříkova 366, tel. 602 733 449, rekreační chalupa, do dnešního dne odpojená od elektřiny!!! Když přijela do Olomouce a začala mi líčit svůj příběh, udělalo se jí fyzicky nevolno, jen si zákrok komanda vybavila – jelikož byla na zhroucení, sepsal jsem jí na místě stručné trestní oznámení, abych ji povzbudil, protože její zdravotní stav je v důsledku zásahu zjevně narušený.

125)

Robert ŘEHULKA -

[email protected].

Zároveň chci doplnit data dvou klientů, které jsme identifikovali dosud pouze e-mailem. Číslo před jménem je číslem v rejstříku poškozených. 95)

František HELŠUS -

439 24 Louny, Raná 129, tel. 774 326 687, e-mail: [email protected].

100)

Pavel BAUMRUK -

nar. 08.01.1973, 435 43 Horní Jiřetín, Slepá 359, tel. 604 825 739, e-mail: [email protected]

Co se týká Pavla Baumruka, tak s ohledem na jeho bydliště (Horní Jiřetín) přepisuji záznam z mého jednání s pánem, který se mi představil jako (Ing.?) Miroslav NESLANÍK z Jablunkova, GSM: +420 608 448 339 (údajně, pokud si vzpomínám, spoluvlastník nějakých pstruhových líhní či chovů v okolí obce Horní Jiřetín), které proběhlo u mne v kanceláři dne 28.05.2008, na které se tento dostavil sám o vlastní vůli: „ČEZ Měření, s.r.o. nebo někteří její lidé, zřizování neoprávněných odběrů osobně organizují. Aktuálně se chystají na obyvatele obce Horní Jiřetín, která leží v sousedství dolů ve vlastnictví ČEZ, kde to realizuje nějaký jejich člověk.“ Takovou poznámku k tomuto jednání jsem si následně učinil. Dosud šlo o názor či vědomost nějakého člověka, dnes je zde ale konkrétní poškozený z této obce a může jich být víc a může být hrozná pravda, co mi pan Neslaník vykládal. Žádám, aby mé doplnění bylo založeno do spisu jako nedílná součást protokolu o mém výslechu. Děkuji.

JUDr. Jan RYTÍŘ

18