S podnikem rostly i odbory

35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO | DATUM VYDÁNÍ: 21. øíjna 2013 | CENA: 6 KÈ

3 6 7

Cestování Øím – láska na první pohled Alkohol a návykové látky Jaké kontroly na praco višti jsou možné

Ocel Nejvìtší výrobci v zemích EU

S podnikem rostly i odbory Kovák navštívil Eaton Elektronika v Suchdole nad Lužnicí Jihoèeské mìsteèko Suchdol nad Lužnicí pøed dvaceti lety znali hlavnì vodáci, kteøí tu vždy na jaøe a na podzim otevírají a zavírají vodáckou sezonu. Dnes je jedním ze synonym pro moderní elektroniku. Zasloužila se o to Eaton Elektronika s.r.o., výrobce pøístrojù pro domovní a prùmyslové elektroinstalace, pøístrojù pro dis-

tribuci elektrické energie a záložních zdrojù. Spoleènost, která se pùvodnì jmenovala F+Q Elektrotechnika s.r.o. a pozdìji Moeller Elektrotechnika s.r.o., vstoupila na èeský trh v roce 1994 a to právì založením nového výrobního závodu v Suchdolu nad Lužnicí, kde se vyrábìjí

proudové chránièe a jistièe a rozvadìèové skøínì. Dìlo se tak v úzké koordinaci s poboèkou v rakouském Schremsu, mìstu pokraèování na str. 2

K VÌCI…

Použít selský rozum Opìt jsme si to užili. Sliby ze všech stran. Doba pøed volbami, a to nejen u nás, totiž znamená pøedevším slibování. V projevech, debatách v televizi, na billboardech i v písnièkách, které byly složeny jen pro pochod k volebním urnám. Mohli jsme èíst, koho budou volit takzvané celebrity a vy-

slechli jsme i øadu dalších doporuèení, kdo si údajnì zaslouží naše hlasy. V pøedvolební agitaci pohøíchu opìt èasto chybìlo to nejdùležitìjší – všechna fakta. Nedivím se tomu. Ono zveøejnit jak chci mnohdy nerealistické sliby naplnit èi seznam vlastních skandálù, nesplnìných slibù nebo pøímo i podvodù na volièích se pøed volbami skuteènì nehodí. Nové pìkné sliby se prodávají

lépe. Opìt se staví na tom, že èeský voliè opravdu èasto zapomíná a nechá se novými sliby uchvátit natolik, že fandí znovu tìm, co ho poškodili. Opìt pùjdeme volit. A tak nám všem pøeju: nenechme se ovlivnit rùznými doporuèeními a sliby, pøeberme místo nich fakta. A u volební urny se rozhodnìme výluènì na základì výsledku, který vyplyne (fav) z jejich støízlivého vyhodnocení.

Doporuèení ÈMKOS k volbám: Nevolit pravici Pokud by èeské pravicové strany dostaly šanci pokraèovat ve vládnutí, znamenalo by to nárùst nezamìstnanosti k hranici deseti procent, bez práce by se ocitlo pøes 600 tisíc lidí, zaznìlo v pátek 18. 10. 2013 na tiskové konferenci Èeskomoravské konfederace odborových svazù v Praze. „To jsou experimenty na lidech, které zde probíhají,“ øekl mj. pøedseda svazu KOVO Josef Støedula. (V souèasnosti je bez práce zhruba 550 tisíc lidí.) Odbory doporuèily volièùm nevolit v nadcházejících parlamentních volbách pravici, ale vybrat nìkterou z levicových stran. Vydaly prohlášení, podle nìjž by volièi nemìli zapomínat a odpouštìt, co

vládní politické strany zpùsobily. Napøíklad penzijní reforma, prosazená vládou Petra Neèase, umožòuje, aby dvì procenta z odvodù na sociální pojištìní byla pøesmìrována do soukromých penzijních fondù. „TOP 09 a ODS ve svých volebních programech pokraèují v politice minulé vládní koalice. J. Støedula na tiskové konferenci ÈMKOS k volbám

Ti, co zpùsobili souèasnou ekonomickou situaci, ani nemají zájem nic napravovat,“ citoval z výzvy odborù místopøedseda ÈMKOS Václav Pícl. Hlavní požadavky ÈMKOS týkající se zamìstnanosti, ekonomického rùstu, mezd a platù, boje proti šedé ekonomice a sociálního dialogu se serioznì odrážejí v programech levicových stran, shodly se odborové svazy. (Na stranách èíslo 4 a 5 Kováka pøinášíme „Pohled na hospodaøení vládních uskupení od poèátku 90. let do souèasnosti,“ zpracovaný na základì podkladù ÈMKOS. Další informace také na Facebooku Kovák: https: //www.facebook.com/pages/Kovak/ (ev) 463556450380378)

2 | KOVÁK èíslo 35 | 21. øíjna | Zaznamenáno

pokraèování ze str. 1

vzdáleném cca 25km od spoleèné hranice. Poèet zamìstnancù se po èase zvýšil až na více než tisíc a tím se závod v Suchdolu nad Lužnicí zaøadil mezi nejvýznamnìjší zamìstnavatele v Jihoèeském kraji. Na jaøe 2008 koupila spoleènost Moeller Elektrotechnika americká firma Eaton Corporation a v záøí 2009 zmìnila spoleènost, v souvislosti s integrací do skupiny, název z Moeller na Eaton Elektrotechnika s.r.o. Odborová organizace zde vznikla v bøeznu 2000 za pøítomnosti a podpory regionálního pracovištì OS KOVO v Èeských Budìjovicích. Do èela výboru organizace byla zvolena Václava Schreibová a to jako neuvolnìný pøedseda. Funkci vykonává dodnes, což mj. vypovídá i o tom, jak si jí váží a jaký vztah k ní mají kolegové v podniku. Zaèátky nebyly lehké. Bez zkušeností, bez pøedstavy jak se vyjednávají kolektivní smlouvy, bez pøedstavy co vše to obnáší. „Velice nám byli v tu dobu nápomocni nejen z Regionálního pracovištì Èeské Budìjovice, ale právì i kolegové z rakouského závodu ve Schremsu. V Rakousku si odbory vybudovaly velmi významné postavení a jsou proto velmi rozšíøené, i když s jinou strukturou organizace a kolektivního vyjednávání. Do dnešního dne máme s tamními kolegy velice dobré vztahy,“ uvádí k minulým rokùm Václava Schreibová, která od èervna 2009 pracuje jako uvolnìná pøedsedkynì.

„Mnoho se zmìnilo,“ øíká. „Mám na tuto práci více èasu, mohu více komunikovat s lidmi, mám více èasu na pøípravu vyjednávání Kolektivní smlouvy, na øešení rùzných problémù a tìch není nìkdy málo. Èlenská základna se zvýšila z 10% na skoro 50% èlenù.“ „Právì proto, že jsem pracovala jako neuvolnìný tak uvolnìný pøedseda, mohu toto porovnat. Jsem pøesvìdèená, že pokud by mohli být všichni pøedsedové ve firmách uvolnìní, více by mohli být v kontaktu se zamìstnanci a èlenská základna by se urèitì zvýšila. Chci proto všem našim èlenùm podìkovat, neboť jejich èlenství v odborové organizaci je velká podpora. Jsem pøesvìdèená, aè to zní divnì, že v jednotì je síla a èím více je èlenù v základní organizaci, tím lepší máme pozici pøi jakémkoli vyjednávání nejen Kolektivní smlouvy, ale i ostatních záležitostí. „Každoroènì pøispíváme desetikorunou na jednoho èlena na „Konto živelných pohrom OS KOVO“, z kterého se poskytuje penìžní pomoc èlenùm odborové organizace pøi živelných pohromách, kteøí utrpìli škody na svých bytech èi rodinných domech. V pøedloòském roce jsme z tohoto konta poskytli finanèní pomoc manželùm (oba jsou èleny odborù), které postihl požár. V dobì povodní tøem rodinám. Každoroènì zaslaná desetikoruna za jednoho našeho èlena na konto živelných pohrom není èástka vysoká a nikdo nevíme, co se mùže, nedej bože, pøihodit.“ Ve vývoji závodu a v životì jeho zamìstnancù však nejsou jen plusová znaménka. Bohužel, vzhledem k nízkým mzdovým nákladùm v Rumunsku, které jsou pro zamìstnavatele výhodnìjší než na jihu Èech,

bylo rozhodnuto k pøestìhování urèité výroby – jednoduchá montáž jistièù – do závodu v Rumunsku. Pøedsedkynì Schreibová dodává: „Vyjednáváním s Evropskou podnikovou radou, kde jsme èleny od roku 2004, a zároveò s místním vedením, jsme se snažili, aby toto mìlo co nejmenší dopad na pracovníky, pøevážnì ženy. V okolí je velice málo pracovních pøíležitostí.“ K dialogu se zamìstnavatelem Václava Schreibová konstatuje: „Vyjednávání nebylo jednoduché, ale odborùm se podaøilo vyjednat odstupné pro 156 propuštìných zamìstnancù nad rámec zákona, a to až do výše 6,95násobku prùmìrné mzdy dle odpracovaných let. Dialog s vedením se snažíme vézt vždy s cílem dosáhnout dohody a kompromisu na pùdì firmy. Jasnì, že jsou názory obou stran nìkdy dost rozdílné, jednání je nìkdy velmi složité a nároèné, ale musím poctivì pøiznat, že je náš øeditel vždy ochoten si s námi sednout za kulatý stùl a problémy øešit.“ I zkušenosti z Eaton Elektronika s.r.o. tak potvrzují: Tam kde jsou odbory, tam se daøí dojednat pro zamìstnance více. Je to mravenèí práce, mnohými lidmi èasto i nedocenìná. Je to o odvaze i obìtavosti, o práci navíc. Václava Schreibová: „Na závìr bych chtìla øíci, jak velké mám štìstí, že ve výboru základní organizace mám kolegy, ve kterých mám velikou oporu, na které se vždy mohu spolehnout a bez kterých si absolutnì nedovedu svou práci pøedstavit. Odborovou èinnost vykonávají ve svém volném èase a zvláštì tento rok byl pro nì velice obtížný. Jim patøí veliký dík!“ (red, rur) Foto: rur a archiv

Radost pod Pradìdem Kováci, zaznamenali jsme nový pøírùstek do naší velké rodiny! Od 14. øíjna pøesnì od 1 hodiny a 38 minut máme další posilu. Jmenuje se Eliška, a když pøišla v Krnovské porodnici na svìt, vážila 2 650 gramù a mìøila 47 centimetrù. Šťastným otcem se stal pøedseda ZO OS KOVO Husqvarna Manufacturing CZ s.r.o. Vrbno pod Pradìdem pan Josef Dudík. Rodièùm a Elišce pøejeme mnoho štìstí a krásný spoleèný život.

Vývoj inflace v záøí Inflace vyjádøená indexem spotøebitelských cen domácností celkem dosáhla v záøí 2013 proti stejnému období minulého roku hodnotu 101 procent. Míra inflace vyjádøená pøírùstkem prùmìrného indexu spotøebitelských cen za posledních 12 mìsícù proti prùmìru pøedchozích 12 mìsícù byla v záøí 1,8 procenta. Bleskový odhad meziroèního rùstu HICP (harmonizovaný index spotøebitelských cen) pro eurozónu za záøí 2013 je 1,1 procenta, jak uvedl Eurostat. (ap)

Stávková pohotovost v OKD Odbory OKD vyhlásily v úterý 15. øíjna stávkovou pohotovost. Podle pøedsedy Sdružení hornických odborù Jaromíra Pytlíka dùvodem bylo více než roèní neúspìšné vyjednávání o kolektivní smlouvì na léta 2014 až 2018. Stávková pohotovost, podle Pytlíka, potrvá, dokud nová kolektivní smlouva nebude dojednána. Odborùm OKD mj. vadí navrhované omezení 13. a 14. platù, kvùli nimž prý horníkùm ve finále klesnou prùmìrné pøíjmy až o pìtinu. Rozhodnutí o vyhlášení stávkové pohotovosti odboráøi uèinili po jednání nad návrhem tzv. mediátora, který mìl sblížit stanoviska odborù a managementu OKD. „Vadí nám pøístup zamìstnavatele k vyjednávání a nelze ani pøedvídat, jak se zachová k návrhu zprostøedkovatele,“ vysvìtlil Pytlík. Vyhlášením stávkové pohotovosti pokraèuje neklidná situace kolem OKD, která se vyhrotila kvùli zámìru mateøské spoleènosti NWR, v níž má významný podíl miliardáø Zdenìk Bakala, uzavøít ztrátový dùl Paskov. Ten zamìstnává 2,5 tisíce lidí, zejména horníkù, a ti se teï bojí o práci. (red)

v

Odešel navždy Jako blesk z èistého nebe nás zasáhla velmi bolestivá zpráva, že nás dne 14. 10. 2013 ve vìku 63 let náhle opustil pan Milan Hrebik, pøedseda ZO OS KOVO pøi KBA-GRAFITEC s.r.o. Dobruška. Jako uvolnìný pøedseda ZO OS KOVO pùsobil od 1. 5. 1990 až do souèasnosti. Pan Milan Hrebik se dlouhou dobu úèastnil jednání Rad KS Královéhradeckého a Pardubického kraje a jednání Rady OS KOVO z pozice èlena DaRK OS KOVO. V posledním volebním období pùsobil i jako èlen DaRK ÈMKOS. Milan byl skvìlým odboráøem, kolegou, ale pøedevším dobrým kamarádem. Byl natolik oddaný své práci a svým èlenùm, že mi na poslední Radì OS KOVO, která nedávno probìhla v Hradci Králové, sdìlil, že by si sice již mohl užívat zaslouženého odpoèinku v dùchodu, ale nechtìl za žádnou cenu opustit své kolegy a kamarády ve složité situaci, ve které se jeho firma v souèasnosti nachází… Milane, dìkujeme Ti za vše, co jsi pro nás všechny vykonal. Èest Tvoji památce! Rudolf Procházka, zmocnìnec KS královéhradeckého kraje

Cestování | 21. øíjna | KOVÁK èíslo 35 | 3

Øím (ROMA) – láska na první pohled Srdcem Øíma je Vatikán Vždy, když se øekne Øím (Roma), pøezdívaný též Vìèné mìsto, vzpomenu na film Federica Felliniho Sladký život (La Dolce Souèasnýý øímskýý trh

dy byl založen bratry Romulem a Remem, které odkojila a vychovala vlèice. Po staletí byl hlavním Slavná Fontána di Trevi, vybudovaná v letech 1732 aaž 1762 podle návrhu Nicola Salvi v pozdnì barokním stylu s pøechodem ke klasicizmu b

Andìlský hrad je monumentální kruhová stavba v Øímì Øímì. Pùvodnì ji nechal vybudovat øímský císaø Hadrián jakožto rodinné mauzoleum, pozdìji sloužila jako papežská pevnost, rezidence a vìzení. V souèasné dobì v ní sídlí muzeum, vìnované historii budovy a mìsta Øíma.

I zbytky slavného Kolosea jsou stále impozantní Vatikánské námìstí z vrcholu chrámu sv Petra. sv. Petra Do vìže vás vyveze výtah za 5

Vchod na Forum Romanum, námìstí, které bylo v dobách antického Ø Øíma centrem veøejného dìní ve mìstì i v øíši. Konaly se zde slavnosti, triumfální prùvody, soudy, volby, politická shromáždìní i trhy.

Bájné zakladatele Øíma bratry Romula a Rema odkojila dle povìsti vlèice

Vita). Smyslné dovádìní Anity Ekbergové s Marcelem Mastroiannim ve Fontánì di Trevi (architekt Salvi) se stalo patrnì nejslavnìjší filmovou scénou svìta. Legenda praví, že kdo do této fontány hodí pøes rameno peníze, zase se na místo vrátí. Jiní vìøí, že po vhození mince do fontány najdou v Øímì pravou lásku. Minulý rok se z fontány „vylovilo“ 951000 eur (témìø 24,3 milionu korun). Fontána je velmi pøísnì støežena. Øím (také Vìèné mìsto), hlavní mìsto Itálie, leží na obou bøezích øeky Tibery. Podle historických pramenù vznikl mezi 10. a 8. stoletím pø. n. l. a podle legen-

m mìstem Øímské øíše. Za císaøe Augusta s z mìsta, budovaného dosud z cihel, se s stává reprezentativní støed øíše. Vznikají v veøejné budovy, fóra, láznì, cirky, paláce – hlavním stavebním materiálem se stává mramor. Po pádu západní øíše Øím obnovili papežové a mìsto zùstalo papežským sídlem témìø po celý støedovìk. Postavení centra západního køesťanství však Øím znovu získal, zkrášlovali ho nejvìtší renesanèní a barokní umìlci. V dobì baroka zmizely úzké køivolaké ulièky a místo nich vznikly široké ulice s prùhledy. Bylo odstranìno mnoho zbytkù antických staveb. První jezuitský kostel Gesú je zároveò považován za první barokní architekturu vùbec. V Øímì najdete bezpoèet pøekrásných historických památek. Mezi nejznámìjší patøí Koloseum, Bazilika sv. Petra, Špa-

nìlské schody, Villa Borghese, Pantheon, Forum Romanum, Fontána di Trevi. Není v silách Italù neuvìøitelné množství památek udržovat. Urèitá zchátralost prostì k mìstu patøí a spoluvytváøí jeho atmosféru. Na Via Condotti, mondénní ulici poblíž Španìlských schodù, najdeme nejslavnìjší øímskou kavárnu – Cafe Greco. Via Condotti je také ulice nejluxusnìjších módních obchodù. Pravá italská kuchynì v nejrùznìjších kavárnièkách a hospùdkách (nejlepší je chodit tam, co místní) vás dostane. Jejich tìstoviny (pasta), ryby a další dobroty ochutnáte jen v Itálii. V Øímì mají nìkteré ètvrti malebný ráz starobylého mìsteèka, kde se život poøád ještì odvíjí na ulici – po sousedsku. Tady vás také skoro hned pøijmou za svého, staèí tøikrát zajít ráno na cappuccino s rohlíkem do stejného bistra a pøíštì už na vás majitel volá: Dobré ráno, milostivá, jako obvykle? Pokud jste se rozhodli k návštìvì Øíma, mùže vás též èekat láska na první pohled. Zkuste si pøeèíst Roma pozpátku a hned je to slovo amor – bùh lásky. Nu – není to snad náhoda? (text LAB, foto SŠ)

4 | KOVÁK èíslo 35 | 21. øíjna | Servis

Ekonomické vodítko ÈMKOS Pohled na hospodaøení vládních uskupení od poèátku 90. let do souèasnosti ÈMKOS pøed souèasnými volbami zpracovala pro èleny i veøejnost „ekonomické vodítko“ – výsledky jednotlivých vládních uskupení od poèátku 90. let do souèasnosti. Pøehled zachycuje více než dvacetiletý vývoj základních ukazatelù rozvoje èeské ekonomiky a to ekonomický rùst, nezamìstnanost, inflaci, vývoj reálných mezd a platù, minimální mzdu a celkové zadlužení. Hospodáøský rùst

jako Øecko, Portugalsko, Španìlsko, Itálie a Kypr, tedy zemí v akutní krizi. Nezamìstnanost Poznámka: Jde o mezinárodnì srovnatelnou míru dle definice ILO Nepodaøená ekonomická transformace provádìná pravicovými vládami ODS,

Dvì kola restriktivních reforem provádìné èeskou pravicí v letech 2010–2012 prohloubily problémy èeské ekonomiky a zvrátily klesající trend nezamìstnanosti. Restriktivní reformy a neschopnost pravicových vlád reagovat na nástup svìtové ekonomické krize vyvolaly rychlý nárùst nezamìstnanosti, která aktuálnì pøekroèila 650 tis. lidí bez práce. Pokud by èeská pravice opìt dostala pøíležitost pokraèovat ve svých experimentech, tak lze pomìrnì bezpeènì oèekávat již v nejbližším období výrazné pøiblížení mezinárodnì srovnatelné míry nezamìstnanosti k hranici 10% (poèet nezamìstnaných pøes 700 tis. osob). Inflace Po nástupu pravicové koalice ODS –KDU/ÈSL–SZ v polovinì roku 2006 se Èeská republika v rámci EU pøesunula z pozice nízkoinflaèní zemì mezi zemì s nejvyšší inflací.

Již reformní experimenty prvé poloviny 90. let skonèily hlubokou ekonomickou krizí a poklesem hrubého domácího produktu v letech 1997–98. Takzvané reformy veøejných financí uskuteèòované po roce 2007 koalicemi ODS – KDU/ÈSL – SZ a ODS – TOP09–VV/LIDEM skonèily výraznými propady ekonomického výkonu. Koalice premiéra Topolánka završila v roce 2009 poklesem o 4,5% a vláda Neèase v roce 2013 poklesem HDP 1,5%. Mezinárodní ekonomická pozice Èeské republiky se v prùbìhu let 2008– 2012 výraznì zhoršila. V dùsledku odlišné hospodáøské politiky, vyznaèující se restriktivními opatøeními se silným dùrazem na vyrovnání rozpoètových deficitù, byl ekonomický rùst potlaèen mnohem více než v sousedních zemích. Na rozdíl od pøedchozího období se v letech 2008–2012 Èeská republika zaèala vzdalovat od vyspìlých zemí EU. Èeský HDP na obyvatele, vyjádøený v paritì kupní síly, se proto, na rozdíl od všech sousedních zemí, pohybuje v roce 2012 pod úrovní roku 2008. V rámci EU se v souèasnosti ÈR zaøadila mezi nejménì prosperující zemì – pokles HDP v roce 2012 se týká pouze zemí

KDU/ÈSL a ODA (tzv.„léèba Klausem“) vrcholící na konci milénia výraznou ekonomickou recesí vyvolala výrazný nárùst nezamìstnanosti. Díky pøijatým prorùstovým opatøením a aktivním opatøením na trhu práce se levicovým vládám podaøilo zlomit trend nárùstu nezamìstnanosti v roce 2005. Pokles nezamìstnanosti v letech 2006–2007 byl „dozvukem“ této politiky. Prakticky okamžitì po zahájení tzv. reforem Topolánkovy vlády (ODS–KDU/ ÈSL–SZ) se nezamìstnanost opìt zaèala zvyšovat.

Na výrazný meziroèní vzestup inflace v letech 2008 až 2012 mìla vedle vnìjších faktorù nejvýraznìjší podíl tzv. reforma veøejných financí. Vydává OS KOVO IÈO: 49276832 Redakèní uzávìrka ve ètvrtek v 11 hodin http//www.oskovo.cz Redakce: šéfredaktor Mgr. Evžen Stanìk, redaktor Mgr. František Vonderka, tajemnice Miloslava Nováková. Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 Telefon: 234462344 Fax: 222717666, email: [email protected]; [email protected] Redakèní rada: J. Švec - pøedseda, tel.: 387016255 Grafická úprava Matouš Johanides Vydáno ve vydavatelství Enigma s.r.o. Objednávky vyøizuje redakce Nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí Za obsah inzerce redakce nezodpovídá Podávání novinových zásilek povolila Èeská pošta, s. p., odštìpný závod-Praha, è.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 ISNN - 0332-9270 MK ÈR E 4605

Servis | 21. øíjna | KOVÁK èíslo 35 | 5

Jednalo se tedy ve skuteènosti o naprosto netransparentní formu státní podpory nìkterým firmám. To byl opravdu svérázný postup, jak øešit ekonomiku nìkterých firem, a specifický pøíspìvek pravice na prosazování rovného pøístupu k podnikání.

Šlo pøedevším o výrazné zvyšování nepøímých daní – zvláštì DPH. V tomto trendu pokraèovala i následující pravicová koalice ODS–TOP09–VV/Lidem. K extrémnímu zvýšení cen došlo pøedevším u základních životních potøeb zaøazených do tzv. snížené sazby DPH. Tu pravicoví „reformátoøi“ v letech 2008–2013 zvýšili na trojnásobek (z 5% na 15%). Vedle toho zvýšili i základní sazbu DPH z 19% na 21%. Dùsledkem bylo výrazné zdražení základních životních potøeb jako jsou potraviny, léky, zdravotní materiál, teplo, voda, dìtské pleny, pozemní doprava atd.). Nižší a støední pøíjmové skupiny obèanù byly odsouzeny k tomu, aby vyplòovaly mezeru ve veøejných financích, která vznikla poskytnutím daòových úlev vysokopøíjmovým skupinám obyvatelstva, podnikùm a bankám. Tato politika má neblahý vliv na vývoj veøejných financí a je jednou z pøíèin rozpoètových potíží. Ještì zhoubnìji však pùsobí na sociální soudržnost (kohezi) èeské spoleènosti. Mzdy a platy Za osm let vlád levice v èele s ÈSSD vzrostly reálné mzdy a platy (díky nastartovanému plynulému rùstu HDP a produktivity práce) o 41% – tedy 10krát více než za vlády pravicových koalic ODS–KDU/ÈSL–ODA. Díky „reformním“ snahám dvou pravicových koalic ODS–KDU/ÈSL–Strana zelených a ODS–TOP09–VV/Lidem (pøedevším redukce platù kombinovaná s vyvolanou inflací) došlo v posledních sedmi letech k výraznému zpomalení rùstu reálné mzdy. Za posledních sedm let vzrostla prùmìrná reálná mzda o 12,3% (a to ještì díky pøetrvávajícím rùstùm na poèátku to-

roku 2010, celkový pokles se pohybuje již okolo minus 6%). Obdobný pokles reálných mezd byl naposledy zaznamenán na sklonku devadesátých let, kdy byl jakýmsi symbolickým završením tzv. ekonomické transformace. Èeská republika se stala státem, který dovolil, aby zamìstnanci s nízkými mzda-

Veøejný dluh Je zjevné, že nárùst veøejného dluhu, který dosáhne v roce 2014 hodnoty již témìø 1,8 bil. Kè, je pøímým dùsledkem hospodáøské politiky prosazované pravicovými vládami. Prvním problémem byla vleklá recese ekonomiky vrcholící na pøelomu let 1996– 97 krizí a útokem na èeskou korunu (a to pøes pokraèující konjunkturu v okolních zemích). Druhým problémem byly obrovské transformaèní dluhy, které byly Klausovými vládami dlouho skrývány v rùzných „Konsolidaèních agenturách“, fondech aj., ale také, a to pøedevším, v bilancích bank, v nedobytných (klasifikovaných) úvìrech, bezprostøednì spojených s páteøí ekonomické transformace, a la ODS a spol. tj. s privatizací na úvìr. Základní otáka spojená s dluhem a hlavnì s jeho splácením zní takto – jak to, že na umoøení dluhu mìly v podstatì mizivý vliv pøíjmy z privatizace národního majetku? Jak je možné, že se zde privatizoval státní majetek za více než bilion korun (cca 1,2 bil. Kè, z toho cca 1 bilion Kè do konce roku 1997 – ocenìní bylo navíc ještì v zastaralých cenách), kdejaký spekulant na ní vydìlal a státu zùstaly dluhy? Takto vypadá zodpovìdná péèe o svìøený majetek?

mi byli zároveò pøíjemci sociálních dávek (do roku 1998 pøestala minimální mzda plnit svoje základní funkce). Tím se zvýšily nároky na sociální výdaje státního rozpoètu. To znamená, že odmìna za práci byla doplnìna ještì o další specifikou „nezdanìnou mzdu“ od státu z penìz všech daòových poplatníkù.

A obèané, kteøí si ani nenakradli, ani nic nezprivatizovali, to mají všechno zaplatit – zdražením základních životních potøeb, redukcí sociálních pøíjmù (podpor v nezamìstnanosti, dùchodù, rodinných dávek), zpoplatnìním veøejných služeb (školné, spoluúèast ve zdravotnictví…)? (Zpracoval: Martin Fassmann + red)

hoto období). Po tzv. reformách po roce 2008 došlo k výraznému zpomalení rùstu reálné mzdy konèícímu opakujícími se poklesy v minulém i letošním roce. (V rozpoètové sféøe reálnì klesají platy již od

6 | KOVÁK èíslo 35 | 21. øíjna | Servis

Pracovní právo | Mgr. Ladislav Sejkora, specialista-právník, RP OS KOVO Jihlava

Kontrola na alkohol a návykové látky Øeditel u nás v podniku zaèal v poslední dobì namátkovì kontrolovat alkohol u zamìstnancù. Tyto kontroly jsou èasté a v podstatì na všech smìnách (øeditel je schopen pøijít na kontrolu i v jednu v noci). Víme, že se snaží „nachytat‘‘ zamìstnance pod vlivem alkoholu, aby jim mohl snížit nenárokové èásti mzdy, nebo aby se jich mohl rovnou zbavit (a dotáhnout místo nich do podniku agenturní zamìstnance). Situace došla až tak daleko, že pøed pár dny si vytipoval pár zamìstnancù (u kterých asi oèekával, že by u nich mohl nìco nalézt) a požadoval od nich vzorek moèi, aby mohl zkontrolovat, jestli nejsou pod vlivem drog. Má na to zamìstnavatel vùbec právo? Respektive je nám jasné, že na kontrolu alkohol testerem právo nejspíše má, ale u tìch vzorkù moèi si myslíme, že ty po nás zamìstnavatel nesmí vyžadovat. Mohl byste nám tedy poradit. F. T., Ledeè nad Sázavou Váš dotaz je v dnešní dobì velice aktuální a hlavnì jeho druhá èást bude vzhledem k legalizaci marihuany k léèebným úèelùm ještì aktuálnìjší a oèekávám, že se s podobnými dotazy budeme setkávat èastìji. Odpovìï obsahuje zákoník práce ve spojení s dalšími zákony. Obecné východisko najdeme v § 106 odstavci 4) zákoníku práce. Podle nìho zamìstnanec nesmí (až na urèité výjimky) v pracovní dobì požívat alkoholické nápoje, užívat návykové látky a též nesmí vstupovat na pracovištì pod jejich vlivem. Dodržování toho zákazu je oprávnìn kontrolovat povìøený vedoucí zamìstnance (písemnì urèený zamìstnavatelem), na jehož po-

kyn je zamìstnanec povinen se podrobit zjištìní, zda není pod vlivem alkoholu èi jiné návykové látky. Jak by tato kontrola mìla vypadat, respektive jakým zpùsobem ji mùže zamìstnavatel provádìt, si rozebereme zvlášť pro alkohol a zvlášť pro jiné návykové látky. V obou pøípadech je však klíèový zákon è. 379/2005 Sb., o opatøeních k ochranì pøed škodami pùsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, který mimo jiné vymezuje zpùsob zjišťování alkoholu a jiných návykových látek. Zpùsob zjišťování alkoholu zná snad témìø každý a vìtšina lidí se s ním již v životì setkala. Jedná se o orientaèní vyšetøení prostøednictvím tzv. orientaèní dechové zkoušky, tedy známe fouknutí do balonku, trubièky èi pøístroje. Tento zpùsob zjišťování alkoholu je oprávnìn provádìt pøímo povìøený vedoucí zamìstnance. Jedná se však pouze o orientaèní vyšetøení, takže ani jeho pozitivní výsledek by

zatím nemìl mít žádné negativní následky (napø. výpovìï). Ale v pøípadì pozitivního výsledku orientaèní dechové zkoušky je zamìstnavatel oprávnìn po zamìstnanci požadovat, aby se podrobil odbornému lékaøskému vyšetøení, spoèívajícím v odbìru biologického materiálu (krve) a tento zamìstnanec je povinen se vyšetøení podrobit. Pokud by odmítl, hledí se na nìj, jako by byl pod vlivem alkoholu se všemi plynoucími dùsledky. Odmítnout by zamìstnanec mohl pouze v pøípadì, kdy by mu podstoupení odborného lékaøského vyšetøení mohlo zpùsobit vážnì ohrožení na životì èi zdraví (napø. hemofilie), avšak ani tak nemùže zamìstnanec odmítnout vyšetøení jako takové a musí se dostavit k lékaøi a sdìlit mu, proè by ho vyšetøení ohrožovalo na životì èi zdraví a až lékaø rozhodne, zda tomu opravdu tak je. Reakce na pøípadný pozitivní krevní test je již na zamìstnavateli, ale rozhodnì se jedná o porušení povinností, vyplývajících z právních pøedpisù vztahujících se k vykonávané práci. A je již na zamìstnavateli, aby posoudil s pøihlédnutím k vykonávané práci, o jak závažné porušení povinností se u daného zamìstnance jedná (a jestli dát napø. jen výtku nebo rovnou okamžitì zrušit pracovní pomìr).

V pøípadì zjišťování vlivu jiných návykových látek (drog) se postupuje podobnì, jako u alkoholu. Zamìstnavatel je opìt oprávnìn provést (prostøednictvím povìøeného zamìstnance) pouze orientaèní vyšetøení. To se u jiných návykových látek provádí nejèastìji prostøednictvím tzv. drog testerù, které ze slin poznají pøípadnou pøítomnost nejpoužívanìjších drog

(heroin, kokain, marihuana apod.). A v pøípadì pozitivního výsledku opìt mùže zamìstnavatel po zamìstnanci požadovat, aby podstoupil odborné lékaøské vyšetøení. U jiných návykových látek (drog) jsou však tyto testy složitìjší

než u alkoholu, u kterého staèí odebrat krev. Každá droga pùsobí jinak a zároveò její pøítomnost je vhodné prokázat rùzným zpùsobem. Je tedy na lékaøi, aby podle výsledku orientaèního testu (tedy na jakou drogu je zamìstnanec pozitivní), zvolil typ biologického materiálu (napø. krev, moè, vlasy apod.), který odebere pro lékaøské vyšetøení pozitivního zamìstnance. Odmítnutí podstoupit lékaøské vyšetøení na jiné návykové látky opìt znamená automatickou zákonnou domnìnku vlivu návykové látky. Reakce na pozitivní test na drogy opìt závisí pouze na zamìstnavateli, ale v pøípadì drog se dá oèekávat ukonèení pracovního pomìru. Pokud bych shrnul odpovìdi na váš dotaz, tak v pøípadì testování alkoholu prostøednictvím orientaèní dechové zkoušky je ze strany zamìstnavatele v naprostém poøádku. Ovšem v pøípadì požadování vzorku moèi již zamìstnavatel postupuje špatnì a porušuje zákon a vy jako zamìstnanci máte právo odmítnout poskytnutí vzorku moèi zamìstnavateli. Ten po vás mùže vyžadovat pouze sliny na tzv. drog tester, a až v pøípadì pozitivního výsledku vás mùže poslat na odborné lékaøské vyšetøení, kde po vás mùže lékaø požadovat vzorek moèi. Ještì na závìr bych uvedl, že kontrolu na pøítomnost alkoholu a drog mùže provádìt pouze vedoucí zamìstnance, kterého písemnì urèil zamìstnavatel.

Servis | 21. øíjna | KOVÁK èíslo 35 | 7

Takže byste prostøednictvím odborù mìli požadovat, aby zamìstnavatel písemnì urèil vedoucího zamìstnance, který je oprávnìn tyto kontroly provádìt. Protože

provádìním kontroly jiným než urèeným zamìstnancem (a pøedpokládám, že váš øeditel tím urèeným zamìstnancem není) zamìstnavatel opìt porušuje zákon a dle

mého názoru vy jako zamìstnanci máte právo odmítnout podstoupit zkoušku na pøítomnost alkoholu, pokud ji provádí jiný než povìøený vedoucí zamìstnanec.

Nejvìtší „oceláøská“ mìsta v EU Ocel jako materiál pro výrobu nejrùznìjších nástrojù a zaøízení provází èlovìka již øadu století. Prùmyslová revoluce v 18. a 19. století pøinesla také obrovský rozmach výroby oceli až k dnešnímu stavu, kdy je objem vyrobené oceli na druhém místì mezi svìtovì vyrábìnými komoditami vùbec (první místo zaujímá cement). V souèasné dobì svìtová výroba oceli láme rekordy. Loòská produkce dosáhla výše 1,548 miliardy tun, což meziroènì pøedstavuje rùst o 1,2%. Nejvìtšími výrobci oceli na svìtì (podíl na svìtové produkci v %) jsou Èína (46,3), Japonsko (6,9), USA (5,7), Indie (5) a Rusko (4,6). Oproti tomu v Èeské republice i v dalších evropských zemích výroba oslabuje a vloni se propadla témìø o 5% (zejména „zásluhou“ slabé poptávky v automobilovém prùmyslu). Ještì výraznìji klesla v minulém roce výroba surové oceli u nás a propadla se o 10% na 5,07 milionu tun (pøed pøíchodem krize vyrábìli èeští oceláøi

mezi šesti a sedmi miliony tun oceli). Tak silný pokles zpùsobuje zejména dlouhodobý propad ve stavebnictví a orientace nìkterých firem na dovoz materiálu ze zahranièí. Aèkoliv Èesko patøí k oceláøské špièce, stále

V souèasné dobì svìtová výroba oceli láme rekordy

ještì 75% spotøeby oceli kryjeme dovozem. Podle posledních oficiálních statistických údajù (Stahl und Eisen; 2013; è. 10) vyrobilo 27 státù Evropské unie v roce 2011 celkem 177 mil. t surové oce-

li, z toho 56,7% v klasických kyslíkových konvertorech a 42,9% v elektrických obloukových pecích. V jednotlivých zemích je tato specifická výroba soustøedìna v nìkolika mìstech. „Oceláøská“ mìsta v zemích Evropské unie (s výrobou oceli minimálnì 3 mil. tun v roce 2011) lze uspoøádat do poøadí (mil. t/rok): Duisburg – Nìmecko (19,5), Taranto – Itálie (11,5), Ijmujden – Nizozemí (7,2), Dunkirk – Francie (6,8), Linz – Rakousko (6,0), Dillingen/Völklingen – Nìmecko (5,5), Gijon/Aviles – Španìlsko (5,2), Dabrova Gornicz – Polsko (5,0), Fos sur mer – Francie (5,0), Gent – Belgie (5,0), Salzgitter – Nìmecko (5,0), Port Talbot – Velká Britanie (4,7), Košice – Slovensko (4,5), Scunthorpe – Velká Britanie (4,5), Galati – Rumunsko (3,7), Ostrava – ÈR (3,7), Bremen – Nìmecko (3,7), Esch, Differdange – Lucembursko (3,5), Bilbao – Španìlsko (3,1). (TES, foto archiv)

SILVESTR 2013 Pøijeïte strávit poslední hezké chvíle roku 2013 do rekreaèního støediska RETASO na Horní Beèvì v Beskydech.

Uniknìte ruchu velkomìsta do poklidných Beskyd a užijte si pobyt na èerstvém horském vzduchu a tuto radost dopøejte také celé své rodinì.

Ubytování ve zdìné budovì nebo chatce s vlastním sociálním zaøízením: 29. 12. 2013–1. 1. 2014 3 noci pro 1 osobu s polopenzí 1 836 Kè 27. 12. 2013–1. 1. 2014 5 nocí pro 1 osobu s polopenzí 3 060 Kè

Ubytování ve zdìné budovì - sociální zaøízeni na chodbì: 29. 12. 2013–1. 1. 2014 3 noci pro 1 osobu s polopenzí 1 581 Kè 27. 12. 2013–1. 1. 2014 5 nocí pro 1 osobu s polopenzí 2 635 Kè

Ubytování v bungalovech na pokoji /televize, lednice, sociální zaøízení: 29. 12. 2013–1. 1. 2014 3 noci pro 1 osobu s polopenzí 2 451Kè 27. 12. 2013–1. 1. 2014 5 nocí pro 1 osobu s polopenzí 4 085 Kè Možnost dokoupit obìd, dítì do 3 let bez nároku na lùžko zcela zdarma MOŽNOSTI VYŽITÍ - 50% sleva na ´lipínskou masáž provádìná rodilou Filipínkou - bar, bowling otevøen do pozdních hodin - v baru mùžete využít jukebox písnì dle vlastního výbìru - parkovaní v areálu zdarma - wi-µ internet v hlavní budovì zdarma - stolní tenis, stolní fotbal, kuleèník, biliard - infrasauna Možnosti výletù: V okolí nìkolik lyžaøských areálù - Rališka 4 km, Sachova studánka 6 km, Pustevny 10 km, Mezivodí, Bílá…. Pro pøíznivce bìžecké stopy jsou k využití dva upravované bìžecké okruhy o délce 20 a 33 km, napojené na stávající turistické trasy Beskyd. Minimální silvestrovský pobyt je 3 noci s polopenzí. Rezervace a informace o pobytu v rekreaèním støedisku RETASO Volejte: 571 643 355 nebo 607 821 087 nebo e-mail: [email protected] www.retaso.estranky.cz

8 | KOVÁK èíslo 35 | 21. øíjna | Zajímavost / Køížovka

Svìtem prolétává s humorem Ètenáøùm Kováka se už pøedstavil. V minulém vydání kresleným vtipem na stranì 5. Byla to jeho premiéra v našem èasopise. Miloslav Martenek (narodil se 16. 9. 1933 a je køtìn Vltavou v Praze) patøí k nejznámìjším èeským kreslíøùm. Jeho první kresby byly publikovány v roce 1970 v odborném èasopisu Letectvo a PVO, Jihoèeské pravdì a Obranì lidu. Postupnì je pak otiskovaly èasopisy Letectví + kosmonautika, Vlasta a Dikobraz. Na otázku, co kreslí nejradìji, odpovìdìl: „Nejradìji a nejlépe zpracovávám témata, která jsou mi blízká a kterým rozumím: – letectví, tady jsem profesionál – gastronomii, rád jím, – zdravotnictví, každý jsme nìjak marod, – a také erotiku, ale tady výjimka potvrzuje pravidlo, té moc nerozumím a když nìco nevím, tak se zeptám kamarádù – no a také politiku, té rozumíme v hospodách témìø všichni.“ Jméno Miloslav Martenek a pojem letecký profesionál skuteènì patøí k sobì. Pùsobil dlouhá léta ve výcvikové letce 1. stíhacího leteckého

pluku v Èeských Budìjovicích a patøil k instruktorùm našeho pozdìjšího prvního kosmonauta Remka, když tam pøišel po škole. Martenek øíká o své profesní dráze: „35 let jsem byl profesí aktivní vojenský pilot na rùzných stupních zaøazení a výtvarná èinnost byla mým koníèkem, ovšem v dùchodu se to otoèilo – zprofesionalizoval jsem se ve výtvarné branži a z létání se stal koníèek. Dodnes mám pilotní oprávnìní a létám na ultralehkých letadlech.“ Vìnuje se však i knihám o va-

øení a vaøení samotnému. Ilustroval neuvìøitelných 126 kuchaøek: „Nestravuji se v restauracích, jelikož zde jsou cenové re-

lace ponìkud odlišné od cen ve snìmovní jídelnì, tudíž si vaøím. Vaøím jídla jednoduchá podle hesla – Pro èeskou hubu èeská kuchynì.“ Nyní bude tedy svými kresbami obohacovat i Kováka. Je to jen logické, i létající stroje jsou spojeny s lidmi z kovovýroby a jejich zlatými ruèièkami. A vzkaz stíhaèe v. v. Kovákùm? Tady je: „Ètenáøùm Kováka, pracovníkùm ve strojírenských oborech pøeji, aby koneènì tuto zemi øídili moudøí lidé, kteøí koneènì dovedou ocenit hodnotu vytvoøené práce jako výsledek úsilí, zkušeností a odborných schopností pracovníkù v prùmyslu. A jako takových si jich i vážili.“ (fav)

Správné znìní tajenky z èísla 33: Ale žádný jak ho vzkøísit. Správnì luštila a štìstí pøi losování mìla Marie Chárníková z Bøidlièné. Blahopøejeme! Dostane výhru od vydavatelství Enigma, které pøipravuje naši køížovku. Je také vydavatelem èasopisu Køížovky pro každého (další èíslo vychází 29. øíjna). Na tajenku z tohoto èísla èekáme do 30. øíjna na doruèovací adrese redakce nebo na emailu: [email protected]