RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Venkovská společnost

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE

2. cvičení – Venkovská společnost Letní semestr 2014/2015 PEF ČZU Doktorand: Ing. Jakub Petr

E-mail: [email protected] Kancelář: PEF/E229 Konzultační hodiny: Po 13:00 - 14:30 St 13:00 – 14:30

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Studium venkovských sociálních životů  Zachycující celou venkovskou realitu (sociální strukturu, sociálně-kulturní život, sociální organizaci apod.) za použití empirických metod  Otázky k porozumění sociálního prostředí venkovské obce:  Jaká je sociální struktura venkovské obce?  Jaký je místní život? Jak lidé jednají na venkově?  Jaké jsou mezilidské vztahy?  Kdo jsou lokální aktéři?  Zda či jak spolupracují? Pokud ano, jak se tato skutečnost projevuje?  Jaké jsou lokální/vnitřní zdroje venkovské obce? 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Matice venkovské společnosti A. Fyzický prostor (venkov jako geograficko-demografické celky a jejich vymezení)  B. Čas (cyklické pojetí času, představa o opožděnosti ve vývoji)  C. Venkovská subkultura (sepjetí s přírodou, pevnost normativ. řádu, nedůvěra ke změnám, důvěra v lokální záležitosti)  D. Venkovská sociální struktura (venkov jako sociální kategorie, sociální diferenciace, struktura, mobilita) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Matice venkovské společnosti 

     



A. Venkovská společnost jako fyzický prostor

převaha přírodních porostů otevřená krajina významnost klimatu a počasí agro-leso-pastevní užití prostoru nízká hustota zástavby a osídlení decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech (vesnicích) nekompletní technická infrastruktura


 

B. Čas jako sociální jev Cyklické pojetí času odvislé od koloběhu přírody Městská spol. považuje venkovskou za opožděnou neboť vnímá čas lineárně (posun vpřed).


 

   

C. Venkovská subkultura Specifická rurální kultura s tradicí v rodině Blízký vztah člověka k přírodě Neanonymní žití Menší sídla Větší soudržnost Důvěra v lokální autority






 

D. Venkovská sociální struktura Venkov jako sociální prostor se liší od městského prostoru Bydlení a přebývání na venkově je sociálně strukturovaným prvkem Slabší sociální mobilita Trvalejší sociální kontakty

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úkol Podle matice venkovské společnosti charakterizujte ve zkoumané obci následující faktory (1 strana A4):  Užití prostoru  Vnímání času  Vyskytující se/chybějící znaky venkovské subkultury  Vyskytující se/chybějící charakteristiky venkovské sociální struktury  Každé tvrzení podložte odkazy na využité materiály, příp. podrobně dokumentujte způsob jeho zjišťování (NE – wikipedia) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Úkol 

Na základě vypracování první části projektu se pokuste zhodnotit vliv dopravní dostupnosti/nedostupnosti na kvalitu života v obci (1 strana A4)

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Obraz města a venkova – městská a venkovská společnost, která se zásadně liší způsobem života a kulturními projevy  Venkovský člověk vs. Městský člověk  Venkov se liší od města nejenom jako fyzický prostor, ale také jako sociální prostor  Venkovská společnost jako sociální prostředí si zachovává svá specifika a jedinečnosti  Zažité vzory jednání, sociální vazby, kulturní dědictví  Význam funkce rodiny a místních autorit 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost

Tradiční venkovská lidová kultura – tradice, zvyky a obyčeje  Za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální znak trvalého bydlení na venkově  Život s lidmi v komunitě  ,,Komunita“ – společenství živých bytostí, kteří obývají společný prostor (vzájemná interakce, vycházející například ze společných potřeb nebo zájmů)  Může to být obyvatelstvo obce, nebo se může jednat o skupinu se společnými zájmy, spolek, klub, občanské sdružení, církev, školu, aj. 


Venkov jako sociální prostor:  obvykle s nízkou hustotou obyvatel a zástavby,  s lidmi v nich tradičně orientovanými na zemědělství, pastevectví, lesnictví či rybolov  dnes rekreanti z měst s životním stylem vycházejícím pod tlaky globalizace a modernizace  Venkovská společnost je vnitřně rozdílná (názorové rozdíly mezi obyvateli rozdílného pohlaví a různých stupňů vzdělání) 


Obecně známý je poznatek, že obyvatelé venkovských obcí jsou navzájem vázáni těsnějšími vazbami  Značné rozdíly v chování a způsobu života lidí žijících v příměstských vesnicích, kteří pravidelně dojíždějí do města za prací(nedostatek pracovních příležitostí na venkově), nákupy a kulturou, a lidí, kteří žijí na území odlehlého venkova  Atraktivita venkovských obcí pro život a podnikání (pokud nejsou v okolí měst) je nízká 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Na českém venkově žije dnes asi jedna čtvrtina populace České republiky (přibližně 2,8 mil.)  Venkovské regiony se vyznačují nižším podílem obyvatelstva v produktivním věku  Snižující se počet osob zaměstnaných v zemědělství vyplývá, že převážná většina dnešních venkovanů v produktivním věku je svou existencí svázána s městem, kam pravidelně dojíždí za prací aj.  Jejich životní orientace je formována jinými podněty než každodenním kontaktem s přírodou, jak tomu bylo u rolníků  Na venkově zůstává stará generace, z mladých ti, kteří zde mají příznivé rodinné zázemí a možnost stavby rodinného domu na vlastním pozemku 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost V dnešní době vyjma bohatých zemědělských oblastí se venkov s různou intenzitou nadále vylidňuje, zároveň dochází ke stárnutí venkovské populace a trvale žijící obyvatele nahrazují víkendoví rekreanti z měst  Do popředí se dostávají rekreační funkce venkova  Venkovská samota se stává přitažlivou i pro alternativní jedince, jimž současná konzumní společnost nevyhovuje  S transformací vlastnických vztahů k půdě po r. 1989 se situace nezměnila  K individuálnímu zemědělskému hospodaření se odhodlala jen malá skupina vlastníků půdy, ale i přes číselný nárůst soukromých zemědělců tvoří na dnešní vesnici pouze okrajovou sociální skupinu 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost Převážná část obyvatel vesnice nachází zaměstnání v jiných profesích a jejich život formuje globalizovaná urbánní kultura  Zemědělské nebo zahrádkářské práce pro ně představují jen doplňkovou činnost v rámci volnočasových aktivit nebo u mladé generace úplně absentují v souvislosti s jejich odlišnými hodnotovými preferencemi  Ve společnosti chybí úcta a důvěra v poslání zemědělce  Být zemědělcem je na počátku 21. století neobvyklé i na venkově, kde se zemědělstvím už živí málokdo 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Venkovská společnost 

Obrazem: čeští zemědělci (Zdroj: http://www.vysocina-news.cz/data-to-40/20695/preface/full.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE 

Zdroj obrázku: http://3.bp.blogspot.com/jzoGWtGNqfo/UDDtkxJmapI/AAAAAAAAJbU/9B2HHpyZKdQ/s1600/Claas1.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE  

Obrazem: čeští myslivci Zdroj: obr. č.1: Ilustrační foto. Autor: DENÍK/archiv a obr. č. 2: http://www.greathunting.eu/2013/02/zpivani-lesa.html

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Myslivci a Myslivost Myslivost jako součást kulturního dědictví (udržení a rozvoj tradic a zvyků)  Jak se stát myslivcem?  Lov zvěře:  Čekaná  Myslivecký hon jako „svátek myslivců“  Poslední leč – hodnocení sezóny s kapkou alkoholu a vyhlášení „krále honů“  Odraz v umělecké a hudební tvorbě (myslivecké ceremonie (např. obrazy a hudebních skladby, začátek a konec honu oznámen troubením aj.)  Myslivost poskytuje suroviny pro kožešnictví, kloboučnictví, brašnářství, řezbářství apod. 



Zdroj obrázku:http://www.alwadovelkosklad.sk/wpcontent/uploads/jagermejter.jpg



Zdroj obrázku: http://www.infoportaly.cz/karvinsko/havirov/2289-myslivcia-jejich-druhy-hon

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Lidé z města – trampové, chataři, chalupáři Průvodním jevem života současné vesnice je konfrontace s městskými rekreanty  Rekreace jako forma trávení volného času realizovaná různými formami nabývá masové podoby  Především vychází z aktivního zájmu o poznávání přírody provázeného například pěší turistikou nebo určité formy úniku z industrializovaného městského prostředí v podobě ,,druhého bydlení“, kde městští lidé tráví volný čas a prázdninovou dobu  S městskými obyvateli jako rekreanty se vesnice setkávala už dříve 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové  Vztah k přírodě a formy trávení volného času v přírodě ovlivnila hnutí šířená z amerického a anglického prostředí jako byl „woodcraft“ ze kterého ideově čerpaly jak skauting, tak i tramping.  Tramping nebo i trempink je české a slovenské občanské lidové hnutí inspirované Ligou lesní moudrosti „woodcraftem“ a americkým Divokým západem – obdiv k západní kultuře, skautingem (resp. junáctvím)  Tramp nebo i tremp pochází z ang. a používal se v Americe jako označení pro tuláka  Překlady dobrodružných románů Karla Maye, např. příběhy o indiánském náčelníkovi Vinnetouovi a zálesáku Old Shatterhandovi, překlady Jacka Londona aj.

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové Tramping jako hnutí umožňuje realizovat své představy o životě a klasické touhy mladých lidí po romantice, dobrodružství, vztazích založených na přátelství a vzájemné důvěře malých skupin, a na jednoduchém, srozumitelném a přírodním způsobu života podle svých představ (láska, úcta k přírodě a svobodě), přirozený humanismus, bratrství, sport provozovaný v přírodě)  Adekvátně bývá pojem tramping též označován slovem vandr či „vandrování“;  Dále bývá označován slangovým výrazem čundr resp. „čundrák“, z původně německého "tschundern" – "toulat se"  Pojem "čundrák'" býval původně poměrně pejorativní označení, později ztratil svůj hanlivý význam a zlidověl. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové První čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale měli vztah k přírodě a romantice  Trempové vytvářeli svébytnou subkulturu a navštěvovali tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy, později i v povodí řeky Berounky aj.  Český tramping měl vždy svá dosti osobitá a často i velmi výrazná specifika  Tramping se posléze rozšířil v menší či větší míře do všech koutů bývalého Československa  V povodí Vltavy a Sázavy pak také vznikly první osady a tábořiště 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Trampové  Specifické názvy jednotlivých osad (včetně vlajky a totemů, „domovenka členů na rukávě“ – T.O. vs. T.S.)  Osadní kapely, táboráky a trampské písně  Vliv na českou lidovou a populární hudbu – např. folk a country apod.  Eda Ingriš – Teskně hučí Niagara, Jenda Korda – Vlajka letí vzhůru (trampské hymny)  Trampský písničkář Wabi Daněk – Rosa na Kolejích aj.  „Trampská atletika“  Na závěr je důležité říci, že lidové spolky a svazy jako je např. Sokol (ČOS), Junák, Trampové byly totalitními režimy nevybíravým způsobem potlačovány a zakazovány


Trampská chata "Kamarád" v údolí Divoké Orlice zdroj obrázku: http://www.panoramio.com/photo/67933940


Trampská chata Walden je svědectvím subkultury – Valašské Klobouky (okr. Zlín) Zdroj obrázku: http://www.ahojahoj.szm.com/ahoj_buda_walden.htm



Trempové u táboráku

Zdroj obrázku:http://kawi.cz/tramping/vandrovni/01.jpg

TRAMPSKÝ SRAZ – „STRUNY KYTAR A TRAMPSKÉ PÍSNĚ“ ZDROJ OBRÁZKU: HTTP://WWW.TRAMPNET.SK/TVORIVOST/KT_REZBAROV/KTR.HTM

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři Chataření a chalupaření, označované jako tzv. ,,vázaná rekreace nebo druhé bydlení“  „Páteční úprky z města na chatu“  Druhé bydlení – je termín označující obytné objekty (chaty, chalupy) sloužící pro individuální rekreaci a může se jednat i o obytný objekt (byt či dům), který majitel nevyužívá jako trvalé bydliště  Amenitní migrace (požitková či zelená migrace) – je sociologický a urbanistický pojem, který označuje stěhování určité skupiny městských obyvatel na venkov(= není podmíněna eko. důvody, ale zájmem o jinou kvalitu života) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři

Jeden typ migrantů hledá možnost žít v lepším přírodním prostředí, druhý se zaměřuje na kulturní specifika cílové oblasti – místní tradice, zvyky a obyčeje  Amenitní migrace může přinášet pozitiva i negativa  Pro vesnice může být přínosný příliv nových obyvatel, rizikem je možné nepřijetí přistěhovalců ze strany původních vesničanů  Chataření, coby kategorie trávení volného času spojená s venkovským prostředím, se po druhé světové válce stává postupně masovou záležitostí  Kořeny ve 20. letech 20. století (omezeno na vyšší společenské vrstvy), ale během 50.- 60. let se stává prestižní záležitostí životního stylu městských obyvatel 


Chatová osada Felinka u Ostré Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Felinka7.jpg


Chatová osada v přírodní rezervaci Hrbáčkovy tůně v okresu Nymburk Zdroj obrázku: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chata_u_Hrbackovych_tuni.jpg

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři a Chalupáři

Spojuje je touha po odpočinku v prostředí tak odlišném od města a vytržení ze stereotypu uspěchaných všedních dnů  Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit  Češi se rádi věnují zahrádkaření a kutilství  S pestrou nabídkou všeho, co si jen může srdce chataře a chalupáře přát, tyto koníčky zaznamenávají rozkvět  Aktivity chataře - chalupáře: např. posekat trávník, okopat záhon, očesat jablka, pěstovat vlastní zeleninu, natřít plot, postavit lavičku nebo přístřešek na dřevo, ozdobné skalky atd. 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři Chataření se koncentruje do turisticky atraktivních míst v dojezdovém okolí velkých měst a průmyslových aglomerací, kde se chatové kolonie rozrůstají často v krajinářsky cenných partiích, většinou na okrajích vodních ploch a toků  Postupně narůstají jak jejich rozměry, tak standard vybavení  Živelnost výstavby měla za následek různorodost architektury chat, které v souhrnu nepůsobily esteticky a narušily krajinný ráz (rušivý prvek)  Problémy ekologického rázu s hromadícími se odpadky nebo absentující kanalizací 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chataři

Chataření se s masovostí zásadně proměnilo a projevila se jeho výrazná negativa:  Chatové kolonie jsou přelidněny, lidé ztrácejí soukromí, romantika ustoupila masovému jevu, který vyžadoval jiné formy soužití mezi rekreanty i s domácím obyvatelstvem vesnic, jež chatové kolonie obklopovaly  Přímý kontakt s vesničany chybí - chybějí přirozené sousedské vazby, které nahrazuje anonymita stejná jako ve městě 


Zdroj obrázku: www.panoramio.com/photo/36690810

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Chalupa je venkovské obytné stavení (usedlost), ke kterému obvykle patřila pole jen s malou výměrou nebo žádna pole (domkáři)  Menší venkovské hospodářské stavení  Přeměna bývalých zemědělských usedlostí na rekreační objekty městských obyvatel  V současnosti se používá termín rekreační chalupa, (jako obytný objekt ,,druhého bydlení“)  Uživatelé chalup jsou obvykle nazýváni jako chalupáři 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři

Masový nástup nastává v období normalizace od počátku 70. let minulého století, i když kořeny sahají do poválečné doby a jsou spojeny s vysídleným pohraničím  Sociologové konstatují, že šlo jednak o kompenzaci za striktně omezené cestování do kapitalistické ciziny a jednak o únik do soukromé sféry před represivním politickým režimem  Svou roli hrála jistě také možnost seberealizace při rekonstrukčních a opravárenských pracích a zhoršující se životní prostředí ve velkoměstských aglomeracích 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři

Chalupa slouží majiteli a jeho nejbližším přátelům  Důležitá je dočasná změna sociální role v souvislosti s pracemi, které chalupář vykonává a které znamenají odreagování se od městského života a duševní práce  Chalupáři představují na vesnici jinorodý element, většinou s vyšším vzděláním, který je starousedlíky různě reflektován  Vztahy mohou být neutrální nebo se mohou posunout do pozitivní i negativní polohy (od podceňování z důvodu nepraktičnosti a odlišných biorytmů až k respektování, když chalupáři inspirují místní obyvatele) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chalupáři Pokud se chalupáři sžijí s vesnickým kolektivem, mohou iniciovat některé aktivity, které vedou k rozvoji lokální kultury a společenského života  Například jako je vydávání publikací o historii, obnova lidových tradic, zvyků a obyčejů, údržba drobných památek a lidových staveb nebo ochrana přírody apod. 


Staré bělidlo (Babiččino údolí) – Zde prožila Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v povídce Babička sem přenesla své vzpomínky z dětství prožitého s její babičkou Zdroj obrázku: testovani.ceskyjenbezchybne.cz/testovani/wordpress/wp-content/uploads/2012/04.jpg


Zdroj obrázku: http://www.chatar-chalupar.cz/cleneni-oken


Zdroj obrázku: www.papermodel.cz/papermodel/modely/_stavby_lid.htm



Staročeská chalupa – polabské lidové stavby (roubená chalupa z Polabí)

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata

Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby

Chalupa

Lidé z měst spojuje touha po odpočinku v odlišném prostředí od města a vytržení ze stereotypu každodenních všedních dnů  Člověka přitahuje příroda, odpočinek a klid, příjemná změna prostředí, která nabízí mnoho aktivit  Vnímání a vymezování na základě znaků různorodé povahy  Stavební zákon: Jednoduché stavby - pro individuální rekreaci (rekreační chalupa, rekreační chata, rekreační domek, zahrádkářská chata) 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata 

Vymezení:

Rekreační chata: (dle stavebního zákona) je stavba určená k individuální rekreaci, obestavěný prostor do 360 m3 a zastavěná plocha do 80 m2. Může být podsklepená a má nejvýše jedno nadzemní podlaží a podkroví. Viz. § 2, vyhl.č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí ustanovení zákona č. 151/1997 Sb.



Chalupa

Rekreační chalupa: (dle stavebního zákona) starší stavební objekt, který byl vybudován pro účel bydlení a později vyčleněn z bytového fondu a rekolaudován pro účel individuální rekreace

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata

Hlavní rozdíl je ve vzhledu a lokalizaci stavby

Je obytný objekt, který využíváme především k rekreaci a bydlení, podle toho je uzpůsobena stavba  Lze ji využívat celoročně, ale většině obyvatel slouží především sezónně  Chata je obvykle malá či střední stavba a je umístěna většinou více pohromadě a vytváří tzv. chatoviště (chatové osady či kolonie) 

Chalupa

Je venkovské obytné stavení (usedlost)  Bývalé hospodářské stavení, které jsou v současnosti oživována a využívají se také k rekreaci a bydlení  Chalupa je původní (starší) stavba, která nemění ráz krajiny, stojí jednotlivě 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE Chata o o o

o

o

Chalupa

Odlišují se různými znaky, ať už kvantitativními či kvalitativními Vzhled, místo výskytu a velikost - různorodost architektury Otázka vybavenosti, vzdálenosti a ekologických aspektů (hromadící se odpadky nebo absence kanalizace u chatařů) Chaty a chatové osady jsou obvykle v dojezdovém okolí od měst (zatímco u chalup to tak být nemusí, nicméně dnešním trendem jsou horské chaty a chalupy) Otázka lokálního rozvoje? - přínosy a rizika chatařů a chalupářů

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE MAS 







 



Místní akční skupina (MAS) je založená na principech místního partnerství za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu Posláním NS MAS ČR je především sdružovat MAS, reprezentovat a zastupovat MAS na národní úrovni vůči vládním institucím, ministerstvům a organizacím zřizovanými ministerstvy a dalším relevantním subjektům a na mezinárodní úrovni vůči organizacím a subjektům pracujícím v intencích iniciativy Leader a ve vztahu k ostatním partnerům, institucím a úřadům apod. Cílem NS MAS ČR je podpora činnosti MAS při realizaci programu obnovy a všestranného rozvoje venkova s cílem: zlepšit kvalitu života na venkově prostřednictvím setrvalého a integrovaného místního rozvoje, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností mezi členy sítě, zajistit reciproční přenos poznatků a zkušeností na úrovni spolupráce mezi členskými zeměmi Evropské unie a jejich MAS, podporovat spolupráci s dalšími zeměmi, které ve venkovském prostoru chtějí používat metodu LEADER (nese implementační odpovědnost)

DĚKUJI ZA POZORNOST A PŘÍJEMNÝ ZBYTEK DNE

Seznam použité literatury a zdrojů:  Válka M. Sociokulturní proměny vesnice. 1 vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2011. ISBN: 978-80-210-3908-7  Sedláčková M. Důvěra a demokracie. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012. ISBN 978-807419-058-2  Keller J. Nejistota a důvěra. 1. vydání. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2009. ISBN 978-80-7419-002-5  Vajdová Z. Místní společenství Orlicka. 1. vydání. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2009. ISBN 978-80-7330-170-5  http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zajimavosti_nazvu_obc i_v_ceske_republice  http://nsmascr.cz/o-nas/  http://pef.czu.cz/~marikova/Prednasky/cv7.pdf  http://www.pavlat-znalec.cz/investing/stpr/stpr/stpr06.html 

RURÁLNÍ SOCIOLOGIE. 2. cvičení Venkovská společnost

Recommend Documents