Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Petr Toman, Ph.D.
Bc. Lucie Kousalová
Brno 2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci na téma „Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího mé diplomové práce za pomoci použité literatury, která je uvedena v seznamu použité literatury.
V Brně, dne 31. října 2010
…………………………………. Bc. Lucie Kousalová
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Petru Tomanovi, Ph.D. za ochotu, odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále děkuji zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky za jejich ochotu při poskytování informací a materiálů potřebných pro tuto diplomovou práci.
Abstrakt
KOUSALOVÁ, L. Rozvoj trhu venture kapitálu v ČR. Diplomová práce. Brno, 2010. Diplomová práce je zaměřena na analýzu fungování rizikového a rozvojového kapitálu a rozvoj trhu venture kapitálu v ČR. V první části práce dochází k představení základních charakteristik a ke srovnání vývoje venture kapitálu v USA, střední a východní
Evropě
a
České
republice.
Druhá
část
se
zabývá
analýzou
makroekonomických dopadů venture kapitálového financování a z důvodu zjištěného pozitivního působení tohoto financování také státní podporou venture kapitálu ve světě. Dále následuje zhodnocení současného stavu státní podpory v České republice, kde pro tyto účely dochází především ke zkoumání stavu implementace iniciativy JEREMIE jako možnému nástroji státní podpory v ČR. Na základě zjištěných výsledků dochází k návrhu rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR a formulaci doporučení pro její další rozvoj.
Abstract
KOUSALOVÁ, L. The development of venture capital market in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno, 2010. Diploma thesis is focused on venture capital analysis and the development of venture capital market in the Czech Republic. The first part of this thesis is dedicated to introduction of basic characteristics of venture capital and comparison of venture capital development in the USA, Central and Eastern Europe and in the Czech Republic. The second part deals with analysis of the macroeconomic impacts of venture capital financing followed by the conclusion that macroeconomics impact of venture capital financing is positive. Based on this conclusion, the second part deals also with government support of venture capital throughout the World. This is followed by the research of JEREMIE instrument implementation as a possible form of state support in the Czech Republic that is starting point for assessment of current situation in state support of venture capital in this country. Based on analysis results, I have proposed some forms of state support of venture capital in the Czech Republic and made recommendations for its further development.
Obsah:
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE .............................................................................................. 1 2. METODIKA PRÁCE ............................................................................................... 3 3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU ........................... 4 3.1.
Co je to venture kapitál .................................................................................. 4
3.2.
Typy rizikového a rozvojového kapitálu, proces financování .................... 6
3.2.1. Typy rizikového a rozvojového kapitálu ...................................................... 7 3.2.2. Proces financování ...................................................................................... 10 3.3.
Účastníci trhu venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly ................... 13
3.3.1. Investoři rizikového a rozvojového kapitálu .............................................. 14 3.3.2. Fondy rizikového a rozvojového kapitálu .................................................. 15 3.3.3. Klienti rizikového a rozvojového kapitálu.................................................. 17 3.4.
Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu....................... 19
4. ANALÝZA TRHU VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ A V ČR .................... 23 4.1.
Rizikový a rozvojový kapitál ve Spojených státech amerických.............. 23
4.2.
Rizikový a rozvojový kapitál ve střední a východní Evropě..................... 27
4.3.
Rizikový a rozvojový kapitál v České republice ........................................ 31
4.4.
Srovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu.................................. 36
5. MAKROEKONOMICKÉ DOPADY VENTURE KAPITÁLU ......................... 38 5.1.
Studie z roku 1997......................................................................................... 39
5.2.
Studie z roku 2002......................................................................................... 41
5.3.
Studie z roku 2009......................................................................................... 42
5.4.
Vyhodnocení výsledků studií ....................................................................... 43
6. STÁTNÍ PODPORA VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ ............................... 44 6.1.
Program SBIC............................................................................................... 46
6.2.
Iniciativa JEREMIE ..................................................................................... 49
6.2.1. Implementace iniciativy JEREMIE na Slovensku...................................... 54 6.3.
Srovnání přístupů státní podpory venture kapitálu.................................. 59
7. SOUČASNÝ STAV STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR....... 60
7.1.
Zhodnocení současné situace venture kapitálu v ČR ................................ 61
7.2.
Stav implementace iniciativy JEREMIE v ČR .......................................... 62
7.3.
Ostatní programy státní podpory venture kapitálu v ČR......................... 66
7.3.1. Program ZÁRUKA ..................................................................................... 66 7.3.2. Program PROSPERITA.............................................................................. 67 7.4.
Dílčí závěr kapitoly ....................................................................................... 68
8. DISKUZE - NÁVRH ROZVOJE STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR......................................................................................................................... 70 9. ZÁVĚR .................................................................................................................... 72 10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY................................................................... 77 SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ ......................................................... 81
1. ÚVOD A CÍL PRÁCE Dnešní doba je dobou neustálých změn, které se promítají jak v jednotlivých zemích, tak na celém světě. Na celosvětové úrovni dochází k větší propojenosti politických, sociokulturních a ekonomických událostí, jsme svědky různých pokroků ve vědě a výzkumu, revolucí v oblasti technologií, dopravě, komunikaci, ve zpracování informací, atd. Jedním slovem bychom mohli říci, charakteristických rysem dnešní doby je neustálý proces globalizace. Ta vytváří prostor pro růst objemu obchodovaného zboží a služeb, mobilitu pracovní síly, je ale také zdrojem pro nekontrolovaný transfer finančního kapitálu, který jednotlivé ekonomiky potřebují. Umožňuje jim totiž podílet se na mezinárodním obchodě a pomáhá při rozvoji podnikání, které je pro každou fungující tržní ekonomiku nezbytné. Jedním z možných řešení, jak napomoci k rozvoji podnikání, je stimulace malého a středního podnikání. Právě to je totiž stabilizačním prvkem celého systému hospodářství, tudíž velmi podstatnou součástí podnikatelského sektoru každé země. I přes inovace a potenciál vývoje ekonomiky, který přinášejí, mají podniky malého a středního podnikání jisté znevýhodnění. Nemají dostatek vlastního kapitálu pro financování svých podnikatelských záměrů a také mají problém s jeho získáním z jiných zdrojů, jelikož jejich financování sebou nese pro investory značná rizika. Chybí jim navíc dostatečné zkušenosti a bude potřeba jim poskytovat různá poradenství. I přes tyto skutečnosti však u investorů nacházejí svá místa. Díky nim je možné dosáhnout vysokého výnosu v případě realizace úspěšného projektu a je zde vidina dalšího rozvoje společnosti a tím rozvoje celé ekonomiky. Problém s financováním malých a středních podniků bychom mohli řešit za pomoci venture kapitálu neboli rizikového a rozvojového kapitálu. Ten není na českém trhu sice novým nástrojem financování malého a středního podnikání, ale povědomí o jeho fungování je u podnikatelů i přes jeho více jak desetileté působení na našem území stále malé. Jedná se o takový způsob financování, který sebou za pomoci investorů přináší pro podniky jak potřebné finanční prostředky, tak také nutné poradenství. Při uplatňování venture kapitálu navíc dochází k podpoře ekonomického růstu a konkurenceschopnosti země, k potřebné stimulaci podnikatelského prostředí, díky němuž mohou vzniknout nové podniky, následně nová pracovní místa, atd. Právě
-1-
z důvodu atraktivnosti tohoto způsobu financování a stále nedostačujících zkušeností s tímto financováním jsem se rozhodla tímto tématem zabývat ve své diplomové práci. Globálním cílem této práce je na základě analýzy trhu venture kapitálu a makroekonomických dopadů venture kapitálu zhodnotit systémy státní podpory venture kapitálu ve světě a v České republice a formulovat doporučení pro její další rozvoj. Pro splnění globálního cíle je potřeba si vytyčit jednotlivé cíle dílčí. Prvním dílčím cílem této práce je objasnění základních pojmů, které jsou s venture kapitálovým financováním spojeny. Dojde k představení základních charakteristik – k vlastnímu objasnění pojmu, typů a účastníků trhu, ke krátkému naznačení procesu financování a nakonec také k vytyčení výhod a nevýhod tohoto způsobu financování. Druhým dílčím cílem je analýza trhu venture kapitálu, v rámci které si představíme vývoj venture kapitálu ve Spojených státech amerických, dále ve střední a východní Evropě a nakonec také v České republice. Na konci kapitoly si provedeme shrnutí jednotlivých analýz a porovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu v daných oblastech. Třetím dílčím cílem této práce je zkoumání makroekonomických dopadů venture kapitálového financování a zjišťování, jak tyto dopady působí na ekonomiku státu. Součástí kapitoly zabývající se touto problematikou bude také potvrzení či vyvrácení hypotézy H1: Existuje pozitivní závislost mezi rozvojem trhu venture kapitálu dané země a ekonomickým růstem dané země. Čtvrtým dílčím cílem je analýza systémů státní podpory venture kapitálu ve světě. Zde se zaměříme na systémy cílené státní podpory venture kapitálového financování, konkrétně na program SBIC užívaný ve Spojených státech amerických a na iniciativu JEREMIE uplatňovanou v některých státech Evropské unie. Pro účely této práce si zde také nastíníme implementaci této iniciativy na Slovensku. Pátým dílčím cílem této práce je zhodnocení současného stavu státní podpory venture kapitálu v České republice. Krátce si zde nastíníme stav venture kapitálu v ČR a dále se budeme zabývat systémy státní podpory venture kapitálu v ČR současně s implementací již zmíněné iniciativy JEREMIE na českém trhu. Součástí bude také potvrzení či vyvrácení hypotézy H2: V České republice je dostatečně využíván
-2-
potenciál pro státní podporu venture kapitálu. V části diskuze budou následně diskutovány návrhy rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR.
2. METODIKA PRÁCE Pro zpracování této diplomové práce bylo nejdříve potřeba nashromáždit velké množství informací a to jak z českých, tak převážně zahraničních zdrojů. Odborné literatury bylo využito především při představování základních charakteristik venture kapitálu, pro ostatní části práce bylo čerpáno z informací internetových zdrojů. Při vypracování této práce bylo dále využito poznatků z konzultací s vedoucím mé diplomové práce a také velké množství informací zjištěných při expertním pohovoru od zaměstnanců Ministerstva průmyslu a obchodu České republiky. Metodika této práce byla navržena tak, aby bylo možné splnit stanovený globální cíl a dílčí cíle práce. Z tohoto důvodu bylo využito metody analýzy, která zde sloužila k rozčlenění předmětu zkoumání na jednotlivé prvky a vztahy mezi nimi. Dále metody indukce a metody syntézy, kdy postupem od konkrétního k obecnému a spojením prvků v jeden celek bylo možno dojít k dílčím závěrům a vyvrácení či potvrzení stanovených hypotéz. Analýza trhu venture kapitálu ve světě a v ČR, zkoumání makroekonomických dopadů venture kapitálu a také část zabývající se státní podporou přímo nabízí k použití metody komparace, která je hojně využita i při rozboru teoretické části, kde se lišily názory jednotlivých autorů. Z důvodu zaměření se na podstatné znaky dané problematiky bylo v některých případech nutno užít metodu abstrakce, která nám pomohla odhlédnout od množství dalších informací pro zjednodušení celého procesu. Diplomová práce je z hlediska struktury členěna do několika částí, které na sebe logicky navazují. Pro splnění globálního cíle jsou stanoveny cíle dílčí, které odpovídají cílům jednotlivých kapitol. V první a druhé kapitole je vymezen úvod a cíl práce včetně hypotéz, které budeme testovat, a také metodika práce. Třetí kapitola se věnuje popisu dané problematiky. Dochází zde k objasnění pojmu, uvedení typů a účastníků trhu rizikového a rozvojového kapitálu, k představení procesu financování a také stanovení výhod a nevýhod plynoucích z jeho uplatňování. Čtvrtá kapitola se soustředí na velikost daného problému. Zaměřujeme se zde na analýzu trhu venture kapitálu ve světě a v ČR, kde dochází k porovnání vývoje mezi státy. Pátá kapitola se zabývá zkoumáním makroekonomických dopadů tohoto financování. Zjišťuje se zde,
-3-
zda má venture kapitálové financování pozitivní či negativní působení na ekonomiku daného státu a testuje se zde hypotéza H1. Z důvodu zjištěného pozitivního působení je dále potřeba zjistit, jakým způsobem je venture kapitálové financování podporováno ze strany státu. Šestá kapitola se tedy věnuje analýze státní podpory venture kapitálu ve světě. Zkoumá se zde americký program SBIC a iniciativa JEREMIE a hledá se přitom vhodný program použitelný v podmínkách České republiky. Po zhodnocení státní podpory ve světě se v sedmé kapitole zaměříme na zkoumání současného stavu státní podpory venture kapitálu v České republice, kde se především soustředíme na zjištění stavu implementace iniciativy JEREMIE jako možného nástroje státní podpory. Dochází zde k testování hypotézy H2. V části diskuze jsou diskutovány návrhy rozvoje státní podpory venture kapitálu v ČR a formulována doporučení pro její další rozvoj. V závěrečné kapitole dochází ke shrnutí hlavních poznatků této diplomové práce.
3. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VENTURE KAPITÁLU Dílčím cílem této kapitoly je objasnění základní pojmů, které jsou spojeny s venture kapitálem. Představíme si zde samotný význam pojmu venture kapitálu, vyjmenujeme si a stručně popíšeme jednotlivé typy financování venture kapitálem a krátce si nastíníme proces financování. Dále si ještě představíme jednotlivé účastníky venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly a nakonec se budeme zabývat výhodami a nevýhodami tohoto typu financování.
3.1. Co je to venture kapitál Pojem venture kapitál je ve velkém množství publikací a jiných dostupných zdrojích charakterizován podobně, ale i přesto se jedná o zcela specifický pojem, který se neustále vyvíjí a nemá proto úplně přesné vymezení. Pro většinu lidí není ještě zcela nebo vůbec znám, a proto je potřeba si zde uvést jeho výstižnou a stručnou charakteristiku a dále se ji snažit rozvíjet. Základní charakteristika pojmu venture kapitálu je dobře uvedena na portálu pro podnikání a export BUSINESSINFO (2009). Venture kapitál je zde chápán jako forma financování soukromých růstových podniků a také jako partnerství podnikatele a investora. Je to prostředek pro financování zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze nebo odkupu celé společnosti, kdy investor rizikového kapitálu
-4-
získává dohodnutý podíl základního kapitálu společnosti na oplátku za poskytnutí potřebného kapitálu. Cílem investora rizikového kapitálu je umožnit perspektivním společnostem, aby se staly velkými společnostmi zítřka. Rizikový kapitál je tedy především určen pro malé a střední podniky, které mají v našich podmínkách i přes poměrně přijatelné úrokové sazby stále minimální šanci financovat svůj rozvoj bankovními úvěry. Jedná se o dlouhodobou investici nejen peněz, ale i času a úsilí. Investiční období trvá většinou tři roky, ale může být až pětileté a delší. Podmínkou vstupu bývá většinou transformace společnosti na akciovou společnost, pokud jí společnost není, a dále také přímý vstup do základního jmění firmy, kde se venture kapitálový investor stává menšinovým podílníkem firmy. Investor zde nese riziko, že pokud firma ve svém projektu neuspěje, ztratí své vložené prostředky. Na druhou stranu je toto riziko však kompenzováno vysokou mírou výnosu, kterého je možné dosáhnout po dlouholeté spolupráci zakončené výstupem ze společnosti. Podstata tohoto typu financování tedy spočívá v tom, že venture kapitálový investor vstupuje se svým kapitálem do společnosti pro realizaci podnikatelského plánu, jak již bylo uvedeno, přímo do základního kapitálu společnosti, které většinou nejsou veřejně obchodovatelné. Investor se zde odlišuje od jiného obvyklého spolupodílníka ve firmě tím, že se zúčastňuje především jednání pro přijímání základních rozhodnutí firmy a jinak ponechává běžný chod společnosti v rukách tvůrců podnikatelského záměru, který se předkládá pro získání a zaujetí investora. Investor svým vstupem do společnosti získává tedy významný podíl, pomocí něhož se snaží zhodnotit své vložené finanční prostředky. Jeho cílem je vstupovat do společností, které podle něho mají do budoucna vysoký potenciál růstu nebo které jsou nyní v aktuální krizové situaci, ale s dobrým výhledem na její vyřešení. Jeden
ze
základních
poznávacích
rysů
tohoto
typu
financování
uvádí
ve své publikaci také FETISOVOVÁ (2007). Riziková kapitálová investice není dle této publikace pouze „jednorázové poskytnutí finančních prostředků, ale několikaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem rizikového kapitálu, který všestranně napomáhá rozvoji podniku a pravidelně monitoruje jeho aktuální situaci. Právě odborné znalosti, které sebou investor přináší, mají většinou mnohdy pro rozvoj podniku větší význam než samotné finanční prostředky.“
-5-
Další charakteristika, kterou se venture kapitál odlišuje od jiných forem financování, je především skutečnost, že v případě venture kapitálových investic nemusí vždy docházet ke zhodnocení vložených finančních prostředků. Jedná se o takový typ investice, která sebou nese velmi vysoká rizika, že daný výrobek či služba na trhu neobstojí a tím dojde k ukončení spolupráce bez předpokládaného zhodnocení. Na druhé straně je to právě vysoká míra výnosů, která láká zmíněné investory. V případě, že růst společnosti či její vzestup z krizové situace bude úspěšný, může investor po úspěšném ukončení dlouholeté spolupráce se společností získat až mnohonásobek oproti původní výši jeho počáteční investice. Naopak však také nikdo nemůže investorům zaručit, že dojde ke zhodnocení jejich vložených prostředků a že se mu jeho peníze vrátí zpět či dokonce znásobené. Právě pro tyto vlastnosti se jedná o zcela specifický druh financování. Další charakteristickou vlastností, která asi jako poslední odlišuje tento typ financování od jiných forem alternativního financování, je délka trvání spolupráce. Investice rizikového a rozvojového kapitálu jsou charakteristické dlouhodobou spoluprací investora se společností. Doba návratnosti investic se pohybuje v období od tří do sedmi let, u jednotlivých typů investic může být však doba zkrácena nebo naopak prodloužena. Nakonec si ještě upřesníme, proč se venture kapitálu v České republice říká také rizikový a rozvojový kapitál. Toto vyjádření pojmu by nás mohlo napadnout z již uvedených charakteristik, ale přesněji nám to objasňuje publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998). „Rizikovým kapitálem označujeme investici do základního jmění firmy, která za sebou nemá žádnou historii, případně teprve vzniká. Tato investice má firmě umožnit rozběh a realizaci nadějné myšlenky. Naproti tomu cílem rozvojového kapitálu jsou firmy již fungující, trpící nedostatkem kapitálu pro financování rychlejšího růstu, realizaci nových záměrů nebo získání nových trhů.“
3.2. Typy rizikového a rozvojového kapitálu, proces financování Dílčím cílem této podkapitoly je představení jednotlivých typů rizikového a rozvojového kapitálu a dále nastínění procesu financování venture kapitálem, který je poměrně složitý.
-6-
3.2.1.
Typy rizikového a rozvojového kapitálu
Jak jsme si již uvedli v počátečních charakteristikách venture kapitálového financování, může se jednat o prostředek financování pro zahájení činnosti společnosti, jejího rozvoje, expanze, atd. Již podle toho můžeme odvodit, že venture kapitál má různé typy financování, které většinou dělíme podle stádia rozvoje společnosti, do které investor právě vstupuje. Jednotlivé typy rizikového a rozvojového kapitálu mají odlišné především dvě základní charakteristiky, liší se mírou podstupovaného rizika a také očekávanou mírou zhodnocení vložených prostředků. Dále se jedná též o výši objemu poskytovaných finančních prostředků, délku investičního období a počet investorů zabývajících se daným způsobem financování. Ve většině publikací a jiných dostupných zdrojích je nejčastějším typem členění právě dělení vycházející z fáze rozvoje podniku. Jeho členění nám představuje následující typy rizikového a rozvojového kapitálu: •
Předstartovní, zárodečné financování (seed capital) Dle ARCA CAPITAL se jedná „o financování raných stádií podnikání firem
v procesu zakládání nebo firem působících na trhu velmi krátce. Patří sem financování vývoje prototypu nového výrobku a jeho patentové ochrany, financování průzkumů trhu na nový produkt nebo službu, financování podnikatelského plánu, výběru manažerského týmu a založení společnosti až do momentu, kdy je možné přejít na startovní financování.“ Jelikož se jedná o zárodečné financování, dá se tato investice označit za nejrizikovější. Doba její návratnosti se totiž pohybuje od 7-12 let a objem poskytnutých finančních prostředků v rozsahu 200tis. Kč - 4mil. Kč. Z důvodu velkého rizika se požaduje také vysoká míra výnosu, která se pohybuje ve výši 100 % a více. •
Startovní financování (start-up capital) Startovní financování se zaměřuje na financování začátku činnosti firmy, která má
již připravený projekt včetně strategie prodeje, je již organizačně zabezpečená, má jasně vymezený trh, na který hodlá proniknout, přičemž je potřeba zafinancovat marketing, výrobu nebo distribuci. Typická výše investice je 4-20mil. Kč, může však být i mnohem vyšší. Opět se jedná o rizikové financování, protože návratnost investice je 5-10 let. Očekávaná výše výnosu je mezi 35-50 %.
-7-
•
Financování počátečního rozvoje (early stage development capital) Dle FETISOVOVÁ (2007) tu vstupuje rizikový investor do podniku, který funguje
na trhu poměrně krátkou dobu (zpravidla méně než 3 roky) a který většinou nedosahuje zisku, resp. je jeho míra velice malá. Podnik má zajímavý program, který může v budoucnosti přinášet zisk, má tedy potenciál dalšího rozvoje. Není však sám schopen financování, protože nemá čím ručit při poskytnutí úvěru. Délka investování je v průměru 4-7 let. Jedná se o třetí a již poslední typ nejrizikovější investice, kde se velikost investice pohybuje mezi 10-40mil. Kč a očekávaný výnos okolo 30 %. •
Rozvojové financování (later stage development – expansion capital) Při rozvojovém financování jde o investice do již zaběhnutých podniků, které
za sebou mají již určitou historii, vyhovující ekonomické výsledky a mají potenciál pro další expanzi. Většinou se jedná o navýšení pracovního kapitálu pro zavedení nového výrobku, služby nebo technologie, útok na geograficky vzdálenější trhy či vstup na trhy zahraniční. Obecně tedy jde o budování nových obchodních sítí v nových teritoriích. Jedná se již o méně rizikový typ investice, proto zde působí již také mnohem větší množství subjektů. Doba návratnosti investice se v průměru pohybuje kolem 3 let, velikost investice je v rozmezí 20mil. Kč - 80mil. Kč a očekávaná míra výnosu okolo 25 %. •
Záchranné financování (rescue capital) „V případě, že má podnik vážné finanční potíže, ale podaří se najít růstový program,
který by po stabilizaci finanční situace mohl nasměrovat vývoj podniku na růstovou dráhu, může se využít záchranného financování.“ (NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ, 2007). Je to speciální typ venture kapitálové investice, kde je management ztrátové firmy podpořen ve své snaze zachránit firmu. Není příliš častý, a proto bývá spojován s financováním manažerských odkupů. Při záchranném financování se předpokládá, že opět dojde k růstu hodnoty podniku, proto je riziko poměrně nízké. •
Náhradní financování (debt replacement capital) Tento typ rizikového a rozvojového kapitálu se uplatňuje především u společností,
jejichž podnik má příliš vysoký podíl cizích zdrojů a je tedy velmi značně negativně zatížen nákladovými úroky. K nápravě v podniku může v tomto případě dojít tak, že se podíl cizích zdrojů z části nahradí navýšením vlastních zdrojů, tedy navýšením základního kapitálu, které je právě typické pro venture kapitálové financování. -8-
•
Financování akvizic (acquisition capital) Financování akvizic je dalším typem rizikového a rozvojového kapitálu,
kde je investovaný kapitál určen na financování nákupu jiné společnosti nebo její části. Prakticky se jedná o skupování nebo přebírání vlastnických podílů neaktivních akcionářů současnými nebo budoucími akcionáři podniku. Jelikož se jedná o odkoupení již zaběhlého podniku, je k dispozici velké množství potřebných informací k tomu, aby tento typ investice mohl být spojován s malým rizikem. Doba návratnosti investice je zde mezi 2-3 roky. S financováním akvizic úzce souvisí manažerské odkupy, proto si je uvedeme hned v dalším bodě jako další a již poslední typ financování. •
Manažerské odkupy (MBO, MBI, BIMBO, LBO, LMBO) Dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) „jde o financování odkupu již existujícího
a zaběhnutého podniku ve prospěch jeho současného či budoucího managementu. Odkup není možné jistit aktivy prodávaného podniku, a proto se zájemci obracejí o pomoc na investory rizikového a rozvojového kapitálu. Cenu odkupu hradí ze svých výnosů sám kupovaný podnik, proto tyto investice připadají v úvahu pouze u podniků velmi výnosných.“ Doba návratnosti investice je poměrně krátká, zpravidla 2-3 roky. Typická velikost investice s již rozvinutým trhem rizikového a rozvojového kapitálu je 200mil. - 1mld. Kč, jsou ale známy případy, kdy dosáhla výše 20mld. Kč. Z důvodu historického vývoje tahle čísla neodpovídají hodnotám manažerských odkupů v České republice. Zde se jedná o nižší investované sumy kapitálu a delší dobu návratnosti investic. Nyní je potřeba si ještě také vysvětlit pojmy uvedené u manažerských odkupů: MBO (management buy-out) – zde se naskytuje možnost stávajícímu managementu a investorům odkoupit nebo získat významný podíl na základním kapitálu společnosti, kterou pomáhají řídit. MBI (management buy-in) – jedná se o stejný typ investice jako MBO, ale rozdíl je v tom, že podnik či jeho část odkupuje či získává externí manažer nebo jejich skupina, přičemž se ujímá nového řízení této společnosti. BIMBO (management buy-in-buy-out) – je to kombinace předchozích dvou operací. Jedná se o transakci, kde skupina manažerů společnosti s dalšími externími manažery kupuje od jejich majitelů většinu nebo část podílů společnosti, aby se ujala jejího řízení.
-9-
LBO (leveraged buy-out), LMBO (large MBO) – představuje MBO transakci doplněnou o financování pomocí úvěrů nebo jiných finančních instrumentů. Dle FETISOVOVÁ (2007) „je vhodnost jednotlivých typů financování dána určitými faktory. Záleží na tom, v jaké fázi rozvoje se podnik právě nachází, jaká je jeho vlastnická struktura, jaká je výchozí ekonomická situace podniku a plánované využití investic. Dále zde můžeme zařadit regionální odlišnosti, ekonomickou a politickou situaci dané země a také již zmíněný stupeň rizika, který jsou investoři ochotni podstoupit.“ V tabulce č. 1 si můžeme pro přehlednost shrnout podstatné vlastnosti jednotlivých typů investic rizikového a rozvojového kapitálu, jak jsou uváděny v publikaci DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998). Tab. 1: Základní charakteristiky jednotlivých typů investic venture kapitálu Typ investice
Předstartovní Startovní Počáteční stádia rozvoje Rozvojová Manažerské odkupy
Doba trvání (roky) 7-12 5-10
Velikost investice (v přepočtu na mil. Kč) 0,2 – 0,4 4 – 20, ale až 200
Očekávaný výnos (v % p.a.) až 100 % 35-50 %
Procento společností nabízejících tento typ financování 1-2 % 5%
4-7
10 – 40
30 %
10 %
2-5
20 – 80 200 – 1000 (ale i 20 000)
25 %
50 %
20-25 %
prakticky 100 %
2-4
Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998)
3.2.2.
Proces financování
Již v počátku této práce, při uvádění základních charakteristik pojmu venture kapitálu, jsme si uvedli, že se jedná o pojem, který se neustále vyvíjí, a proto není možné jej zcela přesně vymezit. Od toho se odráží také náročnost procesu financování venture kapitálem. Jedná se o zcela složitý proces, kterého se účastní velké množství subjektů se zcela specifickými úkoly v daném procesu. Jednotlivé role účastníků si vysvětlíme v zápětí, nyní se budeme zabývat samotným procesem financování, který se skládá přibližně ze čtyř fází. Ještě než začne samotný proces financování, je důležité provést jeden z počátečních a nejdůležitějších kroků, bez kterého by proces financování postrádal svůj smysl. Je nutné získat investora. Aby společnost získala svého investora, musí ho oslovit se zajímavým a pro něj atraktivním nápadem v podobě dobře zpracovaného - 10 -
podnikatelského záměru. V případě zaujetí investora předloženým nápadem dochází z jeho strany nejen k poskytnutí potřebných finančních prostředků, ale především také k poskytnutí velmi bohatých zkušeností. Jelikož je při úspěšném získání investora prvotní krok splněn, může začít samotný proces financování venture kapitálem. V první
fázi
procesu
financování
probíhá
vyhledávání
a
následné
vyhodnocování investičních příležitostí manažerskou společností. V této fázi je nejdříve nutné najít vhodnou investici. Činnost hledání provádějí již zmíněné manažerské společnosti a to na základě všech možných dostupných informacích, které jsou o podnicích k dispozici. Pokud se najde větší množství podniků, které svými charakteristikami odpovídají zaměření fondu, provádí se jejich vyhodnocení pro výběr toho nejlepšího z nich. Tento způsob vyhledávání není moc častý, jelikož je poměrně nákladný a také zde může vzniknout problém se získáváním počátečních informací o podnicích, které jsou na trhu zatím příliš krátce nebo v počáteční fázi svého rozvoje. Další možností, jak získat vhodnou investici je, že klient přijde sám. Osloví buď samotného investora, nebo manažerskou společnost. Tento způsob také není příliš obvyklý, jelikož se může objevit velké množství potenciálních příležitostí, které však nemusí odpovídat zaměření fondu. Navíc veřejnost většinou nemá moc ponětí o fungování venture kapitálu, proto k samotnému oslovení nedochází příliš často. Asi poslední možností, jak získat vhodného klienta, je využít svých obchodních kontaktů. Sem bychom mohli zařadit také kontaktování různých programů na podpory podnikání a
poradenských
společností,
které
hledají
nejvhodnější
způsob
financování
pro své klienty. Pokud dochází k vyhodnocování investičních příležitostí manažerskou společností, zvažují se následující kritéria (NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ, 2007): •
Potenciál tvorby hodnoty pro zákazníka. Provádí se strategická analýza v okolí podniku, zda daný výrobek nebo služba má konkurenční výhodu a zda je možné v podniku provést pomocí venture kapitálu dynamickou expanzi podniku.
•
Kvalifikované a loajální vedení společnosti. Předpokladem spolupráce je vzájemná důvěra a spolupráce mezi fondy a společností. Fondy se zaměřují většinou na monitoring a kontrolu společnosti, řízení se přenechává původnímu managementu, který musí být takového vedení schopen.
- 11 -
•
Potenciální výnos. Zvažuje se, jakého zhodnocení je možné v případě úspěšné realizace projektu dosáhnout.
•
Délka investování a možnost snadného exitu ze společnosti. Jedná se o další dva důležité faktory, které musejí být dobře rozhodnuté. Dopředu je určeno, jak bude spolupráce se společností ukončena.
•
Osobní finanční vklad dosavadního vlastníka. Je podmínkou zejména z důvodu, že pokud bude sám vlastník investovat své prostředky, zasazuje se následně o to, aby byl dodržován podnikatelský záměr a došlo k plánovanému zhodnocení investice. Ve druhé fázi procesu financování probíhá podrobnější zkoumání klienta
pro optimální výběr a realizaci investice. Dochází k podrobnějšímu zkoumání podniku jak z hlediska jeho historického vývoje, tak aktuální tržní situace podniku. Prověřuje se finanční výkonnost, informační systémy a procesy uvnitř podniku, dělá se podrobnější analýza obchodních partnerů a také samotných manažerů podniku. Na konci této fáze je možné stanovit výši investice a také podíl investora v podniku. Celý proces trvá přibližně do 3 měsíců, může však být protažen až na jeden rok. Třetí fáze procesu financování probíhá již po započetí obchodní spolupráce, kdy dochází ze strany zástupců fondů k monitorování investic a případně k řešení nastalých krizových situací. Investor prostřednictvím fondu neposkytuje pouze peněžní prostředky, ale také velké množství nezaplatitelných zkušeností, jelikož se předpokládá, že se podnik na jejich základě sám pokusí postavit na vlastní nohy. Vedení se přenechává většinou původnímu managementu, proto se zástupci fondů nemusejí účastnit každodenní činnosti prováděné v podniku. Z jejich strany dochází pouze ke kontrole a monitoringu, účastní se pouze přijímání strategických rozhodnutí. Pokud zjistí, že došlo při kontrole výsledků k jistým odchylkám, informují o tom manažerskou společnost a spolu s ní se snaží najít řešení nastalé situace. Odchylky zde mohou mít charakter jak vnitřní, tak vnější. Pokud se jedná o krizovou situaci způsobenou změnou vnějších podmínek (na trh vstupuje nová konkurence, zásadně se mění legislativa či ceny vstupů, podnik ztrácí dodavatele či odběratele, dojde k neočekávané živelné pohromě), investor přehodnocuje svoji investici. Buď spolupráci s podnikem ukončí, nebo se snaží najít nejlepší způsob řešení pro snížení potenciálního rizika. Pokud se jedná o odchylku vnitřního charakteru, odebírá se vedení původnímu
- 12 -
managementu a hledá se vedení nové. Při vzniku krizové situace je možné, aby bylo řízení společnosti předáno do rukou odborníků, kteří se specializují na takové situace. Poslední a čtvrtou fází procesu financování je výstup investora ze společnosti. Jedná se o ukončení mnohaleté spolupráce investora venture kapitálu a cílové společnosti, kdy dochází k očekávanému zhodnocení počáteční investice. Investor může spolupráci ukončit pěti způsoby, kdy jejich charakteristiky jsou následující: •
Zpětné odkoupení podílu společnosti původními majiteli či managementem za pomoci úvěrového financování či financování jiným fondem rizikového a rozvojového kapitálu.
•
Prodej strategickému partnerovi se užívá v případě, že původní akcionáři nemají prostředky na zpětné získání společnosti a navíc existuje jiný manažer, který chce tento podnik zařadit do své obchodní struktury.
•
Veřejný úpis akcií, kdy se klientská společnost uvede na burzu v případě existence funkčního kapitálového trhu.
•
Refinancování představuje odkup podílu investora venture kapitálu jiným investorem, který nahradí dosavadní způsob financování.
•
Nedobrovolné vystoupení představuje již zmiňované předčasné odstoupení investora z podniku v případě neřešitelné krizové situace. Dochází k prodeji podniku pod cenou nebo k prodeji aktiv společnosti v případě likvidace.
3.3. Účastníci trhu venture kapitálu, jejich rozhodování a úkoly Jak jsme si již nastínili v předchozí podkapitole, na trhu venture kapitálu existuje velké množství subjektů, kteří se účastní procesu financování a mají zde zcela specifické úkoly a role. První skupinkou účastníků jsou investoři, kteří poskytují peněžní prostředky a zkušenosti potřebné pro financování. Na druhé straně stojí podniky neboli klienti, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků. Mezi nimi se nachází třetí skupinka, která se nazývá fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Má zcela specifickou roli, jelikož je spojovacím článkem mezi zmíněnými investory a společnostmi. Jak můžeme vidět na obrázku č. 1, může mít fond rizikového a rozvojového kapitálu větší množství investorů a na druhé straně také větší množství klientů. Důvodem je rozložení vysoké míry rizika na více možných investic.
- 13 -
Obr. 1: Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu
Zdroj: FETISOVOVÁ (2007)
Jelikož není potřeba blíže specifikovat cílové společnosti, protože je každá úplně jiná, probereme si zde akorát postup, jakým podniky (klienti) postupují při snaze získat investici a jak dále spolupracují. V případě investorů a fondů venture kapitálu se budeme zabývat podrobnějším členěním. 3.3.1.
Investoři rizikového a rozvojového kapitálu
Investoři rizikového a rozvojového kapitálu jsou, jak již bylo několikrát řečeno, těmi nejvýznamnějšími postavami venture kapitálového financování, bez kterých by celý proces financování nemohl probíhat. Investoři totiž dodávají potřebné finanční prostředky a dále také drahocenné zkušenosti, které jsou někdy k nezaplacení. Pokud bychom hledali investory na vyspělých ekonomických trzích, budeme úspěšní, jelikož je velké množství subjektů, kteří se takového způsobu financování chtějí díky možným vysokým ziskům účastnit. Mohli bychom je členit do různých skupin, ale nejběžnější členění je dle publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) následující: •
Obchodní andělé (business angels) Obchodními anděly jsou nazývány velmi majetné soukromé fyzické osoby, které
disponují velkým množstvím kapitálu, který jsou ochotny investovat. Pro snížení rizika zakládají někdy investiční sdružení podobných investorů, přičemž mohou investovat celkově vyšší částky. •
Nezávislí investoři (independent investors) Jedná se o takové investiční subjekty, které vytvořily svůj kapitál dohromady z více
než jednoho zdroje. Především jde o sjednocení peněžních prostředků od různých bank,
- 14 -
pojišťoven a penzijních fondů, nechybí zde však ani prostředky od soukromých osob nebo jiných firemních investorů. Tyto subjekty nejsou nijak právně spojeny. •
Závislí investoři (dependent investors) Tak jako u nezávislých investorů se jedná především o peněžní prostředky bank,
penzijních fondů a jiných finančních institucí, které však poskytují své prostředky pobočkám a divizím, kde jsou všechny spravovány pod jménem mateřské společnosti. •
Částečně závislí investoři (semi dependent investors) Jsou jimi označováni závislí investoři, kteří navíc spravují fondy založené nezávisle
na jejich mateřské společnosti. •
Vládou podporované organizace (government supported organizations) Považujeme za ně takové investory, kteří své finanční prostředky získávají přímo
nebo nepřímo z vládních zdrojů nebo jsou jinak podporovány státem. Většinou se jedná o investice, které mají přímo podpořit určité regiony či odvětví, jsou zakládány konkrétně pro podporu malého a středního podnikání v dané zemi. Po představení jednotlivých typů investorů si nyní můžeme ve stručnosti naznačit, jak probíhá rozhodování investora, které musí ještě před vstupem do podniku provádět. Před započetím spolupráce se nejdříve musí rozhodnout, jaká bude výše jeho investice. Investor přitom zvažuje tři ukazatele, jimiž jsou riziko, výnos a likvidita. Jeho požadavky jsou, aby riziko bylo co nejnižší, výše zhodnocení investice co nejvyšší a likvidita též vysoká. I když tyhle tři vlastnosti venture kapitálové investice zároveň nenabízejí, jsou pro investory stále velmi atraktivní díky vidině vysokého zisku. Dále investor musí provádět výběr fondu a manažerské společnosti. Jedná se též o velmi důležitý krok, jelikož právě jim svěřuje pro klienta investované prostředky. Investor při výběru zvažuje zaměření a strategie fondu, již nasbírané zkušenosti, výše poplatků za poskytnuté služby, aj. Asi jako poslední úkol ze strany investora je kontrola investic, která probíhá pomocí investičních výborů fondu. 3.3.2.
Fondy rizikového a rozvojového kapitálu
Investoři při svých investicích požadují také kontrolu realizovaných investic. Jelikož ale nejsou schopni tuto činnost sami realizovat, zakládají fondy rizikového a rozvojového kapitálu, které působí jako mezičlánek a zároveň jako zprostředkovatel
- 15 -
mezi nimi a cílovými společnostmi. Ve své podstatě jsou fondy pouze účelově založené společnosti, které shromažďují prostředky investorů pro cílové společnosti. Jak můžeme vidět v obrázku č. 2, není to ve skutečnosti fond, kdo spravuje prostředky investorů, jelikož vztah mezi subjekty venture kapitálového trhu je ještě poněkud komplikovanější. Obr. 2: Vztah mezi subjekty trhu rizikového a rozvojového kapitálu
Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998)
Jak je patrné z uvedeného obrázku, je fond po provedení investice z hlediska vlastnických vztahů jak aktivním investorem, tak také spoluvlastníkem portfolií cílové společnosti. Pravda je ale taková, že fond si najímá profesionální manažerskou společnost, která provádí skutečnou správu investovaných prostředků. Jejím úkolem je posuzovat investiční příležitosti, volit vhodné investice, zabývat se jejich správou a kontrolovat je. Jelikož je takhle zabezpečena veškerá administrativní činnost v podniku, není potřeba, aby fond měl jakékoliv zaměstnance. Z obrázku také vidíme, že vztah fondu a manažerské společnosti je zajištěn poradenskou smlouvou. I když má manažerská společnost zajišťovat prakticky veškeré důležité činnosti, konečné rozhodnutí, které potvrdí, zda daná investice bude přijata či zamítnuta, provádí investor. Tuto činnost provádí prostřednictvím investičního výboru, který je součástí fondu. Jeho členy jsou právě zástupci investorů a reprezentanti manažerské společnosti. Na fondy rizikového a rozvojového kapitálu je nahlíženo z různých pohledů. Pro investora je fond převážně řídícím a kontrolním nástrojem a pro cílové společnosti
- 16 -
představuje zdroj potřebných finančních prostředků. Pro manažerské společnosti se jedná o jednoho z mnoha subjektů, díky kterým si mohou prováděním administrativní činnosti vydělat peníze. Pokud bychom se podívali na právní formu fondů, zjistíme, že mají většinou všechny stejnou strukturu nazývanou Limited Partnership, v České republice známou pod pojmem komanditní společnost. Oblibou tohoto uspořádání je především důvod, že striktně nevymezuje některé oblasti fungování a dává tak fondům větší benevolentnost v pravomocích, které si následně sami upravují ve společenské smlouvě. Domicil neboli místo registrace fondu je také velice zajímavé, jelikož fondy bývají registrovány především v lokalitách, kde je pro ně výhodnější daňový režim. Registrují se v tzv. daňových rájích, přičemž se snaží vyhnout vyššímu zdanění, které by je čekalo v jejich domovské zemi. 3.3.3.
Klienti rizikového a rozvojového kapitálu
Klienti rizikového a rozvojového kapitálu neboli cílové investiční společnosti jsou také důležitým členem celého procesu financování venture kapitálem. Jsou to potenciální zájemci o investici. Jelikož je každý klient poněkud jiný a nemá žádné společné charakteristické vlastnosti, pokud se nejedná o náhodu, není ani možné si zde klienta venture kapitálu jakkoliv představit. Jediné, co je u každého klienta společné, je způsob, jakým se uchází o danou investici, jak o ni vyjadřuje svůj zájem a nakonec jeho spolupráce s investičními manažery. Dříve, než se klient obrátí na subjekty poskytující venture kapitálové financování, zvažuje své možnosti. Nejvíce oblíbený způsob získání kapitálu je financování pomocí bankovního úvěru. Zde sice nedochází ke změně vlastnické struktury v podniku, ale na druhou stranu je problém se získáním úvěru pokud již podnik nemá žádný majetek, kterým by se mohl za své závazky zaručit. Pokud klient dospěje k závěru, že mu nezbývá již lepší řešení než využít venture kapitálového financování, musí vhodným způsobem oslovit případného investora. Aby ho vůbec zaujal, musí splňovat jisté požadavky. Jeho podnik musí mít pevnou vlastnickou strukturu, určitou výhodu oproti konkurenci v poskytování služeb nebo výroby výrobku, dosahovat již určitého podílu na trhu. Jeho představa o způsobu financování musí být před volbou investora a jeho oslovením zcela jasná. Musí mít
- 17 -
připraven dobře propracovaný podnikatelský plán, který zachycuje historický, současný i budoucí vývoj podniku a také musí mít svou činnost kvalitně personálně, technicky a legislativně zabezpečenu. Je potřeba mít velmi propracovaný manažerský tým, jelikož mu většinou bývá přenecháno vedení podniku. Jestliže všechny tyto kritéria podnik splňuje, může si zvolit investora a oslovit jej. Investora si volí na základě schopností fondu, jeho zaměření, vymezených hranic jeho investice, aj. K následnému oslovení investora může docházet třemi způsoby, a to provedením osobní návštěvy, telefonickým kontaktem či za pomoci dopisu. Ve skutečnosti se v praxi hojně využívá nejdříve telefonického či písemného oslovení, po kterém následuje osobní schůzka, na kterou je možné se díky předchozímu kontaktu již dobře připravit. Na osobní schůzce je velice důležitý první dojem. Klient musí oplývat schopnostmi a jistým potenciálem pro investora. Pokud se investor rozhodne s klientem spolupracovat, začne v podniku probíhat podrobná prověrka, která může trvat i několik týdnů. Dochází k návštěvě podniku a jeho podrobné analýze veškerých činností a subjektů. Spolupráce všech zúčastněných proces značně urychluje. Pokud podnik projde zkoumáním úspěšně, dochází k poskytnutí dlouho očekávaných prostředků a k počátku mnohaleté spolupráce mezi investorem a klientem. Jelikož je asi nejdůležitějším prvkem úspěšného započetí spolupráce s investorem správné sestavení podnikatelského záměru, nastíníme si zde, jak by měl takový záměr vypadat. Problematikou jeho sestavení se zabývá velké množství publikací a organizací, návod najdeme také na internetových stránkách agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest, my si zde však uvedeme jen několik základních charakteristik, které by měl dle publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) správně sestavený podnikatelský záměr obsahovat. Prakticky se jedná o následující informace: •
Informace o subjektu (podniku). Náleží sem veškeré informace o podniku, a to od jeho historického vývoje až do budoucna, které by měly pomoci investorovi podnik správně specifikovat. Je důležité znát také vlastnickou strukturu podniku.
•
Informace o charakteru podnikání. Podávají přehled o vyráběných výrobcích či poskytovaných službách, o jejich marketingu, způsobu prodeje. Pro zaujetí investora by zde měly být uvedeny konkurenční výhody a důvody, proč by daný výrobek či služba měl veřejnost zaujmout.
- 18 -
•
Informace o managementu. Uvádí se zde schéma řídící struktury včetně rozdělení pravomocí a odpovědnosti, životopisy vrcholových manažerů, jejich zkušenosti, zvláštní schopnosti a případně i dosavadní úspěchy a přínosy pro firmu.
•
Informace o provozu společnosti. Jedná se o naznačení postupu výroby včetně stručného popisu používané technologie, další komunikace se zákazníky a dodavateli, propagace.
•
Informace o trhu. Najdeme zde informace o tržní pozici společnosti, o konkurenčních či tržních výhodách, o kapacitě trhu, které vycházejí z různých průzkumů trhu a dalších analýz. Nemělo by zde chybět ani upozornění na případná tržní rizika.
•
Informace o distribuci. Uvádí se zde cesta výrobku od výroby po odběr, přitom užívané distribuční kanály, způsob propagace a nabízení k prodeji.
•
Finanční plány. Pomocí účetních výkazů popisují plánovaný vývoj hospodaření společnosti s náznakem všech procházejících toků výnosů, nákladů, zisků, hotovostních prostředků. Pro názornost by zde měly být také plány pesimistického vývoje společnosti.
•
Informace o využití poskytnutých prostředků. Definuje se zde výše požadované částky, naznačuje se způsob jejího využití, předpokládaný harmonogram následného čerpání. Neměla by chybět informace o způsobu návratnosti investice.
3.4. Výhody a nevýhody financování formou venture kapitálu Tak jako každý jiný způsob financování, má i financování formou rizikového a rozvojového kapitálu své výhody či nevýhody. Některé jsou znatelné již při samotném uvádění základních charakteristik venture kapitálu, jiné jsou zjišťovány při provádění různých
průzkumů
zaměřených
např.
na
porovnávání
výsledků
společností
financovaných venture kapitálem s podobnými společnostmi, které tuto formu financování nevyužily či zvolily jiný způsob získání finančních prostředků. Další pozitiva a negativa nám ukazují zprávy, které jsou zpracovávány na základě sledování vývoje společností, se kterými již byla ukončena spolupráce, aj. Asi jedním z nejdůležitějších přínosů je pro příjemce investice získání finančních prostředků. Jak jsme si již uvedli při představování jednotlivých účastníků tohoto - 19 -
způsobu financování, mohou mít fondy venture kapitálu větší množství investorů. Právě díky této skutečnosti je možné dosáhnout velkého objemu kapitálu, který může být investován. V tomto případě dochází k rozložení rizika a je umožněna realizace investic také do projektů, které by si samotný investor nedovolil kvůli riziku financovat. Nejen že jsou poskytovány finanční prostředky, ale navíc odpadají cílové společnosti starosti se splácením poskytnutého kapitálu. Vstupem venture kapitálu do podniku nejsou navyšovány cizí zdroje společnosti, naopak je posilován její vlastní kapitál. Jak uvádí SVOBODOVÁ (2007): „Velkou výhodou tohoto typu financování je, že během investičního období firma neplatí žádné splátky ani úrokové náklady, čímž jí nevzniká žádný negativní vliv na hotovostní toky.“ Za zapůjčené finanční prostředky není nutné poskytovat protistraně jakékoliv záruky v podobě aktiv, naopak se upřednostňuje jejich využívání v rozvojovém procesu. Díky těmto skutečnostem nejsou nijak negativně ovlivňováni ukazatelé zadluženosti a likvidity podniku, což je velice důležité při zkoumání klienta bankou. Z výhod, které jsme si zde zatím uvedli, venture kapitálové financování klientovi poskytuje následnou možnost získat další finanční prostředky např. formou bankovního úvěru, jelikož se tímto způsobem financování nezhoršuje pro banku jeho solventnost. Mezi další výhody řadíme skutečnost, že vstupem venture kapitálového investora do podniku dochází také k získávání nových kontaktů, obchodních zkušeností a dalších odborných znalostí. Dle CONTI CAPITAL se totiž „investor rizikového kapitálu snaží být skutečným obchodním partnerem, který se podílí na riziku a odměnách, poskytuje praktické rady a odborné znalosti (dle potřeby) a napomáhá firemnímu obchodnímu úspěchu“. Kromě finančních prostředků jde tedy hlavně o poskytnutí cenného poradenství ve všech oblastech, které má pro rozvoj firmy někdy mnohem větší význam než samotné investiční prostředky. Další výhodu bychom mohli také najít v různorodosti investorů. Jelikož na trhu venture kapitálu působí velké množství subjektů v postavě investora, je možné uspokojit různorodé potřeby klientů, které většinou jiný způsob financování nepřináší. Poslední výhody, které toto financování přináší, jsou přínosy pro celou ekonomiku. Pro trh rizikového a rozvojového kapitálu bylo již publikováno několik prací, výzkumů a analýz od různých fyzických osob či asociací venture kapitálu, které podle svých závěrů dokazují pozitivní vliv na rozvoj ekonomiky dané země. Obvykle se tvrdí,
- 20 -
že společnosti, které využívají ve svém financování venture kapitál, mají vyšší tendenci růst než jiné společnosti, jsou více inovativní, na trhu mají větší konkurenceschopnost, přičemž ještě snižují nezaměstnanost nabízením různých pracovních příležitostí. Tuto skutečnost si budeme dále dokazovat v kapitole zabývající se makroekonomickými dopady venture kapitálu. Na druhé straně není venture kapitálové financování bez jakéhokoliv rizika. Také zde najdeme jisté nevýhody, kvůli kterým někteří klienti zvažují nezvolit tento způsob financování. Mezi první nevýhodu a asi tu nejzávažnější bychom mohli zařadit změnu vlastnické struktury podniku. Je velké množství podniků, které jsou děděny nebo jsou rodinné a mají pro svého majitele citovou hodnotu. Právě u těchto majitelů nastává problém, jelikož vstupem investora venture kapitálu dochází ke ztrátě jistého množství vlastnických podílů a tím také ke snížení rozhodovacích pravomocí. Z jistých sentimentálních důvodů se raději tito majitelé podniků poohlédnou po jiném způsobu získání finančních prostředků. Dalším negativem by mohla být délka celého procesu financování. Jedná se o zdlouhavý a náročný proces financování, během kterého je nutná dlouhodobá spolupráce investora s klientem. Od toho se odráží povinnost neustále informovat investora o výsledcích podniku a také nutnost uzpůsobit procesy v podniku. Dle NÝVLTOVÁ, REŽŇÁKOVÁ (2007) „je za tímto účelem nutné často vytvořit a implementovat nový informační systém, modifikovat organizační strukturu společnosti, vytvořit nové komunikační sítě. Všechny tyto činnosti jsou navíc spojeny s dodatečnými výdaji, které by měl tvůrce podnikatelského plánu zahrnout do finančního plánu a přizpůsobit tomu i požadavky na výši kapitálové investice.“ Dalším problémem tohoto financování může být dočasný charakter. Nikdo nemůže ovlivnit, zda dojde k nějaké krizi či nikoliv, přičemž může docházet ke změně postojů investora na daný podnikatelský plán. V případě, že dojde ke krizi a investor se rozhodne z podniku vystoupit a ukončit tak spolupráci, dochází v podniku k jisté újmě. Vše, co předcházelo získání investora a bylo potřeba provádět či zavést pro běžící spolupráci, přišlo v niveč. Jelikož bývá venture kapitálové financování asi nejvíce a nejčastěji porovnáváno s bankovními úvěry, uvedeme si zde pro snazší rozhodování cílových společností výhody a nevýhody obou uvedených možností financování. Jejich vzájemné porovnání můžeme sledovat v tabulce č. 2. - 21 -
Tab. 2: Porovnání charakteristických znaků úvěrového financování a financování pomocí venture kapitálu Úvěry
Rizikový a rozvojový kapitál
• vystupují jako cizí zdroj financování,
• posiluje vlastní kapitál firmy,
• splácejí se podle předem dohodnutého
• poskytovatel rizikového a rozvojového
harmonogramu, • za poskytnutí úvěru se platí úroky podle stanovené sazby, • zpravidla vyžadují jištění aktivy společnosti, případně osobní ručení nebo garanci třetího subjektu,
kapitálu realizuje zisk zpravidla až po odprodeji svého podílu, • nevyžaduje většinou jištění aktivy společnosti, • vstup investora mění výrazně vlastnickou strukturu,
• nákladové úroky mohou v prvních letech
• investor je podílníkem ve společnosti, což
negativně ovlivňovat rozvojový program,
mu dává právo podílet se na strategickém
• nemění se vlastnická struktura podniku, • poskytovatel úvěru zpravidla nezasahuje do strategického řízení společnosti, • kromě financí zde není další přínos do společnosti, • mohou být krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé – je obtížné je získat.
řízení, • investor může do společnosti vnášet cenné zkušenosti, kontakty a informace, • může napomoci získání úvěrů pro další kola financování rozvoje společnosti, • délkou trvání investice odpovídá dlouhodobým, případně i střednědobým úvěrům. Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998)
Dílčí shrnutí: v této kapitole jsme si objasnili základní principy venture kapitálu. Vysvětlili jsme si základní pojem, charakterizovali si jednotlivé typy venture kapitálu, nastínili si proces financování venture kapitálem, představili si účastníky procesu financování s jejich povinnostmi a úkoly v daném procesu, podrobněji si stanovili výhody a nevýhody financování pomocí venture kapitálu a provedli porovnání tohoto typu financování s úvěrem. Zde by se nyní hodilo na jednoduchém příkladu užitém již v mé bakalářské práci zopakovat princip fungování venture kapitálu. Představme si, že máme fond, který celkem desetkrát provedl financování různých společností. Z toho bohužel sedmkrát došlo k předčasnému ukončení investice a pouze třikrát k úspěšnému zhodnocení a následnému vystoupení investora ze společnosti. I když došlo ke ztrátě finančních prostředků více jak v polovině případů, je tento typ investice pro investora stále zajímavý, jelikož ve zbylých třech případech došlo jak k pokrytí všech vynaložených nákladů, tak také
- 22 -
k dosažení zisku. Zde docházíme právě k jedné z hlavních charakteristik tohoto typu financování a to je fakt, že i když dojde ke zhodnocení vložených prostředků např. pouze u tří případů z deseti, je tato investice pro investory tak výnosná, že budou v tomto financování pokračovat i nadále.
4. ANALÝZA TRHU VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ A V ČR Po představení základních charakteristik venture kapitálu zbývá do konečné představy o fungování venture kapitálového financování provést analýzu trhu venture kapitálu ve světě a následně také v České republice, to je dílčím cílem této kapitoly. Jako první si ukážeme stav rizikového a rozvojového kapitálu ve Spojených státech amerických, jelikož tento typ financování odtud pochází, a dále si pro srovnání nastíníme situaci ve střední a východní Evropě, nakonec také v České republice. Budeme zde pozorovat několikaletý vývoj venture kapitálu, objemy získaných a dále také investovaných finančních prostředků, upřednostňované typy investic a nakonec ještě oborové zaměření investic v jednotlivých zemích.
4.1. Rizikový a rozvojový kapitál ve Spojených státech amerických Jak říká publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998): „Spojené státy americké jsou kolébkou moderního investování rizikového a rozvojového kapitálu.“ Velký rozmach tohoto typu financování byl v USA zaznamenán již v 80. letech 20. stol., přičemž samotný rozvoj a vznik venture kapitálu bychom mohli datovat ještě o něco dříve. I když také v USA od počátku vzniku dochází ke střídání růstové a klesající tendence vývoje venture kapitálového financování, je to právě USA, díky komu byl umožněn rozvoj i do oblastí střední a východní Evropy, následně do České republiky. Zde je nutné však poznamenat, že i přes rostoucí vývojové tendence na ostatních kontinentech a v ostatních státech si USA ponechává v tomto způsobu financování určitou nenapodobitelnost a jedinečnost. Jak uvádí SVECHKAR (2008): „důležitým aspektem ve Spojených státech amerických je také vládní podpora inovací a zahraničních
investic“,
která
celkově
velmi
napomáhá
výraznému
vývoji
podnikatelského prostředí a také financování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu. Jelikož je USA v této oblasti nejstarším a také nejrozvinutějším trhem, budou statistické
- 23 -
údaje o vývoji tohoto typu financování zde dobrým ukazatelem pro porovnání vývoje ve střední a východní Evropě. Konkrétně si zde představíme vývojové tendence venture kapitálu v USA mezi roky 1999-2009. Spojené státy americké mají tak jako většina jiných států založenu asociaci rizikového a rozvojového kapitálu. Konkrétně se jedná o National Venture Capital Association, zkráceně NVCA. Jedná se o uskupení více než 400 firem spojených s rizikovým kapitálem, které se snaží podporovat lepší propojenost významu tohoto financování s ekonomikou. Nejen, že venture kapitálové společnosti přinášejí velké množství pracovních míst, zvyšují ekonomickou sílu země, podporují celkově růst amerického trhu, jsou také zdrojem velkého množství příjmů státního rozpočtu. NVCA především usnadňuje interakci mezi svými členy a zájemci o investice, dále se snaží udržet vysokou profesionální úroveň a hlavně poskytuje ucelené a spolehlivé informace o dané problematice, které zahrnují nejen statistické údaje. Jak můžeme vidět v grafu č. 1, získávání peněžních prostředků pro Spojené státy americké má v letech 1999-2009 převážně rostoucí tendenci. Již od prvního sledovaného roku zaznamenáváme v grafu nárůst, který dosahuje v roce 2000 až hodnoty 105 005 milionů dolarů. Rekordní hodnoty je v tomto roce dosaženo především z důvodu prudkého rozvoje internetových služeb. V této době vznikaly nové webové stránky, služby zprostředkované pomocí internetu, bylo investováno i do nesmyslných projektů, které měly sice vizi, ale ne budoucnost. Byly investovány miliardy dolarů. Jelikož však finanční potenciál internetu nebyl takový, jak se od něj očekávalo, došlo k prasknutí pomyslné „velké internetové bubliny“ a ke ztrátě takového množství peněžních prostředků, že se to projevilo i v oblasti venture kapitálového financování. V grafu nám tuto skutečnost naznačuje pokles hodnot v roce 2001 a 2002. Od roku 2003 můžeme dále pozorovat již rostoucí tendenci, která je opět ještě jednou narušena poklesem v roce 2008. Příčinou tohoto poklesu je světová finanční a ekonomická krize vzniklá z hypoteční krize z roku 2007, která se projevila v září roku 2008 hlubokým propadem na burzách po celém světě. Tento náhlý propad v americké ekonomice doznívá ještě v roce 2009, kdy můžeme v grafu vidět následný pokles oproti předchozímu roku.
- 24 -
Graf č. 1: Získávání finančních prostředků venture fondů v USA v letech 1999-2009 105 005 100 000
Milion USD
80 000 60 000 55 809 39 056
40 000
28 728
31 828
35 398 27 948
19 845
20 000
15 220
9 330 11 608
0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: NATIONAL VENTURE CAPITAL YEARBOOK 2009, NVCA
Jelikož v grafu pozorujeme objemy zdrojů finančních prostředků venture kapitálových fondů, je nutno si ještě uvést, které subjekty jsou v USA jejich poskytovateli. Největším zdrojem finančních prostředků jsou institucionální investoři, jako jsou penzijní fondy, pojišťovny a jiné finanční instituce. Právě tyto organizace jsou většinou jako všude jinde nejpřínosnějším investorem rizikového a rozvojového kapitálu. Dále sem řadíme neziskové organizace, soukromé osoby neboli business angels, korporátní investory a další. Jak si můžeme všimnout v následujícím grafu č. 2, pozorujeme přibližně stejný vývoj hodnot jako v případě zdroje investičních prostředků. Nezbývá nám tedy než konstatovat, že skutečnosti, které jsou uváděny v předchozím odstavci jako důvody poklesů v získávání prostředků, jsou stejné i v případě vývoje investiční aktivity. Vidíme stále rostoucí tendenci, která je narušena událostmi z let 2000 (prasknutí velké internetové bubliny) a 2008 (světová finanční a ekonomická krize) a jejich následnými důsledky v podobě klesající tendence přibližně ještě v dalších dvou letech po události.
- 25 -
Graf č. 2: Investiční aktivita venture kapitálových fondů v USA v letech 1999-2009 120 000 100 473
Milion USD
100 000 80 000 60 000 51 282 38 618
40 000
26 315 20 977 19 100 21 968 22 967
20 000
30 518 27 992 17 680
0 1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: NVCA
Jelikož v průběhu let 1999-2009 pozorujeme obdobný vývoj v každém sledovaném roce (dochází jen k malým obměnám struktury v řádu několika málo procent), ukážeme si v následující tabulce vývoje (tabulka č. 3) pouze jednotlivé typy investic v USA v letech 2004-2009. Jak můžeme vidět, soustředí se USA především na financování rozvoje stávajících společností, jelikož expansion a later stage kapitál vždy tvoří dohromady minimálně více jak 75 % veškerých investic. Malá změna ve struktuře investic nastává v posledním sledovaném roce, kdy rozvojové financování zaujímá dohromady 64,5 % a financování předstartovní, startovní a financování počátečního rozvoje zbylých 35,5 %. Tab. 3: Typy investic v USA v letech 2004-2009 Seed, Start up
Early stage
Expansion
Later stage
capital
capital
capital
capital
2004
2,1 %
17,7 %
41,6 %
38,6 %
2005
4,0 %
17,2 %
37,3 %
41,5 %
2006
4,7 %
16,2 %
43,0 %
36,1 %
2007
4,7 %
18,8 %
37,0 %
39,5 %
2008
5,8 %
19,0 %
37,1 %
38,1 %
2009
9,3 %
26,2 %
31,0 %
33,5 % Zdroj: NVCA
První místo ve vývoji venture kapitálových investic v rámci odvětví obsazuje v letech 1999-2009 kromě posledního sledovaného roku stále software, jelikož je do něj investováno největší množství peněžních prostředků. Např. v roce 2000 - 26 -
se jednalo o částku 23 916 milionů USD, což představovalo necelých 24 % všech investovaných prostředků daného roku. V roce následujícím tento podíl činil již 26 % z celku. Další odvětví, do kterých je dle NVCA ještě nejvíce za celých deset let investováno, jsou biotechnologie, zdravotnické přístroje a zařízení, telekomunikace, sítě a zařízení, média a zábava, energie, IT servis. Ostatní obory (ještě celkem dalších 9) jsou do investiční činnosti také zahrnuty, pouze již však v menším objemu poskytovaných peněžních prostředků.
4.2. Rizikový a rozvojový kapitál ve střední a východní Evropě První zájem o financování rizikového a rozvojového kapitálu ve střední a východní Evropě bychom mohli datovat mezi roky 1992-1993. V této době se v evropských zemích stabilizovala politická situace, a proto bylo možné zde vytvořit podmínky pro financování formou venture kapitálu. Z počátku se v Evropě toto financování podobalo spíše poskytování úvěrů, jelikož zde ještě nebyly žádné instituce, které by byly vybavené potřebným kapitálem pro realizaci venture kapitálových investic tak jako tomu bylo např. ve Spojených státech amerických. Nakonec, díky počátečním podporám investic ze strany Evropské unie a USA, jako v každé jiné začínající zemi docházelo postupně ke zlepšování investičního procesu, růstu počtu investorů a od nich poskytovaných prostředků. Dnes už v oblasti střední a východní Evropy probíhá financování formou venture kapitálu denně, přičemž jsou investory poskytovány pro investice miliardy eur. My si zde budeme charakterizovat vývoj venture kapitálu ve střední a východní Evropě mezi lety 2003-2009. Z historického hlediska pro vývoj evropského venture kapitálu stojí ještě za zmínku, že také Evropa má svoji asociaci venture kapitálu. Jedná se o Evropskou asociaci venture kapitálu (přesným názvem The European Private Equity & Venture Capital Association – ve zkratce psáno EVCA), která byla založena již v roce 1983 se sídlem v Bruselu. V současné době má již přibližně 1 300 členů. EVCA je cenným zdrojem informací týkajících se trhu venture kapitálu a také autorem nejrůznějších publikací a statistik, které mají zvýšit povědomí občanů o fungování a existenci venture kapitálu v Evropě. Jejím úkolem je prezentovat tento způsob financování, zajišťovat publikační činnost a s tím provádět řadu průzkumů, zavádět standardy, podporovat profesionální rozvoj při komunikaci mezi účastníky trhu venture kapitálu. EVCA v roce 2003 vytvořila taktické uskupení pro střední a východní Evropu (Central and Eastern Europe
- 27 -
Task Force - CEE), ze kterého právě vycházejí každoroční statistiky o vývoji venture kapitálu v této oblasti. Pro rok 2009 se jedná o statistické údaje shromážděné celkem za 16 evropských států. Kromě posledních dvou sledovaných let (roku 2008 a 2009), kdy tato skutečnost není potvrzena, bychom mohli říci, že v zemích střední a východní Evropy stále více přibývá investorů, kteří by se chtěli účastnit financování pomocí venture kapitálu. Tuto skutečnost můžeme pozorovat v grafu č. 3. Je zde názorně vidět, jak od sledovaného roku 2003 dochází postupně ke zvyšování objemů investovaných peněžních prostředků až po zatím rekordní číslo 3 983 milionů eur z roku 2007. Zde bohužel dochází následně v roce 2008 k propadu této hodnoty, celkem o 37 % oproti předchozímu roku, na hodnotu 2 489 milionů eur a v roce 2009 ještě k dalšímu propadu, celkem o dalších 85 %, na hodnotu 378 milionů eur. Důvodem tohoto poklesu je zmíněná celosvětová ekonomická a finanční krize. I když jsou v roce 2009 zdroje uváděných finančních prostředků z více jak 56 % evropského původu, dochází zde k poklesu hodnot, jelikož dopady takové krize se projevují po celém světě. Pokles zájmu o financování venture kapitálem je v této době způsoben především opatrností v poskytování peněžních prostředků fondem fondů a penzijními fondy. Oproti roku 2008, kdy investovalo 12 fondů celkem 2 276 milionů eur, došlo v roce 2009 k poklesu počtu fondů na číslo 2 a v objemu poskytnutých prostředků na hodnotu 487 milionů eur, což znamená celkový pokles o neskutečných 79 %. I když v reakci na tuto situace došlo v roce 2009 k růstu podpory venture kapitálového financování především ze strany vládních agentur, dále bank a dalších soukromých investorů, nedalo se takovému výraznému poklesu v objemu poskytovaných peněžních prostředků zabránit z důvodu poklesu dvou největších skupin investorů, zmíněným fondem fondů a penzijními fondy. S výhledem do budoucna můžeme jistě konstatovat, že hodnoty následných roků budou v oblasti získávání peněžních prostředků v podstatě stejné, nižší už nejspíš ne, přičemž k jejich opětovnému růstu dojde až v případě, kdy se nebudou fond fondů a penzijní fondy ve svém investování cítit tak ohroženě a opět začnou po překonání důsledků finanční krize důvěřovat tomuto způsobu financování.
- 28 -
Graf č. 3: Zdroje finančních prostředků venture fondů pro CEE v letech 2003-2009 5000 3 983
Milion eur
4000 3000
2 489
2 254 2000 1 293 1000 312
496
378
0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: EVCA
V následujícím grafu č. 4 můžeme ke konci sledovaného období pozorovat jiný vývoj, než jaký jsme viděli v případě zdrojů peněžních prostředků venture fondů. V každém sledovaném roce dochází k neustálému růstu objemu investovaných peněžních prostředků, kromě nepatrných snížení v roce 2005 a 2009, která nejsou nijak hodnotově významná. Co tedy bylo důvodem nesnižující se investiční aktivity v důsledku působení zmíněné finanční a ekonomické krize? Tím hlavním důvodem byla nadměrně zvýšená investiční aktivita České republiky, která v roce 2009 představovala téměř 60 % celkové hodnoty oblasti střední a východní Evropy. V tomto roce dosáhla Česká republika v investiční aktivitě hodnoty 1 396 milionů eur, což je skoro 70% nárůst oproti předchozímu roku. I když tedy došlo k poklesu počtu investujících společností v rámci celé oblasti střední a východní Evropy z 207 společností roku 2008 na 123 společností v roce 2009, byl zaznamenán díky investovanému množství prostředků nadměrný růst investiční aktivity. Pro zajímavost byla v roce 2009 zaznamenána nejvyšší investiční aktivita celkem v 5 zemích, které představovaly dohromady 73 % celkové investiční aktivity CEE. Kromě České republiky se jednalo o země: Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Významný pokles byl na druhou stranu v tomto roce pozorován v případě Ukrajiny, kde hodnota investovaných 306 milionů eur v roce 2008 poklesla na pouhých 38 milionů eur v roce 2009. Více jak 40% pokles byl zaznamenán také v případě Polska a Maďarska, ale i tak se jednalo o jedny z nejvíce investujících 5 zemí v rámci CEE.
- 29 -
Graf č. 4: Objem investovaných peněžních prostředků venture fondy v CEE v letech 2003-2009 3000 2500
2 480
2 456
2008
2009
2 344
Million eur
2000 1 667 1500 1000 500
448
546
508
2004
2005
0 2003
2006
2007
Zdroj: EVCA
Tržní orientaci neboli typ investic v zemích střední a východní Evropy můžeme pozorovat v následující tabulce č. 4. Nejméně užívaným typem financování jsou financování předstartovní a záchranné, jelikož nemají téměř žádný podíl. Malé procentní hodnoty dosahuje také financování startovní, jehož nejvyšší procentní hodnota byla ze všech sledovaných let pouhých 2,7 % v roce 2006. Kolísavý vývoj můžeme pozorovat v případě náhradního financování. Nejvíce zastoupenými skupinami jsou tedy pro oblast střední a východní Evropy financování rozvojové a manažerské odkupy, z nichž první pozici obsazují ve všech sledovaných letech vždy právě manažerské odkupy. Jen tak pro zajímavost - z celkového počtu 123 investujících společností se v roce 2009 na financování rozvojové soustředilo celkem 60 společností, na manažerské odkupy 38 společností a na financování startovní 18 společností, co do objemu peněžních prostředků jsou tedy investovány nejvyšší částky v případě manažerských odkupů, přičemž jejich největší podíl zaujala v tomto roce ze zemí CEE Česká republika. Tab. 4: Typy investic v CEE v letech 2005-2009 Předstartovní financování
Startovní
Rozvojové
Záchranné
Náhradní
financování financování financování financování
Manažerské odkupy
2005
0,0 %
1,8 %
25,9 %
0,0 %
24,8 %
47,6 %
2006
0,1 %
2,7 %
5,7 %
0,0 %
0,5 %
91,0 %
2007
0,1 %
0,8 %
12,9 %
0,2 %
8,8 %
77,2 %
- 30 -
2008
0,2 %
2,4 %
33,9 %
0,0 %
0,2 %
63,3 %
2009
0,1 %
0,4 %
17,2 %
0,3 %
7,0 %
75,1 % Zdroj: EVCA
Investice venture kapitálových fondů oblasti střední a východní Evropy jsou všestranně rozděleny mezi jednotlivá odvětví, přičemž se rok od roku jejich struktura mění. Např. v roce 2006 70 % všech investic obsadily pouze dva sektory, konkrétně se jednalo o chemický průmysl a materiál, dále komunikace. V roce 2007 bylo přibližně stejné procentní rozpětí jako v předešlém roce nejvíce atraktivní pro investice již do pěti sektorů, přičemž více jak 40% podíl zde obsadily na prvním místě komunikace. V roce 2008 nedochází v odvětvové struktuře investic k závratným změnám. Nejvíce atraktivními odvětvími jsou zde nově vědy o životě, jako další jsou opět komunikace, finanční služby, spotřební zboží a maloobchod. V posledním sledovaném roce 2009 největší podíl zaujímá spotřební zboží a maloobchod (35,2 %), který byl v předešlém roce na čtvrtém místě, dále komunikace (21,6 %), energetika a životní prostředí (10,7 %), finanční služby (10,2 %), vědy o životě (8,6 %) a další. Oborové zaměření investic je v roce 2009 z větší části podobné zaměření investic v České republice, jejíž nejvíce atraktivní oblastí bylo spotřební zboží a maloobchod, energetika a životní prostředí, finanční služby, atd. Důvodem je již zmíněný fakt, že Česká republika byla v tomto roce z 60 % nejvíce investující zemí z celkové hodnoty investiční aktivity pro oblast CEE. Z uvedeného lze také vidět, že nejdůležitější z hlediska oborového zaměření jsou pro oblast střední a východní Evropy právě komunikace, jelikož v každém sledovaném roce obsazovaly první nebo druhé místo.
4.3. Rizikový a rozvojový kapitál v České republice V České republice dochází k rozvoji rizikového a rozvojového kapitálu na počátku 90. let 20. stol. Stejně jako v oblasti celé střední a východní Evropy mohlo financování venture kapitálem v ČR vzniknout právě díky podpoře ze strany Evropské unie a Spojených států amerických. První fond, který vůbec v České republice zahájil svou činnost a byl financován ze soukromých zdrojů, vznikl v roce 1994. V následujících letech již dochází k postupnému rozvoji venture kapitálového financování díky vzniku dalších fondů a příchodu dalších mezinárodních společností, které zde chtějí realizovat své investice.
- 31 -
Tak jako v Americe či Evropě, má i Česká republika svoji asociaci rizikového a rozvojového kapitálu. Jedná se o Czech Venture Capital Association, zkráceně CVCA. CVCA vznikla v roce 1995 a v současné době má 13 řádných členů (firem, které investují) a 24 přidružených členů (společností, které vykonávají poradenské služby). Asociace především zastupuje společnosti působící v oblasti venture kapitálu v ČR, propaguje tento způsob investování a poskytuje informace potenciálním investorům a klientům. Jak uvádějí oficiální internetové stránky CVCA: „Prvořadým cílem asociace je zvýšit pozornost a povědomí o možnostech venture kapitálu trvalým kontaktem s poskytovateli investic a příslušnými politickými, regulačními a mediálními subjekty, a to následujícími způsoby: •
poskytováním informací o svých členech těm, kdo hledají soukromý kapitál,
•
prezentováním názorů a zájmů svých členů při jednáních s vládou a ostatními orgány,
•
poskytováním prostoru pro výměnu názorů mezi členy asociace,
•
působením jako zdroj vzdělání a školení pro zaměstnance členských firem,
•
rozvojem a podporou profesionální praxe na vysoké úrovni.“ Jak můžeme vidět v následujícím grafu č. 5, získávání peněžních prostředků
pro venture fondy není v ČR snadnou záležitostí. Z grafu je pozorovatelné, že ve vývoji dochází ke každoročním výkyvům, jelikož se střídá růstová a klesající tendence. Jedním z důvodů tohoto kolísavého vývoje by mohlo dle studie EVCA být omezené právní a daňové prostředí ČR v postavení k venture kapitálovému financování. Asociace EVCA provádí jednou za dva roky studie s názvem „Benchmarking European Tax and Legal Environments“, které vypovídají o pozici na trhu, přičemž jsou užívány především pro srovnání s konkurencí s důrazem na zlepšení vlastních nedostatků. Česká republika se účastní těchto srovnávacích studií od roku 2004, nevykazuje však od té doby žádný pokrok. Omezení výše zdrojů bychom dle této studie mohli vidět především ve znění národní právní úpravy, která penzijním fondům a pojišťovnám neumožňuje investovat do rizikového a rozvojového kapitálu. Zde Česká republika přichází o cenný zdroj peněžních prostředků, jelikož např. v zemích CEE jsou právě penzijní fondy druhým nejsilnějším investorem. V daňové oblasti se jedná především o omezení systému v poskytování daňových pobídek na podporu firem malého a středního podnikání, kde nejsou k dispozici ani speciální daňové sazby.
- 32 -
Jelikož tedy nejsou zdrojem peněžních prostředků venture fondů penzijní fondy a pojišťovny, zbývají investoři jako fond fondů, dále banky, soukromí a korporátní investoři, další aktivní manažeři a také vláda. Důvodem jednotlivých růstů a poklesů pozorovaných v grafu je tedy právě střídání daných investorů. Např. růst v roce 2007 je zapříčiněn růstem počtu soukromých investorů a bank, které měli zájem v tomto roce investovat do venture kapitálových fondů. V roce 2009 byly zase největším zdrojem peněžních prostředků ze 42 % banky, z 25 % vládní agentury, z 22 % fond fondů a další. Zdroje peněžních prostředků pocházejí z větší části z Evropy, typicky českých investorů je jen velice málo. Graf č. 5: Zdroj peněžních prostředků venture fondů v ČR v letech 2003-2009 180,0 162,5 160,0 140,0
Milion eur
120,0 100,0
93,7 78,0
80,0 60,0
48,0
40,0 19,0 20,0
4,8
3,4
0,0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: EVCA
Dalším ukazatelem vývoje venture kapitálu v České republice je objem investovaných peněžních prostředků, který můžeme spolu s počtem uskutečněných investic pozorovat v následujícím grafu č. 6. Postupně od roku 1997 docházelo ke zvyšování povědomí o fungování venture kapitálu v ČR, jelikož stoupal počet uskutečněných investic zároveň s množstvím investovaných prostředků. V letech 20002004 však nastává pokles. Ten je zapříčiněn především zvýšenou opatrností v investování investorů z důvodu prasknutí „velké internetové bubliny“. Ta vznikla v době velkého růstu internetových služeb, kdy díky velkému zájmu investorů došlo k nadhodnocení akcií společnosti. Po obrovském růstu však bývá pád, který nastal v roce 2001, jak již bylo uvedeno, prudkým poklesem akcií na burze a ztrátou až miliardy dolarů investovaných peněžních prostředků.
- 33 -
V následujících letech 2003 a 2004 dochází opět k nárůstu počtu uskutečněných investic. Bohužel však v tak malém objemu investovaných peněžních prostředků, že co do velikosti celé transakce je z hlediska množství poskytnutých prostředků zaznamenán v roce 2004 větší pokles než v roce předcházejícím. Od roku 2004 a dále již pozorujeme opětovný nárůst vývoje, který můžeme jako jednomu z důvodů přičíst také vstupu České republiky 1. května 2004 do Evropské unie. Tímto aktem totiž došlo k ještě většímu růstu zdrojů ze zahraničí. Dle CVCA je další „skokový nárůst v roce 2006 způsoben investicí do společnosti České Radiokomunikace investiční společností Mid Europe Partners, Al Batten Investment Co. LLC a investiční bankou Lehman Brothers, kde se celková hodnota transakce uvádí ve výši 1, 2 miliardy eur“. Po dobu dalších dvou let od roku 2007 pokračuje stále rostoucí trend započatý již rokem 2005. Je zajímavé, že v roce 2008 ani v roce následujícím nedochází zatím k poklesu investiční aktivity tak jako v ostatních zemích. Naopak můžeme v roce 2009 v ČR sledovat další skokový nárůst investiční aktivity, celkem se jedná skoro o 70% nárůst hodnoty oproti předchozímu roku. Ten je způsoben zvýšenou investiční aktivitou, která svou hodnotou 1 396 milionů eur tvoří téměř 60 % celkové hodnoty oblasti střední a východní Evropy. Důvodem růstu této hodnoty je především investice do společnosti Star Brewery, kde došlo dokonce ke spojení tří venture kapitálových fondů. Výše této investice a další podrobnější informace nebyly k datu ukončení práce (říjen 2010) dosud zveřejněny. Graf č. 6: Počet a objem uskutečněných investic v ČR v letech 1997-2009 25
1600 1 396 20
Milion eur
1200
19
21
1000
15 12
800 600
11
11
9
12 10
9
9
10
7
435 354
400 200
20
Počet investic
1400
90
160
124
4
170 50
40
109 18
182
5
5
0
0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: JEŽ (2009), EVCA
- 34 -
Jednotlivé typy investic, které jsou v ČR uplatňovány, najdeme v tabulce č. 5. Jak můžeme vidět, zcela z tabulky vypadlo financování předstartovní a záchranné, které se v ČR nevyužívá ani v minimální míře, stejně jako v oblastech celé střední a východní Evropy či Spojených států amerických. Postupně od roku 2004 můžeme sledovat klesající tendenci rozvojového financování, které je během dalších dvou let zcela vystřídáno růstem počtu manažerských odkupů. Zde je sledována tendence zemí oblasti CEE, kde je právě velmi vysoký podíl manažerských odkupů. V roce 2007 dochází opět k obratu. Roste financování rozvojové, naopak klesá podíl manažerských odkupů. Zpětný růst expanzivního financování bychom mohli odůvodnit již zmíněnou investicí do Českých Radiokomunikací, jelikož tam se jednalo právě o finanční podporu růstového stádia společnosti. V posledním sledovaném roce 2009 dochází opět k výraznému poklesu rozvojového financování, jehož podíl se rozděluje z části na financování náhradní a zbytek na manažerské odkupy. Tab. 5: Typy investic v ČR v letech 2004-2009 Startovní
Rozvojové
Náhradní
Manažerské
financování financování financování
odkupy
2004
14,0 %
86,0 %
0,0 %
0,0 %
2005
0,4 %
9,7 %
28,8 %
61,1 %
2006
0,1 %
0,2 %
0,1 %
99,6 %
2007
0,3 %
65,8 %
1,2 %
32,7 %
2008
0,1 %
60,6 %
0,0 %
39,3 %
2009
0,0 %
16,8 %
10,0 %
73,2 % Zdroj: EVCA
V ČR se do roku 2006 v rámci odvětví nejvíce investovalo do informačních technologií, telekomunikace a internetu, dále do stavebnictví, výroby zdravotních prostředků. Populární bylo také financování obchodních a finančních služeb. Od roku 2007 se investiční zaměření v rámci odvětví mění, začíná se více přibližovat odvětvím preferovaným ve střední a východní Evropě. V roce 2008 je z investované částky 435 milionů eur ze 74,6 % investováno do komunikací, z 11,8 % do obchodních a průmyslových produktů, z 8,1 % do věd o životě, dále do dopravy, konstrukcí, atd. V roce 2009 se struktura náhle mění. Můžeme si ji prohlédnout v následujícím grafu č. 7. První až třetí místo obsazuje z investované hodnoty 1 396 milionů eur s 51,6 % spotřební zboží a maloobchod, se 17,4 % energetika a životní prostředí a s 15,6 %
- 35 -
finanční služby. Zajímavé je, že v tomto roce je z celkové investované hodnoty do komunikací investováno pouhých 4,4 %, což je závratný 81% pokles oproti předchozímu roku. Graf č. 7: Oborové zaměření investic venture fondů v ČR v roce 2009 0,5% 15,6%
0,6%
4,4%
10,1%
17,4%
51,6% Obchodní a průmyslové služby
Komunikace
Počítače a spotřební elektronika
Spotřební zboží a maloobchod
Energetika a životní prostředí
Finanční služby
Vědy o životě
Zdroj: YEARBOOK 2009, EVCA
4.4. Srovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu Jelikož bylo dílčím cílem této kapitoly provést analýzu trhu venture kapitálu ve světě a v ČR, měli bychom si nyní pro představu provést krátké porovnání vývoje rizikového a rozvojového kapitálu ve zmíněných zemích. Budeme nyní tedy provádět srovnání vývoje venture kapitálu ve Spojených státech amerických, ve střední a východní Evropě a nakonec také v České republice. Financování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu dosahuje té nejvyšší možné úrovně vývoje ze zmíněných tří zemí ve Spojených státech amerických. Tento způsob financování odtud pochází, a proto je zde také nejrozvinutější. Největším zdrojem kapitálu zde jsou institucionální investoři, kam řadíme penzijní fondy a pojišťovny, a z více jak 75 % se jedná o soustředění na financování rozvoje stávajících společností. Vývoj venture kapitálových investic se v rámci odvětví zaměřuje na software, biotechnologie, zdravotnické přístroje a zařízení, telekomunikace, sítě a zařízení, média a zábavu, energii a IT servis. Vývoj venture kapitálu ve střední a východní Evropě se vývoji v Americe podobá, ale zatím nedosahuje takové úrovně. Dochází zde každoročně k růstu počtu investic i investovaných prostředků, pokud však nedochází k vnějším zásahům (krizím), které mají vliv také na nejvyšší místní zdroje peněžních prostředků – penzijní fondy. - 36 -
Oblíbeným typem těchto investic jsou financování rozvojové a manažerské odkupy. Tradičními odvětvími investic jsou z roku 2009 spotřební zboží a maloobchod, komunikace, energetika a životní prostředí, finanční služby, vědy o životě, atd. Jelikož k jejich obměně dochází každoročně z důvodu změny struktury v jednotlivých zemích, může se Evropa přiblížit podobné struktuře jako v USA třeba již následující rok. Nejvíce investující zemí je v roce 2009 Česká republika, dalšími zeměmi jsou Polsko, Rumunsko, Maďarsko a Bulharsko. Jako poslední zbývá zmínit Českou republiku. Také zde dochází každoročně k růstu počtu investic a investovaných prostředků, co do velikosti v porovnání se zde uvedenými většími celky však v nižší míře. Setkáváme se zde totiž s omezeným právním a daňovým prostředím, které mimo jiné znemožňuje investování do venture kapitálu penzijním fondům a pojišťovnám, které jsou největším zdrojem peněžních prostředků v ostatních zemích. Nejvíce upřednostňovaným typem investic zde jsou financování rozvojové a manažerské odkupy. Preferovanými odvětvími v oblasti venture kapitálových investic jsou v roce 2009 spotřební zboží a maloobchod, dále energetika a životní prostředí, finanční služby, počítače a spotřební elektronika, komunikace a další. Dílčí závěr: shrnutí vývoje venture kapitálu a jeho výhled do budoucna. Atraktivita venture kapitálového financování neustále roste, jelikož jsme mohli v grafech pozorovat rostoucí tendenci jak v oblasti získávání peněžních prostředků, tak také v investiční aktivitě. K největšímu poklesu dochází v jednotlivých zemích vždy ke konci sledovaného období, a to z důvodu působení celosvětové ekonomické a finanční krize, která zasáhla Ameriku i Evropu. Výjimkou je investiční aktivita ČR v roce 2009, která byla naopak nadměrná oproti roku předcházejícímu. Nadměrný růst byl v tomto roce zapříčiněn investicí do společnosti Star Brewery. Zdrojem kapitálu jsou nejčastěji penzijní fondy, v ČR však narážejí na dosud neodstraněné překážky. Nejvíce oblíbené je financování rozvojové, v Evropě ho však dohání a nahrazují spíše manažerské odkupy. V rámci odvětví se setkáváme s největší specializací v USA. Evropa se v roce 2009 nejvíce zajímá o rozvoj spotřebního zboží a maloobchodu, komunikací, energetiky a životního prostředí, finančních služeb, atd. S výhledem do budoucna lze předpokládat stále
- 37 -
rostoucí povědomí o fungování venture kapitálu a stále rostoucí vývoj, to vše však až po odeznění účinků celosvětové finanční a ekonomické krize.
5. MAKROEKONOMICKÉ DOPADY VENTURE KAPITÁLU Dílčím cílem této kapitoly o makroekonomických dopadech venture kapitálu bude zkoumání skutečnosti, zda venture kapitálové financování má pozitivní makroekonomické dopady na ekonomiku daného státu. Jelikož není v současné době z důvodu nedostatečného počtu údajů a obtížného přístupu k finančním informacím jednotlivých subjektů možné získat jakákoliv dostupná data a informace pro provedení vlastní
studie pomocí statistického výzkumu, bude zkoumání
makroekonomického vlivu tohoto financování prováděno prostřednictvím analýz případových studií. Součástí kapitoly bude také potvrzení či vyvrácení hypotézy H1: Existuje pozitivní závislost mezi rozvojem trhu venture kapitálu dané země a ekonomickým růstem dané země. I když je pro hodnocení makroekonomických dopadů venture kapitálu ve většině případů z předchozího uvedeného důvodu problém s prováděním analýz, byla již od samotného počátku vzniku rizikového a rozvojového kapitálu nakonec provedena řada analýz, které se zaměřovaly na dopady tohoto způsobu financování na makroekonomiku státu. Jejich cílem bylo potvrdit nebo vyvrátit pozitivní či negativní důsledky tohoto způsobu financování na makroekonomiku státu a na základě toho říci, zda je dobré tohoto typu financování využívat či nikoliv. Jednalo se především o studie prováděné formou dotazníkového šetření společností, které využívají či využívaly venture kapitálového financování ve srovnání s ostatními společnostmi, které tohoto způsobu financování nevyužily. Ještě než se začneme zabývat jednotlivými studiemi a jejich výsledky makroekonomických dopadů, je potřeba si uvést následující skutečnost. Jelikož existuje několik různých typů financování pomocí rizikového a rozvojového kapitálu, mají jednotlivé typy investic rozdílné makroekonomické důsledky. Jak můžeme pozorovat v obrázku č. 3, makroekonomické přínosy přinášejí dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) zejména financování startovní a rozvojové, jelikož se nacházejí v šedé oblasti, která je označována jako „makroekonomicky zajímavá“. Právě tyto typy investic nejvíce
- 38 -
podněcují k vytváření nových pracovních příležitostí a k dynamickému růstu ekonomiky. V daleko nižší míře tyto důsledky nastávají v případě transakčního financování. U financování záchranného jde spíše o to, aby alespoň část původní produkce a pracovních míst společnosti zůstala zachována. Pokud bychom se na investice podívali z pohledu investora, který při investování zvažuje především míru rizika a míru zisku, dojdeme k závěru, že makroekonomické přínosy mají především investice, které se vyznačují vysokým rizikem. Přes vysoké riziko ale investoři uplatňují díky vysokému zisku především financování transakční, rozvojové a také startovní. Jedná se tedy o takové typy financování, kde většina z nich má pozitivní makroekonomické dopady. Obr. 3: Makroekonomický význam jednotlivých typů investic venture kapitálu
Zdroj: DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998)
Abychom si zde na základě dříve prováděných studií nastínili, jaké jsou makroekonomické dopady tohoto typu financování, představíme si zde nyní dvě vybrané studie zabývající se hospodářskými a sociálními dopady venture kapitálu v letech 1990-2001 a třetí studii z roku 2009 shrnující výsledky prováděných výzkumů.
5.1. Studie z roku 1997 První přehled, který měl zhodnotit přínosy venture kapitálu ve společnosti, byl v celoevropském měřítku zpracován v roce 1997 dle zadání Evropské asociace venture kapitálu. Jednalo se o dotazníkové šetření 500 společností, které využívají venture kapitálového financování ve srovnání s ostatními velkými společnostmi v letech 19901995. V této době byl sice menší procentní podíl společností financovaných rizikovým
- 39 -
a rozvojovým kapitálem oproti ostatním společnostem nevyužívajících tohoto způsobu financování, ale ekonomické výsledky těchto společností byly z makroekonomického hlediska tak výrazné a významné, že je potřeba na ně poukázat. Jak uvádí publikace DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998), výsledky tohoto šetření ukázaly, že společnosti financované rizikovým a rozvojovým kapitálem rostly výrazně rychleji než ostatní velké společnosti. Jejich výnosy byly ve sledovaném období v průměru o 35 % ročně vyšší, než byl průměr stejně velkých společností, které však venture kapitálu nevyužívaly. V důsledku rychlejšího růstu společnosti docházelo také k rychlejšímu růstu pracovních příležitostí – počet zaměstnanců rostl meziročně o 15 % ve srovnání s ostatními velkými společnostmi, kde byl nárůst pouhé 2 %. V rámci šetření bylo také dokázáno, že společnosti využívající tohoto způsobu financování výrazně více investují než ostatní společnosti. Jejich investice opět meziročně rostly o 25 %. Díky vyšším výnosům si tyto společnosti mohly dovolit více podporovat výzkum a vývoj, do kterého opět investovaly v posledním sledovaném roce 8,6 %, což je šestkrát více než zbytek velkých společností. Společnosti spojené s venture kapitálovými investicemi se také lépe zapojují do globální ekonomiky a mezinárodního obchodu, jejich export ve sledovaném období meziročně rostl o 30 %, což je opět několikanásobek průměru ekonomiky zemí EU jako celku. Z předchozího
odstavce
vyplývají
pro
společnosti
financované
rizikovým
a rozvojovým kapitálem důležité charakteristiky. Společnosti využívající tohoto typu financování celkově dosahují vyššího zisku, což je viditelně výhodné i pro stát, jelikož díky rychle rostoucímu obratu a zisku odvádějí tyto společnosti státu vyšší daně. Společnosti dále podporují vyšší zaměstnanost, jelikož mohou zaměstnávat velké množství pracovníků. Dále jsou také schopny více investovat než ostatní společnosti. Jelikož vykazují výrazně vyšší investiční aktivitu, mohou svými investicemi značně podporovat výzkum a vývoj, čímž napomáhají rozvoji a vznikům nových podniků. Jejich přínosem pro stát je také fakt, že se více podílejí na rostoucích hodnotách exportu dané země, což má dopady na kladnou hodnotu salda obchodní bilance, též výsledků zahraničního obchodu. Jejich spolupráce a kontakt s investory také přináší výrazné inovace v oblasti výroby a v poskytování služeb. Obecně podnik financovaný rizikovým a rozvojovým kapitálem dosahuje vyšší konkurenceschopnosti – další výhoda pro stát v případě
silné
zahraniční
konkurence.
Nakonec
- 40 -
je
nutné
poznamenat,
že již z průzkumů, které byly prováděny na počátku vzniku venture kapitálového financování, bychom mohli říci, že makroekonomické dopady na stát jsou výrazně kladné.
5.2. Studie z roku 2002 Evropská asociace venture kapitálu publikovala v lednu roku 2001 poprvé veřejnosti svoji zprávu „Survey of the Economic and Social Impact of Management Buyouts & Buyins in Europe“. Pro velký zájem veřejnosti o tuto studii vydala EVCA následně další studii v červnu roku 2002 pod názvem „Survey of the Economic and Social Impact of Venture Capital in Europe“. Pro získání informací, zkoumající hospodářské a sociální dopady venture kapitálu v Evropě, bylo zvoleno dotazníkové šetření. Dotazníky byly rozeslány v období mezi lednem a březnem roku 2002, přičemž shromažďovaly údaje o společnostech mezi léty 1995-2001. Z odpovědí respondentů a analyzovaných údajů bylo zjištěno, že se jedná o zkoumání společností, kde investoři poskytli své finanční prostředky především pro financování počátečních činností firem a jejich rozvoje. Jednalo se totiž ze 44,8 % o startovní financování, z 32,7 % o rozvojové financování a z 22,5 % o financování předstartovní. Zde je nutné poznamenat, že se podle předchozího uvedeného obrázku č. 3 jedná právě o takové způsoby financování, které by měly přinášet především makroekonomické přínosy, takže uvidíme, jaké budou skutečné výsledky studie. Dle EVCA (2002) jsou makroekonomické dopady vyplývající z prováděné studie následující. Celkem skoro 95 % respondentů uvedlo, že investice rizikového a rozvojového kapitálu byla základem jejich vzniku, přežití či růstu. Většina firem odpověděla, že by bez venture kapitálu nemohla ani existovat nebo že by se vyvíjela velice pomalu. Nejenže tedy došlo díky venture kapitálu ke vzniku hojného počtu mladých společností, ale také to mělo vliv na množství nových pracovních míst. Opět u více jak 90 % dotazovaných došlo ke značnému zvýšení počtu zaměstnanců, celkem se jednalo o 16 143 nových pracovních pozic vytvořených v 351 společnostech, v průměru 46 nových pracovních míst na jednu společnost. Současně s růstem pracovních pozic dochází také k růstu odměn za práci, zvyšuje se výdělek jednotlivých pracovníků, a ke zvyšování podílu výdajů na vzdělání zaměstnanců. S tímto souvisí také konkurenceschopnost společností a jejich schopnost dále růst a být ve svém podnikání úspěšným. Firmy financované venture kapitálem jsou více konkurenceschopné, podílejí
- 41 -
se na vyšší hodnotě exportu dané země a také vydávají větší podíl výdajů na výzkum a vývoj, dále marketing a investice, čímž dochází ke značnému procentuálnímu zvýšení hodnoty obratu a také ziskovosti. Společnosti předstartovního a startovního financování uvítaly kromě poskytnutých peněžních prostředků také strategické poradenství, vytváření různých nových příležitostí a zaměření, podporu. Pro podniky, které využily financování rozvojového, se jednalo o chválu stejných forem podpory, především však značného zvýšení míry důvěryhodnosti jejich podniku. Přestože většina společností investovala do všech odvětví, největší množství prostředků bylo investováno do oblasti high-tech průmyslu (internet, technologie, telekomunikace, IT služby, hardware, software, elektronika, lékařské přístroje atd.). V neposlední řadě je třeba také říci, že společnosti financované venture kapitálem mají vysokou míru likvidity, jsou schopny produkovat nové produkty a služby, jsou dobře přijímány na trhu a zaměstnávají vysoce kvalifikovaný personál. Jak můžeme vyvodit z jednotlivých charakteristik této studie, má venture kapitálové financování značné množství pozitivních makroekonomických dopadů na ekonomiku státu. Mohli bychom tedy říci, že závěry této studie korespondují s výsledky studie předcházející.
5.3. Studie z roku 2009 Jelikož jsme již z předchozích dvou studií mohli vyvodit, že makroekonomické dopady venture kapitálového financování na ekonomiku daného státu jsou značně kladné a k jejich změnám k horšímu nedochází, uvedeme si zde již před jejich konečným shrnutím ještě poslední novější studii z roku 2009, která již jen v krátkosti shrnuje jednotlivé hospodářské a sociální dopady venture kapitálu v Evropě. Jedná se o studii vydanou ve Stockholmu v září roku 2009 pod názvem „The Economic and Social Impact of Private Equity in Europe: Summary of Research Findings“. Výsledky této studie jsou dle STRİMBERG (2009) opět velice podobné výsledkům předchozích studií. Vyplývá z nich, že financování pomocí venture kapitálu má v podniku
příznivý
vliv
na
produktivitu,
výkonnost
firmy
a
inovace,
což má následně další pozitivní dopad na hospodářský růst. Společnosti financované tímto kapitálem mají tendenci rychleji růst a být dále ve vývoji rychlejší. Studie opět uvádí pozitivní dopad tohoto způsobu financování na vytváření nových pracovních míst a celkově na pracovní vztahy pokud jde o systémy odměny a metody zapojení - 42 -
zaměstnanců do podnikového procesu. Jelikož jsou společnosti financované venture kapitálem ve většině případů lépe řízeny a mají více zkušeností v řešení nastalých problémů, je zde také příznivý vliv na ekonomiku státu v případě vzniku hospodářského poklesu.
5.4. Vyhodnocení výsledků studií Jak jsme si již na počátku zkoumání makroekonomických dopadů uváděli, je velký problém zjistit údaje zabývající se touto problematikou z důvodu nedostupnosti dat a rozsahů těchto dat. Je problém získat údaje, pomocí kterých budou zpracovány tyto studie, protože i když jsou rozeslány dotazníky do společností v různých jazycích do různých zemí, jejich odezva nebývá značně velká. Například při zpracovávání studie z roku 2002 bylo celkem osloveno 2 908 respondentů, načež se vrátilo pouhých 364 odpovědí, to je 12,5% úspěšnost. Na druhou stranu je však také nutno podotknout, že množství jednotlivých prováděných studií rok od roku přibývá, k dispozici jsem měla také makroekonomické studie z UK (2008), Irska (2005), globální studii USA (2009), studii z oblasti jižní Afriky (2009) a další. Jelikož byly jejich výsledky o důsledcích makroekonomického působení zcela stejné, uvedla jsem zde jen zmíněné studie. Nyní si zde pro přehlednost shrneme jednotlivé pozitivní makroekonomické dopady společností využívajících venture kapitálového financování na ekonomiku daného státu, které byly uváděny v jednotlivých studiích. Za asi jako vůbec první důležitý přínos, který dává vzniku následujícím uvedeným, bychom mohli uvést vznik velkého počtu mladých společností, které by jinak v daném státě nemohly bez pomoci venture kapitálu vzniknout nebo se rozvíjet v takovém měřítku. Následující přínosy pro společnosti jsou: •
rychlejší ekonomický a hospodářský růst,
•
vyšší hodnoty zisku, obratu, produktivity,
•
tvorba nových pracovních míst, kde mají zaměstnanci také vyšší odměny a kde jsou lépe řízeny vztahy na pracovišti,
•
vyškolený personál schopný lepšího řízení a mající schopnost lépe řešit nastalé problémy,
•
vyšší investiční aktivita a možnost rozvíjet svoji oblast podnikání díky inovacím,
•
vyšší hodnota exportu země,
•
vyšší konkurenceschopnost společností,
•
vyšší výdaje na výzkum a vývoj, vzdělání zaměstnanců, marketing, - 43 -
•
kromě peněžních prostředků a poradenství od investorů je v podnicích dosahováno také vyšší důvěryhodnosti a možnosti vzniku nových příležitostí,
•
v rámci odvětví podpora high-tech průmyslu země. Jelikož bylo na základě představení výsledků již prováděných analýz dokázáno,
že venture
kapitálové
a hospodářský
růst,
financování snižující
je
faktorem míru
podporující
nezaměstnanosti,
ekonomický zvyšující
konkurenceschopnost a také hodnotu salda obchodní bilance, zkráceně je faktorem mající pozitivní vliv na ekonomiku, růst a další rozvoj, je dílčím závěrem této kapitoly spolu s těmito vlastnostmi konstatování, že byla potvrzena hypotéza H1: Existuje pozitivní závislost mezi rozvojem trhu venture kapitálu dané země a ekonomickým růstem dané země. Z důvodu zjištěného pozitivního působení je dále potřeba zjistit, jakým způsobem je venture kapitálové financování podporováno ze strany státu. V další kapitole se budeme tedy zabývat analýzou státní podpory venture kapitálu ve světě.
6. STÁTNÍ PODPORA VENTURE KAPITÁLU VE SVĚTĚ Z předchozí kapitoly a jejího dílčího závěru shrnujícího pozitivní makroekonomické dopady je patrné, že financování venture kapitálem je pro ekonomiku daného státu velice přínosné. Jelikož si jsou vlády jednotlivých států vědomy tohoto pozitivního působení, snaží se v rámci svých řídících funkcí a pravomocí prosazovat systémy státní podpory tohoto financování. Jejich cílem je v tomto smyslu zvýšení zájmu investorů o financování svých peněžních prostředků do projektů, které je přímo ovlivňují tak, že mají pozitivní makroekonomické důsledky na vývoj daného státu. I když se v některých zemích setkáme se skutečností, že venture kapitálové financování není ze strany státu významným způsobem podporováno, existují na druhé straně v dalších státech také jisté systémy státní podpory, které tento způsob financování podporují více. Zde bychom mohli mluvit konkrétně o systému státní podpory v USA, jelikož tam je venture kapitál na takovém stupni vývoje, že i státy ho svou pomocí v rámci jednoho konkrétního programu podporují již skoro více jak 50 let. Také u států Evropské unie v dnešní době najdeme nějaké programy státní podpory venture kapitálu, je však nutné zde poznamenat, že v České republice se bohužel setkáme s tou méně dostatečnou podporou ze strany státu. Problematikou státní podpory v ČR se však budeme zabývat až v následující kapitole. - 44 -
Obecně platí, že je potřeba podporovat všechny oblasti, které svým způsobem stimulují ekonomiku a rozvoj daného státu, tedy i venture kapitálové financování. Jak zde již bylo jednou zmíněno, existuje mnoho způsobů, jakými může stát podporovat investice rizikového a rozvojového kapitálu, všechny systémy podpory se však skládají ze dvou komponent – specifické a nespecifické podpory. Dle DVOŘÁK, PROCHÁZKA (1998) nespecifická státní podpora zahrnuje množství opatření, která v konečném důsledku všechna usnadňují podnikání jako takové, nejenom venture kapitálové investice. Jedná se o opatření zahrnující zejména „otázky správy daní a cel, regulace kapitálového trhu, ochrany věřitelů, efektivního fungování soudů, redukce státem požadované výkaznictví, vedení podnikových rejstříků, dále otázky podzákonných předpisů a norem, opatření na podporu exportu, režimu udílení státních zakázek, státní podpory účasti v zahraničních obchodních soutěžích a mnoho, mnoho dalších.“ Jedná se tedy jednoduše řečeno o jakékoliv zásahy státu do jeho politiky takovým způsobem, který značně zjednoduší podnikatelské prostředí dané země. Druhou komponentou je specifická státní podpora. Jak zde již bylo jednou řečeno, mají investice rizikového a rozvojového kapitálu, konkrétně investice počátečního rozvoje společnosti, hodně nevýhodný poměr výnosu a rizika pro potenciální investory. Proto účelem specifické státní podpory je právě zaměření na změnu tohoto poměru se záměrem zvýšit zájem jednotlivých investorů venture fondů o venture kapitálové investice. Tento způsob podpory je možné realizovat formou daňových úlev (zejména změnou hodnoty daně z kapitálových výnosů), které se zaměřují na zvýšení hodnoty výnosů, dále přímými státními investicemi a v neposlední řadě také poskytováním různých garancí, které naopak snižují rizika investic. Přímou státní podporou jsou myšleny příspěvky státních peněžních prostředků do fondů venture kapitálu a převzetí určité části rizika investora státem poskytováním garancí. Ještě je nutno zmínit, že důležitou úlohu ve státní podpoře hraje také podpora legislativní. Na základě zjištěného pozitivního vlivu na makroekonomiku daného státu je nyní potřeba se věnovat cílené státní podpoře venture kapitálového financování, jelikož je toto financování na základě svého kladného působení hodno národní a také nadnárodní pomoci. Zde je nutné poznamenat, že této problematice jsem se z části již věnovala ve své bakalářské práci (KOUSALOVÁ, 2008), kde jsem se zabývala problematickými aspekty vývoje venture kapitálu v České republice a dále místním systémem státní podpory, kde jsem navrhovala řešení v oblasti státní podpory – - 45 -
zavedení fondu se státní podporou. Věnovala jsem se zde převážně problematice daňové, právní a legislativní, kde jsem navrhovala jistá řešení problému. Jednalo se především o různé zvýhodněné daňové sazby či osvobození, dále zkrácení legislativních procesů, důraz na právní ochranu pro business angels a správce fondu apod. Je pravda, že v dnešní době zde došlo již k malým nápravám této problematiky, ale stále ještě ne tak významným, aby nebylo potřeba pro rozvoj se dále zabývat cílenou státní podporou. Např. došlo k odstranění jistých legislativních překážek v oblasti vzniku a fungování venture kapitálových fondů (zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, který byl novelizován v květnu 2006), k podpoře pojišťoven, které ve svém portfoliu investic nesměly mít venture kapitálové investice (nyní mohou na základě zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví účinného od 1. 1. 2010 své portfolio více rozkládat a řídit, což jim umožňuje investice také do aktiv či tříd aktiv, které jim byly dosud zapovězené), atd. Samozřejmě bychom mohli najít mnoho dalších novinek a zvýhodnění pro všechny subjekty procesu venture kapitálového financování, ale jelikož jsem se těmto systémům podpory věnovala již dříve a dílčím cílem je věnování se problematice cílené státní podpory, nebudu se již problematikou podpory prostředí vhodného pro fungování venture kapitálu dále podrobněji zaobírat. Dílčím cílem této kapitoly tedy bude zaměření se na systémy cílené státní podpory venture kapitálového financování v USA a dále v Evropě, konkrétně v členských státech Evropské unie. V návaznosti na splnění dílčího cíle si zde uvedeme stručné charakteristiky programu SBIC, který působí již mnoho let v USA, a dále si nastíníme fungování iniciativy JEREMIE, která byla vytvořena jako součást několika nových nástrojů, které umožňují, aby se strukturální fondy a Fond soudržnosti využívaly v období 2007 – 2013 účinněji a udržitelněji. Pro účely této práce si také nastíníme vývoj této iniciativy na Slovensku.
6.1. Program SBIC The U. S. Small Business Investment Company (SBIC) program je úplně prvním systémem státní podpory venture kapitálového financování, který byl vytvořen v USA již před více než padesáti lety, konkrétně v roce 1958. Jedná se o program, který představuje unikátní spolupráci soukromého a státního sektoru, který byl založen především z důvodu pomoci malým a středním podnikům, které mají problém se získáním kapitálu na provoz a růst. Právě tyto podniky jsou podle vlády velice
- 46 -
cenným nástrojem oživení dané ekonomiky, jelikož státu přinášejí jistou sílu a příznivou budoucnost obstát na dnešním konkurenceschopném globálním trhu, je tedy potřeba je v jejich činnosti podporovat. SBICs jsou vlastně fondy rizikového a rozvojového kapitálu spravované manažerskými týmy soukromého sektoru, které investují do malých podniků v USA splňující kritéria, která realizuje a reguluje nezávislá agentura federální vlády SBA – U. S. Small Business Administration. Ta právě uděluje daným investičním společnostem tohoto programu licence zaměřené na investování do malých a středních podniků, načež také schvaluje jejich kvalifikace a podnikatelské plány opět na základě udělování licencí, které procházejí velmi přísným procesem schvalování. Dle NASBIC (2009) je minimální hodnota kapitálu podniku potřebná pro založení SBIC 5 milionů dolarů pocházejících z kvalifikovaných soukromých zdrojů. Dodatečný kapitál, který potom realizuje SBA prodejem zaručených cenných papírů v částce odpovídající potřebám fondu na podporu jeho investic a výdajů, představuje až třikrát vyšší částku než byl vložený soukromý kapitál dané společnosti. Jelikož jsou investované prostředky už jen svojí velikostí více ohroženy než jiné peníze daňových poplatníků, zkoumá SBA pravidelně činnost SBIC s cílem zajistit finanční zdraví a také dodržování stanovených právních předpisů. Od počátku vzniku bylo programem SBIC poskytnuto 107 tis. malých amerických společností 57,2 miliardy dolarů na dlouhodobý dluh a vlastní kapitál. Investice z roku 2009 z této celkové částky představují investovanou částku 1,86 miliard dolarů celkem do 1 481 společností. Z částky, která byla programem investována do společností v roce 2009, odešlo 28 % investovaných dolarů do společností, které byly ve své činnosti pouze dva roky či méně. SBIC se tedy na základě těchto skutečností považuje za velmi cenný zdroj kapitálu pro společnosti v jejich prvních nejobtížnějších letech činnosti. SBIC svým způsobem také financuje podporu v zaměstnanosti a větší počet nových pracovních pozic, v roce 2009 totiž vytvořil a zachoval v průměru více než 42 300 pracovních míst. SBIC hraje také velmi důležitou roli v kritických výrobních odvětvích americké ekonomiky tím, že investuje velké množství prostředků do malých výrobních firem. V roce 2009 tato hodnota představuje z investovaných 1,86 miliard dolarů částku 445,7 milionů dolarů, celkem tedy 24 %. V souhrnu jde mezi léty 2000-2009 o částku 9,29 miliardy dolarů. Koncem roku 2009 SBIC dohromady pomohlo částkou 16,8 miliard dolarů kapitálových zdrojů,
- 47 -
z toho částkou 8,6 miliard dolarů na soukromý kapitál a zbylých 8,2 miliard dolarů na garance SBA či dlouhodobé závazky. Ve Spojených státech amerických existuje také profesní sdružení NASBIC (National Association of Small Business Investment Company), které se považuje za nejstarší organizaci rizikového a rozvojového kapitálu ve světě. Zmiňuji se zde o něm z důvodu, že sdružuje SBIC společnosti, načež se ke konci roku 2009 jedná přesně o 315 SBIC společností všech typů celkem ve 42 státech. Cílem tohoto národního sdružení je především propagace a snaha o dosažení požadovaných federálních zákonů, právních předpisů a politik. Je potřeba také říci, že ještě existuje výhodnější program SSBIC (zvláštní druh SBIC), který poskytuje peněžní pomoc malým a středním podnikům, které vlastní sociálně nebo ekonomicky znevýhodněné osoby. Program SBIC je také výjimečný v tom, že nabízí venture kapitálovým fondům přístup k získávání SBA prostředků za obecně nižší ceny, než jaké jsou u tradičních úvěrových zdrojů, a tím možnost zvětšit si velikost venture kapitálového fondu. SBIC může buď poskytovat půjčku samostatně nebo ve spolupráci s jinými veřejnými či soukromými věřiteli. Výhodu tohoto programu bychom mohli vidět ve velmi odborném manažerském týmu jednotlivých společností, kde mají lidé dostatek znalostí o financování rizikovým a rozvojovým kapitálem, celou řadu daňových výhod a také hlavně kapitál, který jsou ochotni vložit do venture kapitálových investic. SBIC má většinou podobu komanditní společnosti, ale může mít i jinou. Dalším důležitým poznatkem je fakt, že SBIC společnosti ve většině případů vlastní komerční banky, které tak mohou investovat do malých amerických podniků bez toho, aby porušovaly bankovní zákony a předpisy. Asi jediným omezením je skutečnost, že SBIC společnosti nemohou přímo ani nepřímo poskytovat finanční prostředky na některé ze zaměstnanců, dále nesmí financovat instituce, jejichž hlavní podnikatelskou činností je přímo nebo nepřímo
poskytovat
finanční
prostředky
jiným
osobám,
nesmějí
investovat
do zemědělské či neobdělané půdy, atd. Než se začneme v systémech státní podpory ve světě věnovat iniciativě JEREMIE, shrneme si zde ještě některé SBA změny provedené v rámci novely zákona v červenci roku 2009. Dle EVLIVING (2009) se díky těmto změnám malým americkým podnikům dále zvyšuje dostupnost získaných finančních prostředků. Na základě těchto změn se zvyšuje maximální hodnota SBA poskytovaných prostředků na jeden SBIC - 48 -
na hodnotu 150 milionů dolarů nebo až na 225 milionů dolarů pro více SBIC, které jsou v rámci SBA pod společnou kontrolou. Dále má SBIC díky novele zákona nárok na větší SBA garantované financování a celkově na větší množství prostředků, načež však SBA vyžaduje, aby SBIC investovalo 25 % svých prostředků do malých podniků. Investice SBIC do jednoho malého podniku je omezena na 10 % celkového kapitálu SBIC. Jak jsme si mohli z výše uvedených charakteristik povšimnout, je americký program státní podpory rizikového a rozvojového kapitálu SBIC propracovaným nástrojem. Má funkčně nastaveny podmínky fungování systému, je pravidelně dohlíženo na činnosti jednotlivých SBIC společností, takže je zachováno jejich finanční zdraví. Dále je velice dobře právně a legislativně podloženo atd. Asi nejdůležitější pro tento systém státní podpory je, že splňuje stanové cíle. Finančně podporuje malé a střední podniky, čímž napomáhá podnikatelskému prostředí a konkurenceschopnosti vlastní ekonomiky. Dílčí shrnutí kapitoly: hlavní princip fungování tohoto cíleného systému státní podpory. Základem kapitálové hodnoty podniku jsou vlastní soukromé prostředky, ke kterým se přidávají státní prostředky nashromážděné programem SBIC. Ty realizuje nezávislá agentura federální vlády SBA a to prostřednictvím prodeje cenných papírů na kapitálovém trhu. Zjednodušeně řečeno přidává stát levně získané prostředky k soukromým zdrojům, čímž nepodporuje obecně jen venture kapitálové financování a samotné malé a střední podniky, ale hlavně také celkový růst dané země.
6.2. Iniciativa JEREMIE Iniciativa JEREMIE (Joint European REsources for MIcro-to-Medium Enterprises – Společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele) je společnou iniciativou Evropské komise (Generálního ředitelství pro regionální politiku), Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF) zaměřenou na zlepšení přístupu malého a středního podnikání (MSP) ke kapitálu poskytovaného v rámci systému strukturálních fondů pro programovací období 2007 – 2013. EIF je zde účelově založený fond pro poskytování pomoci malým podnikům, kde je většinovým podílníkem Evropská investiční banka, s níž tvoří „skupinu EIB“. Návrh této iniciativy byl poprvé představen komisařkou Evropské regionální politiky Danutou Hőbnerovou na ministerské schůzce v Bruselu dne 11. října 2005. Jelikož v této době vrcholí také - 49 -
procesy příprav pro efektivní fungování Strukturální politiky a kohezní politiky EU, dochází díky posílení součinnosti zmiňovaných tří institucí Evropské unie ke vzniku celkem tří nových společných iniciativ zaměřených na investice, růst a nová pracovní místa, načež jednou z nich je právě uvedená iniciativa JEREMIE. Je potřeba si zde uvést, že JEREMIE není instituce. Jedná se o proces zahrnující množství aktivit, které umožňují subjektům malého a středního podnikání členských států a regionů EU vložit prostředky získané ze strukturálních fondů či také nějaké vlastní národní zdroje do holdingového fondu, který bude dále nepřímo financovat MSP flexibilním a inovativním způsobem. Iniciativa JEREMIE mohla vzniknout na základě „nové“ Lisabonské strategie, jejíž jednou z prioritních oblastí je zlepšení přístupu k financím, na který se zaměřuje právě iniciativa JEREMIE. Úkolem iniciativy je dle této strategie zlepšit přístup malých a středních podniků k financím a venture kapitálu, dále přispět k růstu a vyšší zaměstnanosti a celkově dopomoci ke zvýšení dostupnosti kapitálu v Evropě pro vytváření nových obchodních příležitostí a následný rozvoj. Zjednodušeně řečeno chce Evropská unie za pomoci této iniciativy podporovat MSP v počátečních a růstových fázích podnikání, jelikož je zde realizace projektů vysoce riziková a přístup k finančním prostředkům velice obtížný. Dle RAKOVSKÝ, ROMANČÍKOVÁ (2007) se má ve spolupráci s řídícími orgány a jinými participujícími institucemi za pomoci této iniciativy dosáhnout: •
„zlepšení podmínek financování nových a začínajících podniků formou úvěru (včetně mikropůjček), majetkové účasti, rizikového kapitálu a záruk, jakož i formou adekvátní organizační a technické pomoci,
•
zlepšení koordinace této oblasti jak na národní tak i regionální úrovni a zlepšení přenosu osvědčených postupů a zkušeností v této oblasti (good practices a transfer of knowledge),
•
přispět
k efektivnějšímu
využívání
veřejných
zdrojů
v rámci
programů
financovaných ze strukturálních fondů EU a veřejných rozpočtů členských států.“ Implementace iniciativy JEREMIE probíhá ve dvou fázích. První fáze působení iniciativy JEREMIE spočívá dle ZAHRADNÍK (2006) „v ocenění nabídky finančních produktů v členských zemích a regionech EU a v ocenění potenciálních potřeb, vykonávaných v období 2006 a 2007 v rámci dohody o spolupráci mezi Evropskou
- 50 -
komisí a Evropským investičním fondem (EIF), které úzce spolupracují s národními autoritami a finančními institucemi na národní úrovni. Druhá fáze spočívá v zapojení se do programovacích aktivit v rámci programovacího období 2007 - 2013. Tam, kde si řídící orgány přejí využívat rámec JEREMIE, měly by se rozhodnout alokovat zdroje z programu do holdingového fondu, který by měl být vhodně kvalifikovanou finanční institucí na národní úrovni.“ Řízením holdingového fondu, o kterém rozhodují řídící orgány, je pověřen buď přímo EIF, jiná vnitrostátní finanční instituce nebo je možné nepřímou formou veřejné zakázky zvolit jinou finanční instituci, která by řízení prováděla na základě smlouvy o poskytování služeb. Ať už je zvolen jakýkoliv orgán řízení holdingového fondu, musí vždy platit, že fond bude spravován v souladu s danými právními předpisy platnými pro strukturální fondy EU. Úkolem holdingového fondu je v tomto procesu kromě úzké spolupráce s řídícím orgánem, kde plní funkci zprostředkujícího
subjektu,
také
vytváření
konkrétních
kritérií
investování,
vyhodnocování a výběr finančních zprostředkovatelů, různá jednání o podmínkách a nakonec také sledování jeho samotného a informování řízení o jeho výkonnosti. Jednou z jeho důležitých vlastností je, že musí fungovat v partnerství s množstvím místních finančních institucí pro MSP z důvodu vyšší informovanosti a použití jeho prostředků právě pro financování jejich vzniku či rozvoje. Konečným výsledkem fází implementace JEREMIE a spolupráce s holdingovým fondem, která byla uzavřena na základě podepsané dohody o financování, je, že řídící orgán má přístup ke komplexnímu systému, který v sobě zahrnuje velké množství aktivit. Součástí přípravné fáze realizace iniciativy JEREMIE je také vypracování tzv. „gap analýzy“. Jejím cílem je dle portálu EUROPA (2006) „identifikovat mezery mezi potenciální poptávkou po produktech finančního inženýrství na podporu malých a středních podniků a mikro-úvěrovými operacemi v regionech na jedné straně a stávající
dodavatelskou
kapacitou
místních
specializovaných
finančních
zprostředkovatelů pro tyto podniky na straně druhé. Při tvorbě analýzy se rovněž navrhuje plán k dosažení lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v regionech.“ Do konce roku 2008 bylo již Evropským investičním fondem celkem dokončeno 53 vnitrostátních a regionálních hodnotících studií států, které o iniciativu JEREMIE vyjádřily zájem.
- 51 -
Jak zde již bylo jednou uvedeno, zdroje holdingového fondu mohou tvořit jak finanční prostředky ze strukturálních fondů, které zaujímají převážnou část, tak také prostředky národní, konkrétně prostředky ze státního rozpočtu či prostředky od soukromých investorů. Zde je nutné poznamenat, že poměr velikostí, ve kterých jsou poskytnuty prostředky od daných institucí, se odvíjí od příslušných prioritních os operačních programů daných členských zemí. Je zde však stanovena minimální 75% hranice, kterou poskytuje ze svých prostředků Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF). Ve většině případů se tedy setkáváme s poměrem 75 % z prostředků ERDF a zbylých 25 % z národního státního rozpočtu, často jsou však užívány také poměry 85 % a 15 %. Za zmínku zde ještě stojí skutečnost, jakým způsobem se provádí výběr finančních zprostředkovatelů. Provádí ho holdingový fond a to prostřednictvím otevřené výzvy, kde se mohou přihlásit všichni finanční zprostředkovatelé, kteří by chtěli mít možnost podílet se na této iniciativě. Nejenom že je iniciativa JEREMIE souborem četných finančních nástrojů připravených tak, aby mohla být optimálním způsobem uplatněna v každém prostředí, přináší také mnoho dalších výhod díky skutečnosti, že není poskytována formou dotací, ale jako nástroj, který dodává sebedůvěru soukromému sektoru pro zapojení se do celého procesu. Mezi další výhody iniciativy JEREMIE patří dle EIF (2009): •
Flexibilita: JEREMIE poskytuje celou řadu finančních nástrojů pro získání nejvhodnějšího rozdělení prostředků holdingového fondu podle národních, regionálních anebo místních požadavků. Platí, že dané prostředky musí být investovány do roku 2015.
•
Výhoda přístupu na bázi portfolia: holdingový fond může pružně měnit přidělení prostředků na různé produkty v závislosti na aktuální poptávce v daném čase. Je zde možná diverzifikace rizik a očekávané návratnosti díky možnosti rychle reagovat na měnící se požadavky trhu.
•
Recyklace prostředků: holdingový fond má revolvingový (obnovující) charakter, jelikož do něj plynou splátky od finančních zprostředkovatelů, které jsou zaměřeny na další investování do sektoru malého a středního podnikání. Touto vlastností je zajištěna trvalá podpora MSP ze strukturálních fondů EU, kterou bychom tak mohli označit za objemově a časově neomezenou.
•
Pákový efekt: výhodou iniciativy je schopnost zapojit do procesu finanční sektor. Ten může být buď na úrovni holdingového fondu s dodatečným kapitálem - 52 -
od finančních institucí nebo na úrovni finančních nástrojů prostřednictvím soukromého či veřejného spolufinancování. •
Kromě toho, že je EIF jedinou nadnárodní institucí EU zabývající se zárukami a venture kapitálem, je to také instituce se silným finančním zázemím a největším ratingovým stupněm. Zkušenosti a neutralita EIF proto zvyšují důvěryhodnost financování, snižují investiční riziko pro soukromé investory a především přenášejí know-how místním institucím.
•
V oblastech, kde iniciativu spravuje jiný orgán, se EIF může angažovat také jako poradce v široké oblasti služeb (např. při hloubkových prověrkách a poskytnutí jiného názoru, nastavení finančních mechanismů apod.).
•
Díky nepřímému financování prostřednictvím profesionálního manažera dochází k eliminaci korupce a zefektivnění podpory MSP vzhledem k potřebám trhu. JEREMIE má dle VIRČÍK (2009) ještě několik dalších výhod oproti financování
pomocí grantů. Oproti grantům mohou být v rámci iniciativy podpořeni také podnikatelé, kteří nemají žádné vlastní zdroje, načež mají prostředky ihned k dispozici. Granty také jistým způsobem deformují trh, jelikož poskytnuté prostředky jejich příjemci nemusejí vracet. To v případě JEREMIE odpadá, tudíž nedeformuje trh. Asi poslední výhodou, která ještě není uvedena v předchozím odstavci, je skutečnost, že záruky přinášejí oproti grantům díky úročení dodatečný výnos, který v případě grantů generován není. V důsledku rozšiřování povědomí o fungování iniciativy JEREMIE dochází, jak zde již bylo jednou uvedeno, k jejímu postupnému implementování v různých členských státech a regionech některých států Evropské unie. Ke konci března 2010 má iniciativu JEREMIE s EIF podepsáno celkem deset členských států Evropské unie, načež je ze strukturálních fondů financováno dohromady jedenáct oblastí (v jednom případě se jedná o financování dvou regionů v jednom státě). Konkrétně se jedná o uzavřené národní smlouvy se státy: Řecko, Rumunsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Kypr, Bulharsko a k březnu 2010 nově také Maltou, o jednu regionální smlouvu v oblasti Francie a dvě na území Itálie. Nejvyšší dosud investovaná částka ze strukturálních fondů činí v případě Litvy 290 mil. EUR, což je také maximální strop, a nejnižší investovaná částka zatím představuje hodnotu 10 mil. EUR v případě Malty. Kromě uvedených států, kde jsou smlouvy již podepsány, je tato iniciativa provozována také
- 53 -
ve státech a regionech Španělska, UK, Polska a Maďarska. Pro představu byla již do této doby poskytnuta strukturálními fondy více jak 1 mld. EUR ve prospěch členských států popř. jejich regionů. Abychom si mohli podrobněji představit postup realizace iniciativy a problematiku, kterou je potřeba se při ní zabývat, nastíníme si zde v následující podkapitole podrobněji implementaci iniciativy JEREMIE na Slovensku. Zde je nutno podotknout, že se budeme také zabývat implementací iniciativy JEREMIE v ČR, ale to až v jiné části této práce. 6.2.1.
Implementace iniciativy JEREMIE na Slovensku
Dohoda o podpoře malého a středního podnikání byla na Slovensku v rámci iniciativy JEREMIE podepsána 28. října 2009. Tuto dohodu zde podepsal ředitel Evropského investičního fondu (EIF) Richard Pelly s Ministrem školství Slovenské republiky (SR) Jánem Nikolajem, Ministrem výstavby a regionálního rozvoje SR Igorem Štefanovem a státním tajemníkem Ministerstva hospodářství SR Peterem Žigou. Celkově se tedy jednalo o podpis tří smluv, kde celková alokovaná částka, která byla pro tyto účely holdingovým fondem na Slovensku poskytnuta, představuje částku 100 mil. EUR (prozatím pro zmíněné tři smlouvy čerpáno 68 mil. EUR). K dokončení implementačního procesu a úplnému čerpání peněžních prostředků z holdingového fondu ve zbývající hodnotě 32 mil. EUR tedy na Slovensku musí dojít k podpisu ještě minimálně jedné smlouvy, která má být podepisována mezi EIF a Ministrem životního prostředí. Jak zde již bylo jednou zmíněno, holdingový fond může obecně disponovat peněžními prostředky ze dvou až tří zdrojů. Zde na Slovensku jsou nejvyšší částky poskytované pro holdingový fond JEREMIE právě ze strukturálních fondů EU, zde konkrétně přes operační programy Konkurenceschopnost a hospodářský růst, Výzkum a vývoj a Bratislavský kraj v programovacím období 2007-2013. Při představování základních charakteristik iniciativy JEREMIE jsme si v předchozí kapitole také uvedli, že součástí přípravné fáze realizace této iniciativy je vypracování tzv. „gap analýzy“, která má napomoci identifikovat nedostatky trhu v oblasti financování malých a středních podniků. Jelikož je vypracování této analýzy podmínkou Evropské komise, byla tato analýza realizována také na Slovensku, konkrétně v lednu roku 2007. Její výsledky byly dle slovenského portálu ROKOVANIA (2007) následující: - 54 -
•
„málo mikropůjček pro živnostníky a začínající podnikatele,
•
nízký podíl domácích půjček a záručních aktivit pro MSP na HDP,
•
nízký podíl faktoringu na HDP v porovnání s průměrem EU-25,
•
nízký podíl aktivit v oblasti rizikových fondů ve vztahu k HDP a ostatním středoevropským členským státům,
•
nízký podíl výzkumu a vývoje na HDP, slabý transfer technologií do praxe,
•
neexistující síť Business Angels (BANs).“ Na základě těchto závěrů byla navržena v souladu s analýzou struktura rozdělení
prostředků holdingového fondu JEREMIE, kterou nám znázorňuje následující graf č. 7. Můžeme zde vidět, že v návrhu největší část poskytnutých peněžních prostředků mají zaujímat především dle analýzy chybějící záruky, jejichž součástí jsou také mikropůjčky a další úvěry, a dále především prostředky pro fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Za zmínku zde stojí, že první poskytované záruky mají být dle Ministerstva financí Slovenské republiky v rámci tohoto programu poskytnuty do konce roku 2009 a první investice pro fondy rizikového a rozvojového kapitálu v průběhu prvního čtvrtletí roku 2010. Zajímavostí je také skutečnost, že do navrhované optimální struktury holdingového fondu bude zapojena Slovenská záruční a rozvojová banka (SZRB, a.s.), která na Slovensku v současnosti poskytuje záruky. Právě díky těmto zkušenostem má dostat na starosti záruky v rámci iniciativy JEREMIE a stát se tak finančním zprostředkovatelem a správcem holdingového fondu a dále spolupracovat s Evropským investičním fondem při zabezpečování přímých operací. Graf č. 8: Navrhované rozdělení portfolia JEREMIE na Slovensku 5%
2% 1% 1% 34%
20%
5%
10% 22% Sociální mikroúvěry
Budování BANs
Záruky: mikrofinancování
Záruky: úvěry pro MSP
Záruky: faktoring
VC: zárodečný (seed)
VC: růstový (growth)
Soukromý VC
Fond duševního vlastnictví
Zdroj: ROKOVANIA (2007)
- 55 -
Jelikož už byla dohoda o podpoře malého a středního podnikání v rámci iniciativy JEREMIE na Slovensku již podepsána, je možné porovnat skutečné rozdělení portfolia a portfolia navrhovaného dle „gap analýzy“ z roku 2007. Skutečné portfolio holdingového fondu, na které bylo na Slovensku poskytnuto ze strukturálních fondů EU 100 mil. EUR, se rozložilo dle COPE (2010) na následujících pět položek: •
29 mil. EUR pro FRSP – Funded Risk Sharing Product (pomocí internetového překladače přeloženo jako financování na produkty sdíleného rizika),
•
32 mil. EUR na záruky,
•
21 mil. EUR na fondy rizikového a rozvojového kapitálu,
•
8 mil. EUR na ostatní venture kapitálové investice,
•
10 mil. EUR na ostatní položky. Jak můžeme z předchozího uvedeného vidět, neodpovídají procentuální hodnoty
návrhu přesně hodnotám aktuálního portfolia holdingového fondu, ale na druhou stranu je nutno podotknout, že celkově pokrývají nedostatky trhu, které byly v rámci „gap analýzy“ identifikovány v oblasti financování malého a středního podnikání na Slovensku. Největší část z částky poskytované holdingovým fondem zaujímají záruky a druhou nejvyšší část po produktech sdíleného rizika fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Jelikož se iniciativou JEREMIE zabýváme v souvislosti s rizikovým a rozvojovým kapitálem, měli bychom si objasnit jeho konkrétní úlohu v implementačním procesu. Dle RAKOVSKÝ, ROMANČÍKOVÁ (2007) je cílem jednotlivých fondů rizikového a rozvojového kapitálu v tomto procesu eliminovat selhání trhu v různých fázích inovačního cyklu, neboť soukromé fondy kapitálu se obvykle zaměřují na produkty s vysokou návratností, tj. investují až po fázi výzkumu a vývoje. I když jsou venture kapitálové fondy soukromé, předpokládají kombinaci zdrojů z veřejného a soukromého sektoru a pasivní účast partnera z veřejného sektoru (v rámci možné státní podpory), pokud jde o investice do individuálních projektů či profesionální řízení jednotlivých fondů na základě komerčních kritérií. Naopak schémata financovaná výhradně jen z rozpočtu veřejné správy pokrývají ty stádia inovačního cyklu, která jsou z pohledu soukromého investora nepřijatelná. Pro veřejný sektor jsou však fondy rizikového a rozvojového kapitálu i tak akceptovatelné, jelikož přinášejí nepřímé efekty v podobě vytváření předpokladů pro růst konkurenceschopnosti, a tedy pro vyšší hospodářský růst
- 56 -
a vyšší tvorbu pracovních míst v střednědobém až dlouhodobém časovém horizontu. Kromě nepřímých makroekonomických efektů je důvodem také fakt, že soukromý investor, účastník procesu financování venture kapitálem, je na druhou stranu ochoten za cenu vysoké návratnosti podstoupit vyšší riziko, takže je ochoten investovat do inovativních projektů a převážně v počátečních stádiích rozvoje společnosti, kde mají podnikatelé problém se získáváním finančních prostředků. Úlohou státu v případě fondů rizikového a rozvojového kapitálu tedy bude vykonávat pouze přiměřená akcionářská práva a podle vloženého objemu kapitálu určovat zaměření investiční strategie v počátcích činnosti fondu, a to zejména s ohledem na efektivní dosahování cílů hospodářské politiky. Stát by v tomto případě tedy neměl zasahovat do konkrétních aktivit či projektů. Z hlediska řízení holdingového fondu je proto velice důležité si nastavit podmínky pro soukromé investory investující do venture kapitálových fondů, ve kterých se na investicích podílí také stát. Nastavení podmínek je klíčové, jelikož musí být nastaveny tak, aby byl soukromý investor správně motivovaný pro investici, vybral takový projekt, který bude nejkvalitnější, a přitom ve svém investování nebyl nadměrně opatrný či příliš neriskoval. Fondy
rizikového
a
rozvojového
kapitálu
budou
dle
RAKOVSKÝ,
ROMANČÍKOVÁ (2007) v procesu implementace iniciativy JEREMIE na Slovensku fungovat na základě následujících principů: •
„veřejné prostředky budou využity jako motivační nástroj pro alokaci soukromého kapitálu do systému rizikových investic, přičemž se tyto aktivity budou podporovat zejména programy na rozkládání a snižování rizika investorů. Navzdory významnému finančnímu vkladu z veřejných zdrojů, nesmí dojít k žádnému zásahu poskytovatele, který musí být pouze pasivním investorem do rozhodování manažerů fondů. Účast reprezentanta poskytovatele ve správní radě fondů musí být omezena výlučně na kontrolu dodržování podmínek programu,
•
investiční fondy od samého počátku své existence musí pracovat vysoce profesionálně a s maximálními zkušenostmi v této oblasti. Proto jedním z požadavků
na
individuální
fondy
bude
účast
zahraničního
partnera
s prokázanými zkušenostmi v oblasti venture kapitálu. Při plnění tohoto požadavku se očekává asistence Evropského investičního fondu v rámci programu JEREMIE,
- 57 -
•
dalším důležitým požadavkem bude účast renomované domácí finanční instituce, např. banky jako finančního správce, čímž se získá potřebné lokální umístění a finanční monitoring,
•
fondy rizikového kapitálu budou spravovány soukromými správci – manažery, kteří zajistí optimalizaci poměru výnosu a na něj se vázajícího rizika. Manažerské týmy a výběr manažerských organizací – správců fondů bude realizován samotnými investory konkrétního fondu. Správce fondu musí mít důvěru investorů a je možné předpokládat, že v některých případech podle požadavků investorů budou zakládány nové manažerské organizace – správci. Praxe ukazuje, že manažerské týmy s dobrým technickým vzděláním jsou nadprůměrně úspěšné ve své činnosti,
•
každý jednotlivý fond by měl mít alespoň tři investory – veřejnou správu, finanční instituci a soukromého investora. V ideálním případě investorem bude i strategický investor – technologická společnost.“ V rámci navrhovaného portfolia se navrhují čtyři fondy rizikového a rozvojového
kapitálu,
které
budou
následně
úzce spolupracovat
s národními
agenturami.
Dle slovenského portálu ROKOVANIA (2007) se jedná o následující fondy: •
Fond zárodečného kapitálu, který bude za výhodných podmínek poskytovat úvěry na financování základního jmění společnosti s účastí na zisku společnosti převážně pro společnosti v počátečním stádiu vývoje.
•
Fond rozvojového kapitálu zaměřující se na financování začínajících či expandujících společností, tj. společností pokračujících v rozvoji po ukončení zárodečného stádia společnosti. Ve fondu budou jak prostředky poskytnuté řídícími orgány ze strukturálních fondů, tak kapitál od soukromých investorů, načež výše kapitálu fondu se bude odvíjet od výše částky alokované z operačních programů do holdingového fondu.
•
Fond duševního vlastnictví, jehož účelem je nabývat práva k patentům a tyto patenty dále realizovat prostřednictvím licencí, prodejem či tvorbou vedlejších produktů novým společnostem. V tomto fondu se také očekává vstup soukromého investora. Z důvodu pohybování se v právní oblasti je zde potřeba využít vysoce kvalifikovaného managementu.
•
Společný fond pro budování sítí business angels a program investiční připravenosti. NARMSP (Národní agentura pro podporu MSP na Slovensku) zde - 58 -
bude spolupracovat s holdingovým fondem JEREMIE a vytvářet tak základnu pro poradenské a konzultační služby, technickou pomoc, budování sítí business angels, atd. Dílčí shrnutí kapitoly: princip fungování tohoto cíleného systému státní podpory. V případě iniciativy JEREMIE jsou přímo alokovány finanční prostředky do implementační struktury operačního programu a je zde větší míra státního zásahu. Stát zde navrhuje také fondy rizikového a rozvojového kapitálu, jelikož určuje jejich směřování a principy, na kterých by zde měly fungovat.
6.3. Srovnání přístupů státní podpory venture kapitálu Jelikož jsme si uváděli dva rozdílné přístupy cílené státní podpory venture kapitálu fungující ve světě, měli bychom si zde nyní uvést, jak se od sebe tyto přístupy liší. Budeme tedy porovnávat zaoceánský přístup zavedený ve Spojených státech amerických a kontinentální přístup, se kterým se můžeme setkat v některých státech Evropské unie. Program SBIC, užívaný ve Spojených státech amerických, je úplně prvním systémem státní podpory venture kapitálu, který na trhu funguje již více než 50 let, jedná se tedy o dlouhodobě zavedený systém s bohatými zkušenostmi. Principem jeho fungování je, že stát prostřednictvím regulačního orgánu, nezávislé agentury federální vlády SBA, poskytuje dodatečný kapitál k dříve nashromážděným soukromým zdrojům, jejichž minimální hodnota je 5 milionů dolarů. Agentura SBA tento kapitál realizuje prodejem zaručených cenných papírů, z čehož vyplývá, že pro fondy jsou tyto prostředky obecně za nižší ceny, než za jaké by je měly z tradičních úvěrových zdrojů. Díky částce poskytované státem, která může být až třikrát vyšší než nashromážděný soukromý kapitál, může dojít k růstu velikosti fondu. Probíhá zde také velice důsledná kontrola dodržování pravidel a postupů a program má možnost využít velice kvalifikovaného a odborného manažerského týmu s dostatečnou znalostí o financování venture kapitálem. Iniciativa JEREMIE byla poprvé představena v roce 2005, což znamená, že se jedná o nový systém, který ještě není příliš zavedený, a nejsou s ním prozatím dostatečné zkušenosti. Výhodou tohoto systému je, že zde podnikatelé mohou využít silného finančního zázemí díky skupině EIB a navíc se ho mohou zúčastnit také - 59 -
podnikatelé, kteří nemají žádné vlastní zdroje. Tento systém cílené státní podpory je více založen na zásazích státu. Stát zde stanovuje také směřování fondů rizikového a rozvojového kapitálu, a to z důvodu nedostatků zkušeností a možné kontroly účelového využití finančních prostředků. Oproti SBIC programu jsou prostředky ze strukturálních fondů vkládány do založeného holdingového fondu, tzn., že finanční zdroje vstupují přímo do implementační struktury. Tento přístup je více netržní. Dílčí závěr: výhodou a zároveň společnými znaky programu SBIC a iniciativy JEREMIE je, že oba tyto programy byly založeny především z důvodu pomoci malým a středním podnikatelům, přičemž jejich působení má pozitivní makroekonomické
vlivy.
Dochází
ke
zvýšení
zaměstnanosti,
zlepšení
podnikatelského prostředí, zvýšení konkurenceschopnosti a celkově také k růstu společnosti a jejího dalšího rozvoje. Oba tyto programy se také zabývají financováním pro fondy rizikového a rozvojového kapitálu a záruky. Otázkou nakonec tedy zůstává, který z těchto dvou přístupů je lepší? K tomu zbývá pouze říci, že vzhledem k dosaženým zkušenostem v oblasti venture kapitálového financování a rozvoji země, kde je daný program uplatňován, jsou dané přístupy nastaveny vhodně, jelikož v zemi s delším funkčním obdobím není již taková potřeba dohledu a státního zásahu oproti systému v zemích, kde prozatím chybějí dostatečné zkušenosti.
7. SOUČASNÝ STAV STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR V předcházejících kapitolách jsme se zabývali makroekonomickými dopady venture kapitálu a státní podporou venture kapitálu ve světě. Zde jsme si dokázali, že financování venture kapitálem má pozitivní makroekonomické dopady a je ve světě ze strany státu podporováno. Díky jeho pozitivnímu působení by mělo být tedy podporováno ze strany státu také v České republice. Dílčím cílem této kapitoly tedy je zhodnocení současného stavu státní podpory venture kapitálu v ČR a také potvrzení či vyvrácení hypotézy H2: V České republice je dostatečně využíván potenciál pro státní podporu venture kapitálu. V rámci plnění dílčího cíle si provedeme zhodnocení současné situace venture kapitálu v ČR, dále se budeme věnovat implementaci iniciativy JEREMIE v ČR, jelikož ta je v Evropě funkčním
- 60 -
systémem státní podpory venture kapitálu, a nakonec si ve zkratce představíme ostatní programy státní podpory venture kapitálu v ČR, které zde byly zavedeny.
7.1. Zhodnocení současné situace venture kapitálu v ČR V poslední době dochází k velmi pozitivnímu vývoji celého odvětví venture kapitálu. Důvodem je fakt, že se zde zvyšuje zájem zahraničních investorů o investice do venture kapitálových fondů, což napomáhá jak růstu objemu investovaného kapitálu, tak také růstu počtu investic. I když se venture kapitálové financování v ČR považuje spíše za alternativní zdroj financování, jelikož jej podnikatelé vyhledávají až v situaci, kdy jsou odmítnuti v bance, povědomí o tomto financování se u podnikatelů a manažerů zvyšuje, ale i přesto je stále malé. Tuto skutečnost jsme si mohli ověřit za pomoci grafu zobrazujícího počet a objem uskutečněných investic v ČR v kapitole Rizikový a rozvojový kapitál v České republice. Tento graf ukazuje rostoucí tendenci, která je zapříčiněna vyspělostí ekonomiky a jejím úspěšným hospodářským vývojem. V roce 2009 dokonce dochází ke skokovému nárůstu investiční aktivity, nikoliv k poklesu, který by mohl nastat v důsledku působení finanční a ekonomické krize. Z hlediska oborového zaměření bylo v České republice v posledním sledovaném roce 2009 nejvíce investováno do spotřebního zboží a maloobchodu, dále do energetiky a životního prostředí, do finančních služeb, počítačů a spotřební elektroniky, atd. Zajímavé je, že oproti předchozímu roku došlo k výraznému poklesu investic do komunikací, celkem o 81 %. Největší část zde zaujímaly především manažerské odkupy, dále pak financování rozvojové. Na druhou stranu se přístup k venture kapitálovému financování v ČR nedá hodnotit pouze pozitivně. Neustálým problémem jsou regulační opatření v účasti penzijních fondů a pojišťoven na tomto financování, dále velké množství omezení v právním a daňovém prostředí, kde nejsou dostatečné daňové pobídky pro podporu MSP, a nakonec také legislativní překážky bránící vzniku a fungování českých venture kapitálových fondů. Důvodem malého rozšíření venture kapitálového financování je také nepřipravenost podnikatelů na přijetí nového partnera s kapitálovým podílem v jejich podniku. Problémem také bohužel zůstává vznik menších fondů zabývajících se investicemi do počátečního stádia rozvoje společností, které mají pozitivní makroekonomické vlivy jak pro danou společnost, tak pro celý stát. Pro jejich rozvoj chybí domácí investoři a dostatečná podpora. Pravdou je také skutečnost, že ČR
- 61 -
se v roce 2008 v hodnocení daňového a právního prostředí dostala na poslední místo v žebříčku 27 evropských zemí. Tato skutečnost byla zjištěna v rámci již zmíněné srovnávací studie „Benchmarking European Tax and Legal Environments“ prováděné EVCA. Jelikož má financování rizikovým a rozvojovým kapitálem značné množství výhod a pozitivních dopadů, měla by se ČR více zaměřit na odstraňování zmíněných nedostatků spojených s omezením funkčnosti tohoto typu financování a snažit se více napomáhat jeho rozvoji. Značnou pomocí pro rozšíření tohoto způsobu financování by byla pomoc ze strany státu, který by se měl zabývat zaváděním různých systémů státní podpory venture kapitálu. Nutno podotknout, že v ČR existují dva programy státní podpory (program ZÁRUKA a PROSPERITA), které si krátce představíme na konci kapitoly. Tyto programy však bohužel nejsou z hlediska státní podpory venture kapitálu dostačující. ZÁRUKA se orientuje spíše na podporu MSP a PROSPERITA je zaměřená cíleně jen na business angels. Je tedy možné říci, že program či systém zabývající se výhradně cílenou státní podporou venture kapitálového financování v České republice bohužel dosud žádný neexistuje. Jelikož je však ve státech Evropské unie již nějakou dobu zaveden jeden z nových a úspěšných nástrojů státní pomoci venture kapitálového financování, již jednou zmíněná iniciativa JEREMIE, zaměříme se dále na stav její implementace v českých podmínkách z důvodu jejího možného využití jako nového nástroje státní pomoci v České republice.
7.2. Stav implementace iniciativy JEREMIE v ČR Jak jsme již mohli z uvedeného poznat, zaostává trh rizikového a rozvojového kapitálu v ČR ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi v investicích do počátečního stádia rozvoje firem. Trh je zde nedostatečně rozvinut a z hlediska poptávky je poměrně malý, proto se většina fondů orientuje především na pozdější stádia rozvoje společností. Fondy, které zde působí, typicky realizují investice v objemu nad 3 miliony EUR, což znamená, že rané fáze podnikání s investicemi do 1 milionu EUR prakticky nemají možnost se o tuto formu financování ucházet, jelikož malé fondy jsou ve světě financovány převážně domácími investory, kteří v ČR stále chybějí. Z uvedených důvodů
je
v České
republice
nutné
podporovat
prostřednictvím
rizikového
a rozvojového kapitálu vznik inovativních malých a středních firem, což je možné právě prostřednictvím zmíněné iniciativy JEREMIE. Vytváří totiž podmínky pro vznik
- 62 -
a rozvoj nových podnikatelských aktivit, čímž následně generuje nová pracovní místa, usnadňuje, zrychluje a zlevňuje přístup malého a středního podnikání k vybraným finančním nástrojům, zvyšuje efektivitu vynaložených finančních prostředků a zajišťuje jejich následnou obnovu. Zjednodušeně tedy posiluje pozice malých a středních podnikatelů prostřednictvím snadnějšího přístupu k penězům a podporuje jejich další rozvoj. Z výše uvedených důvodů se v době příprav Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) pro roky 2007-2013 platného k listopadu roku 2007 o možnosti využití finančního nástroje JEREMIE uvažovalo v rámci Prioritní osy 1 – „Vznik firem“, v oblasti podpory „Využití nových finančních nástrojů“. Nakonec je však nutno podotknout, že k jejímu zavedení v podmínkách ČR bohužel zatím nedošlo. Nedá se říci, že by ČR tuto iniciativu odmítla definitivně, jen se s jejím zavedením nijak nespěchalo. Jelikož měla být iniciativa JEREMIE součástí tématických operačních programů, zmínila bych zde ještě skutečnost, že tyto programy jsou určeny pro celé území České republiky s výjimkou hlavního města Prahy, mohou zde na výzvy proto reagovat jen podnikatelé, kteří mají své podniky registrované ve všech krajích mimo kraje Hlavního města Prahy. Jelikož nebylo v průběhu první poloviny roku 2010 jasné, jak se ČR postaví k realizaci této iniciativy, obrátila jsem s žádostí o informace na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které je řídícím orgánem Operačního programu, v rámci kterého se měla iniciativa JEREMIE realizovat. Konkrétně jsem se zúčastnila osobního jednání v dubnu 2010 a vedla expertní pohovor s panem Ing. Pavlem Vinklerem, vedoucím Oddělení konkurenceschopnosti, dále s Ing. Lucií Krčmářovou z Odboru podnikání a prostřednictvím emailu s paní Ing. Jaroslavou Kubů, která je vedoucí Oddělení programů pro MSP. Z veřejně dostupných zdrojů jsem si nejdříve zjistila, že byla prováděna poradenskou společností Triton Management Consultancy „Studie možnosti implementace finančních nástrojů JEREMIE v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007-2013 s využitím poznatků realizace v EU“. Na zapůjčení této studie jsem se ptala Ing. Pavla Vinklera. Odpověděl: „Není možné zapůjčovat prováděnou studii z důvodu vlastnických práv k této studii, ale mohu Vám z ní přečíst závěrečná doporučení.“ Dle dalších rozprav mi bylo sděleno, že implementace iniciativy JEREMIE je pro MPO příliš zdlouhavým procesem, prostředky poskytované
- 63 -
ze strukturálních fondů EU jsou příliš drahé a implementace této iniciativy se zde potýká s ekonomickými a legislativními problémy. Také v rámci vydání vládního Národního protikrizového plánu (NPP), kterým vláda reagovala na dopady celosvětového hospodářského útlumu na českou ekonomiku způsobeného dopady globální finanční krize, muselo MPO přijít s okamžitým opatřením. Tím bylo rychlejší čerpání prostředků ze strukturálních fondů z důvodu kumulace zdrojů do nástrojů, které lze okamžitě použít pro podporu MSP. Doporučením dané studie je tedy slovy Ing. Pavla Vinklera: „Posílit stávající záruční fond spravovaný Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB, a.s.) a zabývat se implementací iniciativy JEREMIE mimo OPPI od roku 2015 s cílem využít zejména možnosti rizikového kapitálu, a to z nevyčerpaných finančních prostředků minulých let.“ Jednoduše řečeno mají být prostředky, které byly strukturálními fondy poskytnuty na implementaci iniciativy JEREMIE (celkově se jedná o 2 % z částky 80 mil. EUR) v rámci Prioritní osy 1 – „Vznik firem“, poskytnuty na program ZÁRUKA, který je součástí Prioritní osy 2 – „Rozvoj firem“. Je zde nutné podotknout, že v případě takové změny není potřeba žádat o schválení Evropské komise, jelikož se prostředky poskytnuté od strukturálních fondů takhle mohou přelévat z jednoho programu do druhého v případě, že je potřeba rychle reagovat na měnící se požadavky trhu. Na základě rozhovorů se zmíněnými osobami jsem se také dozvěděla, že příčinou aktuální neimplementace iniciativy JEREMIE nejsou jen výše uvedené důvody, ale také samotný nezájem podnikatelských subjektů ČR o tuto iniciativu. Výběr subjektů, kterým budou poskytnuty peněžní prostředky, probíhá prostřednictvím veřejného vyzvání podnikatelů, kteří musí v případě zájmu o daný program předkládat své investiční návrhy. Jelikož však na výzvy ohledně iniciativy JEREMIE nebyly takové reakce, jaké se od tohoto projektu očekávaly, nemá MPO samo zájem prosazovat něco, o co podnikatelské subjekty „nemají“ zájem. Důvodem tohoto nezájmu je dle Ing. Vinklera: „příliš malé povědomí o fungování této iniciativy, které by měla zlepšovat česká asociace venture kapitálu působící v ČR.“ Z následující diskuze také vyplynulo, že implementace iniciativy JEREMIE bude v ČR velkým problémem, jelikož zde hrají roli jisté historické důvody. Místní podnikatelé nikdy nebudou mít problém s úvěry či dotacemi, s venture kapitálem však ano. Vstupem investora do podniku dochází ke změně vlastnické struktury, a to naši podnikatelé v podnicích vybudovaných vlastní tvrdou prací nebudou chtít přijmout. Působí zde jisté - 64 -
sentimentální důvody a především také povědomí českých podnikatelů, kteří nejsou připraveni na přijetí nového partnera s vlastnickým podílem v jejich podniku. Venture kapitál bude v ČR spíše vždy jen alternativním zdrojem financování, jelikož jeho využívání zde nikdy nebude tak závratné jako jiné formy pomoci MSP. Dalším důvodem je také fakt, že iniciativa JEREMIE je v členských státech EU implementována již od roku 2006 a k červenci roku 2010 ji přijalo zatím pouze 11 států. To nám naznačuje, že proces není tak jednoduchý, jelikož je zdlouhavý a navíc z tohoto důvodu nejsou o fungování iniciativy JEREMIE větší zkušenosti, neboť i v zemích, kde se tento program uplatňuje, je teprve v prvopočátcích. I když zde iniciativa JEREMIE nebyla dosud implementována, měli bychom si zde ještě uvést, jaké tato iniciativa poskytuje příjemcům finanční podpory finanční nástroje. Jedná o následující formy nepřímé pomoci: •
záruky na úvěry pro MSP, které již v ČR fungují prostřednictvím ČMZRB, a.s.,
•
zvýhodněné úvěry, které jsou též uplatňovány,
•
fondy rizikového a rozvojového kapitálu, kde je možné mít výhodu částečného opakovaného využití,
•
poradenství a technickou pomoc při tvorbě projektů. Výše uvedené skutečnosti zjištěné během expertního pohovoru byly za několik
měsíců potvrzeny vydáním oficiálního znění zprávy platné k červenci roku 2010, která měla objasnit, proč daná iniciativa nebyla implementována. Tuto zprávu jsem nalezla na internetových stránkách strukturálního fondu v sekci základní dokumenty k OP Podnikání a inovace. MPO (2010) zde uvádí, že: „Řídící orgán OPPI navrhl využít prostředky původně určené pro tento finanční nástroj v jiných oblastech podpory, kde mohou efektivněji a rychleji reagovat na ekonomické podmínky a jejich dopady zejména na sektor MSP. Řídící orgán zvažuje důkladnou přípravu tohoto pilotního projektu umožňujícího event. plné zavedení programu JEREMIE od roku 2014, k čemuž však by byly dostačující předpokládané finanční úspory v Prioritní ose 1 OPPI.“ Jak můžeme z uvedeného vidět, korespondují závěry pronesené během expertního pohovoru s konečnými závěry oficiálního textu vyjadřujícího se v několika odstavcích k využití tohoto nového finančního nástroje. Na závěr je možné tedy konstatovat již vyslovené, a to za pomoci článku nalezeného na internetovém portálu Podnikatel.cz slovy TIETZOVÁ (2008): „Česká republika není - 65 -
v tuto chvílí do programu zapojena a podnikatelé prozatím nemají možnost využívat program JEREMIE. Proto nejsou definovány žádné podrobnosti pro malé a střední podnikatele a jejich přístup k financím programu.“ Důvodem je také fakt, že na vládní úrovni nedošlo k žádné dohodě a ani se v této věci neangažoval žádný bankovní subjekt.
7.3. Ostatní programy státní podpory venture kapitálu v ČR Jelikož jsme se v předchozím odstavci zabývali implementací iniciativy JEREMIE v ČR, jedním z programů státní podpory venture kapitálu v ČR, měli bychom se nyní pro představu věnovat také dalším systémům státní podpory venture kapitálu působících v ČR, které jsou tak jako iniciativa JEREMIE řazeny mezi programy financované z prostředků strukturálních fondů EU. Ve zkratce si zde představíme program ZÁRUKA a program PROSPERITA. Také bychom se zde měli zmínit o jakémsi dalším kroku v oblasti státní podpory rizikového a rozvojového kapitálu, a to o vytvoření seed kapitálového fondu, o kterém nyní probíhají jednání. Tuto informaci jsem získala prostřednictvím emailu s již zmíněnou Ing. Jaroslavou Kubů, vedoucí Oddělení programu pro MSP na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. K datu ukončení práce (říjen 2010) však nebyly známy další podrobnější informace o charakteru tohoto fondu. 7.3.1.
Program ZÁRUKA
Program ZÁRUKA je jedním z dalších programů pro malé a střední podnikatele, který je realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace 2007 - 2013. I když se v tomto případě nejedná o program zabývající se podporou venture kapitálu v ČR nýbrž jen podporou samotných malých a středních podnikatelů, zmiňuji se zde o něm především z důvodu, že v čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU zastoupil zde zmíněnou iniciativu a že je také jedním z důvodů, proč daná iniciativa dosud nebyla implementována. Než si tento důvod vysvětlíme, krátce si program ZÁRUKA představíme. Cílem tohoto programu je dle MPO (2010): „pomocí zvýhodněných záruk a zvýhodněných záruk s finančním příspěvkem k zaručovanému úvěru usnadňovat zejména realizaci podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů zaměřených na investice a zvyšovat tak konkurenceschopnost těchto podnikatelů. Důraz bude kladen na podporu projektů
malých
podnikatelů
v regionech
se
soustředěnou
podporou
státu,
kde je podpora poskytována z prostředků záručního fondu vytvořeného z prostředků
- 66 -
státního rozpočtu a prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj spravovaných Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s.“ Jinak řečeno se jedná o program, který malým a středním podnikatelům poskytuje zvýhodněné záruky, jejichž výše se pohybují mezi 70 – 80 % jistiny zaručovaného úvěru. Podnikatel zde tedy hradí pouze část ceny záruky, na kterou mu je ještě současně s poskytnutím záruky poskytnut finanční příspěvek k úhradě zbývající části ceny záruky. Jak zde již bylo jednou uvedeno, byly finanční prostředky ze strukturálních fondů EU určené pro implementaci iniciativy JEREMIE použity na posílení stávajícího záručního fondu spravovaného ČMZRB, a.s, tzn., byly využity pro program ZÁRUKA. Důvodem toho byl kromě výše uvedených příčin (nutnost rychlého čerpání prostředků ze strukturálních fondů v rámci NPP, nedostatečné zkušenosti, malé povědomí o fungování) také hlavně fakt, že tento program vyhovuje malým a středním podnikatelům více než iniciativa JEREMIE. Je pro ně mnohem výhodnější, jelikož jim nikdo nezasahuje do vlastnické struktury podniku a stejně získají potřebné finanční prostředky, navíc skoro s lepšími podmínkami. Např. v minulém roce bylo na záruky podle posledních informací, které byly vysloveny při expertním pohovoru na MPO, vynaloženo více jak 15 mld. Kč, přičemž neustále chodily nabídky, na základě kterých chtělo tohoto programu využít mnoho dalších podnikatelů. Jelikož však v daném roce nebylo dostatečné množství prostředků pro další rozšiřování, řekl mi pan Ing. Vinkler z MPO: „že pro následující rok bude pro tento program vyčleněno větší množství finančních prostředků než v minulém roce z důvodu jeho vysoké oblíbenosti a užitnosti podnikateli MSP.“ Otázkou na závěr tedy zůstává, zda se nakonec iniciativu JEREMIE dříve či později podaří v ČR implementovat, jelikož má v rámci konkurence mezi programy OPPI silného soupeře. 7.3.2.
Program PROSPERITA
Program PROSPERITA patří mezi poslední programy Operačního programu Podnikání a inovace 2007 – 2013, který se zabývá podporou venture kapitálu v ČR. Jedná se o program, který má více zaměření, ale zvláštní pozornost věnuje právě podpoře, konkrétně zakládání a rozvoji sítí, business angels a nových nedotačních finančních
nástrojů
na
podporu
vznikajících
malých
a
středních
podniků.
Pro zopakování jsou business angels soukromými investory rizikového a rozvojového kapitálu disponující velkým množstvím finančních prostředků, který chtějí investovat.
- 67 -
Tzv. obchodní andělé jsou pro venture kapitálové financování velmi důležití, jelikož právě oni jsou v zahraničí zdrojem kapitálu malých fondů, které pomáhají svými prostředky ke vzniku MSP majících problém se získáním financí pro počáteční rozvoj jejich společnosti. A jelikož jich je v ČR nedostatek, bylo by záhodno je v jejich činnosti podporovat také ze strany státu. Pro představu si dle MPO (2010) pod programem PROSPERITA můžeme představit: „zařízení, které bude zajišťovat vytváření sítí investorů s firmami v ranné fázi vzniku, které vzhledem ke zvýšenému riziku v této fázi rozvoje firmy obtížně získávají vhodné financování pro své projekty. V rámci tohoto zařízení budou poskytovány také služby typu databáze investorů, zpracované profily projektů výše uvedených firem, poradenství při přípravě podnikatelských záměrů apod.“ Z uvedeného textu MPO je zřejmé, že se nejedná o přímou podporu finančních investic jednotlivých investorů, nýbrž pouze o podporu prostředí vhodného pro fungování venture kapitálového financování.
7.4. Dílčí závěr kapitoly V předchozí kapitole jsme se zabývali státní podporou venture kapitálu ve světě, kde jsme si představili funkční program SBIC užívaný ve Spojených státech amerických a iniciativu JEREMIE uplatňovanou u některých států Evropské unie. Jelikož je však v případě České republiky efektivnější využít prostředků z Evropské unie, než aplikovat americký systém, zabývali jsme se dále implementací iniciativy JEREMIE v českých podmínkách. Jelikož iniciativa JEREMIE obecně posiluje pozice malých a středních podnikatelů prostřednictvím snadnějšího přístupu k penězům a podporuje jejich další rozvoj, uvažovalo se o jejím využití v rámci OP Podnikání a inovace pro rok 2007-2013 platného k listopadu roku 2007. K jejímu zavedení však z různých důvodů nakonec zatím nedošlo. Ze zjištěných informací je implementace iniciativy JEREMIE pro MPO, řídící orgán Operačního programu, příliš zdlouhavým procesem, prostředky poskytované ze strukturálních fondů EU jsou drahé a implementace se zde potýká s ekonomickými a legislativními problémy. Důvodem současné neimplementace je také vydání Národního protikrizového plánu, na základě kterého mělo přijít MPO s okamžitým opatřením, kterým bylo rychlejší čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro okamžitou podporu MSP. Také ze studie prováděné pro zjištění stavu připravenosti ČR na implementaci této iniciativy vyplynulo, že má být z poskytnutých
- 68 -
prostředků ze strukturálních fondů EU posílen stávající záruční fond ČMZRB, a.s. shromažďující prostředky pro program ZÁRUKA. Dalšími aspekty jsou dosavadní nedostatečné zkušenosti s její implementací v ostatních zemích, jisté historické důvody související se změnou vlastnické struktury v podniku a v neposlední řadě také fakt, že na vládní úrovni nedošlo k žádné dohodě a neangažoval se v této věci žádný bankovní subjekt. Uváděným důvodem MPO je také „nezájem“ podnikatelských subjektů o tuto iniciativu. V tomto případě se však jedná spíše o příliš malou informovanost podnikatelských subjektů o této iniciativě, nikoliv o jejich nezájem. Mají příliš malé povědomí o jejím fungování, které by bylo potřeba zlepšit pro zvýšení její atraktivnosti. Dílčí závěr kapitoly: zhodnocení současného stavu státní podpory venture kapitálu v ČR a jeho výhled do budoucna. V České republice existují dva programy státní podpory, ty jsou však spíše zaměřeny na podporu MSP a business angels. Dalo by se tedy říci, že zde dosud nebyl zaveden program ani systém cílené státní podpory zaměřený na podporu venture kapitálového financování. Pravdou je také fakt, že se ČR v rámci hodnocení daňového a právního prostředí v roce 2008 dostala na poslední místo v žebříčku 27 evropských zemí. Tato skutečnost vyplývá ze srovnávací studie EVCA „Benchmarking European Tax and Legal Environments“. Z těchto důvodů je potřeba se touto problematikou zabývat. Není efektivní zde zavést program SBIC užívaný v USA a prozatím zde nedošlo ani k implementaci iniciativy JEREMIE, která zde mohla být zavedena za pomoci zkušeností zjištěných ze stavu implementace této iniciativy na Slovensku. I když se o její implementaci v podmínkách ČR nadále do budoucna uvažuje od roku 2014 za pomocí předpokládané finanční úspory v Prioritní ose I OP Podnikání a inovace (vyplývá to ze zprávy MPO platné k červenci roku 2010), není jisté, zda ke konečné
implementaci
přeci
jen
dojde.
Nakonec
tedy
nezbývá
než konstatovat, že na základě zde uvedených skutečností zamítám hypotézu H2: V České republice je dostatečně využíván potenciál pro státní podporu venture kapitálu. Bylo by potřeba státní podpoře venture kapitálového financování v ČR věnovat větší úsilí.
- 69 -
8. DISKUZE - NÁVRH ROZVOJE STÁTNÍ PODPORY VENTURE KAPITÁLU V ČR V rámci diskuze se zaměřím na návrh rozvoje státní podpory venture kapitálu v České republice a na formulaci doporučení pro její další rozvoj. Konkrétně zde budu diskutovat návrhy zabývající se problematikou zvýšení povědomí o fungování iniciativy JEREMIE a její možnou implementací. Mojí námitkou při expertním pohovoru na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR bylo, že podnikatelé malého a středního podnikání mají příliš malé povědomí o využití iniciativy JEREMIE, z důvodu neznalosti o ni následně nejeví zájem a dávají spíše přednost zavedeným nástrojům, tedy programu ZÁRUKA. Reakcí na moji námitku bylo, že osvětou by se měla zabývat česká asociace venture kapitálu působící v ČR. Jelikož je však potřeba zvýšit povědomí o fungování této iniciativy pro její snadnější implementaci, měla by se tímto problémem podle mého názoru zabývat také vláda. Doporučuji, aby bylo učiněno politické rozhodnutí implementovat iniciativu JEREMIE. Navrhovaným řešením tedy je, aby začaly být vypisovány již v rámci stávajícího OP Podnikání a inovace (OPPI 2007-2013) v sekci Technické pomoci výzvy na různé kurzy, semináře a školení zabývající se samotným venture kapitálovým financováním a také především získanými zkušenostmi, fungováním a využitím zmíněné iniciativy JEREMIE. Návrh by bylo možné uskutečnit na základě znění bodu g) Způsobilé výdaje, podsekce Ostatní technické pomoci, sekce Technické pomoci. Dle MPO (2008) zde mohou být v rámci OPPI uplatněny: „náklady vzniklé při organizaci seminářů, workshopů či školení zaměřených na výměnu zkušeností jednotlivých aktérů zapojených do realizace OPPI (partnerů, příjemců podpory a veřejnosti), spolupráci a předávání zkušeností s dalšími regiony EU, včetně diskusí o dalším směřování podpory v novém programovacím období a také náklady na zpracování analýz, podkladových studií k přípravě OPPI pro další programovací období, včetně zpracování ex ante hodnocení.“ Tímto krokem by došlo ke zvýšení povědomí o fungování této iniciativy, což by dále napomohlo hladšímu průběhu přípravy její implementace při přípravě nového programovacího období a jejímu následnému uplatnění v tomto novém období. V této době již budou navíc k dispozici zkušenosti z různých států Evropské unie a především ze Slovenska s implementací této iniciativy a jejími pozitivními dopady, které má na ekonomiku
- 70 -
daného státu. Udělejme tedy něco již nyní pro implementaci iniciativy JEREMIE v dalším období. Nemohu říci, že by ze strany státu nebyla vyvíjena žádná činnost týkající se státní podpory venture kapitálového financování, jelikož se stát snaží neustále zlepšovat podmínky podnikatelského prostředí a prostředí vhodného pro fungování venture kapitálu. Na druhou stranu však dle mého názoru chybí státu dostatečná snaha prosazovat nové nástroje podpory týkající se tohoto financování. Tak tomu bylo také v případě implementace iniciativy JEREMIE, kterou řadím mezi nástroje cílené státní podpory. Tab. 6: Srovnání financování pomocí dotačních titulů a iniciativy JEREMIE Financování pomocí dotačních titulů • žadatel dopředu prokazuje, že má 100 % prostředků na financování projektu, • podnikatel musí nejdříve proinvestovat vlastní zdroje a až následně se mu refundují náklady, • při grantech se díky procesu podnikatel dostává k prostředkům až 2 roky po vyhlášení výzvy, • přes grant podpoříme jednoho podnikatele a to jen jednou, • grant je „zadarmo“ – prostředky se nemusejí vracet → deformuje to trh, • z grantů nemáme dodatečný výnos, • rozhodují zde úředníci – byrokratizace celého procesu, • potřeba dostatečné kontroly.
Financování pomocí iniciativy JEREMIE • při JEREMII mohou být podpořeni i podnikatelé, kteří nemají žádné zdroje, • při JEREMII má podnikatel prostředky ihned k dispozici, • JEREMIE je postavena na bázi revolvingu, což umožňuje podpořit neomezený počet podnikatelů v neomezeném čase, • každé prostředky JEREMIE jsou návratné, vytváří tlak na efektivitu a finanční disciplínu, • nedeformuje trh, • přes záruky úročíme prostředky z OP cca 3 % ročně – dodatečný výnos, • podnikatel se nachází v pozici odpovědného spoluvlastníka – samoregulující, není nutná nadbytečná kontrola. Zdroj: VIRČÍK (2009)
V tabulce č. 6 můžeme vidět, že financování pomocí iniciativy JEREMIE má oproti dotačním titulům mnohé výhody, na které by bylo potřeba se zaměřit. Když si ale uvědomíme, že většina nástrojů státní podpory je financována právě pomocí dotačních titulů, je potřeba si položit jednu otázku. Je to takhle správně? Česká republika má možnost využít zkušeností s implementací této iniciativy v jiných zemích,
- 71 -
konkrétně hlavně zkušeností ze Slovenska. Navíc důležitou vlastností iniciativy JEREMIE oproti dotačním titulům je již zmíněný tlak na efektivitu a finanční disciplínu, díky kterému není potřeba takové kontroly. Financování se zde účastní sám vlastník podniku a to je samoregulující, jelikož bude dělat všechno proto, aby využití peněžních prostředků bylo účelné a hlavně efektivní. V případě dotačních titulů úředník rozhodne o užití peněžních prostředků a dále již nezkoumá, zda bylo jejich využití opravdu efektivní a přineslo očekávaný efekt. Nad touto problematikou je potřeba se zamyslet a začít s přípravou pro další programovací období již teď. Jak jsem zmínila, je potřeba učinit politické rozhodnutí implementovat iniciativu JEREMIE za pomoci uvedeného návrhu a využít tak možnosti úspory prostředků vlády a prostředků ze strukturálních fondů EU díky efektivnějšímu vynakládání prostředků na spolufinancování, ke kterému by dle mého názoru docházelo prostřednictvím zmíněné iniciativy JEREMIE.
9. ZÁVĚR Globálním cílem této práce bylo na základě analýzy trhu venture kapitálu a makroekonomických dopadů venture kapitálu zhodnotit systémy státní podpory venture kapitálu ve světě a v České republice a formulovat doporučení pro její další rozvoj. Na základě globálního cíle byly následně stanoveny cíle dílčí, které odpovídají jednotlivým kapitolám a to jak pro část teoretickou, tak pro část praktickou. Jednotlivými dílčími cíli byli nejdříve popis dané problematiky vyjádřený charakteristikou venture kapitálového financování, dále zkoumání velikosti daného problému prováděné pomocí porovnání vývoje venture kapitálu ve světě a v ČR, následné zkoumání makroekonomických dopadů tohoto financování a na něj navazující analýza systémů státní podpory venture kapitálu ve světě z důvodu zjištěného pozitivního působení na ekonomiku státu. Poslední dílčí cíl spolu s diskuzí byl zaměřen na zhodnocení současného stavu státní podpory venture kapitálu v České republice spolu s možnými návrhy na její zlepšení a formulací doporučení pro její další rozvoj. Nejdříve bylo potřeba se věnovat charakteristice dané problematiky. Pro zopakování je venture kapitál neboli rizikový a rozvojový kapitál jednou z forem financování malého a středního podnikání, kde prostřednictvím fondu venture kapitálu dochází ke vstupu investora do společností, které mají teprve vzniknout nebo mají potenciál dalšího rozvoje. Zajímavostí je, že v případě venture kapitálového financování - 72 -
nedochází pouze k poskytnutí finančních prostředků. Jedná se několikaletý proces vzájemného soužití podnikatelského subjektu (klienta) s investorem venture kapitálu, který zde vypomáhá nejen finančně, ale také svými odbornými znalostmi. Jedná se o dlouholetou investici nejen peněz, ale také času a úsilí. Vstupem investora navíc dochází k posílení základního jmění společnosti, což je dobré z hlediska jejího nezatížení cizími zdroji a úroky. Navíc se tím společnosti nabízí možnost využít další formy financování své činnosti, např. bankovního úvěru. Typickou vlastností tohoto financování je dále kromě doby, na kterou investor poskytuje finanční prostředky, také vysoká míra rizika současně s vysokou mírou výnosu. Investor zde podstupuje vysoké riziko, že daný výrobek, služba či celá firma na trhu neobstojí, na druhou stranu je zde však vidina vysokého výnosu v případě, že dojde k úspěšné spolupráci zakončené výstupem investora ze společnosti. Po vyjádření charakteristiky venture kapitálového financování jsme v práci dále potřebovali zjistit velikost daného problému, a to za pomoci analýzy trhu venture kapitálu ve světě a v ČR. Zde bylo zjištěno, že atraktivita a oblíbenost venture kapitálového financování neustále roste, jelikož jsme v grafech získávání peněžních prostředků a investiční aktivity mohli pozorovat převážně rostoucí tendenci. Pouze občas zde docházelo k mírným poklesům vývoje, k tomu největšímu došlo v posledních dvou sledovaných letech, v roce 2008 a 2009. Příčinou tohoto hlubokého poklesu byla a neustále je celosvětová ekonomická a finanční krize pocházející z Ameriky, jejíž dopady na některé ekonomiky ještě plně neodezněly. Z důvodu zvýšené opatrnosti v investování penzijními fondy a fondem fondů došlo k výrazným poklesům v USA a k mírnějším v oblasti střední a východní Evropy (CEE). Zde pokles v roce 2009 nebyl ještě příliš výrazný. Důvodem by mohlo být, že se zde statistik, ze kterých vycházejí data pro oblast CEE, účastní také ČR, která v posledním sledovaném roce naopak zaznamenala v rámci investiční aktivity obrovský nárůst hodnoty místo poklesu. V roce 2009 zde došlo ke skokovému růstu hodnoty investiční aktivity, celkem o neuvěřitelných 70 % oproti předchozímu roku. Důvodem růstu je v tomto roce především investice do společnosti Star Brewery, kde došlo dokonce ke spojení tří venture kapitálových fondů. Pokud se dále zaměříme již jen na Českou republiku, převažujícím typem financování jsou manažerské odkupy a následně také financování rozvojové. Zdrojem kapitálu jsou nejčastěji fond fondů a banky. V době krize více přispívají svými prostředky vládní agentury, případně další soukromí - 73 -
investoři. V rámci odvětví došlo v roce 2009 také k posunu oproti předchozímu roku. Nejvíce atraktivní zde bylo v posledním sledovaném roce spotřební zboží a maloobchod, dále energetika a životní prostředí, finanční služby, počítače a spotřební elektronika a další. Nejvýraznější změnou v rámci odvětví byla snížená procentní hodnota v oblasti komunikací, která poklesla ze 74,6 % roku 2008 na 4,4 % roku 2009. I přes rostoucí povědomí a zvýšenou atraktivnost tohoto financování se však nakonec nedá říci, že se venture kapitálové financování v ČR nepotýká s jistými nedostatky. Neustálým problémem jsou zmíněná regulační opatření v účasti penzijních fondů a pojišťoven na tomto financování, dále velké množství omezení v právním a daňovém prostředí, kde nejsou dostatečné daňové pobídky pro podporu MSP, a nakonec také legislativní překážky bránící vzniku a fungování českých venture kapitálových fondů. Pravdou je také skutečnost, že ČR se v roce 2008 v hodnocení daňového a právního prostředí dostala na poslední místo v žebříčku 27 evropských zemí. Tato skutečnost byla zjištěna v rámci
srovnávací
studie
„Benchmarking
European
Tax
and
Legal
Environments“ prováděné EVCA. Dalším dílčím cílem této práce byla analýza makroekonomických dopadů tohoto financování, během které bylo zjištěno pozitivní působení na ekonomiku státu. Za asi jako první makroekonomický přínos bychom mohli označit vznik velkého počtu mladých společností, které dávají vzniku novým pracovním příležitostem, čímž dopomáhají k poklesu míry nezaměstnanosti. Společnosti financované pomocí venture kapitálu mají také vyšší hodnoty zisku a obratu, což má příznivý vliv na příjmovou stránku rozpočtu z hlediska vyššího daňového zatížení těchto příjmů. Dále tyto společnosti dosahují vyšší konkurenceschopnosti, což je pro stát také velice zásadní v případě, že má v zahraničí silnou konkurenci. Další výhodou je zvyšující se exportní činnost těchto společností, která má opět kladný vliv a to na hodnotu salda obchodní bilance. Navíc je díky vyšší investiční aktivitě těchto společností více podporováno odvětví průmyslu a je možné více rozvíjet oblasti výzkumu a vývoje. Díky venture kapitálu zde také vznikají nové inovativní projekty a příležitosti dalšího rozšíření, rozvíjejí se zkušenosti a dovednosti společností. Na základě zde zjištěných a uvedeným skutečností je tedy možné potvrdit testovanou hypotézu H1: Existuje pozitivní závislost mezi rozvojem trhu venture kapitálu dané země a ekonomických růstem dané země. A jelikož je potřeba podporovat všechny oblasti, - 74 -
které svým způsobem stimulují ekonomiku a rozvoj daného státu, je potřeba podporovat ze strany státu také venture kapitálové financování, na jehož podporu jsme se zaměřili v další části práce. Posledními dílčími cíli práce tedy bylo provést analýzu systémů státní podpory venture kapitálu ve světě a následně provést zhodnocení současného stavu státní podpory
venture
kapitálu
v České
republice
s hlavním
zaměřením
na implementaci iniciativy JEREMIE. V rámci analýzy světových systémů jsme se konkrétně seznámili s programem SBIC užívaným ve Spojených státech amerických, kde zjednodušeně řečeno přidává stát levně získané prostředky k soukromým zdrojům, a iniciativou JEREMIE zavedenou v některých státech Evropské unie, kde je větší míra státního zásahu z důvodu alokování finančních prostředků přímo do implementační struktury operačního programu. Jelikož došlo také ke zkoumání situace v České republice, bylo možné zjistit, jak jsme na tom se státní podporou tohoto typu financování zde. Bohužel ze zjištěných informací vyplynulo, že zde sice existují dva programy státní podpory, jeden je však spíše cíleně zaměřen jen na podporu MSP a druhý na business angels. Dalo by se tedy říci, že zde dosud nebyl zaveden žádný program ani systém cílené státní podpory zaměřený na podporu venture kapitálového financování. Na základě těchto faktů můžeme tedy zamítnout testovanou hypotézu H2: V České republice je dostatečně využíván potenciál pro státní podporu venture kapitálu. Pokud bychom se chtěli v oblasti státní podpory inspirovat v zahraničí, je potřeba si uvést, že není efektivní aplikovat v českých podmínkách program SBIC užívaný ve Spojených státech amerických. V tomto případě bude lepší využít prostředků z Evropské unie, které se nabízejí v případě implementace iniciativy JEREMIE. Nutno poznamenat, že se o její implementaci uvažovalo již při přípravě současného programovacího období OP Podnikání a inovace, ale nakonec k ní nedošlo. Uváděnými důvody např. bylo: zdlouhavý proces implementace, drahé finanční prostředky pocházející ze strukturálních fondů, jiné legislativní a ekonomické problémy, vydání Národního protikrizového plánu, v rámci kterého muselo dojít k rychlejšímu čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Na základě uvedených důvodů byly prostředky původně plánované pro implementaci této iniciativy přesunuty do programu ZÁRUKA, který je právě jedním z existujících
- 75 -
a zmíněných systémů státní podpory orientující se však pouze na podporu malého a středního podnikání. Mojí otázkou ale je. Proč nebyla iniciativa JEREMIE implementována, když má takové množství výhod oproti dotačním titulům, pomocí kterých stát v současné době financuje nástroje státní podpory? Důležitým rozdílem při porovnávání charakteristik iniciativy JEREMIE a dotačních titulů je, že iniciativa vytváří tlak na efektivitu a finanční disciplínu, díky kterému není potřeba takové kontroly. Financování se zde účastní sám vlastník podniku, což je samoregulující, jelikož bude dělat všechno proto, aby využití peněžních prostředků bylo účelné a hlavně efektivní. Iniciativa navíc může podpořit neomezené množství podnikatelů v neomezeném čase, přičemž ji mohou využít i podnikatelé, kteří nemají žádné vlastní zdroje. Při jejím využití nedochází ani k deformaci trhu, jelikož se jedná o návratné prostředky. V těchto a dalších skutečnostech je daná iniciativa výhodnější, proč tedy nebyla dosud v podmínkách České republiky implementována? Navrhovaným řešením je, aby začaly být vypisovány již v rámci stávajícího OP Podnikání a inovace (OPPI 2007-2013) v sekci Technické pomoci výzvy na různé kurzy, semináře a školení zabývající se samotným venture kapitálovým financováním a také především získanými zkušenostmi, fungováním a využitím zmíněné iniciativy JEREMIE. Tímto krokem by došlo k celkovému zvýšení povědomí o fungování této iniciativy, což by dále napomohlo hladšímu průběhu její implementace v novém programovacím období. Česká republika má navíc možnost využít zkušeností s implementací této iniciativy v jiných zemích, především hlavně zkušeností ze Slovenska. Je tedy potřeba učinit politické rozhodnutí implementovat iniciativu JEREMIE, odstranit překážky bránící jejímu uplatnění a udělat již nyní něco proto, aby mohla být implementována v dalším programovacím období. Díky pozitivním charakteristikám iniciativy JEREMIE je možné navíc využít úspory prostředků vlády a prostředků ze strukturálních fondů
EU,
jelikož
by
prostřednictvím
zmíněné
iniciativy
docházelo
k efektivnějšímu vynakládání prostředků na spolufinancování, jelikož iniciativa funguje na bázi revolvingu. Inspirujme se tedy zkušenostmi našich sousedů z Evropské unie a snažme se udělat všechno proto, aby také v České republice mohlo dojít k implementaci iniciativy JEREMIE a tím k podpoře venture kapitálového financování. - 76 -
10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] ARCA CAPITAL. Venture kapitál [on-line]. [cit. 2010-03-06]. Dostupné z
. [2] BUSINESSINFO. Základní informace o rizikovém kapitálu [on-line]. Datum poslední
revize
10. 10. 2009
[cit.
2010-03-06].
Dostupné
z . [3] CONTI CAPITAL. Venture kapitálové projekty [on-line]. [cit. 2010-03-08]. Dostupné
z
projekty/>. [4] COPE, G. JEREMIE Holding Funds and Instruments [on-line]. 22. 6. 2010 [cit. 2010-08-25]. Dostupné z . [5] CVCA. Central and Eastern Europe Statistics 2005, 2006, 2007, 2008 [on-line]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné z . [6] CVCA. Kdo jsme [on-line]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné z . [7] CVCA. Statistiky [on-line]. [cit. 2010-03-12]. Dostupné z . [8] DVOŘÁK, I. - PROCHÁZKA, P. Rizikový a rozvojový kapitál. 1. vyd. Praha: Management Press, 1998. 169s. ISBN 80-85943-74-3. [9] EUROPA. JEREMIE: A Joint REGIO-EIF / EIB initiative supporting improved access to finance for SME [on-line]. c2006 [cit. 2010-05-08]. Dostupné z . [10] EUROPEAN INVESTMENT FUND. A new way of using EU Structural Funds to promote SME access to finance via Holding Funds [on-line]. c2009 [cit. 2010-0507]. Dostupné z . [11] EVCA. Benchmarking European Tax and Legal Environments – December 2006 [on-line]. [cit. 2010-03-12]. Dostupné z .
- 77 -
[12] EVCA. Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008 [on-line]. [cit. 2010-03-12]. Dostupné z . [13] EVCA. Central and Eastern Europe Statistics 2004 [on-line]. [cit. 2010-03-09]. Dostupné z . [14] EVCA. Survey of the Economic and Social Impact of Venture Capital in Europe [on-line].
c2002
[cit.
2010-04-17].
Dostupné
z
uploadedFiles/Home/Knowledge_Center/EVCA_Research/Economical_Impact/E conomicImpactofVentureCapital.pdf>. [15] EVCA. Yearbook 2009 – Statistics of the Czech Republic [on-line]. 1.6.2010 [cit. 2010-10-08].
Dostupné
z
2009.pdf>. [16] EVLIVING. SBA SBIC Program Changes May Increase Small Business Lending [on-line]. c2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z . [17] FETISOVOVÁ, E. Rizikový kapitál – Alternatívny zdroj financovania podnikov. 1. vyd. Bratislava: Ekonom, 2007. 98s. ISBN 978-80-225-2289-2. [18] JEŽ, V. Venture kapitál – financování inovativních projektů [on-line]. c2009, [cit. 2010-03-12].
Dostupné
z
nov-30-2009-pdf_1259744523.pdf>. [19] KOUSALOVÁ, L. Venture kapitál. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
v Brně.
Provozně
ekonomická
fakulta.
Hlavní
specializace:
Hospodářská politika a správa, 2008. 67 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Petr Toman, Ph.D. [20] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Operační program Podnikání a
inovace
[on-line].
8. 7. 2010,
[cit.
2010-08-27].
Dostupné
z . [21] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Program podpory malého a středního podnikání ZÁRUKA [on-line]. c2010, [cit. 2010-09-01]. Dostupné z . [22] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Program podpory PROSPERITA [on-line]. c2010, [cit. 2010-09-01]. Dostupné z . - 78 -
[23] MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR. Prováděcí dokument k Operačnímu programu Podnikání a inovace 2007-2013 [on-line]. c2008, [cit. 2010-10-10].
Dostupné
z
dokument-k-oppi-878.pdf>. [24] NASBIC. The U. S. Small Business Investment Company Program: History and Current
Highlights
[on-line].
c2009,
[cit.
2010-04-18].
Dostupné
z . [25] NVCA. Publications and Bookstore – Yearbook 2009 [on-line]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné
z
&id=137&Itemid=216>. [26] NVCA. Venture capital – Fundraising and investments of U. S. [on-line]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z . [27] NÝVLTOVÁ, R. – REŽŇÁKOVÁ, M. Mezinárodní kapitálové trhy: zdroj financování. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. 224s. ISBN 978-80-2471922-1. [28] RAKOVSKÝ, M. – ROMANČÍKOVÁ, E. Inovatívne finančné nástroje ako základná programová stratégia financovania projektov štrukturálnych fondov a Kohézneho
fondu
[on-line].
c2007,
[cit.
2010-08-23].
Dostupné
z . [29] ROKOVANIA. Návrh implementácie iniciatívy JEREMIE v Slovenskej republike v programovom období 2007-2013 [on-line]. c2007, [cit. 2010-05-07]. Dostupné z . [30] STRİMBERG, P. The Economic and Social Impact of Private Equity in Europe: Summary of Research Findings [on-line]. c2009, [cit. 2010-04-17]. Dostupné z . [31] SVECHKAR, I. Rizikový a rozvojový kapitál. Praha: Vysoká škola ekonomická. Fakulta
podnikohospodářská.
Hlavní
specializace:
Podniková
ekonomika
a management, 2008. 74s. Vedoucí diplomové práce Ing. Helena Kopalová, Ph.D. [32] SVOBODOVÁ, Z. Legislativně-regulatorní aspekty rozvoje trhu rizikového a rozvojového
kapitálu.
Praha:
Vysoká
- 79 -
škola
ekonomická.
Fakulta
podnikohospodářská. Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management, 2007. 67s. Vedoucí diplomové práce Ing. Helena Kopalová, Ph.D. [33] ŠTORKÁN, V. Velká internetová bublina 2000: nezapomeneme! [on-line]. c2007, [cit.
2010-03-19].
Dostupné
z
bublina-2000.htm>. [34] TIETZOVÁ, K. Pomohou malým a středním podnikatelům mikropůjčky? [on-line]. 7. 8. 2008, [cit. 2010-08-31]. Dostupné z . [35] VIRČÍK, M. JEREMIE v SR [on-line]. c2009, [cit. 2010-05-07]. Dostupné z . [36] VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Národní protikrizový plán [on-line]. 18. 9. 2009, [cit.
2010-08-27].
Dostupné
z
predstavujeme/narodni-protikrizovy-plan.pdf>. [37] ZAHRADNÍK, P. Nové iniciativy kohezní politiky: JASPERS, JEREMIE, JESSICA [on-line]. c2006, [cit. 2010-05-07]. Dostupné z .
- 80 -
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ Tab. 1: Základní charakteristiky jednotlivých typů investic venture kapitálu............... 10 Tab. 2: Porovnání charakteristických znaků úvěrového financování a financování pomocí venture kapitálu.................................................................................................. 22 Tab. 3: Typy investic v USA v letech 2004-2009 ......................................................... 26 Tab. 4: Typy investic v CEE v letech 2005-2009 .......................................................... 30 Tab. 5: Typy investic v ČR v letech 2004-2009 ............................................................ 35 Tab. 6: Srovnání financování pomocí dotačních titulů a iniciativy JEREMIE.............. 71
Obr. 1: Účastníci trhu rizikového a rozvojového kapitálu............................................. 14 Obr. 2: Vztah mezi subjekty trhu rizikového a rozvojového kapitálu........................... 16 Obr. 3: Makroekonomický význam jednotlivých typů investic venture kapitálu ......... 39
Graf č. 1: Získávání finančních prostředků venture fondů v USA v letech 1999-2009 25 Graf č. 2: Investiční aktivita venture kapitálových fondů v USA v letech 1999-2009 . 26 Graf č. 3: Zdroje finančních prostředků venture fondů pro CEE v letech 2003-2009 .. 29 Graf č. 4: Objem investovaných peněžních prostředků venture fondy v CEE v letech 2003-2009 ....................................................................................................................... 30 Graf č. 5: Zdroj peněžních prostředků venture fondů v ČR v letech 2003-2009 .......... 33 Graf č. 6: Počet a objem uskutečněných investic v ČR v letech 1997-2009 ................. 34 Graf č. 7: Oborové zaměření investic venture fondů v ČR v roce 2009 ....................... 36 Graf č. 8: Navrhované rozdělení portfolia JEREMIE na Slovensku ............................. 55
- 81 -
