Trh venture kapitálu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Trh venture kapitálu Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Autor:

Ing. Petr Toman, Ph.D.

Lucie Rybková

Brno 2012

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce, Ing. Petru Tomanovi, Ph.D., za pomoc, odborné vedení, cenné připomínky a konzultace při zpracování bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Trh venture kapitálu zpracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které jsem řádně označila a uvádím je v seznamu. V Brně dne 22. května 2012

__________________

Abstract The bachelor thesis is intended for the target companies in the process of venture capital. At the beginning of the thesis the fundamental concepts and methods of venture capital funding are explained. Next part deals with the venture capital markets in Germany, Italy, Great Britain and the Czech Republic. The analysis of case studies from selected countries follows the comparison of these markets. The summary of knowledge about the VC process for the target companies with a focus on recommendations, warnings and specifics of procedure of VC funding was created in the last part. Keywords Venture capital, private equity, state aid, JEREMIE.

Abstrakt Bakalářská práce je určena pro cílové společnosti v procesu venture kapitálu. Na začátku práce jsou objasněny základní pojmy a postupy při financování venture kapitálem. Další část se zabývá trhy venture kapitálu v Německu, Itálii, Velké Británii a České republice. Na komparaci těchto trhů navazuje analýza případových studií z vybraných zemí. V poslední části byl vytvořen souhrn poznatků o procesu VC pro cílové společnosti se zaměřením na doporučení, varování a specifika postupu při financování VC. Klíčová slova Rizikový a rozvojový kapitál, státní podpora, JEREMIE.

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 11

Charakteristika venture kapitálu

12

2.1

Venture kapitál & Private equity .............................................................12

2.2

Základní charakteristika VC ....................................................................12

2.2.1 2.3

Historie VC ve světě .........................................................................13

Struktura trhu rizikového a rozvojového kapitálu ..................................14

2.3.1

Fondy rizikového a rozvojového kapitálu........................................14

2.3.2

Struktura fondů VC..........................................................................15

2.4

Proces rizikového a rozvojového kapitálu ...............................................16

2.4.1

Předstartovní financování (Seed stage)...........................................16

2.4.2

Startovní financování (Startup stage) ............................................. 17

2.4.3

Financování počátečního rozvoje (Early stages) ............................. 17

2.4.4

Střední fáze financování (Mid stage)............................................... 17

2.4.5

Pozdní fáze financování (Later stage) .............................................18

2.4.6

Výstupní fáze (Exit stage) ................................................................18

2.5

Dopady VC na státní ekonomiku.............................................................18

2.6

Státní podpora .........................................................................................19

2.6.1

Druhy státní podpory investic rizikového a rozvojového kapitálu 20

2.6.2

Iniciativa JEREMIE .........................................................................21

2.7 3

11

Závěr kapitoly ..........................................................................................21

VC ve vybraných zemích 3.1

22

Německo ................................................................................................. 22

3.1.1

Historie............................................................................................ 22

3.1.2

Tržní podmínky............................................................................... 22

3.1.3

Aktuální stav ................................................................................... 23

3.2

Itálie ........................................................................................................ 25

Obsah

3.2.1

Trh venture kapitálu v Itálii............................................................ 25

3.2.2

Aktuální statistiky ........................................................................... 26

3.3

Velká Británie ......................................................................................... 27

3.3.1

Historie britského VC ..................................................................... 27

3.3.2

Britský trh venture kapitálu............................................................ 28

3.3.3

Aktuální výsledky na trhu ............................................................... 29

3.4 4

7

Závěr kapitoly ......................................................................................... 33

VC v České republice 4.1

Historie ................................................................................................... 34

4.2

Současná situace a aktuální data............................................................ 34

4.2.1 4.3

6

Statistiky z roku 2009 a 2010 ......................................................... 35

Státní podpora ........................................................................................ 38

4.3.1

Státní fond rizikového kapitálu ...................................................... 39

4.3.2

Názory některých investorů............................................................ 42

4.3.3

Aktuálně .......................................................................................... 43

4.4 5

34

Závěr kapitoly ......................................................................................... 43

Komparace trhů

45

5.1

Tržní podmínky....................................................................................... 45

5.2

Statistiky ................................................................................................. 46

5.3

Závěr kapitoly ......................................................................................... 47

Případové studie

48

6.1

Spofa Dental (Česká republika).............................................................. 48

6.2

Triga (Česká republika) .......................................................................... 49

6.3

Svoboda Press (Česká republika) ............................................................51

6.4

Ersol Solar Energie AG (Německo) ........................................................ 52

6.5

Cognis GmbH (Německo)....................................................................... 53

6.6

Tiscali SpA (Itálie) .................................................................................. 54

6.7

Novuspharma SpA (Itálie)...................................................................... 55

6.8

Simply Switch (Velká Británie) .............................................................. 56

6.9

Wood Mackenzie (Velká Británie).......................................................... 56

6.10 Závěr kapitoly ..........................................................................................57

Obsah

8

7

Diskuze – formulace doporučení

58

8

Závěr

61

9

Seznam zdrojů

64

Seznam grafů

9

Seznam grafů Graf 1 Vývoj investic a počtů firem v Německu, do nichž se investovalo od roku 2007 až do roku 2011, počet firem v roce 2009 není znám

24

Graf 2

Vývoj investic na italském trhu od roku 2007 do roku 2011

26

Graf 3

Vývoj odprodejů 2007 až 2011 v Itálii

27

Graf 4

Investiční aktivita členů BVCA 2006 až 2010

30

Graf 5 Počet společností, do nichž bylo investováno členy BVCA od roku 2006 do roku 2010

31

Graf 6

32

Vývoj odprodejů ve velké Británii od roku 2007 do roku 2010

Graf 7 Vývoj celkové hodnoty investic private equity v České republice v letech 2005 až 2010

36

Graf 8

Vývoj investic českých firem v letech 2005 – 2010

37

Graf 9

Private equity dle typů investora v roce 2009

37

Graf 10

Vývoj odprodejů v České republice v letech 2005 až 2009

38

Graf 11 Stručný popis Seed/VC fondu – schéma

42

Graf 12 Vývoj investic ve Velké Británii, Německu, Itálii a v České republice od roku 2007 do roku 2010

46

Graf 13 Změna tržeb, dluhu a EBIT společnosti Spofa Dental roky 1999 a 2003

49

Graf 14 Vývoj obratu a počtu zaměstnanců ve společnosti Triga Color v letech 200 až 2002

50

Graf 15 Vývoj obratu a počtu zaměstnanců ve společnosti Svoboda Press v letech 1999, 2001, 2003 a 2005

52

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Atraktivita investic pro soukromé investory

40

Tab. 2

Jak zvýšit motivaci soukromých investorů

41

Tab. 3

Způsob investování Fondu

41

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

V současné době se na trhu nachází mnoho podnikatelských nápadů, které však v převážné většině již na začátku ztroskotají, a to z několika různých důvodů. Jedním z nich je například špatná dostupnost finančních prostředků pro začínající podnikatele. V této práci se tedy zabývám jedním z možných způsobů investování do začínajících společností a jejich projektů, který se nazývá venture kapitál (VC). Trh VC je stále novým, avšak rychle se rozvíjejícím odvětvím v ekonomice, a nabízí stále nové zkušenosti a poznatky jak pro investory, tak pro firmy, které chtějí dané investice využít pro financování právě svých inovativních myšlenek. V teoretické části mé práce objasním základní charakteristiku VC včetně struktury trhu a samotného procesu financování a rovněž i makroekonomických dopadů. Po předložení základních informací se zaměřím na konkrétní trhy v Německu, Itálii, Velké Británii a v České republice a budu provádět jejich vzájemnou komparaci. Na základě výsledků analýzy těchto trhů a již zmíněné komparace představím všeobecný, ucelený souhrn poznatků o procesu VC pro cílové společnosti.

1.2 Cíl práce Hlavním cílem bakalářské práce bylo pro cílové společnosti formulovat doporučení, varování a objasnit specifika postupu financování venture kapitálem. Pro splnění tohoto globálního cíle bylo nutné stanovit a naplnit cíle dílčí. Prvním dílčím cílem bylo objasnění základních pojmů a postupů při financování venture kapitálem, čemuž se věnuje první část s názvem Charakteristika venture kapitálu. Druhým a třetím dílčím cílem bylo provedení komparace prostředí a tržních podmínek venture kapitálu ve vybraných zemích, mezi něž jsou zařazeny Německo, Itálie, Velká Británie, a výsledky komparovat se situací trhu venture kapitálu v České republice. Srovnání jednotlivých trhů je zaměřeno především na právní a daňové podmínky, státní podporu v oblasti VC, aktuální tržní podmínky a výsledky na zvolených trzích. Pátým dílčím cílem bylo po získání základních poznatků o trzích a prostředí VC v zahraničí a u nás provést analýzu případových studií firem z jednotlivých zemí. Prostřednictvím této analýzy a zjištěných informací o trzích a procesu venture kapitálu budou pro cílové společnosti formulována doporučení, varování a specifika postupu při financování venture kapitálem.


12

2 Charakteristika venture kapitálu „Someone, somewhere, is making a product that will make your product obsolete.“ (Georges F. Doriot, America’s First Institutional Venture Capitalists) (Talmor, Vasvari, 2011, s. 359) Na začátku své práce se věnuji základní charakteristice venture kapitálu a cílem této kapitoly je objasnění základních pojmů a postupů při financování venture kapitálem.

2.1 Venture kapitál & Private equity Pojem „venture kapitál“ byl poprvé vysloven v roce 1939, nicméně od té doby prošlo toto odvětví značným vývojem a změnami. V dnešní době se v praxi lze setkat se dvěma odlišnými výrazy, private equity a venture kapitál. Tyto termíny se v českém jazyce objevují nejčastěji jako rizikový nebo rizikový a rozvojový kapitál a v evropském pojetí jsou považovány za rovnocenné. Nicméně jsou mezi nimi určité rozdíly. (Klemt, 2004, [online]) Financování soukromým kapitálem, nebo-li private equity, poskytuje firmám, které nejsou obchodovány na burze a mají potenciál pro navyšování svého jmění, finanční prostředky pro další rozvoj výměnou za podíl na základním kapitálu. Private equity bývá využíván například při financování významných změn ve vlastnické struktuře firmy, a to jak při odkupech stávajícím, tak i externím managementem. Rovněž je možno ho použít k financování výzkumu a vývoje technologií a produktů, k akvizicím nebo k posílení struktury majetku a zdrojů v bilanci podniku. (Toman, Kousalová, 2011, [online]) Existuje mnoho definic objasňujících zmiňované pojmy, nicméně dle amerického pojetí, nejsou pod pojmem venture kapitál zahrnovány manažerské odkupy a tento termín představuje pouze investice do začínajících a expandujících podniků. (Klemt, 2004, [online]) Ve své práci se však budu řídit pojetím evropským a budu využívat pojmy venture kapitál a private equity jako synonyma.

2.2 Základní charakteristika VC Pod původním významem venture kapitálu, který se vytříbil přibližně před šedesáti lety, se skrývaly dlouhodobé investice do rizikových podniků, jež nebyly obchodovány na veřejných trzích. Značně vysoké riziko spojené s investicí do společností právě přicházejících na trh bylo kompenzováno příslibem vysokých výnosů z dané investice. S postupným vývojem v čase se původní význam venture kapitálu značně rozšířil a přizpůsobil se situaci na trhu. V současné době se tedy jedná o různé typy investic, jež investor dává přímo do základního kapitálu firem, které (zpravidla) nejsou veřejně obchodovatelné. Investor tak ve společ-


13

nosti získává značný podíl a dlouhodobou spoluprací s managementem firmy se snaží dosáhnout zvýšení firemní hodnoty. (Dvořák, Procházka, 1998) Venture kapitál bychom mohli nazvat investiční injekcí finančního a lidského kapitálu, která směřuje (zpravidla) do právě vznikajících (začínajících) firem. Jde především o podporu inovativních a komerčně zajímavých nápadů s nadějí, že bude dosaženo finančního úspěchu. Zajímavým poznatkem je značná rychlost rozvoje firem financovaných VC, které se za poměrně krátkou dobu vyvinuly z raného obchodování a staly se z nich velké organizace, jejichž nové výrobky a služby byly se stejnou rychlostí akceptovány trhem. Ukazuje se, že tyto společnosti se vyvíjejí a vzrůstají mnohem rychleji a rovněž i jejich výrobky jsou přinášeny na trh rychleji než u firem nefinancovaných VC. Je tak zřejmé, že VC industry působí jako globální urychlovač inovací a mocný ekonomický motor a je významnou třídou aktiv pro investory. (Talmor, Vasvari, 2011) 2.2.1

Historie VC ve světě

Investice v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu jsou stále všeobecně považovány za poměrně nový finanční nástroj. Nicméně se znaky tohoto druhu investování se můžeme setkat již v dávných dějinách. Například poskytnutí finančního obnosu na podporu válečných výprav, jejichž úspěch znamenal částečný zisk z válečné kořisti pro investora. Rizikové podnikání bylo bez pochyby známo ve starověku i ve středověku, avšak první investice rizikového kapitálu připomínající ty dnešní včetně smluvní dohody se objevily v Evropě až v 15. a 16. století. Typickými byly investice podporující námořní expedice. (Dvořák, Procházka, 1998) První americký fond rizikového a rozvojového kapitálu vznikl v roce 1946 a byl to American Research and Development Corporation se sídlem v Bostonu. Byla to společnost veřejně obchodovatelná, která investovala do malých firem vyvíjejících válečné technologie. V roce 1945 vznikl i první britský VC fond s názvem International and Commercial Financial Corporation. V poválečné době se koncept VC šířil napříč Evropou i Asií a investice v padesátých letech byly zaměřeny především na technologické projekty. (Talmor, Vasvari, 2011) Až ve druhé polovině 70. let přišla masivní vlna vzniku fondů rizikového kapitálu ve Spojených státech, kterou způsobila zejména úprava daňových zákonů, a to především změna daně z kapitálových výnosů. Tato léta jsou často považována za počátky financování venture kapitálem a jsou charakteristická investicemi především do technologicky orientovaných projektů. Na přelomu let 80. a 90. dochází k další expanzi tohoto odvětví a zejména k nástupu rozvojového financování. Klíčovou se zde stala potřeba značného zlepšení efektivity v konkurenčním prostředí. (Dvořák, Procházka, 1998) V současnosti je rizikový a rozvojový kapitál značně rozvinutým a stále se rozvíjejícím a rozšiřujícím po celém světě. Je značně ovlivněn globalizací a současným stavem trhu. Nejlépe se rozvíjejícími jsou především oblasti v Severní


14

Americe, západní Evropě a některých asijských oblastech, avšak stále více stoupá důležitost investic i v rozvíjejících se ekonomikách některých zemí. (Talmor, Vasvari, 2011)

2.3 Struktura trhu rizikového a rozvojového kapitálu Základní struktura trhu venture kapitálu je složena z několika vrstev a v každé z nich je několik subjektů, při čemž každý z nich má své poslání a určitou funkci na poli svého působení. Zdrojem všech investic jsou primární investoři, mezi něž se řadí především banky, penzijní fondy, další institucionální investoři a movité fyzické osoby. Každý z nich má za cíl investovat do jedné z cílových společností, které potřebují finanční injekci. Tyto firmy hledající investice je možno kategorizovat do čtyř různých skupin. • Začínající společnosti (startovní financování), • rozvíjející se společnosti (rozvojové financování), • restrukturované společnosti (transakční financování), • revitalizované společnosti (záchranné financování). Mezi zdrojem investic a jejich cílem se však nachází mezivrstva „investičních nosičů“, což jsou Fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Ty vytvářejí portfolia investic a starají se o investorské finanční prostředky. Další mezivrstvu tvoří Manažerské společnosti, které zajišťují informační toky. Zajišťují vlastní vyhledávání, vyhodnocování, realizaci, monitoring a uzavírání investic. Jejich smluvní vázanost se vztahuje k jednotlivým fondům a cílové společnosti jsou jejich investičními objekty. Naopak cílové společnosti tvoří klientelu takzvaných „Katalyzátorů“ („usnadňovačů“). Ti pak oslovují manažerské společnosti, které spravují jednotlivé fondy. Dle vlastníků mohou být jak soukromé, státní tak i smíšené. (Dvořák, Procházka, 1998) 2.3.1

Fondy rizikového a rozvojového kapitálu

Investorem v oblasti venture kapitálu se může stát firma nebo fyzická osoba pokud chce a má dostatečný finanční obnos, se kterým může disponovat, a zkušenosti s podnikáním, které může předat dál. Podnikání v tomto odvětví vyžaduje vysokou míru organizovanosti včetně kvalifikovaných odborníků se značnou úrovní know how. Toto jsou jedny z mnoha důvodů, proč investoři zakládají fondy rizikového a rozvojového kapitálu. Nicméně založení fondu je převážně účelové a slouží především ke shromáždění finančních prostředků od jednotlivých investorů. Pro zajištění samotné investiční činnosti si fond najímá služby profesionální manažerské společnosti. Ta posuzuje investiční možnosti a jednotlivé nabídky, provádí jejich výběr, monitoring a správu portfolií a nakonec se stará i o ko-


15

nečný odprodej podílů držených v cílových společnostech. (Dvořák, Procházka, 1998) Vztah mezi fondem investorů a manažerskou společností je dán smluvními podmínkami o poradenských službách, jež mezi sebou strany na počátku partnerství uzavírají. Zde je třeba jasně vymezit funkce a povinnosti každé ze stran. Manažerská společnost se stará o administrativní technické práce týkající se vyhledávání, hodnocení, filtrování investičních nabídek a spojení s vlastní realizací investic apod. Avšak konečné slovo má vždy fond, proto je zřízen investiční výbor složen ze zástupců všech investorů a často i ze zástupců manažerské společnosti. Tento výbor vykonává definitivní rozhodnutí týkající se investic. (Dvořák, Procházka, 1998) 2.3.2

Struktura fondů VC

Jednotlivé fondy rizikového a rozvojového kapitálu obvykle mají specifické zaměření, aby se odlišily od ostatních fondů v této oblasti, jelikož konkurenční boj o zisk kapitálu od institucionálních investorů je velmi tvrdý. Těmito rozlišujícími znaky mohou být například odvětví cílové společnosti, velikost investice, geografická poloha či fáze vývoje. V převážné většině mají fondy desetiletou životnost. Během této doby dochází ke sběru informací a shromáždění potřebného kapitálu. Jednotlivé investice se vyhodnocují a v okamžiku, kdy jsou vybrány cílové společnosti, je investice realizována. Po té dochází k jejímu řízení a kontrole. Snahou fondu je navýšení hodnot firem, které se nacházejí v portfoliu daného fondu. V posledních dvou letech dochází k ukončovací fázi, kdy dochází k ukončení investice prostřednictvím obchodního odprodeje. Každá ze zmiňovaných fází, včetně její doby trvání, je závislá na mnoha faktorech. Těmi mohou být například kvalifikovanost a správná volba týmu pracovníků, tržní podmínky či druh investiční strategie. V převážné většině lze říci, že menší fondy venture kapitálu jsou ve srovnání s fondy většími znevýhodněny. Větší fondy jsou více atraktivní pro zkušenější a talentovanější investory, což díky dobrému manažerskému umu umožňuje příznivější návratnost investic. Z čehož vyplývají zejména úspěšné realizace investičních příležitostí, které přitahují větší množství kapitálu. Rovněž menší VC fondy často postrádají diverzifikaci portfolia, která je v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu, kde je riziko značně vysoké, velmi důležitá. Finanční prostředky těchto fondů bývají omezeny pouze na několik klíčových investic, zatímco u velkých fondů je diverzifikace portfolia samozřejmostí. Jelikož mají menší fondy tendenci provádět menší investice, přináší jim to značné riziko navíc, které je s nimi spojené. Tyto menší projekty bývají mnohem nákladnější na spravování, jsou více nejistými a mají před ukončením delší období. (Talmor, Vasvari, 2011) VC fondy jsou strukturovány jako partnerství a existuje několik organizačních forem fondu venture kapitálu. Nejrozšířenější formou jsou tzv. Limited Partnership. Součástí této organizační struktury jsou dva typy partnerů. Jedná


16

se o pasivní omezené partnery poskytování kapitálu, nebo-li Limited Partners, a General Partners, neboli hlavní partnery pro investice a správu fondů. (Klemt, 2004, [online]) Pro právní prostředí České republiky odpovídá této formě komanditní společnost, popřípadě veřejná obchodní společnost. Komandisty se v tomto případě stávají jak zakládající investoři, kteří již při počátečním upisování vkládají do fondu finanční prostředky přesahující dané limity, tak i běžní investoři, jež vkládají peněžní sumy v menších obnosech nebo vstupují do fondu až v pozdějších kolech financování. Za závazky firmy ručí celým svým majetkem účelově založená společnost s ručením omezeným, která je v převážné většině případů komplementářem společnosti a která bývá zaregistrována v zemi s liberální legislativou. (Rejšek, 2008, [online])

2.4 Proces rizikového a rozvojového kapitálu Venture kapitál může být poskytnut dvěma typy finančního ujednání, a to “milestone financing” (také známé jako “full financing” – „plné financování“) nebo “round financing”. Při financování typem “milestone” se firma zavazuje k poskytnutí veškerého potřebného kapitálu předem, pokud jsou však splněny všechny náležité finanční i nefinanční podmínky (např. licenční smlouvy, …) Naopak u financování “round” jsou pro jednotlivé fáze (kola) financování určeny menší obnosy peněz, avšak v druhém kole financování je povinností podnikatele navýšit kapitál, jež byl v určité fázi vyčerpán. Nicméně i zde je poskytnutí kapitálu podmíněno. Některými z důvodů, proč je kapitál poskytován i na “milestone” financování, jsou například umožnění výstupní volby pro fond VC s ohledem na poskytnutí dodatečného kapitálu, nebo minimalizace oportunistického (bezzásadového) chování podnikatele. Round financování je typem, který vyžaduje více fází (kol) financování pro rozvoj a růst společnosti a pro postupné směřování k případnému exitu, který znamená ukončení investice. Pro jednotlivé fáze existují různá rozdělení jak obecná, tak konkrétnější, která však nejsou úplně jednotná. Jedním ze zmiňovaných rozdělení můžou být například fáze: předstartovní (zárodečné) financování, startovní financování, financování počátečního rozvoje, “mid” – střední fáze financování, “late” – pozdní fáze financování a exit. (Talmor, Vasvari, 2011) 2.4.1

Předstartovní financování (Seed stage)

Zde se jedná o investice do podniků, které ještě nevznikly nebo jsou na počátku vzniku. Primárně se tato fáze zabývá investováním do počátečních koncepcí či do nových produktů (služeb) právě zaváděných podnikateli na trh. Jedná se tedy zejména o financování projektů výzkumu, vývoje, testování či tržních průzkumů pro nový výrobek (službu). Objem potřebných finančních prostředků pro předstartovní financování se pohybuje v rozmezí od 200 tisíc Kč do 4 milionů Kč. Tento typ financování je nejrizikovějším a návratnost investice je přibližně za 7


17

až 12 let. Proto se většina investorů tomuto stádiu nevěnuje a zabývají se jím pouze velké fondy rizikového kapitálu či fondy podporované státem. (Kousalová, 2008, [online]) 2.4.2

Startovní financování (Startup stage)

V druhé fázi investování jde zejména o financování začínajících podniků. Předpokladem je již vzniklý produkt či služba, fungující management firmy a rovněž jsou k dispozici potřebné průzkumy trhu. Vložený kapitál má tedy pomoci především se vstupem nového výrobku na trh. Venture kapitál by měl vstup urychlit a zjednodušit. (Klemt, 2004, [online]) Nicméně riziko je i v této fázi značně vysoké a proto je financování Startupu na trhu nabízeno pouze zhruba 5 % společností. Doba návratnosti investice není ve srovnání s předstartovním financováním příliš odlišná, pohybuje se mezi 5 až 10 lety. (Kousalová, 2008, [online]) 2.4.3

Financování počátečního rozvoje (Early stages)

Při financování počátečního rozvoje firmy se typická velikost investice nachází v rozmezí od 10 po 40 milionů korun a její návratnost je 4 až 7 let. Úroveň rizika je stále značně vysoká, avšak na trhu se tomuto financování věnuje již okolo 10 % venture kapitálových společností. Tyto firmy vstupují se svým kapitálem zejména do společností, jejichž působení na trhu je obvykle kratší než 3 roky a vykazují žádný, nebo velmi nízký zisk. Podporovaný podnik má sice potenciál dalšího rozvoje do budoucna, avšak nemá vlastní prostředky k financování a při poskytnutí úvěru nemá čím ručit. (Kousalová, 2008, [online]) Finanční prostředky se v tomto stádiu financování využívají na úhradu potřebných profesionálních pracovníků, budování distribuční sítě, pro vytváření prodejní strategie a pro další pokroky a rozvoj v marketingové oblasti firmy nebo výrobku. Cílem VC firem je na konci této fáze dosáhnout stavu, kdy již dochází k vytváření příjmů. (Talmor, Vasvari, 2011) 2.4.4

Střední fáze financování (Mid stage)

Po fázi financování počátečního rozvoje dochází buď k rozhodnutí o poskytování dalšího kapitálu, nebo pokud to má smysl, k opuštění komerční investice. Jestliže se původní VC firma či jiný investor rozhodnou vložit do společnosti dodatečný kapitál dle potřeb společnosti, můžeme to nazývat B-kolem, které se vyskytuje ve střední fázi investování. Hlavním cílem tohoto stádia investování je převedení růstu vzniklých tržeb do zisků. Kapitál není zpravidla zaměřen na jednu konkrétní věc, ale na několik oblastí, které jsou však v dosažení ziskovosti více problematické. (Talmor, Vasvari, 2011)


2.4.5

18

Pozdní fáze financování (Later stage)

Riziko financování je v této fázi značně sníženo, proto se tomuto druhu financování věnuje více než 50 % společností na trhu rizikového a rozvojového kapitálu. Návratnost investice, jejíž objem je zhruba v rozmezí od 20 do 80 milionů korun, se pohybuje okolo 2 až 5 let. (Kousalová, 2008, [online]) V tomto stádiu financování již firma dosahuje konzistentních prodejů, růstu tržeb a zisků a je zde viditelnost exitu. Z důvodu, že je pozdní fáze financování nejblíže k výstupu z investice, jsou zde podmínky značně přísnější, a to kvůli dosažení maximálního zpeněžení v této fázi před výstupem. Exit je většinou uskutečněn prostřednictvím IPO, prodejem strategickému investorovi, sloučením s jinou firmou, nebo prodejem většímu finančnímu kupci, jako jsou například menší buyout fondy. (Talmor, Vasvari, 2011) 2.4.6

Výstupní fáze (Exit stage)

Rovněž prostřednictvím exitu VC firma vytváří určitou hodnotu. V jejích možnostech je ovlivnění jak načasování výstupu, tak i způsob odchodu z investice, a v mnoha případech vlastní i určité smlouvy, jimiž si to může usnadnit. K exitu v odvětví rizikového a rozvojového kapitálu může docházet prostřednictvím tří základních metod (Talmor, Vasvari, 2011): 1.

IPO (Initial Public Offering) – jedná se o vstup firmy na burzu, díky čemuž začnou být akcie firmy obchodovatelnými na trhu cenných papírů. (Burza cenných papírů v Praze, a. s., 2012, [online])

2.

Akvizicí (ziskem) finančního kupce Akvizicí (ziskem) obchodního kupujícího

3.

Výběr metody výstupu závisí na rozpoložení daného kupce a na makroekonomických podmínkách v době před exitem. Většina firem se snaží výstup uskutečnit prostřednictvím akvizic. Historicky je procento podniků, které ukončily investici formou akvizice vyšší, než metodou IPO. Nicméně je to především díky nabyvatelům, jež chtějí daný podnik získat, ale výnosy z akvizic byly v minulosti poměrně nízké. (Talmor, Vasvari, 2011)

2.5 Dopady VC na státní ekonomiku Ekonomický dopad VC je velmi významný. Venture investice přinášejí řadu nových pracovních míst, podporují vznik inovativních myšlenek, vytvářejí vyšší mzdová ohodnocení a přispívají k hospodářskému růstu více než ekvivalent kapitálové investice v non-venture-backed firmách. (Talmor, Vasvari, 2011) Jak bylo již výše zmíněno, společnosti financované VC se rozvíjejí a rostou mnohem rychleji než ty, které tento způsob nevyužívají. Rovněž jejich investice jsou značně vyšší než u jiných firem. S těmito investicemi také souvisí růst vývozu (exportu), tedy jinými slovy rychlejší zapojení do globální ekonomiky a mezinárodního obchodu. (Dvořák, Procházka, 1998)


19

Společnosti financované VC nejsou dominantou ekonomiky státu, avšak mají značný makroekonomický význam. Jsou zdrojem inovací a díky jejich značné výkonnosti tlačí na ostatní společnosti, které se díky tomuto konkurenčnímu nátlaku musí přizpůsobit. Lze tedy říci, že firmy financované VC, tak probouzejí celou ekonomiku. Jeden z nejpodstatnějších makroekonomických dopadů je spojen s rychlým růstem daných společností. S tímto je spojen rychle rostoucí obrat a zisk firem, což přináší i vyšší příjmy do státní pokladny ve formě daní. Jinými slovy firmy financované VC plní funkci „generátoru daňového inkasa“. Trh venture kapitálu především napomáhá jak vzniku, tak i rozvoji firem nově vstupujících na trh, které přinášejí inovace do sféry výrobků i služeb. Avšak zdaleka ne všechny projekty, které jsou investorům předloženy, jsou investicí venture kapitálu podpořeny. Zde se takzvaně odděluje „zrno od plev“. Vše je především závislé na know how, které by mělo být součástí projektů. Nicméně i přes to je makroekonomická role VC, jako ekonomického motoru, pozitivní. (Dvořák, Procházka, 1998)

2.6 Státní podpora V této kapitole čerpám především z knižní publikace Dvořáka a Procházky (1998). Jak již bylo výše zmíněno, investice rizikového a rozvojového kapitálu mají na ekonomiku státu pozitivní vliv. Ať už se je jedná o nárůst počtu pracovních míst, o rychlý ekonomický růst spojený s nárůstem daňového inkasa, o zvýšení exportu či o přínos značného množství inovací. Lze tedy říci, že společnosti financované VC jsou zdravým dynamickým jádrem dnešních vyspělých ekonomik. Nicméně venture kapitál je značně strukturovaným odvětvím a ne všechny druhy investic tohoto typu ovlivňují makroekonomickou oblast ve stejné míře. Největší dopad na ekonomiku mají zejména investice startovní a rozvojové, které s sebou nesou rovněž i největší riziko. Je zřejmé, že investoři se při svém rozhodování o investicích neohlížejí na makroekonomické zájmy státu, jelikož jim jde především o vlastní užitek. Jejich rozhodnutí tedy primárně vychází z porovnání rizika, které daná investice přináší, s očekávanou hodnotou zisku. Proto portfolia převážné většiny investorů obsahují hlavně investice s přijatelným rizikem a co nejvyšším zhodnocením, kterými jsou především investice transakční (financování akvizic, fúzí, manažerské odkupy). Investice rizikového a rozvojového kapitálu jsou pozitivním faktorem pro ekonomiku, avšak ty, které mají největší účinek, jsou pro investory méně atraktivní, proto vznikly ve většině vyspělých zemí různé systémy státní podpory pro tento typ investic. Jejich cílem je podporovat a podněcovat investice VC, zvýšit zájem soukromých investorů o tuto možnost investování finančních prostředků nebo přímo ovlivnit strukturu projektů rizikového a rozvojového kapitálu tak, aby byla z pohledu státu příznivá. Typů podpory je několik druhů a každý stát


20

využívá takový systém, který vyhovuje daným ekonomickým podmínkám. (Dvořák, Procházka, 1998) 2.6.1

Druhy státní podpory investic rizikového a rozvojového kapitálu

Jak již bylo výše zmíněno, největší pozitivní dopady na ekonomiku mají investice startovní a rozvojové a z tohoto důvodu má stát zájem o podporu právě těchto investic rizikového a rozvojového kapitálu. Ve většině ekonomicky vyspělých zemí vznikly značně propracované systémy podpory, které dané investice podporují a jsou kombinací několika přístupů. Podle Dvořáka a Procházky (1998) se podpora pro investování v oblasti venture kapitálu ve vyspělých zemích skládá vždy z podpory nespecifické a specifické. • Nespecifická podpora Zaměřuje se na usnadnění a odstranění překážek v podnikání všeobecně. To znamená, že se nesoustředí pouze na podnikání spojené s investováním v odvětví rizikového a rozvojového kapitálu. Jedná se především o opatření v oblasti správy daní a cel, ochrany věřitelů, efektivnosti soudů, podpory exportu, udílení státních zakázek, regulace kapitálového trhu, rovněž jsou zde zahrnuty i všechny přímé a nepřímé daně a velké množství dalších regulí. Hlavním cílem všech státních opatření tohoto typu, je vytvoření vhodného a podnikatelsky příjemného ekonomického prostředí, jež bude stimulovat nadané a aktivní jedince k podnikatelské činnosti. • Specifická podpora Hlavním důvodem pro téměř žádný zájem investorů o zárodečné či startovní typy investic rizikového a rozvojového kapitálu je především nepříznivý poměr rizika a výnosu. Je tedy zřejmé, že změnou tohoto poměru ve prospěch podnikatelů se rovněž navýší i jejich chuť finančních investic do těchto druhů venture kapitálu. A cílenou změnou tohoto poměru, jež je rozhodujícím pro každého investora, se zabývá právě specifická státní podpora investic rizikového a rozvojového kapitálu. Tato podpora je ve vyspělých ekonomikách realizována třemi možnými způsoby, kterými jsou: daňové úlevy, přímé státní investice a poskytování státních garancí investorům VC. Jestliže se jedná o daňové úlevy, jde o zvýšení výnosů, a to především redukcí daně z kapitálových výnosů při dlouhodobém držení cenných papírů. Naopak další dva výše zmíněné způsoby směřují ke snížení rizika. Při přímé státní investici vkládá určité finanční prostředky do fondu VC rovněž sám stát, přičemž v případě neúspěšné investice jsou díky vnitřnímu uspořádání fondu komerční investoři oproti státu zvýhodněni. Poskytování garancí znamená, že stát převezme za investora část investičního rizika, které podstupuje. Jinými slovy, stát investorovi (respektive fondu rizikového


21

a rozvojového kapitálu) garantuje, že mu v případě neúspěchu investice uhradí jasně definovanou část ztráty. Ve většině případů využití jednotlivých typů státní podpory se vzájemně kombinují. (Dvořák, Procházka, 1998) Mezi specifickou a nespecifickou podporu nelze přesně zařadit specifickou podporu legislativní, která je na pomezí mezi těmito dvěma druhy. Jedná se o zahrnutí speciálních ustanovení výhodných pro venture kapitálové fondy přímo do zákonných norem, jako jsou například obchodní zákoník či zákon o investičních společnostech. (Dvořák, Procházka, 1998) 2.6.2

Iniciativa JEREMIE

Jednou z možností přímé státní podpory trhu venture kapitálu je tzv. iniciativa JEREMIE. Návrh na tuto iniciativu byl poprvé představen v říjnu roku 2005 a to Danutou Hűbnerovou, komisařkou Evropské regionální politiky. Jde o iniciativu Evropské komise, připravenou společně s Evropskou investiční bankou a Evropským investičním fondem. Jejich společný zájem směřuje ke zlepšení přístupu malých a středních podniků ke kapitálu poskytovaného v rámci systému strukturálních fondů pro programovací období 2007 až 2013. (Toman, Kousalová, 2011, [online]) Nicméně JEREMIE není instituce, ale proces zahrnující více aktivit, cituji: „které umožňují subjektům malého a středního podnikání členských států a regionů EU vložit prostředky získané ze strukturálních fondů či také nějaké vlastní národní zdroje do holdingového fondu, který bude dále nepřímo financovat MSP flexibilním a inovativním způsobem“. (Toman, Kousalová, 2011, s. 122, [online])

2.7 Závěr kapitoly V této kapitole byly objasněny základní pojmy a postupy při financování venture kapitálem. Byl zde nastíněn historický vývoj tohoto odvětví a byl vysvětlen samotný pojem venture kapitál. Rovněž byla zmíněna struktura trhu venture kapitálu, fondy, které zde působí, proces venture kapitálu a v neposlední řadě i dopady VC na státní ekonomiku. Můžeme tedy říci, že investice rizikového a rozvojového kapitálu přinášejí řadu nových pracovních míst, podporují vznik inovativních myšlenek, vytvářejí vyšší mzdová ohodnocení, přispívají k hospodářskému růstu a rychlejšímu rozvoji firem a produktů (služeb). Na závěr kapitoly byly objasněny možnosti státní podpory včetně iniciativy JEREMIE.

VC ve vybraných zemích

22

3 VC ve vybraných zemích Cílem třetí kapitoly, která se věnuje trhům venture kapitálu v Německu, Itálii a Velké Británii, je objasnit aktuální situaci na těchto trzích a provést jejich komparaci. Bude se jednat především o zaměření na právní a daňové podmínky, státní podporu, aktuální tržní podmínky a výsledky na trzích venture kapitálu.

3.1 Německo 3.1.1

Historie

Rozvoj v oblasti investic rizikového a rozvojového kapitálu v Německu byl zpočátku oproti jiným zemím, a to i evropským, značně opožděn. V roce 1965 vznikl první VC fond, který se zaměřoval na financování stabilních podniků střední velikosti. Okolo roku 1971 se již investoři začali zajímat o podniky menší a s postupem času rovněž i o financování podniků začínajících. Ve stejné době byla zahájena podpora investic rizikového a rozvojového kapitálu prvními státními programy. Velká expanze zakládání fondů probíhala od roku 1983. Po tomto období, jež trvalo zhruba do roku 1992 a meziroční nárůst trhu byl až 22 %, nastala částečná nasycenost německého trhu, který, i přes recesi německé ekonomiky, zůstal na poměrně vysoké úrovni. Na přelomu 80. a 90. let dochází ke sjednocení východního a západního Německa, což znamenalo nové možnosti v oblasti venture kapitálu, a vznikla zde značná potřeba investic do méně rozvinuté východní části nově vzniklého Německa. (Dvořák, Procházka, 1998) V prosinci roku 1989 vnikla v Německu German Private Equity and Venture Capital Association, neboli BVK. Dle názvu je zřejmé, že je to asociace rizikového a rozvojového kapitálu působící v Německu, jejíž sídlo je v Berlíně. V současné době zde má členství více než 200 plných členů a přes 100 členů přidružených. A jak sami uvádějí jejich hlavním cílem je vytvoření co nejvýhodnějších podmínek pro private equity a venture kapitál v Německu a podporování veřejného povědomí o roli soukromých akciových společností. (BVK e. V., About us, 2012, [online]) 3.1.2

Tržní podmínky

V současné době je trh rizikového a rozvojového kapitálu v Německu značně rozvinutým odvětvím. Lze říci, že Německo je jednou z nejliberálnějších zemí, avšak dle studie EVCA z roku 2008 se v rámci srovnání daňového a právního prostředí jednotlivých evropských zemí (celkem 27) umístilo až na šestém místě od konce. (EVCA, Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008, [online]) Nicméně německá vláda se stále snaží zlepšovat podmínky pro podnikání.


23

Většina firem v Německu jsou malé a střední podniky, proto je většina opatření obchodní politiky zaměřena na firmy v této kategorii. Cílem těchto opatření je především vyrovnat podmínky financování, tedy zajistit přístup malých a středních podniků ke kapitálu. Před několika lety zde byl založen High Tech Start-up fond, který je financován vládou, KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) a třemi průmyslovými podniky. Zaměřuje se na finanční podporu pro nově založené technologické společnosti v jejich prvních dvou letech. V roce 2007 bylo provedeno několik opatření ve prospěch malých a středních podniků. A to zejména vytvoření příznivých podmínek při odpočtech daní, odpisování, podporování zakládání nových podniků, poskytování školení, získávání financí včetně venture kapitálu a rovněž snížení byrokracie. Malý úvěrový program známý jako „KfW-StartGeld“ byl založen v roce 2008 a nabízí půjčky až do výše 50 tisíc EUR malým start-up podnikům. Ve stejném roce byly pro malé firmy zavedeny speciální sazby. V programu reforem 2011 až 2015 se nachází také příprava vhodných opatření pro inovace. Cílem je urychlit inovační procesy zavedením vhodného rámcového a strukturálního programu. (Enterprise and Industry, Actions Supporting Access to Finance for SMEs: Germany, 2012, [online]) 3.1.3

Aktuální stav

Dle statistických výsledků z roku 2008 bylo ve firmách registrovaných u BVK zaměstnáno 1 900 zaměstnanců, z čehož více jak 1 100 pracovníků byli profesionální manažeři. Mezi nejvýznamnější kapitálové zdroje v tomto roce patřily průmyslové podniky, které poskytly zhruba 30 % finančních prostředků. Celkové investice dosáhly 8,4 miliard EUR (pokles oproti 10,6 miliardám EUR z roku 2007) a celková aktiva spravována společnostmi byla 35,1 miliard EUR. V první polovině roku 2009 došlo k největšímu poklesu investic venture kapitálu (graf číslo 1 níže), z něhož se německý trh stále zotavuje a lze ho přisuzovat finanční a hospodářské krizi, která postihla ekonomiky po celém světě. Stejně jako v předchozích letech tvořily i v roce 2010 největší část celkových investic buyouts (odkupy), a to v celkové hodnotě 2,52 miliard EUR, což bylo navýšení o více než 50 % oproti roku 2009. (BVK e. V., Press Releases, 2012, [online])


24

Graf 1 Vývoj investic a počtů firem v Německu, do nichž se investovalo od roku 2007 až do roku 2011, počet firem v roce 2009 není znám (Data převzata z: BVK e. V., Press Releases, 2012, [online])

Nicméně v roce 2011 byl zaznamenán značný investiční nárůst rizikového a rozvojového kapitálu. Toto navýšení je odrazem zejména vysoké poptávky po kapitálu v nově vznikajících a středně velkých podnicích, a to díky příznivému vývoji německé ekonomiky. V první polovině roku 2011 byly uskutečněny investice v celkové hodnotě 3 131 milionů EUR a již na konci třetího čtvrtletí byla překonána hodnota 4 440 milionů EUR z předešlého roku 2010, a to hodnotou 4 669 milionů EUR, jež byla investována do 877 společností. Německý trh si v roce 2011 udržel vzrůstající počet investic i přes nepřízeň evropské dluhové krize a nejistých ekonomických vyhlídek do budoucna. Dle posledních výsledků statistik roku 2011 vzrostly investice v Německu o 22 % meziročně na 5,92 miliard EUR. Dále soukromým kapitálem bylo v průběhu roku financováno okolo 1 200 převážně malých a středních podniků, při čemž počet zaznamenaných transakcí setrval téměř na stejné úrovni (ze 109 klesl na 108), což naznačuje nárůst počtu velkých transakcí. Vyhlídky do budoucna jsou, i přes dosavadní dobrý průběh, optimistické pouze do určité míry. Další průběh vývoje německého trhu venture kapitálu bude záviset především na tom, jak budou úspěšné snahy o zmírnění a překonání vládní dluhové krize. (BVK e. V., Press Releases, 2012, [online])


25

3.2 Itálie 3.2.1

Trh venture kapitálu v Itálii

Stejně jako v jiných zemích i zde působí asociace, která se zaměřuje na odvětví venture kapitálu, a nese název Italian Private Equity and Venture Capital Association (AIFI). Italská asociace byla založena s cílem podporovat a rozvíjet oblast rizikového a rozvojového kapitálu v Itálii, a to v květnu roku 1986. Její snahou je také zvýšit povědomí veřejnosti o rizikovém a rozvojovém kapitálu. Rovněž spolupracuje s vládou na zlepšení právních podmínek týkajících se investiční činnosti private equity. (AIFI, About AIFI, 1986, [online]) Italský trh se v roce 2008 umístil až na 18. místě ve studii daňového a právního prostředí provedenou EVCA mezi všemi 27 evropskými státy. (EVCA, Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008, [online]) Dle jejich hodnocení podmínky na italském trhu stále nejsou dostatečně kvalitní ani pro investory ani pro samotné investice venture kapitálu. Avšak italská vláda se stále snaží podporovat jak celé podnikatelské odvětví, tak i rizikový a rozvojový kapitál. V jednotlivých italských regionech probíhá řada akcí na podporu podnikání malých a středních podniků. Jedná se především o usnadnění přístupu k úvěrům a zvýšení sklonu k investicím do výzkumu a inovací. Jednou z možností, která je zde využívána, je systém záruk na investice do inovací a rozvoje podnikatelských subjektů. (Enterprise and Industry, Actions Supporting Access to Finance for SMEs: Italy, 2012, [online]) Jako nepřímá podpora zde funguje garanční úvěrový fond pro malé a střední podniky zaměřený na podniky ve všech odvětvích, pro všechny druhy finančních operací. Tento fond zaručuje částku až do výše 1,5 milionu EUR, což přístup k úvěrům značně zjednodušuje. Dále zde existuje forma přímé podpory, jako jsou daňové úlevy a pobídky pro podniky. K dispozici jsou čtyři hlavní systémy financování určené pro nové podniky, stávající podniky, mezinárodní expanze, výzkum a inovace. (Your Europe, 2011, [online]) Konkrétní druh státní podpory investic rizikového kapitálu do malých a středních podniků můžeme nalézt například v italském regionu Lazio. Byl zde zřízen veřejný investiční fond. Cílem tohoto opatření je zmírnit údajné selhání trhu spojené s early stage (seed a start-up kapiál) a fází expanze v malých a středních podnicích aktivních právě v regionu Lazio. Kromě toho podporovaná je i inovační činnost a spolupráce s výzkumnými organizacemi. Fond byl založen s počátečním objemem 20 milionů EUR a své působení by měl ukončit 31. prosince roku 2015. Jako manažer fondu byla ustanovena společnost FILAS a rovněž byl sestaven investiční výbor, který dohlíží na výběr jednotlivých investic. Důležitá je zde zejména spoluúčast soukromých investorů, jež se pohybuje od 30 % do 50 % dle typu investice (příliš riziková, vysoce riziková, riziková), velikosti společnosti, její fáze vývoje a umístění. Rozložení zisku je asymetrické ve prospěch úspěšných operací a metoda exitu je stanovena v dohodách akcionářů


26

nebo v investičních dohodách. (State aid N 722/2009 – Italy (Region Lazio), 2010, [online]) 3.2.2

Aktuální statistiky

Dle nejnovějších statistik bylo v průběhu roku 2011 celkem zaznamenáno 326 zrealizovaných obchodů, což je 12% nárůst oproti roku 2010, kdy to bylo 292 transakcí. Celková investovaná částka vzrostla o výraznou hodnotu 46 %, tedy ze sumy 2 461 milionů EUR na 3 583 milionů EUR. (Graf 2)

Graf 2

Vývoj investic na italském trhu od roku 2007 do roku 2011 (Data převzata z: AIFI, Analisi Mercato Italiano, 2011 [online])


27

Rovněž velikost odprodejů značně stoupla, a to z částky 977 milionů EUR v roce 2010 na 3 180 milionů EUR v roce 2011. (Graf 3)

Graf 3

Vývoj odprodejů 2007 až 2011 v Itálii (Data převzata z: AIFI, Analisi Mercato Italiano, 2011 [online])

Ze statistických závěrů je tedy zřejmé, že italskému trhu venture kapitálu se daří poměrně dobře i přes vliv světové krize a ne úplně ideálních tržních podmínek.

3.3 Velká Británie 3.3.1

Historie britského VC

V 80. letech proběhl největší rozmach trhu rizikového a rozvojového kapitálu ve Velké Británii a tento druh investování se tak stal jedním z činitelů, jež se podílely na silném růstu britského hospodářství. Na počátku 90. let již britský trh venture kapitálu projevoval znaky vyzrálého trhu. Stabilizoval se počet realizovaných investic, nicméně velikost průměrných investic stále narůstala. Nejvyšší objem nově vzniklých a nezávislých fondů byl uskutečněn v roce 1994 a dosáhl sumy více než 2 miliard liber. Značná část britských společností, které v té době působily na trhu venture kapitálu, se začala v druhé polovině devadesátých let značně rozvíjet a zakládaly své pobočky i mimo území ostrovů Velké Británie. (Dvořák, Procházka, 1998) Před více než pětadvaceti lety byla založena British Private Equity & Venture Capital Association (BVCA), nebo-li Britská asociace pro investiční činnost v oblasti rizikového a rozvojového kapitálu. Během tohoto čtvrt století se stala Británie jedním z nejzásadnějších světových center v tomto odvětví. V současné


28

době tvoří BVCA více než 500 podniků včetně s nahromaděným kapitálem přesahujícím 230 miliard liber. Zprvu bylo hlavním cílem získat uznání vládních a politických organizací, v nynější době se nejen domácí, ale i zahraniční politická sféra obrací na britskou organizaci s celou řadou otázek, např. v regulační, fiskální či legislativní oblasti. BVCA se stala vysoce respektovanou nejen v politické, ale i v ekonomické sféře a je rovněž vzorem pro další asociace private equity v dalších zemích. (BVCA, Our Mission, 2012, [online]) 3.3.2

Britský trh venture kapitálu

Nejen v historii, ale i v dnešní době, se mohou subjekty, které podnikají na trhu venture kapitálu ve Velké Británii, opírat o jedny z nejvýhodnějších podmínek v oblasti legislativy a zejména daní. Což se nedotýká pouze investorů, ale všech subjektů působících v tomto odvětví. Tento názor lze podložit rovněž výsledky ze studie Evropské asociace venture kapitálu, která v roce 2008 na základě získaných dat umístila Velkou Británii na čtvrté místo v žebříčku 27 evropských zemí při porovnávání daňového a právního prostředí v těchto zemích. (EVCA, Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008, [online]) Evropská komise v roce 2009 schválila britská opatření na podporu rizikového kapitálu, a to Enterprise Investment Scheme (EIS), Venture Capital Trusts Scheme (VCT), Corporate Venturing Cheme (CVS). Tato opatření vznikla na podporu financování malých a středních podniků. Hlavním cílem tří zmíněných programů rizikového kapitálu ve Velké Británii je podpoření soukromých investic venture kapitálu do nekótovaných1 malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu pomocí daňových úlev pro individuální i firemní investory. Očekávaná výše daňové úlevy za rok v rámci nových režimů se pohybuje okolo 250 milionů GBP. (Europa, 2009, [online]) Kombinace daňových úlev, které zavedená opatření nabízejí, mají za účel zvýšit investiční návratnost pro investory a současně zmírnit investiční riziko. Podpora je udělena automaticky, jakmile jsou splněna všechna potřebná kritéria. Jak bylo výše zmíněno, nově zavedený mechanismus se skládá ze tří odlišných režimů, každý má svá specifika. (State aid NN 42/a/2007 and NN 42/b/2007 (ex N 300/2007), 2009, [online]) 1. Enterprise Investment Scheme (EIS) Schéma EIS nabízí daňové pobídky pro soukromé osoby (fyzické osoby) kvůli podpoře investic v cílových společnostech. Investoři musí podléhat dani z příjmů ve Velké Británii a nesmí být spojeni s podnikem, který vydává EIS akcie. Při splnění určitých podmínek jsou zde pro investory tři možnosti. Za prvé je to úleva na dani z příjmů ve výši 20 % z investované částky ve vysoce

1

Nekótované akcie nemají úředně stanovený kurs. (Lecyklopaedia, 2012, [online])


29

rizikovém podniku. Dále osvobození od daně z příjmů z výnosu akcií. A jako poslední je odklad daně z kapitálových výnosů. 2.

Venture Capital Trusts Scheme (VCT) Systém VCT poskytuje pro soukromé osoby (fyzické osoby) daňové pobídky podporující zájem o kolektivní investování do společností, a to prostřednictvím investičních fondů (VCTs), které investorům umožňují rozprostřít jejich investiční riziko prostřednictvím portfoliových investic. Za určitých okolností je možná úleva od daně z příjmů ve výši 30 % z částky investované v podniku. Dále je zde bod obsahující nezdanitelné dividendy. Vztahuje se ke všem dividendám vyplacených v souvislosti s VCT akciemi, které jsou tímto osvobozeny od daně z příjmů. Třetí možností jsou daňové úlevy z kapitálových zisků.

3.

Corporate Venturing Cheme (CVS) CVS systém je podobný jako schéma EIS, ale nabízí daňové úlevy pro firemní investory, a to na podporu přímých investic do společností. Úleva na dani z příjmů dosahuje výše 20 % z investované částky do cílové společnosti. Druhou možností je odklad. Zdanění výnosů z realizace CVS investic může být odloženo, jestliže jsou výnosy znovu investovány do akcií, které jsou způsobilé pro první zmíněnou možnost úlevy nabízenou CVS.

(State aid NN 42/a/2007 and NN 42/b/2007 (ex N 300/2007), 2009, [online]) 3.3.3

Aktuální výsledky na trhu

Dle aktuálních statistik, které uvádí BVCA na svých internetových stránkách, uskutečnili členové BVCA v roce 2010 investice venture kapitálu v celkové hodnotě 20 447 milionů GBP, z čehož 8 237 milionů GBP bylo investováno ve Velké Británii. Tyto hodnoty jsou v porovnání s rokem 2009, kdy celková suma investic dosahovala 12 629 milionů GBP, a z toho 4 790 milionů GBP bylo využito pro Velkou Británii, výrazně povzbudivější.


30

Na grafu číslo 4 níže, je zřejmé, že v roce 2009 byl největší propad v hodnotě investic od roku 2006. Značné snížení sumy investic lze přisuzovat hospodářské krizi, jež postihla ekonomiky všech zemí. Nicméně je zřejmé, že britský trh venture kapitálu je silný a i přes krizové období si udržel poměrně kvalitní úroveň, která v roce 2010 začala opět stoupat.

Graf 4

Investiční aktivita členů BVCA 2006 až 2010

(Data převzata z: BVCA, Private Equity and Venture Capital Report on Investment Activity, 2008, 2009, 2010, [online])

Z dalšího grafu (číslo 5) je zřejmý stejný propad v roce 2009 v počtu společností, do nichž byly vloženy investice rizikového a rozvojového kapitálu, jako u sumy finančních prostředků investovaných do těchto podniků. Celkový počet společností, do nichž bylo investováno v roce 2010, byl 1 073, z čehož více jak polovina, tedy 823 podniků, se sídlem ve Velké Británii. Ve srovnání s rokem 2009, kdy to bylo 976 společností celkem, a z toho 791 ve Velké Británii. Na posledním šestém grafu, jsou znázorněny hodnoty odprodejů od roku 2006 až do roku 2010. Zde je pokles v roce 2009 (celková suma 3 878 milionů GBP) nejvíce znatelný, jelikož je o více než 50 % ve srovnání s rokem 2008 (celkem 10 884 milionů GBP). Avšak opět se zde projevuje „zdravý“ britský trh a v roce 2010 již suma odprodejů dosahovala téměř shodné úrovně jako v roce předešlém (2008), a to 9 730 milionů GBP.


Graf 5

31

Počet společností, do nichž bylo investováno členy BVCA od roku 2006 do roku 2010


VC ve vybraných zemích Graf 6

32

Vývoj odprodejů ve velké Británii od roku 2007 do roku 2010



33

3.4 Závěr kapitoly Ve třetí kapitole jsem se věnovala trhům venture kapitálu v Německu, Itálii a ve Velké Británii. A to zejména aktuálnímu stavu na jednotlivých trzích, tržním podmínkám a státní podpoře, kterou je možno využívat. Ve srovnání legislativních a daňových podmínek se dle studie EVCA z roku 2008 umístila nejlépe Velká Británie, a to na čtvrtém místě. Další v pořadí byla Itálie, jež obsadila místo 18. Nejhůře z těchto tří zemí dopadlo Německo, které se objevilo až na 22. příčce v žebříčku 27 zemí. Dále jsem zjistila, že ve všech třech zemích probíhají různé formy státní podpory, a to jak pro podnikatelské prostředí jako celek, tak i konkrétně pro oblast rizikového kapitálu. V Německu vláda vypomáhá především malým a středním podnikům a byl zde založen například High Tech Start-up fond, který je financován vládou, KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) a třemi průmyslovými podniky, zaměřuje se na finanční podporu pro nově založené technologické společnosti v jejich prvních dvou letech. Na italském trhu fungují různé druhy státní podpory v jednotlivých regionech. Například v regionu Lazio byl založen veřejný investiční fond, jehož cílem je zejména zmírnit údajné selhání trhu spojené s early stage (seed a start-up kapitál) a fází expanze v malých a středních podnicích aktivních právě v regionu Lazio. Kromě toho podporována je i inovační činnost a spolupráce s výzkumnými organizacemi. Rovněž ve Velké Británii stát vypomáhá podnikatelskému prostředí. V roce 2009 byly schváleny tři britské daňové režimy rizikového kapitálu na podporu financování malých a středních podniků, a to Enterprise Investment Scheme (EIS), Venture Capital Trusts Scheme (VCT), Corporate Venturing Cheme (CVS). Jejich hlavním cílem je podpoření soukromých investic venture kapitálu do nekótovaných malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu pomocí daňových úlev pro individuální i firemní investory. Aktuální statistiky jednotlivých trhů jsou poměrně pozitivní a mají podobný průběh. V Německu, Itálii i ve Velké Británii byl největší propad hodnoty investic venture kapitálu v roce 2009, ve všech případech však došlo v následujících dvou letech opět k nárůstu hodnoty. Vývoj odprodejů je téměř shodný s investicemi, ale na italském trhu jsou poměrně značné výkyvy. Veškeré zjištěné informace využiji v dalších kapitolách například pro komparaci vybraných trhů a tržních podmínek.

VC v České republice

34

4 VC v České republice Cílem kapitoly s názvem VC v České republice je objasnění aktuální situace na trhu venture kapitálu v ČR se zaměřením jak na samotné prostředí, tak i na tržní podmínky venture kapitálu. Věnuji se především legislativním a daňovým podmínkám, státní podpoře a aktuálnímu vývoji na trhu venture kapitálu v České republice. Tyto poznatky později využiji pro komparaci trhů ve vybraných zemích.

4.1 Historie Venture kapitál se v České republice začal vyvíjet na počátku devadesátých let. První fondy rizikového a rozvojového kapitálu, které byly určeny především pro malé a střední podniky, vznikly za finanční pomoci USA a států Evropské unie. Byly jimi například Českoamerický podnikatelský fond, jež byl financován peněžními prostředky od vlády Spojených států, a to od roku 1991, kdy fond vznikl. Dalšími fondy, které vznikly později a byly zřízeny v té době ministerstvem hospodářství České republiky, byly Regionální podnikatelský fond se sídlem v Ostravě a Fond rizikového kapitálu v Praze. Oba tyto fondy byly financovány z prostředků států Evropské unie. První fond rizikového a rozvojového kapitálu v ČR financovaný z privátních zdrojů se jmenoval Renaissance a k jeho vzniku došlo v roce 1994. Svou působnost do České republiky přibližně od roku 1995 rozšiřuje několik dalších mezinárodních organizací a společností, které zde z finančních prostředků soukromých investorů realizují investice VC. V roce 1997 se Regionální podnikatelský fond v Ostravě transformoval na Czech Private Equity Fund L. P., v němž zaujala pozici investora i aktivního spoluvlastníka manažerské společnosti významná domácí finanční instituce, a to Československá obchodní banka. Situace na českém trhu rizikového a rozvojového kapitálu se stále vyvíjí. Rovněž zde, stejně jako ve vyspělých zemích, působí asociace věnující se tomuto odvětví, která nese název Czech Venture Capital Association (CVCA). I přes znaky vyspělého trhu je stále problém kvůli obtížnému monitoringu získat ucelená a relevantní data. (Dvořák, Procházka, 1998)

4.2 Současná situace a aktuální data Během let 1990 až 2009 proběhla díky členům CVCA více než stovka investic, jejichž hodnota činila 2 400 milionů EUR, z čehož šlo nejvíce prostředků především do oblasti IT, telekomunikací a internetu. Nicméně finanční prostředky směřovaly jak do výrobních podniků, tak i do služeb. V současnosti je v portfoliu asociace CVCA jejími členy spravováno zhruba 20 českých investic, mezi něž patří například společnosti Pietro Filipi, a.s., CCS, a.s., Computer Press, a.s. nebo Gumotex, a.s. (Private Equity & Venture Capital v České republice/Adresář členů CVCA, 2010, [online])


35

Investice venture kapitálu poskytované penzijními fondy a pojišťovnami jsou v České republice legislativně hodně omezeny, nicméně všeobecně ve světě patří v tomto odvětví k hlavním zdrojům financování. Rovněž jsou zde omezující podmínky pro vznik a fungování fondů rizikového a rozvojového kapitálu, a proto se zde objevují zejména fondy se sídlem v cizině, které podléhají jiné legislativě. Snahou asociace CVCA je vytvoření příznivějších podmínek pro fungování venture kapitálu v České republice, jelikož dle jejich názoru jsou současné legislativní podmínky značně nevyhovující. Stejný názor má rovněž ministerstvo financí, které na zlepšení stávající situace s asociací spolupracuje, a společnými silami připravují postupné změny. Podnikatelé nejsou v mnoha případech schopni ani připraveni přijmout do firmy nového společníka, který by přinesl nový kapitál, jelikož vidí hrozbu menšího podílu na vlastnictví, a to je jeden z dalších důvodů pomalého rozšiřování investic VC. Avšak vztah investora s podnikatelem musí být vyvážený a na vysoké partnerské úrovni. Jedině tímto způsobem je možné efektivní využití vložených finančních prostředků a lze dosáhnout „exitu“, tedy ukončení investice a odchodu investora. Fondy působící v České republice nerealizují malé investice, které nepřesahují 1 milion EUR, což znamená, že rané fáze investování se nemohou o tuto možnost financování ucházet. Je tedy stále třeba se spoléhat na granty, které pochází buď ze státních či evropských zdrojů. (CVCA.cz, Aktuální data / statistiky PE/VC 2010, [online]) 4.2.1

Statistiky z roku 2009 a 2010

I přes nejasnou interpretaci dat, která uvádí EVCA (European Private Equity and Venture Capital Association) ve svých statistikách, je zřejmé, že v roce 2009 byly v České republice uskutečněny investice dosahující hodnoty 1 386 milionů EUR, což odpovídá přibližně 57 % z celkových investic v rámci regionu střední a východní Evropy. (CVCA.cz, Aktuální data / statistiky PE/VC 2010, [online]) Nicméně v roce 2010 došlo k výraznému propadu investic, a to až na hodnotu 193 milionů EUR.


Graf 7

36

Vývoj celkové hodnoty investic private equity v České republice v letech 2005 až 2010 (Data převzata z: CVCA.cz, Aktuální data / statistiky PE/VC, 2010, [online]) (Data převzata z: EVCA, Yearbook, 2011, [online])

Jak je vidět na grafu číslo 7, kde se nachází vývoj celkových investic v ČR za období od roku 2005 do roku 2010, celková suma investic v roce 2009 oproti předešlým rokům výrazně vzrostla a částka 1 386 milionů EUR je nejvyšší, která byla v tomto časovém úseku zaznamenána. V roce 2009 šlo 52 % investic českých private equity firem do českých společností. Cizí firmy přispěly do českých společností 98 %, z čehož téměř všechny peníze (97 %) pocházely od britských investorů. Ve srovnání s českými hráči na trhu, kteří se soustředili pouze na 4 investiční sektory, se zahraniční hráči zaměřili na sektorů 7 a největší pozornost měly odvětví komunikací, energetiky a životního prostředí. Private equity firmy se sídlem v České republice investovaly v roce 2009 celkem 61 milionů EUR do 10 společností, což je více než ve 4 letech předcházejících roku 2009. Avšak v následujícím roce (2010) opět došlo k výraznému poklesu na částku 38 milionů EUR, které byly investovány do 9 společností. Tento vývoj investic a počtu společností, do kterých byly finance vloženy, je znázorněn níže v grafu číslo 8.


Graf 8

37

Vývoj investic českých firem v letech 2005 – 2010 (Data převzata z: CVCA.cz, Statistics Czech Republic, 2009, [online]) (Data převzata z: EVCA, Yearbook, 2011, [online])

V roce 2009 se staly hlavním zdrojem kapitálu banky, které přispěly do celkového obnosu 42 %. Dalšími významnými přispěvateli byly vládní agentury s 25% podílem a rovněž fondy fondů se svými 22 %. Avšak závazky z rodinných podniků, které v předešlém roce (2008) čítaly 52,6 %, zcela vymizely. Vše je znázorněno níže na grafu číslo 9.

Graf 9

Private equity dle typů investora v roce 2009 (Data převzata z: CVCA.cz, Statistics Czech Republic, 2009, [online])


38

Během roku 2010 došlo ke značné změně ve složení investorů. Se snížením velikosti investic také nastalo zredukování a proměna na poli investorů. Hlavním zdrojem finančních prostředků na trhu rizikového kapitálu v ČR se s 51,3 % stali korporátní investoři a mírně za nimi byli soukromí investoři s 48,8 %. (EVCA, Yearbook, 2011, [online]) V roce 2009 vložili čeští investoři do nových fondů 22 % z celkové sumy získaných finančních prostředků, z čehož 87 % pocházelo od bank. Hlavním zdrojem zde byli ostatní evropští investoři se svými 64 % z celkové hodnoty, z nichž 40 % přispěli vládní agentury z Velké Británie. (CVCA.cz, Statistics Czech Republic, 2009, [online]) Ve stejném roce cizí firmy ukončily investice v 5 českých společnostech a odprodeje dosáhly 26 milionů EUR, avšak ani české firmy za nimi příliš nezaostaly se svou hodnotou 22 milionů EUR ze 2 českých podniků. Od roku 2005 byla tato částka nejvyšší zaznamenanou na českém trhu. Vývoj zmíněných odprodejů je zřetelný na vývojovém grafu číslo 10 níže.

Graf 10

Vývoj odprodejů v České republice v letech 2005 až 2009 (Data převzata z: CVCA.cz, Statistics Czech Republic, 2009, [online])

4.3 Státní podpora Evropská asociace venture kapitálu (EVCA) provádí srovnávací studii daňového a právního prostředí. V roce 2008 proběhlo čtvrté srovnání mezi evropskými zeměmi, v němž se ČR objevila až na posledním místě mezi všemi 27 hodnocenými evropskými zeměmi. (EVCA, Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008, [online])


39

Většina investic, které jsou v ČR realizovány, mají svůj původ u zahraničních zdrojů. Je tomu tak z důvodu současných regulačních opatření, jež domácím penzijním fondům a pojišťovnám neumožňují investovat do fondů VC. Ve srovnání s vyspělými státy je trh rizikového a rozvojového kapitálu v ČR stále nedostatečně rozvinutý. Jedná se zde především o financování počátečních stádií rozvoje firem, jelikož v ČR se většina fondů orientuje na investice do pozdějších stádií, kdy je firma již více rozvinutá. Do dnešní doby neexistuje v tržních podmínkách České republiky žádný zaběhnutý a fungující systém státní podpory pro investice venture kapitálu. Nicméně se tato otázka stále řeší a v současné době ji začalo ministerstvo průmyslu aktivně řešit. (Toman, Kousalová, 2011, [online]) V České republice se na přelomu roků 2011 a 2012 začal vytvářet Seed fond, jež by měl začínající firmy podpořit 660 miliony korun, a jeho podmínkou by měla být účast rovněž kapitálu soukromého. Fond vzniká díky spolupráci ministerstva průmyslu a agentury CzechInvest, která má celý projekt na starosti. Současně by mělo být dle plánu vládou vloženo dalších 206 milionů korun do vzniku tzv. „ekosystému“ poradců předávajících své nabyté zkušenosti dalším podnikatelům. Privátní investoři však varují. Plány ministerstva se jim nelíbí a předpokládají problémy s podvodníky a tuneláři. Avšak názorů je zde několik. (Kočí, 2012, [online]) 4.3.1

Státní fond rizikového kapitálu

Na konci roku 2011 se kabinet Petra Nečase rozhodl vytvořit vlastní fond rizikového kapitálu a podpořit tak vznik a rozvoj nových firem. Na zmíněnou podporu má fond dostat k dispozici 660 milionů korun z evropských zdrojů. Dalších 206 milionů korun má posloužit ke vzniku skupiny byznysmenů, nebo-li CzechEkoSystemu, kteří by měli pomáhat s výběrem jednotlivých projektů a jejich rozvojem od pouhé myšlenky až ke skutečnému podnikatelskému plánu a jeho realizaci. (Kočí, 2012, [online]) Dva týdny po té, co se stal Martin Kuba ministrem průmyslu a obchodu, celou situaci okomentoval slovy: „Rizikový kapitál pro ty nejmenší firmy u nás dnes prakticky neexistuje, což nás staví v konkurenci jiných zemí světa do velmi nevýhodné pozice. Chceme to změnit.“ (Kočí, 2012, [online]) Další informace týkající se fondu (Kočí, 2012, [online]): • fond by měl do každého projektu investovat nejméně 5 milionů korun a podmínkou každé z těchto státních investic bude třicetiprocentní spoluúčast soukromého investora, což by mělo bránit zneužívání veřejných peněz, • fond se nebude zaměřovat na konkrétní obory podnikání, pro výběr a klasifikaci jednotlivých projektů bude kritériem kvalita inovační myšlenky a veškerá rozhodnutí ohledně investice budou v kompetenci výboru, jehož členové budou vybráni správcem fondu z řad byznysmenů,


40

• státní peníze budou do jednotlivých projektů vkládány na omezenou dobu (obvykle pět let), po uplynutí tohoto období bude podíl prodán a v případě nízkého prodělku budou peníze znovu investovány do dalšího projektu, fond předpokládá neúspěch nadpoloviční většiny investic, ty úspěšné by však měly být dostatečnou náhradou a vše pokrýt, • současně s fondem vznikne CzechEkoSystem (síť byznysmenů), jehož členy budou převážně zakladatelé a vlastníci úspěšných podniků, kteří budou pomáhat se začínajícími projekty, z nichž musejí vzniknout kvalitní podnikatelské plány, které budou usilovat o zaujetí externích investorů a jejich finanční podporu, • celý systém by měl fungovat na podobném principu jako v některých zemích, kde státní podpora VC již funguje. Momentální situaci týkající se Seed fondu v České republice rovněž komentoval Petr Očko, který je v současné době ředitelem sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu: „Cílem rozhodně není, aby si stát hrál na soukromého investora. Naopak právě soukromé investory chceme motivovat k tomu, aby začali hledat příležitosti ke zhodnocení svých prostředků v začínajících firmách. Takovým způsobem totiž vznikly společnosti jako je třeba Apple nebo Google. Být to ovšem v České republice, nápady zakladatelů těchto firem by dodnes byly jen na papíře, protože tu dnes, zatím, není nikdo, kdo by jim věnoval prostředky do začátku.“ (Kočí, 2012, [online]) V následující části jsou tabulky a schéma převzaté z prezentace pana Petra Očka ředitele sekce fondů EU, které představil na semináři „Fond rizikového kapitálu“ v Brně. Tabulky se týkají zavedení Seed fondu v České republice. Fáze rozvoje firmy

Průměrná investice

Atraktivita pro soukromé investory

PO 1 – seed

100 – 200 tis. €

Nízká

PO 1 – start-up

200 – 800 tis. €

Nízká/Střední

PO 2 – expansion venture

800 – 1500 tis. €

Vysoká

Tab. 1

Atraktivita investic pro soukromé investory (Převzato z: Očko, 2012, [online])


41

Fáze rozvoje firmy

Nástroj zvýšení motivace soukromých investorů

PO 1 – seed

Kupní opce opravňující za určitých podmínek k odkoupení podílu Fondu -> nutná notifikace u EK (podíl soukromého investora min. 30 %)

PO 1 – start-up PO 2 – expansion venture

Tab. 2

Není potřeba – dělení výnosů za rovných podmínek (podíl soukromého investora min. 50 %)

Jak zvýšit motivaci soukromých investorů (Převzato z: Očko, 2012, [online])

Seed (early-stage)

VC (later-stage)

Rozpočet

31.792.025 €

21.194.683 €

První vklad

100 mil. Kč

400 mil. Kč

Zaměření

Seed, Start-up

Expansion

Limit tranší na MSP Zapojení koinvestorů Zvýhodnění koinvestorů Skladba individuální inv. Sektorové zaměření Geografické zaměření Odhad počtu investic

1,5 mil. € (na 1 inv. celkem)

2,5 mil. € (na 1 inv. ročně)

Min. 30 % na inv. (DM 0%)

Min. 50 % na každé inv.

Kupní opce (call option)

Bez výhody (pari passu)

Min. 70% equity + quasi

Min. 70% equity + quasi

Bez preferencí

Bez preferencí

Sídlo MSP v ČR mimo Prahu

Sídlo MSP v ČR mimo Phu

106 (25 seed, 81 start-ups)

19

Tab. 3

Způsob investování Fondu (Převzato z: Očko, 2012, [online])


Graf 11

42

Stručný popis Seed/VC fondu – schéma (Převzato z: Očko, 2012, [online])

4.3.2

Názory některých investorů

Záměr fondu a jeho cíle jsou dobré, avšak je plán a nastavení vznikajícího systému v jejich současné podobě sestaveny správně? Na toto téma bylo osloveno několik investorů, kteří v současné době působí na trhu venture kapitálu v České republice, zaměřujících se na zmiňované startupy a early stage investice. Někteří reagovali napřímo a tvrdě jiní zvolili diplomatické odpovědi, avšak všichni mají téměř shodné myšlenky a obavy. Oslovení si myslí, že připravovaný systém podpory nikomu nepomůže. Jejich největší obavou je, že přerozdělování finančních prostředků bude neefektivní. Děsí je vidina rozhazování peněz daňových poplatníků, tedy i jejich vlastních. Dle jejich názoru je 600 milionů poměrně málo na to, aby došlo k výrazné změně na českém trhu, a rovněž se přiklání k názoru, že pokud má v rukou člověk velké množství peněz, tak místo vhodného investování je zbytečně rozhází. (Kočí, 2012, [online]) Ano, říkají, je zde nutnost i možnosti pro vytvoření podpory financování raných fází nově vznikajících firem, především v oblasti start-up a early stage investic, ale jak zajistit spravedlivý a efektivní výběr jednotlivých projektů? Kdo zaručí, že se nebude jednat pouze o projektech, které budou protekcí protlačeny dopředu? To jsou další podstatné otázky investorů, jež si pokládají. Je zřejmé, že nelze stoprocentně zajistit spravedlivost výběru ani nulovou protekční hladinu,


43

avšak investoři se obávají, že poměr vložených státních peněz k soukromému kapitálu, který má být 70 % (státní) ku 30 % (soukromý), nebude dostačující. Podle oslovených investorů nejsou peníze to hlavní, co chybí podnikatelům na českém trhu, avšak tím chybějícím článkem je kvalitní management. Na to by však měl být „záplatou“ vznikající, již výše zmíněný, CzechEkoSystem. Ten by měl představovat podporu v oblasti coachingu a mentoringu, měl by být sítí byznysmenů, která bude propojovat začínající podnikatele s těmi zkušenými. Dle dotazovaných je právě tento systém mnohem důležitější než samotný vznikající fond. Bohužel na založení CzechEkoSystem je vyčleněno třikrát méně peněz, ale žádný z byznysmenů nebude pracovat zadarmo. Za své služby budou požadovat buď podíly ve firmách, kterým budou pomáhat, nebo adekvátní finanční ohodnocení za práci a čas, jež projektům věnují. Je tedy zřejmé, že suma vyhrazená na platy jednotlivých rádců by měla být vyšší, než je plánováno. (Kočí, 2012, [online]) 4.3.3

Aktuálně

V tiskové zprávě z konce roku 2011 bylo uvedeno, že CzechEkoSystem začne své působení ještě do konce roku, a první investice uskutečněná Seed fondem by měla nastat již v roce 2012. Je tedy fond již založen a ve kterých místech sídlí? Má peníze, s kterými může disponovat a zaměstnance, kteří se již starají o fungování fondu? Či lze o něm najít bližší informace, a pokud ano tak kde? Na tyto a další otázky reagoval ve čtvrtek 19. ledna mluvčí Ministerstva průmyslu Pavel Vlček slovy: „Otázky jsou předčasné. Tohle není založení stánku s občerstvením, ale „projekt za miliardu“. Včas budeme informovat. Je to složitější, má to jednoduše náběhové křivky.“ (Kočí, 2012, [online]) Projekt Seed fondu je tedy prozatím „u ledu“, v lednu se alespoň začal hýbat projekt CzechEkoSystem. Organizace CzechInvest zveřejnila výzvu ohledně předkládání projektů, které započne 1. května a bude ukončeno 29. června. Projekty by měly směřovat ke zlepšení kvality a dostupnosti určitých poradenských služeb v oblasti počátků a přípravy projektů inovačních malých a rovněž středních podniků, které by měly být potenciálními příjemci venture kapitálu pro navýšení konkurenceschopnosti. Po té agentura jednotlivým poskytovatelům poradenství v oblasti startupů rozdělí 60 milionů korun. (Kočí, 2012, [online]) Budoucnost Seed fondu i CzechEkoSystem je zatím nejistá, avšak vláda začala aktivně řešit otázku státní podpory venture kapitálu, což je první krok ke zlepšení podmínek týkajících se investic rizikového kapitálu v České republice.

4.4 Závěr kapitoly Na počátku této kapitoly jsem stručně vytyčila historický vývoj venture kapitálu v České republice a po té jsem se věnovala aktuálnímu stavu na českém trhu. Zjistila jsem, že investice private equity poskytované penzijními fondy a pojišťovnami jsou v České republice legislativně hodně omezeny a rovněž jsou zde


44

omezující podmínky pro vznik a fungování fondů rizikového a rozvojového kapitálu, a proto se zde objevují zejména fondy se sídlem v cizině, které podléhají jiné legislativě. Česká republika se v roce 2008 objevila až na posledním místě mezi všemi 27 hodnocenými evropskými zeměmi ve srovnávací studii daňového a právního prostředí, kterou již po čtvrté provedla Evropská asociace venture kapitálu (EVCA). Z hlediska výše investic byl rok 2009 s částkou 1 386 milionů EUR nejlepším od roku 2005. Hlavním zdrojem finančních prostředků jsou zahraniční investoři, a pokud se jedná o místní hráče, jsou jimi banky. Výše odprodejů českými investory dosahovala v roce 2009 výše 22 milionů EUR a u cizích hráčů to bylo 26 milionů EUR. V roce 2010 došlo k značnému propadu investic na částku 193 milionů EUR a s tím i k proměně investorů, kdy celý trh ovládli pouze korporátní a soukromí investoři. Venture kapitál je stále rozvíjejícím se odvětvím na českém trhu a je potřeba ho podpořit. Nicméně v současné době (rok 2012) stále neexistuje aktivní a fungující státní podpora rizikového a rozvojového kapitálu v České republice. Hovoří se zde o vzniku Seed fondu a EkoCzechSystem, jež by měly být počátkem určitého druhu podpory, jejich vznik je stále „v plenkách“ a není zřejmé, jak a kdy začnou být na plno funkční.

Komparace trhů

45

5 Komparace trhů V páté kapitole se věnuji srovnání trhů venture kapitálu v Německu, Itálii, Velké Británii a v České republice. Cílem této kapitoly je prostřednictvím komparace jednotlivých trhů porovnat aktuální situaci a tržní podmínky na těchto trzích a zjistit podobnosti či rozdílnosti těchto trhů. Pro komparaci jsou využity zjištěné informace z předešlých kapitol číslo 3 a 4.

5.1

Tržní podmínky

V porovnání daňového a legislativního prostředí v Německu, Itálii, Velké Británii a v České republice je na tom nejhůře poslední zmiňovaná Česká republika a naopak nejlepší podmínky panují ve Velké Británii. Tyto výsledky prokazuje studie z roku 2008, kterou provedla EVCA mezi 27 evropskými zeměmi. Česká republika se umístila až na posledním místě, naopak Velká Británie na místě čtvrtém. Itálie společně s Německem se v žebříčku umístily v horší polovině, a to na 18. a 22. příčce. Je tedy zřejmé, že nejvýhodnější daňové a legislativní podmínky jsou ve Velké Británii a v porovnání s ní jsou ostatní země v poměrně hlubokém propadlišti. V každé ze zmíněných zemí je snaha státu o vytvoření co nejlepších podmínek pro podnikání a o podporu investic rizikového kapitálu. V České republice však v současné době (2012) neexistuje aktivní a fungující státní podpora venture kapitálu, která již v ostatních zemích existuje. Ve Velké Británii byly v roce 2009 zavedeny tři daňové režimy rizikového kapitálu, Enterprise Investment Scheme (EIS), Venture Capital Trusts Scheme (VCT), Corporate Venturing Cheme (CVS). Německo vytvořilo například High Tech Start-up fond, který je financován vládou, KfW (Kreditanstalt für Wiederaufbau) a třemi průmyslovými podniky. A v Itálii v regionu Lazio byl založen veřejný investiční fond, jehož cílem je zmírnit údajné selhání trhu spojené s early stage (seed a start-up kapitál) a fází expanze v malých a středních podnicích aktivních právě v regionu Lazio.

Komparace trhů

46

5.2 Statistiky Dle posledních výsledků statistik jednotlivých zemí jsem vytvořila graf číslo 12, kde je zřetelné srovnání hodnoty celkových investic ve Velké Británii, Německu, Itálii a v České republice od roku 2007 do roku 2010. Hodnoty jsou v milionech EUR a jsou převzaty ze statistik jednotlivých zemí a ze statistik EVCA. Sumy uvedené u Velké Británie byly převedeny z britské libry na eura pomocí kurzů k poslednímu dni v roce, ke kterému se částka vztahuje. (KurzyCZ, 2000 – 2012, [online])

Graf 12 Vývoj investic ve Velké Británii, Německu, Itálii a v České republice od roku 2007 do roku 2010

Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že hodnoty investic venture kapitálu na britském trhu jsou výrazně nejvyšší a dosahují více než dvojnásobných hodnot ve srovnání s ostatními vybranými zeměmi. Průběh vývoje je u všech zemí téměř shodný, pouze sumy vykazované Českou republikou se značně liší. Jejich výše je prokazatelně nejnižší a z roku 2008 na rok 2009 došlo k navýšení investic venture kapitálu, což je opačný průběh než ve Velké Británii, Německu a Itálii, kde se značným způsobem projevil v roce 2009 vliv celosvětové hospodářské krize.

Komparace trhů

47

5.3 Závěr kapitoly Na základě zjištěných informací je zřejmé, že český trh venture kapitálu a podmínky pro investice v tomto odvětví v České republice poměrně značně zaostávají za Velkou Británií, Německem i Itálií. Kromě stále neaktivní české státní podpory, která je v ostatních zemích v určité formě již zavedena, se jedná rovněž o nevyhovující legislativní a daňové podmínky pro investice rizikového kapitálu. Investice venture kapitálu poskytované penzijními fondy a pojišťovnami jsou v České republice legislativně hodně omezeny, nicméně všeobecně ve světě patří v tomto odvětví k hlavním zdrojům financování. Rovněž jsou zde omezující podmínky pro vznik a fungování fondů rizikového a rozvojového kapitálu, a proto se zde objevují zejména fondy se sídlem v cizině, které podléhají jiné legislativě. Nevyhovujícím podmínkám na českém trhu také odpovídají výsledky ročních statistik trhu venture kapitálu v ČR. Celkové investice byly v jednotlivých letech značně nízké a nejvyšší hodnoty dosahovaly v roce 2009, a to 1 386 milionů EUR. Nejvyšší suma se nerovná ani nejnižších hodnotě v ostatních zemích. Pro srovnání nejnižší hodnota ve Velké Británii z roku 2009 byla 12 629 milionů EUR, v Německu ve stejném roce 2 738 milionů EUR a v Itálii se objevila nejnižší hodnota 2 461 milionů EUR o rok později, tedy v roce 2010. Je tedy zřejmé, že nejvyspělejším a nejlépe fungujícím z vybraných trhů venture kapitálu je britský. Je nejvhodnější jak pro začínající podnikatele, tak investory, kteří chtějí své peníze investovat a zhodnotit formou rizikového a rozvojového kapitálu. Německý trh je na tom o něco lépe než italský, avšak jsou poměrně vyrovnané, ale i přes to za Velkou Británií stále značně zaostávají. Jako nejméně vhodný se v současné době (2012) projevuje český trh venture kapitálu, a to jak v legislativních a daňových podmínkách, tak i v systému státní podpory a aktuálních statistických výsledcích trhu.

Případové studie

48

6 Případové studie Předmětem šesté kapitoly jsou případové studie venture kapitálu z vybraných zemí (Česká republika, Německo, Velká Británie, Itálie). Jednotlivé příklady investic rizikového a rozvojového kapitálu ukazují spolupráci investorů s cílovými společnostmi a jejich pokroky v době investování. Informace z těchto případových studií budou využity v sedmé kapitole k vytvoření souhrnu všeobecných poznatků o procesu VC pro cílové společnosti se zaměřením na doporučení, varování a specifika postupu při financování VC.

6.1 Spofa Dental (Česká republika) Společnost Spofa Dental, a.s. se v současné době (2012) zabývá výrobou nekovových dentálních materiálů a je součástí skupiny firem Sybron Dental Specialities korporace Danaher Corporation. (SpofaGental, 2011, [online]) Na konci 90. let byla Spofa řízena čtyřmi manažery a pracovalo zde 280 zaměstnanců. Vedení společnosti uznalo, že modernizace a transformace v zákaznicky orientovaný, konkurence schopný podnik bude značně náročným procesem vyžadujícím vysokou finanční injekci do výroby, prodeje a marketingu. Byla tedy zapotřebí jak nově vypracovaná strategie, tak i restrukturalizace řízení podniku a pracovních sil. V roce 1998 se investorem, který vstoupil do Spofa Dental, stala společnost Riverside Central Europe Fund. Riverside postupně získal 100 % akcií firmy a celkový finanční závazek, včetně převzatého dluhu, dosáhl 8,9 mil. USD. Spofa Dental představovala pro zkušeného investora zajímavou příležitost, kdy bylo možno využít existující společnosti s historií, dobrou pověstí a značným potenciálem rozvoje, pro vývoj inovací a konkurenční, regionální podnikání. Hlavní prioritou Riverside bylo převzetí vedení a vnitřní kontroly společnosti. Byl přijat nový generální ředitel se zkušenostmi v německém farmaceutickém průmyslu, byly rozděleny sekce prodeje a marketingu, do nichž byli dosazeni také noví ředitelé. Investor zahájil rozsáhlou restrukturalizaci firmy Spofa, jejímž cílem bylo vložit finanční prostředky do výzkumu a vývoje, spustit regionální zastoupení a budování efektivní prodejní sítě. (EVCA, Central and Eastern Europe Success Stories, 2004, [online])

Případové studie

49

Během let 1998 až 2003 společnost Spofa značně rozšířila sortiment o nově vyvinuté produkty a rovněž na konci tohoto období zavedla prodejní místa na nejpodstatnějších místech regionálního trhu. Od roku 1999 vzrostly tržby z 9 milionů USD na 12 milionů USD v roce 2003 a EBIT se zvýšil na 2,1 milionů USD (2003) z původních 1,3 milionů USD (1999).

Graf 13

Změna tržeb, dluhu a EBIT společnosti Spofa Dental roky 1999 a 2003 (Data převzata z: EVCA, Central and Eastern Europe Success Stories, 2004)

V letech 2002 až 2003 projevilo svůj zájem o společnost Spofa Dental několik nadnárodních dentálních korporací. Za strategicky výhodného kupce byla zvolena americká firma Sybron Dental Specialities. Výstup Riverside ze společnosti tak dosáhl ztrojnásobení hotovosti a 24% IRR. (EVCA, Central and Eastern Europe Success Stories, 2004, [online])

6.2 Triga (Česká republika) Triga Color, a.s. existuje od roku 1993, kdy byla založena v Tišnově na Brněnsku. Po devatenácti letech představuje jednu z nejvýznamnějších velkoobchodních firem v odvětví nátěrových hmot v České republice. (Triga Color a. s., 2011, [online]) Hlavním důvodem pro vstup investora do společnosti, který proběhl v roce 2000, bylo především zajistit finanční prostředky potřebné pro expanzi společnosti. Záměrem vedení Trigy byla transformace z lokálního distributora na trhu nátěrových hmot na celorepublikově působící firmu s dominantním postavením na trhu. Zdrojem financování se stal investor E1 CZ, jež vložil do společnosti 28 milionů Kč. Největší obavou cílové společnosti bylo ovládnutí investorem, tedy

Případové studie

50

ztráta řízení společnosti a akceschopnosti. Nicméně na počátku investice byly jasně definovány podmínky spolupráce, způsob a míra podílení se na řízení společnosti. Zejména díky předem stanoveným kritériím dohody se obavy vedení Trigy nenaplnily. K dispozici zde byl značně přesný a realistický podnikatelský plán a investorův zkušený tým měl prostředky i schopnosti jej zrealizovat. Hlavním přínosem investora byly vhodně investované peníze. Ve správnou chvíli poskytl prostředky do základního jmění a také úvěr na doplňkový projekt. Díky vstupu partnera došlo k postupnému růstu společnosti, k zisku většího podílu na trhu a k pronikání firmy do nových regionů. I přes původní obavy vedení Trigy ponechal investor řízení společnosti v jejich rukou a neudělal žádné změny ve firemních procesech či manažerských postech. Na chod společnosti a její výsledky bylo dohlíženo prostřednictvím představenstva na pravidelných měsíčních schůzích, kde byly diskutovány i různé možnosti řešení jednotlivých záležitostí a problémů, které však byly vyřešeny bez zásadnějších rozporů.

Graf 14

Vývoj obratu a počtu zaměstnanců ve společnosti Triga Color v letech 200 až 2002 (Data převzata z: Holt a kol., [online])

K exitu došlo v roce 2004, a to s 38% zhodnocením prostředků. Pro další rozvoj společnosti se akcionáři Trigy Color rozhodli spojit se silným nadnárodním partnerem Sigma Kalon. (Holt a kol., [online])

Případové studie

51

6.3 Svoboda Press (Česká republika) Nyní v roce 2012 je Svoboda Press s.r.o. největší tiskárnou v České republice, která byla založena před více než padesáti lety v roce 1953. Společnost se orientuje na rotační ofsetový tisk a nabízí svým zákazníkům kompletní servis spojený s tímto odvětvím. Hlavním produktem tiskařské firmy jsou zejména reklamní tiskoviny, jako jsou například celobarevné časopisy, katalogy či prospekty. (Svoboda Press s. r. o., 2011, [online]) Budoucím záměrem Svobody na přelomu 20. a 21. století byla expanze jak na trhu českém, tak i evropském. Management tedy rozhodl o potřebě silného investora, jež by byl schopen jejich požadavky a cíle naplnit. V roce 2000 vstoupila do Svobody společnost ARGUS Capital, která v průběhu 6 let vložila do rozvoje společnosti 23 milionů EUR. Jelikož jeden z členů představenstva osobně znal osobu na straně investora a byla zde značná oboustranná důvěra, obavy ze strany Svobody se neobjevily. Na počátku spolupráce došlo k vzájemnému sjednocení názorů ohledně budoucího vývoje společnosti. Základem byl podnikatelský záměr, který byl investorem akceptován, a rovněž shoda na zpětném investování všech vydělaných finančních prostředků zpět do rozvoje společnosti. Pro lepší fungování společnosti bylo třeba zbavit se doprovodných aktivit společnosti. Což znamenalo převést například autodopravu nebo stravování zaměstnanců na externí firmy. Došlo rovněž ke změně banky a díky investorovi měla Svoboda lepší podmínky pro získání úvěru. Lepší marketing dopomohl k pronikání na zahraniční trhy a v průběhu pěti let se projevil také nárůst tržeb ze zahraničí z původních 10 % na 30 % z celkového prodeje. Během přítomnosti investora proběhly změny na pozicích technického a finančního ředitele. Důležitá rozhodnutí dělalo představenstvo, v němž měla společnost ARGUS značné zastoupení, stejně jako v dozorčí radě. Díky těmto pozicím vykonával investor kontrolu nad svou investicí. (Holt a kol., [online])

Případové studie

52

Graf 15 Vývoj obratu a počtu zaměstnanců ve společnosti Svoboda Press v letech 1999, 2001, 2003 a 2005 (Data převzata z: Holt a kol., [online])

Vystoupení investora ARGUS Capital proběhlo v roce 2006. První pokus, který však nebyl kvůli nízkému akvizičnímu zájmu zakončen exitem, se uskutečnil již v roce 2003. Nicméně o tři roky později byla úspěšná jednání s německou firmou Euro Druckservice Ag, která odkoupila 100% podíl ve Svobodě a posílila tak své postavení na českém trhu, s cílem pronikání na východní trhy. (Holt a kol., [online])

6.4 Ersol Solar Energie AG (Německo) Jeden z největších úspěchů na trhu mladých německých inovačních společností. Ersol Solar Energie AG je výrobcem různých typů fotovoltaických produktů potřebných pro převod sluneční energie na elektřinu a v současné době (2012) je součástí společnosti Bosch Solar Energy. Na podzim roku 2004 se majoritní akcionář Umweltkontor dostal do platební neschopnosti a společnost Solar Energie, která v té době vyráběla pouze solární články, ztratila svého nejpodstatnějšího poskytovatele růstového kapitálu. Problémem se rovněž stala extrémně velká a různorodá skupina akcionářů s hlasovacími právy. Nicméně po tříměsíčním jednání získal Ventizz Capital Partners Advisory AG 79,7% majoritní podíl v ersol. Ventizz definoval novou strategii růstu. Bylo nutné rozšířit stávající výrobní kapacity a vyvinout pro společnost nový obchodní model. Malý výrobce byl systematicky restrukturalizován do mezinárodní skupiny fotovoltaického průmyslu. Na konci roku 2004 bylo dosaženo sumy prodejů ve výši 35 milionů EUR a pozitivního čistého zisku po zdanění (EAT) v hodnotě 4 milionů EUR. Klíčem

Případové studie

53

k úspěchu byla horizontální a vertikální integrace, jejímž cílem bylo, aby si firma vykonávala všechny strategicky důležité výrobní kroky sama. V roce 2005 došlo k získání firmy ASi Industries v Arnstadt a v září téhož roku se ersol objevil na seznamu frankfurtské burzy. IPO byla více než padesátkrát překročena a stala se jednou z nejúspěšnějších toho roku v Německu. Expanze společnosti na mezinárodní trhy vyžadovala značné množství kapitálu, avšak dodatečné finanční prostředky z IPO ve výši 116 milionů EUR zajistily větší finanční flexibilitu. Na počátku roku 2006 byly příjmy generované z IPO použity pro nákup Silicon Rycycling Services Inc v Camarillu (USA). Plán investora se vyplatil, ersol se díky injekci finančních prostředků a koncepčním změnám obchodního modelu vyvinul ve fotovoltaickou společnost s vedoucím globálním postavením. Během doby, kdy Ventizz působil ve společnosti, došlo k nárůstu počtu pracovníků z pouhých 100 na více než 1 200 v době konečného prodeje. V roce 2008 EBIT přesahoval 70 milionů EUR a prodeje čítaly okolo 310 milionů EUR. V témže roce do firmy vstoupil nový silný partner Robert Bosch GmbH, který převzal majoritní podíl ve firmě a pokračoval v rozvoji firmy na mezinárodním poli. (BVK e. V., Private Equity: Creating Value, 2010, [online])

6.5 Cognis GmbH (Německo) Cognis je německá firma působící v odvětví standardní a speciální chemie, jejíž zákazníci jsou z průmyslu potravinářského, kosmetického, textilního nebo plastů. Firma byla založena v roce 1999, jako dceřiná společnost Henkel, který ji však o rok později prodal, a novými vlastníky se staly private equity firmy Permira a Goldman Sachs Capital Partners. Hlavními body strategie nových majitelů byla zásadní restrukturalizace organizace společnosti a posílení její pozice na trhu s novými akvizicemi. Konečnou představou bylo transformování firmy na společnost s globální působností, zaměřenou na zákazníka a zdolávající konkurenci silou svých inovací. V průběhu dalších let došlo k potřebným změnám. Byly prodány neziskové obchodní prostory, firma získala klíčové oblasti trhů a krok za krokem se z Cognisu začala stávat robustní společnost s cílením na zákazníka a na rozvíjející se trhy. V roce 2003 Cognis získal britskou společnost Laporte Performmmance Chemicals a zlepšil tak postavení na britském trhu. O rok později došlo ke změnám v organizační struktuře. Odpovědnost za všechny marketingové obchodní procesy, včetně výzkumu, výroby, části veřejných zakázek a řízení dodavatelského řetězce převzalo pět strategických obchodních jednotek. Následně došlo v roce 2006 k další akvizici, kdy Cognis převzal britského specialistu na polymery Cosmetic Rheologies a norského dodavatele do potravinářského sektoru Napro Pharma AS. Společnost zůstala v rukou private ekvity investorů po další čtyři roky, během kterých byla rozšířena správní rada a založeny dceřiné společnosti v Indii a Malajsii. V roce 2008 se Cognis rozhodl pro likvidaci segmentů se slabými maržemi a během následujícího období začal cítit vliv ekonomické krize. Avšak firma se

Případové studie

54

díky svému produktovému portfoliu vyhnula větším potížím, a byla jednou z mála chemických firem na světě, která vykázala za finanční rok 2009 růstové křivky. Společnost se stala značně atraktivní pro další investory. Rozpočtový rok 2010 byl nejúspěšnějším v historii společnosti, která v té době zaměstnávala více než 2000 zaměstnanců v Německu (okolo 5 500 po celém světě) a v této době zaznamenala sumu ročních prodejů přibližně ve výši 2,6 miliard EUR. V červnu stejného roku byl Cognis prodán za 3,1 miliardy dolarů společnosti BASF, která je jeho vlastníkem i v současné době (2012). (BVK e. V., Private Equity: Creating Value, 2010, [online])

6.6 Tiscali SpA (Itálie) Společnost Tiscali SpA byla založena v roce 1998 po liberalizaci telekomunikačního trhu v Itálii, kdy do jejího vzniku vložil Renato Soru 600 tisíc USD. S postupem času se firma stala jedním z hlavních alternativních telekomunikačních operátorů v Evropě. (Tiscali - Investor Relations, 2012, [online]) (EVCA, European Technology Success Stories, 2002, [online]) Na počátku působení společnosti měl Soru značný problém s hledáním potenciálních investorů. Nicméně téměř po ročním působení Tiscali na trhu se začal projevovat zájem investorů rizikového kapitálu. Následně byla v listopadu 1998 uzavřena dohoda ohledně venture kapitálu s Kiwi I Venture Serviços SA, jež byl doporučen Pino Venture Partners. Kiwi poskytl Tiscali injekční 2 miliony EUR výměnou za 10 % vlastního kapitálu. Kromě financování Tiscali také těžila z praktické pomoci Pino Ventures, jež se týkala především firemní struktury, změn v podnikatelském plánu a vytvoření vztahů s nejdůležitějšími hráči na poli investičních společností. Díky značně dynamickému trhu telekomunikačních akcií a úspěchu Tiscali na italském trhu bylo možné v říjnu roku 1999 Tiscali uvést na italský Nuevo Mercato, čímž dosáhla zisku 139 milionů EUR. V zájmu udržení svého postavení na trhu se Tiscali zaměřila na inovační služby v oblasti telekomunikací, nových médií a B2B služeb. Rovněž bylo jejich snahou udržet nízké náklady a plnou kontrolu nad kvalitou svých připojení, k čemuž jim dopomáhala jejich vlastní optická síť. Kiwi ukončil své působení ve společnosti prostřednictvím IPO v roce 2000 a veškeré nabyté finanční prostředky využila Tiscali pro svou strategii expanze. Brzy po uvedení na Nuevo Mercato se staly akcie Tiscali jedněmi z nejlépe postavených, tzv. blue chip2, s počáteční kapitalizací 718 milionů EUR. I přes celosvětový pokles v oblasti telekomunikací v roce 2001 si udržela společnost svou pozici a s cílem stát se dominantním celoevropským hráčem spustila firma sérii akvizic, mezi něž patřil například World Online, přední nizozemský ISP (Internet Service Provider – „poskytovatel internetových služeb“), nebo Liberty Surf, Blue chip se používá pro označení akcií, které jsou nejkvalitnější a rovněž nejvíce obchodované. (Akcie.cz, 2009, [online])

2

Případové studie

55

ISP leader na francouzském trhu. V průběhu roku 2001 získala Tiscali 16 ISP. (EVCA, European Technology Success Stories, 2002, [online]) Díky akvizicím, které umožnily rychlý rozvoj, dosáhla společnost Tiscali důležitého mezinárodního postavení, které si udržuje i v současné době (2012), kdy její pozornost směřuje převážně na rozvoj italského trhu. (Tiscali - Investor Relations, 2012, [online])

6.7 Novuspharma SpA (Itálie) Novuspharma SpA je biofarmaceutická společnost zaměřená na výzkum a vývoj zejména v odvětví onkologie. Jejím cílem je vyvinout zcela nové přístupy k léčbě. Hlavním záměrem je vytvoření účinnější, méně toxické, tedy bezpečnější a „pohodlnější“ terapie pro pacienty, kteří se potýkají s nádorovými onemocněními všeho druhu. (Commercial Credit Report for Novuspharma SpA (Italy) - Report Preview, 2012, [online]) Při vzniku společnosti hráli klíčovou roli investoři venture kapitálu. Novuspharma byla založena v roce 1998, a to po sloučení F. Hoffmann-La Roche a Boehringer Mannheim. Roche nechtěl zachovat italské výzkumné centrum v Monze, a proto bylo nutné zabezpečit finanční prostředky na vyčlenění samostatné společnosti s názvem Novuspharma, která by pokračovala ve výzkumu. Novuspharma byla založena v roce 1998, v září následujícího roku byla dokončena jednání s investory a společnost se tak stala plně nezávislou. Firma byla vlastněna třemi partnery Atlas Venture, 3i a Sofinnova Partners, kteří měli tři stejné podíly. Prvotní investice venture kapitálu činila 18 milionů EUR. Avšak investoři, kromě poskytnutí finančních prostředků, byli přínosem i jako členové představenstva. Přispěli poradenstvím, odbornými posudky a sehráli velkou roli při vytváření struktury vedení nové společnosti, personálních změnách a při pozdějším výběru investiční banky. Na počátku listopadu roku 2000 byla Novuspharma uvedena na milánskou burzu (Milan Stock Exchange’s Nuovo Mercato), kde nabídka dosáhla 155 milionů EUR. Společnost se nacházela v neobvyklé situaci, před zveřejněním bylo zapotřebí pouze jedné injekční investice venture kapitálu. Prospěch firmy ze správně načasovaného IPO byl značný, tržní kapitalizace vystřelila až do výše 500 milionů EUR. V této době investoři prodali část svých akcií, avšak ke kompletnímu exitu nedošlo, jelikož trh akcií biotechnologického průmyslu se krátce po té zhoršil. Partneři se proto rozhodli nadále pokračovat v pomoci společnosti Novuspharma s budováním tržní síly a plnění strategického plánu. (EVCA, European Technology Success Stories, 2002, [online]) K odkoupení Novuspharma SpA došlo v roce 2003, kdy došlo k fúzi se společností Cell Therapeutics Inc (CTI). CTI vydala přibližně 15,6 milionů nových kmenových akcií jako protihodnotu zhruba 6,4 milionů kmenových akcií Novuspharma v oběhu k 1. lednu 2004. Držitelé akcií Novuspharma tak získali za každou nesplacenou akcii 2,45 kmenových akcií CTI. (Cell Therapeutics, Inc. (CTI) and Novuspharma S.p.A. Complete Merger, 2012, [online])

Případové studie

56

6.8 Simply Switch (Velká Británie) Britská společnost Simply Switch nabízí spotřebitelům nezávislé a nestranné aktuální informace o plynu, elektřině, domácích telefonech, širokopásmovém připojení, mobilních telefonech, kreditních kartách či pojištění vozidel. Rovněž poskytuje specializovaný zákaznický servis pro ty, kteří chtějí porovnat aktuální možnosti na trhu a popřípadě změnit poskytovatele svých služeb. Provoz společnosti byl zahájen v roce 2002 v Croydon, a to za pomoci investora rizikového kapitálu Bridges Venture. Zpočátku měla zakladatelka společnosti Karen Darby obavy ze zapojení nového partnera, avšak výsledky spolupráce byly příznivé. Investor projevil přátelský a pozitivní přístup k investici, pomohl společnosti s růstem a vytčený plán byl splněn v předstihu. Bridges Ventures věřil v silný manažerský tým Simply Switch, ve vysoký růstový potenciál společnosti a solidní obchodní strategii. Původní investice při zahájení podnikání v prosinci 2002 čítala 125 tisíc liber. Nicméně za 3 a půl roku, kdy byl investor ve společnosti aktivní, dosáhla celková suma vložených finančních prostředků 345 tisíc liber. Bridges Ventures prodal svou investici v Simply Switch v srpnu roku 2006, a to Daily Mail a General Trust za 22 milionů liber. Bylo tak dosaženo návratnosti přibližně 7,5 milionů liber, což představuje znásobení původní investice dvaadvacetkrát (345 000 × 22). V průběhu investice Bridges Ventures, kdy se stal součástí představenstva v Simply Switch, vytvořila firma přes 80 pracovních míst v oblasti s vysokou nezaměstnaností, díky čemuž získalo zaměstnání 60 % nezaměstnaných v této oblasti. Poskytované služby pomohly tisícům spotřebitelů ušetřit více než 20 milionů liber na jejich účtech a v roce 2007 dosáhla společnost nad rámec cílového obratu 6 milionů liber. (BVCA, Case Study: SimplySwitch, 2012, [online])

6.9 Wood Mackenzie (Velká Británie) Firma Wood Mackenzie sídlící v Edinburghu poskytuje neocenitelné obchodní analýzy a strategické poradenství předním světovým firmám v oblasti energetiky a hutnictví. (Wood Mackenzie, 2012, [online]) Historie společnosti sahá až do roku 1973, kdy začala působit v oblasti ropného a plynárenského průmyslu. V průběhu následujících tří desetiletí dosáhl podnik výrazného růstu a v roce 2001 ho získala Deutche Bank. V roce 2005 vstoupil do společnosti private equity investor Candover. V cílové společnosti identifikoval značný potenciál růstu a dobře pracující management. Candover viděl příležitost v podpoře globální značky s prověřeným, dynamickým a soudržným management týmem. Rozhodnutí investora také podpořila dobrá lokace a možnost firmu rozvíjet na mezinárodních trzích, proto v roce 2007 odkoupil investor většinový podíl ve společnosti. Během investice Candover získal Wood Mackenzie tři společnosti s podobným zaměřením: specialisty na uhlí Hill & Associates v USA a Barlow Jonker v Austrálii a britský Brook Hunt zabývající se analýzou kovů. V průběhu let 2005 až 2009 vzrostl příjem firmy o 53 % a zisk před odečtením úroků, daní,

Případové studie

57

odpisů a amortizace (EBITDA) se navýšil o 40 %. Stoupl také počet zaměstnanců z původních 358 na 621. V roce 2009 došlo ke kompletnímu ukončení investice, během níž hodnota podniku vzrostla z dřívějších 146 milionů liber (2005) na 553 milionů liber v roce 2009. V době exitu dosáhl Candover celkového výnosu v hodnotě 2,7 násobku původní vložené investice. (BVCA, Case Study: Wood Mackenzie, 2012, [online])

6.10 Závěr kapitoly Šestá kapitola se zabývá případovými studiemi investic venture kapitálu z České republiky, Německa, Itálie a Velké Británie. Na těchto jednotlivých příkladech investování formou rizikového a rozvojového kapitálu jsou znázorněny specifika procesu VC. Bylo zde nastíněno využití investování formou venture kapitálu. Došlo k potvrzení informací z teoretické části, že vstup investora neznamená pouze přísun finančních prostředků, ale rovněž poskytnutí lidského kapitálu, poradenství a všeobecné podpory a pomoci od nového partnera. Ve studiích byl sledován jak vstup investora do společnosti, tak následná spolupráce, provedení změn (inovací) a závěrečné ukončení investice včetně zhodnocení vložených prostředků. Mezi příklady se však nenachází žádná neúspěšná případová studie, informace o těchto investicích nejsou zveřejňovány. Ale i přes to je podstata procesu investic venture kapitálu z vybraných studií zřejmá.


58

7 Diskuze – formulace doporučení Na případových studiích v předchozí kapitole bylo znázorněno praktické využití investic venture kapitálu, tedy proces této formy financování v praxi. Nyní je třeba formulovat doporučení, varování a vymezit specifika postupu při financování pomocí venture kapitálu. Na počátku přijetí spolupráce s investorem je nutné, aby si cílová společnost značně promyslela svůj budoucí vývoj a směřování. V případě, že firma hledá partnera, je důležité mít připravený konkrétní a kvalitní podnikatelský záměr, který zaručuje lepší možnosti, jak při hledání konkrétního zájemce, tak i při uzavírání samotné smlouvy. Základními výchozími body podnikatelského plánu je podrobně rozvést co firma dělá, co potřebuje a co nabízí. V rámci těchto bodů by se měla cílová společnost zmínit o svém týmu, produktu (službě), finančních parametrech, trhu a své konkurenci, o tom jakou částku potřebuje a jak chce s těmito penězi naložit. V závěru by mělo být, co nabízí, tedy jaký podíl a návratnost investice. (CzechInvest, 2005, [online]) Jelikož je podnikatelský plán velmi obsáhlý a složitý dokument, doporučuji cílovým společnostem využít dokument „Jak napsat podnikatelský plán“, který vytvořila agentura CzechInvest. (Odkaz na dokument lze najít ve zdrojích.) (CzechInvest, 2005, [online]) Není nutné hledat pouze společníka, který by zaručil firmě finanční podporu, avšak také partnera, s nímž dojde k vzájemnému porozumění z obou stran. Tedy základem celé investice je najít investora. Existuje několik možností, které lze využít. 1. Investor nás osloví sám. 2. 3.

Cílová firma osloví cizí (nové) investory. Využití státní podpory: tzv. iniciativa JEREMIE, CzechEkoSystem, Seed fond. 3.1. Joint European Resources for Micro-to-Medium Enterprises, tedy v češtině Společné evropské zdroje pro mikro až středně velké podnikatele. „Trh s návratnými zdroji ze strukturálních fondů dnes v Česku prakticky neexistuje. Jsou zde pouze jednotlivé případy; nejedná se tedy o fungující tržní segment. Je však velmi pravděpodobné, ba téměř jisté, že tento trh se bude konstituovat v letech 2013 a 2014.“ (Měsíčník EU aktualit, 2012, s. 17, [online]) 3.2. Seed fond „Pojem Seed fond je chápán jako nástroj finančního inženýrství, jehož cílem je podpora začínajících i rozvíjejících se inovačních malých a středních podniků. K podpoře využívá návratné (revolvingové) finanční produkty, zejména investice do základního kapitálu, doplňko-


59

vě však může využívat i jiné typy produktů, např. úvěry.“ (Očko, 2012, s. 8, [online]) 3.3. CzechEkoSystem Účelem projektu je: „Podpora rozvoje začínajících inovačních firem poskytnutím poradenství v oblastech řízení a chodu společnosti, komercializace, celkového využití potenciálu MSP včetně celkového zhodnocení výsledků výzkumu, vývoje a inovačních aktivit podnikatelů a jejich partnerských univerzit či jiných výzkumných institucí. Získání praktické zkušenosti při komercializaci vlastního produktu či služby, praktické uplatnění jejich podnikatelského záměru a posílení marketingových a manažerských schopností.“ (Kolář, 2012, s. 3, [online]) V první fázi by měla cílová společnost oslovit investory soukromé a po neúspěchu v této sféře přejít k hledání veřejné podpory. V případě investování soukromým investorem nemají partneři svázány ruce žádnými předem danými pravidly, avšak je zde nebezpečí, že investor spolupráci odmítne. Naopak při využití možností státní podpory jsou zde omezující pravidla, která je potřeba dodržet, nicméně je zde pro cílovou společnost větší šance, že k odmítnutí podpory nedojde. V případě, že je rozhodnuto o vhodném investorovi, nastává čas pro uzavření písemné dohody. Zde lze doporučit jako nutnost si předem stanovit zásadní kritéria smlouvy, tedy jasně definovat podmínky spolupráce, způsob a míru podílení se na řízení společnosti. Po vyjednání všech bodů smlouvy a jejím podepsání dochází k započetí samotné investice. Na začátku spolupráce vloží investor do společnosti určitý obnos kapitálu, díky čemuž získá podíl ve společnosti. Na základě této skutečnosti přebírá nový partner kontrolu nad společností, své zastoupení má v představenstvu cílové firmy a rovněž i v její dozorčí radě. Nyní záleží pouze na podmínkách, které byly stanoveny ve smlouvě mezi partnery, a na rozhodnutí investora, jak bude s podnikem nakládat. V případě, že investor důvěřuje stávajícímu managementu, může ponechat řízení firmy na něm a pouze průběžně sleduje vývoj své investice, k zásahu investora dojde až v případě komplikací. Nicméně jsou zde i nevýhody nového partnera. Ale jaké to jsou? Podporovaný podnik musí předpokládat, že během působení investora může dojít ke změnám v managementu i v personálu, rovněž tak k přerušení, či rozběhnutí doplňkových programů a činností. Dále také k transformaci organizace a struktury společnosti nebo k upravení budoucí strategie. Proč tedy volit financování formou venture kapitálu? Jsou zde nějaké výhody pro cílovou společnost? Díky podpoře nového partnera má podnik snazší přístup k bankovním úvěrům a společník s sebou také přináší přidanou hodnotu v podobě know how, značných manažerských schopností a rovněž podnikatel-


60

ských zkušeností. Kladná stránka investora je tedy jak po stránce finančního, tak i lidského kapitálu. Co však v konečném důsledku znamená úspěšná investice? Při úspěšné investici dochází k růstu cílové společnosti. Zvyšuje se počet zaměstnanců, objem prodejů a příjmů, hodnota na burze a dochází k transformaci v robustní popřípadě i mezinárodní firmu. V době, kdy investor uzná, že je vhodný čas pro ukončení investice, dochází k exitu. Co to znamená? Partner prodává svůj podíl v cílové společnosti, což patří k důležitému specifiku této formy investování. Rovněž jako u vstupu investora do společnosti i pro výstup z investice existuje několik možností. Jaké jsou? Je zde možnost akvizice obchodním či finančním kupcem nebo IPO. V převážné většině případů dochází k akvizici (historicky větší procento ukončených případů tímto způsobem). Zdá se, že i přes v minulosti nízké výnosy z akvizic, je pro většinu investorů a cílových společností jednodušší ukončit investici prostřednictvím akvizice než formou IPO, která se však jeví jako výnosnější. Bohužel i zde je možnost, že se investice nezdaří. Proč by neměla být investice úspěšná, když splním vše potřebné? Existuje velké množství faktorů, které ovlivňují úspěšný průběh procesu VC. Mezi takovéto činitele lze zařadit aktuální stav ekonomiky a tržní podmínky v dané zemi, nepředvídatelné chování potenciálních zákazníků, značnou sílu konkurence, velké požadavky investora či v konečném důsledku špatnou spolupráci s vybraným partnerem. Avšak příklady těchto nepovedených investic venture kapitálu nejsou zveřejňovány. Myslím si, že v zájmu neúspěšných firem není ukazovat svou špatnou vizitku a kazit si tak dobrou pověst. Rovněž jedním z důvodů nezveřejňování může být snaha neodradit další potenciální zájemce jak o investice do jiných firem, tak o přijetí finančních prostředků od investora venture kapitálu. Ale dle mého názoru by ukázka neúspěchu mohla být poučením a varováním pro další potenciální investory a cílové společnosti.

Závěr

61

8 Závěr Hlavním cílem této práce bylo vytvoření všeobecného souhrnu poznatků o procesu venture kapitálu pro cílové společnosti se zaměřením na doporučení, varování a specifika postupu při financování venture kapitálem. Na počátku byly na základě globálního cíle určeny dílčí cíle, které bylo nutno splnit. Prvním dílčím cílem teoretické části bylo objasnění základních pojmů a postupů při financování venture kapitálem. Druhým a třetím dílčím cílem bylo provedení komparace prostředí a tržních podmínek venture kapitálu ve vybraných zemích, mezi něž jsou zařazeny Německo, Itálie, Velká Británie, a výsledky komparovat se situací na trhu venture kapitálu v České republice. Pro srovnání jednotlivých trhů bylo potřeba zjistit právní a daňové podmínky, možnosti státní podpory, aktuální tržní podmínky a výsledky na zvolených trzích. Pátým dílčím cílem bylo po získání základních poznatků o trzích a prostředí VC v zahraničí a u nás provést analýzu případových studií vybraných firem z jednotlivých zemí. Na základě získaných poznatků o procesu a trzích venture kapitálu a rovněž prostřednictvím analýzy případových studií byl vytvářen souhrn pro cílové společnosti. Venture kapitál je specifickou formou investování, kdy investor vkládá finanční prostředky přímo do základního kapitálu firmy, čímž získává ve společnosti značný podíl. Během této spolupráce je snahou obou stran dosáhnout zvýšení firemní hodnoty, což investorovi zaručuje návratnost investice při výstupu ze společnosti. Nicméně investor s sebou do cílové společnosti nepřináší pouze finanční kapitál, ale rovněž lidský. Investice VC směřují převážně do vznikajících, právě začínajících firem nebo do malých a středních podniků, které mají značný potenciál budoucího růstu a přicházejí na trh s inovativní myšlenkou. V neposlední řadě je podstatné, že investice rizikového a rozvojového kapitálu mají dopad na státní ekonomiku. Investování formou VC přináší řadu nových pracovních míst, podporuje vznik inovativních myšlenek, vytváří vyšší mzdová ohodnocení, přispívá k hospodářskému růstu a rychlejšímu rozvoji firem a produktů či služeb. Třetí kapitola se věnovala konkrétním trhům venture kapitálu, a to v Německu, Itálii a ve Velké Británii. Jednalo se zejména o komparaci aktuálního stavu, tržních podmínek a možností státní podpory na jednotlivých trzích. Nejvýhodnější legislativní a právní podmínky lze využít ve Velké Británii a naopak nejhorší jsou v Itálii. Ve všech třech zemích probíhají různé formy státní podpory, a to jak pro podnikatelské prostředí jako celek, tak i konkrétně pro oblast rizikového kapitálu. V Německu vláda vypomáhá především malým a středním podnikům a byl zde založen například High Tech Start-up fond. Na italském trhu fungují různé druhy státní podpory v jednotlivých regionech. Například v regionu Lazio byl založen veřejný investiční fond. Rovněž ve Velké Británii stát vypomáhá podnikatelskému prostředí. V roce 2009 byly schváleny tři britské daňové režimy rizikového kapitálu s cílem podpořit soukromé investice

Závěr

62

venture kapitálu do nekótovaných malých a středních podniků s vysokým potenciálem růstu pomocí daňových úlev pro individuální i firemní investory. Aktuální statistiky jednotlivých trhů jsou poměrně pozitivní a mají podobný průběh. V Německu, Itálii i ve Velké Británii byl největší propad hodnoty investic venture kapitálu v roce 2009, ve všech případech však došlo v následujících dvou letech opět k nárůstu hodnoty. Vývoj odprodejů je téměř shodný s investicemi, ale na italském trhu jsou poměrně značné výkyvy. Na základě zjištěných informací je zřejmé, že český trh venture kapitálu a podmínky pro investice v tomto odvětví v České republice poměrně značně zaostávají za Velkou Británií, Německem i Itálií. Kromě stále neaktivní české státní podpory, která je v ostatních zemích v určité formě již zavedena, se jedná rovněž o nevyhovující legislativní a daňové podmínky pro investice rizikového kapitálu. Investice venture kapitálu poskytované penzijními fondy a pojišťovnami jsou v České republice legislativně hodně omezeny. Také jsou zde omezující podmínky pro vznik a fungování fondů rizikového a rozvojového kapitálu, a proto se zde objevují zejména fondy se sídlem v cizině, které podléhají jiné legislativě. Nevyhovujícím podmínkám na českém trhu také odpovídají výsledky ročních statistik trhu venture kapitálu v ČR. Celkové investice byly v jednotlivých letech značně nízké a nejvyšší hodnota se nerovná ani nejnižších hodnotě v ostatních zemích. Je tedy zřejmé, že nejvyspělejším a nejlépe fungujícím z vybraných trhů venture kapitálu je britský. Je nejvhodnější jak pro začínající podnikatele, tak investory, kteří chtějí své peníze investovat a zhodnotit formou rizikového a rozvojového kapitálu. Německý trh je na tom o něco lépe než italský, avšak jsou poměrně vyrovnané, ale i přes to za Velkou Británií stále značně zaostávají. Jako nejméně vhodný se v současné době (2012) projevuje český trh venture kapitálu, a to jak v legislativních a daňových podmínkách, tak i v systému státní podpory a aktuálních statistických výsledcích trhu. Šestá kapitola bakalářské práce se zabývá případovými studiemi investic venture kapitálu z České republiky, Německa, Itálie a Velké Británie. Na základě zjištěných informací o procesu VC a praktických příkladů investování formou rizikového a rozvojového kapitálu byl v sedmé kapitole sestaven souhrn pro cílové společnosti. Před samotnou investicí je nutné, aby si cílová společnost značně promyslela svůj budoucí vývoj a směřování. Je zapotřebí připravit konkrétní a kvalitní podnikatelský záměr, který zaručí větší možnosti. Pro vytvoření podnikatelského plánu doporučuji využít dobře zpracovaný dokument „Jak napsat podnikatelský plán“, který vytvořila agentura CzechInvest. Základem investice je najít investora. V první fázi navrhuji oslovit soukromé investory, kde nejsme svázáni pravidly. Nevylučuji však možnost sektoru veřejného, kde můžeme využít státní podpory, musíme se ovšem řídit jistými podmínkami. V případě, že je rozhodnuto o vhodném investorovi dochází k podpisu smlouvy. Zde bych doporučila předem stanovit zásadní kritéria

Závěr

63

smlouvy, tedy jasně definovat podmínky spolupráce, způsob a míru podílení se na řízení společnosti. V první fázi investice vloží investor do společnosti určitý obnos kapitálu, díky čemuž získá podíl ve společnosti. Upozorňuji, že cílový podnik musí počítat s tím, že během působení investora může dojít ke značným změnám, jelikož investor s sebou do podniku přináší nejen finanční kapitál, ale také lidský, tedy své zkušenosti, know how a manažerské schopnosti. V závěru bakalářské práce jsem tedy došla k názoru, že investice venture kapitálu jsou pro cílové společnosti přínosné, jelikož při úspěšné investici dochází ke značnému růstu a stabilitě cílové společnosti. Tento můj názor je ovlivněn tím, že o nezdařených investicích venture kapitálu nejsou zveřejňovány konkrétní údaje, a proto se opírám pouze o teoretické informace a analýzu úspěšných případů investic venture kapitálu.

Seznam zdrojů

64

9 Seznam zdrojů AIFI. About AIFI [online]. © 1986 [cit. 2012-05-15]. http://www.aifi.it/EN/ChiSiamo/ChiSiamo.htm

Dostupné z:

AIFI. Analisi Mercato Italiano [online]. 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.aifi.it/EN/Statistiche/Statistiche.htm AKCIE.CZ. Slovník: Blue chip [online]. © 2009 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.akcie.cz/slovnik/blue-chip BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA, A. S. IPO [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=IPO BVCA. Case Study: SimplySwitch [online]. © BVCA 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.bvca.co.uk/assets/features/show/CaseStudySimplySwitch BVCA. Case Study: Wood Mackenzie [online]. © 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://admin.bvca.co.uk/library/documents/Wood_Mackenzie_Case_Stu dy.pdf BVCA. Our Mission [online]. © 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.bvca.co.uk/About-BVCA/Our-Mission BVCA. Private Equity and Venture Capital Report on Investment Activity 2010 [online]. 2010 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://admin.bvca.co.uk/library/documents/RIA_2010.pdf BVCA. Private Equity and Venture Capital Report on Investment Activity 2009 [online]. 2009 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://admin.bvca.co.uk/library/documents/RIA_May_2010.pdf BVCA. Private Equity and Venture Capital Report on Investment Activity 2008 [online]. 2008 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://admin.bvca.co.uk/library/documents/report_on_investment_activi ty_08.pdf BVK E. V. About us [online]. 2012 [cit. 2012-05-11]. Dostupné z: http://www.bvkap.de/privateequity.php/cat/63/aid/96/title/About_usbvk %20internet BVK E. V. Press Releases [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.bvkap.de/privateequity.php/cat/67/title/Press_Releases BVK E. V. Private Equity: Creating Value [online]. 2010 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.bvkap.de/privateequity.php/cat/2

Seznam zdrojů

65

Cell Therapeutics, Inc. (CTI) and Novuspharma S.p.A. Complete Merger [online]. © 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www2.prnewswire.co.uk/cgi/news/release?id=114597 Commercial Credit Report for Novuspharma SpA (Italy) - Report Preview [online]. © 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.crmz.com/Report/ReportPreview.asp?BusinessId=5485261 CVCA.CZ. Aktuální data / statistiky PE/VC [online]. © 2010 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/cs/pe-vc/aktualni-data-statistiky-pevc/ CVCA.CZ. Statistics Czech Republic [online]. 2009 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.cvca.cz/files/Czech%20Republic%202009.pdf CZECHINVEST. Jak napsat podnikatelský plán [online]. 2005 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan48-cz.pdf DVOŘÁK, IVAN A PAVEL PROCHÁZKA. Rizikový a rozvojový kapitál. Praha: Management Press, 1998. ISBN 80-85943-74-3. ENTERPRISE AND INDUSTRY. Actions Supporting Access to Finance for SMEs: Germany [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/finance/data/enterprise-financeindex/downloads/country-pages/additional/apx-de_en.pdf ENTERPRISE AND INDUSTRY. Actions Supporting Access to Finance for SMEs: Italy [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/finance/data/enterprise-financeindex/downloads/country-pages/additional/apx-it_en.pdf EUROPA. State aid: Commission approves three UK fiscal venture capital schemes [online]. 2009 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/09/661 EVCA. Benchmarking European Tax and Legal Environments – October 2008 [online]. 2008 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.evca.eu/uploadedFiles/Benchmark.pdf EVCA. Central and Eastern Europe Success Stories [online]. 2004 [cit. 201205-12]. Dostupné z: http://www.ei.com.pl/files/broszurki/download/EVCA_CEE_STORIES_2 004final.pdf EVCA. European Technology Success Stories [online]. 2002 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.evca.eu/uploadedFiles/eur_tech_success_stories.pdf EVCA. Yearbook [online]. 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://www.evca.eu/uploadedfiles/Home/Knowledge_Center/EVCA_Rese arch/Statistics/Yearbook/Evca_Yearbook_2011.pdf

Seznam zdrojů

66

HOLT, D. R. a kol. Snadná cesta k rozvoji firmy: venture (rozvojový) kapitál v České republice [online]. [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/data/files/snadna-cesta-k-rozvoji-firmy472.pdf KLEMT, TOMÁŠ. Rizikový kapitál [online]. Praha, 2004 [cit. 2012-05-12]. 87 s. Dostupné z: http://ies.fsv.cuni.cz/work/index/show/id/169/lang/cs. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. KOČÍ, PETR. Startup.lupa.cz. Státní fond rizikového kapitálu. Rozhýbe ministerstvo startupovou scénu? [online]. 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://startup.lupa.cz/clanky/statni-fond-rizikoveho-kapitalu-rozhybeministerstvo-startupovou-scenu/ KOLÁŘ, PETR. Projekt CzechEkoSystem. [online]. 2012 [cit. 2012-05-21]. Dostupné z: http://because.cz/ke-stazeni/ KOUSALOVÁ, LUCIE. Venture kapitál [online]. Brno, 2008 [cit. 2012-05-12]. 68 s. Dostupné z: http://is.mendelu.cz/zp/index.pl?podrobnosti=21939. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. KURZYCZ. Evropská centrální banka, historie kurzů měn [online]. © 2000 2012 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/kurzymen/historie/evropska-centralni-banka/ LECYKLOPAEDIA. Nekótované akcie [online]. 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://leccos.com/index.php/clanky/nekotovane-akcie Měsíčník EU aktualit [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Evropska_unie/Mesicnik_EU_aktu alit/Mesicnik_EU_aktualit/Prilohy/mesicnik_2012_05.pdf OČKO, PETR. Koncepce Seed/VC fondu v rámci Operačního programu podnikání a inovace. [online]. 2012 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://because.cz/ke-stazeni/ Private Equity & Venture Capital v České republice/Adresář členů CVCA. Praha: CVCA, 2010. Dostupné z: http://www.cvca.cz/images/cvca_UK-Kestazeni/4-file-File-CVCA_-_ADRESAR.pdf REJŠEK, VÁCLAV. Rizikový kapitál v České republice [online]. Brno, 2008 [cit. 2012-05-12]. 70 s. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76476/esf_m/. Diplomová práce. Masarykova univerzita. SPOFADENTAL. Společnost [online]. © 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://www.spofadental.com/cz/spolecnost/ospofadental.aspx

Seznam zdrojů

67

State aid N 722/2009 – Italy (Region Lazio): Risk capital aid scheme (Fondo di capitale di rischio POR I.3 Lazio). In: 2010. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu_law/state_aids/comp-2007/nn042-a-b-07.pdf State aid NN 42/a/2007 and NN 42/b/2007 (ex N 300/2007): Enterprise Investment Scheme (EIS), Corporate Venturing Scheme (CVS) and Venture Capital Trusts Scheme (VCT). In: 2009. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eu_law/state_aids/comp-2007/nn042-a-b-07.pdf SVOBODA PRESS S. R. O. Tiskneme pro Vás více než 50 let [online]. © 2011 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.svoboda.cz/o-nas.html TALMOR, ELI A FLORIN VASVARI. International Private Equity. Chichester: Wiley, 2011, 747 s. ISBN 978-0-470-97170-3. TISCALI - INVESTOR RELATIONS. The Company [online]. © 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://investors.tiscali.it/en/azienda/ TRIGA COLOR A. S. O nás [online]. © 2011 [cit. 2012-05-12]. Dostupné z: http://trigacolor.cz/85-o_nas WOOD MACKENZIE. About us [online]. © 2012 [cit. 2012-05-14]. Dostupné z: http://www.woodmacresearch.com/cgibin/wmprod/portal/corp/corpAboutUs.jsp YOUR EUROPE. Access to finance - Italy [online]. 2011 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z: http://europa.eu/youreurope/business/finance-support/access-tofinance/italy/index_en.htm

Trh venture kapitálu

Recommend Documents