ČESKÁ REPUBLIKA ČESKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA
PROJEKT ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S MOLDAVSKEM
Rozvoj strategického plánování v Moldavsku 2015 - 2017
ČESKÁ ROZVOJOVÁ AGENTURA květen 2015
Název projektu:
Číslo projektu:
„Rozvoj strategického plánování v Moldavsku“
CzDA-MD-2014-16-15110
Partnerská země:
Místo realizace projektu:
Moldavsko
Hlavně Balti, Moldavsko (ale aktivity i v jiných lokalitách v zemi)
Sektorová orientace projektu: Státní správa a občanská společnost Předpokládané datum zahájení projektu:
Předpokládané datum ukončení projektu:
Září / 2015
Listopad / 2017
Celková výše prostředků na projekt ze ZRS Celková výše prostředků na projekt včetně ČR (Kč): spolufinancování (Kč): 2 479 140,- Kč bez DPH
2 479 140,- Kč bez DPH
2 999 759,40 Kč včetně DPH
2 999 759,40 Kč včetně DPH spolufinancování – in kind (prostory na schůzky a další dle závazků uvedených u jednotlivých aktivit)
Realizátor projektu: organizace / odpovědný řešitel (jméno, adresa, kontakty): název, typ, poštovní a webová adresa organizace; jméno a pozice odpovědného řešitele, telefon, fax, e-mail
HaskoningDHV Czech Republic, spol. s. r. o. Sokolovská 100/94, 186 00 Praha 8 Osoba oprávněná jednat za uchazeče: Ing. Radim Gill, ředitel a jednatel
Kontaktní osoba: Mgr. Lukáš Maláč +420 724 509 593
[email protected] Partnerská organizace v zemi realizace projektu (jméno, adresa, kontakty): Agenţia de Dezvoltare Regională Nord Piata Vasile Alecsandri, 8 MD-3100 mun. Bălti, Republica Moldova Kontaktní osoba: Mrs. Maria Prisacari
[email protected]
1
Seznam zkratek AFRC ALRC ČR ČRA EU EUR GIS GIZ HDI HDP HW ICT INSPIRE
IPR IT MD MMR ČR MRDC NGDF RDA Nord SDC SDI SW UNDP USA USAID USD WB ZRS
Agentura pozemkových vztahů a katastru (Agenţia Relaţii Funciare şi Cadastru) Agentura pozemkových vztahů a katastru (Agency of Land Relations and Cadastre) Česká republika Česká rozvojová agentura Evropská Unie Euro Geografický informační systém (Geographic information systém) Německá rozvojová agentura (Deutsche Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit) Index lidského rozvoje (Human Development Index) Hrubý domácí produkt Hardware Informační a komunikační technologie (Information and communication technologies) Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství (Infrastructure for Spatial Information in the European Community) Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Informační technologie Moldavsko Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Ministerstvo regionálního rozvoje a stavebnictví (Ministry of Regional Development and Construction) Národní fond geoprostorových dat (National Geospatial Data Framework) Regionální rozvojová agentura Sever (Regional Development Agency North). Švýcarská rozvojová agentura (Swiss Agency for Development and Cooperation) Infrastruktura prostorových dat (Spatial Data Infrustructure) Software Rozvojový program Organizace spojených národů (United Nations Development Programme) spojené státy americké (United States of America) Rozvojová agentura USA (U.S. Agency for International Development) Americký dolar (US dollar) Světová banka (World Bank) Zahraniční rozvojová spolupráce
3
OBSAH 1. Shrnutí projektu ...................................................................................................................... 5 2. Popis výchozího stavu ............................................................................................................ 5 2.1 Ekonomická a sociální situace v zemi, rozvojová strategie země .................................... 5 2.2 Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru .......................................................... 7 2.3 Kontext spolupráce ZRS ČR v Moldavsku ...................................................................... 8 3. Analýza problému .................................................................................................................. 9 4. Analýza zainteresovaných stran ............................................................................................. 9 4.1 Zainteresované subjekty/partneři projektu ....................................................................... 9 4.2. Cílové skupiny............................................................................................................... 10 4.3 Podpora projektu ze strany země příjemce .................................................................... 10 5. Logický rámec projektu ....................................................................................................... 11 5.1 Záměr ............................................................................................................................. 11 5. 2 Cíl .................................................................................................................................. 11 5.3 Výstupy .......................................................................................................................... 11 6. Postup realizace a monitoring .............................................................................................. 30 7. Faktory kvality a udržitelnosti výsledků projektu ................................................................ 33 7.1 Participace a vlastnictví projektu příjemci ..................................................................... 33 7.2 Vedlejší dopady projektu ............................................................................................... 34 7.3 Sociální a kulturní faktory .............................................................................................. 34 7.4 Rovný přístup žen a mužů .............................................................................................. 34 7.5 Vhodná technologie........................................................................................................ 34 7.6 Dopady na životní prostředí ........................................................................................... 35 7.7 Ekonomická a finanční životaschopnost projektu .......................................................... 35 7.8 Management a organizace .............................................................................................. 35 8. Analýza rizik a předpokladů ................................................................................................ 36 Příloha č. 1 – Matice logického rámce ..................................................................................... 38 Příloha č. 2 – Časový harmonogram ........................................................................................ 40 Příloha č. 3 – Analýza problému .............................................................................................. 42 Příloha č. 4 – Studie zaměřená na stav legislativy a prostorových dat .................................... 43
4
1. Shrnutí projektu Strategické plánování dlouhodobě v Modlavsku nevyužívá moderní metody a není tudíž založeno na vhodných datech, případně data nejsou vhodným způsoben analyzována a interpretována. Projekt ČRA je zaměřen na zlepšení strategického plánování regionu sever v Moldavsku. Toho bude dosaženo zvyšováním kapacit partnerské organizace, tedy Regionální rozvojové agentury sever (Regional development agency North, RDA Nord). V rámci projektu proběhne několik školení, která budou jak teoretická, tak praktická, se zaměřením na využívání moderních metod ve strategickém plánování. Navíc v rámci projektu dojde k vytvoření přírůček, které přispějí nejen k udržitelnosti projektu, ale i k jeho případnému rozšíření do ostatních regionů v Moldavsku.
2. Popis výchozího stavu 2.1 Ekonomická a sociální situace v zemi, rozvojová strategie země Moldavská republika vznikla po pádu komunistického režimu v roce 1991. Jedná se o zemi s nestabilní politickou situací a zaostávající ekonomikou. Řadí se mezi země s nižším středním příjmem, 12,7 % populace žije pod hranicí chudoby, průměrný hrubý národní produkt na osobu činil v roce 2013 pouze 2 470 USD1. Moldavsko je nyní na 113. místě ze 187 zemí seřazených podle Indexu lidského rozvoje2. Na území Moldavska, které je pod přímou kontrolou moldavské vlády (tj. bez Podněstří), žije okolo 3,5 mil. obyvatel.3 Toto území je administrativně rozděleno na 32 distriktů (tzv. rayons), 3 municipality a Gagauzskou autonomní oblast. Moldavsko zahrnuje i území, které není pod přímou kontrolou vlády, republiku Podněstří na levém břehu řeky Dněstr4. Republika Podněstří není mezinárodně uznána, má okolo 550 000 obyvatel5 a je silně ovlivňována vztahy s Ruskem. Působí jako silný destabilizační faktor v regionu. Země nedisponuje žádným významným nerostným bohatstvím. Značná část konkurenceschopného průmyslu je soustředěna na území Podněstří, které má de facto vlastní ekonomiku (ocelářský průmysl, hutní, energetický průmysl atd.). 6 Moldavsko dováží většinu elektrické energie, stejně tak i paliv. V energetických otázkách je zcela závislé na Rusku, které v zemi vlastní důležité elektrické rozvodny. Klíčovým problémem pro moldavskou ekonomiku je migrace obyvatel do zahraničí za výdělkem, jež má velké dopady hlavně pro ekonomický rozvoj a sociální oblast. Moldavsko má převážně agrární ekonomiku orientovanou na východní trhy a s malou, technicky zastaralou ekonomickou základnou a
1
The World Bank. 2015. Moldova. Dostupné z:http://data.worldbank.org/country/moldova United Nations Development Programme. 2015. Human Development Report 2013: Moldova (Republic of). Dostupné z: http://hdr.undp.org/sites/default/files/Country-Profiles/MDA.pdf 3 National Bureau of Statistics of the Republic Moldova. 2015. Dostupné z: http://www.statistica.md/index.php?l=en#idc=34& 4 Moldovan Investment and Export Promotion Organization (MIEPO). 2015. About Moldova. Dostupné z: http://miepo.md/about-moldova 5 Ministry of Foreign Affairs of the Pridnestrovian Moldavian Republic. Neuvedeno. The Pridnestrivien Moldavian Republic. Dostupné z: http://mfa-pmr.org/index.php?newsid=389. 6 BusinessInfo.cz. Zastupitelský úřad Kišiněv. 2014. Moldavsko: ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19036.html 2
5
nízkým počtem ekonomicky činných obyvatel, který činil v roce 2014 okolo 1,4 mil.7 Moldavsko je ve srovnání s velikostí HDP největším příjemcem remitencí v Evropě (dle studie moldavské Mezinárodní organizace pro migraci z roku 2008, 35 % obyvatel žilo v domácnostech přijímajících remitence)8. Ačkoliv nezaměstnost mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem dosahovala v roce 2014 hodnoty pouze 5,1 %9, příjmy populace jsou generovány do velké míry právě remitencemi. Přestože remitence mají zásadní vliv na spotřebu obytelstva, což má v důsledku pozitivní vliv na ekonomický růst, tento faktor zásadně limituje domácí produkci zboží a služeb. V konečném důsledku je tedy moldavská ekonomika založená předně na spotřebě a remitencích nestabilní a zranitelná. Mezi silné stránky moldavské ekonomiky patří její potenciál a perspektiva růstu, její otevřenost vůči zahraničním investrům, relativní liberálnost a posilování sektoru malých a středních podniků.10 Moldavsko je pluralitní demokracií s parlamentním jednokomorovým systémem s relativně silnou prezidentskou funkcí. Přechod k plně funkční demokracii a jí odpovídajícímu administrativnímu systému však ještě není dovršen. Země se stále potýká s politickou tradicí silné centralizované moci a občanskou apatií, vláda je stále pod tlakem nedostatku zkušeností a schopností vlastních úředníků. Roli hraje kromě vnitropolitických příčin i nevyřešený konflikt o Podněstří. V systémové i ekonomické transformaci by se postupně měla v Moldavsku projevit jeho spolupráce s Evropskou unií při naplňování Akčního Plánu EU – MD (který probíhal v letech 2005-2008, avšak obdobná spolupráce pokračuje nadále) a realizaci Evropské politiky sousedství (ENP). V rámci ENP se Moldavsko stala partnerskou zemí i v programu Východního partnerství.11 Nová naděje na přímější transformační cestu k fungující demokracii a tržní ekonomice vznikla po opakovaných volbách v letech 2009 a 2010.12 Velkou roli v rozvoji země hraje také rozvojová spolupráce s významnými donory jako je Světová banka či USA.13 Klíčovým rozvojovým strategickým dokumenem moldavské vlády je „Moldova 2020: National Development Strategy: 7 Solutions for Economic Growth and Poverty Reduction“ schválená Parlamentem v červnu 2012, který představuje strategii kohezivního dlouhodobého udržitelného rozvoje společnosti. Mezi priority moldavské vlády patří podpora vzdělávání a zvýšení zaměstnanosti a produktivity pracovního trhu, investice do dopravní infrastruktury, podpora bankovního sektoru a budování podnikatelského prostředí, podpora obnovitelných zdrojů, reforma penzijního systému a posilování právního státu a řádné správy věcí veřejných.14 BusinessInfo.cz. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2014. Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Moldavsko. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemimoldavsko-21505.html#! 8 International Organization for Migration Moldova. 2004. Remittances. Dostupné z: http://www.iom.md/index.php/en/programs/migrationa-development/remittances. 9 National Bureau of Statistics of the Republic Moldova. 2014. Labour force in the Republic of Moldova employment and unemployment 2014. Dostupné z: http://www.statistica.md/public/files/publicatii_electronice/ocupare_somaj/Forta_Munca_2014_en.pdf 10 BusinessInfo.cz. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2014. Interaktivní exportní profil zájmových zemí: Moldavsko. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/interaktivni-exportni-profil-zajmovych-zemimoldavsko-21505.html#!&chapter=3. 11 BusinessInfo.cz. Zastupitelský úřad Kišiněv. 2014. Moldavsko: Zahraničně-politická orientace. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-zahranicne-politicka-orientace-19035.html 12 BusinessInfo.cz. Zastupitelský úřad Kišiněv. 2014. Moldavsko: Vnitropolitická charakteristika. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-vnitropoliticka-charakteristika-19034.html 13 BusinessInfo.cz. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. 2014. Moldavsko: ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/moldavsko-ekonomicka-charakteristika-zeme-19036.html 14 The Government of Moldova. 2012. Moldova 2020. National Development Strategy: 7 Solutions for Economics Growth and Poverty Reduction, s. 8. Dostupné z: http://www.mindbank.info/item/3861 7
6
2.2 Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru Strategický dokument „National Strategy for Information Society Development Digital Moldova 202015“ je programem technologické modernizace státní správy (eTransformation). Zavádí rozšíření možností využívání informačních a komunikačních technologií a zabývá se rozvojem informační společnosti obecně. Strategie stojí na třech pilířích: zlepšení přístupu a infrastruktury, podpora digitálního obsahu a elektronických služeb a posílení gramotnosti obyvatel v oborech IT. Vláda se zavázala prosazovat opatření, která povedou k vytváření digitálního obsahu a služeb a to včetně lokalizačních služeb založených na GIS. Co se oblasti ICT týče, reagovala Moldavská vláda dosud na rozvoj sektoru pozitivně a dynamicky. V roce 2007 rovněž představila Akční plán s uvedením konkrétních prioritních projektů a v rámci Národní strategie poprvé vyčlenila na tyto projekty rozpočet (cca 1 mil EUR). Zároveň byla vybudována základní infrastruktura – klíčová legislativa a hardwarové zázemí. V rámci tohoto plánu bylo implementováno celkem 53 projektů zaměřených na podporu IT oddělení vládních agentur a bylo poskytnuto financování pro vytvoření nového Centra pro e-government při Úřadu vlády16. Jak je vidět, rozvoj moderních technologií (tedy i aplikací GIS) je v popředí zájmu Moldavska. Aby UNDP podpořilo urychlení transformace společnosti v oblasti ICT a egovernmentu, navázalo ve spolupráci s USAID a Soros Foundation další intervencí v podobě projektu, který byl realizován v letech 2008-2012. Projekt podporoval národní instituce v oblasti využívání ICT pro veřejnou správu prostřednictvím podpory nových řešení zaměřených na lepší poskytování veřejných služeb a transparentnější rozhodování. Do projektu bylo Ministerstvo informatiky a spojů, Úřad vlády, Ministerstvo financí a hlavní státní fiskální inspekce, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva vnitra, Akademie veřejné správy a Národní statistický úřad. Oblast intervence pokrývala tvorbu politik pro rozvoj informační společnosti, rozvoj on-line veřejných služeb, vzdělávání státních zaměstnanců v používání ICT a podporu e-demokracie.17 Co se oblasti GIS týče, Moldavská vláda se snaží zavádět a rozvíjet moderní geoinformační infrastruktury (SDI – Spatial Data Infrustructure), avšak v této chvíli není ucelená koncepce vzniku a fungování národní infrastruktury prostorových informací, jako je tomu v zemích západní Evropy. Část geodat státních institucí je zpřístupněna prostřednictvím geoportálu http://geoportal.md, který má sloužit orgánům veřejné správy, soukromému sektoru i občanům. Na geoportálu jsou kromě dat Národního fondu geoprostorových dat (NGDF) publikována také data jiných institucí, data však zůstávají ve vlastnictví daných institucí. Geoportál tedy částečně slouží jako neúplná databáze dostupných geodat a je zde velká snaha jej dále rozšiřovat. Geoportál je pod správou Agentury pozemkových vztahů a katastru (Agenţia Relaţii Funciare şi Cadastru, dále také ARFC) fungující od roku 1994. Jde o státní instituci podřízenou vládě. Účelem agentury je rozvoj státní politiky a strategie v oblasti pozemkových vztahů, katastru nemovitostí, ochrany půdy, geodézie, kartografie a geoinformatiky. Má podporovat harmonizaci právních a správních předpisů (v rozsahu svých pravomocí) s evropskými standardy a zabývá se rozvojem národního geografického informačního systému. Twinningový projekt EU „Twinning Project for the Agency of Land Relations and Cadastre (ALRC) - Organization, Streamlining and Computerization Process in Mapping in
Nařízení vlády č.857 z 31.10.2013, dostupné z: http://lex.justice.md/md/350246/ Ibid. 17 UNDP, Republic of Moldova. Dostupné z: http://www.undp.md/projects/op8.shtml. 15 16
7
the Republic of Moldova“18 je projektem Agentury pozemkových vztahů a katastru (ALRC)19. Projekt je realizován ve spolupráci se Swede survey, švédskou agenturou pro mapování a katastr, a státním geodetickým úřadem republiky Chorvatsko. Účelem projektu je zavedení nových postupů a legislativních kroků vedoucích k zefektivnění a elektronizaci procesů v rámci mapování a vedení katastru v Moldavské republice. Projekt byl oficiálně zahájen 18. 11. 2014. Nosnou myšlenkou je znovu zdůraznit národní Strategii rozvoje pro Moldavskou republiku 2020 (Digital Moldova 2020) a podpořit zlepšení správy geografických dat a také vzájemnou komunikaci mezi zainteresovanými institucemi. Jedním z cílů projektu je harmonizace s normami EU, především se směrnicí INSPIRE a s mezinárodní praxí řízení a správy geografických dat. Zjednodušený obsah projektu tvoří čtyři klíčové aktivity: Vytvoření zastřešujícího legislativního rámce umožňujícího implementaci směrnice INSPIRE do stávající legislativy. Ukázka účelné aplikace SDI řešení ve spolupráci s lokálními správci dat. Ukázka funkčního SDI řešení na vybrané pilotní oblasti. Ukázka napojeni síťových služeb a sdíleni dat pomocí síťových služeb v rámci stávajících dat ALRC. 2.3 Kontext spolupráce ZRS ČR v Moldavsku Průřezové závazky, základní principy i teritoriální a sektorové priority zahraniční rozvojové spolupráce ČR jsou zakotveny v Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010 – 2017 (dále jen Koncepce), kterou Vláda ČR schválila v květnu 2010.20 Vzájemné vztahy ČR a Moldavska jsou standardní a přátelské a v posledních letech se aktivizují na bilaterální i na mnohostranné úrovni. Moldavsko, kromě toho, že je rozvojovou prioritní zemí ČR, patří i mezi prioritní země české transformační spolupráce. Moldavsko je partnerskou zemí v rámci Východního partnerství, projektu EU zaměřeného na dosažení stability a prosperity v sousedství unie. Spolu s výrazným zájmem Moldavska o integraci do evropských struktur, roste i význam zapojení ČR do vztahů EU-Moldavsko. Program rozvojové spolupráce s Moldavskem na období 2011-2017 definuje podporu sektoru státní správy a občanské společnosti jako jeden z prioritních sektorů spolupráce. ZRS ČR se v návaznosti na předchozí aktivity zaměřuje na nezbytnou podporu posilování kapacit státní správy při provádění nutných strukturálních reforem, přenos zkušeností v oblasti ekonomické a společenské transformace a budování právního státu, vytváření funkční a stabilní občanské společnosti, podporu komunitního rozvoje. Žádoucí je rovněž posilování schopností a výkonu nevládních neziskových organizací a občanských iniciativ (management, fundraising, public relations, policy advocacy), vytváření příznivých podmínek pro jejich působení (např. vytváření a
18
Twinningový projekt EU. Dostupný z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&ved=0CDAQFjAC&u rl=http%3A%2F%2Fwww.esteri.it%2FMAE%2FGemellaggi%2FTacis%2FMoldova%2FMD_13_ENP_OT_15 _MAPPING_.doc&ei=_6iFVPOqDsbxUNjcg-AP&usg= AFQjCNFdVb4vRH1Cc6Ga8D2zVI0CLjm6WA&bvm=bv.80642063,d.d24 19 ALRC je to samé jako AFRC, jde o zkratky té samé organizace, které pocházejí z různých jazyků. 20 Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce České republiky na období 2010 – 2017, 2010
8
zlepšování právního rámce, zvyšování zájmu obyvatel o působení v občanské společnosti, apod.). V sektoru státní správy a občanské společnosti v Moldavsku již v roce 2012 ČRA realizovala např. projekt podpory Regionální rozvojové agentury Jih a Rady regionálního rozvoje s aktualizací strategie regionálního rozvoje, v letech 2014-2015 probíhá projekt zaměřený na zvyšování kapacit při přípravě projektových žádostí do národního fondu, který probíhá v regionu Jih.
3. Analýza problému V současné době nejsou pro strategické plánování v jednotlivých regionech v Moldavsku používány moderní metody, což vede k nízké úrovni strategického plánování. Podklady, na nichž jsou rozhodnutí postavena, jsou tak často založené na neověřených informacích a data, která jsou k dispozici, nejsou řádně analyzována a prezentována. Jednou z příčin této problematické situace je nedostatečný legislativní rámec na poskytování a sdílení dat (katastr, komunikace, silniční síť, demografická data atd.). To má za důsledek to, že dat je relativně málo a ta, která existují, nejsou jejich vlastníci ochotni poskytovat, případně jsou ochotni je poskytovat, ale za nějaký finanční obnos. Data jsou zároveň v různých, často i nekompatibilních formátech, která neumožňují jednoduchý přenos dat do budované národní SDI, problematický je také import těchto dat do desktopových GIS za účelem vizualizace dat a tvorby map. Tento problém je v současné době řešen Twinningovým projektem EU, který je zaměřen právě na legislativu. (více viz kapitola 2.2). Další příčinou nízké úrovně strategického plánování je to, že se v Moldavsku nepoužívají moderní metody v regionálním plánování. To je kromě již zmíněných příčin způsobeno i tím, že v regionálních rozvojových agenturách, které jsou za strategické plánování na regionální úrovni zodpovědné, nejsou dostatečně vyškoleni lidé. Na tuto příčinu se zaměří projekt ČRA. Více k analýze problému příloha č. 3 projektového dokumentu.
4. Analýza zainteresovaných stran 4.1 Zainteresované subjekty/partneři projektu Klíčovým aktérem zainteresovaným na realizaci projektu je Regionální rozvojová agentura Sever / Regional Development Agency North (RDA Nord). RDA Nord je orgánem veřejné správy spadající pod Ministerstvo regionálního rozvoje a stavebnictví / Ministry of Regional Development and Construction (MRDC), který podal námět k tomuto projektu. Ministerstvo rovněž vyjádřilo podporu implementace předloženého projektu. RDA Nord je zodpovědná za implementaci politik, strategií a programů zaměřených na rozvoj regionu sever. Mezi hlavní úkoly RDA Nord patří implementace národní rozvojové strategie (The National Developmnet Strategy), jejímž tvůrcem je moldavská vláda, implementovat regionální rozvojové strategie (The National Strategy for Regional Development), jejímž tvůrcem je MRDC. Primárně se tedy agentura zabývá přípravou a prováděním strategického plánování, vypracovává strategie regionálního rozvoje a operační plány, ale také zpracovává statistická 9
data a prostorová data, která dostanou ze státních a soukromých organizací21, zpracovávají data za účelem plánování strategických projektů, slouží jako poradní orgán a koordinují rozvojovou pomoc a směrování dotací od zahraničních donorů. Zpracování dat spadá i do tohoto projektu, proto i nadálá údržba datové databáze a zpracování dat bude náplní práce současných pracovníků RDA Nord, kteří budou v rámci projektu vyškoleni. Více k organizaci agentury viz kapitola 7.8. Dalším klíčovým aktérem je Univerzita v Balti, konkrétně katedra informatiky. Zapojením jedné osoby např. odborného asistenta/doktoranta z Univerzity bude zajištěno šíření nových informací v terciálním vzdělávání a tudíž přispěje jak k udržitelnosti projektu, tak i k jeho šíření v rámci Moldavska. Katastr a další poskytovatelé dat (ať už prostorových či demografických) tvoří další skupinu zainteresovaných subjektů. Stejně tak i případní investoři. Ti budou hrát hlavní roli při akci zaměřené na zvyšování povědomí o moderních metodách ve strategickém plánování. Protože jde o oblast moderních informačních technologií, bude do projektu zapojeno i Centrum pro e-government při Úřadu vlády, které má na starosti koordinaci zavádění ICT v rámci institucí moldavské veřejné správy. Zapojení dalších dvou regionálních rozvojových agentur (jih a střed) je rovněž plánováno v rámci projektu, a to jako účastníky konference u prezentování a předávání výsledků. Tím bude zajištěn i multiplikační efekt. 4.2. Cílové skupiny Přímou cílovou skupinou projektu jsou zaměstnanci partnerské instituce, tedy RDA Nord. Přímá cílová skupina zahrnuje pracovníky agentury, kteří se zabývají strategickým plánováním a pracovník, který bude v budoucnu odpovědný za správu a údržbu dat ve formátu GIS. U přímé cílové skupiny budou hlavně posíleny odborné kapacity, a to v oblasti využívání moderních metod pro strategické plánování. Zároveň budou podpořeni vhodným IT vybavením pro zpracování zejména prostorových dat. Koncovými příjemci projektu jsou především uživatelé služeb RDA Nord, tedy obyvatelé regionu sever. 4.3 Podpora projektu ze strany země příjemce Celý projekt vznikl na základě žádosti ze strany partnera, RDA Nord. Následně byl blíže identifikován ve spolupráci s hlavními aktéry působícími v oblasti geoinformačních technologií. Zprvu nebylo zcela jasné, v jakém stavu dostupná GIS data v Moldavsku jsou a jak tedy projekt pojmout. Proto nejprve nechala ČRA zpracovat studii zaměřenou na stav legislativy a prostorových dat. Studie je přílohou č. 4 tohoto projektového dokumentu. Na základě výsledků studie a formulační mise, která proběhla v březnu 2015, došlo k vyjasnění hlavních milníků projektu, na kterých se ČRA s RDA Nord shodla. Ještě v počáteční fázi formulace obdržela ČRA žádost ze strany partnera do programu Vysílání expertů o expertní podporu v oblasti „regional branding“. Neboť se toto téma úzce pojí se strategickým plánováním, rozhodla se ČRA zařadit i toto téma, alespoň v menší míře, do projektu.
21
Jak ukázala studie, kterou provedla ČRA, blíže viz příloha č. 4 projektového dokumentu.
10
Samotná formulace, tedy vyjasnění matice logického rámce a popis aktivit pak probíhala v úzké spolupráci s RDA Nord. Lze tedy předpokládat silnou institucionální podporu na úrovni veřejné správy. Partner (RDA Nord) se přímo zavázal k plnění požadavků uvedených u jednotlivých aktivit (viz kapitola 5). Závazky moldavské a české strany v rámci projektu budou předmětem memoranda o porozumění mezi RDA Nord a ČRA.
5. Logický rámec projektu22 5.1 Záměr Záměrem projektu je přispět ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva regionu Sever v Moldavsku. 5. 2 Cíl Cílem projektu je přispět k efektivnějšímu strategickému plánování prostřednictvím využívání moderních metod (GIS, regional branding). Na konci projektu je očekáváno zvýšení přílivu investic do regionu, lepší strategické plánování s ohledem na demografická i geografická data.
5.3 Výstupy Výstup 1.1 Zvýšené odborné kapacity RDA Nord Dosažení tohoto výstupu v průběhu realizace projektu je možné monitorovat dle následujících indikátorů:
Alespoň 50 % existujících prostorových dat jsou použity ve strategickém plánu regionu Sever s využitím moderních/volně dostupných nástrojů GIS od roku 2017 (baseline: 0%)
Výsledky studie „regional branding“ použity ve strategickém plánu regionu Sever, od roku 2017 Aktivita 1.1.1 Úvodní setkání realizátora a partnera Tato aktivita proběhne jako první. Realizátor se sejde s partnerem v Balti (min. 3 dny v Balti a 1 den v Kišiněvě) a vyjasní si průběh celého projektu, hlavně kontaktní osoby, přesný časový harmonogram (data setkání, školení atd.) a jednotlivé závazky. Realizátor se kromě RDA Nord sejde i s katedrou informatiky univerzity v Balti a v Kišiněvě s ALRC (případně zástupci EU Twinningového projektu) a MRDC. Partner vyjádří svá očekávání (co mu školení mají přinést, zaměření metodiky), dále představí realizátorovi metody a postupy 22
Přehledně viz příloha č. 1 projektového dokumentu.
11
strategického plánování, které používá, představí datové zdroje (prostorové, statistické, demografické) a dostupnou techniku. Součástí této aktivity bude i oficiální zahájení projektu formou tiskové konference v Balti, v sídle RDA Nord. Zápis z jednání (max. rozsah 3 strany plus aktualizovaný čas. Harmonogram s přesnými časovými údaji) bude součástí průběžné zprávy pro ČRA. Požadavky na partnera: Zajistit místnost na setkání a tiskovou konferenci (a organizace tiskové konference) Asistence s domluvou dalších schůzek pro realizátora Pozvání novinářů na tiskovou konferenci Aktivita 1.1.2. Školení „Využívání moderních metod ve strategickém plánování“ Školicí materiály musí být v rumunštině, to bude i jazyk všech školení a setkání. Realizátor je zodpovědný za přípravu modulů, podkladových materiálů (jak na teorii, tak na praxi), přípravu podkladových prostorových dat zájmových územních jednotek regionu Sever, provedení jednotlivých školení a následných konzultací. Realizátor zároveň připraví zpětnou vazbu posluchačů na školení i na školitele, přičemž jejich vyhodnocení budou součástí průběžné zprávy pro ČRA za jednotlivé moduly. Moduly budou celkem 3: Co se časového rozvržení týče, proběhne nejprve modul B, ještě v roce 2015, pak A (2016) a nakonec C, který naváže hned na modul A (mezi moduly A a C může být pauza, záleží na domluvě mezi realizátorem a RDA Nord). A) Využívání GIS ve strategickém plánování Školení bude pro 10 osob, a to následovně: 6 z RDA Nord, z čehož minimálně jedna osoba zodpovědná za strategické plánování, jedna, která bude nadále udržovat GIS data/mapy a jedna zodpovědná za IT podporu: Inga Cogocaru, Maria Prisacari, Mariana Cebotari, Pavel Curcovici, Ala Cucu and Ion Urusciuc 4 z fakulty informatiky Univerzity v Balti Půjde o vyloženě technické školení, které bude založeno na reálných datech. V rámci modulu budou zpracována prostorová data, která budou řešit místní řešenou lokalitu (region sever). RDA Nord dodá data, která budou obsahovat základní geografická a demografická data administrativních jednotek v regionu sever. Obsah atributových dat bude realizátor konzultovat s partnerem. V případě nutnosti realizátor bude asistovat s instalací SW a přenosu dat do jednotlivých PC. Školení bude obsahovat jak teorii, tak praxi a bude realizováno pomocí volně dostupného GIS SW (doporučen Quantum GIS). Bude provedeno min. 2 školiteli a bude trvat 12
5 pracovních23 dní (6x45min.denně) v rozložení 4 dny teorie a praxe a 1 den individuální cvičení. Školení bude zahrnovat alespoň následující témata: Základní principy GIS a prostorových dat Datové zdroje a geoportály Základní správa dat v GIS, vizualizace a tvorba map Ukázka prostorové analýzy GIS a strategické/regionální plánování Na konci tohoto školení zadá realizátor účastníkům drobná samostatná cvičení (po dvojicích jiné zadání) o rozsahu 10 úloh, na která pak budou mít čas min. 1 měsíc je sami zpracovat. Realizátor připraví vhodná data k zadaným úlohám. Během této doby realizátor poskytne vzdálenou pomoc, a to přes e-mail, případně přes skype. Po uplynutí jednoho měsíce se realizátor sejde s účastníky školení a jednotlivé příklady si projdou a prodiskutují. Realizátor musí počítat min. se třemi prac. dny konzultací v Balti. Na konci školení budou jeho účastníci schopni načítat lokální i vzdálená geodata, základní manipulace s daty a samostatně vytvořit GIS mapu. Hlavním výstupem budou tedy jednotlivé tematické mapy. Dále budou schopni filtrovat a analyzovat data v kontextu strategického plánování. Realizátor dále účastníkům školení představí nějaký vzorový manuál využívání GIS v angličtině, rumunštině nebo ruštině (pro inspiraci). V rámci této aktivity dále realizátor zpracuje manuál v rumunštině „Aplikace GIS v rámci strategického plánování v regionu Sever“. Ten bude obsahovat výše uvedené problematiky. Během zpracovávání manuálu bude nejspíš realizátor muset nějaké věci vzdáleně diskutovat s partnerem, nejvhodnější bude E-mail a skype, samozřejmě během pracovních dní a pracovní doby. Před finalizací manuálu dojde ještě k jednomu setkání realizátora s partnerem a účastníky školení k prodiskutování dokumentu. Do finální verze pak realizátor zapracuje připomínky partnera. A finální verzi dokumentu pak osobně předá v Balti jak v tištěné (10 kopií), tak v elektronické formě. Prezenční listiny, fotografie, zápisy z konzultací a přednášky či prezentace v rumunštině (včetně shrnutí v češtině) jako i vypracovaný manuál budou součástí průběžné zprávy pro ČRA. Stejně jako i zpětná vazba posluchačů na školení i na školitele (včetně shrnutí zpětných vazeb v češtině). Měsíc
23
1
2
Teoretické a praktické školení GIS
Zpracovávání zadaných úkolů (vzdálené konzultace ze strany realizátora + jedna třídenní konzultace v Balti)
3
4
5
Pracovními dny zde myslíme pracovní dny v Moldavsku. Realizátor musí respektovat místní svátky.
13
Zpracovávání manuálu pro využívání GIS ve strateg.plánování
Schválený manuál GIS
(2 osobní setkání realizátor-partner: 1 k prodiskutování návrhu manuálu a 1 k osobnímu předání) Výsledkem této aktivity kromě vyškolených osob bude tedy i manuál „Aplikace GIS v rámci strategického plánování v regionu Sever“ v rumunštině. Draft manuálu před tiskem musí být odsouhlasen ČRA ( ČRA bude mít odsouhlasení 1 měsíc) Školení ve využívání GIS aplikací pro potřeby strategického plánování a ve veřejném sektoru obecně je založen na zkušenostech s realizací školení tohoto typu v ČR. Uchazeč předpokládá, že účastníci školení budou naprostí začátečníci v oblasti využívání GIS aplikací, tomu je také přizpůsoben program školení. Školení je tedy koncipováno tak, aby byli jeho účastníci po absolvování schopni využívat GIS ve své práci. Jen obtížně je možné předpokládat, že by se po jeho absolvování stali pokročilými uživateli GIS systémů – v rámci pěti dnů školení skutečně nebude možné předat o mnoho více než základy této problematiky. Z tohoto důvodu je zcela zásadní součástí projektu samostatná práce účastníků školení. Dle našich zkušeností je patrně nejefektivnější metodou rozvoje schopností pracovat s GIS systémy právě samostatná práce na konkrétním příkladu, při níž si uživatel může systém „osahat“ a často i metodou pokus-omyl objevit, jak systém nejefektivněji využívat. Účastníci školení proto obdrží 10 úkolů, které budou zpracovávat za „domácí úkol“ v období mezi třetím a čtvrtým výjezdem projektového týmu do Moldavska. Po celou tuto dobu ovšem budou naši experti k dispozici pro individuální konzultace – především za využití emailu, případně také dalších ICT nástrojů (Skype, sdílené úložiště s odpověďmi na časté otázky, atd.). Školení bude přizpůsobeno konkrétním potřebám partnera – základní otázkou v rámci úvodního jednání (1.1.1) proto bude způsob, kterým partner hodlá systém využívat, resp. důvod, proč školení v GIS aplikacích pro své pracovníky požaduje. Půjde tedy o školení cílené na potřeby partnera, nikoliv obecné školení ve využívání GIS. Potřebám partnera budou také (alespoň zčásti) přizpůsobeny úkoly pro samostatnou práci. Předběžný návrh obsahu školícího modulu A a jeho harmonogramu předkládáme níže. Je ovšem nutné zdůraznit, že se skutečně jedná pouze o předběžný návrh – uchazeč se pokusil „extrahovat“ potřeby partnera – důvody proč školení v GIS vyžaduje – ze zadávací dokumentace a tomu alespoň částečně obsah školení přizpůsobit. Finální program školení bude ovšem zpracován až po úvodní schůzce, na které budou potřeby a účel školení velmi podrobně rozebrány. V souladu se ZD je školení koncipováno jako 6x45 minut (celkem tedy 4,5 hodin čistého času) denně. Formát 45 minutových časových dotací pro jednotlivá témata ovšem nebyl striktně dodržován – vycházelo se z obsahu a časové náročnosti jednotlivých témat.
14
Den 1 DÉLKA
ČAS
PŘEDMĚT
POZNÁMKA
0:30
9:00 – 9:30
Zahájení
Doba školení, členění dnů, přestávky, oběd, seznam účastníků
0:30
9:30 – 10:00
Úvod do GIS
Seznámení s principy GIS
0:10
10:00 – 10:10 Přestávka
1:00
10:10 – 11:10 Seznámení s GIS formáty
Představení formátů pro práci v GIS (OSM, SHP, PostGIS, CSW, DXF,…)
0:30
11:10 – 11:40 Zdroje dat
Seznámení s různými zdroji dat, práce s metadaty
1:00
11:40 – 12:40 Oběd
0:30
12:40 – 13:10 Volně dostupná data
0:10
13:10 – 13:20 Přestávka
0:30
13:20 – 13:50 Převody mezi formáty
Konverze formátů
0:30
13:50 – 14:20 Práce s mapou a seznámení s pracovním prostředím
Interakce s mapou, přibližování/oddalování, plný rozsah
0:10
14:20 – 14:30 Přestávka
0:30
14:30- 15:00
Práce se souřadnicovými systémy
Seznámení se souřadnicovými systémy, převody mezi nimi
DÉLKA
ČAS
PŘEDMĚT
POZNÁMKA
1:00
9:00 – 10:00
Výběry dat, dotazování na data, práce s atributy
Práce s daty – výběry, výpočty hodnot, dotazy
0:10
10:00 – 10:10 Přestávka
1:00
10:10 – 11:10 Klasifikace dat, práce s vrstvou
Nastavení vykreslování dat, vlastnosti vrstvy
0:30
11:10 – 11:40 Založení nových dat
Tvorba vlastních dat a jejich následná editace
1:00
11:40 – 12:40 Oběd
1:00
12:40 – 13:40 Editace nových dat
0:10
13:40 – 13:50 Přestávka
0:30
13:50 – 14:20 Editace stávajících dat
Seznámení s volně dostupnými službami a portály
Den 2
15
Práce s editačními nástroji Práce s editačními nástroji
0:10
14:20 – 14:30 Přestávka
0:30
14:30 – 15:00 Práce s popisky v mapě
Popisování dat
DÉLKA
ČAS
PŘEDMĚT
POZNÁMKA
1:00
9:00 – 10:00
Výběry dat
Prostorové i datové operace
0:10
10:00 – 10:10 Přestávka
1:00
10:10 – 11:10 Analytické funkce SW Tvorba analýz z vektorových dat
0:30
11:10 – 11:40 Geoprocessingové nástroje
1:00
11:40 – 12:40 Oběd
0:30
12:40 – 13:10 Práce s rastry
0:10
13:10 – 13:20 Přestávka
0:30
13:20 – 13:50 Georeferencování rastrů
Umísťování rastrů do souřadnic
0:30
13:50 – 14:20 Interpolace
Interpolace dat do rastrů
0:10
14:20 – 14:30 Přestávka
0:30
14:30 – 15:00 Interpolace II.
Interpolace dat do rastrů
DÉLKA
ČAS
PŘEDMĚT
POZNÁMKA
1:30
9:00 – 10:30
Analýza rastrů
Analytické nástroje nad rastrovými daty
0:10
10:30 – 10:40 Přestávka
0:30
10:40 – 11:10 Automatizace jednotlivých kroků
0:50
11:10 – 12:00 Práce s modulem Python
1:00
12:00 – 13:00 Oběd
1:00
13:00 – 14:00 Praktické využití jednotlivých úkonů
0:10
14:00 – 14:10 Přestávka
0:40
14:10 – 14:50 Tvorba mapových výstupů – výkresů a jejich export
Den 3
Práce s nástroji geoprocessingu
Načítání rastrových dat
Den 4
16
Seznámení s možnostmi automatizace práce v GIS SW
Řešení praktických příkladů na základě získaných znalostí ze školení Tvorba mapových kompozic se všemi náležitostmi
Den 5 DÉLKA
ČAS
PŘEDMĚT
3:00
9:00 – 12:00
Individuální práce účastníků
1:00
12:00 – 13:00 Oběd
1:30
13:00 – 15:30 Individuální práce účastníků
POZNÁMKA
B) „Regional branding“, regionální značka Školení bude pro 10 osob, a to následovně: 6 z RDA Nord: Inga Cogocaru, Maria Prisacari, Mariana Cebotari, Pavel Curcovici, Ala Cucu a Ion Urusciuc 3 lidé z Univerzity v Balti, členové pracovní skupiny “Strategické plánování”: Igor Cojocaru, Gheorghe Neagu a Irina Movila. Ředitelka NGO “Probusiness Nord”: Elena Rososenco Jde o školení, které bude založeno opět na reálných datech a informacích. V rámci aktivity 1.1.1. realizátor partnerovi vysvětlí, která podkladová data budou potřeba, a partner data obstará. Toto je předpokladem toho, že v rámci aktivity vypracovaná studie bude opravdu reálná a využitelná v praxi. Školení bude obsahovat jak teorii, tak praxi. Jako ukázku představí realizátor nějakou podobnou strategii srovnatelně velkého území v angličtině, rumunštině nebo ruštině (pro inspiraci). Školení bude provedeno min. 2 školiteli a bude trvat 3-4 dny (6x45min.denně) a obsahovat alespoň následující témata: Analýza ex-ante Tvorba regionální politiky Vytváření regionálních specialit/specifik Metodika tvorby regionální značky (regional branding) Regionální sdružení výrobců pod jednou značkou Certifikace a propagace Regional branding a strategické plánování Na konci tohoto školení zadá realizátor kostru toho, jak by strategie „Regionální značka regionu sever“ (3 scénáře: optimistický, pesimistický a realistický) měla vypadat a tuto podobu s účastníky školení prodiskutuje. Poté bude realizátor dané téma zpracovávat. Během zpracovávání strategie realizátor nejspíš bude potřebovat informace, případně konzultace s partnerem, a to přes e-mail, případně přes skype, samozřejmě během pracovních dní a pracovní doby. Strategie by měla ideálně vzniknout do 5 měsíců od provedení školícího 17
modulu. Před finalizací dokumentu se realizátor setká s partnerem a účastníky školení a prodiskutují jeho návrh dokumentu. Půjde cca o jednodenní až dvoudenní setkání v Balti (může být i formou workshopu). Poté realizátor připomínky zapracuje a partnerovi předá finální podobu dokumentu jak v elektronické, tak v tištěné podobě v rumunštině (50 výtisků). Prezenční listiny, fotografie, zápisy z konzultací, předávací protokol a dokument v rumunštině (včetně shrnutí v češtině na max. 2 normostrany A4) budou součástí průběžné zprávy pro ČRA. Stejně jako i zpětná vazba na školitele. Měsíc
1 Teoretické a praktické školení regional branding
2
3
Zpracovávání dokumentu „Regional branding in region North“
4
5 Konečná podoba strategie
(2 osobní setkání partnerrealizátor)
Výsledkem této aktivity kromě vyškolených osob bude tedy i dokument „Regionální značka regionu sever“ v rumunštině. Školení v oblasti regionálního brandingu v sobě – tak je definováno v ZD – zahrnuje jak elementy podpory destinačního managementu a systematizace řízení CR, tak i samotný marketing destinace. Jde pochopitelně o provázaná témata, konkrétní důrazy a elementy takového školení ovšem bude nutné specifikovat při úvodním jednání. Jinými slovy, níže představený obsah školení představuje pouze předběžný návrh, založený na přece jen poněkud obecném popisu účelu takového školení v ZD. Konkrétní obsah školení bude proto formulován až na základě intenzivních diskuzí s představiteli RDA Nord v rámci modulu 1.1.1. Právě využitelnost poskytovaných informací pro situaci moldavského regionu Sever a pro potřeby představitelů RDA Nord při rozvíjení potenciálu regionu v cestovním ruchu bude nejzásadnějším kritériem při sestavování finálního obsahu školení. Budeme tedy klást důraz na to, aby školení bylo „šité na míru“ potřebám, problémům i záměrům partnera do budoucnosti, nepůjde o obecné představení konceptů regionální značky a destinačního managementu, replikovatelného v jakékoliv destinaci. Předběžný návrh programu školení je představen níže. Návrh respektuje formát 6x45 minut. Finální program ovšem bude stanoven až na základě úvodních diskuzí. Den 1. Úvod a marketing regionu Lekce
Téma
Popis
1/6
Obsah školení
Seznámení posluchačů s obsahem školení, průběhem a cílem
2/6
Destinace a značka
Definice značky, úloha v destinačním marketingu, co je a co není značka, co ovlivňuje vnímání značky, positioning značky - neuromarketing
3/6
Úspěšné příklady
Ukázka silných značek, jejich komunikace
4/6
Marketingová strategie a
Marketingová strategie regionu (resp. strategie rozvoje cestovního ruchu) jako nástroj socioekonomického rozvoje, 18
strategické plánování
příklady úspěšných strategií, souvislost regionálního brandingu a strategického plánování
5/6
Obsah marketingové strategie
Obsah, témata, která jsou rozpracovávaná, marketingová strategie a značka destinace
6/6
Procesy implementace
Procesy, rozdělení úloh, stakeholdeři, akční plán
Den 2. Značka Lekce
Téma
Popis
1/6
Regionální specifika vs. značka
DNA regionu, jak jej stanovit, regionální komunikace značky, stakeholders Ex-ante analýza regionu, formulace nosných témat (specifik)
2/6
Audit destinace
Stanovení regionálních specifik – nabídka destinace, primární a sekundární nabídka destinace, regionální sdružení, motivace
3/6
Rebranding
Co znamená, dopady do komunikace, jak rebranding provést
4/6
Proces tvorby značky
Představení hlavních kroků tvorby značky
5/6
Branding process
Krok za krokem procesem tvorby značky
6/6
Brand building model
Tvorba „pyramidy“ značky krook za krokem (atributy destinace, regionální specifika, emoce, osobnost značky, obsah značky, chuť značky)
Den 3. Proces tvorby značky a jejího institucionálního zajištění 1/6
Segmentace poptávky
Provedení segmentace poptávky, hlavní kroky a úloha tržních segmentů v komunikaci značky
2/6
Analýza konkurentů
Definice hlavních konkurentů, jak najít tržní niku
3/6
(nová) Značka na trhu 1/2
Marketingová komunikace značky – logo, slogan, kreativní brief
4/6
(nová) Značka na trhu 2/2
Marketingová komunikace značky – logo, slogan, kreativní brief
5/6
Budování systému spolupráce regionálních stakeholderů 1/2
Destinační management, modely spolupráce a jejich tvorba, businness model fungování managementu (jak vybudovat systém komunikace veřejného a soukromého sektoru, aby byl samofinancovatelný). Podpora a motivace soukromých subjektů (výrobci) k zapojení do systému regionálního brandingu a jeho využívání
6/6
Budování systému spolupráce
Přidané hodnoty společné komunikace značky, chyby při zavádění společné komunikace značky (ČR, Norsko). Příklady dobře fungujících systémů komunikace regionální 19
regionálních stakeholderů 2/2
značky – Rakousko – regionálně Tyrolsko, Švýcarský model společné komunikace značky napříč obory
Den 3. Management značky 1/6
Management značky
Management regionální značky, klíčové role a úkoly, fatální chyby, jak se jim vyvarovat
2/6
Management značky certifikace
Stanovení podmínek pro udělení regionální značky, motivace výrobců k jejímu využívání a propagace certifikace
3/6
Měření dopadu (nové) značky
Proč je měření důležité, jak měřit dopad nové značky, dílčí změny v nastavení komunikace
4/6
Case studies
Případové studie, příklady z praxe
5/6
Vaše destinace a značka
Specifika Vaší destinace, diskuze k tématu
6/6
Shrnutí školení
Zopakování hlavních bodů (key points) brandingu
Aby bylo zajištění pokrytí všech specifik, které sebou téma regionálního brandingu nese, jsou součástí projektového týmu dva lektoři s odlišnými zkušenostmi a kvalifikacemi v této oblasti. Lukáš Maláč disponuje zkušeností s formulací a rozvojem strategií pro marketing regionů jako takových a pro využívání regionálních specifik pro rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě, včetně zajišťování odpovídajících struktur (destinační management, atd.). Součástí jeho zkušeností je zpracování marketingových strategií, akčních plánů pro rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím marketingu regionů, atd. Jakub Hlaváček potom má bezprostřední praktickou zkušenost v oblasti budování regionálních značek, jejich umisťování na trh, marketingu, rozvoj spolupráce lokálních subjektů pro propagaci značky, atd. Společně tak pokrývají celé spektrum odborností, které je pro předmět školení relevantní. Návazně na školení bude zpracována strategie „Regional brandning in region North“. Půjde o strategický dokument pro zavedení regionální značky v regionu, do jisté míry ovšem bude představovat také jakousi „kuchařku“ regionálního brandingu. Strategie bude popisovat a rozpracovávat konkrétní kroky pro zavedení, stabilizaci a rozvoj regionální značky. Obsah strategie bude pokrývat následující témata (jde ovšem opět o předběžný vstup, konkrétní podoba bude stanovena na základě potřeb partnera. Strategie (tj. strategická část dokumentu) bude zpracovávaná ve třech scénářích – tak jak to stanovuje zadávací dokumentace.
Analytická část o Vnitřní charakteristika a potenciály regionu z pohledu regionální značky o Pozice regionu v širším kontextu, analýza prostředí o Regionální struktury a systémy o Shrnutí – potenciály pro rozvoj regionální značky a regionální specifika (příp. prostřednictvím SWOT analýzy)
-
Vize a výchozí body pro regionální značku v regionu Sever 20
-
Strategie vytvoření značky – konkrétní aktivity
-
Marketingový mix
-
Propagace a marketing značky, marketingová komunikace
-
Institucionální a procesní zajištění budování a rozvoje regionální značky
-
Závěry a doporučení
C) Závěrečné jednání Jde o půldenní či jednodenní setkání poté, co budou zpracovány oba manuály/dokumenty vzniklé v rámci modulů A a B. Účastníky setkání bude RDA Nord, účastníci školení a realizátor (tedy cca 7-15 lidí). Shrnou, co bylo společně uděláno, jak bylo jednotlivých cílů dosaženo, k čemu budou sloužit a příležitostně spolu proberou i plánované aktivity 1.1.5 a 1.1.6. Požadavky na partnera: Zajistit místnost s počítači na jednotlivá školení modulu A Zajistit vhodnou místnost pro školení modulů B a C Zajistit vhodné prostory pro setkání s realizátorem v rámci konzultací (modul A a B) Uvolnit účastníky školení na všechny plánované moduly Zajistit prostorová a demografická data pro účely školení modulu A Zajistit data a jiné podklady pro účely školení modulu B Obsah školícího modulu C bude plně závislý na potřebách partnera. Budou diskutovány především obtíže při využívání GIS nástrojů a potenciál pro jejich další využívání ve veřejném sektoru v regionu Sever. Dále budou diskutovány konkrétní aspekty budování značky regionu s důrazem na lokální prostředí a stakeholdery, kteří budou do tohoto procesu zapojení, jejich motivace a motivování, formalizace procesu, procesní nastavení, atd. Realizátor nese kromě nákladů na experty, cestovních nákladů atd. i náklady na pronájem vhodné místnosti pro modul A (pokud to bude nezbytné, v současné době je vyjednán bezplatný pronájem místnosti na Univerzitě v Balti), obědy (1 oběd na osobu, moduly A a B) a coffee breaky (2 denně) pro moduly A, B a C. Součástí modulu A i B budou hodnotící dotazníky, které pomohou lépe vyhodnotit kvalitu, účelnost a efektivitu školení. Návrh takového hodnotícího dotazníku je uveden níže.
21
Hodnotící dotazník školení Otázka
Jak odpovídat
Modul byl obsahově relevantní zaměření 1: absolutní souhlas školícího cyklu na socio-ekonomický rozvoj 2: spíše souhlas venkovských regionů 3: neutrální Modul byl profesionálním přínosem k výkonu 4: spíše nesouhlas mé funkce 5: absolutní nesouhlas
S výkonem tlumočníka jsem byl/a spokojen/a S výkonem lektora …….. jsem byl/a spokojen/a Logistika byla zajištěna k plné spokojenosti Stravování bylo zajištěno k plné spokojenosti Uveďte dle vlastního uvážení, v průběhu SC chtěli dodat
co
byste Volně, dle vlastní volby
Aktivita 1.1.3. Přenos dobré praxe z ČR (studijní cesta) Jak je všeobecně známo, zkušenosti se nejlépe přenášejí přímými příklady a setkáními s lidmi, kteří se dlouhodobě tématu věnují. Proto je do projektu zahrnuta i tato aktivita. Studijní cesta je naplánována na 5 dní včetně cesty pro 6 lidí. Účastníci cesty budou následující: 5 osob z RDA Nord a 1 specialista z Univerzity nebo z neziskového sektoru nebo MRDC. RDA Nord zašle nominaci realizátorovi a ten ji se svým vyjádřením musí poslat v dostatečném předstihu ke schválení ČRA. ČRA má ke schválení lhůtu 2 týdny. Hlavní tři doporučené instituce studijní cesty: Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) - je hlavním koncepčním pracovištěm hl. m. Prahy v oblasti architektury, urbanismu, rozvoje, tvorby a správy města. Zpracovává strategické, urbanistické a územně rozvojové dokumenty. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR) - Kromě výkonu základních kompetencí ministerstvo pro místní rozvoj: zabezpečuje účast ČR v Územní agendě EU, která vytváří strategický a akční rámec územního rozvoje Evropy s vazbou na národní koncepce územního rozvoje a poskytuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením a zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. Regionální rozvojová agentura Vysočina - Posláním agentury je zejména podpora komplexního rozvoje kraje, především pak zvyšování jeho ekonomického potenciálu a zlepšování kvality života obyvatel regionu. Hlavní úlohou je iniciovat a propracovávat vize a strategie rozvoje jednotlivých subjektů v regionu a napomáhat jejich realizaci.
22
Realizátor se musí včas s partnerem domluvit na termínu studijní cesty, oba pak musí dohodnutý termín i obsah respektovat. V případě vzniklých neočekávaných nákladů plynoucích z nedodržení dohodnutých termínů a odsouhlasených bodů, nese vzniklé náklady ten, kdo je zapříčinil. Realizátor je zodpovědný za průběh celé této aktivity, tedy zajištění logistiky (letecká doprava s dobou přestupu kratší než 5 hodin včetně cestovního pojištění, přeprava v ČR včetně přesunů na jednotlivá jednání, diety jednotlivým účastníkům buďto formou zajištění 3 jídel +2 svačin denně nebo předáním diet v částce 300-400 Kč jednotlivým účastníkům na den, ubytování v min. 4 hvězdičkovém hotelu v jednolůžkových pokojích, tlumočení do/z rumunštiny) a věcného obsahu školení, tedy obsah studijní cesty, domluvení jednotlivých schůzek s odborníky z výše doporučených institucí, případně zařízení odborných prezentací dalšími experty tak, aby každý den byl zajištěn program odborného rázu na min. 4 hodiny (4*60min.), kdy se přesun mezi místy nepočítá24. V případě, že nebude možné do programu zahrnout diskuse/přednášky s odborníky z výše uvedených institucí, zajistí organizátor odbornou část s experty se srovnatelnou zkušeností a ze srovnatelných institucí/organizací. Delegaci bude po dobu studijní cesty doprovázet osoba zodpovědné za koordinaci/logistiku. Tento koordinátor/koordinátorka bude případné změny/problémy na místě řešit a tlumočník bude na všech setkáních. Realizátor rovněž připraví hodnotící formuláře na zpětnou vazbu (obsahová i logistická část) v rumunském jazyce. Finální program (tedy uskutečněný) společně s fotodokumentací a zpětnou vazbou účastníků studijní cesty (včetně shrnutí v českém jazyce) budou součástí průběžné zprávy pro ČRA. Požadavky na partnera: Uvolnit vybrané účastníky studijní cesty
Zajistit dopravu v Moldavsku z/na letiště v Kišiněvě
Studijní cesta je prozatím navrhována jen velmi obecně. Realizátor má hrubou představu o tom, jaké instituce a konkrétní projekty by mohly účastníkům studijní cesty poskytnout kvalitní informace a vstupy s ohledem na cíl školení. Dle zkušeností realizátora se studijními cestami z jiných projektů ve stejné geografické oblasti je ovšem vhodné konkrétní obsah studijní cesty formulovat až v průběhu realizace projektu. Teprve při komunikaci s cílovou skupinou se totiž jednoznačně ukáže, jaké konkrétní informace z kulturně i socioekonomicky odlišného prostředí pro ně mohou být nejvíce relevantní a aplikovatelné v jejich kontextu. Konkrétní potřeby (tj. co konkrétně by bylo vhodné demonstrovat na fungujícím příkladu v ČR) se potom budou ukazovat především v průběhu jednotlivých školicích modulů. Uchazeč proto studijní cestu navrhuje prozatím spíše rámcově, její konkrétní obsah bude specifikován v průběhu realizace projektu, nejméně ovšem 6 měsíců před plánovanou realizací.
V případě přesunu na schůzku, který zabere celkem za den více než 5 hodin, lze odbornou část snížit na 3 hodiny (3*60min.) denně. 24
23
Návrh obsahu studijní cesty: Den 1: Institut plánování a rozvoje Hlavního města Prahy. - Využívání GIS nástrojů pro strategické plánování v kontextu urbanizovaného území (hl.m. Prahy) - Vytváření podkladů a vstupů pro další subjekty z veřejné správy (jejich rozhodování) i pro odbornou a širokou veřejnost (mapové podklady, data, atd.) - Participace veřejnosti na práci IPR Soukromý subjekt – partner IPR - Bude-li to možné (a vhodné), účastníci studijní cesty navštíví také konkrétního partnera IPR ze soukromého sektoru, který pro IPR zpracovává technické vstupy Den 2: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR -
Účast ČR v Územní agendě EU, její vazba na národní koncepci územního rozvoje
-
Spolupráce s vyššími územními samosprávními celky, městy, obcemi a jejich sdruženími na implementaci Územní agendy EU v ČR a podpora zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur.
Volné odpoledne Den 3: Mikroregion Prácheňsko (Písek/Horažďovice?) -
Zpracování Regionální a marketingové strategie „Prácheňsko – regionální produkt“
-
Implementace strategie
-
Konkrétní výstupy
Regionální rozvojová agentura Vysočina -
Role RRA v rozvoji regionu jako celku
-
RRA jako iniciátor spolupráce jednotlivých subjektů a facilitátor společných rozvojových iniciativ
-
RRA jako realizátor konkrétních projektů pro rozvoj regionu
24
Den 4: Občanské sdružení Tradice Bílých Karpat (Hostětín) -
Budování regionální značky
-
Certifikace a rozvoj značky
-
Propagace značky, umisťování produktů na trh
Baťův kanál -
Konkrétní produkt cestovního ruchu jako katalyzátor rozvoje cestovního ruchu v regionu
-
Spolupráce regionálních partnerů a stakeholderů při rozvoji regionálního produktu
Den 5: Centrála cestovního ruchu Jihomoravského kraje: -
Program rozvoje cestovního ruchu v JMK 2014 – 2020
-
Role CCR JMK při iniciaci společných projektů a produktů a spolupráce veřejných subjektů a poskytovatelů služeb v ČR
-
CCR JMK a její role v rámci brandingu Jihomoravského kraje
Město Brno – Kancelář strategie města -
Role města při rozvoji aglomerace – Integrovaný plán rozvoje Brněnské metropolitní oblasti
-
Aplikace a využívání GIS nástrojů v rámci plánování rozvoje metropolitní oblasti
Logistika studijní cesty: Pokud to bude možné, účastníci studijní cesty přiletí do Prahy v neděli a budou odlétat v sobotu z Vídně. Studijní cesta by měla mít relativně široký regionální záběr – plánujeme navštěvovat lokality v hl.m. Praze a středních Čechách, na Vysočině a na Moravě (Jihomoravský kraj, Zlínský kraj). Z tohoto důvodu budou účastníci bydlet na nejméně dvou různých místech. První tři noci budou bydlet ve Středočeském kraji (jižní část kraje). Třetí den se účastníci přesunou na Moravu (se zastávkou v Jihlavě) a budou bydlet v blízkosti Brna (osvědčený je v tomto smyslu hotel Kraví Hora). Zde stráví opět tři dny. Po celou dobu studijní cesty bude mít uchazeč objednán mikrobus, který bude účastníky školení přepravovat.
25
Studijní cesty se celou dobu, mimo zástupce partnera bude účastnit překladatel a koordinátor studijní cesty – Lukáš Maláč. Návrh hodnotícího dotazníku pro studijní cestu: Hodnotící dotazník SC Č.
Typ
1
uzavřená SC byla obsahově relevantní zaměření školícího 1: absolutní souhlas cyklu na socio-ekonomický rozvoj venkovských 2: spíše souhlas regionů 3: neutrální uzavřená SC byla dobře organizačně zvládnutá 4: spíše nesouhlas uzavřená S výkonem tlumočníka jsem byl/a spokojen/a 5: absolutní nesouhlas uzavřená S výkonem doprovázejících konzultantů jsem byl/a spokojen/a
2 3 4
Otázka
Jak odpovídat
5
uzavřená Evening sessions považuji za obohacení a přidanou hodnotu programu SC v oblasti socioekonomického rozvoje venkovských regionů
6
uzavřená S ubytováním jsem byl/a spokojen/a
7
uzavřená Se stravováním jsem byl/a spokojen/a
8
otevřená
Uveďte dle vlastního uvážení, co byste k průběhu Volně, SC chtěli dodat volby
dle
vlastní
Aktivita 1.1.4. IT vybavení pro 6 prac. RDA Sever pro zpracování GIS dat V rámci této aktivity zajistí realizátor obstarání, dopravu a instalaci následujícího vybavení, které je určené pro RDA Nord, jmenovitě pro pracovníky: Inga Cojocaru, Pavel Curcovici, Maria Prisacari, Mariana Cebotari, Olga Sicora a Alexandru Goreacioc. Předávací protokol bude společně s fotodokumentací součástí průběžné zprávy pro ČRA. Popis IT vybavení (minimální technické požadavky):
2 laptopy (15´´ monitor, min. RAM 4GB, HDD 500GB, DVD vypalovačka, připojení WiFi, min. 3 x USB, výkonný procesor, výkonná grafická karta, webkamera) s klávesnicí s anglickými a ruskými znaky, myší a brašnou, platný antivirový program na 3 roky, aktuální verze OS Windows v 64bitové verzi,
4 desktopy (min. 23" monitor RAM 8GB, HDD 1TB, DVD vypalovačka, připojení WiFi, min. 4 x USB, výkonná grafická karta, výkonný vícejádrový procesor, webkamera) s klávesnicí s anglickými a ruskými znaky, myší, platný antivirový program na 3 roky, aktuální verze OS Windows v 64bitové verzi 26
Požadavky na partnera: Zajistit aktualizace a údržbu dodaného SW a HW Primárně využívat techniku pro účely projektu Technika bude, dle specifikace v ZD i následné diskuzi při úvodním školení, pořízena od moldavského dodavatele (jinými slovy, nebudeme dovážet techniku zakoupenou v ČR). Po vyjasnění očekávání a detailů technické specifikace bude za pomoci lokálního experta proveden cenový průzkum a na tomto základě bude ještě v průběhu první mise u konkrétního dodavatele technika objednaná (a to buďto u dodavatele v Kišiněvě nebo přímo v Balti). Na začátku druhé mise bude zboží u vybraného dodavatele vyzvednuto a zaplaceno a následně bude fyzicky dodáno partnerovi. Alternativně, dle obchodních podmínek vybraného dodavatele, bude technika doručena dodavatelem přímo partnerovi. Při komunikaci s dodavatelem budeme využívat lokálního experta (Natalia Conovca). Alternativou této formě realizace aktivity 1.1.4 je, že o objednávku a dodávku techniky se postarají přímo pracovníci partnera (RDA Nord). Pokud pracovníci RDA Nord projeví zájem o tuto formu realizace aktivity 1.1.4 (a pokud jí nebudou bránit žádné jiné podmínky), bude v průběhu úvodního jednání dohodnut cenový strop a jednotlivé kusy techniky. Pracovníci RDA Nord si sami objednají takovou techniku, která bude nejlépe vyhovovat jejich potřebám za splnění podmínky hospodárnosti. Realizátor upřednostňuje alternativu vlastního nákupu a dodávky techniky za asistence lokálního experta. Pokud ovšem pracovníci RDA Nord projeví silné přání techniku pořídit sami, jsme jim schopni, za splnění konkrétních podmínek (cenový strop, odsouhlasení parametrů zvoleného řešení našimi experty, atd.) vyjít vstříc. Předpokládané parametry pořizované techniky: Bude pořízena taková technika, aby na ni bylo možné provozovat náročnější GIS aplikace a případně další aplikace, dle potřeby partnera. Realizátor předpokládá minimálně následující konfiguraci: Notebooky - Min.4 GB RAM - 500 GB HDD (ideálně SSD) - DVD RW mechanika - Min. 2 jádrový procesor, min. 2,4 GHz - Grafická karta s min. 4 GB vlastní vyhrazené paměti - Integrovaná WiFi standardu b/g/n, LAN, 3x USB (z toho min. 1x USB 3.0) - Min. 15" černý monitor - Integrovaná web kamera - Požadovaný SW a příslušenství Desktopy: -
Min. 8 GB RAM 27
-
1 TB HDD
-
DVD RW mechanika
-
4 jádrový procesor, min. 3,6 GHz
-
Výkonná grafická karta s vlastní vyhrazenou pamětí (příp. ekvivalentně výkonná integrovaná GK)
-
Min 23" monitor
-
Externí web kamera a další periferie
-
Požadovaný SW
Záruka na zboží bude poskytovaná dle platné moldavské legislativy. Aktivita 1.1.5. Konference Konference je jakýmsi multiplikačním potenciálem celého projektu. Cílem je prezentace dosažených výsledků (manuál na GIS vedlo ke kvalitním podkladům pro strategické plánování, to již obsaženo v nové strategii regionu Sever, očekávané dopady, co to je regional branding a k čemu to je, čeho se již díky projektu ČRA dosáhlo apod.). Hlavním aktérem je zde tedy partner, lépe řečeno vyškolení pracovníci. Konference je určena pro RDA jih a RDA střed a MRDC, katastrální pracoviště, případně i e-government a akademické pracovníky. Konference se uskuteční v Balti, v prostorách vhodných na takovou akci a bude pro 30 lidí. Je možné udělat i formou kulatého stolu. Je plánována na min. 2 hodiny. Realizátor ponese náklady na pronájem konferenčního prostoru včetně např. zajištění dataprojektoru apod., dopravu pro účastníky (může být formou paušálu dle vzdálenosti v cenách v Moldavsku obvyklých), občerstvení (káva, čaj, voda, sušenky, bonbóny), výrobu banneru. Požadavky na partnera:
Koordinace celé aktivity společně s realizátorem Zajištění přednášejících (kromě expertů od realizátora) Návrh banneru a poskytnutí nutných podkladů (např. logo RDA v nutném formátu) Návrh účastníků Rozeslání pozvánek Mediální pokrytí
Aktivita 1.1.6. Zvyšování povědomí o moderních metodách ve strategickém plánování Tato aktivita proběhne formou dvou max. půldenních konferencí. Jedna proběhne v Beltu a jedna v Kišiněvě. Každá bude pro cca 50 lidí. Cílem je vysvětlit, proč se nyní do strategického plánování zapojují i moderní metody, jaký to má/bude mít dopad na populaci. Je nutné ale i vysvětlit např. poskytovatelům dat, proč jsou data pro regionální rozvoj důležité a jaké jsou z jejich správného používání benefity pro poskytovatele dat atd. Účastníci: LPAs, poskytovatelé dat, případní investoři 28
Realizátor nese náklady na pronájem konferenčních prostor včetně např. zajištění dataprojektoru apod., dopravu pro účastníky (může být formou paušálu dle vzdálenosti v cenách v Moldavsku obvyklých), občerstvení (káva, čaj, voda, sušenky, bonbóny), výrobu banneru. Požadavky na partnera:
Koordinace celé aktivity společně s realizátorem Zajištění přednášejících (kromě expertů od realizátora) Návrh banneru a poskytnutí nutných podkladů (logo RDA v nutném formátu např.) Návrh účastníků Rozeslání pozvánek Mediální pokrytí
Aktivita 1.1.7. Monitorovací cesty Dvě monitorovací cesty proběhnou s odstupem min. 3 měsíců v posledním roce projektu. Před oběma cestami zašle partner seznam problematických témat, která bude chtít s realizátorem během cesty osobně probrat a i těmto požadavkům přizpůsobí realizátor složení expertního týmu, který do Balti pojede. Expertní tým bude zahrnovat 2-3 osoby dle plánovaných témat. Jednou z osob bude vždy expert na GIS, který bude kromě konzultací i monitorovat údržbu a práci s datovými GIS podklady. V Balti stráví realizátor min. 3 pracovní dny a bude partnerovi k dispozici ke konzultacím, které se budou týkat v rámci modulů probraných témat, případně jejich rozšíření. Realizátor během těchto cest rovněž zmonitoruje, zda jsou výsledky jednotlivých aktivit projektu řádně využívány (zapracování do strategií, údržba a aktualizace GIS databáze apod.) Zápis z jednotlivých cest včetně monitoringu budou součástí průběžné zprávy pro ČRA. Požadavky na partnera: Zaslání hlavních témat požadovaných ke konzultaci min. jeden měsíc před plánovanou cestou. Zajištění prostor pro konzultace Účast na dohodnutých jednáních/konzultacích
Obecné požadavky na realizátora: komunikace s EU Twinngovým projektem, e-governance, MRDC pravidelné informace o plánovaných cestách ZÚ v Kišiněvě (kontakt bude sdělen vítěznému uchazeči) Registrace projektu u moldavského Ministerstva financí (informace o registraci podá vítěznému uchazeči Zastupitelský úřad v Kišiněvě).
29
6. Postup realizace a monitoring Monitoring aktivit jednotlivých výstupů projektu bude probíhat průběžně a realizátor bude informovat zástupce ČRA o vývoji formou průběžných/etapových zpráv dle ustanovení ve smlouvě. Po ukončení projektu bude realizátorem vypracována závěrečná zpráva.
Postup managementu projektu: Životopisy všech členů realizačního týmu jsou doloženy. Garantem projektu bude Ing. Radim Gill, seniorní konzultant uchazeče s více než 20 letou rozvojovou konzultační praxí a takřka 8 letou konzultační a tréninkovou praxí na Ukrajině a takřka 4 letou v Moldavsku. Zapojení Radima Gilla na pozici odporného garanta zákazníkovi především – s ohledem na rozsáhlé zkušenosti z podobných projektů – poskytuje jistotu, že jeho projekt bude dokončen v rámci rozpočtu, s danými výstupy a v daném čase. CV Radima Gilla zároveň prokazuje kvalifikaci ve smyslu ZD – expert č. 3 (zkušenost se strategickým plánováním min. 5 let) a 5/6 (realizace minimálně 1 zakázky obdobného rozsahu v zahraničí). Radim Gill bude v operativním styku se zadavatelem (ČRA) a s partnerem (RDA Jih) a bude mít na starosti obchodní aspekty a možná změnová řízení v projektu. Jako klíčový lektor a key note speaker se zúčastní také fóra (konference) v rámci projektu. Bude v pozici odborného garanta zapojen především do aktivit souvisejících se strategickým plánováním ve veřejném sektoru a marketingu destinace. Vedoucím projektu, tedy osobou odpovědnou za management projektu ve smyslu ZD bude Lukáš Maláč, projektový manažer a klíčový mezinárodní konzultant uchazeč. S ohledem na své zkušenosti především z moldavského rozvojového trhu, kde vedl a vede školení zaměstnanců RDA Jih a dalších veřejných subjektů v oblasti strategického plánování a rozvoje (vč. komponenty marketingu regionu a využití jeho silných stránek pro rozvoj cestovního ruchu) a kde dále vedl projekty zaměřené na evaluace rozvojových iniciativ (zejm. oblast zemědělství a rozvoje venkova), bude do projektu zapojen také jako klíčový expert pro oblast strategického plánování a regionálního brandingu. Mimo uvedené zkušenosti s prací v zahraničí má velmi bohaté zkušenosti se strategickým plánováním pro veřejný sektor v ČR, byl zde také zapojen (mj. na pozici vedoucího projektu) do několika projektů zaměřených na marketing destinace a strategický rozvoj cestovního ruchu (jejichž výstupem byly strategie CR pro konkrétní regiony). V projektu bude, mimo jeho vedení a koordinaci (včetně komunikace se zadavatelem i partnerem a dalšími subjekty) zajišťovat také realizaci Modulu B školení a všech na něj navázaných aktivit, včetně zpracování Strategie. Lukáš pracuje v angličtině na úrovni C1 a jeho skvělé vzdělání, výsledky, a praxe v Evropské komisi i na pozici konzultanta pro veřejný sektor jej kvalifikují pro prestižní mezinárodní konzultační kontrakty, ve kterých jde o přenos know-how. CV Lukáše Maláče slouží k prokázání kvalifikace ve smyslu ZD – expert č. 3 (zkušenost se strategickým plánováním min. 5 let) a 5/6 (realizace minimálně 1 zakázky obdobného rozsahu v zahraničí). Klíčovým expertem pro oblast využívání GIS ve strategickém plánování je Jakub Orálek. Je zaměstnancem našeho partnera v tomto projektu, společnosti VARS Brno, a. s., která je lídrem českého trhu v oblasti zavádění geografických informačních systémů (GIS) do veřejné správy (v této souvislosti byla společnost opakovaně oceněna jako partner roku v ČR pro GIS společnosti esri, které patří mezi nejpoužívanější produkty na poli geoinformatiky na celém světě). Jakub v této společnosti pracuje jako konzultant GIS, náplní jeho práce je návrh a 30
implementace GIS, podpora a především školení uživatelů v jeho využívání – s důrazem na veřejné aktéry. V této souvislosti proto může vykázat téměř desetiletou praxi – více viz přiložený CV. Jakub také ovládá anglický jazyk na úrovni C1, je tedy schopen vést vzdělávání v GIS aplikacích v angličtině. Jeho úkolem v projektu bude realizace školení v GIS, koordinace zpracování manuálu a v neposlední řadě následný monitoring. CV Jakuba Orálka slouží k prokázání kvalifikace ve smyslu ZD – expert č. 2 (poskytování vzdělávací nebo školící praxe v oblasti GIS). Jakuba Orálka bude při poskytování školení doplňovat Lucie Sladká, která je rovněž zaměstnankyní našeho partnera, VARS Brno, a. s. na pozici konzultantky GIS. Specializuje se především na zpracování dat pro GIS, vědeckovýzkumnou činnost v této oblasti a školení. Její praxe s GIS technologiemi přesahuje 10 let a pro tyto účely rovněž absolvovala odpovídající vzdělání (magistr v oboru Geografická kartografie a geoinformatika, doplňující školení). V projektu bude zaměřena především na problematiku aplikaci GIS technologií ve veřejné správě jako takové a v tomto smyslu bude také zapojena do školení a do zpracování manuálu. CV Lucie Sladké slouží k prokázání kvalifikace ve smyslu ZD – expert č. 1 (vzdělání a zkušenosti s GIS technologiemi). Osobou se znalostí anglického a rumunského jazyka je v týmu předkladatele Natalia Conovca, člen asociace Moldavských profesionálů a erudovaný ekonom s dlouholetou praxí v rozvojových projektech a fundraisingu na nejvyšší úrovni v Moldavsku (UNDP, USAID? WB, EBRD a mnozí další donoři). S Natalií dlouhodobě úspěšně spolupracujeme na všech našich projektech v Moldavsku, můžeme si proto být jisti, že její angažování do projektu znamená nejvyšší kvalitu přenosu informace českých expertů (hovořících anglicky) k moldavským příjemcům. Natalia bude zapojena do všech projektových aktivit. CV Natalie Conovcy slouží k prokázání kvalifikace ve smyslu ZD – expert č. 4 (osoba ovládající rumunský – moldavský – jazyk a současně anglický jazyk minimálně na úrovni C1). Do projektu bude dále zapojen Jakub Hlaváček. Jde o experta pro oblast regionálního brandingu a marketingu regionu, se kterým spolupracujeme. Jakub se ve své (více než pětileté) praxi systematicky věnuje právě problematice budování regionální značky a regionálnímu brandingu. Tyto záležitosti řešil nejprve jako zaměstnanec České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, kde pracoval (mimo jiné) jako ředitel odboru Institut turismu ČR. K jeho zodpovědnostem v této pozici patřilo zavádění nové národní značky (brandu) ČR v oblasti cestovního ruchu (Česko – Země příběhů) a dalších činností související s regionálním brandingem (v této souvislosti se podílel také na přípravě aktuálně platné Marketingové koncepce cestovního ruchu ČR 2013 – 2020). V této oblasti se dále realizuje také v pozici ředitele společnosti Tornasol, s.r.o. Tato společnost je přímo zaměřena na marketing regionů a budování regionálních destinačních značek. Je pokročilým uživatelem anglického jazyka, v tomto jazyce je schopen vést vzdělávací aktivity. Jakub bude v projektu zapojen do realizace Modulu B, včetně návazných aktivit (zejm. zpracování Strategie). CV Jakuba Hlaváčka neslouží k prokázání kvalifikace. Zkušenostmi relevantními pro tento projekt včetně práce v zahraničí disponují rovněž další členové realizačního týmu – Lenka Žáková a Jakub Vik. Lenka je součástí našeho týmu pro projekty strategického plánování, účastnila se proto také našich dřívějších projektů v Moldavsku, které byly na tuto oblast zaměřeny. Dále se také podílí na projektech zaměřených na systematický rozvoj cestovního ruchu konkrétních regionů a má excelentní jazykovou výbavu (zejm. anglický jazyk). Jakub je potom jedním z klíčových konzultantů 31
naší společnosti v oblasti GIS technologií. U nikoho z nich nepředpokládáme účast na výjezdech do Moldavska (nebudou tedy poskytovat vzdělávání), spíše budou poskytovat podporu při přípravě jednotlivých školení, vyhodnocování výstupů účastníků a při zpracování manuálu a strategie. Jejich CV neslouží k prokázání kvalifikace, jsou ovšem přiložena. Harmonogram a způsob zapojení jednotlivých expertů do projektu, především potom do jednotlivých misí je rozpracován v příloze. Z té je možné zjistit, že v rámci projektu plánujeme sedm misí do Moldavska v délce trvání od 1 dne (konference) až po jeden týden (vzdělávání) čistého času (tj. bez času potřebného k přepravě). Schematicky je zapojení jednotlivých expertů shrnuto v následující tabulce (u počtu dnů v tabulce je uveden pouze čistý čas, rozpočet projektu ovšem zahrnuje také čas na dopravu do/z Moldavska):
Obecná koordinace (průřezově) Aktivita 1.1.1 Aktivita 1.1.2, A Aktivita 1.1.2, B Aktivita 1.1.2, C Aktivita 1.1.3 Aktivita 1.1.4 Aktivita 1.1.5 Aktivita 1.1.6 Aktivita 1.1.7 Práce doma27 Časová dotace celkem (vč. času pro dopravu)
Počet misí
LM
x
10 dnů
1
4 dny
RG
JO
4 dny
4 dny
225
LS
4+3 dny26
1
1 den
JH
LŽ
JV
4 dny 5 dnů
5+3 dny
225
NC
1 den
5+3dny 4+3 dny
4+3 dny26
1 den
1 den
1v 5 dnů ČR Není relevantní, aktivita řešena v rámci prvních dvou misí (aktivita 1.1.1 a 1.1.2 B) a s pomocí Natalie Conovcy; zahrnuto v časové dotaci pro práci doma 1 1 den 1 den 1 den X 3 +3 2 3 dny 3 dny 3 +3 dny 3 dny dny 16 10 15 X 10 dnů 5 dnů 10 dnů 18 dnů dnů dnů dnů 7
50 dnů
21 dnů
20 dnů 15 dnů 30 dnů (+doprava) (+doprava)
24 dnů
18 dnů
Další informace k harmonogramu projektu a zapojení jednotlivých expertů viz příloha.
25
Druhá mise je u Aktivity 1.1.2, A i 1.1.2, B spojena s misí v rámci aktivity 1.1.2, C. V rámci Aktivity 1.1.2 jako celku tak jsou plánovány celkem 3 mise. 26 Délka 2. mise dle potřeby – bude dohodnuto operativně 27 Důraz především na aktivitu 1.1.2, doplňkové vstupy pro 1.1.3, příprava pro 1.1.5 a 1.1.7 a koordinace 1.1.4
32
15 dnů
Způsob řízení: Projekt bude řízen a organizován po etapách, přičemž zvláštní důraz bude v rámci etap kladen na: Organizační a odborné zajištění misí – pro každou misi bude zpracován plán mise a její časový harmonogram. Tyto budou konzultovány se zadavatelem. Po každé misi bude zpracována zpráva. Organizační a odborné zajištění školení – každé školení bude vedeno nejméně dvěma profesionály v oboru. Podklady a materiály pro školení budou účastníkům distribuovány před jeho konáním. Organizační zajištění školení bude součásti plánu mise, který bude zpracován s předstihem (viz výše) a předložen zadavateli ke schválení. Při plánování organizačního zajištění školení bude probíhat intenzivní komunikace s kontaktní osobou RDA Sever. Do řešení konkrétních detailů organizačního zajištění jednotlivých školení i dalších aktivit bude operativně zapojena Natalia Conovca. Její zapojení umožní efektivní organizaci jednotlivých aktivit na místě – Natalia je rodilou Moldavankou a navíc bydlí v Kišiněvě, organizační zajištění a backoffice našich aktivit v Moldavsku tak nebudou zcela závislé na poněkud kostrbatých česko-moldavských komunikačních kanálech. Změnové zprávy a zdůvodnění – Bude-li nutné v projektu realizovat změny (typicky v návaznosti na podrobnou analýzu potřeb a deailní znalost výchozí situace, kterou získáme především v průběhu první mise), budou zpracovány formou řádně zdůvodněných žádostí o změnu. Způsob práce na dálku – Při práci s projekty (konzultace jejich přípravy) budou využívány moderní komunikační technologie pro bezprostřední zpětnou vazbu v reálném čase. Budeme proto využívat nástrojů pro on-line videokonference, sdílených úložišť a cloudových aplikací pro společnou práci na zpracovávaných dokumentech, atd. Monitoring projektu: Zadavatel bude mít pro monitoring a kontrolu činností realizátora k dispozici tyto podklady: Hodnotící zprávy z misí – z každé z plánovaných misí bude zpracována hodnotící zpráva, která bude následně předložena zadavateli Hodnoticí formuláře lekcí a lektorů Hodnoticí formuláře studijní cesty Hierarchizovaný přístup k výstupům a dalším písemným materiálům projektů na sdíleném serveru
7. Faktory kvality a udržitelnosti výsledků projektu 7.1 Participace a vlastnictví projektu příjemci Regionální rozvojová agentura sever je předkladatelem projektového námětu v rámci identifikace a podstatnou měrou se podílela na formulaci projektu. Tato instituce bude klíčovým partnerem při realizaci celého projektu. Výrazná role institucionální podpory na úrovni RDA Nord zabraňuje tomu, aby byl projekt vnímán pouze jako cizí vnější zásah a umožnuje tak příjemcům, aby se s projektem blíže ztotožnili. To je podpořeno důrazem na aktivní participaci partnera ve všech fázích 33
projektu, což umožňuje příjemcům identifikovat a artikulovat své potřeby a následně výrazným způsobem ovlivnit obsah projektových aktivit. Zaměstnanci RDA Nord se budou přímo podílet na projektu v podobě vytvoření užší odborné pracovní skupiny pracovníků, kteří se zúčastní plánovaných školení a nadále se budou podílet i na zpracování manuálů, které pak budou sloužit k využívání moderních metod ve strategickém plánování nejen partnerovi, ale budou i inspirací pro další regionální rozvojové agentury v Moldavsku. 7.2 Vedlejší dopady projektu Mezi vedlejší dopady projektu patří, že v důsledku využívání nových moderních metod ve strategickém plánování v Moldavsku, dojde ke zvýšení důvěry občanů ve veřejný sektor, což v konečném důsledku vede rovněž ke zkvalitnění života obyvatel. Zvýšení kapacit RDA Nord a rozvoj geoinformační infrastruktury rovněž povede k lepší dostupnosti obyvatel ke klíčovým plánovacím dokumentům, měla by se tak zvýšit důvěra místní komunity k institucím státní správy a samosprávy. Intenzivnější využívání moderních metod sdílení dat povede k užívání přesnějších datových podkladů v rozhodovacích a plánovacích procesech, k tvorbě přesnějších analýz a strategií. Zlepší se i dostupnost a kvalita prezentace klíčových plánovacích dokumentů, což by mělo přilákat větší objem investic, zejména zahraničních. Aplikace moderních plánovacích postupů a datových podkladů bude připravovat místní instituce na implementaci EU standardů. 7.3 Sociální a kulturní faktory Z hlediska sociálních a kulturních faktorů projekt realizací aktivit školení zohledňuje sociální a kulturní faktory například jazykovým přizpůsobením školení. 7.4 Rovný přístup žen a mužů Projekt bude bez rozdílu podporovat zapojení mužů i žen a to pokud to bude možné ideálně rovným dílem. V cílové skupině jsou zastoupeni jak muži tak ženy. 7.5 Vhodná technologie Předávané know-how, stejně tak jednotlivá témata školení vycházejí vstříc identifikovaným potřebám příjemců projektu. Při předávání znalostí i poskytování materiálního vybavení je vždy brán ohled na místní podmínky, které ve velké míře určují nejen samotné potřeby příjemců, ale také formu, či způsob, kterými je na ně třeba odpovědět. Dodaná technologie (HW) bude kompatibilní s ostatním již používaným IT zařízením příjemce. SW, který bude používaný pro GIS aplikace, bude volně dostupný a i jeho aktualizace budou zdarma. Tento přístup je zvolen pro udržitelnost projektu, neboť komerční aplikace jsou drahé a jejich pravidelné aktualizace rovněž. Zároveň tak budou moci nabyté znalosti být šířeny i mezi další agentury, kterým tak nebudou vznikat žádné pořizovací náklady na SW.
34
7.6 Dopady na životní prostředí Projekt nebude mít negativní vliv na životní prostředí. Při realizaci projektu bude dodavatel dbát na dodržování základních pravidel ochrany životního prostředí. 7.7 Ekonomická a finanční životaschopnost projektu Z pohledu zajištění dlouhodobé udržitelnosti výstupů projektu je klíčové, že RDA Nord je připravena poskytnout lidské zdroje pro administraci GIS mapy a zároveň pro zpracovávání analýz a jejich vhodnému využívání ve strategickém plánování, kdy v rámci projektu budou ze strany realizátora posilovány odborné kapacity pracovníků partnerské organizace. V rámci projektu bude rovněž vytvořena a předána partnerovi všechna klíčová dokumentace, která zajistí udržení výstupů projektu v případě výměny zaměstnanců organizace. 7.8 Management a organizace V partnerské instituci pracuje v současné době (květen 2015) 18 lidí. Jsou rozděleni do oddělení dle organigramu níže. Kapacity partnerské instituce jsou vyhodnoceny jako vyhovující. Dlouhodobě je RDA Nord považována za velmi schopnou a pokrokovou agenturu, region sever je ve srovnání s regionem střed a jih brán jako rozvinutější. Již v období přípravné fáze projektu se partner choval nanejvýš schopně, rychle reagoval v e-mailové komunikaci a byl schopný obstarat podkladové materiály k počáteční studii. Během formulace projektu partner projevil velké znalosti v projektové logice. Vzhledem k tomu, že partner spolupracuje jak s donory (GIZ apod.), tak i s jednotlivými zeměmi (Polsko atd.), očekáváme i velké schopnosti v oblasti řízení projektů. Projekt je koncipován tak, aby byla zajištěna jeho udržitelnost, a to jak formou vypracování jednotlivých návodů, tak i začleněním jakési fáze „phase-out“, kdy jsou v rámci projektu naplánovány dvě monitorovací mise, kdy bude ověřováno udržování v rámci projektu vzniklé databáze, tak i ověřování a případné konzultace v oblasti strategického plánování. V rámci RDA Nord bude za projekt zodpovědná jedna osoba, a to z oddělení projektů. Ta bude komunikovat s realizátorem a domlouvat termíny setkání a školení tak, aby vyhovovaly všem zúčastněným stranám.
35
8. Analýza rizik a předpokladů Rozvojová spolupráce České republiky s Moldavskem má dlouholetou tradici a byla opakovaně vyzkoušena na všech úrovních veřejné správy. Moldavská strana projevila o realizaci projektu eminentní zájem a podpora zavádění nových moderních metod (např. GIS) patří mezi dlouhodobé priority země, jak je již zmíněno v textu dříve. Předpokladem pro úspěšnou implementaci projektu je též stabilita bezpečnostní, ekonomické a politické situace v zemi. Mezi nezbytné podmínky realizace projektu pak patří dostatek personálních, odborných a časových kapacit pracovníků RDA Nord a dalších zainteresovaných subjektů a jejich aktivní zapojení do projektu a ochota ke spolupráci. Předpokladem je též, že v rámci Twinningového projektu EU budou dosaženy cíle, tzn. bude harmonizována legislativa v oblasti dat (poskytování, aktualizace, formát atd., což znamená předpoklad volných legálních kvalitních dat pro tvorbu GISových podkladů. Dalším předpokladem pro úspěch projektu je též podpora ze strany veřejnosti, místních samospráv a důvěra ve zpracovaná data ze strany případných investorů a státní správy. Klíčovým rizikem projektu je participace a dostatečná kapacita pracovníků RDA Nord a dalších zainteresovaných subjektů, jejich ochota ke spolupráci a „kompatibilní“ úroveň kvalifikace. Způsob, kterým bude zapojení partnera a dalších subjektů posilováno je popsán v tabulce níže. Významným rizikem projektu je nedostatečná jistota ohledně financování v následujících letech. Rozpočet projektu pro období 2016 a 2017 může podléhat dodatečnému krácení, které by se zrcadlilo v krácení projektových aktivit. V takovém případě bude realizátor klást důraz na realizace klíčové aktivity v roce 2016, a to školení v GIS aplikacích. Ostatní aktivity by byly omezeny odpovídajícím způsobem. Plně na dostupnosti financování je potom závislá realizace studijní cesty – omezení jejích nákladů v důsledku krácení financování je možné dosáhnout pouze a jen prostřednictvím snížení počtu účastníků. Snížení financování v roce
36
2017 by na projekt mělo nižší dopad, realizace monitorovacích cest je ovšem klíčem k dlouhodobé udržitelnosti výstupů!
Zapojení partnera a jeho kontrola Č. 1 2
3
4
5
Způsob Management projektu v místní rovině – zapojení lokálního experta do koordinace projektu Úvodní setkání s dostatečnou časovou dotací – bude možné provést detailní analýzu statu quo, motivací jednotlivých pracovníků k účasti v projektu, stupně jejich znalostí a kvalifikace, atd. – tomu bude přizpůsoben obsah jednotlivých školení i organizační zajištění. Nastavené komunikační kanály umožní intenzivní komunikaci mezi pracovníky partnera (příp. dalších organizací) a lektory. Lektoři mají alokován dostatečný čas pro práci doma. Radim Gill – koordinuje a kontroluje práci moldavských i českých konzultantů a komunikuje jejich výstupy se zadavatelem a partnerem Lektoři v MD – kontrolují stav logistiky zařizované MD partnerem
Poznámky Zapojení partnera je realizováno prostřednictvím několika popsaných úrovní. V zásadě jde o posilování tzv. „ownership“ projektu a jeho výstupů. Ownership bude posilován individuálními vazbami s osobami partnera, „šitím projektových aktivit na míru“ potřebám partnera i intenzivní komunikací mimo mise.
Příloha č. 1 – Matice logického rámce Příloha č. 2 – Časový harmonogram Příloha č. 3 – Analýza problému Příloha č. 4 – Studie zaměřená na stav legislativy a prostorových dat
37
Příloha č. 1 – Matice logického rámce Popis projektu (intervenční logika)
Objektivně ověřitelné Zdroje ověření ukazatele ukazatelů (indikátory)
Záměr
Přispět ke zlepšení životní úrovně obyvatelstva regionu Sever
Zvýšení investic v regionu o 10% od roku 2018
Cíle
1. Přispět k efektivnějšímu regionálnímu/strategickému plánování
Alespoň 50% LPAs Statistiky, Zprávy používají služby RDA Nord RDA Nord a MRDC (mapy, strateg.rozhodnutí, Údaje místní správy a doporučení) od roku 2018 samospráv Baseline: 0%
Předpoklady a rizika (klíčové externí faktory ovlivňující průběh a úspěšnost projektu)
Statistiky, expertní zprávy, zprávy místní administrativy a státní správy Důvěra investorů v poskytovaná data a informace a tím pádem zájem o uskutečňování investic v regionu Investice v regionu povedou k tvorbě nových pracovních míst Veřejně poskytované služby budou odpovídat potřebám (školky a školy tam, kde je hodně dětí, budování cest apod.) Stabilní vývoj ekonomiky
Výstupy
1.1. Zvýšené odborné kapacity RDA Nord
Alespoň 50 % prostorových Roční zprávy RDA dat zpracovaných nástroji Nord, strategické GIS jsou použity ve plány RDA Nord strategickém plánu regionu Sever od roku 2017 Baseline: 0% Výsledky „regional branding“ použity ve strategickém plánu regionu Sever
38
Strategie odpovídají skutečnosti, jsou založeny na reálných legálně získaných datech
Aktivity
1.1.1 Úvodní setkání realizátora a partnera 1.1.2. Školení Využívání moderních metod (GIS, regional branding) ve strateg./regionálním plánování (teorie a praxe, mentoring)
Prostředky Rozpočet
Data k praktickým cvičením GIS jsou k dispozici a jsou reálná a legální. Twinningový projekt EU dosáhne cíle (nová legislativa řešící poskytování, kvalitu, formát dat atd.) Účastníci studijní cesty předávají své znalosti dál a pracují na strategiích regionu
1.1.3. Přenos dobré praxe z ČR (studijní cesta)
Aktualizace SW dodaného IT vybavení a jeho údržba
1.1.4. IT vybavení pro 6 prac. RDA Nord pro zpracování GIS dat
Použité znalosti jsou používány v nových regionálních strategiích
1.1.5. Konference RDA Nord (prezentace výsledků, předání získaných zkušeností, zaměřeno na státní správu – multiplikační efekt) 1.1.6. RDA Nord zvyšuje povědomí o moderních metodách ve strateg./regionálním plánování (pro poskytovatele dat, případné investory, univerzity)
Zájem o účast na konferenci a awareness-raising (zvyšování povědomí o moderních metodách ve strategickém/regionálním plánování) Důležité podklady pro strategické plánování jsou sdíleny s místní komunitou a státní správou Pravidelné aktualizace databáze (dat) vyškolenými lidmi
1.1.7. Monitorovací cesta (udržování databáze)
Výchozí podmínky (vstupní předpoklady) Přetrvávající zájem zainteresovaných subjektů o téma projektu a trvale příhodné podmínky pro uskutečnění záměru projektu.
Vysvětlivky: RDA Nord – regionální rozvojová agentura Sever (partner projektu) GIS – geoinformační systém Regional branding – metoda určení silných a slabých stránek regionu pro strateg.plánování, regionální značka LPA – local public administration (místní samosprávy) 39
Příloha č. 2 – Časový harmonogram Předpokládaný kalendářní měsíc / rok Roky 2015-2016 Aktivity/měsíce od zahájení projektu
9/
10 /
11 /
12
1/
2/
3/
4/
5/
6/
7/
8/
9/
10 /
11 /
2015 2015 2015 2015 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016 2016
1
2
x
x
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
15
Řízení projektu Výstup 1.1 Aktivita 1.1.1 Úvodní setkání realizátora a partnera Aktivita 1.1.2 Školení Aktivita 1.1.3 Přenos dobré praxe z ČR Aktivita 1.1.4 IT vybavení pro 6 prac. RDA Nord pro zpracování GIS dat
12 /
x
x
Aktivita 1.1.5 Konference RDA Nord Aktivita 1.1.6. RDA Nord zvyšuje povědomí o moderních metodách ve strateg./regionálním plánování Aktivita 1.1.7. Monitorovací cesta
40
x
16
Předpokládaný kalendářní měsíc / rok Rok 2017 Aktivity/měsíce od zahájení projektu
1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/ 10 / 11 / 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017 2017
17
18
x
x
19
20
x
x
21
22
23
24
25
26
x
x
Řízení projektu Výstup 1.1 Aktivita 1.1.1 Úvodní setkání realizátora a partnera Aktivita 1.1.2 Školení Aktivita 1.1.3 Přenos dobré praxe z ČR Aktivita 1.1.4 IT vybavení pro 6 prac. RDA Nord pro zpracování GIS dat Aktivita 1.1.5 Konference RDA Nord Aktivita 1.1.6. RDA Nord zvyšuje povědomí o moderních metodách ve strateg./regionálním plánování Aktivita 1.1.7. Monitorovací cesta
x
x
41
x
27
Příloha č. 3 – Analýza problému Nedostatek investic v regionu
Nevhodné územní plánovaní (umístění škol, školek, zdrav.zařízení apod.)
Regionální plánování na nízké úrovni
Částečné využívání moderních metod v regionálním plánování Málo dostupných dat a jejich nízká kvalita (GIS)
Nedostatečný legislativní rámec (poskytování a sdílení dat)
Absence vyškoleného personálu (moderní metody ve strateg. plánování)
Červené: faktory, které budou ovlivněny Twinningovým projektem EU Oranžové: faktory, které budou ovlivněny projektem ČRA
Příloha č. 4 – Studie zaměřená na stav legislativy a prostorových dat
PROJEKT ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY S MOLDAVSKEM Vypracování odborné studie (GIS) v Moldavsku - region Sever
prosinec 2014
ROZDĚLOVNÍK Výtisk č.
1 – 4: 5: 6:
OBSAH 1. Shrnutí projektu ................................................................................................................................... 5 2. Popis výchozího stavu ......................................................................................................................... 5 2.1 Ekonomická a sociální situace v zemi, rozvojová strategie země ..................................................... 5 2.2 Vládní politika a aktivity donorů v daném sektoru ........................................................................... 7 2.3 Kontext spolupráce ZRS ČR v Moldavsku ....................................................................................... 8 3. Analýza problému ............................................................................................................................... 9 4. Analýza zainteresovaných stran .......................................................................................................... 9 4.1 Zainteresované subjekty/partneři projektu ........................................................................................ 9 4.2. Cílové skupiny ............................................................................................................................... 10 4.3 Podpora projektu ze strany země příjemce...................................................................................... 10 5. Logický rámec projektu ..................................................................................................................... 11 5.1 Záměr .............................................................................................................................................. 11 5. 2 Cíl ................................................................................................................................................... 11 5.3 Výstupy ........................................................................................................................................... 11 6. Postup realizace a monitoring............................................................................................................ 30 7. Faktory kvality a udržitelnosti výsledků projektu ............................................................................. 33 7.1 Participace a vlastnictví projektu příjemci ...................................................................................... 33 7.2 Vedlejší dopady projektu ................................................................................................................ 34 7.3 Sociální a kulturní faktory ............................................................................................................... 34 7.4 Rovný přístup žen a mužů ............................................................................................................... 34 7.5 Vhodná technologie ........................................................................................................................ 34 7.6 Dopady na životní prostředí ............................................................................................................ 35 7.7 Ekonomická a finanční životaschopnost projektu ........................................................................... 35 7.8 Management a organizace ............................................................................................................... 35 8. Analýza rizik a předpokladů .............................................................................................................. 36 Příloha č. 1 – Matice logického rámce .................................................................................................. 38 Příloha č. 2 – Časový harmonogram ..................................................................................................... 40 Příloha č. 3 – Analýza problému ........................................................................................................... 42 Příloha č. 4 – Studie zaměřená na stav legislativy................................................................................. 43 a prostorových dat ................................................................................................................................. 43 Základní údaje ....................................................................................................................................... 47 Rozhovory vedené se zástupci a s oslovenými institucemi ................................................................... 48 Ambasáda České republiky .............................................................................................................. 48 Agency for Land Relations and Cadastre (ALRC) ........................................................................... 48 National Geospatial Data Fund (NGDF) .......................................................................................... 49 Státní katastrální úřad– Întreprinderea de StatCadastru.................................................................... 49 e-Government Center ........................................................................................................................ 49 e-Government Center, IT oddělení ................................................................................................... 50
Regional Development Agency Nord ............................................................................................... 50 Bălți - Gaz......................................................................................................................................... 51 Municipalita Bălti – Municipal Property and Land Relations .......................................................... 51 Regional Development Agency Nord - Ion Bodrug ......................................................................... 52 Společnost Vec S.R.L., tvůrci platformy GISCUIT ......................................................................... 52 Technical University of Moldova ..................................................................................................... 52 National Coordination Centre of the Border Police Departament .................................................... 52 South Regional Development Agency .............................................................................................. 53 National Agencyfor Rural Development .......................................................................................... 53 General Directorate Architecture, Urban and Land Man. of Chisinau Council................................ 53 Agency for an Inspection and Restoration of the Monuments.......................................................... 54 National Agency for Auto Transport ................................................................................................ 54 National Bureau of Statistic .............................................................................................................. 54 State Environmental Inspectorate ..................................................................................................... 54 Povinnosti agenturRDA (vyjmuto ze zakládacích stanov) .................................................................... 56 Práva agentur RDA (vyjmuto ze zakládacích stanov) ........................................................................... 58 Analýza legislativy v oblasti GIS technologií ....................................................................................... 58 Zákony související s územním plánováním: ......................................................................................... 58 Nařízení a zákony související s geodaty a informacemi: ...................................................................... 59 Strategický dokument National Strategy for Information Society Development „Digital Moldova 2020“................................................................................................................................................. 63 Projekt„Twinning“MD/13/ENP/OT/15 ............................................................................................ 63 Srovnání platné legislativy v Moldavsku se situací v ČR ..................................................................... 64 Analýza aktérů ....................................................................................................................................... 65 Státní správa a státní organizace ........................................................................................................... 65 Agency for Land Relations and Cadastre (ARLC) ........................................................................... 65 ARLC - oddělení geodézie, kartografie a geoinformatiky ................................................................ 65 National Geospatial Data Fund (NGDF) .......................................................................................... 65 Geoportál .......................................................................................................................................... 67 Ministerstva ...................................................................................................................................... 68 Další geoportály ................................................................................................................................ 69 Další dostupná data zahrnující prostorovou složkou ........................................................................ 69 Výzkumné a vzdělávací instituce .......................................................................................................... 70 Soukromé firmy .................................................................................................................................... 70 Analýza poskytnutých dat agenturou ADR Nord .................................................................................. 71 Používané souřadnicové systémy v Moldavsku ..................................................................................... 71 Obecný popis poskytnutých dat ............................................................................................................. 71 Apă Canala (vodovody a kanalizace) ............................................................................................... 72 CET NORD (teplovody) ................................................................................................................... 73 SA Drumuri Bălti (správa a údržba silnic) ....................................................................................... 73 SA Red Nord (elektrická síť) ............................................................................................................ 74 Bălți Gaz (plynovody) ...................................................................................................................... 74 MoldTelecom (optická a metalická síť) ............................................................................................ 75 SWOT analýza....................................................................................................................................... 75 Závěr ...................................................................................................................................................... 78 Doporučení ............................................................................................................................................ 79
SEZNAM PŘÍLOH (přílohy nejsou součástí Projektového dokumentu jako součást zadávací dokumentace) Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Příloha 4 Příloha 5 Příloha 6 Příloha 7 Příloha 8 Příloha 9 Příloha 10
Seznam obesílaných organizací s kontakty Dotazník zasílaný na úřady a ministerstva Vyplněné dotazníky Q1 – Q8 Prezentace ALRC Prezentace implementace INSPIRE Prezentace geoportálu dostupného z: http://geoportal.md Schéma procesu e-tansformace v Moldavsku Struktura městského úřadu Bălți Prezentace projektu TWINNING Geodetické parametry souřadnicového systému MOLDREF99
SEZNAM ZKRATEK ADRN ALRC CRS ČR ČRA EPSG EU e-gov GIS IČ INSPIRE IPOT IS IT JICA JM JO MOLDREF99 MoldATSA NGDF OGC QGIS RDA SDI UTM WMS WFS WGS84
Regional Development Agency North Agency for Land Relations and Cadastre Coordinate Reference System Česká republika Česká rozvojová agentura Geodetic Parameter Set, databáze souřadnicových systémů Evropská unie e-government Center Geografický informační systém Inga Česnulaityté Infrastructure for Spatial Information in Europe Moldavský státní plánovací institut pro hospodaření s půdou Inženýrské sítě Informační technologie Japan International Cooperation Agency Jana Morávková Jan Oprchal Souřadnicový systém pro mapy velkého měřítka v Moldavsku Moldavian Air Traffic Services Authority National Geospatial Data Fund Open Geospatial Consortium Quantum GIS Regional Development Agency Spatial Data Infrastructure Univerzální transverzální Mercatorův systém souřadnic Web Map Service Web Feature Service World Geodetic System 1984
Základní údaje Název projektu: Vypracování odborné studie (GIS) v Moldavsku - region Sever Označení projektu: CzDA-MD-2014-3-15110/1 Zdroj financování: Česká rozvojová agentura Nerudova 3 118 50 Praha 1 Kontaktní osoba: Mgr. Michaela Cvečková Řešitel projektu: GEOtest, a.s. Šmahova 1244/112, 627 00 Brno Tel.: +420 548 125 111 Kontaktní osoba: Mgr. Zdeněk Železný E-mail:
[email protected] Web: http://www.geotest.cz Partner projektu: North Regional Development Agency Kontaktní osoba: Ion Bodrug Tel.: +373 691 50 152 E-mail:
[email protected] http://www.adrnord.md Jméno odpovědného řešitele: Mgr. Jan Oprchal E-mail:
[email protected] Web: http://www.geotest.cz
Rozhovory vedené se zástupci a s oslovenými institucemi Byla provedena analýza aktérů a výběr klíčových organizací a institucí, se kterými bylo třeba vést osobní rozhovory. Následně byly s jejich představiteli domluveny schůzky a zrealizována osobní jednání. Pro doplnění informací bylo přistoupeno k realizaci dotazníkového šetření. Byl vytvořen krátký dotazník s otázkami týkajícími se základní struktury oslovené instituce, dále otázky směrovaly ke stávající legislativě v oblasti GIS a správy prostorových dat a k práci s těmito daty v rámci oslovené instituce. Celkově bylo dotazníkovým šetřením osloveno 187 respondentů a organizací. Seznam adres a institucí je možné nalézt v příloze zprávy (Příloha 1). Je zde také přiložen vzorový dotazník (Příloha 2). Dále bylo přistoupeno k oslovování konkrétních institucí a osob za účelem doplnění zjištěných informací či zodpovězení dalších otázek nad rámec dotazníkového šetření. Následuje výčet nejdůležitějších setkání s bodovým zápisem obsahu vedeného rozhovoru.
Ambasáda České republiky Místo, datum a čas setkání: Strada Moara Rosie 23, Kyšiněv; 24. 11. 2014; 10:00 Přítomni: GEOtest: Inga Česnulaytité (IČ), Jana Morávková (JM), Jan Oprchal (JO); AČR: Kateřina Šilhánková, Daniela Dragalin Kontakt:
[email protected],
[email protected] Seznámení se s místním prostředím, základní informace o Moldavsku, informace o připravovaném projektu, investice v oblasti geodat a GIS systémů se budou zaměřovat po nezdaru s RDA South pouze do RDA Nord. PravomoceRDA Nordvycházejí ze zákona o regionálním rozvoji v Moldavské republice (dostupné z: http://www.scribd.com/doc/60231907/The-Law-on-Regional-Developmentin-the-Republic-of-Moldova). RDA Nord je nekomerční veřejná instituce, výkonný orgán pro politiku regionálního rozvoje. Jejím úkolem je implementovat regionální rozvojovou strategii a operační plán. Dostupné z:http://eeas.europa.eu/enp/pdf/pdf/action_plans/moldova_enp_ap_ inal_en.pdf. Odkud berou v Moldavsku demografickéinformace: Sčítání lidu 12. - 25.3 2014 National Bureau of Statistics of the Republic of Moldova Dostupné z: http://www.statistica.md/pageview.php?l=en&idc=263&id=2193. Data jsou po dotázání přístupná z:http://statbank.statistica.md.Věrohodnost tohoto cenzu je však mezinárodními komisemi zpochybňována.
Agency for Land Relations and Cadastre (ALRC) Místo, datum a čas setkání: Puskin str. 47, Kyšiněv; 24. 11. 2014; 14:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; ALRC: Maria Ovdii, vedoucí oddělení Kontakt:
[email protected] rumunsky Agenţia Relaţii Funciare şi Cadastru Úřad byl založen 27. 6. 1994 nařízením prezidenta republiky číslo 230/1994. Byly diskutovány obecné informace o struktuře a kompetencích katastru (prezentace s daty jsou vloženy v příloze zprávy - Příloha 4) a také o implementaci směrnice INSPIRE na státní úrovni. Prezentace je vložena do příloh správy (Příloha 5).
Usnesení vlády č. 65 z 22. 01. 2007 o schválení seznamu placených služeb z katastrálního úřadu, dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=320347&lang=1. Soukromému sektoru data poskytují pouze za určitých podmínek definovanýchzákonem číslo 778 z 27. 12. 2001 o geodezii, kartografii a geoinformatice, dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=313237. Takto poskytnutá data nemohou být dále redistribuována bez souhlasu úřadu a musí být označeny logem ALRC.
National Geospatial Data Fund (NGDF) Místo, datum a čas setkání: Puskin str. 47, Kyšiněv, 24. 11. 2014; 15:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; NGDF: Tamara Rudenco, vedoucí oddělení Kontakt:
[email protected] rumunsky Fondul naţional de date geospaţiale Národní fond geoprostorových dat je součástí Archivního fondu republiky Moldavsko NGDF byl založen na základě vládního usnesení č. 731 z 5. 8. 1997 a je podřízen ALRC. Prezentace úřadu v příloze (Příloha 6). Zjištěny informace o možnostech geoportálu, dostupného z:http://geoportal.md. Jedná se o geoportál, do kterého si mohou po konzultaci s úřadem vkládat svá data jednotlivé instituce. Tato data si tyto instituce poté samy aktualizují a spravují. Geoportál je postaven na opensource, podporuje tyto formáty: GeoTIFF, Erdas Imagine, SDTS, ECW, MrSID, JPEG2000, DTED, NITF, ESRI shapefile, MapInfo, GML, Oracle Spatial a další. Interně uchovávají více metainformací než ty, které poskytují v náhledu na geoportálu. Interoperabilita dat: novéusnesení vlády č. 404 z 2. 6. 2014 o interoperabilitě dat a výměně geodat mezi státními institucemi - dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=353238&lang=2. Ostatní portály, např. zde:http://gis.mediu.gov.md/ či zde: http://pops.mediu.gov.md/ využívají ortofoto a mapy 1:50 000 přes WMS služby geoportáluhttp://geoportal.md. Hodně si slibují od projektu TWINING, rádi by více nasměrovali shromažďování geodat na geoportálu http://geoportal.md.
Státní katastrální úřad– Întreprinderea de StatCadastru Místo, datum a čas setkání: Puskin str. 47, Kyšiněv, 24. 11. 2014; 16:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; ISC: Diana Nanu Kontakt:
[email protected] Instituce zabývající se distribucí spravovaných dat, dostupné zde: http://www.cadastre.md/. Není možné jakákoliv spravovaná data bezplatně předat RDA Nord. Metadata o spravovaných datech je možné poskytnout, ale je třeba překonat velké administrativní obtíže. Geodata jsou na státní úrovni vedena v souřadném systému MOLDREF99.
e-Government Center Místo, datum a čas setkání: Piata Marii Adunari Nationale 1, Kyšiněv; 25. 11. 2014; 9:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; e-gov: Stela Mocan, Artur Reaboi, Livia Turcanu Kontakt:
[email protected],
[email protected],
[email protected]
rumunsky Centrul de Guvernare Electronică Úřad spadá pod předsedu vlády, spravuje a zaštiťuje IT projekty na vládní úrovni. Diskutován problém se sdílením dat, organizace nerady poskytují svá geodata a pokud, tak za úplatu. Data v rámci státní správy na všech úrovních nejsou vzájemně kompatibilní, nejsou jednotně vedena, jejich sběr a udržování, pokud probíhá, je velmi chaotický. Geodata jsou na regionálních úrovních vedena v papírové podobě. Geoportal.md nedisponuje aktuálními daty, problémy jsou se správou dat, které zde umisťují státní instituce. Novinkou je zákon o interoperabilitě dat, který má za úkol situaci v brzké době zlepšit (usnesení vlády č. 404 z 2. 6. 2014). Snaží se razit politiku „open data“ - to co bylo vytvořeno ze státních peněz by mělo být k dispozici všem, snaha o zamezení prodeje dat mezi státními institucemi. Seznámení s projektem e-transformace státní správy (Příloha 7).
e-Government Center, IT oddělení Místo, datum a čas setkání: Piata Marii Adunari Nationale 1, Kyšiněv; 25. 11. 2014; 11:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; e-gov: Igor Bercu, Stela Mocan Kontakt:
[email protected] Seznámení s unikátním projektem M-Cloud, služba spuštěna 14. 3. 2013, redukuje náklady státní správy. Jedná se o evropsky unikátní projekt v rámci zavádění moderních technologií do státní správy, dostupné z: http://www.egov.md/index.php/ro/comunicare/stiri/item/1357-platforma-m-cloud-estelansat%C4%83-oficial-%C3%AEn-republica-moldova. Umožňuje sdílení aplikací a dat napříč státní správou. Zefektivňuje a zrychluje práci státního sektoru. IBM servery, běží pod ORACLE databázemi. Možné využít datových kapacit tohoto cloudového prostoru pro vkládání dalších geodat či geodatabází. Možnost nákupu síťových licencí GIS SW do tohoto cloudu. Zákon o povinnosti poskytovat data o infrastruktuře - usnesení vlády č. 133 z 24. 2. 2014 dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id= 351987.
Regional Development Agency Nord Místo, datum a čas setkání: Piata Vasile Alecsandri 8, Bălti; 25. 11. 2014; 14:30 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; ADRN: Maria Prisacari Kontakt:
[email protected] rumunsky Agentia de Dezvoltare Regională Nord Agentura byla založena 27. 11. 2009, na základě zákona 438 z 28. 12. 2006, respektive z jeho prováděcí vyhlášky číslo 127 z 8. 2. 2008, dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action= view&view=doc&lang=1&id=326943. Úkolem RDA Nord je implementovat národní rozvojovou strategii (The National Developmnet Strategy), jejíž tvůrcem je Government of the Republic of Moldova.
Úkolem RDA Nord je také implementovat regionální rozvojovou strategii (The National Strategy for Regional Developmnet jejímž tvůrcem je ministerstvo Ministry of Regional Development and Construction of Republic of Moldova. Byly nastíněny úlohy RDA Nord obecně, více níže (kapitola 3 a kapitola 4) a také pod odkazemhttp://www.adrnord.md/pageview.php?l=ro&idc=225&. Plné znění strategie je dostupné z: http://adrnord.md/libview.php?l=en&idc=410&id=1314. Primárně se zabývají přípravou a prováděním strategického plánování, vypracovávají strategie regionálního rozvoje a operační plány. Zpracovávají statistická data a prostorová data, která dostanou ze státních a soukromých organizací, zpracovávají data za účelem plánování strategických projektů, slouží jako poradní orgán a koordinují rozvojovou pomoc a směrování dotací od zahraničních donorů. Data, která má RDA Nord k dispozici jsou velmi nekonzistentní. Data z katastrálního úřadu (Intreprinderea de Stat Cadastru) nebudou dodána zdarma. Každá z organizací oslovených RDA Nord poskytla data v jiné podobě, jiném formátu, jiném rozsahu i měřítku. V této chvíli nemají GIS software ani zaměstnance s potřebným vzděláním v oboru. K náplni své práce regionální autority územního a strategického plánování nutně potřebují vytvoření GIS oddělení, mají zájem o práci s geodaty a GIS softwarem.
Bălți - Gaz Místo, datum a čas setkání: Nicolae str. 43, Bălti; 26. 11. 2014; 10:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; Bălti-gaz: Vadimir Pazuratii; ADRN:Maria Prisacari Kontakt:
[email protected] Data zpracovávají v programovém prostředí AutoCAD. Mají vedenou síť plynovodů nad zákresem polohopisu budov, parcel a uliční sítě. Rozsahem dat pokrývají celou municipalitu Bălți. Mají zájem o polohopis ostatních inženýrských sítí. Část dat mají zanesenou pouze v papírové podobě a od projektu očekávají jejich digitalizaci.
Municipalita Bălti – Municipal Property and Land Relations Místo, datum a čas setkání: Municipiul Bălti. str. Independentii,1., Bălti; 26. 11. 2014; 13:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; ADRN: Maria Prisacari, Mun. Bălti : Andrei Birahsis Kontakt:
[email protected] Vládní usnesení o GIS, definování pojmů – usnesení vlády č. 1298 z 28. 10. 2003, dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=295781. Schéma oddělení územního plánování v rámci organizační struktury magistrátu Belti, dostupné zde: http://en.balti.md/images/organisational-chart.png a také v příloze (Příloha 8). Obsah legendy územních plánů obcí není zákonem definován. Územní plánování probíhá 4stupňově – centrálně (1), regionálně – sem patří ADR Nord (3), rajóny (32) a municipality (53). Informace o inženýrských sítích dostávají, ale pouze na základě písemného vyžádání od jejich správců. Zákon o povinnosti tyto informace poskytovat existuje, není však zatím
vždy dodržován - usnesení vlády č. 133 z 24. 2. 2014, dostupné http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=351987 Platný územní plán města Bălti je z 27. 12. 2006 a je dostupný http://www.balti.md/images/primaria/grad/Planul.jpg.
zde: zde:
Regional Development Agency Nord - Ion Bodrug Místo, datum a čas setkání: Piata Vasile Alecsandri 8, Bălti; 26. 11. 2014; 15:00 Přítomni: GEOtest: IČ, JM, JO; ADRN: Ion Bodrug Kontakt:
[email protected] Bălți je hlavní město regionu sever, spadá pod něj 11 distriktů. ADR Nord má zájem na založení GIS střediska a využívání možností GIS aplikací a zpracovávání dostupných geodat. Zainteresované soukromé firmy a správci inženýrských sítí očekávají od projektu mapu kombinující všechny doposud sesbírané podklady.
Společnost Vec S.R.L., tvůrci platformy GISCUIT Jméno: Pavel Iacolaiev, Web developer, GIS developer Kontakt:
[email protected] Zástupce komerční sféry, firma nabízející GIS produkty Vec S.R.L. Poskytuje serverovou platformu nazvanou Giscuit (aktuálně ve verzi 1.4.3) umožňující vizualizovat, sdílet, upravovat a analyzovat prostorová data. Jsou autory geoportálu – národního fondu geoprostorových dat: http://geoportal.md. Jejich produkty jsou kompatibilní se standardy OGC a jsou založené převážně na open source komponentech. Jsou také tvůrci mobilní aplikace pro přístup ke geoportálu. Velmi úzce spolupracovali s Marií Ovdii (ARLC) a Tamarou Rudenco (NGDF).
Technical University of Moldova Jméno: Ass. Prof. Dr. Livia Nistor- Lopatenco, vedoucí katedry geodézie, katastru a geotechniky Kontakt:
[email protected] Studenti oborů Geodézie topografie a kartografie mají k dispozici 10 licencí ArcGIS. Univerzita spolupracuje s Technical University of Civil Engineering Bucharest při výuce geodezie, topografie a kartografie. Předmět GIS mají studenti 2 semestry a učí se vyhledávat data a prakticky je aplikovat, cvičení mají na ArcGIS licencích. Hlavním dokumentem je připravovaný TWINNING projekt, ze kterého vyplynou další legislativní kroky v rámci správy, uchovávání a údržby geodat. Více informací o katedře geodézie, katastru a geotechniky je uvedeno v kapitole 6.2.
National Coordination Centre of the Border Police Departament Jméno: Sergiu Martin, Head of operational cooperation Unit, National Coordination Centre of the Border Police Departament Kontakt:
[email protected] rumunsky Poliţiei de Frontieră Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q1).
Policejní složka zajišťující ochranu a dohled nad hranicemi státu. Používají vlastní navigační a lokalizační nástroje – MotoGeo FMS, Navigator, apod. Pracují s prostorovými daty, uchovávají záznamy o poloze objektů i metadata, avšak interně, jedná se o citlivé údaje. V GIS aplikacích pracuje víc než 20 osob, především vizualizují data nad stávajícími topografickými a ortofoto podklady.
South Regional Development Agency Jméno: Alexandru Sirbu, specialista v oblasti strategie a plánování Kontakt:
[email protected] rumunsky Agenţia de Dezvoltare Regională Sud Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q2). V agentuře pracuje 19 zaměstnanců, agentura primárně slouží k podpoře regionálního rozvoje jihu Moldavska, resp. ke strategickému plánování a řízení projektů v oblasti regionálního rozvoje. Data sbírá pomocí údajů národního statistického úřadu, nebo místních orgánů veřejné správy na všech úrovních. Prostorové informace ani jiná geodata v této chvíli nezpracovává.
National Agencyfor Rural Development Jméno: Maxim Gorgan , ředitel agentury Kontakt:
[email protected] rumunsky Agenţia Naţională de Dezvoltare Rurală Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q3) Agentura pro rozvoj venkova a zemědělství, 21 stálých zaměstnanců a 200 externích expertů., přispívají k rozvoji venkova a zemědělství. Zpracovávají data pozemkového katastru, přírodních zdrojů, vody, řeší výstavbu a správu infrastruktur pro zavlažování, pozemkové úpravy. Pracují v ArcGIS, v MapInfo i v opensource softwaru QGIS. Tyto programy využívají jako nástroj ke zpracování analytických prostorových úloh. Mají na to zaměstnané 2 zaměstnance. Výstupy dělají pro vlastní potřeby a pro účely řešených projektů. Data neuchovávají v databázích ani pro ně netvoří katalogy či metadatové záznamy. Pokud by měli příležitost, dávali by geodata na geoportál: http://www.geoportal.md. Jako nejvyšší autoritu v oboru geodat uznávají Agency for Land Relations and Cadaster.
General Directorate Architecture, Urban and Land Man. of Chisinau Council Jméno: Nicolae Crăciun,ředitel oddělení Kontakt:
[email protected] rumunsky Directia generală arhitectură, urbanism si relatii funciare a Consiliului Mununicipal Chisinău Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q4). Generální ředitelství pro architekturu, územní plánování a obhospodařování půdy. Data poskytují na geoportále dostupném z: http://map.chisinau.md/. V úřadu pracuje 86 osob, z toho jeden GIS specialista. Ukázkově zpracovaný online územní plán s velkým interdisciplinárním přesahem.
Využívá podkladová data agentury ALRC. Pracují v programovém prostředí MapInfo Professional a QGIS Desktop, databáze je vedena v SDO Oracle. Dle jejich názoru problém se sdílením dat ustupuje díky možnosti využívání WFS /WMS služeb.
Agency for an Inspection and Restoration of the Monuments Jméno: Ion Stefanita, generální ředitel Kontakt:
[email protected] rumunsky Agenţia de inspectare şi restaurare a monumentelor Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q5) Agentura na ochranu a restauraci památek Mají svoji vrstvu na geoportále dostupném z:http://www.geoportal.md pod kategorií s názvem „Monuments“ V rámci instituce pracují s prostorovými daty 2 osoby
National Agency for Auto Transport Jméno: Nestor Bejenari, ředitel agentury Kontakt:
[email protected] rumunsky Agenţia Naţională Transport Auto Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q6) V úřadu pracují 3 osoby s prostorovými informacemi, převážnou část práce tvoří zpracovávání tabulkových statistik a grafů, minoritně se věnují zobrazováním dat nad dostupnými mapovými produktyspolečnosti Google. Mají licenci MapInfo, ale zpracovávaná data využívají pouze pro interní potřebu.
National Bureau of Statistic Jméno: Zuza Nicolae, Analytical GIS Specialist. Kontakt:
[email protected] rumunsky Biroul National de Statistică Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q7). Národní statistický úřad, zabývá se koordinací, hodnocením a analýzami statistických aktivit v zemi. V úřadu pracuje jedna osoba zabývající se zpracováním dat v GIS softwarech. Pracuje v programovém prostředí ESRI ArcGIS, QUANTUM GIS, Saga GIS a gvSIG Práce v GIS v rámci instituce je nařízena interním i směrnicemi. Nemají vytvořený datový katalog pro uchovávaná data. Podporovali by vznik nezávislé instituce, jež by byla správcem GIS dat v zemi. Jako slabý článek v rámci práce s geodaty a statistickými daty vidí neochotu ve sdílení dat mezi státními úřady a institucemi.
State Environmental Inspectorate Jméno: Vitalie Curarari, vedoucí inspekce životního prostředí Kontakt:
[email protected] Rumunsky Inspectoratul Ecologic de Stat
Účastník dotazníkového šetření (Příloha 3 Q8). V rámci úřadu pracuje 304 zaměstnanců, z toho 4 pracují jako GIS specialisté. Instituce zajišťuje ochranu přírodních zdrojů. GIS aplikace používají i přes mobilní telefony. Uchovávají geodata na základě interních směrnic. Část z nich poskytují na adrese úřadu, dostupné z: http://www.inseco.gov.md, jde o tabulky a reporty v rámci kontrol složek ŽP. Velmi by ocenili vytvoření informačního systému o ŽP na celostátní úrovni.
Povinnosti agenturRDA (vyjmuto ze zakládacích stanov) Podstatným bodem vybraných povinností regionálních rozvojových agentur vypsaných níže je iniciovat, vytvářet a podílet se na implementaci regionálních rozvojových strategií. Agentura má být nositelem světla, osvěty a udávat směr v oblastech územního plánování a regionálního rozvoje. Měla by mít komplexní informace a povědomí o stavu, vývoji a směrování spravovaného regionu. S těmito povinnostmi jde bezpodmínečně ruku v ruce nutnost ukládat, spravovat, řídit a především analyzovat, interpretovat a publikovat geodata a dokumenty související s prostorovými informacemi, statistickými daty, demografickými údaji, daty o dopravě, o cestovním ruchu, o průmyslu, obchodu, apod. Tato činnost předpokládá nutnost ruční digitalizace či vektorizace, tvorbu databázových tabulek, apod. Klíčovým a komplexním nástrojem tohoto procesu jsou GIS aplikace. Povinnostiagentur dle stanov, dostupné z: http://www.adrnord.md/pageview.php?l=ro&idc=225&a také dle prováděcí vyhlášky číslo 127 z 8. 2. 2008 zákona číslo 438 z 28.12.2006 dostupného z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=326943. Bod 1) Spolupracuje při přípravě a následně provádí implementaci Národní strategie pro místní rozvoj, operačního plánu a ročního prováděcího plánu: a) tvoří analýzu sociálně-ekonomickéhorozvoje v daném regionu; b) vytváří prostředí pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru, tvoří strategické plány pro strategické plánování regionálního procesu, tvoří strategie rozvoje; c) v rámci regionálních skupin přispívá k budování kapacit pro strategické plánování a rozhodování; d) vypracovávástrategii regionálního rozvoje a operační plány; e) koordinuje proces nastavení strategie regionálního rozvoje, operační plán v souladu s Národní strategií rozvoje, v souladu s tímto plánem tvoří rámcové plány ve vztahu k otázkám regionálního charakteru f) sleduje a vyhodnocuje provádění strategie regionálního rozvoje a operačního plánu; g) slouží jako centrum regionálního rozvoje, vydává výroční zprávy o provádění strategie regionálního rozvoje a operačního plánu; h) implementuje strategii regionálního rozvoje, operačního plánu a také rozděluje finanční podporu přidělenou pro tento účel z Národního fondu pro regionální rozvoj; Bod 2) Regionální programy a rozvojové projekty: a) posiluje, mobilizuje regionální myšlenky a projekty; b) rozvíjí koncepty a nové projekty; c) rozvíjí regionální programy; d) přispívá k posilování kapacit organizací zapojených do oblasti regionálního rozvoje a zaštiťuje studie proveditelnosti a návrhy projektů; Bod 3) Oblast financí a financování: a) koordinuje operační plán s rozdělováním finančních prostředkůna úrovni národní, mezinárodní a místní; b) zajišťuje provádění a financování regionálních rozvojových programů a projektů schválených Regionální radou;
c) přispívá k přidělení finančních prostředků v rámci grantových schémat pro soukromý sektor; d) přitahujenerozpočtové prostředky k realizaci strategie a programů regionálního rozvoje a souvisejících projektů; e) aktivně spolupracuje s donory i s místní komunitou v oblasti rozvoje; f) láká místní i zahraniční investory; g) podporuje zpětnéinvestice do regionuv rámci remitancí; h) pomáhá zlepšit schopnosti aktérů regionálního rozvoje v rámci získávání finančních prostředků; Bod 4) Stará se oorganizaci a provádění aukcí anebo veřejných soutěží, které se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek, a to způsobem stanoveným v nařízení tvorby a využití finančních prostředků z Národního fondu pro regionální rozvoj Operačního manuálu Národního fondu pro regionální rozvoj: Bod 5) Oblast organizace: a) zastupuje Regionální radu; b) připravuje dokumenty, které mají být projednány, schváleny a / nebo je schválila Regionální rada; c) slouží jako informační, metodický a Regionální poradní sbor pro místní orgány ve věcech týkajících se rozvoje vyváženého a udržitelného rozvoje regionu; d) posiluje rozvoja věhlas regionu; e) vytváří a aktualizuje statistické údaje správní oblasti; f) vytváří monitorovací ukazatele; g) vytváří dokumenty a soubory publikací podporující regionální rozvoj; h) vytváří, vylepšuje a udržuje webové stránky regionu; Bod 6) Interní a externí spolupráce, mezinárodní spolupráce a) koordinuje činnosti související s regionálním rozvojem a místními orgány veřejné správy, občanských sdružení, dalšími institucemi a organizacemi občanské společnosti a soukromého sektoru; b) podporuje meziregionální a přeshraniční iniciativy; c) podporuje regionální rozvoj cestovního ruchu; d) podporuje iniciativy týkající se euroregionů a stimuluje tvorbu podobných sítí rozvoje; e) posiluje institucionální kapacity; f) plní úkoly a povinnosti svěřené od The National Regional Development Coordination a od The Ministry of Construction and Regional Development, včetně rozdělování peněz a financování projektů; g) vykonává další pravomoci stanovené zákonem; Bod 11. Agentura vykonává svou činnost ve spolupráci s ministerstvy a dalšímistátními správními úřady, dále s decentralizovanými organizacemi, jako jsou místní orgány státní správy, veřejných sdružení, organizací soukromého sektoru a dalších právnických a fyzických osob. Bod 12. Agentura má pravomoc mobilizovat příslušné instituce a organizace v regionu při vytváření, udržování a posilování regionální sítě implementace Strategie regionálního rozvoje podpisem memoranda o porozumění. Bod 13. Agentura je tvořena velkou skupinu odborníků a specialistů s úkolem plnit výše vyjmenované úkoly ažnad rámec jejich možností.
Práva agentur RDA (vyjmuto ze zakládacích stanov) Podstatným bodem vybraných práv regionálních rozvojových agentur vypsaných níže je právo požadovat a právo získat od orgánů, institucí a veřejných organizací informace a dokumenty potřebné k plnění svých povinností – bod 14 e). To znamená například jakákoli geodata, statistická či socioekonomická data pro interní potřeby agentury. Práva agentur dle stanov, dostupné z:http://www.adrnord.md/pageview.php?l=ro&idc=225& a také dle prováděcí vyhlášky číslo 127 z 8. 2. 2008 zákona číslo 438 z 28. 12. 2006 dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=326943. Bod 14.Agentura má následující práva související s výkonem její funkce: a) Agentura si sama spravuje svůj majetek a zboží v rámci plnění svých povinností; b)má právo být členem a účastnit se jako člen činnostisdružení, regionálních a mezinárodních organizací specializovaných na regionální rozvoj; c) má právo získat technickou a finanční pomoc od dárců nebo jinými podpůrnými opatřeními za účelem správného výkonu svých funkcí a úkolů uložených zákonem; d) má právo zřídit si své zastoupení (sídlo)v rámci rozvoje regionu; e)má právo požadovat a získat od orgánů, institucí a veřejných organizací informace a dokumenty potřebné k plnění svých povinností; f) má právo stanovit a platit v rámci ročního rozpočtu schváleného ministerstvem výstavby a regionálního rozvoje agentury platy svých zaměstnanců; g) má právo účastnit se činnosti v národních a mezinárodních organizacích a regionech jako specialista na poli regionálního rozvoje; h) má právo uzavírat dohody o spolupráci s podobnými organizacemi v jiných zemích;
Analýza legislativy v oblasti GIS technologií Zákony související s územním plánováním: Zákon o zásadáchurbanismua územního plánování, zákon č.835ze17. 5. 1996dostupný z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=311517. Zákon definuje základní pojmy v oblasti územního plánování, deleguje zodpovědnost za tvorbu plánů a pravomoce k plnění skutkové podstaty zákona. Nařízení vládytýkající sevydávání povolení ke stavebním pracím nebo k demolici budov a zařízení, rozhodnutí vládyč.360 z 18. 4. 1997, zdroj z: http://lex.justice.md/document_rom. php?id=8B209511:6F91B280. Definuje pojmy a zodpovědnosti, rozděluje pravomoce ve vydávání povolení. Stavební povolení vydává vždy příslušná obec či municipalita, ta respektuje územní plána rozvojovou strategii regionu a řídí se obecně platnými zákony. Povolování staveb či jejich demolice musejí být v souladu s platným územním plánem. Nařízení vládytýkající seplánů tvorby územních plánů pro jednotlivé municipality v Moldavsku, nařízení vlády č. 1362 ze 7. 12. 2001. Zdroj z: http://lex.justice.md/md/295800/. Nařízení má podpořit situaci v regionech a posílit udržitelný rozvoj měst a území. Obsahem je především tvorba územních plánů – rozplánování realizace a přidělení Rozpočtu.
Dále je ustanovena dozorčí rada, která má dbát na prosazení v souladu s tímto Nařízením. Nařízení vlády týkající se možnosti zapojení veřejnosti do procesu tvorby a schvalování územních plánů, nařízení vlády č. 951 ze14. 10. 1997. Dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=305692. Doplňuje zákon č. 835 ze 17. 5. 1996. Obsahem je především doplnění možnosti získávání relevantních dat pro tvorbu územních plánů. Nařízením je doporučeno provádět sociologické průzkumy, konzultovat s místním obyvatelstvem, oznamovat záměry a návrhy plánů veřejně v médiích. Při tvorbě ÚP podporuje formu dialogu a oslovení široké odborné veřejnosti. Zákon č. 438 z 28. 12. 2006 o regionálním rozvoji Moldavska, dostupný z:http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=320885. Definuje základní pojmy, včetně definice Regionálních rozvojových agentur a jejich působnosti, odpovědnosti, programové náplně, financování, atd. Zákon se obecně týká plánování regionálního rozvoje. Nařízení vlády – prováděcí vyhláška č. 127 z 8. 2. 2008 pro zákon číslo 438 z 28. 12. 2006.Dostupná z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=326943. Týká se věcných opatření, personálního složení regionálních rozvojových rad, nastavuje technická opatření, ukládá pravomoci a povinnosti regionálním rozvojovým agenturám, řeší jejich financování, atd.
Dále se tématu územních plánů a sběru prostorových dat dotýkají tyto nařízení a zákony: Rozhodnutí vlády č.626 z 30. 09. 1992 na vypracování a schválení místních generelů. Rozhodnutí vlády č. 623 z 2. 7. 1999 o dodržování ÚP ve výstavbě pro účely bydlení. Rozhodnutívládyč.1300 z 27. 11. 2001o povinnosti véstkatastr nemovitostí v obcích. Zákon č.488 ze 7. 8. 1999 o vyvlastnění soukromého majetku ve prospěch veřejnéhozájmu. Občanský zákoníkMoldavské republiky, č.1107, z 6. 6. 2002.
Nařízení a zákony související s geodaty a informacemi: Podepsání dohody o přidružení s EU, 27. 6. 2014, dostupné z: http://www.mfa.gov.md/data/8032/file_498189_0.pdf. Podpoření procesů harmonizace s legislativou EU, včetně procesů na poli geodat. Zákon č. 828 z 25. 12. 1991, Zákon o půdě, dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=313324.
Definuje základní pojmy, upravuje vztahy mezi vlastníky půdy, definuje administrativní jednotky, řeší privatizaci státní půdy, řešení sporů o půdu. Zákon č. 1543 z 25. 2. 1998, Zákon o nemovitostech a katastru, dostupné z: http://lex.justice.md/md/311616/. Zákonustanovuje založení katastru nemovitostí, státní ochranu souvisejících práv, daňový systém pro výběr daníz nemovitostí, ukládá povinnost vytvořit státní informační systém, ve kterém budou vedeny záznamy, definuje základní pojmy a mechanismy. Zákon č. 778 z 27. 12. 2001. Zákon o geodezii, kartografii a geoinformatice, dostupné z: http://lex.justice.md/md/313237/. Definuje základní pojmy, definuje obor, ustanovuje práva a povinnosti agentuře ALRC, dává za povinnost instituci NGDF formovat geoportál http://geoportal.md a ustavuje povinnost shromažďovat zde a spravovat prostorové informace vzniklé činností státních institucí. Nařízení vlády č. 1075 z 1. 10. 2007.Nařízení vlády o pozemkových úpravách, dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=325447&lang=1. Definuje pozemkové úpravy, posiluje práva vlastníků pozemků,věnuje se scelování, tvorbě kategorií pozemků dle účelu, klasifikaci pozemků, definuje pojmy prodeje, nákupu, pronájmu, výměny, sloučení pozemků, definuje výpočet ceny pozemku, atd. Nařízení vlády č. 383 z 12. 5. 2010. Nařízení vlády o organizaci, struktuře a fungování agentury ARLC, dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=334598. Definuje seznam institucí podřízených Agentuře, definuje její povinnost podporovat cíle eGovernance politiky prostřednictvím rozvoje oboru, podpory provádění státní politiky v oblasti pozemkových vztahů, má se zabývat rozvojem geoinformatiky a kartografie a integrovat nové moderní procesy zpracování a publikace dat do běžných činností Agentury. Nařízení vlády č. 731 z 5. 8. 1997, o zřízení kartograficko-geodetického fondu Moldavské republiky, dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=296721. V nařízení se specifikuje nový název fondu NGDF (National Geospatial Data Fund), který bude ustanoven ke správě a archivaci geodat v rámci agentury ARLC. Je definován seznam aktivit, které má fond vykonávat. Nařízení vlády č. 65 z 22. 1. 2007, oschválení seznamu placených služeb poskytovaných Katastrálním úřadem, agenturou ARLC a institucí NGDF, dostupné z:http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=320347. Nastavení cen za úkon a poskytnutá data. Nařízení vlády č. 729 z 9. 8. 2014 Nařízení o organizaci a fungování státní inspekce geodetického dozoru a technických opatření a limitů, dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc. php?action=view&view =doc&id=354703. Úkolem inspekce je chránit zájmy státu v geodézii, kartografii a geoinformatice.
Dohlíží na transparentnost a dodržování pravidel a norem daných ostatními zákony a vyhláškami. Nařízení vlády č. 48 z 19. 1. 2001. Nařízení o ustanovení celostátní geodetické sítědostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=302363. Vytvoření a zavedení národní geodetické sítě v systému WGS84. Návrh na přechod na globální souřadnicové systémy a kartografické zobrazení UTM. Ustanovit referenční bodové pole. Nařízení vlády č. 1298 z 28. 10. 2003. Nařízení o založení Národního geografického informačního systému, dostupné z:http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&id=302363. Systém pro sběr a zpracování geoinformací, jeho posláním je shromažďovat a sdružovat data ostatních poskytovatelů a jiných geoinformačních systémů z různých resortů. Webová adresa projektu je dostupná z: http://www.registru.md/sign_en/. Je určen pro zobrazování základní mapy, katastrální mapy astátního registru územně administrativního zřízení a plánu adres a sídel. Tvoří jádro státních geoinformací. Přímou zodpovědnost za koordinaci, provádění, používání a údržbu nese ALRC. Zákon č. 764 z 27. 12. 2001, o správním rozdělení Moldavské republiky, dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=312874. Administrativně rozčleňuje Moldavsko na dílčí jednotky – obce, okresy, regiony. Zákon č. 880 z 22. 1. 1992, o archivním fondu Moldavské republiky., dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=312887. Zákon o archivaci státních dat a dokumentů, včetně geodat. Nařízení vlády č. 352 z 27. 5. 1992o schválení nařízení archivního fondu Moldavské republiky. Dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=296178 Úpravy znění zákona o archivním fondu, především doby pro zachování dokumentů v archivu. Nařízení vlády č. 710 z 20. 9. 2011. Nařízení o schválení strategického programu modernizace státní správy, tzv. e-transformace. Dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=340301. Zákon ustanovil proces e-transformace státního sektoru, zavádí IT technologie a sdílení dat a informací do správy státu. Očekává se efekt zvýšení efektivity práce a snížení míry korupce, zlepšení dostupnosti státních služeb. Zákon č. 245 z. 4. 3. 2008 o zadávání veřejných zakázek a poptávce po zboží a službách podle ceny, dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=312874. Nařízení vlády č. 411 z 25. 5. 2010 o schválení seznamu informací spadající pod státní tajemství, dostupné z: http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=334706.
Nařízení vlády č. 1176 z 22. 2. 2010,nařízení o podmínkách zajištění tajného režimu v rámci výkonu funkcí veřejné správy, dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?id=339872. Zákon č. 982 z. 11. 5. 2000 o svobodném přístupu k informacím, plné znění dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=312874. Uděluje právo zajistit občanům Republiky Moldavsko přístup k oficiálním informacím, vyjma informací chráněných v rámci stupně utajení. Žádost o přístup k informacím může být podána písemně i ústně. Zpřístupnění informací může podléhat zpoplatnění, tato částka je však pouze kompenzační a zahrnuje náklady na tisk a odeslání požadovaných dokumentů. Zákon č. 133 z. 8. 7. 2011 o ochraně osobních údajů, plné znění dostupné z: http://lex.justice.md/md/340495/. Účelem zákona je chránit práva a svobody fyzických osob v souvislosti sezpracováním osobních údajů, zejména právo na nedotknutelnost soukromého života, rodiny a soukromí. Zároveň je umožněno uchovávat anonymní data, která slouží např. ke statistickým účelům. Ústava Moldavské republiky, z 29. 7. 1994dostupnáz:http://lex.justice.md/document_rom .php?id=44B9F30E:7AC17731, okomentován je článek ústavy číslo 34, právo na informace: (1) Právo osob k přístupu k informacím ve veřejném zájmu nemůže být omezeno. (2) Státní orgány jsou povinny, dle své působnosti, poskytnout správné informace pro občany ve veřejných věcech i ve věcech jejich osobního zájmu. (3) Právo na přístup k informacím však nesmí vést k újmě občanům či národní bezpečnosti. (4) Veřejné, soukromé či státní instituce musejí poskytovat veřejnosti správné informace. (5) Tyto informace nesmějí podléhat cenzuře.
Zákon č. 305 z 26. 12. 2012o opakovaném použití informací veřejného sektoru, dostupné z:http://lex.justice.md/index.php?action=view&view=doc&lang=1&id=347200. Vychází z legislativy platné v EU. Zákon odstraňuje překážky při opakovaném využívání již získaných informací veřejného sektoru. Snahou je tato data znovu využít ku prospěchu komerční i nekomerční sféry. Data, která byla státními institucemi získána a následně za státní peníze zpracována, např. zdigitalizována se také stávají veřejným dokumentem. Nařízení vlády č. 886 z 11. 8. 2013, metodické pokyny a pravidla pro výklad zákona 305 z 26. 12. 2012, dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id =350277&lang=1. Zákon č. 176 z 28. 7. 2011 o ratifikaci financování ze státního rozpočtu Moldavska a ze strany mezinárodního sdružení za účelem rozvoje projektu e-Transformace vlády, dostupné z: http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=339783&lang=1 Zahájení procesu e-transformace státního sektoru.
Nařízení vlády č. 1096 z 31. 12. 2013, schválení akčního plánu na rok 2014 pro realizaci strategického programu modernizace státní správy (e-transformace), dostupné z: http://lex.justice.md/md/351125/. Nastavuje akční plán a plán harmonizace e-transformace na rok 2014; Ustavuje povinnost informovat o tvorbě (geo)dat, sdílet je a dávat je do projektu egovernance.
Strategický dokument National Strategy for Information Society Development „Digital Moldova 2020“ Nařízení vlády č. 857 z 31. 10. 2013 Národní strategie rozvoje informační společnost "Digital Moldova 2020", dostupné z: http://lex.justice.md/md/350246/ Jedná se o strategický program technologické modernizace státní správy (e-Transformation) Zdroj:http://www.mtic.gov.md/consult_public_2013_rom/168739/. Zavádí rozšíření možností využívání informačních a komunikačních technologií a zabývá se rozvojem informační společnosti obecně. Strategie stojí na třech pilířích:zlepšení přístupu a infrastruktury, podpora digitálního obsahu a elektronických služeb a posílení gramotnosti obyvatel v oborech IT. vláda zavázala prosazovat opatření, která povedou k vytváření digitálního obsahu a služeb a to včetně lokalizačních služeb založených na GIS.
Projekt„Twinning“MD/13/ENP/OT/15 Twinning Projekt je projektem Agentury pozemkových vztahů a katastru (ALRC). Projekt je realizován ve spolupráci se Swedesurvey, švédskou agenturou pro mapování a katastr a státním geodetickým úřadem republiky Chorvatsko. Účelem projektu je zavedení nových postupů a legislativních kroků vedoucích k zefektivnění a elektronizaci procesů v rámci mapovánía vedení katastru v Moldavské republice.Projekt byl oficiálně zahájen 18. 11. 2014. Dostupné z:http://geoportal.md/en/default/news/detailed/id/70. Nosnou myšlenkou je znovu zdůraznit národní Strategii rozvoje pro Moldavskou republiku 2020 (Digital Moldova 2020)a podpořit zlepšení správy geografických dat a také vzájemnou komunikaci mezi zainteresovanými institucemi. Jedním z cílů projektu je harmonizace s normami EU, především se směrnicí INSPIRE a s mezinárodní praxí řízení a správy geografických dat.Dostupné z: http://geoportal.md/ro/default/news/detailed/id/63. Projekt byl podpořen rozhodnutím rámcového programu z Evropské Komise, konkrétně Evropským nástrojem pro sousedství a partnerství (ENPI) rozhodnutím ENPI/2011/022679 a dohodou s vládou republiky Moldavsko (AAP 2011). Zjednodušený obsah projektu tvoří čtyři klíčové aktivity (Příloha 9): Vytvoření zastřešujícího legislativního rámce umožňujícího implementaci směrnice INSPIRE do stávající legislativy. Ukázka účelné aplikace SDI řešení ve spolupráci s lokálními správci dat. Ukázka funkčního SDI řešení na vybrané pilotní oblasti.
Ukázka napojeni síťových služeb a sdíleni dat pomocí síťových služeb v rámci stávajících dat ALRC. Podrobný obsah projektu TWINNING je dostupný z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=3&cad=rja&uact=8&ved=0 CDAQFjAC&url=http%3A%2F%2Fwww.esteri.it%2FMAE%2FGemellaggi%2FTacis%2FMoldo va%2FMD_13_ENP_OT_15_MAPPING_.doc&ei=_6iFVPOqDsbxUNjcg-AP&usg= AFQjCNFdVb4vRH1Cc6Ga8D2zVI0CLjm6WA&bvm=bv.80642063,d.d24.
Srovnání platné legislativy v Moldavsku se situací v ČR V Moldavsku existuje právo na přístup k informacím veřejné správy obecně. Toto právo je zakotveno v množství zákonů a vládních nařízení vyjmenovaných výše v kapitole 5.2. Obdobná situace je v České republice, především díky Zákonu č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (definuje základní povinnosti úřadů veřejné správy poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti), příp. Zákonu č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy (definuje práva a povinnosti související s vytvářením, užíváním, provozem a rozvojem informačních systémů veřejné správy) a Zákonu č. 111/2009 Sb. o základních registrech (vymezuje obsah základních registrů a informačního systému územní identifikace a stanovuje související práva a povinnosti). V Moldavsku také existují legislativní povinnosti sdílení přímo geografických dat – viz kapitola 5.2. Na rozdíl od České republiky však ještě nemají v zákonech implementovanou směrnici INSPIRE tak, jako je tomu v České republice Zákonem č. 380/2009 Sb. o právu na informace o životním prostředí, který nařizuje zřízení Národního geoportálu INSPIRE a velké části orgánů veřejné správy ukládá za povinnost poskytovat prostorová data a metadata v souladu s požadavky směrnice INSPIRE. V rámci výše jmenovaného projektu TWINNING se však očekává, dle názoru místních autorit z ALRC (Maria Ovdii) přijetí podobného zákona v roce 2015. Z informací poskytnutých ALRC se návrh tohoto zákona nachází momentálně v procesu schvalování vládou. V ČR dále existuje Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon (definuje základní úkoly úřadů územního plánování pořizovat a aktualizovat územně plánovací podklady a dokumentace, ukládá vlastníkům dopravní a technické infrastruktury povinnost poskytovat úřadu územního plánování polohopisnou situaci technické infrastruktury min. v měřítku katastrální mapy a to pouze za úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů, zároveň zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost - tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost a vedení technické mapy obce – dle § 27 a § 161; v definovaných případech také nařizuje povinnost stavebníka předkládat stavebnímu úřadu dokumentaci skutečného provedení stavby – dle § 121 a § 125).Obdobou tohoto zákona je moldavské usnesení vlády č. 133 z 24. 2. 2014 o povinnosti poskytovat data o infrastruktuře. Co se týče povinnosti shromažďování geografických dat pro účely územního plánování, v ČR toto popisuje Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj. prováděcí vyhláška ke Stavebnímu zákonu, která určuje podrobnější požadavky na dané dokumentace a hlavně v přílohách A, B definuje povinný výčet jevů Územně analytických podkladů obcí a krajů,dostupná z: http://www.mmr.cz/getmedia/3427e4af-82b4-4b23-aaca-cf56167a7cbe/sb163_06. Také v Moldavsku se tomuto tématu věnuje řada vyhlášek a zákonů, ty podstatné jsou vypsány v kapitole 5. 1. Především jde oZákon o zásadách urbanismu a územního plánování, číslo 835 ze
17. 5. 1996 a Nařízení vlády týkající se plánů tvorby územních plánů pro jednotlivé municipality v Moldavsku č. 1362 ze 7. 12. 2001.
Analýza aktérů Státní správa a státní organizace
Agency for Land Relations and Cadastre (ARLC) Jednou z nejvýznamnějších institucí v oblasti GIS je Agentura pozemkových vztahů a katastru (Agenţia Relaţii Funciare şi Cadastru, dále také ARFC) fungující od roku 1994. Jde o státní instituci podřízenou vládě. Účelem agentury je rozvoj státní politiky a strategie v oblasti pozemkových vztahů, katastru nemovitostí, ochrany půdy, geodézie, kartografie a geoinformatiky. Má podporovat harmonizaci právních a správních předpisů (v rozsahu svých pravomocí) s evropskými standardy a zabývá se rozvojem národního geografického informačního systému. ARFC má 1 750 zaměstnanců a rozpočet necelé 4 mil. euro (2014). ARFC mimo jiné zahrnuje 3 oddělení: Oddělení pozemků a ochrany půdy (Direcția relaţii funciare şi protecţia solurilor) Oddělení geodézie, kartografie a geoinformatiky (Direcţia geodezie, cartografie, geoinformatică) Oddělení katastru a nemovitostí (Directia cadastru şi evaluarea bunurilor imobile) a 6 podřízených samosprávní státních podniků: Státní podnik „CADASTRU“ Státní podnik „INGEOCAD“ Státní podnik „IPOT“ Státní podnik „PSÎF“ Národní fond geoprostorových dat (National Geospatial Data Fund / Fondul de Date Geospaţiale). Státní inspekce pro geodetický dohled (Inspectoratul de Stat pentru Supravegherea Geodezică, Tehnică şi Regim)
ARLC - oddělení geodézie, kartografie a geoinformatiky Oddělení geodézie, kartografie a geoinformatiky koordinuje topografické a geodetické mapování, zajišťuje uplatňování státní politiky a také navrhuje a předkládá ke schválení legislativní, normativní a technické dokumenty.
National Geospatial Data Fund (NGDF) Národní fond geoprostorových dat byl zřízen rozhodnutím vlády v roce 1997 pro účely centralizované evidence mapových podkladů Moldavska a to i těch, které jsou vlastněná jinými organizacemi. Součástí fondu jsou rastrové základní mapy: 1 : 1 000 000 (pokrývá celé území Moldavska)
1 : 200 000 1 : 50 000 1 : 25 000 1 : 10 000 1 : 5 000 1 : 2 000
(pokrývá celé území Moldavska) (pokrývá celé území Moldavska) (pokrývá celé území Moldavska) (pokrývá 92 % území Moldavska) (pokrývá 47 % území Moldavska) (pokrývá území 70 obcí)
a vektorové mapy: 1 : 200 000 1 : 50 000 1 : 5 000
(pokrývá celé území Moldavska) (pokrývá celé území Moldavska) (pokrývá 20 % území Moldavska)
Většina rastrových map však není aktualizovaných (jde o mapy sovětského vojenského mapování z 60.-80. let), nejvýznamnější kompletní (kromě oblasti Podněstří) aktualizovanou sadou jsou základní mapy měřítka 1 : 50 000, které vznikly v rámci projektu “Project for Creation of Database for Base. Map for Development of National Spatial Data Infrastructure in the Republic of Moldova“ financovaného japonskou vládou (prostřednictvím Japan International Cooperation Agency - JICA) v letech 2010 - 2012. Mapy jsou dostupné v rastrovém formátu tiff, s publikováním ve vektorovém formátu se počítá do budoucna. Moldavsko je členem asociace EuroGeographics, takže součástí fondu jsou také digitální mapy EuroGlobalMap (1 : 1 000 000), EuroRegionalMap (1 : 250 000), EuroBoundaryMap a EuroDem. Dále je součástí fondu ortofoto s prostorovým rozlišením 40 cm, které pokrývá celé území Moldavska (bez Podněstří), a podrobnější ortofoto s prostorovým rozlišením 20 cm, které pokrývá oblasti 44 nejvýznamnějších obcí. Tvorba ortofot proběhla v rámci projektu „Moldova Orthophoto“ financovaném norským ministerstvem zahraničí v letech 2006 - 2008. Nyní už je norskou stranou vypsáno výběrové řízení na navazující projekt „Moldova Orthophoto 2015“, v rámci kterého by pro celé Moldavsko měly být vytvořena ortofota v rozlišení 20 cm a také digitální model terénu. Katastrální mapy jsou dostupné pro 60 % území Moldavska. Závazným souřadným systémem je MOLDREF99 a výškovým systémem baltský.
Sdílení dat s dalšími aktéry Agentura pozemkových vztahů a katastru má podepsaných přibližně 20 dohod s dalšími státními organizacemi (především pro účely zveřejnění dalších mapových vrstev na geoportálu). Jsou to: Ministerstvo životního prostředí - Státní ekologický inspektorát (Inspectoratul Ecologic de Stat) Ministerstvo výstavby a regionálního rozvoje (Ministerul Dezvoltării Regionale şi Construcţiilor) Ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury (Ministrul Transportului şi Infrastructurii Drumurilor), MoldATSA (Moldavian Air Traffic Services Authority) Ministerstvo mládeže a tělovýchovy (Ministerul Tineretului şi Sportului) Agentura vodních zdrojů (Agenţia „Apele Moldovei”) Agentura pro inspekci a restaurování památek (Agentia de Inspectare si Restaurare a Monumentelor)
Služba civilní ochrany a mimořádných událostí (Serviciul Protecţiei Civile şi Situaţiilor Excepţionale) Agentura pro energetiku (Agenția pentru Eficiență Energetică) Národní statistický úřad (Biroul Naţional de Statistică) Ústav pedologie, agrochemie a ochrany půdy "Nicolae Dimo" (Institutul de Pedologie, Agrochimie şi Protecţie a Solului "Nicolae Dimo") Akademie věd Moldavské republiky (Academia de Ştiinţe a Republicii Moldova) Technická univerzita (Universitatea Tehnică a Moldovei) Státní zemědělská univerzita (Universitatea Agrara de Stat din Moldova) Obecně jsou všechna data zdarma poskytována vzdělávacím a výzkumným institucím, pro jiné účely jsou prodávána dle ceníku uvedeném v nařízení vládyč. 65 z 22. 1. 2007dostupné z:http://lex.justice.md/viewdoc.php?action=view&view=doc&id=320347&lang=1). Jeden list základní mapy v měřítku 1:10 000 – 1:100 000 stojí 30 lei. Pro novější produkty nebo webové služby zatím ceník není, měl by být vytvořen v rámci úkolů nového Twinningového projektu.
Geoportál Část geodat je zpřístupněna prostřednictvím geoportálu http://geoportal.md, který má sloužit orgánům veřejné správy, soukromému sektoru i občanům. Na geoportálu jsou kromě dat Národního fondu geoprostorových dat (NGDF) publikována také data jiných institucí, data však zůstávají ve vlastnictví daných institucí. Geoportál tedy částečně slouží jako neúplná databáze dostupných geodat a je zde velká snaha jej dále rozšiřovat.Seznam veřejně přístupných vrstev geoportálu (včetně poskytovatele dat a jeho webové stránky) je uveden v Tab. 1. Seznam veřejných vrstev geoportálu: Vrstvy alerte.md* Vymezení území s veřejným vlastnictvím (místními a centrálními autoritami) Budovy, pozemkové parcely, obce, okresy, státní hranice, ulice a silnice z OpenStreetgMap Jádrové oblasti ekologické sítě Klimatické zóny, půdní eroze, půdní podtypy, půdní typy, půdní zrnitost Nerostné zdroje, těžba nerostných surovin, vrty, vodní nádrže, skládky pev. odpadů Počet obyvatel podle okresů (2011) Památky Úřady Informační
Tab. 1
Poskytovatel dat alerte.md Státní plánovací institut pro hospodaření s půdou - IPOT (Institutul de Proiectări pentru Organizarea Teritoriului) Národní fond geoprostorových dat, Státní podnik katastru "CADASTRU“, OpenStreetMap
Webová stránka http://alerte.md http://ipot.md/
Ekologická společnost „BIOTICA„ (Societatea Ecologica „BIOTICA”) Státní plánovací institut pro hospodaření s půdou - IPOT
http://www.biotica-moldova.org
Státní ekologický inspektorát
http://inseco.gov.md/
Národní statistický úřad
http://www.statistica.md
Agentura pro inspekci a restaurování památek Informační a bezpečnostní služba
http://www.airm.gov.md
http://www.geoportal.md/, http://wwww.cadastre.md, http://www.openstreetmap.org
http://www.agriculture.md/dimo
http://www.sis.md
a bezpečnostní služby Trasy městské hromadné dopravy (pro Kišiněv, Bălți a Tiraspol) Letiště, letové zóny a oblasti
(Serviciul de Informaţii şi Securitate al Republicii Moldova) Národní fond geoprostorových dat
MoldATSA (Moldavian Air Traffic Services Authority) Národní fond geoprostorových dat, Civilní státní služba (Serviciul Stare Civilă), Služba civilní ochrany a mimořádných událostí
http://www.geoportal.md
http://www.moldatsa.md
Administrativní infrastruktura http://www.geoportal.md, (požární jednotky, policejní http://www.stare-civila.gov.md, oddělení, ústřední orgány státní http://www.dse.md správy, další veřejné instituce…) Nadmořská výška (vrstevnice Národní fond geoprostorových dat http://www.geoportal.md po 5 m) Základní mapa 1:50 000 (1982) Národní fond geoprostorových dat http://www.geoportal.md Ortofoto (z roku 2007, 20/40 Národní fond geoprostorových dat http://www.geoportal.md cm) Základní mapa 1:50 000 (2013) Národní fond geoprostorových dat http://www.geoportal.md Ortofoto okolí Kišiněva (2011) Národní fond geoprostorových dat http://www.geoportal.md * Pozn.: Jde o místa nahlášená přes portál alerte.md, který má sloužit obyvatelům k upozorňování místních orgánů na problematická místa (poškozené veřejné vybavení města apod.) v Kišiněvě.
Geoportál umožňuje vyhledávání dle názvů obcí a okresů (raionul), adresy a katastrálního čísla parcel, dále vyhledávání spojů hromadné dopravy, vyhledávání nejkratších silničních tras a základní měření ploch a vzdáleností. Po zaregistrování jsou jednotlivé vrstvy pro kohokoliv dostupné prostřednictvím WMS, některé také prostřednictví WFS. Na základě rozdílné registrace je pak možný rozdílný přístup k dalším datům pro státní správu a soukromé firmy. V současnosti geoportál prostřednictvím webového prohlížeče, WMS nebo WFS využívá údajně převážně Ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo vnitra.
Ministerstva Dle informací od zástupců E-governmentu má velká část ministerstev vlastní prostorová data (Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo životního prostředí atd.). Nejčastěji používané desktopové GIS softwary jsouMapInfo a ArcGIS. Veřejně přístupné jsou zatím pouze některá data prostřednictvím výše uvedeného geoportálu dostupného z: http://geoportal.md, dále data z geoportálu Ministerstva životního prostředí a několika dalších jednoduchých webových aplikací. Ministerstvo životního prostředí (Ministerul Mediului) provozuje geoportál na adrese http://gis.mediu.gov.md ve spolupráci s Agenturou vodních zdrojů (Agenţia „Apele Moldovei”). Jsou zde dostupná geodata o chráněných územích, přírodních památkách (hydrologických, geologických a paleontologických), dále informace o krajinném pokryvu z projektu Corine Land Cover (srovnání let 1990 a 2000), vrstva projektu inventarizace skládek pevných odpadů (podrobnější mapový prohlížeč je v rámci informačního systému projektu dostupný na adrese http://pops.mediu.gov.md), vrstva hydrologických prvků (vodní toky, vodní plochy a správníhranice vodohospodářských orgánů), administrativní členění a jako podkladové mapy ortofoto a neaktualizovanou základní mapu 1:50 000. Podkladové mapy poskytuje Národní fond geoprostorových dat (NGDF), ostatní data dodává přímo Ministerstvo životního prostředí.
Další geoportály Pro oblast Podněstří je spuštěn geoportál na adrese: http://dniester.monitoring.md/map/, který je součástí projektu „Přeshraniční informační systém pro povodí řeky Dněstr“ („Sistěma upravlenija informacijej dlja transgraničnogo bassejna reki Dněstr“). Projekt zahrnuje spolupráci Podněstří, Moldavska a Ukrajiny a hlavním cílem je výměna informací mezi jednotlivými správami povodí.
Další dostupná data zahrnující prostorovou složkou Národní statistický úřad
Národní statistický úřad (Biroul Naţional de Statistică) je ústředním orgánem státní správy a zpracovává obdobné informace jako Český statistický úřad. Podléhá zákonu č. 412 z 9. 12. 2004, dostupný z:http://www.statistica.md/public/files/despre/legi_hotariri/Legea_statistica_ oficiala_en.pdf. Většina dat je zveřejňována za celou zemi, někdy také za regiony Sever, Střed, Jih a samostatně Kišiněv, příp. jsou data uvedená zvlášť za městské a zvlášť za venkovské oblasti. Tato data je možné filtrovat např. dle administrativní oblasti, časového období, pohlaví, věku apod. a exportovat ve formátech xls, csv, dbf a dalších. Zdroj z: http://statbank.statistica.md/pxweb/Database/EN/databasetree.asp. Část dat je ovšem zveřejňována také za jednotlivé okresy, což by mohly být informace dobře využitelné pro účely Severní rozvojové agentury. Jedná se o základní demografické údaje, údaje o zaměstnanosti, průměrných platech, životním standardu, školských a zdravotnických zařízeních, kulturních institucí a sportovištích, kriminalitě, průmyslové a zemědělské produkci, domácím obchodu, délce jednotlivých komunikací apod. Tato data jsou ke stažení ve formátu XLS na stránkách statistického úřadu zde: http://www.statistica.md/pageview.php?l=en&idc=349&#idc=22&. Časové rozlišení dat je obvykle po jednotlivých letech, pokud jsou dostupná data za delší časovou řadu, je to od roku 2000, u dat za jednotlivé okresy jsou údaje uvedené nejčastěji za roky 2011 – 2013. Vládní portál Open Data
V roce 2011 se vláda připojila k mezinárodní iniciativě „Open Data“ a spustila portál http://data.gov.md/en, na kterém mají orgány státní správy zveřejňovat ve strojově čitelném formátu informace, které je možné opět použít pro účely jiných státních institucí, soukromé i komerční účely. Nyní se iniciativa opírá o zákon č. 305 z 26.12.2012 a jeho prováděcí vyhlášku 886 z 11.8.2013, rozebranou více v kapitole 5.2. V současnosti data poskytuje celkem 43 institucí – ministerstva, státní agentury apod. Informace jsou ke stažení nejčastěji ve formátu xls, v menší míře ve formátech doc, csv a dalších. Některé informace obsahují i prostorové určení (např. rejstřík právnických osob vč. adresy, informace za administrativní jednotky apod.), mohly by být velmi dobře využity v rámci územních analýz regionálních rozvojových agentur.
Výzkumné a vzdělávací instituce V Moldavsku se nachází několik univerzit zaměřených mimo jiné na výuku GIS. Jsou to: Technická univerzita (Universitatea Tehnică a Moldovei) Univerzita Akademie věd (Universitatea Academiei de Ştiinţe a Moldovei) Státní univerzita Tiraspol (Universităţii de Stat din Tiraspol) Na Technické univerzitě existuje pod Fakultou katastru, geodézie a stavebnictví Katedra geodézie, katastru a geotechniky (funguje od roku 1997), kde je možné studovat bakalářský i magisterský obor Geodézie, topografie a kartografie. Do budoucna má fakulta v plánu otevřít magisterský obor Geoinformatika. Fakulta spolupracuje s mnoha zahraničními univerzitami (v Moskvě, Kyjevě, Paříži, Švédsku atd.), státními podniky „CADASTRU“ a „INGEOCAD“. Pod Fakultou od roku 2011 funguje Laboratoř geodézie a fotogrammetrie využívající především software ArcGIS. Univerzita Akademie věd zahrnuje mj. Fakultu přírodních věd s Katedrou ekologie a životního prostředí, kde je možné studovat magisterský obor Environmentální vědy, v rámci kterého se vyučuje geoinformatika, prostorové analýzy nebo dálkový průzkum Země. Studenti pracují například s open source programy Quantum GIS a GRASS GIS. Katedra spolupracuje převážně s příbuznými ústavy Akademie věd. Na Státní univerzitě Tiraspol se v rámci Fakulty geografie (fungující od roku 1983) pod Katedrou sociální geografie, regionální geografie a cestovního ruchu vyučuje magisterský obor Geoinformatika. Od roku 2005 zde také funguje Laboratoř geografických informačních systémů (Laboratorul Sisteme Informaţionale Geografice - SIG). Laboratoř pracuje s několika softwarovými balíky GeoMedia od společnosti Intergraph. V rámci laboratoře probíhá výuka i samostatný výzkum.Laboratoř během své existence spolupracovala s Technickou univerzitou, Státní zemědělskou univerzitou, Akademií věd a se společnostmi “Trimetrica” a Blom. Technická univerzita a Státní univerzita Tiraspol se účastní (spolu s univerzitami na Ukrajině a v Arménii) projektu GIDEC, dostupné z: http://intergeo.webs.upv.es/wordpress2/, zaměřeného na GIS a modernizaci vysokého školství v geodetických a kartografických oborech.
Soukromé firmy Od roku 2004 v Moldavsku působí firma IM Trimetrica S.R.L., což je oficiální distributor společnosti ESRI (nabízí produkty ArcGIS) v Moldavsku. Dále zde působí pobočka Norské firmy Blom, která se zabývá převážně získáváním a zpracováváním geodat – Blom Moldova. Firma zpracovávala například studii a podklady k jižnímu okruhu kolem Kišiněvu pro Státní správu silnic a vytvářela pro celé území Modlavska aktualizované rastrové mapy v měřítku 1:50 000 v rámci projektu„Moldova Orthophoto“ (viz výše). Další firmou nabízející GIS produkty je firma Vec S.R.L., která se primárně zabývá prodejem elektroniky a komunikačních technologií firmám. Mimo jiné poskytuje serverovou platformu nazvanou Giscuit, (aktuálně ve verzi 1.4.3) umožňující vizualizovat, sdílet, upravovat a analyzovat prostorová data. Jejich produkty jsou kompatibilní se standardy OGC a založené převážně na open source komponentech. Poskytují také mobilní aplikace. Firma vytvářela geoportál pro National Geospatial Data Fund (Fondul naţional de date geospaţiale,na adrese: http://www.geoportal.md/), Ministerstvo životního prostředí pro projekt inventarizace skládek pevných odpadů dostupné zde:http://gis.mediu.gov.md/, dále pro Agenturu
pro energetiku (Agentia pentru Eficientă Energetică) – řešení v rámci geoportálu Národního fondu geoprostorových dat, kde je po přihlášení pověřených osob možné ukládání vlastních informací týkajících se energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie (atributy kekonkrétním budovám, apod.) a poté základní dotazování a export ve formátech CSV, KML ESRI Shapefile, GML a Mapinfo File). Dále pro Hasičský sbor města Kišiněv vytvořila webové rozhraní databáze požárních hydrantů s možností určit na mapě nejbližší hydrant podle zadané adresy požáru, dále Národní informační systém pro řízení rizik (NDOIS) a také řešení pro správu geodat města Kišiněv. V Moldavsku také existují drobnější firmy vytvářející městské plány nebo mapové podklady pro konkrétní komerční účely. Například firma ŞTRIH S.R. L., dostupné z: http://www.strih.md/, která vydává turistické plány okresních měst Kišiněv, Bălti, Cahul, Soroca, Orhei, Ialoveni, mapy Moldavska s turistickými body, tematické mapy pro vzdělávací účely, apod.
Analýza poskytnutých dat agenturou ADR Nord Používané souřadnicové systémy v Moldavsku Závazným souřadnicovým systémem v Moldavsku je systém MOLDREF99 a výškovým systémem je systém baltský. Kód EPSG systému MOLDREF99 je 4026. Detailně viz příloha (Příloha 10). Pro mapování v měřítku 1 : 25 000 a menším se používá systém WGS84 / UTM zone 35N a 36N (kód EPSG 4037 a EPSG 4038). V těchto systémech mají vedená data i organizace, které poskytly agentuře ADR Nord data pro potřeby tohoto projektu (viz Tab. 2). Obecný popis poskytnutých dat Data jsme obdrželi 26. 11. 2014 na základě osobní návštěvy agentury ADR Nord. Agentura data získala od pěti organizací, které mají ve městě Bălti své inženýrské sítě a také od organizace zajišťující správu a údržbu silnic se sídlem v Bălti (viz Tab. 2). Vyjma správy silnic si každá z těchto organizací vede geodata především pro vlastní potřeby, případně za účelem ochrany svých inženýrských sítí pro případ realizace stavebních prací v rámci jejich ochranných pásem. Detailněji se rozboru geodat vedených v jednotlivých organizacích budou věnovat následující kapitoly. Obecně lze říci, že v oslovených organizacích žádná metadata, která by se blížila směrnicím INSPIRE,ISO19115čiISO19139 nevedou ani vést v budoucnu neplánují. Pro interní potřeby si ukládají vlastní záznamy, které však souvisejí spíše s popisem do země instalované technologie. Příkladem těchto dat je např. průměr trubek, hloubka uložení, tlak v potrubí, popisy spojkovišť, datum realizace daného úseku, počet instalovaných kabelů, umístění spojek, šachet a kabelových komor, počet připojených klientů, apod. V rámci terénního šetření ve městě Bălti i na základě následného dotazování elektronickou poštou k těmto šesti poskytovatelům jsme se snažili získat alespoň základní informace o rozsahu dat, o jejich aktuálnosti, o datu vzniku záznamů, o základním popise dat, o měřítcích ve kterých data vedou, atd. Byl proto vytvořen formulář na zjištění metadatových položek (včetně podrobného vysvětlení a příkladů) dle standardu INSPIRE a rozeslán přes agenturu ADR Nord všem poskytovatelům dat. Obdrželi jsme odpověď od Bălti Gaz a SA Red Nord, avšak potřebné informace jsme se nedozvěděli.
Významná část obdržených dat není georeferencována, či se jedná pouze o schematické zákresy, jejichž zdroj není veden v žádném GIS formátu. Toto však není obecně špatně. Naopak, pro potřeby jednotlivých organizací mohou být tyto doklady více než dostatečné. Avšak tento typ dat už z podstaty není vhodný pro budování jednotné GIS databáze. Pro zúčastněné strany by bylo velkou výhodou při plánování vlastních nových tras sítí i při ochraně stávajících sítí mít k dispozici polohopisy všech inženýrských sítí na jednom místě, zobrazené nad sebou a podložené kvalitní podkladovou mapou či leteckým snímkem. Na příkladu obdržených dat je vidět, že tento proces nelze uskutečnit ihned. Je třeba začít s digitalizací dat a se vzájemnou harmonizací souřadnicových systémů. Je zde velký potenciál pro využití národního geoportálu dostupného z: http://geoportal.md a to jak jeho serverového prostoru k ukládání tohoto typu dat, tak také za účelem poskytování mapových podkladů v rámci WMS / WFS služeb.
Data ze dne 26. 11. 2014 od agentury ADR Nord
Tab. 2 Souřadnicový systém:
Č.
Instituce:
Formát dat:
Velikost:
Vedeno v SW:
1
Apă Canal (vodovody a kanalizace)
*.DAT,* .MAP, *.IND, *.ID, *.tda, *.tin,*.tma, *WOR, *.TAB
24 Mb
MapInfo
WGS84/nezjištěno
*.tif
761 Kb
sken schématu
-
*.XLS, *JPEG
5 Mb
Microsoft Excel a sken schématu
-
*.DAT *.ID *.MAP *.TAB
15 Mb
MapInfo
MOLDREF99
***
***
Autocad
WGS84/nezjištěno
*VSD, *DAT, *ID
517 MB
Visio, MapInfo
MOLDREF99
2 3 4 5 6
CET NORD (teplovody) SA Drumuri Bălti (silnice) SA Red Nord (elektrická síť) Bălti Gaz (plynovody) MoldTelecom (optická a metalická síť)
Apă Canala (vodovody a kanalizace) Dodavatel pitné vody a správce kanalizační sítě města Bălti. Dodal data ve 4 adresářích, dle kategorií polohopis, geodetické prvky, souřadnice a voda. Dodal 12 vrstev polohopisu: adresa (jedná se o obrysy budov bez dalších informací), vlastnictví (6 kategorií), trávníky, silnice, zeleň, mosty, nebytový fond, ploty, řeky, chodníky, ulice. Jedná se o prvky polohopisu bez dalších atributových parametrů. Příklad zobrazení na obrázku (Obr. 1). Obr. 1: Výřez části vrstvy polohopisu
- Apă Canala Dále dodal 3 vrstvy: izolinie, geodetické značky a reliéf, opět bez atributových údajů. Příklad zobrazení na obrázku (Obr. 2). Dále 2 vrstvy s kladem listů a v adresáři obsahujícím inženýrské sítě 13 vrstev se samotnými prvky vodovodní a kanalizační sítě. Větší část je z originálu v azbuce díky použití zkratek nepřeložitelná, jedná se o různé prvky v rámci sítě. Obr. 2: Výřez části vrstvy geodetických prvků - Apă Canala K datům chybí informace, a to jak o použitém souřadnicovém systému, tak o dalších položkách. Data nemají vyplněné atributové tabulky. Polohopis zahrnuje oblast města Bălti. Geodata mají vedena v programovém prostředí MapInfo.
CET NORD (teplovody) Dodavatel tepla pro město Bălti. Obdrželi jsme pouze sken schématického zákresu sítě teplovodu, rozsahem pokrývá střed města. Žádné jiné informace nejsou k dispozici. Ukázka – viz obrázek (Obr. 3).
Obr. 3: Výřez části sítě teplovodů–CET NORD
SA Drumuri Bălti (správa a údržba silnic) Správce silniční sítě, data pocházejí z pobočky v Bălti. Jedná se o excelovskou databázi zahrnující komplexní silniční síť v severním regionu, velmi přehledně vedená databáze, včetně délky úseků, staničení jednotlivých úseků silniční sítě, data jejich opravy, typu povrchu apod. Dále jsme obdrželi rastrový zákres silniční sítě v rámci Moldavska na mapě středního měřítka (Obr.4).
Obr. 4: Výřez silniční sítě – SA Drumuri Bălti
SA Red Nord (elektrická síť) Data jsou vedena v souřadnicovém systému MOLDREF99, v programovém prostředí MapInfo. Obsahem poskytnutých 37 vrstev je síť elektrického vedení, rozdělená dle napětí do dílčích kategorií. Některé vrstvy mají vyplněnou atributovou tabulku a je zde uveden popis zobrazeného úseku kabelového vedení – např. popis označovacích štítků na vedení. Jsou zde také bodové vrstvy reprezentující prvky sítě elektrického vedení. Výřez zobrazených dat je zobrazen na obrázku (Obr.5). Rozsahem dodané sítě pokrývají město Bălti.
Obr. 5: Výřez elektrické sítě –SA Red Nord
Bălți Gaz (plynovody) Data mají vedena v souřadnicovém systému v rámci programového prostředí Autodesk Autocad. Dostali jsme pouze výřez z jejich sítě, celkovým rozsahem pokrývají město Bălti. Mají k dispozici polohopis v rámci širokého okolí svých sítí, vedou databázi připojených objektů k jejich síti, vedou databázi o hloubkách uložení vedení, o průměrech o tlaku v jednotlivých úsecích, mají podrobně zpracovanou dokumentaci ke spojkám na trase vedení. Tyto informace vedou mimo programové prostředí Autocadu, který k těmto účelům není určen. Výřez sítí je zobrazen na obrázku (Obr.6).
Obr. 5: Výřez sítě plynovodů – Bălti Gaz
MoldTelecom (optická a metalická síť) Poskytovatel datových a hlasových služeb, v rámci obdržených dat jsme dostali zákresy sítí v severním regionu, avšak v digitální podobě jsou dobře zpracovány pouze pro vybrané municipality. Mezi mě patří i město Bălti. Zde mají síť vedenou v programovém prostředí MapInfo. Z poskytnutých dat vyplývá, že větší část sítí mají zaznamenanou pouze v papírové podobě, jako dokumentace skutečného provedení v rámci realizovaných výkopových prací. Pro potřeby mobilního operátora je klíčové vést si záznamy o počtu a typu uložených kabelů či HDPE chrániček pro optické kabely a také údaje o umístění a typu spojek na trase vedení. Tuto databázi mají vedenou jednak v papírové podobě a jednak v grafických programech typu Microsoft VISIO (viz Obr. 6), či v rámci tabulkových databází. Poskytnutá data pro Bălti v digitální podobě (Obr. 7) neobsahují žádné doplňující informace.
Obr. 6: Schéma části zákresu telekomunikační sítě MoldTelecom
Obr. 7: Výřez telekomunikační sítě – MoldTelecom
SWOT analýza SWOT analýza budování GIS oddělení pro účely úz. plánování na regionální úrovni Silné stránky Existuje legislativa definující právo na přístup k informacím veřejného sektoru a opakované použití informací veřejného sektoru – a to včetně geografických dat.
Tab. 3
Slabé stránky Platnálegislativa týkající se sdílení geografických informací je příliš obecná, chybí prováděcí vyhlášky, metodiky, zaměřené přímo na
geografická data. Existuje legislativa zaručující ochranu osobních údajů. Dobré povědomí o možnostech využívání prostorových dat na státní úrovni. Účelná snaha o rozvoj GIS na státní úrovni. Existence dohody o sdílení dat v rámci RDA Nord a správců dat inženýrských sítí.
Neexistuje právní předpis zaměřený přímo na národní infrastrukturu prostorových dat. Platná legislativa v praxi často není dodržována nebo vymáhána, zainteresované instituce ji neznají. Nízká míra HDP, závislost rozvoje infrastruktury geografických dat na zahraničních dotacích.
Dobré a aktuální topografické podklady v dostatečném měřítku pro územní plánování na regionální úrovni.
Nízká úroveň práce s prostorovými ve veřejné správě, nízká úroveň informatických dovedností zaměstnanců veřejné správy.
Vysoká úroveň digitálních katastrálních map s možností vyhledávání.
Nízká míra využívání open source softwaru.
Dostatečné pokrytí, konkurence a rychlost internetového připojení – k využívání WMS, WFS apod.
Nízké povědomí o možnostech využívání prostorových dat na regionální úrovni.
Dobrá dostupnost internetového připojení občanů.
Nízká úroveň informatických dovedností občanů. Nedostatek dostupných tematických prostorových dat. Závislost aktualizací některých geografických dat na zahraničních dotacích. Špatné internetové pokrytí v některých lokalitách. Nedostatečně rozvinutý trh s GIS
Příležitosti Příprava návrhu legislativního rámce implementujícího směrnici INSPIRE v rámci Twinningového projektu(MD/13/ENP/OT/15) Proevropské výsledky parlamentních voleb – pravděpodobná podpora
Hrozby Ani připravovaná legislativa nebude schválena v takové podobě, aby zaručovala efektivní sdílení geografických dat (alespoň) v rámci veřejné správy. Ani nová legislativa nebude v praxi
implementace směrnice INSPIRE.
dodržována a vymáhána.
Potenciál pro udržení a rozvoj mezinárodní spolupráce a sdílení zkušeností.
Politická nestabilita ohrožující kontinuální rozvoj infrastruktury geografických dat.
Realizace M-Cloudu v rámci egovernmentu.
Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů na regionální úrovni.
Vysoká motivace kbudováníGIS na regionální úrovni.
Neefektivně využité finance a další prostředky ze strany RDA Nord.
Dostupnost pravidelně aktualizovaných statistických dat.
Nedostatečná úroveň vysokého školství zaměřeného na informační technologie.
Dobrá dostupnost veřejných informací díky iniciativě Open Data. Existence vysokého školství zaměřeného na geoinformatiku a snaha o jeho další rozvoj. Velké množství absolventů informačních a komunikačních technologií. Existence komerčních firem nabízejících GIS produkty.
Závěr Právo na přístup k veřejným informacím (resp. geoinformacím) je zakotveno v zákonech i ve vyhláškách, včetně ústavy Republiky Moldavsko. Získat potřebná geodata či statistická data vytvořená v rámci výkonu moci státu je v souladu s aktuálně platnou legislativou.
V Moldavsku v této chvílinení ucelená koncepce vzniku a fungování národní infrastruktury prostorových informací, jako je tomu v zemích západní Evropy. V České republice k tomuto účelu zatím existuje dokument Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku 2020 – GeoInfoStrategie, schválený usnesením vlády České republiky č. 815 ze dne 8. října 2014.
Naděje na zlepšení současného stavu se vkládají do projektu TWINNING a také do strategického dokumentu National Strategy for Information Society Development "Digital Moldova 2020“. Povinností regionálních rozvojových agentur(kapitola 3) je iniciovat, vytvářet a podílet se na implementaci regionálních rozvojových strategií. Agentura má být nositelem světla, osvěty a udávat směr v oblastech územního plánování a regionálního rozvoje. Měla by mít komplexní informace a povědomí o stavu, vývoji a směrování spravovaného regionu. Klíčovým a komplexním nástrojem tohoto procesu jsou GIS aplikace, které však v této chvíli agentury nemají. Právem regionálních rozvojových agentur je právo požadovat a právo získat od orgánů, institucí a veřejných organizací informace a dokumenty potřebné k plnění svých povinností viz – bod 14 e) kapitoly 4. To znamená například jakákoli geodata, statistická či socioekonomická data pro interní potřeby agentury. Klíčovým a komplexním nástrojem tohoto procesu jsou GIS aplikace, které však v této chvíli agentury nemají. Data, získaná v rámci terénního šetření od agentury RDA Nord,jsou uložena na digitálním nosiči v příloze této zprávy.Z velké části nejsou vhodná pro potřeby agentury, respektive pro potřeby územního plánování a strategického rozhodování na regionální úrovni. Hodí se především pro správce inženýrských sítí ve městě Bălți a pro potřeby územní plánování na lokální úrovni.
Doporučení Projekt rozšířit do dalších dvou regionálních center, tedy do Development Region Centre a Development Region South. Bude tak možné postihnout dopadem projektu celé Moldavsko. Provést sérii školení zaměřených na problematiku tvorby map a zpracování geodat obecně.Vyškolit personál agenturo možnostech a aplikaci GIS nástrojů v praxi. Potřebují vědět, co od těchto nástrojů očekávat a jakými druhy daty je nutné disponovat. V regionálních rozvojových agenturách založit GIS pracoviště.Bylo by vhodné, aby v rámci každé regionální rozvojové agentury bylo zřízeno pracovní místo GIS specialisty/kartografa, který se stane vůdčí osobností a nositelem znalostí a informací v oblasti geografických informačních systémů. Bude zodpovědný za sběr dat, za jejich uchovávání, zpracování, interpretaci, za tvorbu prostorových analýz, bude tyto skutečnosti diskutovat a předávat příslušným oddělením agentury a v neposlední řadě bude zodpovědný za publikaci výsledných mapových příloh a analýz do strategických dokumentů. V rámci procesu získávání dat bude dobré jakshromáždit či digitalizovat dostupná geodata, tak začít vyvíjet tlak na potenciální poskytovatele vhodných geodat pro potřeby regionálních rozvojových agentur. Více využívat možností geoportálu http://geoportal.md, především jeho WMS/WFS služeb. Dále zahájit intenzívní spolupráci na lokální úrovni se správci inženýrských sítí a s plánovacími orgány na úrovni municipalit. Zahájit také intenzívní spolupráci na státní úrovni se správci statistických dat, demografických údajů, ekonomických ukazatelů, územně plánovacích podkladů, atd. GIS specialista tak bude podporou pro strategické plánování agentury a bude těsně spolupracovat při tvorbě plánů a strategií. Pro municipality a lokální autority bude připravovat řešení z kombinace veškerých dostupných geodat.
V Brně dne 10. prosince 2014
Bc. Jana Morávková, Mgr. Jan Oprchal GEOtest, a.s.
STRUKTURA ROZPOČTU ZAKÁZKY / PROJEKTU Náklady zakázky / projektu
Rozpočet/ „Rozvoj strategického plánování v Moldavsku“ Druh výdajů
Jednotka
Počet Jednotková cena (v jednotek CZK)
Celkové náklady zakázky / projektu (v CZK)
1. Osobní náklady (mzdové náklady včetně zákonných odvodů na zdravotní a sociální pojištění nebo náklady na experty; každá osoba vlastní řádek, management a experti CV v příloze)
1.1 Management 1.1.1 Mgr. Lukáš Maláč (podíl času na management) 1.2 Experti / konzultanti (jmenovitě) 1.2.1 Mgr. Lukáš Maláč (podíl konzultačního času, expert 3 a 5/6 dle ZD) 1.2.2 Ing. Radim Gill (expert 3 a 5/6 dle ZD) 1.2.3 Ing. Jakub Orálek (expert 2 dle ZD) 1.2.4 Mgr. Lucie Sladká (expert 1 dle ZD) 1.2.5 Ing. Jakub Hlaváček 1.2.6. Natalia Conovca (expert 4 dle ZD) 1.3 Administrativní/pomocný personál 1.3.1 Mgr. Lenka Žáková 1.3.2. Jakub Vik Osobní náklady - mezisoučet 2. Cestovní náklady 2.1a Mezinárodní cestovné - CZ experti 2.1b Mezinárodní cestovné - studijní cesta 2.2 Místní doprava 2.3 Náklady na provoz vozidla 2.4a Ubytování - ubytování Chisinau 2.4b Ubytování - ubytování Balti 2.4c Ubytování - ubytování v CZ (studijní cesta) 2.5 Víza
den
10.00
7,500.00
75,000.00
den
40.00
7,500.00
300,000.00
den
21.00
14,400.00
302,400.00
den
20.00
8,800.00
176,000.00
den
15.00
8,800.00
132,000.00
den
24.00
7,500.00
180,000.00
den
30.00
3,000.00
90,000.00
den
18.00
6,500.00
117,000.00
den
15.00
6,500.00
97,500.00 1,469,900.00
letenka
17.00
10,500.00
178,500.00
letenka
6.00
10,500.00
63,000.00
noc
18.00
2,000.00
36,000.00
noc
55.00
1,400.00
77,000.00
noc
36.00
2,000.00
72,000.00
osoba/týden
6.00
400.00
2,400.00
den
62.00
1,100.00
68,200.00
měsíc
2.6 Zdravotní příprava (očkování, léky, bezpečnostní školení) 2.7 Cestovní pojištění - účastníci studijní cesty 2.8 Diety (dle platných právních předpisů) Cestovní náklady - mezisoučet 3. Vybavení a dodávky zboží
497,100.00
(pouze plně pro účely projektu, vše
nutno specifikovat)
3.1 Dlouhodobý nehmotný majetek (software, nehmotné výsledky výzkumu, ocenitelná práva apod.)
3.2 Dlouhodobý hmotný majetek (pozemky, stavby, movité věci (doba použitelnosti > 1 rok), základní stádo, tažná zvířata apod.)
desktop vč. OS a periferií
4.00
26,500.00
106,000.00
notebook vč. OS a periferií
2.00
22,000.00
44,000.00
3.3 Odpisy 3.4 Zásoby, materiál 3.5 Energie 3.6 Ostatní vybavení (nutno specifikovat) Vybavení a dodávky zboží - mezisoučet
150,000.00
4.Přímé náklady v místě realizace (pouze plně sloužící pro účely projektu - nutno prokázat účetními doklady)
4.1 Pronájem nemovitostí
měsíc
Náklady zakázky / projektu
Rozpočet/ „Rozvoj strategického plánování v Moldavsku“
Jednotka
Druh výdajů
4.2 Služby související s pronájmem nemovitostí (telefon/internet, topení, voda, ostraha, drobné opravy)
4.3 Drobný materiál (př. kancelářské potřeby) 4.5 Ostatní přímé náklady v místě realizace
Počet Jednotková cena (v jednotek CZK)
Celkové náklady zakázky / projektu (v CZK)
měsíc měsíc
(nutno
specifikovat)
měsíc
Přímé náklady v místě realizace - mezisoučet 5. Subdodávky (služby plně zajištěné externí dodávkou) 5.1 Průzkumné, stavební, montážní, servisní, zabezpečovací a daší technické práce 5.2 Expertní služby (odborné studie, technická dokumentace, výzkum, právní a ekonomické poradenství apod.)
5.3 Doprava - účastníci studijní cesty (autobus) 5.4 Půjčovné za osobní automobily 5.5 Nájemné za najaté movité věci (stroje, přístroje, zařízení
služba
1.00
25,000.00
25,000.00
den
23.00
1,080.00
24,840.00
normostrana
650.00
300.00
195,000.00
služba
1.00
15,000.00
15,000.00
lumpsum
1.00
15,300.00
15,300.00
služba
1.00
500.00
500.00
služba
2.00
1,000.00
2,000.00
5.8.3 Konference dle 1.1.5 - občerstvení účastníků
osoba
30.00
100.00
3,000.00
5.8.4 Konference dle 1.1.6 - občerstvení účastníků
osoba/konference
100.00
200.00
20,000.00
osoba
130.00
100.00
13,000.00
osoba/den
apod.)
5.6a Překlady, tlumočení - překlady 5.6b Překlady, tlumočení - tlumočení při studijní cestě 5.7 Kopírování, tisk 5.8 Náklady na konference, semináře, školení 5.8.1 Konference dle 1.1.5 - pronájem místnosti 5.8.2 Konference dle 1.1.6 - pronájem místnosti
5.8.5 Konference dle 1.1.5 a 1.1.6 - doprava účastníků 5.8.6 Semináře - stravné a občerstvení účastníků 5.8.7 Semináře Modul A - pronájem místnosti 5.9 Finanční služby (bankovní poplatky apod.) 5.10 Ostatní (nutno specifikovat) 5.10.1 Baner Subdodávky - mezisoučet 6.Přímá podpora cílovým skupinám 6.1 Cestovné, stravné
120.00
250.00
30,000.00
den
5.00
1,000.00
5,000.00
kus
3.00
1,000.00
3,000.00 351,640.00
osoba/den
30.00
350.00
10,500.00
6.2 Úhrada poplatků (stipendia, školení, registrační poplatky) 6.3 Ostatní přímá podpora (nutno specifikovat) Přímá podpora cílovým skupinám - mezisoučet
10,500.00
7. Ostatní uznatelné přímé náklady projektu 7.1 Ostatní přímé náklady (nutno specifikovat) Ostatní - mezisoučet 8. Přímé náklady zakázky / projektu celkem (1-7)
2,479,140.00
Příloha č. 3 ETAPOVÝ ROZPOČET AKTIVITY v rámci projektu
CENA ZA AKTIVITY bez DPH
CENA ZA AKTIVITY včetně DPH
Etapa 1
Aktivita 1.1.1
226040
273508.4
Termín pro dosažení etapy: 30. 11. 2015
Aktivita 1.1.2
421545
510069.45
Aktivita 1.1.4
150000
181500
Aktivita 1.1.2
708845
857702.45
ETAPY PROJEKTU
CENA ZA ETAPY včetně DPH
Rok 2015 965077.85
Rok 2016 Etapa 2 Termín pro dosažení etapy: 30. 6. 2016 Etapa 3
857702.45 Aktivita 1.1.3
415325
502543.25
Termín pro dosažení etapy: 30. 11. 2016
502543.25
Rok 2017 Etapa 4
Aktivita 1.1.5
134792.5
163098.925
Termín pro dosažení etapy: 30. 6. 2017
Aktivita 1.1.6
34000
41140
Aktivita 1.1.7
216752.5
262270.525
Aktivita 1.1.7
171840
207926.4
Etapa 5 Termín pro dosažení etapy: 30. 11. 2017
CELKEM – nabídková cena
466509.45
207926.4 2999759.4
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
1z8
Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze oddíl C, vložka 11622 Datum zápisu: 31. července 1992 Spisová značka: C 11622 vedená u Městského soudu v Praze zapsáno 31. července 1992 Obchodní firma: DHV CS, spol. s r.o. zapsáno 31. července 1992 vymazáno 24. února 1993 DHV CR, spol. s r.o. zapsáno 24. února 1993 vymazáno 16. dubna 2013 HaskoningDHV Czech Republic, spol. s r.o. zapsáno 16. dubna 2013 Sídlo: Praha 4, Olbrachtova 3 zapsáno 31. července 1992 vymazáno 24. února 1993 Praha 8, Nekvasilova 166 zapsáno 24. února 1993 vymazáno 29. prosince 1994 Praha 9, Drahobejlova 48, PSČ 19000 zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 14. prosince 1998 Praha 3, Táboritská 23, PSČ 13087 zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 12. března 2002 Praha 3, Táboritská 1000/23, PSČ 13087 zapsáno 12. března 2002 vymazáno 5. února 2008 Praha 8 - Karlín, Sokolovská 94/100, PSČ 18600 zapsáno 5. února 2008 vymazáno 5. března 2008 Praha 8 - Karlín, Sokolovská 100/94, PSČ 18600 zapsáno 5. března 2008 vymazáno 16. dubna 2013 Sokolovská 100/94, Karlín, 186 00 Praha 8 zapsáno 16. dubna 2013 Identifikační číslo: 457 97 170 zapsáno 31. července 1992 Právní forma: Společnost s ručením omezeným zapsáno 31. července 1992 Předmět podnikání: poradensko technické služby v oblasti obchodu zapsáno 31. července 1992 vymazáno 29. prosince 1994
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
2z8
provádění dopravních staveb zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 projektová činnost v investiční výstavbě zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 činnost organizačních poradců zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 provádění inženýrských staveb ( včetně technické vybavenosti sídlištních celků) zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 provádění, projektování a vyhodnocování geologických prací v oblasti hydrogeologie zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 provádění bytových a občanských staveb zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 provádění průmyslových staveb zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 18. března 1998 činnost organizačních a ekonomických poradců v oblasti provozování vodovodní sítě a úpravy vody zapsáno 18. března 1998 vymazáno 28. května 2003 geologické práce prováděné za účelem získání údajů pro dokumentaci staveb zapsáno 18. března 1998 vymazáno 28. května 2003 činnost organizačních poradců zapsáno 18. března 1998 vymazáno 28. května 2003 provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování zapsáno 18. března 1998 vymazáno 16. dubna 2013 provádění staveb, jejich změn a odstraňování zapsáno 16. dubna 2013 koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, vyjma činností uved. v přílohách zák.č. 455/91 Sb. zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 16. dubna 2013 výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona zapsáno 16. dubna 2013 projektová činnost ve výstavbě zapsáno 18. března 1998 posuzování vlivů na životní prostředí zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 průzkumná činnost v oblasti životního prostředí (s vyjímkou činnosti posuzování vlivů na životní prostředí) zapsáno 14. prosince 1998
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
3z8
vymazáno 16. dubna 2013 poradenská činnost v oblasti životního prostředí zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 poradenská činnost v energetice zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 inženýrská činnost v investiční výstavbě zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 poradenská činnost v oblasti vzdělávání a sociální péče zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 obstaravatelská činnost ve stavebnictví zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 zprostředkovatelská činnost ve stavebnictví zapsáno 14. prosince 1998 vymazáno 16. dubna 2013 geologické práce zapsáno 28. května 2003 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců zapsáno 28. května 2003 vymazáno 16. dubna 2013 poradensko technické služby v oblasti obchodu zapsáno 28. května 2003 vymazáno 16. dubna 2013 činnost technických poradců v oblasti dopravy a infrastruktury zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 16. dubna 2013 poskytování software a poradenství v oblasti hardware a software zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 16. dubna 2013 pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 16. dubna 2013 výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd nebo společenských věd zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 16. dubna 2013 zprostředkování obchodu a služeb zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 16. dubna 2013 zpracování dat, služby databank, správa sítí zapsáno 21. listopadu 2007 vymazáno 16. dubna 2013 Statutární orgán: jednatel: Godfried C. Johannes Joseph Stevens Praha 1, Týnská 9 zapsáno 31. července 1992 vymazáno 29. prosince 1994 Jednatel:
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
4z8
RNDr. JAROSLAV VRBA Praha 4, Korandova 32, PSČ 14700 zapsáno 29. prosince 1994 vymazáno 6. ledna 1999 Jednatel: Ing. VLADIMÍR BÍZEK, dat. nar. 19. září 1954 Lidice, Makotřasy 113, okres Kladno, PSČ 27354 zapsáno 6. ledna 1999 vymazáno 7. ledna 1999 Jednatel: Ing. VLADISLAV BÍZEK, dat. nar. 19. září 1954 Lidice, Makotřasy 113, okres Kladno, PSČ 27354 zapsáno 7. ledna 1999 vymazáno 6. února 2007 jednatel: Ing. RADIM GILL, dat. nar. 18. ledna 1961 Brno - Líšeň, Otiskova 2794/7 Den vzniku funkce: 17. ledna 2007 zapsáno 6. února 2007 vymazáno 16. dubna 2013 jednatel: RADIM GILL, dat. nar. 18. ledna 1961 Otiskova 2794/7, Líšeň, 628 00 Brno Den vzniku funkce: 17. ledna 2007 zapsáno 16. dubna 2013 Způsob jednání: Zastupování a podepisování: Společnost navenek zastupuje jednatel. Podepisování za společnost se děje tak, že jednatel nebo osoba k podepisování oprávněná na základě plné moci připojí svůj podpis k vytištěnému nebo nadepsanému obchodnímu jménu společnosti. zapsáno 31. července 1992 vymazáno 16. dubna 2013 Jednatel jedná jménem společnosti samostatně. zapsáno 16. dubna 2013 vymazáno 1. července 2014 Jednatel jedná za společnost samostatně. zapsáno 1. července 2014 Prokura: Ing. RADIM GILL, dat. nar. 18. ledna 1961 Havířov, Na Nábřeží 39/22, okres Karviná, PSČ 73601 zapsáno 21. listopadu 2001 vymazáno 15. listopadu 2006 Ing. RADIM GILL, dat. nar. 18. ledna 1961 Brno - Líšeň, Otiskova 2794/7 zapsáno 15. listopadu 2006 vymazáno 6. února 2007 Ing. VLADISLAV BÍZEK, dat. nar. 19. září 1954 Lidice - Makotřasy 113, PSČ 27354
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
5z8
zapsáno 6. února 2007 vymazáno 21. listopadu 2007 ing. ZDENĚK HLAVÁČ, dat. nar. 15. února 1969 Nalžovské Hory, Žďár 3, PSČ 34101 Prokurista se za společnost podepisuje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. zapsáno 31. srpna 2005 vymazáno 20. srpna 2007 RNDr. MILAN SVOBODA, dat. nar. 30. srpna 1962 Hrádek, U Lomu 139, PSČ 33842 zapsáno 21. listopadu 2007 vymazáno 14. května 2010 Ing. VÁCLAV STARÝ, dat. nar. 28. května 1974 Ostopovice, Větrná 407/19, PSČ 66449 zapsáno 1. června 2009 Ing. IVANA BRDÁRSKA, dat. nar. 29. ledna 1979 Praha 2 - Vinohrady, Jugoslávská 479/10, PSČ 12000 zapsáno 5. května 2010 vymazáno 16. dubna 2013 Prokurista se za společnost podepisuje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí dodatek označující prokuru a svůj podpis. zapsáno 20. srpna 2007 vymazáno 1. června 2009 Každý prokurista je oprávněn zastupovat společnost samostatně. zapsáno 1. června 2009 Společníci: Společník: DHV BEHEER B.V., zast. Cypriaan-a Rijk Wagenaarem 3818 EX, Amersfoort, Laan 1914 35, Nizozemské království zapsáno 31. července 1992 vymazáno 24. února 1993 Podíl: Vklad: 300 000,- Kč zapsáno 31. července 1992 vymazáno 24. února 1993 Společník: DHV BEHEER B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 24. února 1993 vymazáno 8. prosince 1995 Podíl: Vklad: 1 600 000,- Kč zapsáno 24. února 1993 vymazáno 8. prosince 1995 Společník: DHV BEHEER B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 8. prosince 1995 vymazáno 18. března 1998 Podíl: Vklad: 12 321 000,- Kč
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
6z8
Splaceno: 100% zapsáno 8. prosince 1995 vymazáno 18. března 1998 Společník: DHV BEHEER B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 18. března 1998 vymazáno 12. července 2000 Podíl: Vklad: 23 942 000,- Kč Splaceno: 100% zapsáno 18. března 1998 vymazáno 12. července 2000 Společník: DHV BEHEER B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 12. července 2000 vymazáno 21. listopadu 2001 Podíl: Vklad: 32 278 000,- Kč Splaceno: 100% zapsáno 12. července 2000 vymazáno 21. listopadu 2001 Společník: DHV Holding B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 21. listopadu 2001 vymazáno 23. ledna 2006 Podíl: Vklad: 38 278 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 100% zapsáno 21. listopadu 2001 vymazáno 23. ledna 2006 Společník: DHV Holding B.V. 3818 EX, Amersfoort,Laan 1914 35,, Nizozemské království zapsáno 23. ledna 2006 vymazáno 16. dubna 2013 Podíl: Vklad: 5 000 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 100% zapsáno 23. ledna 2006 vymazáno 16. dubna 2013 Společník: Koninklijke Haskoning DHV Groep B.V. 3818EX Amersfoort, Laan 1914 35, Nizozemské království zapsáno 16. dubna 2013
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
7z8
vymazáno 1. července 2014 Podíl: Vklad: 5 000 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 100% zapsáno 16. dubna 2013 vymazáno 1. července 2014 Společník: Koninklijke Haskoning DHV Groep B.V. 3818EX Amersfoort, Laan 1914 35, Nizozemské království zapsáno 1. července 2014 Podíl: Vklad: 5 000 000,- Kč Splaceno: 100% Obchodní podíl: 100% Druh podílu: základní zapsáno 1. července 2014 Základní kapitál: 300 000,- Kč zapsáno 31. července 1992 vymazáno 24. února 1993 1 600 000,- Kč zapsáno 24. února 1993 vymazáno 8. prosince 1995 12 321 000,- Kč zapsáno 8. prosince 1995 vymazáno 18. března 1998 23 942 000,- Kč zapsáno 18. března 1998 vymazáno 12. července 2000 32 278 000,- Kč zapsáno 12. července 2000 vymazáno 21. listopadu 2001 38 278 000,- Kč zapsáno 21. listopadu 2001 vymazáno 23. ledna 2006 5 000 000,- Kč zapsáno 23. ledna 2006 Ostatní skutečnosti: Celé jméno jednatele: Godfried Carolus Johannes Joseph Stevens, nar. 5.12.1945. zapsáno 31. července 1992 vymazáno 29. prosince 1994 Datum sepsání notářského zápisu : 2.7.1992 zapsáno 31. července 1992 vymazáno 1. července 2014 Počet členů statutárního orgánu: 1 zapsáno 1. července 2014 Obchodní korporace se podřídila zákonu jako celku postupem podle § 777 odst. 5 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech. zapsáno 1. července 2014 Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz). Dne: 18.8.2015 14:04
18.8.2015 14:05
Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrik-firma.vysledky?subjektId=580317&t...
8z8
Údaje platné ke dni 18.8.2015 05:02
18.8.2015 14:05
Příloha č. 5 ke smlouvě č. j. 281099/2015-ČRA
Pravidla, povinnosti a doporučení pro zajištění vnější prezentace (publicity) ZRS ČR pro realizátory projektů 1. Realizátorovi se doporučuje již ve fázi přípravy projektového dokumentu zvážit vhodné způsoby zajištění vnější prezentace plánovaného projektu ZRS ČR. Doporučeno je zvážit využití všech dostupných nástrojů komunikace a publicity (internet, tištěné či audiovizuální materiály, komunikaci s médii, informační a prezentační akce, příp. propagační předměty, apod.). Využití propagačních nástrojů by vždy mělo odpovídat zaměření a rozsahu projektu, projektovým aktivitám i cílovým skupinám projektu. 2. Realizátor je povinen vhodným způsobem zajistit zviditelnění ZRS ČR ve všech fázích realizace projektu – ve fázi zahájení projektu, realizace jednotlivých projektových aktivit, v místech realizace projektu i při jeho prezentaci v médiích. 3. Realizátor je dále povinen při veškeré propagaci projektu používat logo ZRS ČR, a to v podobě Czech Republic DevelopmentCooperation(v anglické verzi), resp. v české verzi v podobě Česká republika pomáhá. V případě materiálu informačního a propagačního charakteru (např. tiskoviny a propagační předměty, certifikáty, pozvánky, program akcí či korespondence realizátora vztahující se k řešení projektu) je postačující logo ZRS ČR. V případě většího formátu (např. informační panely o projektu, zprávy, publikace, CR-ROM či DVD) je nutné zveřejnit informaci propagující celý projekt (např. „Tato publikace vznikla v rámci projektu XY podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.“) doplněnou logem ZRS ČR. 4. Používání loga ZRS ČR definuje Grafický manuál ZRS ČR, který je stejně jako logo ZRS ČR ke stažení na webových stránkách www.czda.cz. Zejména je nutné respektovat správné řazení log, barevnost, odstupy, velikost a typ písma. Každé logo se vždy používá jako celek a je nepřípustné jakkoliv měnit jeho proporce a barevnost. 5. Spolu s logem ZRS ČR lze použít pouze logo realizátora projektu či jiného partnera, který se na realizaci finančně podílí. U většiny projektů bude rozhodujícím kritériem výše podílu prostředků ze ZRS ČR na celkové hodnotě projektu. Modelové pořadí log (u projektů, kde je podíl finančních prostředků ze ZRS ČR vyšší než 50 %) je definováno následujícím způsobem: logo ZRS ČR a za ním (pod ním) logo realizátora projektu. Logo ZRS ČR nesmí být menších rozměrů než logo realizátora projektu. Vždy musí být dodržena minimální vzdálenost loga realizátora od loga ZRS ČR. V případě trilaterálních projektů, kde tvoří příspěvek ZRS ČR zpravidla výrazně menší podíl, je upřednostněno logo významnějšího donora (EU, UN apod.) 6. Umožňují-li to okolnosti, logem ZRS by měly být označeny také smlouvy uzavřené v rámci projektu, prezenční listiny a veškerá písemná korespondence realizátora s místními partnery. V případě elektronické korespondence, která se bezprostředně týká projektu financovaného v rámci ZRS ČR a nabízí-li to její charakter (např. v případě oficiální komunikace, rozesílání pozvánek, apod.) je nutné používat emailový podpis s logem ZRS ČR. V úvodu takovéto komunikace musí být jasně uvedeno, že realizátor komunikuje v rámci projektu ZRS ČR. Návrhy grafického znázornění ZRS ČR pro písemné dokumenty jsou součástí dokumentu Grafický manuál ZRS ČR. 7. Každá akce spolufinancovaná z prostředků projektu musí být uvedena informací o tom, že je financována z prostředků ZRS ČR (např. „Toto školení je realizováno v rámci projektu XY podpořeného v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.“). Realizátor by neměl zapomínat fotograficky zdokumentovat vizuální identitu uvedených akcí. 1
8. Všechny prostory, které navštěvují příjemci/účastníci/partneři projektu (vstup do objektu, kanceláře realizátora, školící prostory), musí být viditelně označeny logem ZRS ČR. Realizátor je povinen označit samolepkou s logem ZRS ČR rovněž vybavení (nábytek, výpočetní technika, přístroje, zařízení, atd.), které je spolufinancované z projektu ZRS ČR – umožňuje-li to charakter tohoto vybavení. 9. Realizátor je po konzultaci s ČRA a příslušným ZÚ povinen vydat tiskovou zprávu pro místní (případně i česká) média při zahájení a ukončení projektu (text musí být konzultován a schválen ČRA). Tisková zpráva a související materiály pak musí obsahovat publicitu ZRS ČR dle pravidel uvedených výše. Vítaná je rovněž publicita formou rozhlasových či televizních vystoupení. 10. Při přípravě jakýchkoliv propagačních materiálů je vhodné zvážit zpracování různých jazykových verzí (anglické, v jazyku partnerské země, příp. české verzi). V případě zpracování letáků, brožur či obdobného prezentačního materiálu je realizátor projektu povinen konzultovat jejich obsah i podobu s poskytovatelem dotace/vyhlašovatelem zakázky (ČRA). Realizátor je dále povinen poskytnout ČRA minimálně třetinový podíl takovýchto propagačních materiálů zpracovaných v rámci projektu (od každé jazykové verze), stejný podíl je povinen předat příslušnému ZÚ. Zbývající letáky vhodným způsobem distribuuje v partnerské zemi. 11. Jestliže vzniknou v rámci projektu propagační materiály prezentující aktivity projektu (letáky, brožurky, apod.), měly by být zhotoveny v prvních měsících trvání projektu a nikoliv závěrem jeho realizace. Slouží-li propagační materiál k prezentaci dosažených výsledků, je zřejmé, že bude zpracován a distribuován v pozdější fázi. 12. Realizátor je povinen zveřejnit informaci o realizaci projektu na svých webových stránkách (pokud příjemce provozuje vlastní webové stránky) a uvádět projekt ve své výroční zprávě. 13. Realizátorovi je doporučeno vhodným způsobem zajistit publicitu projektu ZRS ČR i v případě, že o předmětném projektu bude formou rozhovoru či reportáže informovat jakákoliv veřejná média (tištěná, elektronická, rozhlas a televize). 14. Realizátor je dále povinen informovat poskytovatele dotace/vyhlašovateli zakázky (ČRA) a rovněž příslušný ZÚ o veškerých dostupných mediálních výstupech vzniklých v rámci projektu (články, reportáže, rozhovory, apod.). 15. Realizátor projektu je povinen informovat o provedených informačních a propagačních aktivitách projektu v průběžných a závěrečných zprávách, které jsou pravidelně předkládány zadavateli (ČRA). Realizátor projektu uchovává veškeré doklady související s propagací projektu pro potřebné monitorovací aktivity. K dodržování pravidel prezentace ZRS ČR je realizátor zavázán smlouvou/rozhodnutím o dotaci. Zjištění porušení uvedených závazků může být řešeno dle příslušných ustanovení smlouvy/rozhodnutí. Realizátor je proto povinen archivovat originál či kopie článků, ve kterých se píše o projektu, letáky, informační materiály, fotografie z akcí k prezentaci projektu, prezentační listiny, kopie DVD, atd., resp. účetní doklady, faktury, atd. související se zajišťováním prezentace.
2
