ZPRÁVA Z EVALUACE PROJEKTU ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V MOLDAVSKU. listopad 2012

Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic

ZPRÁVA Z EVALUACE PROJEKTU ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V MOLDAVSKU Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut modernizace informačního systému protipovodňové ochrany 2010 – 2012

listopad 2012

Evaluační tým: Hlavní evaluátorka: Marie Körner Expert na vodní hospodářství, hydrogeologii a ochranu životního prostředí: Jiří Pištora Expert na hydrologii a vodní hospodářství: Daniel Kurka Junior expert na vodní hospodářství a numerické modelování: Zdeněk Brunát

Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, 2010 – 2012

Relevance Moldavsko patří dle Koncepce ZRS ČR na léta 2010 - 2017 mezi prioritní země s programem spolupráce. Asistence v oblasti hydrometeorologie a klimatologie byla zahrnuta mezi priority v Programu rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskem na období 2011 – 2017. Projekt odrážel potřebu SHS vybudovat účinný monitorovací systém poskytující rychlé a přesné informace o stavu povrchových vod, sloužící k předpovědi vývoje stavu vod v povodí řeky Prut. Jelikož ekonomická situace v Moldavsku neumožňuje SHS rozšiřovat síť automatických stanic dle vzorového řešení z projektu „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“, který byl realizován v letech 2006 – 2008, byl evaluovaný projekt vhodným posílením jejich kapacit. Data získávaná pomocí nových automatických stanic jsou vysoce relevantní pro subjekty AAM, která řídí nakládání s povrchovými vodami a pro SPCSE, která zajišťuje řešení krizových situací, tedy povodňové situace. Celkově lze projekt z hlediska relevance hodnotit jako vysoce relevantní. Efektivnost / účelnost Projekt vybudoval jedenáct nových automatických monitorovacích stanic včetně hlásné služby v povodí řeky Prut. Automatické monitorovací stanice předávají prostřednictvím GSM modulů data na server centrálního pracoviště, zároveň všechny stanice (kromě Costesti) disponují záložním systémem přenosu dat pomocí satelitní komunikace. V tomto projektu bylo uvažováno i s rozšířením stanic o meteorologická měření. Zvolené technologie a SW jsou i v současné době na špičkové úrovni a schopny při náležitém způsobu obsluhy a údržby rychle poskytovat přesná data. Řídící jednotky i dodaná čidla jsou kompatibilní se stanicemi dodanými v rámci projektu „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ čímž byla zajištěna plná kompatibilita s již dříve dodaným SW a způsoby zpracování dat. Zaměstnanci SHS však stále mají přes provedená školení i praktický nácvik problém s osvojením dodaných technologií a jejich využití v praxi, tudíž dodaná technologie v rámci projektu je téměř nevyužívána. Celkově lze tedy efektivnost / účelnost projektu hodnotit jako spíše vysokou. Efektivita / hospodárnost Realizátor evaluovaného projektu prováděl vyúčtování nákladů v I. a II. etapě projektu dle položek, čímž přispěl k transparentnosti finančního řízení projektu a k evaluatelnosti finanční efektivity. V letech 2011-2012 (III. – VI. etapa) pak již byly náklady účtovány dle výstupů. Výše jednotkových cen rozpočtových položek z období roku 2010 odpovídá výši cen obvyklých na trhu u zakázek obdobného charakteru a náročnosti. Za efektivní však nelze považovat placení cla a DPH za dodávaný materiál a přístroje v rámci projektu rozvojové spolupráce v důsledku neexistence dohody, jež by zajišťovala osvobození rozvojové pomoci od cel a DPH. Sjednání dohody však zadavatel projektu nemohl nijak ovlivnit. Žádný z projektů ZRS ČR v daném období s ohledem na povinnost placení cel a DPH v daném období nemohl dosáhnout na „vysoký“ stupeň efektivity. Průběh prací byl s nevýznamnými dílčími odchylkami v souladu časovým plánem, což bylo dokládáno etapovými zprávami. Z výše uvedených důvodů hodnotíme efektivitu s ohledem na celkový přínos projektu jako spíše vysokou. Udržitelnost Evaluovaný projekt měl za cíl vytvořit síť nových automatických monitorovacích stanic na řece Prut. Potřebným krokem k dosažení tohoto cíle bylo proškolení pracovníků SHS v obsluze a údržbě monitorovacích stanic a práce s potřebným SW na zpracování získaných dat. V době evaluace byla data z automatických stanic pouze archivována na serveru, pracovníci SHS neprovádějí jejich verifikaci ani s nimi dále nepracují, ačkoli realizátor použil stejné a kompatibilní technologie jako v předchozím projektu (povodí řeky Reut), čímž zjednodušil osvojení dodaných technologií pro SHS.

4G consite s.r.o., Šlikova 406/29, 169 00 Praha 6, Czech Republic [email protected] +420 602 24 44 65


Technický stav monitorovacích stanic je dobrý, ale jejich funkčnost byla v průběhu evaluační mise omezená v důsledku pasivního přístupu příjemce/nedostatečné údržby při dlouhodobě nízkých stavech hladin povrchových vod. Zaměstnanci se účastnili školení i výstavby a osazování automatických stanic čidly i řídícími jednotkami, ale v situaci kdy je dlouhotrvajícím suchem snížena hladina vody v řece nenavštíví lokality, aby upravili pozice čidel a vodoměrné latě tak, aby byly pod hladinou vody a poskytovaly potřebná data. V současné době není z finančních důvodů možné, aby SHS samostatně rozvíjela síť měřících stanic. SHS se stále potýká s velmi vysokou fluktuací zaměstnanců i s negativními následky odlivu školených pracovníků. Její ekonomická situace neumožňuje nákup potřebných náhradních dílů, pravidelnou údržbu či případné rozšíření měření v daných monitorovacích stanicích. Další rozvoj v této oblasti je odkázán na mezinárodní rozvojovou pomoc. Evaluační tým shledal jako dobrý krok, že v rámci projektu budou SHS předána náhradní čidla, protože ekonomická situace SHS neumožňuje nákup potřebných náhradních dílů. Tyto skutečnosti vedly evaluační tým k názoru, že absorpční kapacita instituce byla zřejmě přeceněna. Celkově lze udržitelnost projektu označit za spíše nízkou. Dopady (předběžné hodnocení, v době evaluace projekt ještě nebyl ukončen) V současné době jsou data z automatických stanic archivována a to pouze v nezpracované neverifikované podobě, při poskytování dat dalším dotčeným institucím jsou využívaná data poskytnutá pozorovateli. Dopady z vytvoření map záplavových území nebylo možné hodnotit, protože jejich předání je naplánováno na závěrečnou prezentaci k ukončení projektu. Je ovšem možné konstatovat, že v době evaluace nenastaly žádné změny v důsledku vybudování automatických měřících stanic, stejně jako změny v úrovni ochrany před povodněmi. Samotný dopad projektu na příjemce je zatím nízký, jelikož v SHS je velká fluktuace zaměstnanců, která snižuje možnost aktivního využití nových technologií. Celkově lze dopady projektu označit spíše nízké. Řádná (demokratická) správa věcí veřejných Zaměstnanci a vedení SHS byli do projektu zapojeni, Aquatest a.s. podával informace o provedených pracích v pravidelných ročních zprávách, ve kterých byl i v prvních dvou etapách (2010) strukturovaný přehled využitých finančních prostředků. ČRA prováděla monitoring projektu včetně opakované kontroly stavu projektu v Moldavsku. Celkově lze řádnou (demokratickou) správu věcí veřejných označit za spíše vysokou. Dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen Reálnými či potenciálními příjemci projektu byly rovnoměrně jak muži, tak ženy i děti. V případě hlavního příjemce projektu SHS byly školeny jak ženy, tak muži, praktického předávání know-how v terénu se účastnili s ohledem na fyzickou náročnost převážně muži. Celkově tvoří osmdesát procent zaměstnanců SHS ženy. Celkově lze tedy míru dodržování lidských práv i rovnost mužů a žen hodnotit jako vysokou. Šetrnost k životnímu prostředí Projekt byl šetrný k životnímu prostředí a klimatu a negativně jej neovlivňoval. V budoucnu lze očekávat, že přínosy projektu budou mít nepřímý pozitivní dopad na životní prostředí při zvýšených vodních stavech, kdy bude možné včasnou regulací či realizací protipovodňových opatření na toku eliminovat plochu rozlivu a tím i snížit i rizika vyplývající např. z infiltrace zatopených toxických látek či látek závadných pro přírodní prostředí.



Význam projektu pro ochranu lidského zdraví a majetku v případě zvýšených vodních stavů je evidentní. Z těchto důvodů hodnotíme šetrnost k životnímu prostředí jako vysokou. Vizibilita ZRS ČR Vizibilita stanic s logem české rozvojové pomoci je minimální vzhledem k umístění stanic v hraniční zóně. Informovanost na úrovni municipalit a vládních instituci je nízká, pokud vůbec nějaká. Realizátor prezentoval projekt/ZRS ČR na centrální a mezinárodní úrovni. V rámci předání prvních čtyř stanic uspořádala SHS plavbu po řece Prut, za účasti velvyslance České republiky v Moldavsku, zástupců ministerstev životního prostředí Moldavska a Rumunska a médií. V průběhu projektu se konaly tři tematicky blízké konference, na kterých Aquatest a.s. prezentoval projekt na mezinárodní úrovni a za přítomnosti delegátů z MERN (Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů Moldavska) a MAIA (Ministerstvo zemědělství 3 a potravinářského průmyslu Moldavska) . Informace o projektu jsou také na oficiálních webových stránkách SHS. Z těchto důvodů hodnotíme vizibilitu jako spíše vysokou.

1.3. DOPORUČENÍ 1.3.1. Doporučení k projektové tématice a pokračování ZRS Doporučení Nadále podporovat projekty, které na sebe navazují a vzájemně se posilují a jejichž monitoring a evaluace poukazuji na pravděpodobnost udržitelnosti, přidané hodnoty, dopadu Doporučujeme u budoucích projektů zpracovat do 3 měsíců od zahájení programu/projektu Inception Report (úvodní zprávu), zahrnující případné modifikace a změny v institucionálním zakotvení projektu, v předávacím plánu projektu, doplnění potřebných vstupních dat, upřesnění technického/finančního rámce a aktualizace logického rámce včetně vyhodnocení rizik udržitelnosti výstupů projektu a pravděpodobnosti jejich praktického využití

Hlavní adresát ČRA

Stupeň závažnosti 1

ČRA

1

Hlavní adresát MZV, ČRA ČRA ČRA MZV

Stupeň závažnosti 1 1 1 2

MZV

3

1.3.2. Doporučení procesního a systémového charakteru Doporučení Angličtina jako jazyk projektových dokumentů a evaluačních zpráv Finanční monitoring projektu a strukturovaný rozpočet dle vstupů projektu Detailní phasing out plan/předávací plán Finanční prostředky na evaluaci projektů ve výši minimálně 3% celkového finančního objemu hodnoceného projektu Zajištění finančních prostředků na vizibilitu projektů ZRS ČR

3

Prezentace z června 2012 je dostupná na http://www1.unece.org/ehlm/platform/display/ClimateChange/Dniestr+project+meeting+07.06.2012+in+Chisinau



Obsah: 1.

SHRNUTÍ 1.1. 1.2. 1.3.

POPIS PROJEKTU A KONTEXTU EVALUACE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRY DOPORUČENÍ

2.

ÚVOD ..........................................................................................................................................................1

3.

INFORMACE O PROJEKTU ......................................................................................................................1 3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5.

4.

METODOLOGIE EVALUACE ....................................................................................................................8 4.1. 4.2. 4.3.

5.

RELEVANCE .........................................................................................................................................20 EFEKTIVNOST / ÚČELNOST ....................................................................................................................20 EFEKTIVITA / HOSPODÁRNOST ...............................................................................................................20 UDRŽITELNOST.....................................................................................................................................21 DOPADY (PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ, V DOBĚ EVALUACE PROJEKT JEŠTĚ NEBYL UKONČEN) .......................21 PRŮŘEZOVÉ PRINCIPY ZRS ČR ............................................................................................................21 JAK BYLA ZAJIŠTĚNA VIZIBILITA ZRS ČR? ..............................................................................................22

DOPORUČENÍ ..........................................................................................................................................23 7.1. 7.2.

8.

RELEVANCE .........................................................................................................................................11 EFEKTIVNOST / ÚČELNOST ....................................................................................................................14 EFEKTIVITA / HOSPODÁRNOST ...............................................................................................................15 UDRŽITELNOST.....................................................................................................................................16 DOPADY (PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ, V DOBĚ EVALUACE PROJEKT JEŠTĚ NEBYL UKONČEN) ........................17 PRŮŘEZOVÉ PRINCIPY ZRS ČR ............................................................................................................18 JAK BYLA ZAJIŠTĚNA VIZIBILITA ZRS ČR? .............................................................................................18

ZÁVĚRY EVALUACE ...............................................................................................................................20 6.1. 6.2. 6.3. 6.4. 6.5. 6.6. 6.7.

7.

METODY SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ .....................................................................................................9 ZÚČASTNĚNÉ STRANY .............................................................................................................................9 EVALUAČNÍ TÝM....................................................................................................................................10

EVALUAČNÍ ZJIŠTĚNÍ.............................................................................................................................11 5.1. 5.2. 5.3. 5.4. 5.5. 5.6. 5.7.

6.

ŘEŠENÝ PROBLÉM V KONTEXTU ROZVOJE MOLDAVSKA ............................................................................1 POPIS PROJEKTU ....................................................................................................................................3 VÝVOJ REALIZACE PROJEKTU ..................................................................................................................6 KLÍČOVÉ PŘEDPOKLADY A RIZIKA .............................................................................................................7 REALIZÁTOR...........................................................................................................................................8

DOPORUČENÍ K PROJEKTOVÉ TÉMATICE A POKRAČOVÁNÍ ZRS ................................................................23 DOPORUČENÍ PROCESNÍHO A SYSTÉMOVÉHO CHARAKTERU ....................................................................23

PŘÍLOHY ..................................................................................................................................................25 A. B. C. D. E. F. G. H. I. J.

Seznam zkratek Seznam prostudovaných dokumentů Seznam interview a skupinových diskusí v ČR a partnerské zemi Shrnutí zprávy v anglickém jazyce Zadávací podmínky Evaluační matice Organizační schema SHS Informační schema při povodňových stavech Mapa pozorovacích bodů v Moldavsku Výběr fotografií z evaluační mise


Zpráva z evaluace projektu Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, 2010 – 2012

2.

ÚVOD

Předmětem evaluace je projekt „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“ (CzDA-MD-2010-17-14040) realizovaný v letech 2010 – 2012 ze zdrojů ZRS ČR. Projekt byl realizován společností Aquatest a.s., jeho příjemcem je Státní hydrometeorologická služba Moldavska (Serviciul Hidrometeorologic de Stat - SHS). Hlavním cílem tohoto projektu bylo vybudování 11 automatických měrných stanic hladin vody s dálkovým přenosem. Nutným výstupem pro dosažení vytčeného cíle bylo navýšení kapacit SHS na potřebnou úroveň. V jednotlivých etapách proběhlo vytipování vhodných lokalit a následná výstavba monitorovacích stanic. V průběhu projektu byli místní odborníci seznámeni a zaškoleni v systému obsluhy a údržby monitorovacích stanic. Též byli proškoleni se způsoby zpracování naměřených dat v dodaných SW. Zadavatelem evaluace je Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci („MZV-ORS“). Řešitelem evaluace je společnost 4G consite s.r.o., vedoucí evaluátorkou je paní Marie Körner, složení evaluačního týmu je uvedeno v kapitole 4.3. Hlavním cílem evaluace je analyzovat a objektivně vyhodnotit podložené závěry, dále využitelné při rozhodování MZV ve spolupráci s Českou rozvojovou agenturou (dále „ČRA“) o celkové perspektivě a budoucím zaměření ZRS ČR v Moldavsku v sektoru obecná ochrana životního prostředí - protipovodňová 4 opatření (dle členění OECD-DAC) resp. informace pro rozhodování o realizaci projektů podobného typu také v dalších partnerských zemích ZRS ČR. Za účelem získání těchto informací byl projekt, v souladu s požadavky zadavatele, hodnocen z hlediska mezinárodně uznávaných evaluačních kritérií OECD-DAC, tj. relevance, efektivity, efektivnosti, udržitelnosti a dopadů a také z hlediska uplatnění průřezových principů ZRS ČR, kterými jsou řádná (demokratická) správa věcí veřejných, šetrnost k životnímu prostředí a klimatu a dodržování lidských práv příjemců včetně 5 rovnosti mužů a žen. Zároveň bylo doplněno kritérium vizibility ZRS ČR. V průběhu evaluace se evaluační tým zaměřil zejména na zodpovězení evaluačních otázek, zpracování dílčích zjištění a z nich vyplývající závěry. Současně byla posouzena intervenční logika projektu a analyzovány klíčové předpoklady a rizika pro dosažení cílů. S ohledem na zjištěné nedostatky v intervenční logice byla provedena její částečná rekonstrukce (viz kap. 3.2.). Klíčovým výstupem evaluace jsou doporučení pro aktéry ZRS ve vztahu k možné návaznosti na hodnocený projekt při plánování další ZRS v Moldavsku a dále doporučení širšího či procesního charakteru pro řízení a realizaci ZRS, resp. ponaučení pro řízení procesu evaluace.

3.

INFORMACE O PROJEKTU

3.1. ŘEŠENÝ PROBLÉM V KONTEXTU ROZVOJE MOLDAVSKA 2

2

Moldavsko hraničí s Ukrajinou a Rumunskem, má rozlohu 33 851 km (960 km zabírají vodní plochy) 6 7 a okolo 3 657 000 obyvatel , z nichž žije 47% ve městech, 650 000 v hlavním městě Kišiněv . Území se administrativně dělí na 32 raionů, 3 municipality (Balti, Bender, Kišiněv), autonomní území Gagauzia a územní jednotku Podněstří. Země byla těžce postižena přechodem v roce 1991, kdy se po rozpadu Sovětského svazu stala samostatným státem. Hrubý domácí produkt se mezi léty 1989 a 2000 snížil o dvě třetiny, s negativním dopadem na příjmy, finanční bilanci, investice a spotřebu jak ve státním, tak soukromém sektoru; většina obyvatel žila pod hranicí chudoby. Nezaměstnanost se výrazně zvýšila a emigrace populace v pracovním věku se stala výraznou součástí pracovního trhu. (Převody plateb od občanů žijících a pracujících

4

Výbor pro rozvojovou pomoc - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Průřezové principy jsou blíže definovány v Koncepci ZRS ČR na r. 2010-17 (k dispozici na webových stránkách www.mzv.cz/pomoc). 6 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/md.html 7 https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/md.html 5

1



8

v zahraničí hrají nadále důležitou roli; v roce 2010 činily 23.2% HDP ). Bezprecedentní sucho v roce 2007 a přechodný zákaz dovozu moldavského vína do Ruska v roce 2006 dále zhoršily stav moldavské ekonomiky, ale zároveň přinutily zemi k diverzifikaci exportu. Moldavsko nemá významné deposity minerálů; ekonomika země je závislá především na zemědělství včetně pěstování ovoce, zeleniny, vína a tabáku a na dovozu energie z Ruska přes Ukrajinu. Ekonomické reformy byly pomalé. Primární cíl vlády - integrace do EU - do určité míry podpořila rozvoj směrem k tržnímu hospodářství a udělení obchodních priorit EU by mělo vést k většímu růstu, ale faktory jako požadavky na vysoký standard kvality exportních výrobků, slabá kapacita státní správy, byrokratické zájmy, vysoké ceny pohonných hmot a zdrženlivost zahraničních investorů tento růst brzdí. Země tak zůstává přes nedávné pokroky v ekonomickém rozvoji nadále jednou z nejchudších v Evropě. 9 Podle odhadů žilo v roce 2010 21,9% obyvatel pod hranicí chudoby. Na podzim 2009 alokoval Mezinárodní měnový fond (MMF) Moldavsku 186 miliónů USD na pokrytí naléhavých rozpočtových potřeb a vláda podepsala v lednu 2010 novou smlouvu s MMF na 574 miliónů USD; v roce 2010 rostlo HDP okolo 7% 10 ročně, inflace přesahovala 7%. Nezaměstnanost ve stejném roce dosáhla 7.4%. Důležitou roli v moldavské ekonomice hraje rostoucí rozvojová spolupráce. V roce 2010 dosáhla 468 milionů 11 USD (7,5% hrubého národního důchodu) s podílem bilaterální pomoci 26% . Podle stejného zdroje byli hlavními dárci instituce Evropské unie (přes 26%), MMF (okolo 13%), následováni Mezinárodni rozvojovou asociací (IDA) Skupiny Světové banky, USA, Švédskem, Globálním fondem pro boj s AIDS, tuberkulózou a malárií (The Global Fund), Německem a Rumunskem. Nejvyšší podíl měl sektor governance and civil society (26%) následován sektorem social infrastructure and services (17%) a zemědělstvím (14%). Zajímavý pohled na absorbční kapacitu rozvojové pomoci nabízí publikace Evaluation of Moldova’s 12 Absorption Capacity of External Assistance. V souladu s Vládním rozhodnutím č.12, datovaném 19. ledna 2010, the State Chancellery je národní autoritou pro koordinaci rozvojové spolupráce, zodpovědná za programování, monitoring a evaluaci zahraniční pomoci. V tomto procesu ji reprezentuje the Division for External Assistance. Sector Councils podporují the State Chancellery ve správě a vyhodnocení dopadů. Aktivity se soustřeďují na zvýšený přístup a transparentnost informací o zahraniční rozvojové spolupráci v Moldavsku, dodržování národní směrnice o koordinaci rozvojové spolupráce z roku 2010, posílení propojení mezi rozvojovými partnery, vládou a občanskou společností za účelem zvýšení dopadů rozvojové pomoci. Záměrem je aby se národní rozvojové dokumenty staly referencí pro donory. Hlavním střednědobým strategickým plánovacím dokumentem definujícím rozvojové cíle na 2008-2011 byla The National Development Strategy. Česká republika realizuje projekty rozvojové spolupráce v Moldavsku od roku 2001. Moldavsko patří dle Koncepce ZRS ČR na léta 2010 - 2017 mezi prioritní země s programem spolupráce. Asistence v oblasti hydrometeorologie a klimatologie byla zahrnuta mezi priority v Programu rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskem na období 2011 – 2017. Dohoda, jež by zajišťovala osvobození rozvojové pomoci 13 od cel a DPH nebyla do listopadu 2012 podepsána, což mělo negativní daňové implikace . Zahraniční spolupráce s Moldavskem se soustřeďuje především na sektory vzdělávání, zásobování vodou a sanitace, ostatní sociální infrastruktura a služby, zemědělství, lesnictví a rybolov, obecná ochrana životního prostředí. Celkový rozpočet ZRS ČR v období 2005-2010 činil 307 526 540 CZK (16 813 013 USD). V sektoru obecná ochrana životního prostředí se kromě evaluovaného projektu realizoval v letech 2006 – 2008 pilotní projekt „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“, na který evaluovaný projekt navazoval, dále „Studie proveditelnosti modernizace systému protipovodňové ochrany v povodí řeky Prut“, jejíž výstupy byly použity jako podkladový materiál pro zadávací dokumentaci veřejné zakázky na tento projekt a „Zlepšení životního prostředí Moldávie využitím českých environmentálních technologií vyráběných ve společných česko-moldavských podnicích“..

8

http://econ.worldbank.org/ https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/md.html 10 Annual Report on External Assistance to Moldova, State Chancellery of the Republic of Moldova, Chisinau, June 2012 11 http://www.oecd.org/dac/aidstatistics/1901379.gif 12 Corina Gaibu, Leonid Litra, Valentin Lozovanu, Viorel Gîrbu. Evaluation of Moldova’s Absorption Capacity of External Assistance. Chişinău, 2011. © IDIS Viitorul, 2011. 13 Dohoda mezi vládou České republiky a Moldavské republiky o rozvojové spolupráci byla podepsána 23.11.2012. 9

2



Evaluovaný projekt zahraniční rozvojové pomoci byl zaměřen na oblast povodí řeky Prut, kterou v roce 2008 postihly katastrofální povodně a rychlý monitoring hladin a průtoků řek se stal pro řešení budoucích situací prioritní. Projekt navázal na předchozí “Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ z let 2006 – 2008, který zavedl v Moldavsku první automatické hydrologické měřící stanice na vzorovém povodí řeky Reut. Do té doby bylo na všech bodech hydrologické sítě prováděno měření úrovně hladin v tocích manuálním odečtem úrovně hladiny vody od geodeticky výškově zaměřených železných kůlů, které tvoří v daném profilu měrné body a následným přepočtením na absolutní nadmořské výšky. Tato měření pro SHS provádí pozorovatelé, místní obyvatelé, kteří ve dvanáctihodinových intervalech odečítají úrovně hladin v řece, vždy v 8 a 20 hodin. V případě krizových situací provádí měření každé 4 hodiny, v případě potřeby i častěji. Změřenou hodnotu zapisují do deníků, které jednou měsíčně posílají do SHS. V případě monitorovacích profilů na řece Prut předávají pozorovatelé informace o úrovni hladiny denně telefonicky do centrály v Kišiněvě. Na základě dodaných informací pak pracovníci z oddělení hydrologických předpovědí ručně vynáší na milimetrový papír vývoj hladiny v řece a zároveň i předpověď pro nižší části toku. SHS takto provádí v Moldavsku měření na celkem 46 profilech, z nichž je 22 prioritních. Informace o úrovni hladiny v řece jsou denně doručovány telefonicky či telegrafem na centrální pracoviště SHS pro vytváření hydrologických předpovědí. Ve zbylých profilech je prováděno měření hladin, jehož výsledky jsou zahrnuty do hydrologické ročenky a hydrologického katastru. Protipovodňová opatření jsou v Moldavsku dominantně reprezentována podélnými zemními valy vystavěnými v dobách Sovětského svazu. Materiál, ze kterého jsou zhotoveny, je zřejmě heterogenní, technická dokumentace jejich skutečného provedení není k dispozici. Tyto valy jsou dnes na mnoha místech porušené (např. při výstavbě infrastruktury apod.), a ani v místech kde nejsou viditelné známky porušení, nelze zaručit kvalitní provedení hrází a tím i jejich odolnost v případě povodní. Celkově lze tedy říci, že v době před zahájením projektu byla protipovodňová ochrana osob a majetku v Moldavsku velmi omezená. Situace na řece Prut před zahájením projektu neumožňovala rychlá a přesná měření v četnosti dostatečné pro zachycení nástupu hladin v tocích. V případě vzestupu úrovně hladiny v řece byla tato informace zjištěna až dalším následujícím měřením, což mohlo v extrémním případě znamenat až dvanáctihodinové zpoždění, neboť pozorovatelé měří v pravidelných intervalech. V případě vzestupů hladin může pak být i samotný pohyb v blízkosti řeky nebezpečný. Předpovědi vývoje výšky hladin a průtoků v řekách vynášené na milimetrový papír také neumožňují rychlé operativní změny a přepočty dle aktuálních změn průtoku vody v řekách. Pro přesné předpovědi a jejich rychlou aktualizaci je potřebné mít aktuální informace o nadmořských výškách úrovní hladin vody v řece resp. o průtocích v jednotlivých profilech. Evaluovaný projekt byl zaměřen na vytvoření sítě monitorovacích stanic v povodí řeky Prut, které by umožnily automatický sběr dat a jejich přenos na centrální pracoviště pro jejich další zpracování a využití. Projekt měl rovněž dále rozvíjet know-how předané v rámci pilotního projektu na řece Reut. Dodané měřící komponenty byly napojeny na řídící jednotky stejného výrobce jako v předcházejícím projektu a obsluha stanic je prováděna dříve předaným programem MOST. Technologie dodaná projektem byla tedy plně kompatibilní s technologií dodanou dříve. V rámci projektu „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“ byla rozšířena síť automatických hydrologických monitorovacích stanic i na řeku Prut v celé délce jejího toku. Zároveň byla provedena školení pro práci se SW dodaným v rámci pilotního i tohoto projektu, aby příjemce byl po jeho ukončení schopen modernizovanou síť plně provozovat a udržovat.

3.2. POPIS PROJEKTU Evaluovaný projekt „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“ realizovaný v letech 2010 – 2012 ze zdrojů ZRS ČR byl realizován společností Aquatest a.s. a řízen Českou rozvojovou agenturou, jeho přímým příjemcem byla Státní hydrometeorologická služba Moldavska (Serviciul Hidrometeorologic de Stat - SHS). Cílem projektu bylo vybudovat 11 automatických měřících stanic, které by zajišťovaly monitoring řeky nejen za běžných průtoků, ale i za nejvyšších povodňových stavů. Systém díky kontinuálnímu měření vodních stavů v měrných profilech a následnému přepočtení těchto stavů na průtoky, umožňuje včasné varování před povodněmi. Součástí projektu bylo materiální vybavení pracoviště příjemce prostředky pro zajištění schopnosti samostatného rozvoje monitoringu a protipovodňové ochrany, vč. zaškolení pracovníků SHS.

3



Matice logického rámce byla součástí projektového dokumentu (příloha 4). Cíle obsahovaly monitoring povrchových vod a předání know-how; výstup(y) pro předání know- how chybí. Chybí rovněž definovaný vztah aktivit k výstupům a aktivity pro předání know-how. Matice neobsahovala objektivně ověřitelné ukazatele k záměru a cílům projektu. Ukazatele k výstupům nebyly s výjimkou měrných profilů specifické, měřitelné a časově vymezené. Předpoklady a rizika nebyly uvedeny. Návaznost na výsledky projektu „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ (RP 11/2006) realizovaného firmou Aquatest a.s. v letech 2006 – 2008 není zřejmá. Analýza rizik a předpokladů je uvedena v kapitole 6 projektového dokumentu, riziko fluktuace zaměstnanců SHS zde uvedeno není, ačkoli je všeobecně známé a vysoké. Projektový dokument také obsahoval v příloze č.3 časový harmonogram. Cíle, výstupy a aktivity v tomto časovém harmonogramu neodpovídaly matici logického rámce. Monitoring projektu prováděný realizátorem, jakož i průběžné a roční zprávy se opíraly o tento časový harmonogram. Formulace cílů a výstupů neodpovídá požadavkům přílohy č.5 Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České Republiky, kde je cíl v souladu s mezinárodní praxí definován jako „Očekávaný cílový stav (zlepšení situace, pozitivní změna)“. Cíl 1 je například formulován jako „Detailní zhodnocení současné monitorovací hydrologické sítě povodí řeky Prut“, což považujeme za možný výstup. O navýšení know-how se harmonogram přímo nezmiňuje, ale tři z 15 aktivit jsou formulovány jako „spolupráce....“ nebo “zaškolení“, což interpretujeme jako on-the-job training. Teoretická školení nejsou v plánu uvedena. Harmonogram shledáváme neobvyklým také proto, že uvádí časový rámec, během kterého budou výstupy tvořeny, místo obvyklého data, ke kterému budou vytvořené. Revize matice logického rámce na počátku projektu včetně objektivně ověřitelných ukazatelů (vstupních dat - baseline), předpokladů a rizik by napomohla monitoringu a řízení průběhu a celkového vývoje projektu i jeho evaluovatelnosti. Časový harmonogram má být založen na výstupech a aktivitách matice. Tato revize mohla být provedena pod odborným vedením ČRA. Pro možnost hodnocení parametrů, které má splňovat projekt zahraniční rozvojové spolupráce, jsme na základě získaných informací (z písemných podkladů, interview, diskuzí a pozorování v místě realizace) rekonstruovali logický rámec projektu. Vycházeli jsme přitom z původní matice i z časového harmonogramu. 14 Při úpravě indikátorů jsme se řídili principem SMART . Doplněny byly rovněž předpoklady, na kterých závisí úspěšnost projektu. Zrevidovaná matice logického rámce Popis projektu (intervenční logika)

Objektivně ověřitelné ukazatele (indikátory)

Zdroje ověření ukazatelů

Záměr

Zlepšení úrovně informací potřebných k protipovodňovým opatřením v Moldavsku

Do roku 2012 budou uživatelům dostupné přesné a aktuální informace o stavu vod a možných povodňových situacích v Moldavsku

Webové stránky SHS, mapy povodňové ohroženosti pro povodí řeky Prut, AAM, SPCSE, raiony, MŽP MD

Cíle

Systém, který poskytuje rychlé a přesné informace o stavu povrchových vod a k jejich prognóze

Informace o stavu a jeho pravděpodobném vývoji dostupné 24 hodin denně odpovídají požadavkům uživatelů systému

SHS, webové rozhraní pro komunikaci s monitorovacími stanicemi,

14

1 Monitorovací hydrologická sít povodí řeky Prut detailně zhodnocena

Informaci potřebné k realizaci projektu dostupné do (datum) Počet výpadků jednotlivých

Používání moderní technologie pro měření povrchových vod Používání digitálního modelu

Zaměstnanci SHS kompetentně obsluhují a plně využívají SW i HW vybavení získané v rámci projektu Výstupy

Předpoklady a rizika (klíčové externí faktory ovlivňující průběh a úspěšnost projektu)

Know-how v SHS

Zprava o stavu na počátku projektu Dokumentace vzorových

Zajištěni pravidelné údržby, oprav a dodávek náhradních dílů

Specific, measurable, achievable, relevant and time bound.

4



Výstupy

2 11 funkčních měrných profilů, vybavených automatickými měrnými hydrologickými stanicemi, umožňující dálkový přenos dat včetně příslušného hardwarového a softwarového vybavení. 3 Záplavová území z roku 2008 a geodetické zaměření měrných profilů 4 Kapacity SHS na úrovni potřebné k obsluze a replikaci moderních monitorovacích technologií

Aktivity

1.1 Sběr informací o existující hydrologické síti 1.2 Sběr dat na zvolených lokalitách 1.3 Rekognoskace terénu a doplnění dat o daných lokalitách 1.4 Ověření vhodnosti vytipovaných vzorových lokalit měrných profilů

stanic během 1 měsíce Počet výkyvů parametrů z jednotlivých stanic nad rámec přípustné tolerance během 1 měsíce

hydrologických stanic a protipovodňového projektu

Mapové (topografické) podklady vhodných měřítek

Záznamy o průběhu a výsledcích školení

Ochota zaměstnanců osvojit si a převést v praxi moderní metody

Předávací protokoly Čas na odstranění poruch

Dodací listy Počet stanic Provozní záznamy SHS zprovozněných během etap projektu Počet absolventů formálních a on-the-job školení a jejich funkce v SHS (rok 2012)

Prostředky • Lidské zdroje • Cestovní náklady • Doprava • Zařízení a vybavení • Materiály

Rozpočet celkem 20,8 mil. Kč (rozděleno podle položek rozpočtu a let)

Zajištění potřebných podkladů, povolení, odborníků, techniky ze strany Moldavska Fluktuace technických zaměstnanců SHS Jazykové znalosti

• Software • Podklady (vč. překladů)

2.1 Doplnění vstupních • Subdodávky dat pro návrhový • Administrativní monitoring náklady/správní režie 2.2 Návrh na případné doplnění (změny) staniční sítě a jejího typu přístrojového vybavení 2.3 Návrh stavebního řešení a technického vybavení, včetně technických výkresů v programovém prostředí AutoCad 2.4 Nakoupení přístrojů a materiálu pro hydrologické stanice 2.5 Realizace monitorovací sítě, zahájení provozu a zaškolení obsluhy 2.6 Zpracování dat ze staniční sítě (SW HYDRO 11 a MOST) 2.7 Hydrometrická měření na daných lokalitách a následné vyhodnocení včetně zpracování měrných křivek 3.1 Rekognoskace

5



terénu 3.2 Doplnění geodetických a mapových podkladů, vlastní práce v terénu 3.3 Získání základních výškových bodů pro zaměření výšky vodočtů 3.4 Vlastní terénní práce 3.5 Numerické a grafické zpracování výstupů pro všechny měřené profily 4.1 Vyškolení pracovníků SHS v obsluze a údržbě monitorovacích stanic, vyhodnocování a interpretaci digitálních dat. 4.1 Vyškolení pracovníků SHS 4.2 Studijní cesty Vedení projektu Příprava zpráv Výchozí podmínky • Zajištění finančních prostředků SHS pro ekonomickou a finanční udržitelnost • Zájem o vlastnictví a přisvojení si SHS nových technologií pozn.: černý text je původní matice logického rámce, červeně pak její doplněná-revidovaná verze evaluačním týmem.

3.3. VÝVOJ REALIZACE PROJEKTU SHS požádala na základě výsledků předchozího projektu “Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ (2006 – 2008) o pokračování spolupráce formou rozvojové pomoci pro rozšíření jejich sítě automatických monitorovacích stanic. Projekt „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut“ byl realizován v šesti etapách v letech 2010 –2012 firmou Aquatest a.s. a jeho přímým příjemcem byl SHS (Serviciul Hidrometeorologic de Stat). 2010 V říjnu roku 2010 proběhla návštěva čtyř zástupců SHS (Ilie Boian, Alexander Mazur, Ludmila Serenco, Nicolae Moldovanu) České republiky. Kdy byla zástupcům Moldavské hydrologické služby předvedena funkčnost českých automatických stanic a byla podepsána dohoda o změně tří monitorovacích stanic z břehových na mostové. Další etapou prací v roce 2010 pracovníci firmy Aquatest a.s. navštívili Moldavsko a provedli rekognoskaci zájmových lokalit pro výstavbu nových monitorovacích stanic. Na základě této návštěvy vznikl definitivní seznam lokalit, kde byly monitorovací stanice vybudovány. Vybrané profily byly zpracovány v SW AutoCAD. 2011 Na přelomu ledna a února proběhla pracovní cesta pracovníků firmy Aquatest a.s. do Moldavska, při které byly navštíveny všechny vybrané lokality, kde se budou nové stanice budovat. Byly specifikovány první čtyři profily, kde vybraná stavební firma provede potřebné stavební práce. V dubnu na třídenním výjezdu pracovníků firmy Aquatest a.s. proběhla potřebná jednání se zástupci SHS, ZÚ, stavební firmy a ředitelem přehrady Costesti.

6



V průběhu roku 2011 proběhla jednání pro osvobození dodávek materiálu pro projekt od DPH. Finanční prostředky ušetřené za platbu DPH byly použity pro nákup dalšího vybavení v rámci projektu. Při červnovém výjezdu expertů realizátora byly osazeny čtyři zhotovené stanice přístroji a čidly pro měření hydrologických a meteorologických veličin. Následně byla provedena i přejímka nových stanic a zahájena byla i další jednání o výstavbě nových stanic. Na závěr tohoto výjezdu do Moldavska se uskutečnila na přehradě Costesti dne 22.6.2011 prezentace projektu a nově vybavené stanice. Za účasti velvyslance České republiky v Moldavsku Ing. Jaromíra Kvapila, zástupců ministerstev životního prostředí Moldavska a Rumunska, Státní hydrometeorologické služby Moldavska (SHS), médií. Moldavské straně byl předán přístroj Stream Pro ADCP od firmy TELEDYNE RD Instrument a provedena instruktáž práce s ním včetně vyhodnocování dat. 2012 Počátkem roku 2012 proběhla návštěva čtyř pracovníků z SHS v České republice zaměřená na jejich seznámení s prací české hydrometeorologické služby a školení práce v dodaných SW (HYDRO 11, WinRiver, MOST). Bylo provedeno dokončení automatických stanic a osazení řídícími jednotkami a měřícími čidly. Na základě zjištěných poznatků bylo přistoupeno k drobným úpravám stanic – osazení akumulátorů s vyšší kapacitou a výkonnějšími solárními panely. Rozpočet Porovnání rozpočtu a čerpaných nákladů je z pohledů evaluátorů neproveditelné, jelikož rozpočet je položkový rozdělen dle jednotlivých etap a položkové ceny jsou dle provedených aktivit, na rozdíl od soupisu účtovaných nákladů, který je proveden výstupů bez rozdělení na jednotlivé etapy. Název položky

2010 - I. etapa Rozpočet Výdaje

2010 - II. etapa Rozpočet Výdaje

2011 - III. etapa Rozpočet Výdaje

Celkové náklady

1 500 000

9 423 241

1 800 000

3 737 878

7 185 362

Název položky

2011 - IV. etapa Rozpočet Výdaje

2012 - V. etapa Rozpočet Výdaje

2012 - VI. etapa Rozpočet Výdaje

Celkové náklady

3 094 325

1 900 000

2 994 325

1 794 235

1 900 000

*

3 100 000

Celkem Rozpočet Výdaje 20 771 891 17 717 748**

pozn.: * VI. etapa projektu nevyla v době evaluace uzavřena ** celkové výdaje bez VI. etapy

Celkový rozpočet ve smyslu uzavřené Smlouvy o realizaci bilaterálního projektu rozvojové spolupráce byl 20 771 891,- CZK, v rámci prvních pěti dokončených etap realizátor fakturoval 17 717 748,- CZK. Jelikož projekt nebyl v době evaluace uzavřený, nebylo možné srovnat odhadované a čerpané náklady na celý projekt. Skutečnost, že nebyla v době realizace projektu uzavřena dohoda, jež by zajišťovala osvobození rozvojové pomoci od cel a DPH a musely být placeny DPH (v polovině projektu došlo k udělení výjimky a dále již DPH placeno nebylo) a clo z dodaných materiálů, se negativně odrazila na poměru finanční náročnosti projektu a jeho rozsahu. Rozpočet vypracovaný v rámci projektového dokumentu byl dle požadavků ČRA rozdělený podle etap a jednotlivých aktivit. Přehledy čerpaných nákladů však byly nad rámec požadavků ČRA ve zprávách z první a druhé etapy zpracovány rovněž ve formě položek dle vstupů (materiál, práce). Přehledy čerpání finančních prostředků v následujících etapách III, IV a V byly již pouze dle výstupů projektu, tedy dle jeho aktivit.

3.4. KLÍČOVÉ PŘEDPOKLADY A RIZIKA Analýza rizik a předpokladů v příloze č. 6 projektového dokumentu zahrnuje řadu předpokladů vztahujících se jak k realizaci projektu, tak k udržitelnosti jeho výsledků: Nedojde k finančnímu omezení na straně objednatele (ČRA) a příjemce (SHS); výběr vhodného zájmového území; zkušenosti s prováděním podobných projektů; zájem příjemců projektu o využití jeho výsledků. V ročních zprávách realizátor předpoklady přehodnotil a přidal další, mj. kompatibilitu s pěti stanicemi v povodí řeky Reut, které SHS již provozovalo, pojištění staveb a techniky dle místních podmínek a monitoring a technická podpora po ukončení projektu. Zajištění finančních prostředků SHS pro ekonomickou a finanční udržitelnost je klíčovým předpokladem pro dosažení a udržení rozvojového záměru. Tento předpoklad zatím splněn nebyl. Zákon

7



č. 1536 z 25.2.1998 о hydrometeorologické činnosti, který vstoupil v platnost 28.5.1998, poskytuje legislativní rámec pro státní hydrometeorologickou službu a definuje mj. její práva (včetně ustanovení měřicích stanic), povinnosti a zdroje financování. Rozpočet na investice a provoz hydrologických stanic ve státním rozpočtu/rozpočtu Ministerstva životního prostředí zahrnut v době evaluace a před ní nebyl. Kvůli absenci koherentní vládní strategie a programu, zůstává podpora protipovodňových opatření a jejich udržitelnost převážně „donor-driven“. Dalším nezbytným předpokladem pro dosažení a udržení výsledků projektu je zájem SHS o vlastnictví a přisvojení si nových technologií, které mají zaručit, že i po ukončení projektu bude jak materiální vybavení tak i software nadále dlouhodobě sloužit k naplňování jeho záměru. Zájem o plné využití nových 15 technologií zůstává čtyři roky po ukončení pilotního projektu s podobným záměrem na řece Reut omezený; stanice nejsou pravidelně udržovány a měřící technika kalibrována, elektronický systém zpracování dat není plně využit. Projekt sice vyškolil a pokračuje ve školení odborníků, ale v důsledku fluktuace školených zaměstnanců z SHS nadále odchází i potřebné know-how. V současné době SHS usiluje o posílení jádra klíčových odborníků, což je pravděpodobně alespoň částečně v důsledku nových, navazujících projektů. Jestliže bude fluktuace vyškoleného personálu nadále pokračovat, k nutnému posílení kapacit SHS jako instituce nedojde a tím nedojde ani k nutné údržbě a k plnému využití nových technologií, již omezené částečným nezájmem ze strany stávajících pracovníků, kteří preferují osvědčené, tradiční metody. Je možné, že s realizací dalších navazujících projektů, při nichž se pokrytí automatickými měrnými hydrologickými stanicemi dále rozšíří, dojde i k zvýšené absorpci nových technologií.

3.5. REALIZÁTOR Společnost Aquatest a.s. poskytuje konzultantské a inženýrské služby v oblastech ochrany životního prostředí a vodního hospodářství. Ve svých činnostech se společnost opírá o programově vysokou kvalifikaci a zkušenosti zaměstnanců, tradice odborných pracovišť firmy a o potřebné materiálně-technické zabezpečení. Společnost je certifikována ISO 9001, ISO 14001 a OHSAS 18001 a poskytuje služby v oborech: sanační ekologie, vodní hospodářství, hydrogeologie a geologie, ekologické služby, nakládání s odpady a recyklace, karotáž, informační technologie, výzkum a laboratorní služby. Práce v oboru vodního hospodářství zahrnují mj. hydrometrické práce na povrchových tocích, které jsou zaměřeny na sledování průtoků na přírodních tocích a umělých kanálech. Kromě zajišťování hydrologických dat se společnost zabývá i jejich vyhodnocením (stanovení měrných křivek pro hydrologické stanice, hydrologické bilance a stanovení srážkových a odtokových poměrů území, zajištění podkladů pro modelování proudění povrchových vod, stanovení odtoku a transportu splavenin vodními toky) a výstavbou hydrologických a meteorologických měrných zařízení využitelných zejména při budování varovných systémů při povodňových situacích.

4.

METODOLOGIE EVALUACE

Hlavním cílem evaluace bylo získat objektivně podložené závěry využitelné při rozhodování MZV ve spolupráci s ČRA o budoucím zaměření ZRS ČR v Moldavsku v sektoru obecná ochrana životního prostředí, resp. v sektorech příbuzných. Zvolený přístup pro evaluaci projektu je v souladu s mezinárodními kritérii i profesionálními normami a standardy (přijatými a používanými MZV ČR) a respektuje Etický kodex evaluátora, přijatý Českou evaluační společností v Praze 9. prosince 2011. Postup hodnocení byl srovnávací, neexperimentální: oblasti intervence/realizace projektů a příjemci projektu byly srovnávány před a po implementaci projektu. Údaje o výchozím stavu byly srovnávány s údaji k stavu po dokončení projektu - v době provádění hodnocení. Tento postup neumožňuje přesvědčivě demonstrovat vztah mezi hodnocenou intervencí a koncovým stavem jako výstupem projektu (jeho kauzalitu). Příčinná souvislost mezi výslednými změnami a projektem byla hodnocena dle časového rozlišení. Metodika hodnocení byla navržená s ohledem na cíle evaluace a očekávání zadavatele definované ve výběrovém řízení a vychází v hlavní míře z požadavků na hodnocení podloženým důkazy. Jednotlivé 15

Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut 2006 – 2008 (RP 11/2006)

8



evaluační otázky byly konzultovány s referenční skupinou a odsouhlaseny zadavatelem. Zvolený přístup k evaluaci byl participativní, čímž bylo dosaženo úzkého zapojení hlavních účastníků a dalších příslušných zdrojů informací jak z veřejného, tak i ze soukromého sektoru. Všechny předložené závěry jsou doplněny jednoznačným odkazem na informační zdroj, resp. zjištění během hodnocení. Veškeré vlastní komentáře evaluátorů jako takové jsou jasně označeny a odpovídajícím způsobem vysvětleny. Informace vztahující se k jedné zadané otázce shromáždil evaluační tým s využitím různých metodických postupů a z různých zdrojů a údaje byly mezi sebou porovnány (triangulace metod a zdrojů pro větší věrohodnost výsledků). V průběhu terénní fáze evaluace nebyly zaznamenány žádné metodologické překážky.

4.1. METODY SHROMAŽĎOVÁNÍ INFORMACÍ Sběr sekundárních informací zahrnoval studium základních dokumentů, strategických dokumentů, relevantní dokumentace (dokumentace projektů, zadávací podmínky, projektové dokumenty, partnerské smlouvy – MoU, průběžné zprávy, závěrečné zprávy, zprávy z monitorování, rozpočtové části, dokumentace partnerských subjektů, předávací protokoly, výstupy projektu), dostupných map, literatury, podobných projektů v daném regionu (viz příloha B). Součástí rešerše sekundárních údajů bylo komplexní posouzení intervenční logiky hodnoceného projektu. Metodologické nástroje pro sběr primárních dat nutných k zodpovězení každé evaluační otázky byly zejména kvalitativní. Evaluační tým vedl rozhovory a skupinové diskuse se zúčastněnými stranami a dalšími klíčovými zdroji informací včetně MZV ČR a členy referenční skupiny, Aquatestem a.s., SHS a dalšími (přehled informačních zdrojů viz níže a v příloze C). Rozhovory byly polostrukturované s tím, že jejich struktura byla připravena během přípravné fáze a případně modifikována na základě testování během terénní fáze v Moldavsku. Bylo rovněž zajištěno tlumočení z/do místního jazyka. Velmi důležitou složkou hodnocení byla prohlídka lokalit a observace ve vybraných dotčených lokalitách a v hydrologickém datovém centru SHS. Po konzultaci se Státní hydrometeorologickou službou Moldavska evaluační tým navštívil Leovu, Cantemir a Costesti.

4.2. ZÚČASTNĚNÉ STRANY Přehled je rozdělen do dvou skupin: A. Hlavní zúčastněné strany v České republice • Ministerstvo zahraničních věcí ČR – zadavatel o MZV ČR – odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci („MZV-ORS“) - zprostředkování komunikaci mezi evaluačním týmem a referenční skupinou o MZV – odbor států severní a východní Evropy („MZV-OSVE“) • Česká rozvojová agentura („ČRA“) byla gestorem hodnoceného projektu • Společnost Aquatest a.s. realizovala hodnocený projekt v Moldavsku B. Hlavní zúčastněné strany v Moldavsku • Státní hydrometeorologická služba Moldavska (Serviciul Hidrometeorologic de Stat; „SHS“) spadá pod Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů. Představovala partnerskou organizaci a zároveň hlavního příjemce projektu. • Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů– (Ministerul Ecologiei si Resurselor Naturale; „MERN“) Ministerstvo odpovědné za koncepční řízení resortu, politiku životního prostředí, koordinaci programů, projektů a aktivit. • Agentura Moldavské Vody (Agentie Apele Moldovei; „AAM“); státní instituce pro správu vod včetně protipovodňových opatření. Spadá pod Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů. Je zastoupená ve většině raionů. • Directia Baziniera de Gospodarire a Apelor. Zodpovědná za správu povodí. Spadá pod Agentie Apele Moldovei. • Služba pro civilní ochranu a pro mimořádné situace, podléhající Ministerstvu vnitra (Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale; „SPCSE“); instituce zajišťující krizová řízení v mimořádných situacích vč. povodní. Je zastoupená v každém raionu. • Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu (Ministerul Agriculturii şi Industriei Alimentare; „MAIA“); Instituce zodpovědná mj. za zavlažování.

9



• • • •

The World Bank: Moldova – Disaster and Climate Risk Management Project. (Pod správou POPs (Persistent Organic Pollutants) Sustainable Management Office v rámci Ministerstva ekologie a přírodních zdrojů.) Moldova Compact Projekt (Millenium Challenge Corporation, MC Account Moldova) Zastupitelský úřad („ZÚ“) ČR v Kišiněvě zastupuje Českou republiku v Moldavsku, včetně oblasti rozvojové spolupráce. Konkrétně jsou úkoly koordinace a monitoringu ZRS ČR pověřeni zčásti diplomat vyslaný z ČR, zčásti místní koordinátorka specializující se na rozvojovou problematiku. Úřady místní samosprávy, SHS pozorovatelé u hydrologických stanic v Cantemir a Leova.

4.3. EVALUAČNÍ TÝM Evaluační tým byl vybrán a sestaven tak, aby jeho členové v jednotlivých pozicích disponovali potřebnou kvalifikací, dovednostmi a zkušenostmi potřebnými pro evaluaci předmětného projektu ZRS ČR v Moldavsku. Jméno

Pozice

Úkoly

Zajišťující tým Jiří Tomášek

Jednatel Projektový manažer

• •

Dana Pištorová

Zajištění jakosti /Technická podpora

• • • •

Celková odpovědnost za smluvní závazky a komunikaci se zadavatelem. Celková koordinace a řízení projektu a řešitelského týmu. Technická a metodická podpora evaluačního týmu. Kooperace s hlavní evaluátorkou při zpracování výstupů (průběžná a závěrečné zprávy). Kontrola jakosti prací a výstupů (průběžná a závěrečné zprávy). Technická podpora evaluačního týmu.

Evaluační tým Marie Körner

Hlavní evaluátorka

• • • •

• • •

Daniel Kurka

Expert na hydrologii a vodní hospodářství

•

• •

•

10

Vedení a řízení evaluace projektů a evaluačního týmu. Podrobný návrh evaluačního rámce a metodiky evaluace (včetně metod pro sběr a analýzu dat), rozhodování o dělbě práce v evaluačním týmu. Analýza výsledků, výstupů a strategie (dle rozsahu evaluace). Komunikace s projektovým manažerem, zástupci zadavatele a referenční skupinou, odpovědnost za reakci a zapracování připomínek zadavatele a referenční skupiny příp. realizátora. Komunikace a spolupráce s interní auditorkou společnosti ve věci zajištění jakosti výstupů. Spolupráce s dalšími členy týmu na zpracování průběžné zprávy a závěrečných evaluačních zpráv. Zodpovědnost za zpracování výstupů evaluačního týmu (zprávy) a jejich prezentaci zadavateli (MZV) a referenční skupině. Spolupráce na metodice evaluace s ohledem na zkušenosti týkající projektování, provozu a vyhodnocování hydrologických monitorovacích sítí a vodního hospodářství Rešerše dat a projektových dokumentů. Shrnutí analýzy dat v závěru přípravné fáze, ve spolupráci s ostatními členy týmu návrh struktury rozhovorů, resp. skupinových diskusí a finalizace seznamu osob, které budou do evaluace zapojeny. Vedení rozhovorů a diskusí či spolupráce na nich, včetně zápisu, kódování a jejich dalšího zpracování.



Daniel Kurka

Jiří Pištora

Expert na hydrologii a vodní hospodářství Expert na vodní hospodářství, hydrogeologii a ochranu životního prostředí

• • •

• •

• • • Zdeněk Brunát

Junior expert na vodní hospodářství a numerické modelování

• • • •

5.

Poskytnutí relevantních vstupů pro průběžnou a závěrečné zprávy. Spolupráce při zpracování a dopracování průběžné a závěrečných zpráv. Spolupráce na metodice evaluace s ohledem na zkušenosti týkající vodního hospodářství, monitoringu vod, hydrogeologie a související ochrany životního prostředí Rešerše dat a projektových dokumentů. Shrnutí analýzy dat v závěru přípravné fáze, ve spolupráci s ostatními členy týmu návrh struktury rozhovorů, resp. skupinových diskusí a finalizace seznamu osob, které budou do evaluace zapojeny. Vedení rozhovorů a diskusí či spolupráce na nich, včetně zápisu, kódování a jejich dalšího zpracování. Poskytnutí relevantních vstupů pro průběžnou a závěrečné zprávy. Spolupráce při zpracování a dopracování průběžné a závěrečných zpráv. Rešerše projektových dokumentů a další relevantní dokumentace Sběr sekundárních kvantitativních dat dle Evaluačních matic Analýza výše uvedených dat se zaměřením na numerické modelování a jejich zpracování pro účely průběžné a závěrečné evaluační zprávy. Spolupráce s projektovým manažerem a hlavní evaluátorkou při zajištění logistiky terénní fáze evaluace, tj. dopravy, stravy, ubytování a komunikace.

EVALUAČNÍ ZJIŠTĚNÍ

5.1. RELEVANCE 5.1.1. Do jaké míry byl navržený projekt v souladu s prioritami ZRS ČR v rámci programové spolupráce mezi Českou republikou a Moldávií? Moldavsko patří dle Koncepce ZRS ČR na léta 2010 - 2017 mezi prioritní země s programem spolupráce. Asistence v oblasti hydrometeorologie a klimatologie byla zahrnuta mezi priority v Programu rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskem na období 2011 – 2017.

5.1.2. Do jaké míry byl projekt navržen na základě priorit partnerské země a analýzy potřeb partnerských subjektů a beneficientů? Na základě výsledků předchozího projektu “Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ (2006 – 2008) požádala moldavská strana prostřednictvím SHS o pokračování spolupráce formou rozvojové pomoci pro rozšíření jejich sítě automatických monitorovacích stanic. Projekt odrážel prioritu SHS vybudovat účinný monitorovací systém poskytující rychlé a přesné informace o stavu povrchových vod sloužící k předpovědi vývoje stavu vod v dotčené oblasti. Základ monitorovacího systému zahrnoval realizaci automatických hydrologických monitorovacích stanic, získání potřebného know-how k jejich obsluze, údržbě a následnému zpracování dat tak, aby se mj. staly účinným pracovním nástrojem pro vytvoření hydrologického modelu a vypracování map záplavových území. Projekt byl rovněž prioritou dalších subjektů – AAM, SPCSE a MAIA. Mezi povinnosti AAM patří sledování stavu povrchových toků a vydávání rozhodnutí o nakládání s povrchovými vodami v Moldavsku a projekt tak reflektoval i jejich obecnou prioritu.

11



Projekt byl relevantní i pro SPCSE neboť ta potřebuje v případě zvýšených povodňových stavů rychlé a přesné informace o stavu na tocích i prognóze jejich vývoje, stejně jako MAIA, která v blízké budoucnosti plánuje rozšíření zemědělsky uměle zavlažovaných ploch a potřebuje pro tyto účely informace o stavu a možnosti využití povrchových vod. Podle informací získaných v rámci terénní fáze evaluační mise nebyly priority beneficientů při přípravě projektu zohledněny. Aktivity projektu byly plně se zamýšlenými výsledky, tj. vytvoření 11 nových automatických monitorovacích stanic a předání know-how k jejich obsluze a údržbě.

5.1.3. Do jaké míry byl projekt komplementární s dalšími projekty a programy? Dle poskytnutých informací probíhaly současně s projektem „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“ v uvedených letech i následující projekty a programy s obdobným záměrem: •

2006-2008, realizátor: GIS-Geoindustry, s.r.o.; název projektu: “Program monitoringu primárních vodních zdrojů a systematická ochrana vodních zdrojů před ekologickými zátěžemi“. Cílem projektu bylo komplexní zhodnocení ekologického zatížení modelové oblasti (Obce Otaci, Valcinet a Kalarašovka), se zaměřením na ohrožení podzemních a povrchových vod antropogenními vlivy a vypracování systému dat pro jejich ochranu a monitoring.

•

2006-2009, realizátor: Sdružení Water Management Leova (Ircon, s.r.o., Topolwater, s.r.o.); název projektu: „Snížení negativních dopadů vodního hospodářství města Leova na životní prostředí a zdraví obyvatelstva“. Cílem projektu byla mj. rekonstrukce systému vodovodů a kanalizací města Leova. Projekt byl rozšířen o zabezpečení obce Iargara pitnou vodou.

•

2006-2009, Sdružení Iargara (Merced, a.s, Dekonta, a.s.); název projektu: „Stará ekologická zátěž Iargara – odstranění ropného znečištění“. Cíl projektu: zhodnocení rozsahu znečištění, analýza zdravotních rizik, navržení a pilotní ověření konkrétních sanačních opatření a zpracování monitorovacího systému kvality podzemních vod včetně metodiky jejich sanace.

•

2007-2009, Sdružení Leova waste management (ETC Consulting Group, s.r.o., Ircon, s.r.o., VHS Brno, a.s.); Název projektu: „Zpracování koncepce odpadového hospodářství s cílem snížení negativních dopadů na kvalitu vod v regionu Leova“. Cílem projektu bylo snížení negativních dopadů na kvalitu vod v regionu Leova. Aktivity byly soustředěny na podporu vytvoření ekonomicky efektivního systému nakládání s odpady. V letech 2005 – 2010 byly v rámci ZRS ČR v sektoru obecné ochrany životního prostředí realizovány dva projekty s obdobným záměrem: •

•

Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut - Moldavsko. (Aquatest a.s.). 2006-2008. V rámci rozvojové pomoci Moldavsko požádalo Českou republiku o pomoc a spolupráci v oblasti monitoringu povrchových vod a ochrany před povodněmi. Na základě úvodních jednání bylo vybráno povodí řeky Reut. Předmětem zakázky bylo vybudování automatických měřících stanic. Studie proveditelnosti modernizace systému protipovodňové ochrany v povodí řeky Prut. (ELPAK Praha), 2009. Výstup projektu byl použitý jako podkladový materiál pro zadávací dokumentaci veřejné zakázky na projekt "Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut - Moldavsko".

Tento projekt navazoval na pilotní projekt, který si dal za úkol výstavbu modelové monitorovací sítě s využitím automatických stanic v povodí řeky Reut („Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut, 2006 – 2008“). Evaluovaný projekt spolu s předchozím projektem na řece Reut připravily výše uvedeným projektům cestu a umožnily vzít si poučení z jejich průběhu. • Projekt COMPACT, Millennium Challenge Account Moldova (MCA Moldova). Tento projekt s celkovým rozpočtem 262 mil. USD je naplánován na pět let (2010 – 2015). Hlavním účelem je podpora přechodu na zemědělskou výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Projekt zahrnuje 4 komponenty, z nichž dva se týkají vodních zdrojů s cílem zlepšit jejich kvalitu a zvýšit jejich kapacitu: reforma sektoru zavlažování a management povodí. Jedním z partnerů a příjemců projektu je SHS. V rámci spolupráce se plánuje navýšení kapacit SHS pro zavedení GIS, hydrologického modelování a monitoringu vodních hladin na řece Dněstr. Tendr na dodávku zařízení a školení nedávno vyhrála německá firma Ott, která dodá stejné zařízení, jako bylo použito na řekách Reut a Prut; tím bude zajištěna kompatibilita v rámci SHS.

12



Postaveno bude celkem 8 stanic, z nichž 5 přímo na Dněstru a 3 na jeho přítocích. Všechny stanice budou mostové. SHS plánuje použít náhradní díly, které budou dodány se zařízením pro údržbu celého monitorovacího systému včetně systémů zřízených s podporou ZRS ČR, což by mělo přispět ke zvýšení jejich udržitelnosti. COMPACT také vyškolí zaměstnance SHS v používání a údržbě zařízení. Školení jsou plánována v Moldavsku s důrazem na praktický, tzv. on-the-job training, který je SHS (a i běžně) považován za efektivnější než teoretická školení. Školení se zúčastní všichni dotčení zaměstnanci. Začátek stavebních prací je plánován na listopad tohoto roku. Místní představitelé projektu byli při jeho přípravě v kontaktu pracovníky Aquatestu a.s. za účelem zohlednění jejich zkušeností s projekty Reut a Prut. •

Moldova Disaster and Climate Risk Management Project, Světová banka. Partner: Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů– (Ministerul Ecologiei si Resurselor Naturale; „MERN“). Projekt má 4 komponenty: A. Navýšení kapacit SHS v předpovědi závažných změn počasí. Tato komponenta má za cíl zvýšit schopnost SHS v předpovědích kritického počasí a poskytnout rozhodujícím stranám a dalším uživatelům efektivnější, diversifikovanou a včasnou předpověď a varování. V rámci projektu je plánováno 7 břehových HS se senzory na měření kvality vody. Dual Polarization Doppler Radar Technologie na místní předpovědi zlepší systém meteorologického modelování a integrované meteorologické stanice a posléze systém hydrologického modelování za účelem předpovědí náhlých záplav. SHS budou poskytnuta školení včetně praktického nácviku. Zahrnuta bude také příprava plánů na sezonní klimatické předpovědi. V tendru je požadavek kompatibility stávajících stanic s R/P a to včetně SW. Komponenty B C a D jsou zaměřeny na navýšení vládních kapacit, na management krizových situací a koordinaci jejich řešení, adaptaci klimatickým změnám v zemědělství a podporu při realizaci projektu.

•

AAM podala informaci o projektu EAST AVERT, který bude údajně financován EU s AAM jako hlavním partnerem. Tento projekt bude financovat vytvoření digitálních hydrologických map pro Moldavsko, Ukrajinu a Rumunsko. Dále budou vybudovány dvě nové monitorovací stanice na řece Prut, které budou spadat přímo pod AAM. Informace z těchto stanic budou posílány pomocí radiových přenosů. Více informací o tomto projektu se nám nepodařilo přes všechno úsilí získat.

5.1.4. Do jaké míry jsou cíle projektu nadále relevantní vzhledem k aktuálním prioritám partnerského subjektu, beneficientů a programem rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskem? Mezi aktuálními prioritami ZRS ČR jsou i nadále projekty zaměřené na rozvíjení systému monitorování povrchových toků, ČRA podporuje například podobný projekt v Gruzii. Národní strategie rozvoje Moldavska předpokládá efektivní využívání přírodních zdrojů a udržení kvality životního prostředí jako faktor, který zajišťuje udržet zdraví a lepší kvality života. Střednědobé priority: • snížení degradace přírodních zdrojů a podpora jejich efektivního využití, s důrazem na prevenci půdní eroze; • zlepšení systému nakládání s odpady a to i prostřednictvím vytváření infrastruktury pro skladování odpadů a jejich zpracování; • management, kontrolované skladování a likvidace toxických chemických látek a perzistentních organických polutantů (POPs); • rozšiřování chráněných přírodních území; • zvyšování úrovně zalesňování, včetně výsadby lesů na degradované zemědělské půdě; • zlepšení státní kontroly nad prosazováním environmentální legislativy; • udržitelné využívání přírodních zdrojů. SHS v současné době získává zkušenosti s provozem automatických stanic, jejich údržbou a obsluhou a zpracováním získaných dat. Hlavními prioritami pro ni zůstává vyškolení odborníků pro práci s novými technologiemi a při současném zajištění finančních prostředků na údržbu a provoz stanic. Další prioritou SHS je mít kvalitní hydrodynamický model pro tvorbu předpovědí povodní v Moldavsku, získání informací o záplavových zónách a mapování řek pro návrh nových přehrad.

13



SHS údajně provádí studii proveditelnosti na přítocích řeky Prut, která by měla být zakončena v říjnulistopadu 2013. Tato studie bude předána ZÚ společně se žádostí o financování 7 dalších hydrologických monitorovacích stanic. Významným uživatelem hydrologických dat zajišťovaných SHS je státní podnik „Directia baziniera de gospodarire a apelor“ (obdoba Správy povodí) založený v roce 2009 při AAM, který data využívá pro řízení nakládání s povrchovými vodami a správu povodí. Hlavní priority AAM jsou získat data o průtocích řek v elektronické podobě včetně informací o výšce hladin a velikosti průtoků na přítocích řeky Prut, předpovědích povodní a sucha a dále sjednotit systémy zpracování dat a kompatibility jejich výstupů. Mezi další potřeby uvedené AAM a SPCSE patří další rozvoj mapování povodí včetně vytvoření profilů řek, které by sloužily jako jeden z podkladů pro vytvoření numerických modelů proudění a zároveň by je bylo možné využít projektovým institutem AAM, který potřebuje informace o profilech řek. Rovněž je zájem o měření kvality vody pro účely posouzení její vhodnosti pro pitné či užitkové (závlaha) účely a online dostupnost měřených dat. Aktuální priority a potřeby beneficientů se v současné době zaměřují na zmírnění následků dlouhodobého období sucha.

5.2. EFEKTIVNOST / ÚČELNOST 5.2.1. Do jaké míry byly naplněny výstupy a dosaženy plánované cíle projektu? Pracovníci Aquatest a.s. se účastnili na předchozích projektech v Moldavsku a tudíž znali tamní prostředí. Zhodnocení, resp. výběr míst pro vytvoření nových měřících profilů monitorovací sítě provedla SHS a v rámci spolupráce v rozvojové pomoci požádali o její modernizaci. Po zahájení projektu pak byly pracovníky realizátora upřesněny lokality, na kterých budou jednotlivé typy monitorovacích stanic vybudovány. Všechny lokality v povodí řeky Prut byly zaměřeny přístrojem GPS Garmin – Oregon, nivelačním přístrojem a totální stanicí. Ve III. etapě projektu byly zahájeny práce na detailním zaměření nadmořských výšek vodočtů plánovaných hydrologických stanic a záplavových čar ve zvolených lokalitách. Zaměstnanci SHS vyškolení v rámci předchozího projektu na řece Reut již v SHS nepracují, přičemž získané know-how obsluhy a údržby automatických monitorovacích stanic a SW dovednosti nebyly dále předány. V rámci projektu Prut byli proškoleni současní zaměstnanci a tím byly i opětovně navýšeny kapacity SHS. Ze zaměstnanců proškolených v rámci evaluovaného projektu je pouze jeden zaměstnanec na pozici, ve které pracuje s daty z automatických stanic a používá technologie dodané v rámci projektu. Ostatní již v SHS nepracují, nebo pracují na pozicích s jinou pracovní náplní (technický náměstek, vedoucí IT oddělení). V rámci projektu bylo postaveno 11 nových automatických monitorovacích stanic na řece Prut kompatibilních se zařízením dodaným v předchozím projektu (monitorovací stanice na řece Reut). Byla tedy významně rozšířena hydrologická monitorovací síť i možnost včasné eliminace rizik vyplývajících ze zvýšených povodňových stavů. V době evaluace nebyl projekt ještě uzavřen, ale síť monitorovacích stanic již byla vybudována a v rámci projektu byly dokončovány poslední technické detaily. Cíle projektu – vybudování nových stanic tedy dosaženo bylo.

5.2.2. Jaké faktory napomohly dosažení výstupů a cílů projektu? Profesionální přístup a vytrvalost pracovníků firmy Aquatest a.s. a celkově velmi úzké a již v předchozím projektu nastavené bilaterální kontakty. Nelze pominout také komparativní výhodu česko-moldavské spolupráce, plynoucí z částečné kulturní podobnosti (a z jistého pohledu také částečně porovnatelné historické zkušenosti) obou národů. Rovněž zájem některých pracovníků SHS a jejich „hlad“ po nových technologiích, který je však do značné míry motivován snahou získat nové znalosti a ty následně využít při hledání lépe placeného zaměstnání.

14



5.2.3. Jaké faktory bránily dosažení výstupů a cílů projektu? Velká fluktuace zaměstnanců SHS, která je největším problémem, jelikož po absolvování školení a získání nových dovedností zaměstnanci odchází za lepším finančním ohodnocením, a také v malé flexibilitě části zaměstnanců SHS, kteří preferují využívání historických metod měření. Vzhledem k omezeně fungujícímu pojistnému trhu nebylo a stále není možné pojistit stávající vybudované stanice proti krádeži či zničení či živelným pohromám.

5.3. EFEKTIVITA / HOSPODÁRNOST Realizátor projektu prováděl nad rámec svých povinností v prvních 2 etapách projektu (období 2010) vyúčtování nákladů dle strukturovaného položkového rozpočtu, nikoliv pouze podle výstupů jak požaduje metodika ČRA. Tím bylo v první části projektu transparentně dokladováno využití finančních prostředků a tým evaluátorů mohl na základě těchto údajů provést kvalitní hodnocení efektivity projektu. Evaluační tým považuje za neefektivní, že bylo placeno clo a DPH (v prvních třech etapách projektu) za dodávaný materiál a přístroje v rámci projektu rozvojové spolupráce. V průběhu projektu sice proběhla jednání pro osvobození dodávek materiálu od DPH a cla, nicméně výsledkem těchto jednání bylo pouze osvobození dodávek od DPH, nikoli však od administrativních poplatků (cla), které bylo placeno v průběhu celé délky trvání projektu. To bylo způsobeno tím, že v době realizace 16 nebyla uzavřena dohoda, jež by zajišťovala osvobození rozvojové pomoci od cel a DPH . V době evaluace projektu nebyl projekt ukončen, lze však předpokládat, že závěrečné práce budou realizovány dle plánovaného časového harmonogramu.

5.3.1. Mohlo být dosaženo stejných výstupů levněji? Stejně kvalitních výstupů je možné dosáhnout pouze pomocí automatických monitorovacích stanic. Alternativní možnosti v tomto případě nedosahují takové rychlosti, četnosti a přesnosti měření. S ohledem na již nastavenou koncepci předcházejícím, pilotním projektem v povodí řeky Reut, by změna znamenala i nekompatibilitu resp. neúčelnost již vynaložených prostředků. Z položkového rozpočtu realizátora, který byl zpracován v prvních dvou etapách (2010) nad rámec požadavků zadavatele a jehož plnění bylo dokladováno v projektové dokumentaci, resp. jednotkových cen jeho položek, lze výši jednotlivých položek považovat za ceny obvyklé na trhu u zakázek obdobného charakteru a náročnosti. V následujících etapách (III až V, etapa VI ještě probíhá) již položkový rozpočet dle vstupů nebyl v projektové dokumentaci uváděn.

5.3.2. Bylo dosaženo plánovaných výstupů v souladu s časovým plánem projektu? Projekt v době evaluace ještě nebyl dokončen, ale dle dostupných informací všechny práce probíhaly až na drobné výjimky, které neměly na celkový průběh projektu, v souladu s časovým plánem.

5.3.3. Jak byl projekt řízen a monitorován od plánování, přes realizaci a předání místním subjektům? Projekt byl prováděn v rozsahu a dle časového plánu uvedeného v projektovém dokumentu, celkový monitoring prací na projektu byl popisován průběžně předkládaných etapových zprávách, kde je také uváděn přehled nákladů na jednotlivou etapu dle aktivit. Projekt byl koordinován zadavatelem, Českou rozvojovou agenturou. ČRA prováděla jednak formální kontrolu na základě výstupů popsaných v etapových zprávách a jednak na základě monitoringu pracovníků ČRA v Moldavsku. Ze strany SHS byla stanovena konkrétní osoba odpovědná za koordinaci projektu, SHS pro potřeby projektu alokovala materiál i zaměstnance, kteří se účastnili realizačních prací v terénu, workshopů i pracovních diskusí. 16

Dohoda mezi vládou České republiky a Moldavské republiky o rozvojové spolupráci byla podepsána 23.11.2012.

15



Projekt byl rovněž monitorován Zastupitelským úřadem, mj. na základě průběžně poskytovaných informací pracovníků ČRA, příjemce a realizátora, a plně jím podporován.

5.3.4. Jak byl projekt finančně monitorován? Projekt byl finančně monitorován pouze Českou rozvojovou agenturou, ze strany příjemce byly potvrzovány dodané komponenty projektu. Aquatest a.s. zpracoval v prvních dvou etapách projektu (2010) položkový rozpočet/přehled vynaložených finančních prostředků, které jsou součástí ročních zpráv za I. a II. etapu. V následujících etapových zprávách byl uveden rozpočet dle aktivit a výstupů.

5.3.5. Jak vhodně byla zformulována a jak byla využívána matice logického rámce? Matice logického rámce byla zformulována a je součástí projektového dokumentu. Její původní formulace nebyla, dle názorů evaluačního týmu, nejvhodnější. S ohledem na dílčí nedostatky a v souladu s požadavky zadavatele byla matice logického rámce revidována a je součástí kap. 3.2 Monitoring projektu prováděný realizátorem jakož i průběžné a roční zprávy se opíraly o časový harmonogram, který byl součástí projektového dokumentu. Cíle, výstupy a aktivity v tomto časovém harmonogramu neodpovídaly matici logického rámce. Formulace cílů a výstupů také neodpovídá požadavkům přílohy č.5 Manuálu projektového cyklu zahraniční rozvojové spolupráce České republiky (detailní popis je uveden v kapitole 3.2 popis projektu). Matice logického rámce k monitoringu používána nebyla.

5.4. UDRŽITELNOST 5.4.1. S jakou mírou pravděpodobnosti budou pozitivní přínosy projektu pokračovat po jeho ukončení? Data a informace získané v průběhu dosud neukončeného projektu jsou pouze velmi omezeně doplňována dalšími daty, SHS data reálně nevyužívá a nerozvíjí. V současné době jsou data z automatických stanic pouze archivována na serveru, pracovníci SHS neprovádějí jejich verifikaci, ani s nimi dále nepracují. Data od SHS z 22 měřících profilů využívají AAM (dostávají je denně telefonicky i elektronicky), v případě krizových situací dostává data i SPCSE (telefonicky i elektronicky). O hydrometeorologické informace mají zájem též Moldelectrica (denně) a MOA, které dostává informaci od oddělení agrometeorologie. Data jsou denně posílána do Moskvy (server) do Rumunska a na Ukrajinu, vše elektronicky. Data, která SHS odesílá, nejsou z automatických stanic, ale od pozorovatelů a po přepsání odesílána emailem či pomocí specializovaného programu. V SHS byl přítomen jeden pracovník, který dokázal po absolvování jednoho školení základním způsobem pracovat s předaným SW. V omezené míře zhodnocoval data pořízená během projektu – pomocí zařízení ADCP prováděl měření průtoků a vytvářel tak základ průtokových křivek, které dosud nebyly z časových důvodů vytvořeny. Nicméně nebyla využita existující starší data (měřená pomocí vodoměrné vrtule, na základě, kterých jsou vytvořeny průtočné křivky používané do/v současnosti při vytváření předpovědí průtoků), jelikož nebyla vložena do obslužného SW. Využití nových technologií je tedy zřejmě odkázáno na získání dostatku měření pomocí plováku ADCP. Dle sdělení pracovníků SHS byli v zimním i letním období vyškoleni vždy 4 pracovníci, z toho dva opakovaně. Dva pracovníci proškolení v zimním období již v SHS nepracují, 2 pracovníci školení v letním období ano – jedná se o hydrologa pracujícího v centrále SHS v Kišiněvě a vedoucího pobočky v Balti. V případě opakovaně školených pracovníků se jedná o vedoucí IT a technického náměstka. Pro zlepšení udržitelnosti realizátor projektu na výstavbě nových stanic spolupracoval s pracovníky SHS a školení probíhala formou přímého zaškolování na konkrétních pracovních úkolech. SHS má stále – a zřejmě bude mít i po ukončení projektu - možnost konzultace odborných i technických problémů s pracovníky firmy Aquatest a.s..

16



5.4.2. Jaká je pravděpodobnost, že pozitivní dopady projektu budou zachovány na určité úrovni po přiměřeně dlouhé období po ukončení financování a další podpory ze strany donora? V projektovém dokumentu je zmíněno celkem 11 bodů k udržitelnosti projektu, v jednom z nich realizátor zmiňuje stejné zastoupení mužů a žen na školeních, což je sice v souladu s metodikou rozvojové pomoci, ale neodpovídá to reálné situaci v SHS, kde ženy tvoří 80% zaměstnanců. Realizátor projektu použil stejné a kompatibilní technologie jako v předchozím projektu, čímž zajistil stejné ovládání a zpracování dat a tím zjednodušil osvojení dodaných technologií pro SHS. V projektovém dokumentu realizátor zmiňuje, že na řece Reut je monitorovací síť plně funkční a tudíž je splněn předpoklad bezproblémového zvládnutí techniky i v povodí řeky Prut. Dle zjištění evaluačního týmu však nebyla data z automatických stanic na řece Reut i Prut aktivně využívána, pouze byla bez jakékoli verifikace zálohována na server. Realizátor jako záruku udržitelnosti uvádí velký zájem a potřebu příjemce o nové technologie a to i z pohledu zajištění potřebných finančních prostředků na údržbu a provoz. Jak bylo zjištěno během evaluace, jednalo se o značně optimistický předpoklad, jelikož podle sdělení některých pracovníků je z finančního hlediska problematické pro SHS zajistit i jen pouhý servisní výjezd na lokalitu. SHS v současné době má minimální finanční prostředky na údržbu stanic a tudíž udržitelnost projektu je závislá na získání financí z dalších projektů. Vlivy na udržitelnost nebyly podle názoru evaluačního týmu před zahájením projektu patřičně prověřeny a v projektovém dokumentu zdůrazněny, diskutabilní je rovněž absorpční kapacita SHS.

5.5. DOPADY (PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ, V DOBĚ EVALUACE PROJEKT JEŠTĚ NEBYL UKONČEN) Dopady projektu jsou velmi obtížně hodnotitelné, jelikož v době evaluace nebyl projekt ještě dokončen. Evaluační tým mohl hodnotit dopady, které měl projekt v rámci jeho průběhu s přihlédnutím k dopadům předchozího projektu „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“.

5.5.1. Jaké změny nastaly v úrovni ochrany před povodněmi a jaký byl jejich pravděpodobný důvod? S ohledem na skutečnost, že SHS data z automatických stanic pouze archivuje, ale nepracuje s nimi ani je dále neposkytuje, lze konstatovat, že v důsledku vybudování automatických stanic dosud nenastaly žádné změny. Dotčené organizace dostávají od SHS data ze stejných zdrojů (měřená pozorovateli) a stejným způsobem (telefonicky, přepsaná do elektronické podoby) jako před projektem. Mapy záplavových čar ani návrh protipovodňových opatření nemělo SHS k dispozici, budou zpracovány až v poslední etapě projektu. Na základě těchto map mohou být vytvořeny územní plány či návrhy protipovodňových opatření.

5.5.2. Jaký je pravděpodobný dopad na další povodí a beneficienty a v jakém rozsahu? Informovanost místních obyvatel je veskrze nízká, resp. nulová. O vybudování monitorovacích stanic vědí pozorovatelé a lidé, kteří pozorovatele znají osobně a dále smluvně zajišťovaná ostraha hranic. O projektu protipovodňové ochrany stejně jako o tvorbě mapy záplavových čar nevědí ani představitelé na obecních úřadech dotčených obcí. Technologie a programové aplikace dodané v rámci projektu/předchozího projektu jsou využívány minimálně. Evaluační tým se setkal pouze s jedním zaměstnancem, který dokázal alespoň částečně pracovat s obslužným SW. Numerický hydrologický model HEC-RAS není využíván vůbec. V rámci diskuzí se zúčastněnými stranami byly zmíněny plány na replikaci technických řešení na dalších profilech řeky Prut a řeky Dněstr. Tyto nové stanice by měly být zajištěny v rámci realizace projektů „Moldova Disaster and Climate Risk Management Project”, “COMPACT” a “East avert”.

17



Za předpokladu zvýšení udržitelnosti bude mít moldavská strana velmi kvalitní nástroj pro získání primárních dat pro sekundární tvorbu předpovědí hydrologické situace.

5.6. PRŮŘEZOVÉ PRINCIPY ZRS ČR 5.6.1. Do jaké míry projekty přispěly k řádné (demokratické) správě věcí veřejných? SHS se podílelo na výběru lokalit (s preferencí míst, kde byly situovány původní měřící profily vybudované v rámci Sovětského svazu). V dalších fázích realizace se pracovníci SHS aktivně účastnili výstavby monitorovacích stanic a osazování řídícími jednotkami, čidly a vodoměrnými latěmi. Po uvedení do provozu byly stanice postupně předávány SHS. Podle informací obdržených od SHS neměli, stejně jako MERN, k dispozici projektový dokument ani závěrečnou zprávu projektu v angličtině či v ruštině. Informovanost místních obyvatel o vybudování monitorovacích stanic v blízkosti jejich bydliště je nulová a v případě místních samospráv není situace jiná. Pro případ krizových situací mají starostové obcí vypracované univerzální krizové plány a kooperují s krizovým řízením z úrovně okresů. Projekt byl monitorován ČRA na základě průběžných zpráv vydávaných Aquatest a.s. Její zástupce se rovněž účastnil diskuze o výběru vhodných lokalit a opakované kontroly rozsahu a kvality provedených prací v Moldavsku. U slavnostního předání prvních čtyř monitorovacích stanic byl přítomen velvyslanec České republiky v Moldavsku Jaromír Kvapil.

5.6.2. Do jaké míry projekty přispěly k dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Projekt neměl přímé dopady na rovnost mužů a žen, reálnými či potenciálními příjemci projektu byly rovnoměrně jak muži, tak děti. V případě hlavního příjemce projektu SHS byly školeny jak ženy, tak muži, praktického předávání know-how se účastnili s ohledem na fyzickou náročnost převážně muži. Celkově tvoří osmdesát procent zaměstnanců SHS ženy. Ve svém potenciálním důsledku přispěje projekt k ochraně lidí i majetku před živelnými pohromami a tím i k eliminaci negativních dopadů na určitou skupinu obyvatelstva Moldavska.

5.6.3. Do jaké míry byl projekt šetrný k životnímu prostředí a klimatu? Projekt byl šetrný k životnímu prostředí a klimatu a negativně jej neovlivňoval. V průběhu realizace technických prací byly minimalizovány dopady na okolní prostředí i krajinu (měřící profily byly budovány na místech již historicky existujících profilů), při realizaci nebyly používány např. látky závadné vodám. V budoucnu lze očekávat, že přínosy projektu budou mít nepřímý pozitivní dopad na životní prostředí při zvýšených vodních stavech, kdy bude možné včasnou regulací či realizací protipovodňových opatření na toku eliminovat plochu rozlivu a tím i snížit i rizika vyplývající např. z infiltrace zatopených toxických látek či látek závadných pro přírodní prostředí. Význam projektu pro ochranu lidského zdraví a majetku v případě zvýšených vodních stavu je zcela zřejmý.

5.7. JAK BYLA ZAJIŠTĚNA VIZIBILITA ZRS ČR? Prezentaci projektu na místní úrovni přenechal realizátor podle vlastních informací SHS a to včetně praktických řešení – posílání varovných sms ze stanic na mobilní telefonní čísla starostů, hasičů, policie, centrále SHS. O celkové realizaci projektu ZRS ČR, ale nebyly dotčené úřady místní samosprávy ani obce informovány, stejně jako o měření hladin resp. průtoků na měřících profilech vystavěných z finančních prostředků ZRS ČR. Přímá vizibilita formou panelů a nálepek je velmi omezená. Ačkoli jsou objekty monitorovacích stanic i boxy uzavírající automatické řídící jednotky označeny logem ZRS ČR i jménem projektu, s ohledem na jejich umístění v hraničním pásmu nepřístupném pro obyvatelstvo jsou „viditelné“ pouze pro pozorovatele a ostrahu státních hranic Moldavska.

18



Realizátor prezentoval projekt/ZRS ČR na národní i mezinárodní úrovni. V rámci předání prvních čtyř stanic uspořádala SHS plavbu po řece Prut, za účasti velvyslance České republiky v Moldavsku, zástupců ministerstev životního prostředí Moldavska a Rumunska a médií. V průběhu projektu se konaly tři tematicky blízké konference (dvě v roce 2011 a jedna v roce 2012), na kterých Aquatest a.s. prezentoval práci na projektu Prut průběžně na mezinárodní úrovni a za přítomnosti delegátů z MERN (Ministerstvo ekologie 17 a přírodních zdrojů Moldavska) a MAIA (Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu Moldavska) .

17 Prezentace z června 2012 je dostupná na http://www1.unece.org/ehlm/platform/display/ClimateChange/Dniestr+project+meeting+07.06.2012+in+Chisinau

19



6.

ZÁVĚRY EVALUACE

Závěry plynoucí z výše uvedených zjištění jsou následující: Evaluační kritérium

Hodnoceni

Relevance Efektivnost / Účelnost Efektivita / Hospodárnost Udržitelnost Dopad Průřezová témata Dobrá správa věcí veřejných Lidská práva a gender Šetrnost k životnímu prostředí Vizibilita ZRS ČR

Vysoká Spíše vysoká Spíše vysoká Spíše nízká Spíše nízký * Spíše vysoká Vysoká Vysoká Spíše vysoká

* Předběžné hodnocení (projekt není ukončen)

6.1. RELEVANCE Projekt je z hlediska ZRS ČR relevantní a komplementární k současným i plánovaným projektům. Relevance pro příjemce byla vysoká; žádost o pokračování spolupráce formou rozvojové pomoci pro rozšíření jejich sítě automatických monitorovacích stanic vzešla z SHS a byla podle jeho informací předána Ministerstvem ekologie a přírodních zdrojů Moldavska. Projekt byl rovněž prioritou sekundárních příjemců včetně AAM, SPCSE a MAIA a byl relevantní i pro místní obyvatele a instituce. Aktuální priorita MERN je rozšíření monitorovací sítě na další povodí a zavedení digitálního hydrologického modelu což je rovněž prioritou sekundárních příjemců. Z výše uvedených důvodů hodnotíme relevanci jako vysokou.

6.2. EFEKTIVNOST / ÚČELNOST V době evaluace nebyl projekt ještě ukončen, ale 11 nových automatických monitorovacích stanic na řece Prut již bylo vybudováno a cíle projektu dosaženo. Dodané technologie (SW i HW) odpovídají BAT, nicméně stále nejsou plně a kompetentně využívány. Přesné a aktuální informace o stavu povrchové vody byly dostupné z většiny měřících stanic, v důsledku nízkého stavu hladin povrchové vody v řece Prut však byla některá tlaková čidla (stanice Leova a Cantemir) dlouhodobě nad úrovní hladiny vody. Snížení pozice tlakových čidel ani prodloužení vodoměrných latí k bázi koryta toku, které nebyly v době realizace z důvodu úrovně hladiny vody možné, nebyly provedeny. Pokud nedojde k navýšení know-how a motivace pracovníků jakož i finančních prostředků na provoz a údržbu, situace se ani v budoucnu nezmění. Celkově lze tedy efektivnost / účelnost projektu hodnotit jako spíše vysokou.

6.3. EFEKTIVITA / HOSPODÁRNOST Realizátor projektu prováděl nad rámec svých povinností v prvních 2 etapách projektu (období 2010) vyúčtování nákladů dle strukturovaného položkového rozpočtu, čímž bylo oproti standardně požadovanému rozpočtu a účtování nákladů dle výstupů transparentně částečně doloženo využití finančních prostředků. Výše jednotkových cen rozpočtových položek odpovídá výši cen obvyklých na trhu u zakázek obdobného charakteru a náročnosti. Za efektivní však nelze považovat placení cla a DPH (v prvních třech etapách projektu) za dodávaný materiál a přístroje v rámci projektu rozvojové spolupráce v důsledku neexistence dokumentu „Dohoda mezi 18 vládou České republiky a vládou Moldavské republiky o poskytnutí hospodářské a technické pomoci“ .

18

Dohoda mezi vládou České republiky a Moldavské republiky o rozvojové spolupráci byla podepsána 23.11.2012.

20



V době evaluace projektu nebyl projekt ukončen, lze však předpokládat, že závěrečné práce budou realizovány dle plánovaného časového harmonogramu. Z výše uvedených důvodů hodnotíme efektivitu/hospodárnost s ohledem na celkový přínos projektu jako spíše vysokou.

6.4. UDRŽITELNOST Data a informace získané v průběhu dosud neukončeného projektu jsou pouze velmi omezeně doplňována dalšími daty, SHS data reálně nevyužívá a nerozvíjí. V současné době jsou data z automatických stanic pouze archivována na serveru, pracovníci SHS neprovádějí jejich verifikaci ani s nimi dále nepracují, ačkoli realizátor použil stejné a kompatibilní technologie jako v předchozím projektu (povodí řeky Reut), čímž zjednodušil osvojení dodaných technologií pro SHS. • •

• • •

Monitorovací stanice vyžadují pravidelnou údržbu a kontrolu funkčnosti, která však nebyla zaznamenána. Úprava pozic měřících komponent byla iniciována po diskuzích s evaluačním týmem. Zaměstnanci SHS nemají dostatečnou kompetenci a motivaci přejít z tradičního, manuálního systému získaní, zpracovaní a interpretace dat na využívání moderního automatického, nikoli však bezúdržbového, systému. Z projektem vyškolených zaměstnanců již v organizaci pracuje jenom část, z níž jen jeden je schopen systém základním způsobem ovládat, a fluktuace zaměstnanců nadále přetrvává. Kalibrace stanic je nadále prováděna s podporou realizátora. Náhradní komponenty jsou k dispozici pouze v omezené míře. Finanční situace SHS není příliš dobrá a rozvoj hydrologické sítě je možný jen za podpory obdobných projektů, např. projektu COMPACT.

Vlivy na udržitelnost nebyly podle názoru evaluačního týmu před zahájením projektu patřičně prověřeny a v projektovém dokumentu zdůrazněny, diskutabilní je rovněž absorpční kapacita SHS. Celkově lze tedy udržitelnost projektu označit za spíše nízkou.

6.5. DOPADY

(PŘEDBĚŽNÉ HODNOCENÍ, V DOBĚ EVALUACE PROJEKT JEŠTĚ NEBYL UKONČEN)

Data a informace získané v průběhu dosud neukončeného projektu jsou pouze velmi omezeně doplňována dalšími daty, SHS data reálně nevyužívá a nerozvíjí. Vybudovaný systém monitorovacích stanic na řece Prut zatím ke zlepšení úrovně informací potřebných k protipovodňovým opatřením, s ohledem na jejich nevyužívání, nepřispěl. Celkově lze dopady projektu předběžně označit za spíše nízké.

6.6. PRŮŘEZOVÉ PRINCIPY ZRS ČR 6.6.1. Do jaké míry projekt přispěl k řádné (demokratické) správě věcí veřejných? Vedení a zaměstnanci SHS byli do projektu zapojeni. Úřady místní samosprávy o projektu informovány nebyly. ČRA prováděla monitoring projektu včetně opakované kontroly stavu projektu v Moldavsku. Podle informací obdržených od SHS neměli, stejně jako MERN, k dispozici projektový dokument ani závěrečnou zprávu projektu v angličtině či v ruštině. Přispění k řádné (demokratické správě) věcí veřejných hodnotíme jako spíše vysoké.

6.6.2. Do jaké míry projekt přispěl k dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Vyškoleni byli jak muži, tak ženy, které tvoří cca 80% zaměstnanců SHS. Do realizace projektu byli zapojeni rovnoměrně muži i ženy, v souladu s jejich rolí/pracovní naplní. Celkově lze tedy dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen hodnotit jako vysoké.

21



6.6.3. Šetrnost k životnímu prostředí Při realizaci projektu byly v rámci možností minimalizovány dopady na okolní prostředí i krajinu a projekt lze hodnotit jako šetrný k životnímu prostředí i klimatu bez nežádoucího vlivu na ně. V budoucnu lze potenciálně očekávat pozitivní přínos projektu při zvýšených vodních stavech, kdy bude možné včasnou regulací či realizací protipovodňových opatření na toku eliminovat plochu rozlivu a tím i snížit i rizika vyplývající např. z infiltrace cizorodých látek. Význam projektu pro ochranu lidského zdraví a majetku v případě zvýšených vodních stavu je evidentní. Přispění projektu k ochraně a šetrnosti k životnímu prostředí hodnotíme celkově jako vysoké.

6.7. JAK BYLA ZAJIŠTĚNA VIZIBILITA ZRS ČR? Náklady na vizibilitu byly hrazeny z běžného rozpočtu projektu, prostředky na vizibilitu nebyly samostatně vyčleněny. Vizibilita stanic s logem české rozvojové pomoci je minimální vzhledem k umístění stanic v hraniční zóně. Informovanost na úrovni municipalit a vládních instituci je nízká, pokud vůbec nějaká. Realizátor prezentoval projekt/ZRS ČR na centrální a mezinárodní úrovni. V rámci předání prvních čtyř stanic uspořádala SHS plavbu po řece Prut, za účasti velvyslance České republiky v Moldavsku, zástupců ministerstev životního prostředí Moldavska a Rumunska a médií. V průběhu projektu se konaly tři tematicky blízké konference, na kterých Aquatest a.s. prezentoval práci na projektu Prut průběžně na mezinárodní úrovni a za přítomnosti delegátů z MERN (Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů Moldavska) a MAIA 19 (Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu Moldavska) . Informace o projektu je na oficiálních webových stránkách SHS. Z těchto důvodů hodnotíme vizibilitu jako spíše vysokou.

19 Prezentace z června 2012 je dostupná na http://www1.unece.org/ehlm/platform/display/ClimateChange/Dniestr+project+meeting+07.06.2012+in+Chisinau

22



7.

DOPORUČENÍ

7.1. DOPORUČENÍ K PROJEKTOVÉ TÉMATICE A POKRAČOVÁNÍ ZRS Doporučení Nadále podporovat projekty, které na sebe navazují a vzájemně se posilují a jejichž monitoring a evaluace poukazuji na pravděpodobnost udržitelnosti, přidané hodnoty, dopadu Doporučujeme u budoucích projektů zpracovat do 3 měsíců od zahájení programu/projektu Inception Report (úvodní zprávu), zahrnující případné modifikace a změny v institucionálním zakotvení projektu, v předávacím plánu projektu, doplnění potřebných vstupních dat, upřesnění technického/finančního rámce a aktualizace logického rámce včetně vyhodnocení rizik udržitelnosti výstupů projektu a pravděpodobnosti jejich praktického využití

Hlavní adresát ČRA

Stupeň závažnosti 1

ČRA

1

V zájmu viditelných dopadů doporučujeme podporovat projekty, které na sebe navazují a kde následující projekt (i nepřímo) posiluje i udržitelnost a dopady projektu předchozího a tím dále zvyšuje jejich celkový potenciální dopad včetně přidané hodnoty, případně i pravděpodobnost udržitelnosti v případech kde evidence z monitoringu a evaluaci poukazuje na pravděpodobnost udržitelnosti výstupů a výsledků. Doporučujeme u budoucích programů a projektů zpracovat do 3 měsíců od zahájení programu/projektu Inception Report (úvodní zprávu), který zahrne případné modifikace a změny v institucionálním zakotvení projektu, v předávacím plánu projektu, doplnění potřebných vstupních dat, upřesnění technického/finančního rámce a aktualizaci logického rámce včetně vyhodnocení rizik udržitelnosti výstupů projektu a pravděpodobnosti jeho praktického využití (v případě evaluovaného projektu by pak zpracováním Inception Report bylo možné koncepčně přistoupit k včasné rekonstrukci matice logického rámce). Zpracování Inception Report umožní verifikovat reálný stav projektu a aktuálních podmínek realizace/implementace výstupů na straně příjemce a získat tak zpětnou vazbu pro zadavatele, zejména pro vlastní řízení a kontrolu projektu ZRS ČR při současném zvýšení transparentnosti a udržitelnosti.

7.2. DOPORUČENÍ PROCESNÍHO A SYSTÉMOVÉHO CHARAKTERU Doporučení Angličtina jako jazyk projektových dokumentů a evaluačních zpráv Finanční monitoring projektu a strukturovaný rozpočet dle vstupů projektu Detailní phasing out plan/předávací plán Finanční prostředky na evaluaci projektů ve výši minimálně 3% celkového finančního objemu hodnoceného projektu Zajištění finančních prostředků na vizibilitu projektů ZRS ČR

Hlavní adresát MZV, ČRA ČRA ČRA MZV

Stupeň závažnosti 1 1 1 2

MZV

3

Angličtina jako jazyk projektových dokumentů a evaluačních zpráv Informace o projektu v anglickém jazyce umožní pro partnery, další zúčastněné strany i zahraniční členy projektových a evaluačních týmů získat informace o projektu, aktivní účast při přípravě, realizaci i evaluaci projektu při současném zvýšení finanční a časové efektivity (hospodárnost) realizovaných prací, dobré správy věcí veřejných i transparentnosti projektu. Tato praxe je víceméně obvyklá v řadě zemí (vč. Dánska, Švédska, Nizozemí, Německa nebo Francie). Finanční monitoring projektu a strukturovaný rozpočet dle vstupů projektu Nikoli v souvislosti s hodnoceným projektem ZRS je potřeba zdůraznit, že rozpočty dle výstupů projektu nejsou transparentní a neumožňují posouzení finanční efektivity. Proto navrhujeme používat v projektové dokumentaci včetně nabídek, projektových dokumentů, periodických a závěrečných zpráv strukturované položkové rozpočty, které umožňují porovnání vstupů a výstupů projektu a míry dosažení výstupů odpovídajících hospodárnému využití finančních, lidských a materiálních vstupů. Tím bude zajištěna transparentnost, kontrolovatelnost a v případě potřeby dostatečná flexibilita nezbytná pro ověření finančního

23



stavu projektu v průběhu jeho jednotlivých fází oproti pouze zpětné finanční kontrole projektu. Současná praxe ČRA požaduje rozpočty a finanční zprávy podle výstupů a aktivit. Detailní phasing out plan/předávací plán Vlastnictví procesu a výsledků projektu partnery a zúčastněnými stranami je zásadním předpokladem k jeho udržitelnosti i možné návaznosti souvisejících projektů v daném sektoru. Zpracování předávacího plánu v projektovém dokumentu by pomohlo zvýšit pravděpodobnost udržitelnosti výsledků a výstupů. Způsob a časový plán (s možným časovým odstupňováním dílčích výstupů) je potřebné diskutovat a odsouhlasit s partnery na počátku realizace projektu. Výhodou odstupňovaného plánu (pokud je v rámci projektu možný) je relativně rychlé zjištění skutečného zájmu a možností (včetně finančních) převzetí na straně partnera. Doporučujeme, aby se partner podílel na investičních nákladech i nákladech na provoz/údržbu již od samého začátku projektu. Současná praxe: Formulář pro Initial Project Proposal plán udržitelnosti/předávací plán ČRA nevyžaduje. Hodnotící kritéria pro náměty projektu ano, ve všeobecné formě a bez požadavku časového rámce. Finanční prostředky na evaluaci projektů by měly dosahovat minimálně výše 3% celkové ceny hodnocených projektů Výše rozpočtu evaluace resp. předpokládané náklady na její přípravu a realizaci, závisí na celé řadě faktorů, zejména pak typu a rozsahu projektu, zaměření evaluace, metodologie, partnerské země a dalších. Doporučujeme náklady na evaluaci projektu ZRS ČR realizovanou MZV zvýšit na minimálně 3%, což je 20 méně než dlouholetá obvyklá mezinárodní praxe . V případě limitovaného objemu finančních prostředků na evaluační projekty pak doporučujeme upřednostnit hledisko kvality a validity evaluačních projektů před jejich kvantitou doprovázenou sníženou validitou výstupů a zjištění. 21 Přiměřeně stanovená předpokládaná cena evaluačních projektů umožní optimalizaci evaluačních procesů a v jejich důsledku profesionalizaci výstupů evaluačních hodnocení. Na základě zkušeností z evaluovaných projektů jsou v případě komplexního přístupu k evaluaci projektů nároky na práce v ČR i zemi příjemce časově náročné, a to zejména v důsledku potřeby zajistit účinnou zpětnou vazbu od všech zúčastněných stran, její zohlednění při tvorbě evaluačních výstupů a důsledné ověřováni a verifikace informací. K efektivitě evaluací projektů a programů viz také: A contribution to the analysis of cost/efficiency of project and program evaluations, Contribution of Dr. R. Beaulieu, IPDET, Carlton University, Ottawa, June 2008. Zajištění finančních prostředků na vizibilitu projektů ZRS ČR Metodika projektového cyklu dvoustranných projektů z roku 2011 zmiňuje na straně 19 smluvní zajištění publicity projektu realizátorem, není však zřejmé, z jakých zdrojů mají být výdaje spojené s vizibilitou financovány. Doporučujeme zajistit finanční prostředky na výdaje spojené s vizibilitou projektu ZRS ČR mimo projektový rozpočet realizátora, neboť výdaje na vizibilitu se nevztahují k cílům projektu a beneficienti z nich nemají přínos.

20 USAID doporučuje 3% rozpočtu projektu na externí evaluaci efektivnosti a dopadu projektu ze strany donora (na rozdil od monitoringu a evaluace, byť externí, ze strany realizátora), viz http://transition.usaid.gov/evaluation/USAIDEvaluationPolicy.pdf. UNDP doporučovalo 5% rozpočtu projektu na monitoring a $35,000 až $40,000 na evaluaci projektu, viz http://web.undp.org/evaluation/documents/mec16-19.htm UNDEF doporučuje pro monitoring a evaluaci 10% s horním limitem $25,000 u projektů do $250,000, viz. http://www.un.org/democracyfund/Docs/2R_ProjectDocument_UN_guidelines_en.pdf; UNEP zmiňuje náklady na evaluaci okolo 5-7%, přičemž se doporučená výše liší dle metodologie viz http://www.unep.org/pcmu/project_manual/Manual_chapters/evaluation.pdf. IUCN - International Union for Conservation of Nature (global M&E initiative) doporučuje stanovit finanční zdroje na evaluaci ve výši 35% rozpočtu hodnoceného projektu, viz http://cmsdata.iucn.org/downloads/module5_project_eval_04.pdf

21

Problematikou stanovení předpokládané ceny projektů supervizních a expertních, týkajících se ochrany životního prostředí, které obdobně jako projekty evaluační závisí na řadě faktorů, se zabývá v současnosti Ministerstvo financí České republiky. Soudně znalecký posudek z oboru ekonomika a přírodní prostředí, který si Ministerstvo financí České republiky zadalo, navrhuje nelineární stanovení předpokládaných cen těchto prací od 17% celkové ceny kontrolovaného projektu (cena kontrolovaného projektu v řádu set tisíc CZK) po 2% (cena kontrolovaného projektu do 20 milionů CZK). Tyto procentuální hodnoty jsou stanoveny pro konzultační a inženýrské činnosti, v případě širšího záběru projektů jsou procentuální hodnoty pro výše uvedené finanční objemy projektů 25% resp. 3%. Zároveň je nutné uvést, že se jedná projekty výlučně vázané na Českou republiku a tedy nezahrnující v uvedených procentech náklady na dopravu či ubytování, tlumočení ad. činnosti související neoddělitelně s realizací evaluací projektů ZRS ČR. Návrh základních finančních parametrů a cenových úrovní pro zadávání supervizního dozoru, Znalecký posudek č. 136/12, Ing. Karel Bičovský, 2012.

24



8.

PŘÍLOHY A.

Seznam zkratek

B.

Seznam prostudovaných dokumentů

C.

Seznam interview a skupinových diskusí v ČR a partnerské zemi

D.

Shrnutí zprávy v anglickém jazyce

E.

Zadávací podmínky

F.

Evaluační matice

G.

Organizační schema SHS

H.

Informační schema při povodňových stavech

I.

Mapa pozorovacích bodů v Moldavsku

J.

Výběr fotografií z evaluační mise

25


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha A: Seznam zkratek

Seznam zkratek AAM

Agentie Apele Moldovei (Agentura moldavské vody)

BAT

Best available technology

ČR

Česká republika

ČRA

Česká rozvojová agentura

CZDA

Czech Development Agency

CZ DC

Czech Development Cooperation

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská Unie

GIS

Geographic information system

GSM

Global System for Mobile Communications (Globální systém pro mobilní komunikaci)

HDP

Hrubý domácí produkt

HEC-RAC

Program pro vytvoření hydrologického modelu

HS

Hlásná stanice

HW

Hardware

HEC-RAC

Program pro vytvoření hydrologického modelu

IDA

International Development Agency

IR

Inception report

LFA

Logical Framework Analysis

MAIA

Ministerul Agriculturii si Industrii Alimentare (Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu)

MCA Moldova

Millenium Challenge Account Moldavsko

MD

Moldavsko

MERN

Ministerul Ecologiei si Resurselor Naturale (Ministerstvo ekologie a přírodních zdrojů)

MFA CZ


MMF

Mezinárodní měnový fond

MOA

Ministry of Agriculture

MZV

Ministerstvo zahraničních věcí

MZV-ORS

Ministerstvo zahraničních věcí – Odbor rozvojové spolupráce

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

OECD-DAC

Organization for Economic Co-operation and Development – Development Assistance Committee

ORP

Odbor pro rozvojovou spolupráci

OSVE

Obor států severní a východní Evropy

POP

Perzistentní organický polutant

SHS

Serviciul Hidrometeorologic de Stat, (Státní hydrometeorologická služba)

A


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha A: Seznam zkratek

SPCSE

Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale, (Služba pro civilní ochranu a pro mimořádné situace)

SW

Software

USD

Americký Dolar

VAT

Value Added tax

VHS

Vodohospodářská společnost

ZRS ČR

Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky

ZÚ

Zastupitelský úřad

ŽP

Životní prostředí

A


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha B: Seznam použitých dokumentů

Seznam použitých dokumentů v rámci přípravné fáze • • • • • • • • • • • • • • • • • •

• •

•

B

Zadávací podmínky - evaluace Moldavsko 2012 Osnova evaluační zprávy projektu ZRS Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele, Elpak Praha spol. s r.o., 2009 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Nabídkový projekt, Aquatest a.s, 2010 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Projektový dokument, Aquatest a.s, 2010 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Průběžná zpráva o realizaci projektu – I.etapa, Aquatest a.s, 10/2010 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Průběžná zpráva o realizaci projektu – II.etapa, Aquatest a.s, 11/2010 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Roční zpráva o realizaci projektu - 2010, Aquatest a.s, 2011 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Průběžná zpráva o realizaci projektu – III.etapa, Aquatest a.s, 7/2011 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Průběžná zpráva o realizaci projektu – IV.etapa, Aquatest a.s, 11/2011 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Roční zpráva o realizaci projektu - 2011, Aquatest a.s, 2012 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, 2010-2012, Průběžná zpráva o realizaci projektu – V.etapa, Aquatest a.s, 6/2012 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, Monitorovací zpráva ZÚ Kišiněv, 6/2011 Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut – Moldávie, Monitorovací zpráva ZÚ Kišiněv, 9/2012 Manuál projektového cyklu ZRS ČR, 2006 Metodika projektového cyklu dvoustranných projektů ZRS ČR, 2011 Zpráva o činnosti za rok 2010, Výroční zpráva, Serviciul hidrometeorologic de stat, Kišiněv 2011 Republic of Moldova: Poverty Reduction Strategy Paper National Development Strategy Report for 2008-2011, 151. Streamline and upgrade to a rational system for monitoring over the situation and evolution of hydro meteorological conditions, including natural hazards and environment quality International Monetary Fund, 4/2008 EVALUATION OF MOLDOVA’S ABSORPTION CAPACITY OF EXTERNAL ASSISTANCE,Hans SiedelStiftung, Kišiněv, 2011 Zakon o hydrometeorologicke cinnosti z roku 1998 (ЗАКОН Nr. 1536 от 25.02.1998 о гидрометеорологической деятельности. Опубликован : 02.07.1998 в Monitorul Oficial Nr. 060 статья № : 409. Промульгирован : 28.05.1998) Další dokumenty a listiny, mapy a dopisy


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha C: Seznam interview a skupinových diskusí

SEZNAM INTERVIEW A SKUPINOVÝCH DISKUSÍ DATUM MÍSTO ORGANIZACE A ČAS

OSOBY NA SETKÁNÍ

PROJ.

V ČESKÉ REPUBLICE 7. září 8:30

Praha Geologická 4 15200 Praha 5 Praha

18. září 14:30

Aquatest a.s.

1,2

Jiří Šíma, Technický ředitel; +420 234 607 100; 420 605 228 385; [email protected] Tomáš Vránek, Hydrolog; +420234607270; [email protected]

Ministerstvo zahraničních věcí ČR, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (MZVORS) Česká rozvojová agentura (ČRA)

1,2

Milan Konrád; odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; +420 224 18 2720; [email protected]; www.mzv.cz/pomoc

1,2

Jan Černík, odd. identifikace projektů a monitoringu projektů ; Moldavsko, Gruzie; +420 725 277 926, +420 251 108 171, [email protected], www.czda.cz František Zouhar, odd. formulace projektů; zásobování vodou a sanitace, obecná ochrana životního prostředí, výroba a dodávky energie,klimatická změna, výkaznictví Rio úmluv; +420 725 277 926, +420 251 108 305, [email protected], www.czda.cz

2. září 17:00 17. září 15:00

Praha

25. září 13:30

Praha

Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP)

1

Petr Krupa, 813 - oddělení dvoustranné spolupráce, odbor mezinárodních vztahů a zahraničního protokolu; +420 267 122 931, [email protected], www.mzp.cz

25. září 14:00

Praha

Referenční skupina

1,2

Milan Konrád, odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci; +420 224 18 2720; [email protected]; www.mzv.cz/pomoc Jaroslav Knot, odbor států severní a východní Evropy (MZV-OSVE); +420 224 18 2720; [email protected] , www.mzv.cz/ Petr Krupa, odd. bilaterální spolupráce, odbor mnohostranných vztahů; +420267 122 931, [email protected], www.mzp.cz Jan Černík; +420 725 277 926, +420 251 108 171, [email protected], www.czda.cz

V PARTNERSKÉ ZEMI 29. – 30. září 1. říjen 12:00

CESTA Z PRAHY DO MOLDAVSKA Chisinau 134 Grenoble street, Chisinau MD2072 Chisinau Str.Moara Rosie 23, 2005

15:30

C

Ministry of Environment, State Hydrometeorological Services (SHS) www.meteo.md +37322773511; 773636 Velvyslanectví České republiky v Moldavsku +373/22/209933-4; 209942

1,2

Elina Plesca, First Deputy Director; [email protected]; +37379557608; 69191015; skype ID elina_plesca Nikolaj Moldovan, Deputy Director, +373 069191031;[email protected] Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist; +37369817303

2

Daniela Moyzesova, Councelor, +37322209942; fax +37322296437; mobil +37360080806; [email protected]



DATUM A ČAS

MÍSTO Chisinau

2. říjen 11:00

River Reut

15:00

River Reut

3. říjen 8:00

Chisinau 134 Grenoble street, Chisinau

11:30

River Reut

15:00

River Reut

11:00

Chisinau George Tudor Street 5 Chisinau V. Alecsandri 1

ORGANIZACE 296437, 209944; mobil:+373/79707999 [email protected]; Telenesti Telenesti raion

1

V doprovodu Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist, SHS; +37369817303 Městský úřad, Pozorovatel

Jeloboc Orhei raion Ministry of Environment, State Hydrometeorological Services (SHS) Tel./ fax +37322773511; 773636 Sevirova Floresti raion Cubolta Singerei raion Agentie Apele Moldovei (Agentura Moldavské Vody)

1

Accompanied by Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist, SHS; +37369817303 Městský úřad, Pozorovatel Elina Plesca, First Deputy Director; [email protected]; +37379557608; 69191015; www.meteo.md Nikolaj Moldovan, Deputy Director, +373 069191031;[email protected] Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist; +37369817303, SHS

Directia Baziniera de Gospodarire a Apelor

1,2

14:00

Chisinau 69 Gheorghe Asachi Str.

15:00

Chisinau, str. Cosmonautilor, nr.9, MD-2005

Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale (Civil Protection and Emergency Situation Services) Ministerul Ecologiei si Resurselor Naturale (Ministry of the Environment)

16:00

Chisinau str. Cosmonautilor, nr.9, MD-2005

11:00

River Prut

C

OSOBY NA SETKÁNÍ

PROJ.

1,2

1 1 1,2

1,2

V doprovodu Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist, SHS; +37369817303 Městský úřad, Pozorovatel V doprovodu Gergelegiu Venčeslav; Hydrologist, SHS; +37369817303 Městský úřad, Pozorovatel Marin Adam, Director, 0037322280700 [email protected] Michail Penkov, Deputy Director Ivan Kucheinik, Head, Management of Water Resources Victor Bujac, Principal Engineer, tel/fax +37322280644; mob +373 22 69715577; www.dbga.md; [email protected] Arcadii Calaras, Administrator, tel/fax +37322281220; mob +373 22 79864044; www.dbga.md; [email protected] Alexandru Oprea, Deputy Head, +37322738542, Deputy Head, Heda of Civil Protection Directorate, tel: +37322738542; fax: +37322738501; [email protected]

1,2

Lazar Chirica, Deputy Minister, Office 604; Tel.: +3732220404; fax +37322226858; m +37369324099; [email protected]; www.mediu.gov.md Maria Nagornii +37322204520 [email protected]

POPs Sustainable Management Office (The World Bank, Moldova Disaster and Climate Risk Management Project)

1,2

Valentin Plesca, Project Manager, Ministry of Environment, Tel/fax: +37322226254; +37369120381; [email protected]; www.moldovapops.md; Office 614A

Leova Leova raion and town

2

Ion Borza, Vice president Raion Leova, Member - Social Afairs; +373 263 22750, +373 7950 2861, [email protected], www.leova.md



DATUM A ČAS

MÍSTO

ORGANIZACE

OSOBY NA SETKÁNÍ

PROJ.

Leova, str. Indipendentei 5 13:00

River Prut

5. říjen 08:45

Chisinau Stefan Celmara str.162 Chisinau V. Alecsandri 1 Chisinau Nikolaj Iorga str. 21, MD 2012

09:00 10:00

11:00

Chisinau 134 Grenoble street, Chisinau MD2072

Cantemir Raion and town Ministerul Agriculturii şi Industriei Alimentare (Ministry of Agriculture) Directia Baziniera de Gospodarire a Apelor COMPAC Project, (Millenium Challenge Corporation, MC Account Moldova) www.mca.gov.md Ministry of Environment, State Hydrometeorological Services (SHS) Tel./fax +37322773511; 773636

18:00

2 1,2

1,2 1,2

Sergiu Budestenau; [email protected] +37360301275 (office mobile); +37322852207; fax +37322852294

1,2

Elina Plesca, First Deputy Director; [email protected]; +37379557608; 69191015; www.meteo.md Nikolaj Moldovan, Deputy Director, +373 069191031;[email protected] Gherghelegiu Veaceslav; Deputy Chief, Hydrologist; +37369817303, [email protected] Mirovna, Head, Section of agricultural meteorology Nina Balan, Main Specialist, (022) 773518, [email protected] Valentina Ceres, Chief of the Hydrology Forecast Division; (022) 773518, [email protected] Marina Sirocorad, Chief of the State Water Cadastre Division; (022) 764588, [email protected] Oxana Clocio, Chief IT, [email protected] Vitalie Jocot, Hydrologist, [email protected] Debriefing Michail Roibu, Director Valerij Kazak, Head of Hydrology Department Debriefing Daniela Moyzesova, Councelor,Tel. +37322209942; fax +37322296437; mobil +37360080806; [email protected]

1,2

6. říjen 19:00

Chisinau Str.Moara Rosie 23, 2005 Chisinau

7. říjen

River Prut

8. – 9. říjen

Velvyslanectví České republiky v Moldavsku +373/22/209934; 209942; 209933; 296437, mobil:+373/79707999 Costesti Raion and town

Angela Dogotar, Head, Department for land management and kadastr, office 210 Tel.: +37322220438 [email protected] Valerij Masljanskij, Head, Crop Production Department, +37369515983 Victor Bujac, Tel/fax +37322280644; mob. +37369715577; www.dbga.md; [email protected]

1.2

2

Jurij Iackun, Chief Engineer; +373 79700026; 25632383; 25632464; 25632568

CESTA DO PRAHY

*Poznámka/Note: PROJ1 Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut 2006-2008 PROJ2 Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany 2010-2012

C


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha D: Shrnutí zprávy v anglickém jazyce

1.

SUMMARY

1.1

DESCRIPTION OF THE PROJECT AND EVALUATION CONTEXT

The project “Rehabilitation of Network of Monitoring Stations in Watershed of the River Prut – Modernization of Information System and Flood Protection, 2010 – 2012” (CzDA-MD-2010-17-14040) administered by the Czech Development Agency (CZDA) has been implemented from funds provided by the Czech Development Cooperation (CZ DC) by the company Aquatest a.s. Recipient and main beneficiary is the State Hydro-meteorological Services of Moldova (Serviciul Hidrometeorologic de Stat) - SHS. The evaluated project followed on the project “Monitoring Surface Water and Flood Protection in the Reut River Basin” (RP 11/2006) implemented in 2006 – 2008. This project aimed at improving standards of information required for the preparation of flood protection measures in Moldova by developing a system that would provide, for the watershed of the river Reut, speedy and accurate information on the status of surface water levels and their prognosis. The implementer, Aquatest a.s., jointly with SHS selected suitable locations (11 measuring profiles on the river Prut), to develop a modern system of collecting, transmitting, processing, analyzing and interpreting regular information on water levels and possible critical conditions. Main purpose of the evaluation was to obtain objective, well-founded information about the overall perspective and future direction CZ DC in Moldova in the sector General Environment Protection within the areas hydrometeorology and climatology that could be used for decision making by the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic (MFA CZ) in cooperation with the Czech Development Agency. The evaluation approach was comparative non-experimental comparing the intervention areas and beneficiaries before and after the project. Baseline information was compared with situation after the project completion. This approach does not allow convincing demonstration of causality between project interventions and the result. Project impacts were therefore assessed on the basis of “before” and “after” intervention. Evaluation methodology took into consideration the evaluation objectives and client’s expectations; conclusions and recommendation are evidence-based. The evaluation matrix including evaluation questions has been consulted with and accepted by the Reference Group. The evaluation approach was participatory, involving key stakeholders and other informants and information sources from both the public and the private sector including beneficiaries. Evaluation was implemented at three stages: (i) Preparatory phase (before field work) aiming at the consolidation of and consensus on the evaluation questions and gathering information from available secondary data and interviews. (ii) Field investigations (project level) where additional information was gathered on specific outcomes and contribution of the project. This field phase included preliminary analysis of findings related to the evaluation questions as well as on factors influencing successes and failures in accordance with the methodology and objective of the evaluation. (iii) Final phase where information gathered during the preparatory phase and field investigation was analyzed sorted and assessed in relation to the evaluation questions.

D



1.2. MAIN FINDINGS AND CONCLUSIONS 1

Below is a summary of evaluation conclusions according to the evaluation criteria . Evaluation criterion Rating Relevance High Effectiveness Rather high Efficiency Rather high Sustainability Rather low Impact Rather low Cross cutting Good governance Rather high principles Human rights and gender equity High Environment and climate High Visibility of CZ DC Rather high Relevance In accordance with the Concept of the Czech Development Cooperation 2010-2017, Moldova is included in the group of Program Countries. Cooperation in the area of hydrometeorology and climatology is included among priorities in the Program for Development Cooperation between Czech Republic and Moldova for the period 2011-2017. The project reflected priority of SHS to develop, in the watershed of the river Prut, an effective monitoring system providing prompt and accurate information on the status of water levels and prognosis about their development. The economic situation in Moldova does not make it possible for SHS to extend the network of automatic stations piloted under the project “Monitoring surface water and flood protection in the Reut River Basin (RP 11/2006) implemented in 2006-2008”; the evaluated project is a suitable strengthening of SHS capacities. Information obtained with the help of the acquired modern technology is highly relevant for its recipients, in particular Agentie Apele Moldovei (AAM), government agency responsible for the management of surface waters in Moldova and Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale (SPCSE), responsible for arrangements in exceptional situations including floods. The overall rating of relevance is „high“. Effectiveness Eleven new automatic hydrological monitoring stations including early warning system were installed and put into operation in the watershed in the river Prut. The automatic stations transmit data through GSM modules to the central SHS server. At the same time, all stations (except for Costesti) have a backup system for data transmission in the form of satellite communication. The evaluated project considered the possibility of expanding the stations and to also include meteorological measurements. The selected technologies and software are the best currently available and if properly maintained and operated can provide prompt and exact data. The master units as well as the sensors are compatible with the stations provided under the previous project “Monitoring surface water and flood protection in the Reut River Basin” (RP 11/2006). This ensures full compatibility with the already existing system and methods of data processing. In spite of in-class and on-the-job training SHS staff did not, until now, fully adopt the technologies; the equipment and software supplied under the project are used only to a limited degree. The overall rating of effectiveness is „rather high“. Efficiency Financial reporting for phases I and II of the project was based on inputs. This contributed to the transparency of financial management of the project as well as to the evaluability of financial efficiency. Financial reporting during 2011-2012 (phases III – VI) was however already based on outputs. 1

Preliminary assessment; the project has not yet been completed.

D



Amounts spend on the different items during 2010 correspond with market prices for supplies of similar character and complexity. During phases I – III of project implementation, an Agreement on Development Cooperation between the governments of the Czech Republic and Moldova did not exist. Resulting payments of VAT and customs duty for materials and instruments supplied under a development cooperation project is considered contrary to effective utilization of project funds. The CZDA could however not influence signing of this Agreement and none of the CZ DC projects implemented in Moldova during that time could score “high” on financial efficiency. Minor deviations from the implementation schedule were evidenced and explained in project progress reports. For the reasons mentioned above, and considering the overall contribution of the project, efficiency is rated as „rather high”. Sustainability The evaluated project aimed at the establishment of new automatic hydrological monitoring network on the river Prut. A necessary step to this end was training of SHS staff in operation and maintenance of the monitoring stations and in using the relevant software packages to process data for the monitoring system. At the time of evaluation, data from automatic monitoring stations were merely archived on the server; SHS staff did not verify them and did not use them in their work, although the implementer provided technologies identical and compatible with those used under the preceding project (watershed of the river Reut); this should have facilitated the adoption of supplied technologies by SHS. Technical condition of the monitoring stations is good, their functionality during the team’s visit to Moldova was however limited. This is contributed to passive attitude of the recipient and poor maintenance during lasting low surface water levels. SHS staff participated in the selection of locations, installations and operationalizing of the automatic stations and sensors and received trainings. Due to prolonged draughts resulting in decreased surface water levels, however they did not visit the locations to adjust positions of the sensors and laths to ensure that these are placed below the water surface and provide the necessary data. SHS currently lacks the budgetary resources for developing the network of automatic monitoring stations independently of external funding and continues facing very high fluctuation of staff and the negative impacts of brain-drain on the level of services. The financial situation does not allow for purchase of required spare parts, regular maintenance or possible expansion of measurements in the existing monitoring stations. In this context supply of spare sensors under the evaluated project is considered useful. Further development in the area of hydrological measurements continues to be dependent on international cooperation and donor support. The above brought the evaluation team to the conclusion that the absorption capacity of SHS has been obviously overestimated. Sustainability is rated as „rather low”. Impacts (preliminary assessment; the project was at the time of evaluation not completed) Data from the automatic monitoring stations are currently merely archived as raw data, without processing and verification. Information provided to recipients including AAM is based on data provided by the observers. Impacts from maps of flooded areas could not be evaluated because their hand-over is planned for the final presentation at the completion of the project. It is however possible to conclude that at the time of evaluation no changes resulted from the establishment of automatic monitoring stations. There were also no changes in the level of flood protection. Impact of the project on SHS as an institution (capacity building) has so far been low mainly due to high fluctuation of personnel which decreases the possibility of active utilization of the new technologies. Impacts are rated as „low”.

D



Good governance SHS management and staff were fully involved in the project. Aquatest a.s. provided information on completed works in periodic progress reports that included during the first two phases (2010) structured summary of utilized funds based on input items. The CZDA monitored the project and regularly controlled its progress. Overall, good governance is rated as „rather high”. Human rights and gender equity The project benefits, actual or potential, were equal for men, women and children. In SHS, the main project recipient, both men and women were trained, during study tours as well as on-the-job. Know-how on physically demanded field work with the stations was transferred mainly to men. Women form some 80% of the SHS staff and are also represented in managerial positions. Rating for human rights and gender equity is „high”. Environment and climate The project did not have any negative impacts on climate or the environment. In the future indirect positive impacts on environment can be expected: Increased water levels can be regulated if there is a timely warning. Flood protection measures such as limiting the areas covered by flood water can be implemented thus decreasing for example the risk from infiltration of toxic and other substances harmful for the environment. Importance of the project for the protection of life, health and property in flood situations is evident. The overall rating for environmental protection and mitigation of climate change is „high”. Visibility of CZ DC Visibility of stations with the CZ DC logo is minimal because the stations are located in a border area. Level of information at the level of municipalities and government institutions is low; sometimes they are not informed at all. The implementer presented the project/CZ DC on the central and international levels. In connection with handing over the first four stations, SHS organized a boat trip on the river Prut on which apart from the Ambassador of the Czech Republic to Moldova participated also representatives from the Moldavian and Rumanian ministries of environment as well as media. Three conferences on related subjects took place during the project implementation; Aquatest a.s. presented the project to the participants including the Moldavian Ministries of Ecology and Natural Resources and Agriculture and Food Industries. Information about the project is also presented on the SHS official web site. For the above reason visibility is rated as „rather high”.

1.3. RECOMMENDATIONS 1.3.1. Recommendations related to project and continuation of CZ DC Recommendation To continue supporting complementary projects where the following project builds (at least partially) on the results of previous successful projects and where evidence from monitoring and evaluation indicates likelihood of sustainability, added value and impact. Preparing Inception Report (IR) that would include possible changes and modification in the institutional framework, handing over plan, completing baseline information, detailing the technical and financial framework, updating the LFA (theory of change) including assumptions and risks to the sustainability and utilization of results. IR should be prepared within 3 months from the commencement of project.

D

Main addressee CZDA

Degree of importance 1

CZDA

1



1.3.2. Recommendations to processes and mechanism Recommendation English as the language of project documentation and evaluation reports. Project budget and expenditure reports structured on the basis of input items. Continuous project external financial monitoring. Detailed phasing out /handing over plan. Evaluation budgets to be at least 3% of budgets of the evaluated projects. Ensuring sources of funding for expenses related to visibility of CZ DC.

D

Main addressee MFA CZ, CZDA CZDA

Degree of importance 1

CZDA MFA CZ

1 2

MFA CZ

3

1


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 (CzDA-MD-2010-17-14040) Příloha E – Zadávací podmínky

Zadávací podmínky

E


Ministerstvo zahraničních věcí České republiky


MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR VYHLAŠUJE VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA EVALUACI DVOU PROJEKTŮ ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE V MOLDAVSKU

Předmět výběrového řízení Předmětem výběrového řízení je evaluace dvou projektů zahraniční rozvojové spolupráce („ZRS“) ČR v Moldavsku, v sektoru voda a sanitace (dle členění OECD-DAC1), realizovaných v gesci Ministerstva životního prostředí a České rozvojové agentury. Konkrétně se jedná o dva projekty řešené formou veřejných zakázek: 1) „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Reut“ realizátor:

AQUATEST, a.s.

období realizace:

2006 – 2008

celkové čerpání prostředků ze ZRS ČR:

6 mil. Kč

2) „Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany“ realizátor:

AQUATEST, a.s.

období realizace:

2010 – 2012

celkové čerpání prostředků ze ZRS ČR:

20,8 mil. Kč

Hlavní zúčastněné strany Ministerstvo životního prostředí ČR („MŽP“) bylo gestorem prvního hodnoceného projektu. Česká rozvojová agentura („ČRA“) působí od 1. ledna 2008 jako implementační agentura pro plnění úkolů v oblasti ZRS ČR, zejména pro přípravu a realizaci bilaterálních rozvojových projektů. V současné době je v její gesci téměř celá šíře dvoustranných rozvojových projektů velkého rozsahu. Ministerstvo zahraničních věcí ČR („MZV“) je v ZRS ČR odpovědné za koncepční řízení rozvojové spolupráce, včetně programování její bilaterální složky a vyhodnocování výsledků (evaluace). MZV bylo gestorem obou hodnocených projektů. Zastupitelský úřad („ZÚ“) ČR v Kišiněvě zastupuje Českou republiku v Moldavsku, včetně oblasti rozvojové spolupráce. Konkrétně jsou úkoly koordinace a monitoringu ZRS pověřeni zčásti diplomat vyslaný z ČR, zčásti místní koordinátorka specializující se na rozvojovou problematiku. Realizátoři, partnerské organizace, sdružení konečných příjemců: Společnost AQUATEST a.s. realizovala oba hodnocené projekty na základě veřejných zakázek zadaných gestory, tzn. v prvním případě MŽP a v druhém ČRA. 1

Výbor pro rozvojovou pomoc - Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

1

Státní hydrometeorologická služba Moldavska (Serviciul Hidrometeorologic de Stat) působila jako partnerská organizace u obou projektů a zároveň jako hlavní cílová skupina projektu. (Konkrétně v případě druhého projektu bylo dohodnuto, že na projektu bude dlouhodobě pracovat skupina 2-3 moldavských odborníků a techniků.)

Konečnými příjemci (beneficienty) obou projektů je obyvatelstvo a výrobní podniky, jejichž majetek se nachází v kritické oblasti postihované povodněmi. Cíle evaluace, očekávání zadavatele od evaluace: Hlavním cílem evaluace je získat objektivně podložené závěry využitelné při rozhodování MZV ve spolupráci s ČRA o budoucím zaměření ZRS ČR v Moldavsku. Dále zadavatel očekává informace pro rozhodování o realizaci projektů podobného typu také v dalších partnerských zemích ZRS ČR. Závěry z evaluace mají poskytnout zadavateli vyhodnocení každého jednotlivého projektu z hlediska mezinárodně uznávaných evaluačních kritérií OECD-DAC, tj. relevance, efektivity, efektivnosti, udržitelnosti a dopadů.2 Jelikož první hodnocený projekt byl ukončen již na konci roku 2008, na zhodnocení jeho dlouhodobých dopadů bude proto při evaluaci kladen nadstandardní důraz. Naopak u druhého projektu, který by měl být dokončen na konci roku 2012, zadavatel bere v úvahu fakt, že možnosti zhodnocení dopadů v době provedení této evaluace jsou objektivně omezené. Kromě kritérií OECD-DAC evaluace posoudí hodnocené projekty také z hlediska uplatnění průřezových principů ZRS ČR, kterými jsou: •

řádná (demokratická) správa věcí veřejných;

•

šetrnost k životnímu prostředí a klimatu;

•

dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen.3

Od evaluačního týmu zadavatel očekává také komplexní posouzení intervenční logiky hodnoceného projektu, vč. analýzy klíčových předpokladů a rizik pro dosažení cílů (bez ohledu na jejich dřívější pojmenování či nepojmenování ze strany realizátora či gestora). Pokud by evaluační tým shledal intervenční logiku v projektové dokumentaci za neúplně či nepřesně definovanou, je očekáváno provedení tzv. rekonstrukce intervenční logiky jako součást prací na této evaluaci. Doporučení adresovaná evaluačním týmem MZV, ČRA, realizátorovi či jinému aktéru ZRS, mají být zaměřena primárně na možné návaznosti na hodnocený projekt při plánování další ZRS v Moldavsku. Může však jít také o doporučení procesní k danému typu projektu. Zadavatel je připraven ve zprávě obdržet i ponaučení širšího charakteru (lesssons learned) pro řízení a realizaci ZRS, případně ponaučení pro řízení procesu evaluace, pokud jsou tato ponaučení dostatečně relevantní a využitelná také pro ZRS v jiných zemích a sektorech. Spolu se zadavatelem bude na průběh evaluace dohlížet v poradenské roli také referenční skupina, složená ze zástupců MZV – odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci („MZV-ORS“), MZV – odboru států severní a východní Evropy („MZV-OSVE“), Ministerstva životního prostředí a ZÚ Kišiněv. Komunikaci mezi evaluačním týmem a referenční skupinou bude zprostředkovávat zástupce MZV-ORS. Členové referenční skupiny budou mít právo připomínkovat zprávy odevzdané evaluačním týmem (viz níže). 2

Více k uplatnění kritérií OECD-DAC při vyhodnocení projektu ZRS viz povinná osnova evaluační zprávy – v příloze. Průřezové principy jsou blíže definovány v Koncepci ZRS ČR na r. 2010-17 (k dispozici na webových stránkách www.mzv.cz/pomoc). 3

2

Výstupy požadované zadavatelem, termíny: •

Zadavatel požaduje po evaluačním týmu odevzdání jedné průběžné zprávy a dvou závěrečných evaluačních zpráv. Každá závěrečná evaluační zpráva vyhodnocuje jeden projekt (ze dvou projektů definovaných výše).

•

Průběžná zpráva detailně rozpracovává metodologii hodnocení, popisuje okruhy otázek a hypotéz formulovaných na základě studia dokumentů a rozhovorů vedených v ČR, které mají být ověřeny na misi v partnerské zemi. Zpráva dále obsahuje harmonogram mise do partnerské země vč. plánu setkání, rozhovorů, fokusních skupin, pozorování, odborných měření, dotazníkových šetření, apod.

•

Průběžná zpráva musí být odevzdána zadavateli v listinné (svázané) podobě i elektronické podobě, a sice nejpozději 5 pracovních dnů před odjezdem týmu na evaluační misi do partnerské země.

•

Podoba závěrečné evaluační zprávy se musí řídit osnovou evaluační zprávy ZRS ČR4; délka textu max. 25 stran A4 (bez příloh), manažerské shrnutí v délce max. 4 strany A4.

•

Závěrečnou evaluační zprávu je nutné odevzdat zadavateli v listinné podobě ve 2 svázaných výtiscích i v elektronické podobě na CD.

•

Pracovní verze závěrečné evaluační zprávy musí být odevzdána zadavateli k připomínkám do 5. listopadu 2012. Zadavatel shromáždí připomínky od referenční skupiny a předá tyto zpracovateli, který je povinen obsahové připomínky písemně vypořádat (tzn. zapracovat do textu zprávy, nebo se zdůvodněním odmítnout, v každém případě písemnou formou). Pokud je k zaslání připomínek vyzván také realizátor projektu, evaluační tým se musí zabývat i jeho podněty.

•

Finální verze evaluační zprávy musí být odevzdána zadavateli do 26. listopadu 2012.

•

Zadavatel dále od týmu očekává představení evaluační zprávy, tj. zejména jejích hlavních závěrů a doporučení, na prezentaci s diskusí uspořádané ze strany MZV-ORS. Termín prezentace bude stanoven po vzájemné dohodě v dostatečném časovém předstihu. Evaluační tým zašle vizuální osnovu prezentace (powerpoint) předem zadavateli k připomínkám.

Další upřesnění: •

Zkoumání výsledků projektu v partnerské (neboli přijímající) zemi formou evaluační mise je povinnou součástí procesu vyhodnocení. Předpokládaná délka výzkumu v partnerské zemi věnovaná jednomu projektu je v průměru kolem 5 dnů - v závislosti na charakteru projektu, jeho geografickém rozprostření (1 lokalita versus vyšší počet vzdálených lokalit), počtu relevantních úřadů, apod. Zejména se však odvíjí od metod zvolených evaluačním týmem, proto zadavatel nestanoví ani minimální ani maximální počet dnů, který má tým věnovat výzkumu v partnerské zemi.

•

Předpokládá se, že v průběhu vyhodnocení zpracovatel povede rozhovory se zástupci MZV, ČRA, ZÚ Kišiněv, realizátory daných projektů; se zástupci konečných příjemců a partnerských organizací realizátorů v Moldavsku; dále s představiteli tamější státní správy a samosprávy (a s dalšími respondenty dle potřeby).5

4

Osnova evaluační zprávy ZRS ČR je přílohou tohoto dokumentu. Při evaluační misi v partnerské zemi však nemusí jít pouze o formu individuálních rozhovorů – způsoby zjišťování a ověřování informací vycházejí z metodologického postupu evaluačního týmu.

5

3

•

Od evaluátorů se očekává také konzultace na ZÚ Kišiněv. Evaluační tým se může na zastupitelský úřad obrátit se žádostí o logistickou podporu nebo s žádostí o zprostředkování rozhovorů na ministerstvech ad. úřadech partnerské země; měl by však asistence ZÚ využívat jen v míře nezbytně nutné.

Podmínky vyhodnocení: Evaluaci může provést a) jedna osoba – za předpokladu disponování všemi klíčovými odbornostmi požadovanými zadavatelem v tomto vyhlášení; b) tým složený z více osob (z nichž jedna působí jako vedoucí týmu s odpovědností za celý výstup vůči zadavateli); c) právnická osoba disponující adekvátním týmem expertů (z nichž jeden působí jako vedoucí týmu zajišťující komunikaci se zadavatelem). Zadavatel považuje za optimální tým složený ze dvou osob, tj. hlavního evaluátora s odpovědností za celý proces vyhodnocení a odevzdání dohodnutých zpráv, jehož odbornost spočívá zejména v metodách evaluace; a experta na vodohospodářství, hydrogeologii, resp. ochranu životního prostředí. Členové evaluačního týmu musí splňovat všechny níže uvedené podmínky nezávislosti současně (podmínky platí pro všechny projekty zahrnuté do této evaluace). Splnění nezávislosti potvrzují čestným prohlášením odevzdaným zadavateli evaluace při podpisu smlouvy. Podmínky nezávislosti jsou definovány takto: Žádný z členů evaluačního týmu se nepodílel na přípravě ani realizaci hodnoceného projektu v jakékoli fázi. Žádný z členů evaluačního týmu není zaměstnancem gestora, ani jím nebyl v období implementace hodnoceného projektu; nepůsobí jako zaměstnanec či externí spolupracovník realizátora, ani nepůsobil v období implementace hodnoceného projektu. Hlavní evaluátor, kromě výše definovaných podmínek, se nepodílel na realizaci projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR ani v zemi hodnoceného projektu, ani v sektoru hodnoceného projektu, a sice u obou podmínek v roce předcházejícím evaluaci, v roce dané evaluace, ani se nebude podílet v roce následujícím. Nabídky účastníků řízení musí obsahovat: •

plán práce a konkrétně popsaný metodologický přístup evaluačního týmu (tzn. metodologie navržená specificky pro předmětnou evaluaci projektů ZRS v Moldavsku);

•

složení evaluačního týmu, tj. počet, jména a specializace odborníků, kteří se na evaluaci budou podílet (včetně stanovení jejich účasti na misi a jejich plánovaných rolí při vypracování evaluační zprávy);

•

životopisy expertů tvořících evaluační tým, s uvedením konkrétních údajů k vzdělání a zkušenostem relevantním pro předmětnou evaluaci;

•

čestné prohlášení o splnění kvalifikačních kritérií (viz níže);

4

•

nabídkovou cenu, uvedenou bez i včetně DPH (resp. u neplátců DPH uvedenou jako jediná cena opatřená prohlášením předkladatele o tom, že není plátcem DPH). Zadavatel předpokládá hodnotu zakázky v orientačním rozmezí 200 000 – 300 000 Kč vč. DPH.6

Nabídky mohou být podávány v jazyce českém, slovenském nebo anglickém. Nabídky v jiných jazycích nebudou akceptovány. Vyhlášení výběrového řízení a příjem přihlášek: Výběrové řízení je veřejně vyhlášeno dne 16.7. 2012. Vaše návrhy zasílejte doporučeně (nebo doručte osobně) v písemné i elektronické formě na následující adresu: Ministerstvo zahraničních věcí ČR Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Loretánské náměstí 5 118 00 Praha 1 Příjem přihlášek končí dne 6.8. 2012 ve 14 hod. Návrhy zaslané jiným způsobem (např. faxem nebo e-mailem), doručené na jiné adresy nebo obdržené po termínu uzávěrky nebudou přijaty. Žádost se podává v obálce označené: • názvem výběrového řízení; • plným jménem (názvem) žadatele a adresou; • textem „NEOTEVÍRAT“. Vyhodnocení nabídek: Došlé nabídky budou zpracovány pověřeným administrátorem, který prověří kvalifikační kritéria, a poté předány hodnotící komisi, která je posoudí a na základě hodnotících kritérií vybere vítěznou nabídku. Výsledek výběru hodnotící komise bude zveřejněn do dne 27.8. 2012 na webových stránkách (profilu) zadavatele.7 Kvalifikační kritéria: • ukončené vysokoškolské vzdělání - u vedoucího evaluačního týmu; •

minimálně 4 roky pracovních zkušeností - u vedoucího evaluačního týmu;

•

alespoň komunikativní znalost anglického nebo moldavského nebo rumunského nebo ruského jazyka u všech členů evaluačního týmu, kteří se budou účastnit mise do Moldavska.

Hodnotící kritéria: • praktické zkušenosti s metodami i teoretické znalosti metod evaluace u vedoucího i dalších členů týmu (v přihlášce jednoznačně vyjmenujte dříve řešená vyhodnocení, analytické studie podobného druhu, absolvovaná školení k evaluaci, školení k řízení projektového cyklu, relevantní absolvované vysokoškolské předměty, apod.); •

kvalita a proveditelnost předložené metodologie evaluace, postupu prací a rozdělení úkolů v evaluačním týmu;

6

Očekávaným rozmezím však zadavatel nedefinuje striktně ani minimální, ani maximální cenu. Nabídková cena musí zahrnovat všechny náklady evaluačního týmu, tj. např. na čas strávený prací v kanceláři (analýza dokumentů, psaní zpráv, zapracování připomínek), náklady na evaluační misi do partnerské země (odměna členům týmu, letenky, místní doprava, ubytování, stravné, tlumočení, telefonní hovory), odměnu členům týmu za čas strávený závěrečnou prezentací, apod. 7 www.mzv.cz/pomoc

5

•

rozsah předchozích zkušeností členů týmu v oblasti rozvojové spolupráce nebo humanitární pomoci (české i poskytované jinými státy či organizacemi);

•

rozsah předchozích zkušeností členů týmu z transformujících se nebo rozvojových zemí; zejména ze států východní Evropy či střední Asie;

•

rozsah předchozích zkušeností a odbornosti týmu v oblastech zemědělství, drobného podnikání a regionálního rozvoje;

•

nabídková cena (porovnávány jsou ceny bez DPH).

Osoba pověřená pro věcná jednání v rámci výběrového řízení: Mgr. Milan Konrád Odbor rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV tel.: 224 18 2720 e-mail: [email protected]

Přílohy: závazná osnova evaluační zprávy ZRS ČR vybrané dokumenty k projektu

6

Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha F: Evaluační matice

Evaluační matice pro: Projekt 2: Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 (CzDA-MD-2010-17-14040) Otázka / podotázka

Indikátor*

Existence vstupních dat

Zdroj dat

Nástroj sběru dat

1. Relevance 1.1. Do jaké míry byl navržený projekt v souladu s prioritami ZRS ČR v rámci projektové spolupráce mezi Českou republikou a Moldávie? Jak a kým byl projekt identifikován? ČRA Do jaké míry byl projekt v souladu s prioritami ZRS ČR pro období 2010-2012?

Míra naplněni ve srovnání s geografickým a sektorovým zaměřením ZRS ČR.

Ano

MZV, ČRA, projektová dokumentace.

1.2. Do jaké míry byl projekt navržen na základě priorit partnerské země a analýzy potřeb partnerských subjektů a beneficientů? Do jaké míry zohledňoval projekt hlavní priority Míra naplnění ve srovnání s národními ??? Projektová dokumentace, sekundární data, MERN, AAM a dalších zúčastněných stran? strategiemi a programy Moldavska. MERN, AAM, další zúčastněné strany. Do jaké míry zohledňoval projekt hlavní priority Partnerského subjektu (SHS)? Do jaké míry zohledňoval projekt hlavní priority beneficientů?

Míra naplnění ve srovnání s potřebami a prioritami SHS. Míra naplnění ve srovnání s potřebami beneficientů.

Jsou aktivity a výstupy projektu v souladu s jeho zamýšlenými výsledky?

Intervenční logika.

1.3. Do jaké míry byl projekt komplementární s dalšími projekty a programy? Jaké projekty a programy ZRS ČR s obdobným Přehled projektů a programů podporovaných záměrem byly implementovány před tímto projektem, ZRS ČR. během realizace nebo v návaznosti na něj? Jaké projekty a programy s obdobným záměrem byly Přehled projektů a programů podporovaných implementovány moldavskou stranou a donory před moldavskou stranou a donory. tímto projektem, během realizace nebo v návaznosti na něj? Do jaké míry byl projekt komplementární s těmito Míra komplementarity, spolupráce aktivitami nebo se s nimi překrýval? a duplikace.

F


Rešerše dat, rozhovory.


???

Projektová dokumentace, SHS, realizátor.

???

Projektová dokumentace, realizátor, MERN, SHS, beneficienti.

Rešerše dat, rozhovory. Rešerše dat, rozhovory, skupinové diskuse.

Ano

Projektová dokumentace, realizátor, SHS, lokality.

Rešerše dat, rozhovory, pozorování.

Ano

Projektová dokumentace, ČRA, MZV ČR.


(Ano)

Projektová dokumentace, MERN, úřady místní samosprávy, realizátor, SHS, ostatní donoři, sekundární data.


???

Projektová dokumentace, SHS, MERN, úřady místní samosprávy, ostatní donoři, sekundární data, lokality.



Otázka / podotázka

Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

Do jaké míry jsou cíle projektu nadále relevantní vzhledem k aktuálním prioritám partnerského subjektu, beneficientů a programem rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldávií? Jaké jsou aktuální priority a aktivity ZRS ČR? Míra naplněni ve srovnání s geografickým a Ano Projektová dokumentace, MZV ČR, ČRA, Rešerše dat, sektorovým zaměřením ZRS ČR. ZÚ. rozhovory. 1.4.

Jaké jsou aktuální priority a potřeby MERN a dalších zúčastněných stran?

Plán a priority v daném sektoru.

???

Projektová dokumentace, sekundární data, MERN, AAM a další zúčastněné strany.


Jaké jsou aktuální priority a potřeby SHS?

Plán a priority rozvoje.

???

Jaké jsou aktuální priority a potřeby beneficientů?

Popis klíčových potřeb / priorit a aktivit.

???

Rešerše dat, rozhovory. Rešerše dat, rozhovory.

Jak je možné navázat na hodnocený projekt, resp. na spolupráci v rozvoji sektoru voda a sanitace v Moldávii?

Popis možností navázání na projekt.

Ne

Projektová dokumentace, sekundární data, SHS. Projektová dokumentace, sekundární data, místní obyvatelstvo, úřady místní samosprávy. Projektová dokumentace, MZV ČR, ČRA, ZÚ, MERN, sekundární data, strategie a plány, SHS, úřady místní samosprávy, realizátor, ostatní donoři a projekty.

Popis možností navázání v daném sektoru\oblasti.

na

hodnocený

spolupráci


2. Efektivnost / účelnost 2.1. Do jaké míry byly dosaženy plánované cíle (výstupy) projektu? Do jaké míry bylo provedeno před zahájením projektu detailní zhodnocení monitorovací hydrogeologické sítě povodí řeky Prut? Do jaké míry bylo dosaženo cíle - zřízení a zprovoznění vzorové sítě automatických hydrologických měrných stanic?

Informace o stavu hydrometeorologické sítě v 2010. Ztotožnění SHS se zprávou o detailním zhodnocení. 11 hydrometeorologických stanic zřízeno a zprovozněno.

Data z 11 stanic jsou k dispozici v systému SHS.

Vyhodnocení dat včetně měrných křivek.

F


???

Projektová dokumentace, Zpráva o detailním zhodnocení, SHS, realizátor.


Ano

Projektová dokumentace, SHS, server SHS, primární data, realizátor, hydrometeorologické stanice a technologie.

Rešerše dat, rozhovory, pozorováni.



Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

Doporučení lokalit pro realizaci dalších měrných profilů. Do jaké míry bylo provedeno zaměření záplavových území z povodně v roce 2008 a geodetické zaměření měrných profilů?

Mapy se záplavovými čarami, GIS aplikace.

???

Projektová dokumentace, sekundární data, SHS, realizátor, místní samospráva.


Ano (z projektu RP 11/2006)

SHS, Projektová dokumentace (smlouvy, předávací protokoly), záznamy a výstupy ze školení, odborná literatura a příručky.


Ano (z projektu RP 11/2006)

SHS, Projektová dokumentace (smlouvy, předávací protokoly), záznamy a výstupy ze školení, odborná literatura a příručky.


Projektová dokumentace, ČRA, MERN,


Informace o geodetickém zaměření měrných profilů. Do jaké míry projekt posílil kapacity SHS v oblasti hydrometeorologického monitoringu v návaznosti na projekt RP 11/2006 ?

Míra participace SHS na přípravě a vykonáváni prací, dodávek dílů a materiálů. Počet pracovníků SHS zapojených /vyškolených v hydrometeorologickém monitoringu – koncepce, realizace, provoz a údržba hydrometeorologické sítě. Počet pracovníků aktivně ovládajících/ využívajících měřící a vyhodnocovací SW.

Do jaké míry projekt posílil kapacity SHS v oblasti ochrany před povodněmi v návaznosti na projekt RP 11/2006 ?

Předaná zařízení, a příručky. Míra participace a vykonáváni prací.

technologie,

software

SHS

přípravě

na

Počet pracovníků SHS vyškolených v oblasti protipovodňových opatření – stanovení záplavových území, návrh a realizace prvků protipovodňové ochrany. Počet pracovníků vyškolených v ovládání / využívání prostředí GIS, numerické modelové řešení (HEC-RAS ad.).

Předaná zařízení, a příručky. 2.2. Jaké faktory napomohly dosažení výstupů a cílů projektu? Jaké faktory napomohly dosažení cílů a výstupů

F

technologie,

software

Přehled hlavních faktorů, které napomohly


Ne



projektu a jak?

Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

SHS, ZÚ ČR, realizátor.

dosažení cílů a výstupů projektu.

2.3. Jaké faktory bránily dosažení výstupů a cílů projektu? Přehled problematických oblastí / faktorů / bariér a popis, jak byly překonány / jak se je snažil realizátor vyřešit.

Ne

Projektová dokumentace, ČRA, MERN, SHS, ZÚ ČR, realizátor.


Náklady na realizované a alternativní řešení. Zdůvodnění případných vyšších nákladů.

Ano

Projektová a další (smlouvy na práce, služby a dodávky) dokumentace, ČRA, SHS, realizátor, ZÚ ČR.


K jakým hlavním změnám v časovém plánu došlo a Přehled hlavních změn včetně zdůvodnění. z jakého důvodu? Bylo dosaženo plánovaných výstupů v souladu s Dosažení výstupů dle schváleného finálního časovým plánem? časového plánu. 3.3. Jak byl projekt řízen a monitorován od plánování, přes realizaci a předání místním subjektům?

Ano

Projektová dokumentace, ČRA, MERN, ZÚ ČR, SHS, , realizátor. Projektová dokumentace, ČRA, MERN, SHS, realizátor.


Jak byl projekt řízen a monitorován ze strany realizátora? Jak byl projekt řízen a monitorován ze strany SHS?

Popis řízení projektu ze strany realizátora.

Ano

Popis řízení a monitoringu projektu ze strany SHS. Popis řízení a monitoringu projektu ze strany MŽP ČR. Popis řízení a monitoringu projektu ze strany a ZÚ ČR.

???

Projektová dokumentace, realizátor, SHS, ZÚ ČR, MERN, ČRA. Projektová dokumentace, realizátor, SHS, ZÚ ČR, MERN a ČRA. Projektová dokumentace, realizátor, ZÚ ČR, a ČRA. Projektová dokumentace, realizátor, SHS, ZÚ ČR, ČRA.

Rešerše dat, rozhovory. Rešerše dat, rozhovory. Rešerše dat, rozhovory. Rešerše dat, rozhovory.

Co dosažení cílů a výstupů projektu bránilo a jak byly tyto bariéry překonány (pokud to bylo možné)?

3. Efektivita / hospodárnost 3.1. Mohlo být dosaženo stejných výstupů levněji? Jaké jsou alternativní způsoby zajištění hydrometeorologické monitorovací sítě vedoucí ke stejným výstupům.

3.2. Bylo dosaženo plánovaných výstupů v souladu s časovým plánem projektu?

Jak byl projekt řízen a monitorován ze strany MŽP ČR Jak byl projekt řízen a monitorován ze strany ZÚ ČR?

F


Ano

Ano Ano



Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

Popis finančního řízení projektu ze strany realizátora.

(Ano)

Projektová dokumentace (Rozpočet, vyúčtování, sladění finančních zpráv a dodaných vstupů, auditorské zprávy), realizátor, SHS, ZÚ ČR, ČRA.


3.4. Jak byl projekt finančně monitorován? Jak byl projekt finančně řízen a monitorován ze strany realizátora, SHS, MŽP ČR, ZÚ ČR?

Popis finančního řízení projektu ze strany gestora. Popis finančního řízení projektu ze strany SHS. Popis finančního řízení projektu ze strany ZÚ ČR. 3.5. Jak vhodně byla zformulována a jak byla využívána matice logického rámce? Jak vhodně byla zformulována matice logického rámce? Jak vhodně byla využívána matice logického rámce?

Zhodnocení matice v projektovém dokumentu.

Ano

Projektová dokumentace.

Rešerše dat.

Zhodnocení využití matice při interním a externím monitorování a evaluacích.

Ano

Projektová dokumentace, realizátor, subjekty provádějící monitoring a hodnocení projektu (ZÚ ČR, SHS, ČRA).


4. Udržitelnost 4.1. S jakou mírou pravděpodobnosti budou pozitivní přínosy projektu pokračovat po jeho ukončení? V které fázi probíhalo jednání o faktorech přispívajících k udržitelnosti projektu (rozpočet, kapacity, technické know-how) - na počátku, v průběhu či na konci?

Popis jednání smlouvy).

a

závěrů

z nich

(MoU,

Ne

Projektová dokumentace (MoU, smlouvy), MERN, SHS, realizátor.


Časové určení - na počátku, v průběhu či na konci.

Jsou data a informace získaná v průběhu projektu dále doplňována dalšími daty a zhodnocována?

Existence kontinuálních datových řad a jejich vyhodnocení.

Ano

SHS.


Kolik z vyškolených pracovníků pokračuje v práci? Jak dalece je systém pro zajištění udržitelnosti (projektový dokument) realistický?

Prohlášení SHS. Prohlášení SHS.

Ano ???

SHS, realizátor. SHS, realizátor, ČRA.

Rozhovory. Rešerše dat, rozhovory.

Dodavatelské smlouvy. Prohlášení realizátora. Návrhy předávacích smluv.

F




Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

Ne

SHS, MERN.


Ne

Partnerské subjekty, místní úřady, koneční příjemci, realizátor.

Rozhovory.

Popis hlavních plánovaných změn.

???

Průkazný příklad (příkladová studie), kdy projekt těmto změnám napomohl. Popis hlavních neplánovaných změn

Projektová dokumentace, SHS, AAM, SPCSE, místní obyvatelstvo a samospráva, realizátor, ZÚ ČR, ČRA.

Rešerše dat, rozhovory, prohlídka lokalit.

???

Projektová dokumentace, SHS, AAM, SPCSE, místní obyvatelstvo a samospráva, realizátor, ZÚ ČR, ČRA.

Rešerše dat, rozhovory, prohlídka lokalit

???

SHS, realizátor, beneficienti.


Ne

SHS, AAM, MAIA, SPCSE, ČRA, místní samospráva.


???

MERN, SHS, AAM, realizátor.

Rozhovory.

Ne

Projektová dokumentace, SHS.


Pokrývají příjmy SHS náklady na údržbu a nové investice?

Příjmy a výdaje SHS v roce 2012

Jiné vlivy na udržitelnost?

Prohlášení zúčastněných stran.

Příjmy a výdaje očekávané v příštích 5 letech.

5. Dopad 5.1. Jaké změny nastaly v úrovni ochrany před povodněmi a jaký byl jejich pravděpodobný důvod? Jaké plánované změny nastaly v důsledku projektu?

Jaké neplánované změny nastaly v důsledku projektu?

Průkazný příklad (příkladová studie), kdy projekt těmto změnám napomohl. 5.2. Jaký je pravděpodobný dopad na další povodí a beneficienty a v jakém rozsahu?

Zlepšila se informovanost občanů o povodňových stavech na řece Prut?

Do jaké míry jsou informovány relevantní úřady a organizace o datových výstupech z hydrometeorologické sítě / povodňových stavech na řece Prut? Existují plány na replikaci technických řešení u dalších povodí?

Míra informovanosti občanů ve srovnání s jejich potřebami. Cesta a rychlost informací mezi SHS a občany. Míra informovanosti úřadů ve srovnání s jejich potřebami. Cesta a rychlost informací mezi SHS a úřady. Plány. Rozsah případně plánovaných replikací. Časový plán.

6. Průřezové principy ZRS ČR 6.1. Do jaké míry projekty přispěly k řádné (demokratické) správě věcí veřejných? V jaké míře byl SHS do projektu zapojen během plánování projektu, jeho realizace a předání?

F

Hierarchická úroveň zapojených zástupců SHS.




Indikátor*


Zdroj dat

Nástroj sběru dat

Ne

Beneficienti, MERN, SHS, AAM, realizátor.

Rozhovory.

Ano

Projektová dokumentace, realizátor, Manuál projektového cyklu ZRS ČR.


Muži a ženy z různých zúčastněných stran (místní obyvatelé, pracovníci SHS). Záznamy ze školení a služebních cest.

Rozhovory, rešerše dat.

Ne

Projektová dokumentace, SHS, realizátor.


Jak byly minimalizovány negativní dopady projektu na životní prostředí a klima? Jaké jsou přínosy projektu pro budoucí zlepšení Popis přispění projektu ke zlepšení životního prostředí a klimatu jednotlivých složek životního prostředí. 6.4. Jak byla zajištěna vizibilita / propagace ZRS ČR?

Ne

Projektová dokumentace, SHS, realizátor, místní obyvatelé. Projektová dokumentace, SHS, AAM, SPCSE.


Jak byla zajištěna vizibilita / propagace ZRS ČR?

Ne

Projektová dokumentace, Manuál projektového cyklu ZRS ČR.

Rešerše dat, pozorování.

Kdo byl určujícím subjektem vybírajícím místa pro realizaci stanic? Proces přípravy ročních projektů a jejich schvalování. Do jaké míry byli zapojeni další aktéři?

Míra zapojení jednotlivých aktérů • Výběr lokalit • Stanovení časových priorit • Plánováni a realizace Srovnání projektu oproti Manuálu projektového cyklu ZRS ČR.

Došlo během plánování, implementace a vyhodnocení projektu k některým rozporům oproti Manuálu projektového cyklu ZRS ČR? 6.2. Do jaké míry projekty přispěly k dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen? Jaký měl projekt přínos k dodržování lidských práv příjemců včetně rovnosti mužů a žen?

Prohlášení zúčastněných stran. Procento žen vyškolených projektem. Procento mužů vyškolených projektem. 6.3. Do jaké míry byl projekt šetrný k životnímu prostředí a klimatu? Do jaké míry byl projekt šetrný k životnímu prostředí a klimatu?

Popis uskutečněných opatření šetrných k životnímu prostředí a klimatu při implementaci projektu. Popis mitigace negativních dopadů.

Popis označení zařízení apod. Webové stránky.

(Ano)

Ne

Mediální výstupy. Publikace odborné a pro veřejnost. Náklady na vizibilitu. * Poznámka: Stupnice míry naplnění dle škály: Vysoká, Spíše vysoká, Spíše nízká, Nízká, Nelze vyhodnotit (se zdůvodněním)

F


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha G: Organizační schema SHS

Organizační schema Státní hydrologické služby Náměstek

ŘEDITEL

První náměstek

Účetní oddělení

Administrativně – organizační divize

Divize zahraničních záležitostí a evropské integrace

Hlavní produkční oddělení

Oddělení meteorologie

Oddělení hydrologie

Oddělení monitoringu životního prostření

Oddělení výzkumu a vývoje

Národní pozorovací síť

G


Oddělení údržby

Autodílna

Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha H: Informační schema při povodňových stavech

TOK INFORMACÍ O STAVU VODY PŘI POVODŇOVÝCH STAVECH Státní úroveň Hydrometeorological Services Sbírá, zpracovává, interpretuje informace a předává je příslušným organizacím Jednou denně, v případě možného nebezpečí častěji podle potřeby Agentie Apele Moldovei Zodpovidá za správu vod a s tim spojených úkolú

V případě možného nebezpečí podle potřeby

Komunikace v krizových situacích

Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale Zodpovidá za řešení krizových situací včetně povodni

Informuje své pobočky v rainonech v případě ohrožení

Informuje své pobočky v rainonech v případě ohrožení

Úroveň raionu Agentie Apele Moldovei Pobočky ve většině raionů, připadně ve spojených raionech

Serviciul Protectie Civila si Situatii Exceptionale Pobočky ve všech raionech V případě ohrožení informuje předsedu krizového výboru

Krizový výbor raionu Předseda: Hlava rady/zastupitelstva raionu, členové organizací, starostové/stky obcí starostové/stky obcí informují obecní krizové výbory

Úroveň obce

Krizový výbor obce Předseda: starosta/stka obce

H


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, Moldavsko, 2010-2012 Příloha I: Mapa pozorovacích bodů v Moldavsku

I


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, 2010 – 2012 (CzDA-MD-2010-17-14040) Příloha J – Výběr fotografií z evaluační mise

Stanice Leova

Původní měřící prifil v lokalitě Leova

Dveře “budky” pro řídící jednotku nesou označení projektu rozvojové spolupráce

V dovbě evaluce bylo vlivem sucha čidlo nad hladinou podzemní vody

Prohlídka měrné latě a osazeného čidla - Leova

Řídící jednotka stanice Cantemir

J


Obnova monitorovací staniční sítě v povodí řeky Prut - modernizace informačního systému protipovodňové ochrany, 2010 – 2012 (CzDA-MD-2010-17-14040) Příloha J – Výběr fotografií z evaluační mise

Mostová stanice Cantemir

Řídící jednotka, satelitní vysílač a baterie, stanice Cantemir

I v měřícím profilu Cantemir byla vlivem sucha měřící čidla nad vodou

Suché čidlo - Cantemir

Měřící stanice na přehradě Cotesti

Box pro řídící jednotku a satelitní vysílač - Cotesti

J


ZPRÁVA Z EVALUACE PROJEKTU ZAHRANIČNÍ ROZVOJOVÉ SPOLUPRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY V MOLDAVSKU. listopad 2012

Recommend Documents