ROZVOJ PODNIKÁNÍ V AGROTURISTICE

ROZVOJ PODNIKÁNÍ V AGROTURISTICE

Mgr. Djamila Králíková Místo: Termín:

Hotel FIT Přerov, 5.11. 2008, 8.00 – 17.15 hod

„Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí“

OBSAH 1 Úvod do problematiky .............................................................................................. 3 1.1 Obecné vymezení a definování cestovního ruchu ............................................. 4 1.2 Formy cestovního ruchu .................................................................................... 5 1.3 Druhy cestovního ruchu..................................................................................... 6 1.4 Předpoklady cestovního ruchu .......................................................................... 7 1.4.1 Lokalizační předpoklady .............................................................................. 7 1.4.2 Selektivní předpoklady................................................................................. 7 1.4.3 Realizační předpoklady ............................................................................... 8 1.5 Zelený cestovní ruch......................................................................................... 9 1.5.2 Venkovský cestovní ruch ............................................................................. 9 1.5.2.1 Agroturistika........................................................................................... 9 1.5.2.2 Ekoagroturistika ................................................................................... 13 1.5.2.3 Ekoturistika .......................................................................................... 13 2 Obecné předpoklady podnikání v cestovním ruchu ............................................... 14 2.1. Zákonný rámec upravující podmínky podnikání obecně a ve vztahu ke konkrétní oblasti .................................................................................................... 14 2.2 Právní aspekty podnikání v oblasti cestovního ruchu ...................................... 15 2.2.1. Živnostenský zákon .................................................................................. 15 2.2.2 Další právní předpisy upravující podnikání v cestovním ruchu .................. 16 2.2.3 Dobrovolné normy - Kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení v České republice ............................................................................................... 19 2 Podnikání v agroturistice ....................................................................................... 21 2.1 Základní podmínky pro zahájení podnikatelské činnosti.................................. 21 2.2 Podnikatelský projekt....................................................................................... 22 4 Možnosti využití finanční podpory ve venkovském cestovním ruchu v období 2007 – 2013 ...................................................................................................................... 30 4.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( EAFRD)............................... 30 4.2 Program rozvoje venkova na období 2007-213 ............................................... 32 4.2.1 OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova......................................................................................... 32 4.2.1.1 Priorita III.1. Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE 32 4.2.3 Specifické podmínky pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova České republiky.................................................................................... 36 4.2.3.1 Opatření III.L.3 Podpora cestovního ruchu .......................................... 36 5 Použitá a doporučená literatura (a další prameny): ............................................... 44 Příloha 1 ................................................................................................................... 45 Příloha 2 ................................................................................................................... 49

2

1 Úvod do problematiky Cestovní ruch je sociálně-ekonomickou kategorií s multiplikačním efektem (má vliv na tvorbu HDP, devizové a daňové přínosy a tvorbu pracovních příležitostí, aktivizuje investiční činnost) a již po mnoho desetiletí je nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím světové ekonomiky. Jeho rozvoj koreluje s růstem životní úrovně obyvatelstva, odbouráváním hraničních bariér a neustále rostoucí nabídkou destinací a forem cestovního ruchu, která reaguje na rostoucí poptávku. Odvětví cestovního ruchu jako průřezové odvětví ovlivňuje ostatní odvětví hospodářského rozvoje. Výsledky odvětví cestovního ruchu mají významný dopad na regionální rozvoj, trh práce, malé a střední podnikání, obchod, kulturu, dopravu, životní prostředí, zdravotnictví, rozvoj venkova. Oblíbenou formou cestovního ruchu se v posledních letech stává venkovský cestovní ruch, jehož jednotlivé dílčí formy – často označované jako šetrné formy cestovního ruchu - nabývají na významu a jsou podporovány jak světovou organizací cestovního ruchu UNWTO, tak i národními organizacemi cestovního ruchu. Šetrné formy cestovního ruchu jsou označovány jako formy nenarušující životní prostředí a přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územních celků. Mezi šetrné formy cestovního ruchu řadíme agroturistiku, ekoagroturistiku a ekoturistiku. V širším pojetí sem dále zařazujeme i cykloturistiku a další aktivity v rámci rozvoje venkovského cestovního ruchu. Studijní materiál je vypracován s ohledem na povahu a potřeby účastníků vzdělávacího

kurzu

„Rozvoj

podnikání

v agroturistice“,

který

je

financován

Evropským zemědělských fondem pro rozvoj venkova v rámci projektu Centrum rozvoje venkova Olomouckého kraje. Cílem tohoto studijního materiálu je představit kontext a dále nastínit jednotlivé souvislosti při podnikání v agroturistice, vč. nezbytných náležitostí a postupů k jejich úspěšné přípravě a realizaci.

Cílem kurzu je: • předat účastníkům základní znalosti a dovednosti nezbytné pro zahájení podnikání v agroturistice • seznámit účastníky s dotačními tituly, které podporují rozvoj agroturistiky • naučit účastníky zpracovávat projektové fiši.

3

1.1 Obecné vymezení a definování cestovního ruchu Obecně se cestovní ruch definuje jako krátkodobý přesun lidí na jiná místa, než jsou místa jejich obvyklého pobytu, za účelem pro ně příjemných činností (Horner, S., Swarbrooke, J. 2003, s. 53 in Vystoupil J., Šauer M.). Definice cestovního ruchu dle WTO (dnes UNTWO - Světová organizace cestovního ruchu): „činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a jinými účely“.

Cestovní ruch je souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení a zaměstnání (Vystoupil, J., Šauer M. 2006, s. 16). Podle výše uvedených definicí je pro cestovní ruch rozhodující změna místa, kdy do procesu vstupuje cestování jako prvek. Přesto nelze do cestovního ruchu zařadit denní cestování do zaměstnání či regionální cestování kvůli nákupům. Hlavním motivem cestování je záměrná změna prostředí, které umožňuje člověku uspokojit některé z jeho potřeb (relaxace, poznání, vzdělávání, seberealizace, pohyb apod.).

Cestovní ruch lze chápat: •

jako způsob uspokojování potřeb (oblast spotřeby)/oblast poptávky

•

jako oblast podnikatelských příležitostí v mnoho oborech lidské činnosti (významná součást ekonomiky společnosti)/oblast nabídky

Význam cestovního ruchu z pohledu makroekonomie: •

ovlivňuje zaměstnanost

•

podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu

•

přispívá do platební bilance státu (devizové příjmy)

•

tvoří příjmy státního rozpočtu

•

má vliv na příjmy rozpočtů regionů

•

příznivě působí na investiční aktivitu.

4

Druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů národního hospodářství, a

to

zejména

dopravu,

obchod,

stavebnictví,

bankovnictví,

zemědělství

(agroturistika), telekomunikace, kulturu, sport apod. Cestovní ruch hraje významnou roli v rozvoji většiny evropských regionů. Infrastruktura vytvořená pro účely cestovního ruchu přispívá k místnímu rozvoji a dále jsou vytvářeny či udržovány pracovní příležitosti dokonce i v oblastech, kde dochází k průmyslovému či venkovskému úpadku nebo městské obnově.

Cestovní ruch členíme na formy a druhy. V praxi i v odborné literatuře se můžete setkat s odlišnou interpretací forem a druhů cestovního ruchu, tj. opačným významem.

1.2 Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny od motivace návštěvníků (dominuje hledisko motivů účasti na cestovním ruchu). K základním formám patří rekreační, kulturní, společensky orientovaný, sportovní a ekonomicky orientovaný cestovní ruch.

Venkovský

cestovního

ruch

(včetně

agroturistiky)

je

speciálním

typem

rekreačního cestovního ruchu. Někdy se venkovský cestovní ruch zařazuje jako subforma tzv. zeleného cestovního ruchu, který zdůrazňuje zejména místní hledisko uskutečňování cestovního ruchu (tj. volná krajina – do kterého zařazujeme i příměstský cestovní ruchu). Je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím. Jde o cestovní ruch s aktivním obsahem, respektující a chránící přírodu.

5

1.3 Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu zohledňuje jevový průběh cestovního ruchu a způsob realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky (např. dle věku, dle počtu účastníků apod.).

Schéma 1

Druhy cestovního ruchu

celoroční podle sezónnosti CR sezónní krátkodobý délka pobytu dlouhodobý

individuální způsob cestování skupinový Druhy CR domácí místo původu

aktivní (příjezdový,

účastníků

incoming) zahraniční pasivní (výjezdový, outgoing) tranzitní

vázaný organizační podmínky volný

6

1.4 Předpoklady cestovního ruchu Existence a rozvoj cestovního ruchu v určitých oblastech a lokalitách ovlivňují následující předpoklady cestovního ruchu: lokalizační (přírodní a kulturní), selektivní (objektivní a subjektivní) a realizační (dopravní a materiálně technické).

1.4.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady znamenají lokalizaci (umístění) aktivit cestovního ruchu do určité oblasti. Dělí se na předpoklady přírodní a kulturní. Přírodní předpoklady – souvisí s rozmanitostí přírodního prostředí na Zemi (to, co vytvořila příroda). Je dáno povrchem (reliéfem) území. Zařazujeme sem podnebí (klima), hydrologické poměry (povrchové vody – oceány, moře, jezera, apod.), faunu a floru.

Kulturní předpoklady – souvisejí s historickým vývojem daného území (to, co vytvořil člověk). Zařazujeme sem historické památky, tématické parky, archeologické naleziště apod.

1.4.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady mají primární postavení v rozvoji cestovního ruchu. Znamenají způsobilost daného území podílet se aktivně i pasivně na cestovním ruchu (přijímat i stávat se účastníky CR). Tyto předpoklady se dále dělí na objektivní a subjektivní: •

objektivní

předpoklady

zahrnují

politické

podmínky

(vnitropolitická

a

bezpečnostní situace), ekonomické předpoklady (životní úroveň, fond volného času, kvalita životního prostředí), demografické předpoklady (hustota zalidnění, věková struktura obyvatelstva aj.); •

subjektivní předpoklady zahrnují psychologické pohnutky ovlivněné módností, reklamou, marketingovými nástroji, znalostí jazyků a další motivy ovlivňující rozhodování lidí k účasti na cestovním ruchu a jeho směrování.

7

1.4.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zaujímají rozhodující postavení v konečné fázi uskutečnění určité formy cestovního ruchu. Umožňují dosáhnout a využít dané lokality (střediska) cestovního ruchu k pobytu, rekreaci a k dalším aktivitám. Zahrnují dopravu a materiálně technické předpoklady: •

dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky cestovního ruchu. Vedle dostupnosti a časové dosažitelnosti území je důležitá zejména hustota, kvalita a bezpečnost dopravní sítě (silnice, železnice, letecké spoje, vodní toky) a dopravních zařízení (mostu, viaduktu, tunelu, lanovky aj.);

•

materiální technické předpoklady tvoří ubytovací, stravovací, zábavní, sportovní a jiná zařízení. Limitujícím faktorem se zde stávají kapacita a úroveň těchto zařízení. Důležitá je i kvalita poskytovaných služeb včetně poskytování dalších doplňkových služeb, propagace, rezervace, informační služby apod.

8

1.5 Zelený cestovní ruch Zelený cestovní ruch představuje aktivní formy cestovního ruchu ve volné přírodě a v mírně osídlených oblastech, respektující a chránící přírodu, nebo s pojmem alternativní cestovní ruch, což podtrhuje rozdíl mezi cestovním ruchem v malých skupinkách, který respektuje potřeby a zvyky místní komunity, oproti masovému cestovnímu ruchu s jeho negativními vlivy na sociální a kulturní prostředí a na životní prostředí obecně. Tato forma cestovního ruchu se realizuje zejména na venkově a proto hovoříme o venkovském cestovním ruchu. Zelený cestovní ruch obsahuje především ekoturistiku a venkovský cestovní ruch (vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika, chataření a chalupaření).

1.5.2 Venkovský cestovní ruch Venkovský cestovní ruch představuje souborné označení pro formu cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami na venkově. Jedná se především o následující aktivity např. o pěší turistiku, jízdu na kole či na koni, pozorování domácích zvířat a péče o ně, konzumace potravin vyprodukovaných na farmě. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budováním turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství. Zahrnuje různé formy šetrného cestovního ruchu, kam můžeme zařadit agroturistiku, ekoagroturistiku, ekoturistiku.

1.5.2.1 Agroturistika Agroturistika (neboli agroturismus) je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova je charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem se zemědělskou funkcí. Je provozována podnikateli v zemědělské prvovýrobě a slouží jim jako hlavní nebo další zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských produktů (rostlinných nebo živočišných). Je ideálním typem rodinné dovolené. Umožňuje poskytnout zájemcům pobyt a stravu na venkovských statcích a možnost účastnit se prací souvisejících se zemědělskou výrobou či chovem zvířat (především koní). Specifičnost agroturistiky spočívá v tom, že turista se na farmě volně pohybuje v provozním prostředí zemědělského podnikatele, seznamuje se se vším, co tvoří

9

zemědělskou usedlost. Jedná se např. o domácí a hospodářská zvířata (kočky, psy, koně, krávy, prasata, ovce, kozy, drůbež aj.) a hospodářské objekty a movitosti (stáje, chlévy, stodoly, zemědělské stroje, nářadí apod.). Agroturistika je představována souhrnem služeb: ubytovacích, stravovacích, činnostmi na farmě i v okolním prostředí apod. V rámci agroturistiky je ubytování zpravidla poskytováno v zemědělské usedlosti (na rodinné farmě) nebo v rekreačních objektech ve vlastnictví nebo užívání zemědělského podnikatele (chaty, sruby, chalupy, rekreační domky). Stravování v rámci agroturistiky nabízí široký prostor pro odbyt vlastních výpěstků, resp. výrobků, v podobě surovin (brambory, maso, mléko, zelenina, ovoce ) nebo polotovarů. Nabídka se většinou soustřeďuje na stravu a obyčeje spjaté s vesnicí a zemědělstvím. Jako příklady lze uvést biopotraviny ve vazbě na organické zemědělství nebo typická venkovská strava (opět mléko, brambory, krajová jídla jako kulajda, kyselo, kuba, houbová smaženice) nebo posvícenské slavnosti a zabijačkové hody, vinobraní apod. Hosté si mohou vařit sami nebo se stravovat v místních restauracích a hostincích. Agroturistika je tedy různě chápána a také velmi často různě definována.

Doprovodné programy agroturistiky Cestovní ruch nespočívá pouze v poskytování ubytování či zajištění stravování návštěvníkům, ale důležitá je i péče o jejich volný čas. Proto se doporučuje nabízet i řadu zajímavých a atraktivních doprovodných programů. Nemusí se jednat o programy organizované ubytovatelem, ale i zprostředkované aktivity ve vazbě na okolí (např. památky, přírodní zvláštnosti, cykloturistika, jízda na koních, lov a rybaření, letní a zimní sporty, řemesla apod.).

V zahraničí se rozlišují tři hlavní typy agroturistiky: 1. labužnická nebo gastronomická – v popředí je přímý odbyt (zpracovaných) regionálních specialit vlastními hosty, stálým okruhem odběratelů nebo restauracemi. Tato forma agroturistiky může, ale nemusí, být spojená s poskytováním zpracovaných vlastních produktů. 2. s poskytováním

přístřeší

(„dovolená

na

selském

dvoře“)

–

farmář

neposkytuje pouze nocleh, ale i další služby uspokojující potřeby návštěvníka (turisty), za účelem získání vedlejšího příjmu. 10

3. skandinávský typ – důraz na pronajímání, buď s malým poskytováním služeb, nebo bez jakýchkoliv služeb (např. pronajímání kempinkových ploch, pronajímání prázdninových

domů

nebo bytů

s vlastním

zásobováním

pronajímatele).

Největší rozmach agroturistiky zaznamenávají destinace Rakousko, Slovensko, Spolková republika Německo, Itálie, Irsko, Švýcarsko a Francie. Význam agroturistiky Agroturistika má pro zemědělské podnikatelské subjekty význam jako doplňková činnost k hlavní zemědělské výrobě zejména v tom, že: •

je doplňkovým zdrojem příjmů farmy nebo zemědělského podniku (přináší existenční jistotu),

•

finalizuje produkci podnikatelských subjektů tím, že výhodněji mohou zpeněžit vlastní výrobky, ubytovací kapacity, dokonce i technologický proces a prostředí farmy, pole, louky i krajinu,

•

vytváří podmínky pro hospodaření i na méně výnosných či dokonce ohrožených zemědělských farmách a podnicích,

•

provozování agroturistiky vyžaduje určitý stupeň vybavenosti zemědělské usedlosti a tím se zvyšuje celkový standard zemědělské domácností.

Pro obce má agroturistika význam tím, že: •

využívá stávající bytový fond nebo budovy, které přestaly sloužit svému původnímu účelu,

•

zvyšuje úroveň vybavenosti obcí,

•

vytváří pro obec dodatečný odbyt zemědělských výrobků a je stimulem pro rozšíření výroby,

•

zvyšuje příjmy obyvatel obce i obce samotné,

•

vytváří finanční zdroje pro vybavenost obcí,

•

vytváří podmínky pro vznik pracovních příležitostí,

•

oživuje a udržuje tradiční řemeslnou výrobu (stimuluje její rozvoj),

•

přispívá k využívání přírodního, kulturního a historického potenciálu obce i okolí,

•

udržuje a oživuje gastronomické a jiné zvyklosti a činí z nich předmět nabídky,

11

•

zachovává původní ráz krajiny v okolí obce aj.

Význam agroturistiky pro regiony a stát: •

stává se významnou mimoprodukční funkcí zemědělství a alternativou řešení některých jeho problémů,

•

snižuje nezaměstnanost a vytváří pracovní příležitosti v zemědělství, ale i v jiných oborech, jejichž služeb účastníci agroturistiky využívají,

•

stabilizuje osídlení venkova,

•

pomáhá udržovat a funkčně obnovovat vesnické osídlení,

•

rozptyluje cestovní ruch do větších územních celků,

•

zahraniční návštěvnost na farmách zvyšuje exportní aktivity státu aj.

Agroturistika má i negativní aspekty, které musejí být brány na zřetel: •

konkurence v rozložení a využívání pracovních sil – pracovníků zemědělské farmy a to zejména v hlavní turistickou sezónu, která je téměř shodná s hlavní sezónou v zemědělství,

•

konkurence z hlediska umístění volného kapitálu – dilema zda primárně investovat do rozvoje zemědělské výroby či do rozvoje agroturistiky,

•

negativní dopad na životní prostředí (např. poškozené polní cesty, vyrušování stád zvěře, odpadky apod.),

•

zvýšená kapacita návštěvnosti lokality – nepřizpůsobení se původní vesnické sociální struktuře může znamenat zátěž a stres pro místní obyvatelstvo,

•

může dojít k úbytku orné půdy v důsledku výstavby ubytovacích zařízení či dalších součástí infrastruktury cestovního ruchu.

12

1.5.2.2 Ekoagroturistika Ekoagroturistika (ekoagroturismus) je turistika na ekologicky hospodařících farmách produkujících bio-produkty, které jsou umístěny ve zdravotně příznivém životním prostředí. Ekologická farma nepoužívá při výrobě rostlin a chovu zvířat žádné syntetické chemikálie, hnojiva, hormonální přípravky, umělá barviva či konzervační látky. Zvířata jsou chována přirozeným způsobem a krmena bez používání masokostních mouček apod. Produkty ekologického zemědělství podléhají přísné kontrole a splňují mezinárodní standardy a mohou používat ochrannou známku BIO. Podstatným znakem ekoagroturistiky je nejen sepjetí turisty s farmářskou rodinou, ale i účast na zemědělských pracích a konzumace produktů jejich ekologického zemědělství.

1.5.2.3 Ekoturistika Ekoturistika je zaměřená na poznávání přírody a orientovaný především na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních krás tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. Rozvíjí se především v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech s trasami pro jedno a vícedenní pochody.

13

2 Obecné předpoklady podnikání v cestovním ruchu 2.1. Zákonný rámec upravující podmínky podnikání obecně a ve vztahu ke konkrétní oblasti Právní řád České republiky, tj. souhrn obecně závazných právních norem platných a účinných na území České republiky, rozumí podnikáním v jakémkoli oboru lidské činnosti soustavnou činnost prováděnou samostatně podnikatelem vlastním jménem na vlastní odpovědnost, a to za účelem dosažení zisku. Uvedená definice obsahuje následující pojmové znaky podnikání: a) činnost

prováděná

podnikatelem (podnikatel = osoba, která

provozuje

podnikatelskou činnost), b) soustavnost (neznamená nepřetržitost či trvalost, ale činnost, kterou lze také provádět sezónně či v určitých i nepravidelných intervalech), c) samostatnost (samostatně rozhodovat o druhu činnosti, době a místu), d) vlastní odpovědnost (činnost, při které osoba vykonává činnost pod svým jménem a tím přebírá i odpovědnost), e) za účelem dosažení zisku (neznamená podmínku ziskovosti, jedná se pouze o záměr podnikatele dosáhnout zisku).

Pojem podnikatel, tj. osoba, která provozuje podnikatelskou činnost, se osobou v právním slova smyslu rozumí jednak člověk (právně definován jako osoba fyzická – přirozená) a dále i určitá sdružení osob (korporace), jakož i určité části majetku (např. nadace), tedy právnické osoby. Uvedeným osobám právní řád přiznává práva a povinnosti. U každé osoby je třeba rozeznávat způsobilost mít práva a povinnosti (tj. např. stát se vlastníkem nemovitosti) a způsobilost činit právní úkony (tj. např. možnost vlastním jednáním uzavřít např. kupní smlouvu). Podnikatelem tedy může být jak fyzická osoba, tak i osoba právnická. Podnikatel je osoba spojující vlastní riziko, práci a kapitál s cílem dosahování podnikatelského zisku cestou uspokojování potřeb jiných osob. Drobným podnikatelem je živnostník, který uspokojuje potřeby jiných osob převážně svojí vlastní (obvykle řemeslnou) prací, s cílem uživit sebe a svoji rodinu, popř. své zaměstnance.

14

Provozování podnikatelské činnosti je podmíněno příslušným podnikatelským oprávněním. Osoba, která podniká bez tohoto oprávnění, dopouští se protiprávního jednání a není podnikatelem. Základní právní předpis upravující podnikání je Listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Podle jejího čl. 26 odst. 1 má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. V odst. 2 uvedeného článku je pak dána státu možnost stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání nebo činností. Oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti týkající se cestovního ruchu podléhá především režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis upravuje celou řadu dalších oborů. Některá specifika cestovního ruchu jsou dále zohledněna v zákoně č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů (cestovní kanceláře, cestovní agentury, průvodcovská činnost).

2.2 Právní aspekty podnikání v oblasti cestovního ruchu 2.2.1. Živnostenský zákon Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) obsahuje důležité ustanovení týkající se rozdělení živostí, odborné způsobilosti. Pro podnikatele v agroturistice je důležité, že ubytovací služby jsou živností volnou. Mezi živnosti volné, zařazuje i podávání snídaní v kategorii ubytování v soukromí do kapacity 10 lůžek.

Ve vztahů k předmětu podnikání, tj. provozování veřejných ubytovacích zařízení a stravovacích zařízení, jsou nejdůležitější tato ustanovení zákona: § 9 - Rozdělení živností (a) ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, b) koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. § 10 – Živnostenské oprávnění (oprávnění provozovat živnost vzniká některým právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám,

15

které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám). U ohlašovacích živností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění. U koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. § 19 – Živnosti ohlašovací (ubytovací služby – živnost volná, hostinská činnost – živnost řemeslná) § 20 – Živnosti řemeslné (hostinská činnost) § 21 a 22 – Odborná způsobilost § 33 – Povinnosti podnikatele § 34 – Rozsah oprávnění

2.2.2 Další právní předpisy upravující podnikání v cestovním ruchu Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – vymezuje působnost zákona – určuje subjekty a objekty obchodně právních vztahů a vymezuje pojem „podnikání“. Obchodní zákoník upravuje vztahy v obchodních společnostech (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost a družstvo) a zároveň vyjasňuje kapitálové vztahy, a tím související např. podíl n řízení firmy, zastupování firmy apod.). Detailní profily jednotlivých společnosti naleznete v příloze 1.

Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – definuje smlouvu o ubytování a odpovědnost za škodu způsobenou hostům ztrátou věcí uložených v místnostech, kde jsou ubytování. Zároveň umožňuje požadovat po hostech kauci v případě způsobené škody při pobytu.

Zákon o územním plánování a stavením řádu (Stavební zákon, zákon č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – upravuje cíle a úkoly územního plánování, soustavu územního plánování, vyhodnocování vlivu udržitelný rozvoj území, podmínky, pro výstavbu, rozvoj území a pro přípravu veřejné infrastruktury. Dále část týkající se stavebního řádu se zabývá stavbami, terénních úprav, zařízeních a

16

udržovacích prací. Poslední novela zákona (účinná od 1. 1. 2007) liberalizuje podmínky v oblasti stavebního povolení a ohlášení stavebnímu úřadu.

Zákon o dani z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.) – tento zákon se dotýká jak podnikatelů, tak i jejich zaměstnanců. Zákon řeší daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň ze závislé činnosti.

Zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – daň z přidané hodnoty odvádějí plátci, jejichž roční obrat přesáhne 1 miliony korun. Novela tohoto zákona z roku 2000 snížila za ubytovací a stravovací služby z 22% na 5%.

Zákon o dani silniční (zákon č. 16/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – platí pro všechny podnikatele, kteří užívají vozidlo pro svou podnikatelskou činnost a odepisují vozidlo jako hmotný statek nebo zařazují cestovné do nákladů. Jedná se o stanovení sazby silniční daně a osvobození od silniční daně.

Zákon o dani z nemovitostí (zákon č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – jedná se o daň z pozemků a o daň ze staveb. Tento zákon se vztahuje na všechny stavby, které poplatník využívá k dosažení a udržení příjmů podléhajících dani z příjmů mimo obytných domů. Pokud jde o pozemky, ty se zdaňují podle druhu pozemků, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí.

Zákon o místních poplatcích (zákon č. 565/1990 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – ubytovatel má povinnost odvádět obci poplatek z ubytovací kapacity a poplatek za lázeňský nebo rekreační poplatek. Tyto poplatky se promítají do cen za ubytování a jsou jejich neovlivnitelnou částí oproti jiným nákladovým položkám. Dále má dle tohoto zákona ohlašovací povinnost, resp. vedení evidence o ubytovacích osobách.

Zákon o správních poplatcích (zákon č. 634/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – obsahují sazebník správních poplatků (např. správní poplatek za vydání živnostenského listu či za vydání koncese).

17

Zákon o soudních poplatcích (zákon č. 549/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – upravuje sazebník soudních poplatků (např. poplatek za zápis do obchodního rejstříku apod.).

Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (zákon č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů) Zákon o pojištění na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku (zákon č. 589/1992Sb. ve znění pozdějších předpisů) -

oba výše uvedené zákony spolu určitým způsobem souvisejí. Nejen technicky, mají stejný strop pro vyměřovací základ pojistného, ale zejména jde o systém zdravotní a sociální ochrany jak podnikatele, tak zaměstnance v nemoci a později ve stáří (důchod).

Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – upravuje vztahy zaměstnavatel – zaměstnanec, dále ustanovení o právech zaměstnanců, bezpečnosti práce a o ochranných pracovních pomůckách. Důležité je i zákonné pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci. Zákoník práce nepřipouští pracovní poměr mezi manželi, jde-li o podnikatele se statutem fyzické osoby.

Všechny výše uvedené zákony vycházejí v tzv. Sbírce zákonů. Informace o aktuálních platných zákonech naleznete na webovém portálu Veřejné správy České republiky http://portal.gov.cz/ .

18

2.2.3 Dobrovolné normy - Kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení v České republice Po zrušení závazné klasifikace formou tzv. oborových norem ubytovacích zařízení v České republice, došlo ke zlepšení stavu novelou zákona č. 50/1976 Sb. ve znění zák.č. 83/1998 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zejména z pohledu jeho prováděcí vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Uvedená vyhláška definuje (§3) stavbu ubytovacího zařízení jako stavbu nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené; ubytovacím zařízení není bytový a rodinný dům a stavba pro individuální rekreaci; ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami. Vyhláška dále definuje nejčastěji se vyskytující kategorie ubytovacích zařízení jako je hotel, hotel garni, motel, penzion, včetně zařazování do tříd a dále výčtem kategorii ”ostatní ubytovací zařízení” (turistické ubytovny, kempy, skupiny chat, popřípadě kulturní nebo památkové objekty využívané pro přechodné ubytování). § 53 (stavby ubytovacích zařízení) vyhlášky č. 137/1998 Sb. pak řeší základní technické požadavky na uvedené stavby, mj. i plošný standard pro pokoje dle jednotlivých tříd ubytovacího zařízení. Novela živnostenského zákona (zákon č. 356/1999 Sb.), účinná od 1. 3. 2000 opětovně zavedla pro provozovatele ubytovacích zařízení povinnost zařadit ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování do příslušné kategorie a třídy (§ 17 odst. 8 písm. c/). Vysvětlující odvolávka pod čarou na vyhl.č. 137/1998 Sb. je zde proto, že uvedený předpis definuje v § 3 písm. g/ pojmy ubytovací zařízení, kategorie a třída, pouze však z pohledu prováděcího předpisu ke stavebnímu zákonu mající na zřeteli obecné technické požadavky na výstavbu. Proto zde uváděné údaje jsou pouze technického charakteru, včetně požadavků na plochy ubytovacích zařízení v členění dle hvězdiček. Další zpřesnění, které se dotýká obecných technických požadavků na výstavbu hotelů z pohledu tělesně postižených souvisí s vyhl.č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Uvedené členění v žádném případě však není postačující pro zařazení ubytovacího zařízení do příslušné třídy, neboť uvedené právní předpisy stanovují stavebnětechnické a plošné požadavky na výstavbu ubytovacích zařízení. Proto byla

19

vytvořena profesními svazy ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a s Českou centrálou cestovního ruchu „Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky kategorie hotel, hotel garni, penzion a motel“ pro období let 2006-2009. Uvedená klasifikace má za cíl zlepšit orientaci spotřebitelů – zákazníků ubytovacích zařízení ve vztahu k vybavení a rozsahu poskytovaných služeb. Umožňuje též lepší orientaci v dané oblasti pro cestovní kanceláře a cestovní agentury, které zprostředkovávají ubytovací služby. Obdobný systém klasifikace byl vytvořen za pomoci Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České centrály cestovního ruchu a je aplikován u kempů a chatových osad, turistických

ubytoven

a

ubytování

v

soukromí

pod

gescí

Živnostenského

společenstva kempy, chatové osady, Klubu českých turistů, Svazu venkovské turistiky. Klasifikace ubytování v soukromí je uvedena na webových stránkách svazu http://www.svazvt.cz/files/standardy.htm.

Aplikovaná doporučení mají pouze doporučující charakter a nejsou tudíž závazná a vymahatelná ze strany státních orgánů. Na druhé straně však ta ubytovací zařízení, která se rozhodnou být certifikována dle oficiální, byť doporučené klasifikace, mají výhodu při jednání se svými obchodními partnery, cestovními kancelářemi a dále pouze tato zařízení jsou propagována ze strany České centrály cestovního ruchu, neboť u nich je jistá určitá záruka kvality poskytovaných služeb a vybavení. Certifikaci provádějí příslušné profesní svazy. Základní údaje o aplikaci a obsahu doporučených standardů pro všechny kategorie turistického ubytování lze nalézt na webových stránkách České centrály cestovního ruchu – Czech Tourism http://www.czechtourism.cz/?show=002027 .

20

2 Podnikání v agroturistice Agroturistika má své zázemí v zemědělském hospodářství, tj. na rodinných farmách nebo v jiných zemědělských subjektech. Jedná se o kombinaci zemědělství a turismu. Podnikat v agroturistice mohou pracovníci v zemědělství a majitelé farem, kteří si chtějí rozšířit hlavní podnikatelskou činnost o služby pro turisty. Předpokladem pro zahájení podnikání v této oblasti by měla být chuť podnikat. Ačkoliv cílem jakéhokoliv podnikání je dosažení zisku, v tomto případě je si třeba uvědomit, že výsledky našeho snažení se mohou ukázat až po delší době podnikání. Podnikatel v zemědělské výrobě je definovaný jako fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu (§ 2, odst. 2, písm. c/ zákona 513/1991 Sb. – Obchodní zákoník).

2.1 Základní podmínky pro zahájení podnikatelské činnosti Postupné kroky k zahájení podnikatelské činnosti v oblasti agroturistiky: •

nápad (jasná představa o tom, co chci realizovat) a chuť do podnikání

•

informace o podmínkách a faktorech související s realizací záměru/projektu (nejdůležitější jsou právní normy, majetek a finance)

•

forma podnikání: živnostník versus obchodní společnost (bližší informace v příloze 1)

Podstata podnikání tkví v tom, že určitý nápad (investici) podnikatel přetváří svou činností v nějaký efekt, obvykle v zisk. Jedná se o rozhodování v následujících oblastech: •

podnikatel se musí rozhodnout o výběru oboru podnikání, tj. co vyrábět nebo jaké služby poskytovat (je třeba vycházet ze situace na trhu, kdo budou zákazníci, jaká je konkurence apod. – blíže v kapitole o podnikatelskému plánu),

•

o právní formě podnikání (fyzická či právnická osoba), závisí na velikosti kapitálu, který má budoucí podnikatel k dispozici a na druhu výroby nebo poskytované služby,

•

o umístění podniku,

21

•

o jeho organizaci, zda se bude jednat o malý nebo velký podnik, zda budou společníci a zaměstnanci,

•

o míře použití cizího kapitálu (úvěru), jako jsou možnosti získat úvěr, kolik kapitálu apod.,

•

o rozdělení hospodářského výsledku, zda investovat, rozšiřovat podnik apod.

Zájemce o podnikání musí nejprve zvážit předmět svého podnikání, tzv. podnikatelský záměr, tj. jaké výkony (výrobky či služby) bude zákazníkům poskytovat. Je nutno vycházet ze svého profesního zaměření a ze svých znalostí. Zvážit, zda na trhu bude mít odbyt, jako jsou a jak se budou vyvíjet požadavky zákazníků (budoucí poptávka) a s jakou konkurencí se na trhu setká. Dále musí zvážit, za jaké ceny bude své výrobky (služby) poskytovat. Ceny musí být přijatelné pro zákazníka a schopné konkurovat a musí krýt výdaje na podnikání včetně odměn za práci a přiměřeného zisku. Podnikatel by měl posoudit prostředky, které má k dispozici a které bude potřebovat pro vytýčený rozsah podnikání (peněžní, hmotné, provozní místnosti, zařízení, nástroje, nářadí apod.). Musí se dále rozhodnout, jakým způsobem zveřejní zahájení svého podnikání a jakých nástrojů propagace bude využívat. Nakonec musí zpracovat finanční plán.

2.2 Podnikatelský projekt Než zahájíme podnikatelskou činnost v agroturistice, tak si musíme zpracovat podnikatelský projekt. Podnikatelský projekt (plán) je dokument, který definuje předpokládaný vývoj podniku. Vyjadřujeme ho slovy a čísly. Tento dokument nám pomůže ujasnit počáteční myšlenky, ze kterých vzešla podnikatelská aktivita, dává určitou koncepčnost a umožní pozdější sledování původního záměru. Je nedílnou součástí žádosti pro získání dotace či úvěru. Podnikatelský projekt by měl být specifický, měřitelný, akceptovatelný, reálný a termínovaný. Podnikatelský plán obsahuje dvě základní částí: obchodní plán a finanční plán.

22

Obchodní plán definuje celou oblast podnikatelské aktivity slovy, tj. předmět podnikání, firmu, podnikatelský cíl, personální zajištění, údaje o farmě, provozovně, informace o trhu a službách. Určuje zaměření na trhy, kde chce podnikatel prodávat a na ověření výrobku či služby v praxi (analýza současného i budoucího stavu, cílové skupiny, konkurence, marketingová strategie). Dále se zabývá časovému rozvržení jednotlivých aktivit (harmonogram aktivit) apod. Plán by se měl zaměřit na to, komu, kdy, kde a jak budou výrobky či služby prodávány.

Finanční plán shrnuje finanční požadavky projektu. Při sestavování podnikatelského projektu se používá celá řada ekonomických ukazatelů, které slouží k podrobnějšímu popisu uváděné podnikatelské aktivity. Mezi tyto ukazatele v agroturistickém podnikání patří např. kapacitní ukazatelé (počet a struktura pokojů, počet lůžek, počet zaměstnanců apod.).

Obsah podnikatelského projektu (záměru) dle Pravidel, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013

Osnova projektu 1. Název projektu •

uveďte stručný a výstižný název projektu

•

uveďte číselné označení a název opatření/záměru, v rámci kterého projekt předkládáte

2. Žadatel 2.1. Žadatel •

uveďte jméno/název žadatele, adresu/sídlo žadatele, IČ (je-li přiděleno)/RČ (příp. datum narození) žadatele

2.2. Zpracovatel projektu •

uveďte pouze v případě, kdy zpracovatelem je jiný subjekt, a to v rozsahu název/jméno zpracovatele a kontaktní údaje

23

3. Popis projektu 3.1. Zdůvodnění projektu •

uveďte podstatu problému a potřebnost projektu včetně stručného popisu výchozího stavu

•

uveďte, jak přispěje realizace projektu k vyřešení příslušného problému

3.2. Realizace projektu •

uveďte předpokládaný časový harmonogram realizace

•

v případě využití věcného plnění stanovte harmonogram a hrubý rozsah prací ve fyzikálních jednotkách

•

vymezte místo realizace projektu (v případě více míst realizace projektu uveďte všechna) – Ulice, číslo popisné, číslo orientační – PSČ, obec, část obce – obec s rozšířenou působností – okres (NUTS IV) – kraj (NUTS III) – region (NUTS II)

3.3. Technické řešení projektu •

věcně popište technické řešení projektu - stavební část (viz níže), stroje, technologie a zařízení (rozsah 1/2 až 1x A4)

•

v případě, že byla předložena povinná příloha projektová dokumentace k územnímu nebo stavebnímu řízení nebo k ohlášení, popište projekt výtahem z průvodní, technické zprávy v rozsahu cca. 1/2 A4

•

v případě, že nebyla předložena projektová dokumentace a součástí způsobilých výdajů jsou stavební práce, věcně popište technické řešení stavby v rozsahu cca. 1/2 A4

záměr a): uveďte délku stezky v km (s přesností na 3 desetinná místa); uveďte, zda stezka vede přes lesní pozemky, pokud ano, pak uveďte délku části stezky v km (s přesností na 3 desetinná místa), která vede přes lesní pozemky

24

záměr b): v případě, že předmětem projektu je již existující ubytovací kapacita, uveďte současný počet lůžek, a dále uveďte počet lůžek, která budou vytvořena v rámci projektu

3.4. Hodnocení projektu •

v popisu uveďte následující údaje, které jsou nezbytné pro hodnocení preferenčních kritérií

záměr a: - uveďte, zda je předmětem projektu stezka vedoucí ke kulturní památce (uveďte název památky a číslo rejstříku v Ústředním seznamu kulturních památek ČR) a/nebo do národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a/nebo k památnému stromu (uveďte název a kód v Ústředním seznamu ochrany přírody) -

uveďte, zda je součástí projektu výstavba odpočinkových míst (odpočinkovým

místem se rozumí zařízení k bezplatnému posezení, zdarma přístupné hřišťátko pro děti, apod. - nikoli občerstvení) -

uveďte, zda je stezka či trasa napojena na již existující turistické značené

stezky a trasy záměr b: - uveďte, kolik Váš projekt vytvoří pracovních míst - uveďte, zda jsou v projektu využívány OZE - tím se rozumí zejména použití tepelných čerpadel, automatických kotlů na biomasu (automatický přísun paliva a regulace), dále kotlů na biomasu, které nesou označení Ekologicky šetrný výrobek (kombinované kotle nebudou bodovány), solárních panelů, bioplynových stanic 3.5. Výsledky projektu •

stručně shrňte výsledky projektu včetně jeho využití v budoucnosti po ukončení realizace projektu

•

odhad údajů o pracovních místech vzniklých realizací projektu:

zahrnuje počet nových zaměstnanců, jejich datum nástupu, místo výkonu práce, náplň práce, stanovená pracovní doba a výši mzdy.

4. Rozpočet projektu – do tabulky je třeba jasně definovat způsobilé výdaje v souladu s kódy způsobilých výdajů uvedených v žádosti o dotaci a vyčíslete jejich výši v Kč. Žadatel stručně uvede obsah jednotlivých kódů. – u staveb – jednotlivé konstrukční části 25

– u strojů/technologií – stroje s příslušenstvím – v případě využití části objektu, který je předmětem projektu, pro jiné účely než jsou cíle a účel opatření/záměru stanoví způsobilé výdaje dle stanovené metodiky.

Dále je třeba vydefinovat způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace a specifikovat nezpůsobilé výdaje projektu.

Preferenční kritéria Preferenční kritéria jsou závazná a jakékoli nesplnění podmínek preferenčních kritérií nebo předložení nepravdivých či neúplných údajů pro hodnocení preferenčních kritérií se posuzuje jako nedodržení podmínek dotace. To se netýká případného dodatečného snížení celkových způsobilých výdajů. V případě rovnosti bodů rozhoduje časové hledisko (datum a čas zaregistrování Žádosti o dotaci.

Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky Kritérium

Pořadí

Možný bodový zisk

1.

Předmětem projektu je stezka vedoucí ke kulturní památce

5 bodů

a/nebo do národní přírodní rezervace, Národní

přírodní

památky,

přírodní

rezervace,

přírodní

památky a/nebo k památnému stromu. 2.

Součástí projektu je výstavba odpočinkových míst

10 bodů

3.

Předmětem nebo součástí projektu je naučná stezka s

10 bodů

informačními panely informujícími o místních přírodních a/nebo

kulturních

a/nebo

historických

hodnotách

a

zajímavostech. 4.

Stezka či trasa je napojena na již existující turistické značené

10 bodů

stezky a trasy

26

Záměr b) ubytování, sport Pořadí

Kritérium


1.1

Obec, na území které je projekt realizován, má 1001 – 1500

5 bodů

obyv. 1.2


7 bodů

obyv. 1.3

Obec, na území které je projekt realizován, má méně než 501

10 bodů

obyv. 2.

Požadovaná míra dotace v procentech Malý podnik Všechny

Střední podnik regiony Všechny

Velký podnik

regiony Všechny

regiony

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

59

49

39

2.1

1 bod

1 bod za snížení maximální výše podpory o 1%, max. 15 bodů 3.

Projekt vytváří jedno pracovní místo

5 bodů

3.2

Projekt vytváří dvě pracovní místa

10 bodů

3.3

Projekt vytváří tři pracovní místa

15 bodů

3.4

Projekt vytváří čtyři a více pracovních míst

20 bodů

4.

Projekt využívá tepelnou energii z OZE

5 bodů

5.

Předmětem či součástí projektu je sportovní zařízení a/nebo

5 bodů

půjčovna sportovních potřeb 6.

Žadatel předložil v daném kole na daný záměr pouze jednu

10 bodů

žádost 7.1

Žadatel je zařazen do přechodného období nebo registrován

15 bodů

jako ekologicky podnikatel dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve zněni pozdějších předpisů a neprovozuje současně jinou zemědělskou výrobu 7.2


10 bodů

jako ekologicky podnikatel dle zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve zněni pozdějších předpisů a provozuje ekologické zemědělství na minimálně 50 % výměry

27

obhospodařované zemědělské půdy 8.

Projekt využívá a obnovuje existující stavbu/stavby

15 bodů

9.

Součástí projektu je hromadné stravovací zařízení

5 bodů

10.1

Míra nezaměstnanosti ve správním obvodu obce s rozšířenou

1 bod

působnosti, ve kterém je projekt realizován je 4,9 – 6,4 % 10.2


3 body



5 bodů

působnosti, ve kterém je projekt realizován je 8,8 a více 11.

Adresa trvalého bydliště/sídla žadatele a místo realizace

10 bodů

projektu se nacházejí ve stejném nebo sousedícím katastrálním území, a to minimálně do terminu předloženi žádosti o proplaceni

28

3. Problémy podnikání v agroturistice 3.1. Problémy z pohledu podnikatele - farmáře Při podnikání v agroturistice se mohou vyskytovat následující problémy: •

Finanční problémy – tyto problémy jsou spojené s nedostatkem nebo přebytkem kapitálu podnikatelů. Nedostatek kapitálu a nemožnost získat úvěr neumožňuje podnikání v agroturistice zahájit či rozvíjet. Problém se může vyskytnout i získání finanční dotace či úvěru, kdy nezkušenost a nadšení podnikatele může způsobit neefektivní využití kapitálu (projevuje se to zejména při rychlém čerpání dotace – časová tíseň). Překážkou se může stát i nedostatečně zpracovaný (někdy dokonce nereálný) podnikatelský projekt, který není schopen přesvědčit finanční ústav o návratnosti požadované půjčky.

•

Právní problémy – příčinou problémů je neznalost legislativy – důležitých zákonů nebo nedostatečná informovanost o jejich změnách.

•

Osobní problémy – časová náročnost podnikání v zemědělství a nyní navíc starost o turisty, nedostatečné vzdělání a tudíž nedostatek odborných znalostí a zkušeností s novou činností.

•

Komunikační problémy – s institucemi, profesními sdruženími, regionálními organizacemi, turistickými informačními centry apod.

•

Marketingové problémy – nedostatečně zpracovaná či chybí marketingová strategie, která vychází z požadavku trhu. Problémy při stanovení cen nabízených služeb či výrobků, konkurence, propagace apod.

Problémy z pohledu obce či regionu: •

Střet zájmů – podnikatelů, zástupců místní samosprávy či státní správy, občanů, ochránců přírody, investorů apod.

•

Přelidnění některých rekreačních oblastí – zejména v letním či zimním období.

•

Nízká informovanost místní samosprávy o možnostech dotační politiky

29

4 Možnosti využití finanční podpory ve venkovském cestovním ruchu v období 2007 – 2013 4.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova ( EAFRD) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD – European Agricultural Fund for Rural Development) je v současném programovacím období 2007 – 2013 pro všechny členské země Evropské unie nejdůležitějším finančním nástrojem podpory komplexního rozvoje venkova. V České republice je jeho realizace plně v kompetenci

Ministerstva

zemědělského

fondu

zemědělství

ČR.

rozšíření

všech

je

Celkovým

záměrem

dosavadních

Evropského

programů

podpor

poskytovaných zemědělcům i obyvatelům venkovských regionů v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie. Česká republika dostala na základě rozhodnutí Evropské komise v září 2006 pro období 2007 – 2013 na rozvoj venkova 2,8 miliardy € (asi 80 miliard korun), což je mezi 25 členskými státy desátá nejvyšší částka. Českému venkovu a zemědělství by se v tomto programovacím období mělo na podporách ročně rozdělit až 13 mld. Kč. Kromě evropských finančních prostředků má být na tuto podporu použito zhruba 20 mld. Kč z národních zdrojů. Evropský zemědělský fond sestává ze čtyř prioritních os : Osa I - je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě. Prioritní oblastí bude modernizace zemědělských podniků s cílem zvyšování trvalého hospodářského růstu. Tato osa bude ze 75 % financována z prostředků Evropské unie.

Osa II - sleduje podporu zemědělství v méně příznivých oblastech, přispěje k řešení ochrany přírodních zdrojů a životního prostředí ve venkovských oblastech s důrazem na údržbu krajiny a dále ochranu vody a vodních zdrojů. Hlavním cílem osy je zachování stávajících podpor a opatření, která slouží k ochraně a zlepšování životního prostředí v návaznosti na již fungující programy Horizontálního plánu rozvoje venkova a Operačního programu v gesci ministerstva zemědělství. Tato osa bude z 80 % financována z unijních finančních prostředků.

30

Osa III - prioritou této osy je podpora posilování rozmanitosti hospodářských činností na venkově v rámci procesu diverzifikace a restrukturalizace zemědělství, zlepšení občanského vybavení a služeb včetně nezbytné infrastruktury a ochrany životního prostředí s důrazem na zhodnocení potenciálu venkovské krajiny a zachování kulturního dědictví venkova. Pozornost bude zaměřena také na tvorbu nových pracovních míst a zlepšení podmínek pro život rodin a mladých lidí na venkově, především v oblastech s nepříznivým věkovým složením obyvatelstva s cílem zabránit dalšímu vysídlování venkovských oblastí a rovněž vytváření podmínek pro rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky.Tato osa bude spolufinancována ze 75 % z prostředků EU.

Osa IV - (Leader) umožní daleko větší zapojení venkovských mikroregionů díky metodě založené na principu evropské iniciativy Leader (partnerství a spolupráce místní samosprávy s podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi) do projektů realizovaných v rámci řešení aktuálních potřeb venkova s cílem zejména zlepšení kvality života ve venkovských oblastech. Osa IV. bude financována z 80 % z prostředků EU. Rostoucí zájem českých a zahraničních turistů o dovolenou a pobyty na venkově ve spojení s agroturistikou a ekoagroturistikou s využitím současné sítě značených pěších tras, cyklotras a vinařských stezek nabízí venkovským oblastem nové podnikatelské příležitosti. A pokud jde o přírodní krásy a místní zajímavosti, má venkov České republiky rozhodně co nabídnout. Podpora cestovního ruchu na venkově bude v rámci finančních podpor z EAFRD zahrnuta v rámci osy III. Podpora cestovního ruchu .

31

4.2 Program rozvoje venkova na období 2007-213 Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Byl zpracován v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1698/2005 a prováděcími pravidly uvedené normy. Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Cestovní ruch je součástí osy III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, priority III. 1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE, opatření III. – 1.3 a) a b) – Podpora cestovního ruchu. 4.2.1 OSA III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova 4.2.1.1 Priorita III.1. Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE Opatření III. - l.3 a) - Podpora cestovního ruchu

Charakteristika opatření Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení pěších tras, vinařských stezek (tj, síť místních nebo regionálních tras seznamující návštěvníky s historií vinařství a současným stavem výsadeb révy vinné ve venkovských oblastech, zejména Jižní Moravy. Na zastaveních jsou umístěny informační panely, např. upozorňující na místní vinohradnické zajímavosti) odpočinkových míst, hippostezek a nákupu a výsadby doprovodné zeleně.

Vymezení podporovaných území Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky.

Podmínky poskytnutí podpory •

Podpora se poskytne na základě předloženého projektu v souladu s platnou právní úpravou,

32

•

pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování Evropské unie,

•

projekt byl posouzen z hlediska vlivu na životní prostředí (pokud tak vyžaduje zákon č.100/2001 Sb.),

•

nejedná se o ekonomickou aktivitu,

•

rekreační zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení) budou průkazně přístupná veřejnosti.

Kategorie příjemců podpory Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel - fyzická i právnická osoba, nezemědělský podnikatel pouze pokud činnost zahajuje, nebo má kratší než dvouletou historii a neziskové organizace (včetně zájmových sdružení a spolků) s právní subjektivitou.

Způsobilé výdaje •

Výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (vyjma vleků a lanovek), apod.,

•

budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, hippostezek, mimo území lesů,

•

výstavba sportovních zařízení,

•

nákup a výsadba doprovodné zeleně.

Forma a výše podpory Přímá nenávratná dotace. Projekty nezakládají veřejnou podporu dle čl. 87 Smlouvy Maximální výše podpory činí 90 %. Minimální celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kč. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

33

Opatření III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu

Charakteristika opatření Podpora je určena na vybudování rekreační infrastruktury pro malokapacitní ubytování, včetně stravování a rekreačních zařízení (koupaliště a plovárny pro veřejné využití, vč. odpovídajícího zázemí, hřiště, jízdárny a jiná rekreační zařízení). Podporováno bude také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování, budování

a

značení

pěších

tras,

vinařských

stezek,

odpočinkových

míst,

hippostezek, vč. využití zvířat v rámci cestovního ruchu a nákupu a výsadby doprovodné zeleně.




•


•


•

projekt musí být v souladu s podmínkami nařízení Komise 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu,

•



34


Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace, statické zabezpečení), případně nová výstavba malokapacitních ubytovacích zařízení, včetně stravování a dalších budov a ploch v rámci turistické infrastruktury, budování koupališť a plováren pro veřejné využití vč. odpovídajícího zázemí (nejedná se o aquaparky a lázně),

•

výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (včetně vleků a lanovek),

•

nákup budov, strojů, technologie, zařízení, vybavení, hardware

Forma a výše podpory Přímá nenávratná dotace.

Maximální výše podpory činí: Region

CZ 08 Střední Morava

Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%

Míra podpory je stanovena na základě rozhodnutí Komise č. N 510/2006 schváleného dne 24.10.2006. Minimální celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 Kč. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

35

Kvantifikace indikátorů ze společného rámce pro monitoring a hodnocení (CMEF) pro celé území ČR Typ indikátoru

Indikátor

Cíle za období 2007-213

Počet podpořených nových

1050

prvků turistické infrastruktury

Výstup

Výsledek

Celkový objem investic

€ 147 mil

Nárůst počtu turistů

300 000

Hrubý počet vytvořených

8 000

pracovních míst Čistá přidaná hodnota vyjádřená

€ 0,2 mil

v PPS

Dopad

Čistý počet pracovních míst na

5 500

plný úvazek

4.2.3 Specifické podmínky pro poskytnutí dotace v rámci Programu rozvoje venkova České republiky 4.2.3.1 Opatření III.L.3 Podpora cestovního ruchu Popis opatření Opatření je zaměřeno na rozvoj aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky směrem k činnostem v cestovním ruchu (především venkovské turistice), zejména na využití potenciálu zemědělských farem v oblasti agroturistiky. V rámci záměru a) je dotace určena na vybudování pěších a lyžařských tras, vinařských stezek a hippostezek mimo území lesů. V rámci

záměru

b)

bude

podporována

zejména

výstavba

malokapacitních

ubytovacích a stravovacích zařízení, půjčoven sportovního vybavení a objektů a ploch pro sportovně rekreační vyžití. Realizací předloženého projektu (žádosti) vznikne funkční celek. Projekty jsou vybírány na základě preferenčních kritérií.

36

Záměry a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky b) ubytování, sport

Definice příjemce dotace Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky •

nestátní neziskové organizace podle zákona č. 83/1990 Sb.,o sdružování občanů ve znění pozdějších předpisů (občanská sdružení), zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (obecně prospěšné společnosti), zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech) ve znění pozdějších předpisů (nadace),

•

zájmová sdružení právnických osob, podle §20f a následujících zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

•

fyzické a právnické osoby, které podnikají v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů

•

nezemědělské podnikatelské subjekty pouze pokud činnost zahajují, nebo mají kratší než dvouletou historii v oblasti podnikání v cestovním ruchu ke dni podání Žádosti o dotaci

Záměr b) ubytování, sport •


•


Druh a výše podpory Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky Projekty nesmí zakládat veřejnou podporu dle čl. 87 Smlouvy – projekt je realizován ve veřejném zájmu a nepřináší ekonomickou výhodu jeho vlastníku ani jeho

37

provozovateli, nenarušuje soutěž na vnitřním trhu EU a nemá dopad na obchod mezi členskými státy EU. Druh dotace: přímá nenávratná dotace Maximální výše dotace činí 90% způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace. Minimální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000 Kč na projekt. Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 1 500 000 Kč na projekt. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Záměr b) ubytování, sport Projekty musí být v souladu s podmínkami pro regionální investiční podporu dle nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu. Druh dotace: přímá nenávratná dotace



Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%

Míra dotace je stanovena na základě rozhodnutí Komise č. N510/2006 schváleného dne 24. 10- 2006. Pro stanovení maximální výše dotace je rozhodující místo realizace projektu. V případě více míst realizace projektu, je brána jako maximální míra dotace nejnižší procentní sazba. Velikost podniku se určuje dle doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. 5. 2003 o definici malých a středních podniků. Minimální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 50 000 Kč na projekt. Maximální způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace, jsou 10 000 000 Kč na projekt. Příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů. 38

Příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

Výdaje, které jsou způsobilé ke spolufinancování Záměr a) pěší trasy, vinařské stezky a hippostezky •

tvorba pěších a lyžařských tras a stezek (směrové tabule, informační tabule, značky, odpočinková místa podél pěších a lyžařských stezek, zpevnění mostků, povrchů, vyhlídky, zábradlí a další související stavební výdaje)

•

tvorba

vinařských

stezek

(směrové

tabule,

informační

tabule,

značky,

odpočinková místa podél vinařských stezek, zpevnění mostků, povrchů, vyhlídky, zábradlí a další související stavební výdaje) •

tvorba hippostezek (směrové tabule, informační tabule, značky, odpočinková místa podél hippostezek, zpevnění mostků, povrchů, vyhlídky, zábradlí a další související stavební výdaje)

•

nákup a výsadba doprovodné zeleně související s projektem

•

nákup pozemků v souvislosti s projektem do 10% ze způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na projekt (částka způsobilých výdajů vyplývá ze znaleckého posudku, který žadatel předkládá jako povinnou přílohu)

Záměr b) ubytování, sport Výdaje v tomto záměru jsou způsobilé, jestliže vznikly a byly skutečně uhrazeny nejdříve ke dni vystavení potvrzení o zaregistrování Žádosti o dotaci z PRV. Způsobilé pro spolufinancování jsou pouze investiční výdaje, vyjma financování formou leasingu. •

rekonstrukce a modernizace stávajícího malokapacitního ubytovacího zařízení nebo stravovacího zařízení v přímé návaznosti na ubytovací kapacitu nebo přestavba budov na malokapacitní (do 60 lůžek) ubytovací nebo stravovací zařízení, nová výstavba budov malokapacitního ubytovacího nebo stravovacího zařízení (stavební materiál, stavební práce)

•

výstavba příjezdové cesty, odstavných stání a úprava povrchů pro malokapacitní ubytovací zařízení (parkovací místa), případně pro zřízení malého kempe (3 – 5 stání pro karavany)

•

připojení k technické infrastruktuře

39

•

výstavba požárních nádrží souvisejících s projektem do objemu 10m3

•

nákup vybavení pro malokapacitní ubytovací nebo stravovací zařízení

•

rekonstrukce, modernizace, přestavba, případně nová výstavba objektů pro zřízení půjčoven sportovních potřeb (např. půjčovny kol, lodí, lyžařského vybavení)

•

rekonstrukce, modernizace, přestavba, případně nová výstavba ploch a objektů pro sportovní vyžití v areálech jak vnitřních tak venkovních – např. hřiště, koupaliště, jízdárna, atd. (nejedná se o aquaparky a lázně)

•

nákup vybavení a sportovních potřeb pro půjčovny a zařízení pro sportovní vyžití

•

nákup a výsadba doprovodné zeleně v areálu

•

pořízení nezbytné výpočetní techniky v souvislosti s projektem

•

nákup pozemků v souvislosti s projektem do 10 % ze způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace na projekt (na základě znaleckého posudku, součást povinné přílohy)

•

nákup staveb v souvislosti s projektem do 10 % ze způsobilých výdajů projektu, ze kterých je stanovena dotace na projekt (na základě znaleckého posudku, součást povinné přílohy) o v případě, že se jedna o nákup samostatné stavby/pozemku, musí byt vyjasněn vztah k pozemku, na němž stavba stojí/ke stavbám, které se případně na pozemku nacházejí (buď vlastnictví nebo nájemní smlouva na dobu určitou – nejméně po dobu vázanosti projektu na účel nebo nájemní smlouva na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou nejméně po dobu vázanosti projektu na účel) o dotaci nelze využit na nákup spoluvlastnických podílů, vyjma případů, kdy se takto nakoupená nemovitost stane po uskutečnění tohoto nákupu výlučným vlastnictvím žadatele

Způsobilé výdaje společné pro všechny záměry: •

projektová dokumentace

•

technická dokumentace

•

DPH za podmínky, že jde o neplátce DPH

40

Kritéria přijatelnosti projektu 1) Projekt lze realizovat na území České republiky v obci do 2000 obyvatel 2) Projekt je v souladu s příslušnou právní úpravou 3) Žadatel musí splňovat definici příjemce dotace stanovenou pro příslušné opatřeni/záměr 4) Projekt musí splňovat účel a rozsah opatřeni/záměru 5) Žadatel splnil podmínku finančního zdraví u projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje přesahuji 2 000 000 Kč 6) Předmětem projektu nesmi být samostatné stravovací zařízeni. Stravovací zařízeni může být budováno pouze jako součást ubytovacího zařízeni se stabilními lůžky a musí být společně s ubytovací kapacitou předmětem jednoho projektu 7) Je-li předmětem projektu ubytovací kapacita, musí mít maximálně 60 lůžek nejméně po dobu vázanosti projektu na účel. V případě kempů se maximální ubytovací kapacita vztahuje na stabilní lůžka (např. lůžka v chatkách, srubech).

Seznam povinných příloh •

Jeden výtisk projektu dle závazné osnovy

•

Čestné prohlášení dle závazného vzoru

•

Daňové přiznání potvrzení finančním úřadem (u fyzických osob včetně přílohy č. 1) za poslední uzavřené zdaňovací období předcházející roku podání Žádosti o dotaci

•

Základní ekonomické informace požadované pro posouzeni finančního zdraví žadatele u projektů, jejichž celkové způsobilé výdaje přesahuji 2 000 000 Kč:

a) účetnictví: – rozvaha (bilance), výkaz zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce za poslední tři účetně uzavřené roky – prostá kopie – daňová přiznáni (potvrzena finančním úřadem) za období posledních tři let existence podniku včetně všech případných dodatků předložených finančnímu úřadu – prosta kopie – Dodatková tabulka (pro žadatele se zjednodušeným rozsahem účetnictví, dle závazného vzoru) za relevantní roky – originál b) daňová evidence:

41

– vyplněny formulář Daňová evidence/Univerzální tabulka (dle závazného vzoru) za poslední tři účetně uzavřené roky - originál – daňová přiznáni (potvrzena finančním úřadem) za období posledních tři let existence podniku včetně všech případných dodatků předložených finančnímu úřadu – prostá kopie •

V případě, že projekt podléhá řízení stavebního úřadu, pak pravomocné a platné stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo jiné opatření stavebního úřadu, na jehož základě lze projekt realizovat - originál nebo úředně ověřena kopie, možno vrátit žadateli.

•

V případě, že se projekt týká ubytovacího či stravovacího zařízení a projekt nepodléhá řízení stavebního úřadu – nebyla dodána povinná příloha pravomocné a platné stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo jiné opatřeni stavebního úřadu, na jehož základě lze projekt realizovat, pak je povinnou přílohou jeden z následujících dokumentů: kolaudační rozhodnuti, kolaudační souhlas nebo jiný doklad, na jehož základě je objekt užíván - originál nebo úředně ověřena kopie, možno vrátit žadateli.

•

V případě, že pro realizaci projektu není třeba stavební povoleni nebo ohlášení stavby nebo jiné opatřeni stavebního úřadu, pak čestné prohlášení žadatele uvedené v příloze č. 13 těchto Pravidel (doporučuje se toto čestné prohlášení zkonzultovat se stavebním úřadem nebo si vyžádat stanovisko stavebního úřadu, že na daný projekt není dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zněni pozdějších předpisů, zapotřebí stavební povolení, ohlášení ani jiné opatření stavebního úřadu) - originál.

•

Projektová dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení v případě územního nebo stavebního řízení k předmětu projektu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve zněni pozdějších předpisů, a příslušnými prováděcími předpisy – prostá kopie.

•

V případě ohlášení stavby je povinnou přílohou stavebním úřadem ověřena projektová dokumentace připojena k ohlášení stavby – prostá kopie.

•

Půdorys stavby/půdorys dispozice technologie/nákres stezky v odpovídajícím měřítku – pokud není přílohou projektová dokumentace předkládaná k územnímu nebo stavebnímu řízení nebo k ohlášení – prostá kopie.

42

•

Souhlasné stanovisko MŽP dle závazného vzoru (vydává krajské středisko AOPK ČR nebo správa CHKO/NP) v případě budování stezek.

•

Kopie katastrální mapy vystavená příslušným katastrálním úřadem (případně jiným příslušným úřadem) s vyznačením lokalizace předmětu projektu – prostá kopie.

•

V případě nákupu stavby/pozemku, který bude způsobilým výdajem, znalecky posudek, ne starší 12 měsíců k datu podání Žádosti o dotaci, zároveň však ne starší než 1.1. 2007 - originál nebo úředně ověřena kopie, možno vrátit žadateli.

•

Seznam příloh s uvedením počtu stran jednotlivých příloh.

A další nepovinné přílohy specifikované v Pravidlech.

43

5 Použitá a doporučená literatura (a další prameny): 1. Kol. autorů: Podnikatelský plán v cestovním ruchu, MAG CONSULTING, Praha 2006 2. Kol. autorů: Venkovský cestovní ruch, jeho specifika a podmínky pro rozvoj, VŠE v Praze, Praha, 2007 3. Kulhánek, M., Ivičič, M., Jamborová L.: Legislativa pro cestovní ruch, Praha Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2006 4. Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky [on-line]. Praha, 2008. Dostupné na internetu: . 5. Ministerstvo zemědělství České republiky [on-line]. Praha, 2008. Dostupné na internetu: . 6. Pásková M.,. Zelenka J.: Cestovní ruch, výkladový slovník, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR 2002 7. Pourová M: Agroturistika, Credit, Praha 2002 8. Stříbrná M:: Venkovská turistika a agroturistika, Profi Press, Praha 2005 9. Vystoupil J., Šauer M.: Základy cestovního ruchu, Masarykova univerzita, Brno 2006

44

Příloha 1

Živnostník: fyzická osoba samostatně podnikající podle Živnostenského zákona. Podnikat lze většinou ihned po ohlášení a registraci na živnostenském úřadě (pozor: u koncesovaných živností až od udělení koncese). Živnostníkem se stává osoba, jakmile dosáhne plné způsobilosti k právním úkonům (tj. věku 18 let), může vlastním jménem požádat o udělení podnikatelského oprávnění a může začít podnikat. Právní úkony činí fyzická osoba osobně a za veškeré své závazky odpovídá celým svým majetkem. Může samozřejmě mít zaměstnance, vlastnit nemovitosti a vykonávat všechny úkony spojené s podnikatelskou činností. Příjmy z podnikatelské činnosti podléhají povinnosti platit daň z příjmů fyzické osoby. Založení

živnosti1

(dosažení

věku

18

let,

způsobilost

k právním

úkonům,

bezúhonnost ve vztahu k předmětu podnikání, vypořádání veškerých splatných závazků vůči orgánům státní správy a samosprávy, nedoplatky na platbách pojistného za sociální zabezpečení, na pojistném na veřejném zdravotním pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti).

České právo zná řadu nejrůznějších právnických osob. Speciálně pro podnikání jsou určeny tzv. obchodní společnosti upravené v obchodním zákoníku. Obchodní společnost: fyzická a právnická osoba2 podnikající podle Obchodního zákoníku – je dražší a náročnější. Firma vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do Obchodního rejstříku (nestačí pouze registrace na obchodním soudu).

1

Druhy živností Živnost volná: ohlášení a registrace na živnostenském úřadě příslušném podle místa sídla podnikatele nebo podle místa podnikání. Odborná způsobilost se neprokazuje. Živnosti řemeslné a vázané: ohlášení a registrace na živnostenském úřadě příslušném podle místa sídla podnikatele nebo podle místa podnikání. Prokazuje se odborná způsobilost. Živnost koncesovaná: registrace na živnostenském úřadě a udělení koncese živnostenským úřadem podle místa sídla podnikatele nebo podle místa podnikání. Prokazuje se odborná způsobilost. 2

Právnická osoba – tato osoba existuje pouze v rovině práva. Není možno ji poznávat smysly, přesto může vlastnit majetek. Její vůle se projevuje navenek prostřednictvím tzv. statutárních orgánů, což jsou fyzické osoby, které tuto právnickou osobu řídí a jednají jejím jménem. Je třeba rozlišovat mezi právnickou osobou a mezi osobami, které jsou jejími statutárními orgány a společníky (u akciové společnosti to jsou akcionáři).

45

Výhody: tato právní forma má vliv např. na výši daňového zatížení (veřejná obchodní společnost), na ručení za výsledek hospodaření (společnost s ručením omezeným) a na spoluúčast při řízení firmy a dělení zisku.

Obecně se dá říci, že k založení všech forem obchodních společností je třeba dvou základních kroků. Nejprve je třeba společnost založit, což je v podstatě sepis společenské smlouvy několika osobami (výjimečně se může jednat o osobu jednu). V případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti je třeba této smlouvy ve formě notářského zápisu. Po založení je třeba požádat o příslušné podnikatelské oprávnění. Následuje zápis do obchodního rejstříku, což je veřejný rejstřík vedený krajskými soudy, do kterého se povinně zapisují všechny obchodní společnosti. Teprve po úspěšném zápisu do tohoto rejstříku obchodní společnost jako právnická osoba vznikne.

Veřejná obchodní společnost Tato forma není příliš častá. K založení obchodní společnosti je třeba nejméně dvou společníků. Orgány společnosti – statutárním orgánem jsou všichni společníci, pokud není dohodnuto něco jiného. Výhody – společnost nevytváří základní kapitál (ručení společníků vychází za závazky společnosti) a nepodléhá dani z příjmu právnických osob (společníci si rozdělí příjmy a výdaje společnosti a podávají samostatně daňová přiznání osob fyzických).

Nevýhody – závazky společnosti přenáší také na bedra svých společníků (v zákoně je stanoveno, že společníci ručí věřitelům za závazky společnosti). V praxi to znamená to, že pokud věřitelé nemohou dosáhnout uspokojení svých pohledávek po společnosti (např. z důvodu, že společnost nemá žádný majetek), mohou svoje práva uplatnit i vůči společníkům.

46

Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je v České republice nejrozšířenější formou obchodní společnosti. Založit společnost může i jen jedna fyzická osoba a nejmenší povinný základní kapitál činí 200.000 Kč. K založení společnosti je třeba společenské smlouvy (v případě jednoho společníka zakladatelské listiny) ve formě notářského zápisu.

Orgány společnosti – nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, kterou tvoří všichni společníci a do její působnosti patří nejdůležitější záležitosti společnosti. Statutárním orgánem je jednatel nebo více jednatelů. Je na dohodě společníků, zda-li je nutné, aby k platnosti právního úkonu bylo třeba souhlasu všech jednatelů či je každý z jednatelů oprávněn jednat samostatně.

Výhody – společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. V případě, že společníci všechny vklady splatí, jsou v podstatě majetkově nepostižitelní pro dluhy společnosti. Nevýhody – daňové aspekty (1. sama společnost je povinna platit ze svého zisku daň z příjmů právnických osob, 2. v případě, že se společníci rozhodnou vyplatit si podíly na čistém zisku, jsou povinni tyto podíly opět zdanit jako fyzické osoby), společník nemůže ze společnosti jednostranně vystoupit, pokud s tím ostatní společníci nesouhlasí.

Komanditní společnost Tato forma je jakýmsi hybridem mezi shora uvedenými typy obchodních společností. Rozlišují se zde dvě skupiny společníků. Komplementář má v podstatě stejné postavení jako společník ve veřejné obchodní společnosti. Nemusí tedy vložit žádný vklad, podílí se na obchodním vedení společnosti a je oprávněn za ni jednat. Na druhé straně ručí svým majetkem za závazky společnosti. Komanditista naopak připomíná společníka společnosti s ručením omezeným. Nepodílí se však na vedení společnosti a není oprávněn jejím jménem jednat. Pouze má právo spolu s ostatními společníky rozhodovat o záležitostech společnosti a podílet se dle výše svého vkladu na zisku.

Akciová společnost 47

Základní kapitál je rozdělen na vklady jednotlivých akcionářů, kteří jako protihodnotu obdrží cenné papíry – akcie.

Výhody – rychlá možnost akcionářů svůj podíl na majetku společnosti zpeněžit (prodejem akcií), anonymita akcionářů, kteří se nezapisují do obchodního rejstříku a v určitých případech nemusí ani sama společnost vědět, kdo v ten daný okamžik vlastní její akcie. Nevýhody – nebezpečí v možnosti zneužití postavení většinových akcionářů na úkor akcionářů drobných. Existují dva typy založení akciové společnosti: •

založení

akciové

společnosti

bez

„veřejného

získávání

finančních

prostředků“ – bez veřejné nabídky akcií, tzn. budoucí zakladatelé mají samy dostatek finančních zdrojů k založení akciové společnosti (základní kapitál společnosti činit nejméně 2 miliony Kč) •

založení akciové společnosti tzv. veřejnou nabídkou akcií (zakladatelé se rozhodnou získat finanční prostředky pro svoji podnikatelskou činnost i od jiných osob), základní kapitál nejméně částku 20 milionů Kč.

Akciovou společnost může založit jedna osoba pouze tehdy, pokud je tato osoba osobou právnickou. Zakládající fyzické osoby musí být nejméně dvě (následně jedna fyzická osoba může nashromáždit 100 % akcií do svých rukou). Orgány společnosti – akciová společnost má tři základní orgány: valnou hromadu, představenstvo a dozorčí radu. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a právo se jí zúčastnit mají všichni akcionáři. Do její působnosti patří nejdůležitější otázky týkající se společnosti. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jménem společnosti. Dozorčí rada pak dohlíží na výkon činnosti představenstva a realizace podnikatelské činnosti společnosti.

Občanské sdružení Jedná se o právnickou osobu, která má jako svoji činnost podporu určité veřejně prospěšné činnosti. Seznam je možno najít na oficiálních internetových stránkách Ministerstva vnitra České republiky, které je registruje (v oblasti cestovního ruchu např. turistické a cestovatelské kluby).

48

Příloha 2 Hostinská činnost Touto živností se rozumí činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb dle zvláštního právního předpisu (bytových domech, rodinných domech, stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Činnost může být provozována buď samostatně, nebo společně s poskytováním ubytování ve zvláštním právním předpisem stanovených ubytovacích zařízeních, která poskytují stravovací služby (například hotel, motel, penzion). V rámci této živnosti je možno poskytovat ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách) a v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci), a pokud se jedná o ubytování v jiných kategoriích staveb s kapacitou do 10 lůžek, podávat i snídaně ubytovaným hostům. Přípustný je také prodej pomocí automatů (nápojové, občerstvovací), doplňkový prodej (tabákové výrobky, upomínkové předměty, základní hygienické potřeby), prodej pokrmů a nápojů přes ulici, půjčování novin a časopisů, půjčování stolních společenských her (například karty, šachy), provozování her (například kulečník), pokud zůstane zachována povaha živnosti. Jedná se o živnost řemeslnou a pro získání živnostenského oprávnění je tedy nutné doložit odbornou způsobilost, jak je uvedeno výše v části věnované obecným otázkám živnostenského zákona. V agroturistice je možno realizovat prodej a další zpracování vlastní rostlinné i živočišné produkce.

49

Poskytování ubytovacích služeb Touto živností se rozumí poskytování ubytování v ostatních ubytovacích zařízeních stanovených zvláštním právním předpisem, neposkytujících stravovací služby (zejména v turistických ubytovnách, kempech, chatových osadách). Poskytování ubytování v jiných kategoriích staveb (bytových domech, v rodinných domech, ve stavbách pro individuální rekreaci a podobně), pokud jsou současně s ubytováním poskytovány i jiné než základní služby, a poskytování snídaní v těchto stavbách s kapacitou do 10 lůžek (včetně přistýlek). Obsahem živnosti nejsou činnosti spočívající v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů k bezprostřední spotřebě v provozovně, v níž jsou prodávány, vyjma podávání snídaní hostům ubytovaným v jiných kategoriích staveb (bytových domech, rodinných domech a ve stavbách pro individuální rekreaci) s kapacitou do 10 lůžek, a poskytování ubytování v ubytovacích zařízeních poskytujících stravovací služby. Obsahem živnosti dále není pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Poskytování ubytovacích služeb je živností volnou – k získání oprávnění pro výkon této činnosti tedy není třeba prokazovat žádnou odbornou způsobilost. V agroturistice je ubytování zpravidla poskytováno v zemědělské usedlosti (na rodinné

farmě)

nebo

v rekreačních

objektech

ve

vlastnictví

nebo

užívání

zemědělského podnikatele (chaty, sruby, chalupy, rekreační domky). Jde o ubytování turistů v takřka rodinném prostředí s dalšími atributy, které může nabídnout jen zemědělská nebo vesnická usedlost. Maximální ubytovací kapacita činí 12 lůžek. Limit ubytovací kapacity je nezbytným předpokladem pro zvýraznění specifik agroturistiky na rodinné farmě, a to jak ve vztahu k nabízeným službám, tak ve vztahu k prostředí, kde se realizují. Tato forma ubytování je volnou živností, při jejímž provozování není třeba prokazovat odbornou způsobilost.

50






2


kurzu

„Rozvoj

podnikání

v agroturistice“,

který

je

financován



3





•




•


•


•


•


•


4


to

zejména

dopravu,

obchod,

stavebnictví,

bankovnictví,

zemědělství




Venkovský

cestovního

ruch

(včetně

agroturistiky)

je

speciálním

typem


5


Schéma 1





účastníků



6





objektivní

předpoklady

zahrnují

politické

podmínky

(vnitropolitická

a



7



•


8




9




přístřeší

(„dovolená

na

selském

dvoře“)

–

farmář



domů

nebo bytů

s vlastním

zásobováním

pronajímatele).



•


•


•




•


•


•


•


•


•


•


•


11

•




•


•


•


•


•




•


•


•


•


12



13


prováděná


provozuje



14




15





16








17






18


19


ubytoven

a

ubytování

v

soukromí

pod

gescí

Živnostenského



20




•


•




•


•


21

•


•


•




22






•






23



•




•


•




•


•



24










•








Pořadí


1.


5 bodů


přírodní

památky,

přírodní

rezervace,

přírodní



10 bodů

3.


10 bodů


kulturních

a/nebo

historických

hodnotách

a

zajímavostech. 4.


10 bodů

stezky a trasy

26


Kritérium


1.1


5 bodů

obyv. 1.2


7 bodů

obyv. 1.3


10 bodů

obyv. 2.



Velký podnik

regiony Všechny

regiony

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

59

49

39

2.1

1 bod



5 bodů

3.2


10 bodů

3.3


15 bodů

3.4


20 bodů

4.


5 bodů

5.


5 bodů



10 bodů

žádost 7.1


15 bodů



10 bodů


27



15 bodů

9.


5 bodů

10.1


1 bod



3 body



5 bodů



10 bodů


28



•


•


•


•




•


•


29


Ministerstva

zemědělského

fondu

zemědělství

ČR.

rozšíření

všech

je

Celkovým

záměrem

dosavadních

Evropského

programů

podpor



30



31






32

•


•


•


•





•


•


•



33



a

značení

pěších

tras,

vinařských

stezek,

odpočinkových

míst,





•


•


•


•



34



•


•





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%


35


Indikátor



1050


Výstup

Výsledek


€ 147 mil


300 000


8 000


€ 0,2 mil

v PPS

Dopad


5 500

plný úvazek


záměru

b)

bude

podporována

zejména

výstavba

malokapacitních


36




•


•


•




•



37





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%





•

tvorba

vinařských

stezek

(směrové

tabule,

informační

tabule,

značky,



•


•




•


•


39

•


•


•


•


•


•


•


•


•




•


•


40




•


•


•



41



•


•


•


•


•


42

•


•


•


•



43


44

Příloha 1


živnosti1

(dosažení

věku

18

let,

způsobilost

k právním

úkonům,



1



45





46








založení

akciové

společnosti

bez

„veřejného

získávání

finančních





48


49


farmě)

nebo

v rekreačních

objektech

ve

vlastnictví

nebo

užívání


50






2


kurzu

„Rozvoj

podnikání

v agroturistice“,

který

je

financován



3





•




•


•


•


•


•


4


to

zejména

dopravu,

obchod,

stavebnictví,

bankovnictví,

zemědělství




Venkovský

cestovního

ruch

(včetně

agroturistiky)

je

speciálním

typem


5


Schéma 1





účastníků



6





objektivní

předpoklady

zahrnují

politické

podmínky

(vnitropolitická

a



7



•


8




9




přístřeší

(„dovolená

na

selském

dvoře“)

–

farmář



domů

nebo bytů

s vlastním

zásobováním

pronajímatele).



•


•


•




•


•


•


•


•


•


•


•


11

•




•


•


•


•


•




•


•


•


•


12



13


prováděná


provozuje



14




15





16








17






18


19


ubytoven

a

ubytování

v

soukromí

pod

gescí

Živnostenského



20




•


•




•


•


21

•


•


•




22






•






23



•




•


•




•


•



24










•








Pořadí


1.


5 bodů


přírodní

památky,

přírodní

rezervace,

přírodní



10 bodů

3.


10 bodů


kulturních

a/nebo

historických

hodnotách

a

zajímavostech. 4.


10 bodů

stezky a trasy

26


Kritérium


1.1


5 bodů

obyv. 1.2


7 bodů

obyv. 1.3


10 bodů

obyv. 2.



Velký podnik

regiony Všechny

regiony

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

59

49

39

2.1

1 bod



5 bodů

3.2


10 bodů

3.3


15 bodů

3.4


20 bodů

4.


5 bodů

5.


5 bodů



10 bodů

žádost 7.1


15 bodů



10 bodů


27



15 bodů

9.


5 bodů

10.1


1 bod



3 body



5 bodů



10 bodů


28



•


•


•


•




•


•


29


Ministerstva

zemědělského

fondu

zemědělství

ČR.

rozšíření

všech

je

Celkovým

záměrem

dosavadních

Evropského

programů

podpor



30



31






32

•


•


•


•





•


•


•



33



a

značení

pěších

tras,

vinařských

stezek,

odpočinkových

míst,





•


•


•


•



34



•


•





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%


35


Indikátor



1050


Výstup

Výsledek


€ 147 mil


300 000


8 000


€ 0,2 mil

v PPS

Dopad


5 500

plný úvazek


záměru

b)

bude

podporována

zejména

výstavba

malokapacitních


36




•


•


•




•



37





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%





•

tvorba

vinařských

stezek

(směrové

tabule,

informační

tabule,

značky,



•


•




•


•


39

•


•


•


•


•


•


•


•


•




•


•


40




•


•


•



41



•


•


•


•


•


42

•


•


•


•



43


44

Příloha 1


živnosti1

(dosažení

věku

18

let,

způsobilost

k právním

úkonům,



1



45





46








založení

akciové

společnosti

bez

„veřejného

získávání

finančních





48


49


farmě)

nebo

v rekreačních

objektech

ve

vlastnictví

nebo

užívání


50






2


kurzu

„Rozvoj

podnikání

v agroturistice“,

který

je

financován



3





•




•


•


•


•


•


4


to

zejména

dopravu,

obchod,

stavebnictví,

bankovnictví,

zemědělství




Venkovský

cestovního

ruch

(včetně

agroturistiky)

je

speciálním

typem


5


Schéma 1





účastníků



6





objektivní

předpoklady

zahrnují

politické

podmínky

(vnitropolitická

a



7



•


8




9




přístřeší

(„dovolená

na

selském

dvoře“)

–

farmář



domů

nebo bytů

s vlastním

zásobováním

pronajímatele).



•


•


•




•


•


•


•


•


•


•


•


11

•




•


•


•


•


•




•


•


•


•


12



13


prováděná


provozuje



14




15





16








17






18


19


ubytoven

a

ubytování

v

soukromí

pod

gescí

Živnostenského



20




•


•




•


•


21

•


•


•




22






•






23



•




•


•




•


•



24










•








Pořadí


1.


5 bodů


přírodní

památky,

přírodní

rezervace,

přírodní



10 bodů

3.


10 bodů


kulturních

a/nebo

historických

hodnotách

a

zajímavostech. 4.


10 bodů

stezky a trasy

26


Kritérium


1.1


5 bodů

obyv. 1.2


7 bodů

obyv. 1.3


10 bodů

obyv. 2.



Velký podnik

regiony Všechny

regiony

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

59

49

39

2.1

1 bod



5 bodů

3.2


10 bodů

3.3


15 bodů

3.4


20 bodů

4.


5 bodů

5.


5 bodů



10 bodů

žádost 7.1


15 bodů



10 bodů


27



15 bodů

9.


5 bodů

10.1


1 bod



3 body



5 bodů



10 bodů


28



•


•


•


•




•


•


29


Ministerstva

zemědělského

fondu

zemědělství

ČR.

rozšíření

všech

je

Celkovým

záměrem

dosavadních

Evropského

programů

podpor



30



31






32

•


•


•


•





•


•


•



33



a

značení

pěších

tras,

vinařských

stezek,

odpočinkových

míst,





•


•


•


•



34



•


•





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%


35


Indikátor



1050


Výstup

Výsledek


€ 147 mil


300 000


8 000


€ 0,2 mil

v PPS

Dopad


5 500

plný úvazek


záměru

b)

bude

podporována

zejména

výstavba

malokapacitních


36




•


•


•




•



37





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%





•

tvorba

vinařských

stezek

(směrové

tabule,

informační

tabule,

značky,



•


•




•


•


39

•


•


•


•


•


•


•


•


•




•


•


40




•


•


•



41



•


•


•


•


•


42

•


•


•


•



43


44

Příloha 1


živnosti1

(dosažení

věku

18

let,

způsobilost

k právním

úkonům,



1



45





46








založení

akciové

společnosti

bez

„veřejného

získávání

finančních





48


49


farmě)

nebo

v rekreačních

objektech

ve

vlastnictví

nebo

užívání


50






2


kurzu

„Rozvoj

podnikání

v agroturistice“,

který

je

financován



3





•




•


•


•


•


•


4


to

zejména

dopravu,

obchod,

stavebnictví,

bankovnictví,

zemědělství




Venkovský

cestovního

ruch

(včetně

agroturistiky)

je

speciálním

typem


5


Schéma 1





účastníků



6





objektivní

předpoklady

zahrnují

politické

podmínky

(vnitropolitická

a



7



•


8




9




přístřeší

(„dovolená

na

selském

dvoře“)

–

farmář



domů

nebo bytů

s vlastním

zásobováním

pronajímatele).



•


•


•




•


•


•


•


•


•


•


•


11

•




•


•


•


•


•




•


•


•


•


12



13


prováděná


provozuje



14




15





16








17






18


19


ubytoven

a

ubytování

v

soukromí

pod

gescí

Živnostenského



20




•


•




•


•


21

•


•


•




22






•






23



•




•


•




•


•



24










•








Pořadí


1.


5 bodů


přírodní

památky,

přírodní

rezervace,

přírodní



10 bodů

3.


10 bodů


kulturních

a/nebo

historických

hodnotách

a

zajímavostech. 4.


10 bodů

stezky a trasy

26


Kritérium


1.1


5 bodů

obyv. 1.2


7 bodů

obyv. 1.3


10 bodů

obyv. 2.



Velký podnik

regiony Všechny

regiony

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

kromě Jihozápadu

59

49

39

2.1

1 bod



5 bodů

3.2


10 bodů

3.3


15 bodů

3.4


20 bodů

4.


5 bodů

5.


5 bodů



10 bodů

žádost 7.1


15 bodů



10 bodů


27



15 bodů

9.


5 bodů

10.1


1 bod



3 body



5 bodů



10 bodů


28



•


•


•


•




•


•


29


Ministerstva

zemědělského

fondu

zemědělství

ČR.

rozšíření

všech

je

Celkovým

záměrem

dosavadních

Evropského

programů

podpor



30



31






32

•


•


•


•





•


•


•



33



a

značení

pěších

tras,

vinařských

stezek,

odpočinkových

míst,





•


•


•


•



34



•


•





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%


35


Indikátor



1050


Výstup

Výsledek


€ 147 mil


300 000


8 000


€ 0,2 mil

v PPS

Dopad


5 500

plný úvazek


záměru

b)

bude

podporována

zejména

výstavba

malokapacitních


36




•


•


•




•



37





Malé podniky

Střední podniky

Velké podniky

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

2007-2010

2011-2013

60%

60%

50%

50%

40%

40%





•

tvorba

vinařských

stezek

(směrové

tabule,

informační

tabule,

značky,



•


•




•


•


39

•


•


•


•


•


•


•


•


•




•


•


40




•


•


•



41



•


•


•


•


•


42

•


•


•


•



43


44

Příloha 1


živnosti1

(dosažení

věku

18

let,

způsobilost

k právním

úkonům,



1



45





46








založení

akciové

společnosti

bez

„veřejného

získávání

finančních





48


49


farmě)

nebo

v rekreačních

objektech

ve

vlastnictví

nebo

užívání


50

ROZVOJ PODNIKÁNÍ V AGROTURISTICE

Recommend Documents