Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat
Využití ovcí v agroturistice Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Libor Sládek, Ph.D.
Jana Prudíková
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Využití ovcí v agroturistice vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne …………………………………. podpis. ………………………............
PODĚKOVÁNÍ
Děkuji svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Liboru Sládkovi, Ph.D. za odbornou pomoc, konzultace a rady. Dále bych chtěla poděkovat své rodině, která mi poskytla zázemí a podporu nejen ve studiu.
ABSTRAKT Tato práce se zabývá chovem ovcí a jejich využití v agroturistice. Chov ovcí má dlouhodobou
tradici
nejen
v České
republice,
ale
po
celém
světě.
Na začátku je popsána definice agroturistiky s jejími pozitivními a negativními vlivy. Poté jsem představila principy ustájení, krmení a technologii chovu. Kromě toho jsou uvedena plemena ovcí s jejich charakteristikami. K dispozici je prezentace vybraných agroturistických farem, zabývajících se chovem ovcí. Některé farmy nabízejí vlastní produkty z chovu ovcí - maso, mléko, vlnu, ovčí rouno. V poslední části je shrnuta ekonomika ovcí, faktory ovlivňující ekonomiky. Klíčová slova: ovce, chov, maso, mléko, vlna, ovčí rouno, agroturistické farmy
ABSTRACT This thesis deals a sheep breading and their usage in agriculture tourism. Sheep breading has got a long term tradition not only in the Czech republic but all over the world. At the beginning there is a definition described of agrotourism with its advantages and disadvantages. Then I introduce principles of a stabling, feeding and breading technology. Moreover, there are listed breeds of sheep with their characteristics. There is a presentation of a chosen agrotourism farm involved sheep. Some farms offer theri own products from sheep breading - meat, milk, wool, sheep´s fleece. The last section summarizes the economics of sheep, factors of affecting the economy. Key words: sheep, breading, meat, milk, wool, sheep´s fleece, agrotourism farm
OBSAH 1
ÚVOD ..................................................................................................................... 10
2
CÍL PRÁCE........................................................................................................... 11
3
AGROTURISTIKA .............................................................................................. 12
4
3.1
DEFINICE AGROTURISTIKY....................................................................................................... 12
3.2
VÝZNAM AGROTURISTIKY ....................................................................................................... 12
3.3
POZITIVNÍ VLIV........................................................................................................................ 13
3.4
NEGATIVNÍ VLIV ...................................................................................................................... 13
VÝZNAM CHOVU OVCÍ ................................................................................... 14 4.1
5
6
7
8
OVČÍ PRODUKTY ...................................................................................................................... 14
4.1.1
Maso................................................................................................................................... 14
4.1.2
Mléko ................................................................................................................................. 15
4.1.3
Vlna .................................................................................................................................... 15
4.1.4
Kůže ................................................................................................................................... 15
4.1.5
Vedlejší produkty ............................................................................................................... 16
4.1.6
Nepřímý užitek ................................................................................................................... 16
USTÁJENÍ ............................................................................................................. 17 5.1
TYPY USTÁJENÍ ........................................................................................................................ 18
5.2
VNITŘNÍ ZAŘÍZENÍ STÁJE ......................................................................................................... 19
VÝŽIVA A KRMENÍ ........................................................................................... 20 6.1
KRMIVA ................................................................................................................................... 20
6.2
PASTVA ................................................................................................................................... 21
6.2.1
Způsoby pastvy ................................................................................................................... 22
6.2.2
Oplocení pastvin ................................................................................................................ 23
6.2.3
Ošetření ovcí na pastvě ...................................................................................................... 23
6.2.4
Zatížení pastvin .................................................................................................................. 24
6.2.5
Pastva s ovčáckým psem .................................................................................................... 24
TECHNOLOGIE CHOVU .................................................................................. 25 7.1
TECHNOLOGIE NEUSTÁJENÉHO PASTEVNÍHO CHOVU OVCÍ S JARNÍM BAHNĚNÍM ..................... 25
7.2
TECHNOLOGIE CHOVU S BAHNĚNÍM V USTÁJENÍ...................................................................... 25
7.3
TECHNOLOGIE SEZÓNNÍ PASTVY SE ZIMNÍM BAHNĚNÍM........................................................... 25
7.4
TECHNOLOGIE CHOVU S KONTINUÁLNÍM BAHNĚNÍM ............................................................... 26
UŽITKOVÉ TYPY OVCÍ A VYBRANÁ PLEMENA ...................................... 27
8.1
MASNÝ UŽITKOVÝ TYP ............................................................................................................ 27
8.1.1
Charollais .......................................................................................................................... 27
8.1.2
Hampshire .......................................................................................................................... 28
8.1.3
Oxford down ...................................................................................................................... 28
8.1.4
Suffolk ................................................................................................................................ 28
8.1.5
Texel ................................................................................................................................... 28
8.2
KOMBINOVANÝ UŽITKOVÝ TYP ............................................................................................... 29
8.2.1
Merinolandschaf ................................................................................................................ 29
8.2.2
Zwartbles ........................................................................................................................... 29
8.2.3
Šumavská ovce ................................................................................................................... 30
8.3
MLÉČNÝ UŽITKOVÝ TYP .......................................................................................................... 30
8.3.1 8.4
Východofríská ovce ............................................................................................................ 30 PLODNÝ UŽITKOVÝ TYP ........................................................................................................... 31
8.4.1
9
VYBRANÉ AGROTURISTICKÉ FARMY S CHOVEM OVCÍ..................... 32 9.1
ARNIKA ................................................................................................................................... 32
9.2
FARMA ONDŘEJE MIKULÁŠKA ................................................................................................ 32
9.3
AGROEKOFARMA KADEŘÁVEK................................................................................................ 33
9.4
U ČERNÝCH OVCÍ ..................................................................................................................... 34
9.5
PENZION SEVERKA .................................................................................................................. 34
9.6
FARMA VÝŠKA ........................................................................................................................ 35
10
EKONOMIKA CHOVU OVCÍ ....................................................................... 36 10.1
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ EKONOMICKÉ UKAZATELE .................................................................. 36
10.2
NÁKLADY ................................................................................................................................ 36
10.2.1
Budovy, pastviny ........................................................................................................... 36
10.2.2
Náklady na krmivo a stelivo .......................................................................................... 37
10.2.3
Mzdové náklady............................................................................................................. 37
10.2.4
Náklady na veterinární péči .......................................................................................... 37
10.3
11
Romanovská ovce ............................................................................................................... 31
VÝNOSY .................................................................................................................................. 38
10.3.1
Dotace v rámci chovu ovcí ............................................................................................ 38
10.3.2
Jednotná platby na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-up) .................... 38
10.3.3
Národní dotace pro chovatele ovcí ............................................................................... 39
10.3.4
Program rozvoje venkova.............................................................................................. 39
10.3.5
Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond ................................................................. 40
10.3.6
Programy ministerstva životního prostředí ................................................................... 40
10.4
EKONOMIKA A EFEKTIVNOST PASTEVNÍHO ODCHOVU ............................................................. 40
10.5
MOŽNOST ZVÝŠENÍ VYUŽITELNOSTI TTP ................................................................................ 41
ZÁVĚR .............................................................................................................. 42
12
POUŽITÁ LITERATURA............................................................................... 43
13
SEZNAM TABULEK ....................................................................................... 46
14
SEZNAM OBRÁZKŮ ...................................................................................... 47
15
PŘÍLOHY .......................................................................................................... 48
1
ÚVOD
Na našem území měl chov ovcí dlouholetou tradici a patřil k hlavnímu odvětví živočišné výroby. Pastva ovcí byla velmi rozšířená, ale díky hospodářským změnám a pocitům, že lidé musí zabránit pastvě zvířat na lokalitách se vzácnými druhy rostlin, protože zvířata by mohla rostliny poničit okusem a sešlapáváním, se početné stavy ovcí snížily. Později bylo zjištěno, že právě pastva, okus a sešlapování je podmínkou existování vzácných rostlin. Díky své mnohostranné užitkovosti, přizpůsobivosti a nenáročnosti opět chov ovcí narůstá. Mezi nejvýznamnější produkty ovcí patří maso, mléko, vlna a jejich mimoprodukční využití. Mimoprodukční využití spočívá v produkci mrvy a vypásání i špatně přístupných míst. Ovce mají krajinotvorný význam a oproti skotu menší zatížení na půdu. Pastva ovcí je vhodná i na místech, kam se nedostane zemědělská technika, která by zajišťovala pokosení travin. Do devadesátých let dvacátého století byl chov ovcí zaměřen na vlnařskou užitkovost. Po dovozu levnějších vln z ciziny je zaměřen chov na masnou a dojnou, plodnou užitkovost. V posledních letech se dostává do obliby venkovská turistika. Jednou z forem venkovského cestovního ruchu je agroturistika, která se zaměřuje na pobyt spojený s prací na farmě. Lidé touží po odklonu od masové turistiky a chtějí utéct od všedního ruchu velkoměsta. Myslím si, že využití ovcí právě v agroturistice má vysoký potenciál, který farmy ještě plně nevyužívají. Hodně farem chovající ovce, ale nenabízí žádné lákadla ohledně ovcí. Pro farmy, nabízející zážitky z chovu ovcí hostům, mohou přinést nemalé tržby pro chovatele.
10
2
CÍL PRÁCE
Cílem bakalářské práce je seznámení se s agroturistikou a s chovem ovcí na území České republiky. Úvodem definovat agroturistiku a dále popsat význam chovu ovcí. Část práce věnovat na technologii chovu, způsob ustájení, výživu, krmení, pastvu a pastevní systémy. Uvést a popsat vybraná plemena vhodná na chov v agroturistice. Dále prezentovat některé agroturistické farmy, zabývající se chovem ovcí.
11
3
AGROTURISTIKA
3.1 Definice agroturistiky Jednou z forem venkovského cestovního ruchu je agroturistika, která společně s ekoturistikou bývá často řazena mezi tzv. zelený cestovní ruch, neboť je spojována s přírodou, zemědělstvím a ekologií. Agroturistika je představována souhrnem služeb (ubytovací, stravovací, ostatní), činnostmi na farmě, které zemědělský subjekt poskytuje návštěvníkům za účelem rekreace a odpočinku. Své zázemí má v zemědělském hospodářství, zejména na rodinných farmách. (Pourová, 2002) Agroturistiku lze provozovat ve všech přírodních podmínkách, s výjimkou silně industrializovaných center a s oblastí s vysokou devastací přírody v důsledku průmyslových a těžebních činností.
3.2 Význam agroturistiky Čím dál častěji můžeme zaznamenat odklon od masové turistiky ke komornějším formám dovolené. Přináší nejen vznik nových podnikatelských aktivit, ale také pomáhá na vzniku nových pracovních míst a k udržení stabilizace venkovského obyvatelstva. Přispívá k rozvoji vesnice, obce nebo regionu. (Janotka, 1999) Agroturistika se ve vyspělých zemích Evropy dlouhodobě úspěšně rozvíjí a je přímo i nepřímo podporována vládními i nevládními institucemi. (Pourová, 2002) Podle zkušeností ostatních zemí, můžeme říci, že právě agroturistika dokáže posilnit ostatní odvětví národního hospodářství, nebo-li vyvolat ekonomické oživení celých regionů. Avšak do dalších neméně důležitých skutečností, kvůli kterým by si zasloužila venkovská turistika více pozornosti, jako je přispívání k tvorbě krajině, nepřináší ekologická rizika, zprostředkovává návrat člověka k přírodě, respektuje přirozené přírodní a životní prostředí, umožňuje objevovat místní krásy a tradice, které popularizuje navenek. (Pourová, 2002)
12
3.3 Pozitivní vliv Agroturistika zachovává přírodu a životní prostředí. Zachovává původní ráz krajiny a obce. Spojení cestovního ruchu se zemědělským prostředím je doplňkovým zdrojem příjmů farmy nebo zemědělského podniku. Přináší nové pracovní příležitosti. (Pourová, 2002) Přínos má i pro obce, kdy se mohou využít stávající bytové fondy a budovy, které přestaly sloužit svému původnímu účelu. Zvyšuje úroveň vybavenosti a příjem obce. Oživuje a udržuje tradiční řemeslné výroby, folklórní a jiné tradice. (Janotka, 1999)
3.4 Negativní vliv Negativním vlivem může být konkurence v rozložení a využívání pracovních sil. Hlavní sezóna cestovního ruchu je stejná jako sezóna v zemědělství. Při výstavbě ubytovacích zařízení či dalších součástí infrastruktury může dojít k úbytku půdy. Při velké návštěvnosti a nepřizpůsobení se původní vesnické sociální struktuře může znamenat zátěž a stres pro místní obyvatelstvo. (Pourová, 2002)
13
4
VÝZNAM CHOVU OVCÍ
K nejstarším chovaným zvířatům ve světě patří ovce. Jsou to nenáročná zvířata, která lze chovat téměř ve všech klimatických a výrobních podmínkách. (Stupka a kol., 2010) Chov ovcí má na našem území dlouholetou tradici. V 17. století byl chov ovcí hlavním odvětvím živočišné výroby a koncem 19. století se na našem území chovalo přes 2 milióny ovcí. Ovčáctví u nás bylo v této době na vysoké úrovni a dosahované výsledky ho proslavily až za daleké hranice. (Štolc, 1999) V současné době není u nás chov ovcí v takové míře jako v jiných evropských zemích. (Štolc, 2007). Po roce 1989 došlo k velkým zemědělským změnám a podmínky tržního hospodářství silně ovlivnily chov ovcí. Dříve dominovala vlnařská užitkovost, ale díky nákupům levnější australské vlny se od vlnařských plemen ustupuje a chovatelé soustředí svůj chov na plodnost a masovou užitkovost. (Štolc, 1999) Po roce 1990 se nejvíce chovali plemena kombinovaného a masného typu. (Stupka a kol., 2010) Chov ovcí má význam především v jejich mnohostranné užitkovosti. (Stupka a kol. 2010) Vedle hlavních produktů (maso, mléko, vlna, kůže) nám ovce poskytují i vedlejší produkty (lanolin, lůj, střeva, krev, předžaludky, paznehty, rohy). Dále poskytují nepřímý užitek, kam řadíme produkci ovčího hnoje, možnost využití pastvin. (Horák, 2012)
4.1 Ovčí produkty 4.1.1
Maso
Maso je hlavní užitkovou vlastností ovcí, která rozhoduje o ekonomice chovu. (Horák 2012) Ovčí maso dělíme na skopové, které je z dospělých kusů a na maso jehněčí, které je z mladých zvířat. Ovčí maso je výživné, bohaté na bílkoviny, dobře stravitelné a má vysokou dietetickou hodnotu. (Vejčík, 2007) Barva jehněčího masa je růžová, maso z dospělých zvířat má jasně červenou barvu. Ovčí maso se vyznačuje specifickou vůní, chutí, ty jsou ovlivněny především věkem zvířat, pohlavím a výživou. Zvířata odchovaná na pastvě mají výraznější chuť a vůni. Jehněčí maso obsahuje vysoký obsah esenciálních aminokyselin, kvalitních bílkovin, vitamíny ze skupiny B a zvýšený obsah minerálních látek. (Horák, 2012)
14
Spotřeba skopového a jehněčího masa u nás je asi 0,2 – 0,4kg na obyvatele ročně. Nejkvalitnější je maso z jehňat do věku 4 – 6 měsíců. (Stupka a kol., 2010) Negativní faktory ovlivňující spotřebu ovčího masa jsou: nízká nabídka v porovnání s ostatními druhy masa, vyšší cena produktů, relativní komplikovanost kuchyňské přípravy a úpravy. Můžeme však konstatovat, že zájem o jehněčí maso v poslední letech roste. (Horák, 2012) 4.1.2
Mléko
Ovčí mléko je vodnaté, typické vůně a příjemně nasládlé chuti, řadíme je mezi kaseinová mléka. Ovčí mléko je bělejší než je tomu v případě kravského mléka. (Kuchtík, 2007) Velký vliv na produkci mléka má věk bahnice. Největší produkce je ve třetí a čtvrté laktaci, u sedmiletých bahnic nastává výrazný pokles. Na začátku laktace se produkuje mlezivo, které je husté, žluté barvy, zvláštního zápachu a slané chuti a je první potravou jehňat. Složení mleziva se velmi rychle mění. Produkované mlezivo se postupně mění na mléko zralé. Za 5 až 7 dní po obahnění se může mléko zpracovávat a konzumovat. (Vejčík, 2012) Převážně ovčí mléko používáme k dalšímu zpracování na různé mléčné výrobky. Můžeme vyrábět měkké a tvrdé sýry. (Stupka a kol., 2010) 4.1.3
Vlna
Vlna je produktem kůže, ze které vyrůstá šikmo a každý chlup je zapuštěn do chlupové pochvy, tvořené pokožkovým epitelem. Ovčí vlna je dlouhý vlasovitý rohovitý útvar epidermálního původu. Vyznačuje se celou řadou specifických fyzikálních (jemnost vlny, délka vlny, tvar, lesk a barva vlny) a mechanických vlastností (pevnost, pružnost, tažnost, bobtnavost, hygroskopičnost, plstivost, hřejivost, vodivost tepla). Pro svoji zvláštní strukturu a malou tepelnou vodivost keratinu se řadí vlna mezi nejteplejší textilní vlákna. (Vejčík, 2012) Střiž ovcí je obtížná činnost, neboť jde o fyzickou námahu, musíme mít velkou trpělivost a stále se soustředit na střih, protože jinak by mohlo dojít ke zranění střihače, ovce nebo k znehodnocení vlny. 4.1.4
Kůže
Organismus ovce proti vnějším vlivům chrání kůže. Kvalita kůže je spjata s kvalitou a jemností vlny, která z ní roste. Kůže dělíme na kůže ovcí s vlnou jemnou, polojemnou 15
a hrubou. Na kvalitu kůží má vliv i věk a pohlaví zvířat. Plemena chovaná u nás poskytují kůže vhodné pro kožešnické zpracování, k tomuto zpracování je kůže vhodná pokud vlna má délku alespoň 1,5cm. (Štolc,1999) Podle charakteru a použitelnosti dělíme ovčí kůže do tří skupin: kožichové, kožešinové, koželušské. Kožichové kůže získáváme od hrubovlnných plemen ovcí (romanovská ovce) hlavně na výrobu kožichů. Kožešinové na výrobu plášťů, čepic, podšívek. Kožešinové se odlišují od kožichových tím, že mají vlnu obrácenou na povrch, tedy zvenčí. Koželužské kůže mají nejednotné složení rouna a nejsou vhodné na výrobu kožichů používají se v kožené galanterii a zhotovuj se z nich rukavice, obuvnický semiš apod. (Štolc, 1999) 4.1.5
Vedlejší produkty
Mezi vedlejší produkty řadíme lanolin, který je složený především z cholesterolu, esterů a několika mastných kyselin. Jeho využití je v kosmetickém průmyslu, kde se používá na výrobu mýdel a krémů, v textilním a kožedělném průmyslu bývá využíván jako změkčovadlo. V lékařství a farmakologii je využíván pro své hypoalergenní a antibakteriální účinky k hojení popálenin a též při výrobě vitamínu D3 , hormonů a steroidních léčiv. (Horák, 2012) Kvůli typické vůni se u nás k přípravě pokrmů nepoužívá ovčí lůj. Spolu s lanolinem jsou surovinou pro výrobu jádrového mýdla. Ovčí střeva mají využití v uzenářství, ve výrobě strun pro tenisové rakety a hudební nástroje. V lékařství jsou využívány při výrobě chirurgických nití. Ve farmakologickém průmyslu k výrobě sér a očkovacích látek se využívá krev. Využívá se také k produkci albuminu pro potravinářské a krmné účely. (Horák, 2012) Kosti, rohy, paznehty se používají na výrobu klihu a želatiny, případně ozdobných předmětů. 4.1.6
Nepřímý užitek
Ovčí hnůj se snadno a bez ekologický potíží skladuje. Je vhodný k přímému hnojení okopanin, zahradnických kultur. Průměrně získáváme denně 2,5- 3kg pevných výkalů. Významným užitkem je také ochrana životního prostředí, zachování krajinné rázu. (Horák, 2012)
16
5
USTÁJENÍ
Zvířatům musíme zajistit přiměřenou ochranu před klimatickými extrémy. Jestliže použijeme k ochraně pevnou stavbu, musí zajišťovat čistý a vzdušný prostor s možností asanace a dezinfekce. Ovce snášejí dobře nižší teploty, však musí mít suchý prostor, protože vlhkost a průvan je pro ně nevyhovující. Prostor musí být dostatečně velký, aby mohla všechna zvířata ležet, mít dostatek místa na vstávání a pohyb. Požadavky na ustájení vychází ze systému chovu, přesněji z organizace bahnění. Ovce bahnící se v zimě vyžadují jednoduché zimní ustájení v neizolované stáji. Ovce, které se bahní na pastvině vystačí s přístřeškem. Ustájení musí umožnit zvířatům vyhnout se znečištění, pečovat o vlastní tělo, drbat se o vhodné předměty a kontaktovat se ostatními zvířaty. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Velikost stáje je dána počtem a kategoriemi chovaných zvířat. Při dávkovaném krmení musí velikost odpovídat počtu krmných míst u žlabu. Potřeba ustájovací plochy pro ovce se počítá pro jednotlivé kategorie ovcí podle údajů uvedené v tabulce 1.
Tabulka 1 Potřeba ustájovací plochy pro ovce (Horák, 2004) Kategorie ovcí
2
Plocha stáje ( m )
Bahnice - jalové a ročky
1,2
Bahnice s 1 jehnětem do odstavu
1,5
Bahnice s 2 jehňaty do odstavu
2,0
Jehně do odstavu
0,2
Jehně - výkrm do 25 kg
0,4
Jehně po odstavu do 1 roku
0,8
Ovce - pastevní přístřešek
0,8
Beran - chovný (8-16 měsíců.)
1,5
Beran - individuální ustájení
4,0
Beran - skupinové ustájení
3,0
Při tradičním způsobu chovu by měl být součástí ovčína oplocený výběh. Do výběhu v zimním období by měly mít zvířata přístup každý den.
17
Celoroční chov na pastvě je levnější a pracovně méně náročné než ustájení ovcí v zimě v ovčínech. Musíme však zvolit vhodné plemeno. K ochraně ovcí před nepříznivými klimatickými vlivy postačí jednoduchý přístřešek. (Horák, 2012)
5.1 Typy ustájení Nejpřirozenějším potřebám zvířat a zásadám welfare vyhovuje volné stlané ustájené. Ustájení v individuálních kotcích se obvykle praktikuje u plemenných beranů a matek s mláďaty po porodu. Po porodu je vhodné instalovat individuální boxy dočasné. Skupinové ustájení v kotcích vyhovuje všem kategoriím zvířat. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
Jednoprostorová stáj Plocha se nastýlá celá. Krmení se zakládá do jeslí nebo závěsných žlabů , ve velkých stádech lze instalovat krmné pásy. Prostor stáje je hrazen na kotce, kam se mohou zvířata podle potřebu seskupit. Hrazení bývá ze dřeva nebo z ocelových trubek ve vodorovné poloze. Mezery mezi jednotlivými tyčemi nesmí být větší než 8cm. Můžeme použít rámy s kovovým pletivem, ale jen bez rohatých ovcí. Potřebný je dostatek stelivové slámy pro přistýlání. Hnůj vyklízíme 2-3x ročně, kdy je potřeba vyklidit technologická zařízení. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
Dvouprostorová stáj Plocha je rozdělena na prostor, kde se nenastýlá a je určen na krmení a na stlaný prostor pro ležení. Tato stáj je obvyklá pro průjezdné stáje. Kolem krmných chodeb je hrazení pevné, ostatní jsou přenosné. Z krmné chodby se krmivo zakládá do žlabů nebo na krmný stůl. Není potřebná manipulace se zvířaty při krmení a podestýlání, spotřeba steliva je menší. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
Sklad sena spojený s možností ustájení Jako dočasné zimní ustájení můžeme použít sklad sena, kdy přední část je opatřena posuvnými krmnými zábranami a vzadu je umístěno seno. Jak postupně zvířata seno užírají, zábrany se posunují a tím se prostor pro zvířata zvětšuje. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
18
5.2 Vnitřní zařízení stáje K zařízení ovčína patří vybavení pro krmení, napájení, bahnění, střiž, lisy, brodidlo. Aby se zabránilo k poranění zvířat, musíme vhodně umístit krmná zařízení. Ovce mají mít volně k dispozici pitnou vodu. Napáječky musí být umístěny tak, abychom se vyvarovali kontaminace výkalů nebo moči, riziku zmrznutí nebo rozlévání vody. Kontrolovány by měly být aspoň 1x denně. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
19
6
VÝŽIVA A KRMENÍ
Jedním z rozhodujících kritérií ovlivňující ekonomiku chovu ovcí je správná výživa a technika krmení ovcí. Nejen ke zhoršení kvality vlny, ale i k reprodukčním poruchám a k celkovému zhoršení výživného stavu zvířat přispívá nedostatečná nebo nekvalitní výživa. Ovce jsou přežvýkavci a musí mít vyrovnané krmné dávky co do množství a do poměru mezi dusíkatými látkami a energií, minerálních látek, obsahu a koncentrace vlákniny, ale také musí mít stálost krmných dávek. (Horák, 2012) Pro správnou techniku krmení je dobré mít znalosti o obsahu živin v jednotlivých krmivech a o potřebách jednotlivých kategorií ovcí. Jednotky NELo (netto energie laktace pro ovce) a NEVo (netto energie pro výkrm ovcí) nám vyjadřují odhad, kolik energie zvíře z daného krmiva využije pro danou produkci. Obě jednotky se měří v megajoulech. Díky tzv. hodnotě PDI, kdy jde o stravitelnost dusíkatých látek v tenkém střevě, můžeme určit, zda je krmivo vhodnější pro výkrm a nebo pro laktaci. (Horák, 2012)
6.1 Krmiva Základním krmivem je seno, které v systému celoroční pastvy lze zkrmovat jako výhradní objemné krmivo. Seno travní (luční) a jetelotravní je vhodnější než-li vojtěškové, které by se nemělo podávat před porodem, protože vyšší obsah Ca může způsobit výskyt mléčné horečky (hypokalcemické ulehnutí) bahnic po porodu. (Horák, 2012). Avšak během laktace je vojtěškové seno vhodné pro krmení bahnic, jelikož obsah vápníku je ve velkém vydáván mlékem. Seno plesnivé se nesmí zvířatům zkrmovat. Kvalitním senem můžeme uhradit 3090% sušiny krmné dávky. (Horák, 2012) Významným zdrojem živin je siláž. U siláží věnujeme pozornost na kvalitu fermentačního procesu. Velkým problémem bývá špatné skladování, často tepelné poškození v důsledku nedodržování technologických postupů. Plesnivé nebo jinak narušené siláže nejsou vhodné pro zkrmování zvířat. Překrmováním ovcí kukuřičnou siláží vede k tučnění zvířat a k problémům s reprodukcí. Travní a jetelotravní siláže jsou významným zdrojem rostlinných bílkovin.
20
Z důvodů technologických a nutričních se upřednostňují senáže (siláže ze zavadlých pícnin), které musíme před krmením neutralizovat sodou nebo jemně mletým vápencem. (Horák, 2012). Do jadrných krmiv patří šroty ze všech zrnin, extrahované šroty, pokrutiny sójové a řepkové. Jsou to krmiva obsahující vysokou biologickou hodnotu bílkovin. Především bychom je měli dávat jehňatům, bahnicím v období před a po porodu v dávce 0,1-0,5kg na kus a den, plemenným beranům v přípravné době na připouštění v dávce do 1kg na kus a den, v době připouštěcí sezony až 1,5 kg na kus a den. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Minerální látky se ovcím dodávají prostřednictvím minerální lizů, kamenné soli. K dosycení ovcí slouží krmná sláma, kdy nejvhodnější je ovesná a z luskovin. Nejpřirozenějším způsobem krmení pro ovce je pastva. Při extenzivním chovu ovcí je také nejekonomičtější. Za den mohou přijmout 5-8 kg pastevního porostu. Raději mají listnatou pastvu, proto je dobrý přísev jetelovin. (Horák, 2012)
6.2 Pastva Ovce krmené pastevní výživou mají z hospodářského hlediska řadu předností. Ovce mohou být zkrmovány na pastvě 210 – 240 dní v roce. (Halva a kol. 1989) Čím je delší doba pastvy, lépe pro nás i pro ovce, protože pastva ovcí nejenom prospívá zdraví, ale je také levnější než-li kupovat jadrná krmiva. Ve srovnání se skotem je příjem krmiva a nároky na obsah živin v krmné dávce 6 -7krát menší. (Kopřiva a kol., 2004) Při krmení ovcí dodržujeme všechny obecný zásady techniky krmení přežvýkavců. Ovce jsou selektivní spásači, spásají porost (ukusuje) na výšku 2 – 3 cm. Ovce jsou tzv. mělcí spásači tzn. zaměřují se na spodní část porostu. Přijímají potravu předními zuby. Výrazně se vyhýbají kvetoucím travám, spásá i dřeviny. (Mládek a kol., 2006) Ovce se mohou pást ve velmi svažitém terénu. U ovcí je menší riziko půdní eroze, neboť na půdu působí nižším tlakem nežli skot nebo kůň. (Mládek a kol., 2006) Ovcím musíme nechat dostatek času a klid na pastvu, aby se mohly dosyta napásat, proto je dobré vyhánět ovce brzy. Ovce se napasou na výborné pastvě za sedm a čtvrt hodiny, na horší potřebují k nasycení nejen osm a půl, ale i více hodin. (Kopřiva a kol., 2004) V neznámém terénu je dobré pro přehánění ovcí použít ovčácké psy. (Mládek a kol., 2006)
21
Ovce na začátku pastevního období zvykáme pozvolna na pastvu. Před vyhnáním na pastvu se zvířata přikrmují malým množstvím slámy. (Kopřiva a kol., 2004) Krmnou selektivitu může ovlivnit zejména hustota zvířat na pastvině. (Animut a kol., 2005) Základem správného managementu je umístění stáda ve správném čase na správném místě, neboť každá kategorie zvířat a každá fáze jejich reprodukčního cyklu mají odlišné nároky na množství a druhu živin.(Šarapatka, Urban a kol., 2006) 6.2.1
Způsoby pastvy
Při Karpatském (salašnickém) systému pastvy se stádo vyhání každý den pod dohledem ovčáka. Pasení je prováděno při chůzi, zůstává proto hodně nedopasků. Večer, ale někdy i během dne bývají ovce zahnány do košárů či ovčína. Od tohoto systému pastvy se postupně odstupuje a nyní jen málo chovatelů takto pasou ovce, tento způsob nahradil pasení v oplůtcích. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Oplůtková pastva je považována za vyvíjející se způsob pastevní techniky. Způsob může být jak kontinuální – jednooplůtková, dvojoplůtková s rotací respektující klidová období pro obrůst pastevních porostů a víceoplůtková s rotací zpravidla v 16 oplůtcích. Při systému oplůtkovém se praktikuje celodenní pobyt zvířat na pastvině. U nás se nejčastěji používá s odchovem jehňat s matkami na pastvě po jarním bahnění. Oplůtková pastva je sice investičně náročná, ale zvyšuje produktivitu práce a zajišťuje regeneraci pastvy a omezuje vznik plošné eroze na svazích. (Horák a kol., 2006) Kontinuální pastva je nejjednodušší a také nejméně nákladným systémem. Zvířata jsou po celou dobu pastevní sezony umístěny na jedné pastvině. Během pastevního období může docházet k přebytku nebo naopak k nedostatku pastevního porostu, proto je třeba dbát o pastvinu s využitím mechanizace. Na začátku období je spásána zhruba jedna třetina plochy, zbývající části jsou posečeny a zakonzervovány (seno, senáž). (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Dalším způsobem pastvy je honová pastva (rotační). Dle utváření terénu se pastevní plochy rozdělí na několik honů. Tyto hony se spásají střídavě za sebou. Na jednom honu se zpravidla spásá 10 – 20 dnů. Po těchto dnech se pastva nechá zregenerovat. V květnu musíme počítat s klidovou periodou o délce 16 – 20 dnů, v letních měsících 20 – 30 dnů a na podzim dokonce až o délce 45 dnů. V jarních měsících se přebytky pastevního porostu sklízejí na seno. (Horák a kol., 2004)
22
6.2.2
Oplocení pastvin
Ovce většinou nerespektují elektrické oplocení, protože vlna je výborný izolant. Proto je vhodné ovce vyhnat na pastvu ostříhané, protože pak elektrický ohradník respektují i po nárůstu vlny. (Mládek a kol., 2006) Pastviny mohou být oploceny trvale nebo-li stabilně nebo dočasně. (Horák a kol. 2004) Trvalé oplocení bývá vybudováno buď z tyčoviny nebo s použitím uzlíkového pastevního pletiva a hladkých drátů v kombinaci s elektrickým ohradníkem. (Horák a kol., 2004) Vybudování trvalého oplocení je finančně náročné, buduje se na dobu cca 30 let. Dodavatelská cena na 1 km oplocení je asi 35 000 Kč, z toho je cena dřeva 12 %.
(Horák a kol., 2004, str. 198) Využitím vlastních materiálů a svépomocí je možné náklady snížit. (Horák a kol., 2004) Dočasné oplocení je vhodný hlavně v místech turisticky zapojených. Použití elektrických ohradníků je nevhodnější. U ohradníku musí být umístěna bleskopojistka alespoň 5 m od zdroje impulzu. Ohradník musí být totiž zajištěn proti blesku. Aby nedocházelo ke snižování napětí v ohradníku, musíme likvidovat travní porosty pod spodním drátem, při konvenčním způsobu hospodaření je to zpravidla chemicky. Přenosné i stabilní oplocení je možné kombinovat. (Horák a kol., 2004) 6.2.3
Ošetření ovcí na pastvě
Před umístěním ovcí na pastvu bychom měli zvířata odčervit.
V oplůtkových
systémech je vhodné odčervovat každé 3 měsíce. (Mátlová, Loučka, 2002) Dále by se měly zastřihnout paznehty. Ovce musí mít dostatek pitné vody. Raději dávají přednost tekoucí čisté vodě, než-li stojaté. Napájet můžeme i z koryt nebo z vhodných mobilních napáječek s hlídačem vodní hladiny, ale to jen v případě, kdy není k dispozici přirozený zdroj vody. Přirozená místa musí být zpevněna. Pro zimní období musíme použít nezamrzající napáječky. V průměru dospělá ovce při pastevním typu stravování spotřebuje denně 1 – 3 l vody na kus a den. (Horák a kol., 2004) Ovcím podáváme ve formě lizu minerální látky. Liz umísťujeme na vyvýšené místo. Při dlouhodobém suchu ovce přikrmujeme. Do pastevního areálu se umísťují jesle.
23
Jestliže je na pastvě dostatek přirozeného úkrytu, tak není nezbytné, abychom pro ovce vybudovali přístřešky. Pokud ovšem vybudujeme přístřešky, zvířata je využívají k dennímu i nočnímu odpočinku. (Horák a kol., 2004) Pokud chováme ovce po celý rok na pastvě, vybudujeme zimoviště. Místo pro jeho zřízení má být vyvýšené, suché, chráněné před větrem a snadno přístupné mechanizačními prostředky k navážení krmiva a vody. (Horák a kol., 2004) 6.2.4
Zatížení pastvin
Zatížení pastviny se udává v dobytčích jednotkách (DJ = 500 kg). Obecně je ovlivněno zatížení pastvin především těmito faktory: produkcí a kvalitou pastvy, dobou pastvy, kategorií ovcí a jejich spotřebou, sezónou, klimatickými podmínkami, způsobem pastvy a podílem nedopasků, přičemž všechny tyto faktory by měly být brány v úvahu pro výpočet optimální zatížení pastviny. Při jedné seči na seno a při průměrné spotřebě pastevního porostu na bahnici v rozmezí 7 až 12 kg, zatížení pastviny by mělo být na 1 ha celoroční pastviny 7 až 10 ks bahnic. Bez seče může být zatížení na 1 ha průměrné pastviny na úrovni 15 až 20 ks bahnic. (Kuchtík,2007)
6.2.5
Pastva s ovčáckým psem
Čím dál častěji se při pasení ovcí využívá ovčácký pes, pořizovací cena vycvičeného ovčáckého psa není sice levná, ale určitě se tato investice vyplatí, pokud máme velké stádo, neboť pozdější výdaje na psa jsou nižší než mzda zaměstnancům. Ovčácký pes má za úkol doprovázet stádo, usměrňovat jeho pohyb, upozorňovat na nebezpečí, potrestat neposlušné ovce. Pes musí být zaujatý pro práci, vytvořit si a udržet pevné pouto mezi stádem a pánem. U ovčáckého psa se požaduje přiměřená tvrdost a pracovní kondice, musí pracovat za každého počasí. (Horák a kol., 2004) Vycvičený ovčácký pes plní úkoly jako je přihnání stáda k ovčákovi, držení ovcí v blízkosti ovčáka, hnaní stáda za ovčákem, hnaní stáda určeným směrem, zahnání stáda do ohrady, vyhnání stáda z ohrady nebo z ovčína, zamezení pohybu zvířat přes určenou hranici, vyčlenění několika zvířat ze stáda. (Horák a kol., 2004) Využívají se plemena např. belgického ovčáka, kolie, briarda, australského ovčáka, ale nejvíce vyniká plemeno border colie.
24
7
TECHNOLOGIE CHOVU
7.1 Technologie neustájeného pastevního chovu ovcí s jarním bahněním Nejnáročnější na management a odbornou úroveň chovatele. Jedná se o oplůtkový systém s dělenou sklizní pastevní hmoty, vhodná je kombinace s pastvou skotu. Při maximální produkci za minimálních vstupech je třeba udržování pastevních porostů v trvale vysoké kvalitě. Výška paseného porostu by měla být udržováno okolo 10 cm. Pro tento způsob chovu nejsou vhodná jemnovlnná plemena merinového typu ani žírné plemeno charollais, které v našich podmínkách vyžaduje vždy zimní ustájení. Technickými předpoklady jsou spolehlivé oplocení s manipulačními ohradami, mechanizace pro údržbu pastvin, sklizeň a manipulaci s konzervovaným krmivem, stálá nebo mobilní příkrmiště. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
7.2 Technologie chovu s bahněním v ustájení Pastevní systém s ustájením v zimovišti. Základem efektivity produkce je maximálně prodloužit pastevní sezonu, udržet co nejdelší dobu kvalitní porost. Jde o kontinuální i oplůtkový systém pastvy. Pastva by měla být zahájena co nejdříve (duben). Bahnice s jehňaty se pasou společně. Flushing (nebo přídavek jádra) podáváme od poloviny září. Pastvu udržujeme dokud nám to klimatické podmínky dovolují. Bahnění probíhá v březnu až v dubnu, jednorázový odstav je koncem července. Jatečná jehňata se prodávají během srpna až září. Důležitým vstupem je koncentrované krmivo pro plemenné berany před a během připouštění a pro stimulaci laktace bahnic. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
7.3 Technologie sezónní pastvy se zimním bahněním Pastva je prováděna i v extrémních (horských) podmínkách s bahněním v zimovišti v mírnějších podmínkách, při dostatku kvalitního zimního krmiva. Náklady na přepravu stáda je kompenzována zvýšenou cenou odchovaných jehňat. Pastvu zahajujeme co nejdříve (duben), bahnice s jehňaty se pasou společně. Pastevní areál je rozdělen na dvě části. V jarním období je jedna část kontinuálně spásána, druhá posečena, seno zůstává uskladněno přímo na pastvině. Druhá seč je
25
spásána po obrostu. Snažíme se o co nejdelší pastevní období, ke konci se dokrmují z ponechaného sena. Před začátkem zimy se bahnice přemístí do zimoviště s přídavkem jádra. Pastvina v zimovišti se během jarní až podzimní sezony využívá na seč, nejdéle však do poloviny října, kdy se ošetří. Bahnění probíhá v lednu-únoru, jednorázový odstav a prodej jehňat během březnadubna. (Šarapatka, Urban a kol. 2006)
7.4 Technologie chovu s kontinuálním bahněním Jde o pastevní oplůtkový systém se skupinovým bahněním. Organizace skupin s různou fází reprodukce vyžaduje pastvu v oddělených oplůtcích a použití asezonních plemen. Náročný je na management a flexibilitu chovatele, vyšší provozní náklady. Základem efektivní produkce je skupinové využívání krmiv podle reprodukční fáze a udržování pastevních porostů v trvale vysoké kvalitě. Jehňata odstavíme z jarního bahnění nejpozději koncem června, jehňata ze zimního bahnění se odstaví nejpozději v květnu. (Šarapatka, Urban a kol., 2006)
26
8
UŽITKOVÉ TYPY OVCÍ A VYBRANÁ PLEMENA
Nejdůležitějšími znaky plemene jsou výborné reprodukční a mateřské schopnosti spolu s vysokou mléčností a růstovou intenzitou a s vysokou kvalitou finálního produktu. Volba druhu, plemene, případně užitkového typu křížence závisí na produkčním zaměření farmy. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Ke správné volbě je nutné reálně analyzovat podmínky a posoudit chovatelské možnosti. Čím ušlechtilejší a užitkovější plemena, tím mají vyšší požadavky na výživu, ošetřování, ustájení, veterinární prevenci atd. (Horák, 2012) Na základě užitkového typu můžeme rozdělit plemena na masná, kombinovaná, plodná, mléčná, zájmová.
8.1 Masný užitkový typ Tento typ ovcí se hodí do oblastí s vyšší kvalitou porostů. Vyznačuje se raností, poměrnou nízkou chodivostí a velmi dobrou schopností spásat porosty postupně. (Šarapatka, Urban a kol., 2006) Plemena jsou využívaná především k produkci jehněčího, skopového masa. Společným znakem je vysoký intenzita růstu, vynikající osvalenost a kvalita masa. 8.1.1
Charollais
Francouzské bílé masné bezrohé plemeno. Plemeno je středního až velkého tělesného rámce, s výborným osvalením, výkrmovými vlastnostmi a jatečnou hodnotou, rané, s dobrou plodností a mléčností. (Horák, Treznerová, 2010) Hlava a končetiny jsou pokryty nahnědlou krycí srstí. Kvůli nedostatečnému obrůstu břicha potřebuje zimní ustájení. Končetiny jsou silné, pevné a krátké. Uši jsou jemné, dlouhé, mají dlouhé široké rovné čelo, oči daleko od sebe. Trup je dlouhý s dobře osvaleným hřbetem. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) Charollais je dobře přizpůsobeno k oplůtkovému systému pastvy i ke společné pastvě se skotem. Plemeno je náročnější na chovatelské podmínky, vyhovují mu spíše teplejší a sušší klimatické podmínky. (Horák, Treznerová, 2010) V porovnání s ostatními masnými plemeny je temperamentnější a chodivější. Stádový pud má nižší, shlukují se jen v případě nebezpečí. (Šarapatka a Urban, 2006).
27
8.1.2
Hampshire
Polojemnovlnné plemeno s krátkou vlnou, velkého tělesného rámce. Hruď je široká a hluboká. Hlava i krk je krátký, uši široké a středně dlouhé. Hlava, uši a nohy jsou černohnědá až černé, však barva vlny je bílá, rouno vyrovnané. Typický je značný obrůst nohou a hlavy. Nohy jsou krátké a silné. Ovce jsou rané, mléčné a náročné na celoroční vyrovnanou výživu, dobře se přizpůsobili i drsnějším klimatickým podmínkám. Plemeni vyhovuje spíše oplůtkový systém pastvy. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) 8.1.3
Oxford down
Krátkovlnné, tmavohlavé, bezrohé plemeno s polojemnou vlnou, typický velký čtvercový rámec s širokým hřbetem a prostorným hrudníkem. Hlava je přiměřeně dlouhá, široká s rovným profilem.
Uši jsou tmavé delší délky. Krk bývá středně
nasazený a odpovídající délky, u beranů je silnější. Končetiny mají středně dlouhé, silné, spěnky pevné. Vlna je bílá, pololesklá zkadeřená, kůže jemná, růžová.(Horák, Pinďák, Mareš, 2004) Plemeno je vhodné chovat i v drsnějších klimatických podmínkách, vyhovuje mu jak oplůtkový systém, tak i jiné způsoby pastvy. 8.1.4
Suffolk
Plemeno je u obou pohlaví bezrohé. Jedná se o krátkovlnné rané plemeno s polojemnou vlnou.. Hlava i končetiny jsou černé. Mají dobré růstové schopnosti a kvalitní maso. Ovce jsou otužilé, velkého tělesného rámce. Vhodné je pro chov v intenzivních oblastech a v různých klimatických podmínkách, je přizpůsobeno pro všechny způsoby chovu včetně celoroční pastvy. (Horák, Treznerová, 2010) Vyznačují se pevnou konstitucí a dobrým zdravotním stavem. Hodí se k užitkovému křížení téměř se všemi plemeny. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) V současné době patří k nejvíce využívaným masným plemenům v rámci užitkového křížení v ČR. (Kuchtík, 2007) 8.1.5
Texel
Bílé bezrohé plemeno, které se chová ve dvou užitkových typech: holandský, stejný jako belgický nebo dánský – s výrazným osvalením, menšího tělesního rámce a francouzský, anglický – většího tělesného rámce. Pro naše podmínky je vhodnější
28
větší tělesný rámec. Vlnou je obrostlá pouze část těla, hlava a spodní část končetin je porostlá krycí srstí. Vlna je polojemná. Hlava je středně dlouhá, široká a plochá, uši pevné, středně dlouhé, vzpřímené, s často se vyskytujícími pigmentovými skvrnami. Krk je krátký a dobře osvalený, hruď hluboká, hřbet široký. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) Vyznačuje se vysokou jateční výtěžností a velmi dobrým kvalitním masem. Dále se vyznačuje krátkým plodným obdobím. (Horák, 2005) Zvířatům nevyhovuje prostředí s krátkou vegetační dobou, horské oblasti s vysokými vodními srážkami a nadměrná stájové vlhkost. Jsou náročné na celoroční vyrovnanou výživu. Plemeno je vhodné pro oplůtkový způsob pastvy. Plemeno je klidného temperamentu. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
8.2 Kombinovaný užitkový typ S kombinovanou užitkovostí mají zvířata dvojstrannou nebo trojstrannou užitkovost. 8.2.1
Merinolandschaf
Bílé bezrohé plemeno většího tělesného rámce. Hlava je středně dlouhá a nepříliš široká, na čele je typická vlněná šešulka. Uši jsou dlouhé, široké a mírně svislé. Hrudník je hluboký a přiměřeně široký. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) Zvláštností plemene je asezónost říje (téměř celoroční plodné období), která umožňuje intenzivnější reprodukci. Při dobrém odchovu lze jehnice zapouštět již v deseti měsících věku. (Kuchtík, 2007) Bahnice mají dobré mateřské vlastnosti a mléčnou užitkovost. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) Plemeno je vhodné do nížinných, ale také i do podhorských oblastí, především pro oplůtkovou, ale i pro jiné způsoby pastvy. (Horák, 2012)
8.2.2
Zwartbles
Bezrohé, polojemnovlné, polorané plemeno velkého tělesného rámce s výbornou mléčností a dobrou jatečnou hodnotou. Vlna má tmavohnědé zbarvení, hlava a končetiny jsou černé a neovlněnné. Plemenným znakem je bílá lysina na hlavě a požaduje se i bílé zbarvení na pěnkách zadních končetin a konci ocasu. (Kuchtík, 2007)
29
Bahnice mají dobré mateřské vlastnosti a snadné porody. (Horák, Pinďák, Mareš,
2004, s.28) Plemeno se dobře adaptovalo i v drsných klimatických podmínkách na Šumavě či na Valašsku. Vyhovuje jim jak oplůtkový systém pastvy, tak i jiné způsoby. (Kuchtík, 2007) 8.2.3
Šumavská ovce
Plemeno s trojstrannou užitkovostí (maso, mléko, vlna). Vlna je polojemná až polohrubá, bílé barvy, smíšená, splývavá s vysokým podílem dlouhé podsady, vyznačující se pružností a vysokým stříbrným leskem. Ovce mají střední tělesný rámec a lehčí kostru. Plemeno je chodivé. (Kuchtík, 2007) Vhodné k chovu v horských oblastech. Předností plemene jsou dobré pastevní vlastnosti, spíše jim vyhovuje tzv. karpatský způsob pastvy. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
8.3 Mléčný užitkový typ Tento typ vyniká vysokou, vynikající dojivostí. 8.3.1
Východofríská ovce
Polojemné, rané plemeno s velkým tělesným rámcem, lehkou kostrou. Obě pohlaví jsou bezrohá. Hlava u beranů je mírně klabonosá. Uši velké, široké a polosvislé. Ovce mají delší nohy a dlouhý poměrně úzký hrudník. Hlava, spodní část končetin a tenký dlouhý ocas je pokryt pouze krycí srstí. Vlna smíšená, polosplývavého charakteru, lesklá a pravidelně obloučkovaná. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) V ČR se spíše chovají plemena bílého rázu, ale v cizině jsou častá i černá plemena. Toto plemeno vyniká vysokou plodností a vynikající mléčnou užitkovostí. Průměrná užitkovost je 300 až 400 litrů mléka za normovanou laktaci. (Horák, 2012) Typická je ranost plemene, možnost zapouštění jíž v 6.-8. měsíci věku a vysoká asezónnost. Jehňata mají dobrou růstovou schopnost. (Kuchtík, 2007) Ovcím vyhovuje všechny používané systémy pastvy. Dospělá zvířata snáší dobře i vlhčí přírodní podmínky. Vhodnější je chov v menšíc stádech. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
30
8.4 Plodný užitkový typ U plemen je obvyklá dřívější pohlavní dospělost. Rodí i vyšší počty jehňat. 8.4.1
Romanovská ovce
Plemeno je menšího až středního tělesného rámce, jemné kostry. Vlna smíšená, polohrubovlnná a tvoří na celém povrchu těla prstenčité závitky. Hlava je černá s charakteristickou bílou lysinou, u beranů je mírně klabonosá. Na závadu nejsou bílé odznaky, pokud se vyskytují na končetinách, spodní části ocasu. Samičí populace je bezrohá, hříva u beranů je dominantním znakem pohlaví, u bahnic je hříva nežádoucí. Patří do kožichových krátkoocasých plemen ovcí. Kvalita kůže je bezkonkurenční. Kožešina je hřejivá, pevná a v porovnání s ostatními plemeny ovcí je více jak o polovinu lehčí. (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) U plemene je vysoká plodnost, ranost (připouštění již od 6 měsíce věku), výborné mateřské vlastnosti, delší doba říje a kratší doba březosti. (Kuchtík, 2007)
31
9
VYBRANÉ AGROTURISTICKÉ FARMY S CHOVEM OVCÍ
9.1 Arnika Farma Arnika se nachází v Karlovarském kraji v obci Horní Slavkov v části obce Ležnice. Farma funguje již od roku 1975, jako ekologická farma hospodaří od roku 1997. Ubytování Nabízí ubytování s plnou penzí za 250 Kč na den. Zvířata Chovají stádo masného skotu a stádo huculských koní, se kterými začali provozovat hipoterapii. Nabízejí projížďky na koních, výuku na koních. Mají malou oboru, kde chovají jeleny a daňky. V chovu ovcí se věnují užitkovému chovu/ křížení různých plemen. Počet chovaný ovcí činní 170ks na 200 ha. Hlavní účel chovu ovcí je na maso. Hosté farmy mají možnost zapojit se do prací na farmě jako je např. krmení, pasení a stříhání ovcí. Používají technologii chovu neustájeného pastevního chovu ovcí s jarním bahněním. Do budoucna mají v plánu snížení stavu ovcí. (http://web.quick.cz/malaekologickazeme/indexram148.htm)
9.2 Farma Ondřeje Mikuláška Tuto farmu najdeme ve Zlínské kraji v Provodově. Ubytování Hosté mají možnost ubytování v pravé mongolské jurtě a vyzkoušet si tak zážitek života v této nádherné stavbě bez všech vymožeností civilizace. Ubytování v jurtě stojí 620 Kč za noc, maximální kapacita je 8 – 10 osob. Dále nabízí pronájem jurty, kdy cena za jeden den je 1000Kč, ovšem tuto stavbu musíte mít pronajatou alespoň 7 dní. Doprava po celé ČR a postavení jurty je samozřejmostí a cena je sjednána dohodou. Zvířata Pan Mikulášek začal s chovem ovcí v roce 2005. Plemeno na chov si vybral romanovské ovce. Nyní má asi 15 ks ovcí a hospodaří na 2 ha. Využívá technologii chovu neustájeného pastevního s jarním bahněním. Náklady na jednu ovci činní 1000 Kč. Zisk na jednu ovci je 1500 Kč. Celkový zisk má pan Mikulášek 20 000 Kč.
32
Hosté mají možnost vyzkoušet si sezónní práce okolo ovcí (nejen jich, ale také kolem koz a včel) včetně dojení a výroby sýrů. (http://www.romanovky.ic.cz)
9.3 Agroekofarma Kadeřávek Od roku 1992 provozuje farma ubytování v soukromí a agroturistiku. Statek se nachází na Českomoravské vrchovině v Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ubytování Nabízejí ubytování v penzionu nebo v chalupě. Pro děti od 3 do 10 let dávají slevy, děti do 3 let mají ubytování zdarma bez nároku na lůžko. V penzionu stojí apartmán pro 7 lidí 1200 Kč, pro 4 lidi 850 Kč. pro 2 lidi 700 Kč. Apartmány v chalupě stojí pro 8 osob 1500 Kč, pro 6 osob 1000 Kč, pro 3 osoby 900 Kč. Zvířata Statek zdědili po předcích i se založeným chovem ovcí a nadále v chovu pokračují. Z původních 25 ha luk a pastvin se rozšířili na 120 ha. Nyní chovají plemena Merinolandschaf a Suffolk o 500 ks. Technologie chovu je bahnění v ustájení. Je zde možnost zakoupení jehněčího a skopového masa, ovčí kůže, surové ovčí rouno (80kč/kg). Prodávají i jehňata k chovu. Lidé se mohou zapojit do prací spojené s chovem ovcí především s pasením ovcí. Statek pořádá kurzy a akce, například proběhli kurzy ve spřádání ovčí vlny nebo také kurz stříhání ovcí. Dále nabízejí k prodeji domácí kozí a ovčí sýry. (http://www.chalupavysocina.cz/)
Tabulka 2 Ceník jehněčího masa Část jehněte
Váha (kg)
Cena (Kč/kg)
Celý jehněčí trup (v ceně je bourání masa)
15 - 22
170
Půlka jehněte (v ceně je bourání masa)
7 - 12
180
Jehněčí kýta
2-3
210
Jehněčí hřbet (možno koupit od 1 kg)
cca 5
200
Jehněčí plec
1,5 - 2
190
1-3
90
1
90
libovolná
180
Jehněčí hrudí (žebra) Jehněčí krk Balíček směsi (hřbet nebo plecko + žebra)
33
9.4 U černých ovcí Malá rodinná farma se nachází v kraji Vysočina na okraji vesnice Horní Lhotice. Ubytování Apartmán na rodinné farmě je ve starším malém rodinném domku, kde jsou 2 samostatné neprůchozí pokoje (pokoj č. 1 pro 3 osoby, pokoj č. 2 pro 5 osob ve 2 místnostech). Pro oba pokoje je společná kuchyň a WC s koupelnou. Cena přes léto činní na 1 noc 240 Kč/os, 2 a více nocí 190 Kč/os/noc (při ubytování jen 1 osoby na pokoji 280 Kč/noc), při objednání celého domu 1200 Kč/dům/noc (jen 1 noc 1500 Kč/dům), přes zimu se k ceně za ubytování přičítá příplatek za vytápění 50 Kč/os/noc. Děti do 2 let zdarma (k dispozici dětská postýlka), 2-6 let sleva 50 %. Pes 30 Kč/noc. Povlečení vlastní nebo za 40 Kč/os/pobyt. Závěrečný úklid si zajistí hosté sami nebo za 150 Kč. Zvířata Věnují se chovu slepic, koní a ovcí plemene Zwartbles. Početný stav činní 10 oveček a 2 beránků. Farma nabízí zážitkový program ve formě pastvy ovcí. Klienti převedou ovce na pastvu, kde se naučí, jak postavit nový oplůtek ze sítí. Nakonec si zkusí vyrobit vlastní klobásy z jehněčího masa. Cena za tuto službu činní 1300 Kč na jednu osobu, cena pro pár je 1900 Kč, cena pro skupiny je 3000 Kč, avšak maximální počet účastníků jednoho dne jsou 4 lidé. (http://www.ucernychovci.wbs.cz)
9.5 Penzion Severka Penzion se nachází na úpatí Javorníků CHKO Beskyd u Národní přírodní rezervace Pulčinských skal. Ubytování Možnost ubytování v pokojích, apartmánu nebo v chatce. Cena se odvíjí podle sezóny. V letní sezóně (od 15.dubna – 30. září) stojí pokoj pro dospělého 350 Kč/noc u dvou a více nocí 290 Kč/noc. Děti do 10 let platí 250Kč/noc a při 2 a více nocí 190Kč/noc. Apartmán stojí 450Kč/noc/osoba, 350Kč/dítě/noc, u dvou a více nocí 390Kč/osoba /noc, 290Kč/dítě /noc. Pronájem chaty je za 350Kč/osobu/noc u dvou a více nocí 290Kč/osobu /noc. V zimní sezóně (od 1.října -14. dubna) stojí pokoje pro dospělé 370Kč/noc u dětí 270Kč/noc, u dvou a více nocí je cena pro dospělé 300Kč/noc/osoba, u dětí 200Kč/noc/osoba.
Apartmán
stojí
pro
34
dospělého
480Kč/noc/osoba
pro
děti
380Kč/noc/osoba, u dvou a více nocí 400Kč/noc/osoba a pro děti 300Kč/noc/osoba. V zimním období se chata nepronajímá. Děti do dvou let mají ubytování zadarmo. Zvířata V penzionu chovají koně, ovce, kozy, prase. V penzionu si hosté mohou vyzkoušet, jaké to je být hospodářem. Zážitek obsahuje: základní zaškolení (seznámení se s povinnostmi hospodáře, terénem a zvířaty), zapůjčení tepláků, gumáků a rádiovky, nanošení sena, nakrmení zvířat, vyčištění zvířat, vyhnání na pastvu (v létě), kydání hnoje. Doba trvání je od 6:30 – 12:00 hod. Určeno pro dvě dospělé osoby a dvě děti, cena je 2652 Kč. Dalším nabízejícím zážitkem je Pasení ovcí. Probíhá jen v letní sezóně (duben – říjen. Zážitek obsahuje základní zaškolení (seznámení se s ovcemi, povinnostmi pasáka, terénem), pastevecké propriety (pastevecký klobouk, mošna, hůl), pasení svěřených ovcí (začínajícím pastevcům se svěřuje stádo o počtu 5 ovcí), pastevecká svačina. Začátek pasení oveček je stanoven na 8hod ráno, konec pasení ovcí závisí na hostovi, jak dlouho bude chtít pást. (http://www.penzion-severka.cz)
9.6
Farma Výška
Na jihu středočeské pahorkatiny, v oblasti mezi Petrovicemi a Milevskem, leží vesnice Zhoř, kde se nachází farma s místním názvem dvůr Výška. Ubytování Farma nabízí ubytování v apartmánu nebo v garsonce. Ubytování v apartmánu nabízí za 250Kč/osoba /noc pro děti do 10 let cena činní 200Kč/noc. Přespání v garsonce činní 240Kč//osoba noc, pro děti 190Kč/osoba /noc. Zvířata Zabývají se chovem jatečních jehňat masného plemene Charollais a Suffolk a chovem masného skotu. Farma provádí chov v podmínkách ekologického hospodaření a k tomu směřuje a upravuje činnost na obhospodařovaných pozemcích. Farma nabízí k prodeji jehňata v období červen - listopad: do 50kg (živé váhy) za 45Kč/kg, do 60 kg (živé váhy) za 40Kč/kg. Dále nabízí ovčí kůže, kdy cena záleží na velikosti, cca 400 – 600 Kč. (http://www.farma-vyska.cz/)
35
10 EKONOMIKA CHOVU OVCÍ 10.1 Faktory ovlivňující ekonomické ukazatele Za hlavní faktory ovlivňující ekonomické ukazatele chovu ovcí (objem nákladů a tržeb) lze považovat užitkovost chovaných ovcí, dále zajištění kvalitní výživy a krmení, plodnost bahnic, doba produkčního využití bahnic, chovaný užitkový typ, úhyny a nutné porážky zvířat, úroveň chovatelské práce, úspornost jednotlivých nákladových položek, produktivita práce a organizace práce. Předpokladem úspěšného chovu ovcí je především zajištění vhodných podmínek chovu. Jde hlavně o ustájení umožňující přirozený pohyb a zajišťující welfare zvířat, o výživu a krmení odpovídající zejména fyziologickým potřebám, ohleduplné ošetřování zvířat atd. ( Horák, 1999)
10.2 Náklady 10.2.1 Budovy, pastviny Základním předpokladem vytvoření chovu je vybudování místa k podnikání. Při investiční výstavbě je orientačně uvažovat o nákladech uvedených v tabulce.
Tabulka 3 Stavba a stavební objekty (Horák a kol., 2012)
Objekt Nový ovčín
Jednotka Kč/ustajovací místo Kč/ m 3 prostoru Kč/m hloubky Kč/m hloubky
Sklad sena bez technologie Studna kopaná Studna vrtaná Vodovod 100 mm z platu komplet včetně zemních prací a Kč/m běžný šachet
Cena 8 000 – 14 000 1 500 – 2 000 4 000 – 7 000 1 000 – 2700 3 000 – 4 500
Vodovod 100 mm z oceli komplet Kč/m běžný včetně zemních prací a šachet
2 600 – 3 700
Rozvod kabelový NN. 3x185240+95-120 (ve volném terénu Kč/m běžný do pískového lože bez rozvaděče, včetně zemních prací)
1 250 – 1 600
36
10.2.2 Náklady na krmivo a stelivo Největší nákladovou položkou v chovu masných, kombinovaných i dojných plemen ovcí jsou náklady na krmiva a steliva. 10.2.3 Mzdové náklady Velice důležité je si ujasnit, kolik farma potřebuje mít pracovníků. Optimální počet závisí na použití technologie a strojového vybavení farmy. Pracovníci farmě přinášejí velké náklady a mohou značně ovlivnit ekonomiku. Chceme-li mít podnik úspěšný, musíme mít optimální počet ošetřovatelů ovcí Mzdové náklady jsou hodnoceny jako druhé nejvyšší náklady. Pohybují se na úrovni 15 – 25%. Počet pracovníků by měl být ovlivněn počtem zvířat na farmě (v masné výrobě je uváděno 250 ks na pracovníka, u dojných ovcí je 50 - 60 bahnic na jednoho pracovníka), technikou chovu, používanými technologiemi a mechanizací. Z ekonomického pohledu je nejefektivnější celoroční pastva ovcí. (Kuchtík, 2007) Na mzdové náklady má velký vliv organizace a produktivita práce v chovu ovcí. Produktivita práce je hlavně ovlivněna spotřebou pracovního času na ošetření jedné bahnice. Díky technologii chovy a využití progresivních systémů chovu, například oplůtkové pastvy, značně snižuje spotřebu pracovního času na jednu chovanou bahnici. (Horák a kol., 1999)
10.2.4 Náklady na veterinární péči Náklady na veterinární péči jsou variabilní, závisí na nákazové situaci v chovu, od charakteru zákroků. Průměrně lze počítat 400 Kč na bahnici základního stáda a rok. Tato částka je brána bez výskytu stájových patogenů s běžnou frekvencí výskytu neinfekčních onemocnění a asistencí u porodů. Částka 400 Kč zahrnuje především trojí odčervení ovcí zákl. stáda a dvojí odčervení jejich odchovu a revakcinaci enterotoxémie základního stáda, kompletní vakcinaci odchovaných jehňat. Preventivní ochrana je vždy levnější než léčebné zákroky a zajistí chovateli produkci a ekonomický výnos. Náklady na kvalitní veterinární péči se vždy vrátí. (Humpál a kol., 2008)
37
10.3 Výnosy Výnosovou složkou v chovu ovcí jsou jatečná zvířata, prodej zvířat na další chov, prodej vedlejších výrobků (hnůj), u dojných jsou to tržby za mléko nebo mléčné výrobky. Bohužel poslední dobou se chovatelům nedaří prodávat ovčí vlnu, dokonce někdy vynaloží náklady na její zlikvidování. Výkupní cena za potní vlnu se může pohybovat kolem 5 - 45 Kč, záleží na plemeni, na kvalitě vlny. Cena za kůži je cca 40 – 70 Kč/ks. Dalším zdrojem výnosů mohou být pro chovatele i různé formy dotací a finančních podpor. 10.3.1 Dotace v rámci chovu ovcí Nezanedbatelným zdrojem příjmů mohou být pro chovatele i různé formy dotací a podpor. Chovatelé ovcí mohou získat finanční podporu ze zdrojů EU, ale i z národních. Přehled možností získání dotací: -
Jednotná platba na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby top-up
-
Národní dotace pro chovatele ovcí
-
Program rozvoje venkova
-
Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond
-
Programy ministerstva životního prostředí
10.3.2 Jednotná platby na plochu (SAPS) a národní doplňkové platby (Top-up) Od vstupu ČR do EU je u nás realizovaná Společná zemědělská politika. Platby jsou vypláceny na hektar využívané zemědělské půdy bez ohledu na strukturu výroby. (Humpál a kol., 2008) Žadatel musí být veden v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (tzv. LPIS) (www.szif.cz) Národní doplňkové platby (Top-up) jsou platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS). Jestliže žadatel nemá nárok na platbu SAPS, nemá ani nárok na platbu Top-up. Platby jsou hrazeny z národního rozpočtu a patří mezi ně mj.: platba na chmel, pěstování lnu na vlákno, platby na chov krav bez tržní produkce mléka, platba na brambory pro výrobu škrobu, na chov přežvýkavců (skotu, ovcí, popřípadě koz), na hospodářstvích registrovaných v ústřední evidenci a v oblasti pěstování plodin způsobilých pro platbu na orné půdě. Žadatelé musí zažádat nejpozději do 15. května. (www.szif.cz)
38
10.3.3 Národní dotace pro chovatele ovcí Každý rok vydává ministerstvo zemědělství na základě § 2a § 2d zákona č. 252/1997Sb. o zemědělství tzv. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro příslušní rok, od roku 2007 musejí být tyto národní dotace plně kompatibilní s právem Evropské unie a musejí být Evropskou komisí schváleny. Nutné je se každý rok seznámit s tzv. Zásady a s možnostmi jejich využití. Jde o podpory jako kontrola užitkovosti (KU) a podpora chovateli plemenného berana pocházejícího z chovu zapojeného v KU a zapsaného do plemenné knihy, podpora chovateli na plemenného berana vybraného do plemenitby a prodaného a zařazeného v elitních třídách, podpora genofondu, u nás je podporována šumavská a valašská ovce, jejíž chovatel musí být přihlášen do Národního programu zvířat. (Horák, 2012)
10.3.4 Program rozvoje venkova Program rozvoje venkova je programovým dokumentem k realizaci nařízení Rady Evropského společenství č 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Opatření Programu rozvoje venkova přispějí k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: • Společnost založená na znalostech • Vnitřní trh a podnikatelské prostředí • Trh práce • Udržitelný rozvoj. Realizace Programu rozvoje venkova ČR přispívá k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru
České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožňuje vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová 39
pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově.(www.szif.cz)
10.3.5 Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond Podpora se poskytuje na podnikatelské záměry v rámci vyhlášených investičních Programů Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Žadatel může být jen zemědělským podnikatelem a musí být zapojen do Programu Fondu. V době podání žádosti je potřeba, aby příjmy ze zemědělské výroby v oblasti zpracování produkce ze zemědělské výroby, dotací z veřejných zdrojů a dalších plnění činily minimálně 25 % celkových příjmů. Na stejný podnikatelský záměr nesmí být žadateli poskytnuta dotace nebo příspěvek z rozpočtu Ministerstva zemědělství, z jiných rozpočtových kapitol státního rozpočtu nebo státních fondů nebo Národního fondu či z Programu rozvoje venkova. (Humpál a kol., 2008) 10.3.6 Programy ministerstva životního prostředí Dotační podporu od ministerstva živ. prostředí lze získat jednak z Programu péče o krajinu nebo také z Operačního programu životního prostředí. Program péče o krajinu Cílem je zabezpečení ochrany přírody a krajiny, které nejsou schopny zabezpečit plošněji nastavené evropské programy. V rámci Programu jsou poskytovány finanční prostředky neinvestičního charakteru a to z hlediska chovu ovcí a koz na podprogram péče o krajinu. Operační program životní prostředí V rámci tohoto programu pro chovatele ovcí jsou nejdůležitější zejména tato opatření: -
Opatření č. 2 Obnova a ochrana přírodních a přírodě blízkých biotopů a ohrožených rostlinných a živočišných druhů
-
Opatření č. 3 obnova ekologické stability krajiny (Humpál a kol., 2008)
10.4 Ekonomika a efektivnost pastevního odchovu K dosažení efektivnosti při využití pastevních porostů je závislé od řady faktorů ovlivňujících vztahy pastvina – ovce – člověk – ošetřovatel. Pokud nastane soulad uvnitř toho vztahu, lze tak dosáhnout ekonomicky i chovatelsky přijatelných parametrů. (Halva a kol., 1989)
40
Efektivnost pastevního odchovu můžeme vyjádřit přímo a to hodnocením nákladů na založení a další ošetřování pastvin a ohodnocením produkce buď meziproduktu, jako je například seno, nebo vyprodukovaného produktu, což je mléko, maso, přírůstku ž.h. v přepočtu na 1 ha. (Hrabě a kol. 2009) Na výstavbu pastevního areálu lze získat podporu z Programu rozvoje venkova. (Horák, 2012) Nepřímé hodnocení bývá založeno na dosažení lepšího zdravotního stavu, přínosu pastevního využívání travních porostů.
10.5 Možnost zvýšení využitelnosti TTP K aktuálním nákupním cenám jatečních zvířat, mléka a dalších tržních produktů chovu ovcí je z tuzemských a zahraničních údajů zřejmé, že bez podpor a dotací nelze TTP chovem zvířat využívat. Nařízením vlády č. 242/2004 Sb. specifikuje různé programy v rámci ekologického zemědělství a stanovuje ekonomickou podporu při jejich správném plnění. Sazby dotací v rámci podopatření ekologického zemědělství činí 1100 Kč na hektar TTP, v rámci ošetřování travních porostů jsou pro čtyři programy týkající se luk stanoveny v rozmezí 1920 Kč až 5130 Kč, pro programy zaměřené na pastviny pak činí ve výši 2890 Kč nebo 4330 Kč na hektar. (Kvapilík, 2009) Vedle plateb na plochu z rozpočtu EU (SAPS) se při splnění podmínek vyplácí několik dotací z národního rozpočtu, např. dotace na agroenvironmentální (EAFRD) a ekologická opatření, platby na hospodaření ve ztížených podmínkách (LFA) a další. Dalším významným zdrojem příjmů z chovů ovcí jsou doplňkové platby „top-up“. Tato platba v roce 2008 činila 1341,40 Kč na hektar zemědělské půdy, 1334,80 Kč na DJ ovcí.(Kvapilík, 2009) K pozitivně ovlivňujícím faktorům patří maximální příjem dotací, prémií a dalších podpor vyžadující zapojení do vhodných programů a projektů, zavedení ekologického systému obhospodařování TTP a to hlavně v podhorských a horských oblastech. K udržení schopnosti konkurovat chovatelům EU je pro české farmáře nutné vyjednání a zrealizování srovnatelných podmínek a zásad společné zemědělské politice ve všech státech unie. (Kvapilík, 2009)
41
11 ZÁVĚR Bakalářská práce se zaměřuje na chov a využití ovcí v agroturistice, která přináší pro obce pracovní příležitosti a je doplňkovým příjmem pro zemědělce. Venkovská turistika se dostává do obliby, také díky trendům v podobě zdravého životního stylu a k navracení se k přírodě, napomáhá k oživení tradičních řemesel a k udržení folklóru. Zaznamenáváme větší odklon od masové turistiky ke komornějším formám strávených dovolených, především rodiny s malými dětmi využívají pobytu na farmách se zvířaty. Agroturistika je často spojována s koňmi a s prácemi kolem nich, avšak agroturistika nabízí mnohem více, jako je práce v zemědělství, kolem hospodářství a také větší škálu chovaných zvířat. Jedním z nich jsou ovce, které pro jejich nenáročnost můžeme chovat ve všech klimatických podmínkách. Ovce patří k jedním z nejstarších chovaných zvířat ve světě a pro jejich mnohostrannou užitkovost jejich početní stavy opět narůstají. Agroturistická centra nabízející široké spektrum nabízených služeb, než je jen jízda na koni, se mohou stát atraktivnějšími. Bohužel málo farem využívá svých možností. Přitom chov ovcí nabízí mnoho lákadel. Pro děti, ale samozřejmě i pro dospělé skoro všechny farmy s ovcemi umožňují krmení zvířat.. Pro mnoho lidí je zážitkem podojit si ovci a poté si vyrobit vlastní sýr nebo být alespoň u výroby. Některé farmy nabízejí výrobu vlastní klobásy ze skopového masa. Farmy mohou prodávat produkty z chovu ovcí přímo na farmě tzv. prodej ze dvora. Zajímavou nabídkou jsou kurzy jako stříhání ovcí a spřádání ovčí vlny. Pro příjemně strávené chvíle je ideální stát se na chvíli pastevcem, dostat pasteveckou hůl, psa a vyrazit s ovcemi na pastvu. Podnikání v agroturistice je stále v rozvoji. Proto se očekává zvyšování kvalit nabízených služeb. Pro zemědělce může být nezanedbatelným zdrojem příjmů nabízené služby pro hosty jejich zařízení. V rámci chovu ovcí mohou chovatelé využít nejen národních dotací, ale i dotací z Evropské Unie.
42
12
POUŽITÁ LITERATURA
ANIMUT G. a kol., Small Ruminant Research, Performance and forage selectivity of sheep and goats co-grazing grass/forb pastures at three stocking rates, August 2005, Strana 203–215
HALVA, Eduard. Pícninářství: louky a pastviny. Vyd. 2. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 140 s.
HORÁK, František a kol., Chov ovcí. Vyd. 1. Praha: Svaz chovatelů ovcí a koz, 1999, 156 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-209-0284-8
HORÁK, František a kol., Chováme ovce. Vyd. v češtině 1. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakl. Brázda, 2012, 383 s., 20, 8 s. obr. příl. ISBN 978-80-209-0390-7.
HORÁK, František a kol., Ovce a jejich chov. Vyd. 1. Praha: Ve spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz v ČR vydalo nakladatelství Brázda, 2004, 303 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-209-0328-3
HORÁK, František. Světový genofond ovcí a koz. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz, 2010, 226 s. ISBN 978-80-904140-6-8.
HORÁK, František, PINĎÁK Alois a MAREŠ Vít. Atlas plemen ovcí a koz chovaných v České republice. Vyd. 2. Brno: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR, 2004, 95 s. ISBN 80-
254-3932-1.
HRABĚ, František, BUCHGRABER Karl. Pícninářství: travní porosty. 2., přeprac. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 154 s. ISBN 978-807375-305-4
43
JANOTKA, Karel. Venkovská turistika a agroturistika: Specifické segmenty cestovního ruchu. Pardubice: SOŠ cestovního ruchu, 1999, 108 s.
KUCHTÍK, Jan,. Chov ovcí: certifikovaná metodika. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 110 s., ISBN 978-80-7375-094-7.
KVAPILÍK, Jindřich, Chov přežvýkavců a trvalé travní porosty: certifikovaná metodika. Praha: Výzkumný ústav živočišné výroby, 2009, [34] s., ISBN 978-80-7403-
039-0.
MÁTLOVÁ Věra , LOUČKA Radko. Pastevní chov ovcí a koz. Praha: Agrospoj, 2002, 151 s., [8] s. barev. obr. příl. Semafor. ISBN 80-239-4217-4.
MLÁDEK Jan, Pastva jako prostředek údržby trvalých travních porostů v chráněných územích: (metodická příručka pro ochranu přírody a zemědělskou praxi).. Praha:
Výzkumný ústav rostlinné výroby, 2006, 104 s. ISBN 80-865-5576-3.
POUROVÁ, Marie,. Agroturistika: (chov skotu, ovcí a koní). Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta ve vydavatelství Credit,Praha 2002, 123 s. ISBN 80-213-0965-2.
STUPKA Roman, Chov zvířat, 2010 vydání 1., vydavatelství powerprint, Praha, ISBN 978 -80 – 87415-08-5
ŠARAPATKA, Bořivoj, URBAN Jiří. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: PROBIO, 2006, 502 s. ISBN 80-870-8000-9.
ŠTOLC, Ladislav, Chov hospodářských zvířat I: (chov skotu, ovcí a koní). Vyd. 1. Praha: Institut sociálních vztahů, 1996, 151 s.,ISBN 80-213-0312-3.
ŠTOLC, Ladislav,. Základy chovu ovcí. 3., upr. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 2007, 79 s. ISBN 978-80-7271-000-3 (brož)
44
VEJČÍK, Antonín, Chov ovcí a koz: (chov skotu, ovcí a koní). 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2012, 145 s. Živočišná výroba. ISBN 978-80-7394-346-2 (brož.).
VEJČÍK, Antonín,. Teorie a praxe v chovu ovcí: 1. vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2007, 72 s., [1] l. barev. obr. příl. ISBN 978-80-7394-007-2 (brož.)
Internetové zdroje: Agroekofarma Kadeřávek, online [cit. 2013-10-03], dostupné na http://www.chalupavysocina.cz
Agrofarma Ondřeje Mikuláška, online [cit. 2013-08-03], dostupné na http://www.romanovky.ic.cz
Farma Arnika, online [cit. 2013-08-03], dostupné na http://web.quick.cz/malaekologickazeme/indexram148.htm
Farma Výška, online [cit. 2013-10-03], dostupné na http://www.farma-vyska.cz/
Penzion Severka, online [cit. 2013-10-03], dostupné na: http://www.penzion-severka.cz
Státní zemědělský intervenční fond, 2006, Jednotná platba na plochu (SAPS) a doplňkové
platby
(Top-Up)
2006,
online
[cit.
2013-29-03],
dostupné
na:
https://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fo becne_informace%2Fsaps%2F01%2F2dbe944a-fc00-0010-5eae-bc41791d164f.xml
Státní zemědělský intervenční fond,2013,Program rozvoje venkova, online [cit. 201329-03]., dostupné na: https://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/eafrd Jehněčí biomaso, online [cit. 2013-15-03], dostupné na http://www.jehnecibio.cz/cenik/
U Černých ovcí, online [cit. 2013-10-03], dostupné na http://www.ucernychovci.wbs.cz
45
13
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1 Potřeba ustájovací plochy pro ovce (Horák, 2004) ....................................... 17 Tabulka 2 Ceník jehněčího masa .................................................................................... 33 Tabulka 3 Stavba a stavební objekty (Horák a kol., 2012) ............................................. 36 Tabulka 4 Cena jehňat a ovcí ve třídě A (Kč/kg ž. hm.) ................................................ 48 Tabulka 5 Ceny zemědělských výrobců a zpracovatelské ceny ovčích kůží ................. 48
46
14
SEZNAM OBRÁZKŮ
Obrázek 1 Šumavská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)............................................. 49 Obrázek 2 Zwartbles (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)...................................................... 49 Obrázek 3Východofríská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) ..................................... 50 Obrázek 4 Texel (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) ............................................................ 50 Obrázek 5 Suffolk (Horák, Pinďák, Mareš, 2004).......................................................... 51 Obrázek 6 Merinolandschaf (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) .......................................... 51 Obrázek 7 Charollais (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) ..................................................... 52 Obrázek 8 Hampshire (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) .................................................... 52 Obrázek 9 Oxford Down (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) ............................................... 53 Obrázek 10 Romanovská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004) ...................................... 53 Obrázek 11 Nastřelování náušnic (Prudík, 2012) ........................................................... 54 Obrázek 12 Odčervování stříkačkou (Prudík, 2012) ...................................................... 54 Obrázek 13 Schématický postup rychlostřihače (Horák, 2012) ..................................... 55 Obrázek 14 Střiž ovcí s využitím mobilního stříhacího vozíku (Prudíková, 2012) ....... 55 Obrázek 15 Střiž ovce (Prudíková, 2012) ....................................................................... 56 Obrázek 16 Jednodenní jehně (Prudík, 2012) ................................................................. 56
47
15 PŘÍLOHY Tabulka 4 Cena jehňat a ovcí ve třídě A (Kč/kg ž. hm.) Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Jatečná jehňata
48
47
45
43
41
39
28
28
29
Jatečné ovce
17
15
15
15
15
15
15
15
15
Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
Tabulka 5 Ceny zemědělských výrobců a zpracovatelské ceny ovčích kůží Rok
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Surová jehnětina, ovčina(Kč/kg)
50
45
45
45
45
45
45
45
45
7
7
8
9
10
11
12
12
13
2
Činění ovčích kůží (Kč/dm )
Pramen: Svaz chovatelů ovcí a koz v ČR
48
2009 2010
2011
Obrázek 1 Šumavská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
Obrázek 2 Zwartbles (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
49
Obrázek 3Východofríská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
Obrázek 4 Texel (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
50
Obrázek 5 Suffolk (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
Obrázek 6 Merinolandschaf (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
51
Obrázek 7 Charollais (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
Obrázek 8 Hampshire (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
52
Obrázek 9 Oxford Down (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
Obrázek 10 Romanovská ovce (Horák, Pinďák, Mareš, 2004)
53
Obrázek 11 Nastřelování náušnic (Prudík, 2012)
Obrázek 12 Odčervování stříkačkou (Prudík, 2012)
54
Obrázek 13 Schématický postup rychlostřihače (Horák, 2012)
Obrázek 14 Střiž ovcí s využitím mobilního stříhacího vozíku (Prudíková, 2012)
55
Obrázek 15 Střiž ovce (Prudíková, 2012)
Obrázek 16 Jednodenní jehně (Prudík, 2012) 56
