„Rozvoj podnikání III - VzdČlávání v oblasti tradiþních Ĝemesel“
Lektor: Ivo Procházka Bauerova vila, LibodĜice 10.12. 2010
ěemesla - pĜekonaná záležitost? Stroje zaþaly v 19. století nahrazovat Ĝemeslnou výrobu, pĜinesly nejen neobyþejné zvýšení produktivity práce, ale i zmČny životního rytmu všude tam kde vznikala tovární výroba. Rozvoj vČdeckých výzkumĤ a jejich praktická aplikace vytváĜely kvalitativnČ vyšší stupeĖ civilizace, v níž tradiþní Ĝemeslná práce byla stále ménČ schopná vzdorovat tovární velkovýrobČ. Stala se kulturním dČdictvím, které zahrnuje širokou škálu nehmotných i hmotných prvkĤ, myšlenek a výsledkĤ tvoĜivé þinnosti pĜedchozích generací. ýím je spoleþnost vyspČlejší, tím vČtší jsou její potĜeby i možnosti poznávat a aktualizovat všechny složky tohoto dČdictví. Tradiþní Ĝemeslné technologie a znalosti a dovednosti výrobcĤ pĜispívají k obohacení kultury a zpĤsobu života souþasnosti. Tradiþní Ĝemesla od minulosti po souþasnost Práce ĜemeslníkĤ a lidových výrobcĤ stala v druhé polovinČ 19. století pĜedmČtem státní politiky zamČstnanosti a pĜedmČtem zvelebovacích snah. Po zrušení cechovního zĜízení, po vydání živnostenského Ĝádu v roce 1859 a po vydání zákona o družstevnictví v roce 1873 následovalo v roce 1879 založení Školského ústavu pro domácí prĤmysl s poboþkou v Praze. DĤležitá byla i novelizace živnostenského Ĝádu z roku 1883, která vytvoĜila podmínky pro zĜizování odborných škol a živnostenských škol pokraþovacích.
Novodobý zájem o tradiþní Ĝemesla, zejména o jejich komercializaci, vyústily v zakládání prvních organizací zamČĜených na zachování a zvelebování Ĝemesel a práce vesnických výrobcĤ. Vývoj tČchto organizací byl podmínČn nejen spoleþenskými potĜebami, ale i zájmy a schopnostmi jejich organizátorĤ. Vedle družstev jako byla pražská Zádruha (založená 1900) nebo brnČnská Moravská ústĜedna pro lidový prĤmysl (založená 1909), vznikaly další organizace s ambicemi na vyšší cíle: ArtČl (1908-1934) a zejména Svaz þeského díla (1914-1948) a jeho Krásná jizba (1927-1948). Družstva se vČnovala hlavnČ výkupu a prodeji krajkáĜských a vyšívaþských prací, keramiky, kraslic a dalších drobných výrobkĤ. S podporou živnostenských úĜadĤ
spolupoĜadatelem výstavy UmČní v módČ a na 1. Mezinárodní výstavČ dekorativních umČní v roce 1923 v MilánČ mČl v rámci þeskoslovenské úþasti samostatný stánek. Svaz þeského díla vznikl v roce 1914 a jeho prvním pĜedsedou byl architekt Jan KotČra. ýinnost této organizace znemožnila válka a byla obnovena v roce 192O, kdy se stal pĜedsedou architekt J. Goþár. ýleny pĜedsednictva tohoto výbČrového spolku byli Pavel Janák, Vratislav H.Brunner, Fr. Kysela nebo Dušan Jurkoviþ. Cílem spolku bylo prosazovat kulturnost bydlení prostĜednictvím kvalitních výrobkĤ. Svaz þeského díla si postavil v roce 1936 na Národní tĜídČ vlastní DĤm umČleckého prĤmyslu a usiloval stát se stĜediskem, které by zprostĜedkovávalo využití výtvarných návrhĤ ve výrobČ. Významná byla i jeho osvČtová práce zejména poĜádáním výstav a vydáváním katalogĤ a sborníkĤ zamČĜených pĜedevším na bydlení. Byl také hlavním organizátorem þeskoslovenské úþasti na Mezinárodní výstavČ dekorativních umČní v PaĜíži v roce 1925 a výraznČ se podílel na VýstavČ soudobé kultury v roce 1928 v BrnČ. K propagaci cílĤ organizace pĜispČla prodejna pĜedmČtĤ bytového zaĜízení - Krásná jizba, od roku 1936 umístČná v DomČ umČleckého prĤmyslu na Národní tĜídČ. Jejím prvním vedoucím od roku 1927 byl malíĜ Emanuel Frinta, ale pevný program dával Krásné jizbČ od roku 1929 Ladislav Sutnar, který na dlouhou dobu ovlivnil funkcionalisticky zamČĜenou tvorbu svítidel, skla, keramiky, pĜedmČtĤ pro stolování a rĤzných bytových doplĖkĤ jak podle vlastních návrhĤ, tak podle návrhĤ L.Smrþkové, A.Meteláka nebo A.Kybala. Prodejnu doplĖoval i produkcí ze zahraniþí, zejména z Bauhausu. Krásná jizba se stala pĜíkladem i pro nČkolik dalších prodejen se stylovČ nároþným sortimentem jako byl napĜíklad v BrnČ Magazin Aka nebo v Praze TopiþĤv salon. O zvelebovací þinnost se v dobČ první republiky staraly Obchodní a živnostenské komory a ústavy pro zvelebování živností, které se snažily podporovat Ĝemesla, podomáckou výrobu a vznikající družstva, popĜípadČ organizovat odbyt jejich výrobkĤ. Zvláštní situace nastala v dobČ druhé svČtové války, kdy nČkteré organizace pĜestaly existovat a mnoho vedoucích osobností - pokud nebyly zatþeny okupanty - se stáhlo do rĤzného ústraní, za nČž lze v té dobČ pokládat i zlínskou Školu umČní, na jejíž pĤdČ se setkávaly už tehdy se rozlišující proudy moderního výtvarného myšlení, které u nás podnítil pĜíklad nČkdejšího Bauhausu. Tyto proudy smČĜovaly jednak k prĤmyslovému návrháĜství, reprezentovanému napĜíklad prvními modely strojĤ Vincence Makovského, jednak k lidové Ĝemeslné a umČlecké výrobČ, jejíž zvelebovací zásady formulovali ve spolupráci s etnografy další uþitelé školy jako byl napĜíklad Ing. arch. Vladimír Bouþek. A tak z nejrĤznČjších podnČtĤ, zkušeností a pĜedstav o pováleþném rozvoji lidových
profesní sdružení rĤzných oborĤ lidových Ĝemesel, avšak bez moderního marketingu nemohou obstát v soudobých tržních podmínkách.
Výrobky lidových Ĝemesel a lidové umČlecké výroby jsou dnes exkluzivním doplĖkem bydlení nebo odívání, jehož rámec tvoĜí prĤmyslová výroba, a také významným zdrojem pro potĜeby turistického ruchu. PĜedmČty z pĜírodních materiálĤ vyrábČné tradiþními technologickými postupy dnes pĜedstavují nezanedbatelnou þást národních nebo regionálních tradic. Úplným zrušením ÚstĜedí lidové umČlecké výroby jako jediné organizace, zajišĢující komplexnČ péþi o tuto þást kulturního dČdictví, ztratil stát možnost prosazovat své zájmy v této oblasti a také partnera pro podobné organizace ve státech Evropské Unie, organizované napĜíklad v European Federatin Folk and Crafts.
Regionální znaþení produktĤ Každý region v ýeské republice má svĤj vlastní neopakovatelný charakter, daný pĜírodním bohatstvím, kulturou a staletými tradicemi jeho obyvatel. Také výrobky a produkty pocházející z urþité oblasti nesou þást tohoto charakteru – je do nich vložena práce tamních ĜemeslníkĤ a zemČdČlcĤ i þást jejich duše.
Zásady pro udČlování a užívání znaþky „POLABÍ regionální produkt®“ 1. Znaþka „POLABÍ regionální produkt®“ 1.1 Cíl znaþky Znaþka „POLABÍ regionální produkt®“ (dále jen „znaþka“) byla vytvoĜena v rámci systému regionálních znaþek Domácí výrobky, který rozvíjí Asociace regionálních znaþek, o.s. UdČluje se výrobkĤm spotĜebního charakteru, pĜírodním a zemČdČlským produktĤm, které splĖují certifikaþní kritéria.
1.2 Vzhled znaþky Podoba znaþky je urþena grafickým manuálem schváleným MAS Podlipansko, o.p.s. a ARZ. Logo je tvoĜeno grafickou þástí, která znázorĖuje motiv lipového listu / Ĝeky v zelené a modré barvČ, doplnČnou textem „POLABÍ regionální produkt®“ (viz obrázek). 2. Kompetence / uspoĜádání 2.1 MAS Podlipansko, o.p.s. - místní koordinátor znaþky MAS Podlipansko, o.p.s (dále jen koordinátor) zajišĢuje a koordinuje celý systém znaþení v Polabí. Má právo poskytovat znaþku. Zodpovídá za udílení a odejímání práv k užívání znaþky producentĤm, zajišĢuje komunikaci a poskytování informací uživatelĤ znaþky a novým zájemcĤm. ZveĜejĖuje aktuální znČní pravidel a kritérií pro udČlování znaþky a také seznam udČlených a odejmutých certifikátĤ. ZajišĢuje kontrolu plnČní zásad pro udČlování a užívání znaþky a certifikaþních kritérií. Stará se spolu s ARZ o propagaci znaþky, a tedy výrobkĤ, výrobcĤ i prodejních míst. Spolu s ARZ vyhledává finanþní zdroje pro fungování systému znaþení. Koordinuje spoleþné aktivity uživatelĤ znaþky. 2.2 Certifikaþní komise O udČlení práv k užívání znaþky (certifikátu) pro urþitý výrobek rozhoduje Certifikaþní komise (dále jen „komise“). Komise má 7-13 þlenĤ, a to zástupcĤ výrobcĤ (min. polovina þlenĤ komise) a následujících subjektĤ: koordinátor, ARZ, HospodáĜská/Agrární komora, krajské úĜady, NNO a další. Komise mĤže pĜizvat další hosty (s poradním hlasem). Komise zasedá nejménČ 2x roþnČ, pĜi jednáních se Ĝídí vlastním jednacím Ĝádem. Termíny zasedání budou zveĜejnČny alespoĖ 1 mČsíc pĜedem na stránkách www.domaci-vyrobky.cz, respektive www.regionalni-znacky.cz. 2.3 Asociace regionálních znaþek, o.s. Asociace regionálních znaþek, o.s. (ARZ) zajišĢuje koordinaci systémĤ znaþení místních výrobkĤ na národní úrovni – tzv. systém Domácí výrobky. Pomáhá
3.1 Proces udílení certifikátu Držitelem certifikátu mĤže být právnická i fyzická osoba. Certifikát bude udČlen, jestliže výrobek i jeho výrobce splní certifikaþní kritéria. Certifikaþní komise však mĤže zamítnout udČlení znaþky výrobku, který je v rozporu s cílem znaþky, odporuje morálním a etickým zásadám, obecnému estetickému cítČní nebo by mohl jinak poškodit dobré jméno znaþky, koordinátora nebo systému Domácí výrobky. Zájemce o znaþku (výrobce) obdrží od koordinátora formuláĜ žádosti o znaþku, který vyplní a odevzdá koordinátorovi spoleþnČ se vzorkem výrobku, pĜípadnČ dodá vzorek výrobku k datu zasedání Certifikaþní komise. Vzorek výrobku bude na požádání výrobce vrácen. V pĜípadČ, že není možné pĜedložit vzorek výrobku Certifikaþní komisi, nebo nastanou pochybnosti o kvalitČ pĜedloženého výrobku, bude výrobek posouzen tĜemi povČĜenými þleny Certifikaþní komise pĜímo na místČ u výrobce. Výrobce umožní pĜístup þlenĤ komise do provozovny. Výrobce se mĤže zúþastnit jednání Komise. Koordinátor zkontroluje formální správnost a úplnost vyplnČné žádosti a pĜípadnČ požádá výrobce o její doplnČní nejpozdČji do 15 dnĤ po jejím obdržení. Žádost se podává pro konkrétní výrobek nebo jednotnČ definovanou skupinu výrobkĤ, kde všechny výrobky shodnČ plní kritéria uvedená v žádosti (tj. každé kritérium musí plnit i ten „nejslabší“ výrobek ve skupinČ). Pokud je výrobce již držitelem platného certifikátu pro jiný svĤj výrobek, nemusí v žádosti o certifikát pro další výrobek dokládat splnČní kritérií pro výrobce. Koordinátor pĜedá všechny žádosti Certifikaþní komisi alespoĖ 7 dní pĜed jejím zasedáním. Komise posoudí, jestli výrobce i výrobek splĖují certifikaþní kritéria, a rozhodne o udČlení nebo neudČlení certifikátu. Svá rozhodnutí sdČlí koordinátorovi. V pĜípadČ kladného rozhodnutí udČlí koordinátor výrobci certifikát pro daný výrobek a uzavĜe s ním smlouvu o užívání znaþky. V pĜípadČ záporného rozhodnutí uvČdomí koordinátor výrobce a sdČlí mu dĤvody zamítnutí žádosti. Na udČlení znaþky není právní nárok. Všechny údaje uvedené v žádosti budou považovány za dĤvČrné a budou
uvedených v žádosti, a to písemnČ, nejpozdČji do 3 týdnĤ od vzniku zmČny. V pĜípadČ závažných zmČn koordinátor postoupí informaci o zmČnách komisi, která pĜi nejbližším zasedání rozhodne o nutnosti vystavení nového certifikátu i o tom, jestli certifikát bude vystaven. Výrobce zajistí, aby certifikovaný výrobek byl prodáván ĜádnČ oznaþen, a to jedním z tČchto zpĤsobĤ: • • •
zaþlenČním znaþky (loga) do etikety nebo na obal výrobku na základČ grafického manuálu oznaþením výrobku (nebo jeho obalu) samolepkou nebo visaþkou se znaþkou, kterou si zakoupí od koordinátora za režijní cenu v pĜípadČ výrobkĤ, které nelze jednotlivČ znaþit (napĜ. peþivo), budou zpĤsob a podmínky znaþení stanoveny individuálnČ po dohodČ koordinátora s výrobcem, napĜ. oznaþením prodejního pultu þi regálu apod.
Koordinátor mĤže s výrobcem individuálnČ dojednat zvláštní podmínky, napĜ. pokud výrobce nemá zájem znaþit þást své produkce urþenou pro specifické odbČratele. Tyto požadavky by se mČly objevit již v žádosti o znaþku (ve specifikaci výrobku) a budou souþástí smlouvy s výrobcem o užívání znaþky. Držitel certifikátu mĤže používat znaþku také dalšími zpĤsoby dle grafického manuálu, napĜ. na hlaviþkovém papíĜe, reklamních materiálech, vizitkách, webových stránkách apod., spolu s textem ve smyslu „Jsme držiteli certifikátu k užívání znaþky (logo)“.
3.3 Kontroly Kontrolu plnČní certifikaþních kritérií a zásad (napĜ. Ĝádné oznaþení výrobkĤ) provádí a zodpovídá za nČ povČĜený zástupce koordinátora. Uživatel znaþky je povinen s touto osobou spolupracovat a poskytnout jí k nahlédnutí potĜebné dokumenty nebo umožnit pĜístup do provozovny. Z kontroly bude proveden zápis. Všechny skuteþnosti zjištČné pĜi kontrole budou považovány za dĤvČrné a budou použity pouze pro úþely certifikace výrobkĤ; koordinátor i komise budou postupovat v souladu se zákonem þ. 101/2000 Sb., o ochranČ osobních údajĤ, a
Poplatek je hrazen pĜi pĜedání certifikátu a je pĜíjmem koordinátora. 4.2 Poplatek za užívání znaþky Pro þásteþné pokrytí nákladĤ na marketing, propagaci a prezentaci znaþky hradí její uživatelé roþní poplatek za užívání znaþky v následující výši: - drobní živnostníci (OSVý) bez zamČstnancĤ: 500,- Kþ - firmy s ménČ než 10 zamČstnanci nebo neziskové organizace: 1 000,- Kþ - firmy s 10 a více zamČstnanci: 2 000,- Kþ Poplatek je hrazen (hotovČ nebo pĜevodem na úþet) vždy v plné výši. Poplatek za první rok bude uhrazen spolu s registraþním poplatkem pĜi podpisu smlouvy. Poplatek za druhý rok bude uhrazen do jednoho mČsíce po uplynutí prvního roku užívání znaþky. Pro stanovení výše poplatku je rozhodující poþet zamČstnancĤ k tomuto datu. Poplatek je pĜíjmem koordinátora. 5. Prezentace znaþky Pro znaþku bude zajištČna jednotná prezentace a marketing, a to zejména tČmito zpĤsoby: • • • • •
prezentace v médiích na mezinárodní, národní i regionální úrovni vytvoĜení katalogu výrobkĤ a jeho pravidelná aktualizace vytvoĜení informaþního letáku aj. tiskovin webová prezentace, pĜípadnČ elektronický obchod prezentace výrobcĤ, výrobkĤ a znaþky na regionálních i národních akcích (jarmarky, veletrhy cestovního ruchu apod.)
6. Prodejní místa Místa prodeje certifikovaných výrobkĤ se mohou stát oficiálními prodejními místy, která mají právo nést speciální oznaþení (samolepku, certifikát, plakát apod.) s logem znaþky a textem ve smyslu „Zde prodáváme originální výrobky POLABÍ“. Oficiální prodejní místa jsou propagována spolu s výrobky na internetových stránkách www.domaci-vyrobky.cz, resp. www.regionalni-znacky.cz, pĜípadnČ
oznaþení získat pouze obchod prodávající pĜevážnČ certifikované výrobky. IC StĜedoþeského kraje v Praze – také (výjimka). Prodejním místĤm bude také doporuþeno: • •
mít k dispozici pro zákazníky informace o výrobku, o znaþce a producentech certifikovaných výrobkĤ (napĜ. letáky, noviny, katalog výrobkĤ) odlišit certifikované výrobky pĜímo v prodejnČ – podle možností speciálnČ oznaþit místo (regál, box, místo na pultu apod.) s certifikovanými výrobky
Míra propagace jednotlivých prodejních míst bude záležet na možnostech koordinátora a také na tom, do jaké míry plní podmínky (poþet certifikovaných výrobkĤ, plnČní doporuþení atd.) 7. Užívání znaþky dalšími subjekty Znaþku mohou používat na základČ smlouvy s koordinátorem i další subjekty (instituce státní správy, samosprávy, nevládní organizace apod.) sídlící v regionu, které tak mohou podpoĜit propagaci nebo dobré jméno znaþky. Znaþka mĤže být v tomto pĜípadČ umístČna na informaþních a propagaþních materiálech subjektu, na internetových stránkách (s odkazem, prolinkem na oficiální stránky projektu znaþení), hlaviþkových papírech apod., a to s doprovodným textem ve smyslu: „Podporujeme místní výrobky oznaþené touto znaþkou“. O možnosti a podmínkách užívání znaþky bude jednat koordinátor s každým subjektem individuálnČ.
8. Postup pĜi porušení zásad PĜi zjištČní porušení zásad nebo certifikaþních kritérií vyzve koordinátor uživatele znaþky k nápravČ v pĜimČĜené lhĤtČ nebo rozhodne o odebrání certifikátu. Rozhodnutí o odebrání certifikátu potvrdí komise pĜi nejbližším zasedání. Detailní postup bude Ĝešen ve smlouvČ s výrobcem. Po odejmutí certifikátu zaniká právo na užívání znaþky, uživatel nemá nárok na vrácení zaplacených poplatkĤ. PĜi neoprávnČném užití znaþky bude postupováno soudní cestou.
1) Místní subjekt a) Živnostník, firma, organizace s provozovnou v Polabí (v hranicích Turistické oblasti Polabí, viz pĜiložená mapa a seznam obcí). ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení kopie živnostenského listu, výpisu z rejstĜíku firem, registrace organizace. Nemá-li subjekt provozovnu, urþující je adresa v živnostenském listu. b) ZemČdČlec hospodaĜící na území Polabí (v hranicích Turistické oblasti Polabí, viz pĜiložená mapa a seznam obcí). ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení kopie výpisu z katastru nemovitostí nebo nájemní smlouvy nebo výpis z ústĜední evidence Svazu chovatelĤ ýR. c) VþelaĜ, jehož vþelstva jsou umístČna v Polabí (v hranicích Turistické oblasti Polabí, viz pĜiložená mapa a seznam obcí). ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení potvrzení o umístČní vþelstev.
2) Kvalifikace pro pĜíslušnou výrobu Výrobci musí mít platný živnostenský list pro danou výrobu, zemČdČlci musí mít živnostenský list nebo být vedeni v evidenci místnČ pĜíslušného obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností, vþelaĜi, kteĜí vlastní do 40 vþelstev musí mít prĤkaz þlena ýeského svazu vþelaĜĤ. ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení kopie uvedených dokumentĤ. 3) Bezdlužnost Žadatel o znaþku deklaruje, že na jeho firmu není vyhlášen konkurz, nemá nedoplatky na daních ani sociálním a zdravotním pojištČní a není proti nČmu vedeno Ĝízení ze strany ýeské obchodní inspekce. ZpĤsob ovČĜení: þestné prohlášení žadatele.
Žadatel pĜi své podnikatelské þinnosti nepoškozuje životní prostĜedí ani jeho složky nad míru stanovenou platnými právními pĜedpisy1 a podle svých technických a finanþních možností dodržuje (nebo bude v budoucnu dodržovat) zásady šetrnosti vĤþi životnímu prostĜedí:
•
šetrné nakládání s vodou – úsporné chování, zaĜízení na úsporu vody, oddČlené užívání užitkové a pitné vody (kde je to technicky možné), použití šetrných (biologicky odbouratelných) þisticích prostĜedkĤ, náležité zneškodĖování odpadních vod
•
šetrné nakládání s energií – úsporné chování, využití energeticky efektivních spotĜebiþĤ (tĜídy A nebo B), úsporných žárovek, efektivní vytápČní (regulace topení, nižší teplota v neobývaných prostorách), zateplení budov, snaha využívat obnovitelné nebo alternativní zdroje energie (kde je to technicky možné)
•
odpady – minimalizace odpadĤ a obalĤ, dĤsledné tĜídČní odpadĤ (zejména papír, plasty, sklo a nebezpeþný odpad, pĜípadnČ kompost)
•
materiál, suroviny – preference znovuvyužitelných, recyklovatelných a recyklovaných materiálĤ (i pro obaly), užívání místních surovin, minimalizace nakládání s nebezpeþnými látkami (toxické, hoĜlavé, rakovinotvorné apod.) a jejich Ĝádné zneškodĖování
•
zemČdČlci – minimalizace chemických pĜípravkĤ (hnojiv, pesticidĤ apod.), etické zacházení se zvíĜaty
Proti žadateli není vedeno Ĝízení ze strany ýeské inspekce životního prostĜedí. ZpĤsob ovČĜení: þestné prohlášení žadatele; Certifikaþní komise posoudí plnČní zásad šetrnosti, v pochybnostech možné vyjádĜení orgánu ochrany pĜírody. B. Kritéria pro výrobek: 1) SpotĜební zboží, zemČdČlské a pĜírodní produkty nebo umČlecká díla vyrobená v Polabí Pro posouzení charakteru výrobku Certifikaþní komisí pĜedloží žadatel vzorek výrobku, kde to není možné nebo vhodné, pĜedloží fotografii, popis apod.
Žadatel o znaþku zaruþuje, že výrobek splĖuje všechny pĜedpisy a normy, které jsou pro nČj stanoveny. ZpĤsob ovČĜení: þestné prohlášení žadatele, posouzení kvality Certifikaþní komisí.
3) Šetrnost k pĜírodČ Výrobek ani jeho obal nepoškozují životní prostĜedí, jeho složky ani zdraví lidí nad míru stanovenou platnými právními pĜedpisy2, a to v žádné fázi svého životního cyklu (výroba, používání, likvidace), a podle technických a ekonomických možností splĖují (nebo budou v budoucnu splĖovat) zásady šetrnosti vĤþi životnímu prostĜedí: •
materiál – pĜednostnČ z recyklovaných, recyklovatelných nebo znovupoužitelných materiálĤ, biologicky odbouratelných, pĜednostnČ z místních surovin, minimalizace nebezpeþných látek
•
obal – co nejúspornČjší, pokud možno vratný nebo recyklovatelný
•
charakter výrobku – výrobek není svým charakterem nešetrný vĤþi životnímu prostĜedí nebo lidskému zdraví, výrobek není urþen na jedno použití (ve smyslu alternativy k obdobným výrobkĤm s dlouhodobým využitím)
ZpĤsob ovČĜení: þestné prohlášení žadatele; Certifikaþní komise posoudí plnČní zásad šetrnosti, v pochybnostech možné vyjádĜení orgánu ochrany pĜírody.
4) Jedineþnost spojená s regionem: Výrobek musí být jedineþný ve svém vztahu k Polabí. Toto kritérium lze splnit dosažením nejménČ 10 bodĤ v celkovém souþtu bodĤ získaných v následujících pČti sub-kritériích:
a) Tradiþní Polabský výrobek Výrobek nebo výrobní technologie nebo firma existuje v Polabí:
ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení písemného dokumentu nebo historického pramene, který existenci výroby, technologie nebo firmy dokazuje. b) Produkt z místních surovin Výrobek je vyroben alespoĖ þásteþnČ z místních surovin, tedy surovin pocházejících z území Polabí (pĜesné hranice viz pĜiložená mapa). Suroviny uvedené jako místní nesmí být nikdy nahrazovány, míseny nebo kombinovány s jinými surovinami. Výrobek obsahuje: ménČ než 10 % místních surovin 10-34 % místních surovin 35-59 % místních surovin 60-74 % místních surovin 75-99 % místních surovin pouze místní suroviny (témČĜ nebo úplných 100 %)
body: body: body: body: body:
0 1 2 3 4
Î body:
5
Î Î Î Î Î
Procentní zastoupení se mĤže týkat hmotnosti výrobku, objemu, poþtu jednotlivých souþástí apod., záleží na charakteru výrobku; do hodnocení není zahrnut obal výrobku. Do výpoþtu se nezahrnují nezbytné vedlejší pĜísady, které v daném regionu nelze získat (napĜ. sĤl). Urþité potraviny a produkty musí v této þásti získat 5 bodĤ, tedy splnit 100% zastoupení místních surovin. Jedná se o: med, mléko, vejce, maso, ovoce/zeleninu, minerální vodu, byliny aj. þisté pĜírodní produkty. ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení popisu výrobku a seznamu použitých surovin s udáním místa pĤvodu; Certifikaþní komise posoudí procentní zastoupení. c) Ruþní, Ĝemeslná nebo duševní práce Výrobek je vyrábČn alespoĖ z þásti ruþnČ, Ĝemeslnou nebo duševní prací. Takovou prací se zde rozumí to, že Ĝemeslník/autor vnáší do každého výrobku/díla vlastní osobitost – každý kus je originál. PĜi takové výrobČ mĤže napĜ. Ĝemeslník používat nejrĤznČjší nástroje a pĜístroje (napĜ. i s elektrickým pohonem), pokud výsledný produkt závisí na jeho Ĝemeslné zruþnosti.
uležení, tuhnutí apod.). U produktĤ duševní práce se zapoþítává doba práce autora (nikoli jen výroba nosiþe díla – jako napĜ. knihy nebo CD). ZpĤsob ovČĜení: posouzení Certifikaþní komise podle popisu výrobního postupu. d) Díla s hlavním motivem Polabí / výrobky specifické pro Polabí U umČleckých dČl (dekoraþní, upomínkové a propagaþní pĜedmČty, fotografie, knihy, tiskoviny, apod.) mĤže k jedineþnosti pĜispČt jejich hlavní motiv nebo obsah, jestliže souvisí s regionem: Motiv vĤbec nesouvisí s regionem (letadlo, slon...) Motiv souvisí s regionem, ale není specifický - zcela obecnČ pĜíroda, venkovský život (koþka, pampeliška, chalupa) PĜírodní þi venkovský motiv, který souvisí s nČþím charakteristickým pro region (jabloĖ, lidové stavení, Ĝeka) Motiv pĜímo z regionu – konkrétní krajina hora, Ĝeka, mČsto, památka, osobnost, legenda apod. Motiv pĜímo z regionu vþetnČ popisu/vysvČtlení/nadpisu
Î body:
0
Î body:
1
Î body:
3
Î body:
4
Î body:
5
Užitný výrobek þi produkt mĤže získat body za svoji specifiþnost pro Polabí: Výrobek vĤbec nesouvisí s regionem (letadlo, mobil, desinfekce…) ZemČdČlský/pĜírodní produkt nebo užitný výrobek, který souvisí s životem na venkovČ (chleba, mrkev, pivo, hrneþek…) ZemČdČlský/pĜírodní produkt nebo užitný výrobek, který souvisí s nČþím charakteristickým pro region (napĜ. ovoce, minerální voda) Výrobek je pro region zcela typický a jinde se nevyrábí (jako napĜ. Štramberské ucho pro Beskydy, HoĜické trubiþky pro Podkrkonoší, Vamberecká krajka pro Orlické hory)
Î body:
0
Î body:
1
Î body:
3
Î body:
5
Jsou-li užitné výrobky díky zpracování spíše umČleckými díly (motiv a umČlecké zpracování pĜevažují významem nad užitnými vlastnostmi), lze je hodnotit podle stupnice pro díla s motivem. To platí i pro suvenýry a reklamní pĜedmČty urþené
e) Výjimeþné (nadstandardní) vlastnosti výrobku Výrobek svou kvalitou nebo jinými výjimeþnými vlastnostmi dobĜe reprezentuje region. Kvalita výrobku bude posouzena certifikaþní komisí na základČ vzorku výrobku (v odĤvodnČných pĜípadech na základČ fotografie nebo popisu vlastností výrobku v žádosti). Komise udČlí podle vlastního uvážení 0 až 5 bodĤ. Certifikaþní komise bude posuzovat výrobek (vþ. obalu) z hlediska preciznosti zpracování, funkþnosti, originality a osobitosti, estetických a smyslových vlastností (vĤnČ, chuĢ apod.) a šetrnosti vĤþi životnímu prostĜedí (ve srovnání se standardem u daného druhu výrobku). Jestliže výrobek získal ocenČní pro svoji kvalitu þi inovaci, popĜ. šetrnost vĤþi životnímu prostĜedí, získává automaticky min. 3 body. Jestliže se jedná o þeské (národní) nebo evropské certifikáty kvality a/nebo šetrnosti vĤþi životnímu prostĜedí (EŠV, Czech made, norma ýeský med, BIO, ISO, Flower, Nositel tradice, KlasA), získává výrobek automaticky 5 bodĤ (plný poþet). Jestliže je výrobek vyrábČn v chránČné dílnČ nebo handicapovanými spoluobþany, získává min. 3 body. ZpĤsob ovČĜení: pĜedložení vzorku výrobku (v odĤvodnČných pĜípadech jen fotografie výrobku) a písemného popisu výjimeþných vlastností výrobku, pĜípadnČ kopie certifikátĤ nebo ocenČní
Certifikaþní komise má právo zamítnout udČlení znaþky výrobku, který je v rozporu s cílem znaþky a odporuje morálním a etickým zásadám, obecnému estetickému cítČní nebo by mohl jinak poškodit dobré jméno znaþky, koordinátora nebo systému Domácí výrobky.
Situace v oblasti tradiþních Ĝemesel ve StĜedoþeském kraji a jejich podpora Ve StĜedoþeském kraji vzniká pestrá paleta výrobkĤ, které jsou spojeny s tradicí a umem místních lidi, jsou velmi kvalitní a šetrné vĤþi pĜírodČ a životnímu prostĜedí. Výrobky a produkty pocházející z teto oblasti nesou þást tohoto charakteru – je do nich vložena práce zdejších ĜemeslníkĤ a zemČdČlcĤ i þást jejich duše. Z dĤvodĤ jak ekonomických, tak konkurenþních dochází k zániku tradiþních Ĝemesel a typických výrobkĤ. Malovýrobci nemají potĜebné nástroje a prostĜedky k úþinné propagaci svých výrobkĤ. V souþasné dobČ se hledají nové zpĤsoby, jak dosáhnout nárĤstu domácího cestovního ruchu. Stále nároþnČjší turisté chtČjí poznat nejen pĜírodu a historii navštíveného regionu, ale i místní tradice, zažít specifika regionu a pĜivézt si vzpomínku na svĤj pobyt. MAS Podlipansko pro turisticky region Polabí zavedlo znaþku Polabí regionální produkt, která garantuje pĤvod, originalitu a vazbu výrobkĤ na náš region a zároveĖ slouží ke zviditelnČní místní produkce. Znaþka „POLABI regionální produkt“ byla v roce 2008 vytvoĜena v rámci systému regionálních znaþek Domácí výrobky, který rozviji Asociace regionálních znaþek, o.s. UdČluje se výrobkĤm spotĜebního charakteru, pĜírodním a zemČdČlským produktĤm, které splĖují certifikaþní kriteria. Jejím cílem je zviditelnit region a využit jeho socioekonomických výhod. Znaþka má podpoĜit místní producenty, kteĜí v tomto pĜírodnČ hodnotném, zdravém území hospodaĜí šetrnČ, tradiþnČ a v souladu se zájmy ochrany pĜírody. Dalším cílem znaþky je pĜispČt k udržitelnému cestovnímu ruchu zkvalitnČním rekreaþního zážitku turistĤ. V rámci projektu vznikne síĢ prodejních míst, která budou využívat styl znaþeni pro zviditelnČni znaþených regionálních výrobkĤ a produktĤ. ZároveĖ budou informovat o celém systému znaþeni a jeho pĜednostech. Cíle a pĜínosy projektu, cílové skupiny: Cíle projektu - poskytnout podporu malým firmám a drobným výrobcĤm cílenou propagaci - podpoĜit rozvoj tradiþních Ĝemeslných a prĤmyslových odvČtvi regionu
- nabídka kvalitních místních produktĤ turistĤm pĜipomínající jejich pobyt v daném regionu - podpora rozvoje turistiky v regionu - efektivní propagace regionu ĺ StĜedoþeského kraje ĺ ýeské republiky Cílové skupiny - výrobci regionálních produktĤ - prodejci a prodejní místa - tuzemští i zahraniþní návštČvníci - místní obyvatelé Výchozí situace: Znaþka „POLABI regionální produkt“ byla v roce 2008 vytvoĜena v rámci systému regionálních znaþek Domácí výrobky, který rozvíjí Asociace regionálních znaþek, o.s. (ARZ). Zavedeni znaþky a vytvoĜeni její grafické podoby bylo financováno z projektu „Vandrování Podlipanskem“, který byl spolufinancován Evropskou unii a statním rozpoþtem ýR. O udČlení práv k užíváni znaþky (certifikátu) pro urþitý výrobek rozhoduje Certifikaþní komise., složená ze zástupcĤ výrobcĤ a zástupcĤ dalších spoleþností napĜ z hospodáĜské/Agrární komory, krajského úĜadu, NNO atd. Prezentace a propagace na www.domaci-vyrobky.cz, formou prezentaci na semináĜích a školeních, prodejem znaþených výrobkĤ jejich výrobci na trzích, jarmarcích a v Turistickém informaþním centru v PodČbradech. ZdĤvodnČní potĜeby realizace projektu: Z dotazníkového šetĜení, které provedla Asociace regionálních znaþek v rámci projektu „Sdílení zkušeností a vytvoĜení mezinárodní platformy v oblasti podpory regionálních produktĤ“, ve kterém certifikovaní výrobci hodnotili pĜínos znaþky pro jejich výrobky a zároveĖ dávali podnČty na zlepšeni zpĤsobu propagace vyplynulo, že vČtšina výrobcĤ vidí jako nejlepší zpĤsob propagace noviny "Dona v ...", dále pak webová prezentace, prezentace v médiích, tiskoviny ARZ a jednotné znaþení stánkĤ na rĤzných akcích. Z tohoto dĤvodu je potĜeba rozšíĜit propagaci dle vzoru ostatních regionĤ zapojených
- V rámci projektu vzniknou oficiální prodejní místa, která pĜiblíží domácí výrobky jak místním obyvatelĤm, kteĜí budou moci podpoĜit své výrobce, tak návštČvníkĤm regionu. - Vydané tiskoviny budou distribuovány do vzniklých oficiálních prodejních míst, všech informaþních center Polabí a infomíst Podlipanska a nabídnou tak možnost poznat regionální výrobky i návštČvníkĤm tČchto míst. - Pro propagaci budou využity veletrhy cestovního ruchu (RegionTour, Regiony, ZemČ živitelka).
Co to jsou fondy Evropské unie? Fondy EU pĜedstavují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti. PrávČ jejich prostĜednictvím se rozdČlují finanþní prostĜedky urþené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílĤ mezi þlenskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje tĜemi hlavními fondy: •
•
Strukturální fondy: o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS)
Kolik mĤže ýR z evropských fondĤ získat? Na právČ probíhající programové období 2007—2013 má ýR z evropských fondĤ k dispozici 26,69 miliard eur. Abychom si mohli udČlat pĜedstavu, jak velkou sumu to pĜedstavuje, lze ji pĜirovnat pĜibližnČ ke tĜem þtvrtinám roþního státního rozpoþtu ýR.
jsou u tematicky zamČĜených OP resortní ministerstva; u územnČ vymezených OP regionální rady regionĤ soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více þeským krajĤm zĜízené za úþelem pĜijímání dotací z evropských fondĤ.
Projekt je dokumentem dokládajícím, jak aktivity žadatele pĜispČjí k cílĤm stanoveným v operaþním programu a tím i k uskuteþĖování evropské politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát provádČcí dokumenty operaþního programu a Ĝídit se jeho prioritními osami. ěídicí orgány operaþních programĤ vyhlašují pravidelnČ þasovČ vymezené výzvy k pĜedkládání projektĤ v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Sledovat výzvy je nejsnazší na internetových stránkách operaþních programĤ.
Kdo mĤže žádat o peníze? Projekty mohou pĜedkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další.
sbČru odpadĤ, investiþní podpora vzdČlávacích, poradenských a informaþních center environmentálního vzdČlávání apod. Rozvoj mČst a obcí, pĜeshraniþní spolupráce NapĜ. úpravy veĜejných prostranství, vþetnČ výsadby okrasné zelenČ, infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdČlávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a volnoþasových aktivit, pĜeshraniþní spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahĤ, spoleþenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domĤ apod. Rozvoj cestovního ruchu NapĜ. rozvoj kapacit ubytovacích zaĜízení, vybudování, rekonstrukce a obnova skanzenĤ, muzeí apod., budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod. Rozvoj lidských zdrojĤ NapĜ. rekvalifikaþní kurzy pro nezamČstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazykĤ, vytvoĜení systému dalšího vzdČlávání pedagogických pracovníkĤ, inovace vzdČlávacích programĤ, vzdČlávání pracovníkĤ výzkumu a vývoje, podpora dalšího vzdČlávání apod. Zlepšování kvality služeb poskytovaných veĜejnou správou a samosprávou NapĜ. výstavba datových sítí pro potĜeby služeb veĜejné správy, zavádČní moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veĜejné správy apod. Podpora podnikání, vČdy a výzkumu NapĜ. podpora pĜi zakládání podnikĤ, nákupu výrobních technologií, podpora patentové aktivity podnikĤ, vČdeckovýzkumných institucí a vysokých škol, výstavba a další rozvoj existujících prĤmyslových parkĤ, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémĤ Ĝízení, podpora marketingových služeb apod. Program rozvoje venkova Oproti období 2000 — 2006 již pod strukturální fondy nespadá podpora konkurenceschopnosti zemČdČlství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostĜednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Podrobné informace o Programu rozvoje venkova se dozvíte na stránkách Ministerstva zemČdČlství.
Finanþní zdroje na ROP NUTS 2 Sý pocházejí ze strukturálních fondĤ, které jsou osvČdþeným nástrojem pro realizaci politiky hospodáĜské a sociální soudržnosti Evropské unie, jejímž cílem je snížit rozdíly v ekonomické a sociální úrovni vyspČlosti jednotlivých regionĤ þlenských státĤ EU. Evropské finance jsou rozdČlovány prostĜednictvím tzv. operaþních programĤ. V ýeské republice funguje 24 tČchto programĤ, které dohromady rozdČlí pĜibližnČ 26,7 miliard eur. NČkteré jsou tematicky zamČĜené, napĜ. na dopravu nebo životní prostĜedí, tyto programy mají na starosti jednotlivá ministerstva. Dále existuje sedm tzv. Regionálních operaþních programĤ, z nichž jeden urþený pro StĜední ýechy. Doposud jsme nemČli pĜíležitost obdržet z EU takové množství finanþních prostĜedkĤ a nepĜepokládá se, že se tato možnost bude v budoucnu ještČ opakovat. PĜehled prioritních os a oblastí podpory: Prioritní osa þ. 1: Doprava Oblasti podpory: 1.1 Regionální dopravní infrastruktura 1.2 Udržitelné formy veĜejné dopravy Podpora v rámci oblasti podpory 1.1 bude zamČĜena na zvýšení kapacity a zkvalitnČní dopravní infrastruktury – silnic II. a III. tĜídy a místních komunikací. V rámci oblasti podpory 1.2 budou podpoĜeny projekty zamČĜené na vytvoĜení podmínek pro intenzivnČjší rozvoj veĜejné dopravy prostĜednictvím zvýšení komfortu pro zákazníky veĜejné dopravy a dále projekty zamČĜené na posílení ekologických forem dopravy vþetnČ dopravy cyklistické. Prioritní osa þ. 2: Cestovní ruch Oblasti podpory: 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu 2.2 VeĜejná infrastruktura a služby cestovního ruchu 2.3 Propagace a Ĝízení turistických destinací StĜedoþeského kraje V rámci oblasti podpory 2.1 bude podpora zamČĜena primárnČ na budování,
po zajištČní realizace pravidelných sportovních a kulturních akcí. Podpora bude výhradnČ orientována na marketing „pĜirozených“ turistických destinací a nikoliv izolovanou propagaci jednotlivých produktĤ nebo turistických lokalit. Prioritní osa þ. 3: Integrovaný rozvoj území Oblasti podpory: 3.1 Rozvoj regionálních center 3.2 Rozvoj mČst 3.3 Rozvoj venkova Podpora rozvoje regionálních center (oblast podpory 3.1) je územnČ velmi úzce zamČĜena, a to na statutární mČsta regionu, tj. Kladno a Mladá Boleslav. Z územního hlediska mĤže být plán zamČĜen jednak plošnČ (Ĝešení systémových problémĤ týkajících se mČstské infrastruktury) nebo na vybrané mČstské þásti, pĜiþemž bude pĜednostnČ podporována obnova a revitalizace upadajících mČstských þástí, jež vykazují vysoký podíl nevyužitých území nebo je pro nČ typická koncentrace sociálních problémĤ ve mČstČ. Rozvoj mČst (oblast podpory 3.2) bude zamČĜen na fyzickou revitalizaci þástí mČst a obnovu a modernizaci infrastruktury pro veĜejné služby (vzdČlávací infrastruktura, zdravotnická infrastruktura, sociální infrastruktura) a infrastruktury pro volnoþasové aktivity. Oblast podpory je územnČ zamČĜena na obce s rozšíĜenou pĤsobností (P3). Rozvoj venkova (oblast podpory 3.3) bude územnČ zamČĜen na obce a mČsta s poþtem obyvatel vyšším než 500 (mimo obcí s rozšíĜenou pĤsobností – P3). Podpora bude smČĜovat na revitalizaci þástí obcí a mČst a na zvýšení dostupnosti a kvality veĜejných služeb (viz. oblast podpory 3.2), což povede k celkovému zkvalitnČní života obyvatel v tČchto obcí. Prioritní osa þ. 4: Technická pomoc a absorpþní kapacita Oblasti podpory: 4.1 ěízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu 4.2 Informovanost a publicita programu 4.3 Absorpþní kapacita regionálních aktérĤ V této prioritní ose bude poskytnuta podpora Ĝídícímu orgánu pĜi implementaci
Projekt „VzdČlávání a Ĝemesla jako prostĜedek podnikání na venkovČ“, realizovaný Nadací þeského kubismu, byl podpoĜen z Programu rozvoje venkova. Program implementuje Státní zemČdČlský a intervenþní fond.
#*3! !!-4'&"5 .'-! '*-4
Ͳ þ !"#$%&Č $'()"*+*'$,'$ -, .Ĝ!' $/ 0 "$+*1'*þ! .'2-,&! .Ĝ!*.
þ
(2+! %$6"$ 7 $%-. .'#'%'(5
8+$&! 7 '(2+! .'
*"
Vymezení území
%$6"$#$ 9*:
Ĥ
Ĝ Č
þ 0 '$ - 0 !! *'# 0 Ĝ+2 .'2- 0 '(* 0 þ2 "$+$
4%$6! "2: ě! " '&"#% Ĝ$,.'*!,+$Č; '&"#,<('$<,"'$"$, .þ,=.'"#,.$.!'; &$+#,"'$"$,"+,2",>
ČČ! " +;",'#,$,&+#,!, -,%+$,2.)=Ģ2#$=#/, +! .+ #,'#, ,>
Ĝ " +;þ"#,+; þ$,'2".'$&! ?þ+#,@'$"#%'+.' "-"; ?þ+#,".,'2+! $,>
A$"%$6"$.242: Č Ĥ " ž Ĥ ý# þ ž ! ! $Č! %& " ' " ! ž " ( þ ) " ž
Č $ ! & "
8'.$($-'(-4
þ ! Ĥ þ!
8' ! !$ • *! ( þ Č $+& • 8Ĝ $; B"$% 8Ĝ'Č $ $& C*%*+Ĥ D&=-!-4 ! $+;'*&$ '"*
8'.$($-'(2+!-4%$6" .+*.'2-
, !
Ĝ (
$- * .Ž&
,,,' " '
'<"$! '&- / 0 " +E6!", *"# FG 1 0 $ $'-"2,'-4+ HIJ . " 6+$9"2 <$'$+ 0 A$$8'$%!"2,+ HK 2 0 0 B$+$*&$,2L 9-4$'%;4G, #2 L L ! 3 0 $4'$ -! A$ +,B"+!"$'2+D&'; .+**9 2 4 2 7 '+$*&$, ! $+'*&$,'" 1 7 C$M2",+2='! B"$+-IN 54 0 $'$ =!",D$($'$+2,=!"OG 6 7, (LC$'$'$$,8+.# 2 0! 7 8P"$,=+# F 2! ( 4 7 C-4$+$+<*,Q!6$# #43 ! 7 C$'-+$826"2, !$9"2 "*-4#M
" ! +$! -!+.'"* 0 .'.$($-'(*8 +.$" $B9 6";4"'$
0 8'.$($-$R&*,?6$$+'%!-4-!4'*-4*
0 8''.#,%'- !-4,'*,.9!M"-4$*&*-4 0 8'.$($-(2+!*%*+! 0 <'$6! $&*+7 &-!-4,$4'$-!-4'(*,$%$-4!-4 0 S&2 "$'$ 0 *"; 6$+*.M6M +*6! %$"; 96 0 8'.$($6! .9 M#7 8 9 1:1 4 3 0 E*'-"; #,.'#,"$+ 29,"*-4$9"$,.*%%+, 0 % M+22! '(2+!-4$";'5 )$'"(; .9!*.#$2'/ 0 8+2.*&+-#7 6$<$6! .+2.'.$($-
$'%$2 9'&$
D'22!
'<"$; '&"#
$"# ,,,' " ' ,,,' " ' ,,,' '
DM"*%$.%'L