MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
ROZVOJ CYKLISTICKÉ INFRASTRUKTURY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Bakalářská práce
Autor: Anna Ondřichová Vedoucí práce: Ing. Romana Pikulová Brno, 2013
Zadání práce
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Rozvoj cyklistické infrastruktury v Jihomoravském kraji zpracovala samostatně s použitím odborné literatury a dalších zdrojů, které uvádím na konci práce v přehledu citované literatury. V Brně dne 3. 4. 2013 ………………………………. Podpis autorky
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Romaně Pikulové za trpělivost, cenné rady a připomínky, které napomohly k vypracování této práce. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům SFDI, MMR, ROP Jihovýchod, OP EÚS CZAT a OP EÚS SK-CZ za poskytnutí cenných materiálů a informací.
V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a svému příteli za velkou podporu v průběhu celého studia.
Abstrakt Ondřichová, Anna: Rozvoj cyklistické infrastruktury v Jihomoravském kraji. Bakalářská práce, Brno 2013 Cílem předkládané bakalářské práce je zhodnocení rozvoje cyklistické infrastruktury v Jihomoravském kraji. Práce se v teoretické části zabývá historií, právním rámcem, strategickými dokumenty a významnými projekty a blíže popisuje možnosti financování cyklistické infrastruktury a oblast Jihomoravského kraje. Praktická část je zaměřena na zjištění množství investovaných finančních prostředků do cyklistické infrastruktury dle zdrojů. Práce se dále zabývá porovnáním zdrojů z národních dotačních titulů a z fondů EU. V závěrečné části jsou uvedeny ideje, které by v budoucnu na území města Brna a v Jihomoravském kraji mohly být realizovány.
Klíčová slova Cyklistická infrastruktura, cyklostezka, cyklotrasa, Jihomoravský kraj, fondy Evropské unie
Abstract Ondřichová, Anna: Development of cycling infrastructure in the South Moravian Region, Brno 2013 The aim of this bachelor thesis is to evaluate the development of cycling infrastructure in the South Moravian Region. The theoretical part of the thesis is focused on history, legal framework, strategic documents and relevant projects and describes funding options of cycling infrastructure and area of the South Moravian Region. Practical part is focused on finding the amount of finances invested in cycling infrastructure by sources. The thesis is focused on comparing the amount of national and European financial sources. The final part provides ideas that could be realized in the future in Brno or South Moravian Region.
Key words Cycling infrastructure, cycle path, cycle track, The South Moravian Region, European Union funds
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................... 8
2
Cíl a metodika práce ............................................................................................... 9
3
2.1
Cíl práce .............................................................................................................. 9
2.2
Metodika práce ................................................................................................... 9
Teoretická část ...................................................................................................... 11 3.1
Historie cyklistické infrastruktury .................................................................... 11
3.2
Přehled právního rámce .................................................................................... 13
3.2.1
Zákony, vyhlášky a usnesení vlády .......................................................... 13
3.2.2
České státní normy a technické podmínky ............................................... 14
3.3
Důležité dokumenty vztahující se k cyklistické dopravě v ČR ........................ 15
3.3.1
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (2005) .................... 15
3.3.2
Strategie regionálního rozvoje ČR (2006) ................................................ 16
3.3.3
Návrh Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (2012) ......... 17
3.4
Projekty a iniciativy v oblasti cyklistické infrastruktury .................................. 18
3.4.1
Projekty Nadace Partnerství...................................................................... 18
3.4.2
Evropská síť dálkových tras EuroVelo ..................................................... 19
3.4.3
Česko jede ................................................................................................. 19
3.4.4
Národní cyklistická akademie, projekty Central MeetBike a Mobile 2020 . .................................................................................................................. 20
3.4.5 3.5
Uherskohradišťská charta ......................................................................... 20
Možnosti financování cyklistické infrastruktury .............................................. 21
3.5.1
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) .............................................. 22
3.5.2
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU a její nástroj strukturální fondy EU ................................................................................................... 22
3.5.3 3.6
Rozpočty krajů, měst a obcí ...................................................................... 24
Základní pojmy vztahující se k cyklistické infrastruktuře, druhy cyklistických značených tras ................................................................................................... 24
6
4
3.6.1
Základní pojmy ......................................................................................... 24
3.6.2
Druhy cyklistických značených tras ......................................................... 25
Charakteristika zájmového území ...................................................................... 26 4.1
Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji ................................................ 28
5
Praktická část ........................................................................................................ 29 5.1
Příspěvky Státního fondu dopravní infrastruktury ........................................... 29
5.2
Příspěvky z ROP Jihovýchod 2007–2012 ........................................................ 33
5.3
Příspěvky Regionálních operačních programů na výstavbu cyklostezek (2007– 2012) ................................................................................................................. 36
5.4
Příspěvky z OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko ................................ 39
5.5
Příspěvky z OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko ............................... 41
5.6
Státní program podpory cestovního ruchu (2000–2006) .................................. 41
5.7
Národní program podpory cestovního ruchu (2010–2013) .............................. 42
5.8
Granty Nadace Partnerství ................................................................................ 43
5.9
Zhodnocení financování cyklistické infrastruktury .......................................... 45
5.10 Cyklostezky a cyklotrasy Jihomoravského kraje .............................................. 47 5.11 Doporučení pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky v JMK ............... 51 6
Závěr ...................................................................................................................... 53
7
Seznam citované literatury a použitých zdrojů ................................................. 55 7.1
Literární zdroje ................................................................................................. 55
7.2
Ostatní zdroje .................................................................................................... 56
8
Seznam tabulek ..................................................................................................... 59
9
Seznam grafů ......................................................................................................... 59
10 Seznam obrázků .................................................................................................... 60 11 Seznam použitých zkratek ................................................................................... 61
7
1
Úvod
Cyklistická doprava tvoří významnou a nedílnou část dopravy. Lidé všech věkových kategorií již po dlouhá léta využívají jízdní kolo k cestám do zaměstnání, do škol či ve volném čase k rekreačním a sportovním účelům. Tento druh dopravy nezatěžuje životní prostředí, je finančně dostupný, má pozitivní vliv na udržování fyzického i psychického zdraví a tvoří významnou součást cestovního ruchu. V dnešní době, kdy je fenoménem automobilová doprava a silnice II. a III. třídy jsou značně frekventované, je nezbytné kvůli bezpečnosti věnovat pozornost rovněž cyklistické infrastruktuře v regionech, a to v intravilánu i extravilánu obcí. Mnozí obyvatelé České republiky (ČR) v posledních přibližně deseti letech zřejmě zaznamenali ve svém okolí změnu v budování cyklistické infrastruktury. Pozornost začala být věnována projektům zabývajícím se výstavbou nových cyklostezek a došlo ke značení cyklotras. Změnu jistě podnítil zájem státu (tvorba legislativního prostředí) o tuto problematiku a v souvislosti se vstupem do Evropské unie (EU) i vznik nových dotačních titulů, bez nichž by samotná realizace pokroku v této oblasti nebyla možná. Tato práce je zaměřena na analýzu rozvoje cyklistické infrastruktury v Jihomoravském kraji (JMK). Téma je relevantní z hlediska regionálního rozvoje, neboť infrastruktura, její kvalita a dostupnost tvoří významný atribut pro úspěšný rozvoj regionu. Existence cyklistických stezek a kvalitní doprovodné cyklistické infrastruktury znamená pro region rozšíření potenciálu pro cestovní ruch a v této souvislosti i jisté příjmy, dále pak snižování počtu dopravních nehod, snižování výdajů na zdravotnictví a nemocnost obyvatel.
8
Cíl a metodika práce
2 2.1
Cíl práce
Hlavním cílem předkládané bakalářské práce je zhodnocení rozvoje cyklostezek a cyklotras na území Jihomoravského kraje. Splnění hlavního cíle bude dosaženo prostřednictvím následujících dílčích cílů: 1. Vymezit v rámci teoretického přehledu problematiku související s cyklistickou problematikou, a to z pohledu právního rámce, strategických dokumentů a z pohledu možností financování cyklistické infrastruktury. 2. Vymezit
a
provést
charakteristiku
zvoleného
zájmového
území,
tj.
Jihomoravského kraje. 3. Analyzovat vliv dotačního financování a množství peněžních prostředků, jenž byly alokovány do oblasti JMK z národních dotačních titulů a především ze strukturálních fondů Evropské unie (EU). 4. Navrhnout doporučení pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky v JMK. Hypotézy bakalářské práce: Lze předpokládat pozitivní závislost mezi rozvojem cyklistické infrastruktury v JMK a výší peněžních prostředků zejména ze strukturálních fondů EU.
2.2
Metodika práce
Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. V teoretické části bude popsána historie cyklostezek a cyklotras s nahlédnutím do „zemí cyklistů“ jako je např. Holandsko a Dánsko. Přiblížena bude rovněž problematika právního rámce, strategické a jiné důležité dokumenty vztahující se k cyklistické dopravě v ČR, významné projekty, druhy (dělení) cyklistických komunikací v ČR, základní pojmy a zájmová oblast Jihomoravský kraj. Tato část se zaměří také na možnosti financování cyklistické infrastruktury. Cílem není podat vyčerpávající přehled o možnostech a problematice financování cyklistických stezek, neboť tato oblast je velmi obsáhlá a rozsah předkládané práce není schopen ji plně pokrýt. Zdrojem informací jsou především články, publikace a výzkumné práce národního koordinátora pro cyklistickou dopravu Ing. Jaroslava Martinka, výzkumné práce Centra dopravního výzkumu, v. v. i., Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy, relevantní zákony a v neposlední řadě
9
zahraniční zdroje. Vzhledem k povaze práce nejsou všechny zdroje informací dostupné v tištěné knižní podobě, proto bylo využíváno internetových zdrojů a elektronických dokumentů. Stěžejním tématem praktické části bude analýza rozvoje cyklistické infrastruktury a množství finančních prostředků, ze kterých byla výstavba cyklostezek realizována. Peněžní prostředky budou zkoumány v celkové výši a dále jednotlivě podle zdrojů (Regionální operační programy, Operační programy Přeshraniční spolupráce, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní program podpory cestovního ruchu, Národní program podpory cestovního ruchu, granty nadací). Získané údaje budou zjišťovány se zaměřením na zájmové území JMK a dále porovnávány vzhledem k jiným krajům ČR. Zdrojem dat pro tuto část práce jsou primární data získaná přímo z Ministerstva pro místní rozvoj, Regionálního operačního programu Jihovýchod (ROP JV), Operačního programu Přeshraniční spolupráce CZ-AT, Operačního programu Přeshraniční spolupráce SK-CZ, Nadace Partnerství a jiných relevantních subjektů. Cyklostezky a cyklotrasy jsou na území ČR záležitostí novodobé historie, proto se tato práce zabývá jejich rozvojem především po roce 2000. Zaměření pozornosti např. do 90. let 20. století by bylo zcela irelevantní. Práce obsahuje i návrh a doporučení projektů, které by bylo vhodné realizovat na území Jihomoravského kraje a podpořit tak rozvoj cyklistické dopravy a aktivního způsobu života i trávení volného času.
10
3
Teoretická část
3.1
Historie cyklistické infrastruktury
Martinek (2010) v článku Příběhy českých cyklostezek a cyklotras označuje 80. léta v ČSSR za cyklistický středověk. V západních zemích se však již v této době hovořilo o systematické podpoře cyklistické dopravy. Na rozvinutost sítě cyklostezek v Holandsku již v meziválečném období, v Dánsku okolo roku 1960, poukazuje i Parkin (2012). Tyto státy jsou dodnes známy jako země cyklistů, neboť v dobách masového rozvoje automobilového průmyslu integrovaly cyklistickou dopravu do plánů výstavby silnic. Auta a kola vnímají místní dopravní inženýři i obyvatelé jako rovnocenné způsoby dopravy, nikoli jako soupeře. Jízdní kola jsou zde nedílnou součástí dopravního plánování a právních předpisů. Autor dále zdůrazňuje vliv ropné krize v roce 1973 na rozvoj cyklistiky. Mnohé ze západních zemí vyhlásily v rámci snižování spotřeby paliv neděle jako dny bez aut. Dalším
důvodem
popularity
cyklistické
dopravy
v Holandských
i Dánských
velkoměstech byla neexistence metra. Mnohé z evropských měst budovaly metro již před první světovou válkou, ale například v Kodani bylo otevřeno až v roce 2002. Významným krokem bylo rovněž povolení převozu jízdních kol ve vlacích a městské hromadné dopravě okolo roku 1970. Obyvatelé tak začali kombinovat cyklistickou a železniční dopravu i k turistickým účelům. Rozvinutostí a systémem cyklistické infrastruktury v Holandsku se již v roce 1981 zabýval i Mick Hamer ve vědeckém časopisu New Scientist. Ve svém článku Go by bike, Holland shows the way srovnává úroveň, bezpečnost a parametry s britskými cyklostezkami. V Amsterdamu byly již v tomto roce samostatné pruhy i semafory pouze pro cyklisty. Národní koordinátor rozvoje cyklistické dopravy Jaroslav Martinek dále rozvádí situaci v ČR. Jediným městem, které se zabývalo výstavbou cyklostezek, byl v 80. letech Hradec Králové. V tomto městě bylo tradičně hodně cyklistů a tak vznikla „potřeba“ odstranit je pryč z vozovky, aby nepřekáželi motorové dopravě. Rok 1989 označuje za rok „0“ pro rozvoj cyklistické dopravy u nás. V 90. letech se objevují první studie a generely cyklistické dopravy. O cyklostezkách se uvažuje spíše v intravilánu měst, avšak jediné město, které skutečně investovalo finanční prostředky do výstavby
11
cyklostezek, byly Pardubice. V této době se ještě nepomýšlelo na spojování obcí pomocí cyklostezek nebo na jejich výstavbu podél vodních toků. V roce 1996 byla pro celou ČR navržena základní síť dálkových, regionálních i místních cyklotras. Tento plán ovšem počítal z 60 % s využitím silnic II. a III. třídy a ze 40 % s využitím polních a lesních cest (Martinek, 2010). V roce 1997 došlo k vyznačení první dálkové cyklotrasy (Praha – Jindřichův Hradec – Břeclav), v roce 1998 byla vyznačena Moravská cyklotrasa (Jeseník – Olomouc – Břeclav) a na přelomu tisíciletí docházelo ke značení dalších tisíců kilometrů cyklotras (Martinek, 2010). Dle monitoringu Centra dopravního výzkumu, v. v. i., bylo v roce 2002 evidováno cca 350 km cyklostezek, které byly značně nespojité. Rozvoji cyklostezek napomohl v roce 2000 Parlament České republiky, který se usnesl na schválení zákona č. 104/2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury – SFDI (Martinek, 2010). V části první se § 2 zmiňuje o účelu fondu. Tento mimo jiné slouží i k poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek (Zákon č. 104/2000 Sb.). SFDI poprvé přispěl na výstavbu cyklostezek v roce 2001. Celkem bylo v letech 2001– 2012 podpořeno 432 akcí v celkové výši 1 348, 738 mil. Kč (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013–2020, 2012). Díky této státní podpoře začaly i malé obce a města budovat bezpečné cyklostezky v intravilánu, ale i mezi obcemi navzájem. Mnozí obyvatelé (děti, senioři) používají jízdní kolo jako jediný dopravní prostředek při cestách do škol nebo do zaměstnání. Výstavba cyklostezek začala přispívat k prevenci vzniku dopravních nehod. Někteří starostové malých obcí ovšem musí budovat kanalizaci a plynofikaci a na cyklostezky (i když by získali dotaci ze SFDI) jim již nezbývají finance z obecního rozpočtu. V tomto směru je velmi důležitá i podpora z rozpočtu kraje (Martinek, 2010). Významným mezníkem v podpoře cyklistické dopravy a rekreační cyklistiky byl rok 2004, kdy bylo přijato usnesení vlády č. 678 o Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy České republiky (Martinek, 2010). Výsledná historicky první strategie byla vydána v lednu 2005 Ministerstvem dopravy, která neměla omezenou horní hranicí dobu své platnosti. V listopadu 2012 ovšem byla publikována nová Strategie rozvoje
12
cyklistické dopravy v ČR pro léta 2013–2020. Bližší specifikaci jednotlivých strategií poskytují kapitoly 3.3.1 a 3.3.3 této práce.
3.2
Přehled právního rámce
Podpora cyklistické dopravy se týká ministerstev: dopravy; zdravotnictví; životního prostředí; místního rozvoje; vnitra; školství, mládeže a tělovýchovy; zemědělství; financí; práce a sociálních věcí a zahraničí (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2005). Martinek a Čárský (2008) charakterizují cyklisty a řidiče jako účastníky provozu na pozemních komunikacích se všemi právy a povinnostmi. Z hlediska základních dokumentů, vztahujících se k cyklistické dopravě, lze hovořit o skupině zákonů, vyhlášek a vládních usnesení a dále o skupině českých státních norem (ČSN) a technických podmínek (TP). 3.2.1
Zákony, vyhlášky a usnesení vlády
Pro potřeby podpory, plánování a projektování cyklistické dopravy a pro potřebu budování cyklistických komunikací a cyklotras se vychází z následujících zákonů (Infrastruktura: Technická literatura, 2011):
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a vyhláška č. 30/2001 Sb.,
kterou
se
provádějí
pravidla
provozu
na pozemních
komunikacích
Vyhláška Ministerstva dopravy 247/2010 Sb., která zavádí nové dopravní značky pro cyklisty (tyto značky a jejich popis obsahuje příloha č. 1 této práce)
Zákon č. 56/2001 Sb. a vyhláška Ministerstva dopravy č. 341/2002 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
Na výstavbu cyklostezek se také v obecné rovině musí vztáhnout:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) a Zákon č. 150/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
13
Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace
Podle těchto zákonů vydávají orgány státní správy svá rozhodnutí. Stavební zákon přistupuje k výstavbě cyklistických komunikací stejně jako k jakýmkoli jiným pozemním komunikacím. V roce 2011 byla při Ministerstvu dopravy vytvořena „Komise pro začlenění rozvoje cyklistické dopravy do silniční legislativy“, která připravuje návrh „pro-cyklistických“ opatření pro novelizaci zákona č. 361/2000 Sb. (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020, 2012). V dubnu 2013 byla vydána nová metodika upravující tvorbu a značení mezinárodních, národních a regionálních cyklotras v jednotné, mezinárodně srozumitelné a technicky proveditelné podobě. Metodika doplňuje současnou podobu značení cyklotras v ČR. Značky mohou obsahovat čísla cyklotras, loga dálkových cyklotras a kombinaci turistických cílů (nádraží, přívoz, památky). Systém je jednodušší a srozumitelnější pro tuzemské i zahraniční turisty, neboť obsahuje i loga nadregionálních a mezinárodních dálkových tras EuroVelo (Nová metodika cykloturistického značení usnadní orientaci cyklistům, 2013). Příklad značení dle nové metodiky obsahuje příloha č. 2 této práce. 3.2.2
České státní normy a technické podmínky
Martinek a Čárský (2008) poznamenávají, že k cyklistické dopravě mají vztah tyto normy a technické podmínky:
ČSN 73 6101 – Projektování silnic a dálnic
ČSN 73 6102 – Projektování křižovatek na pozemních komunikacích
ČSN 73 6108 – Lesní dopravní síť
ČSN 73 6109 – Projektování polních cest
ČSN 73 6110 – Projektování místních komunikací
ČSN 73 6114 – Vozovky pozemních komunikací. Základní ustanovení pro navrhování.
TP 65 – Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích
TP 77 – Navrhování vozovek pozemních komunikací
TP 78 – Katalog vozovek pozemních komunikací
14
TP 100 – Zásady pro orientační dopravní značení na pozemních komunikacích
TP 103 – Navrhování obytných a pěších zón
TP 131 – Zásady pro úpravy silnic včetně průtahů obcemi
TP 132 – Zásady návrhu dopravního zklidňování na místních komunikacích
TP 133 – Zásady pro vodorovné dopravní značení na pozemních komunikacích
TP 179 – Navrhování komunikací pro cyklisty
3.3
Důležité dokumenty vztahující se k cyklistické dopravě v ČR
Dokumentů (na národní i evropské úrovni) vztahujících se k budování cyklistické infrastruktury je mnoho. Následující podkapitoly obsahují hlavní dokumenty seřazené podle data vzniku od nejstarších po nejnovější. 3.3.1
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (2005)
První strategie (dále jen „Cyklostrategie“) vydaná v roce 2005 je programovým dokumentem, kterým se Česká republika zavázala k budování cyklistické dopravy a budování cyklostezek. Cyklistice začala být věnována větší pozornost a stala se alternativou k ostatním druhům dopravy. Strategie obsahuje popis výchozího stavu, SWOT analýzu a stanovuje priority, ke kterým se váží konkrétní cíle a kroky implementace. Priority jsou stanoveny následovně (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR, 2005): Priorita 1 – Rozvoj cyklistiky jako rovnocenného prostředku dopravní obsluhy území Priorita 2 – Rozvoj cyklistiky pro posílení cestovního ruchu Priorita 3 – Rozvoj cyklistiky pro posílení ochrany životního prostředí a zdraví Priorita 4 – Zajištění koordinace s dalšími resorty a subjekty V roce 2009 byl ministrem dopravy jmenován do funkce koordinátora rozvoje cyklistické dopravy v ČR Ing. Jaroslav Martinek. Ten uvádí, že spojovacím článkem naplňování Cyklostrategie je Ministerstvo dopravy ČR (Martinek, 2010). Situaci spolupráce znázorňuje následující schéma:
15
Obr. 1 Spolupráce subjektů v rámci rozvoje cyklistické dopravy Zdroj: Vlastní zpracování Spolupráce těchto subjektů je základním předpokladem pro fungující výkonný systém podpory cyklistické dopravy v České republice. V souvislosti s Cyklostrategií začaly být vydávány metodické materiály pro odbornou veřejnost – úředníky, politiky, projektanty. Z těchto publikací je vhodné zmínit:
Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty (2008). Podkladem pro zpracování tohoto dokumentu byly výsledky projektu Vědy a Výzkumu MD „CYCLE 21: Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR“.
Koncepce liniových koridorů a vytváření propojené sítě míst v urbanizovaných aglomeracích a ve volné krajině (2010)
Analýza cyklistické doprovodné infrastruktury – „Bike and Walking“ a „Bike & Ride“ (2010)
Metodika hodnocení problémových lokalit
Principy a metody rozvoje cyklistické infrastruktury, aneb CYKLISTICKÉ DESATERO PRO MĚSTA (2011)
Všechny
metodiky
jsou
volně
ke stažení
na internetových
stránkách
www.cyklodoprava.cz. 3.3.2
Strategie regionálního rozvoje ČR (2006)
Cyklistické dopravě se věnuje kapitola 2.4.1 Dopravní infrastruktura a dopravní toky tohoto dokumentu: „Cyklistická doprava je zatím limitována neexistencí bezpečné husté
16
sítě cyklostezek oddělených od automobilového provozu, kterou je třeba vybudovat. Zdravotní, environmentální a ekonomické přínosy cyklistické dopravy jsou natolik významné, že investice regionů do cyklistické dopravy budou patřit k nejefektivnějším v rámci dopravy. Organickou součástí veškerých dopravních a pozemních staveb by měla být infrastruktura pro cyklistickou dopravu“ (Strategie regionálního rozvoje České republiky, 2006, str. 45). 3.3.3
Návrh Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy v ČR (2012)
Druhá, aktualizovaná Cyklostrategie byla vydána v listopadu 2012 k připomínkovému řízení. Stanovuje globální cíl: „Zpopularizovat jízdní kolo, aby se opět stalo rovnocennou, přirozenou a integrální součástí dopravního systému“. Důsledkem by bylo zlepšení mobility v území, efekt bezpečnosti (zabezpečuje resort dopravy), rozvoj cykloturistiky v území (zabezpečuje resort místního rozvoje) a na venkově (zabezpečuje resort zemědělství), zlepšení lidského zdraví (zabezpečuje resort zdravotnictví) a ochrana životního prostředí (zabezpečuje resort životního prostředí). Aktualizace Cyklostrategie vychází ze strategicky nadřazených dokumentů:
Aktualizace dopravní politiky České republiky pro léta 2005–2013
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011–2020
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007–2013 (aktualizovaná Cyklostrategie je také v souladu s připravovanou Koncepcí politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 a Marketingovou strategií CzechTourism)
Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013 (kapitola 3.3.2.)
Politika územního rozvoje ČR 2008
Cyklostrategie definuje čtyři specifické cíle: 1. Zajištění financování cyklistické a cykloturistické infrastruktury 2. Zvyšování bezpečnosti cyklistické dopravy 3. Metodická podpora rozvoje cyklistické dopravy ve městech & „Projekt cyklistické akademie“ 4. Realizace národního produktu Česko jede
17
3.4 3.4.1
Projekty a iniciativy v oblasti cyklistické infrastruktury Projekty Nadace Partnerství
Nadace Partnerství je největší česká nadace pro lidi a přírodu. Poskytuje granty, odborné služby i vzdělávání a významně podporuje oblast rozvoje cyklistické dopravy, infrastruktury a bezpečnou dopravu ve městech. Podílí se na mnoha projektech věnujících se rozvoji cyklistické dopravy v ČR (O nadaci, Nadace Partnerství). Certifikace Cyklisté vítáni si klade za cíl vytvořit národní standard kvality služeb cestovního ruchu pro skupinu cyklistů a cykloturistů (Martinek, 2007). Certifikovaná zařízení (ubytování, restaurace, kempy, turistické cíle) poskytují např. bezpečné uskladnění jízdních kol, stojany na kola a možnost základních oprav. Na webových stránkách www.cyklistevitani.cz jsou veškerá zařízení přehledně vyznačena na mapě dle regionů, stránky jsou k dispozici zájemcům v českém, anglickém a německém jazyce (Cyklisté vítáni, Certifikace služeb pro cyklisty). Projekt spustila Nadace Partnerství v roce 2006, certifikované objekty jsou označeny usmívajícím se zeleným kolem na bílém pozadí (viz příloha č. 8) (Martinek, 2007). Zelené stezky Greenways jsou asistenčním a grantovým programem Nadace Partnerství. „Jeho prostřednictvím nadace poskytuje pomoc a podporu organizacím a projektům přispívajícím k udržitelnému rozvoji podél stezek a přírodních koridorů“. Stezky jsou využívány v souladu s jejich ekologickou funkcí, potenciálem pro sport, turistiku a rekreaci (Martinek, 2007). Mezi Greenways řadíme Moravské vinařské stezky, Greenway Praha - Vídeň, Greenway Krakov - Morava - Vídeň, drážní stezky a Labskou stezku. Zájmového území JMK se týkají první čtyři zmíněné: -
Dlouhodobý projekt Moravské vinařské stezky usiluje o ochranu kulturního dědictví a rozvoj vinařské turistiky na jižní Moravě. Projekt je realizován od roku 1999 ve spolupráci s již 280 vinařskými obcemi a dalšími partnery (Moravské vinařské stezky, Nadace Partnerství). V současné době tvoří stezky 1200 km dlouhou síť, která je tvořena deseti okruhy. Tyto jsou propojeny páteřní Moravskou vinnou stezkou (Moravské vinařské stezky). Směrové a informační tabule obsahují logo Moravských vinařských stezek a jeho barva značí, na které z nich se cyklista nachází (Moravské vinařské stezky, Nadace Partnerství).
18
Nadace
realizovala
směrové
a informační
tabule
na stezkách
(cca 250
informačních panelů). Na projekt Nadace Partnerství poskytovala granty a dále byl podpořen z peněžních prostředků EU. -
Síť cyklistických stezek mezi Prahou a Vídní, Greenway Praha - Vídeň spravuje Nadace Partnerství od roku 1998 v rámci grantového a asistenčního programu Greenways ve spolupráci s občanským sdružením Greenways Praha Vídeň. Délka stezky je 470 km (Greenways Praha - Vídeň, Nadace Partnerství).
-
Greenway Krakov – Morava - Vídeň propojuje Polsko, Česko a Rakousko. Cyklostezky mají celkem 350 km (Greenway Krakow - Morava - Wien, Cyklo Jižní Morava).
-
Projekt drážních stezek je dosud „v plenkách“, zabývá se zrušenými železničními tratěmi (v ČR více než 1000 km) a jeho snahou je vybudovat na nich zelené stezky Greenways. Pozornost je věnována i zrušeným tramvajovým či železničním tratím ve městech, na kterých by rovněž bylo možno vybudovat cyklistické stezky (Martinek, 2007).
3.4.2
Evropská síť dálkových tras EuroVelo
Projekt Evropské cyklistické federace (ECF) rozvíjí síť čtrnácti transevropských cyklotras spojujících všechny země Evropy. Jeho podstatnou část tvoří již stávající státní regionální a místní cyklotrasy. Celková délka sítě cyklistických tras EuroVelo v současné době tvoří 45 000 km, do roku 2020 by tato měla být rozšířena na 70 000 km.
ECF
zodpovídá
za propagaci
projektu
v Evropě
a ve světě
prostřednictvím webových stránek www.eurovelo.com. V ČR zajišťuje koordinaci EuroVelo tras Nadace Partnerství. Mapy tras EuroVelo obsahují přílohy č. 11 a 12 (EuroVelo a Česko, Dálkové cyklotrasy ČR). 3.4.3
Česko jede
Projekt „Česko jede“ je národním projektem zaměřeným na podporu cykloturistiky, dalších forem bezmotorové dopravy a aktivní turistiky v ČR. Jejím cílem je vytvoření národní značky pro cykloturistiku, zpracování srozumitelné atraktivní nabídky a poskytování kvalitních informací českým a zahraničním cykloturistům o možnostech cykloturistiky ve všech regionech ČR na webu (www.ceskojede.cz) i v tištěných materiálech. Tento projekt vznikl za podpory Programu švýcarsko-české spolupráce. V rámci
projektu
dochází
ke spolupráci
se švýcarskými
partnery
z nadace
19
SchweizMobil a českých partnerů z Nadace Partnerství. Projekt využívá celonárodní certifikace služeb Cyklisté vítáni. (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013–2020, 2012). 3.4.4
Národní cyklistická akademie, projekty Central MeetBike a Mobile 2020
Pod jednotným názvem Národní cyklistická akademie se skrývá pořádání výukových programů, školení, exkurzí a dalších doprovodných akcí. Tyto akce jsou pořádány prostřednictvím dvou mezinárodních projektů: Central MeetBike a Mobile 2020 (Cyklokonference 2012, Národní cyklistická akademie). Projekt Central MeetBike si klade za cíl vytvořit dobré podmínky pro cykloturistiku ve střední Evropě (konkrétně v České republice, na Slovensku a v Polsku) s využitím poznatků z úspěšně realizovaných projektů v Německu. Projektoví manažeři usilují o zvýšení podílu cyklistiky v dělbě přepravní práce na kratší vzdálenosti, zejména ve městech. V důsledku dosažení tohoto cíle by mělo dojít ke zlepšení dopravní situace na silnicích ve střední Evropě a pozitivnímu dopadu na ŽP. V rámci projektu je vzdělávána odborná veřejnost (politici, zúčastněné strany, urbanisté) v oblastech integrace
cyklistické
dopravy
do městské
infrastruktury
apod.
Projekt
je
spolufinancovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj - ERDF (Central MeetBike). Projekt Mobile 2020 se snaží o stimulování plánovacích procesů malých a středně velkých měst v jedenácti zemích střední a východní Evropy. Cílem tohoto projektu je přenesení vědomostí a know-how z Německa, Nizozemí, Itálie, Švédska, Dánska a dalších zemí v takové formě, která bude v souladu s místními podmínkami v cílových zemích (Mobile 2020, O projektu). 3.4.5
Uherskohradišťská charta
Tato charta je inspirována Bruselskou chartou z roku 2009, kterou podepsalo mnoho evropských měst. Uherskohradišťská charta byla poprvé podepsána 31. 5. 2011 a klade si za cíl podporovat vznik měst přátelských k cyklistům v ČR. Města motivuje ke konkrétním krokům (vytvoření pozice cyklistického koordinátora, přihlášení se ke kontinuální aktivní podpoře cyklistické dopravy, účast na odborných seminářích apod.). Signatářská města usilují především o:
20
zvýšení podílu cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce,
odstraňování míst a úseků s vysokým rizikem dopravních nehod cyklistů,
odstraňování bariér cyklistické dopravy,
zkvalitnění podmínek pro parkování jízdních kol,
realizaci a podporu projektů, které povedou k širšímu využití jízdního kola při dojíždění do školy a do práce,
zefektivnění propagace cyklistiky jak vůči domácím obyvatelům, tak návštěvníkům,
rozvoj cestovního ruchu prostřednictvím aktivit a opatření, která vedou ke zdokonalení a rozšíření cykloturistiky (zdroj: cyklostrategie.cz).
Signatářských měst bylo k 9. 12. 2012 evidováno 24, přičemž z Jihomoravského kraje podepsalo chartu pouze město Rousínov (Města charty, Uherskohradišťská charta).
3.5
Možnosti financování cyklistické infrastruktury
Cyklistická infrastruktura často nebývá nejvyšší prioritou u výdajů z veřejných rozpočtů a prostředky z těchto zdrojů se na ni shánějí hůře. Získávání zdrojů je ovšem klíčové pro plánování cyklistické infrastruktury a pro obce i města je důležité mít přehled o alternativních
zdrojích
financování
(Analýza
potřeb
budování
cyklistické
infrastruktury v ČR „CYCLE 21“, 2008). Do roku 2001 byly hlavními zdroji financování cyklistických tras a stezek obecní rozpočty, Program obnovy venkova a předvstupní pomoc PHARE od EU. Od tohoto roku přibyly prostředky ze SFDI a krajských rozpočtů, v roce 2004 v souvislosti se vstupem do EU se dále otevřela možnost financování ze Společného regionálního operačního programu (SROP) a některých dalších iniciativ EU, např. INTERREG III či LEADER+ (Martinek, 2007). Zdroje finančních prostředků k financování výstavby cyklistické infrastruktury je v současnosti možno rozdělit na: -
národní veřejné zdroje financování - SFDI, Národní program podpory cestovního ruchu, kofinancování evropských projektů z rozpočtů krajů, měst a obcí, příspěvky regionů a mikroregionů,
-
strukturální fondy EU (SF EU),
21
-
soukromé zdroje - Nadace Partnerství, sponzorské dary od podnikatelských subjektů, public-private partnership (Martinek, Brůhová Foltýnová, Vohnická, 2007).
Následující podkapitoly obsahují stručnou charakteristiku významných současných zdrojů finančních prostředků. 3.5.1
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI)
Ze SFDI lze financovat pouze výstavbu a údržbu cyklostezek, které lze zdůvodnit zvýšením bezpečnosti cyklistů (Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013-2020, 2012). 3.5.2
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU a její nástroj strukturální fondy EU
Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) neboli kohezní politika usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj členských států. Cílem je zmírnit
rozdíly
mezi
chudšími
a bohatšími
členskými
státy
a zvyšovat
konkurenceschopnost EU jako celku. Fondy EU jsou hlavním nástrojem realizace politiky HSS. Jejich prostřednictvím jsou přerozdělovány finanční prostředky snižující meziregionální disparity. Fondy je možno rozdělit na: -
Strukturální fondy (SF) o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF)
-
Fond soudržnosti (FS)
Z hlediska výstavby cyklistické infrastruktury je klíčový fond ERDF, z něhož jsou financovány investiční, tzv. „tvrdé“ projekty. V současném programovacím období 2007–2013 je v ČR 26 operačních programů (OP), mezi které je rozděleno 26,6 mld. €. Problematika
financování
cyklistické
infrastruktury
je
zahrnuta
především
v Regionálních operačních programech (ROP) a již ne tak významně i v OP Přeshraniční spolupráce. Území České republiky je z hlediska potřeb Evropského statistického úřadu rozděleno na územní celky, tzv. NUTS (Nomenclature des Unites Territoriales Statistique)
22
jednotky, jejichž vymezení je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou. Největší množství podpory finančních prostředků z fondů EU je směřováno do oblastí s počtem obyvatel 800 tis. až 3 mil., tedy NUTS II (Informace o fondech EU, Strukturální fondy EU). Tab. 1: NUTS jednotky v ČR Název NUTS jednotky
NUTS v ČR
NUTS 0, NUTS I
Česká republika
NUTS II
regiony soudržnosti (sdružené kraje)
NUTS III
kraje
NUTS IV (LAU 1)
okresy
NUTS V (LAU 2)
obce
Zdroj: vlastní zpracování na základě informací z www.strukturalni-fondy.cz, Existence regionů soudržnosti a na jejich území působící ROP je významná pro rozvoj cyklistické dopravy. Cyklistická infrastruktura JMK může být financována z ROP Jihovýchod, který sdružuje kraje Vysočina a Jihomoravský, dále z OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko a OP Přeshraniční spolupráce ČR–Slovensko (mapy oblastí přeshraniční spolupráce obsahuje příloha č. 5 a 6 této práce) (CDV, v. v. i., 2007).
Obr. 2: Regiony soudržnosti NUTS II v ČR Zdroj: Krajský úřad Jihomoravského kraje
23
ROP Jihovýchod věnuje pozornost cyklostezkám především v prioritní ose 1 – Dostupnost dopravy, oblasti podpory 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu. Tato oblast se zaměřuje plně na výstavbu cyklostezek s vyloučením automobilové dopravy. Nelze však říci, že se jedná o jedinou oblast podpory a prioritní osu, na kterou žadatel může navázat svůj projekt. V rámci ostatních oblastí podpory je možno za určitých podmínek rovněž získat dotaci, např. oblast podpory 1.1 – Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu nabízí možnost dotací v rámci zklidnění průtahů, na oblast podpory 1.2 – Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy je možno navázat projekt výstavby Bike and Ride (prostor pro bezpečné uschování kola s možností přestupu na veřejnou hromadnou dopravu). Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu, oblast podpory 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch nabízí možnost finančních příspěvků na značení a úpravy cyklotras (které ovšem netvoří komunikace II. a III. třídy) a doplňkových zařízení, jako jsou cyklistická parkoviště, úschovny kol a odpočívadla (CDV, v. v. i., 2007). OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko zaměřuje pozornost např. na investice do přeshraniční infrastruktury turismu a rozvoji systémů na zlepšování kvality a efektivnosti veřejné dopravy v kontextu systému Bike and Ride (CDV, v. v. i., 2007). OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko se široce věnuje oblasti cestovního ruchu od služeb přes propagaci a marketingové strategie až např. po zlepšení kvality přeshraniční infrastruktury v oblasti cestovního ruchu (CDV, v. v. i., 2007). 3.5.3
Rozpočty krajů, měst a obcí
Tyto rozpočty jsou nezbytnou součástí financování cyklistické infrastruktury, neboť v případě přidělení dotace od EU je projekt vždy nutno kofinancovat z těchto zdrojů – EU neposkytuje dotace ve výši 100 % nákladů projektů.
3.6
Základní pojmy vztahující se k cyklistické infrastruktuře, druhy cyklistických značených tras
3.6.1
Základní pojmy
Cyklistická infrastruktura = cyklistické trasy, stezky a cesty včetně úprav povrchů těchto tras a cest, včetně svislého i pásového značení.
24
Doplňková cyklistická infrastruktura = jedná se např. o odpočívky, stojany na kola a mapové informační tabule Cyklostezka = značená komunikace určená výhradně pro cyklistický provoz. Cyklotrasa = dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových pozemních komunikacích. Z hlediska bezpečnosti a plynulosti silničního provozu je vhodná pro cyklisty a je označena dopravními značkami pro cyklisty. Cykloturistická trasa = dopravní cesta vedená po silnicích, místních i účelových komunikacích. Z hlediska ochrany přírody a sjízdnosti je vhodná pro provoz cyklistů a je označena cykloturistickými značkami (Klub českých turistů, 2007). 3.6.2
Druhy cyklistických značených tras
Cyklistické značené trasy (CZT) je možno rozdělit do tří skupin: -
Dálkové - nadregionální CZT jsou vyznačeny mezi vzdálenými cíli a označeny jednocifernými a dvojcifernými čísly (I. a II. třídy). Tyto trasy mají funkci rekreačně-turistickou, a proto by měly mít zajištěno ubytování, servis, mapy a občerstvení.
-
Regionální CZT mají dopravní a rekreační funkci, označují se trojcifernými čísly (III. třídy). Musí mít návaznost na síť místních CZT.
-
Místní CZT jsou značeny čtyřcifernými čísly (IV. třídy) a mají dopravní i rekreační funkci (Klub českých turistů, 2007).
Obr. 3: Mapa dálkových (nadregionálních) cyklotras ČR Zdroj: www.ceskojede.cz
25
4
Charakteristika zájmového území
Tab. 2: Základní údaje o Jihomoravském kraji Rozloha:
7 195 km2 (4. největší kraj v ČR)
Počet obyvatel:
1 168 033
Hustota osídlení:
cca 162,1 obyvatel/km2
Počet obcí:
673
Počet měst:
49
Okresy:
7 (Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Vyškov, Hodonín, Břeclav, Znojmo)
Statutární města:
Brno (cca 378 965 obyvatel)
Počet obcí s rozšířenou působností:
21
Nejvyšší bod:
Durda (okres Hodonín), 842 m n. m.
Nejnižší bod:
Soutok řek Moravy a Dyje (okres Břeclav), 150 m n. m.
Zdroj: Český statistický úřad
Obr. 4: Geografická mapa Jihomoravského kraje Zdroj: Český statistický úřad
26
Jihomoravský kraj má výhodnou polohu na spojnici Středozemí se střední a severní Evropou. Sousedí se dvěma zeměmi EU – na východě se Slovenskem, na jihu s Rakouskem.
V rámci
krajů
ČR
sousedí
s krajem
Jihočeským,
Vysočinou,
Pardubickým, Olomouckým a Zlínským. Současná rozloha kraje je dána zákonem č. 387/2004 Sb. o změně hranic krajů. Tento zákon přičlenil k JMK 25 obcí z kraje Vysočina, čímž se území zvětšilo o téměř 13 tisíc hektarů. Ze strany Krajského úřadu je podporován vznik mikroregionů, které jsou důležitým a pozitivním trendem pro společné prosazování zájmů venkovských obcí. Přírodní podmínky jsou různorodé: -
V severní části kraje se nachází rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu, oblast je hojně navštěvována turisty, vyznačuje se množstvím chráněných lokalit a je jednou z ekologicky nejčistších v ČR.
-
Jižní rovinatá část je oblastí polí, luk a vinic s oblastí lužních lesů podél řeky Dyje. V jihozápadním cípu se nachází jeden ze čtyř národních parků (NP) ČR – Podyjí. Oblast je protkána množstvím vodních ploch. Symbolem je Pálava a Lednicko-valtický areál.
-
Ve východní části, za řekou Moravou, je krajina hornatější a zdvihá se do kopců Bílých Karpat (jedna z nejcennějších přírodních oblastí v Evropě).
-
Okolí Brna v centru kraje je i přes přítomnost velké městské aglomerace považováno za jedno z nejhezčích v republice. V severní části přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo u hranic města se nachází Brněnská přehrada.
V rámci turistických cílů je nutno zmínit, že v kraji se nachází dvě památky zapsané na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, a to vila Tugendhat a Lednickovaltický areál. Mezi biosférické rezervace UNESCO se řadí oblast Pálavy a Bílých Karpat. V regionu se hojně udržují lidové slavnosti, jako jsou fašanky (masopust), hody, stavění májů a jarmarky. V regionu se nachází také unikátní vinařské stavby (barokní sklepy v Pavlově, památkově chráněné petrovské Plže). Z hlediska dopravy je možno hovořit o vynikající dopravní dostupnosti. Nachází se zde dálnice D1 a D2 a rychlostní komunikace R43 a R52. Významné je také letiště v Brně-
27
Tuřanech, které je schopno celoročně přijímat všechny typy letadel (Charakteristika Jihomoravského kraje, ČSÚ). Z hlediska propagace regionu má kraj velmi dobře zpracované webové stránky www.jizni-morava.cz v sedmi jazycích – češtině, angličtině, němčině, španělštině, italštině, polštině a ruštině. Přes stránky je možno si pohodlně naplánovat dovolenou pomocí nabídky dopravních spojení, ubytovacích zařízení, cestovních kanceláří a agentur a turistických informačních center (TIC). Turistům jsou poskytnuty informace o jižní Moravě jako celku, turistických oblastech a událostech, které stojí za to vidět. Uvedený portál odkazuje na cykloturistické webové stránky jižní Moravy www.cyklojizni-morava.cz. Zde jsou rovněž přehledně uvedeny cyklistické cíle, sportovní akce, tipy na výlety, je zde i malý „cykloslovníček“ (česko-anglicko-německý). Na stránkách je velké množství elektronických brožur, map a průvodců ke stažení. Tyto bývají obvykle k dostání na veletrzích cestovního ruchu (např. Regiontour) či na jiných akcích propagace regionů.
4.1
Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji
V roce 2006 byla na konferenci „Cykloturistika v JMK“ vyslovena nutnost zpracovat koncepční materiál rozvoje cykloturistiky v JMK s vazbou na sousední kraje a příhraniční oblasti. Následně byl dokument s výše uvedeným názvem vydán v srpnu 2007. Cílem materiálu je definování toho, co je na území JMK realizováno a jaké kroky bude nutné v oblasti rozvoje cykloturistiky učinit. Materiál definuje systém přípravy projektů z fondů EU, financování, budování a následnou správu (CDV, v. v. i., 2007).
28
5
Praktická část
Tato část práce se zaměřuje na analýzu vydaných finančních prostředků formou dotací k výstavbě a údržbě cyklistických stezek a cyklotras či k nákupu doprovodné infrastruktury jako jsou odpočívky a stojany na kola. Z hlediska projektů výstavby cyklistických stezek je nutné dodat, že ne všechny projekty se zabývají výstavbami zcela nových stezek „na zelené louce“, ale některé využívají již existujících cest k přestavbám na cyklostezky.
5.1
Příspěvky Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI)
SFDI kromě financování cyklistických stezek poskytuje dotace na zvyšování bezpečnosti a projektové činnosti. Následující graf zobrazuje alokaci finančních prostředků do jednotlivých oblastí: 241 369 646 Kč 8%
1 465 183 076 Kč 47%
1 390 232 737 Kč 45%
Cyklistické stezky (451 akcí) Zvyšování bezpečnosti (740 akcí) Projektové činnosti (189 akcí)
Graf 1: Celkové příspěvky SFDI v letech 2001–2012 v ČR Zdroj: vlastní zpracování na základě dat SFDI Nejvíce akcí (740) bylo provedeno v rámci zvyšování bezpečnosti. Jedná se o projekty výstavby chodníků, bezbariérových přechodů a snižování dopravních rizik. Do oblasti bezpečnosti bylo za 11 let existence fondu investováno téměř 1,5 mld. Kč. Druhou nejvíce podporovanou oblastí je výstavba a údržba cyklistických stezek. Z rozpočtu SFDI bylo do této oblasti alokováno 45 % finančních prostředků, bylo podpořeno celkem 451 projektů a investováno bezmála 1,4 mld. Kč. SFDI je nejvýznamnější
přispívatel
v rámci
národních
veřejných
zdrojů
financování
cyklistických stezek. Nejméně podporovanou oblastí jsou průzkumné a projektové práce (monitoringy, studie, diagnostiky, měření technického stavu vozovek), na které bylo vyčleněno 8 % z rozpočtu SFDI v celkové výši 241 mil. Kč.
29
Níže uvedený graf zobrazuje přehled čerpání finančních příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek v jednotlivých letech a počet projektů, které byly v daných letech realizovány:
68
80
74
70
250 000
tis. Kč
44
210 703
25
28
30
100 000 7
90 786
10
11 758 22 253
34
171 393 40
183 435 107 050 114 363
60 50
41
36
150 000
50 000
53
265 726
200 000
30 94 931
69 660
20 10
48 072
0
0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
čerpání
počet projektů
Graf 2: Čerpání příspěvků a počet projektů v rámci výstavby a údržby cyklistických stezek financovaných SFDI (2001–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat SFDI Nejméně finančních prostředků bylo investováno v prvním roce existence fondu. Fond v těchto letech nedisponoval tak objemným rozpočtem, jako v letech následujících. Z hlediska počtu projektů a objemu investic byl rekordní rok 2009, kdy bylo realizováno 74 projektů a investováno více než 250 mil. Kč. V následujících letech se na velikosti rozpočtu fondu projevila ekonomická krize, se kterou souvisí skokové snížení objemu finančních prostředků v letech 2010 a 2011. V loňském roce 2012 byl zaznamenán pozitivní vývoj objemu investic i počtu realizovaných projektů (objem prostředků však nedosáhl ani objemu z roku 2008). Dle informací ze SFDI se v následujících třech letech počítá každý rok s investicemi ve výši 150 mil. Kč do výstavby a údržby cyklistických stezek. Dále uvedený graf zobrazuje přidělené finanční prostředky dle jednotlivých krajů ČR:
30
počet projektů
300 000
Hl. město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
13 257 170 312 140 207 29 502 53 318 91 466 37 910 58 498 170 388 112 982 32 878 99 076 76 251 0
50 000
100 000
304 187 150 000 tis. Kč
200 000
250 000
300 000
Graf 3: Čerpání finančních prostředků v rámci krajů ČR (2001–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat SFDI Nejvíce finančních prostředků (304,2 mil. Kč) plynulo do Zlínského kraje. Na druhém místě se v čerpání umístil Olomoucký kraj (170,39 mil. Kč) a na třetím kraj Jihočeský (170,31 mil. Kč). Do Jihomoravského kraje bylo za celé období existence fondu přiděleno 140,2 mil. Kč a z hlediska objemu čerpaných finančních prostředků je ho tak možno zařadit na čtvrté místo. Jednotlivé kraje jsou dále rozděleny podle počtu projektů, jenž byly financovány ze SFDI.
Hl. město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
2 37
56 15 22 33 16 23 54 39 18 30 26 80 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Graf 4: Počet podpořených projektů v rámci krajů ČR (2001–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat SFDI
31
Nejvíce projektů (80) bylo realizováno ve Zlínském kraji. V souvislosti s předchozím grafem je možné konstatovat, že do oblasti Zlínského kraje bylo za celou dobu alokováno nejvíce finančních prostředků a zároveň zde bylo realizováno nejvíce projektů. Jihomoravský kraj se co do počtu projektů umístil na druhém místě. Z tohoto údaje plyne, že se na daném území realizovalo více malých projektů (méně finančně náročných než např. v krajích Jihočeském a Olomouckém). Situací v JMK se podrobněji zabývá následující graf: 60 000
13
12
50 000
7 6
30 000
8
6
6 6
4
20 000 10 000 0
3
4 3
3
4
1 2002
počet projektů
10
40 000
tis. Kč
14
2 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
0
čerpání 1 499 4 377 2 493 6 521 10 552 3 748 21 962 13 644 6 667 16 009 52 729 čerpání
počet projektů
Graf 5: Čerpání příspěvků a počet projektů v rámci výstavby a údržby cyklistických stezek financovaných SFDI v JMK (2001–2012) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat SFDI Z grafu je patrná značná rozkolísanost množství realizovaných projektů a výše čerpaných peněžních prostředků. V daném časovém horizontu je však možno konstatovat pozitivní vývoj zvláště v posledních pěti letech, kdy částky investované do rozvoje a údržby cyklistické infrastruktury neklesly pod 6,5 mil. Kč ročně. Nejvíce projektů bylo realizováno v letech 2006, 2008, 2009, 2011 a v roce 2012 rekordních 13. Nejvíce peněžních prostředků bylo čerpáno v letech 2008 (21 962 tis. Kč) a v roce 2012 rekordních 52 729 tis. Kč. Níže uvedená tabulka uvádí přehled nejčastějších žadatelů v JMK a celkovou výši udělených dotací:
32
Tab. 3: Seznam nejčastějších žadatelů ze SFDI v JMK v letech 2001–2012 Žadatel
Počet realizovaných projektů podpořených ze SFDI
Celková výše udělených dotací (v Kč)
Město Hodonín a mikroregion Hodonínsko
9
25 192 462
Město Veselí nad Moravou 6
10 542 000
Statutární město Brno
3
11 184 962
Město Rousínov
3
3 506 999
Město Vyškov 3 Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat SFDI
11 753 000
Podrobný přehled všech žadatelů z JMK a názvy realizovaných projektů obsahuje příloha č. 14 této práce.
5.2
Příspěvky z ROP Jihovýchod 2007–2012
V rámci ROP Jihovýchod bylo od roku 2007 do roku 2012 vyhlášeno již pět výzev k předkládání projektů do oblasti podpory 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu. Touto oblastí podpory se bude zabývat stěžejní část následující kapitoly. Příjemci podpory mohly být kraje, obce, svazky obcí a organizace zřizované nebo zakládané obcemi a krajem. Minimální přípustná výše dotace činila 0,5 mil. Kč, maximální 100 mil. Kč. Alokovaná částka ROP Jihovýchod pro oblast podpory 1.4 činí 457 mil. Kč. Množství těchto dotačních prostředků (jak uvádí níže uvedený odstavec) zatím nebylo vyčerpáno. Na podzim roku 2012 však byla vyhlášena zatím poslední výzva k předkládání projektů do oblasti podpory 1.4, existuje tedy reálný předpoklad, že i zbylé zatím nevyužité finanční prostředky budou využity. V regionu soudržnosti Jihovýchod bylo od roku 2007 podpořeno již 30 projektů. Výše dotací od EU činí 347,5 mil. Kč a výše spolufinancování těchto projektů z veřejných zdrojů ČR 62,1 mil. Kč. Všechny projekty byly podpořeny dotací ve výši 85 % od EU a dále 15 % z veřejných zdrojů ČR. Celkové dotace činily téměř 410 mil. Kč. Rozložení množství realizovaných projektů a výše finanční podpory dle jednotlivých krajů znázorňují níže uvedené grafy:
33
8 22
192 739 848 Kč
154 783 785 Kč
Jihomoravský kraj Kraj Vysočina
Graf 6: Počet podpořených projektů a výše dotací od EU v rámci ROP Jihovýchod dle jednotlivých krajů (2007–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ROP Jihovýchod V Jihomoravském kraji bylo realizováno většinové množství projektů. Při pohledu na množství financí je ovšem patrné, že v JMK bylo investováno menší množství finančních prostředků. Tento jev byl způsoben realizací nákladných projektů v kraji Vysočina, např. výstavba cyklostezky Jihlava - Třebíč - Raabs ve dvou etapách v celkové hodnotě 128 mil. Kč. V JMK byly nákladné projekty dostavby cyklistické stezky Brno - Vídeň. Tato byla z hlediska hodnocení bezpečnosti na základě odborné studie z roku 2006 shledána méně vhodnou až kritickou. Daná cyklostezka je součástí mezinárodní páteřní trasy EuroVelo 4 (Dotace, 2013). ROP Jihovýchod přispěl na dostavbu bezpečných úseků této cyklostezky ve třech projektech 26,3 mil. Kč. K velkým a nákladným projektům je možno řadit také projekt „Bezpečně k Písku“, který bezpečnou cyklostezkou propojil města Veselí nad Moravou a Moravský Písek. Projektem byla vytvořena cyklostezka dlouhá 2 700 m, na které bylo nákladné především vybudování dvou mostů. Projekt byl podpořen dotací od EU ve výši 34,8 mil. Kč. Na území statutárního města Brna byl realizován projekt s názvem „Rozvoj sítě cyklistických stezek na území města Brna, II. etapa“. Tento projekt se zaměřil na lokalitu cyklostezek podél řeky Svratky a byl podpořen dotací ve výši 17,6 mil. Kč. Z hlediska četnosti jednotlivých žadatelů je patrné, že městu Blansku byla přiznána dotace hned u tří projektů, statutární město Brno získalo dotaci na 2 projekty a dále zmíněná výstavba cyklostezky Brno - Vídeň byla podpořena třemi projekty. Následující tabulka uvádí podrobný přehled všech realizovaných projektů v JMK:
34
Tab. 4: Seznam realizovaných projektů v oblasti podpory 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu (2007–2012) Název projektu Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - úsek "B" Vybudování sítě cyklostezek v Mikroregionu Nový Dvůr - 1. etapa Rozvoj sítě bezpečných cyklistických tras a stezek ve městě Brně 2007-2013, I. etapa Bezpečná cyklistická stezka Kunštát-Újezd (I/19) Řešení cyklistické dopravy v Rousínově a okolí II. etapa. Promenáda pro pěší a cyklisty Nové Mlýny Pasohlávky Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - II. etapa Cyklostezka Brno-Obřany - Bílovice nad Svitavou Vyhlídková a spojovací cyklostezka Němčičky Cyklistická stezka Předklášteří s přemostěním Svratky Sdružená stezka pro cyklisty a chodce Říčky – Domašov Bezpečně k Písku Cyklistické stezky a pěší komunikace podél řeky Svitavy - III. etapa Cyklostezka Svitávka-Letovice-Zboněk Rozvoj sítě cyklistických stezek na území města Brna, II. etapa Stezka pro pěší a cyklisty podél ulice Brněnské ve Znojmě Cyklostezka ul. Brněnská - Hřbitovní Stavba stezky pro chodce a cyklisty Lipůvka – Lažany Dostavba bezpečných úseků na cyklotrase Brno Vídeň na území ČR - I. etapa, projekt 2 Dostavba bezpečných úseků na cyklotrase Brno Vídeň na území ČR - I. etapa, projekt 3 Dostavba bezpečných úseků na cyklotrase BrnoVídeň na území ČR - I. etapa, projekt 1 Velké Pavlovice - cyklostezka
Žadatel Město Blansko Mikroregion Nový Dvůr Statutární město Brno Město Kunštát
Dotace (Kč) 1 283 513 9 288 514 9 239 505 1 548 218
Město Rousínov
2 503 625
Obec Pasohlávky
9 999 342
Město Blansko
5 289 942
Časnýř Obec Němčičky
7 270 710 2 931 892
Mikroregion Porta
6 231 273
Obec Říčky
4 632 141
Město Veselí nad Moravou
38 004 432
Město Blansko
1 691 652
Město Letovice Statutární město Brno
4 586 892 20 564 166
Město Znojmo
7 657 725
Město Vyškov
9 890 258
Obec Lipůvka
2 845 403
Cyklistická stezka Brno - Vídeň Cyklistická stezka Brno - Vídeň Cyklistická stezka Brno - Vídeň Město Velké Pavlovice
3 371 088 9 095 796 43 162 607 5 489 018
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ROP Jihovýchod
35
Podporou cyklistické infrastruktury se zabývá také prioritní osa 2 a oblast podpory 2.1 – Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. Z této oblasti podpory bylo podpořeno více projektů v Kraji Vysočina. Zde se jednalo o značení cyklotrasy Jihlava-Třebíč-Raabs a marketingové akce pro podporu této cyklotrasy. V Jihomoravském kraji byl podpořen pouze jeden projekt - rozhledna Žernovník a propojení regionálních cyklotras.
5.3
Příspěvky Regionálních operačních programů na výstavbu cyklostezek (2007–2012)
Další zajímavé srovnání přináší pohled na dotace do cyklistické infrastruktury v rámci jednotlivých regionů soudržnosti z regionálních operačních programů, které zobrazuje následující graf: ROP Jihovýchod ROP Jihozápad ROP Moravskoslezsko ROP Severovýchod ROP Severozápad ROP Střední Čechy ROP Střední Morava
409 647 251 315 274 155 321 326 593 328 676 867 909 903 0
200 000
400 000 600 000 tis. Kč
800 000
1 000 000
Graf 7: Financování cyklistické infrastruktury z Regionálních operačních programů (2007–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat jednotlivých ROP Z grafu je patrné, že nejvíce finančních prostředků do cyklistické infrastruktury bylo vydáno v regionu soudržnosti Střední Morava. V této oblasti bylo investováno 909,9 mil. Kč a region se výší vydaných prostředků se výrazně odlišuje od ostatních. na druhém místě bylo nejvíce investováno v regionu soudržnosti Střední Čechy a to 676,8 mil. Kč. ROP Severozápad poskytnul 593,3 mil. Kč dotací k výstavbě cyklistické infrastruktury. Údaje není příliš vhodné srovnávat pomocí aritmetického průměru vzhledem k odlišným velikostem regionů soudržnosti, geografickým podmínkám, odlišnosti a náročnosti provedených projektů – i přesto pokud bychom toto průměrování provedli, mohli bychom dojít k závěru, že investice v regionu soudržnosti Jihovýchod (do kterého náleží JMK) vykazují pouze lehce podprůměrné hodnoty.
36
Další pohled na vydané dotační prostředky poskytuje následující graf s počty projektů, které byly v jednotlivých regionech soudržnosti realizovány: ROP Jihovýchod ROP Jihozápad ROP Moravskoslezsko ROP Severovýchod ROP Severozápad ROP Střední Čechy ROP Střední Morava
30 29 26 11 8 40 80 0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 počet projektů
Graf 8: Počet podpořených projektů v rámci regionů soudržnosti ČR (2007– 2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat jednotlivých ROP Při porovnání grafu č. 8 a grafu č. 7 vidíme jisté odlišnosti. V regionu soudržnosti Střední Morava bylo realizováno nejvíce projektů a také investováno největší množství finančních prostředků. Počet projektů podpořených z ROP Střední Morava je shodný s počtem projektů podpořených ze SFDI v rámci Zlínského kraje. Mezi údaji neexistuje souvislost, SFDI nespolufinancoval všechny evropské projekty v tomto regionu, pouze 7 z nich v oblasti Zlínského kraje bylo financováno z obou zdrojů. Region Střední Čechy se rovněž i co do počtu projektů umístil na druhém místě. U ostatních regionů se již grafy neshodují, např. v regionu soudržnosti Severozápad bylo investováno velké množství finančních prostředků, ale realizováno pouhých 8 projektů, což je nejmenší počet ze všech regionů. Projekty byly značně nákladné, zejména výstavba Labské stezky, cyklostezky podél Ploučnice a Ohře. Údaje o jmenovaných projektech dokládá níže uvedená tabulka: Tab. 5: Vybrané nákladné projekty realizované v rámci ROP Severozápad Název projektu
Dotace (Kč)
Labská stezka č. 2 - I. etapa
66 667 923
Labská stezka č. 2 – II. etapa
224 881 100
Cyklostezka Ohře
128 850 726
Cyklostezka Ohře II Cyklostezka Ploučnice Zdroj: vlastní zpracování na základě dat ROP Severozápad
38 122 500 98 184 532
37
Pokud výše uvedené údaje (především realizace projektu „Labská stezka č.2 – II. etapa“ a „Cyklostezka Ohře“) srovnáme s podmínkami výzev k předkládání projektů v ROP Jihovýchod, je patrné, že podmínky byly odlišné, neboť v ROP JV byla stanovena maximální přípustná výše dotace 100 mil. Kč a výše zmíněné projekty tuto částku výrazně převyšují. Graf č. 8 také značí, že JMK se v tomto meziregionálním srovnání dle počtu projektů posunul na třetí místo, neboť zde bylo realizováno větší množství méně nákladných projektů. Další srovnání je věnováno rovněž financím z Regionálních operačních programů při pohledu na jednotlivé kraje. Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
141 841 182 234 193 447 227 413 114 647 147 906 274 155 408 604 58 773 109 474 676 867
399 881 501 299 0
100 000 200 000 300 000 400 000 500 000 600 000 700 000 800 000 tis. Kč
Graf 9: Financování cyklistické infrastruktury z ROP dle krajů ČR (2007–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat jednotlivých ROP Z hlediska krajů bylo nejvíce finančních prostředků investováno ve Středočeském kraji. Údaj je shodný s údajem za ROP Střední Čechy, neboť region soudržnosti Střední Čechy je tvořen vzhledem k počtu obyvatel pouze Středočeským krajem. Další kraje, které se významně zabývaly výstavbou cyklistických stezek, byly kraj Zlínský, kde byla ve více projektech řešena cyklostezka podél Baťova kanálu a údolím Bečvy a kraj Olomoucký. Mezi kraje, které významněji investovaly do rozvoje cyklistické infrastruktury lze zařadit také kraj Ústecký, kde byla realizována zmíněná Labská stezka. Jihomoravský kraj z hlediska množství investovaných finančních prostředků nevykazuje extrémní hodnoty a lze ho zařadit mezi kraje, ve kterých byly výše dotací průměrné podobně jako v Kraji Vysočina, Karlovarském nebo Moravskoslezském kraji. Nejméně finančních prostředků v podobě dotací bylo vydáno v Pardubickém kraji.
38
Tento údaj ovšem nemění nic na faktu, že Pardubický kraj se řadí mezi kraje s nejhustší sítí cyklostezek.
Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Kraj Vysočina Královéhradecký… Liberecký kraj Moravskoslezský… Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj 0
18 22 4 8
2 5 26 50 4 11 40 4 30 5
10
15
20
25 30 35 počet projektů
40
45
50
55
Graf 10: Počet podpořených projektů z ROP dle krajů ČR (2007–2012) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat jednotlivých ROP Z údajů o počtu projektů je patrné, že nejvíce projektů bylo realizováno v Olomouckém kraji. Kraj spadá pod ROP Střední Morava společně s krajem Zlínským, kde bylo investováno nejvíce finančních prostředků, jak doložil graf č. 6. V Olomouckém kraji bylo realizováno o 20 projektů více, než ve Zlínském a investováno o 100 mil. Kč méně. Středočeský kraj realizoval 40 projektů a investoval téměř 700 mil. Kč. Ve Zlínském kraji, který stojí v počtu projektů na třetím místě, bylo realizováno 30 projektů, z nichž 13 bylo věnováno úsekům výstavby cyklostezky podél Bečvy a 7 úsekům cyklostezky podél Baťova kanálu. Jihomoravský kraji stojí v počtu projektů na pátém místě a řadí se ke krajům, ve kterých bylo realizováno větší množství projektů.
5.4
Příspěvky z OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko
Z OP Evropská územní spolupráce ČR–Rakousko (OP EÚS CZ-AT) bylo financováno značení cyklistických tras a výstavba odpočívek. Z programu byla také financována řada propagačních akcí s cykloturistickou tematikou či cyklistické závody, které nejsou předmětem zájmu této práce. OP EÚS CZ-AT na území ČR zasahuje do tří krajů: Jihočeského kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje (viz příloha č. 6). Tato
39
kapitola blíže přiblíží pouze projekty, které byly realizovány na území JMK. Výčet projektů s jejich stručným výstupem značí následující tabulka: Tab. 6: Realizované projekty v rámci OP EÚS Rakousko–ČR na území JMK Název projektu
Výstupy projektu
Dotace (Kč) *
Přeshraniční propojení vinných přeshraniční propojení významných cyklostezek v oblasti Hatě – turistických oblastí pro cyklisty Pulkautall včetně marketingových aktivit
18 186 418 (z toho 17 072 812 české straně)
Zažít kraj vína a památek na kole
Vyznačení cyklotrasy EuroVelo 9 na území JMK a Dolního Rakouska, vyznačení a optimalizace úseků tras EuroVelo 4, Brno – Vídeň, Praha – Vídeň, Moravské stezky, vyznačení cyklotrasy EuroVelo 13 - v celkové délce 335 km
31 154 468 (z toho 18 388 829 české straně)
Na kole k sousedům (trasa Mikulov - Nový Přerov Wildendürnbach)
Propojení a zprovoznění cyklistického okruhu po stranách hranice.
Soutok Moravy a Dyje pro turisty – vybudování Realizace povalového chodníku infrastruktury pro nemotorovou zpřístupňujícího soutok Moravy dopravu na česko-rakouské a Dyje pro turisty. hranici
40 452 774 (z toho 35 927 574 české straně) 5 229 120 (pouze na české straně)
Poznáváme společně přeshraniční sousedy
Vyznačení 25 km turistické trasy
304 194
Za cykloturistikou na Hrušovansko
Označení 50 km cyklotrasy, odpočívadlo
355 804
Slavnostní otevření Muchovy cyklostezky
Označení cyklotrasy, 5 ks odpočívadel
443 616
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z OP EÚS Rakousko – Česká republika * kurz ČNB k 31. 12. 2012, EUR = 25,140 Kč Z OP EÚS CZ-AT bylo v JMK vydáno celkem 96 126 394 Kč dotačních prostředků, které byly využity ke značení cyklotras či výstavbě doprovodné cyklistické infrastruktury. V porovnání s financemi, které kraje čerpaly v rámci Regionálních operačních programů, jsou tyto prostředky malé.
40
5.5
Příspěvky z OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko
V rámci OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko byly realizovány pouze 3 projekty s cyklistickou tematikou, které dokládá následující tabulka: Tab. 7: Realizované projekty v rámci OP EÚS Slovensko–ČR na území JMK Název projektu
Dotace celkem (Kč) *
Rekonstrukce a výstavba stezek pro pěší a cyklisty - napojení na síť stezek „4 CYKLOREGIO“ podél Baťova kanálu
6 021 050
Cyklotrasy bez hranic
2 795 597
4 CYKLOREGIO
5 309 575
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z OP EÚS Slovensko – Česká republika * kurz ČNB k 31. 12. 2012, EUR = 25,140 Kč Z OP EÚS Slovensko – ČR bylo v JMK vydáno celkem 14 126 222 Kč dotačních prostředků, které byly využity k výstavbě cyklostezek a značení cyklotras. V porovnání s financemi, které kraje čerpaly v rámci Regionálních operačních programů, jsou tyto prostředky velmi malé, téměř zanedbatelné i v porovnání v OP EÚS CZ-AT.
5.6
Státní program podpory cestovního ruchu (2000–2006)
Státní program podpory cestovního ruchu (SPPCR) byl schválen 1. listopadu 2000 usnesením vlády č. 1075. Program začal plnit svoji funkci a přispívat v roce 2001 (Státní program podpory cestovního ruchu, 2009). V rámci programu byly podpořeny tyto projekty cyklistické infrastruktury: Tab. 8: Podpořené projekty ze Státního programu podpory cestovního ruchu Název projektu
Kraj
Dotace (Kč)
Úsek cyklistické stezky
Zlínský kraj
436 000
Cyklostezka České Budějovice - Třeboň
Jihočeský kraj
325 000
Lávka pro pěší a cyklisty u zdymadla - Poděbrady
Středočeský kraj
Zřízení jízdárny a odpočívárny pro cykloturisty Spáleniště
Jihočeský kraj
246 000
Odpočívárna pro cykloturisty
Jihočeský kraj
500 000
Odpočívárna pro cykloturisty ve sportovním areálu Hluboká nad Vltavou
Jihočeský kraj
500 000
Cyklotrasy obora
Zlínský kraj
680 000
5 670 000
41
Zpevněné plochy a parkoviště pro cykloturistiku a pěší turistiku "Ranch Kostelany"
Zlínský kraj
800 000
Vybudování půjčovny jízdních kol u hotelu Sádek
Kraj Vysočina
600 000
Vybudování odpočinkového zázemí pro cyklisty
Liberecký kraj
62 000
Okružní cyklostezka Tachov
Plzeňský kraj
450 000
Výstavba sanitárního zařízení s odpočívárnou pro cykloturistiku
Ústecký kraj
1 000 000
Cyklistické pruhy v ulici Svobody v Třeboni
Jihočeský kraj
1 708 000
Cyklistická stezka ulice Měšťanská, Purkyňova - II. etapa
Jihomoravský kraj
754 000
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MMR V rámci tohoto dotačního programu Ministerstva pro místní rozvoj byl podpořen pouze jeden projekt v Jihomoravském kraji v roce 2005 v Hodoníně. Nejčastějšími příjemci dotací byly kraje Jihočeský a Zlínský.
5.7
Národní program podpory cestovního ruchu (2010–2013)
Národní program podpory cestovního ruchu je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na období 2007–2013. Hlavním cílem tohoto programu je vytvořit nástroj, který efektivním způsobem přispěje k podpoře sociálního cestovního ruchu (Národní program podpory cestovního ruchu, 2013). V roce 2010 a 2012 nebyly podpořeny žádné projekty s cyklistickou tematikou. Projekty s cyklistickou tematikou, které povětšinou zahrnovaly výstavbu odpočívek či sociálního zařízení pro cykloturisty byly realizovány pouze v roce 2011. Stejně jako u Státního programu podpory cestovního ruchu byl v JMK podpořen pouze jeden projekt ve Veselí nad Moravou.
42
Tab. 9: Podpořené projekty z Národního programu podpory cestovního ruchu Název projektu
Kraj
Dotace (Kč)
Pěšky i na kole okolo Ambry
Zlínský kraj
1 883 948
Jablonné nad Orlicí - dovybavení turistických Pardubický kraj tras
241 050
Rozšíření a zkvalitnění turistické infrastruktury Jihomoravský kraj pro cykloturisty na Baťově kanále
1 605 822
Zbiroh dostupný všem - odpočinek všemi smysly Plzeňský kraj
2 045 420
Rekreační centrum Sepetná otevřeno všem
1 144 436
Moravskoslezský kraj
Centrum služeb a doprovodná infrastruktura v areálu nástupního místa Singltreku Liberecký kraj pod Smrkem
1 366 211
Centrum Slatinice
2 284 110
služeb
turistického
ruchu
Lázně
Olomoucký kraj
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MMR
5.8
Granty Nadace Partnerství
Nadace Partnerství poskytuje granty zejména na budování odpočívek, značení u stávajících cyklostezek či cyklotras, údržbu Greenways, značení cyklistických pruhů či na propagaci, pořádání cyklistických konferencí a pořádání cyklistických závodů. V ojedinělých případech byly budovány i samotné cyklostezky. Granty jsou poskytovány od roku 1991, přičemž první granty s cyklistickou tematikou byly poskytnuty v roce 1992. Výši udělených grantů s cyklistickou tematikou dle roků značí následující graf: 5 000
4 528
4 500 4 000 3 342
3 500
3 028 2 866
tis. Kč
3 000 2 500
2 176
2 000 1 220 1 090 1 024
1 500 1 000 500
1 926
385 225 250 200 199 115 20 84 267 30
0
Graf 11: Udělené granty Nadací Partnerství (1992–2010) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Nadace Partnerství
43
Z grafu je patrný nárůst výše grantů po roce 2000, nejvíce však v posledních šesti letech. Částky jednotlivých grantů se různí a nelze je srovnávat s výší dotací od EU. Výše grantů ve většině případů nepřesahovaly 100 000 Kč, v ojedinělých případech však dosáhly až 800 000 Kč. Zdrojem financí udělených grantů je např. Nadace České spořitelny, AXA, DHL, TPCA. Dle nejaktuálnějších informací však v posledních dvou letech dochází k výraznému poklesu finanční podpory od donátorů, granty dosahují maximální výše 80 000 Kč. V roce 2012 bylo 12 grantů v celkové výši 619 000 Kč. Zajímavý pohled na přidělené granty přináší jejich rozdělení dle krajů ČR: Hl. město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
2 100 900 2 066 050 5 145 195 198 000 469 500 369 000 647 650 1 098 000 1 285 000 301 134 80 000 1 989 050
6 817 600
407 500 0
1 000 000 2 000 000 3 000 000 4 000 000 5 000 000 6 000 000 Kč
Graf 12: Udělené granty Nadací Partnerství dle krajů ČR (1992–2010) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Nadace Partnerství Nejvyšší částka v podobě grantů byla investována ve Středočeském kraji. V kraji bylo uděleno celkem 35 grantů, donorem patnácti z nich byla firma TPCA (Toyota Peugeot Citroën Automobile) a při pohledu na finanční částky byla taktéž majoritním donorem, neboť poskytla celkem 5 659 500 Kč. Grantů bylo menší množství, částky dosahovaly vysokých hodnot, proto bylo možné realizovat výstavbu cyklistických stezek a ne pouze nákup doprovodné cyklistické infrastruktury. V JMK bylo uděleno celkem 81 grantů (nejvyšší počet ze všech krajů ČR), tyto dosahovaly menších částek (průměrná hodnota grantu činila 63 521 Kč). Donorem 57 grantů byla Česká spořitelna, která poskytla celkem 3 774 055 Kč. Projekty byly malé, většinou se jednalo o obohacení cyklistických stezek o informační tabule nebo vybudování odpočinkových míst.
44
Z hlediska všech krajů ČR dokumentuje množství udělených grantů následující graf: Hl. město Praha Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj kraj Vysočina Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Středočeský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj
29
32 81
1 10 7 10 14 14 5 2 24 35 8 0
5
10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80
Graf 13: Množství udělených grantů Nadací Partnerství dle krajů ČR (1992–2010) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Nadace Partnerství
5.9
Zhodnocení financování cyklistické infrastruktury
Ve zkráceném programovém období 2004–2006 nelze hovořit o podpoře cyklistické dopravy v JMK. Předchůdcem Regionálních operačních programů byl v tomto období Společný regionální operační program (SROP), ze kterého byla financována pouze výstavba cyklostezek v Pardubickém kraji. Při pohledu na uvedené zdroje financování z předchozích kapitol je patrné, že finance z evropských zdrojů značně převyšují národní zdroje. Byla tedy naplněna pracovní hypotéza vztahující se k rozvoji cyklistické infrastruktury v JMK a výší vydaných peněžních prostředků z fondů EU. Celkově bylo v JMK investováno přes 450 mil. Kč (očištěno o kofinancování) z fondů EU v posledním programovém období a přes 200 mil. Kč z národních zdrojů. Ačkoli se časová období existence sledovaných fondů různí, tak i přes krátkou dobu čerpání peněžních prostředků ze SF EU (v programovém období 2007-2013) je patrné, že bylo do rozvoje cyklistické infrastruktury z těchto fondů investováno více než z národních zdrojů od roku 2001. Z hlediska evropských fondů se hlavním zdrojem prostředků pro rozvoj cyklistické infrastruktury staly Regionální operační programy, které v rozvoji cyklistické infrastruktury v ČR sehrály klíčovou roli. Financování z OP Přeshraniční
45
spolupráce, alespoň při pohledu na JMK, tak výrazné nebylo, ale došlo k propojení cyklistických stezek zejména s Rakouskem. V úvodní kapitole této práce je uvedeno, že dle Centra dopravního výzkumu, v. v. i., bylo v celé ČR v roce 2002 evidováno celkem 350 km nespojitých úseků cyklostezek. V roce 2002 stál SFDI na počátku své existence a ČR zatím nebyla členem EU. Zaměřením pozornosti na oblast rozvoje cyklistické infrastruktury, vstupem do EU a čerpáním jejích peněžních prostředků došlo během posledních deseti let k velkému pokroku v této oblasti. Dle posledních dostupných informací bylo v ČR v roce 2011 evidováno celkem 1 903 km cyklostezek a komunikací vhodných pro cyklisty (Česko má 1903 kilometrů cyklostezek, 2011). Tab. 10: Délka komunikací pro cyklisty dle krajů (2011) Komunikace vhodné pro cyklisty (km)
Kraj
Rozloha (km2)
Počet obyvatel
Hl. m. Praha
224,30
496
1 246 780
Středočeský kraj
215,63
11 015
1 291 816
Moravskoslezský kraj
181,16
5 427
1 226 602
Zlínský kraj
175,44
3 963
587 693
Olomoucký kraj
171,29
5 267
637 609
Jihomoravský kraj
161,64
7 195
1 168 650
Pardubický kraj
143,74
4 519
516 440
Královéhradecký kraj
139,77
4 759
552 946
Plzeňský kraj
119,56
7 561
572 687
Jihočeský kraj
105,88
10 056
636 611
Ústecký kraj
96,65
5 334
826 764
Karlovarský kraj
75,87
3 315
301 726
Kraj Vysočina
47,88
6 796
511 207
Liberecký kraj
44,28
3 163
438 594
Celkem
1 903,08
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat Centra dopravního výzkumu, www.kolo.cz a Českého statistického úřadu Nejdelší sítí komunikací pro cyklisty je protkáno hl. m. Praha. Vzhledem k počtu obyvatel a každodenně dojíždějících je údaj pochopitelný – město se snaží vyrovnat
46
s náporem automobilové dopravy a poskytnout lidem další alternativy přepravy. Středočeský kraj, ve kterém bylo ze všech Regionálních operačních programů investováno největší množství finančních prostředků, disponuje druhou nejdelší sítí cyklistických komunikací. Vzhledem k počtu obyvatel, rozloze, trendu suburbanizace a každodenní dojížďky za prací do hlavního města či na jeho předměstí není údaj překvapivý. Moravskoslezský, Zlínský a Olomoucký kraj obsazují pomyslné třetí, čtvrté a páté místo mezi kraji ČR. Zajímavé je postavení Zlínského a Olomouckého kraje na předních pozicích. Tyto kraje jsou menší, s menším počtem obyvatel a přesto je síť jejich cyklistických komunikací velmi hustá. Jihomoravský kraj, který je z hlediska počtu obyvatel i rozlohou čtvrtým největším krajem v republice, obsadil šesté místo a disponuje 161,64 km komunikací vhodných pro cyklisty.
5.10 Cyklostezky a cyklotrasy Jihomoravského kraje Přes území Jihomoravského kraje prochází tyto nadregionální (dálkové) cyklotrasy:
Trasa č. 1 Praha – Brno – Bratislava / Praha - Kutná Hora – Brno – Strážnice – Skalica,
Trasa č. 5 Hevlín – Brno – Olomouc – Ostrava / Hevlín (CZ/A) – Novosedly – Židlochovice – Brno - Blansko - Prostějov – Olomouc - Přerov – Lipník n. B. – Hranice – Ostrava – Bohumín,
Trasa č. 24 Česká Třebová – Svitavy – Letovice – Blansko,
Trasa č. 41 Nový Přerov – Mikulov – Břeclav,
Trasa č. 48 - Slavonice – Vranov n. D. – Hnanice – Jaroslavice – Hevlín (Návrh páteřních cyklotras v České republice, 2013).
Z dálkových tras jsou významné také: Cyklistická stezka Brno - Vídeň dlouhá 130 km (70 km na jižní Moravě). Propojuje jižní Moravu a Dolní Rakousko (Dálkové cyklistické trasy, 2013). Greenway Praha - Vídeň (logo obsahuje příloha č. 11), Moravská stezka a Pražská stezka.
47
Obr. 5: Mapa dálkových cyklotras na území JMK Zdroj: vlastní zpracování na základě mapového podkladu z www.ceskojede.cz Přes území JMK také prochází dálkové transevropské cyklotrasy EuroVelo a to:
Trasa č. 4 spojuje města Roscoff (Francie) a Kyjev (Ukrajina), délka trasy je 4 000 km.
Trasa č. 9 „Jantarová stezka“, spojuje města Gdaňsk (Polsko) a Pula (Chorvatsko), délka trasy je 1930 km.
Trasa č. 13 „Stezka železné opony“, spojuje Barentsovo moře (hranice Ruska, Finska, Norska) a Bospor (Turecko), délka trasy je 6 800 km (Cyklistická síť EuroVelo, 2013).
48
Obr. 6: Mapa tras EuroVelo vedoucích přes Jihomoravský kraj Zdroj: www.cyklo-jizni-morava.cz Na území JMK se rovněž nachází řada regionálních cyklotras – jsou to Moravské vinařské stezky, Lichtenštejnské stezky, tematické cyklostezky Oslavanska, páteřní cyklostezky Krumlovsko-Jevišovicko a stezka Srdcem jižní Moravy. Moravské vinařské stezky jsou celkově dlouhé 1 200 km a zájemcům o poznání kultury, architektury a tradic jižní Moravy ve spojení s cyklistikou jsou schopny zprostředkovat vše. Stezky jsou doplněny desítkami odpočívadel a stovkami informačních panelů, které přibližují historii vinařství na jižní Moravě. Moravské vinařské stezky tvoří tyto stezky: Moravská vinná (300 km), Brněnská (130 km), Bzenecká (26 km), Kyjovská (85 km), Mikulovská (82 km), Mutěnická (65 km), Podluží (115 km), Strážnická (110 km), Uherskohradišťská (75 km), Velkopavlovická (110 km) a Znojemská (185 km). Každá stezka má vlastní barvu loga (Regionální cyklotrasy, 2013).
49
Obr. 7: Barevné odlišení Moravských vinařských stezek Zdroj: www.cyklo-jizni-morava.cz
Obr. 8: Mapa Moravských vinařských stezek Zdroj: www.cyklo-jizni-morava.cz Lichtenštejnské stezky jsou dlouhé 174 km a spojují nejkrásnější památky rodu Lichtenštejnů na jižní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. Na značení je vyobrazen rodový erb Lichtenštejnů (Regionální cyklotrasy, 2013). Tematické cyklostezky Oslavanska jsou dlouhé 185 km. Patří mezi ně Energetická cyklostezka (48 km), Hornická cyklostezka (50 km), Pivovarská cyklostezka (60 km) a Templářská cyklostezka dlouhá 39 km (Regionální cyklotrasy, 2013). Cyklostezky (jednalo se o úpravu stávajících cest) byly financovány Nadací ČEZ. Páteřní cyklostezky Krumlovsko-Jevišovicko jsou dlouhé 84 km a nacházejí se na severu Znojemska a na jejich trase se nachází např. zámek Moravský Krumlov nebo středověký hrad Bítov (Regionální cyklotrasy, 2013).
50
Poslední z regionálních stezek, stezka Srdcem jižní Moravy je dlouhá 50 km a propojuje Blansko s Vyškovem přes nejkrásnější místa Moravského krasu (Regionální cyklotrasy, 2013).
5.11 Doporučení pro rozvoj cyklistické dopravy a cykloturistiky v JMK Navzdory pozitivnímu rozvoji v budování cyklistické infrastruktury, který Česká republika zaznamenává v posledních deseti letech, je daná oblast ve srovnání se státy západní Evropy stále poměrně nerozvinutá. Tato podkapitola obsahuje příklady možností rozvoje cyklistické infrastruktury, které by bylo vhodné realizovat i v JMK. Dle názoru autorky by větší pozornost měla být věnována cyklistické infrastruktuře ve městech. Nejedná se pouze o značení cyklistických pruhů či budování cyklostezek, ale i doprovodné infrastruktury. Např. v krajském městě Brně je cyklistická doprava řešena velmi okrajově – cyklisté nemají možnost vjezdu a jízdy na kole do centra města, po celém městě absentují stojany na kola. Na okraji města by bylo také vhodné realizovat projekty Bike & Ride (B+R), neboli záchytná parkoviště pro kola pro obyvatele okolních vesnic u míst přestupu na městskou hromadnou dopravu. V centru měst by bylo rovněž vhodné umístit kola k bezplatnému zapůjčení (pouze za vratnou zálohu). Tato kola jsou v zemích západní Evropy běžná. Jedná se o těžká, pro dlouhou jízdu nevyužitelná kola, která nejsou předmětem krádeží. Jejich rám je široký a tento i výplety kol jsou využity jako reklamní plochy firem. Z prostředků za reklamu je hrazena údržba jízdních kol. Další inspiraci pro česká města je možno čerpat ve Vídni, kde je poskytována finanční podpora pro nákup elektrokol. Tento projekt napomáhá rozvoji cyklistické dopravy, snižování emisí a hluku ve městě (Město Vídeň podporuje elektrokola, 2010). Pro česká města, která se potýkají s nedostatkem obecních rozpočtů, se jedná o ideu daleké budoucnosti, ovšem s hlubokým smyslem a potenciálem. V Brně, které je spíše hornatým městem, by využití těchto kol poskytovalo zájemcům velice komfortní způsob přepravy. V souvislosti s výstavbou a údržbou cyklistických tras a cyklostezek je vhodné pomýšlet také na moderní technologie a elektronizaci. Cyklistům by mělo být
51
umožněno stažení určité trasy do svého zařízení, se kterým poté mohou pohodlně trasu projet. Rovněž by měl být kladen důraz na QR kódy, jenž odkazují na internetové stránky. Tyto je možné snadno umístit na informační tabule a zpřístupnit tak cykloturistům informace o trase a lokálních zajímavostech. Výhodou QR kódů je možnost odkazování na velké množství informací, které jsou aktuální. Zajímavá je také existence Singltreků, které nejsou součástí cyklistické infrastruktury jako takové, ovšem z pohledu cestovního ruchu mohou do regionu přilákat velké množství tuzemských i zahraničních cyklistů. Jedná se o jednosměrnou, úzkou (pro jedno kolo) stezku v přírodě, která využívá starších opuštěných cest nebo jsou stavěny uměle (O projektu, Singltreky.cz, 2013). V ČR jsou singltreky zatím dva – Singltrek pod Smrkem v Libereckém kraji a Rychlebské stezky v Olomouckém kraji. Z hlediska propagace považuje autorka za klíčové přilákat mladou generaci k aktivnímu způsobu života, propagovat cyklistiku ve školách a pořádat např. hromadné cyklistické výlety. Tyto a jiné aktivity, jako např. dny cyklistů nebo uzavírání konkrétních ulic ve městech v určitý den pouze pro cyklisty (nejlépe s jistou pravidelností) přilákají zájem veřejnosti, médií a cyklistická doprava tak i touto cestou může začít oslovovat širší okruh veřejnosti. Pozornost cyklistické dopravě by měla být věnována také při přípravě programových dokumentů na období 2014–2020. Česká republika by měla mít možnost tuto oblast dále rozvíjet, podporovat a věnovat pozornost zmíněné doprovodné infrastruktuře (B&R, stojany na kola, dotace na nákup elektrokol), která v současném programovém období výrazně podporována nebyla.
52
6
Závěr
Cílem předkládané bakalářské práce bylo zhodnotit rozvoj cyklistické infrastruktury v Jihomoravském kraji. V rámci tohoto zjištění si práce kladla za cíl rozdělit finance, které v kraji byly investovány do rozvoje cyklistické infrastruktury dle jednotlivých zdrojů, zejména na finance z národních veřejných zdrojů ČR a na finance ze SF EU. Jihomoravský kraj se rozvojem cyklistické infrastruktury zabýval více až od roku 2002. Od daného roku se otevřela možnost čerpat finanční prostředky ze Státního fondu dopravní
infrastruktury.
Kraj
byl
ze SFDI
podpořen
během
10 let
prostřednictvím 56 projektů částkou 140 mil. Kč. Z dalších národních zdrojů financování je možné zmínit Státní program podpory cestovního ruchu a Národní program podpory cestovního ruchu. Tyto programy neposkytují žadatelům objemné dotační prostředky. Dotace byla v rámci těchto programů přidělena v JMK dvěma žadatelům – Městu Hodonín a Veselí nad Moravou v celkové hodnotě nepřesahující 2 mil. Kč. Od roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU, bylo možné čerpat finanční prostředky ze SF EU ve zkráceném programovém období 2004–2006. V tomto období byla výstavba cyklistické infrastruktury podporována pomocí Společného regionálního operačního programu. Jediný kraj, který z tohoto OP získal dotaci k výstavbě cyklostezek, byl kraj Pardubický. Významný zdroj dotačních prostředků se kraji otevřel v roce 2007, kdy započalo nové programové období. Pro region se stal klíčovým Regionální operační program Jihovýchod. Do současné chvíle (za 5 let) žadatelé pouze v JMK z tohoto OP vyčerpali 347,5 mil. Kč. Tento program alokoval do oblasti podpory nemotorové dopravy částku 457 mil. Kč, která v současné chvíli nebyla plně vyčerpána. Poslední výzva byla však vyhlášena na podzim roku 2012, a tak je předpokládáno, že i zbylé volné dotační prostředky budou efektivně využity k rozvoji cyklistické infrastruktury v kraji. Dalšími zdroji evropských dotačních prostředků se staly OP Přeshraniční spolupráce, ze kterých kraj v posledních 5 letech získal a investoval přes 100 mil. Kč do rozvoje cyklistické infrastruktury.
53
Ze soukromých zdrojů financování je velkým podporovatelem cyklistické dopravy Nadace Partnerství. Její granty od roku 1992 přesáhly v oblasti cyklistické dopravy výši 22 mil. Kč a podpořily více než 270 projektů. Při pohledu na zdroje finančních prostředků je patrné, že bez podpory ze SF EU by v posledních letech nemohlo dojít k tak značnému rozvoji v oblasti cyklistické infrastruktury.
V Jihomoravském kraji bylo
za posledních 5 let investováno
do cyklistické infrastruktury z evropských fondů více, než za 10 let ze zdrojů národních. Stát věnuje oblasti cyklodopravy pozornost, existují národní dotační tituly, ze kterých mají žadatelé možnost získat dotaci, tyto zdroje jsou ovšem omezené. Hypotéza existence pozitivní závislosti mezi rozvojem cyklistické infrastruktury v JMK a výší peněžních prostředků ze strukturálních fondů EU tak byla naplněna. V závěru práce byly uvedeny číselné údaje vztahující se k rozvoji počtu kilometrů komunikací vhodných pro cyklisty. Údaje jsou důkazem zvýšeného zájmu státu a regionů o danou problematiku a výsledkem investic do jejího rozvoje. V následujících letech a novém programovém období bude klíčové zařazení cyklistické dopravy do budoucích programových dokumentů a možnost čerpání dalších finančních prostředků k jejímu rozvoji. Další ideje, které by mohly napomoci cyklistické dopravě v regionu, byly zmíněny ke konci této práce. Oblast cyklistické dopravy, cykloturistiky a cyklistiky je velmi široká a již prověřených a vyzkoušených projektů je v západních zemích mnoho. Některé z nich by jistě s úspěchem mohly fungovat i v České republice. Do budoucna je v ČR mnoho možností pro další rozvoj této oblasti. Investice, které byly vynaloženy, by měly ve společnosti napomoci k rozšíření spektra možností aktivního trávení volného času, rozšíření možností každodenní dopravy a povedou k udržování psychického i fyzického zdraví obyvatel, zájmu obyvatelstva o danou oblast a dalšímu rozvoji potenciálu cyklistické dopravy v ČR.
54
7 7.1
Seznam citované literatury a použitých zdrojů Literární zdroje
Česká republika. Zákon č. 104/2000 o Státním fondu dopravní infrastruktury a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: 104. 2000, 32. HAMER, Mick. Go by bike: Holland shows the way. New scientist: Make way for the bike. London: Kenward, 1981, č. 1256, s. 612-615. ISSN 0028-6664. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=gLuSoy6WvSEC MARTINEK, Jaroslav. 21 pilířů pro cyklistickou infrastrukturu. Vyd. 1. Brno: Centrum dopravního výzkumu, 2007, 72 s. ISBN 978-80-86502-60-1. MARTINEK, Jaroslav a Jiří ČÁRSKÝ. Cyklistická infrastruktura a její specifické aspekty. Brno, Praha: Ministerstvo dopravy, 2008. ISBN 978-80-86502-81-6. Dostupné z: http://2009.cyklokonference.cz/file/metodika-cyklisticka-infrastruktura-a-jejispecificke-aspekty/ Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Praha: Ministerstvo dopravy, 2005, 38 s.
ISBN 80-865-0211-2.
Dostupné
z: http://www.cyklodoprava.cz/file/narodni-
strategie-rozvoje-cyklisticke-dopravy-cr/ PARKIN, John. Cycling and Sustainability. Bingley: Emerald Group Pub Ltd., 2012. ISBN 978-178-0522-982. Strategie regionálního rozvoje České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2006, 163 s. ISBN 80-239-7497-1. WOKOUN, R. Regionální rozvoj : (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008. 475 s. ISBN 978-807201-699-0. ŽÍTEK, V. Regionální ekonomie a politika : distanční studijní opora. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2004. 156 s. ISBN 80-210-34785.
55
7.2
Ostatní zdroje
Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR "CYCLE 21": Závěrečná výzkumná zpráva. 2008, 98 s. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/vyzkum26zaverecnazprava/ CDV, v. v. i. Program rozvoje sítě cyklistických komunikací s minimálním kontaktem s motorovou dopravou v Jihomoravském kraji. Jihomoravský kraj, 2007, 149 s. Central MeetBike [online]. [cit. 2013-01-28]. Dostupné z: www.centralmeetbike.eu Cyklisté vítáni: Certifikace služeb pro cyklisty [online]. © 2005–2011 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz/uvod.aspx Cyklistická síť EuroVelo. CYKLO Jižní Morava [online]. © 2010 - 2013 [cit. 2013-0402]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/cyklisticka-sit-eurovelo Cyklokonference
2012:
Národní
cyklistická
akademie
[online].
© 2008–2012
[cit. 28. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklokonference.cz/ Česko má 1903 kilometrů cyklostezek. KOLO.cz [online]. 3. 2. 2011 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://kolo.cz/clanek/cesko-ma-1903-kilometru-cyklostezek/kategorie/koloo-cem-se-mluvi Dálkové
cyklistické
trasy.
CYKLO
Jižní
Morava
[online].
© 2010–2013
[cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/dalkove-cyklisticketrasy Dotace. Dotace z Evropské unie: ROP JV [online]. 2013 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/rack/dotace/0000471 EuroVelo a Česko: Dálkové cyklotrasy ČR. Cykloturistika v ČR - ČESKO JEDE [online]. © 2011 [cit. 3. 3. 2013]. Dostupné z: http://www.ceskojede.cz/rubriky/ dalkove-cyklotrasy-cr/eurovelo-a-cesko/ Charakteristika Jihomoravského kraje. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 3. 3. 2013].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/
charakteristika_jihomoravskeho_kraje
56
Greenway Krakow - Morava - Wien (Hamry - Hevlín). CYKLO Jižní Morava [online]. © 2010–2013 [cit. 2. 3. 2013]. Dostupné z:http://www.cyklo-jizni-morava.cz/greenwaykrakow---morava---wien Greenways Praha-Vídeň. Nadace Partnerství [online]. © 2008–2013 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/greenways-praha-viden Informace o fondech EU. Strukturální fondy EU [online]. [cit. 25. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Temp/Informace-o-fondech-EU Infrastruktura: Technická literatura. Cyklodoprava.cz: Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy [online]. 1. 9. 2011, 5. 11. 2012 [cit. 27. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/infrastruktura/technicka-literatura/ KLUB ČESKÝCH TURISTŮ. Značení cyklotras: Učební texty pro značkaře. 2007, 32 s. MARTINEK, J. Analýza potřeb budování cyklistické infrastruktury v ČR "CYCLE 21": Závěrečná
výzkumná
zpráva.
[online].
2008.
URL:
http://www.cyklodoprava.cz/file/vyzkum26-zaverecnazprava/. MARTINEK, J. Příběhy českých cyklostezek a cyklotras. Silnice Železnice [online]. 10. 10. 2010,
2. 3. 2011
[cit. 27. 1. 2013].
ISSN 1803-8441.
Dostupné
z: http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/pribehy-ceskych-cyklostezek-a-cyklotras/ MARTINEK, J., BRŮHOVÁ FOLTÝNOVÁ, H., VOHNICKÁ, J. Ekonomické nástroje podpory cyklistické dopravy: Podrobný materiál k příspěvku z Cyklokonference (Velké Karlovice, 17. 5. 2007). 2007, 42 s. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/file/5-4-2podrobna-zprava-ekonomicke-nastroje-podpory-cyklisticke-dopravy/ Města charty. Uherskohradišťská charta [online]. [cit. 28. 1. 2013]. Dostupné z: http://cyklomesta.cz/rubriky/mesta-charty/ Město Vídeň podporuje elektrokola. Auto*Mat [online]. 23. 8. 2010 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.auto-mat.cz/2010/08/mesto-viden-podporuje-elektrokola/ Mobile 2020: O projektu. Mobile 2020 [online]. [cit. 28. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.mobile2020.eu/country-pages/czech-republic/o-projektu.html
57
Moravské
vinařské
stezky
[online].
© 2000–2012
[cit. 3. 2. 2013].
Dostupné
z: http://www.stezky.cz/uvod.aspx Moravské vinařské stezky. Nadace Partnerství [online]. © 2008–2013 [cit. 3. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/greenways/moravske-vinarske-stezky Národní program podpory cestovního ruchu (2010-2013). Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2013 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-program-podporycestovniho-ruchu-(2010-201 Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy pro léta 2013–2020: Aktualizovaná cyklostrategie,
materiál
pro připomínkové
řízení.
6. 11. 2012.
Dostupné
z: http://www.cyklodoprava.cz/file/cyklostrategie-2012-pracovni-verze-15/ Návrh páteřních cyklotras v České republice. CYKLO Jižní Morava [online]. © 2010 2013 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/navrh-paternichcyklotras-v-ceske-republice Nová metodika cykloturistického značení usnadní orientaci cyklistům. Cyklodoprava.cz [online]. 18.4.2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.cyklodoprava.cz/promedia/novinky/nova-metodika-cykloturistickeho-znaceni-usnadni-orientaci-cyklistum/ O nadaci. Nadace Partnerství [online]. © 2008–2013 [cit. 28. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/o-nadaci O
projektu.
Singltreky.cz
[online].
2013
[cit. 2. 4. 2013].
Dostupné
z: http://www.singltreky.cz/o-projektu Regionální cyklotrasy. CYKLO Jižní Morava [online]. © 2010 - 2013 [cit. 2. 4. 2013]. Dostupné z: http://www.cyklo-jizni-morava.cz/regionalni-cyklotrasy#Stezka Srdcem jižní Moravy Státní program podpory cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 5. 1. 2009
[cit. 2. 4. 2013].
Dostupné
z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-
cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Statni-program-podpory-cestovnihoruchu
58
8
Seznam tabulek
Tab. 1: NUTS jednotky v ČR....................................................................................... 23 Tab. 2: Základní údaje o Jihomoravském kraji ............................................................ 26 Tab. 3: Seznam nejčastějších žadatelů ze SFDI v JMK v letech 2001–2012 .............. 33 Tab. 4: Seznam realizovaných projektů v oblasti podpory 1.4 – Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu (2007–2012) ........................................................ 35 Tab. 5: Vybrané nákladné projekty realizované v rámci ROP Severozápad ............... 37 Tab. 6: Realizované projekty v rámci OP EÚS Rakousko–ČR na území JMK........... 40 Tab. 7: Realizované projekty v rámci OP EÚS Slovensko–ČR na území JMK .......... 41 Tab. 8: Podpořené projekty ze Státního programu podpory cestovního ruchu ............ 41 Tab. 9: Podpořené projekty z Národního programu podpory cestovního ruchu .......... 43 Tab. 10: Délka komunikací pro cyklisty dle krajů (2011) ............................................. 46
9
Seznam grafů
Graf 1: Celkové příspěvky SFDI v letech 2001–2012 v ČR ........................................ 29 Graf 2: Čerpání příspěvků a počet projektů v rámci výstavby a údržby cyklistických stezek financovaných SFDI (2001–2012) ....................................................... 30 Graf 3: Čerpání finančních prostředků v rámci krajů ČR (2001–2012) ...................... 31 Graf 4: Počet podpořených projektů v rámci krajů ČR (2001–2012) .......................... 31 Graf 5: Čerpání příspěvků a počet projektů v rámci výstavby a údržby cyklistických stezek financovaných SFDI v JMK (2001–2012) ........................................... 32 Graf 6: Počet podpořených projektů a výše dotací od EU v rámci ROP Jihovýchod dle jednotlivých krajů (2007–2012)................................................................. 34 Graf 7: Financování cyklistické infrastruktury z Regionálních operačních programů (2007–2012) ..................................................................................................... 36 Graf 8: Počet podpořených projektů v rámci regionů soudržnosti ČR (2007–2012) .. 37 Graf 9: Financování cyklistické infrastruktury z ROP dle krajů ČR (2007–2012)...... 38 Graf 10: Počet podpořených projektů z ROP dle krajů ČR (2007–2012)...................... 39 Graf 11: Udělené granty Nadací Partnerství (1992–2010) ............................................ 43 Graf 12: Udělené granty Nadací Partnerství dle krajů ČR (1992–2010) ....................... 44 Graf 13: Množství udělených grantů Nadací Partnerství dle krajů ČR (1992–2010) .... 45
59
10 Seznam obrázků Obr. 1
Spolupráce subjektů v rámci rozvoje cyklistické dopravy .............................. 16
Obr. 2: Regiony soudržnosti NUTS II v ČR ................................................................ 23 Obr. 3: Mapa dálkových (nadregionálních) cyklotras ČR ........................................... 25 Obr. 4: Geografická mapa Jihomoravského kraje ........................................................ 26 Obr. 5: Mapa dálkových cyklotras na území JMK ...................................................... 48 Obr. 6: Mapa tras EuroVelo vedoucích přes Jihomoravský kraj ................................. 49 Obr. 7: Barevné odlišení Moravských vinařských stezek ............................................ 50 Obr. 8: Mapa Moravských vinařských stezek .............................................................. 50
60
11 Seznam použitých zkratek ČR
Česká republika
ČSN
České státní normy
ECF
Evropská cyklistická federace European Cyclist´s Federation
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj European Regional Development Fund
ESF
Evropský sociální fond European Social Fund
EU
Evropská unie
GPS
Globální družicový polohový systém Global Positioning System
HSS
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU
JMK
Jihomoravský kraj
LAU
Local administrative unit Místní administrativní jednotka
NP
Národní park
NUTS
Nomenclature des Unites Territoriales Statistique Nomenklatura územních statistických jednotek
OP
Operační program
OP EÚS CZ-AT
Operační program Evropská územní spolupráce Česká republika - Rakousko
SFDI
Státní fond dopravní infrastruktury
SF EU
Strukturální fondy Evropské unie
SROP
Společný regionální operační program
TIC
Turistické informační centrum
TP
Technické podmínky
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu
VHD
Veřejná hromadná doprava
ŽP
Životní prostředí
61
12 Seznam příloh Příloha 1:
Nové dopravní značky zavedené vyhláškou č. 247/2010 Sb.
Příloha 2:
Příklady úprav značení dálkových cykotras
Příloha 3:
Příklad dopravních značek pro cyklisty
Příloha 4:
Značení cyklotras Klubu českých turistů
Příloha 5:
Mapa dotovaného území z OP Přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika
Příloha 6:
Mapa dotovaného území z OP Přeshraniční spolupráce Rakousko – Česká republika
Příloha 7:
Logo Nadace Partnerství
Příloha 8:
Logo Cyklisté vítáni
Příloha 9:
Logo Moravských vinařských stezek
Příloha 10:
Logo Drážních stezek
Příloha 11:
Logo Greenways Praha - Vídeň
Příloha 12:
Mapa tras EuroVelo na území ČR
Příloha 13:
Mapa evropských tras EuroVelo
Příloha 14:
Seznam všech podpořených projektů ze SFDI v JMK (2001-2012)
