Řízení, správa a rozvoj sportovní infrastruktury a sportovních aktivit města Přerova. Bc. Rostislav Kušner

Řízení, správa a rozvoj sportovní infrastruktury a sportovních aktivit města Přerova

Bc. Rostislav Kušner

Diplomová práce 2013

ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě Přerově. Cílem je charakterizovat řízení, správu a rozvoj sportovní infrastruktury a zjistit, jak vysoká je podpora sportu ze strany města a co je ţádoucí ke zlepšení dané problematiky. Práce má dvě části - teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám rŧznými teoretickými přístupy ke sportu, zakotvením podpory a rozvoje sportu v dokumentech Evropské unie a v legislativě České republiky. Představeny jsou také moţnosti financování sportu, především z veřejných zdrojŧ. Praktická část je zaměřena na ověření současného stavu sportovišť a celkově sportovní infrastruktury ve městě Přerově. Této analýze předchází základní socioekonomická analýza města. Rozebrány jsou také aktivity města, které podporují rozvoj sportu v Přerově. Součástí práce je také návrhová část, kde je navrţen projekt na zvýšení sportovní aktivity obyvatel. Pro výzkum celé práce jsem si stanovil tři cíle. Závěr práce obsahuje zhodnocení výzkumu a doporučení, která by mohla vést ke zlepšení stavu sportovní infrastruktury ve městě Přerově. Klíčová slova: sport, aktivity, tělesná kultura, sportovní infrastruktura, veřejné zdroje

ABSTRACT In my thesis I focus on sports infrastructure and sports activities in Prerov. The aim is to characterize the management, administration and development of sports and find out how high the sport support from the city and what is desirable for improvement of the issue. The work has two parts - theoretical and practical. The theoretical part deals with various theoretical approaches to the sport, enshrining the support and development of sport in EU documents and legislation Czech Republic. There are also presented funding opportunities in sports, especially from public sources. The practical part is focused on the verification of the current state of sports and the overall sports infrastructure in Prerov. This analysis precedes the basic socio-economic analysis of the city. There are also discussed activities of the city, which support the development of sport in Prerov. The work contain also proposal part where the project is proposed to to increase the sports activity population. For the research work I set three goals. Conclusion includes research, evaluation and recommendations for precautions, which could lead to an improvement in sports in Prerov. Keywords: sport, activity, physical culture, sports infrastructure, public resources

PODĚKOVÁNÍ Rád bych poděkoval RNDr. Pavlu Bednářovi, Ph.D. za odborné vedení, za cenné rady a ochotnou konzultaci všech problémŧ této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat zaměstnancŧm Magistrátu města Přerova za jejich ochotu a vstřícnost při rozhovorech a získávání informací.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 12

1

TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE STUDIU SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY .............................................................................................. 13

2

1.1

POJETÍ SPORTU V SOUČASNÉ SPOLEČNOSTI ........................................................... 13

1.2

SPORT A KVALITA ŢIVOTA .................................................................................... 16

1.3

FYZICKÁ AKTIVITA VERSUS OBEZITA .................................................................... 16

1.4

SPORT A ZAMĚSTNANOST ..................................................................................... 17

1.5

SPOT A VEŘEJNÝ SEKTOR V EKONOMICE ............................................................... 18

ŘÍZENÍ, SPRÁVA A ROZVOJ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY V EVROPSKÉ UNII .................................................................................................... 21 2.1 PODPORA SPORTU V OFICIÁLNÍCH DOKUMENTECH INSTITUCÍ EU .......................... 21 2.1.1 Bílá kniha sportu .......................................................................................... 22 2.2 ROZVOJ EVROPSKÉHO ROZMĚRU V OBLASTI SPORTU ............................................ 23

3

4

2.3

SPORTOVNÍ PROGRAM EU .................................................................................... 24

2.4

MOŢNOSTI PRO ZÍSKÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŦ EU PRO OBLASTI SPORTU ...... 25

ŘÍZENÍ, SPRÁVA A ROZVOJ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................................................... 27 3.1

LEGISLATIVNÍ RÁMEC PODPORY SPORTU A STRATEGICKÉ DOKUMENTY ................ 27

3.2

INSTITUCE ZABEZPEČUJÍCÍ ŘÍZENÍ A SPRÁVU SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY ......... 30

FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE ........................................... 33 4.1

PODPORA SPORTU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŦ ......................................................... 33

4.2

ODŦVODNĚNÍ PODPORY SPORTU Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŦ ................................... 36

4.3

DOTACE DO OBLASTI SPORTU V ČR ...................................................................... 38

4.5

FINANCOVÁNÍ SPORTU ZE SOUKROMÝCH ZDROJŦ ................................................. 41

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 44

5

ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA PŘEROVA ................................................................................................................ 45

6

ÚROVEŇ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY A SPORTOVNÍCH AKTIVIT VE MĚSTĚ PŘEROVĚ......................................................................... 50 6.1 DRUHY SPORTOVIŠŤ A TĚLOVÝCHOVNÝCH ZAŘÍZENÍ............................................ 50 6.1.1 Sportovní areály ........................................................................................... 51 6.1.2 Sportovní centra ........................................................................................... 54 6.1.3 Sportovní zařízení provozovaná organizacemi, které zřizuje město ........... 55 6.1.4 Sportoviště při základních a středních školách ............................................ 57

6.2 SPORTOVNÍ HALY ................................................................................................. 59 6.2.1 Rozbor sportovních hal ve městě ................................................................. 60 Sportovní hala (velká) subjektu TJ SPARTAK PŘEROV ......................................... 60 6.3 DĚTSKÁ HŘIŠTĚ VE MĚSTĚ .................................................................................... 64 6.4

CYKLOTURISTIKA VE MĚSTĚ ................................................................................. 65

6.5 SPORT PRO VŠECHNY ............................................................................................ 66 6.5.1 Přehled kaţdoročních konaných akcí ve městě ............................................ 66 6.6 MEZINÁRODNÍ SPORTOVNÍ AKCE .......................................................................... 67 7

PODPORA SPORTU V PŘEROVĚ A JEHO FINANCOVÁNÍ ......................... 69 7.1

PÉČE O VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŢE .................................................................... 70

7.2

PODPORA SPOLEČENSKÝCH, KULTURNÍCH A SPORTOVNÍCH AKTIVIT OBYVATEL ............................................................................................................ 71

7.3

ROZVOJ A EFEKTIVNĚJŠÍ VYUŢITÍ SPORTOVNÍCH ZAŘÍZENÍ A ZAŘÍZENÍ PRO VOLNÝ ČAS ........................................................................................................... 72

7.4

POSKYTNUTÉ DOTACE MĚSTA NA PROVOZ A ÚDRŢBU SPORTOVNÍCH HAL ............. 74

8

SWOT ANALÝZA SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY VĚ MĚSTĚ PŘEROV ................................................................................................................... 75

9

DISKUSE K SOUČASNÉMU STAVU SPORTOVIŠŤ VE MĚSTĚ PŘEROV ................................................................................................................... 76

10

NAVRŢENÝ PROJEKT NA ROZVOJ SPORTOVNÍCH AKTIVIT MĚSTA PŘEROVA ................................................................................................. 78

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .............................................................................. 83 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŦ A ZKRATEK ..................................................... 87 SEZNAM OBRÁZKŦ ....................................................................................................... 88 SEZNAM TABULEK A GRAFŦ ..................................................................................... 89 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 90 Sportovní areály.......................................................................................................... 91 Sportovní centra ......................................................................................................... 94 Sportovní zařízení provozovaní organizacemi zřizovány městem Přerov ................. 95 Sportoviště při základních a středních školách .......................................................... 96

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Sport v současné době představuje společenský a ekonomický jev rostoucího významu, který značnou měrou přispívá k rozvoji společnosti. O tom, ţe nedostatek pohybové aktivity zpŧsobuje nadváhu, obezitu a mnoho chronických onemocnění jako např. diabetes a kardiovaskulární choroby, které ohroţují ţivot jednotlivcŧ a sniţují kvalitu ţivota, bylo jiţ vypracováno mnoho studií a mluví o tom i autoři Rosner a Shropshire ve své knize The Business od Sports (2004). Velká část populace si stále ještě neuvědomuje, ţe je lepší zdravotním rizikŧm předcházet neţ jim čelit. Náklady na jejich léčbu totiţ představují zátěţ veřejných rozpočtŧ. V této souvislosti lze citovat zjištění rakouské studie Sport und Gesundheit: „Kaţdý dolar investovaný do sportu ušetří čtyři dolary ve zdravotnictví“. Sport jako nezastupitelný fenomén moderní společnosti zaujímá také v České republice významné místo, jak o tom svědčí naše historie i současnost. Dosavadní a další vývoj této sféry je úzce spojen s politicko-společenským a ekonomickým uspořádáním našeho státu uprostřed Evropy. Od roku 1989 prošel a prochází řadou zásadních přeměn, vyvolaných transformačními procesy v souladu s realizací principŧ demokratické společnosti a všudypřítomné trţní ekonomiky. Nové makrostrukturální trendy, včetně členství České republiky v Evropské unii, se výrazně promítají i do sportovního prostředí, kde stále výrazněji vystupují do popředí ekonomické aspekty činnosti jeho jednotlivých subjektŧ. Mimo managementu a marketingu se evidentně zvyšuje také role pŧsobení orgánŧ veřejné správy na národní i regionální úrovni a jejich aplikace v aktivitách státní, společenské a podnikatelské sféry sportu. (MŠMT, 2009) Diplomovou práci na téma Řízení, správa a rozvoj sportovní infrastruktury a sportovních aktivit města Přerova jsem si zvolil hned z několika dŧvodŧ. Současná doba změn, které postihují celou naši společnost, ale i velice významně oblast sportu, je jeden z hlavních dŧvodŧ mého rozhodnutí seznámit se blíţe se správou a především s rozvojem sportu v mém rodném městě. Dalším argumentem se mi stal mŧj vlastní zájem, vlastní pocity a myšlenky o tom, jakým zpŧsobem by město Přerov mohlo vyuţít své výhodné polohy a zatraktivnit tak současný stav sportovní infrastruktury, tak aby nedocházelo k migraci obyvatel a naopak by se sem lidé rádi za sportem vraceli. Řadím se k lidem, pro které je sport velmi dŧleţitou součástí ţivota, sportem se snaţím udrţovat v dobré fyzické i psychické kondici. Zejména tyto příčiny mě vedou k tomu, abych v teoretické části podal výklad základní terminologie a přístupŧ ke studiu sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve


11

vztahu k rozvoji měst a provedl také rozbor strategií a nástrojŧ České republiky a Evropské unie k řízení, správě a rozvoji místní sportovní infrastruktury. V praktické části se pokusím zhodnotit úroveň sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě Přerov, vyhodnotit současný stav jejího řízení, správy a rozvoje a poslední část bude věnována návrhu projektu, který by měl vést k rozvoji sportu ve městě Přerově. Primárním cílem práce je seznámit čtenáře se sportovním děním ve městě Přerově a zároveň se zamyslet nad současným stavem místního sportu. Sekundární cíl tedy obsahuje zhodnocení úrovně sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě Přerově, vyhodnocení současného stavu řízení, správy a rozvoje sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě a třetím cílem je navrhnout projekt na zlepšení současného stavu sportovní infrastruktury a sportovních aktivit města Přerova. Při zpracování práce byla v úvodní části vyuţita zejména metoda deskripce, rešerše literatury a sběr informací z odborné literatury. V praktické části byla vyuţita metoda analýzy a syntézy. Pro získání konkrétních dat byla vyuţita také metoda řízeného rozhovoru a kompetentními osobami na příslušném úřadě. Výstupy z této práce, tedy především analýza současného stavu a navrţený projekt na rozvoj sportu ve městě, by měly slouţit příslušnému orgánu Magistrátu města Přerova jako informační materiál a návod ke zlepšení této problematiky. Sport zcela jistě slouţí jako nástroj pro místní a regionální rozvoj i obnovu obcí.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

TEORETICKÉ PŘÍSTUPY KE STUDIU SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY

1.1 Pojetí sportu v současné společnosti Podle Čáslavové (2009, str. 12-18), která jak uvádí ve své knize, je sport jako nezastupitelný fenomén moderní společnosti zaujímá také v České republice významné místo, jak o tom svědčí naše historie i současnost. Dosavadní a další vývoj této sféry je úzce spojen s politicko-společenským a ekonomickým uspořádáním našeho sátu uprostřed Evropy. Od roku 1989 prošel a prochází řadou zásadních přeměn, vyvolaných transformačními procesy v souladu s realizací principŧ demokratické společnosti a všudypřítomné trţní ekonomiky. Nové makrostrukturální trendy, včetně členství České republiky do Evropské unie, se výrazně promítají i do sportovního prostředí, kde stále výrazněji vystupují do popředí ekonomické aspekty činnosti jeho jednotlivých subjektŧ. Evidentně se zvyšuje zejména role a pŧsobení managementu a marketingu a jejich aplikace v aktivitách státní, společenské a podnikatelské sféry sportu. Tato nová orientace a zdokonalování řízení klade vyšší odborné a personální nároky, coţ vyţaduje soustavnou pozornost a péči o rŧst teoretické úrovně a efektivní praxe odborníkŧ i ve sportovní m prostředí. Sportovní věda u nás povaţuje sport za sloţku tělesné kultury (vedle tělesné výchovy a pohybové rekreace). Jedná se o významný společenský jev. Ve světě se často pouţívá pojem sport jako identický k tělesné kultuře, naopak ve Skandinávii a celém bývalém socialistickém bloku se pouţívá jako širší pojem tělesná kultura. Sport se odvozuje od latinského „disportare“ a starofrancouzského „le désporter“, coţ znamená bavit se, příjemně trávit volný čas. Postupně se slovo sport začalo vztahovat na pohybové činnosti, které jsou charakterizovány zvláštní formou i obsahem, jsou vymezeny pravidly a prováděny závodně, soutěţivou formou. To znamená, ţe sport má selektivní charakter, eliminuje slabší jedince. Zdá se, ţe toto chápání sportu je blízké zejména teoretikŧm sportu. Širší veřejnosti je bliţší pojetí Klapky-Jeroma, sport jako pohybová aktivita ve volném čase. V současnosti se ve světě šíří pojem sport pod heslem „Sport pro všechny“. Jde o zdŧraznění prapŧvodního pojetí sportu, kde se soutěţení orientuje na překonávání jednotlivých stupňŧ zdatnosti jedince. To vše ukazuje na nedostatek pohybu lidí v moderní vyspělé společnosti a s tím především související vyšší výskyt srdečně-cévních a dalších civilizačních chorob. Existuje snaha nalézt nový ţivotní styl pro postindustriální společnost, ve které jsou elimi-


14

novány pohyb a fyzická námaha z kaţdodenní pracovní činnosti. Tělesná aktivita se má stát součástí trávení volného času a regenerace sil. Poptávka po sportu se vyvíjí na základě těchto rozhodnutí: Struktury preferencí poptávajících Výše cen poptávaného zboţí a sluţeb sportu Druhu, kvality, technologie a prostorového rozloţení poptávaného zboţí a sluţeb sportu Informací o moţnostech sportovních a pohybových aktivit, Rozsahu volného disponibilního času Výše příjmu a bohatství V závislosti na institucionálních a rámcových podmínkách. Jak dále ve své knize rozvádí Heinemann (1995, str. 490), lze poptávkový potenciál také znázornit podle sociodemografických znakŧ. Schéma 1: Poptávkový potenciál po sportu podle sociodemografických znakŧ stáří pohlaví bydliště

rodinný stav Poptávající produkty tělesné kultury

počet dětí vzdělání příjem

národnost Zdroj: Heinemann, Sport v ekonomice, 1995, str. 490)

Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu lidí a která má zároveň obrovský potenciál je sdruţovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk či společenský pŧvod. Významným zpŧsobem tak posiluje hospodářskou a společenskou soudrţnost, pomáhá vytvářet integrovanější společnost včetně dosaţení rovného postavení muţŧ a ţen. Dŧleţité je to zvláště u mladých lidí, lidí zdravotně postiţených a lidí pocházejících ze znevýhodněných poměrŧ. Sport vytváří pocit sounáleţitosti a spoluúčasti - mŧţe být tudíţ dŧleţitým nástrojem integrace přistěhovalcŧ a vyloučených skupin společnosti. (MŠMT, 2009)


15

Schéma 2: Klasifikace a institucionalizace sportu

Zdroj: (Sport v ekonomice, Jiří Novotný a kolektiv, 2011, str. 14)

Podle Novotného (2011, str. 22) institucionalizovaný sport jako subsystém by bylo moţno povaţovat za součást veřejné ekonomiky. Toto je však jednoznačné jen u školního sportu a víceméně u komunálního (v případě obecních, městských sportovních středisek). Neinstitucionalizovaný sport, neorganizovaný a dobrovolný neformálně organizovaný sport je z ekonomického pohledu zdánlivě záleţitostí ekonomiky domácností. Je spojen především s výdaji rodinných rozpočtŧ, a proto je ve velké míře součásti privátního sektoru. Do zkoumání ekonomiky sportu lze zařadit celý subsystém pasivních participantŧ, tzn. Divákŧ, čtenářŧ a sázkařŧ. Zejména sportovní sázení je v některých státech ekonomicky významným jevem. Organizování sportu do klubu a asociací bylo vynuceno nejen potřebami snazší organizovanosti soutěţení jednotlivých zájmových skupin společnosti, ale i potřebami ekonomickými. Ţijeme ve světě, kde sport je mezinárodním fenoménem, je dŧleţitý pro politiky a světové vŧdce, přispívá k dynamice ekonomického rozvoje, rozšiřuje globální povědomí cestou mezinárodních sportovních událostí, je nedílnou součástí lokálních sociálních a kulturních struktur, regionŧ a národŧ.


16

1.2 Sport a kvalita ţivota Jarvie (2006, str. 212) ve své knize tvrdí, ţe sport jako společenský fenomén hraje v kvalitě ţivota současného člověka významnou roli. Pŧsobením vlivových faktorŧ je ovlivňována osobnost kaţdého sportujícího člověka. Česká společnost patří v Evropě k těm, kde sport hraje významnou roli ve společenském ţivotě. K aktivně sportujícím se řadí 35 – 36% populace starší 15 let a o sport se vŧbec nezajímá 20% obyvatel. Rŧzní lidé mají rŧzné moţnosti svobodného rozhodování a jsou rŧznou měrou omezováni praktickými dopady existence sociálních nerovností. Zejména podíl na moci, schopnost rozhodovat o sobě i druhých, je dŧleţitým faktorem moţností sportovní participace. 20. století přineslo řadu zajímavých zjištění týkajících se vztahu sportu a sociální stratifikace: Rostoucí význam sociálně profesionálního statusu a vzdělání je doprovázen sníţením významu geografického prostředí, Rostou celkově moţnosti přístupu ke sportování, Kvalita a kvantita sportování je silně sociálně podmíněná, K třídně podmíněným exkluzivním druhŧm sportu patří golf, plachtění, tenis, lyţování, sociálně niţší vrstvy naopak preferují box, zápas, rybolov a cyklokros, Vyšší sociální vrstvy běţně praktikují sporty jako squash, jogging, tenis, golf, vodní sporty, lyţování, jóga, curling, kriket, vysokohorská turistika, Niţší sociální vrstvy vyuţívají otevřenost přístupu zejména k fotbalu, lednímu hokeji, rybaření, tanci, basketbalu, Moţnosti aktivního sportování do značné míry závisí na sociální pozici jedince, K tzv. demokratickým (běţným) formám sportu náleţí chŧze, plavání a cyklistika, Muţi obecně preferují fotbal, ragby, golf, rybaření a cyklistiku, Ţeny dávají přednost zejména aerobiku, tanci, józe, plavání, bruslení a gymnastice,

1.3 Fyzická aktivita versus obezita Sekot (2008, str. 93) rozvíjí myšlenku, ţe fyzický pohyb tvoří nedílnou součást zdravého osobnostního vývoje. Stejně je všeobecně známí nízká hladina tělesného pohybu ve většině


17

zejména bohatých technologicky vyspělých zemí. Prospěšnost a nezastupitelnost fyzického pohybu a cvičení je imperativem, na kterém se shodnou rŧzným úhlem pohledu lékaři, pedagogové či marketingoví specialisté. Oficiální zdravotnické dokumenty v technicky nejvyspělejších zemí světa zaznamenávají více jak 60% těch, kteří z hlediska fyzického pohybu nedosahují ani nejniţší úrovně doporučovaných hodnot, kdyţ kolem jedné třetiny Američanŧ vede „kompletně sedavý zpŧsob ţivota“. Tyto údaje jsou negativně umocňovány i skutečností, ţe roste počet obézních lidí a tedy i riziko nemocí a fyzických handicapŧ. Je všeobecně známým faktem, ţe dnešní člověk vede v naší kulturní sféře výrazně odlišný zpŧsob ţivota neţ generace jeho rodičŧ či prarodičŧ. Stále častěji se v našich masových médiích upozorňuje i na rostoucí obezitu českého obyvatelstva. Odhaduje se, ţe třetina českých občanŧ je přímo obézní a kolem 40% trpí nadváhou, děti a mládeţ nevyjímaje. Tím se z hlediska obezity zároveň řadíme na třetí místo (za Řeckem a Jugoslávií) v Evropě!. Za nejčastější dŧvod nesportování se povaţuje nedostatek vhodných a cenově dostupných sportovišť, absence „dobré party“ a přemíra jiných starostí provázaná s lidskou pohodlností.

1.4 Sport a zaměstnanost Rozvoj sportu je z tohoto pohledu nově se rodícím společenským jevem, který také nabízí vznik a existenci řady pracovních míst. Počet pracovních míst vyvolávaných sportem se neustále zvyšuje. Poslední známá informace je uveřejněna v Bílé knize o sportu (2007), ve které se uvádí, ţe ve sportu je zaměstnáno aţ 5,4% pracovní síly v zemích EU. V České republice k roku 1990 bylo vytvořeno cca 22 750 pracovních míst bezprostředně spjatých se sportovním hnutím a jím přímo vyvolaných, tzn. Dobrovolný organizovaný sport, učitelé tělocviku, státní správa. Dále minimálně 50 000 pracovních míst, které zprostředkovaně vyvolává sport jak ve výrobních resortech, tak v obchodě. Současnou situaci se zaměstnaností v této oblasti u nás lze jen těţko odhadnout. Ztratil se značný počet lidí zaměstnaných v tělovýchovných jednotkách a tělovýchovných zařízeních. Vzniká celá nová soustava fitness center, sportovních agentur a škol lyţování, potápění apod. Nejvíce poklesl počet míst v prŧmyslu, výroba sportovní obuvi se téměř ztratila, omezila se výroba sportovních kol a řada dalších výrob určených pro sport. Střet se světovým trhem sportovních potřeb byl pro náš prŧmysl velmi obtíţný. Přes velké ztráty se ale objevili noví výrobci zejména ve spor-


18

tovním oblečení, ale vlastní výroba a tím i pracovní místa jsou často přesunuty do Asie. (Hodaň, 1992, str. 3-12.)

1.5 Spot a veřejný sektor v ekonomice Dle Novotného (2011, str. 45) sport zaujímá významné místo ve veřejném sektoru díky své výchovné funkci. Sport a tělovýchova jsou v České republice významně podporovány z veřejných financí. Ve veřejném sektoru je tělesná kultura a v ní sport obsaţena v bloku odvětví rozvoje člověka. Ve sportu vedle sebe existují obě formy, ziskový i neziskový sektor. Podíl ziskového sektoru je menší, jeho význam však neustále stoupá, coţ se mj. projevuje na makroekonomických ukazatelích podílu tohoto odvětví na HDP. Vztah ziskové a neziskové části subjektŧ sportu je komplementární, vzájemně se doplňují a podmiňují. Podle Analýzy financování sportu v České republice sport představuje také dynamické a rychle rostoucí hospodářské odvětví. Mŧţe slouţit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic. Naznačují to dosavadní studie a analýzy vnitrostátních rozpočtŧ, ziskŧ z velkých sportovních akcí a nákladŧ zpŧsobených tělesnou nečinností, včetně stárnutí obyvatelstva. Jak uvádí Gratton (2001) sport je s ekonomikou propojen mnoha přímými i nepřímými vztahy. Ty pŧsobí obousměrně tak, ţe ekonomika vytváří pro rozvoj sportu příznivé podmínky a sport napomáhá rozvoji národní ekonomiky. Patří sem: - organizace sportovních akcí, - výstavba sportovních objektŧ a zařízení, modernizace infrastruktury - výroba zařízení pro sportovní objekty, výroba náčiní, obchod se sportovním zboţím, - sluţby (fitcentra, posilovny, organizované "školy" a kurzy pro děti, mládeţ i dospělé), - doprava sportovcŧ a divákŧ, - cestovní ruch – sportovní turistika, mediální sféra. Podle Bílé knihy o sportu generuje sportovní prostředí v zemích EU aţ 3.7% HDP a zaměstnává aţ 5.4% pracovní síly. (MŠMT, 2009)


19

1.5.1 PPP projekty V nynější nelehké ekonomické situaci, dané stále se vlekoucí finanční krizí a dále zhoršené faktem, ţe města patrně přijdou o peníze ze státního rozpočtu, je potřeba při hledání finančních zdrojŧ být mnohem kreativnější, neţ tomu bylo v minulosti. Jednou z cest, která se nabízí, jsou takzvané PPP projekty (public-private partnership), neboli spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Ačkoliv si PPP projekty v Česku zatím nezískaly příliš dobré jméno, jsou-li správně aplikovány, mohou veřejným organizacím ušetřit cenné prostředky. Jak vlastně taková spolupráce funguje? Vyuţívá se podobný model jako při sponzoringu sportovních klubŧ. Veřejný subjekt přijme jméno a podmínky privátního partnera, který se zavazuje financovat jisté aktivity veřejné správy. Konkrétní podmínky záleţí na druhu podnikání privátního subjektu. (Březovský, 2011) 1.5.2 Sportovní eventy Jak uvádí Kotíková se Schwartzhoffovou (2008, str. 20) sportovní akce a události přitahují zájem nejen sportovcŧ a jejich fanouškŧ, ale často i médií. Zájem médií je předpokladem pro získání kvalitních sponzorŧ, kteří se často finančně na realizaci sportovních eventŧ podílejí. Sportovní eventy jsou velmi rozmanité, nejen s ohledem na rozmanitost sportŧ, ale i s ohledem na velikost a význam jednotlivých akcí, s ohledem na diváky, účastníky, zpŧsob organizace a jiné faktory. Sportovní akce mŧţeme v zásadě rozdělit na akce v oblasti vrcholového nebo výkonnostního sportu a na akce v oblasti rekreačního sportu. Velké sportovní akce a „mega“ akce Tyto akce jako např. olympijské hry, mistrovství světa ve světově populárních sportech jsou určitým zvláštním druhem akcí. Mají celosvětový význam, zúčastňuje se jich veliký počet sportovcŧ i divákŧ, vyţadují dlouhodobou a profesionální přípravu spojenou často s vybudováním potřebné infrastruktury, přitahují mimořádný zájem médií, mají řadu sponzorŧ. U těchto akcí se setkáváme s následujícími znaky (Getz, 2007): místo, kde se konají, je výsledkem výběrového řízení, volby (bidding). zpravidla se konají v dané destinaci jen jednou (opakovaně aţ po delší době) jejich dlouhodobý odkaz musí být naplánován a řízen přes zvlášť zřízené instituce


20

Mezi akce významné pro cestovní ruch patří akce, které se dlouhodobě pojí s určitým místem – např. tenisový turnaj ve Wimbledonu, dostihy Velká cena v Liverpoolu, velké ceny v závodech formule 1. Autorky dále rozvíjí myšlenku, ţe i menší sportovní akce mohou mít dopad na rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci. Z pohledu návštěvnosti lze rozlišit akce, které jsou orientované na návštěvníky, a akce, které jsou orientované na účastníky. Eventy orientované na návštěvníky Tyto akce přitahují zájem návštěvníkŧ – jedná se o akce týkající se sportŧ, které mají řadu fanouškŧ a jsou populární – tedy zejména fotbal, hokej, tenis. V této souvislosti je zapotřebí poznamenat, ţe v České republice není návštěvnost i těchto divácky vděčných sportŧ nijak významná. Divácky atraktivní jsou mezinárodní a reprezentační utkání a exhibiční zápasy. Eventy orientované na účastníky Jedná se o eventy, které jsou zaměřené na účastníky, divácky nejsou příliš zajímavé. Jako příklad mŧţeme uvést např. maratónský běh, u nás masové akce jako Běchovice nebo pochod Praha–Prčice, které jsou otevřené i rekreačním sportovcŧm. Eventy v oblasti rekreačního sportu I tyto akce se dělí na akce divácky atraktivní a na akce, které vyţadují aktivní zapojení účastníkŧ. Mezi akce v oblasti „pasivní“ účasti patří např. snowboardová exhibice., mezi akce s „aktivní“ účastí mŧţeme zařadit rekreační soutěţe. Tyto akce často nejsou cílem cestovního ruchu, spíše se jedná o „náhodnou“ účast turistŧ, kteří se v době konání těchto akcí nacházejí v dané destinaci. I akce v oblasti rekreačního sportu mohou patřit mezi velké akce, a to jak co do počtu účastníkŧ, tak co do počtu návštěvníkŧ, ale i z pohledu výše rozpočtu a profesionální přípravy. Příkladem takového typu akce mohou být známé „spartakiády“. Ne kaţdá sportovní akce mŧţe být povaţována za event v cestovním ruchu. Některé akce mají význam pouze pro místní obyvatele nebo jsou zaměřené na tak úzký okruh sportovcŧ a fanouškŧ, ţe se v návštěvnosti destinace nijak neodrazí. (Ministerstvo pro místní rozvoj, 2008)


2

21

ŘÍZENÍ, SPRÁVA A ROZVOJ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY V EVROPSKÉ UNII

2.1 Podpora sportu v oficiálních dokumentech institucí EU V souvislosti s Evropskou unií nebývá sport často zmiňován. Ve své aplikované podobě má přesto v posledních dvaceti letech dŧleţité místo v mnoha oblastech, které evropské koncepční dokumenty a komunitární právo upravují. Sledování vývoje sportu v pojetí evropských institucí lze rozdělit do dvou hlavních skupin. Jedná se o oficiální dokumenty Evropské unie a rozsudky Evropského soudního dvora (ESD), respektive Soudu 1. stupně, posuzující soulad norem ustanovených sportovními organizacemi s komunitárním právem. Následující text podává stručný přehled první skupiny, tedy jak je sport pojímán v oficiálních dokumentech institucí EU. Záměrně přitom ponechává stranou aktivity Rady Evropy, byť velmi dŧleţité, včetně její Evropské charty sportu. (MVČR, 2010) Jak popisuje ve své knize Novotný J. (2011) základní dokumenty, tedy Smlouva o zaloţení Evropského společenství (ES), případně Evropské unie, zmínky o sportu neobsahují, respektive neobsahují je explicitně. Přesto z textu smluv vyplývá, ţe sport, stejně jako další ekonomické aktivity, by měl zaručovat svobodu pohybu zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. To má klíčový význam zejména pro druhý výše zmíněný bod, pro judikaturu ESD. Mnohem širší pojetí sportu a jeho moţné úlohy nastiňovala zpráva Evropské komise „Evropské společenství a sport“ (1991), ve které je zdŧrazňována role sportu v širších společenských vztazích a potřeba zahrnout jej do oficiálních politik EU. Samotné primární dokumenty se o sportu nezmiňují, nicméně jiţ k Amsterodamské smlouvě (1997) byla připojena deklarace zdŧrazňující sociální úlohu sportu a jeho vliv na tvorbu identity a sociální kohezi. Evropské orgány jsou nabádány, aby komunikovaly se sportovními asociacemi a zvláštní dŧraz je kladen na speciální charakteristiky amatérského sportu. Samozřejmě, tento dokument (a další obdobného charakteru) je spíše koncepčního a doporučujícího charakteru, bez právní závaznosti a vynutitelnosti. Mnohem více prostoru získal sport v deklaraci doprovázející smlouvu z Nice (2000), které předcházela Helsinská zpráva. Deklarace z Nice opět zmiňuje specifika sportu a jeho základy v sociálních, vzdělávacích a kulturních hodnotách. Má na mysli zejména sport ama-


22

térský a myšlenku sportu „pro všechny“, kdyţ prohlašuje, ţe sport by měl být přístupný všem bez omezení, coţ z něj zároveň činí mocný nástroj integrace. Unie si dále vymezuje pole pŧsobnosti a zdŧrazňuje nezávislost národních sportovních asociací při organizaci aktivit na území členských státŧ při současném dodrţování transparentních metod fungování a souladu s vnitrostátními i komunitárními právními normami. Asociace mají také zajišťovat základní solidaritu mezi rŧznými úrovněmi sportovních činností – od rekreační aţ po vrcholovou. Je zmíněn i ekonomický aspekt sportu; dokument varuje před nebezpečím monopolu vlastníka více klubŧ ve stejných soutěţích a vyzdvihuje přínos prodeje vysílacích práv, jako jednoho z největších zdrojŧ zisku ve sportu, a jeho sdílení tak, aby bylo zajištěno jeho částečné přerozdělení do všech úrovní sportu. Za zřejmého vlivu nedávné judikatury ESD je zmíněna i problematika přestupŧ hráčŧ a vývoj její úpravy v souladu s evropským právem zejména ve fotbale, která má být předmětem komunikace státŧ, národních i mezinárodních asociací a orgánŧ Evropské unie. Rok 2004 byl zajímavý ze dvou hledisek. Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady byl vyhlášen Evropským rokem vzdělávání skrze sport a zvláště je představena moţná podoba Ústavy Evropské unie, která mimo jiné předpokládala kompetence EU v podpoře, koordinaci a doprovodných aktivitách týkajících se oblasti sportu, zejména ve spojení se vzděláváním mládeţe. Konstituční smlouva však byla později zamítnuta v referendech ve Francii a Holandsku a její koncept byl opuštěn. 2.1.1 Bílá kniha sportu Svým zpŧsobem přelomový byl rok 2007, kdy Evropská komise představila tzv. Bílou knihu sportu, jakýsi souhrn koncepcí v oblasti sportu, ve které se opět objevují témata zmíněná v předchozích dokumentech, tentokrát však v politicky jasně formulovaném dokumentu, jenţ vytyčuje směr aktivit EU do budoucna. Bílá kniha sportu (2007) opět zdŧrazňuje význam instituce sportu pro oblast vzdělávání, společenské a občanské integrace, vyzývá k boji proti dopingu a jmenuje sport jako významného agenta při propagaci kulturních hodnot. Dŧleţitá je zmínka o potřebě zabezpečit uplatnění vrcholových sportovcŧ po ukončení jejich kariéry, zde opět pomocí vzdělávání, které by nemělo být sportovní kariérou zcela potlačeno. Mimo často zmiňované charakteristiky sportu nezapomíná dokument na jeho hospodářské a ekonomické aspekty; vyzdvihuje význam místních sportŧ a s nimi spojené veřejné podpory a model financování sportu i jeho zdaňování jako celku. Pozornost je vě-


23

nována i organizaci sportu a zejména dialogu s nezávislými řídícími asociacemi. Opět s ohledem na nedávnou judikaturu ESD je zmíněna problematika antitrustových opatření Smlouvy o zaloţení ES a volný pohyb hráčŧ. Pro ustanovení efektivních nástrojŧ ve zmíněných oblastech je zejména nutné vést či alespoň podporovat dialog se zúčastněnými stranami, členskými státy i sociálními partnery. Bílá kniha sportu byla doplněna z ní vycházejícím akčním plánem „Pierre de Coubertin“, jenţ s ohledem na principy subsidiarity a autonomie sportovních organizací obsahuje souhrn aktivit navrţených v Bílé knize, kterým by se EU měla věnovat v následujících letech. Jednu z posledních zmínek o sportu obsahuje Deklarace Evropské rady v rámci shrnutí předsednictví z prosince 2008 (17271/08). Opět zmiňuje zvláštní rysy sportu přesahující jeho ekonomické dimenze a nabádá k pokračování v dialogu v rámci Evropského sportovního fóra a se světovými sportovními organizacemi v čele s Mezinárodním olympijským výborem s dŧrazem na skloubení sportovního tréninku a vzdělávání. Jak je ze stručného přehledu pojetí sportu evropskými orgány jasné, sport v ţádném případě není prostorem suigeneris, se svými vlastními pravidly, která ať jsou jakákoliv, vţdy je moţné je ospravedlnit specifičností sportu. I judikatura ESD podporuje názor, ţe i kdyţ Evropská unie plně respektuje autonomii národních sportovních asociací, klade dŧraz na dodrţování komunitárního práva a politiky EU. Ta si sportu všímá a snaţí se vyuţít jeho potenciálu při řešení sociálních problémŧ, jako je například sociální exkluze marginalizovaných skupin. Lze si však také všimnout častého odkazování na zvláštní a unikátní charakter sportu, aniţ by byl tento definován. Ostatně, nepřítomnost jasných definic uţitých pojmŧ je výše zmíněným dokumentŧm společná. Jisté je, ţe sport se těší stále větší pozornosti oficiálních struktur Evropské unie a lze očekávat, ţe její kompetence v této oblasti budou přibývat. (MVČR, 2010)

2.2 Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu Statistický dokument Politika v oblasti sportu (2013) uvádí, ţe v lednu roku 2011 vydala Komise sdělení o dopadu Lisabonské smlouvy na sport pod názvem „Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu“. Jedná se o první politický dokument, který Komise v oblasti sportu přijala od doby, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva. Na základě bílé knihy z roku 2007 toto sdělení zdŧrazňuje potenciál sportu významně přispět k obecným cílŧm strategie Evropa 2020, neboť mŧţe zvýšit zaměstnatelnost a mobilitu pomocí akcí podpo-


24

rujících sociální začlenění mimo jiné prostřednictvím sportu, vzdělávání a přípravy. Navrhuje, ţe by se EU měla stát signatářem Antidopingové úmluvy Rady Evropy, ţe by měla vypracovat a zavést bezpečnostní mechanismy a poţadavky na bezpečnost mezinárodních sportovních událostí, pokračovat v zavádění vnitrostátních cílŧ na základě pokynŧ EU pro oblast fyzických aktivit a vytvořit normy pro přístup tělesně postiţených na sportovní akce a události. Co se týče ekonomických záleţitostí, vyzývá EU sportovní asociace, aby zavedly mechanismy pro kolektivní prodej mediálních práv, aby tak bylo zajištěno přiměřené rozdělování ziskŧ. Další dotčené záleţitosti se týkají práv duševního vlastnictví v oblasti sportu, prosazování výměny osvědčených postupŧ při transparentním a udrţitelném financování sportu a sledování zpŧsobu pouţívání práva pro státní podporu v oblasti sportu.

2.3 Sportovní program EU Hlavním cílem je příprava budoucích činností EU ve sportu s ohledem na provádění opatření v této oblasti stanovených smlouvou. Sportovní program EU by měl krom jiného přispět k propagaci evropských hodnot, posílit sociální a vzdělávací úlohu sportu, prosazovat fyzicky aktivní ţivotní styl a podpořit spolupráci s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi v oblasti sportu. (Politika v oblasti sportu, 2013) Programové období 2014 – 2020 Evropská komise veřejně deklarovala záměr, ţe v novém programovacím období 20142020 navrhne, aby se v rámci programu „Education Europe“ objevil podprogram výlučně pro oblast sportu. Návrh opatření: vyuţít potenciál podprogramu, ale i ostatních operačních programŧ (vzdělávání, regionální rozvoj...) pro oblast sportu lépe, neţ dosud tak, aby národní priority zahrnovali oblast sportu co nejkomplexněji. zavést systém a kritéria, na základě kterých se budou přerozdělovat finanční prostředky na jednotlivé sporty z rozpočtu. (MŠMT, 2012)


25

2.4 Moţnosti pro získání finančních prostředkŧ EU pro oblasti sportu Evropská komise poskytuje finanční prostředky ve formě grantŧ na projekty a činnosti, které souvisejí s politikami Evropské unie. Granty jsou poskytovány v mnoha rŧzných oblastech. Příjemci grantŧ jsou většinou soukromé nebo veřejné subjekty, výjimečně také jednotlivci, které Evropská komise vybere na základě prokázané schopnosti úspěšně provést konkrétní projekt. Jelikoţ jsou granty poskytovány z veřejných prostředkŧ, dodrţuje Evropská unie zásadu transparentnosti. Obecné zásady k získání grantu: granty jsou doplňkovým financováním. Evropská unie financuje projekty pouze částečně. Jenom v případě některých projektŧ mimo území Evropské unie je moţné získat plné financování; jsou určeny na financování určité operace, aniţ by přinesly zisk příjemcŧm; nemohou být poskytnuty zpětně na činnosti, které jiţ byly provedeny; kromě toho lze na jednu akci poskytnout pouze jeden grant. (Europa, 2012)

Graf 1 - Porovnání veřejných výdajŧ na sport v zemích EU na 1 obyvatele

Zdroj: MŠMT a ČOV (2009, str. 12)

V grafu jsou porovnávány státy Evropské unie podle veřejných výdajŧ na sport na jednoho obyvatele. V tomto srovnání skončila Česká republika v rámci EU s třetími nejniţšími veřejnými výdaji. Porovnání dominuje Francie s výrazně nejvyššími výdaji. Srovnatelné státy, jak z hlediska síly ekonomiky, tak z pohledu počtu obyvatel, se pohybují zhruba v polovině srovnání.


26

Graf 2 – Porovnání veřejných výdajŧ na sport v zemích EU vŧči HDP


V grafu porovnání veřejných výdajŧ na sport vs. procento HDP dané země je Česká republika s 0.11% HDP na čtvrtém místě od konce. Zajímavé jsou oba konce grafu, kdy nejniţší % HDP z celé EU zaujímá Rakousko (0,06%) naopak nejvyšší podíl má Rumunsko (1,05%). Státy srovnatelné velikostí a ekonomikou se rozprostírají v celé škále grafu.


3

27

ŘÍZENÍ, SPRÁVA A ROZVOJ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY V ČESKÉ REPUBLICE

Dle Durdové (2009, str. 14-15) proměny sportu v Evropě a na celém světě zasahují nikoliv bezvýznamně i tělesnou kulturu v České republice. V tělesné kultuře v České republice zaznamenáváme změny obsahu, struktury, organizace, ekonomie a vzdělávání. V České republice má sportovní infrastruktura dostatečné institucionální zajištění. Je součástí vědeckého procesu i běţného všedního ţivota. Všechny organizace pŧsobící ve sportovní oblasti v České republice mohou realizovat svobodně svou činnost jako suverénní subjekty. Naprostá většina organizací pŧsobících v České republice v oblasti masového, výkonnostního a vrcholového sportu pouţívá právní formu občanského sdruţení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanŧ. Mimoto v oblasti sportu pŧsobí samozřejmě řada dalších subjektŧ s rŧznou právní formou – společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti, příspěvkové organizace zřízené státem a obcemi.

3.1 Legislativní rámec podpory sportu a strategické dokumenty Jak ve své knize popisuje Novotný (2011, str. 50-61) stávající právní předpisy upravující sport v ČR vycházejí z usnesení vlád ČR na podporu sportu a zdravého ţivotního stylu z let 1999, 2000 a 2003. Tato usnesení ukládají povinnosti krajŧm a obcím vyčleňovat prostředky na podporu sportu (např. zřizovat sportoviště). Základním právním předpisem je zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisŧ. Kromě předpisŧ upravujících otázky sportu, sportovišť, zdravotních podmínek se dotýkají oblasti sportu i další zákony z rŧzných oblastí, např. předpisy na úseku finanční správy (rŧzné daňové předpisy), správního práva (např. stavební zákon), předpisy upravující vznik jednotlivých organizovaných skupin sportovcŧ (např. obchodní zákoník, ţivnostenský zákon, zákon o sdruţování občanŧ). Kromě toho do oblasti sportu zasahují i zákony upravující náhradu škody na zdraví či na věcech vzniklé v souvislosti s provozováním sportu, ochranu osobnosti sportovcŧ, zákonné licence upravující vysílání sportovních přenosŧ apod. Na právní rámec sportu v ČR mají vliv i předpisy EU. Ty mají závazný nebo doporučující charakter. Doporučení zdŧrazňují podporu sportu, jeho veřejnou prospěšnost, ochranu zdraví občanŧ


28

a pobízejí členské státy EU ke konkrétním akcím na podporu sportu (např. daňové benefity). Většina předpisŧ a doporučení EU není v ČR aktivně vyuţívána a aplikována. V současné době se rozvoj sportovní infrastruktury v České republice řídí těmito zásadními dokumenty a tři z nich jsou podrobněji popsány v následujících řádcích: a) Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu – vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadŧ a pŧsobnost územních samosprávných celkŧ při podpoře sportu b) Národní program sportu pro všechny c) Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v ČR d) Zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace včetně systému výchovy sportovních talentŧ e) Rozhodnutí o poskytnutí dotací pro aktuální rok 3.1.1 Zákon o podpoře sportu V roce 1990 byl zákonem č. 173/1990 Sb., zrušen zákon č. 68/1956 Sb., o organizované tělesné výchově. Zrušení tohoto zákona se v následujících letech ukázalo jako jeden z limitních faktorŧ stability a rozvoje sportu v České republice. Česká vláda proto v roce 1999 zpracovala návrh nové právní úpravy, která zavedla více systematický přístup k problematice sportu. Hlavním bodem následného jednání bylo projednat koncepci státní politiky v tělovýchově a sportu, určit zásady komplexního zabezpečení státní sportovní reprezentace, včetně systému výchovy sportovních talentŧ a projednat Národní program rozvoje sportu pro všechny. V roce 2001 schválený Zákon o podpoře sportu výrazně ovlivnil české sportovní prostředí. Jeho hlavní přínos spočíval v tom, ţe sport vymezil za veřejně prospěšnou činnost. Současná podoba zákona je výsledkem mnoha novelizací. Jeho základní východiska, která vychází z Evropské charty o sportu, ale zŧstala nezměněna. Zákon tak především vymezuje postavení sportu jako veřejně prospěšnou činnost a upravuje pravomoci a stanovuje povinnosti orgánŧ státní správy a samospráv ve vztahu k němu. (Čáslavová, 2009, str. 43)

Zákon vymezuje úkoly pro systematický rozvoj sportu ve vztahu k:


29

ministerstvu školství, mládeţe a tělovýchovy ostatním orgánŧm státní správy (Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví) krajŧm obcím 3.1.2 Národní program sportu pro všechny Jak uvádí samotný dokument (2007), cílem Národního programu rozvoje sportu pro všechny v České republice je postupně změnit společenské i materiální podmínky ve prospěch celoţivotního aktivního vyuţívání účinných a bezpečných forem sportu nepoškozujících ţivotní prostředí pro co největší počet občanŧ. K dosaţení tohoto cíle je třeba souběţně řešit tři základní okruhy problémŧ: změnu hodnotové orientace občanŧ, rozvoj materiálně technické základny, rozšíření nabídky tělovýchovných a sportovních programŧ diferencovaných pro rŧzné skupiny populace. 3.1.3 Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice Tuto koncepci vypracovalo Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy v součinnosti s občanskými sdruţeními a jsou zde vyjádřena hlavní témata a s tím související otázky, které je třeba aktuálně i v budoucnosti, podle společenských moţností, řešit. Je to snaha o zásadní definování společenské úlohy a hodnotového postavení tělesné výchovy a sportu, návrh vhodného zpŧsobu financování, efektivní a účelové zabezpečování státní sportovní reprezentace, a s tím související péče o sportovně talentovanou mládeţ, posouzení obsahu a forem školní tělesné výchovy a sportu dospělých a v neposlední řadě stanovení úlohy státu, regionŧ a místních orgánŧ státní správy v systému. Předpokladem uskutečňování záměrŧ je vytvoření příslušného legislativního rámce a v souladu s ekonomickými moţnostmi státu odpovídající finanční a materiální podmínky. (MŠMT, 2009)


30

3.2 Instituce zabezpečující řízení a správu sportovní infrastruktury Dle Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice (2001) je rozdělení činností jednotlivých institucí následující: Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy intenzivně spolupracuje se všemi relevantními zástupci sportovního prostředí (sportovních střešních sdruţení, národních sportovních svazŧ a ministerstev podílejících se na podpoře sportu) při vytváření strategie podpory sportu v České republice kaţdý rok. (MŠMT, 2013) Vymezení činností ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy vypracovává návrh koncepce státní politiky ve spor-

koordinuje činnost rezortních sportovních center

tu a předkládá jej vládě ke schválení

Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra

koordinuje uskutečňování vládou schválené koncep-

vydává antidopingový program a organizuje a kon-

ce

troluje jeho uskutečňování

zabezpečuje finanční podporu sportu ze státního

rozhoduje o akreditaci vzdělávacích zařízení pŧsobí-

rozpočtu

cích v oblasti sportu

vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci,

zřizuje rezortní sportovní centrum a zabezpečuje

pro přípravu sportovních talentŧ, pro rozvoj sportu

jeho činnost

pro všechny a pro sport zdravotně postiţených občanŧ Rezortní sportovní centrum podle odstavce 1 písm.

vytváří podmínky pro státní sportovní reprezentaci,

g) je organizační sloţkou státu; zabezpečuje vytvá-

pro přípravu sportovních talentŧ, pro rozvoj sportu

ření potřebných předpokladŧ pro přípravu sportov-

pro všechny a pro sport zdravotně postiţených obča-

ních talentŧ a pro státní sportovní reprezentaci

nŧ

Zdroj: MŠMT (2013) – vlastní úprava

Ostatní orgány státní správy Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své pŧsobnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentŧ a zřizují svá rezortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost. Ministerstvo zdravotnictví ve své pŧsobnosti organizuje zdravotní sluţby poskytované státním sportovním reprezentantŧm a sportovním talentŧm a vytváří organizační předpoklady umoţňující specifický přístup sportovních reprezentantŧ ke klinické péči, zřizuje


31

laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laboratoř dopingové kontroly je organizační sloţkou státu. Kraje Kraje ve své samostatné pŧsobnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentŧ, včetně zdravotně postiţených občanŧ, b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udrţování a provozování svých sportovních zařízení, c) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Obce Obce ve své samostatné pŧsobnosti vytvářejí podmínky pro sport, zejména a) zabezpečují rozvoj sportu pro všechny a přípravu sportovních talentŧ, včetně zdravotně postiţených občanŧ, b) zajišťují výstavbu, rekonstrukce, udrţování a provozování svých sportovních zařízení a poskytují je pro sportovní činnost občanŧ, c) kontrolují účelné vyuţívání svých sportovních zařízení, d) zabezpečují finanční podporu sportu ze svého rozpočtu. Mimovládní sportovní subjekty Český sportovní mimovládní sektor je charakteristický vysokým mnoţstvím organizací. Mimovládní sportovní organizace jsou závislé na dotacích z veřejných financí, protoţe nízká ekonomická sila a legislativní prostředí České republiky zatím nevytvářejí dostatečné podmínky, k tomu aby se tyto organizace osamostatnili. Úlohy v oblasti sportu plněné právnickými osobami: a) Český olympijský výbor b) Český paralympijský výbor c) národní sportovní svazy d) sportovní kluby


32

Český olympijský výbor a Český paralympijský výbor zabezpečují účasti sportovní reprezentace na olympijských hrách a na paralympijských hrách. Národní sportovní svazy jsou samostatná, dobrovolná občanská sdruţení fyzických a případně i právnických osob, ustavená ve smyslu Zákona č.83/1990 Sb. Sportovní svazy řídí a organizují činnost v příslušném sportu na území ČR, hájí zájmy sdruţených subjektŧ a zabezpečují státní reprezentaci ČR. Svoji činnost upravují vţdy vlastními stanovami. Sdruţování svazŧ v ČSTV upravuje Směrnice ČSTV 2/1998 v novelizovaném znění ze dne 20. 4. 2001. Sportovní klub je právnická osoba zaloţená na vykonávání sportu a na účast ve sportovních soutěţích organizovaných národním sportovním svazem, kterého je členem nebo mezinárodním sportovním svazem. Sportovní klub mŧţe být zaloţen i jako občanské sdruţení nebo jako obchodní společnost, zaloţená na jiný účel, neţ podnikání. Sportovní klub mŧţe zaloţit obchodní společnost. Sportovní klub mŧţe být zřízený i jako rozpočtová organizace nebo příspěvková organizace. (ČSTV, 2009)

Graf 3 - Struktura financování sportu podle francouzské studie „Study of public and private financing of sport in Europe (2008)

Zdroj: MŠMT, ČOV (2009, str. 15)


4

33

FINANCOVÁNÍ SPORTU V ČESKÉ REPUBLICE

Jak uvádí Bílá kniha o sportu (2007), sportovní organizace disponují mnoha zdroji, včetně klubových poplatkŧ a výnosŧ z prodeje lístkŧ, reklamy a sponzorských darŧ, vysílacích práv, přerozdělování příjmŧ v rámci sportovních federací, merchandising, veřejné finanční podpory atd. Některé sportovní organizace se ale těší výrazně lepšímu přístupu k prostředkŧm od provozovatelŧ podnikŧ neţ jiné, i kdyţ v některých případech existuje fungující systém přerozdělování. V oblasti místního sportu je moţné zajistit rovné příleţitosti a otevřený přístup ke sportovním aktivitám pouze prostřednictvím silného zaangaţování veřejnosti.

4.1 Podpora sportu z veřejných rozpočtŧ Podpora sportu z veřejných rozpočtŧ je nevyhnutelná, neboť produkce sluţeb a produktŧ tělesné kultury je v podmínkách čisté trţní ekonomiky nedostatečná. (Hobza, V., Rektořík, J. a kolektiv, 2006, str. 53) Je jasné, ţe v případě podpory jedné oblasti veřejného ţivota (např. kultura), je znevýhodněna jiná oblast (např. sport). Otázkou tedy zŧstává, zda je moţné prostředky vynakládané z veřejných zdrojŧ nějakým zpŧsobem rozumně vysvětlit a odŧvodnit a zda jejich alokování produkuje další pozitivní efekty. V případě uvaţování o navýšení finančních prostředkŧ do sportu je nutné zodpovědně posoudit, na úkor které oblasti bude toto odvětví posíleno a zda je případné navýšení v daném místě i čase ţádoucí. Pokud se město rozhodne podpořit zásadní investiční projekt (např. výstavbu plaveckého stadionu), pro obyvatele města to znamená, ţe budou muset odvádět vyšší daně anebo, ţe budou omezeny výdaje do ostatních oblastí veřejného ţivota. To stejné se dá ukázat i na přerozdělování soukromých zdrojŧ domácností. Domácnosti mají uţ tak relativně omezený rozpočet na volnočasové aktivity a tím, ţe rodina vyrazí na nějakou sportovní akci, na které vynaloţí své úspory za vstupenky či občerstvení, v závěru omezí její moţnosti vynaloţit úspory na jiné, například kulturní aktivity. Dochází tak k redistribuci finančních prostředkŧ v rámci rodinného rozpočtu. Kaţdá domácnost je tedy omezena na svých výdajích stejně jako všechny úrovně veřejné správy. (Siegfried J., Zimbalist A, 2006, str. 422) Ochota podporovat právě oblast sportu se odvíjí především od vŧle příslušných územně samosprávných celkŧ a jejich představitelŧ, dále pak od tradice zavedené v daném městě či


34

regionu a v neposlední řadě od rŧzných koncepcí a metodik, které jsou pro dané období schváleny. Svoje místo zde má zcela jistě i sportovní lobby. Na následujícím obrázku je znázorněno, jak jsou v úrovni města vytvářeny a alokovány peněţité zdroje. Toto schéma ukazuje, jaký má sport (přesněji pak sportovní událost ve městě) a jeho ekonomické výstupy dopad na místní ekonomiku. Multiplikační efekt sportu je dán pŧsobením počátečního impulsu, coţ jsou návštěvnické výdaje vynaloţené na sportovní akci. Výše těchto výdajŧ hodnotí návratnost vstupních investic do sportu a jejich ekonomický dopad. (Howard, Crompton, 2004, str. 102) Schéma 3: Vliv sportu na místní ekonomiku Příliv zdrojŧ

Odliv zdrojŧ Pro místní obyvatele,

Místní obyvatelé platí daně

kteří platí daně v místě svého bydliště

Tvorba příjmŧ a zaměstnání

Do místního rozpočtu

v místní ekonomice

Kteří utrácejí peníze

Přitahuje návštěvníky

v místě

odjinud do města

Subvence na rozvoj sportovního zařízení nebo sportovních akcí

Pramen: Hobza, Rektořík, str. 136 – převzato od Howard, Crompton: Financing Sport, 2nd Edition, Fitness Information Technology, Inc, Morgantown, 2004, str. 105

Obyvatelstvo odvádí na daních část svého disponibilního dŧchodu do obecního rozpočtu. Tyto nashromáţděné finanční prostředky slouţí k podpoře sportu v rámci dotačních programŧ (dotace na pořádání sportovních událostí). Sportovní akce lákají do města návštěvníky z širokého okolí, kteří v místě utrácí peníze (vstupenky, jízdné, stravné, ubytování, nákup propagačních předmětŧ, suvenýrŧ atd.). Tyto jevy podporují vznik nových pracovních míst pro místní obyvatele, kteří vydělávají a část svých peněz opět odvádí městu a podněcují tak jako první koloběh finančních zdrojŧ.


35

Jak dále rozvádí Bílá kniha o sportu (2007), sport je přínosem pro národní ekonomiku. Nejenţe sportovní prŧmysl vytváří pracovní příleţitosti, ale především přináší finance do státního rozpočtu. Podle Hobzy došlo od roku 1990 do roku 2004 v České republice k nárŧstu celkových výdajŧ na sport 2,5krát, přičemţ je třeba zdŧraznit, ţe výdaje ze státního rozpočtu se podílově sníţily. Sport je i katalyzátorem rozvoje cestovního ruchu a mŧţe být impulzem k modernizaci infrastruktury a vzniku nových partnerství a rekreačních zařízení. Těţiště podpory sportu se tak více přesouvá ze státní úrovně na úroveň niţších územně samosprávných celkŧ. Podle studie zpracované Hobzou a Novotným je právě tento jev „ve shodě s proklamovaným tvrzením o subsidiaritě alokace veřejných zdrojŧ. (Hobza, V., Novotný, J, 2008, str. 42-63) Orgány státní správy (ministerstva) v oblasti sportu se tak stávají spíše tvŧrci koncepcí, programovými koordinátory a metodiky. Niţší úrovně se lépe orientují na konkrétní potřeby obyvatelstva, disponují lepší znalostí místní situace a dokáţou efektivněji alokovat dotační politiku. Tento jev je moţné hodnotit jako trend vyspělých evropských zemí, který se od konce devadesátých let 20. století začíná projevovat i v našich podmínkách. Tento trend vyrovnává předchozí extrémní centralismus, uplatňovaný v rámci socialistického plánování ve sportu a tělovýchově. (Skoumal, J., Hobza, V, 2009, str. 20-32) Významně se navýšily výdaje z rozpočtŧ územních samosprávných celkŧ, dále stoupají i výdaje domácností nebo podpora podnikŧ a institucí. Jako příklad lze uvést data z Koncepce státní podpory sportu v ČR. Koncepce poukazuje na sestupný trend ve státní podpoře sportu, kde z pŧvodních 0,65 % v roce 1989 klesla podpora sportu na úroveň současných 0,24 % státního rozpočtu. S tímto číslem se Česká republika řadí na třetí nejniţší příčku všech členských zemí Evropské unie v porovnání veřejných výdajŧ na sport na jednoho obyvatele. Francie v tomto porovnání významně vede před všemi členskými státy (180 EUR na jednoho obyvatele). Je následována Lucemburskem, Finskem, Holandskem a Dánskem. Česká republika se drţí u konce společně s ostatními státy střední Evropy (výdaje na sport na jednoho obyvatele nepřevyšují 20 EUR). (MŠMT, 2009) Finanční zdroje v oblasti sportu a tělovýchovy jsou značně rŧznorodé. Financování je zabezpečováno buď z veřejných anebo soukromých zdrojŧ. Existuje řada moţností, jak mŧţe sportovní organizace finanční prostředky získat. Jak uvádí Hobza, kaţdá oblast zdrojŧ má svoje ekonomické opodstatnění, v mnohých případech dochází k prolínání financování z obou zdrojových oblastí, často je v této souvislosti připomínáno vícezdrojové financová-


36

ní sportu. Subjekty ze soukromé a státní sféry vedle sebe ţijí, kooperují, vzájemně se doplňují, podporují i podmiňují. Velmi dŧleţitým zdrojem financování sportu jsou právě prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtŧ územně samosprávných celkŧ, kterým se bude práce blíţe věnovat. Podpora z veřejných zdrojŧ je opodstatněná především pro to, ţe sport a tělovýchova obecně, je fenomén přinášející rozsáhlý výčet pozitivních externalit. (Hobza, Rektořík a kolektiv, 2006, str. 52) Podpora sportu je realizována dvěma zpŧsoby – institucionálně (prostřednictvím subjektŧ nabízejících produkty tělesné kultury) a finančně, a to buď přímo hmotnou podporou subjektŧ nabízejících produkty tělesné kultury anebo nepřímo vhodnou daňovou politikou.

4.2 Odŧvodnění podpory sportu z veřejných rozpočtŧ Jak zmiňuje Siegfried a Zimbalist (2006), podpora sportu z veřejných zdrojŧ je opodstatňována především převahou pozitivních efektŧ nad negativními, které zpětně přináší populaci i ekonomice. To, ţe má sport spíše pozitivní dopady na společnost, je celospolečensky zakořeněným tvrzením. Obecně se předpokládá, ţe peníze věnované na sport z veřejných rozpočtŧ, by měly pomoci v rozšíření nabídky sportovního vyţití a ke zpřístupnění sportu co nejširšímu spektru uţivatelŧ – daňových poplatníkŧ. Siegfried a Zimbalist uvádí ve své studii tři hlavní dŧvody, které opodstatňují podporu sportu z veřejných financí – spotřebitelský přebytek, externality (pozitivní) a veřejné statky. Spotřebitelský přebytek je zaznamenávám nejen u návštěvníkŧ sportovní události, či uţivatelŧ sportovišť ale i u profesionálních hráčŧ a klubŧ. Z provozování tělesné aktivity obecně vyplývá, ţe je schopna velmi významně ovlivňovat celý ţivot člověka ve všech jeho oblastech. Provozování sportovních aktivit se podle Hodaně podílí: na zkvalitňování činností ve všech sférách ţivota, na tvorbě a uspokojování ţivotních potřeb, na tvorbě a kvalitě všech sociálních a ekonomických vztahŧ, do kterých lidé v prŧběhu svých činností vstupují, na tvorbě systému všech ţivotních hodnot a idejí, kterými jsou jednotlivé činnosti podmiňovány.


37

Dle Howarda (2004) jestliţe se tímto zpŧsobem promítá tělesná kultura do celého ţivota jedince i společnosti, znamená to, ţe významných zpŧsobem ovlivňuje ţivotní styl populace. S tělesnou kulturou a jí ovlivňovaných ţivotním stylem velmi významně souvisí i pojem zdraví. Zdraví člověka je základem ke spokojenosti, zdravý člověk je pracovně schopný, výkonný, nezatěţuje zdravotnický systém a sniţuje náklady svého zaměstnavatele. Sportující člověk udrţuje kvalitní sociální vztahy a formuje pozitivně svoji osobnost. Díky sportu je příznivě regenerován fyzický i psychický stav člověka. Negativní externality jsou spojeny především s ovlivňováním přírodního prostředí v rámci některých sportovních disciplín (lyţování – mýcení lesŧ, motorismus – znečišťování ovzduší, cyklokros – ničení lesních porostŧ). Sport mŧţe mít i negativní dopady na zdraví člověka (nedostatečný strečink, doping, špatně zvolená sportovní disciplína, zvýšené riziko úrazu při adrenalinových sportech). Na příkladu vrcholového sportu a jevŧ, které ho doprovází, je moţné uvést střet pozitivních a negativních externalit. Vrcholový sport je často spojován s negativními dŧsledky na zdraví člověka (přetěţování, velká psychická zátěţ, stres). Tento fakt je však velmi diskutabilní, protoţe pro mnohé jsou dŧsledky na zdraví pozitivní (vŧle, motivace, sebeovládání, překonávání sama sebe). Dalším příkladem mŧţe být i jev zvaný „diváctví“, který se taktéţ jeví jako nejasný. Pozitivní externalita představuje spotřební výdaje fanouškŧ (vstupenky, propagační materiály, cesty na sportovní události, ubytování), propagaci disciplíny i města, regionu či státu. Na druhé straně jsou s diváctvím spojeny i negativní externality, jako například vandalství, agrese, náklady na pořádkové a úklidové sluţby. Jak uvádějí Skoumal a Hobza (2009, str. 19), je velmi obtíţné najít přesnou odpověď na otázku, zda je podpora z veřejných zdrojŧ opodstatněná a zda se dá odhadnout či vypočítat míra její prospěšnosti nejen ekonomické z hlediska návratnosti, ale i míra pozitivních/negativních dopadŧ na sociální vztahy ve společnosti. Podpora sportu na všech úrovních z veřejných rozpočtŧ má všeobecně dlouhodobou tradici téměř ve všech státech světa. Podpora sportu z veřejných rozpočtŧ probíhá na všech úrovních – vrcholové, amatérské i podpora sportu pro všechny. Právě finanční prostředky z veřejných rozpočtŧ do oblasti vrcholového profesionálního sportu jsou nejvíce diskutovány a jejich opodstatnění a efektivita jsou mnohdy zpochybňovány. Je nevyhnutelné a ţádoucí podporovat z veřejných zdrojŧ profesionální sportovní klub, který víceméně funguje jako obchodní společnost, má svoji zaměstnaneckou strukturu, platí hráče i realizační tým, je schopen vydělávat a je vět-


38

šinou zastoupen a podporován významným sponzorem ze soukromého sektoru? Města podporují sport na všech úrovních a nemalé sumy z jejich rozpočtŧ plynou i do profesionálních klubŧ. Tento jev je v obou městech bezesporu dlouholetou tradicí a do budoucna není plánováno, ţe by tomu bylo jinak, zavedené dotační programy dle slov představitelŧ obou měst jsou osvědčené, fungují a v současnosti nejsou připravovány ţádné výraznější změny. Lze jistě pokládat za nespravedlivé, ţe amatérským klubŧm, které nemají příliš mnoho moţností, jak vydělat peníze, jsou kráceny prostředky právě kvŧli podpoře profesionálním klubŧm. Na druhou stranu je zcela zřejmé, ţe tato podpora je otázkou výsledných efektŧ, které ukazují, co je pro společnost dŧleţitější, co společnost očekává. Je pro společnost lepší podporovat divácky a člensky nejoblíbenější sportovní disciplíny (které uţ mají dlouhodobě své skalní příznivce i stabilní finanční prostředky) anebo je vhodnější podporovat méně známá, nepříliš obvyklá, sportovní odvětví a napomáhat tak budování rozmanitosti společnosti? Jedním z argumentŧ zastáncŧ dotací z veřejných zdrojŧ je, ţe peníze investované do profesionálního sportu se vrací, buď v podobě výnosŧ ze sportovních akcí, z dodatečných výdajŧ návštěvníkŧ, z potřeby otevření nových pracovních pozic atd. Dále panuje názor, ţe sport, vedle ekonomických konsekvencí, jak bylo jiţ zmíněno výše, podporuje utváření národní identity, morálních zásad, buduje sociální kontakty a udrţuje společnost v lepší fyzické i psychické kondici. Kvalita jednotlivce pak ovlivňuje kvalitu celé společnosti. Výše dotace by měla být diskutována a následně určována na základě multiplikačních efektŧ. Její určení by se mělo odvíjet od efektivity, zhodnocení a výsledkŧ v rámci daného období. Jak píše Skoumal a Hobza ve své studii, ve vyhodnocování cílŧ, efektŧ a kriteriálním posuzování grantové politiky lze spatřovat velké rezervy, neboť programové financování ve své teoretické podobě prozatím neproniklo do municipalit. (Skoumal, J., Hobza, V, 2009, 20-32)

4.3 Dotace do oblasti sportu v ČR Státní finanční prostředky pro oblast sportu jsou z pozice státního rozpočtu vedeny ve dvou závazných ukazatelích, které pro rok 2013 jsou navrhovány s označením: a) výdajový okruh: „Sportovní reprezentace“


39

b) výdajový okruh: „Všeobecná sportovní činnost“ Vyhlášením programŧ se předkládají podmínky pro ţadatele o státní dotaci v oblasti sportu z řad nestátních neziskových organizací, zejména podávané prostřednictvím organizace s celostátní pŧsobností. Nutno upozornit, ţe podání ţádosti je prvním krokem v celém procesu dotační politiky a nezakládá právní nárok na obdrţení dotace. Rozhodujícím aspektem pro realizaci obdrţených ţádostí na MŠMT je finanční objem, který je stanoven pro oblast sportu kaţdý rok dle schváleného státního rozpočtu. O neinvestiční dotace v oblasti sportu lze ţádat pouze u institucí, které vyhlašují příslušně zaměřené programy. K těmto institucím zpravidla patří Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy (dále téţ "MŠMT"), krajské úřady, nebo obecní/městské úřady. O vyhlašovaných programech jsou tyto instituce povinny podat veřejnosti příslušné informace, včetně časových termínŧ. V případě grantŧ místního charakteru je moţné se obrátit na obecní nebo městský úřad, v případě grantŧ vyhlašovaných krajskými úřady na příslušné referáty krajských úřadŧ, u celorepublikových grantŧ na zastřešující občanská sdruţení nebo sportovní svazy. (MŠMT, 2012) 4.3.1 Dotace do oblasti sportu ze státního rozpočtu – MŠMT, MO, MV Jak uvádí MŠMT, MO a MV (2012) finanční prostředky ze státního rozpočtu do oblasti sportu jsou realizovány především prostřednictvím kapitoly státního rozpočtu č. 333 Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy (dále jen MŠMT). Pŧsobnost MŠMT vymezuje zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánŧ státní správy ČR v aktuálním znění. Ministerstvu školství je věnován § 7: (1) Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládeţ, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. V rámci struktury MŠMT pracuje Skupina sportu a mládeţe, která realizuje státní sportovní politiku, plní její cíle, a kaţdoročně vyhlašuje programy „Státní podpory sportu“. Podpora se dělí do dvou oblastí. První oblastí jsou neinvestiční projekty, kde se dají dotace čerpat ze čtyř programŧ: Sportovní reprezentace ČR, Sportovně talentovaná mládeţ, Všeobecná


40

sportovní činnost a v neposlední řadě Údrţba a provoz sportovních zařízení. Dále jsou podporována resortní sportovní centra MŠMT, MO a MV a sportovní gymnázia. Druhou oblastí podpory jsou investiční prostředky, které směřují na zlepšení úrovně sportovišť a řeší tak otázku materiálně-technického zázemí sportovních organizací. (MŠMT, 2012). V oblasti sportu se podle zákona o podpoře sportu č. 115/2001 Sb. angaţuje i Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo zdravotnictví. Podle zákona ve své pŧsobnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu. Hlavním organizačním celkem armádního vrcholového sportu je Armádní sportovní centrum DUKLA. Armádní vrcholový sport zabezpečuje podporu státní a resortní sportovní reprezentace ČR. Jeho hlavním úkolem je vytvářet podmínky pro sportovní přípravu na vrcholné světové soutěţe. Prioritně podporuje olympijské sporty. S platností od 1. ledna 2009 se odbor sportu Ministerstva vnitra transformoval na samostatnou organizační sloţku státu, čímţ vzniklo Centrum sportu Ministerstva vnitra. Prvořadým úkolem této organizace je, v souladu se zákonem o podpoře sportu č. 115/2001, zabezpečení přípravy sportovcŧ ke státní sportovní reprezentaci. V rámci Ministerstva vnitra se podporuje i policejní a hasičský sport. Centrum sportu se podílí na koordinaci resortního sportu, organizaci celostátních policejních či hasičských mistrovství i mezinárodních soutěţí konaných v ČR a vytváří podmínky pro sportovní aktivity policistŧ a hasičŧ, rozvíjející jejich fyzickou zdatnost potřebnou k výkonu sluţby. (Ministerstvo vnitra, 2012) Podle zákona o podpoře sportu č.115/2001 Sb. Ministerstvo zdravotnictví ve své pŧsobnosti organizuje zdravotní péči o státní sportovní reprezentanty a sportovní talenty a vytváří organizační předpoklady umoţňující specifický přístup sportovních reprezentantŧ ke klinické péči, zřizuje laboratoř dopingové kontroly a zabezpečuje její činnost v rozsahu stanoveném Mezinárodním olympijským výborem; laboratoř dopingové kontroly je organizační sloţkou státu. 4.3.2 Dotace do sportu z krajských rozpočtŧ Jak uvádí Novotný (2011, str. 54-59) cílovou skupinou, kterou kraje podporují v rámci dotačních programŧ, jsou právnické či fyzické osoby, které se podílí na rozvoji a propagaci sportu na území kraje a obce, v jejichţ majetku jsou objekty k provozování sportu a volnočasových aktivit. Účelem dotace je zajistit spolufinancování projektŧ v oblasti sportu, které


41

by bez této podpory nebyly s to zvládnout celkové pokrytí nákladŧ. I dotace krajŧ se rozdělují na investiční a neinvestiční dotace. Investičními dotacemi se rozumí finanční podpora stavebních úprav, rekonstrukcí či modernizace (rozšíření vybavenosti či účelnosti). Neinvestiční dotace pak směřují na opravy objektŧ a přispívají k provozuschopnému stavu sportovního zařízení a údrţbě těchto zařízení. 4.3.3 Dotace do sportu z obecních rozpočtŧ Dalším zdrojem, o který se mohou ţadatelé ucházet, jsou finanční prostředky z obecního rozpočtu. V České republice neexistuje ţádná legislativa, která by obcím a krajŧm povinně a výslovně ukládala finanční podporu oblasti sportu a tělovýchovy. Obecní rozpočty představují nejvýznamnější poskytovatele finanční podpory. Sportovní organizace, které mají obecní pŧsobnost, jsou vlastně plně závislé na těchto finančních prostředcích.

4.4 Financování sportu ze soukromých zdrojŧ Vzhledem k obtíţnosti získat údaje, které by charakterizovali financování tělesné kultury ze soukromých zdrojŧ, je dokázáno, ţe dominantní postavení výdajŧ domácností. Kromě domácností je dalším významným soukromým finančním zdrojem na podporu sportu podíl z výtěţku hazardních her. Stejně jako i jiné státy i Česká republika upravuje podmínky tohoto podnikání samostatným zákonem. (Hobza, Rektořík a kol., 2006, s. 56-58)

4.5 Financování sportu ze soukromých zdrojŧ Sponzoring Jak popisuje Čáslavová (2000, 31-33) sponzorování představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dostatečných finančních zdrojŧ, slouţících k realizaci především kulturních, vědeckých, charitativních a dalších aktivit v rŧzných sférách ţivota společnosti. Sport přitom v současnosti vede. Významné sportovní události nesou často jméno sponzora přímo ve svém názvu, nebo mají více či méně partnerŧ. V tomto směru nejsou výjimkou ani tělovýchovné sportovní a turistické organizace, spolky, kluby, ale i jednotliví sportovci, usilující o získání finančních prostředkŧ. Sponzorství v současnosti klade velký dŧraz na marketingový přínos pro sponzora, především pokud jde o jeho zviditelnění. Podle podílu sponzora na celkovém objemu příspěvku hovoříme o typech sponzoringu:


42

exkluzivní sponzorování – spojené s titulem „Oficiální sponzor“ – za vysokou cenu přejímá sponzor veškeré protivýkony. hlavní sponzorování – hlavní sponzor přejímá nejdraţší a nejatraktivnější protivýkony, vedlejší sponzoři si rozdělují méně atraktivní reklamní moţnosti. kooperační sponzorování – protivýkony jsou rozděleny na větší počet rŧzných sponzorŧ, přičemţ se dá vyuţít rozličné doby platnosti sponzorských smluv Dary Darování je bezúplatné poskytnuti majetku. Dárce nepoţaduje za dar ţádnou protihodnotu a obdarovaný ţádnou hodnotu neposkytuje. Podle Novotného (2006) mohou mít dary peněţní nebo nepeněţní formu. Dary poskytují členové a příznivci sportu, tudíţ i nadace a nadační fondy. Rozdíl mezi sponzoringem a darováním je ten, ţe v případě darování dárce nepoţaduje ţádnou protisluţbu. Jednotlivce tedy k tomuto činu mŧţe vést např. jejich členská příslušnost ke klubu, sympatie k určitému sportu, moţnost zviditelnění se apod. Firmy dávají sportovním klubŧm dary z dŧvodu zlepšení své „image“, zviditelnění svého jména, odpisu darŧ z daňového základu, apod. Graf 4 - Výdaje státu včetně odvodŧ loterijních společností do oblasti sportu


Z výsledkŧ je patrné, ţe v období před rokem 1990 byl sport preferovaným odvětvím. Po roce 1989 pak následoval prudký pokles financí směřujících do sportu. Dna dosáhl v letech 1997-1998, kdy výdaje na sport činily méně neţ polovinu procentuálních výdajŧ ze státního rozpočtu v porovnání s rokem 1989. Poté začalo docházet k navyšování zdrojŧ, které vyvrcholilo v roce 2001. Především z dŧvodu rychlého hospodářského rŧstu, který ale nebyl adekvátně promítnut ve výdajích na sport, tak začalo docházet k trvalému poklesu.


43

Tento trend byl umocněn rozhodnutím sportovního prostředí o financování víceúčelové arény v Praze. Tyto faktory nadále ovlivňovaly objem financí tak, ţe podíl peněz do sportu se v současné době dostal na rekordně nízké hodnoty k poměru objemu státního rozpočtu. Podobný trend je moţné pozorovat i v případě, ţe se finance vztáhnou k parametru HDP eventuálně k prŧměrným mzdám v ČR v jednotlivých letech. (MŠMT, 2009)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

44


5

45

ZÁKLADNÍ SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA PŘEROVA

Od 1. 7. 2006 je město Přerov statutárním městem. Jak uvádí Strategický plán ekonomického a územního rozvoje (2007), statutární město Přerov, které je centrem stejnojmenného okresu, leţí ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány u Podbeskydské pahorkatiny a v blízkosti Hostýnských vrchŧ. Rozloha města Přerov činí 58,50 km2. Přerovský okres sousedí na západě s okresem Prostějov, na severozápadě s okresem Olomouc, na severovýchodě s Novojičínským okresem, na východ od Přerova se nachází okres Vsetín a jiţní hranice jej odděluje od okresu Kroměříţ. Městem protéká řeka Bečva. Dominantu celé oblasti kolem řeky Bečvy tvoří cyklostezka Bečva. K 30. 6. 2012 ţilo ve městě Přerov 44 789 obyvatel, coţ představuje podíl 34,89 % na celkovém počtu obyvatel okresu. Ve venkovských částech trvale ţije více neţ 5 000 lidí. V místních částech není zastoupen významný prŧmysl, jedná se o sídla venkovského charakteru s převahou ploch pro bydlení v rodinných domech. Výroba je zde zastoupena většinou pouze zemědělskými plochami. Obrázek 1 - Poloha města Přerova směr Olomouc

směr Ostrava

směr Brno

směr Zlín Zdroj: google.maps.com - vlastní zpracování

V podstatě od druhé poloviny minulého století vykazuje Přerov plynulý rŧst obyvatelstva i ekonomiky, s nejvyšší dosaţenou dynamikou v letech 1950-1980. V tomto období byl posilován ve městě především těţký prŧmysl. To však vedlo k zjednodušení a k určité jed-


46

nostrannosti ekonomiky města. Jiţ v 80. letech dochází k relativní vývojové stagnaci, která se počátkem 90. let mění v tendenci mírného, ale neustálého poklesu. Po roce 1998 dochází k dalšímu úbytku obyvatel v centrální zóně a ubývá také počet obyvatel v ostatních částech města. Naopak v místních částech dochází k přírŧstku obyvatel. Celkový počet obyvatel města Přerova však dlouhodobě neustále klesá. Graf 5 – Vývoj migračního salda a přirozeného přírŧstku v období 1997-2012

Zdroj: ČSÚ, oddělení Přerov

Vývoj obyvatelstva města Přerova přirozenou a mechanickou měnou v letech 1997-2012 poukazuje na stálý úbytek migrací (celkem – 4 072) a relativně příznivý vývoj přirozenou měrou (celkem +84), i kdyţ od roku 2003 (s výjimkou roku 2005) jiţ trvale převládal počet zemřelých osob nad narozenými. Celé období znamenalo ztrátu 4 128 obyvatel, coţ je 8,1 % stavu z roku 1998 a lze v tomto období mluvit o stagnaci aţ mírné regresi obyvatelstva města Přerova. Tabulka 1 - Počet obyvatel a rozloha jednotlivých městských částí Přerova Obec (část)

Část obce Přerov I – město Část obce Přerov II – Předmostí Část obce Přerov III – Lověšice Část obce Přerov IV – Kozlovice Část obce Přerov V – Dluhonice Část obce Přerov VI – Újezdec Část obce Přerov VII – Čekyně Část obce Přerov VIII – Henčlov Část obce Přerov IX – Lýsky Část obce Přerov X – Popovice Část obce Přerov XI – Vinary Část obce Přerov XII – Ţeravice Část obce Přerov XIII - Penčice Přerov

Počet obyvatel k 30. 6. 2012

Rozloha (ha) k 30. 6. 2012

Hustota obyvatel/km2

34 604 4 580 542 616 369 783 693 564 203 225 748 582 280 44 789

2 156 418 203 216 435 263 410 372 225 160 287 282 399 5 826

1 605 1 905 267 285 85 298 169 152 90 141 261 206 70 769

Zdroj: Územní plán města Přerova


47

Strategický plán 2007-2013 popisuje, ţe Přerov má v současné době silně rozvinutou ekonomickou základnu a to jak prŧmyslovou, tak obsluţnou. Dynamický rozvoj města nastal od 50. let. Počet obyvatel vlastního Přerova se téměř zdvojnásobil a začala výstavba rozsáhlých sídlišť. V období 80. a 90. let byly k Přerovu připojeny některé venkovské obce v jeho nejbliţším okolí. Vedle administrativně připojených sídel je Přerov přirozeným centrem rozsáhlého spádového území dalších obcí, pro které je přirozeným pracovním a administrativním střediskem. Z hlediska dopravní infrastruktury lze Olomoucký kraj členit na centrální a severozápadní část. Centrální prostor vymezený městy Přerov - Olomouc - Hranice je jiţ dnes vzhledem ke své stěţejní poloze především v pracovních dnech dopravně přetíţen. Integrují se zde dva nadregionální dopravní proudy, a to sever-jih i východ-západ. Oba mají celostátní aţ evropský význam. Klíčem pro rozvoj tohoto kraje je výstavba nových nadregionálních komunikací - dálnice D1 (dálnice D47) a na ni navazujících rychlostních silnic R 35 a R 48. V ţelezniční dopravě má význam především trať 270, na kterou úzce navazují tratě mezinárodního tahu E 40 a E 65 začleněné do 11. tranzitního ţelezničního koridoru. Z hlediska dopravního napojení je Přerov situován na křiţovatce silnic I. třídy: I/18, I/47 a I/55. Za nejvýznamnější dopravní tah lze povaţovat silnici číslo I/47, která spojuje Přerov s Brnem a na druhé straně s Ostravou. Další dopravní napojení je realizováno prostřednictvím silnice č. I/55, která vede z Olomouce přes Přerov do Otrokovic a dále přes Uherské Hradiště aţ do Břeclavi. Silnice č. I/18 spojuje Přerov s Prostějovem a s Valašským Meziříčím. Město leţí na trase budoucí dálnice D1 Lipník nad Bečvou - Kroměříţ - Vyškov Brno. V neposlední řadě město Přerov leţí na významné ţelezniční křiţovatce tratí č. 270 Česká Třebová-Bohumín/Polsko a č. 330 Přerov-Břeclav/Slovensko/Rakousko a 331 Přerov Brno. Jak dálnice D1, tak ţelezniční trať 330 a na ni navazující úsek trati 270 směrem na Ostravu leţí v transevropském multimodálním koridoru VI.B Gdaňsk-KatowiceBřeclav/Brno-Vídeň, který je součástí evropské sítě TEN. Polohu města lze rovněţ vymezit vzdáleností k významným městŧm: Praha – 280 km, Brno – 80 km, Ostrava – 80 km, Olomouc – 20 km, Vídeň – 220 km, Bratislava – 220 km. Vlakové spoje ţelezniční dopravy jezdí kaţdý den ve stálých a častých frekvencích. (Přerov, 2007)


48

Dle poslední zprávy města Přerova o plnění Strategického plánu ekonomického a územního rozvoje (2012), město Přerov je moţno charakterizovat jako prŧmyslově-zemědělskou oblast s rozvinutými sluţbami. Město je jedním z center regionální aglomerace, která představuje oblast Střední Moravy. Město Přerov je centrem prŧmyslu, školství, kultury i zdravotnictví. Vlastní poloha města na okraji Hané s rozvinutým prŧmyslem a dŧleţitým dopravním uzlem v ţelezniční a silniční dopravě určuje sídelní útvar Přerov jako prostor výrazně polyfunkčního charakteru. Přerov je díky příhodným přírodním podmínkám i díky výhodné poloze poměrně hustě zalidněn. Hustota zalidnění celého okresu 158,9 obyv./km2 je v ČR značně nadprŧměrná, vyšší je pouze v 18 okresech, z nichţ však většinu tvoří okresy s velkoměsty. Věková struktura obyvatel Přerovska je v rámci ČR poměrně nepříznivá. Je to zejména dŧsledek dlouhodobě záporného salda migrace, která podobně jako v jiných regionech odlévá z okresu především mladé lidi na začátku jejich ekonomické aktivity. Postavení města Přerov z hlediska vzdělanosti silně souvisí se stupněm urbanizace: obyvatelstvo měst je vzdělanější neţ venkovská populace. Podíl obyvatel s učňovským a středoškolským vzděláním je mírně nadprŧměrný (Přerov 67,3 % - ČR 62,9 %), podíl vysokoškolákŧ je sice podprŧměrný (Přerov 7,6 % - ČR 8,9 %), ale i přesto zŧstává okres Přerov v první třetině okresŧ ČR z hlediska tohoto ukazatele. (Přerov, 2007) Co se týče zemědělské činnosti, zde díky silné konkurenci na trhu produktŧ ţivočišné výroby lze do budoucna očekávat další pokles zaměstnanosti v zemědělství a následné pokračování tendence k přesunu obyvatelstva za prací do města Přerova. (Přerov, 2007) Jak popisuje Hanácká potravinářská společnost (2013), za zmínku stojí také stav cukrovarnického prŧmyslu, který byl po vzniku samostatné České republiky roku 1993 specifický přítomností zahraničních investičních skupin, které se svou finanční politikou snaţily monopolně ovládnout cukrovarnický prŧmysl v ČR, kdy z pŧvodních 58 cukrovarŧ v roce 1992 zŧstalo v roce 2008 v ČR schopných výroby cukru pouze 7. Tyto snahy se nevyhnuly ani cukrovaru Prosenice a jejich vyústěním bylo uzavření výroby cukrovaru v roce 1996. Po čtyřech letech, kdy byl cukrovar mimo provoz, zakoupila výrobní areál cukrovaru Prosenice Hanácká potravinářská společnost s.r.o. Po rozsáhlých investicích, modernizaci výroby a ve spolupráci se zemědělci střední Moravy byla v září 2000 úspěšně zahájena první


49

kampaň. Začala se tak psát nová historie výroby cukru a Cukrovar Prosenice zŧstává v českých rukou Na základě několika vydaných článkŧ v Přerovských listech do současné doby procházela a částečně stále prochází řada významných podnikŧ města Přerova restrukturalizačním procesem, který je spojen s propouštěním zaměstnancŧ, coţ se negativně projevuje na celkové zaměstnanosti ve městě a sekundárně i na daňových příjmech města. I přes tuto skutečnost zŧstává a pravděpodobně i zŧstane prŧmysl jako odvětví tradičně nejvýznamnějším zaměstnavatelem obyvatel města Přerova. Klíčové odvětví představuje zpracovatelský prŧmysl – rozhodující sektor ekonomiky okresu, prošel v první polovině 90. let transformací. Přes všechny změny však zŧstalo v odvětvové struktuře dominantní postavení strojírenství a kovodělného prŧmyslu. (Přerov, 2012) Jak uvádí Magistrát města Přerova (2011), těţiště stabilizovaných výrobních ploch leţí na západní straně území města na obou březích Bečvy. Na pravém (severním) břehu se rozkládá rozsáhlý areál chemické výroby Precheza s některými pomocnými provozy a sedimentačními lagunami odpadních vod na opačném břehu. Podnik je plně funkční s rozvojovou tendencí směrem severním na volné plochy vymezené ţelezniční tratí. Levobřeţnímu pásu prŧmyslové zástavby dominuje areál teplárny. Ten se spolu s Prechezou výrazně uplatňuje v obrazu města svými komíny a vertikálními technologickými aparaturami. Na konci Přerova je rozsáhlý areál Přerovských strojíren, které byly v minulosti stěţejním představitelem strojírenství v regionu. Na opačné, severovýchodní straně města se nachází areál Meopty. Řada prŧmyslových podnikŧ je však situována i v centru města (Kazeto, pivovar Zubr).


6

50

ÚROVEŇ SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY A SPORTOVNÍCH AKTIVIT VE MĚSTĚ PŘEROVĚ

Předmětem této kapitoly je poskytnout přehled a hodnocení jednotlivých sportovních zařízení na území města Přerova, která slouţí jeho občanŧm ke sportovnímu vyţití nejen na vrcholové a výkonnostní úrovni, ale také na úrovní rekreačního a zájmového sportu. Jedná se o sportovní zařízení, která jsou v majetku města nebo občanských sdruţení vykonávajících na území města Přerova a v jeho příměstských částech sportovní činnost. Vzhledem k dlouhotrvajícímu záměru statutárního města Přerova vybudovat v Přerově městskou víceúčelovou sportovní halu se tato kapitola podrobněji zabývá i provozováním stávajících sportovních hal na území města Přerova. Především jde o jejich vytíţení, vyuţití, náklady na provoz a zpŧsob financování těchto provozních nákladŧ.

6.1 Druhy sportovišť a tělovýchovných zařízení Jednotlivá sportoviště a tělovýchovná zařízení na území města Přerova a v jeho příměstských částech jsou podle svého charakteru zařazena do těchto čtyř skupin, tak jak je rozděluje Wilbur Rich (2000): sportovní areály sportovní centra sportovní zařízení provozovaná organizacemi zřizovány městem Přerovem sportoviště při základních a středních školách. Do skupiny sportovní areály jsou zařazeny subjekty (občanská sdruţení), které buďto přímo, nebo prostřednictvím svých oddílŧ provozují pro sportovní činnost svých členŧ sportoviště a tělovýchovná zařízení, která jsou v jejich vlastnictví, a nebo v majetku města. Sportovní centra, která jsou v převáţné míře provozována komerčně soukromými subjekty, poskytují občanŧm města Přerova vyţití na úrovni rekreačního sportu. U sportovních zařízení provozovaných organizacemi zřizovanými statutárním městem Přerovem se jedná o subjekt Teplo Přerov a.s., který provozuje zimní stadion a bazén. Technické sluţby města Přerova, s.r.o. provozují skateboardový areál na parkovišti u Laguny.


51

Do skupiny sportoviště při základních a středních školách jsou zařazeny ty školy, jejichţ sportoviště vyuţívají v dopoledních hodinách ţáci škol a odpoledne občané města Přerova, jak na úrovni rekreačního sportu, tak některé organizace na úrovni sportu výkonnostního. U kaţdého sportoviště je uveden přesný název vlastníka nebo provozovatele zařízení s adresou sídla. Z přehledu je dále patrné, zda jde o venkovní nebo kryté sportovní zařízení s popisem účelu jeho vyuţití, o jaký povrch konkrétního sportoviště se jedná, kde a v jakém technickém stavu se nachází. 6.1.1 Sportovní areály Pro větší přehlednost jsem rozdělil sportovní areály na jednoúčelové, které jsou představeny pouze v přehledné tabulce a areály víceúčelové, u kterých je podrobněji rozebráno i vyuţití sportovišť místními sportovci. Sportovní areály jednoúčelové Níţe představené areály slouţí k vyuţívání pouze jedním druhem sportu. Všechny však patří mezi významná sportoviště na území města Přerova a konají se zde akce celorepublikového i evropského charakteru. Autoklub Přerov pořádá v Přerovské rokli MČR a ME v autokrosu, Miko Cycles je kaţdoročním pořadatelem Českého poháru ve fourcrossu, bikrosový areál u Laguny je vytěţován zejména mládeţnickými závody a tenisové kurty TK Precheza Přerov jsou dějištěm kaţdoročního halového mezinárodního turnaje Czech international junior indoor championships, hraje se zde také tenisová extraliga a opakovaně sem přijíţdí celebrity strávit svŧj volný čas. Sportovní areál

Sportoviště

Povrch

Poznámka

Technický stav

Auto klub Přerov

autokrosová a motokrosová trať

hlína + tráva

místo tratě: Přerovská rokle

udrţováno

fourcrossová trať

hlína + šotolina

místo tratě: lom Ţernava

udrţováno

bikrosová trať

šotolina + tráva

místo tratě: bikrosový areál Laguna

udrţováno

25x tenisový kurt

antuka

udrţováno

2x tenisový kurt

umělý povrch

udrţováno

fotbalové hřiště

tráva

udrţováno

Cyklistický oddíl MIKO CYCLES Přerov Laguna bike team Přerov

TK Precheza Přerov KMK Zubr Přerov

Zdroj: Sportoviště na území města Přerova, 2012 – vlastní úprava


52

Sportovní areály víceúčelové Město Přerov nabízí svými víceúčelovými sportovními areály moţnosti, jejichţ cílem je vznik moderních, volnočasových, sportovních, relaxačních a hlavně přístupných center pro místní obyvatele a sportovce. Areály nabízí široké spektrum sportovního vyţití. Sportovní klub Přerov V tomto poměrně rozsáhlém sportovním areálu na okraji města se nachází mnoho sportovišť. Vyuţívány jsou zde dvě fotbalová hřiště, jedno travnaté, druhé s umělým povrchem, který je hojně vyuţíván hlavně v zimním období. Tento areál tvoří také domácí prostory pro místní atlety, jelikoţ podél hlavního hřiště je vybudována atletická dráha včetně sektorŧ. Dále jsou zde dva volejbalové kurty, lukostřelecká tréninková střelnice a také sedm tenisových kurtŧ. Tento areál však není hlavním pořadatelem tenisových akcí ve městě, slouţí spíše pro rekreační hráče. Mezi krytá sportoviště mŧţeme zařadit sportovní halu s umělým povrchem, ve které se konají převáţně volejbalová a basketbalová utkání ve městě, dále posilovnu, hernu stolního tenisu a kulečníku. TJ SPARTAK Přerov Největší areál v Přerově se nachází v centru města. Hlavním předmětem činnosti jsou dvě travnatá fotbalová hřiště i s tribunou pro diváky, na kterých hrají svá domácí utkání místní fotbalisté. V letech 1995-97 se zde hrála druhá nejvyšší liga, v současnosti je to bohuţel pouze divize. Areál v posledních letech vybudoval také fotbalové hřiště s umělou trávou, která je neustále vyuţívána v zimním období i kluby z okolí. Dále je tu nově atletická dráha včetně sektorŧ a dva nohejbalové antukové kurty, na kterých hrají místní nohejbalisté svá mistrovská utkání. Areál obsahuje také kryté sportoviště a z nich nejvýznamnější je sportovní hala (velká) s umělým povrchem, ve které se konají pravidelně zimní tenisové akce, házenkářská mistrovská utkání a v posledních letech se zde usídlil také florbalový klub. Součástí je malá sportovní hala, která slouţí pouze pro tréninkové účely místním tenistŧm. TJ Spartak provozuje také loděnici a kuţelnu, kde je 6 drah a hrají zde svá domácí utkání kuţelkáři místního klubu. V těsné blízkosti a takřka součástí Spartaku je jednoúčelový areál TK Precheza Přerov, který nabízí 25 tenisových kurtŧ a je hlavním pořadatelem tenisových akcí ve městě. TK Precheza je také významným a úspěšným klubem v soutěţi druţstev tenisové extraligy. Tělocvičná jednota Sokol Přerov


53

Historicky nejstarší areál (rok zaloţení 1871) tvoří tři házenkářská asfaltová hřiště a jeden antukový volejbalový kurt. Krytá sportoviště tohoto areálu tvoří sokolovna s parketami, kde se konají spíše místní a mládeţnické soutěţe ve volejbale, basketbale, florbalu a kolové. Dále se zde nachází posilovna a gymnastický sál. Tělovýchovná jednota Pozemní stavby Přerov – Předmostí Jediný sportovní areál v městské části Přerov – Předmostí je v současné době neudrţován. K dispozici tu je volejbalový a tenisový kurt, oba dva antukové kurty. Součástí je také sportovní hala, které je největší škoda, jelikoţ se zde kaţdoročně koná velké mnoţství akcí v zimních měsících, ať uţ je to pronájem z dŧvodu volejbalových turnajŧ, házené, florbalu či sálového fotbalu. K hale se pojí také místní posilovna, která je také v současnosti uzavřená. Tabulka 2: Shrnutí sportovních činností v jednotlivých areálech SK Přerov

TJ Spartak Přerov

Sokol Přerov

TJ Pozemní stavby

atletika

ano

ano

ne

ne

basketbal

ano

ne

ano

ne

florbal

ne

ano

ano

ano

házená

ne

ano

ano

ano

kopaná

ano

ano

ne

ano

lukostřelba

ano

ne

ne

ne

nohejbal

ne

ano

ne

ne

posilovna

ano

ano

ano

ano

stolní tenis

ano

ne

ne

ne

tenis

ano

ne

ne

ano

volejbal

ano

ne

ano

ano

sport/areál

Zdroj: vlastní zpracování

Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe jsou nejvýznamnější sportovní činnosti ve víceúčelových sportovních areálech města Přerova rovnoměrně zastoupeny a kaţdý nabízí odlišné příleţitosti. Je vidět, ţe všechny čtyři výše popsané areály disponují posilovnou, na druhou stranu ţádný sport není zastoupen ve všech areálech.


54

6.1.2 Sportovní centra Ve městě Přerově se významně rozvíjí sportovní centra a snaţí se tak občanŧm nabídnout pestrou nabídku vyuţití volného času a spojení sportovní činnosti s odpočinkem. Svědčí o tom i fakt, ţe v posledních 5 letech vznikly ve městě tři nová sportovní centra. Badminton aréna Přerov Toto jednoúčelové sportovní centrum se čtyřmi badmintonovými kurty slouţí výhradně badmintonistŧm pro jejich účely. Nachází se na okraji města a další sluţby zde nejsou k dispozici. Cena pro návštěvníky je jedna z nejpřijatelnějších ve městě. Fitness AVE Přerov Zrekonstruované fitness centrum nabízí obyvatelŧm města poměrně malou posilovnu a jednu menší tělocvičnu, ve které se konají nejrŧznější druhy cvičení. Dle článkŧ v Přerovských listech nepatří toto zařízení mezi nejvyuţívanější ve městě. Leon centrum, Kom-in Přerov Nejnovější vybudované sportovní centrum, které vzniklo v roce 2011 v městské části Přerov – Předmostí. Lidé si zde mohou zahrát bowling, který obsahuje 4 dráhy, dále jsou tu dva badmintonové kurty a posilovna. Sportovní centrum je zaloţeno na spojení sportu s odpočinkem, tudíţ zde mohou návštěvníci vyuţít také bar či restauraci k posezení s přáteli. SK Mlýn Přerov Tradiční a historicky jedno z nejstarších center ve městě. V posledních letech prošlo velkou rekonstrukcí a v současné době je to moderní sportovní centrum, které nabízí tři squashové kurty, velkou posilovnu a badmintonové hřiště. Ceny jsou zde poměrně vysoké. Trumf Přerov Solidně vybavené sportovní centrum v jádru města s rozsáhlým fitness a posilovnou, včetně sauny pro relaxační účely. Fitness centrum je zaloţeno na klubovém členství, a tudíţ pro nečleny se stává velice drahou záleţitostí (jednorázový nečlenský vstup 300,-, měsíční neomezené členství dospělé osoby přijde na 1190,-). Obyvatelé města mohou vyuţít také restauraci se zahrádkou a bowlingem.


55

6.1.3 Sportovní zařízení provozovaná organizacemi, které zřizuje město Přerov Zimní stadion Dle dlouhodobé návštěvnosti posledních pěti let je hokej sport číslo jedna ve městě. Provozovatel Teplo Přerov, a.s. si tuto situaci uvědomuje a stadion prošel v roce 2010 rozsáhlou rekonstrukcí a dočkal se velké proměny. Sportovní zařízení tedy obsahuje ledovou plochu a součástí je také posilovna. V současnosti se ve městě hraje 2. liga ledního hokeje a figurují zde všechny mládeţnické výběry HC Zubr Přerov, které hrají celostátní soutěţe. Plavecký areál Dle statistických dat je hojně vyuţíván občany jediný místní plavecký areál. Opět jej provozuje společnost Teplo Přerov, a.s. a je zde k dispozici venkovní bazén o délce 25m, vnitřní bazén o délce 50m a také menší dětský bazén. V posledních třech letech prošel areál rekonstrukcí a vznikly zde nové atrakce a relaxační zóna pro návštěvníky. Součástí je také posilovna a malá tělocvična v areálu. U venkovního bazénu v létě funguje písečný nohejbalový kurt, dvě hřiště na streetbal, dva beach volejbalové kurty a stŧl na stolní tenis. Skateboardový areál V místě Přerovských lagun vznikl také areál pro skateboardové nadšence. Je přístupný veřejnosti a konají se zde také rŧzné závody tohoto druhu na skateboardu či bruslích. Prostorové znázornění sportovišť, sportovních areálŧ a sportovních center ve městě Z níţe uvedené mapy lze pozorovat, jak jsou ve městě Přerově rozmístěny nejvýznamnější sportoviště. Jednoznačně největší koncentrace sportovišť je na východním okraji města v blízkosti přerovských lagun, kde se nachází tenisový areál TK Prechezy Přerov, sportovní víceúčelová hala TJ Spartak Přerov, BMX dráha a směrem na Bystřici p. H. leţí i rozsáhlé víceúčelové sportoviště SK Přerov, včetně zimního stadionu. Druhou významnou oblastí s rozvinutou

sportovní

infrastrukturou

je

poměrně

v centru

umístěný

areál

TJ Spartak Přerov, kde jsou především fotbalová hřiště, v těsné blízkosti také plavecký areál, kuţelna a sportovní centrum Mlýn. Jak mŧţeme vidět, třetí okruh na mapě, městská část Přerov – Předmostí není nijak významně vyuţita, i kdyţ je zde poměrně velký potenciál, kdyby se znovu obnovila všechna sportoviště provozovatele TJ Pozemnní stavby. V Předmostí se nachází také nově vybudované sportovní centrum Kom-in. V jádrové oblasti města není téměř ţádná sportovní infrastruktura.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Obrázek 2 - Rozmístění sportovišť ve městě Přerově

Zdroj: Územní plán města Přerova – vlastní zpracování Vysvětlivky: okruh 1 – východní část Přerov - město okruh 2 – Severní část Přerov - město okruh 3 – městská část Přerov – Předmostí okruh 4 – centrální část Přerov – město

56


57

6.1.4 Sportoviště při základních a středních školách Z provedeného prŧzkumu, který jsem absolvoval rozhovorem se zástupcem města Přerova z odboru školství, bylo zjištěno, ţe téměř kaţdé vzdělávací zařízení ve městě disponuje minimálně jedním venkovním a většinou také jedním krytým sportovištěm. Pro větší přehlednost jsou podrobnější informace sestaveny do tabulek níţe: Tabulka 3: Sportovní vybavení základních škol v Přerově ZŠ J.A. Komenského

ZŠ Velká Dláţka

ZŠ Za Mlýnem

ZŠ Boţeny Němcové

ZŠ Ţelatovská

ZŠ Svisle

ZŠ U Tenisu

ZŠ Trávník

atletická dráha

ne

ano

ne

ne

ne

ano

ano

ano

basketbalové hřiště

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano


ne

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

házenkářské hřiště

ne

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ano

beach volejbalový kurt

ne

ano

ne

ano

ne

ano

ano

ne

streetbal

ano

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

tenisový kurt

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

víceúčelové hřiště

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

volejbalový kurt

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

ano

tělocvična

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Sportoviště/Základní škola


Jak lze vidět z výše uvedené tabulky, je zde osm základních škol a kaţdá z nich disponuje jiným sportovním zařízením. Nejvybavenější se jeví Základní škola Velká Dláţka, která nabízí dětem téměř maximální škálu vyuţití sportovišť, chybí zde jen fotbalové hřiště. Velice dobře sportovně vybavena je také Základní škola Trávník. Naopak moţnosti ke zlepšení stávajícího stavu jsou vidět v areálu Základní školy Ţelatovská, kde je pouze jedno betonové víceúčelové hřiště. Také děti navštěvující ZŠ Boţeny Němcové nemají příliš moţností sportovního vyţití, je zde také pouze betonové víceúčelové hřiště a jeden beachvolejbalový kurt. Jako jediná základní škola s fotbalovým hřištěm je ZŠ Za Mlýnem, kde se soustředí mladí fotbalisté a jejich třída spolupracuje i s místním 1. FC Přerov. Všechny školy jsou vybaveny menší či větší tělocvičnou.


58

Tabulka 4: Sportovní vybavení gymnázií a středních škol v Přerově Gymnázium Jakuba Škody

Gymnázium Jana Blahoslava a SPŠ

Obchodní akademie

Střední prŧmyslová škola

Střední ţivnostenská škola

Střední škola technická

SŠ gastronomie a sluţeb

atletická dráha

ne

ano

ne

ne

ne

ne

ne

basketbalové hřiště

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne


ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

házenkářské hřiště

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

beach volejbalový kurt

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

streetbal

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

tenisový kurt

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

víceúčelové hřiště

ano

ano

ano

ne

ne

ano

ne

volejbalový kurt

ne

ne

ne

ne

ne

ne

ne

tělocvična

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Sportoviště/Střední škola


Z informací, které jsou uvedené v tabulce, lze konstatovat, ţe střední školy nedisponují, tak velkým sportovním vybavením a počtem sportovišť, jako školy základní. Dŧvod mŧţeme hledat ve správě školství, kde základní školy spravuje obec, tedy město Přerov poskytuje finance na sportovní výbavu, kdeţto střední školy má na starost kraj a rozdíl je patrný na první pohled. Nejvybavenější střední škola se jeví Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická škola. Všechny školy mají k dispozici tělocvičnu, avšak mnohé zŧstávají pouze u tohoto sportoviště a venkovní příleţitosti her pro studenty jsou téměř nulové. Vysoká škola logistiky, o.p.s. Tato jediná soukromá vysoká škola ve městě vznikla teprve v roce 2004 a doposud se nijak nezapojuje do podpory sportovních aktivit svých studentŧ. Škola nedisponuje ani některým ze sportovních zařízení či sportovišť. Jediné zjištění je to, ţe škola poskytuje nadaným studentŧm individuální plány a vychází vstříc v souladu se sportovními povinnostmi, coţ, dle vyjádření ředitele, vyuţívají nejčastěji studenti tenisté.


59

6.2 Sportovní haly Jak uvádí Statutární město Přerov mezi sportovní halová odvětví s tradicí, popularitou a dlouhodobou návštěvností posledních 20 let patří v Přerově hlavně basketbal, volejbal, házená a v poslední době i florbal. Sportovní zařízení na současné úrovni vybavení, umoţňující organizaci celostátních i mezinárodních akcí sportovního významu s kulturním a společenským přínosem pro město, však v Přerově doposud chybí. Ve svých strategických dokumentech město popisuje, ţe dlouhotrvajícím záměrem statutárního města Přerova je vybudování městské víceúčelové sportovní haly. Jiţ v roce 2005 byla zpracována firmou PRINTES ATELIER s.r.o. odborná pomoc řešící moţnosti vybudování víceúčelové sportovní haly v Přerově. Rada města Přerova schválila v roce 2007 pracovní skupinu, která měla za úkol vytipovat vhodnou lokalitu pro umístění tohoto sportoviště. V roce 2009 schválilo Zastupitelstvo města Přerova na svém červnovém jednání záměr umístění víceúčelové sportovní haly v areálu kasáren na ulici Ţelatovská pod podmínkou převodu tohoto areálu do vlastnictví statutárního města Přerova. K uvedenému převodu areálu však nedošlo. Vzhledem k momentálnímu nedostatku vhodných prostor na umístění předmětného sportoviště na území Přerova a dále ke stávající ekonomické situaci města není v současné době moţné tento záměr zrealizovat. Z těchto dŧvodŧ se statutární město Přerov rozhodlo začít řešit převedení jedné ze stávajících sportovních hal do svého vlastnictví. Na území města jsou provozovány sportovní haly těchto subjektŧ (občanských sdruţení): Sportovní hala TJ SPARTAK PŘEROV (velká) Sportovní hala TJ SPARTAK PŘEROV (malá) Sportovní hala Sportovního klubu Přerov Sportovní hala Tělovýchovné jednoty Pozemní stavby Přerov - Předmostí Sokolovna Tělocvičné jednoty Sokol Přerov Sportovní hala Sportovního klubu Ţeravice.


60

6.2.1 Rozbor sportovních hal ve městě Sportovní hala (velká) subjektu TJ SPARTAK PŘEROV Toto sportovní zařízení pro cca 1 500 divákŧ se nachází za tenisovým areálem u levého břehu řeky Bečvy, na ulici U tenisu 16. Veškeré zázemí pro diváky i sportovce včetně kanceláří, zasedacích místností a restaurace je v přízemním podlaţí. Ubytování je moţné ve dvou kvalitních hotelech v těsné blízkosti haly. V současné době se ve sportovní hale provozuje v dopoledních hodinách hlavně tenis, v odpoledních hodinách tenis, házená a florbal. O víkendech jsou v hale organizovány zápasy a soutěţe nejen ve výše uvedených sportovních odvětvích, ale jsou zde pořádány další sportovní a kulturní akce. Výhody: velikost sportovní plochy této haly, na které by se daly v případě změn povrchu provozovat prakticky všechny sálové sporty solidní zázemí pro sportovce i diváky a dostačující kapacita míst v hledišti Nevýhody: umístění sportoviště v záplavovém území a v okrajové části města bez návaznosti na další sportoviště kromě tenisu. Dostupnost je však moţná po cyklostezkách nebo městskou dopravou nedostačující počet parkovacích míst k této občanské vybavenosti je zřízeno zástavní právo Sportovní hala (malá) subjektu TJ SPARTAK PŘEROV Jedná se o tréninkovou halu bez jakéhokoliv zázemí pro diváky i sportovce, která se nachází hned vedle velké sportovní haly. Přes týden i o víkendech se v ní tréninkově provozuje hlavně tenis, házená a florbal. Výhody: existence tohoto tréninkového prostoru Nevýhody: jedná se pouze o tréninkovou halu


61

Sportovní hala subjektu Sportovní klub Přerov Tato sportovní hala má kapacitu pro cca 500 divákŧ a nachází se hned vedle areálu zimního stadionu, na ulici Petřivalského 3. Zázemí pro diváky i sportovce včetně kanceláří je v přízemním i v 1. nadzemním podlaţí. Hotel včetně restaurace je součástí uvedeného areálu zimního stadionu. V dopoledních hodinách probíhá ve sportovní hale výuka tělesné výchovy ţákŧ středních škol. V odpoledních hodinách se v hale provozuje hlavně volejbal. O víkendech jsou v hale organizovány zápasy nejen ve výše uvedeném volejbalu, ale jsou zde pořádány další sportovní akce. Výhody: dobrá dostupnost z centra města návaznost na další přilehlá sportoviště těsné sousedství se zimním stadionem, hotelem a restaurací Nevýhody: nedostačující zázemí pro sportovce a diváky malá kapacita míst v hledišti menší hrací plocha neumoţňující provozování házené nedostačující počet parkovacích míst, který však lze řešit přilehlým parkovištěm u zimního stadionu

Sportovní hala subjektu Tělovýchovná jednota Pozemní stavby Přerov - Předmostí Sportovní hala s kapacitou pro cca 150 stojících divákŧ se nachází v příměstské části Přerov - Předmostí, na ulici Hranická 157. Zázemí pro diváky i sportovce včetně kanceláří a skladŧ je v přízemním i v 1. nadzemním podlaţí. Ubytování včetně restaurace je součástí tohoto sportoviště. Hala je z dŧvodu nedostatku finančních prostředkŧ tělovýchovné jednoty jiţ druhým rokem uzavřena. V době, kdy byla ještě provozována, probíhal její pronájem pouze v odpoledních hodinách, a to oddíly volejbalu, fotbalu a házené. O víkendech byly v hale organizovány


62

zápasy nejen ve výše uvedených sportovních odvětví, ale byly zde pořádány další sportovní a kulturní akce. Výhody: velikost sportovní plochy této haly, na které se dají provozovat prakticky všechny sálové sporty velikost zázemí pro sportovce ubytovací kapacity přímo na hale včetně restaurace Nevýhody: umístění tohoto sportoviště v okrajové části města bez návaznosti na další sportoviště kromě fotbalu. Dostupnost je však moţná po stávající síti cyklostezek nebo městskou dopravou malá kapacita míst v hledišti nedostačující počet parkovacích míst nedostatek finančních prostředkŧ je zřejmý ze stavu a úrovně vybavení vnitřních prostorŧ k této občanské vybavenosti je zřízeno zástavní právo

Sokolovna subjektu Tělocvičná jednota Sokol Přerov Toto sportoviště má kapacitu pro cca 200 stojících divákŧ a nachází se v centru města v bezprostřední blízkosti řeky Bečvy, na ulici Brabansko 2. Veškeré zázemí pro diváky i sportovce včetně kanceláří, zasedacích místností a dalších menších sálŧ je v přízemním, 1. a 2. nadzemním podlaţí. V dopoledních hodinách probíhá v tomto sportovním zařízení výuka tělesné výchovy ţákŧ středních škol, v odpoledních hodinách se zde provozují rŧzné sportovní aktivity všech výkonnostních úrovní. O víkendech jsou v sokolovně organizovány zápasy a soutěţe nejen rŧzných sportovních odvětví, ale jsou zde pořádány i kulturní akce.


63

Výhody: výborná dostupnost z centra města těsné sousedství s hotelem a restaurací Nevýhody: umístění tohoto sportoviště v inundačním území nedostačující zázemí pro diváky, malá kapacita míst v hledišti menší hrací plocha neumoţňující provozování všech sálových sportŧ nedostačující počet parkovacích míst špatná návaznost na další sportoviště

Sportovní hala subjektu Sportovní klub Ţeravice Sportovní hala s kapacitou pro cca 100 stojících divákŧ se nachází v příměstské části Přerov Ţeravice, na ulici U stadionu 214/7. Zázemí pro diváky i sportovce se nachází v přízemním i v 1. nadzemním podlaţí. Ubytování včetně restaurace je součástí haly. V dopoledních hodinách je hala částečně vyuţívána soukromými subjekty, odpoledne se v hale provozuje hlavně házená, tenis, malá kopaná, florbal a cvičení odboru sport pro všechny. O víkendech jsou v hale organizovány zápasy a soutěţe nejen ve výše uvedených sportovních odvětvích, ale jsou zde pořádány další sportovní a kulturní akce. (Přerov, 2012, 22-27) Výhody: velikost zázemí pro sportovce ubytovací kapacity přímo na hale včetně restaurace. Nevýhody: umístění tohoto sportoviště v příměstské části Přerov - Ţeravice Dostupnost je však moţná městskou dopravou nedostačující návaznost na další sportoviště a malá kapacita míst v hledišti menší hrací plocha neumoţňující provozování všech sálových sportŧ


64

6.3 Dětská hřiště ve městě Jak popisuje Zlámal (2008) na území města Přerova, vyjma místních částí, se dle zpracovaného dokumentu Koncepce dětských hřišť nachází celkem 130 lokalit s dětskými hřišti. Pŧvodní koncepce rozmístění dětských hřišť, aţ na výjimky, vycházela z plánované ekonomiky bytové výstavby, která ke kaţdé bytové investici přidělovala částku na technickou infrastrukturu, zeleň a tedy i na dětské hřiště. Proto se vyskytuje tak vysoký počet dětských hřišť, někdy ve zcela min. rozsahu jejich vybavení. Vysoký počet lokalit s dětskými hřišti pak zapříčinil jejich následnou nedostatečnou údrţbu. Zajištění údrţby velkého mnoţství hřišť je komplikované a kaţdý rok si vyţaduje nemalou částku z městského rozpočtu. Zpracovaný dokument z výše uvedených dŧvodŧ rozděluje dětská hřiště do 5 skupin: 1. skupinu tvoří lokality, kde byla dětská hřiště jiţ zrušena 2. skupinu tvoří lokality, které jsou navrţeny pro širší vyuţití, z dŧvodu polohy vŧči ostatním 3. skupinu tvoří lokality, které jsou navrţeny na zachování 4. skupinu tvoří lokality, kde je moţno zváţit jejich zachování či zrušení po dohodě s obyvateli 5. skupinu tvoří lokality navrţené na zrušení Plochy dětských hřišť a jejich zařízení v lokalitách 2 a 3 jsou rekonstruovány postupně, dle finančních prostředkŧ města. Záměr je takový, aby nejdřív byly zrekonstruovány vybrané lokality pro širší území, a následně pak rušena okolní malá a nevyuţívaná hřiště. Rada města Přerova na schŧzi konané v roce 2007 schválila pracovní skupinu pro zpracování „Dlouhodobého plánu rekonstrukce dětských hřišť v Přerově“. Členové pracovní skupiny při jednáních o dlouhodobém plánu vycházeli z výše zmiňované Koncepce dětských hřišť v Přerově a po dokončení všech etap rekonstrukce by se měl na území Přerova počet míst pro sportovní vyţití dětí výrazně zúţit. Má vzniknout 38 hřišť určených pro širší území a 26 menších hřišť. Zbývající nevyhovující pak zaniknou. Na základě těchto zjištění byl zpracován a členy pracovní skupiny odsouhlasen Plán rekonstrukce dětských hřišť v Přerově do roku 2017. Jedná se o dlouhodobý plán, jehoţ realizace se bude odvíjet od finančních moţností statutárního města Přerova. (Přerov,2012)


65

6.4 Cykloturistika ve městě Od roku 1993 se podařilo ve městě v rámci cyklistické infrastruktury vybudovat a vyznačit téměř 19 km cyklostezek, které jsou vzájemně propojeny místními komunikacemi a tvoří ucelenou propojenou síť. Cyklostezky vedou nejen centrem města, ale směřují do místních částí a propojují tak místní části s městem. Město je moţné projet po cyklostezkách ze severu na jih i z východu na západ. Významným prvkem cyklistické sítě je upravená polní cesta okolo řeky Bečvy pro cyklisty a in-line bruslaře, která vede po levém břehu řeky Bečvy, od Přerova po grymovský most, v délce 5,1 km. Tato upravená polní cesta propojuje cyklostezku vedenou v Přerově po levém břehu Bečvy s asfaltovými účelovými komunikacemi vedoucími kolem řeky aţ do 16 km vzdáleného Lipníku nad Bečvou. Tato trasa je součástí velké Cyklostezky Bečva, která měří 141 km a je cyklisty často vyuţívána. Městem vedou další čtyři cyklotrasy (Jantarová č.5, č.5042, č.6035, č.5035), které jsou provázány s místními cyklostezkami. Nejvýznamnější z nich je cyklotrasa č. 5, která patří mezi cyklotrasy I. třídy. Tyto cyklotrasy mají mezinárodní význam s propojením velkých měst s vazbou na evropská velkoměsta. V rámci podpory cykloturistiky město vydalo několik cykloturistických map a letákŧ. Cyklomapy je moţné zakoupit v Městském informačním centru Přerov. (Přerov, 2012) Obrázek 3 - Cyklotrasy ve městě Přerov

Zdroj:http://www.prerov.eu/cs/magistrat/mapove-centrum-gis/turisticke-mapy.html


66

6.5 Sport pro všechny Ve městě se také koná mnoho tradičních sportovních akcí, které mohou občané během celého roku navštěvovat. Kromě tradičních sportovních utkání (hokej, volejbal, házená atd.) se ve městě konají i atypická sportovní klání např. závod dračích lodí atd. Město Přerov nabízí celou škálu sportovního vyţití pro dospělé i nejmenší Přerovany. A pokud není člověk stoupencem aktivního sportování, mŧţe navštívit rŧzné sportovní akce jako host. 6.5.1 Přehled kaţdoročních konaných akcí ve městě zaměření

pořadatel

akce European Star Dance Fitness Show

Agentura HIT

Podzimní EUROPEAN STAR AEROBIC SHOW

Agentura HIT

O pohár primátora Přerova

TJ Spartak Přerov

Velká cena Přerova v běhu na 1500 m

TJ Spartak Přerov

Mistrovství ČR v autocrossu

Autoklub Přerov

Mistrovství Evropy v autocrossu

Autoklub Přerov

Silvestrovský běh

TJ Spartak Přerov

Author Šela Marathon

Šela sport

Mamut Tour

Cyklistický oddíl MiKo Cycles

dálkový pochod

Přerovská padesátka

OKČT TJ Spartak Přerov

fourcross

Český pohár ve fourcrossu

Cyklistický oddíl MiKo Cycles

gymnastika

AUTUMN CUP v gymnastice

TJ Spartak Přerov

Přerovská padesátka v chŧzi a MČR veteránŧ

TJ Spartak Přerov

Přerovský traverz

OKČT VHT TJ Spartak Přerov

házená

Zimní halové přebory národní házené

SK Ţeravice

jezdectví

Cena města Přerova v parkurovém skákání

SZeS Přerov

Memoriál Pavla Valentíka

TJ Spartak Přerov

MČR v kolové ţákŧ

TJ Spartak Přerov

lodě

Přerovský festival dračích lodí

Moraviandragons

nohejbal

Mezinárodní nohejbalový turnaj trojic - memoriál

TJ Spartak MSEM Přerov

pěší

Za přerovským zubrem


plavání

Silvestrovská plavecká show

TJ Spartak Přerov

tanec

Dance Evolution - taneční soutěţ

Středisko volného času

tenis

Czech international junior indoor champion ships

TK Precheza Přerov

turistika

Tradiční novoroční výstup na Čekyňský kopec


Zimní výstup na Helfštýn

OKČT SK Přerov

aerobic

atletika

autocross běh cyklo

chŧze

kolová

Zdroj: http://www.prerov.eu/cs/o-prerove/sport-ve-meste/kazdorocni-akce.html - vlastní úprava


67

6.6 Mezinárodní sportovní akce Na území Přerovska se konají kromě místních sportovních akcí také události evropského či světového formátu a ty jsem se rozhodl blíţe představit v této kapitole. Mistrovství Evropy v autocrossu Jak uvádí Autokrosar.cz svátkem pro všechny milovníky autokrosu je vţdy jeden letní víkend v roce, kdy se koná mistrovství Evropy v Přerovské rokli, kam se dle Přerovského deníku sjelo v roce 2012 na sedmdesát závodníkŧ a tři tisícovky divákŧ. Přerovský areál patří k nejstarším autocrossovým tratím, nedaleko se dokonce jel úplně první autocrossový závod v tehdejším Československu. Areál najdeme přibliţně 2km severně od města Přerov a diváky láká hlavně díky svému „Mamutímu skoku“. Pravidelně se zde krom domácího šampionátu v autocrossu odehrává i Mistrovství Evropy. Závodí zde, ale i motocrosaři a jezdci sidecrossu a čtyřkolek. Z hlediska evropského šampionátu má tato trať největší převýšení, a to 42 metrŧ. Zázemí je prŧměrné a divákŧm je umoţněno stanování několik metrŧ od trati. Samozřejmostí je dostatek občerstvení. Mezinárodní nohejbalový turnaj trojic - memoriál Pavla Holíka V roce 2013 se uskutečnil jiţ 6. ročník memoriálu Pavla Holíka za účastí hráčŧ české i zahraniční nohejbalové špičky. Memoriál Pavla Holíka v Přerově má v nohejbalovém světě zvuk. Účastníky přitahuje zejména kvalitní hráčskou konkurencí a skvělou organizací. Co se týče návštěvnosti, turnaj doplácí na malou propagaci tohoto sportu ve městě, a tak se obvykle během jednoho dne na turnaj přijde podívat kolem pěti set divákŧ. Czech international junior indoor championship Jeden ze dvou největších tenisových turnajŧ juniorŧ do 18 let v hale kategorie ITF 1 v Evropě se letos uţ po pětadvacáté uskutečnil v Přerově. Czech International Junior Indoor Championship se hraje ve sportovní hale Spartaku a kaţdý rok přiláká poměrně dost tenisových nadšencŧ, kterých je ve městě mnoho i díky široké tenisové základně v řadách profesionálŧ i tenistŧ amatérŧ. Sjíţdí se sem také spoustu skautŧ a trenérŧ z tenisového prostředí, kteří zde pozorují mladé nadějné tenisty a tenistky. Návštěvnost za celý týden, kdy turnaj probíhá, se pohybuje mezi jednou aţ dvěma tisícovkami divákŧ.


68

Turnaje se v roce 2013 zúčastnili tenisté a tenisky ze sedmadvaceti státŧ. V minulosti na něm startovali své kariéry například Jiří Novák, Tomáš Berdych, Marin Čilič, Viktor Troicki, Iveta Benešová či Petra Kvitová. European Star Dance Fitness Show Dle hodnocení čtenářŧ Přerovských listŧ jedna z největších a nejprestiţnějších událostí svého druhu v ČR a na Slovensku. … aneb to nejlepší z tance, aerobiku a fitness s hvězdným obsazením. V Přerově se koná jiţ podvanácté a stal se jiţ tradičním a oblíbeným setkáním milovníkŧ pohybu a dobré nálady, vţdy na jaře a na podzim. Hala je téměř vţdy naplněna aţ 350 účastníky. Kaţdý z návštěvníkŧ, ať uţ začátečník, pokročilý, či instruktor si mŧţe vybrat z široké nabídky lekcí od populárního tanečního aerobiku, přes novinky jako je MTV Dance, Jazz Dance, Latino Style, Street Dance, včetně závěrečného více neţ pŧlhodinového strečinku. Vţdy je připraven také bohatý doprovodný servis a program, v podobě ochutnávek, vlasového poradenství, dárkŧ pro kaţdého účastníka, pitný reţimem, prodejních a prezentačních stánkŧ, tanečního vystoupení a s moţností aktivit pro děti i dospělé.


7

69

PODPORA SPORTU V PŘEROVĚ A JEHO FINANCOVÁNÍ

Město Přerov se na podpoře sportovní infrastruktury podílí, podobně jako další obce, zejména tím, ţe vytváří materiální podmínky, tedy buduje nová sportoviště (při zohlednění efektivity jejich vyuţití), opravuje nemovitá sportovní zařízení (běţná údrţba je věcí eventuálně nájemcŧ), podílí se na nákladech medií, podílí se na pronájmu sportovišť, podíl na neosobním a nespotřebním herním vybavení. Dále město Přerov podporuje výchovu a motivaci ke sportu, přispívá na trenéry a vedoucí oddílŧ mladých a popularizuje a oceňuje úspěšné sportovce, trenéry a činovníky. V neposlední řadě tu je také podpora sportovních aktivit, které jsou v souladu s dotačními zásadami tj. aktivity mladých, akce pro veřejnost či reprezentující akce. (Přerov, 2007) Podpora sportu ve městě je obsaţena také ve Strategickém plánu ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova na období 2007-2013, který navazuje na předešlý strategický plán, jehoţ platnost byla prodlouţena do roku 2006. Formuluje strategické cíle města na zvolené období a dále je konkretizuje ve formě příslušných priorit, opatření a aktivit, včetně stanovení zpŧsobu financování a implementace. Na základě výstupu Profilu města a vyhodnocení prŧzkumu podnikatelského prostředí byla reformulována vize města a odsouhlaseny tři prioritní oblasti rozvoje statutárního města Přerov: Tvorba a rozvoj podnikatelského prostředí Dopravní a technická infrastruktura, ţivotní prostředí Rozvoj lidských zdrojŧ a kvality ţivota Tyto tři oblasti rozvoje doplnila prŧřezová priorita zasahující do všech oblastí rozvoje: Řízení a prezentace města Přerova Do třetí prioritní oblasti rozvoje spadá sportovní infrastruktura ve městě, konkrétně pod názvem Priorita 3.3 Zkvalitnění a zvýšení nabídky volnočasových, kulturních a sportovních aktivit pro obyvatele města. Město Přerov se v posledních čtyřech letech podílelo na řízení a správě sportovní infrastruktury těmito opatřeními:


70

7.1 Péče o volný čas dětí a mládeţe a) snaha města vytvářet a udrţovat sídlištní víceúčelová hřiště a dětská hřiště Odbor majetku zajišťuje projektově i realizačně revitalizaci dětských hřišť do 0,5 mil. Kč, Odbor rozvoje dětská hřiště nad 0,5 mil. Kč. Dle Plnění strategického plánu ekonomického a územního rozvoje (2012) v roce 2009 odbor rozvoje dle plánu bylo odborem rozvoje zrealizováno hřiště Jasínkova. Hřiště Vaňkova a Petřivalského jsou projekčně připravené a stavebně povolené. Jejich realizace závisí na zajištění finančních prostředkŧ. Dále v roce 2009 proběhla projekční příprava dětských hřišť v ul. Dvořákova, ve vnitrobloku Kosmákova – U Tenisu a Jiţní Čtvrť IV. V roce 2010 byla realizována stavba hřiště na Jiţní Čtvrti IV v rámci IPRMu. V roce 2012 bylo realizováno hřiště na Jiţní čtvrti I a III, vnitroblok Vaňkova. Dětské hřiště Ţelatovská – Pod Hvězdárnou – bylo revitalizováno v roce 2009. Byly doplněny hrací prvky o houpačky, kolotoč, pískoviště, lanový prvek. Investiční akce byla spolufinancována z prostředkŧ Ministerstva financí a to ve výši 370 tis. Kč. Celkové náklady činily 525 tis. Kč Po dokončení všech etap rekonstrukce hřišť by na území města Přerova, vyjma místních částí, mělo vzniknout celkem 38 hřišť určených pro širší území a 26 menších hřišť. Zbytek hřišť je navrţen ke zrušení. Odbor majetku a komunálních sluţeb v roce 2011 realizoval následující akce: - park Michalov - doplnění herních prvkŧ na dětském hřišti ………………..137 tis. Kč - Penčice – zbudování dětského hřiště …………………………..........………126 tis. Kč b) podpora mládeţnického výkonnostního sportu ve sportovních klubech Prŧběţně plněno – ze strany KP organizace přijetí úspěšných sportovcŧ vedením města, poskytování propagačních předmětŧ, spolupráce při organizaci akcí pořádaných na území města (spolupráce při technickém zabezpečení a prezentaci), předkládání ţádostí o podporu do orgánŧ města. V březnu se ve velkém sále Městského domu koná vyhodnocení nejúspěšnějších sportovcŧ města Přerova i přerovského regionu, a to jiţ od ţákovských kategorií. Z tohoto vyhodnocení poskytli obsáhlé informace mediální partneři.


71

Vyhlašování grantového programu a systém přímých podpor pro jednotlivé oblasti podpory. Probíhá postupná rekonstrukce hřišť základních škol a jejich zpřístupnění veřejnosti. Na základě projektu Odboru koncepce a strategického rozvoje byla zrealizována v roce 2011 gymnastická hala při ZŠ U Tenisu, která vznikla přebudováním části bývalé regulační stanice. Na akci byla poskytnuta dotace od Olomouckého kraje ve výši 3,5 mil. Kč. c) snaha zvýšit zájem mládeţe o sport ZŠ pravidelně dostávají příspěvek na zájmovou činnost. Postupně dochází k rekonstrukcím ploch venkovních hřišť při základních školách. V březnu 2011 proběhla akce „Sportovec roku města Přerova“, na které byli oceněni úspěšní přerovští sportovci.

7.2 Podpora společenských, kulturních a sportovních aktivit obyvatel a) snaha o zvýšení zájmu občanŧ o aktivní vyuţití volného času Prŧběţně plněno – informování o grantovém programu, prezentace akcí (Přerovské listy, KTV, www, MIC), spolupořadatelství akcí, koordinační jednání s cílem sladit termíny konání sportovních, kulturních a společenských akcí apod. b) podpora zájmových spolkŧ a sdruţení a koordinace jejich činností Prŧběţně plněno – podávání informací, spolupráce při zajišťování akcí (prezentace, technické zabezpečení, materiální zabezpečení formou poskytnutí pohárŧ či jiných propagačních předmětŧ a cen), předkládání ţádostí o podporu do orgánŧ města, grantový program. c) podpora krátkodobé rekreace obyvatel Součástí obytných částí jsou plochy pro krátkodobé sportovně rekreační vyţití. Krátkodobá rekreace obyvatel byla podpořena následujícími akcemi: - revitalizace dětských hřišť podle Dlouhodobého plánu rekonstrukce dětských hřišť - modernizace plaveckého areálu a zimního stadionu v Přerově - pokračování ve výstavbě cyklistické infrastruktury - revitalizace sportovního areálu na Přerovské rokli - připravují se projektové dokumentace na Minigolf a Discgolf park


72

7.3 Rozvoj a efektivnější vyuţití sportovních zařízení a zařízení pro volný čas a) revitalizace stávajících školních hřišť při základních školách a rozšíření vyuţívání školních sportovních zařízení pro veřejnost Jak popisuje Magistrát města Přerova, v roce 2007 a 2008 proběhla ve sportovním areálu při ZŠ Svisle výstavba multifunkčního hřiště s atletickým oválem, hřiště na malou kopanou, házenou, volejbal, tenis, beachvolejbalové hřiště. Celkové náklady činily 20,147 mil. Kč. Tato investiční akce byla spolufinancována z prostředkŧ Ministerstva financí ČR a to ve výši 5,812 mil. Kč. V roce 2008 proběhla revitalizace hřiště při ZŠ Ţelatovská. Hřiště slouţí jako sportoviště pro ZŠ Ţelatovská, avšak je to víceúčelové školní hřiště pro malou kopanou, házenou, volejbal, nohejbal, tenis s kompletním vybavením. Tato investiční akce byla spolufinancována z prostředkŧ Ministerstva financí ve výši 5,94 mil. Kč. Celkové náklady na revitalizaci činily 6,836 mil. Kč. b) snaha vybudovat přírodní areál sportu a zdraví s vyuţitím přerovských lagun V roce 2012 odbor koncepce a strategického rozvoje zpracoval studii proveditelnosti na stavbu DiscGolf Park, který se rozkládá na plochách přerovských lagun. Studie zahrnuje vybudování nového mobiliáře na ploše areálu. Prozatím nezrealizováno. c) výstavba víceúčelové haly Věc je v řešení. Zatím nebyla určena lokalita pro umístění haly. V roce 2008 nechal odbor rozvoje zpracovat odbornou technickou pomoc „Vyuţití víceúčelové haly v areálu Výstaviště pro městskou sportovní halu“ (06/2008). Odkoupení haly městem nebylo realizováno. d) stavba in-line parku Rada města Přerova schválila uzavření smlouvy o výpŧjčce pozemkŧ v blízkosti Tenisové a sportovní haly společnosti PRECOLOR a.s. a řadových garáţí v ul. Dvořákova. Účelem výpŧjčky je vybudování sportovního areálu. Rada města Přerova schválila udělení souhlasu k přenechání výše zmíněných pozemkŧ k bezplatnému uţívání společnosti Areál pohody a sportu o.p.s. Společnost má zpracovanou projektovou dokumentaci, která počítá mj. i s výstavbou dráhy pro kolečkové brusle.


73

Společnost Areál pohody a sportu, o.p.s. ţádala v roce 2008, 2009 a 2010 o dotaci ze strukturálních fondŧ v rámci Regionálního operačního programu, dotace jí však nebyla doposud přidělena. Po vyhlášení další výzvy jsou připraveni podat ţádost znovu, pokud budou mít jinou moţnost, zkusí i jiné fondy neţ ROP. V roce 2011 a 2012 nebyla vyhlášena výzva k podání dotace, předpokládá se výzva v roce 2013. e) modernizace plaveckého areálu V roce 2011 byly naplněny tyto aktivity na modernizaci plaveckého areálu v Přerově dle zpracované studie. Podařilo se realizovat: - realizace nových vodních atrakcí na krytém bazénu v Přerově - rekonstrukce sociálních zařízení ve vestibulu a v dětských sprchách - kompletní výměna sprch a dveří (voděodolné) - rozšíření počtu solárních kolektorŧ (panelŧ) na ohřev bazénových vod a TV - realizace whirlpool bazénŧ a relaxačních ploch e) revitalizace sportovního areálu na Přerovské rokli Investor Autoklub Přerov nechal zpracovat investiční záměr na revitalizaci sportovního areálu na Přerovské rokli. Celkové náklady jsou předpokládány v částce 4,5 mil. Kč, z toho Autoklub Přerov obdrţel státní dotaci ve výši 4 mil. Kč. S postupnou realizací investičního záměru se započalo jiţ během roku 2008. V prŧběhu roku 2011 byly dokončeny v areálu závodiště na Přerovské rokli tyto práce: - instalace bezpečnostních svodidel na vybraných místech autodromu tak, aby byly závodní dráhy pro autocross a motocross bezpečné v místě kříţení tratí, a také na místě, kde hrozilo zničení příjezdové cesty do areálu Naučné stezky, a dle poţadavku zástupcŧ FIA - opravy oplocení areálu, - instalace mobilních krytých informačních vývěsek pro účastníky pořádaných závodŧ, - instalace nové vodárny pro zvýšení tlaku vody v soc. zařízení depa, - úprava motokrosové trati - zbudování nové skokové lavice v nejvyšší části trati V prŧběhu celého roku 2011 probíhaly údrţbové práce na celém areálu, zvláště pak sečení trávy, opravy soc. zařízení, úpravy a kropení trati a další. (Přerov, 2012)


74

7.4 Poskytnuté dotace města na provoz a údrţbu sportovních hal Sportovní hala/sokolovna subjektu

Výše dotace v roce v tis. Kč

Druh dotace

TJ SPARTAK PŘEROV

Celkem 2008 PP

2009

223

2010

275

300

2012

200 *

170

GP

PP

1 000 300

325

270

200

200

1 200

170

1 265

GP

0

MD Tělovýchovná jednota Pozemní stavby Přerov Předmostí Tělocvičná jednota Sokol Přerov

PP

1 168 0

MD Sportovní klub Přerov

2011

200 350

350

250

100

200 1 050

GP

0

MD

0

PP

185

185

170

100

90

GP

730 0

(sokolovna) Sportovní klub Ţeravice

Celkem

MD

600

PP

125

125

100

100

120

720

90

540

GP

0

MD

0

PP

1 183

1 260

1 090

700

520

4753

GP

0

0

0

0

0

0

MD

600

0

1 000

0

400

2000

VYSVĚTLIVKY: PP

- přímá podpora

GP

- grantový program

MD

- mimořádná dotace

Po zpracování dat o poskytnutých finančních prostředcích jednotlivým sportovním halám lze konstatovat, ţe posledních pět let se dostává největší podpory třem halám, které se v součtu podpor dostali nad 1 mil. Kč. Mŧţeme však pozorovat, ţe v posledních dvou letech jsou největším příjemcem přímé podpory i mimořádných dotací pouze TJ Spartak Přerov a SK Přerov. Hala TJ Pozemní stavby Přerov je momentálně neudrţována. Z tabulky lze také vidět, ţe největší objem financí na podporu sportovních hal byl vydán v roce 2009 a rok od roku má sestupný charakter. V roce 2012 bylo poskytnuto pouze 520 tis. přímé podpory na provoz čtyř sportovních hal. Za zmínku stojí také fakt, ţe haly prozatím nevyuţily ani v jednom případě podporu v podobě grantového programu.


8

75

SWOT ANALÝZA SPORTOVNÍ INFRASTRUKTURY VĚ MĚSTĚ PŘEROV

Na základě studia dokumentŧ, rozhovorŧ s odpovědnými pracovníky jsem zpracoval níţe uvedenou SWOT analýzu, která by měla sumarizovat stav sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě Přerově. Sport Silné stránky

Slabé stránky

systematická podpora města k rozvoji mládeţnického sportu

chybějící multifunkční sportovní hala

široká nabídka sportovního vyţití zaměření ZŠ na sportovní aktivity

Příleţitosti zpřístupnění sportovních zařízení v síti škol široké veřejnosti přivedení širšího okruhu mládeţe ke sportování (náborové sportovní akce s vyuţitím středisek vrcholového sportu)

nedostatečná kapacita plaveckého areálu nedostatečná podpora sportu u sociálně vyloučených obyvatel

Ohroţení sniţování sportovní aktivity veřejnosti sníţení motivace mládeţe k zájmu o sport nízký zájem sponzorŧ

vyuţití celostátních a mezinárodních sportovních akcí k získání zájmu mládeţe o pravidelné sportování vyuţití sportovních zařízení stávajících sportovních klubŧ další rozšiřování nabídky sportovních akcí národního i mezinárodního významu rozšíření kapacity sportovišť pro veřejnost a jejich lepší lokalizace

Zdroj: Profil statutárního město Přerov – vlastní úprava


9

76

DISKUSE K SOUČASNÉMU STAVU SPORTOVIŠŤ VE MĚSTĚ PŘEROV

Občané i návštěvníci města Přerova mají k dispozici poměrně široké spektrum sportovního vyţití, a to jak v soukromých sportovních centrech, tak i na sportovištích zřizovaných městem. Ve městě je řada sportovních klubŧ na vrcholové úrovni, a tak zde vzniká moţnost aktivně sportovat na všech výkonnostních i rekreačních úrovních. Za pozitivní zjištění z provedené analýzy, mŧţeme povaţovat rozsáhlou nabídku sportovních aktivit, zejména u mládeţe. Negativní stránka se však projevuje v tom, ţe udrţet velké mnoţství sportovišť na určité úrovni, je nejen finančně náročné, ale i řízení, provoz a údrţba sportovních zařízení není pro město jednoduché. Jak jiţ bylo uvedeno výše, Přerovu doposud chybí sportovní zařízení s vybavením na úrovni umoţňující organizaci celostátních i mezinárodních akcí sportovního významu s kulturním a společenským přínosem. Vybudování městské víceúčelové sportovní haly je však pro město velice náročná investice vzhledem k jeho momentální ekonomické situaci a také z dŧvodu vybrání vhodného místa pro umístění sportoviště, na které budou kladeny nároky nejen na zábor vhodné plochy, ale i na provozní dostupnost a návaznost. Jak uvádí město Přerov v jednom ze svých územních dokumentŧ (2012), na základě obdrţených ţádostí občanských sdruţení Tělovýchovná jednota Pozemní stavby Přerov – Předmostí a Sportovní klub Přerov o převedení svých sportovních hal do majetku města a z výše uvedených dŧvodŧ se statutární město Přerov rozhodlo začít řešit otázku vybudování městské víceúčelové sportovní haly převodem jedné ze stávajících šesti popsaných hal do jeho vlastnictví. Z uvedených analýz a hodnocení sportovních hal se jako nejvhodnější řešení převodu do vlastnictví statutárního města Přerova jeví převod sportovní haly Sportovního klubu Přerov. Tím dojde k vytvoření uceleného sportovního komplexu - sportovní hala + zimní stadion + hotel a restaurace s jedním provozovatelem, kterým je akciová společnost Teplo Přerov. Vzniklý areál má návaznost i na další sportovní zařízení areálu SK Přerov s odvětvími, jakými je atletika, fotbal, kulečník, tenis, volejbal, stolní tenis. Potřebnými úpravami ve sportovní hale a dobudováním nového zázemí pro diváky haly a sportovce obou sportovišť tak Přerovu vznikne ucelený městský sportovní komplex s téměř celodenním vyuţitím.


77

Statutární město Přerov by mělo i nadále v rámci svých finančních moţností podporovat provoz a údrţbu ostatních sportovních hal i sportovišť slouţících k vyţití občanŧ města formou přímých podpor, grantového programu či mimořádných dotací. Stejnou formou by mělo přispívat i fyzickým a právnickým osobám na sportovní činnost či organizaci významných sportovních akcí se společenským přínosem pro město. Dle zjištěných informací má statutární město Přerov zájem poskytovat dotace i na provoz a údrţbu sportovní haly Tělovýchovné jednoty Pozemní stavby Přerov - Předmostí, která je z dŧvodu tíţivé ekonomické situaci tělovýchovné jednoty momentálně uzavřená, ale aţ po dořešení zřízeného zástavního práva. Její opětovné zprovoznění by znamenalo značné zlepšení tréninkových moţností hlavně u sálových sportŧ, jako je házená, florbal, volejbal a přes zimu fotbal. Jak bylo zjištěno, statutární město Přerov neuvaţuje v brzké době o vybudování nového nebo převedení dalšího sportoviště do svého vlastnictví. V případě rozšiřování sportovišť, jako např. vybudování nové sportovní haly ve vlastnictví soukromého subjektu (občanského sdruţení), by mělo být její uţívání předmětem jednání ve věci koordinace s konkrétním vyuţitím stávajících sportovních hal.


78

10 NAVRŢENÝ PROJEKT NA ROZVOJ SPORTOVNÍCH AKTIVIT MĚSTA PŘEROVA V návrhové části této práce je zpracován projekt na podporu sportovních aktivit obyvatelstva, který by měl přispět ke zdravému stylu ţivota všech věkových skupin aktivních i pasivních sportovcŧ. Název projektu: Sportovní Přerov O projektu Návrhová část této práce nese název Sportovní Přerov, coţ je navrţený projekt s podporou Magistrátu města Přerova a komerčních partnerŧ, jehoţ cílem je podporovat sportování v Přerově formou pořádání sportovních akcí a spolupráce s pořadateli přerovských sportovišť tak, aby sjednotili termíny některých svých projektŧ s ostatními sportovišti. Dŧleţitým cílem projektu je zprostředkování informací o všech přerovských sportovištích a sportovních akcích, které se na území města konají. Příklady výsledkŧ projektu Sportovní Přerov by měly být akce typu Cvičení v parcích zdarma (vedené profesionálními trenéry), Týden sportu zdarma nebo databáze sportovišť, sportovních klubŧ a sportovních akcí, která postupně vznikne na webových stránkách projektu. Ne tak viditelným, ale o to dŧleţitějším cílem projektu, je zapojit do projektu Sportovní Přerov komerční partnery a dosáhnout tak toho, aby podpora sportu nebyla závislá na městských financích, ale aby byly projekty financované primárně ze soukromých zdrojŧ. Výzkum o sportování v Přerově Kaţdý z nás má nějaké představy o tom, jaká je nabídka a kvalita sportovišť a jak Přerované podporu sportu vnímají, ale jediným objektivním zpŧsobem, jak tyto představy ověřit, je provést výzkum. V měsících únor a březen 2013 jsem takový výzkum provedl formou rozhovorŧ a vyplynula z něj některá zajímavá fakta. V Přerově je vŧbec nejčastěji provozovaným sportem plavání, kterému se pravidelně věnuje plná třetina obyvatel. Obliba fotbalu a hokeje asi nikoho nepřekvapí, zajímavých je ale 15 % lidí ve věku 15 – 65 let, kteří se minimálně jednou měsíčně věnují turistice a fakt, ţe čtvrtina lidí se pravidelně věnuje posilování a fitness.


79

Poučné bylo zjištění, ţe i kdyţ město Přerov ročně vydá nemalé částky na podporu sportovišť a sportovních akcí, tak obyvatelé Přerova o této podpoře ve velké míře neví a nedokáţou si vybavit moc sportovních akcí, které by Přerov podporoval. Co se týká zdrojŧ informací o sportovištích, tak Přerované nejčastěji spoléhají na informace od svých přátel, nebo hledají informace na internetu. Typy akcí, na kterých se Přerov podílí Akce, na kterých by se projekt Sportovní Přerov podílel, se dají v zásadě rozdělit na dva druhy. Jedním druhem jsou akce, které bude Sportovní Přerov přímo organizovat. Příkladem mŧţe být bezplatné sportování v přerovském parku Michalov vedené profesionálními trenéry, nebo workshopy se zástupci jednotlivých sportŧ. Druhým typem akcí jsou akce, které Sportovní Přerov informačně podporuje nebo přímo koordinuje. Ukázkou tohoto typu akce je například Týden sportu zdarma, jehoţ základem je dohoda s provozovateli vybraných přerovských sportovišť, aby například mezi vánočními svátky a Silvestrem zpřístupnili svá hřiště a sportoviště veřejnosti zdarma, za coţ provozovatelé získají nejen potenciální nové zákazníky, ale také podporu formou komunikační kampaně (na webových stránkách, na autobusových zastávkách a na billboardech). Cílové skupiny Aktivity nezasahují jen největší cílovou skupinu sportujících lidí v produktivním věku, ale také cílové skupiny rodin s dětmi a seniorŧ Financování projektu Významnou součástí projektu je princip, ţe projekt bude primárně financován ze soukromých zdrojŧ s podporou dotace či grantŧ Magistrátu města Přerova. Aby se podařilo realizovat co nejvíce z bodŧ zmíněných v plánu aktivit, budou v dalších letech vyhledáváni i další partneři z privátního i veřejného sektoru. Předpokládané roční náklady projektu by se měly pohybovat v rozmezí 8 aţ 10 milionŧ korun.


80

Plán aktivit Na základě zjištění z výzkumu je navrţen plán aktivit projektu Sportovní Přerov do roku 2015. Pokud by byl projekt dost zajímavý na to, aby přilákal i další komerční partnery, tak bude snaha, aby byl tento plán i díky jejich podpoře za několik let zároveň soupisem dosaţených výsledkŧ projektu. 2013

SPORTOVCI

PR, broţura o projektu

PR, broţura o projektu

Podpora sportovních akcí: nastavení pravidel, prezentace města Web a Facebook

Podpora sportovních akcí – například maraton, pláţový volejbal, jízdy večerním Přerovem na In-line Databáze sportovních klubŧ

Podpora sportovních akcí – například maraton, pláţový volejbal, jízdy večerní Přerovem na In-line Otevření sportovišť u škol

Databáze sportovišť (rozšíření a aktualizace)

Uţivatelské profily na webu PS (+mailing)

Certifikace hřišť

zlepšujeme podmínky pro sportování

Promo na sportovištích

Týden sportu

Team-up

Sportovněmarketingové poradenství klubŧm Edukační program pro ZŠ a SŠ (přednášky)

Cvičení v parku

SPORTOVCI A

2015

PR aktivity

VŠICHNI informujeme

2014

Rezervace sportovišť online

Granty na trenéry

Noc sportu

In-line a running instruktoři

Workshopy (školení) trenérŧ

První lekce sportu zdarma

Náborový týden

Videa – instruktáţní videa se sportovní hvězdou

Běţky

NESPORTOVCI Merchandising

zlepšujeme podmínky pro sportování a

Nordic Walking Kalendář náborŧ

přivádíme lidi ke sportu

Mapa tras pro běh Běţecké okruhy se speciálním povrchem (oţivení stávajících)

Program pro podporu sportování seniorŧ


81

ZÁVĚR Smyslem této diplomové práce bylo dosaţení několika cílŧ. Teoretická část měla za úkol přiblíţit rŧzné teoretické přístupy ke studiu sportovní infrastruktury, podporu sportu v oficiálních dokumentech Evropské unie a moţnosti, jak odtud získat finanční prostředky. Dále byla představena správa a rozvoj sportovní infrastruktury na úrovni České republiky a detailně rozebrány moţnosti financování sportu u nás. Praktická část této práce byla zpracována tak, aby po jejím přečtení byly známy odpovědi na další cíle, které se věnují problematice sportovní infrastruktury a sportovních aktivit ve městě Přerově. Pomocí základní socioekonomické analýzy byla představena cílová lokalita zkoumání, sportovní infrastruktura města byla zanalyzována detailním představením všech druhŧ sportovišť a sportovních hal v Přerově. Součástí analýzy sportovních příleţitostí ve městě je rozbor cyklostezek, dětských hřišť a také sportovních akcí, které jsou pořádány na území města Přerova pro širokou veřejnost. Praktickou část doplňuje kapitola o podpoře sportu a jeho financování ze strany města Přerova, tedy z veřejných prostředkŧ. Jako sumarizace současného stavu slouţí sestavená SWOT analýza a následná diskuse o této problematice. Praktickou část uzavírá část návrhová, kde je navrţen projekt na podporu začlenění sociálně vyloučených obyvatel do sportovní infrastruktury ve městě. Po vyhodnocení stavu sportovní infrastruktury ve městě lze konstatovat, ţe město Přerov nabízí obyvatelŧm i návštěvníkŧm vzhledem ke své velikosti poměrně široké spektrum sportovního vyţití, a to jak ve sportovních zařízeních zřizovaných městem, tak i v soukromých sportovních centrech. Zařízení tělovýchovy a sportu tvoří součást základního občanského vybavení města. Přerov s téměř 50-ti tisíci obyvateli se vyznačuje vzhledem ke své velikosti širokým záběrem sportovních aktivit na všech výkonnostních i rekreačních úrovních a zapojením značné části obyvatelstva do pravidelné sportovní činnosti. To na jednu stranu vytváří rozsáhlou nabídku sportovních aktivit zejména u mládeţe, na druhou stranu pak zákonitě přináší problémy s financováním a řízením jak jednotlivých sportovních aktivit, tak i provozu a údrţby sportovišť včetně jejich vyuţití. Jak jiţ bylo uvedeno výše, Přerovu doposud chybí sportovní zařízení s vybavením na úrovni umoţňující organizaci celostátních i mezinárodních akcí sportovního významu s kulturním a společenským přínosem pro město. Vybudování městské víceúčelové sportovní haly je však pro město velice náročná investice vzhledem k jeho momentální ekonomické situaci a také z dŧvodu vybrání vhodného místa pro umístění sportoviště, na které


82

budou kladeny nároky nejen na zábor samotné plochy, ale i na provozní dostupnost a návaznost. Pro zlepšení současné situace však nebyl navrţen projekt na výstavbu haly, nýbrţ na podporu větší pohybové aktivity co největšího mnoţství obyvatel, tedy všech věkových skupin a aktivních i pasivních sportovcŧ. Sportovní aktivita, by měla směřovat k celkovému rozvoji jedince bez ohledu na věk, pohlaví nebo postavení, které ve společnosti zaujímá. Tato demokratická idea, kdy ze sportu nemá být nikdo vyloučen, a kdy sport je určen opravdu kaţdému, se promítla později i do Olympijské charty, podle níţ: „Provozování sportu je lidským právem. Kaţdý jednotlivec musí mít moţnost provozovat sport podle svých potřeb." Toto právo na sport jako jedno ze základních lidských práv formuloval zakladatel novodobých olympijských her Pierre de Coubertin, kdyţ v roce 1926 vlastně dovršil své zakladatelské dílo: „Obnovení olympijských her mělo slouţit tomu, aby se sport stal součástí ţivota kaţdého člověka, ţivotní potřebou a aby byl základním lidským právem.


83

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Bibliografie [1] ČÁSLAVOVÁ, E., 2009. Management a marketing sportu. 1. vyd. Praha: Olympia. ISBN 9788073761509. [2] DURDOVÁ, I., 2004. Sociálně-ekonomické aspekty sportu. Vyd. 1. Ostrava: Repronis. ISBN 8073290758. [3] GRATTON, CH., Ian P HENRY., 2001. Sport in the city: the role of sport in economic and social regeneration. New York: Routledge, xii, 322 p. ISBN 04-1524349-1. [4] HEINEMANN, K., 1995. Einführung in die Ökonomie des Sports: ein Handbuch. Schorndorf: Hofmann, 291 p. Beeiträge zur Lehre und Forschung im Sport, Bd. 107. ISBN 37-780-1571-0. [5] HOBZA, V., REKTOŘÍK, J. a kol., 2006. Základy ekonomie sportu. Praha: Ekopress. ISBN 80-86929-04-3. [6] HODAŇ, B., 2000. Tělesná kultura – sociokulturně fenomén: východiska a vztahy. Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 80-244-0201-7. [7] HOWARD, Dennis Ramsay a John L CROMPTON, 2004. Financing sport. 2nd ed. Morgantown, WV: Fitness Information Technology, xviii, 607 p. ISBN 18856-9338-9. [8] JARVIE, G., 2005. Sport, culture and society: an introduction. New York: Routledge, p. cm. ISBN 02-033-0898-0. [9] NOVOTNÝ, J., 2011. Sport v ekonomice. Praha: ISV nakladatelství. ISBN 8085866-68-4. [10] RICH, W. C., 2000. The economics and politics of sports facilities. Westport, Conn.: Quorum Books, 237 p. ISBN 15-672-0317-5. [11] ROSNER, Scott R, SHROPSHIRE, Kenneth L., 2004. The Business of Sports. Sudbury, Mass.: Jones and Barlett Publishers, 776 str. ISBN 0763726214.


84

[22] SANTO, CH. A. a G. C. S. MILDNER., 2010. Sport and Public Policy: Social, Political and Economic Perspectives. Champaign: Human Kinetics 10%. ISBN 9781450409100. [33] SEKOT, A., 2003. Sport a společnost. Brno: Paido. ISBN 80-7315-047- 6. [44] SEKOT, A., 2006. Sociologické problémy sportu. 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 978-80-247-2562-8. [55] SIEGFRIED J., ZIMBALIST A.: The Economic Impact of Sport Facilities, Teams and Mega-Events. The Australian Economic Review, 2006, ročník 39, číslo 4, str. 420-427

Internetové zdroje [66] BŘEZOVSKÝ, B., 2011. Brno podporuje PPP projekty. Zitbrno.cz [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.zitbrno.cz/rozvoj/brno-podporuje-pppprojekty [77] ČESKO. Zákon č.115/2001 Sb. o podpoře sportu. In: Sbírka zákonu České republiky. Dostupný také na: http://www.msmt.cz/sport/zakon-o-podpore-sportu [88] EVROPSKÁ KOMISE, 2007. Bílá kniha o sportu [online]. Luxembourg: úřad pro vydávání úředních publikací Evropských společenství. ISBN 978-92-79-06563-7. 2007

[cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

[99] EVROPSKÁ KOMISE, 2012. Granty Evropské unie [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/granty_cs.htm [20] EVROPSKÁ UNIE, 2012. Sport [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/spo/index_cz.htm. [21] HOBZA, V. a J. NOVOTNÝ., 2008. Vybrané aspekty dotační politiky a její vliv na institucionální vývoj a tendence v české tělovýchově a sportu. Ekonomika a management. [online]. [cit. 2013-04-28] Praha: VŠE, Oeconomica. [22] MINISTERSTVO VNITRA, 2010. Centrum sportu [online], [cit. duben 2013], dostupné z:


85

[23] MŠMT, 2009. Analýza financování sportu v České republice [online], [cit. duben 2013], dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/doc/ks3_analyza.pdf [24] MŠMT,

2006.

Evropská

charta

sportu.

[online].

[cit.

2012-01-22].

. [25] MŠMT, 2009. Koncepce státní podpory sportu v ČR [online], [cit. duben 2013], dostupné z: http://www.msmt.cz/pro-novinare/koncepce-statni-podpory-sportu-vceske-republice [26] MŠMT, 2006. Koncepce státní politiky v tělovýchově a sportu v České republice [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/sport/koncepcestatni-politiky-v-telovychove-a-sportu-v-ceske-republice [27] NOGUEIRA, Ana Maria, 2012. Politika v oblasti sportu. [online]. [cit. 2013-0428]. Dostupné z: http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_4.17.6.pdf [28] PŘEROV, 2007. Profil statutárního města Přerova. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007-2013. [online]. [cit. 2013-04-28]. Dostupný z: http://www.prerov.eu/cs/magistrat/rozvojmesta/koncepce-studie-strategie/ [29] PŘEROV, 2012. Zpráva o plnění 2011 a 2012. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje statutárního města Přerova pro období 2007-2013. [online]. [cit.

2013-04-28].

Dostupný

z:

http://www.prerov.eu/cs/magistrat/rozvoj-

mesta/koncepce-studie-strategie/ [30] PŘEROV, 2012. Sportoviště na území města Přerova. [online]. [cit. 2013-04-29]. Dostupné z: www.prerov.eu/filemanager/files/file.php?file=19324 [31] SKOUMAL, J., HOBZA, V., 2010. Hodnocení účinnosti grantové politiky ve sportu prostřednictvím zásad programového financování, časopis Tělesná kultura, 33(2),

82107-122

[online],

[cit.

duben

2013],

dostupné

z:

http://www.telesnakultura.uopl.cz/indexphp/telesnakultura/article/viewPDFInterst itial/51/116

[32] SKOUMAL, J., HOBZA, V., 2009. Základy strategického rozvoje tělesné kultury měst v České republice, časopis Tělesná kultura, 32(2), 20-32 [online], [cit. duben

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 2013],

dostupné

86 z:

http://www.telesnakultura.upol.cz/index.php/telesnakultura/article/viewFile/43/45 [33] SVOBODA, A., 2010. Sport a Evropská unie. Ministerstvo vnitra [online]. [cit. 2013-04-28].

Dostupné

http://www.europarl.europa.eu/ftu/pdf/cs/FTU_4.17.6.pdf

z:


SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŦ A ZKRATEK

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

ESD

Evropský soudní dvŧr

EK

Evropská komise

MŠMT Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy MV

Ministerstvo vnitra

MO

Ministerstvo obrany

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

87


88

SEZNAM OBRÁZKŦ Obrázek 1 - Poloha města Přerova………………………………………………………...44 Obrázek 2 - Rozmístění sportovišť ve městě Přerově…………………………………….55 Obrázek 3 - Cyklotrasy ve městě Přerov………………………………………………….64

Schéma 1: Poptávkový potenciál po sportu podle sociodemografických znakŧ…………13 Schéma 2: Klasifikace a institucionalizace sportu……………………………………......14 Schéma 3: Vliv sportu na místní ekonomiku…………………………………………......33


89

SEZNAM TABULEK A GRAFŦ Tabulka 1 - Počet obyvatel a rozloha jednotlivých městských částí Přerova………….….45 Tabulka 2: Shrnutí sportovních činností v jednotlivých areálech…………………………52 Tabulka 3: Sportovní vybavení základních škol v Přerově…………………….………….56 Tabulka 4: Sportovní vybavení gymnázií a středních škol v Přerově………………….….57 Tabulka 5: Přehled kaţdoročních konaných akcí ve městě……………………………….65 Tabulka 6: Poskytnuté dotace města na provoz a údrţbu sportovních hal…………….…..73

Graf 1 - Porovnání veřejných výdajŧ na sport v zemích EU na 1 obyvatele…………..….24 Graf 2 – Porovnání veřejných výdajŧ na sport v zemích EU vŧči HDP……………..........25 Graf 3 - Struktura financování sportu……………………………………………………...31 Graf 4 - Výdaje státního rozpočtu včetně odvodŧ loterijních společností do sportu...........41 Graf 5 - Vývoj počtu obyvatel v období let 1998-2012…………………………………....41 Graf 6 – Vývoj migračního salda a přirozeného přírŧstku v období 1997-2012………….45


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I: Sportoviště na území Přerova

90

PŘÍLOHA P I: SPORTOVIŠTĚ NA ÚZEMÍ PŘEROVA Sportovní areály

AUTO KLUB PŘEROV - město v AČR Dluhonská 43, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x autokrosová a motokrosová trať

Hlína + tráva

Místo tratě - Přerovská rokle v Přerově Předmostí. Technický stav - udrţováno

Cyklistický oddíl MIKO CYCLES Přerov Kratochvílova 14, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x fourcrossová trať

Hlína + šotolina

Místo tratě - lom Ţernavá v Přerově Předmostí. Technický stav - udrţováno

LAGUNA BIKE TEAM PŘEROV klub v AČR Osmek 516/1, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x bikrosová trať

Šotolina + tráva

bikrosový areál Laguna. Technický stav - udrţováno

Sportovní klub Přerov Petřivalského 1, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

2 x fotbalové hřiště

Tráva

Technický stav - udrţováno

1 x atletická dráha včetně sektorŧ

Umělý povrch


2 x volejbalový kurt

Antuka


1 x lukostřelecká tréninková střelnice

Tráva


7 x tenisový kurt

Antuka


Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x sportovní hala

Umělý povrch

3 x volejbalový kurt, 1 x basket, florbal, centrální volejbalový kurt. Technický stav - udrţováno

1 x posilovna

Lino


1 x herna stolního tenisu

Umělý povrch

7 stolů. Technický stav - udrţováno

1 x herna kulečníku

Lino

3 stoly. Technický stav - udrţováno

TK PRECHEZA Přerov o.s. U tenisu 16, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

25 x tenisový kurt

Antuka


2 x tenisový kurt

Umělý povrch


Tělocvičná jednota Sokol Přerov Brabansko 2, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

3 x házenkářské hřiště

Asfalt



Antuka



Povrch

Poznámka

1 x sokolovna

Parkety

1 x volejbalový kurt, basketbal, florbal, kolová. Technický stav - udrţováno

1 x jeviště

Parkety

Kolová. Technický stav - udrţováno

1 x posilovna

Parkety


1 x gymnastický sál

Parkety


Tělovýchovná jednota Pozemní stavby Přerov - Předmostí Hranická 157, 751 24 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Antuka

Technický stav - neudrţováno

1 x tenisový kurt

Antuka



Povrch

Poznámka

1 x sportovní hala

Parkety

3 x volejbalový kurt, 1 x házená, florbal, centrální volejbalový kurt.

momentálně uzavřená

Technický stav - neudrţováno 1 x posilovna - momentálně uzavřená

Koberec


KMK Zubr Přerov Hranická 157/23, 751 24 Přerov II - Předmostí Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Tráva


TJ SPARTAK PŘEROV Bezručova 4, 750 02 Přerov Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Tráva



Umělá tráva



Umělý povrch


2 x nohejbalový kurt

Antuka



Povrch

Poznámka

1 x loděnice (tělocvična + loděnice)

Parkety,

1 x volejbalový kurt, 1 x basketbal

beton

1 x tréninkový bazén. Technický stav - udrţováno

1 x kuţelna

Umělý povrch

6 drah. Technický stav - udrţováno

1 x sportovní hala velká

Umělý povrch

3 tenisové kurty, 1 x házená,1 x florbal. Technický stav - udrţováno

1 x sportovní hala malá

Umělý povrch

1 tenisový kurt. Technický stav - udrţováno

Sportovní centra Badminton aréna Přerov Denisova 9, 750 02 Přerov Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x badmintonová hala

Umělý povrch

4 kurty. Technický stav - udrţováno

Fitness AVE Přerov Nádraţní 2, 750 02 Přerov Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x posilovna

Koberec

Technický stav - UDRŢOVÁNO

1 x malá tělocvična

Koberec

Technický stav - UDRŢOVÁNO

LEON CENTRUM, KOM - IN, Přerov Teličkova 491/6b, 751 24 Přerov - Předmostí Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x bowling

Umělý povrch

4 dráhy. Technický stav - udrţováno

1 x badminton

Umělý povrch

2 kurty. Technický stav - udrţováno

1 x posilovna

Koberec


SK Mlýn Přerov Za mlýnem 2, 750 02 Přerov Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

3 x squash

Umělý povrch


1 x posilovna

Koberec


1 x badminton

Umělý povrch


Trumf Přerov Trávník 29, 750 02 Přerov Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x bowling

Umělý povrch

4 dráhy. Technický stav - udrţováno

1 x posilovna

Koberec


Sportovní zařízení provozovaní organizacemi zřizovány městem Přerov Zimní stadion Provozovatel: Teplo Přerov a.s. Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x ledová plocha

Led


1 x posilovna

Koberec


Plavecký areál Provozovatel: Teplo Přerov a.s. Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x venkovní bazén

Keramika

25 m délka. Technický stav - udrţováno

2 x beach volejbalový kurt

Písek


2 x streetball

Beton


1 x nohejbalový kurt

Písek


1 x stolní tenis

Beton



Povrch

Poznámka

1 x vnitřní bazén

Keramika

50 m délka. Technický stav - udrţováno

1 x vnitřní bazén

Keramika

Dětský bazén. Technický stav - udrţováno

1 x posilovna

Koberec



Parkety


Skateboardový areál Provozovatel: Technické sluţby města Přerova, s.r.o. Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x skateboardový areál

Beton + ocel


Sportoviště při základních a středních školách Základní škola J. A. Komenského a Mateřská škola, Přerov - Předmostí Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x víceúčelové hřiště

Asfalt

2 x volejbal, 2 x nohejbal, 1 x malá kopaná, basketbal. Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x velká tělocvična

Parkety

1 x volejbalový kurt, 1 x florbal. Technický stav - udrţováno


Parkety

1 x volejbalový kurt kratší, 1 x basket kratší. Technický stav - udrţováno

Základní škola a Mateřská škola Přerov - Předmostí Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x streetball

Asfalt


Základní škola Velká Dláţka Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělá tráva

Malá kopaná, softbal. Technický stav - udrţováno

1 x atletická dráha

Umělý povrch

Délka 200m, 3 dráhy. Technický stav - udrţováno


Umělý povrch

I pro malou kopanou. Technický stav - udrţováno


Písek


1 x basketbalový kurt

Umělý povrch



Umělý povrch


2 x tenisový kurt

Umělý povrch


6 x streetball

Umělý povrch



Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Umělý povrch

1 x volejbalový kurt, basket kratší, házená kratší, florbal. Technický stav - udrţováno

Základní škola Za mlýnem Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Tráva

Z toho i 2 x malá kopaná, 2 x softbal. Technický stav - udrţováno


Umělý povrch

2 x basketbal kratší, 1 x házená kratší, 2 x tenis, 4 x streetball, 2 x volejbal, 2 x nohejbal Technický stav - udrţováno


Asfalt



Povrch

Poznámka


Umělý povrch

1 x volejbalový kurt, basket kratší, florbal. Technický stav - udrţováno


Umělý povrch

1 x volejbalový kurt, basket kratší. Technický stav - udrţováno

Základní škola Boţeny Němcové Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Beton

1 x malá kopaná, 1 x házená, 1 x tenis, 4 x streetball, 2 x basket kratší, 1 x nohejbal, 1 x volejbal. Technický stav - udrţováno


Písek



Povrch

Poznámka


Umělý povrch



Umělý povrch

Pouze ke cvičení. Technický stav - udrţováno

Základní škola Ţelatovská Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělý povrch

1 x házená, 1 x malá kopaná, 1 x florbal, 2 x tenis, 2 x volejbal, 4 x streetball. Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Parkety


Základní škola Svisle Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělý povrch

1 x malá kopaná, 1 x malá házená, 1 x florbal, 1 x tenis, 1 x volejbal, 1 x nohejbal, 2 x streetball. Technický stav - udrţováno

1 x atletický ovál

Umělý povrch

Délka 200 m, 5 drah. Technický stav - udrţováno

1 x skok daleký

Písek



Písek



Umělý povrch

1 x házená, 1 x malá kopaná, 1 x basketbal, 3 x tenis, 3 x volejbal, 4 x streetball. Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Parkety

1 x volejbal. kurt, basket, florbal. Technický stav - udrţováno

Základní škola U tenisu

Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Písek

1 x malá kopaná, házená, 3 x volejbal, nohejbal. Technický stav - udrţováno

1 x atletický ovál

Piliny



Písek



Povrch

Poznámka


Parkety


1 x gymnastická tělocvična

Parkety, umělý Pouze na gymnastiku. povrch Technický stav - udrţováno Základní škola Trávník

Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělý povrch

Délka 180m, 2 dráhy. Technický stav - udrţováno


Umělý povrch

Z toho i 1 x malá kopaná, 2 x volejbalový kurt, streetball, 1 x tenisový kurt, florbal. Technický stav - udrţováno


Umělá tráva


1 x basketbalový kurt

Umělý povrch

Z toho i 1 x volejbalový kurt, tenisový kurt. Technický stav - udrţováno


Umělý povrch


2 x tenisový kurt

Umělý povrch


6 x streetball

Umělý povrch



Povrch

Poznámka


Umělý povrch



Umělý povrch

1 x volejbalový kurt kratší, basketbal kratší. Technický stav - udrţováno

Gymnázium Jakuba Škody Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělý povrch

1 x malá kopaná, 1 x malá házená, 1 x 1 x tenis, 1 x volejbal, 1 x nohejbal, 2 x streetball. Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Umělý povrch


Gymnázium Jana Blahoslava a Střední pedagogická Škola Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Asfalt

1 x malá kopaná, 1 x házená Technický stav - udrţováno

1 x atletické hřiště

Písek

200 m ovál, skok daleký Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Umělý povrch

1 x volejbalový kurt 1 x tenisový kurt basket kratší, florbal. Technický stav - udrţováno

Gymnázium Palackého a Střední odborná škola ţivnostenská Přerov, s.r.o. Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Umělý povrch


Střední škola technická, Kouřílkova Venkovní sportoviště

Povrch

Poznámka


Umělý povrch

1 x volejbalový kurt, 1 x tenisový kurt, 1 x malá kopaná, házená, basket Technický stav - udrţováno


Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Umělý povrch

1 x volejbalový kurt 1 x tenisový kurt, florbal basket, házená, malá kopaná, Technický stav - udrţováno

Střední škola gastronomie a sluţeb, Šířava Kryté sportoviště

Povrch

Poznámka

1 x tělocvična

Parkety

1 x volejbalový kurt, basket kratší, 4 x badminton, 1 x tenis, florbal. Technický stav - udrţováno

Řízení, správa a rozvoj sportovní infrastruktury a sportovních aktivit města Přerova. Bc. Rostislav Kušner

Recommend Documents