1. VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

CityPlan spol. s r.o., Poskytování služeb v energetice a dopravě, EKIS ČEA Držitel certifikátu ČSN EN ISO 9001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertizní činnost Odborů 4, 120 00 Praha 2 tel.: 02/24915274, fax: 02/294939

1. VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY 1.1 STÁTNÍ ENERGETICKÁ POLITIKA 1.1.1 Státní energetická politika – vymezení Základním pilířem státní hospodářské politiky je energetická a surovinová politika. Realizace je podmíněna respektováním státní politiky životního prostředí. Energetická politika ČR vychází ze stejných zásad jako energetická politika EU. Prvořadým úkolem je stanovení vývoje struktury prvotních energetických zdrojů. V rámci své energetické politiky stát stanoví hlavní zásady a základní nástroje při uplatňování strategického rozvoje zásobování energiemi s ohledem na rozložení v čase. Usiluje o co největší energetickou nezávislost a racionální využití zdrojů, bezpečné dodávky energie. Je podmíněna ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným přístupem k výrobě a spotřebě energie. Státní energetická politika formuluje dlouhodobé a krátkodobé cíle energetického hospodářství státu a základní nástroje jejich ovlivňování při realizaci a respektování postupné harmonizace naší legislativy s legislativou EU. Legislativní rámec pro jednání s EU je třeba připravit v následujících oblastech:  Organizace trhu s energií a pravidla podnikání v energetice.  Efektivní využití energetických zdrojů.  Regulace v energetickém sektoru.  Řešení útlumových programů těžby uhlí a uranu (vč. sociálních návazností). Energetická politika státu definuje prostředí, které bude v příštích 10 - 15 letech určovat podmínky pro zásobování, výrobu a spotřebu energie. Státní energetická politika je orientována tržně. Při fungování trhu hrají hlavní úlohu podnikatelské subjekty, které nesou technická i ekonomická rizika spojená s investicemi do energetiky. Pokud je tímto subjektem obec bez dalšího mezičlánku, nese i rizika politická. Stanovení podmínek pro užití různých forem energie je a bude důležité pro budoucí rozhodování obyvatel i podnikatelských subjektů při volbě druhu energie, způsobu zásobování a formě dodávané energie a energetických služeb. Významnou součástí státní energetické politiky je regionální energetická politika. Předpokládá se, že příslušné regionální orgány rozpracují své energetické záměry a zkoordinují užití jednotlivých energetických zdrojů tak, aby systém energetické infrastruktury byl v souladu s komplexním rozvojem území, státní energetickou politikou a ekologickou politikou regionu.

1.1.2 Dlouhodobé cíle Státní energetická politika směřuje k podpoře tří hlavních a trvale platných principů, identických s principy energetické politiky Evropského společenství, tj.:  podpoře konkurenceschopnosti  bezpečnému zajištění a spolehlivosti energetických dodávek  ochraně životního prostředí

1.1.2.1 Podpora konkurenční schopnosti ekonomiky  podpora vzniku konkurenčního prostředí v oblasti výroby a dodávek energie  postupné otevírání možnosti volby dodavatele pro skupiny odběratelů ve vazbě na EU při současném respektování stavu a vývoje obchodní bilance státu

1 www.chomutov-mesto.cz, 22.5.2015


1.1.2.2 Bezpečnost dodávek energie a dostatek energie Hospodářská a energetická politika státu není charakterizována jako politika soběstačnosti, přesto zvyšování energetické efektivnosti a podpora obnovitelných zdrojů energie má přispívat ke snížení závislosti ČR na dovozu energetických zdrojů. Spolehlivé krytí poptávky po energetických zdrojích je třeba fyzicky i ekonomicky zajistit z vnitřních zdrojů, získaných za přijatelných ekonomických podmínek z dostupných, diverzifikovaných, stabilních a cenově přijatelných zahraničních energetických zdrojů s vysokou jistotou dodávek. Pro zvýšení bezpečnosti dodávek je důležitým faktorem vyšší a všestranné zapojení se do mezinárodního obchodu s energetickými zdroji na základě dlouhodobých smluv a dohod o mezinárodní spolupráci. Především je třeba podporovat efektivní využívání tuzemských energetických zdrojů, které jsou hospodárné a přijatelné i z hlediska životního prostředí, zejména pak obnovitelných zdrojů energie. Struktura a povaha poptávky po energetických službách se v současném období neustále mění. Poptávka bude stále více určována narůstajícím podílem sektoru obchodu, služeb a domácností, zatímco relativní váha průmyslových odběratelů se bude dále snižovat. Znalost stávající energetické situace regionu je jednou z nutných výchozích podmínek ke stanovení následných kvalifikovaných rozhodnutí. Z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti dodávek má česká energetika v evropském kontextu poměrně dobré postavení, i když se nepodařilo vytvořit zcela transparentní a dlouhodobě stabilní podmínky pro podnikání ve srovnání v členskými státy EU.

1.1.2.3 Ochrana zásadních složek životního prostředí a respektování zásad trvale udržitelného rozvoje Je nutno si uvědomit tu skutečnost, že energie je obsažena ve všech výrobcích Otázky životního prostředí a energetiky se již neposuzují odděleně. Aspekt ochrany životního prostředí v energetické politice je postupem doby stále důležitější. Požadavky ochrany životního prostředí budou preferovat úsporná a vyrovnaná řešení. Musí se trvale snižovat nepříznivé vlivy výroby, distribuce a spotřeby energie. Vzájemné propojení ekologie a ekonomiky předpokládá tzv. „internalizaci externalit“ - společenské náklady, které nesouvisí s náklady podnikatelských subjektů bezprostředně a vyjadřují problematiku zdravotního stavu obyvatel, narušování životního prostředí a vyčerpání neobnovitelných zdrojů surovin všeho druhu. To znamená zahrnutí všech nákladů i ekologických do kalkulace skutečné ceny předmětů podnikání. Podnikatelské subjekty, způsobující narušování životního prostředí, budou takto získané prostředky odvádět společnosti v přímé úměře svého negativního vlivu. Budou tedy daňově motivovány na snižování svého negativního vlivu na životní prostředí . Je reálný předpoklad, že se v dohledné budoucnosti (v duchu sbližování s politikou EU) budou zavádět ekologické daňové reformy a snižovat produkce, která ohrožuje životní prostředí.

1.1.3 Krátkodobé a střednědobé cíle 1.1.3.1 Příprava na vstup do EU Energetická politika ČR je stále více ovlivňována integračními procesy probíhajícími v Evropě, zvláště pak těsnější spoluprací se zeměmi Evropské unie. Evropská dohoda obsahuje v čl. 79 oboustranný závazek spolupracovat ve vymezených oblastech, které zahrnují mj. formování a plánování energetické politiky na centrální a regionální úrovni. Státní orgány zodpovědné za oblast energetické politiky se zabývají vytvářením legislativních, technických a organizačních předpokladů pro vstup do EU. Jedná se o tyto zásadní kroky: - naplňování Evropské dohody o přidružení ČR k Evropské unii a harmonizaci legislativy EU s legislativou ČR (postupné sjednocení sazeb DPH), - usnesením vlády č. 163/98 byl přijat Národní program pro přijetí acquis communautaire a předán Evropské komisi při zahájení rozhovorů o členství. Součástí Národního programu je harmonogram plnění jednotlivých legislativních, a s nimi souvisejících, kroků při implementaci energetické právní úpravy v ES, - implementace Dohody k Evropské energetické chartě včetně protokolů do legislativy České republiky, - příprava členství v Mezinárodní energetické agentuře v souvislosti s členstvím ČR v OECD, - zapojení českých projektů do stávajících energetických programů EU (Phare, SAVE, JOULE-THERMIE, ALTENER, SYNERGY apod.) a předstrukturálních programů pro asociované země (ISPA, LSIF), - pracovní účast ČR na připravované dohodě o tranzitu energie,



- postupná aplikace Směrnice Evropského parlamentu a Evropské rady č. 96/92 EC o obecných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (model přístupu třetích stran k sítím – reg. TPA) a pro vnitřní trh s plynem dle směrnice EP a ER č. 98/30/EC (dtto).

1.1.3.2 Nákladové analýzy a z nich vycházející pohyb cen V rámci postupné liberalizace cen se uplatňuje i jejich částečná regulace. Jsou stanoveny maximální ceny na dodávky všech paliv a forem energie pro domácnosti. Ostatní dodávky jsou regulovány buď stanovením maximální ceny nebo věcným usměrňováním cen podle vývoje nákladů na pořízení té či oné energetické služby. V současné době se připravuje nový způsob regulace cen tepla, který přinese zjednodušení a vyšší účinek regulace. Dynamika cenových změn musí být uplatňována v souladu s růstem výkonnosti ekonomiky a vývojem příjmů. Pokud bude nutno uplatňovat pro některé skupiny odběratelů sociální hlediska, je nutné uplatnit program sociálních výpomocí. Soustava cen a daní přitom bude akcentovat požadavky pro uplatňování soutěže na energetických trzích. Cenová politika sleduje tendenci k odstranění dotací k cenám pro obyvatelstvo, odstranění křížového dotování cen energií. Vytvářejí se vhodné tarifní soustavy u centrálního zásobování energií. Do roku 2002 bude nutno realizovat úpravu odpisových sazeb a valorizovat odpisové základy pro energetická zařízení.

1.1.3.3 Účelné a ekonomicky výhodné využití domácích prvotních energetických zdrojů Půjde o podporu únosné těžby domácích energetických nerostných surovin s přihlédnutím na sociální aspekty a udržení zaměstnanosti v těžebních regionech. Budou se vytvářet předpoklady pro uplatnění účinných a „čistých“ uhelných technologií, splňujících zásady ochrany životního prostředí a ekonomické konkurenceschopnosti.

1.1.3.4 Zvýšení energetické efektivnosti Zlepšení energetické efektivnosti je výraznou prioritou ekonomiky. Vysoká energetická náročnost naší ekonomiky - zhruba dvojnásobná ve srovnání s většinou států EU - je jednou z bariér pro dosažení konkurenceschopnosti. V zájmu dynamického vývoje je iniciovat úspory energetických zdrojů. Kromě nástrojů cenové a daňové politiky je účelné podporovat investice do energeticky úsporných technologií. Stát musí usměrňovat a podporovat aktivity směřující k hospodárnému využívání energie legislativními i ekonomickými nástroji včetně vyhlašování programů úspor energie. Snižování energetické náročnosti je jednou z podmínek pro zvyšování efektivity využití energetických zdrojů se současnou minimalizací nepříznivých dopadů na životní prostředí. Významné je i stanovení podmínek pro systematické zvyšování energetické účinnosti energetických zařízení a spotřebičů. Jednou z rozhodujících cest zvýšení efektivity využívání energie je zavedení územního energetického plánování a energetického managementu, jehož hlavním cílem je optimalizace výše spotřeby a formy energie a na daném území, a to jak ve sféře komunální tak i podnikatelské.

1.1.3.5 Vymezení závazků veřejné služby Stanovení jasného regulačního rámce pro jednotlivá energetická odvětví, včetně definování a legislativního zakotvení závazků, které mohou být uloženy podnikatelským subjektům činným v energetice ve veřejném a všeobecně ekonomickém zájmu.

1.1.3.6 Spolehlivost zásobování Spolehlivost v zásobování energiemi je základním předpokladem stability ekonomického růstu. Zajištění rovnováhy nabídky a poptávky na energetických trzích je vzhledem k postavení energetiky v ekonomice základním strategickým požadavkem energetické politiky. Odpovědnost za spolehlivé zabezpečení dodávek energií v potřebném množství a kvalitě je v souvislosti s omezováním přímých státních zásahů rozdělena mezi podniky a orgány státní správy a samosprávy. Důležitá je potřeba dosažení sociálního a hospodářského konsensu v souladu s cíli sociální politiky státu a záměry podnikatelských subjektů v energetice.



1.1.3.7 Legislativní podmínky pro dodavatele paliv a energií a služeb Je třeba dopracovat legislativní rámec energetického hospodářství, především pro oblast regulace a konečné spotřeby energie.

1.1.3.8 Rovnováha nabídky a poptávky Přechodný pokles výkonnosti ekonomiky a s tím spojený pokles v poptávce po energii poskytl čas na zvyšování výkonnosti energetického průmyslu. Mění se struktura poptávky po energetických službách. Struktura poptávky bude stále více určována narůstajícím podílem sektoru obchodu, služeb a domácností, zatímco váha průmyslových odběratelů se bude snižovat. Zaměřením na vytvoření co největší rovnováhy nabídky a poptávky v energetických službách se optimalizuje spotřeba energií, zvyšuje efektivnost a snižuje nákladovost.

1.1.3.9 Rozhodování zákazníků o výběru paliv, energií a služeb V souvislosti se vznikem konkurence se budou otvírat možnosti volby paliv, energií a služeb dle druhu, cen a dodavatelů, s tím, že v cenách bude obsažen ekologický moment, který ovlivní volbu.

1.1.3.10 Dosažení souladu mezi ekonomickým a sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí republiky, regionů a lokalit Úloha měst a obcí spočívá v cíleném dlouhodobém ovlivňování státní energetické politiky a legislativy za účelem promítnutí jejich zkušeností a potřeb. V podstatě se jedná o to, aby tvůrci legislativy měli zpětnou vazbu, která jim nejenom umožní korigovat současnou legislativu, ale hlavně připravovat legislativu novou s ohledem na budoucí trendy a potřeby měst a obcí. Úloha samosprávy v energetickém hospodářství vyplývá ze zákona o obcích, státní energetické politiky a energetické legislativy. V této oblasti jde především o vytváření podmínek pro hospodárné využívání energií. Současná legislativa přináší v podstatě dvě možnosti uplatňování energetického plánování rozvoje obcí, a to prostřednictvím veřejnoprávně projednaného a schváleného územního plánu nebo obecně závaznými vyhláškami obcí. Legislativa zatím je a pravděpodobně i bude schopna podpořit úsilí o racionální využívání energií pouze částečně. Tíha odpovědnosti za efektivní a racionální využívání energií tedy leží především na místní samosprávě, jejích možnostech a schopnostech. Nejdůležitějším nástrojem výkonu energetického managementu je v současné době vyjednávání a dohoda mezi zúčastněnými stranami. Současnou energetickou situaci s perspektivou dlouhodobějšího rozvoje je třeba popsat z hlediska lokální spotřeby jednotlivých druhů paliv a energie, stavu a dimenzování zdrojů a sítí. Se zajištěním potřebného dostatku energií úzce souvisí finančně efektivní a ekologické využití energie a to v souladu s vývojovými trendy regionu, jeho hospodářstvím včetně sociálních návazností a infrastrukturou. Jedním z předpokladů dostatku energií je i snížení energetické náročnosti regionu. Zabezpečování trvalého snižování nepříznivých vlivů výroby, distribuce a spotřeby energií na životní prostředí musí být stejně jako v zemích EU sladěno s cílem konkurenceschopnosti a bezpečnosti dodávek energie. Je důležité sladit s praxí EU politiku norem pro výrobky a technologie z hlediska měrné spotřeby energie a především zavedení emisních limitů a fiskálních stimulů. Význam energetické politiky regionů úzce souvisí se spolehlivým zajištěním energií a poroste v souvislosti s růstem autority municipalit.



1.1.4 Základní nástroje energetické politiky 1.1.4.1 Legislativní rámec Stát vytváří podmínky pro zajištění bezpečnosti a stability dodávek energií a pro ochranu životního prostředí stanovením legislativních nástrojů. Základem energetické legislativy bylo přijetí zákona č. 222/1994 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Pro „předvstupní“ jednání s EU se připravuje:  nový energetický zákon, který rozšíří legislativní rámec pro oblast energetiky (přijetí cca 12/2001)  zákon o hospodaření s energií  zákon o nouzových zásobách ropy  novela zákona o účetnictví  novela zákona o dani z příjmu Energetická legislativa ČR se musí postupně slaďovat se zásadami uplatňovanými v členských zemích EU a respektovat v podstatné míře i principy Evropské energetické charty, jichž je ČR signatářem.

1.1.4.2 Ekonomický rámec Vychází ze zákona 222/94 Sb., ze zrušení cenové regulace pevných paliv v r. 1994, cen tekutých paliv v r. 1997, ze zrušení dotací k cenám tepla dodávaného obyvatelstvu z centralizovaných zdrojů v roce 1998 a vytvoření tržních podmínek a otevření trhu vůči dovozu:  nafty (1996 uveden do provozu ropovod Ingolstadt – Kralupy, Litvínov) 

zemního plynu (1997 byl uzavřen kontrakt na dovoz z Norska)



(1998 obdobný kontrakt s Ruskou federací)



elektrizační soustava ČR byla synchronně připojena v rámci soustavy CENTREL (ČR,SR,PR,MR) k západoevropskému systému Unie pro spolupráci výrobců a tranzitérů elektřiny UCPTE

1.1.4.2.1 Cenová a daňová politika Úroveň a vývoj cen paliv a energií ovlivňuje kvalitu rozhodovacích procesů na energetických trzích a racionalitu hospodaření s energetickými zdroji. Cílem je dosáhnout cenové relace odpovídající ekonomicky oprávněným nákladům při výrobě, přenosu a distribuci jednotlivých forem energie. Ceny budou respektovat veřejné zájmy a ochranu spotřebitelů. Požadavky na tvorbu cen a daňová zatížení energetických komodit budou postupně sladěny s legislativou a přístupem Evropské unie. Daňové nástroje pak upravují vzájemný poměr cen paliv tak, aby ovlivnily chování spotřebitelů ve smyslu úspor energie a využití obnovitelných (místních – bez nároku na dovoz ze zahraničí) zdrojů energie. Tím je příznivě ovlivněna energetická soběstačnost (a též obchodní bilance města, regionu a státu), vyváženost a dopady na životní prostředí.

1.1.4.2.2 Energetická statistika a výkaznictví Výkaznictví i celý informační systém v energetice bude systémově a metodicky transformován tak, aby dosáhl kompatibility s informačním systémem používaným v OECD a Evropské unii.

1.1.4.3 Regulace autorizovaných činností v energetice Základní podmínky regulace ve vybraných odvětvích energetiky, kde působí subjekty s charakterem přirozených nebo transformujících se institucionálních monopolů upravuje zákon č. 222/1994 Sb. Regulační orgán bude vykonávat kontrolu chování monopolních společností především z důvodu zamezení zneužití monopolního postavení na trzích v oblasti výroby, přenosu a distribuce elektřiny, plynu i tepla. Jde hlavně o získání relevantních a transparentních podkladů pro podporu kompetentních regulačních zásahů a případnou omezenou kontrolu ostatních činností podle míry prosazování soutěžních prvků.



1.1.4.4 Exportní a importní politika Exportní a importní politika státu v oblasti paliv a energie bude realizována v souladu s Evropskou dohodou o přidružení ČR k Evropské unii, s Dohodou k Evropské energetické chartě, se Středoevropskou dohodou o volném obchodu mezi Českou republikou, Maďarskem, Polskem a Slovenskou republikou (CEFTA) a dalšími přijatými závazky, z čehož vyplývá maximální otevřenost trhu.

1.1.4.5 Účast státu při prosazování úspor energie Vedle podpory účinného fungování tržních mechanismů, ekonomických cen a internalizace externích nákladů je stát zavázán k vypracování politiky energetických úspor a příslušných legislativních a regulačních rámců, které budou prosazovat:  zmenšování překážek energetickým úsporám a podporu investic k jejich prosazování  vytvářet mechanismy pro financování iniciativ k realizaci energetických úspor  podpora centralizovaného zásobování teplem, zejména z kombinované výroby elektřiny a tepla  rozšiřování a využívání energeticky úsporných technologií  vytváření podmínek pro transparentnost právních a regulačních rámců v energetice.  podporu vzdělávání a informovanosti v oblasti energetických úspor.

1.1.4.6 Regionální energetická politika V návrhu energetické politiky ČR je v rámci ustavení vyšších územně samosprávných celků přenesení části pravomocí na orgány místní samosprávy, které budou zodpovědné za komplexní rozvoj daného území. Také připravovaný zákon o hospodaření s energií bude řešit tuto problematiku. Účelem je konkrétně a jednoznačně vymezit a upravit práva a povinnosti právnických a fyzických osob v oblasti hospodaření s energií. Regiony se stanou klíčovým místem státní regulace distribučních společností v oblasti rozvodu elektřiny, plynu a CZT v době zavedení regionálních cen elektřiny a plynu. Dlouhodobým cílem státní energetické politiky je trvale vytvářet podmínky pro využití všech konkurenceschopných zdrojů energie pro výrobu tepla, vč. obnovitelných zdrojů energie s cílem dosažení maximálně možné soběstačnosti zdrojů tepla. V krátkodobém a střednědobém horizontu se bude vytvářet legislativní prostředí pro spolupráci výrobců tepla a elektřiny s regionálními distribučními společnostmi, dodávajícími elektřinu a zemní plyn . Regionální energetická politika bude řízena regionálním energetickým managementem a bude vycházet z vypracované územní energetické koncepce.

1.1.5 Hlavní zásady uplatňování energetické politiky 1.1.5.1 Volné fungování trhu Volné fungování trhu v oblasti energetických zdrojů, přenosu a distribuce je základním předpokladem realizace energetické politiky.

1.1.5.2 Omezení zásahů státu Zásahy státu budou postupně omezovány především na zajištění rovných podmínek pro přístup na trh a udržení efektivní konkurence.

1.1.5.3 Legislativní a ekonomické nástroje Stát bude stanovováním legislativních a ekonomických nástrojů vytvářet podmínky pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti dodávek, standardů kvality výrobků a služeb, využívání obnovitelných zdrojů a pro ochranu životního prostředí.

1.1.5.4 Vytváření podmínek k posílení odpovědnosti podnikatelských subjektů Stát bude vytvářet potřebné podmínky k posílení odpovědnosti podnikatelských subjektů za zabezpečení stability a spolehlivosti dodávek energie a za stav životního prostředí.



1.2 LEGISLATIVA Energetická legislativa se postupně přizpůsobuje zásadám uplatňovaným v členských zemích Evropské unie a respektuje v podstatné míře i principy Evropské energetické charty, které je ČR signatářem.

1.2.1 Základní principy energetické legislativy    

průhlednost tržních podmínek rovnost cenových podmínek vůči všem kategoriím odběratelů zabezpečování volných výměn energie na vnitřním trhu EU, aplikace legislativy EU vytvoření souboru nediskriminačních pravidel pro fungování energetického sektoru

1.2.2 Struktura energetické legislativy         

zákon o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci (č. 222/1994 Sb.) atomový zákon (č.18/1997 Sb.) zákon o hospodaření energií (není) zákon o povinných zásobách ropy a ropných produktů (není) horní zákon (není) zákon o ochraně ovzduší (č. 309/1991 Sb.) daňová politika v oblasti cen energetických komodit a služeb (není srovnatelná úroveň sazby DPH se sazbou v EU) novela zákona o dani z příjmu, o účetnictví ( změna odpisových sazeb a odpisových základů energetických zařízení) Novely platných a dosud chybějící zákony musí vstoupit v platnost do konce roku 2001, neboť jsou podmínkou „předvstupních„ jednání ČR s EU.

1.2.3 Oblasti energetické legislativy     

obecné majetkoprávní technické metrologické bezpečnostní

1.2.4 Nejdůležitější zákony pro komunální energetickou politiku           

zákon č. 222/1994 Sb. (tzv. „energetický“), o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci stavební zákon č. 50/1976 zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník zákon č. 526/1990 Sb., o cenách zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů zákon č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší) zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zákon) zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky ČR a obcí v ČR zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek



1.3 CENY PALIV A ENERGIÍ A PROGNÓZA JEJICH VÝVOJE 1.3.1 Úvodní předpoklady Předpověď budoucího vývoje cen energií je provedena na základě analyzovaných poměrových ukazatelů, prognóze vývoje světové ceny ropy, prognóze dopadů liberalizačních směrnic EU a odhadu makroekonomického a politického vývoje do roku 2014. Předpokládá se proces začleňování ČR do EU s pracovním termínem roku 2003. Tyto předpoklady znamenají, že do roku 2002 bude muset být téměř veškerá legislativa ČR sjednocena s legislativou EU, aby rozhovory o vstupu do EU byly rychlé a úspěšné. Měnová unie a liberalizační směrnice 96/92/EC a 98/30/EC budou přispívat k pokračující konvergenci cen energií pro průmysl i pro domácnosti. Nepředpokládá se devalvace české koruny. Předpokládá se, že hospodářský vývoj v ČR bude úspěšný a ČR v roce 2011 předstihne některé nejchudší členské státy EU. Nepředpokládají se významné hospodářské krize. Přechodné turbulence mohou být provázeny pohybem cen ropy, po jejich odeznění se však předpokládá návrat na původní prognózovanou trajektorii. Nepředpokládají se vojenské konflikty (včetně občanských válek) na území strategických ropovodů a plynovodů vedoucích do EU a ČR ani v oblastech zdrojů ropy a zemního plynu, které tyto ropovody a plynovody napájejí. V cenové prognóze není uvedena předpokládaná internalizace externích nákladů formou zavedení jednotné daně z CO2 (v rámci směrnice EU). Předpověď cen energií předpokládá střední scénář rovnoměrného růstu ceny ropy na hodnotu 30 USD/barel v roce 2014.

1.3.2 Dovozní ceny Ropa Dovozní cena ropy bude prakticky shodná s dovozní cenou ropy EU, která bude odpovídat světovým cenám ropy. Určujícím faktorem světové ceny ropy bude ropa Brent, respektive náklady na její těžbu (asi 10 USD/bbl , zatímco náklady na těžbu arabské ropy činí asi 5 USD/bbl). Cena ruské ropy je na světovém trhu oproti ropě Brent v průměru asi o 1 USD/barel nižší, cena ropy z ropovodu Družba je nižší asi o 3 USD oproti ropě Brent. Kromě standardních sezónních cenových pohybů bude i nadále světová cena ropy bezprostředně ovlivňována jako dosud veškerými vážnějšími politickými i hospodářskými událostmi. Politická nestabilita a hospodářská konjunktura budou způsobovat růst ceny ropy, úspěšná vyřešení politických (případně i vojenských) konfliktů a hospodářská krize budou způsobovat pokles ceny. Obdobně se projeví na ceně změny v nabídce ropy např. po uvalení a odvolání embarga na vývoz ropy významných producentů (např. Irák). Protože cena ropy reaguje na světové události citlivě a okamžitě, je pro všechny členské státy Mezinárodní energetické agentury IEA při OECD (ČR byla v roce 199 vyzvána stát se 25. členem IEA) předepsáno udržovat 90-ti denní zásoby ropy a ropných produktů. ČR musí kapacity pro skladování této zásoby na svém území vybudovat. Zatímco skladování surové ropy bude patrně zajišťovat stát, skladování ropných výrobků může být svěřeno (eventuelně uloženo) soukromým subjektům - výrobním a obchodním firmám. Předpokládaný pohyb ceny ropy do roku 2014 je uvažován jako rovnoměrný (lineární) růst ceny ropy na hodnotu 30 USD/barel v roce 2014. Pozn.: Cena těžkého topného oleje TTO na burze v Rotterdamu sleduje takřka s absolutní přesností cenu surové ropy a její čtvrtletní průměr činí asi 70 až 80% ceny ropy (v přepočtu na toe).



Uhlí ČR se nestane v období 1999 - 2014 významnějším dovozcem uhlí. Zemní plyn Dovozní cena zemního plynu bude po diverzifikaci zdrojů brzy prakticky shodná s dovozní cenou Rakouska a Německa. Vybudováním tzv. severní větve z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa by mělo zvýšit jistotu dodávek ruského plynu do EU. Cena zemního plynu se odvozuje z ceny ropy, kterou následuje s několikaměsíčním zpožděním. Cena dovozu zemního plynu v příštích letech bude ovlivněna uzavřeným 15 letým kontraktem s Ruskem. Jedná se o kontrakt typu „take-or-pay“ sice s příznivou cenou částečně vázanou i na cenu uhlí, avšak je nasmlouváno poměrně vysoké množství plynu. Zkušenosti ze spotřeby v obcích, které byly plynofikovány v důsledku křížově dotované ceny, ukazují, že s odstraňováním deformované ceny spotřeba u obyvatelstva klesá. Důležitou (příznivou) roli proto bude hrát případné vyšší užití zemního plynu pro výrobu elektřiny. V opačném případě se kontrakt s Ruskem může stát příkladem tzv. uvízlých nákladů „stranded cost“. Může způsobit společnosti Transgas hospodářské těžkosti neboť v liberalizovaném trhu bude uvízlé náklady patrně obtížné přenášet na odběratele. Je známo, že získat souhlas Komise EU s úhradou „stranded cost“ bude velmi obtížný, a to zejména pokud vlády přistupujících zemích (i když zásady obou směrnic již jsou známy) pokračují v politice křížových dotací a regulací trhu způsobují netržní chování a deformované investiční rozhodování energetických společností. Cena zemního plynu z Norska bude odpovídat ceně pro Německo resp. průměru EU. Předpokládaný poměr dovozní ceny zemního plynu vůči dovozní ceně ropy do roku 2014 bude stabilní a bude směřovat k úrovni 0,9 ceny ropy. Výkyvy cen ropy budou tlumeny částečnou vazbou ceny na cenu uhlí.

1.3.3 Spotřebitelské ceny kapalných paliv Průmysl Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny. Domácnosti Ceny kapalných paliv v ČR budou odpovídat cenám v EU. Nejsou a nebudou zde důvody pro odlišné ceny. DPH není snížená, dojde naopak k nápravě ve způsobu nesprávného zdanění topného oleje (způsobu odpočtu spotřební daně, za kterou se nevrací DPH!). Tabulka 1: Poměrové ukazatele ceny kapalných paliv 1999 Poměrový ukazatel EU LTO prům. / TTO prům. 2,13 LTO dom. / LTO prům. 1,18 LTO dom. / TTO prům. 2,61 LTO dom. / ZP dom. 0,77(1998) Nafta / benzín 0,62

2014 ČR 3,28 1,44 4,72 1,81 0,63

EU 2,2 1,20 2,75 1,10 0,65

ČR 2,2 1,20 2,75 1,10 0,65

1.3.4 Spotřebitelské ceny uhlí Průmysl Cena domácího uhlí bude schopná konkurence pro zásobování průmyslu (tepláren), pokud nepřesáhne do roku 2014 cenu 3 USD/GJ. Cena uhlí pro elektrárny by neměla v tomto období přesáhnout 2 USD/GJ, jinak přestanou být naše stávající elektrárny s účinností cca 32% konkurenceschopné. Domácnosti Ceny uhlí v ČR budou muset být patrně pro domácnosti zvýšeny (daňovým zatížením) současně s odstraněním deformovaných cen síťových energií pro domácnosti, aby nedošlo vlivem ekonomického chování obyvatel k návratu k používání uhlí v oblastech, kde již bylo nahrazeno ekologičtějšími způsoby vytápění. Tam, kde je dosud



uhlí využíváno a kde nejsou ekonomické podmínky pro vybudování CZT či zavedení zemního plynu, by jeho zdražení mělo zvýhodnit přechod na využití biomasy (např. pelet a ekobriket), topných olejů a kapalného propanu. Tabulka 2: Poměrové ukazatele ceny uhlí 1999 Poměrový ukazatel Uhlí výr. el. / prům. Uhlí dom. / prům.

EU 0,87 3,2

2014 ČR 0,94 1,76

EU 0,85 3,6

ČR 0,85 3,6

1.3.5 Spotřebitelské ceny zemního plynu Průmysl Cena zemního plynu pro průmysl a výrobu elektřiny v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavede evropskou liberalizační směrnici 98/30/EC v rámci nového energetického zákona. Bude odstraněna křížová dotace obyvatelstva průmyslovými odběrateli. Od 1.1. 1999 byla sjednocena DPH pro zemní plyn, elektřinu, uhlí a ropné produkty na 22 %. Domácnosti Cena zemního plynu v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavede tarifní politiku odpovídající zkušenosti EU. Bude zrušena křížová dotace ceny pro obyvatelstvo. Cena zemního plynu pro domácnosti v ČR patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU. Tabulka 3: Poměrové ukazatele ceny zemního plynu 1999 2014 Poměrový ukazatel EU ČR EU ČR ZP výr. el. / prům. 0,83(1997)* 1,0 0,85 0,85 ZP dom. / prům. 2,97(1998) 1,30 2,2 2,2 ZP dom. / LTO dom. 1,3(1998) 0,55 0,9 0,9 *Tato hodnota platí pro Německo, protože IEA neuvádí ceny plynu pro výrobu elektřiny za OECD Evropa Předpoklad vývoje cen zemního plynu a jeho tarifní struktury Výrazné rozšíření uplatnění zemního plynu v České republice souvisí se snahou o minimalizaci dopadů energetických procesů na životní prostředí. Dosavadní strmý nárůst spotřeby zemního plynu byl především způsoben ekologizací středních a velkých energetických zdrojů a zároveň rozvojem individuálního užití zemního plynu v domovních kotelnách a systémech ústředního vytápění. Většina nových spotřeb má charakter vytápění a přípravy TUV. Tento charakter spotřeby vytváří vysoký nárůst sezónní spotřeby zemního plynu. Poměr zimní a letní spotřeby činí přibližně 10 : 1 (poměr mezi ročním okamžitým maximem a minimem je ještě mnohem vyšší) a zvyšují se požadavky na kapacitu sezónních zásobníků. Zvýšené nároky na kapacitu zásobníků s sebou přinášejí i vyšší náklady. Současná tarifní struktura a nastavené ceny neumožňují plynárenským společnostem efektivně ovlivňovat spotřebitele a zmenšit tak poměr mezi zimní a letní špičkou na únosnou míru, obvyklou v ostatních vyspělých evropských zemích, kde se tento poměr pohybuje v rozmezí 5-6:1. Po oslabení koruny v roce 1997 se ekonomické problémy plynárenství ještě prohloubily. Z hlediska plynárenských společností je neudržitelné postupovat v odstraňování deformovaných cen plynu mírnou cestou v mezích 15% zvyšování. Základním opatřením, které řeší problémy v plynárenství, je tedy přestavba tarifů. První krok byl učiněn na počátku roku 2000 (Výměr MF 01/2000), kdy byly zavedena nová tarifní soustava pro ceny zemního plynu. Tyto tarify kromě velikosti odběru zohledňují i jeho rovnoměrnost v průběhu roku (zavedení zimní a letní ceny pro kategorie odběru nad 60 000 Nm3/rok a zavedení platby (stálého měsíčního platu) odvislé od maximální denní spotřeby zemního plynu. Do budoucna lze ještě předpokládat u velkoodběratelů zavedení slevy za přerušitelnost dodávky zemního plynu ve šičkách odběru. Tyto slevy však patrně budou řešeny individuální smlouvou. Významnou úlohu při snižování denních odběrových špiček sehraje teplárenství. Větší paroplynové teplárny mohou být konstruovány jako dvoupalivové systémy a tak mohou přebírat v případě potřeby funkci pasivních zásobníků plynu, tj. uvolňovat v extrémně chladných dnech kapacitu plynového systému zejména pro vytápění plynofikovaných domů a bytů. Tak například paroplynová teplárna o výkonu 100 MW může



v případě nedostatku plynu přechodem na spalování lehkého topného oleje uvolnit až 20 tis. m 3/hod zemního plynu ve prospěch nepřerušitelných dodávek.

Od 1.1. 2000 platily dle výměru MF 01/2000 tyto tarify a ceny zemního plynu Tabulka 4: Ceny zemního plynu od 01/2000 pro domácnosti – Česká republika Roční odběr Stálý plat Plat za odebrané množství (m3/rok) (Kč/měsíc) (Kč/m3)

0-180 181-900 901-6 000 nad 6 000

15 40 130 160

8,09 6,43 5,22 5,17

Tabulka 5: Ceny zemního plynu od 01/2000 pro ostatní odběratele – SČP, a.s. Léto Zima Stálý plat Stálý plat Celoročně (Kč/m3) (Kč/m3) (Kč/m3) (Kč/měsíc) (Kč/m3) 0-180 15 8,30 181-900 40 6,64 901-6 000 130 5,43 6 001-60 000 160 5,37 60 001-400 000 5,26 5,40 nad 400 000 4,78 4,93 3,66

Od 1.4. 2000 platí dle výměru MF 06/2000 tyto tarify a ceny zemního plynu Tabulka 6: Ceny zemního plynu od 04/2000 pro domácnosti – Česká republika Roční odběr Stálý plat Plat za odebrané množství (m3/rok) (Kč/měsíc) (Kč/m3)

0-180 181-900 901-6 000 nad 6 000

15 40 130 160

8,09 6,43 5,22 5,17

Tabulka 7: Ceny zemního plynu od 04/2000 pro ostatní odběratele – SČP, a.s. 1.4. – 30.9. 1.10.- 31.12. Léto (Kč/m3) 0-180 181-900 901-6 000 6 001-60 000 60 000-400 000 nad 400 000

5,93 5,38

Zima (Kč/m3)

6,08 5,53

Stálý plat (Kč/m3)

Stálý plat (Kč/měsíc) 15 40 130 160

Celoročně (Kč/m3) 9,53 7,65 6,28 6,21

3,66



Tarifní soustava zemního plynu platná od 01/2000

Graf 1:

Cena zemního plynu bez DPH dle výměru MF 01/2000 platná od 1.1. do 31.3. 2000 10 9 Ostatní odběratelé

Kč/m3

8 7 6 Domácnosti

5

1 000 000

700 000

400 000

200 000

60 000

40 000

20 000

10 000

6 000

4 000

2 000

900

600

300

180

150

100

3

50

4

velikost odběru v m3/r

Z grafu je velmi dobře patrné, že u Severočeské plynárenské (stejně jako u ostatních plynárenských distribučních společností) nedošlo k dlouho očekávanému vyrovnání spotřebitelských cen obyvatelstva a ostatních spotřebitelů a dále přetrvávají křížové dotace směrem od ostatních odběratelů k domácnostem. Zvýšením ceny zemního plynu pro ostatní odběratele došlo k dalšímu prohloubení nesouladu mezi cenami pro obyvatelstvo a ostatní odběratele, jak také dokumentuje následující graf. Tato situace je však pouze přechodná a je způsobena pouze politickým rozhodnutím. Očekáváme dodržení vládního scénáře narovnání cen energií mezi obyvatelstvem a ostatními odběrateli.



Tarifní soustava zemního plynu dle výměru MF 06/2000 platná od 1.4.2000

Graf 2:

Cena zemního plynu bez DPH dle výměru MF 06/2000 platná od 1.4. 2000 11 10 Ostatní odběratelé 9

Kč/m3

8 7 6

Domácnosti

5 4

1 000 000

700 000

400 000

200 000

60 000

40 000

20 000

10 000

6 000

4 000

2 000

900

600

300

180

150

100

50

3

velikost odběru v m3/r

Lze předpokládat, že plynárenské společnosti budou patrně uplatňovat následující obchodní politiku: 

Oblast maloodběru a obyvatelstva Ve vztahu k maloodběrům a obyvatelstvu budou plynárenské společnosti uplatňovat takovou tarifní strukturu a ceny, které zajistí jejich plnou konkurenceschopnost vůči užití lehkého topného oleje a topných plynů. Postupně bude vyvíjen ekonomický tlak na kategorii užití zemního plynu pouze pro vaření, jež je pro plynárenské společnosti nejméně rentabilní. Pro zajištění maximálního využití přenosových kapacit plynovodních zařízení budou plynárenské společnosti zvýhodňovat komplexní plynofikace objektů. 

Oblast středních odběratelů

V oblasti středních odběratelů půjde jednak o zajištění konkurenceschopnosti vůči lehkému topnému oleji a kapalným plynům a dále pak podporu vzniku ostrovních soustav CZT založených na plynové kogeneraci. Předpokládáme, že největší uplatnění nalezne kogenerace s plynovými motory. V některých společnostech se začíná prosazovat názor, který se přiklání k preferenci drobných odběratelů před velkoodběrateli. Důvodem je patrně obava ze ztráty tzv. oprávněných zákazníků ve vnitřním liberalizovaném energetickém trhu. Oprávnění zákazníci si budou totiž moci zvolit dodavatele (obchodního partnera) zemního plynu. Obava z úplné ztráty oprávněného zákazníka však není dle našeho názoru na místě, jelikož službu přepravy plynu k zákazníkovi bude s největší pravděpodobností zajišťovat stávající plynárenská společnost, která bude podléhat přísné regulaci a kontrole nezávislého regulátora. Aby se distribuční plynárenská společnost mohla také aktivně zapojit do obchodování se zemním plynem bude muset dle direktiv EU vytvořit účetně oddělenou společnost. Vzhledem ke skutečnosti, že oprávněných zákazníků bude postupně přibývat se snižující se hranicí spotřeby zemního plynu pro získání kreditu oprávněného zákazníka, byla by strategie podpory individuálního drobného odběratele pouze zákopovou válkou vedoucí k postupnému oslabení pozice stávajících distribučních plynárenských společností.





Oblast velkoodběratelů

V oblasti velkoodběratelů se pro plynárenské společnosti otevírá nejlepší možnost uplatnění principů řízení strany spotřeby DSM (Demand Side Management), kde si bude moci plynárenská společnost ve spolupráci s velkoodběrateli vytvořit takový odběrový diagram, který jí umožní vyjednat lepší obchodní podmínky se svým dodavatelem plynu (dnes pouze TRANSGAS). Plynárenská společnost pak za tyto služby nabídne velkoodběrateli individuální podmínky dodávky zemního plynu. Dá se předpokládat, že účast plynárenských společností nebude pouze pasivní, ale že budou ochotny investovat do projektů odběratelů, které přinesou oboustranný prospěch.

1.3.6 Spotřebitelské ceny elektřiny Průmysl Cena elektřiny pro průmysl v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavede evropskou liberalizační směrnici 96/92/EC v rámci nového energetického zákona. Bude odstraněna křížová dotace obyvatelstva průmyslovými odběrateli. Domácnosti Cena elektřiny v ČR bude odpovídat cenám v EU. Neměly by zde být důvody pro odlišné ceny. ČR zavede tarifní politiku odpovídající zkušenosti EU. Bude zrušena křížová dotace ceny pro obyvatelstvo. Poměr ceny elektřiny pro domácnosti vůči průmyslu patrně dosáhne průměru ceny sousedních zemí EU. Tabulka 8: Poměrové ukazatele ceny elektřiny 1999 poměrový ukazatel EU el. dom. / prům. 2,0 el. top. / el. dom. 0,5

2014 ČR 1,06 0,63

ČR 2 0,5

EU 2 0,5

1.3.7 Spotřebitelské ceny centralizovaného tepla Průmysl Výrobní cena centralizovaného tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být včetně dopravy konkurenceschopná substitučnímu způsobu jeho individuální výroby – obvykle ze zemního plynu. Domácnosti Výrobní cena tepla bude závislá na primárnímu palivu, musí však být v součtu s jeho distribucí konkurenceschopná substitučnímu individuálnímu vytápění – obvykle zemním plynem. Tabulka 9: Poměrové ukazatele ceny CZT 1999 Poměrový ukazatel EU el. top. / CZT

1,5

2014 ČR

EU

ČR

1,12

1,5

1,5



1.3.8 Spotřebitelské ceny tepla z lokálního vytápění Průmysl Cena tepla z lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. S výjimkou tepla ze spalování vlastního odpadu, případně z vlastního kogeneračního zdroje, bude cena z lokálního vytápění srovnatelná s cenou z CZT (při použití shodné metodiky ekonomického hodnocení). Důvodem je skutečnost, že CZT musí být konkurenceschopné a musí se proto přizpůsobit ceně individuálního vytápění, jinak ztratí trh. Domácnosti Cena lokálního vytápění bude odpovídat zvolenému primárnímu palivu. Po odstranění deformovaných cen síťových energií se stane v malých obcích více atraktivní vytápění pelety a ekobrikety z biomasy, olejem a kapalným propanem.



1.3.9 Grafická příloha Graf 3: Výchozí ceny v USD/GJ - rok 1999 Výchozí ceny - rok 1999 8,0

dálk. teplo CZT

11,4

9,0

el.topení dom.

17,1 14,2

el.-domácnosti

13,4

el.-průmy sl 4,9

ZP-domácnosti ZP-v ýroba el.

3,8 3,8

ZP-průmy sl

3,8 3,8

uhlí-domácnosti

1,7

uhlí-v ýroba el.

0,9 1,6

uhlí-průmy sl

1,0 1,8

34,3 17,1

11,4

ČR 7,2

EU

19,5

benzín 12,3

naf ta

28,2

17,4

8,9 9,3

LTO-domácnosti 6,2

LTO-průmy sl 1,9

TTO-průmy sl

0

7,9

3,7

5

10

15

20

25

30

35

40

USD/GJ

Graf 4: Předpověď cen v USD/GJ - rok 2005 Předpověď ceny - rok 2005 9,6

dálk. teplo CZT

12,3 14,5

el.topení dom.

18,5 27,8

el.-domácnosti 16,3

el.-průmy sl 9,5

ZP-domácnosti

37,0

18,5

12,4

4,5 4,8

ZP-v ýroba el.

4,8 5,6

ZP-průmy sl

3,6

uhlí-domácnosti uhlí-v ýroba el.

1,1 1,8

uhlí-průmy sl

1,3 2,1

ČR 7,9

EU

34,3

benzín 22,0

naf ta

41,2

26,8

12,7 13,9

LTO-domácnosti 9,4

LTO-průmy sl 3,5

TTO-průmy sl

0

5

11,6

5,3

10

15

20

25

30

35

40

45

USD/GJ



Graf 5: Předpověď cen v USD/GJ - rok 2010 Předpověď ceny - rok 2010 12,5 13,7

dálk. teplo CZT

18,7 20,6

el.topení dom.

37,5

el.-domácnosti

41,2

19,7 20,6

el.-průmy sl 12,7 13,5

ZP-domácnosti 5,2 5,2

ZP-v ýroba el. ZP-průmy sl

6,0 6,2

uhlí-domácnosti

5,9

uhlí-v ýroba el.

1,5 2,0

uhlí-průmy sl

1,8 2,4

ČR EU

8,8

50,3 50,3

benzín 32,7 32,7

naf ta 15,0 15,2

LTO-domácnosti

12,0 12,7

LTO-průmy sl 5,2 5,8

TTO-průmy sl

0

10

20

30 USD/GJ

40

50

60

Graf 6: Předpověď cen kapalných paliv v USD/GJ Předpověď cen kapalných paliv 18

16

16

14

14

12

12

USD/GJ

18

10

10

8

8

6

6

4

4

2

2

0 1999

0 2001

2003

2005

2007

2009

2011

EU/TTO prům.

LTO prům.

EU/LTO prům.

LTO dom.

EU/LTO dom.

TTO prům.

2013



Graf 7: Předpověď cen kapalných paliv v Kč/jednotku Předpověď cen kapalných paliv v Kč za jednotku 30000

25000

25000

20000

20000

Kč/t

30000

15000

15000

10000

10000

5000

5000

0 1999

0 2001

2003

2005

LTO prům.

2007

2009

LTO dom.

2011

2013

TTO prům.

Graf 8: Poměrné ceny kapalných paliv Poměrné ceny kapalných paliv 5,0 4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

LTO prům./TTO prům.

EU/LTO prům./TTO prům.

LTO dom./TTO prům.

EU/LTO dom./TTO prům.

LTO dom./LTO prům.

EU/LTO dom./LTO prům.

2013



Graf 9: Předpověď cen pohonných hmot v USD/GJ

USD/GJ

Předpověď cen pohonných hmot 60

60

50

50

40

40

30

30

20

20

10

10

0 1999

0 2001

2003

2005

EU nafta

2007

benzín

2009

2011

EU benzín

2013

nafta

Graf 10: Předpověď cen pohonných hmot v Kč/jednotku Předpověď cen pohonných hmot v Kč za jednotku 70

60

60

50

50

40

40

Kč/l

70

30

30

20

20

10

10

0 1999

0 2001

2003

2005 benzín

2007

2009

2011

2013

nafta



Graf 11: Poměrné ceny pohonných hmot Poměrné ceny pohonných hmot

0,8

0,8

0,7

0,7

0,6

0,6

0,5

0,5

0,4

0,4

0,3

0,3

0,2

0,2

0,1

0,1

0,0 1999

0,0 2001

2003

2005

2007

EU nafta/benzín

2009

2011

2013

nafta/benzín

Graf 12: Předpověď cen uhlí v USD/GJ Předpověď cen uhlí

12

12

10

8

8

USD/GJ

10

6

6

4

4

2

2

0 1999

0 2001

2003

2005

2007

2009

2011

uhlí prům.

EU uhlí prům.

uhlí výr. el.

EU uhlí výr. el.

uhlí dom.

EU uhlí dom.

2013



Graf 13: Předpověď cen uhlí v Kč/jednotku Předpověď cen uhlí v Kč za jednotku 300

250

250

200

200

Kč/GJ

150 150 100 100 50

50

0 1999

0 2001

2003

2005

uhlí výr. el.

2007

2009

uhlí dom.

2011

2013

uhlí prům.

Graf 14: Poměrné ceny uhlí

USD/GJ

Poměrné ceny uhlí 4,0

4,0

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0 1999

0,0 2001

2003

2005

2007

2009

2011

uhlí výr. el./prům.

EU uhlí výr. el./prům.

uhlí dom./prům.

EU uhlí dom./prům.

2013



Graf 15: Předpověď cen zemního plynu v USD/GJ Předpověď cen zemního plynu 16

14

14

12

12

10

10

8

8

6

6

4

4

2

2

USD/GJ

16

0 1999

0 2001

2003

2005

ZP prům.

EU prům.

ZP dom.

EU dom.

2007

2009 ZP výr. el.

2011

2013

EU výr. el.

Graf 16: Předpověď cen zemního plynu v Kč/jednotku

Kč/m3

Předpověď cen zemního plynu v Kč za jednotku 18

18

16

16

14

14

12

12

10

10

8

8

6

6

4

4

2

2

0 1999

0 2001

2003

2005

ZP výr. el.

2007

2009

ZP dom.

2011

2013

ZP prům.



Graf 17: Poměrné ceny zemního plynu Poměrné ceny zemního plynu

3,5

3,5

3,0

3,0

2,5

2,5

2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0 1999

0,0 2001

2003

2005

2007

2009

EU výr. el./prům. EU dom./prům.

2011

2013

ZP dom./prům. ZP výr. el./prům.

Graf 18: Předpověď cen elektřiny v USD/GJ

USD/GJ

Předpověď cen elektřiny 50

50

45

45

40

40

35

35

30

30

25

25

20

20

15

15

10

10

5

5

0 1999

0 2001

2003

2005

2007

2009

2011

el. dom.

EU dom.

el. top. dom.

EU top. dom.

EU prům.

el. prům.

2013



Graf 19: Předpověď cen elektřiny v Kč/jednotku

Kč/kWh

Předpověď cen elektřiny v Kč za jednotku 6

6

5

5

4

4

3

3

2

2

1

1

0 1999

0 2001

2003

2005

el. dom.

2007

2009

el. top. dom.

2011

2013

el. prům.

Graf 20: Poměrné ceny elektřiny Poměrné ceny elektřiny

2,2

2,2

2,0

2,0

1,8

1,8

1,6

1,6

1,4

1,4

1,2

1,2

1,0

1,0

0,8

0,8

0,6

0,6

0,4

0,4

0,2

0,2

0,0 1999

0,0 2001 EU dom./prům

2003

2005 el. top./dom.

2007

2009 EU top./dom.

2011

2013 el. dom./prům



Graf 21: Předpověď ceny CZT v USD/GJ

USD/GJ

Předpověď ceny tepla z CZT 16

16

14

14

12

12

10

10

8

8

6

6

4

4

2

2

0 1999

0 2001

2003

2005

2007

EU CZT

2009

2011

2013

CZT

Graf 22: Předpověď ceny CZT v Kč/jednotku Předpověď ceny tepla z CZT v Kč za jednotku

600 500

Kč/GJ

400 300 200 100 0 1999

2001

2003

2005

2007

2009

2011

2013

CZT



Graf 23: Poměr ceny el. pro vytápění / CZT Poměr ceny el. top./CZT 1,6

1,6

1,4

1,4

1,2

1,2

1,0

1,0

0,8

0,8

0,6

0,6

0,4

0,4

0,2

0,2

0,0 1999

0,0 2001

2003

2005

2007

EU el. top./CZT

2009

2011

2013

el. top./CZT


1. VNĚJŠÍ PODMÍNKY PRO ROZVOJ ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY

Recommend Documents