Strategický rámec projektů pro rozvoj dopravy a infrastruktury v regionu centrope
ve smyslu závěrů Politické rady centrope konané v Brně dne 21. května 2012
1/20
Strategický rámec projektů pro rozvoj dopravy a infrastruktury v regionu centrope Obsah: 0. Úvod ..................................................................................................................................................3 1. Výzvy .................................................................................................................................................3 2. Zásady a hlavní cíle ...........................................................................................................................5 3. Rozvoj infrastruktury ..........................................................................................................................6 3.1 Vize infrastruktury 2030 ............................................................................................................. 6 3.1.1 Hlavní železniční síť...............................................................................................................6 3.1.2 Hlavní silniční síť ................................................................................................................. 10 3.1.3 Regionální přeshraniční železniční úseky ............................................................................ 13 3.1.4 Regionální přeshraniční silniční spojení ............................................................................... 13 3.2 Vodní cesta Dunaj ................................................................................................................... 13 3.3 Letiště ...................................................................................................................................... 14 3.4 Síť cyklotras............................................................................................................................. 14 3.5 Širokorozchodná železnice Rusko – centrope ......................................................................... 15 4. Iniciativy pro veřejnou dopravu ........................................................................................................ 15 5. Zavedení nadnárodního multimodálního a vícejazyčného dopravního ............................................. 16 informačního systému ............................................................................................................................. 16 6. Propagace rozvoje společných přeshraničních plánovacích nástrojů .............................................. 17 7. Potřeby budoucí spolupráce ............................................................................................................ 18 Zdroje: .................................................................................................................................................... 20
2/20
0. Úvod V posledních letech region centrope vykazuje výrazný rozvoj, zejména pokud jde o hospodářský růst a získávání přímých zahraničních investic. Tyto dva ukazatele lze považovat za doklad o dynamickém rozvoji regionu. Zároveň viditelně vzrostl přeshraniční pohyb oproti průměru jiných příhraničních regionů, což ukazuje dynamickou hospodářskou a územní integraci. Dostupnost a vnitřní propojenost regionu centrope je zásadní podmínkou pro posílení konkurenceschopnosti v evropské i globálním měřítku. Na druhé straně jeho postavení jako evropské silniční křižovatky, zvětšující se prostorová integrace a pokračující nárůst motorizace může vést k silnému navýšení počtu osobních automobilů a nákladního provozu. Pro zajištění šetrnosti k životnímu prostředí, ekonomicky a sociálně udržitelného rozvoje centrope se regiony dohodly na vytvoření pevného rámce při realizaci tzv. centrope strategie zaměřené na rozvoj dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Na základě zásad a cílů týkajících se územního a dopravního rozvoje schválené zainteresovanými subjekty v regionu centrope v rámci „centrope Vize 2015“ na summitu ve Vídni v roce 2005 byl sestaven tzv.: "Strategický rámec pro rozvoj infrastruktury a veřejné dopravy ". Tento dokument má za úkol identifikovat aktuální a očekávané kapacitní omezení infrastruktury a nedostatky v kvalitě služeb veřejné dopravy. Součástí je taktéž plán budoucích opatření, které jsou uvedeny v přehledné mapě celého regionu.
1. Výzvy Region centrope čelí různým výzvám, které vyžadují stanovení jasné strategii pro další rozvoj dopravní infrastruktury a veřejných dopravních služeb. (1) Dynamická integrace regionu centrope vedoucí k rostoucí přeshraniční interakci Rozvoj přeshraniční dopravy v minulosti ukázal na dynamickou integraci regionu centrope. Na základě dostupných dopravních prognóz lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Objem osobní automobilové dopravy se zvýší o 90 až 140% na hraničních přechodech v rámci centrope (mezi roky 2005 - 2025 na rakouské hranici centrope), zatímco na ostatních rakouských hraničních úsecích bude růst jen 19 až 25%. Přeshraniční objem nákladní dopravy se zvýší asi o 80%, ale jen asi 40% na ostatních hraničních přechodech tedy mimo region centrope (zdroj rakouské ministerstvo dopravy, inovací a technologií, 2010). V důsledku dorovnání stupně motorizace v České republice, na Slovensku a v Maďarsku na úroveň okolních států, se do roku 2030 předpokládá, že se množství automobilů v regionu centrope zvýší přibližně o 40%. Bez podstatné modernizace železniční sítě a zlepšení služeb veřejné dopravy můžeme očekávat významný nárůst automobilové dopravy. (2) centrope jako území nadnárodní evropská dopravní a přepravní křižovatka Křížení jednotlivých koridorů sítě TEN-T a vzrůstající přeshraniční integrace v regionu centrope si vyžadá potřebu zajištění kapacitní dopravní sítě a doprovodnou infrastrukturu. Na druhé straně je propojitelnost a uspořádání sítě TEN-T důležitým předpokladem pro dynamický rozvoj a ekonomický růst. Hlavním zájmem je využití rozvoje nové nadnárodní infrastruktury pro celý region při environmentálně šetrných řešeních. (3) Vážné problémy a nedostatky hlavní sítě infrastruktury Železniční i silniční síť jsou charakterizovány vážnými nedostatky (např. omezená kapacita) a provozními vadami (jízdní rychlost, dopady na životní prostředí, bezpečnost provozu).
3/20
(4) Nedostatečná nabídka veřejné dopravy je hrozbou pro udržitelnou dopravní výkonnost Dopravní modely ukazují, že územní a dopravní politika je schopna podstatně ovlivnit dělbu přepravní práce. Bez silného politického tlaku ve prospěch veřejné dopravy se očekává, že nárůst automobilové individuální dopravy bude asi o 140%, v případě posílení politického tlaku bude nadále růst, avšak jen asi o 80%. Kromě několika linek veřejné dopravy v rámci centrope, není v tuto chvíli meziregionální veřejná doprava k dopravě individuální konkurenceschopná. Kvalita nabídky veřejné dopravy ovlivňuje nejen budoucí ekologické dopady, které za sebou zanechává individuální automobilová doprava, ale je také zodpovědná za snížení regionálních a sociálních rozdílů vzhledem k dopravní dostupnosti. Tyto rozdíly jsou především způsobeny vysokou cenou pohonných hmot vůči průměrné výšce příjmu obyvatel v ostatních státech mimo Rakousko. (5) Zodpovědnost týkající se rozhodování a financování je soustředěna na národní a evropské úrovni Regionální rozhodovací orgány nemají pravomoc ovlivňovat investice na nadnárodní úrovni. Je proto společným zájmem vytvoření společné strategie v rámci regionu centrope, která bude schopná ovlivňovat priority projektů infrastruktury na národní a evropské úrovni.
4/20
2. Zásady a hlavní cíle Vychází z „Vize centrope 2015“, kterou schválila centrope zúčastněnými stranami v roce 2005, ve které můžeme identifikovat společné hlavní zásady a cíle spojené s rozvojem dopravy a dopravních systémů na území centrope. Hlavním poselstvím tohoto dokumentu je úsilí konat jednotně v prospěch zachování udržitelného růstu regionu centrope jako celku. Pro společnou strategii dopravního a přepravního rozvoje jsou prioritní tyto cíle: Zvýšení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím zlepšení mezinárodní dostupnosti, stejně jako dopravních propojení a posílení centrope jako významného evropského uzlu. Tento uzel se nachází na křižovatce významných evropských dopravních koridorů s významnými mezinárodními letišti, a proto by měl nabídnout kvalitní dopravní dostupnost na všechny evropské klíčové trhy. Železniční tratě musí zajistit přímé napojení do evropských vysokorychlostních tratí. Dokončená dálniční síť by se měla propojit s hlavní evropskou sítí pro zajištění kvalitní dostupnosti do všech důležitých měst v regionu. Opatřeními eliminujícími nedostatky, modernizací a odstraněním kritických míst na stávající přeshraniční dopravní síti se má v dohledné budoucnosti zlepšit vnitřní a vnější dostupnost. Udržitelné řízení mobility rozvojem veřejné dopravy, systémy řízení dopravy, účinná a šetrná přeprava zboží k životnímu prostředí. Pro podporu optimálního využití dostupných kapacit a zvýšení propustnosti v aglomeracích, při zachování bezpečnosti silničního provozu musí být vyvinuty inteligentní příhraniční systémy řízení dopravy. Optimalizovaná a koordinovaná veřejná doprava musí zaručit, že sniží objem dopravy způsobený individuální automobilovou dopravou. Multimodální logistické centra zahrnující silniční, železniční, lodní a leteckou dopravu nejen umožňují rychlou překládku zboží a její další redistribuci, ale konečném důsledku by měla zmírnit dopad na životní prostředí. Rozvoj ekologicky šetrného biosférického růstu, s ochranou klimatu, vody, půdy, ovzduší a přírody. Musí být uplatněny příhraniční dohody tykajících se opatření na dosáhnutí cílů ochrany klimatu, kvality vody, půdy a ovzduší, stejně tak jako koncepty pro výrobu energie na bázi nízkých vstupů. Pro zabezpečení udržitelnosti musí územní rozvoj jako i rozvoj dopravní infrastruktury být maximálně energeticky úsporný a eliminovat zábor půdy. Rozvoj kompaktního osídlení, minimalizace záborů půdy a koordinovaná územní a dopravní politika. S ohledem na územní plánování, by měly všechny partnerské regiony a města zajistit udržitelný rozvoj měst, který zabrání v plýtvání územních rezerv. Plánovací prosesy musí minimalizovat negativní dopady od působení dopravy.
5/20
3. Rozvoj infrastruktury 3.1
Vize infrastruktury 2030
Regiony v rámci projektu centrope připravují dlouhodobý plán rozvoje infrastruktury, který je uveden v následujících kapitolách. Plán „Vize infrastruktury 2030“ poprvé poskytuje ucelený obraz o společném rozvoji infrastruktury. Regiony centrope se zavazují k podpoře koordinovaného a harmonizovaného rozvoje, i přestože implementace rozšíření sítě a její modernizace nejsou zcela v její kompetenci. V tomto ohledu je „Vize infrastruktury 2030“ společným základem, který vyžaduje bilaterální spolupráci. „Vize infrastruktury 2030“ by na straně jedné měla sloužit ke společné snaze prosazovat společné zájmy na nadnárodní úrovni a na straně druhé podporovat regiony v jejich individuálních strategiích na úrovní národní.
3.1.1 Hlavní železniční síť Hlavní železniční síť – „Vize infrastruktury 2030“ jako základ pro opatření v oblasti vlastních regionů a lobování vůči třetím stranám Stávající železniční síť se potýká s vážnými kapacitními omezeními a problémy. Region centrope je křižovatkou několika nadnárodních dopravních koridorů, které jsou součástí Transevropské páteřní sítě (Transeuropean Core network) a Transevropské komplexní sítě (Transeuropean Comprehensive Network). Vývoj, rozšíření a modernizace těchto sítí je důležitým zájmem regionu centrope, aby mohl čelit výzvám popsaných v kapitole 1. To je důvodem proč region centrope předkládá dlouhodobou vizi do roku 2030 pro zlepšení železniční infrastruktury. Rozšíření a modernizace sítě je základem dohody o činnosti v regionech a o společném lobování vůči Evropské komisi, a to jak národními vládami, tak i provozovateli a správcemi sítě. Zlepšení železniční sítě zvýší kapacitu a sníží cestovní dobu mezi hlavními městy centrope: Tabulka: 1: Cestovní doba vlakem mezi vybranými destinacemi po výhledovém zlepšení infrastruktury (v minutách) Rozdíl Spojení1) 2011 2030 V minutách % Brno – Vienna 120 100 - 20 - 17 Breclav – Vienna 80 60 - 20 - 25 Bratislava – Vienna 70 45 - 25 - 36 Sopron – Vienna 75 60 - 15 - 20 Györ – Vienna 75 60 -15 - 20 Brno – letiště Vídeň (VIE) 150 115 - 35 - 23 Bratislava – VIE 95 60 - 35 - 37 Sopron – VIE 110 85 - 25 - 23 St. Pölten – Bratislava 132 82 - 50 - 38 1)
Informace o výhledových jízdních časech jiných spojů nejsou k dispozici
Zdroj: Pozn.:
Austrian Railways Company (2011): Zielnetz 2025+ VIE = letiště Vídeň
Tímto se zlepší dostupnost v rámci regionu centrope a dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti veřejné dopravy.
6/20
Kombinovaný rozvoj dopravních uzlů a linek Železniční síť dle „Vize infrastruktury 2030“ zahrnuje modernizaci a rozvoj železničních stanic a nákladních terminálů. Toto je důležité pro odstranění překážek, realizaci přímých propojení a zajištění optimální dostupnosti mezi nákladními terminály. Adaptace transevropské dopravní sítě (TEN-T) Pokud jde o transevropskou dopravní síť, centrope regiony souhlasí s nedávným návrhem Komise a Rady, avšak s drobnými změnami v těchto bodech: Zařazení významného železniční spojení Vídeň – letiště Vídeň - Bratislava - letiště Bratislava do páteřní sítě V současné době je pouze spojení na sever od Dunaje součástí páteřní (Core) sítě. Z hlediska pohledu regionů centrope má výše uvedené spojení stejnou prioritu jako spojení na sever od Dunaje přes Marchegg. Důvodem je integrace letišť ve Vídni a Bratislavě, které jsou nejdůležitější pro celý region v tomto významném železničním systému. Další důležité části tohoto spojení jsou již součástí návrhu: tratě Ostbahn mezi Götzendorf a Parndorf a spojení sever-jih přes Bratislavu směrem do Maďarska. Zařazení železničního uzlu Brno (ŽUB) do páteřní sítě Brno je důležitý uzel v navrhované páteřní síti. Prioritní osy č. 22 Praha - Vídeň / Bratislava - Budapešť Athény a baltsko-jadranská osa Gdaňsk - Vídeň – Bologna se protínají v Brně. Přestavba železničního uzlu Brno (ŽUB) musí být považována jako součást páteřní sítě. Začlenění železničního koridoru Vídeň / Bratislava / Záhřeb Rijeka do páteřní sítě TEN-T Pokud jde o vedení sítě TEN-T, centrope region souhlasí s nedávným návrhem Komise a Rady, avšak z hlediska centrope regionů samotných zde stále chybí vazba směr jih-východ (SETA). Konkrétně se jedná o trať z Vídňe / Bratislavy do Chorvatska (Záhřeb, Rijecka). Tento úsek by měl být do TEN-T sítě take začleněn. Stávající železniční trať je charakterizována nevyhovující technickými parametry, nízkou provozní rychlostí na některých úsecích a není tedy schopna nabídnout odpovídající kvalitu napojení Chorvatska jako nového členského státu. Následující úseky by měly být začleněny do sítě TEN-T: • Hegyeshalom - Szombathely • Körmend - Zalalövö • Szombathely - Zalaszentivan Celá trasa by měla být zařazena do páteřní sítě koridoru TEN-T. Změna smluvních podmínek na trati Sopron - Szombathely Dle smluvních podmínek ve vedení osy SETA (South-East-Transport-Axis) musí železniční vlaky v Maďarsku zastavovat v každé stanici. Abychom na mezinárodních dálkových spojích dosáhli přijatelných cestovních časů, musí se tyto podmínky změnit. Zlepšením železniční dopravní osy SETA se sníží cestovní doba mezi Vídní / Bratislavou a Záhřebem z 6 hodin na cca 4 hodiny a stejně tak I bude snížena cestovní doba mezi Vídní - Szombathely. Železniční spojení Györ - Trnava V současné době neexistuje žádné přímé železniční spojení mezi Györem a Trnavou. Na základě studie technické a ekonomické proveditelnosti by mělo být připraveno rozhodnutí o integraci do výhledové železniční sítě.
7/20
8/20
Tabulka: 1: Významná železniční síť – seznam projektů v centrope regionu – VIZE 2030 Číslo 1) Projekty 1 2a 2b 3 4a 4b 5 6 7 8a 8b 8c 8d 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18a 18b 18c 19 20a 20b 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 1)
Vídeň - St Pölten: vysokorychlostní trať Rakouská hranice - Budapešť: vysokorychlostní trať Ostbahn Vídeň - maďarská hranice: modernizace na vysokorychlostní trať Rajka - Hegyeshalom: modernizace Brno - slovenská hranice: modernizace konvenční trati Česká hranice - Bratislava: modernizace konvenční trati Brno - Přerov: modernizace Brno - průjezd sítě TEN-T Břeclav - průjezd sítě TEN-T Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Pottendorferlinie-Meidling-Blumental, modernizace Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Simmering - Ostbahnbrücke, třetí kolej Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Stadlau - hranice Vídně/Dol.Rak. (Marchegger Ast) Zlepšení železničního uzlu Vídeň: nové hlavní nádraží Vídeň Nový obchvat pro nákladní vlaky St. Pölten Westbahn úsek Ybbs a. d. Donau - Amstetten, rozšíření na 4 koleje Pottendorfer Linie: Blumental - Wampersdorf, rozšíření na 2 koleje Pottendorfer Linie: Wampersdorf - Wr. Neustadt, modernizace Gloggnitz - Mürzzuschlag; Semmering tunel Wr. Neustadt - Gloggnitz: modernizace na 160 km/h Hranice Vídeň/Dol.Rak.-Marchegg, elektrifikace, rozšíření na 2 koleje, modernizace až na 160 km/h Nordbahn Süßenbrunn - česká hranice: modernizace na 160 km/h Brno - Praha: nová vysokorychlostní trať Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Oberlaa - Wien marshalling yard (Laaerberg), Neubau Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Link Ostbahn - Flughafenschnellbahn, Neubau Zlepšení železničního uzlu Vídeň: Süßenbrunn, rekonstrukce trati Nové spojení Ebenfurth Wiener Neustadt - maďarská hranice: elektrifikace stávající trati Rakouská hranice - Sopron: elektrifikace stávající trati Bratislava - Galanta: modernizace konvenční trati až na 160 km/h Zlepšení železničního uzlu Bratislava: Petržalka - Bratislava hlavní nádraží - Bratislava letiště Fehring - maďarská hranice: elektrifikace stávající trati Letiště Vídeň, nádraží Letiště Vídeň - Götzendorf; nové spojení Gänserndorf - Marchegg; elektrifikace, modernizace stávající trati Nová trať Müllendorf - Eisenstadt Körmend - Zalalövo: modernizace stávající trati Hegyeshalom - Csorna - Szombathely: elektrifikace stávající trati Szombathely - Zalaszentiván: elektrifikace stávající trati Szombathely - Köszeg: rozříření do centra Köszeg Brno - Třebíč: elektrifikace stávající trati Rekonstrukce Boskovické spojky Šakvice - Hustopeče: elektrifikace stávající trati Hrušovany u Brna - Židlochovice: elektrifikace stávající trati Rekonstrukce Křenovické spojky Rekonstrukce trati Znojmo - Břeclav Neusiedl - Parndorf - Kittsee: spojení Parndorf Győr-Sopron: rozšíření na 2 koleje Győr - Pér - Kisbér: nové spojení Győr - Pápa - Celldömölk - Porpác: elektrifikace stávající trati
čísla projektů korespondují s čísly v přehledné mapě
9/20
3.1.2 Hlavní silniční síť Hlavní silniční síť – „Vize infrastruktury 2030“ jako základ pro opatření v oblasti vlastních regionů a společné lobování vůči třetím osobám Stejně jako železniční síť, tak i síť silniční se potýká s kapacitními omezeními, nedostatečnou technickou kvalitou určitých úseků, problémy bezpečnosti silničního provozu a s vážnými environmentálními dopady. Pro realizaci budoucích záměrů uvedených v kapitole 1. je nutno stanovit dlouhodobou „Vizi infrastruktury 2030“. Například realizací rychlostního propojení mezi Vídní a Brnem sníží cestovní dobu o 30% a sníží na trase znečištění životního prostředí v obcích. V Maďarsku, zejména realizace dálnice M15 a M86 (Bratislava - Mosonmagyaróvár - Szombathely) odvede mezinárodní nákladní dopravu z vesnic na nové dálnice. Rychlostní spojení z Vídně do Bratislavy na sever od Dunaje a dokončení dalníčního okruhu D4 kolem Bratislavy vytvoří regionální silničníh okruh, který poskytne dostatečnou kapacitu a pomůže k obnovení kvality životního prostředí v obcích, které jsou v tuto chvíli zasaženy vysokou dopravní zátěží. Pokud jde o transevropskou dopravní sít (TEN-T), centrope regiony opět vítají návrh Komise a Rady a vyzývají k zařazení důležitého dálničního spojení mezi Vídní a Bratislavou přes S8 a D4 do TEN-T. Jak bylo uvedeno výše, toto spojení je součástí regionálního silničního okružního systému Vídeň Bratislava, který by měl rozdělit rostoucí objem dopravy mezi Vídní a Bratislavou na dvě spojení. Regiony centrope požadují zařazení dálnice Bratislava - Mosonmagyaróvár - Csorna - Szombathely Nagykanisza do transevropské páteřní sítě. Tato dálnice je součástí tzv. “Středoevropského dopravního koridoru"(CETC) a důležitým spojením do budoucího členského státu EU, Chorvatska.
10/20
11/20
Tabulka: 2: Číslo1) 1 2a 2b 3 4 5 6 7a 7b 8 9 10 11 12 13 14a 14b 15 16 17 18a 18b 19a 19b 20 21a 21b 22 23 24 25 26 27 1)
Významná silniční síť – seznam projektů v centrope regionu – VIZE 2030
Projekty Kompletace obchvatu Vídně: S1 severovýchodní obchvat Kompletace propojení Brno-Vídeň: A5 úsek Schrick - česká hranice; nové spojení Kompletace propojení Brno-Vídeň: R52 rýchlostní silnice: nový úsek Pohořelice - Mikulov D1 zkapacitnění úseku Kývalka - Holubice D1 zkapacitnění úseku Bratislava - Trnava na 6 pruhů D4 nový dálniční obchvat kolem Bratislavy Kompletace dálnice M15: úsek slovenská hranice - M1; rozšíření na 4 pruhy S7 nová rychlostní silnice: úsek A2 - maďarská hranice M8 dálnice: úsek rakouská hranice - Vasvár; rozšíření R43 rychlostní silnice (úsek R35-D1), Jihozápadní (JZT) a Jižní tangenta (JT) R55 rychlostní silnice, prodloužení úseku Olomouc - D2 M86 dálnice: úsek Mosonmagyaróvár/Levél - Szombathely; rozšíření M9 dálnice: úsek Szombathely - Vasvár; rozšíření M9 dálnice: úsek Vasvár - Zalaegerszeg; rozšíření I/86: úsek Szombathely - Körmend; rekonstrukce S8 nová rychlostní silnice: úsek S1 - slovenská hranice; Rakouská hranice - dálnice D2: nová silnice R7 nová rychlostní silnice: úsek Bratislava - Dunajská Streda M85 - Csorna - Györ: rozšíření M85 - M84 Kapuvár - Sopron: rozšíření A3 nová dálnice: úsek Eisenstadt - maďarská hranice (poblíž Sopron) M85 dálnice: úsek Sopron - rakouská hranice; rozšíření S3 rychlostní silnice: úsek Stockerau - česká hranice (poblíž Znojma); rekonstrukce, v některých úsecích nová silnice Nová silnice I/38 obchvat Znojmo S34 nová rychlostní silnice: úsek St. Pölten - Wilhelmsburg S31 rychlostní silnice: úsek Oberpullendorf - Hungarian border; rozšíření M87 dálnice: úsek Szombathely - Köszeg - rakouská hranice: rozšíření I/55 obchvat Břeclavi, nová silnice I/8 úsek Kormend - státní hranice s Rakouskem M85 dálnice: úsek Csorna - Kapúvar; rozšíření M9 nová dálnice: úsek Nagycenk - Nemesbőd Nová rychlostní silnice R1/R7 v úseku Trnava - Dunajska Streda – Györ/ východní obchvat Nová rychlostní silnice Trnava - D2
čísla projektů korespondují s čísly v přehledné mapě
12/20
3.1.3 Regionální přeshraniční železniční úseky Rekonstrukce železniční trati Oberwart - Szombathely Některé regionální železniční spoje byly v období studené války a železné opony uzavřeny. Tratě byly zrušeny a privatizovány. I přes tyto evidentní obtížnosti centrope navrhuje znovuobnovení bývalého železniční spojení mezi Oberwart a Szombathely. Spolu s již dokončenou modernizací úseku Sopron – Szombathely a vzhledem k plánu realizace dopravní osy SETA toto spojení zvýší dostupnost jižního Burgenlandu a posílí význam Szombathely jako důležitého centra v budoucím přeshraničním regionu.
3.1.4 Regionální přeshraniční silniční spojení Přeshraniční regionální propojení, která budou realizována nebo modernizována: • Most Angern - Záhorská Ves nad Moravou • Modernizace spojení Sopron - St Margarethen na maďarské straně • Přijetí maďarské části silniční spojení Fertőd - Pamhagen jako hlavní silnice s cílem harmonizovat kategorii pozemní komunikace na rakouské a maďarské straně • Zsira – Lutzmannsburg: přestavba zemědělské cesty u okresní silnice na burgenlanské straně • Sopronköhida – St. Margarethen: výstavba silnice na maďarské straně, nezbytná koordinace s Burgenlandem • Brennbergbánya – Ritzing: připojení na silnici L 334 • Agfalva – Loipersbach: nová obecní silnice na rakouské straně • Albert Kázmér-puszta-Halbturn: výstavba silnice na maďarské straně • Lokální silniční propojení Rajka – Cunovo • Lokální silniční propojení Dunakliti – Dobrohost doplněné mostem pro pěší přes Dunaj • trajekt Dunaremete – Gabcikovo • trajekt Gönyü – Klizka Nema
3.2
Vodní cesta Dunaj
Dunaj je důležitý dopravní koridor pro nákladní i osobní dopravu a je jednou z priorit TEN-T (prioritní projekt 18), který hraje důležitou roli v EU-Strategii pro oblast Podunají. Region centrope podporuje cíle EU-Strategie pro oblast Podunají, a to: • Zvýšení nákladní dopravy o 20% do roku 2020 oproti roku 2010 • Řešení prostupnosti plavební cesty s přihlédnutím ke specifické situaci v jednotlivých úsecích Dunaje • Zavedení účinné vodní infrastruktury • Rozvoj účinných multimodálních terminálů na říčních přístavech (Vídeň - Freudenau, Bratislva přístav, Gönyü přístav) • Zavedení společného informačního systému tzv. River Information System (RIS), který zajistí mezinárodní výměnu dat Velký inženýrský říční projekt mezi Vídní a Bratislavou je důležitým mezníkem pro zlepšení splavnosti Dunaje v rámci regionu centrope. Pokud jde o říční přístavy, mají následující opatření zvýšit atraktivitu vodní dopravy: • Další zvýšení kapacit v trimodálním nákladním terminálu ve Vídni • Rozšíření a modernizace nákladního terminálu v přístavu Bratislava a dalších přístavů
13/20
•
Umožnění splavnosti ramena Dunaje mezi Gönyü a Györem pro osobní lodě s ohledem na požadavky minimalizace zásahu do ekosystému
Zavedení pravidelné přepravy cestujících mezi Vídní a Bratislavou (TWIN-City Liner) ukázalo, že poptávka po těchto pravidelných službách existuje. Centrope regiony jsou za jedno pro zlepšení využívání vodního toku Dunaje pro přepravu cestujících (např. Bratislava - Rajka) v rámci modernizace přístavů.
3.3
Letiště
Mezinárodní letiště ve Vídni a Bratislavě zajišťují celosvětovou dostupnost regionů. Ostatní letiště Brno, Györ a Piešťany mají spíše regionální význam. Zajištění dostatečné kapacity a vysoké kvality služeb je důležitým snahou regionu centrope. Hlavní výzvou regionu centrope je zlepšení dostupnosti veřejnou dopravou (zejména z aglomerací jako je Brno, Györ, Sopron, atd.) a stejně tak propojení letišť Vídeň a Bratislava. Proto centrope podporuje následující opatření: • Na poptávce založeno zvýšení kapacity a kvality letišť ve Vídni a Bratislavě • Zlepšení regionální dostupnosti letišť po železnici - Prostřednictvím stanice vídeňského letiště - Nové spojení Letiště Vídeň se Ostbahn (Götzendorfer Spange) - Nové spojení Petržalka - Bratislava letiště • Využití součinnosti letiště ve Vídni a Bratislavě, aby se dosáhlo rovnoměrného využití kapacit, a tím i snížení environmentálních dopadů U regionálních letišť jsou potřeba následující opatření: • Prodloužení přistávací dráhy na letišti Györ • Kapacitní navýšení mezinárodního letiště Brno Tuřany
3.4
Síť cyklotras
Region centrope není jen důležitou křižovatkou nadnárodních železničních a silničních koridorů, ale také i evrospké sítě cyklistických tras: Euro Velo-Route 4: Centrální Evropa Roscoff – Kiew přes Brno Euro Velo-Route 6: Atlantik – Černé moře podél Dunaje Euro Velo-Route 9: Bernsteinova trasa přes Brno a Vídeň Euro Velo-Route 13: Trasa podél bývalé „železné opony“ Vedle toho byly v posledních letech vybudovány mnohé přeshraniční cyklotrasy, které jsou využívány především k volnočasové a turistické dopravě. Vetšinu z nich mají na starosti obce nebo menší regiony. Rozvoj a údržba je často financována z evropských fondů. Protože jsou tyto projekty připravovány a realizovány decentralizovaně (na základně lokálních potřeb jednotlivých menších regionů), neexistují o nich na úrovni centrope doposud komplexní přehled (cyklomapy a další doplňkové informace jako: půjčovny kol, ubytování, cykloprodejny). Region centrope podporuje cyklistiku jak pro volný čas a turistické účely, tak i jako dopravu do zaměstnání pracoviště či za účelem nákupu zboží.
14/20
To vyžaduje: • koordinovaný rozvoj nadnárodních tras - přechodů mezi regiony centrope • pokračování v rozvoji místních a regionálních cyklistických tras, zejména dokončení trasy kolem Neziderského jezera • společný vývoj internetové platformy pro cykloturistiku v regionu centrope s informacemi o cyklosíti, turisticky atraktivních místech, ubytování, atd.
3.5
Širokorozchodná železnice Rusko – centrope
Vedle rozvoje Transevropské dopravní sítě (TEN-T) je pro region centrope významná také iniciativa Ruské železniční společnosti k prodloužení širokorozchodné železnice z Košic do oblasti Vídeň / Bratislava. V současné době nejsou k dispozici žádné podrobné informace. Předpokladem pro další aktivity je předložení návrhu investorem. To by bylo impulsem pro vytvoření pracovní skupiny, která posoudí prospěšnost a proveditelnost stavby z hlediska regionu centrope.
4. Iniciativy pro veřejnou dopravu V současné době má přeshraniční veřejná doprava několik nedostatků: • chybí snadno dostupný systém prodeje jízdenek: například není možná internetová rezervace jízdenek přes server Euregio, není možný nákup přeshraničních jízdenek v jízdenkových automatech • regionální a místní přeshraniční autobusové linky mají omezeným přístup cestujících kvůli ochraně hospodářské soutěže a koncesním přepravním zákonům: například není možné nastoupit do autobusu slovenské společnosti na rakouské straně ve směru na Rakousko a vystoupit na rakouské straně ve směru na Slovensko (autobusová linka Bratislava - Hainburg) • neharmonizované jízdní řády přeshraničních linek z důvodů rozdílné poptávky • neexistuje zdroj na pokrytí nákladů přeshraničních linek, protože přeshraniční vztahy nejsou integrovány do národních a regionálních systémů dotací na veřejnou dopravu Právní, institucionální a finanční aspekt pro přeshraniční veřejnou dopravu je příčinou, že systém veřejné dopravy není konkurenceschopný vůči individuální automobilové dopravě, s vyjímkou vztahů Vídeň - Bratislava / Brna, Györ – Sopron a Bratislava - Brno. Další překážkou pro lepší integraci přeshraničních systémů veřejné dopravy je nedostatek integrovaných regionálních systémů veřejné dopravy na Slovensku a Maďarsku. V těchto zemích chybí zodpovědný partner pro jednání a uzavírání smluv o regionálních přeshraničních nabídkách veřejné dopravy. Regionální veřejná dopravní iniciativa pro centrope V tomto ohledu region centrope inicioval tzv. "centrope - kulatý stůl o veřejné dopravě" jako hlavní platformu pro otevřenou debatu pro všechny provozovatele v regionu s cílem odstranit překážky a zlepšit přeshraniční veřejnou dopravu. Na základě práce této platformy, následné aktivity podpoří lepší integraci přeshraničních veřejných dopravních služeb, a to: • Předávání Know-How z provozované integrované veřejné dopravy organizací v Rakousku (VOR) a jižní Moravy (KORDIS) do jiných regionů centrope, a to zejména do Bratislavy a Bratislavského kraje, kde se připravuje zavádění integrované veřejné dopravy. • Vypracovaní studie, která by ujasnila právní, institucionální a finanční překážky pro zavedení přeshraničních systémů veřejné dopravy a služeb.
15/20
• • •
Studie proveditelnosti pro zavedení linek "Euregio"- autobusových linek, srovnatelných s EUREGIO - vlakovými spoji. Lepší koordinace jízdních řádů pro minimalizování cestovních časů v rámci jednotlivých přestupních uzlů. Usilovat o snadnější a přátelštější způsob prodeje a distribuce jízdenek pro přeshraniční dopravu.
Zavedení právních předpokladů pro integrované systémy veřejné dopravy Kromě výše uvedených kroků je v rámci regionu centrope nutné začít s implentací integrované veřejné dopravy rámci Maďarska, kde doposud tento proces nezačal. Využití rozvoje železniční infrastruktury pro lepší regionální dostupnost a spojení Výhledovými rozšířeními a opatřeními na hlavních železničních tratích dojde k vytvoření „Evropské vysokorychlostní železniční sítě“. K využítí těchto investic na zlepšení regionální dostupnosti a propojení v regionu centrope se žádá o: zřízení odbočných stanic: Břeclava, Györ, Sopron, St Pölten, Szombathely, Trnava a WR. Neustadt. posouzení přímých spojení v hlavních uzlech veřejné dopravy, zejména ve Vídni po realizaci nového hlavního nádraží. Zastávky vysokorychlostních vlaků v centrech regionů zlepšují mezinárodní dostupnost, vnitřní konektivitu v rámci centrope a přispívají k lepšímu využití kapacity vlaků. Otevření nového hlavního nádraží ve Vídni nabízí možnost realizovat přímé spojení bez přestupů mezi hlavními městy regionu centrope a přispívá k významnému snížení cestovních časů, například cestovní čas mezi Bratislavou - St. Pölten se sníží o téměř 40%. Podpora marketingu veřejné dopravy v rámci centrope V současné době je marketing veřejné dopravy výhradně na straně veřejných dopravních společností. Region centrope podpoří iniciativy společného marketingu veřejných dopravních společností.
5. Zavedení nadnárodního multimodálního a vícejazyčného dopravního informačního systému Pokročilý dopravní informační systém “Advanced Traffic Information Systems” (ATIS) nabízí komplexní multimodální online služby s podrobnými informacemi o směru, porovnání různých druhů dopravy (auto, MHD, kolo, pěší turistika, kombinované dopravy) a aktuální dopravní situaci od začátku až k cíli zamýšlené cesty. Tyto informační platformy je potřeba doplňovat a trvale aktualizovat (tzn. doplňovat infromace o stavebních uzavírkách, objízdných trasách, One-Way systémy, atd.). Multimodální dopravní informační služba je důležitým nástrojem pro řízení provozu a optimalizaci kapacitního využití. Zejména v aglomeracích mohou tyto systémy přispět k efektivnějšímu chování individuální dopravy v silniční síti, a tím tedy ke snížení dopravní zátěže v době špičky a snížení dopadu na životní prostředí. Komplexní dopravní informační systémy poslouží nejen ve velkých městech, ale i ve venkovských oblastech, kde malým městům nabídnou možnost zviditelnění díky lepší dostupnosti. Na podporu přeshraniční veřejné dopravy je nezbytné, aby byl k dispozici komplexní vícejazyčný informační servis pro celý region centrope.
16/20
V současné době je pouze v rakouské části regionu centrope spuštěna ATIS-služba (tzv. anachb). Ve slovenském části centrope a Jižní Moravě funguje integrovaný dopravní systém veřejné dopravy (IDOS), který je k dispozici v němčině i angličtině. Regiony v rámci centrope si dávají za cíl rozvíjet multimodální dopravní a vícejazyčný informační systém. V tomto ohledu už byly uskutečněny první kroky: (1) Projekt "Evropská digitální dopravní infrastrukturní sít pro inteligentní dopravní systémy" anglicky “European Digital Traffic Infrastructure Network for Intelligent Transport Systems” (EDITS) byla vytvořena a předložena v rámci evropského programu centrope, kde partnery jsou: Česká republika: Kordis, Telematická softwarová společnost, Brněnské komunikace Maďarsko: Raaber Bahn, koordinační centrum pro rozvoj dopravy Slovensko: Město Bratislava Rakousko: VOR, ASFINAG Itálie: Iniciativa střední Evropa, Friuli Venezia Guilia Dopravní informační systém “EDITS” má za cíl definovat společném rozhraní, založené na decentralizovaných regionálních datových systémech. Výsledkem by měla být datová infrastruktura, která v dalším kroku umožní zavedení dopravních informačních systémů. (2) Projekt "Twin-Cities - inteligentní a intermodální spojení" (TWIN CC II) směřuje k expanzi již fungujícího operačního systému "anachb" k městu Bratislavě a Bratislavskému kraji. Tento projekt se připravuje a bude předložena v rámci dalšího programu INTERREG Rakousko / Slovensko. Oba projekty sice nepokrývají celý region centrope, ale poskytují personální, finanční, organizační a institucionální nástroj pro rozvoj multimodálních dopravních systémů i ve zbytku regionu. Pro zajištění maximální přínosu budou ty centrope regiony, které nejsou zapojeny do jednotlivých projektů, figurovat jako pozorovatel a jedna ze zúčastněných institucí by měla převzít odpovědnost za celý region centrope. Regiony centrope mají vůli zabezpečit provozování a údržbu informačního systému po fázi vývoje.
6. Propagace rozvoje společných přeshraničních plánovacích nástrojů Předpoklady pro společné plánování a rozhodování jsou konsolidované data a analytické nástroje. Každý region vytváří své vlastní dopravní průzkumy. Harmonizované údaje pro region centrope jako celku nejsou k dispozici, a to zejména přeshraniční údaje o zdrojích - cílech, účelu cesty nebo členění jednotlivých druhů dopravy. Směrové průzkumy dopravy jsou k dispozici pouze v některých částech regionu centrope. Vývoj a použití dopravního modelu v rámci centrope Důležitým nástrojem plánování je dopravní model, podle kterého je možno posoudit dopady opatření rozšiřování infrastruktury na stávající a plánované síti. V současné době je komplexní dopravní model pokrývající celý region centrope ve fázi vývoje. Aby tento nástroj přinesl užitek, je nevyhnutelné zabezpečit jeho další vývoj, údržbu a jeho aplikaci. Regiony centrope zajistí personální, organizační a institucionální podmínky pro udržitelný provoz dopravního modelu po ukončení fáze vývoje.
17/20
Provádění pravidelných průzkumů o rozvoji přeshraniční dopravy Pro získání harmonizovaných údajů o přeshraniční přepravě budou regiony centrope uskutečňovat pravidelné průzkumy přeshraniční provozu., a to: intenzity na hraničních přechodech, zjišťování zdrojů – cílů dopravy, účel cest a rozložení dopravy Zajištění analýzy trhu pro stanovení poptávky po přeshraniční veřejné dopravě Zřízení dalších přeshraničních linek veřejné dopravy by mělo být založeno na analýze potřeb trhu. Regiony, které mají zájem o další služby ve veřejné dopravě, podpoří odborné analýzy trhu pro plánování nových služeb. Pravidelné průzkumy mobility ve všech regionech centrope Průzkum mobility poskytuje základní informace o jeho vývoji a chování. Tyto údaje jsou potřebné pro vyhodnocení dopadů dopravy a stanovení územní politiky k stanovení hlavních zásad a cílů. V současné době jsou pravidelné průzkumy k dispozici pouze ve Vídni a Dolním Rakousku. Region centrope bude usilovat o sběr srovnatelných údajů mobility pro celý region. Přeshraniční koordinace v Bratislavském kraji Nejdynamičtější přeshraniční integrace a nárůst se odehrává v regionu Bratislava / Jižní Dolní Rakousko / Severní Burgenland / Sopron, proto je nutná koordinace dopravních koncepcí v těchto regionech. Partneři prověří, zda by byl přeshraniční územní a dopravní koncept rozvoje pro tuto dynamicky se rozvíjející část centrope vhodný nástroj pro posouzení udržitelného územního a dopravního rozvoje.
7. Potřeby budoucí spolupráce V následujících tabulkách jsou uvedeny aktivity spolupráce včetně dotčených institucí. Aktivity v oblasti spolupráce jsou předpokladem pro realizaci strategických opatření a projektů. Opatření a aktivity, které jsou v rozsahu jen jednoho regionu nejsou v tabulce uvedeny. Některé opatření a aktivity nemohou být realizovány bez podpory národních institucí nebo společností, které nejsou vlastněny nebo provozovány v rámci regionu centrope. Mezi tyto společnosti můžeme počítat například národní nebo soukromé železniční společnosti, silniční přepravce nebo společnosti, které zajišťují výstavbu a údržbu silnic. Ani jeden z uvedených subjektů není v tabulce uveden, protože pozornost je zaměřena na spolupráci partnerských institucí v regionu centrope.
18/20
Planovací nástroje
Informace o dopravě
Iniciativy v oblasti veřejné dopravy
Koordinace přeshraničního rozvoje infrastruktury
Tabulka: 4:
Seznam potřeb pro budoucí společnou spolupráci
Aktivity spolupráce
Zaintersované instituce centrope
Rychlostní silnice Brno – Vídeň
Jižní Morava, Dolní Rakousko
Rychlostní silnice Bratislava – Vídeň na sever od Dunaje
Bratislava, Dolní Rakousko
Dálnice Eisenstadt – Sopron
Györ- Moson – Sopron, Burgenland
Rychlostní silnice Oberpullendorf – Szombathely
Vas, Burgenland
Dálnice Bratislava – M1
Györ- Moson – Sopron, okres Bratislava
Rychlostní komunikace Trnava – Györ
Györ-Moson-Sopron, Trnava
Železniční spojení Vídeň – Bratislava
Bratislava, Dolní Rakousko, – Vídeň
South East Transport Axis (SETA)
Burgenland, Györ – Moson- Sopron, Vas, Bratislaský kraj, Dolní Rakousko
Studie proveditelnosti železniční trati
Györ-Moson-Sopron, Trnava
G ö T Cyklistická síť
bilaterální
Širokorozchodná trať Kosice Vienna / Bratislava
Předpokladem pro další aktivity je předložení návrhu projektu investorem
Veřejná dopravní platforma jako základ pro další kroky k lepší přeshraniční integraci
Celý region centrope
Know-how pomoc při zavádění inegrovaných dopravních systémů
VOR, KORDIS, Slovenské a maďarské kraje
Studie pro ujasnění právních, institucionálních a finančních překážek při zavádění přeshraničních dopravních systémů Studie proveditelnosti pro zavedení linek "Euregio"- autobusů srovnatelných s EUREGIO vlakovými spoji
Celý region centrope VOR, KORDIS
Podpora “EDITS” a “TWIN CC II”
Celý region centrope
Oraganizovaný rozvoj systémů podavajících dopravní informace
Celý region centrope
Pokračující provoz dopravního modelu po fázi vývoje
Celý region centrope
Pravidelné průzkumy přeshraniční dopravy
Celý region centrope
Přeshraniční koordinace v Bratislavském kraji
Bratislava město a okres, Dolní Rakousko, Burgenland, Györ – Moson - Sopron
25. května 2012
Celý region centrope Veřejné dopravní společnosti
INAT-projektový tým
19/20
Zdroje: Ministerstvo dopravy ČR Krajský úřad JmK Ředitelství silnic a dálnic ČR Správa železniční a dopravní cesty Austrian Ministry for Transport, Innovation and Technology (2010): Traffic forecast 2025+ European Commission COM (2011) 650 final / 2: Proposal for a regulation of the European Parliament and of the Council an Union guidelines for the development of the trans-European transport network INAT-team (2012): Mapping infrastructure status quo and improvement initiatives INAT-team (2012): Mapping of regional development strategies & resulting infrastructure requirements INAT-team (2012): Mapping future demands and expected impacts
20/20
