MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Přínos vinařství pro regionální rozvoj mikulovského regionu Diplomová práce
Vedoucí práce: prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.
Autor: Bc. Eva Čeganová
Brno 2013
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala prof. Ing. Iljovi Vyskotovi, Csc. za odborné vedení a cenné rady, bez kterých by práce nemohla vzniknout v této podobě. Déle bych chtěla poděkovat svojí rodině, která mně v prŧběhu celého studia vţdy všemi směry podporovala.
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Přínos vinařství pro regionální rozvoj mikulovského regionu vypracovala samostatně pod vedením prof. Ing. Ilji Vyskota, Csc. a věrně uvádím všechny pouţité zdroje. V Brně dne 26. 4. 2013
Abstrakt ČEGANOVÁ, Eva. Přínos vinařství pro regionální rozvoj mikulovského regionu. Brno, 2013. Diplomová práce. Mendelova univerzita v Brně, 2013. Vedoucí práce prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc. Diplomová práce se zabývá problematikou regionálního rozvoje mikulovského regionu, především pak přínosy vinařství pro jeho rozvoj. Motivem je historický vývoj a aktuální stav vinařství v zájmovém regionu a moţnost dalšího rozvoje do budoucnosti. Metodicky bylo postupováno přes analýzu shromáţděných dat aţ k syntéze výsledkŧ a vlastních zkušeností. Výsledky prokazují významný přínos vinařského odvětví pro rozvoj regionu a v tomto smyslu jsou navrţena a předloţena východiska, vedoucí k dalšímu rozvoji území a k posílení konkurenceschopnosti regionu v souvislosti s vinařstvím. Klíčová slova Vinařství, vinohradnictví, regionální rozvoj, konkurenceschopnost, cestovní ruch
Abstract CEGANOVA, Eva. Contribution of viniculture for regional development of Mikulov region. Brno, 2013. Master Thesis. Mendel University in Brno. Thesis supervisor prof. Ing. Ilja Vyskot, CSc.
This thesis focuses on regional development of Mikulov area, particularly the benefits of viniculture for its development. The motive is the historical development and current situation of wineries in the region and the possibility of further development in the future. Methodology was followed through the analysis of the collected data, and the synthesis of the results and personal experience. The results demonstrate significant benefits of wine industry for the development of the region. Therefore the proposed and presented steps should lead into the further region´s development and they should strengthen the region's competitiveness in relation to the winery. Keywords Viniculture, winery, regional development, competitiveness, tourism
Moravo líbezná, nad sklenkou ruce spínám, modle se za tebe a za tvŧj lid. Neboť si věru dobře připomínám, co slavných básníkŧ už dala jsi nám, i víno, které rozkoší je pít. Paprsek slunce roztavil v tvé zemi kamení vzácné a to rodí tu buclaté hrozny mezi haluzemi, jež třpytí se jak vzácné diadémy nad čelem kraje v modrém blankytu. Ať všechny Panny Marie na Moravě nad krajem rozpnou hvězdný svŧj plášť a střeží vinice k tvé větší slávě před kroupami a plísní přelaskavě! Ty vinice a každý hrozen zvlášť. Jaroslav Seifert Romance o víně (závěr)
Obsah Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................... 8 1 Úvod ........................................................................................................................... 9 2 Motivace a cíl práce ................................................................................................ 10 3 Stav řešené problematiky....................................................................................... 11 3.1Vinařství a vinohradnictví České republiky ........................................................ 11 3.1.1Vymezení pojmŧ vinařství a vinohradnictví ................................................ 11 3.1.2 Historie vinařství a vinohradnictví .............................................................. 12 3.1.3 Významné subjekty v historii i současnosti moravského vinařství ............. 19 3.1.4 Významná vinařství na Jiţní Moravě a Mikulovsku ................................... 26 3.1.5 Současný stav vinařství a vinohradnictví v České republice....................... 28 3.1.6 Základní vinařská legislativa ....................................................................... 28 3.1.7 Moţnosti čerpání finanční podpory ve vinařství a vinohradnictví .............. 30 3.2 Obecné aspekty regionálního rozvoje ................................................................ 31 3.2.1 Koncepce a pojetí regionu ........................................................................... 32 3.2.2 Klasifikace regionŧ ...................................................................................... 32 3.2.3 Obecné aspekty venkovských zemědělsky orientovaných regionŧ ............. 33 3.3 Vinařské regiony České republiky ..................................................................... 36 4 Zájmové území ........................................................................................................ 38 4.1 Mikulovská vinařská podoblast .......................................................................... 38 4.1.1 Vymezení a dŧvod výběru mikulovského regionu ...................................... 38 4.1.2 Regionalizace a charakteristika vybraného území....................................... 39 4.1.3 Charakteristika socio-ekonomických podmínek mikulovského regionu .... 48 4.1.4 Zhodnocení silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb ....................... 56 4.1.5 Zájmová vinařská a regionální sdruţení mikulovského regionu ................. 60 4.1.6 Vinařský podnik Vinné sklepy Valtice........................................................ 61 5 Metodika práce……………………………………...…………...………………. 64 5.1 Metodologická východiska ................................................................................. 64 5.2 Vlastní metodika ................................................................................................. 65 6 Výsledky ................................................................................................................. 66 7 Diskuze a doporučení………………………………………………………..…...72 8 Závěr....................................................................................................................... 75 9 Pouţitézdroje ......................................................................................................... 76 10 Seznam obrázků tabulek a příloh ........................................................................ 80
7
Seznam použitých zkratek 1. SV
První světová válka
2. SV
Druhá světová válka
ARES
Administrativní registr ekonomických subjektŧ
BR
Biosférická rezervace
CR
Cestovní ruch
ČOV
Čistička odpadních vod
ČR
Česká republika
ČSSR
Československá socialistická republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EAFRD
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
CHKO
Chráněná krajinná oblast
IDS JMK
Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje
JMVZM
Jihomoravské vinařské závody Mikulov
JZD
Jednotné zemědělské druţstvo
LVA
Lednicko-valtický areál
MAS
Místní akční skupina
MŠ
Mateřská škola
MTZ
Materiálně-technická základna
PGRLF
Podpŧrný a garanční rolnický a lesnický fond
SLDB
Sčítání lidu domŧ a bytŧ
TIC
Turistické informační centrum
TO
Turistická oblast
TUR
Trvale udrţitelný rozvoj
UNESCO
Organizace spojených národŧ pro výchovu, vědu a kulturu (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization)
VOC
Vína originální certifikace
VSSS
Vrchní správa státních statkŧ
VŠZ
Vysoká škola zemědělská
ZŠ
Základní škola
ZTŠZ
Zemědělská technická škola zahradnická 8
1 Úvod O víně Víno je ušlechtilý nápoj, který má nekonečné množství barevných, chuťových a čichových vjemů. Zapíjené vodou výborně zahání žízeň. Pravidelná konzumace střídmého množství vína blahodárně působí na lidský organismus. Snižuje riziko srdečního infarktu a výskyt cukrovky, upravuje krevní tlak a prodlužuje délku života. Víno je nápoj králů a bohů. Již staří Římané holdovali vínu, jehož popíjení využívali při slavnostních příležitostech. Na počest boha vína Dionýsa, syna boha Dia, se konaly bujaré oslavy. Legenda praví, že ve 2. a 3. stol. n. l., byl na našem území zabit Marcus Aurelius, protože nutil vojska římských legií k práci na vinicích. Pravděpodobně z tohoto období pochází nám známý výraz “víno“, který má základ v římském „vinium“. Tento výraz se spolu s historicky prvními vinicemi, dostal na území dnešní Moravy, právě s římskými legiemi. Tato práce vznikla za účelem zmapovat, identifikovat a zhodnotit přínosy, které vinařství odedávna přinášelo pro mikulovský region. Dále ve vztahu ke zjištěným faktŧm navrhnout opatření a východiska, vedoucí k dalšímu rozvoji zájmového regionu. Mnou zvolený mikulovský region zahrnuje historicky typické vinařské obce, které byly odedávna s vinařstvím spjaty. Práce je rozdělena do několika kapitol, z nichţ kaţdá pojednává o specifické problematice daného tématu. V kapitole Stav řešené problematiky je přiblíţena základní terminologie, související s vinařstvím a regionálním rozvojem, dále historický vývoj vinařství na našem území a území mikulovského regionu. Kapitola zahrnuje také základní informace o vinařské legislativě a přibliţuje moţnosti čerpání finančních podpor z příslušných fondŧ. Kapitola Zájmové území jiţ blíţe specifikuje zájmový region prostřednictvím charakteristiky socio-ekonomických podmínek a hodnocením silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb. V této kapitole je rovněţ zmíněn příkladový vinařský podnik Vinné sklepy Valtice, a. s. V kapitole Metodika práce jsou popsány pouţité metodické postupy při tvorbě této práce. Kromě obecných metodologických východisek je popsána i metodika vlastní. Kapitola Výsledky obsahuje souhrn přínosŧ pro regionální rozvoj mikulovského regionu, ke kterým spěly všechny předchozí kapitoly. Konkrétní přínosy jsou rozděleny do 6-ti tematických skupin. Kapitoly Diskuze a Závěr obsahují návrhy moţných doporučení pro další vývoj vinařství v regionu a shrnují obsah celé práce.
9
2 Motivace a cíl práce Víno, vinařství, vinné trhy, vinné sklepy, degustace vína nebo vinobraní jsou pro většinu lidí jistě známé pojmy. Hlavní a nejvýznamnější vinařské regiony se nachází na jiţní Moravě na Znojemsku, Velkopavlovicku, Slovácku nebo Mikulovsku. Vinařská tradice je zde propojena s autentickým folklorem a lidovými tradicemi. Malebné vesničky s historickými stále fungujícími vinnými sklípky se vyjímají mezi pásy nekonečných vinic a zpěv místních stárkŧ navozuje jedinečnou atmosféru místní krajiny. Pŧvodem nepocházím z vinařského regionu, ale díky dlouholeté spolupráci s vinařským podnikem Vinné sklepy Valtice, a. s. jsem měla tu příleţitost poznat a blíţe se seznámit s vinařským prostředím zájmového regionu. Moje zkušenost souvisí spíše s vinařskými sezónními turistickými akcemi, neţ se samotnou výrobou vína, ale i přesto jsem se stala velkou milovnicí všeho, co s vínem a vinařstvím souvisí. Cílem mé práce bylo vyzdvihnout všechny skutečnosti, související s vinařstvím, které v minulosti a současnosti přispěly k rozvoji daného regionu. Resp. k většímu blahobytu obyvatelstva, ať jiţ prostřednictvím zabezpečení pracovních moţností, přímých financí plynoucí z obchodu s vínem, moţnosti zvýšení kvalifikace v oboru nebo podnětu pro finanční podpory. Hlavní cíl sestává z několika dílčích cílŧ: -
Zhodnocení současného stavu vinařství a vinohradnictví ČR se specifikací na vinařské regiony,
-
vymezení zájmového regionu prostřednictvím regionalizace,
-
charakteristika socio-ekonomických podmínek zájmového regionu,
-
zhodnocení konkurenceschopnosti daného území prostřednictvím specifikace silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb pro daný region,
-
analýza podnikatelské struktury vinařského odvětví zájmového regionu,
-
identifikace jednotlivých přínosŧ pro rozvoj zájmového regionu,
-
návrh opatření pro podporu dotační politiky, cestovního ruchu a podněty pro vznik regionálních rozvojových agentur, sdruţení a institutŧ.
Motivem této práce se stává moţnost dalšího rozvoje zájmového regionu za podpory vinařského prŧmyslu v úzké spolupráci s cestovním ruchem. Práce se zabývá rovněţ moţnou spoluprácí zájmových organizací, které by značnou měrou mohly přispět do dalšího rozvoje zájmového území.
10
3 Stav řešené problematiky 3.1Vinařství a vinohradnictví České republiky 3.1.1Vymezení pojmů vinařství a vinohradnictví
Vinohradnictví Vinohradnictví je vědní obor, zahrnující vinohradnické aktivity jako je výsadba a pěstování révy vinné k produkci vinných hroznŧ, sklizeň hroznŧ nebo révových roubŧ a výroba sazenic. Pěstitel révy vinné (vinohradník) je zodpovědný za zdravotní stav vinice. K povinnostem vinohradníka patří zúrodňování vinice, zavlaţování, monitorování a odstraňování škŧdcŧ, sledování rŧstu rostlin, rozhodnutí kdy sklízet úrodu a řez vinné révy během zimních měsícŧ. Věda, zabývající se vinohradnictvím se nazývá enologie. (Ackermann, 2002, s. 204) Vinařství V širším pojetí zahrnuje tento pojem vinohradnictví a sklepní hospodářství. V uţším pojetí se zabývá pouze zpracováním hroznŧ na víno a jeho ošetřováním. (Ackermann, 2002, s. 203) Vinařství tedy zahrnuje činnosti jako je sklizeň hroznŧ, zpracování hroznŧ a chemická úprava, lahvování a konečná expedice. Technologicky navazuje na vinohradnictví. Vinice a vinohrad Pozemek se souvislou výsadbou keřŧ vinné révy v určitém sponu. Vinice je výraz pro výsadby na rovinách nebo mírných svazích. Vinohrad je výsadba na prudkých svazích s kamenitou pŧdou, kde se pozemek ohrazoval kamením vynášeným z parcely na její okraj, čímţ se hradilo na obranu proti erozi, případně i proti zvěři. (Ackermann, 2002, s. 203) Vinice je nedílnou součástí krajiny, dotvářejí její vzhled a sdruţují kolem sebe nejen vinařské odborníky, ale i milovníky vína. Dalším významným aspektem vinice je její schopnost produkce kyslíku, která je vyšší neţ na příklad u jehličnanŧ.
11
Vinařská obec Vinařské obce jsou definovány zákonem č. 115/1995 Sb. Jsou tvořeny katastrálními územími obcí (zákon č. 367/1990 Sb., o obcích), ve kterých jsou stanoveny viniční tratě. Vinařské obce jsou součástí jednotlivých vinařských oblastí. Jakostní odrŧdové víno a víno s přívlastkem musí být označeno názvem vinařské obce, z níţ pocházejí hrozny pouţité pro jeho výrobu. (Ackermann, 2002, s. 200-201) Vinař Je pŧvodní označení předního viničního dělníka, který byl znalý všech viničních prací a řídl je ve vinici od jara do podzimu. O svatém Martinu byl najímán na jeden rok majitelem vinice za smluvenou roční výplatu. V městských vinicích byli pro kaţdou viniční horu jmenováni staří vinaři, kteří vykonávali dohled nad prácemi mladších vinařŧ v hoře. Dnes je slovo „vinař“ neurčité označení všech pracujících v oboru, nejvíce je však směřované na majitele vinice a výrobce vína. (Ackermann, 2002, s. 200) Vinařský terroir Faktory, které ovlivňují a spoluvytvářejí specifické vlastnosti vína. Mezi tyto faktory patří geografická pozice, pŧdní podmínky, vliv geologického podloţí, klimatické a mikroklimatické vlivy, výběr pŧd a zpŧsoby zpracování. Tento vinařský pojem vznikl jiţ v 18. stol v Portugalsku, ale výrazněji se rozšířil aţ ve 20. stol. (Linhart, 2007, s. 226)
3.1.2 Historie vinařství a vinohradnictví Hrozny sbíral jiţ pračlověk před 80 tisíci lety, kdy existoval specifický druh révy lesní, která rostla z vrcholových pupencŧ jako liána. Ovšem začátek vinařství (myšleno vinohradnictví a vinařství) je datován asi před 10 tisíci lety na území dnešní Arménie a Gruzie. Také název pochází pravděpodobně z gruzínského slova „gvino“, charakteristický pro základ výrazu pro víno všech indoevropských jazykŧ. Z Arménie a Gruzie se výroba vína rozšířila na všechny světové strany. Na východ do Malé Asie, Číny a Indie, na západ přes oblast Gruzínska do Řecka a Itálie, kde před 3 tisíci lety bylo známo 8 vinařských odrŧd a také zpŧsob ošetřování vína a vinic pomocí síry.
12
Z této oblasti se víno dostává do podvědomí církve a do Českých zemí prostřednictvím římských legií, které před 2 tisíci let bojovaly na našem území s kmeny Keltŧ a Germánŧ. S příchodem Slovanŧ pěstování vína v Čechách zaniklo, ale na Moravě se udrţelo celou dobu. Z tohoto období je doloţeno pěstování vína pod Pálavskými vrchy a v jejich okolí. Historie vinařství a vinohradnictví v Čechách a na Moravě Jak jiţ bylo zmíněno výše, réva vinná se na území ČR pravděpodobně dostala spolu s římskými legiemi někdy v 1 a 2. století n. l. Ovšem čím hlouběji do historie pátráme o písemných zmínkách spojených s vinařstvím, tím méně jich nacházíme. K většímu rozšiřování vinic a výroby vína došlo při budování Velkomoravské říše před rokem 833. První písemný záznam o vinicích na Moravě je z roku 1101 v zakládající listině kláštera v Třebíči, kde byl popsán dar kníţeti Bořivojovi a jeho manţelce v podobě sudu vína. V roce 1039 byl vydán I. protialkoholní zákon, který uváděl přísné tresty pro opilce i pro krčmáře, kteří jim nalévali. Ve 13. stol. byly, zásluhou klášterŧ, hromadně zakládány souvislé celky vinic a na nich vysazovány odrŧdy z Francie a Německa. Na těchto vinicích byly praktikovány tamní zpŧsoby pěstování. Víno bylo nezbytné při slouţení katolických mší a pro pány vysokého řádu. Pěstování a vyrábění vína bylo tedy typické pro pŧdu katolické církve a bylo šířeno spolu s rozšiřováním křesťanství. Největšími pěstiteli té doby byli benediktini, kteří byli zároveň i největšími producenty vína ve Francii a Německu, dále pak cisterciáni. V této době vznikla nová organizačně-právní opatření, kdy se zakládaly organizace vinařŧ, které byly obdobou městských cechŧ. Byla to sdruţení rovnoprávných členŧ nebo-li Mrkosŧ, která se starala hlavně o bezpečnost vinic a o řádné provádění viničních prací. Vinařská organizace nesledovala jen prospěch vinařŧ, ale i uţitek panovníka, kdy výnos zemních platŧ a desátku z vinic byl mnohdy vyšší neţ výnos ze selských gruntŧ. Ačkoli se vinice zakládaly na neúrodných svaţitých pozemcích, ceny pŧvodní velké vinice byly vyšší neţ ceny selského lánu. Vinice se snaţili zakládat i domkaři a podruzi, takţe se staly pojítkem mezi lidmi rŧzného sociálního postavení a prostředkem pro určité vyrovnání majetkových rozdílŧ. O pozemky pro vinice se zajímali i přespolní lidé, pocházející z míst, kde nebyly vhodné podmínky pro pěstování vinice. Nejatraktivnější byly vinice pro měšťany z Brna, kteří si najímali místní vinaře, kteří se starali o chod viničních prací a najímali nádeníky. 13
V polovině 14. Století se vinice rychle rozrŧstaly a rakouská vína se stávala konkurencí. S narŧstající plochou vinic narŧstaly i hmotné odvody, získané z desátku, v podobě velkého objemu vinných hroznŧ. V panských lisovnách nastával problém se zpracováním a uskladněním vína, proto se přistoupilo k peněţitým dávkám. S příchodem Lichtenštejnŧ na Mikulovsko roku 1249, začíná kolonizace Mikulovska, kdy bylo vysazeno mnoho vinic v okolí Pálavy. Z dob templářských rytířŧ, kteří přišli na Moravu z Francie v roce 1232, se udrţely sklepy v Čejkovicích. V roce 1309 bylo ustanoveno tzv. Horenské právo, které mělo chránit vinohrady a révu před zloději, prostřednictvím peněţních i tělesných trestŧ (useknutí ruky nebo setnutí hlavy). Horenské právo bylo stanoveno ve Falkensteinu u Mikulova, který se stal nejvyšším odvolávacím místem v rozepřích o vinice pro obce, které měli Horenské právo falkenštejnské. Tento viniční řád se stal vzorem pro úpravu právních vztahŧ ve vinařství pro mnohé obce na jiţní Moravě. Roku 1355 vydala městská rada v Brně nařízení o povinném zápisu vinic měšťanŧ do berních knih, aby mohly být vybírány městské dávky. Tím se výrazně zlepšila organizace a přehled o počtu vinařŧ, odvádějící daň z vypěstovaného mnoţství vinných hroznŧ. Další rozvoj vinařství v Českých zemích nastal z iniciativy císaře Karla IV., který v roce 1358 vydal nařízení o zakládání vinic pro Prahu a města královská. V této době byly poloţeny základy regionálního členění vinařských oblastí na našem území. Velkoplošně zakládat se měly vinice na jiţních svazích, do 3 km od Prahy, na vlastních nebo pronajatých pozemcích. Kdo zaloţil vinici, byl 12 let osvobozen od daní a počínaje 13. rokem, platí pronajímateli a králi desátek. Kdo se pokusil krást na vinici, byla mu useknuta ruka, a kdo kradl v noci, byl popraven. Podobná nařízení byla vydána i na Moravě, zbavovala vinaře desátku a umoţňovala jim snadnější zakládání vinice. Od té doby je známo, ţe znojemské víno bylo vyváţeno za hranice. V roce 1370 Karel VI. dokonce zakazuje dovoz cizích vín do Čech v zimním období (od 16. 10. do 24. 4.). Dŧvodem k zakládání vinic v období vlády Karla IV. byla snaha zaměstnat značný počet osob, které byly bez práce. Dalo by se tedy říci, ţe vinařství bylo jiţ v té době významným producentem pracovních míst a zaměstnávalo velký počet osob. Ve 14. stol. se rozloha vinic zvětšuje, výroba vína stoupá a zahraniční vína jsou konkurencí. Vinice se pěstovaly na více svaţitých pozemcích i na úkor polí. Největší plochy osázené vinicí byly, v oblasti Českých zemí, za císaře Rudolfa II. Od té doby se víno pěstuje na spoustě lokalit na Moravě i v Čechách.
14
15. stol. bylo velice významné pro rozvoj moravského vinařství, které si upevnilo postavení a svým věhlasem se stává proslulým i v zahraničí. Vinice zakládají méně majetní měšťané. Vinařství je dŧleţitým ekonomickým přínosem pro městské pokladny. 1497 Vladislav II. Jagellonský vydává nařízení o povinném zapsání všech vinic do Gruntovních knih perkmistrovských. Vinice byly zapisovány podle jednotlivých viničních hor, panství a klášterŧ, tedy podle majitelŧ vinice. Do poloviny 15. stol jsou zápisy vedeny v latině, pak v češtině. I moravská vína jsou po vzoru Čech ochraňována před dovozem zahraničních vín. Mnoho vinic na Moravě zakládali novokřtěnci, kteří přivezli i nové pracovní metody a odrŧdy z ciziny. Panská výroba vína dostává obchodní ráz a orientuje se na vývoz vína do Čech a Slezska 1 . Rozvoj obchodu s vínem nutil vrchnost k lepšímu vyuţívání sklepních prostor, proto se začaly budovat zámecké sklepy, jeţ byly v prŧběhu času přestavovány a dostavovány aţ do dnešní podoby. V 16. stol. dochází ke skutečnému rozmachu moravského vinařství, které bylo podporováno šlechtou, městy, církví a panovnickými nařízeními, která je nejen chránila, ale i rozvíjela při zakládání nových vinohradŧ. Dochází ke slučování velkých vinařských panství. Vinná réva se pěstovala i v místech, která dnes nepatří k tradičním vinařským oblastem jako je Prostějovsko, Plumlovsko, Kostelec na Hané, Draţkovice, Olomouc, Přerov, Hranice na Moravě, Šternberk nebo Hanušovice na Jesenicku. Na Moravě se obhospodařovalo asi 20 tis. ha vinic. Moravská vína v té době konkurují českým, rakouským i uherským vínŧm a vyváţí se do zahraničí (hlavně do Slezska a Polska). Roku 1515 podrobný viniční řád, udával organizaci viničních prací a výroby vína. Praha v té době obhospodařovala pouze 700 ha vinic. Morava byla hlavním pěstitelem révy vinné a rozvíjelo se rovněţ učení o pěstitelství a obhospodařování vinic. V roce 1591 byla vydána základní kniha o vinohradnictví a vinařství, Vinitorium, která pojednává o zakládání vinic, pěstování révy, výrobě vín a nástrojích na měření vína v plném sudu. Ke konci 16. stol. rozloha vinic kulminuje, v některých letech je nadprodukce tak velká, ţe se nedá umístit na domácích trzích, a tak výrobci hledají odbyt v zahraničí. Rentabilita klesá, obdělávání vinic se zhoršuje a úrody se sniţují. Třicetiletá válka (1618-1648) znamenala úpadek oboru a postupnou změnu poměrŧ. Na Moravě bylo zlikvidováno na 60 % vinic, které se na některých místech jiţ neobnovily. Především na Brněnsku, kde došlo k jejich úplnému zániku. Z této pohromy se Morava jiţ 1
Slezsko je historické území, které se v současnosti rozkládá převáţně v Polsku, malou částí v Česku a v Německu. V letech 1335-1742 bylo součástí zemí Koruny české.
15
nikdy, co se týče obnovy výměry vinohradŧ, nevzpamatovala.
Výjimkou bylo
Uherskohradišťsko, kde vinice vyvázly skoro bez újmy. Vlivem úbytku obyvatelstva byl i nedostatek kvalifikovaných vinařských pracovníkŧ. Nastal výrazný ústup městského obyvatelstva od pěstování révy, hlavně na severu Čech, kde vinařství skoro zaniklo. Výsadba nových vinic byla podporována rŧznými úlevami z daní. Vinici obnovovala i šlechta a vrchnost. Protoţe poddaní často platili daně a desátek vínem, vrchnost byla nucena masivně budovat velkolepé sklepy, kde víno mohlo být skladováno a dobře vyzrávat. Za vlády Josefa II. se upravuje pozemková daň a je zaveden nový vinařský řád, který podporuje snahu o obnovu vinohradnictví na Moravě. Dochází k rušení mnohých klášterŧ a jejich udrţované vinice jsou prodávány či pronajímány. V roce 1748 bylo na Moravě vinařství obnoveno. Vinice se rozprostíraly na ploše 16 616 ha a jejich rozloha neustále narŧstala. Rakouští vinaři se dokonce obávali velké konkurence moravského vína a poţadovali na Marii Terezii, aby omezila rozlohu moravských vinic. Koncem 17. stol. se začínají venkovští vinohradníci orientovat na výrobu vyzrálého vína, budují vlastní vinné sklepy a lisovny. Vznikají tak sklepní osady jako základ budoucího rozvoje jakostního vinařství na moravském venkově. V roce 1775 došlo k omezení robotní povinnosti, coţ dávalo určitou volnost venkovským vinohradníkŧm a vinařŧm, kteří mohli dále vinařství rozvíjet. Roku
1784
bylo
v rámci
Josefínských
reforem
zrušeno
Horenské
právo
i vrchnostenská ochrana vinic. Na škŧdce vinohradu se mělo pŧsobit domluvou nebo pokutou. Horenské právo bylo nahrazeno všeobecným viničním řádem pro Moravu, tzv. Všeobecné vinohradnické nařízení. Toto nařízení rozdělovalo vína do (3 jakostních) 2 kategorií a stanovovalo prodejní cenu. Vinice se mohly zakládat všude, kde k tomu byly vhodné podmínky. Do vinic pronikají kvalitní odrŧdy a prodej vína nebyl nijak omezen. V 18. stol. docházelo k dalšímu rozmachu vinařství na Moravě a v rozmezí let 1787 - 1790 je výměra vinic 29 266 ha, coţ je skoro 2 krát více neţ dnešní výměra moravského vinařství. V 19. stol. klesá produkce a rentabilita městského vinařství na Moravě. Brněnští měšťané se zbavují vinic, protoţe pracovní síla je drahá a současně klesá zájem o víno, které je nahrazováno pivem nebo levnou pálenkou. Více se věnují novým formám obchodu a
2
1. třída: vína ze Sedlce, Mikulova, Dolních Dunajovic, Popic a Velkých Pavlovic 2. třída: vína z Velkých Bílovic, Němčiček, Věstonic, Pouzdřan, Rakvic, Zaječí a Přítluk 3. třída: vína z Velkých Němčic, Nostislavi, Ţidlochovic, Křepčic, Dolních Bojanovic a Prušánek
16
řemeslŧm. Vinařství je rovněţ ohroţováno moderním zpŧsobem hospodaření na pŧdě (přechod z trojhonného hospodaření na hospodaření střídavé, které umoţnilo daleko širší výběr výnosnějších zemědělských plodin) a vzrŧstá zájem spíše o technické plodiny (cukrová řepa, pícniny). Vinařství však zŧstalo na venkově, kde vinice poskytovaly vítaný zdroj dodatečných příjmŧ. Nejvíce vinic bylo zachováno na Mikulovsku a Hustopečsku, kde jsou výborné pěstitelské podmínky. České vinice ustupují rychleji, jejich rozloha je okolo 18 tis. hektarŧ. Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií roku 1848, uvolnilo pracovní síly v zemědělství a umoţnilo postupný rozvoj prŧmyslu, který odváděl mnoho lidí za prací do měst. Situaci nepřidalo ani zrušení hranice mezi Rakouskem a Uherskem, kdy se levným uherským vínŧm špatně konkurovalo. Velkým konkurentem byla i vína rýnská. Tyto skutečnosti zpŧsobily postupný ústup vinařství a vinohradnictví, hlavně v Čechách. Koncem 19. stol. se ve vinohradu objevují houbové choroby, zavlečené do Evropy z Ameriky. Především padlí révokazové, plíseň révová, roztoči zpŧsobující kadeřavost listŧ a révokaz. Tato nebezpečná mšice saje na mladých kořenech révy a ty potom uhnívají a hynou. V roce 1895 byla vládou zřízena technická stanice na potírání révokazu, se sídlem ve Znojmě. Přesto bylo zničeno asi 60 % vinic na Moravě a jejich budoucnost byla nejistá. Výskyt chorob zpŧsobil velký převrat ve vinařství, bylo potřeba odborných znalostí u širokých vrstev pěstitelŧ vinné révy. Začaly tedy vznikat vinařské školy. Vinařství se stává specializovaným zemědělským oborem s velkými nároky na odborné znalosti a manuální práci na vinicích. K obnově došlo prostřednictvím zřizování matečních amerických školek, odolných proti révokazu a jiným nemocem. Podpora byla vedena i prostřednictvím vinařských spolkŧ a druţstev, vydáváním vinařského časopisu či pořádáním sjezdu vinařŧ. K útlumu vinařství došlo i za 1. SV, kdy bylo vinařství oslabeno nejen vlivem samotné války, ale i krutými mrazy v letech 1928 - 1929, kdy dosahovala teplota i - 35 °C. Před 2 SV byla zřejmá celoevropská snaha pro obnovu vinařství (celoevropské vinařské sjezdy, aj.). Velkou zásluhu měla především vinařská druţstva a vinařské školy (Bzenec, Znojmo, Mikulov, Valtice), dále státní výzkumné ústavy, sklepy, stanice, inspektoráty nebo révové školky. Investice do československého vinařství byla obrovská, avšak všechny snahy byly zmařeny válečným běsněním 2. SV. V letech 1945 - 1958 docházelo k osidlování pohraničí (i na jiţní Moravě), avšak drtivá většina nově příchozích byla bez jakéhokoli vztahu k vinařství. Vinařství po 2. SV bylo tedy takřka zlikvidováno.
17
V roce 1952 přichází vláda s Jednotným plánem na obnovu a záchranu vinic. Vybírají se vhodné odrŧdy, školí vinaři, rozšiřují se vinařské školy a učiliště. Poskytuje se hmotná podpora pro zakládání vinic a připravují se přípravky pro ošetřování vinohradŧ. Změnil se zpŧsob a systém pěstování révy ve prospěch velkých tvarŧ a širokých meziřadí, inspirované rakouským vinařem L. Moserem a u nás propagované prof. Ing. V. Krausem, CSc., z vinařského ústavu Vysoké školy zemědělské v Lednici na Moravě. V roce 1975 byla zaznamenaná dosud nejvyšší produkce hroznŧ v historii moravského vinařství. Začíná se tak se socialistickou výrobou vín, budování státních vinařských podnikŧ a závodŧ. Hlavním cílem rozvoje socialistického velkovinařství bylo zabezpečení soběstačnosti ve výrobě vína, a tak vznikaly rŧzné koncepce a budovaly se gigantické podniky. Kvantita zastínila kvalitu a mimořádná specifická regionální vína se ztratila z trhu. Docházelo k mechanizaci většiny viničních prací a rozvoji velkých viničních celkŧ, státních statkŧ a zemědělských druţstev. Vybudováním velkokapacitních vinařských podnikŧ vznikl na území Moravy gigantický vinařský závod, Státní statek Mikulov, který ze svých poboček, značnými finančními investicemi, postupně vytvořil moderní vinařské provozy, které aţ do roku 1990 zajišťovaly veškerou produkci vína na Moravě. Od roku 1970 se na obnovených vinicích stabilizovaly výnosy 6 - 7 tun z hektaru a plocha vinic byla okolo 25 tis. ha. Révokazovou kalamitou končí označování vín podle obcí, které bylo běţné, protoţe se vinice vysazovaly ve směsici odrŧd, která byla pro obec typická a přizpŧsobená ekologickým podmínkám daného území. Začínají se vysazovat vína odrŧdová. Víno přestává být zemědělským produktem a postupně se stává zboţím, čili trţním produktem. Z vinařství se stává prŧmysl, tzv. vinařský průmysl. Koncem 20. stol. vznikají, vedle velkých státních podnikŧ, malá soukromá vinařství, protoţe pěstování révy se stává mnohým lidem z města i venkova koníčkem. Tisíce nových vinných sklepŧ bylo postaveno a noví vinohradníci se představují na četných místních i celorepublikových či zahraničních soutěţích a výstavách. Víno se opět stává oblíbeným nápojem pro konzumaci. České vinařství a vinohradnictví se zabývá nejen pěstováním, zpracováváním a produkcí vyzrálého vína, ale také jeho šlechtěním a výzkumem. Oblast Pálavy je aktivní ve šlechtění nových odrŧd, které je zcela v rukou soukromých podnikŧ za podpory státu. Sazenice pochází částečně z místních zdrojŧ a částečně ze zahraničí. V současnosti zaţívá české a moravské vinařství značný rozkvět. Vinařství a vinohradnictví jako takové nabývá na popularitě a kvalita vína je srovnatelná se špičkovými světovými víny. 18
3.1.3 Významné subjekty v historii i současnosti moravského vinařství Jako dŧkazy o počátcích vinaření na Moravě slouţí dochované spisy z roku 1104 a 1109, které se zmiňují o vinařství. Vinařství na Moravě bylo v samotných začátcích ovlivněno jiţ rozvinutějším vinařstvím českým nebo rakouským a nejdŧleţitější roli hrála tradičně církev společně se šlechtou. Protoţe české i moravské vinařství mají provázanou minulost, výše zmíněné události mají pro obě území podobný význam. Avšak je třeba zmínit několik dŧleţitých milníkŧ a skutečností, které moravské vinařství zásadně ovlivnily. Zemědělská škola ve Valticích V souvislosti s Moravským vinařstvím je nutné vyzdvihnout zaloţení a následné fungování zemědělské a vinařské školy ve Valticích, jako historicky jedné z prvních zemědělských škol ve střední Evropě. První podnět k zaloţení zemědělské školy ve Valticích dává jiţ roku 1869 valtický rodák, prezident okresního hospodářského spolku Jiří Grober. Avšak pro moţné fungování školy jako takové bylo třeba zabezpečit vhodnou budovu a pěstitelské pozemky. Proto roku 1871 přebírá Jan II. z Lichtenštejna nad školou patronát a věnuje jí potřebné pozemky a budovu. Za pouhé dva roky byla na zemědělské škole zahájena výuka. Škola byla později transformována na dvouletou Rolnicko-ovocnicko-vinařskou. Mezi lety 1890-1905 se začíná, jako součást výuky, pěstovat réva vinná. Byla zaloţena vlastní révová školka a postaven stratifikační skleník, jeden z prvních v kraji. Pro vyučovací účely byl zaloţen sortiment 300 odrŧd révy vinné. V této době je škola střediskem zemědělského pokroku, hlavně ve vinohradnictví a ovocnictví. Absolventi školy byli i v zahraničí povaţováni za největší odborníky a v letech 1954 - 1955 slaví Valtické škola významné úspěchy na mezinárodních výstavách v Evropě. Evropská prestiţ a věhlas lákala nejen studenty z Rakouska-Uherska ale i zahraniční studenty z Turecka či Ruska. V této době obhospodařuje Valtická škola asi 40,11 ha vinic. Do roku 1920 byla část Valticka součástí Dolního Rakouska. V roce 1924 vznikl spolek absolventŧ Státní-rolnicko-ovocnicko-vinařské školy ve Valticích (104 členŧ), jako spolek kvalifikovaných odborníkŧ s cílem rozvoje vinařství v oblasti a jeho propagace, prostřednictvím podpory vinařských výstav, soutěţí a akcí.
19
Do roku 1938 na škole absolvovalo 410 studentŧ z ČSR, Rakouska a Jugoslávie. Se začátkem 2. SV v roce 1939 byla škola převzata do nacistické správy města a přemístěna do Stráţnice. V roce 1944 byla škola dokonce přeměněna na lazaret, aby byla v roce 1954 opět obnovena vinařská výuka ve Valticích. V roce 1962 byla otevřena samostatná střední zemědělská technická škola, nádstavbové studium na tříletý učební obor zahradník ve vinohradnických oblastech. Teprve v roce 1970 byla zřízena čtyřletá střední zemědělská škola oboru vinohradnického. Kromě úkolŧ výukových a výrobních se škola věnovala také úkolŧm účelovým a výzkumným. Ve spojení se školní laboratoří zde studenti získávali komplexní praktické znalosti o zpracování hroznŧ a výrobě révového vína. Pro potřeby výuky bylo vyuţíváno i školkařtví. Rozvoj školy a celého školního statku mělo zajistit jednak kvalitní vzdělání místním studentŧm, ale také efektivní výrobu a ekonomickou samostatnost hospodaření. Prostřednictvím školy byla dokonce zpracována koncepce obnovy a rozvoje vinic. V roce 1984 dochází ke sloučení Střední zemědělské ekonomické školy v Mikulově a ve Valticích, studijní obor je vinohradnicko-ovocnický. V současnosti pŧsobí škola pod názvem Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické. Škola je jedinou střední školou v ČR, kde se pravidelně vyučuje vinařský obor s maturitou. Od počátku svého vzniku vychovala tisíce odborníkŧ, kteří do dneška tvoří páteř moravského a českého vinařství. V roce 2002 prošla škola rekonstrukcí za podpory Jihomoravského kraje (5 mil. KČ). Bylo zrekonstruováno především technické zázemí pro zpracování vína. V dnešní době má škola jiţ kompletně vybudované školní hospodářství (školní vinice, moderní sklepní technologie, aj.), umoţňující produkovat v oboru maximální počet kvalitních studentŧ (sklepmistrŧ). Rozloha vinic tvoří asi 30 ha a roční produkce okolo 50 tis. lahví. Školní vína jsou úspěšná na celostátních výstavách a spotřebitelská poptávka se neustále zvyšuje. Školní statek Vysoké školy zemědělské v Lednici Jako základ pro vznik školního statku poslouţily dobře vedené lichtenštejnské pozemky (zelinářská zahrada, květinářství, park, palmový skleník, rozlehlé sady a vinice), převzaté v roce 1946. Od roku 1952 pozŧstalý lichtenštejnský inventář obhospodařovala Vysoká škola zemědělská v Brně a o rok později došlo ke sloučení se statkem Zemědělské technické školy zahradnické v Lednici (ZTŠZ v Lednici). Výměra pozemkŧ se zvětšovala a 20
byly integrovány i sousední JZD. Plochy vinic se prudce rozšiřují, víno je skladováno v nedalekých sklepích a prodáváno Státnímu statku Valtice. Školní statek slouţil především k plnění pedagogických a vědecko-výzkumných úkolŧ VŠZ. Během roku se vystřídalo na pracovištích a stálých účelových zařízeních při zajišťování praktických cvičení přes 4 tis. posluchačŧ, asi 150 zde realizovalo výrobní a provozní praxi (i zahraniční studenti), 20 posluchačŧ zde řešilo své diplomové práce a pedagogové VŠZ zde řešili přes 30 vědecko-výzkumných úkolŧ. V letech 1986 vznikla v Lednici samostatná zahradnická fakulta jako čtvrtá fakulta VŠZ v Brně a převzala do své správy také řízení ZTŠZ v Lednici. V Lednici bylo hlavní zázemí pro praktickou výuku především posluchačŧ Zahradnické fakulty.3 Význam státních statků na jiţní Moravě v letech 1945 - 1990 V roce 1945 byly po konfiskaci lichtenštejnské majetky převzaty Vrchní správou státních statkŧ (VSSS) v Hodoníně a byla vytvořena nová správní jednotka, z konfiskátu níţe zmíněného lichtenštejnského panství Břeclav – Lednice – Valtice jako VSSS ve Valticích. V roce 1951 se statky staly samostatnými národními podniky. Jedním z hlavních úkolŧ státních statkŧ bylo dosaţení předválečné úrovně v zemědělské výrobě, dále šlechtění rezistentních odrŧd, odstranění škod zpŧsobených okupací, nebo být nositelem zemědělského pokroku. Primárně však zásobovat obyvatelstvo veškerou zemědělskou produkcí, která byla dostupná. Jako následek prudkého nárŧstu pŧdního fondu a hromadného odsunu německého obyvatelstva, se státní statky prakticky neustále potýkaly s nedostatkem pracovních sil. Kaţdý statek potřeboval v sezóně okolo 100 pomocných pracovníkŧ. Proto státní statky nabíraly nové pracovní síly i ze zahraničí, nejen ze Slovenska, ale i z Rumunska, Bulharska, Jugoslávie a Argentiny, pro které bylo připraveno zázemí. Dále byli najímáni brigádníci ze zemědělských i jiných škol. Rozvoj zemědělských provozŧ a výstavba zemědělských budov začíná rokem 1949. Prudce se zvyšují počty zaměstnancŧ a současně i zemědělská produkce. Pro pozvednutí úrovně kvalifikace byly pořádány specializované kurzy pro zaměstnance a mládeţ, která měla do budoucna v zemědělství pracovat.
3
Formy praktické výuky zahrnovaly praktická cvičení, odborné exkurze, předdiplomní praxe, odborné výrobní a provozní praxe
21
Od roku 1953 byla ve Valticích otevřena mistrovská škola zemědělská specializovaná na vinařství a sklepní hospodářství. Absolventi měli perspektivu umístění jako vedoucí vinic v jednotných zemědělských druţstvech (JZD), na státních statcích nebo jako mistři v potravinářském prŧmyslu, v odvětví zpracování vinných hroznŧ, anebo jako mistři pro skladování a distribuci vína. Současně bylo při škole otevřeno středisko pracujícího dorostu, rovněţ se specializací na vinařství a sklepní hospodářství. V 60. létech 20. stol. se státní statky postupně slučují s okolními JZD a také integrují velkou část pŧdy soukromých zemědělcŧ. Vznikají tak mohutné velkostatky s obrovskou výměrou obhospodařované pŧdy. Státní statky přebíraly značné plochy zemědělského pŧdního fondu spolu se všemi komplikacemi pracovními, kádrovými, investičními i organizačními. Vzrŧstala produkce i počet zaměstnancŧ a bylo třeba vystavět bytové zázemí pro další zaměstnance statku. Pro přiblíţení počtu pracovníkŧ, zaměstnaných ve státních statcích ve vybraných letech, je vloţena tab. 1. Tab. 1 Srovnání počtu zaměstnanců v jednotlivých státních statcích v roce 1964 a 1974 Státní statek Dolní Dunajovice Drnholec Pohořelice Valtice JZD Vlasatice celkem
Počet zaměstnanců 1964 785 1003 453 1010 3251
Počet zam. při sloučení do SS Mikulov 1976 631 860 500 781 337 3109
Zdroj: Kovařík, 2008, s. 27 a 48, upraveno autorkou
Největší koncentrace vinařství byla v okolí Valtic a Dolních Dunajovic, kde k tomu byly vhodné podmínky, a kde se tamní statky specializovaly na vinohradnictví a vinařství. Vinice procházely celkovou rekonstrukcí a současně se přistupovalo na modernější a efektivnější zpŧsob obhospodařování. V roce 1954 byl odstaven starý lichtenštejnský kládový lis a nahrazen nejmodernější lisovací technologií, která znamenala prŧlom ve zpracování hroznŧ, kdy se zvýšila výlisnost a rychlost lisování. Velkým urychlením expedice lahvového vína do obchodŧ a restaurací byly i moderní lahvovací linky. V případě nadprodukce vinných hroznŧ si podniky mezi sebou hrozny prodávaly či odkupovaly, protoţe výkony byly limitovány zpracovatelskými kapacitami lisoven. Velký podíl sklizně odkupovaly Moravské vinařské závody nebo Státní statek Valtice, kde bylo velkokapacitní sklepní hospodářství. Některé statky orientované spíše na masnou výrobu nebo pěstování obilovin, směřovaly produkci hroznŧ k okamţitému prodeji.
22
Pro další zvýšení kapacity produkce vína bylo potřeba více odborně vzdělaných pracovníkŧ. Tak byly pořádány dvouměsíční odborné kurzy pod záštitou Mistrovské školy zemědělské - obor vinohradnicko-pěstitelský. Tyto kurzy připravovaly vedoucí pracovníky vinařství státních statkŧ, JZD a vinařských závodŧ či výzkumných stanic. Podíl státních statkŧ na celkové výměře okresu Břeclav činil v roce 1960 okolo 18%. Počet pracovníkŧ státních statkŧ byl 2 711 a v roce 1965 potom 3 380. V prŧběhu let značně stoupala i finanční odměna zaměstnancŧ státních statkŧ, kdy prŧměrná měsíční mzda v roce 1967 tvořila 1 557 Kč a v roce 1973 jiţ 2 262 Kč. Po celou dobu probíhala intenzivní bytová výstavba. Systém odměňování byl dŧmyslně propracován, především pak platový a prémiový řád pro technické a administrativní zaměstnance zemědělské výroby (dle velikosti konkrétního statku a vnitropodnikových jednotek, vzdělání, odborné praxe a celkové vnitropodnikové organizace statku). Dobré výsledky hospodaření umoţňovaly investiční výstavby nejen provozních objektŧ, ale i realizaci podnikové výstavby a podílení se na mnoha společenských aktivitách v Mikulově. Úsilí státních statkŧ o zdokonalení v řízení se projevovalo i ve vyuţívání výpočetní techniky a to zejména na úseku informační soustavy a výpočtu vlastních nákladŧ. Díky vznikající vinařské velkovýrobě bylo třeba mechanizace řady namáhavých ručních prací a zvýšení produktivity práce. Vyprodukované víno, především valtické, se ve velkém mnoţství dodávalo do celého Československa, především pak do Prahy, kde se největším odběratelem stal největší restaurační podnik ve střední Evropě – Restaurace a jídelny Praha 1. Významným vinařským provozem byla i šlechtitelská stanice v Perné, která po celou dobu fungování napomáhala rozvoji vinařství v regionu prostřednictvím úspěšného šlechtění nových rezistentních odrŧd nebo odrŧd vhodných pro pěstování v místních podmínkách. Z této šlechtitelské stanice vzešly oblíbené odrŧdy jako Pálava nebo Aurélius. Po privatizaci v roce 1995 byla zaloţena obchodní společnost VINSELEKT Perná s. r. o. a šlechtitelská činnost pokračuje i nadále. Státní statek Mikulov V roce 1975 vznikl Státní statek Mikulov, sloučením státních statkŧ Dolní Dunajovice, Drnholec, Pohořelice a Valtice. Nově vzniklý statek hospodařil na výměře 16 774 ha zemědělské pŧdy. Státní statek Mikulov se dělil na 10 jednotlivých závodŧ. Hlavním cílem bylo vytvoření základních podmínek pro zvýšení dynamiky rŧstu zemědělské výroby a její 23
efektivnosti, zejména koncentrací sil a prostředkŧ, přechodem na účinnější systém odvětvového
řízení,
vnitropodnikovou
specializaci
a
prohloubení
vnitropodnikové
ekonomiky. Ve srovnání s dosaţenými výkony předchozích Státních statkŧ zvedla se zemědělská výroba o 12,3 %, trţní zemědělská produkce o 9,9 %, výkony celkem o 11,5 % a zisk o 14,8 %. Produktivita práce vzrostla o 14,5 % a podíl nákladŧ z výkonu poklesl o 1,2 %. (Kovařík, 2008, s. 49) Vinohradnická a vinařská výroba byla intenzivnější, vinice vzrostly o 24 % a celkový podíl na trţbách byl 20 – 24 %. Závod speciálních plodin 04 Dolní Dunajovice zabezpečoval vinohradnickou a ovocnářskou výrobu včetně školkařské výroby a do roku 1985 také zelinářskou výrobu. Závod byl největším pěstitelem révy vinné v ČSSR, obhospodařoval 1 167 ha vinic. Zavedení mechanizované sklizně hroznŧ umoţnilo postupné sniţování sezónních pracovníkŧ. Jeden mechanický sklizeč Stima byl schopen nahradit 40 – 60 pracovníkŧ. Výsadba vinic neustále pokračovala. Státní statek Mikulov věnoval značnou pozornost péči o své zaměstnance a usiloval o jejich podporu prostřednictvím zvýhodněných prodejŧ produkovaného zboţí, potravin a nápojŧ nebo moţnost přidělení pŧdy do osobního vyuţívání. Ke stabilizaci pracovníkŧ statku přibývalo vedle rŧstu mezd a zlepšování pracovních a ţivotních podmínek také poskytování stabilizačních příspěvkŧ. 4 Pro zlepšení bytových podmínek pracovníkŧ byla realizována výstavba podnikových či druţstevních bytŧ a rodinných domŧ. Dále ubytovny pro sezónní pracovníky. Pro předškolní děti byly otevřeny podnikové školky a jesle. Kaţdoročně se několik set pracovníkŧ účastnilo nejrŧznějších kurzŧ, školení a přezkoušení ke zvýšení kvalifikace. Téměř 250 dospělých pracovníkŧ získalo na statku výuční list, a téměř 400 učňŧ, kteří po ukončení školy nastoupili do zaměstnání na statku. Tab. 2 Průměrný počet pracovníků Státního statku Mikulov ve vybraných letech Rok Počet pracovníků
1975 720
1976 - 1980 2 974
1981 - 1985 2 969
1986 - 1989 2 833
Zdroj: Kovařík, 2008, s. 65, upraveno autorkou
Statek Mikulov provozoval 3 vlastní rekreační zařízení: pionýrský tábor Skřivánek, rekreační zařízení a chatu. V rámci podniku se organizovala i zahraniční rekreace. Velkým přínosem činnosti státního statku Mikulov byla výstavba rehabilitačního střediska v Mikulově. Byly zde poskytovány procedury jako elektroléčba, vodoléčba nebo
4
Např. náborový příspěvek, nástupní nebo stabilizační příspěvek, novomanţelský příspěvek aj.
24
nápravný tělocvik s ordinacemi závodních lékařŧ, saunou atd. Provozem tohoto centra bylo docíleno zvýšené zdravotní péče o podnikové zaměstnance i občany celého regionu. Státní statek Mikulov patřil mezi nejvýznamnější zemědělské podniky na jiţní Moravě. Byl největším pěstitelem speciálních plodin v ČSSR, zabezpečoval obrovskou zemědělskou produkci a zaměstnával značnou část obyvatelstva regionu. Avšak po společenských změnách v roce 1989 byl v roce 1990 zrušen, aby byl rozdělen na nově zřízené státní podniky.5 Jihomoravské vinařské závody Mikulov n. p. Roku 1953, kdy byla znárodněna všechna vinařská druţstva, vznikají sloučením tehdy existujících vinařských podnikŧ, Jihomoravské vinařské závody n. p. Mikulov (dále jen JMVZM), které spolu se Slováckými závody ve Bzenci, pokládají základy vinařského prŧmyslu v Československé republice. V roce 1956 se vedení JMVZM rozhodlo obnovit tradici výroby šumivých vín na Mikulovsku. Byl tedy proveden první nákvas asi 15 tis. lahví šumivého vína a na trhu byla opět prodávaná šumivá vína Venuše, vyráběná klasickou metodou, kvašeno v lahvi. Během 2 let se výroba zvýšila na 150 tis. lahví/ rok. V roce 1960 byly všechny vinařské závody v Čechách na Moravě a Slovensku sloučeny v jeden celostátní podnik Vinařské závody Bratislava. Od tohoto roku se začíná s výrobou známkového vína Pálavské bílé. Ovšem roku 1969 se JMVZM osamostatnily, čímţ byla zahájena významná etapa budování vinařského prŧmyslu právě na Moravě. Velký význam má především budování nových provozoven za finanční podpory státu, a vzniká tak fungující vinařský prŧmysl. Byla započata výroba mikulovské Romance, která patřila v roce 1975 mezi nejprodávanější moravská známková vína. (prodej okolo 60 tis. hl./rok). Mezi lety 1980 - 1983 byly dokončeny výstavby dalších provozoven ve Velkých Pavlovicích, Hukvaldech, Stráţnici, Hustopečích, aj. Závod Bzenec byl kompletně rekonstruován a dostavěn. Stále ovšem platil zákaz propagace alkoholu, tak se tisk a media zaměřila spíše na ošetřování vinohradŧ a sklizeň, neţ představení konkrétní značky vín. JMVZM poskytovaly vinařŧm široký sortiment sluţeb. Profesionální sklepmistři si brali patronaci nad vinařstvími v JZD a pomáhali jejich rozvoji, vinařské potřeby byly prostřednictvím JMVZM prodávány vinařŧm se slevou. Dále byla rozvíjena preventivní 5
Státní statek Dolní Dunajovice, Státní statek Drnholec, Státní statek Pohořelice, Státní statek Vlasatice, Vinné sklepy Valtice, státní podnik, Zemědělské sluţby Mikulov, státní podnik.
25
ochrana vinic před chorobami a od drobných vinařŧ byla skupována přebytečná réva. Podnik usiloval o zlepšení pracovního i ţivotního prostředí pracovníkŧ, zlepšení hygienických a sociálních podmínek či celopodniková ozdravná opatření, které podnik zahrnoval ve svých investičních projektech. V té době měly JMVZM na svém kontě více neţ 500 zlatých a stříbrných medailí z mezinárodních i tuzemských přehlídek, spolu s uděleným titulem „Závody vzorné jakosti“. Po celých 20-ti letech, kdy JMVZM rozvíjely moravské vinařství, došlo vlivem politického dění v roce 1991 k rozpadu závodŧ. Vzniká tak 7 velkých vinařských středisek, která v dnešní době patří k nejvýznamnějším v celém moravském vinařství i v ČR. Konkrétně pak Znovín Šatov a. s., Víno Mikulov a. s., Vinium Velké Pavlovice a. s., Vinopal Velké Bílovice s. r. o., Vinona Mutěnice a. s., Víno Bzenec a. s., a MVZ Ostrava a. s.
3.1.4 Významná vinařství na Jižní Moravě a Mikulovsku Největší koncentrace vinic a vinařského prŧmyslu je přirozeně na jiţní Moravě, především pak na katastrálním území obcí Valtice, Velké Pavlovice, Břeclav a Znojmo. Mezi největší tuzemské producenty patří skupina Bohemia Sekt, a. s., Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o., PATRIA Kobylí, a. s., Templářské sklepy Čejkovice, Vinařské druţstvo VINIUM, a. s., Velké Pavlovice, VINSELEKT Michlovský, a. s., ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., Vinné sklepy Valtice, a. s., a další. Mezi významná vinařství na Mikulovsku patří na příklad: Zemědělské druţstvo Sedlec ZD Sedlec vzniklo v 50. letech 20. stol. V roce 1975 došlo ke sloučení druţstva Hlohovec, Bulhary a Sedlec. ZD Sedlec bylo tak největším druţstvem na Mikulovsku. V roce 1991 se rozdělilo na několik menších druţstev. Velká změna nastala aţ po navázání spolupráce s největší vinařskou firmou na českém trhu s Bohemia Sekt Starý Plzenec. ZD Sedlec bylo první vinařské druţstvo, které do spolupráce vstoupilo, coţ mu přineslo moţnost značných investic do vinohradnictví a modernizaci provozu, popularizaci sedleckých vín. Dnes je ZD Sedlec prosperujícím podnikem s produkcí špičkových vín. Vína ZD Sedlec se uplatňují hlavně v gastronomii a specializovaných prodejnách, také se exportují do zahraničí, hlavně do Belgie a Švédska.
26
Víno Mikulov a. s. Víno Mikulov vzniklo rozpadem JMVZM v roce 1991 a v rámci 1. vlny kuponové privatizace v roce 1992 byla z tohoto subjektu vytvořena akciová společnost. Ovšem tvrdý konkurenční boj, nespolehliví neplatící odběratelé a jiné nepříznivé faktory nedovolily tehdejšímu vedení úspěšně obstát na trhu. Podnik se dostal do těţké ekonomické situace, kdy v roce 1997 fondy České pojišťovny společně s Bohemia Sekt a. s. získaly ve Víně Mikulov a. s. rozhodující majetkové podíly. Od té doby zaţívala společnost revitalizaci a prosperitu. V roce 1998 měla 5 % podíl na trhu s vínem a získala řadu ocenění. V roce 2000 společnost plně integrovala do vinařské korporace Bohemia Sekt. Víno Marcinčák Mikulov s. r. o. Rodinné vinařství Marcinčák má svojí základnu v Novosedlích, kde se rovněţ nachází moderní výrobní areál a archivní sklepy. Všechna, výhradně přívlastková vína, jsou vyráběna z vlastních hroznŧ (rozloha vinic 110 ha). Od roku 2008 je vinařství největším vinohradnickým BIO-pěstitelem v ČR. Filozofie pěstování vín Marcinčák spočívá v malém zatíţení révového keře hrozny, v redukci úrody a péči o kaţdý jednotlivý hrozen. Vinařství Marcinčák vybudovalo v roce 2005 ve svých vinicích naučnou vinařskou stezku „Stará hora“, která je součástí 37 km dlouhého cyklistického okruhu Stará hora a zároveň součástí mezinárodní vinařské stezky „Jantarová stezka“. Návštěvníci mohou vyuţít sluţeb Hotelu Marcinčák. Vinařství Chateau Lednice a. s. Toto drobné vinařství vzniklo zápisem do OR v roce 2011. Společnost je úspěšným producentem kvalitních vín a kromě vlastních vinohradŧ, nacházejících se převáţně na území Lednicko-valtického areálu (LVA), zapsaného do seznamu světového dědictví UNESCO, vyuţívá ke zpracování hrozny univerzitních vinic vinařské fakulty Mendelovy univerzity. Celková produkce je okolo 300 tis. lahví ročně a dŧleţitým sezónním produktem je i burčák, který je prodáván po celé republice prostřednictvím typických burčákomatŧ. Vína Chateau Lednice se těší velké oblibě, hlavně u turistŧ, navštěvujících Lednici.
27
3.1.5 Současný stav vinařství a vinohradnictví v České republice Ve světě, ale i v České republice, se prŧměrná roční spotřeba vína rok od roku zvyšuje. Společně s rostoucí spotřebou, se zvyšuje i kvalita, sortiment a trvanlivost vín. Podle posledních údajŧ, je prŧměrná spotřeba vína v ČR 19,4 l (ČSÚ 2010) na osobu za rok. Podle kvalifikovaných výzkumŧ se spotřeba vína kaţdoročně zvyšuje o 9 aţ 10 %. Produkce českých vín pokryje poptávku asi ze 40 %, zbývajících 60 % vína je třeba dováţet ze zahraničí. Dalo by se tedy říci, ţe české vinařství má stále velké rezervy. Plocha vinic se po vstupu ČR do EU v roce 2004 ustálila a v roce 2011 tvořila 16 693 ha a z toho 16 006 ha plodících vinic (ČSÚ 2011). V registru jsou zapsány vinice od 0,1 ha, menší vinice, např. pro zahrádkaření, nejsou registrovány. České vinařství je charakteristické velkým počtem pěstitelŧ, obhospodařujících vinice o malých plochách, většinou do 0,5 ha. Několik velkých vinařských podnikŧ pak obhospodařuje většinovou část vinic. Vinohradnictví a vinařství se podílí na konečné rostlinné produkci zhruba 5 %, ale v některých oblastech má mimořádný význam. V jihomoravském kraji se vinohradnictví a vinařství podílí na celkové produkci kraje aţ 20 %. Nachází se zde 94 % plochy vinic ČR (v okrese Břeclav se nachází 49 % plochy vinic ČR a 59 % všech pěstitelŧ ČR). Jen pěstitelŧ révy je v ČR zaregistrováno přes 20 tis., výrobcŧ vína pak okolo 850. Díky prolínání vinařství do jiných oborŧ je relativně obtíţné stanovit počet osob bezprostředně s vinařstvím svázaných. Odhady jsou okolo 50 tis. osob, coţ činí vinařství významným v oblasti tvorby pracovních míst a ekonomických přínosŧ do regionu. Věková struktura vinohradŧ není v České republice ideální. Významný podíl (asi 45 %) tvoří málo výnosné vinice nad 20 let stáří. Ke zlepšení situace přestárlosti vinic pozitivně přispěla rozsáhlá výsadba nových vinic před vstupem ČR do EU. Po roce 2004 se výsadba ustálila na asi 200 ha/rok. Nová výsadba je velice nákladná a je moţná pouze s povolením Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. (Pelánková, 2012, s. 31)
3.1.6 Základní vinařská legislativa Po roce 1989 došlo na českém trhu s vínem ke značným změnám. Významným mezníkem českého vinařství byl rozpad Česko-slovenské federace v roce 1993, podepsání
28
dohod v rámci Uruguvayského kola GATT6, podepsání Asociační dohody s EU a uzavření bilaterálních dohod s dalšími zeměmi. V polovině 90. let vznikla zásadní právní úprava pro oblast vinohradnictví a vinařství tzv. „Vinařský zákon“ č. 115/1995 Sb., který definuje nové třídění vín, vinařské oblasti, pěstitelské i technologické výrobní postupy a řadu dalších právních předpisŧ. Tímto se kvalita tuzemských vín od roku 1995 prokazatelně zlepšila. Postupem času je doplněn novelizací zákona č. 216/2000 Sb. Se vstupem ČR do EU v roce 2004 vzniká potřeba zásadních změn a řady sjednocení s předpisy EU, vychází tedy nový „Vinařský zákon“ č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Tento zákon byl vydán v souladu s přepisy EU a kromě jiného má zabezpečovat lepší komunikaci mezi vinařem a spotřebitelem prostřednictvím stanovených údajŧ na etiketě. K zákonu patří rovněţ prováděcí vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 323/2004 Sb., která stanovuje konkrétní pěstované odrŧdy a č. 254/2010 Sb. (dříve 324/2004 Sb.), která specifikuje konkrétní vinařské rozdělení České republiky. Vinařské regiony byly ustanoveny na oblasti a podoblasti, v nichţ dochází ke změnám jak v počtu, tak i v názvosloví. Pŧvodních 16 oblastí 7 , vymezených zákonem č. 115/1995 Sb. se přeměnilo na 6 podoblastí (zák. č. 324/2004 Sb.) Zároveň byl tímto zákonem stanoven maximální hektarový výnos 12 t/ha a pevně zakotvena celková plocha vinic pro ČR 18 700 ha. Dále byla rozšířena kategorie vín o výběr z cibéb a jako jediná látka, povolená při konzervaci vína, byla určena SO2. Tento zákon byl novelizován v roce 2006. Déle byl stanoven státní dozor a sankce za nedodrţení předpisŧ ES nebo zákona č. 321/2004 Sb. Výrobce nese plnou zodpovědnost i za neúmyslnou škodu. Dalším významným prvkem bylo zřízení Vinařského fondu se sídlem v Brně, který vznikl na základě změny zákona č. 115/1995 Sb. Jeho úkolem před vstupem ČR do EU bylo podporovat výsadbu a obnovu vinic, a dále podporovat propagaci prodeje vína. Vinařským zákonem č. 321/2004 Sb. došlo ke změně ve fungování Fondu, který jiţ výhradně podporuje marketing vína, prodej produktŧ a ochranu označování vína podle zeměpisného pŧvodu a také uchování a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví. Dále podporuje rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinařství a vinohradnictví. (www.vinarskyfond.cz) 6
Liberalizace světového obchodu, uzavření dohody o zemědělství Vinařské oblasti na Moravě: znojemská, brněnská, mikulovská, velkopavlovická, Podluţí, kyjovská, bzenecká, mutěnická, stráţnická, uherskohradišťská.Vinařské oblasti v Čechách: praţská, mělnická, roudnická, ţernosecká, mostecká, čáslavská. 7
29
3.1.7 Možnosti čerpání finanční podpory ve vinařství a vinohradnictví Největší investice do rozvoje vinohradnictví a vinařství proběhla v období před vstupem ČR do EU, kdy byly masivně vysazovány vinice. Dnes se podpora soustřeďuje spíše na ekologické vinohradnictví, modernizaci vinohradnického a vinařského technického vybavení, poradenství, podporu kulturních vinařských akcí a moderních forem propagace. Maximální výše dotace je ve většině případŧ 50 % z vynaloţených nákladŧ. Hlavními poskytovateli podpory plynoucí do sféry vinohradnictví a vinařství jsou:
Fond ministerstva zemědělství, dle zásad dotační politiky, stanovených na základě zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který zprostředkovává finanční podporu z EU a národních zdrojŧ dle vládního nařízení č. 245/2004 Sb. (80 % prostředkŧ z fondŧ EU, 20 % kofinancováno ze strany ČR). Dotace EU jsou v rámci společné zemědělské politiky poskytovány z Evropského zemědělského záručního fondu (EAGF) a v současném plánovacím období (2007 – 2013) také z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a Evropského rybářského fondu (EFF). (www.szif.cz)
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). Podpora se soustřeďuje pouze na investice, které jsou povaţovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova (2007 – 2013) z EAFRD. V rámci podpory jsou otevřeny dva programy, a to program Zemědělec a program Pŧda.
Vinařský fond. Vinařský fond vydal v roce 2011 na propagaci prostředky ve výši 71 mil. Kč. Tato částka zahrnuje výdaje, které byly z velké části na komunikační kampaň značky „Vína z Moravy, vína z Čech“.
Tab. 3 Příklady programů a projektů na podporu vinohradnictví vinařství ČR Název Podpora vinařství a vinohradnictví v JMK Podpora společné organizace trhu s vínem
Zdroj
Rok výzvy
Předmět podpory
Max. výše podpory
Jihomoravský kraj
2013
Technické vybavení na podporu vinařství a vinohradnictví, propagace vinařství a vinohradnictví
50 %
Státní zemědělský intervenční fond
2012/2013
Pořízení technického vybavení pro výrobu vína
50%
Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic
Státní zemědělský intervenční fond
2009
Změna odrŧdová skladby, přesun vinice do svahu, ochrana proti poškození keřŧ, aj.
Propagace vinařství
Vinařský fond
2007
Podpora marketingu a prodeje vinařských produktŧ
Praha 50 %, Ostatní oblasti 75 % 100%
Zdroj:www.edotace.cz, upraveno autorkou
30
3.2 Obecné aspekty regionálního rozvoje Před rokem 1989 byly regionální disparity stírány řízenou ekonomikou, která je zcela ignorovala. První tendence k řešení regionálních disparit ČR se začaly projevovat v 90. letech minulého století, kdy se začala formovat regionální politika, která obecně usiluje o dosaţení maximálního
blahobytu
obyvatelstva
prostřednictvím
rovnoměrného
ekonomického,
sociálního a environmentálního udrţitelného rozvoje daného území. V souladu s rozvojem však musí být zachována historická, geografická a kulturní mnohotvárnost území. V roce 2000 bylo přijato několik zásadních zákonŧ, majících zlomový význam pro českou regionální politiku. Především pak zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, jako rámec pro českou regionální politiku. Přijetím tohoto zákona se ČR významně přiblíţila k legislativní úpravě regionální politiky v rámci Evropské unie a byly vytvořeny odpovídající právní podmínky pro získání pomoci z evropských strukturálních fondŧ. Regionální rozvoj Charakteristika regionálního rozvoje není jednoznačně daná, avšak všeobecně mŧţeme za regionální rozvoj označit vyšší vyuţívání a zvyšování potenciálu daného systematicky vymezeného prostoru (území), vznikajícího v dŧsledku prostorové optimalizace socioekonomických aktivit a vyuţití přírodních zdrojŧ. Toto zvýšené vyuţití se projevuje v lepší konkurenceschopnosti soukromého sektoru, ţivotní úrovni obyvatel, stavu ţivotního prostředí apod. Regionální rozvoj mŧţeme rovněţ charakterizovat jako komplex proměn regionu, a to s ohledem na charakteristiky ekonomické, sociální, environmentální, kulturní, psychologické a mnohé jiné. Cílené pŧsobení obvykle probíhá pod garancí veřejné správy v kontextu regionální politiky. Za rozvoj regionu (území) mŧţeme v obecné rovině povaţovat určitý „proces“ pozitivních změn, obvykle chápaný jako výraz zlepšení kvantitativních (extenzivní rozvoj), ale zejména kvalitativních (intenzivní rozvoj) charakteristik dané oblasti, nejčastěji přírodní a sociálně-ekonomické oblasti. Proces trvalého zabezpečování vyváţeného rozvoje státu, resp. území jeho regionŧ a územních obvodŧ. Hlavním cílem dlouhodobého rozvoje regionŧ, nejen ČR, je vyváţený, harmonický a udrţitelný rozvoj regionŧ, který povede ke zvyšování úrovně kvality ţivota obyvatelstva. (Wokoun, 2008, s. 22)
31
Rostoucí význam regionů Dnes se regiony staly prostředníky technického rozvoje, globalizace ekonomiky, demokratizace společnosti nebo trvale udrţitelného rozvoje. Stávají se objektem zájmu celé řady vědních disciplín. Díky rostoucímu významu regionŧ se vědecký zájem posunuje od hledání kritérií pro klasifikaci a typologizaci regionŧ k procesŧm institucionalizace a politického řízení regionŧ. Regiony jsou stále více vnímány jako realizační rovina regionální politiky. (Wokoun, 2008, s. 284)
3.2.1 Koncepce a pojetí regionu Teorie regionů Regiony jsou územní celky, které jsou výsledkem specifického postupu jejich vymezování, který nazýváme regionalizace. Tradičně byl region vnímán jako ohraničená část zemského povrchu. Později přibylo vymezování regionŧ na základě funkčních a vývojových vztahŧ. Regiony mŧţeme vymezovat podle nejrŧznějších námi zvolených kritérií (podobností), které na daném stupni povaţujeme za podstatné. Proces regionalizace, nebo-li regionalizační činnost, má tak do značné míry subjektivní charakter. Většinou se však kombinují aspekty prostoru (území), velikosti, věcného vymezení a času. Soubor regionalizačních činností se z pravidla provádí za účelem stanovit charakteristické rysy, procesy, zpŧsob vývoje a vazby mezi prvky v prostoru tak, aby region byl vymezen co nejtypičtěji. Regiony lze konstruovat na základě účelu, kterému by měly slouţit, nebo na základě teorie, z níţ vycházejí.
3.2.2 Klasifikace regionů V literatuře se setkáváme s celou řadou snah o typologizaci regionu podle nejrŧznějších kritérií. Regiony mŧţeme vymezit podle jednoho kritéria anebo ve sloţitějších případech dle shody i více kritérií. (Wokoun 2008, s. 282) Základní vymezení regionu je provedeno podle charakteru vnitřní struktury:
Homogenní regiony se vyznačují jednorodostí a stejnorodostí funkcí. Vymezujeme je na základě rovnoměrné intenzity výskytu reprezentativních jevŧ (vysoká míra nezaměstnanosti, podíl zaměstnaných v zemědělství, aj.).
Nehomogenní, heterogenní regiony se vyznačují rŧznorodostí funkcí, které zajišťují. 32
Další rozdělení:
Regiony vymezené lidskými aktivitami a činnostmi (územně plánovací regiony, území dobrovolných svazkŧ obcí a měst).
Regiony, které jsou jako regiony vnímány nebo s nimiţ se aktéři identifikují (regiony osobní nebo společenské identity, oblasti pŧsobnosti politického jednání).
Funkční regiony vymezujeme na základě funkcí, které vysvětlují dŧvod jejich existence.
Normativní regiony vznikají politickým rozhodnutím na základě poţadavkŧ legislativy nebo exekutivy (administrativně-správní jednotky, plánovací regiony, regiony se soustředěnou podporou státu, které mají společné strukturální problémy).
3.2.3 Obecné aspekty venkovských zemědělsky orientovaných regionů Obecně lze venkov charakterizovat jako prostor, který zahrnuje jak krajinu, tak i venkovská sídla. Pokud budeme venkovský prostor vymezovat podle počtu obyvatel (obce do 2 tis. obyvatel a obce do 3 tis. obyvatel s hustotou zalidnění menší neţ 150 obyvatel/km2 ), zjistíme, ţe ČR je tvořena z 90 % venkovskými regiony, ačkoliv v nich bydlí jen okolo 30 % obyvatel. Území ČR je charakteristické rozdrobenou sídelní strukturou s historicky daným vysokým počtem obcí. Díky struktuře obcí, která je tvořena hlavně obcemi do 3 tis. obyvatel, se jako nejvíce venkovský region jeví kraj Středočeský, dále kraj Jihomoravský a kraj Vysočina (ČSÚ 2011). Venkovská sídla jsou historicky starší vývojovou formou sídel neţ sídla městská. Avšak s převládající urbanizací a suburbanizací ztrácí některá venkovská sídla svŧj typický venkovský charakter a pŧvodní zemědělská funkce jiţ nemá tak velký význam. Venkovská území bývají často spojována s nepříznivými charakteristikami, jako je nevyhovující věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva, omezená nabídka pracovních míst, niţší úroveň příjmŧ, horší dopravní dostupnost a občanská vybavenost. Na druhou stranu zde najdeme i mnoho pozitivních skutečností jako je lepší kvalita ţivotního prostředí (dále ŢP), silnější sociální cítění, zachovalé kulturní tradice nebo vhodné lokality pro trávení volného času. Pro bliţší specifikaci venkovských regionŧ, jsou uvedeny některé charakteristické rysy, kterými se venkovské regiony vyznačují.
33
Omezená dopravní infrastruktura a dopravní obsluţnost Doprava je limitující podmínkou zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského rŧstu jednotlivých regionŧ, resp. celého státu. Hlavním problémem těchto regionŧ je nevyhovující technický stav dopravních komunikací (především silnice II. a III. třídy), omezená návaznost na hlavní silniční tahy a evropské dopravní cesty. Hustá avšak málo kvalitní síť vozovek. Některé úseky silničních komunikací jsou jiţ v havarijním stavu a jejich provoz by byl moţný pouze za neúměrně vysokých investic. Údrţba některých částí ţeleznic a pozemních komunikací zaostává především vinou nedostatečného financování a nedokonalé organizace. Zabezpečení základní dojíţďky do povolání (která je ve venkovských oblastech okolo 60 %), do školy nebo do zdravotnického zařízení je základním předpokladem dopravní obsluţnosti v regionu. Venkovské regiony mívají dobrou dopravní obsluţnost vztahující se především k ekonomickému spádovému centru, avšak nedostatečně intenzivní mezi samotnými obcemi regionu. Nestabilita venkovského obyvatelstva Rostoucí problémy na venkovském trhu práce, zejména nedostatek pracovních příleţitostí (včetně pracovních míst v pro mladé lidi neatraktivních zemědělských oborech) a rozdílnost v příjmech venkovanŧ vŧči městskému obyvatelstvu, zpŧsobuje přesun obyvatelstva za prací do větších prŧmyslových center, kde se koncentruje a rozvíjí terciární sektor, který nabízí lepší finanční ohodnocení. Spolu s modernizací a mechanizací v zemědělství klesá počet pracovníkŧ, kteří by se v tomto sektoru uplatnili. Sama produkční funkce zemědělství (zásobování potravinami) jiţ nemá takový význam, a tak nastupují funkce nové a moderní jako produkce obnovitelných zdrojŧ, funkce obytná - bydlení bez hospodářské činnosti, obsluţná - skladové zázemí města, prŧmyslová - prŧmyslové zóny nebo aktivity v cestovním ruchu. (Hudečková, 2008, s. 38) Význam zemědělství v ekonomice ČR má dlouhodobě klesající tendenci, v roce 2011 byl podíl zemědělství na tvorbě HDP okolo 1,8 %. Stejně tak i počet pracujících v zemědělství se sniţuje, v roce 2010 bylo v zemědělství zaměstnáno 105,4 tis. osob, coţ tvoří asi 2,7 % z celkového počtu zaměstnaných v ČR. Prŧměrné měsíční mzdy se nachází dlouhodobě asi 30 % pod úrovní prŧměrných mezd v národním hospodářství. (ČSÚ 2011) Venkovské a zemědělsky orientované regiony se vyznačují niţším podílem obyvatelstva v produktivním věku neţ ve městech (s tendencí čím menší vesnice tím méně 34
obyvatel v produktivním věku). Rovněţ kvalita a stupeň vzdělání lidských zdrojŧ v těchto regionech bývá z pravidla niţší neţ v městských a přilehlých regionech. Díky masové satelitní výstavbě v posledních letech, jako vidiny kvalitnějšího ţivotního prostředí, většího bezpečí či vhodných příleţitostí pro drobné podnikatele, se proces vylidňování částečně zastavil. Avšak stabilita osídlení venkovského prostoru je stále ohroţena nevyhovující dopravní obsluţností a nízkou úrovní občanské a technické vybavenosti. Tyto aspekty sniţují kvalitu a přijatelnost ţivotních podmínek venkovského obyvatelstva a stabilitu venkovského osídlení. Zachovalá typická subkultura Decentralizovaný zpŧsob osídlení se promítá do specifického vztahu venkovského člověka k přírodě, kdy mŧţeme mluvit o větší citlivosti k přírodním jevŧm. Dále se projevuje neanonymní zpŧsob ţití, preferování místních autorit a tradic, zachování místních zvykŧ a obyčejŧ, přetrvávání tzv. mechanické solidarity, tj. soudrţnosti na základě rodových, příbuzenských a sousedských vztahŧ. Tyto aspekty spoluvytváří specifický ráz venkova a venkovských komunit, které jsou často předmětem zájmu právě turistŧ přinášejících do regionu ekonomické hodnoty. (Hudečková, 2008, s. 40) Význam cestovního ruchu pro rozvoj regionů Cestovní ruch (dále CR) je jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících a do budoucna nejperspektivnějších ekonomických odvětví. CR je pevně svázán právě s regionem svého vzniku, čímţ podporuje stabilitu regionálních a místních ekonomik. CR zaměstnává významnou část pracujícího obyvatelstva, ať v hlavních nebo souvisejících odvětvích a je výrazným stimulátorem investičních aktivit. Jako nejvýznamnější funkce CR mŧţeme zmínit funkci příjmovou, vyrovnávací, funkci zaměstnanosti, výrobní a funkci platební bilance. CR se prolíná do širokého spektra odvětví národního hospodářství, proto je velice obtíţné kvantifikovat jeho celkový přínos pro danou zemi či region. CR je významným stimulátorem zvláště pro ekonomicky slabé regiony, kdy dokáţe při relativně nízkých investičních nákladech generovat pracovní místa, a mŧţe tak být řešením pro regiony s vysokou nezaměstnaností. (Wokoun 2008, s. 207) Avšak v České republice doposud není plně rozvinuta venkovská turistika a není vyuţit potenciál zemědělských farem v oblasti agroturistiky nebo ekoagroturistiky. Turistická infrastruktura a propagace v této oblasti neodpovídají standardŧm Evropské Unie a 35
doprovodné sluţby (ubytovací, stravovací, informační) mají nízkou úroveň. Některé vesnice mají nedostatečnou občanskou vybavenost, zanedbaná veřejná prostranství, nevyuţité budovy nebo plochy, které ztratily svŧj účel, v některých případech i před více neţ 25-ti lety. Venkov v České republice má vysoký potenciál přírodního a kulturních dědictví, avšak na mnoha místech je tento potenciál nedoceněný a plně nevyuţitý. (Wokoun 2008, s. 173) Obecná kritéria výběru regionů pro alokaci podpory z fondů EU Pro Českou republiku bylo v plánovacím období 2007-2013 ze strukturálních fondŧ a Fondu soudrţnosti vyčleněno 752,7 mld. Kč. Tyto prostředky, identifikovány v Národním rozvojovém plánu, měly být alokovány prostřednictvím 26 operačních programŧ, které jsou rozděleny mezi tři cíle hospodářské a sociální soudrţnosti. Tyto prostředky jsou určeny na projekty v oblastech infrastruktura a ţivotní prostředí, podnikání a inovace, vyváţený rozvoj regionŧ a rozvoj lidských zdrojŧ. Konkrétně na rozvoj regionŧ bylo, dle priorit České republiky ve vztahu ke strategickým dokumentŧm EU, určeno asi 13,25 % z těchto prostředkŧ. (www.strukturalni-fondy.cz, Wokoun, 2008, s. 419) Obecná kritéria, která jsou zohledňována pro objektivizaci výběru regionŧ zasluhujících si podporu, byly na příklad: (Hudečková, 2008, s. 85) -
stávající a budoucí nerovnováha v zaměstnanosti,
-
míra nezaměstnanosti a podíl zemědělství na ekonomických aktivitách,
-
počet pracovních míst na 1000 obyvatel,
-
lokalizace regionu, jeho periferní poloha a vzdálenost od ekonomických center,
-
ţivotní úroveň a standard obyvatel, či neţádoucí populační vývoj
-
rychlost a tendence ekonomického rŧstu
-
stav dopravní infrastruktury či místní občanské vybavenosti
-
turistický potenciál daného regionu
3.3 Vinařské regiony České republiky V současnosti jsou stanoveny na území ČR podle zákona 321/2004 Sb., o vinařství, dvě vinařské oblasti, oblast česká a moravská. Obě oblasti jsou zcela rozdílné obsahem, významem, přírodními podmínkami a produkovanými víny. Česká vinařská oblast se člení na podoblasti litoměřickou (29 vinařských obcí) a mělnickou (37 vinařských obcí), navazuje na míšenskou oblast v údolí Labe v Německu a 36
zasahuje do ústeckého, středočeského a libereckého kraje. V současnosti je v ní evidováno 730 ha vinic a produkuje okolo 8 800 hl. vína ročně. Území osázené vinicemi není v této oblasti souvislé. Jednotlivé vinice na jiţních svazích jsou většinou kolem říčních tokŧ, zejména Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. EU zařadila českou oblast, spolu s nejsevernějšími německými vinicemi do zóny A8, v níţ jsou nejpříznivější podmínky pro pěstování odrŧd Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Mordý Portugal a Svatovavřinecké. Moravská vinařská oblast leţí na Jiţní Moravě, dělí se na 4 podoblasti: slováckou (116 vinařských obcí), velkopavlovickou (75 vinařských obcí), mikulovskou (30 vinařských obcí) a znojemskou (91 vinařských obcí). Vinice mají rozsah téměř 18 000 ha a oblast produkuje kolem 500 tis. hl. ročně. Na území moravské vinařské oblasti se nachází asi 96 % všech vinic ČR. Moravská oblast je zařazena do zóny B, spolu s oblastmi Slovenska a Rakouska. Nejrozšířenějšími odrŧdami jsou Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Svatovavřinecké, Frankovka, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský. V Moravské oblasti byla vyšlechtěna celé řada významných odrŧd. Nejvýznamnější je Muškát moravský, Aurelius, Pálava, André a Neronet. Specifika českého a moravského vinařství Vinařství České republiky se vyznačuje nadprodukcí jakostních vín, ve srovnání se stolními a zemskými, která by pravděpodobně měla na domácím trhu větší odbyt. Dále snaha i drobných vinařŧ o odrŧdovou pestrost místo specializace na vína pro danou oblast nejvýhodnější. Také proto není moţné sestavit v rámci ČR mapy vinic v jednotlivých podoblastech podle pěstovaných odrŧd. Upřednostňování univerzálních kvasinek, které částečně vedou k univerzální chuti tzv. „líbivých vín“, před kvasinkami specializovanými, které podpoří specifickou odrŧdovost vín. Čeští spotřebitelé vyţadují vína odrŧdově čistá (i kdyţ světové trendy spějí spíše k dokonalosti chuti neţ odrŧdové čistotě) a tak vína typu cuvée nejsou na českém trhu běţnou praxí. V současnosti je ve Státní odrŧdové knize České republiky zapsáno celkem 27 odrŧd bílých moštových vín a 17 červených, 7 odrŧd povolených pro výrobu tuzemských vín a 9 odrŧd stolních.9
8
Vinařské zóny v Evropě podle nařízení Evropské Komise. Podle nařízení rady č. 1493/1999 zóny vymezují podmínky pro doslazování. 9 Věstník ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, červen 2012
37
4 Zájmové území 4.1 Mikulovská vinařská podoblast Mikulovská vinařská podoblast je malebná krajina, rozkládající se od Pohořelic aţ po státní hranice s Rakouskem. Jedinečný ráz krajiny dotváří zvlněné kopečky Pavlovských vrchŧ, do daleka vyhlíţející Pálava nebo romantická zákoutí dolního toku Dyje, ale především rozlehlé vinice, které jsou zde od nepaměti pěstovány. Z hlubokých sprašových pŧd čerpá réva vinná širší škálu ţivin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Pálava, je jedinečným místem severopanonské níţiny pro pěstování révy vinné a díky svým specifickým pŧdním a klimatickým podmínkám dává vzniknout vínŧm se zcela specifickým charakterem neţ v jiných podoblastech. Vznikají tedy vína s vyšším obsahem jemných kyselin a nezaměnitelnou minerálností. V okolí Pálavy je hojně pěstována odrŧda Müller Thurgau a Souvignon. V hlinitějších pŧdách Dunajovických vrchŧ je rozšířená odrŧda Veltlínské zelené, tolik typická pro okolí Mikulova. Na Valticku pak Neuburské a Sylvánské zelené, z okolí Pouzdřan jsou známé odrŧdy Ryzlinku rýnského, Tramínu a Pálavy. Červená vína reprezentuje zejména Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe či méně hojné francouzské odrŧdy Cabernet Sauvignon nebo Merlot.
4.1.1 Vymezení a důvod výběru mikulovského regionu Mikulovská vinařská podoblast vznikla v květnu 2004 se vstupem ČR do EU. Dŧvodem výběru právě tohoto vinařského regionu je mŧj vřelý osobní vztah k zájmovému území, který vznikl hlavně díky dlouhodobé spolupráci s vinařským podnikem Vinné sklepy Valtice, a. s. Podle vyhlášky 245/2010 se Mikulovská vinařská podoblast skládá ze 30-ti vinařských obcí. Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jeviškovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Pohořelice, Popice, Pouzdřany, Přibice, Sedlec, Strachotín, Valtice, Vlasatice a Vranovice. Avšak toto členění vzniklo roku 2004 při vstupu ČR do EU a některé obce do regionu přičleněné nejsou s regionem historicky spjaté, či nejsou typicky vinařským regionem. Např. Vlasatice, Pohořelice, Přibice a Vranovice (okres Brno-Venkov) nejsou typicky vinařskými obcemi, kde 38
vinařství hraje zanedbatelnou roli. Ať jiţ z hlediska zaměstnanosti v sektoru zemědělství (okolo 5 %), nebo výměry vinic na katastrálním území (okolo 1 %). Z tohoto dŧvodu jsem se rozhodla vytvořit pomocí regionalizace vlastní region, tzv. „mikulovský region“, který částečně zahrnuje vinařské obce Mikulovské vinařské podoblasti. Pro lepší znázornění je v příloze 1 vloţena tabulka s bliţší charakteristikou vinařských obcí zájmového regionu. Ve své práci často zmiňuji Mikroregion Mikulovsko, který se částečně shoduje se mnou vymezeným územím, ovšem zahrnuje pouze 18 obcí. V rámci rozvoje Mikroregionu Mikulovsko byla v roce 2004 vypracována strategie rozvoje Mikroregionu Mikulovsko, citovaná jako (Filipová, 2004, 212 s.), která mi byla velkou oporou, a na kterou se v mnoha případech historických informací a socio-ekonomické analýzy odkazuji.
4.1.2 Regionalizace a charakteristika vybraného území Vymezení území a geografická poloha Mnou zvolený mikulovský region je pohraničním územím na jihu Moravy, kudy prochází hranice s Dolním Rakouskem. Skládá se z 26 vinařských obcí: Bavory, Brod nad Dyjí, Březí, Bulhary, Dobré Pole, Dolní Dunajovice, Dolní Věstonice, Drnholec, Hlohovec, Horní Věstonice, Ivaň, Jeviškovka, Klentnice, Lednice, Mikulov, Milovice, Novosedly, Nový Přerov, Pasohlávky, Pavlov, Perná, Popice, Pouzdřany, Sedlec, Strachotín, Valtice, které spadají do okresŧ Břeclav a Brno-venkov. Tvar katastru jednotlivých vybraných obcí a celkový tvar vybraného regionu mŧţeme vidět na obrázku č. 1. Vybrané obce jsou součástí hned několika mikroregionŧ: Mikulovsko, Lednicko-valtický areál (LVA), Čistá Jihlava, cyklostezka Brno – Vídeň, Hustopečsko a Hrušovansko.10 Celková rozloha regionu je 423,66 km2, coţ představuje 5,88 % rozlohy Jihomoravského kraje. Na území regionu ţilo k 31. 12. 2011 31 107 osob, coţ činí asi 2,66 % z celkové populace JMK. (ČSÚ 2011)
10
Obec Pasohlávky je přidruţenou obcí mikroregionŧ Čistá Jihlava i Mikulovsko současně
39
Obr. 1 Vybrané obce mikulovského regionu
Zdroj: vytvořeno autorkou, pomocí ArcGis
Z jihu vymezuje region státní hranice s Dolním Rakouskem, kde krajina navazuje na významný vinařský region Weinviertel, známý především díky produkci špičkového světového vína se specializací na Veltlínské zelené (Grüner Veltliner). Severní částí území protéká řeka Dyje, které tvoří na svém toku Vodní dílo Nové Mlýny. Území je relativně dobře napojeno na silniční síť. Regionem prochází hlavní komunikace z Brna na Vídeň silnice první třídy I/52, která je mezi Brnem a Pohořelicemi rychlostní silnicí R 52. Prŧměrná vzdálenost do spádového centra Mikulov je asi 10 km, do Břeclavi 23 km, do Brna 61 km a do Vídně 86 km. Východní a západní část území mikulovského regionu spojuje podél státní hranice s Rakouskem regionální jednokolejná ţelezniční trať z Břeclavi do Znojma. Dominantou celé oblasti jsou do dáli vyhlíţející Pavlovské vrchy, nebo také Pálava. Stejné jméno nese i chráněná krajinná oblast (dále CHKO) a odrŧda révy vinné vyšlechtěná 40
ve Velkých Pavlovicích a v Perné. Největší vinařskou obcí regionu jsou Dolní Dunajovice (největší vinařská obec v ČR) a Novosedly. V jejich okolí je soustředěna většina vinic regionu. Část vinic se nachází na území LVA. Vinice na úpatí Pálavy jsou obhospodařovány šetrně k ţivotnímu prostředí (integrované a ekologické vinohradnictví). Historie mikulovského regionu Mikulovský vinařský region se rozkládá v blízkosti bělostných vápencových vrchŧ Pálavy. Tento region měl jiţ v historii významné postavení v orientačním systému historických cest a v jejich protínání, především pak pro cestující po Jantarové stezce od Jadranu k Baltu či pro putující po Dunajské cestě od východu na západ. Pestrou historii dokazují i bohaté archeologické nálezy, v čele se světoznámou Věstonickou Venuší z Dolních Věstonic, tábory lovcŧ mamutŧ u Milovic či nálezy sídel Slovanŧ na jiţním břehu Dyje u Dolních Věstonic. Lidé, ţijící na tomto území historicky vyuţívali příhodných podmínek pro ţivot, které umoţňovaly lov zvěře, rybolov v pomalu tekoucí Dyji a později i zemědělství. Na počátku našeho letopočtu se území ocitlo na 300 let v rukou moci římského císařství. Na soutoku Svratky a Dyje byl v době Marca Aurelia vybudován nejsevernější vojenský tábor nad Dunajem. Právě v tomto období byly prostřednictvím římských legií poloţeny základy moravského vinařství a vŧbec vinařství na území ČR. Ve 12. a 13. století, bylo panství v Drnholci zkonfiskováno ve prospěch rakouského feudálního rodu Waissŧ, kteří vystavěli nad Klentnicí Sirotčí hrad. Waissové kolonizovali statky na území Mikulovska. Později byli nuceni drnholečtí páni postoupit Mikulov rakouskému rodu Lichtenštejnŧ, kteří se zde usídlili a svá panství dále rozšiřovali. Lichtenštejnové spolu s kláštery prováděli německou kolonizaci. Ve 13. století se na území zvýšil počet obyvatelstva a toto období znamenalo dobu hospodářského rozvoje, především pak vinařství. Prosperitu podporovala na tu dobu hustá síť silnic, z nichţ některé byly mezinárodní. Významným přechodem přes státní hranici byl Drnholec u Mikulova, dále přechod u Brodu nad Dyjí a u Dolních Věstonic. Nejdŧleţitější silnicí, vedoucí regionem, byla stezka na Vídeň, která vedla z Brna přes Pohořelice. V roce 1726 byla stezka přebudována na císařskou silnici. Tato silnice byla předchŧdcem dnešní částečně rychlostní silnice č. 52. V období Husitských válek v 15. století bylo vypáleno mnoho vsí v regionu a v roce 1425 i Mikulov. 41
16. století znamenalo hospodářský i sociální rozvoj. Na území vyrostla velká dominia na úkor drobných statkŧ. Lichtenšteinové se zadluţili a ztratili své statky v Mikulově a v Drnholci. Na jejich místě se objevily nové rody Tiefenbachové v Drnholci a Dietrichsteinové v Mikulově. Vnitřní trh se rozvíjel hlavně díky chovu dobytka a pěstování obilí, ale rozšiřovalo se i rybníkářství, pivovarnictví a vinařství. Z doby předbělohorské se dochovalo označení Habán (z německého Hauschaben, němečtí novokřeťenci, kteří se v té době přistěhovali na území Mikulovska, vynikali v řemeslech, zvláště pak hrnčířství, noţířství, hodinářství atd. a rovněţ ve vinařství). Habáni ve své době postavili mnoho vinných sklepŧ, v největším z nich dnes sídlí a vyrábí víno vinařská společnost - Habánské sklepy (Velké Bílovice). Habáni byli po roce 1922 vyhoštění na Slovensko. Významnou část obyvatelstva regionu tvořili v minulosti ţidé. Ţidovská komunita v Mikulově byla nejpočetnější a nejvýznamnější ţidovskou komunitou na Moravě, kdy v 18. stol. zde mělo být usazeno 600 rodin a v roce 1791 bylo napočítáno 3 020 Ţidŧ. Ţidé získali občanskou plnoprávnost aţ v roce 1848, kdy směli nabývat majetek a volně se stěhovat. V roce 1930 ţilo v Mikulově 437 ţidŧ, z celkového počtu 7 612 obyvatel města. Velký obchodní a hospodářský význam měly ţidovské obce, které obchodovaly prakticky se vším zboţím, především v 1. pol. 19. stol. V roce 1930 ţilo na území Mikulovska 27 133 obyvatel, z toho bylo 80 % Němcŧ, 8,1 % Charvátŧ, 3,6 % jiných národností a pouze 8,5 % Čechŧ. Všechny obce byly po 8. říjnu 1938 přičleněny ke Gau Niederdonau v Mikulovském landrátu. Za 2. SV část muţŧ z obcí Mikulovska slouţila u jednotek SS a po skončení války (1945 - 1950) bylo obyvatelstvo Charvátské11 národnosti označeno za státně nespolehlivé a plošně odsunuto do vnitrozemí. Také ţidovské obyvatelstvo bylo deportováno a takřka vyhlazeno. Majetky německých a charvátských obyvatel byly zkonfiskovány a nečeské obyvatelstvo bylo odsunuto. Území bylo osídleno nejprve českými obyvateli ze všech končin republiky později emigranty z Bulharska a Rumunska, kteří ovšem k vinařství neměli takřka ţádný vztah. Dŧleţitým ekonomickým odvětvím byl vedle zemědělství, obchod. Kromě profesionálních obchodníkŧ zasahovali do obchodu i drobní výrobci, pěstitelé a chovatelé na výročních a jiných trzích. Proslulé byly trhy v Mikulově, zejména s ovčí vlnou a suknem.
11
Etnická skupina Chorvatŧ, ţijící od 17. stol. na jiţní Moravě, v Rakousku, Uhrách a u Bratislavy
42
Velmi ţádané bylo mikulovské, drnholecké a dolnodunajovické víno, okurky z Březí, které se vyváţely, stejně jako další produkty z jiţní Moravy zejména do Vídně. Území procházelo kolem roku 1950 sloţitým správním vývojem, kdy bylo rozděleno do tří správních celkŧ: Mikulov, Hodonín a Hustopeče a na počátku 19. stol. byl vytvořen ještě soudní okres Hodonín. Počet obyvatel a současně počet domŧ rychle narŧstal. Tab. 4 Počty obyvatel ve vybraných letech na vybraných územích mikulovského regionu Rok 1763 1836 1763 1836 1869 1999 2011 2011
Území Drnholecké panství Mikulovské panství Mikulovsko Mikroregion Mikulovsko mikulovský region
Počet obyvatel 6 393 11 183 10 164 18 411 22 370 19 180 19 928 30 167
Zdroj: Filipová, 2004, s. 33, upraveno autorkou
V dŧsledku příznivých klimatických vlivŧ a úrodnosti pŧdy převládala zemědělská výroba nad prŧmyslovou. Prŧmyslové výroba se rozvíjela velmi pozvolna a v omezeném rozsahu. Výjimkou byl keramický prŧmysl, zaloţený na místních vhodných hlínách (v Mikulovské cihelně pracovalo v roce 1890 na 300 zaměstnancŧ). Pěstování vinné révy a produkce rozmanitých vín jsou nejtypičtější znaky zemědělské výroby mikulovského regionu. Zemědělská produkce představovala i přes určitý rozvoj industriální a řemeslné produkce, základ ekonomiky regionu i začátkem 20. stol. Zemědělské plodiny jako okurky, rajčata a jiné druhy zeleniny překročily místní potřeby, a tak se staly předmětem vývozu (zejména do Vídně) nebo byly zpracovány v místních konzervárnách. Rozvinutá byla rovněţ masná výroba a rybníkářství. Po vzniku Československa byly silné vazby na Vídeň jako odbytiště zemědělských produktŧ zpřetrhány a region se více orientoval na Brno. V roce 1948 byly soukromé podniky a majetky ţivnostníkŧ zestátněny a zlikvidovány nebo přičleněny ke státním podnikŧm Lacrum a Fruta. Vinařství, které bylo před 2. SV sdruţeno do větších či menších podnikŧ (na příklad v Mikulově jich existovalo 17), se po roce 1945 transformovalo do jednoho gigantického „Druţstevního vinařského podniku“, který byl předchŧdcem pozdějšího národního podniku Vinařské závody Mikulov. Na území regionu existovala velká zemědělská druţstva, která zaměstnávala většinu obyvatelstva. Po rozpadu zemědělských národních podnikŧ a privatizaci zemědělských 43
majetkŧ v 90. letech 20. stol., přišla většina pracovníkŧ v zemědělství o práci, coţ zpŧsobilo velké sociální problémy, především proto, ţe méně kvalifikované pracovní síly v zemědělství měly horší uplatnění na tehdejším trhu práce, kde dominovaly především obory v prŧmyslu nebo obchodu. V roce 1999 byl zpracován dokument Strategie rozvoje okresu Břeclav, který je výchozím pro další rozvoj regionu a na který navazují další rozvojové projekty vznikající v rámci mikroregionŧ území okresu Břeclavska. (Strategie rozvoje mikroregionu Čistá Jihlava, Mikulovsko, Hustopečsko nebo Podluţí). Tyto dokumenty jsou v rámci regionální politiky nezbytným základem nejenom poznání o stavu území, projekci krokŧ k jeho harmonickému rozvoji, ale především podkladem pro získávání finančních podpor z národních a evropských fondŧ. Dŧleţitým aspektem je upevnění postavení regionu a mikroregionŧ
v rámci
Jihomoravského
kraje
a
celkový
ekonomický,
sociální
a
environmentální rozvoj, včetně posílení pro tuto oblast typických a významných ekonomických odvětví. Lichtenštejnové na Mikulovsku Největší rozvoj vinařství na Mikulovsku nastává s nástupem Liechtensteinŧ (13871945). Starý šlechtický rod Lichtenštejnŧ pochází ze Štýrska a je znám jiţ od 11. stol. Za zakladatele moravsko- rakouské rodové větve je povaţován Jindřich z Lichtenštejna, který obdrţel panství Mikulov jako markraběcí léno za svoje sluţby v boji. Od té doby Lichtenštejnové své majetky rozšiřovali. Podle urbáře z roku 1414, kde je tehdejší majetek Lichtenštejnŧ podrobně popsán, drţeli Lichtenštejnové mikulovské panství čítající město a hrad Mikulov, hrad Děvičky, Sirotčí hrad, Lednické panství a Valtické panství, které se částečně nacházelo, aţ do roku 1920 na území dnešního Dolního Rakouska. Za vlády Lichtenštejnŧ nastal nejen celkový rozvoj vinařství a vinohradnictví, ale také zemědělský, stavební a kulturní rozkvět. Lichtenštejnové zakládali panské velkostatky, které se specializovaly na produkci a prodej vlastních hospodářských produktŧ. Dále zakládali pivovary, vinařství, cihelny, vápenky, keramické závody, mlýny, lomy, panské hospody, výrobny ledku, atd. Většina statkŧ a provozŧ fungovala aţ do vzniku Československa. Lichtenštejnové, kromě intenzivního obchodování s tehdejší Evropou, pronajímali své rozsáhlé pozemky pro zemědělské účely a jako protisluţbu ročně inkasovali okolo 150 tis. litrŧ vína. Pro tak velké mnoţství bylo potřeba skladovacích prostor, proto bylo na území mikulovského regionu postupně vybudováno několik vinných sklepŧ. V roce 1764 mělo 44
panství ve Valticích k dispozici zámecký sklep, Kříţový sklep, sklep Ţabí a sklep u cihelny, dále sklep v Hlohovci a v Schrattenberku. Spolu s prudkým rozvojem vinařství a rozšiřování vinic se zlepšovalo i technické zázemí při výrobě a zpracování vína. V roce 1725 se u Valtického zámku uvádí velkokapacitní lisovna, vybavená pěti vinnými lisy a dalším vinařským zařízením. Lichtenštejnové byli rovněţ zakladateli dnešního Lednicko-Valtického areálu, který vybudovali aţ do dnešní podoby. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1920 bylo 60 % majetku Lichtenštejnŧ vyvlastněno. Pozemky byly rozparcelovány a prodány pod cenou. Zbylý lichtenštejnský majetek byl přičleněn do velkostatku Břeclav-Lednice-Valtice. Díky posunutí státní hranice zŧstala část pozemkŧ v Dolním Rakousku. Po vypuknutí 2. SV stačili Lichtenštejnové převést většinu cenných rodinných uměleckých sbírek do Vaduzu, jinak by byly zničeny. V roce 1945 byly veškeré majetky Lichtenštejnŧ, na základě Benešových dekretŧ zkonfiskovány. Tím se zmenšil jejich majetek v Evropě o 70%. Lichtenštejnové byli vytlačeni z Československa a dodnes cítí křivdu za neprávem odebrané majetky, které si nadále nárokují. Současným vládnoucím kníţetem je Hanz Adam II. z Lichtejnštejna. Za jeho vlády došlo konečně v roce 2009 k navázání diplomatických vztahŧ s ČR, ale otázka majetkového vyrovnání zŧstává stále nedořešená. Významným panovníkem byl kníţe Jan II. z Lichtenštejna (1858 - 1929), který většinu svého úsilí věnoval rozvoji rodného kraje, a rodových sídel, tedy Lednici a Valticím. Investoval do výstavby a modernizace veřejných mateřských školek, škol, nemocnic, oprav kostelŧ a přispěl na výstavbu městského vodovodu. Za jeho panování vznikla celá řada veřejných budov. Pomáhal i jednotlivým občanŧm a chudým rodinám prostřednickým mnohých charitativních činŧ. Podporoval vědu a umění a vytvářel stovky pracovních míst v lichtenštejnských
závodech
a
kníţecí
správě.
V roce
1895
podpořil
kníţe
vznik ovocnicko-zahradnické školy ve Valticích, a daroval škole zakládací příspěvek 1tis. zlatých a potřebné pozemky pro výuku a vzorovou vinici. Kníţe se zajímal i o vědu, a tak byl v roce 1912 zřízen Ústav zušlechťování rostlin kníţete Jana z Lichtenštejna J. G. Mendela v Lednici, dnešní ZF Mendelu.
45
Ţivotní prostředí a přírodně-kulturní podmínky Přírodní podmínky mají vliv na formu vyuţívání území, zpŧsob ţivota a mohou podstatně pŧsobit na rozvojové šance území. Celému území regionu dominuje řeka Dyje a Pavlovské vrchy, jeţ vytvořily spolu s příznivým klimatem a tvarováním území příznivé podmínky pro rozvoj přírodních prvkŧ a ţivota člověka. Vodní zdroje jsou v celém regionu málo vydatné, coţ patří k největším nedostatkŧm území, podobně jako relativně malá lesnatost. Vodní reţim je nezbytný pro zásobování vinic vodou. Naopak pozitivní vliv na spoluvytváření vhodného klimatu má Vodní dílo Nové Mlýny a také značně rozlehlý rybník Nesyt, vyuţívaný především pro rybolov. Vodní dílo Nové Mlýny bylo vybudováno na soutoku řek Svratky, Dyje a Jihlavy. Nádrţ se skládá ze tří samostatných vodních nádrţí – Mušovskou (horní), Věstonickou (střední) a Novomlýnskou (dolní). Přičemţ pro sportovní aktivity a rekreaci se vyuţívá jen horní a dolní nádrţ, střední nádrţ je přírodní rezervací a ptačí oblastí, kde by do budoucna měla vyrŧst ptačí pozorovatelna. Vodní dílo má celou řadu dŧleţitých funkcí, jako zajištění závlahových odběrŧ pro zemědělství a prŧmysl, zajištění odběrŧ pro Rakousko, sníţení povodňových prŧtokŧ a povodňování luţních lesŧ, rovněţ však chov ryb, rekreace a vodní sporty, zlepšení hygieny, čistoty vody a likvidace komářích kalamit v oblasti nádrţe. Na dolní Novomlýnské nádrţi je v sezóně provozována pravidelná lodní vyhlídková doprava. Vodní sráţky dosahují na jiţní Moravě pouze 550 mm/m2 12, proto jsou pro vinice dŧleţité spodní vody, i těch je však relativně málo. Díky těmto skutečnostem musí místní zemědělská výroba věnovat dostatečnou pozornost, v případě nedostatku, intenzivnímu zavlaţování. Mnou vytyčený mikulovský region zasahuje do dvou základních typŧ přírodní krajiny. V rámci jihomoravských úvalŧ je to Dyjsko-moravská niva (Drnholec, Jevišovka, Nový Přerov, Novosedly, Dolní Věstonice a Milovice) a jihomoravské Karpaty s Pálovou a Dunajovickými kopci (Březí, Dobré Pole, Dolní Dunajovice a ostatní obce na svazích Pálavy) Region se nachází na severním okraji mírného pásma, ve kterém je ve střední Evropě moţné pěstovat vinnou révu. Dŧleţitá je nadmořská výška polohy vinic, která je v tomto regionu okolo 150 – 280 m n. m. 13 Značný význam má i relativní výška (převýšení nad terénem), na níţ závisí pokles prŧměrné teploty vzduchu, který u nás činí 0,6 – 1,0 ˚C na 100 m. Některé chráněné viniční tratě (Dyjsko-svratecký úval) patří k nejteplejším místŧm 12 13
uváděné minimum pro pěstování vinné révy je 675 mm/m2 Pro srovnání v Čechách aţ 300 m n. m., v Německu aţ do 500 m n. m. a na jiţních svazích Alp aţ 620 m n. m.
46
jiţní Moravy, téměř v celé oblasti bývají mírné zimy a teplá léta. Jedním z dŧvodŧ je výběţek vápencových Alp – Pálava, její jiţní svahy brání přístupu studených větrŧ. Vinice jsou vysazovány na vhodnějších svaţitějších pozemcích, kde mají dostatek slunečního záření a jsou chráněny před větry. Prŧměrná roční teplota je 9,5 ˚C a celková doba slunečního svitu je 2 250 hodin ročně. Odhaduje se, ţe z hlediska kolísání klimatu je nejméně 80 % let příznivých a 20 % let nepříznivých. (Linhart, 2007, s. 167) Dalším dŧleţitým faktorem je sloţení půd. Sloţení pŧd na Mikulovsku a celé Moravě je velice pestré, na jedné vinici je většinou zastoupeno několik typŧ pŧd většinou černozemního typu. Mikulovský region má z hlediska terrioru14 dvě silně odlišné části: Pavlovské vrchy a jejich podhŧří se silně vápenitými pŧdami a výjimečnou asociací stopových prvkŧ, které mají zároveň vhodnou pŧdní vlhkost, coţ vytváří ideální podmínky pro pěstování vinné révy. Dále jíly a písky karpatské předhlubně na západě wienské pánve na východě, které jsou překryty mohutnými sprašemi a říčními náplavami, tvořenými z části i imunními písky. (Linhart, 2007, s. 117) Dominantou oblasti jsou jiţ zmiňované Pavlovské vrchy, nacházející se severně od Mikulova a táhnoucí se směrem k Novomlýnským nádrţím. Pavlovské vrchy jsou charakteristické vápencovými skalami, lesostepní květenou, rozlehlými dubovými háji, dále zříceninami gotických hradŧ (Děvičky, Sirotčí hrádek) a poutním místem Svatý kopeček. V regionu se nacházejí četné archeologické lokality – Dolní Věstonice, Pavlov a krasová jeskyně Na Turoldu. Díky specifickému rázu krajiny, bohaté na vzácné rostliny a ţivočichy, bylo na území regionu vyhlášeno jedno velkoplošné zvláště chráněné území a 19 maloplošných chráněných území. Chráněná krajinná oblast Pálava byla vyhlášena roku 1976 v okrese Břeclav na území 83 km2. Zahrnuje území obcí Bavory, Bulhary, Dolní Věstonice, Horní Věstonice, Klentnice, Mikulov, Milovice, Nové Mlýny, Pavlov, Perná a Sedlec. Dekretem UNESCO z roku 1986 byla vyhlášena v hranicích CHKO biosférická rezervace (BR) Pálava, a tak se zařadila mezi nejcennější přírodní oblasti ČR. V roce 2003 bylo ke stávající BR přičleněno širší území nivy Dyje, území LVA, Boří Les a luţní lesy na soutoku Moravy a Dyje na Tvrdonicku a vznikla tak rozsáhlá biosférická rezervace Dolní Morava. Celkem byly v oblasti BR Dolní Morava vyhlášeny 3 ptačí oblasti a 17 evropských významných lokalit.
14
Přírodní podmínky, podílející se na vytváření specifických vlastností vína, viz str. 12
47
Jedním z významných prvkŧ, který vytváří specifický ráz místní krajiny je Lednicko-valtický areál, který zahrnuje celou řadu architektonických prvkŧ a patří k jedněm z nejnavštěvovanějších areálŧ Jihomoravského kraje. Díky několikasetletému pŧsobení rodu Lichtenštejnŧ na území regionu, vznikla tato kulturní krajina o rozloze 283,09 km2, která patří mezi nejrozsáhlejší člověkem vymodelované území v Evropě. Tento areál byl v roce 1996 zapsán na seznam UNESCO a od roku 2003 je rovněţ součástí BR Dolní Morava. Region má velmi pestrou nabídku přírodních i kulturních atraktivit, které se značnou měrou podílí na globálním potenciálu území. Celkově zle povaţovat stav kvality ţivotního prostředí za příznivý, místy s mírným znečištěním. Zdrojem znečištění jsou především výfukové plyny z mobilních zdrojŧ znečištění, především pak z automobilové dopravy. Rovněţ však znečištěné povrchové vody z intenzivně obdělávané zemědělské pŧdy. Z hlediska cestovního ruchu je Pálava atraktivní destinací. Avšak velký příliv návštěvníkŧ začíná být spíše zátěţí a negativně ovlivňuje stav přírodního prostředí v rezervaci.
4.1.3 Charakteristika socio-ekonomických podmínek mikulovského regionu Obyvatelstvo a lidské zdroje Mikulovský
region
má
dlouhodobě
podprŧměrnou
hustotu
zalidnění
73,42 obyvatel/km2, (SLDB 2011). Je to dáno především nepříznivými socio-ekonomickými faktory tohoto území. I v mikulovském regionu se projevují stejné tendence demografického vývoje, jako celé ČR, resp. Evropě, posledních 20-ti let, tj. zvyšování prŧměrného věku obyvatelstva a naděje na doţití, sniţující se plodnost, ubývání produktivní sloţky 15 obyvatelstva, aj. Tyto aspekty sniţují rozvojový potenciál území s dopadem na zvýšené nároky sociálního a zdravotního zabezpečení sluţeb pro starší občany. Úroveň vzdělání v regionu je jedním ze základních problémŧ. Ačkoliv se Jihomoravský kraj řadí hned na druhé místo dosaţené úrovně vzdělání za hlavní město Prahu, obyvatelstvo mikulovského regionu se vyznačuje dlouhodobě podprŧměrnou úrovní vzdělanosti.
Míra
vzdělanosti
obyvatelstva
je
jedním
z dŧleţitých
aspektŧ
konkurenceschopnosti území a moţnosti uplatněních místních občanŧ na trhu práce. Úroveň vzdělání na vybraných územích znázorňuje tab. 5, kde bylo provedeno srovnání procentuálního zastoupení obyvatel dle nejvyššího ukončeného vzdělání. Z tabulky 15
Obyvatelstvo ve věku 15-59 let
48
vyplývá, ţe mikulovský region, zastoupený vybranými obcemi, se ve srovnání s prŧměry ostatních vybraných územních celkŧ, vyznačuje vysokým podílem osob bez jakéhokoli vzdělání, se základním vzděláním nebo odborným vyučením. Naopak niţší počty vykazuje obyvatelstvo s maturitou, vyšším nebo vysokoškolským vzděláním. Kompletní přehled vzdělanosti obyvatelstva za jednotlivé obce je vloţen v příloze 3. Tab. 5 Srovnání nejvyššího dosaženého vzdělání vybraných území ČR v roce 2011 Podíl obyvatel (15+) s nejvyšším ukončeným vzděláním 2011 (%)
Region
Obyvatelstvo bez 15+ celkem základní vzdělání
vyučen s maturitou
nádstavba, vyšší odborné
vysokoškolské
mikulovský region Česká republika Jihomoravský kraj Okres Brno-venkov Okres Břeclav
23 117 8 470 941 958 899 167 962 92 787
39,21 34,85 33,72 36,79 38,43
3,30 4,31 4,19 3,90 2,52
7,31 13,16 15,31 13,05 8,94
0,93 0,50 0,40 0,33 0,56
24,70 18,55 18,34 18,19 23,49
24,55 28,63 28,05 27,74 26,07
Zdroj: ČSÚ, zpracováno autorkou
Trh práce a zaměstnanost Míra vzdělanosti obyvatelstva úzce souvisí s jejich ekonomickou aktivitou a postavením na trhu práce. Při porovnání tab. 5 a 6, mŧţeme konstatovat, ţe území s vyšší mírou vzdělanosti, mají současně i vyšší míru zaměstnanosti. Mikulovský region se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Okres Břeclav je na 17. místě mezi 77 okresy ČR v míře nezaměstnanosti. Tato situace nastala po roce 1989, kdy se rozpadly gigantické státní zemědělské a vinařské podniky, které zaměstnávaly převáţnou část pracovní síly. Od té doby velká část obyvatelstva zŧstává na úřadech práce nebo se vystěhovala za prací do jiných regionŧ, příp. do Brna. Nízké finanční ohodnocení je dalším dŧvodem, proč obyvatelé preferují status nezaměstnaného na pracovních úřadech. Hlavním nedostatkem je historicky převáţně zemědělská orientace regionu. Dnes však toto ekonomické odvětví není schopno produkovat dostatečný počet pracovních míst. V tab. 6 bylo provedeno srovnání ekonomické aktivity obyvatel na vybraných území ČR. Mikulovský region nabývá z hlediska míry nezaměstnanosti nejvyšších hodnot. Tab. 6 Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva vybraných území ČR v roce 2011 Obyvatelstvo celkem mikulovský region 31 107 10 436 560 Česká republika Jihomoravský kraj 1 163 508 Okres Brno-venkov 206 300 112 828 Okres Břeclav Region
Ekonomicky aktivní 15 412 5 080 573 572 019 100 308 55 935
Ekonomická aktivita (%) zaměstnaní nezaměstnaní 86,96 13,04 90,16 9,84 89,48 10,52 91,82 8,18 88,22 11,78
e. neaktivní 46,63 45,85 46,50 47,65 46,46
nezjištěno 3,83 5,47 4,34 3,73 3,96
Zdroj: ČSÚ, zpracováno autorkou
49
Ekonomika Z ekonomického
hlediska
lze
mikulovský
region
povaţovat
za
zemědělsko-prŧmyslový region, s prŧmyslem soustředěným převáţně v Mikulově. Zásadním problémem nejen ekonomiky mikulovského regionu, ale i celé české ekonomiky, je nízká efektivnost, rentabilita, produktivita práce a s tím spojená, v prŧměru velmi nízká přidaná hodnota z ekonomických činností (především zemědělství). Tímto zpŧsobem vyjádřená ekonomická
úroveň
je
odrazem
přetrvávající
malé
ekonomické
síly
a
nízké
konkurenceschopnosti. Region je současně typicky venkovským, protoţe se na jeho území nachází pouze jedno město s více neţ 4 tis. obyvatel, Mikulov se 7 287 obyvateli (ČSÚ 2011), kteří představují 23,4 % všeho obyvatelstva ţijícího v regionu. Díky své poloze a charakteru má území velmi příznivé předpoklady pro efektivní zemědělskou výrobu se značnou specializací na víno. Podíl zemědělské plochy přesahuje 60 %. V současnosti je patrný pozvolný rozvoj drobných zemědělských firem a soukromých farem. Masová produkce byla nahrazena „levnějším“ dovozem ze zemí EU, ovšem přibývá spotřebitelŧ se zájmem o regionální potraviny. Zemědělskou výrobou a činnostmi na ni navazujícími se v mikulovském regionu zabývá okolo 20 % ekonomicky aktivních obyvatel. Průmyslová výroba se zaměřením na zpracování potravin, strojírenství, stavební činnost, obchod a aktivity či sluţby spojené především s cestovním ruchem, se rovněţ velkou vahou podílí na tvorbě HDP vybraného regionu. Území regionu má dobré předpoklady i pro další ekonomická odvětví (např. strojní a stavební výroba), především pro svou dobrou dopravní dostupnost mezi Brnem a Vídní, představuje dobré technické, obchodní a vědecké zázemí. Atraktivita krajiny, spolu se znatelným rozvojem technické infrastruktury, vytváří vhodnou pŧdu pro vstup přímých zahraničních investic. Většina obcí vymezeného území má pro rozvoj ekonomických aktivit vhodné lokality (pozemky a objekty) k dispozici. Častým problémem těchto lokalit však bývají nedořešené majetko-právní vztahy, nekompletní pokrytí inţenýrskými sítěmi či staré ekologické zátěţe. Nejvhodnější vyuţití by bylo v zemědělských oborech a oblasti turismu. V současnosti se na území Mikulova rozvíjí tři prŧmyslové zóny (Západ I., Jih, Na Valtické), které se rozkládají na území asi 20 ha a vytvořily asi 500 nových pracovních míst. 16
16
Největší zaměstnavatelé: Bohemia sekt, s. r. o., Robert Bosh odbytová s. r. o., Emerson climate technologies, s. r. o., Nichias Czech s. r. o., Primasil, s. r. o., Fragoprima spol. s. r. o., Gebauer a Griller Kabeltechnik, s. r. o., aj.
50
Místní firmy podnikají v oblastech potravinářství, prodeje stavebního materiálu, vinařství, výroby prŧmyslových komponentŧ, aj. Seznam ekonomických subjektŧ podle odvětví je k dispozici v příloze 5. Významné vinařské podniky jsou např. Mikrosvín, spol. s. r. o., Tanzberg Mikulov a. s., Tedos Mikulov s. r. o., Vinařství Galant, Hotel Galant ****, Vinařství Volařík, aj. V tab. 7 byl proveden přehled největších vinařských subjektŧ v mikulovském regionu. Kompletní analýza ekonomického prostředí vinařského odvětví je vloţena v příloze 6. Tab. 7 Největší vinařské subjekty v mikulovském regionu Největší vinařské subjekty
Obec
Víno Mikulov a. s. Vinné sklepy Valtice, a. s. Chateau Lednice a. s. ZD Sedlec – Sedlecká vína Vinařství Volařík MORAVÍNO s. r.o. Vinofol, s. r. o. Vinařství Kovacs, s. r. o. Víno Marcinčák Mikulov,s. r. o. Nové vinařství a. s.- Fénix 2010 PPS AGRO, a.s. Tanzberg Mikulov a. s. MIKROSVÍN MIKULOV, a. s. SONBERG, a. s. VINOHRAD CZ s. r. o. Wine Dietrichstein Vinařství Galant KOLBY a. s.
Mikulov Valtice Lednice Sedlec Mikulov Valtice Novosedly Novosedly Novosedly Drnholec Strachotín Bavory Mikulov Popice Horní Věstonice Mikulov Mikulov Pouzdřany
Roční produkce (v tis. lahví) 5500 4 000 300 250 250 250 250 250 200 200 200 200 180 150 140 125 125 120
Zdroj: RES, upraveno autorkou
Cestovní ruch: Cestovní ruch je pro region jedním z nejvýznamněších ekonomických oborŧ, který integruje celou řadu souvisejících odvětví. Realizuje se prostřednictvím sluţeb, které spadají do terciárního sektoru a mají velkou přidanou hodnotu. Pro vybraný region se CR mŧţe stát a stává se, vzhledem k rozmanitým přírodním, kulturním a geografickým podmínkám, významným faktorem ekonomického rozvoje a prostředkem značného ekonomického přínosu, včetně tvorby pracovních míst. Zájmový region je velkým turistickým lákadlem především pro svoje zdravé přírodní prostředí, kulturní památky nebo autentický folklor. Z hlediska turismu vzrŧstá zájem o rekreaci v čisté venkovské krajině s malebným architektonickým obrazem, návštěva a poznání 51
historických památek nebo společenských a kulturních akcí v nich realizovaných. V posledních letech nabývají na popularitě moderní formy turismu, jako ekoturistika či ekoagroturistika, které jsou s venkovem přímo spjaty. Oblíbeným zpŧsobem rekreace a trávení volného času je aktivní odpočinek, cyklistika, cykloturistika, ale i jízda na koni, rybaření17 nebo myslivost. Moderním typem turistiky je jiţ zmíněná cykloturistika, která zaznamenává v posledních letech velký rozvoj. Rovinatá část území vedla jiţ minulosti k rozvoji cyklistické dopravy, zejména vlastního obyvatelstva. Přírodní atraktivity, prezentované především CHKO Pálava, městem Mikulovem, rozsáhlými vinicemi a přilehlými Novomlýnskými nádrţemi 18, představují významné atributy rozvoje CR a souvisejících ekonomických odvětví. Do budování a modernizování cyklostezek bylo investováno velké mnoţství finančních prostředkŧ, které byly účelně vyuţity. Region disponuje hustou a atraktivní sítí cyklotras. Pro potřeby vinařské turistiky jsou vydávány mapy vinařských turistických stezek a cyklostezek nebo mapy sídel významných vinařských firem a vinoték. Tyto informace jsou nezbytné pro lepší orientaci turistŧ i obchodníkŧ. V mikulovském regionu je hned několik vinařských naučných stezek, např. Moravská vinná nebo Mikulovská vinařská stezka, Naučná vinařská stezka Valtice, Stezka Muškátu moravského a Stezka Rulandského bílého. Významnou je i cyklotrasa Brno-Vídeň, vyuţívaná evropskými cyklisty, dále dálková cyklotrasa Greenways či Jantarová stezka, tyto přivádějí cykloturisty do regionu z ostatních míst České republiky. Známý je i cyklookruh „Okolo autocampu Merkur“, zaměřený na zajímavosti území okolo Novomlýnských nádrţí. Velkou přidanou hodnotou těchto cyklotras je kromě jiného, jejich napojení na systém vinařských stezek rakouského vinařského regionu – Weinviertel (16 650 ha vinohradŧ). Na území Weinviertlu jsou vyznačeny naučné vinařské cyklostezky pojmenované podle odrŧd v celkové délce 760 km. Naopak jako nedostatečná se jeví doprovodná infrastruktura nebo místy špatný stav povrchu cyklostezek. Vinařská turistika zaţívá velký rozvoj a v zájmovém regionu má značný potenciál. Ať uţ výše zmíněné vinařské cyklotrasy, vinařské naučné stezky nebo samotná vinařství, kvalita vín, nově budované vinotéky a stále více organizované vinařské akce. Pěší turistika a putování po naučných stezkách zŧstává tradiční formou rekreace. Označené trasy a informační tabule slouţí nejen k dobré informovanosti turistŧ, ale také k organizaci pohybu turistŧ a ochraně lokalit, které by návštěvníci svou nadměrnou 17 18
Na řece Dyji, včetně rybářského revíru Dolní Novomlýnské nádrţe, která nabízí i jachtařský sport K rekreaci se vyuţívá pouze horní a dolní nádrţ, prostřední nádrţ je ornitologickou rezervací
52
přítomností mohly narušovat. Především pak Pavlovské vrchy disponují velmi hustou sítí dobře značených turistických tras a stezek, spadajících pod pŧsobnost Klubu českých turistŧ. Na území regionu se nachází všechny druhy náročnosti tras, doplněny velkoplošnými mapami celého území a informačními panely (v případě naučných stezek). Slabší stránkou systému pěších tras je doprovodná infrastruktura, které by měla obsahovat více odpočívadel, přístřeškŧ, odpadkových košŧ a jiných prvkŧ, potřebných pro pěší turistiku. Kongresová turistika je moţná pouze v několika obcích, kde je příslušné zařízení, tj. v Mikulově, Dolních Dunajovicích, Lednici, Valticích, Pavlově, Hlohovci a Pasohlávkách. Region nabízí velké mnoţství rozmanitých, ať uţ přírodních nebo kulturních atraktivit. Významným turistickým atraktorem je Lednicko-Valtický areál, Městská památková rezervace Mikulov, Pavlovské Vrchy, archeologické naleziště v Dolních Věstonicích, rezervace lidové architektury v Pavlově nebo Klentnici, ale i malebná zákoutí řeky Dyje u Jevišovky či cyklostezky v bývalém pohraničním pásmu. Jedním z velkých nedostatkŧ regionu je úroveň materiálně-technické-základny (MTZ) cestovního ruchu 19 . Ačkoliv se úroveň MTZ v posledních letech díky finanční výpomoci z operačních programŧ, financovaných z fondŧ EU výrazně kvalitativně i kvantitativně zlepšila, některé obce stále trpí nedostatkem nezbytných turistických sluţeb. Struktura nabídky ubytování je dobrá, ovšem patrný je nedostatek ubytovacích kapacit hlavně v letní turistické sezóně a v prŧběhu konání TOP kulturních akcí. Naopak v zimním období nadbytek ubytovacích kapacit komplikuje celkovou rentabilitu těchto ubytovacích zařízení. Turisté si cení přátelskosti místních lidí a úroveň personálu je povaţována za velice vysokou, ačkoli je někdy kritizován méně vřelý přístup personálu k zahraničním návštěvníkŧm. Sluţby pro cykloturisty jsou velmi široké a vyhovující, neúplným je v některých obcích zázemí pro motoristy, jako hlídaná parkoviště či hygienická zařízení. V sezóně je nabídka turistických programŧ bohatá, avšak častým nedostatkem je skromná a nezajímavá nabídka programŧ pro volný čas, zábavu anebo poskytované vybavení pro sportovní aktivity. V rámci regionu mŧţeme vyzdvihnout celou řadu pozitivních skutečností. V první řadě díky pŧsobnosti dobrovolných svazkŧ obcí (mikroregionŧ) – Mikroregion Mikulovsko, Mikroregion Hustopečsko, Mikroregion Lednocko-valtický areál a Mikroregion Čistá Jihlava, prodělalo území výrazný rozvoj, především pak právě v oblasti CR. Základním předpokladem je postupné zřizování informačních center 20 a vytvoření přehledných a fungujících internetových stránek. Dále byly vytvořeny databáze turistických 19 20
Ubytování, stravování, doprava a doprovodné sluţby pro turisty v regionu TIC Mikulov, TIC Lednice, TIC Pasohlávky, TIC Valtice
53
cílŧ, nejrŧznější on-line i tištěné katalogy turistické nabídky či kalendář významných TOP akcí v příslušném regionu. Zřejmá aktivita v podpoře CR je i prostřednictvím vydávání informačních map, prospektŧ a prŧvodcŧ či organizování turistických programŧ, tras a stezek, podpora výstavby turistické infrastruktury nebo zviditelňování se na veletrzích CR. Dŧleţitým aspektem je rovněţ pŧsobnost několika incomingových agentur, které nabízejí programy jak pro domácí turisty, tak pro zahraniční návštěvníky regionu. Významným prvkem v rozvoji regionu je kooperace existujících sdruţení a místních organizací či územních celkŧ, nacházejících se v blízkosti regionu. Např. Znojemsko a Podyjí, Moravský kras a okolí Brna, Město Brno, Slovácko, Morava, Dolní Rakousko a jiné destinace ČR. Přičemţ u turistických oblastí Pálava a LVA, které jsou součástí mikulovského regionu, se předpokládá, ţe budou nabízet společné produkty a realizovat společný destinační management a marketing. Technická a dopravní infrastruktura Jak bylo výše zmíněno, území je napojeno na nadregionální silniční komunikaci první třídy I/52 (E461) Brno – Pohořelice – Mikulov – Vídeň, která je v úseku Rajhrad - Pohořelice rychlostní silnicí R 52. Dále silnice I/40, spojující města Mikulov – Valtice – Břeclav a ţelezniční jednokolejová neelektrifikovaná trať č. 246 Břeclav – Mikulov – Hrušovany nad Jeviškovkou – Znojmo, probíhající podél rakouských hranic. Významným je I. Ţelezniční koridor evropského významu (Berlín – Praha – Pardubice – Brno – Břeclav – Vídeň), navazující na panevropský ţelezniční koridor. Dopravní obsluţnost z hlediska veřejné dopravy představuje základní potřebu obyvatel, a to především jako dostupnost zdravotnické a sociální péče, moţnost dojíţďky do zaměstnání a do školy, včetně cesty zpět. Hromadná doprava je na v mikulovském regionu zajišťována především autobusovou dopravou a částečně ţelezniční dopravou. Region je napojen na integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (také vlaková linka IDS JMK S8), takţe dopravní obsluţnost mezi okresními městy Břeclav - Znojmo i do hlavního ekonomického centra (Brna) je relativně uspokojivá. Avšak frekvence spojŧ v rámci jednotlivých menších obcí, které nejsou napojeny na silnici první nebo druhé třídy je nedostačující, především pak v pozdějších večerních hodinách o svátcích nebo víkendech. Obyvatelé tedy často volí individuální dopravu vlastním dopravním prostředkem, coţ však vede ke sniţování objemu veřejné osobní dopravy a s ní spojeným ekonomickým problémŧm.
54
Velká část silnic II. a III. třídy na území mikulovského regionu, podobně jako v celém Jihomoravském kraji, se nachází ve značně nevyhovujícím technickém stavu. Místní komunikace jsou často zaloţeny na zvýhodnění pěší dopravy, rekreačních a obytných funkcí na úkor dopravy motorové. Intenzivní zemědělská doprava rovněţ neprospívá technickému stavu vozovek. V obcích není zajištěno dostatečné mnoţství parkovacích míst s ohledem na rozvíjející se CR, bytovou výstavbu a podnikatelské aktivity. Vysoká úroveň fungující technické infrastruktury je dŧleţitým předpokladem pro rozvoj území. Cílem je zabezpečit odpovídající napojení (obyvatelstva, prŧmyslových a zemědělských podnikŧ) na všechny inţenýrské sítě. Toto napojení však musí respektovat územní omezení, spojená s charakterem území. Občanská vybavenost Z hlediska školství je moţné konstatovat, ţe se v regionu nachází dostatek předškolních i školních zařízení s vyhovující kapacitou. ZŠ se nachází v 15 obcích, coţ znamená, ţe ne všechny obce disponují školním zařízením. Avšak autobusové spojení mezi obcemi je účelně zavedeno tak, aby odpovídalo dojíţďce ţákŧ. Jedním z nedostatkŧ je chybějící zájem mladých pedagogŧ, kteří by obsadili pracovní místa na zdejších (základních) školách, coţ je dáno především nízkým platovým ohodnocením. Středoškolské vzdělání je soustředěno v Mikulově (gymnázium, 3 střední školy i nádstavbové vzdělání), v Břeclavi (gymnázium, 1 státní a 2 soukromé střední školy) a ve Valticích (Střední vinařská škola Valtice) a soukromá střední prŧmyslová škola v Sedlci. Vysokoškolské vzdělání nabízí zemědělská fakulta Mendelovy univerzity v Lednici. Asi v polovině obcí se nachází zdravotnická zařízení, většinou v podobě obvodního lékaře. Poštovní sluţby mohou vyuţívat obyvatelé v 16 (z 26 obcí) a policie sídlí v 5 obcích. Ve všech obcích je zabezpečena moţnost nákupu základních potravin, dopravní obsluţnost hromadnou dopravou, sportovní a volnočasové vyţití, veřejná prostranství, aj. Napojení obcí na inţenýrské sítě, vodovod a plynovod21, se blíţí 100 % a je v relativně dobrém technickém stavu. Značné nedostatky jsou v odkanalizování a napojení na ČOV, která v obcích často slouţí jen pro odvod dešťové vody, nebo není instalována vŧbec. Fungující kanalizací disponuje 13 obcí regionu. Kompletní charakteristika občanské vybavenosti jednotlivých obcí je k dispozici v příloze 4.
21
s výjimkou obce Ivaň, která není plynofikována
55
4.1.4 Zhodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb Výše uvedená kapitola Charakteristika socio-ekonomických podmínek, byla shrnuta do výsledného zhodnocení vnitřních silných a slabých stránek a dále byly identifikovány příleţitosti a hrozby vnějšího prostředí. Hodnocení těchto aspektŧ, vztahujících se k zájmovému
území,
slouţí
ke
zhodnocení
celkového
potenciálu
regionu,
jeho
konkurenceschopnosti a moţnosti budoucího rozvoje. Silné stránky:
Výhodná geografická poloha a dobrá dopravní dostupnost
Relativně čisté ţivotní prostředí regionu bez velkých ekologických zátěţí
Přítomnost Vodního díla Nové Mlýny, jako ochrany před záplavami, zdroje povrchových vod, turistického cíle, místo realizace vodních sportŧ a rybaření
Atraktivní přírodní a kulturní lokality kraje s vysokým potenciálem rozvoje CR
Pestré kulturně-historické bohatství s velkým počtem evidovaných kulturních památek
Přítomnost památky UNESCO - LVA, významného turistického cíle
Mnoţství přírodních památek a existence biosférické rezervace UNESCO - CHKO Pálava, jako významného atraktoru CR a činnost centra ekologické výchovy Pálava
Brzké otevření komplexu Moravia Thermal
Venkovský charakter území se značným potenciálem rozvoje specifických forem CR
Existence a tradice vinařství, jako moderního zemědělského odvětví a realizace integrované ochrany vinic a bio produkce vína
Tradice vinařství a vinohradnictví, vinné sklepy a rozvoj vinařské turistiky
Mimořádné podmínky pro rozvoj cyklistické a cykloturistické dopravy a rozvoj související technické a podnikatelské infrastruktury
22
Dlouhá turistická sezóna od května do prosince
Propagace zájmového území v rámci nadregionálních produktŧ22
Vysoká úroveň spokojenosti návštěvníkŧ s fungováním TIC TO Pálava a LVA
Zachovalé lidové tradice, folklor, zvyky a obyčeje
Vzrŧstající trend stálého bydlení na venkově
Tradice chovu zvěře v oborách a aktivní lovecké spolky
Greenways, Moravsko-slezské dálkové cyklotrasy, Moravská jantarová stezka, památky UNESCO, aj.
56
Výborné klimatické a pedologické podmínky pro moderní konkurenceschopnou zemědělskou výrobu
Příznivé geografické podmínky pro rozvoj prŧmyslu
Přítomnost významné nadregionální komunikace a mezinárodního ţelezničního koridoru
Existence fungujících internetových stránek mikroregionŧ a téměř všech obcí regionu
Existence zájmových spolkŧ a sdruţení, podporující ekonomický rozvoj území
Vypracovaná dokumentace pro strategický rozvoj regionu, a územní plány jednotlivých územních celkŧ
Slabé stránky:
Nevyuţitý celkový kulturně-historický a přírodní potenciál území
Sezónnost cestovního ruchu, nevhodné klimatické podmínky pro zimní aktivity
Většina turistických cílŧ je v období mimosezóny zavřená
Nevyrovnaná a někde i nedostačující úroveň doprovodných turistických sluţeb
Nedostatečné společenské vyţití, chybějící atrakce pro rodiny s dětmi a omezená nabídka programŧ při špatném počasí (aquapark, golf, tenis, wellness, aj.)
Nedostatečné komplexní informační systémy pro jednotlivé destinace, které je třeba doplnit
Nedostatečná jazyková vybavenost místních obyvatel, především ve vztahu k zahraničním turistŧm
Technický stav některých cyklistických tras (nezpevněné cesty, rozbité asfaltové cesty, aj.)
Nedostatek (hlídaných) parkovacích míst, především pro návštěvníky
Nedostatek veřejných hygienických zařízení, případně nezpoplatněných
Špatný technický stav vozovek II. a III. třídy, obsluţných komunikací, chodníkŧ a veřejného osvětlení v mnoha obcích
V některých obcích chybějící splašková kanalizace (s napojením na ČOV)
Podprŧměrná vzdělanostní struktura obyvatelstva
Nedostatek kvalifikovaných pedagogŧ na MŠ i ZŠ, výuku jazykŧ a IT
Celkový úbytek obyvatelstva, zmenšující se sloţka obyvatelstva v produktivním věku, odliv mladých perspektivních lidí
Nízká produktivita práce a malá tvorba HDP a celková malá ekonomická síla území 57
Málo rozvinuté malé a střední podnikání, které by vytvářelo odpovídající počet pracovních míst
Nedořešené a komplikované majetko-právní vztahy v souvislosti s vlastnictvím pozemkŧ, potencionálních zdrojŧ pro investory
Omezené finanční prostředky
Příleţitosti:
Rozvinutí ekologického zemědělství (včetně podpory ze státních a evropských fondŧ)
Rozvoj produkce „Regionálních potravin“ (hlavně ovoce, zeleniny, trţních obilovin, masa, vajec aj.)
Rozvoj sluţeb souvisejících s cestovním ruchem
Moţnosti rozvoje nových a moderních forem CR jako poznávací a kulturní turistika, vzdělávací turistika, agroturistika, eko-agroturistika, aj.
Vybudování a rozšíření základny pro volnočasové aktivity, především pro turisty (dobře dostupná sportoviště s nabídkou moderních sportŧ jako tenisové kurty, golfové hřiště, hřiště pro děti, aj)
Racionální zapojení Pálavy do systému CR vybudováním odpovídající infrastruktury (parkoviště, informační centra, naučné stezky, prŧvodcovské sluţby) pro dodrţení principu TUR
Rozvoj kongresové a incentivní turistiky, především jako vyplnění období mimo sezónu
Další rozvoj vinařské turistiky a cykloturistiky
Zavedení pravidelných cyklobusŧ a rozšíření pŧjčoven jízdních kol
Rozšíření a zkvalitnění sítě cyklostezek, s napojením na národní trasy (zejména Brno - Vídeň), včetně doprovodných sluţeb a parkovišť
Zvýšení dopravní obsluţnosti obcí autobusovou dopravou i ve večerních hodinách a o víkendech
Dobudování rychlostní komunikace R52 od Pohořelic aţ k rakouským hranicím resp. do Vídně
Dobudování kanalizace v příslušných obcích
Vyuţití disponibilních kvalifikovaných pracovních sil v zemědělství a prŧmyslu
58
Zavedení vzdělávacích a informačních programŧ pro podnikatele a pro uchazeče o zaměstnání
Vzrŧstající dŧvěra bankovních institucí a moţnost získání kapitálu pro malé a střední podnikání
Ekonomický rŧst malého a středního podnikání (návaznost na zemědělskou produkci)
Pasportizace 23 nevyuţitých ploch a objektŧ vhodných pro podnikatelské aktivity a jejich příprava pro přímé (zahraniční) investice
Spolupráce neziskových a podnikatelských subjektŧ spolu s veřejnou správou na rozvíjení CR v regionu
Meziregionální a mezimikroregionální spolupráce - předávání informací, vytváření a vyuţívání společné infrastruktury CR
Intenzivnější vyuţití moţností podpor všemi obcemi regionu pro projekty rozvoje nejen CR z regionálních, národních či evropských fondŧ
Hrozby:
Lokální devastace místního ţivotního prostředí rozvojem CR, přetíţení hlavních turistických atraktivit regionu
Sniţování objemu veřejné autobusové a ţelezniční dopravy (aţ postupné zrušení)
Zaostávání infrastruktury a zhoršování technického stavu silnic II. a III. třídy a obsluţných místních komunikací
Nedostatečné zkvalitňování základních i doprovodných sluţeb pro turisty s moţným dŧsledkem sniţování návštěvnosti a následné sniţování konkurenceschopnosti regionu
Další pokles objemu práce a výkonnosti zemědělské prvovýroby v dŧsledku její nevhodné výrobní struktury či nezájmu státu najít řešení pro plnohodnotné fungování zemědělské ekonomiky
23
Dlouhodobá stagnace, či pokles výkonu ekonomiky
Pokračující odliv produktivní sloţky obyvatelstva a jeho nevyhovující struktura
Pokračující stagnace a zanikání rozhodujících ekonomických subjektŧ
Trvající neschopnost vytvářet pracovní místa, trvající vysoká nezaměstnanost
Nepřipravenost zázemí pro potencionální (zahraniční) investory
Trvalý pokles zájmu (zahraničních) investorŧ o investování na území regionu
Proces získávání komplexního souboru ověřených informací o aktuálním stavu nejčastěji budov a objektŧ
59
4.1.5 Zájmová vinařská a regionální sdružení mikulovského regionu Vinařská akademie Valtice, vinařské sdruţení se sídlem v areálu střední vinařské školy Valtice. Toto sdruţení se zaměřuje na vzdělávání a propagaci v oblasti vinařství, sommeliérství a gastronomie. Poskytuje celou řadu vinařských kurzŧ, seminářŧ a školení. Střední vinařská škola Valtice, jediná střední vinařská škola v ČR, která poskytuje středoškolské vzdělání s maturitou ve vinohradnickém oboru. Díky mnoha svým absolventŧm má škola velký podíl na úspěchu vinařství celého regionu i ČR. Zahradnická fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, nabízí jedinečné prostředí pro studium zahradnických, vinařských, i krajinářských inţenýrských oborŧ, sídlo v Lednici. Moravín, svaz moravských vinařů, o. s., dobrovolné sdruţení pěstitelŧ révy vinné a výrobcŧ vína, především malých a středních vinařŧ, případně osob jakkoli se zabývajících vinařstvím. Sdruţení bylo zaloţeno v roce 1964, v současné době má asi 300 členŧ. Hlavní náplní je vzdělávací a osvětová činnost. Národní vinařské centrum o. p. s., je přední organizátor Národní soutěţe vín a degustační expozice – Salonu vín, ČR. Pořádá odborná vinařská školení a semináře, vydává vinařskou literaturu, propaguje vinařskou turistiku a spravuje webové stránky. Sídlí na zámku ve Valticích. Svaz vinařů České republiky, sdruţuje právnické i fyzické osoby, podnikající ve vybraných oborech a drobné vinaře prostřednictvím vinařských spolkŧ v obcích. Svaz vinařŧ ČR se podílí na legislativním procesu vinařského zákona a předpisŧ EU. Hájí zájmy pěstitelŧ hroznŧ a výrobcŧ vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vŧči zahraničí. Vinařský fond ČR, vznikl v roce 2002 na základě změny zákona č. 115/1999. Jeho pŧvodním úkolem bylo před vstupem do EU podporovat výsadbu a obnovu vinic, propagaci a prodej vína. V současnosti podporuje marketing vína, rozvoj vinařské turistiky a informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství. (výše příspěvku max. 50 %) Přerozděluje finance z odvodŧ od pěstitelŧ vinic, výrobcŧ a dovozcŧ vína, či podpory obdrţené od státu. Salon vín České republiky, je prestiţní ocenění sta nejlepších vín, navazující na nejvyšší národní soutěţ vín v ČR. Oceněná vína jsou po dobu jednoho roku přístupná jako degustační expozice v prostorách zámku ve Valticích. VOC MIKULOV o. s., je sdruţení, které zavedlo apelační systém VOC, garantující pŧvod vína, vysokou kvalitu a originalitu, potvrzenou samotnými vinaři. Označení VOC mŧţe dostat 60
pouze 6 vybraných, pro region typických odrŧd, vyráběných z vybraných a registrovaných viničních tratí a musí vykazovat originální regionální charakter.24 Vína z Moravy a vína z Čech, je originální certifikace vinařských zařízení, kterou realizuje Národní vinařské centrum společně s Nadací Partnerství za podpory Vinařského Fondu ČR.25 Vybraná zařízení musí splňovat předepsaná certifikační kritéria. MAS Mikulovsko o. p. s., místní akční skupina, která sdruţuje aktéry veřejné, soukromé a neziskové sféry za účelem tvorby nových partnerství a zvýšení rozvojového potenciálu regionu. Mikroregion Mikulovsko a Mikroregion LVA je dobrovolný svazek obcí, který podporuje rozvoj mikroregionu. Sestavuje strategii rozvoje a komplexně podporuje a iniciuje rozvojové aktivity, především v oblasti turismu a souvisejících odvětví. Centrála cestovního ruchu – Jiţní Morava, koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jiţní Moravě se zaměřením na maximální vyuţití turistického potenciálu území. Poskytuje návštěvníkŧm komplexní sluţby, napomáhá rozvoji partnerství zainteresovaných subjektŧ a tím zvyšuje konkurenceschopnost jiţní Moravy.
4.1.6 Vinařský podnik Vinné sklepy Valtice Vinné sklepy Valtice, a. s., je jedno z historicky nejstarších vinařství regionu, s provázanou minulostí, tradicí a s úzkým vztahem k danému území. Podnik v posledních letech navazuje na vinařskou tradici, kterou od počátku 15. století budoval šlechtický rod Lichtenštejnŧ. Lichtenštejnové zaloţili na území regionu tzv. „vinařské dominum“ typu „Château“, po francouzském vzoru, soustředěné v okolí zámku. Rozvoj Lichtenštejnského zámeckého vinařství si ve Valticích vyţádal výstavbu dvou unikátních sklepŧ. Zámecký sklep byl vystaven roku 1430, a Kříţový sklep26 z roku 1640. Stejně jako v minulosti jsou dnes oba sklepy vyuţívány pro skladování valtických vín nejvyšší jakosti pod značkou Château Valtice. Jiţ historicky známým symbolem, který se nachází na firemních lahvích a kartonech, je bohyně hojnosti plující na obláčku.
24
VOC – vína originální certifikace, hodnocení kvality vína dle místa pŧvodu hroznŧ, které dává vínŧm jedinečný charakter. Vína musí zároveň splňovat daná a kontrolované kritéria 25 Existuje 5 certifikovaných kategorií: vinařství, vinný sklep, vinotéka, restaurace s vínem a ubytování s vinařskou tématikou 26 Hlavní koridory ve tvaru kříţe, 120m x 100m
61
Historický vývoj vinařského podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. V roce 1923 vznikla pod správou Lichtenštejnŧ velká vinařská akciová společnost Agricol Societé, která jako první v ČSR vyráběla sekty klasickou metodou kvašeno v lahvi. Po roce 1945 byl majetek Lichtenštejnŧ znárodněn a přetransformován jako velký státní statek. Mezi lety 1975 - 1990 byl statek pod označením Závod 07 – Vinné sklepy Valtice součástí Státního statku Mikulov. Závod byl specializovaný na zpracování hroznŧ a výrobu vína, včetně školení, lahvování a dodávek do obchodní sítě. Závod zpracovával hrozny i ze závodu 04 v Dolních Dunajovicích. V letech 1961 začala výroba polosuchého známkového vína s názvem Gracie bílá27, dále přibyla Gracie červená28a nakonec Gracie rŧţová29, jako první rŧţové víno prodávané v tehdejším Československu. Gracie byla typická svými lahvemi, připomínající tvar ţenského těla. V roce 1974 tvořila Gracie bílá 40 % vyexpedovaného bílého vína. Víno bylo prodáváno do velkoobchodŧ, do vináren, restaurací a malá část přímo na závodě. V závodě pracovalo v té době okolo 90 zaměstnancŧ. V roce 1980 byl závodu udělen Státní potravinářskou inspekcí titul „Závod vzorné jakosti“. Valtické víno, pod ochrannou známkou „Valtické zámecké“ bylo expedováno do všech koutŧ tehdejší ČSSR. Po rozpadu Státního statku Mikulov odkupuje Antonín Šťastný, bývalý ředitel státního statku, v rámci kupónové privatizace závod 07 Vinné sklepy Valtice, který se následně stává akciovou společností Vinné sklepy Valtice. Současnost vinařského podniku Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinné sklepy Valtice, a. s. jsou společností rodinného typu. Od počátku vzniku v roce 1992, kdy byl podnik privatizován, jej má v rukou rodina Šťastných. Od roku 1992 má jiţ na svém kontě 220 medailí a ocenění z mezinárodních soutěţí a výstav. Dnes je podnik největším pěstitelem révy vinné v ČR. Vína produkovaná vinařstvím pochází z místních vinic, které se nachází na místech vinic bývalého Lichtenštejnského dominia. Obhospodařované vinice tvoří okolo 1 tis. ha, z toho 550 ha vinic vlastních a další vinice pronajaté. Vinice se rozprostírají jako pás v délce 34 km od Valtic po Břeclav a Drnholec. Roční sklizeň představuje okolo 5 tis. tun hroznŧ.
27
Směs Ryzlinku vlašského, Veltlínského zeleného a Mülleru Thurgau směs Svatovavřineckého, Frankovky, Modrého Portugalu a Rulandkého modrého 29 směs Tramínu, Rulandského modrého, Muškátu Ottonelu a Rulandského bílého 28
62
Podnik disponuje nejmodernějším technickým vinařským zázemím, coţ umoţňuje kaţdoroční produkci okolo 4 mil. lahví vína. Společnost zaměstnává 82 stálých zaměstnancŧ a je tak významným zaměstnavatelem na Valticku a celém mikulovském regionu. Další pracovníky najímá v hlavní sezóně, v období sklizně. Firma se věnuje výrobě odrŧdových, přívlastkových a speciálních vín, rovněţ vín šumivých, připravovaných klasickou francouzskou metodou – kvašeno v láhvi. Dnes, stejně jako v minulosti, jsou vyuţívány oba historické sklepy. Kříţový sklep, nacházející se přímo pod výrobní halou, který je po rozsáhlé rekonstrukci a modernizaci, kdy byla dostavěna moderní tanková hala tvořena nerezovými cisternami a jeho kapacita i s přilehlými prostorami je 2,2 mil. l vína. Tento sklep slouţí převáţně pro krátkodobé uchovávání bílých vín určených k lahvování. V přední části se však nachází několik historických sudŧ z 60. let 20. stol, o objemu okolo 6 tis. l vína. Tyto dubové sudy slouţí pro naleţení červených ušlechtilých ale i jakostních vín. Zámecký sklep, který je součástí Valtického zámku, je státním majetkem a společnost jej má dlouhodobě v pronájmu. Smlouva o pronájmu Zámeckého sklepa je vystavena vţdy na dobu určitou, a tak potřebná rekonstrukce horní části sklepa je stále v řešení. V sezóně je sklep zpřístupněn turistŧm od 10:00 do 18:00 hod. Prohlídková trasa je rozdělená na dvě části. Ve spodní části návštěvníci absolvují prohlídku sklepních prostor se 60 historickými dubovými sudy o objemu 6 tis. l, pocházejících z 60. let 20. stol., které jsou naplněny zrajícím vínem. Sklep je sklepem leţáckým, kde zrají výhradně červená vína. Celková kapacita sklepa je pak 600 tis. l vína. Návštěvníci se dostanou aţ do zadních částí sklepa, kde chodba končí privátním archívem v nejstarší části, kde historie základŧ místních chodeb sahají aţ do 14. století. Horní část exkurze zahrnuje odborný výklad a prohlídku historických lisŧ z roku 1802 a dalších lisovacích zařízení a potřeb. Na závěr je návštěvníkŧm nabídnuta ochutnávka vín Château Valtice s moţností jejich nákupu.
63
5 Metodika práce 5.1 Metodologická východiska V rámci této diplomové práce jsou řešeny přínosy vinařství pro regionální rozvoj zájmového regionu.
Stěţejní částí bylo vyhledat a zkompletovat potřebné mnoţství
historických i současných údajŧ, které tvoří základnu celé diplomové práce a ze kterých bylo moţné vycházet při specifikaci konkrétních přínosŧ. Zjištěné informace byly reprodukovány objektivně bez jakéhokoli zaujetí ke konkrétní literatuře nebo jiným informačním zdrojŧm, vlastní práce potom vychází z doloţitelných podkladŧ. V první části je přiblíţena obecná historie vinařství na našem území. Dále se pak práce zaměřuje na konkrétní region, který byl vymezen pomocí regionalizace. Konkrétní vymezení má čistě subjektivní charakter a vychází z účelu samotné regionalizace, kterým bylo vyčlenit region s podobnými vnitřními rysy, zpŧsoby vývoje a vazbami tak, aby se co nejvíce přibliţoval regionu homogennímu. Dalším krokem bylo zpracovat charakteristiku socio-ekonomického prostředí z hlediska environmentálního, ekonomického a sociálního. Vybraná fakta byla pouţita při identifikaci silných a slabých stánek, příleţitostí a hrozeb. V rámci charakteristiky socio-ekonomického prostředí byla provedena analýza vybraných vinařských obcí a podnikatelských struktur vinařského odvětví. Tento úkol byl proveden prostřednictvím přehledných strukturovaných tabulek, které účelně zahrnují potřebné informace. Kýţená část celé práce v kapitole Výsledky, vychází z informací a skutečností, uvedených v kapitolách Stav řešené problematiky a Zájmové území. Bylo vyuţito především historických událostí od počátku historie vinařství na našem území aţ do současnosti. Finálním úkolem bylo navrhnout opatření a východiska pro další rozvoj regionu v souvislosti s vinařstvím. Tyto návrhy byly podpořeny konzultací s odborníky v oboru a týkají se především dotační politiky, cestovního ruchu a kooperace regionálních rozvojových agentur, svazŧ a sdruţení. Pro vypracování této diplomové práce byly pouţity všechny druhy dostupných zdrojŧ, souvisejících s řešeným tématem. Pouţité zdroje informací lze rozdělit do několika kategorií:
Knižní zdroje, odborné publikace a články
Internetové zdroje, příslušné webové stánky a příspěvky
Statistická data Českého statistického úřadu 64
5.2 Vlastní metodika V rámci vlastní metodiky bylo učiněno několik krokŧ:
Analýza dat, získaných ze zdrojů
Tematické zpracování dat
Vyhodnocení osobních zkušeností
Syntéza shromážděných výsledků a jejich konfrontace s osobními zkušenostmi
Zpracování výsledků do 6-ti tematických skupin
Do osobních zkušeností, vyuţitých pro vypracování této práce se řadí školní semestrální praxe, realizovaná ve vinařském podniku Vinné sklepy Valtice, a. s. Školní praxe zahrnovala aktivity jako podílení se na sezónních vinařských akcích, zastávání práce prŧvodce v zámeckém sklepě ve Valticích a hlavně sblíţení se s atmosférou kraje a stát se tak zainteresovanou do problematiky, související s vinařstvím daného regionu. Také díky osobním rozhovorŧm s mnoha specialisty a významnými aktéry v oboru, mohla být tato práce zpracována s maximálním nasazením. Cennou zkušeností byla i návštěva veletrhu průmyslu a cestovního ruchu GO REGIONTOUR 2013 v Brně. V rámci veletrhu bylo k dispozici nepřeberné mnoţství atraktivně zpracovaných informačních materiálŧ o daném regionu. Region byl reprezentován hned několika zástupci (mikroregion Mikulovsko, LVA, Jihomoravský kraj, vinařská turistika nebo cyklostezky jiţní Moravy). Volně nabízené informační materiály, dostupné v rámci veletrhu, nejsou běţně k dispozici, pouze v omezené míře v příslušných informačních centrech. Za velkou výhodu pro psaní této práce je povaţována aktuálnost dostupných dat. Ať uţ dat dostupných na internetových portálech rozvojových agentur nebo aktuální statistiky ze SLDB 2011.
65
6 Výsledky Kapitola výsledky konečně vystihuje jednotlivé přínosy vinařství pro rozvoj mikulovského regionu, ke kterým směřovaly všechny předchozí kapitoly. Tyto výsledky by se daly charakterizovat jako souhrn těch nejdŧleţitějších skutečností a závěrŧ, ke kterým vedly předchozí kapitoly. Výsledky jsou rozděleny do 6-ti tematických skupin. Tvorba pracovních příleţitostí Potřeba práce a zaměstnání, jako předpoklad výdělku pro obţivu, je odedávna základním poţadavkem kaţdého člověka. Právě vinařství a obory s vinařstvím související jiţ historicky vytvářely mnoho pracovních příleţitostí. Vinařství bylo a je úzce propojeno s lidskou prací. Především v minulosti byl hlavním limitujícím faktorem ve vztahu k vinařství dostatečný počet pracovníkŧ, ideálně s příslušnou kvalifikací. Ve 13. Století vznikaly na našem území nejrŧznější organizace vinařŧ, které byly obdobou městských cechŧ. Tito pracovníci se starali o bezpečnost vinic a o řádné provádění vinařských prací. Výnosy z vinic byly značným příjmem pro vinaře, ale i pro panovníka. Např. brněnští měšťané kupovali vinice v okolí Brna, na kterých ale sami nepracovali, najímali si tamní vinaře, kteří dohlíţeli na chod viničních prací a najímali nádeníky. Je známo, ţe Karel IV. nařídil zakládat vinice pro Prahu a města královská, mimo jiné proto, aby sníţil tehdejší nezaměstnanost. Kdo zaloţil vinici, byl osvobozen od daní a počínaje 13. rokem platil králi a pronajímateli desátek. Je tedy moţné konstatovat, ţe tehdejší vinařství bylo velkým ekonomickým přínosem pro většinu vrstev obyvatelstva, od poddaných přes pronajímatele a vlastníky pŧdy aţ po panovníka. Významným obdobím v souvislosti s rozvojem vinařství bylo období po 2. SV, kdy se budovaly státní vinařské podniky s cílem rozvoje socialistického velkovinařství, které zaměstnávaly tisíce osob. Víno se stalo zboţím, čili předmětem obchodu. Protoţe v této době bylo pohraničí velmi řídce obydleno, potýkaly se státní podniky se značným nedostatkem zaměstnancŧ. Zaměstnávaly tedy i zahraniční pracovníky, kterým byly připravovány vhodné podmínky pro ţivot nejen v mikulovském regionu. V 70. a 80. letech 20. stol. zaměstnávaly státní statky okolo 3 tis. pracovníkŧ a dalších asi 400 pracovníkŧ bylo zaměstnáno v JMVZM. Pokud k těmto přičteme ještě zaměstnané v souvisejících odvětvích, výsledný podíl
66
zaměstnaných v zemědělství a vinařství je značný. Celkový počet obyvatel v regionu byl v té době okolo 22 300 osob. Přesto ţe je v současnosti vinařství v mikulovském regionu hojně zastoupeno, zaměstnanost má dlouhodobě podprŧměrné hodnoty, ať uţ ve srovnání s prŧměrem ČR nebo JMK. Je to dáno historickým zaměřením regionu na zemědělské obory, které ovšem po roce 1989 ztrácejí na významu. Stejně tak jako prudkým nárŧstem nezaměstnanosti při zrušení národních podnikŧ v tomtéţ roce. Dnes se vinařství stává populárním zemědělským odvětvím. Pro mnohé vinaře je koníčkem a současně předmětem obţivy. V regionu existuje několik významných vinařství, která produkují vína na český i zahraniční trh. Avšak vysoké náklady na pracovní sílu nutí vinaře k co nejúspornějším opatřením z hlediska počtu pracovníkŧ, kteří bývají nahrazováni automaty či vinařskými mechanickými zařízeními. V sezóně, zvláště při vinobraní, je však stále kaţdá lidská ruka potřebná. Více zaměstnancŧ neţ přímo ve výrobě, je zaměstnáno v odvětvích souvisejících, především pak v organizačních a funkčních sloţkách vinařského cestovního ruchu jako vinárny, restaurace, prŧvodci, sommeliéři, hoteliéři, pracovníci TIC, aj. Vzhledem ke sloţité struktuře a provázanosti vinařství s jinými odvětvími se stěţí určuje přesný počet zaměstnaných ve vinařství. Přesto se předpokládá, ţe spolu se souvisejícími odvětvími zaměstnává vinařství okolo 50 tis. osob. Moţnost vzdělání Jedním z velkých přínosŧ, byla a je moţnost vzdělání, jako nutná potřeba pro další rozvoj vinařských oborŧ a prací, zabezpečujících procesy vedoucí k výrobě vína. Vyšší vzdělanost a kvalifikace obyvatelstva zvyšuje konkurenceschopnost celého regionu. V minulosti se znalost prací kolem vinařství dědila z otce na syna a předávala se spíše ústním podáním. Později bylo vědění o vinařských pracích sepsáno do knih, např. kniha Vinitorium z roku 1591, pojednávající o zakládání vinic, pěstování révy, výrobě vín a nástrojích na měření vína v plném sudu. Zásadním zvratem ve vinařství byla však révokazová kalamita, která přinutila tehdejší vinaře a veřejnost k radikálně jinému přístupu k celému vinařství, kterému je nutné přikládat stejnou váhu, jako jiným zemědělským oborŧm. Pro maximální efektivnost v pěstování a výrobě vína bylo třeba odborných znalostí širokých vrstev pěstitelŧ. Vinařství se stalo specializovaným oborem s velkými nároky na odborné znalosti a manuální práce.
67
Začátkem 19. stol. začaly vznikat, nejen na našem území, první specializované vinařské školy. Mezi nejvýznamnější patřila škola rolnicko-ovocnicko-vinařská, zaloţená 1873 ve Valticích. Tato škola byla ve své době střediskem zemědělského pokroku právě ve vinařských oborech. V současnosti se škola prezentuje jako Střední odborná škola vinařská a střední odborné učiliště zahradnické. Škola je jedinou střední školou v ČR, kde se vyučuje vinařský obor s maturitou. Za dobu své historie vychovala tisíce vinařských odborníkŧ, kteří do dnes tvoří páteř moravského a českého vinařství. Od roku 1986 pŧsobí v Lednici ZF Mendelovy univerzity, která nabízí studium zemědělských oborŧ a díky svým rozlehlým školním pozemkŧm, moderním technologiím a vhodnému univerzitnímu zázemí, produkuje kaţdoročně stovky specialistŧ v oboru. Velkým dílem přispěly pro vzdělanost ve vinařství také státní statky, které fungovaly v ČSR v letech 1945 - 1990. Vlivem prakticky neustálého nedostatku zaměstnancŧ, byla jejich zaměstnanecká struktura tvořena převáţně pracovníky bez příslušných znalostí a dovedností. Proto pro pozvednutí úrovně kvalifikace a zvýšení kapacity produkce byly organizovány specializované kurzy pro zaměstnance a mládeţ, která měla v budoucnu v zemědělství, resp. vinařství pracovat. Kaţdoročně se několik set zaměstnancŧ účastnilo těchto kurzŧ, pracovníci rovněţ získávali výuční listy a absolvovali školní praxe. V roce 1953 byla ve Valticích otevřena Mistrovská škola zemědělská specializovaná na vinařství a sklepní hospodářství. Absolventi se umisťovali na vedoucích pozicích ve vinařských provozech a odvětvích a souvisejících oborech. Díky školskému prostředí a později akademické pŧdě, která se intenzivně vinařstvím zabývala, mohlo české vinařství dosáhnout významných úspěchŧ ve šlechtění speciálních rezistentních odrŧd nebo zpracovávat specifické koncepce na obnovu vinic či jiných rozvojových plánŧ souvisejících s vinařstvím. Tím výrazně přiblíţit české vinařství světové úrovni. Ukazatel prestiţe a prostředek zviditelnění na světové scéně Moravské víno bylo, je a bude v podvědomí lidí jedním z nejkvalitnějších vín, dostupných v našich klimatických podmínkách. Jiţ od konce 14. stol. je známo obchodování s českými a moravskými víny i za hranicemi. V 15. stol. panská výroba vína dostala obchodní ráz a orientuje se na vývoz moravských vín do Čech a Slezska. V 16. stol bylo vinařství tak atraktivní, ţe bylo rozšířeno i na Hané a Jesenicku. Moravská vína konkurují českým, rakouským i uherským vínŧm a vyváţí se do Slezska a Polska. 68
Od 18. stol. bylo víno označováno podle oblasti, ze které pocházelo. Díky jedinečnému terroiru jednotlivých oblastí, mají místní vína specifickou chuť a kvalitu. Proto se některé vinařské regiony a vína z nich pocházející, především na jiţní Moravě staly vyhlášenými. Vína byla dělena do 3 jakostních tříd. Nejvíce ceněná vína, zařazená do 1. jakostní třídy byla vína ze Sedlce, Dolních Dunajovic, Popic a Velkých Pavlovic. V období socialistického budování bylo nevyhnutelně budováno i vinařství. Na jedné straně byl znatelný technologický pokrok, co se týká zpracování a sklizně vína, avšak primárním cílem byla kvantita, bohuţel na úkor kvality. Gigantické podniky produkovaly miliony litrŧ vína, kterým byly zásobovány restaurace a vinárny v celé ČSR. Avšak pro mnohé je ještě dnes zvučná značka mikulovských šumivých vín Venuše, známkové víno Romance nebo valtická Gracie, první rŧţové víno v ČSR. Velkým podnětem pro věhlas aţ za hranicemi byla jiţ zmíněná ovocnicko-rolnickovinařská škola ve Valticích. Která byla nositelem ovocnického a vinohradnického pokroku své doby a jejíţ absolventi byli povaţováni za největší odborníky. Velké úspěchy na mezinárodních výstavách v Evropě v 50. a 60. létech 20. stol., evropský prestiţ a věhlas lákal studenty z Rakouska-Uherska, Turecka, Ruska či Jugoslávie. Velký význam patří i vědeckým výzkumným a šlechtitelským stanicím, které v regionu jiţ desítky let vyvíjejí vhodné zemědělské odrŧdy, pro výsadbu na místní zemědělské pŧdě. Především pak šlechtitelská stanice v Perné, ze které vzešly oblíbené odrŧdy jako Pálava nebo Aurélius. V současnosti je popularita moravských vín dána nejen kvalitou a moderními šetrnými postupy ve zpracování hroznŧ, ale i šlechtitelskými úspěchy a jedinečností chuti zdejších vyšlechtěných odrŧd. Podpora a podnět rozvoje cestovního ruchu a nositel autentické kultury Moderní cestovní ruch je záleţitostí spíše současnou neţ historickou, avšak jeho přínosy jsou jednoznačné. Jako jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví je velkým ekonomickým stimulátorem, kdy dokáţe při relativně nízkých nákladech generovat pracovní místa a skrze turisty přinášet značné ekonomické benefity. Cestovní ruch je úzce svázán s regionem svého vzniku a reprezentuje turistické atraktivity daného místa. Primární atraktivity mikulovského regionu jsou provázány s vinařskou turistikou a cykloturistikou. Díky rozvoji turismu, resp. vinařského turismu mohla v posledních 20-ti letech v regionu vzniknout relativně dobře fungující turistická infrastruktura, zaměstnávající velký 69
počet místních obyvatel. Dnes se CR neskládá pouze z cílového atraktoru, ale z celé řady doprovodných sluţeb, které mají velkou přidanou hodnotu. Tyto sluţby jsou zabezpečovány sloţitou infrastrukturou CR, včetně MTZ CR, zájmových a rozvojových sdruţení a organizací či soukromými vinařskými aktivitami. Turisté jsou přitahováni méně narušeným ŢP, kulturními památkami, autentickým folklorem a vinařskými aktivitami. Podpora turismu v tomto regionu je zvláště významná především proto, ţe mikulovský region jako ekonomicky slabší region, je velkou mírou závislý na příjmech plynoucí právě z turismu. Proto je v zájmu všech místních aktérŧ na poli CR motivovat co nejvíce turistŧ svými co moţná nejrozvinutějšími sluţbami. Podnět pro vznik legislativy a příliv finanční podpory Rozvoj vinařství byl na našem území podporován tehdejšími panovníky odedávna. Ve 13. a 14. stol. se začaly formovat větší vinařské celky, kdy se rakouská a později rýnská vína stávala pro moravská a česká vína konkurencí. Ukazatelem dŧleţitosti vinařství a vinic byla celá řada zákonŧ, práv a nařízení, vydaných v minulosti tehdejšími panovníky pro podporu zakládání vinic či limit pro dovoz vín zahraničních. Např. Horenské právo, které ustanovovalo i tělesné tresty při poškozování vinice a stalo se vzorem právních vztahŧ mnohých obcí na jiţní Moravě. Dále vedení Gruntovních, Perkmistrovských nebo berních knih pro vybírání městských dávek a daní z vypěstovaných hroznŧ či organizaci vinic. Vinařství mikulovského regionu bylo po převáţnou část své historie v rukou vyšších autorit. Od 13. stol. pod správou Lichtenštejnŧ, kteří jej rozvíjeli skrze své poddané, a od vzniku ČSR do roku 1990 bylo řízeno centrálně prostřednictvím státních podnikŧ. Od roku 1993 probíhaly na poli vinařství reorganizační změny a vznikaly zákony pro stabilizaci a usměrnění vinařského oboru. Před stupem ČR do EU v roce 2004 byla masově podporována výsadba vinic prostřednictvím Vinařského fondu. Vznikaly novely vinařských zákonŧ, které upravily některé stanovy a limity. Od vstupu ČR do EU se plocha vinic ustálila, a vinařství je nadále podporováno z evropských a národních fondŧ. V současnosti se finanční podpora soustřeďuje hlavně na ekologické vinařství, modernizaci technického vybavení, zpracování vinných hroznŧ a rozvoj marketingu. Největší část podpory plyne z fondu Ministerstva zemědělství, Evropského zemědělského fondu a Vinařského fondu. 30
30
V rámci integrované produkce za rok 2011 bylo přiděleno celkem 146 721 708 Kč a v sektoru ekologického zemědělství 18 839 167 Kč (Situační výhledová zpráva réva vinná a víno, Ministerstvo zemědělství)
70
Podnět pro vznik regionálních rozvojových agentur, svazů a sdruţení Vinařství je rovněţ stimulem pro vznik a rozvoj regionálních agentur, svazŧ a sdruţení. Základní funkcí pro moţný rozvoj vinařství je legislativní vymezení, na kterém se podílí Svaz vinařŧ ČR. Primárním cílem všech agentur a sdruţení je rentabilita vinohradnictví a vinařství v ČR. Tohoto cíle by mělo být dosaţeno prostřednictvím kompatibility „vinařského zákona“ s předpisy EU, vyrovnaných soutěţních podmínek pro všechny aktéry v oboru a případného zadostiučinění v případě přestupkŧ proti těmto předpisŧm. Tato sdruţení a agentury zajišťují propagaci českého a moravského vinařství v ČR i v zahraničí prostřednictvím regionálních výstav, přehlídek a soutěţí vín, sezónních vinařských akcí, vydáváním nejrŧznějších tiskovin, map, provozováním webových stránek aj. Dŧleţitou činností, především Svazu vinařŧ ČR je zprostředkovávání partnerských vztahŧ se zahraničními profesními vinařskými svazy, především pak v sousedních zemích, kde se partnerství odráţí ve vzájemné spolupráci a překonávání vinařských krizí. Další dŧleţitou činností těchto organizací je vzdělávací a osvětová činnost, resp. pořádání vzdělávacích seminářŧ pro odbornou i laickou veřejnost o aktuálních tématech, přednášky a zájezdy s vinařskou tématikou v ČR i zahraničí. Dále také moţnost zprostředkování vinařských certifikátŧ a odborných sommeliérských kurzŧ. Významnou činností je rovněţ vydávání odborného časopisu Vinařský obzor, jehoţ vydavatelem je Svaz vinařŧ ČR. Dalším posláním těchto sdruţení je vyzdvihovat vína, vyrobená z místních hroznŧ, která mají typický charakter a dávat tak spotřebitelŧm spolehlivý indikátor kvality mezi mnoţstvím dnes nabízených vín. Ať uţ označení VOC nebo Vína z Moravy. Vinařská turistika je významným podnětem pro rozvoj regionu. Její rozvoj je především v rukou MAS a Mikroregionŧ, nacházejících se na zájmovém území. Svoji nezastupitelnou roli zde mají TIC, která jsou v přímém kontaktu s turisty.
71
7 Diskuze a doporučení V kapitole výsledky byly v 6-ti tematických skupinách shrnuty přínosy, které vinařství za celou dobu své existence na území ČR přineslo pro regionální rozvoj daného území. Přínos vinařství pro regionální rozvoj území je tedy nezpochybnitelný. Nyní se nabízí otázky související s budoucím vývojem vinařství v regionu. Je vinařství perspektivním oborem pro daný region? Měli bychom jej rozvíjet a podporovat? Jak motivovat nové perspektivní generace vinařŧ? Mŧţeme se do budoucna z hlediska dalšího rozvoje regionu spolehnout jen na vinařství? Jaké jsou další moţnosti vyuţití území z hlediska regionu? Na tyto otázky není vţdy jednoznačná a jednoduchá odpověď. Vinařství je v regionu úzce spjato s cestovním ruchem, který je významným producentem ekonomických přínosŧ pro region. Vinařský CR je stále populárnější formou rekreace. Místní vinaři i zprostředkovatelé produktŧ vinařského CR se sdruţují do místních regionálních svazŧ a sdruţení a jsou relativně dobře informování o vypsaných výzvách dotačních titulŧ z podpŧrných dotačních fondŧ, kterých vyuţívají. Také marketing je na uspokojivé úrovni, co se týká provozu webových stránek nebo dostupnosti informací, účastí na místních i celorepublikových či zahraničních veletrzích, výstavách a soutěţích. Horší situace je při aktivním zapojení místních subjektŧ do pořádání turistických akcí. Místní vinaři jsou moţná málo prŧbojní, či málo motivovaní a neradi riskují ztrátu investice spojené s pořádáním turistických vinařských akcí nebo vyzdvihnutí jejich vín v rámci sdruţení VOC. Tímto se pak sortiment aktivních vinařŧ, pŧsobících na všech regionálních vinařských akcích omezuje na několik desítek či hrstku, ačkoli je účast na podobných akcích velice výnosná. Problém pravděpodobně nebude v nedostatečné osvětě místních vinařŧ, ale ve specifické mentalitě zdejšího, převáţně vesnického obyvatelstva, které ještě nemá podnikatelského ducha. Pro další rozvoj regionu v souvislosti s vinařstvím je navrhována výstavba moderního hotelu ve Valticích s kapacitou 150 - 200 lŧţek, který je zároveň kongresovým centrem. Pro výstavbu zařízení by mělo město Valtice nabídnout investorovi odkup vhodného pozemku za zvýhodněnou cenu a podpořit tak zvýšení úrovně a rozvoj města. Poptávka po kongresovém CR je značná a zařízení tohoto typu se nachází pouze v Mikulově, z čehoţ vyplývá, ţe vytíţenost plánovaného zařízení by byla vysoce pravděpodobná. Další výhodou je, ţe kongresové akce probíhají převáţně v mimosezóně (kdy jsou ceny sluţeb podstatně niţší), která je pro region mrtvým obdobím. Zařízení by tedy přispívalo ke zmírnění výrazné sezónnosti. 72
Dalšími významnými projekty, které jiţ probíhají, jsou rekonstrukce a modernizace barokních zámeckých jízdáren a koníren v Lednici (rok dokončení 2013) a ve Valticích (rok dokončení 2015). 85% nákladŧ zabezpečují fondy EU a 15% plyne z fondu ministerstva kultury. Po rekonstrukci budou jízdárny vyuţívány jako multifunkční centrum pro výstavy, koncerty a společenské akce. V areálu valtického zámku proběhne rekonstrukce venkovního divadla, zimní jízdárny a zahradního domku. V těchto objektech vznikne Národní centrum divadla a tance. Celková vyuţitelná kapacita bude 650 osob. Tyto objekty výrazně rozšiřují moţnosti kulturního vyuţití v regionu v sezónním i mimosezónním období. Významným projektem je i výstavba aquaparku Moravia Thermal v Pasohlávkách, který bude jedním z největších a nejmodernějších lázeňských center v ČR. Zároveň bude vytvořeno asi 80 pracovních míst. Termín zahájení provozu je červen 2013. Neméně zajímavým návrhem je uţší spolupráce regionu s rakouským Weinviertlem, kde by tamní vinaři měli o spolupráci značný zájem. Prozatím probíhá spolupráce na úrovni poskytování informací a tiskovin turistŧm v TIC, účast vinařŧ na regionálních vinařských akcích a propojení cyklostezek na české a rakouské straně. Mikulovský region takřka po celé jiţní hranici sousedí s právě Weinviertlem, kam se turisté dostanou jen ve velmi omezené míře ve srovnání s českou stranou. Weinviertel je silně venkovským regionem, kde ekonomická situace není velmi příznivá. Pro stranu českých vinařŧ by v současnosti uţší spolupráce, ve smyslu podpory konkurenčního vinařského regionu, neměla výrazný uţitek. Avšak v brzké budoucnosti je velice pravděpodobná. Další otázkou by mohla být modernizace architektonického řešení a výstavba nových sklepŧ, podle evropského trendu. Výrazná modernizace vinařských turistických zařízení by však pravděpodobně uţitek nepřinesla. Český konzervativní turista vyţaduje typickou vinařskou architekturu malebných vinných sklípkŧ, interiéru v klasickém přírodním stylu a odrŧdovou pestrost nabízených vín. Proto je vhodné pokračovat ve výstavbě tradičních sklepŧ, kterých je v období sezóny stále nedostatek. Vinařství je s regionem neodmyslitelně spjato. Vynikající klimatické a pŧdní podmínky pro pěstování révy zaznamenali jiţ naši předkové, kteří začali rozvíjet tradici vinařství. Myšlenka vyuţití území pro jinou neţ zemědělskou činnost není v souvislosti s vinařstvím a navazujícími obory přijatelná, ačkoliv geografická poloha z hlediska vzdálenosti od prŧmyslových a ekonomických center či návaznost na dopravní tahy je dobrá. Pokud bychom brali v úvahu prŧmyslovou činnost, vystavění prŧmyslových center a související, např. dopravní aktivita, by celkový ráz a atmosféru krajiny negativně poznamenala. Infrastruktura související s prŧmyslovou činností by turisty, přinášející regionu 73
ekonomické hodnoty, spíše odrazovala. Turisté vyhledávají pro trávení volného času venkovské regiony právě pro jejich venkovský charakter, čisté ŢP či malebnou architekturu. Otázka kvality a uplatnění lidských zdrojŧ v oboru vinařství a CR je rovněţ sloţitá. Vzhledem k přítomnosti vinařských škol v regionu (Střední vinařská ve Valticích a Zahradnická fakulta Mendelu v Lednici) je odborná znalost ve vinařských oborech na vysoké úrovni. Opačná situace je se znalostí oborŧ, tykajících se CR a pohostinství. Střední škola, poskytující vzdělání v příslušných oborech je v Mikulově a v Břeclavi. Přesto je kvalitních pracovníkŧ vyučených v oboru nedostatek, často s nedostatečnou jazykovou vybaveností. Většinou jsou nahrazováni pracovníky z jiných oborŧ, kteří musí být dostatečně motivováni a práci se naučit. Moţným řešením by bylo otevření střední školy či odborného učiliště v Sedlci, kde jiţ v minulosti existovalo a celkové zkvalitnění výuky prostřednictvím aktivního zapojení místních subjektŧ CR a vinařského CR do výuky. Celkově se dá konstatovat, ţe ačkoli historie privátních vinařství v regionu není dlouhá, úroveň vinařství a poskytovaných souvisejících sluţeb se neustále zlepšuje a v současnosti není daleko od úrovně mezinárodní. Vinařský CR se stává velice perspektivním odvětvím s obrovským potenciálem. Avšak neustálá podpora vinařství je jednou z podmínek jeho rozvoje. Pokud bude rozvoj oboru pokračovat tímto směrem, bude vinařství pro region perspektivním odvětvím, na které se z hlediska budoucího vývoje dá spolehnout i v souvislosti s mnoţstvím produkovaných pracovních míst. Nové generace mladých vinařŧ je třeba náleţitě poučit o výhodách plynoucích z přítomnosti turistŧ, kteří do regionu přijíţdějí, přijíţděli a budou přijíţdět a vyuţít tak ohromného potenciálu, který území nabízí.
74
8 Závěr Vinařství je s mikulovským regionem odedávna neodmyslitelně spojeno a jeho přínosy pro rozvoj území jsou nezpochybnitelné. Vinařství procházelo v minulosti sloţitým vývojem, který se projevoval úpadky a vzestupy spojenými s historickými událostmi, které jej formovaly aţ do dnešní podoby. V dnešní době je vinařství částečně závislé na dotačních podporách, plynoucích z evropských a národních fondŧ. Stejně tak je vinařství úzce spojeno s CR, který pro region generuje značné ekonomické hodnoty. Díky přílivu těchto finančních zdrojŧ je na území zřejmá značná modernizace a zvelebování veřejných prostranství a infrastruktury. Díky vzrŧstající popularitě vinařského CR by se při vhodné spolupráci místních zájmových institucí a agentur, území mohlo stát konkurenceschopným regionem se silnou ekonomickou základnou a vysokou ţivotní úrovní místního obyvatelstva. Nepříznivá ekonomická situace se projevila po roce 1989, kdy tamní státní podniky ukončily činnost a většina obyvatel zŧstala bez práce aţ do dnešní doby. Region skýtá ideální podmínky pro zemědělskou činnost, která ovšem neprodukuje dostatek pracovních míst ani výrazné ekonomické hodnoty. Proto by se tamní obyvatelé měli zaměřit na obory, které v regionu prosperují a vyuţít tak potenciálu, který území nabízí. Především tedy vinařství, cestovní ruch a navazující obory. Venkovský charakter regionu je na jednu stranu lákadlem pro turisty, na druhou stranu má své nevýhody, spojené s typickým stylem ţivota a specifickou mentalitou místního obyvatelstva, které často nemá mnoho zkušeností s tvrdým obchodem a v mnohých případech nenašlo cestu k turistŧm, jako zdroji tučného příjmu. Neţ se tato situace změní, je však jen otázkou času. Vinařství mikulovského regionu bylo aţ do roku 1990 neustále pod správou vyšší autority, ať uţ rodu Lichtenštejnŧ nebo později centrální vlády. Proto tradice soukromých malých vinařství s mnoţstvím malebných autentických sklípkŧ nebyla rozvinuta. Po roce 1945 se tato oblast bývalých Sudet plnila přistěhovalci, kteří k vinařství neměli vztah nebo zájem ho dále rozvíjet. Na Mikulovsku se tedy soukromá vinařství začala rozvíjet aţ od roku 1992. Na vzdory tomu se úroveň vinařství a poskytovaných souvisejících sluţeb neustále zvyšuje a v současnosti není daleko od úrovně mezinárodní. Vinařský CR se stává velice ţádaným a na území mikulovského regionu má značný potenciál, kterého by byla škoda nevyuţít.
75
9 Použité zdroje Kniţní literatura 1.
ACKERMANN, Petr. Vinařský slovník. 1.vyd. Praha: Radix, 2002, 335 s. ISBN 8086031-34-9.
2.
DOLEŢAL, P. Lexikon moravského vinařství: historie a současnost pěstování vinné révy na Moravě. Díl I. Nový Bydţov: Petr + Iva, 2001. 245 s. ISBN: 80-902748-2.
3.
HRABALOVÁ, A. Analýza společné organizace trhu s vínem a její vliv na vinohradnictví a vinařství v ČR. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2003. sv. 51, č. 2, s. 187-199. ISSN 1211-8516.
4.
HRABALOVÁ, R. Analýza vinohradnictví a vinařství ve Velkopavlovické vinařské oblasti. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2004.
5.
HRABALOVÁ, A. - POŠVÁŘ, Z. Faktorové podmínky odvětví vinohradnictví a vinařství v ČR. In Medzinárodné vedecké dni 2001. Nitra: FEM SPU Nitra, 2001, s. 443-448. ISBN 80-7137-867-4.
6.
HUDEČKOVÁ, Helena, Michal LOŠŤÁK a Adéla ŠEVČÍKOVÁ. Regionalistika, regionální rozvoj a rozvoj venkova. Vyd. 1. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2008, 189 s. ISBN 80-213-1413-3.
7.
JUŘÍK, Pavel. Moravská dominia Liechtensteinů a Dietrichsteinů. 1. vyd. Praha: Libri, 2009, 419 s. ISBN 978-80-7277-403-6.
8.
KOVAŘÍK, Stanislav. Státní statky na jižní Moravě 1945-1990: sborník o vzniku a vývoji státních statků, školních statků a šlechtitelských stanic. Dolní Dunajovice: vlastní náklad Milana Kovaříka, 2008, 105 s.
9.
KUDOVÁ, D. - LIŠKOVÁ, S. Konkurenční analýza odvětví vinohradnictví a vinařství v regionu jižní Morava. In Odvětvové strategie a politky 2008. 1. vyd. Brno: MSD, s. r. o., 2008, s. 50-59. ISBN 978-80-7392-062-3.
10. LAKNER, Zoltán a Petr PROCHÁZKA. European wine economy. Budapest: Szent István University, 2000, 307 s. ISBN 963-9256-96-x. 11. LINHART, Pavel, Miloš SUK a Vratislav VÁLEK. Vinařský atlas území České republiky: Weinatlas des Gebietes der Tschechischen Republik. 1. vyd. Brno: Moravské zemské muzeum, 2007, 226 s. ISBN 978-80-7028-311-0. 12. NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, o.p.s. Krajem vína 2013: To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě, kalendář vinařských akcí 2013. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2013. ISBN 978-80-87498-19-4. 13. TOMŠÍK, P. Analýza prostředí v odvětví vinohradnictví a vinařství. In Změna příleţitost k rozvoji. 1. vyd. Praha: ČZU Praha, 2001, s. 18-22. ISBN 80-213-0816-8. 14. TOMŠÍK, P. Environmental analysis in the winegrowing industry. Agricultural Economics-Zemědělské ekonomika. 2002. sv. 48, č. 7, s. 298-302. ISSN 0139-570X.
76
15. TOMŠÍK, P. Management vinohradnictví a vinařství v nových podmínkách prostředí. In Firma a konkurenční prostředí 2008 - 2. část. 1. vyd. Brno: MSD, s. r. o., 2008, s. 138-144. ISBN 978-80-7392-021-0. 16. TOMŠÍK, P. - ŢUFAN, P. -- SEDLO, J. Atraktivita odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice ve fázi adaptace na jednotný trh Evropské unie. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2006. sv. LIV, č. 3, s. 101-113. ISSN 1211-8516. 17. Quality of Moravian and Czech wines and their future: national conference with internatioanal participation : September 11-12, 2008 in Lednice, Czech republic. Prague: Institute of Agricultural and Food Information, 2008. 18. WOKOUN, René. Regionální rozvoj: (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, 2008, 475 s. ISBN 978-807201-699-0. Elektronické dokumenty [1] DSO MIKULOVSKO. Mikulovsko – profesionální partner v cestovním ruchu: Výstup II. Vytvoření strategie rozvoje cestovního ruchu turistické oblasti Mikulovsko. Mikulov, 2010 [2] FILIPOVÁ, Ing. Arch. Lidye. Arc mikulov. Strategie rozvoje mikroregionu „mikulovsko“ Prosinec 2000: aktualizovaná verze duben 2004. 2004. Dostupné z: http://www.mikulovskoregion.cz/data/1656.pdf [3] HONNER, Ing. JAN. Postavení venkova v Jihočeském kraji. In: . [online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2013-03-26]. Dostupné z: whttp://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/prezentace_publikace_postaveni_venkova_v_jihoc eskem_kraji_/$File/publikacePostaveni%20venkova%202009.pps [4] PAVELKOVÁ, Irena. Vinařská a vinohradnická legislativa ČR – historie a současnost[online]. Brno, 2007 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/76996/pravf_m/Diplomova_prace_Pavelkova.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. [5] PELÁNKOVÁ, Zuzana. Vinařský průmysl a vinařský cestovní ruch v České republice [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/205676/esf_m/diplomova_prace.pdf. Diplomová práce. Masarykova Univerzita. Vedoucí práce RNDr. Josef KUNC, Ph.D. [6] Situační a výhledová zpráva réva vinná a víno: Prosinec 2012 [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, 2012 [cit. 2013-03-27]. ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/183298/SVZ_2012_na_web.pdf [7] SVAZ VINAŘŦ ČESKÉ REPUBLIKY. Perspektivy vývoje a návrhy opatření politiky vinohradnictví a vinařství a rozvoje venkova v jihomoravském regionu: Projekt Národní agentury pro zemědělský výzkum QF 3276. Brno a Velké Bílovice, 2006. Dostupné z: http://www.pefka.mendelu.cz/predmety/simul/koncepce.pdf 77
[8] URBÁNEK, Tomáš. Situace na trhu s vínem v české republice. Dostupné z: http://www.agris.cz/Content/files/main_files/73/151529/88Urbanek.pdf Internetové zdroje [9] Administrativní registr ekonomických subjektů: Ekonomické subjekty [online]. 2012 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html.cz [10] Ahoj! Česká republika. MINISTERSTVO ZAHRANIČÍ. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/Potravinarsky-prumysl-v-CR [11] ČERNÝ, Branko. Král vín: České republiky [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.kralvin.cz/ [12] ČESKÁ TELEVIZE. ČT 24: V Lednici začala rekonstrukce barokních jízdáren a koníren [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/181730-v-lednici-zacala-rekonstrukcebaroknich-jizdaren-a-koniren/ [13] ČESKÁ TELEVIZE. ČT 24: Jízdárna a divadlo ve Valticích získaly čtvrt miliardy na opravy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/131263-jizdarna-a-divadlo-ve-valticichziskaly-ctvrt-miliardy-na-opravy/ [14] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Městská a obecní statistika [online]. 2012, 22.5.2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/lexikon/mos_vdb.nsf/okresy/CZ0624/ [15] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Sčítání lidu domů a bytů 2011: Sestavení vlastní tabulky [online]. 2012, 22.5.2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/sldbvo/#!stranka=podle-tematu&tu=30628&th=&v=2&vo=null&vseuz emi=null&void= [16] Edotace.cz: Váš prŧvodce světem dotací. GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.edotace.cz/katalog-dotaci//zemedelstvi-2/-/-/-/ [17] Historie Moray: Lichtenštejnové na Břeclavsku. [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://promoravia.blog.cz/rubrika/lichtenstejnove-na-breclavsku [18] Chateau Valtice: Vinné sklepy Valtice. [online]. [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://www.vsvaltice.cz/Historie/ [19] Král vín: České republiky [online]. http://www.kralvin.cz/databaze-vinaru [20] Lednicko valtický areál. [online]. http://www.lednicko-valticky-areal.cz/
2013
[cit. [cit.
2013-05-22]. 2013-05-22].
Dostupné Dostupné
z: z:
[21] MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Zahradnická fakulta [online]. 2013 [cit. 201305-22]. Dostupné z: http://beta.zf.mendelu.cz/default.aspx [22] Mikulovsko. Dobrovolný svazek obcí [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.mikulovskoregion.cz/ 78
[23] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU [24] NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM o. p. s. Vína z Čech vína z Moravy [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.wineofczechrepublic.cz/ [25] Povodí Moravy: VD Nové Mlýny [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.pmo.cz/cz/uzitecne/vodni-dila/nove-mlyny-dolni/ [26] Slezsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): WikimediaFoundation, 2001[cit. 2013-05-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slezsko [27] Slovácko: Úplný průvodce regionem [online]. Dat Internet, a. s., 2008 [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.slovacko.cz/lokalita/6484/cms/12574/ [28] Státní zemědělský intervenční fond [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/o-nas/co-je-szif [29] Vinařská škola Valtice: Střední odborná škola vinařská a střední odborné učiliště zahradnické [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://svisv.cz/ [30] Svaz vinařů: České http://www.svcr.cz/
republiky [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z:
[31] Vinařská akademie Valtice: Vzdělání o víně [online]. 2013 [cit. 2013-05-22]. Dostupné z: http://www.vinarska-akademie.cz/ [32] Vinařský fond: Česká republika. [online]. http://www.vinarskyfond.cz/cz/hlavni-stranka
[cit.
2013-03-27].
Dostupné
z:
[33] Vinařství Chateau Lednice: Valtické podzemí [online]. [cit. 2013-05-13]. Dostupné z: http://www.valtickepodzemi.cz/ [34] VOC Mikulov [online]. 2013 hhttp://www.vocmikulov.cz/o-sdruzeni/
[cit.
2013-05-22].
Dostupné
z:
[35] Znalec vín: Encyklopedie vína, vinařství a vinohradnictví [online]. 2013 [cit. 2013-0522]. Dostupné z: http://www.znalecvin.cz/
79
10 Seznam obrázků tabulek a příloh Seznam obrázků Obr. 1 Vybrané obce mikulovského regionu Seznam tabulek Tab. 1 Srovnání počtu zaměstnancŧ v jednotlivých státních statcích v roce 1964 a 1974 Tab. 2 Prŧměrný počet pracovníkŧ Státního statku Mikulov ve vybraných letech Tab. 3 Příklady programŧ a projektŧ na podporu vinohradnictví a vinařství ČR Tab. 4 Počty obyvatel ve vybraných letech na vybraných územích mikulovského regionu Tab. 5 Srovnání nejvyššího dosaţeného vzdělání vybraných území ČR v roce 2011 Tab. 6 Srovnání ekonomické aktivity obyvatelstva vybraných území ČR v roce 2011 Tab. 7 Největší vinařské subjekty v mikulovském regionu
Seznam příloh Příloha 1 Obecná analýza zájmového území Příloha 2 Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2001 - 2011 Příloha 3 Vzdělanost obyvatelstva v roce 2011 Příloha 4 Občanská vybavenost jednotlivých obcí Příloha 5 Vybrané ekonomické subjekty podle odvětví Příloha 6 Analýza podnikatelského prostředí vinařského odvětví Příloha 7 Posunutí státní hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem
80
Příloha 1 Obecná analýza zájmového území Obec
Okres
Mikroregion
Ekonomicky aktivní
Počet obyvatel
absolutně
relativně
EA v zemědělství relativně absolutně (%)
Nezaměstnaní (absolutně)
Nezaměstnaní (relativně)
Rozloha katastru
Rozloha vinic (ha) 2011 celková registrovaná relativně výměra plocha (%)
Počet pěstitelŧ
Hustota zalidnění
Bavory Brod nad Dyjí Březí Bulhary Dobré pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Hlohovec Horní Věstonice Ivaň Jevišovka Klentnice Lednice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov
Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav
Mikulovsko Mikulovsko Mikulovsko LVA Mikulovsko
402 460 1 492 769 451
218 224 782 373 222
54,2 48,7 52,4 48,5 49,2
21 33 61 35 27
11,1 16,5 8,9 11,2 14,8
29 24 94 60 39
13,30 10,71 12,02 16,09 17,57
500 1 123 1310 1 516 697
96 293 150,2 219,4 163,4
95 266 126 91 112
19,00 23,69 9,62 6,00 16,07
41 122 198 25 48
80,40 40,96 113,89 50,73 64,71
Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Brno-Venkov Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav
Mikulovsko Mikulovsko Mikulovsko LVA Mikulovsko Čistá Jihlava Mikulovsko Mikulvsko LVA Mikulovsko Mikulovsko Mikulovsko Mikulovsko
1 687 294 1 620 1 288 425 710 654 518 2 242 7 287 422 1 112 299
861 141 834 647 199 349 286 192 1110 3666 197 553 149
51,0 48,0 51,5 50,2 46,8 49,2 43,7 37,1 49,5 50,3 46,7 49,7 49,8
67 11 92 31 20 41 26 10 82 126 10 43 13
9 8,9 13 5,2 11,8 12,2 11,1 5,6 8,5 4 5,8 9 10,3
113 17 124 50 30 23 52 15 146 492 25 76 23
13,12 12,06 14,87 7,73 15,08 6,59 18,18 7,81 13,15 13,42 12,69 13,74 15,44
1 787 883 3 519 896 781 1 176 1 265 769 3 127 4 532 651 1 674 614
589,8 146,6 347,3 252,4 272,4 148,6 215,1 230,4 335 775,4 171,1 550,3 130,4
455 75,1 139 106 172 112 121 71 136 492 100 402 123
25,46 8,51 3,95 11,83 22,02 9,52 9,57 9,23 4,35 10,86 15,36 24,01 20,03
371 44 93 139 64 21 2 27 39 293 33 133 28
94,40 33,30 46,04 143,75 54,42 60,37 51,70 67,36 71,70 160,79 64,82 66,43 48,70
Pasohlávky Pavlov Perná Popice Pouzdřany Sedlec Strachotín Valtice Pohořelice Přibice Vlasatice Vranovice
Brno-venkov Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Břeclav Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov Brno-venkov
Mikulovsko/ Čistá Jihlava Mikulovsko Mikulovsko Hustopečsko Hustopečsko Mikulovsko Hustopečsko LVA Čistá Jihlava Čistá Jihlava Čistá Jihlava Čistá Jihlava
694 526 748 974 736 837 808 3 652 4 667 1 063 785 2 047
374 261 388 493 345 387 374 1787 2386 529 361 1044
53,9 49,6 51,9 50,6 46,9 46,2 46,3 48,9 51,1 49,8 46,0 51,0
30 26 61 29 9 36 23 112 83 28 24 40
9 11,5 18,3 6,7 3 11,1 7 7,2 3,8 6,1 7,5 4,2
42 34 54 62 45 64 45 231 188 71 39 86
11,23 13,03 13,92 12,58 13,04 16,54 12,03 12,93 7,88 13,42 10,80 8,24
2 672 1 303 933 999 1 358 2 078 1 418 4 785 4 304 739 2 288 1 382
330 316 466,3 473,3 138,7 662,9 205,7 1680,6 249,5 181,1 265,9 155,9
149 135 287 186 53 213 106 642 23 1 35 12
5,58 10,36 30,76 18,62 3,90 10,25 7,48 13,42 0,53 0,14 1,53 0,87
66 113 100 172 39 26 137 194 4 13 9 56
25,97 40,37 80,17 97,50 54,20 40,28 56,98 76,32 108,43 143,84 34,31 148,12
Příloha 2 Vývoj počtu obyvatelstva v letech 2001 - 2011
Obec Bavory Brod nad Dyjí
2001 397 496
2002 400 496
2003 398 494
2004 397 483
2005 396 484
2006 404 493
2007 401 484
2008 399 478
2009 403 480
2010 408 482
2011 405 486
Březí Bulhary Dobré Pole Dolní Dunajovice
1 532 820 402 1 721
1 550 812 398 1 728
1 539 791 401 1 717
1 542 784 391 1 728
1 561 794 391 1 715
1 557 788 397 1 709
1 560 798 394 1 695
1 571 804 397 1 693
1 544 800 410 1 723
1 548 804 428 1 720
1 563 795 436 1 705
Dolní Věstonice
338
332
331
327
314
312
311
303
298
294
312
Drnholec Hlohovec Horní Věstonice Jevišovka Klentnice Lednice Mikulov Milovice Novosedly
1 739 1 339 443 560 552 2 368 7 680 455 1 150
1 716 1 326 450 569 547 2 366 7 624 464 1 158
1 676 1 315 442 561 540 2 355 7 608 463 1 162
1 670 1 299 437 562 535 2 328 7 624 461 1 149
1 666 1 294 441 572 537 2 333 7 556 459 1 149
1 655 1 286 449 566 534 2 331 7 483 452 1 156
1 674 1 293 442 575 527 2 331 7 478 440 1 162
1 669 1 297 436 608 524 2 322 7 493 441 1 175
1 671 1 310 432 604 525 2 318 7 454 441 1 163
1 667 1 313 430 608 520 2 311 7 450 441 1 170
1 690 1 303 438 627 543 2 320 7 374 421 1 145
Nový Přerov
322
314
319
315
315
325
330
340
339
334
341
Pavlov Perná Popice Pouzdřany Sedlec Strachotín Valtice celkem
548 759 954 784 813 772 3 633
544 764 961 759 800 776 3 643
536 769 954 751 776 778 3 656
537 757 943 752 781 795 3 671
536 769 934 744 802 791 3 633
541 764 935 749 810 785 3 627
540 756 929 746 837 781 3 591
540 749 935 756 831 777 3 592
551 750 964 735 831 772 3 586
560 755 966 747 835 783 3 598
553 762 953 753 850 796 3 596
20 238
20173
20 127
20 113
20 021
19 958
30 075
30 130
30 104
30 172
30 167
Příloha 3 Vzdělanost obyvatelstva v roce 2011 Obyvatelstvo s nejvyšším ukončeným vzděláním (15+) z toho
Obec/region celkem Bavory Brod nad Dyjí Bulhary Dobré Pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice Drnholec Hlohovec Horní Věstonice Ivaň Jevišovka Klentnice Mikulov Milovice Novosedly Nový Přerov Pasohlávky Pavlov Perná Popice Pouzdřany Sedlec Strachotín Valtice celkem
330 388 639 369 1 420 251 1 388 1 070 352 594 493 436 6 026 344 899 252 580 449 730 1 096 615 685 663 3 048
bez základní vč. vzdělání neukončeného 1 2 4 5 7 0 13 9 1 2 10 53 40 4 3 5 6 5 5 4 6 8 7 15
68 118 192 106 347 59 375 257 97 137 174 134 1 331 107 231 86 151 105 153 211 199 205 153 714
střední vč. vyučení (bez maturity) 149 183 311 163 592 111 617 439 154 269 233 116 2 071 161 400 99 261 212 279 377 276 277 314 1 000
úplné střední s maturitou 78 59 98 72 340 60 284 258 74 129 56 89 1 636 59 203 52 120 78 247 450 97 156 138 842
vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské studium 8 26 7 19 18 16 7 16 45 89 5 16 25 74 38 69 8 18 15 42 6 14 11 33 275 673 3 10 29 33 5 5 23 19 16 33 11 35 14 40 12 25 13 26 14 37 155 322
23 117 215 5 710 9 064 5 675 763 Relativně, srovnání nejvyššího dosaţeného vzdělání na vybraných územích
1 690
Mikulovský region
23 117
0,93
24,70
39,21
24,55
3,30
7,31
Česká republika Jihomoravský kraj Okres Brno-venkov Okres Břeclav
8 470 941 958 899 167 962 92 787
0,50 0,40 0,33 0,56
18,55 18,34 18,19 23,49
34,85 33,72 36,79 38,43
28,63 28,05 27,74 26,07
4,31 4,19 3,90 2,52
13,16 15,31 13,05 8,94
Příloha 4 Občanská vybavenost jednotlivých obcí Název Obce
Výměra počet katastru obyvatel (ha)
Pošta
Škola (ZŠ)
Zdravot. Kanalizace Policie Vodovod Plynofikace zařízení (ČOV)
jiné
500
402
ne
ne
ano
ne
ne
ano
ano
-
Brod nad Dyjí
1 123
460
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
MŠ
Březí
1310
1 492
ano
ano
ano
ano
ne
ano
ano
MŠ
Bulhary
1 516
MŠ
Bavory
769
ano
ne
ne
ne
ne
ano
ano
Dobré pole Dolní Dunajovice Dolní Věstonice
697
451
ne
ne
ne
ne
ano
ano
ano
1 787
1 687
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
883
294
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
-
Drnholec
3 519
1 620
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
MŠ
Hlohovec Horní Věstonice Ivaň
896
1 288
ne
ano
ne
ne
ne
ano
ano
MŠ
781
425
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
1 176
710
ne
ano
ano
ne
ano
ano
ne
MŠ
Jevišovka
1 265
654
ne
ne
ano
ne
ano
ano
ano
-
Klentnice
769
518
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
-
Lednice
3 127
2 242
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Mikulov
4 532
7 287
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
Milovice
651
422
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
-
1 674
1 112
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
MŠ
Nový Přerov
614
299
ne
ne
ne
ne
ne
ano
ano
Pasohlávky
2 672
694
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
ATC Merkur, Aquapark
Pavlov
1 303
526
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
MŠ
Perná
933
748
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
-
Popice
999
974
ano
ano
ano
ne
ano
ano
ano
MŠ
Pouzdřany
1 358
736
ano
ano
ne
ne
ne
ano
ano
Sedlec
2 078
837
ano
ano
ne
ne
ano
ano
ano
Strachotín
1 418
808
ano
ne
ano
ne
ne
ano
ano
Valtice
4 785
3 652
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
42 366
31 107
Novosedly
Celkem
16
15
14
5
13
26
kongresové centrum
-
ZF mendelu ekonomické centrum regionu
MŠ SŠ prŧmysová MŠ střední vinařská škola 25
-
Příloha 5 Vybrané ekonomické subjekty podle odvětví
Pohos tinství
obchod a sluţby
prŧmysl
stavebnictví
ţivočišná výroba
potra viny
Rostliná a ţivočišná výroba
Rostlinná výroba (včetně výroby véna a zeleniny)
Odvětví
Největší ekonomické subjekty v mikulovském regionu (RES)
počet zaměstnancŧ (RES) 50-99 20-24 10-19 10-19 50-99 10-19 10-19 10-19 25-49 50-99 10-19 10-19 1-5 1-5 25-49 100-199 25-49 100-199 10-19 50-99
Název VÍNO Mikulov, a. s. ZD Sedlec APEX - HD Drnholec, a. s. Ing. Holec MORAVOSEED, s. r. o. Víno Marcinčák Mikulov, s. r. o. SONBERG, a. s. VINOHRAD CZ s. r. o. Tanzberg Mikulov MIKROS-VÍN MIKULOV, k. s. KOLBY a. s. AGROPOL Mikulov, s. r. o. Šebesta Dolní Dunajovice ZS Pálava Pavlov, s. r. o. ZD Bulhary Agro Měřín ZD "Podlipan" Vitice VINOFRUKT a. s. ZMIKO, s. r. o. FRIGOPRIMA, s. r. o. Podpálavský vrzavec, s. r. o.
Obec Mikulov Sedlec Drnholec Drnholec Mikulov Mikulov Popice Horní Věstonice Mikulov Mikulov Pouzdřany Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov Bulhary Drnholec Dobré Pole Dolní Dunajovice Horní věstonice Mikulov Dolní Dunajovice
Obor výroba vína zemědělská výroba pěstování obilnin pěstování vinných hroznŧ semena a šlechtění výroba vína výroba vína výroba vína výroba vína smíšené hospodářství výroba vína pěstování vinných hroznŧ pěstování zeleniny honební společenstvo zemědělská činnost zemědělská činnost zemědělská činnost pěstování vinných hroznŧ pěstování obilnin mrazírny mlékárenská výroba
Pekařství MaJa, s. r. o.
Dolní Dunajovice
pekařství
Masoprodukt Mikulov, s. r. o.
Mikulov
jatka
1-5
Velkovýkrmna Jevišovka Wienerberger a. s. BMQ-Mikulov a. s. Stavební sdruţení MACH&BAŤA KLINMAN CZECH spol. s. r. o. ARMOSR s. r. o. Dřevovýroba Sobotka Dřevovýroba Matula Arnošt Megaplast s. r. o. PEMAG, spol. s. r. o. Hold Plastik, s. r. o. NAVARA Novosedly a. s. Strojírna Pálava, a. s. EMIPO, s. r. o. Technologická zařízení Zlín a. s. METALLAN spol. s. r. o. REKO PRINT, s. r. o. INMEDIAS a. s. KONDICE s. r. o. Léčebné lázně Lednice, a. s. STKO, spol. s. r. o. Macháček s. r. o. ZEBR, s. r. o. Hotel Blanka Psohlávská rekreační s. r. o. Hotel Drnholec
Jevišovka Novosedly Mikulov Mikulov Bavory Dolní Dunajovice Drnholec Perná Bulhary Mikulov Mikulov Novosedly Mikulov Mikulov Mikulov Dobré Pole Dolní Dunajovice Mikulov Mikulov Valtice Mikulov Drnholec Milovice Klentnice Pasohlávky Drnholec
chov prasat cihlářská výroba výroba betonu, cementu stavební výroba silniční dílna stavební činnost dřevovýroba dřevovýroba prŧmyslová výroba výroba plastŧ obrábění výroda automoto dílŧ výroba strojŧ brašnářství kovovýroba výroba lana pronájem nemovitostí maloobchod, IT maloo. s farmaceut. připr. lázeňské sluţby sběr odpadŧ oobchod se zeměd. stroji strojírna - výroba sítí pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování pohostinství a ubytování
1-5
10-19 25-49
200-249 25-49 25-49 50-99 6-9 10-19 6-9 10-19 10-19 10-19 25-49 25-49 25-49 20-24 10-19 6-9 10-19 25-49 25-49 25-49 10-19 50-99 1-5 10-19 10-19
Příloha 6 Analýza podnikatelského prostřed vinařského odvětví Ekonomické vinařské subjekty (vinaři, vinařství, vinohradnictví) Název vinařské obce
Bavory
Název podniku Gala vinařství a.s. Holec Ladislav NATURVINI Palavín s.r.o. Tanzberg Mikulov a.s. Vinařství Jaroslav Drmola Vinařství Kořeněk Vinařství Krŧza
Brod nad Dyjí
Březí
Vinařství Uhlík Josef Martin Šebesta Vinařství Filip Vinařství Kadrnka Vinařství Kern (víno D.k.s.) Vinařství a penzion Fuzgrunty
Bulhary
Dobré Pole
Dolní Dunajovice
Dolní Věstonice Drnholec
Hlohovec
Horní Věstonice
Vinařství Famfrla Vinný sklep Pulgáry s.r.o. Vít Dočkal Josef Barcŧch Vilavín Jan Baláţ Miloš Šustr Stanislav Šoman Vinařský dvŧr u Mlýnkŧ Vinařství Gregorovič (Vinoart s.r.o.) Vinařství Tichý Vinařství Zámečník Víno Holec Vinofrukt a.s. Věstonické sklepy s.r.o. Vinařství Ladislav Langer Nové vinařství a.s.- FÉNIX 2010 Hajda Jaroslav Jaroslav Šlichta Karel Vlašic Leopold Vlk U Radkovičŧ Vinný sklep Girič Jan David Gorčík Miroslav Zajíček Moravčíkova vína Vinařství pod Martinkou VINOHRAD CZ. s.r.o. ZMIKO s.r.o.
1-5 1-5 1-5 1-5 25-49 10-19 1-5 1-5
2007 1992 2010 1997 1998 1994 1998
roční produkce (tis. lahví) 30 20 15 80 200 100 15
1999
8
2,65
-
1-5 1-5 1-5 1-5 10-19
1992 2002 2005
3 60 15
0,9 10 2
9 lŧţek 6 lŧţek
2001
7
3
-
2000
100
20
-
1-5
2008 1991 2008
3 0 5
2,9 2 -
8 lŧţek -
2009 2001
10 10
0,5 -
12 lŧţek -
1995 1993 1992 1999 2008 1992 2000 2003 1990
12 35 10 25 20 35 10 10 8
27 11 3,5 8,5 5 3,5 2 3,5
8 lŧţek 16 lŧţek ano -
1993 2001
10
450 3,5
ano
1995
30
2,8
16 lŧţek
2002 1992 2012 1990 1993 1996
200 20 1 10 1
110 1,8 70 4,8 70 0,3
10 lŧţek 14 lŧţek 26 lŧţek
1992 2003 2000 2002 2010 1997
3 10 60 75 140
2,5 0,4 11,7 5 -
12 lŧţek 16 lŧţek -
1993
105
70
28 lŧţek
počet Datum zaměstnanců vzniku
1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 25-49 1-5 10-19 10-19 1-5 1-5 1-5 5-9 5-9 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 10-19 10-19
rozloha ubytovací vinic kapacita (ha) 10 12 lŧţek 7 3 84 52 ano 12 4 lŧţka 6,5 -
Ivaň Klentnice Lednice
Mikulov
MikroVinařství Koubek Vinařství Holánek Vinařství zdeněk Peřina Chateau Lednice, a.s. Vinný sklep u Čapkŧ Dyonýsos.s.r.o. (Pazderka) Jaroslav Kurka Pavel Mayer Vinařství Galant Vinařství KOSEK Rostislav Vinařství MARCUS Vinařství Mirkosvín Mikulov a.s. Vinařství Šimák s.r.o. Vinařství Turold Mikulov s.r.o. Vinařství u Raušŧ Vinařství Volařík Vincoop Mikulov s.r.o. Víno Lípa Mikulov s.r.o. Víno Mikulov s.r.o. Víno Šimák Mikulov Wein Dietrichstein Winberg Mikulov s.r.o.
Milovice Novosedly
Pavlov
Perná
Pavelka Jan a Milan Vinařství Kovacs, s.r.o. Vinařství Novosedly Vinofol s.r.o. Víno Marcinčák PALAVIA VINUM Pavel Krška REISTEN, s.r.o. Vilém Topolanský Vinařství Ilias Vinařství Mikulský Vinařství Pavlov Vinařství POLLAU Abrle Josef Vinařství Šilinek Vinařství Vajay Vinařství Zatloukalovi Alois Vítek Kořének Milan Maňák Josef Vinařství Matoušek Vinařství Milan Kosík Vinařství PERGEN Vinařství Popela Vinařství Stanislav Vítek Víno Skrášek Víno Valadia s.r.o.
1-5 5-9
1992
3
0,7
-
1991
100
25
-
1-5 10-19 1-5 1-5 1-5 1-5 19-25 1-5 1-5 10-19 5-9 5-9 1-5 19-25 1-5 5-9 1-5 6-25 10-19 5-9
2005 2010
12 300
5 160
-
1996 1990 1992 1992 2004 1990 2005 1992 1999 1992 2006 2003 2004 2000 1952 1999 2004
70 15 5 7 125 30 24 180 100 20 250 30 20 5 500 125
26 4 6,5 1 31,5 7 5 240 68 2 100 60
60 lŧţek 15 lŧţek ano 10 lŧţek -
2000
40
21
16 lŧţek
1-5 19-25 19-25 19-25 1-5 10-19 1-5 1-5 1-5 1-5 5-9 5-9 1-5 1-5 1-5 1-5 5-9 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5 1-5
1994 1997 1992
15 250 250
7,3 30 90
50 lŧţek -
1990 1975 1999 1998 2003 2003 2002 1994 1991 2004
200 5 100 8 30 5 50 90 6
110 0,5 29 4,5 5 5,5 8 1,67
120 lŧţek 10 lŧţek -
1992 1957 2006 1992 1994 1993 1999 1994 1998 2000 1996
7 5 10 15 15 50 30 6 7
3,14 1 0,2 5 4 8,5 4 20 6,18 2,5 0,25
50 lŧţek 12 lŧţek 10 lŧţek 11 lŧţek
Gotberg, a.s. Sonberg, a.s. Stanislav Málek
Popice
Pouzdřany Sedlec Strachotín
Ţidek Rudolf Kolby, a.s. Vinařství Josef Dočekal Zemědělské druţstvo Sedlec PPS Agro, a.s. Jova-Zŧl, s.r.o. Vinařství Palávius Daniela Valentová, s.r.o. Jií Kopeček MORAVÍNO, s.r.o. Radomír Kazík Střední odborná škola vinařská Vinařství Černý Valtice Vinařství Dwořáček Vinařství Ivan Bílkovič Vinařství Petr Procházka Valtice Vinařství Sedláček Valtice Vinařství Zapletal Valtice
Valtice
Vinné sklepy Valtice, a. s.
10-19 10-19 1-5 1-5 10-19 1-5
2003 2003 2002
60 150 20
43 40 4
14 lŧţek -
1996 1997
10 120
30 34
-
2000
12
1,4
-
25-49 19-25 1-5 1-5
1950 1995 2004
250 200 5
130 72 2,5
64 lŧţek -
1998 2006 2005 1992 1996 1873 1992 1993 1990 2005 2001 1993
15 5 3 250 2 80 50 10 10 100 45 15
14 0,3 0,25 15 0,5 32 19,5 3,5 1 30 13 0,5
38 lŧţek 30 lŧţek 14 lŧţek 14 lŧţek
1994
4 000
550
-
5-9 1-5 19-25 1-5 10-19 5-9 1-5 1-5 10-19 5-9 1-5 85
Certifikováno Vína z Moravy
Příloha 7 Posunutí státní hranice mezi Moravou a Dolním Rakouskem Posunutí státní hranice Státní hranice mezi ČSR a Rakouskem, v jiţní části dnešního LVA, byla v minulosti tvořena soustavou rybníkŧ (Valticko bylo v té době součástí Poysdorfu, později Mystelbachu). Protoţe rybník Nesyt a Hlohovský rybník nejsou zcela propojeny, hranici tvořila malá struţka, která oba rybníky spojovala a protékala středem ,,hraničního“ zámečku, nacházejícího se na bývalých hranicích. Tak byla oblast rozdělena na dvě poloviny, pravá polovina Morava a levá polovina Rakousko. Tuto hranici připomíná nápis „Zwischen österreich und Mähren“ na fasádě budovy. Dnes je Hraniční zámeček vyhledávaným turistickým cílem, hotelem a restaurací. Na tomto území se nacházela nejstarší ţelezniční trať Znojmo -Vídeň, která měla po ukotvení hranic po 1. Světové válce 8 krát překračovat státní hranici mezi ČSR a Rakouskem. Tato skutečnost byla relativně problematická, proto bylo v roce 1920 na mezinárodní konferenci v Saint Germain sjednáno posunutí státní hranice aţ za památník otčím a bratřím, Reistna.
