Rozvoj turismu vybraného regionu ČR. Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra centrum univerzitního sportu

Rozvoj turismu vybraného regionu ČR Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Renáta Vychodilová

Veronika Julínková Management cestovního ruchu

Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne

podpis

PODĚKOVÁNÍ: Především bych chtěla poděkovat Mgr. Renátě Vychodilové za odborné a trpělivé vedení, cenné rady a věcné připomínky, které přispěly ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině a nejbližším, kteří mě během celého studia podporovali.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................... 6 1

TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................. 7 1.1

Cestovní ruch ............................................................................................ 7

1.2

Typologie cestovního ruchu ..................................................................... 9

1.2.1

Formy cestovního ruchu .................................................................... 9

1.2.2

Druhy cestovního ruchu .................................................................. 12

1.3

Cestovní ruch mládeže ........................................................................... 13

1.4

Služby cestovního ruchu......................................................................... 17

1.4.1

Dělení služeb ................................................................................... 17

1.4.2

Ubytovací služby............................................................................. 18

1.4.3

Stravovací služby ............................................................................ 22

1.4.4

Dopravní služby .............................................................................. 23

1.5

Marketing cestovního ruchu ................................................................... 28

1.5.1 1.6

Nové trendy v cestovním ruchu.............................................................. 30

1.6.1 1.7

2

Marketingový mix ........................................................................... 28 Nové druhy a formy cestovního ruchu ............................................ 30

Produkt turismu ...................................................................................... 31

1.7.1

Tvorba zájezdu ................................................................................ 31

1.7.2

Kalkulace ceny zájezdu ................................................................... 32

1.7.3

Nabídka zájezdu .............................................................................. 32

1.7.4

Prodej a propagace zájezdu ............................................................. 32

CÍL A ÚKOLY PRÁCE ............................................................................. 33 2.1

Cíl práce.................................................................................................. 33

2.2

Úkoly práce ............................................................................................ 33

3

METODIKA ................................................................................................ 34

4

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................... 35 4.1

Charakteristika oblastí zájezdu ............................................................... 35

4.1.1

Brno ................................................................................................. 35

4.1.2

Lednicko-valtický areál a okolí ....................................................... 39

4.1.3

CHKO Moravský kras..................................................................... 40

4.2

SWOT analýza regionu .......................................................................... 42

4.2.1

Výsledky SWOT analýzy................................................................ 43

4.2.2

Návrhy a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu mládeže ........... 44

4.3

5

Tvorba zájezdu ....................................................................................... 46

4.3.1

Den první ......................................................................................... 48

4.3.2

Den druhý ........................................................................................ 49

4.3.3

Den třetí........................................................................................... 50

4.3.4

Den čtvrtý ........................................................................................ 51

4.3.5

Den pátý .......................................................................................... 52

4.3.6

Den šestý ......................................................................................... 53

4.3.7

Den sedmý....................................................................................... 53

4.4

Kalkulace zájezdu................................................................................... 54

4.5

Propagace zájezdu a další náležitosti ..................................................... 57

DISKUZE ..................................................................................................... 58

ZÁVĚR ................................................................................................................. 59 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................... 60 Seznam zkratek ................................................................................................... 63 Seznam obrázků .................................................................................................. 64 RESUMÉ .............................................................................................................. 65

ÚVOD Za téma své bakalářské práce jsem si zvolila „Rozvoj turismu ve vybraném regionu“. Vybrala jsem si turistický region Jižní Morava, který jsem dříve často navštěvovala a znám ho tedy ze všech regionů nejlépe. Cestovní ruch mi je se všemi jeho náležitostmi velice blízkým a chtěla bych se v tomto odvětví pohybovat i po dokončení mého studia. Psaní této bakalářské práce považuji za příležitost převést mé teoretické znalosti nabité v průběhu studia do teorie i praxe. Práce je členěna na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části nejprve vymezím základní pojmy cestovního ruchu, jeho formy a druhy. Jedním z druhů cestovního ruchu je cestovní ruch mládeže, tím se budu zabývat podrobněji, protože je na něj zaměřena praktická část mé práce. Dále se budu věnovat službám, které jsou nedílnou součástí cestovního ruchu a bez nich by cestovní ruch jako takový nemohl existovat. Z důvodu nepřetržitého vývoje cestovního ruchu uvedu v závěru teoretické části nové trendy v tomto odvětví, zaměřím se na marketing cestovního ruchu a popíši tvorbu zájezdu. V praktické části, která bude celá orientovaná na cestovní ruch mládeže, představím pro mládež turisticky zajímavé oblasti Jižní Moravy, a to město Brno, obec Pasohlávky, Lednicko-valtický areál, Mikulov a CHKO Moravský kras. Z pohledu mladého turisty či cestovatele provedu SWOT analýzu regionu a v závěru mé praktické části vytvořím nabídku zájezdu, který bude odpovídat požadavkům cestovního ruchu mládeže a vycházet z výsledků SWOT analýzy. Cílem bakalářské práce je tvorba zájezdu pro zahraniční mládež do turistického regionu Jižní Morava. Cestovní ruch mládeže v posledním desetiletí významně vzrost, proto jsem se rozhodla na tento fakt zareagovat a vytvořit nabídku zájezdu právě pro tuto kategorii. Zájezd by mohl sloužit jako inspirace pro cestovní kanceláře, jak představit Jižní Moravu mladým lidem ze zahraničí. Podle SWOT analýzy, kterou vytvořím z pohledu mladého turisty, se budu snažit zájezd sestavit tak, aby využil veškerý potenciál regionu a byl tak přínosem pro rozvoj rostoucího druhu cestovního ruchu – cestovního ruchu mládeže.

6

1

TEORETICKÁ ČÁST

1.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se stal důležitou součástí života moderní společnosti. Lidé opouštějí svá trvalá bydliště za účelem relaxace, pohybu, poznání nových lidí či nových kulturních a estetických zážitků, za účelem seberealizace, změny místa, nebo z celé řady dalších důvodů. Pro některé může být cestovní ruch neboli turismus součástí životního stylu, hlavním koníčkem nebo největším zájmem v životě vůbec. Kvůli rostoucí popularitě se stává cestovní ruch výrazným ekonomickým fenoménem. Z toho důvodu je třeba zajistit širokou škálu ekonomických aktivit. Lidé se musí na zvolené místo nějak přepravit, tam musí být vytvořeny podmínky pro jejich ubytování i pro využití jejich volného času. Cestovní ruch se tak stává důležitou oblastí pro podnikání. „Vedle ekonomie, geografie, ekologie, sociologie a psychologie má cestovní ruch vtah i k celé řadě dalších disciplín, jako např. ke klimatologii, hydrologii, hygieně, epidemiologii, demografii, ale také k řadě úsekových ekonomik, zejména k ekonomice dopravy, obchodu, kultury, stavebnictví, ale i k oboru financí, práva a dalších.“ (Indrová, Malá, Mlejnková, Netková, & Petrů, 2009, p. 8). Z výše uvedeného je zřejmé, že cestovní ruch je třeba chápat z hlediska širokého pojetí jeho společenských souvislostí. Z důvodu mnohooborovosti a průřezovosti (Obr. 1) cestovního ruchu je jeho jednotné definování obtížné (Indrová et al., 2009). Světová organizace cestovního ruchu WTO se roku 1991 zasloužila o jasnější vymezení základních pojmů. V kanadské Ottavě pořádala Mezinárodní konferenci o statistice a cestovním tuchu, která je považována za mezník v definování cestovního ruchu. Byla provedena unifikace základních pojmů, která je spojena s přesnou klasifikací a vymezením pojmů. Cílem konference bylo nejen sjednocení terminologie, ale i sjednocení sběru dat a jeho zpracovávání (Foret & Foretová, 2001; Malá, 1999). Konference byla tvořena 250 představiteli z 91 zemí. Cestovní ruch (tourism) vymezila následovně.

7

„Činnost osoby, cestující na přechodnou dobu (u mezinárodního cestovního ruchu maximálně jeden rok, u domácího šest měsíců) do místa mimo své trvalé bydliště, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě (trvalý či přechodný pracovní poměr).“ (Foret & Foretová, 2001, p. 16). Foret a Foretová (2001) uvádí, že pro pojetí cestovního ruchu je podstatné, že se jedná o změnu místa, dočasnost pohybu a o nevýdělečnou činnost v navštíveném místě. Tak základní atributy definovala již zmiňovaná mezinárodní konference v Ottavě.

Obr. 1 Vstupy různých oborů do oblasti cestovního ruchu (Goeldner & Richie, 2014, p. 20)

8

1.2 Typologie cestovního ruchu Na rozdíl od základních pojmů v cestovním ruchu, formy a druhy cestovního ruchu nejsou sjednoceny a v každé literatuře můžeme najít odlišné rozdělení. Rozhodla jsem se v této kapitole porovnat různé členění podle mnou používané literatury. Obecně se cestovní ruch dělí na formy a druhy, ovšem ty se v různých literaturách prolínají a je tedy těžké je striktně odlišit. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je pro formy cestovního ruchu klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Mezi základní motivace patří odpočinek, poznávání prostředí a kontakt s lidmi. U druhu cestovního ruchu je důležitý

jevový

průběh

CR

a

způsob

jeho

realizace

v závislosti

na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách (Pásková & Zelenka, 2012). Foret a Foretová (2001) ve své knize klasické rozdělení na formy a druhy neuvádějí, používají pouze jedno dělení, a to podle účelu účastníka. Ovšem podle těchto autorů to nejsou formy cestovního ruchu, ale jeho druhy či typy. Malá (1999) člení cestovní ruch na typy CR. Pro toto členění používá různá kritéria např.: převažující motivace účasti, místo realizace, délka pobytu, počet účastníků, věk účastníků aj.). Autorka tak sjednocuje formy i druhy CR do jednoho členění. Členění Hladké (1997) a autorek Drobné a Morávkové (2013) je nejvíce v souladu s výkladovým slovníkem cestovního ruchu, je tedy nejobecnější. Z toho důvodu jsem k popisu forem cestovního ruchu vybrala právě tyto dvě členění.

1.2.1

Formy cestovního ruchu

Jitka Hladká (1997) řadí do základních forem cestovního ruchu následující: 

rekreační forma – rekreační forma je považována za tu nejrozšířenější. Častým motivem pro cestovní ruch je obnovení fyzických a psychických sil. Tato forma je podmíněna dostatečně dlouhou dobou pobytu a aktivním přístupem účastníka;



kulturně poznávací forma – tato forma bývá často spojována s formou rekreační. Jedná se o zvyšování vzdělanosti účastníka. Do této formy patří 9

návštěvy architektonických památek, výstav, tradičních akcí či festivalů nebo návštěvy muzeí; 

lázeňsko-léčebná forma – motivy účastníka lázeňsko-léčebné formy CR jsou regenerační, zdravotní a rekreační. Forma je podmíněna existencí vhodného prostředí pro splnění veškerých potřeb zákazníka – tj. relaxační programy, koupele, masáže, tělesná cvičení;



sportovně turistická forma – charakteristické pro tuto formu je častá změna

prostředí

a

existence

vhodných

přírodních

podmínek,

dále pak aktivní zapojení účastníka a jeho zájem o cestovní ruch. Druhy sportovně turistické formy jsou následující: pěší turistika, mototuristika, vysokohorská turistika, vodní, lyžařská apod.; 

kongresový cestovní ruch – odborníci v různých oblastech se setkávají na konferencích či přednáškách, kde si vyměňují zkušenosti, získávají nové informace;



lovecký cestovní ruch,



motoristický cestovní ruch,



agroturistika – pobyt účastníka na rodinných farmách na venkově, kde se přímo účastní zemědělských činností;



další možné způsoby.

Podle autorek Daniely Drobné a Evy Morávkové (2013) jsou formy CR dány hlavně motivací účastníka. Při jejich rozdělování forem CR zkoumaly tedy hlavně motivy lidí pro cestovní ruch. Podle motivace rozdělily CR takto: 

rekreační cestovní ruch – autorky uvádí, že se jedná obvykle o změnu životního prostředí účastníků. Lidé tedy jezdí z nížin do výšin, z hornatého prostředí spíše k moři apod. Mezi charakteristické sportovní aktivity jsou řazeny míčové hry, kutilství, plavání, houbaření a jiné;



kulturně poznávací CR,



sportovně turistický – doplněn o cesty diváků za sportovní akcí (olympijské hry, mistrovství světa, závody Formule 1);

10



zdravotně orientovaný CR – tato forma je spjatá s pobyty v příznivém prostředí pro člověka, jako jsou hory, lesy nebo moře. Zde autorky odlišují specifickou formu zdravotně orientovaného cestovního ruchu a to je lázeňský CR;



přírodní CR – zde je charakteristická návštěva přírodních rezervací, národních parků, pralesů, pouští, arktických oblastí. Tedy oblastí mimo lidskou civilizaci nebo oblastí nenarušených, atraktivních, výjimečných. Návštěvu chráněných krajinných oblastí, národních parků apod. můžeme nazvat jako ekoturismus, při kterém účastníci často pozorují živočichy a rostliny, fotografují a jiné;



venkovský CR – vyznačuje se několikadenními pobyty na venkově s rekreačními aktivitami (jízda na kole či koni, procházky přírodou). Zvláštním typem venkovského cestovního ruchu je agroturismus (zmíněný výše) nebo ekoagroturismus, který je spjat s alternativním zemědělstvím a konzumací jídel ze surovin vypěstovaných a připravovaných přímo na farmě. Česká republika je typická venkovským cestovním ruchem hlavně kvůli zálibě v chataření a chalupaření občanů;



vzdělávací CR – motivací účastníka je získání znalostí nebo dovedností. Patří sem pobyty s výukou jazyka, pobyty se sportovním zaměřením (veslování, tenis) nebo aktivity spojené se získáním podrobnějších informací o kultuře a historii místa;



kongresový,



cestovní ruch se společenskými motivy – účastníci jsou motivováni pro seznámení s novými lidmi, získání nových přátel, poznání života jiných skupin lidí. Typické jsou například pobyty v cizích rodinách apod. Mezi ty méně známé, o to z mého pohledu více zajímavé, pak autorky

uvádí religiózní cestovní ruch, profesní, etnický, dobrodružný, kosmický nebo nákupní cestovní ruch.

11

1.2.2

Druhy cestovního ruchu Jak jsem již zmínila u forem cestovního ruchu, druhy cestovního ruchu

se v každé literatuře liší. Jako literární zdroj této kapitoly jsem zvolila novější knihu z mého seznamu literatury, aby byl výčet druhů CR co nejsoučasnější. Daniela Drobná a Eva Morávková (2013) uvádějí, že druhy cestovního ruchu berou v úvahu způsob jeho realizace. Členění je tedy následovné: 

z hlediska území, na kterém probíhá – podle území dělíme cestovní ruch na domácí a zahraniční. Každá země potom může rozlišovat ještě výjezdový cestovní ruch (pasivní CR, výjezd obyvatel za hranice), příjezdový (aktivní CR, navštívení země zahraničními turisty) a tranzitní cestovní ruch, který představuje průjezdy turistů, jejichž cíl je v jiné zemi;



podle délky pobytu – krátkodobý cestovní ruch se uvádí do tří přenocování, delší pobyt je pak označován jako dlouhodobý cestovní ruch, který ovšem není delší jak 6 měsíců v domácím CR a delší jak rok v zahraničním CR (z turisty se po překročení těchto hranic stane rezident);



podle vlivu na platební bilanci státu – sledujeme aktivní cestovní ruch, při kterém zahraniční návštěvníci spotřebovávají služby a produkty, jde o určitou formu exportu. Pasivní cestovní ruch je naopak podobný dovozu;



podle způsobu zabezpečení cesty a pobytu – účastník cestovního ruchu si buď celý zájezd se všemi službami objedná u cestovní kanceláře, tento případ nazýváme organizovaný cestovní ruch, nebo si veškeré služby zabezpečí sám, jde tedy o neorganizovaný CR;



podle příslušnosti účastníků ke skupině – rozlišujeme individuální nebo skupinový cestovní ruch. Při Individuálním CR cestuje účastník zpravidla sám nebo s rodinou, skupinový CR je naopak cestování skupin přátel nebo známých;



podle způsobu financování – může být cestovní ruch komerční (volný) nebo sociální (vázaný). U komerčního druhu si veškeré výdaje hradí účastník z vlastních zdrojů. Pokud je některá část výdajů hrazena nějakou organizací, jedná se o sociální cestovní ruch, kde účastník musí splňovat určité podmínky (být zaměstnancem konkrétní organizace, mít potvrzení od lékaře);

12



podle dopadu na životní prostředí – měkký cestovní ruch se snaží co nejvíce využívat jen místních zdrojů a tedy co nejméně narušovat přirozené prostředí místa. Tvrdý cestovní ruch naopak výrazně mění původní životní prostředí a maximálně využívá všechny zdroje místa. Autorky dále uvádí možné členění podle věku účastníků, z hlediska

použitého dopravního prostředku, podle ročního období, podle způsobu ubytování, podle převažujícího místa pobytu. V praktické části mé bakalářské práce se zaměřím na druh cestovního ruchu, který dělí účastníky podle věku. Podle věku účastníků můžeme cestovní ruch dělit na cestovní ruch dětí, mládeže nebo seniorů. Novější prameny zařazují i cestovní ruch rodin s dětmi. (Malá, 1999) Podrobněji se budu věnovat cestovnímu ruchu mládeže.

1.3 Cestovní ruch mládeže To, že mládež by v cestovním ruchu neměla chybět, věděl už i Jan Werich. Důležitost cestování mladých vyjádřil tímto výrokem: „Snaha poznat víc než jen vlastní zahrádku se jmenuje zvídavost. Je to krásná lidská vlastnost. Všichni lidi ji nemají, ale všechny děti ji mají. Proto říkám, že bych udělal cestování povinné pro děti ve školách. Aby viděly jiné mravy, jiné zvyky, jiné kultury. A naučily se respektovat rozmanitost světa a lidí.“ (Janoušek, 1999, p. 270) Česká literatura se cestovnímu ruchu mládeže moc nevěnuje. Zdrojem informací pro tuto problematiku mi byly anglické reporty „The power of youth“ a „New Horizons III“ zpracované organizací WYSE Travel Confederation, která je sdružena s UNWTO (United Nations World Tourism Organization) a dokument „New Horizons in Independent Youth and Student Travel“ zpracovaný pro organizace International Student Travel Confederation (ISTC) a Association of Tourism and Leisure Education (ATLAS). Podle průzkumu výše zmíněných organizací je zřejmé, že cestovní ruch mládeže se stal pro cestovní ruch velice důležitým. Průzkum poukazuje nejen na ekonomický přínos, ale i na kulturní a sociální. Turistický průmysl se stále rozvíjí a v poslední době podstupuje nevídané změny. Vznikají nové trendy, mění 13

se poptávka a na to musí reagovat jak trh, tak cílové destinace. Cestovní ruch mládeže se za poslední desetiletí rapidně zvýšil, proto organizace vyzývá ostatní země, aby se aktivně podílely na rozvoji politiky, marketingu a produktů cestovního ruchu mládeže. Mládež jako budoucnost Mládež obecně směřuje ke změnám a inovacím ve všech odvětvích, cestovní ruch tedy není výjimkou. Mladí přemýšlejí tzv. „outside the box“, tedy nekonvenčně, ne prvoplánově. Rádi posunují hranice a experimentují s novými věcmi, proto, v porovnání s jinými segmenty na trhu, představují zásadní zdroj inovací a změn (WYSE Travel Confederation & UNWTO, 2013). Tradiční řetězec služeb vs. nová síť služeb S rozvojem informačních technologií přichází i rozvoj turismu. Na níže uvedeném obrázku (Obr. 2) je znázorněn odklon od tradičního postupu cestovního ruchu k tomu novému. Dnes se služby různě propojují a prolínají, vytvářejí nové kombinace a tím i nové příležitosti. Mládež je v popředí těchto změn, chtějí překračovat hranice a vytvářet nové vazby. Mladí, jakožto hlavní uživatelé nových technologií, jsou také průkopníky v hledání turistický informací nebo nákupu produktů pomocí internetu a sociálních sítí (WYSE Travel Confederation &

UNWTO,

2013).

Obr. 2 Znázornění tradičního a novodobého postupu v cestovním ruchu, (WYSE Travel Confederation & UNWTO, 2013, p. 5).

14

Mládež jako budoucnost cestovního ruchu Jak již bylo zmíněno, v průběhu posledních deseti let cestovní ruch mládeže významně vzrost. Můžou za to mimo jiné i zvyšující se standardy populace. Obyvatelé rozvojových zemí začínají poprvé cestovat a právě tito turisté bývají často mladí a poměrně zámožní lidé, resp. ze zámožných rodin. Cestovní ruch mládeže činí v celosvětovém měřítku kolem 190 milionů zahraničních výletů ročně. Podle stávajícího tempa růstu UNWTO odhaduje, že se toto číslo do roka 2020 zvýši ještě o 110 milionů, což by byl dvojnásobek zahraničních výletů mladých než v roce 2004 (WYSE Travel Confederation & UNWTO, 2013). Z výše popsaného vyplývá, že cestovní ruch mládeže je velkou příležitostí do budoucna a za pomoci efektivního rozvoje a marketingu cestovního ruchu, může být jeho nárůst ještě větší. Důležitost cestovního ruchu mládeže Trh cestovního ruchu mládeže je trhem pro budoucnost. Tenhle fakt by si měl uvědomit nejen trh samotný, ale i oblasti cestovního ruchu obecně. Průzkum organizace WYSE Travel Confederation ukazuje o mladých následující: 

mladý turista často utrácí více než jiní turisté,



je pravděpodobné, že se mladý turista do destinace vrátí a bude si jí více vážit v průběhu života;



trh cestovního ruchu mládeže roste, zatímco silný trh cestovního ruchu seniorů může v dlouhodobém horizontu upadat;



terorismus, politické a společenské nepokoje, nemoci nebo přírodní katastrofy mládež od cestování neodradí tolik jako starší generace;



mladí cestovatelé jsou průkopníci v objevování nových destinací,



mládež je na špici uživatelů moderních technologií,



cestování je pro mladého člověka kulturním přínosem a sám místa, která navštíví, obohacuje. UNWTO a WYSE Travel Confederation jsou přesvědčeni, že cestovní

ruch mládeže předčil svůj původní status a stal se důležitým prvkem cestovního

15

ruchu ve všech destinacích. Jedním z důvodů je fakt, že cestování se stalo základem různých životních stylů mladých lidí. Cestování je z pohledu mladého člověka: 

způsob učení se,



způsob, jak potkat nové lidi,



způsob, jak se setkat s různými kulturami,



je to zdroj kariérního růstu,



je to prostředek pro osobní růst,



je to součást jeho identity – „you are where you´ve been“ volně přeloženo jako „podle toho, kde jsi byl, jsi ty sám.“ Mladí lidé vnímají cestování spíše jako součást každodenního života

než jako únik z reality. To má dalekosáhlé důsledky na místa, která navštěvují. Mladí propagují odpovědný cestovní ruch a proto podle způsobu, jakým mladí lidé cestují, mají kulturní a společenské následky jejich cest větší důležitost než ty ekonomické. Profil mladého cestovatele V mladém věku cestují nejvíce vysokoškolští studenti v rozmezí 20 – 30 let (tzv. „Twenty-Teens“), nejčastěji však kolem 26 let. Podle stylu jejich cestování se člení na turisty (spíše masový cestovní ruch, neautentické zážitky) nebo tzv. „backpackers“ neboli batůžkáře, v novějších reportech se objevuje ještě slovo „flashpackers“, což jsou lidé často o pár let starší než batůžkáři, tedy kolem 30 let. Volí komfortnější cestování, často cestují s počítači a dražšími fotoaparáty, na cestu mají o něco vyšší rozpočet, upřednostňují proto spíše hotel než hostel. Filosofie jejich cestování je ale stále bližší filosofii batůžkářů než turistů. Dříve většina mladých cestovala stylem batůžkáře. Ubytovávali se tedy nejčastěji v hostelích, vyhledávali kontakt s místními, byli dobrodružní. Za posledních deset let se mladí rozdělili do všech kategorií, jejich požadavky jsou proto různorodější než dříve (Richards & Wilson, 2003; WYSE Travel Confederation, 2013). Většina mladých cestuje za účelem dovolené, někteří ale kvůli naučení se novému jazyku nebo za studiem či prací. Podle toho se mění i jejich

16

cestovatelské záměry. Mladí chtějí nejčastěji poznat nové kultury, nové věci a nové lidi. Další motivací k cestování je získání nových znalostí či přátel (WYSE Travel Confederation, 2013). V cílových destinacích mladí nejčastěji navštěvují různé kavárny a restaurace, nakupují nebo se prochází historickými místy. Další populární aktivitou je sport a adrenalinový sport, dobrovolnicví (rozšířeno hlavně v Afrických zemích) nebo naopak práce a vydělávání peněz (spíše v Severní Americe) (WYSE Travel Confederation, 2013). Podle nejnovějšího průzkumu WYSE Travel Confederation mládež získává informace hlavně prostřednictvím internetových stránek nebo od rodiny či přátel. Jejich výhodou je to, že disponují větší flexibilitou než zaměstnaní lidé. Často tedy reagují na slevy nebo využijí pauzy ve výuce během studia či si vezmou tzv. „gap year“. Cestovní ruch mládeže je proto nesezónní a stává se tak atraktivním pro destinace, které nemají dostatek návštěvníků mimo hlavní sezónu.

1.4 Služby cestovního ruchu „Služby cestovního ruchu představují činnosti, jejichž výsledkem je užitečný efekt buď individuální, nebo společenský.“ (Hladká, 1997, p. 27) Služby mají pro cestovní ruch velký význam. Turista prostřednictvím služeb uspokojuje své potřeby, a proto by na ně měl být kladen patřičný důraz. Životní úroveň obyvatelstva roste, a tak i jejich poptávka po různých službách o různé kvalitě. Některé vrstvy obyvatelstva pátrají po tzv. substituci služeb. Jde o náhradu dražší služby službou levnější. Dále je pro cestovní ruch obecně důležitá komplementarita služeb – po spotřebě jedné služby následuje spotřeba druhé (Hladká, 1997).

1.4.1

Dělení služeb Služby můžeme dělit podle různých kritérií. Obecně služby dělíme

na základní a doplňkové (Hladká, 1997).

17

Základní služby Služby, které zabezpečují přesun účastníků cestovního ruchu a služby spojené s pobytem v cílové destinaci. Patří sem (Hladká, 1997): 

ubytovací služby,



stravovací služby,



dopravní služby.

Doplňkové služby Tyto služby jsou spojeny s využitím potenciálu místa, ve kterém se účastník nachází. Doplňkové služby se mohou dělit na (Hladká, 1997): 

obchodní,



sportovně-rekreační,



společensko-kulturní,



lázeňsko-léčebné,



směnárenské,



komunální,



zprostředkovatelské,



horská služba. Účastník cestovního ruchu má zpravidla potřeb více, proto jeho potřeby

nejsou uspokojovány jen jednou službou, ale celým komplexem služeb, který obsahuje jak služby základní, tak služby doplňkové (Hladká, 1997).

1.4.2

Ubytovací služby Tato služba je považována za základní podmínku pro rozvoj cestovního

ruchu. Poskytuje přechodné ubytování turisty mimo místo trvalého bydliště. Rozvoj ubytovacích služeb je úzce spjat s politickými, hospodářskými a sociálními změnami ve společnosti. Právě tyto změny ovlivňují pohyb

18

obyvatelstva mimo jejich trvalá bydliště a dávají tak prostor vzniku různých druhů ubytovacích zařízení (Indrová et al., 2009). Jako první ubytovací zařízení vznikaly hostince. Později, na přelomu 18. a 19. století, začaly vznikat první hotely. Rozvoj hotelnictví byl patrný především v zemích s dobrým potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi takové země patřila Francie, Velká Británie, Švýcarsko, Německo a Spojené státy americké. Po druhé světové válce nastal vrchol koncentrace hotelů, který přetrvává až do současnosti (Indrová et al., 2009). „Hotelnictví představuje v současné době nedílnou součást cestovního ruchu. Jeho předmětem je výstavba, řízení a organizace hotelů i velkých hotelových řetězců, zabezpečování jejich provozu a poskytování hotelových sužeb.“ (Indrová et al., 2009, p. 31). Dělení ubytovacích zařízení Dělení ubytovacích zařízení je různé. Hladká (1997) uvádí dělení podle místa a způsobu výstavby. Můžeme rozlišovat ubytovací zařízení pevná (hotely, chaty, motely apod.), částečně pevná (montované chaty), přenosná (stany) a pohyblivá (lůžkové vozy ve vlaku). Dále autorka rozlišuje ubytování podle kategorií: tradiční, doplňkové a ostatní. Mezi tradiční ubytování patří hotely, které jsou podle vybavení a rozsahu označeny různým počtem tzv. hvězdiček (*až*****). Dále se do této kategorie řadí například hotely s apartmány, byrotely (apartmány s kancelářemi), hostely, penzióny a motely. Jako doplňkové ubytování autorka uvádí chaty, bungalovy, botely, rotely (přívěsné vozy k autobusům), autokempink, turistické ubytovny, ubytovací hostince, veřejná tábořiště, ubytování v soukromí a ubytování ve studentských kolejích v době, kdy neslouží k původnímu účelu. Výše zmíněné rozdělení mi přišlo zajímavé, ovšem za přehlednější považuji rozdělení Indrové et al. (2009), kteří ubytování člení podle různých kritérií.

19

Podle velikosti rozdělují ubytování na malé (5 - 100 pokojů), střední (101 – 250 pokojů) a velké (251 pokojů a více). Podle doby provozu ubytování dělí na celoroční nebo sezónní, podle umístění na zařízení městská, lázeňská a horská zařízení. Osobně mi přijde sympatické dělení podle převažující klientely, protože při zaměření na určitou skupinu lidí může ubytovací zařízení nabídnout vhodné, kvalitní, speciální a možná i ojedinělé služby. Autoři zmiňují jako častou klientelu obchodníky, rodiny s dětmi a sportovce. Osobně bych přidala ještě seniory a mládež, protože i ti mají velice odlišné požadavky, co se ubytování a služeb obecně týče. Poslední dělení autoři uvádějí podle druhu zařízení a jeho funkce při uspokojování potřeb cestující veřejnosti. Patří sem hotel, hotel garni, motel, botel, penzión, turistická ubytovna, chatová osada a kemp. Kategorizace ubytovacích zařízení Při dělení ubytovacích řízení se často objevují pojmy jako kategorizace, klasifikace, kategorie a třída. Indrová et al. (2009) tyto pojmy vysvětlují následovně: 

kategorizace – rozdělení ubytovacích zařízení podle druhů do kategorií;



klasifikace – zařazení jednotlivých kategorií podle vybavenosti, úrovně a rozsahu poskytovaných služeb do tříd;



kategorie – udává druh ubytovacího zařízení;



třída – vyjadřuje úroveň služeb v zařízení, většinou v podobě hvězdiček. V České republice značíme ubytovací zařízení dle platné klasifikace takto (Indrová et al., 2009): * TOURIST ** ECONOMY *** STANDARD **** FIRST CLASS ***** LUXURY

20

Charakteristika kategorií ubytovacích zařízení Každé ubytovací zařízení spadá do nějaké kategorie. Ovšem každá kategorie je podmíněna určitými charakteristikami, které ubytovací zařízení musí splňovat. Tyto charakteristiky popíši podle Indrové et. al (2009) a Hladké (1997). Hotel je ubytovací zařízení nejméně o deseti pokojích a s možností stravování. Hotel garni musí mít stejné minimum pokojů jako hotel, ovšem strava pro hosty může být omezená – nejméně snídaně. Dependence je samostatnou budovou, která je součástí hotelu či penzionu (ve vzdálenosti menší než 300m). Budova slouží pouze k ubytování, bez doprovodných služeb nebo recepce. Motel má také jako podmínku minimum 10 pokojů, člení se ale do čtyř tříd. Umožňuje parkování v bezprostřední blízkosti zařízení, proto slouží hlavně k přechodnému přespání motoristů. Botel nabízí ubytování v trvale zakotvené osobní lodi. Penzion je menši ubytovací zařízení, minimum je pět pokojů. Jedná se o klidnější, útulné prostředí, často s omezenější nabídkou služeb. Samotné ubytovací služby se ale rovnají službám hotelu. Penziony se dělí do 4 tříd. Kemp slouží pro přechodné ubytování a to buď ve vlastním zařízení turisty (stan, obytný přívěs) nebo v ubytovacích objektech kempu. Kempy se podobně jako penziony a motely rozdělují do čtyř tříd. Chatová osada je ubytovací zařízení pro hosty, kteří zvolí ubytování výhradně v ubytovacích objektech provozovatele. Chatová osada může mít od jedné až do tří hvězdiček. Turistická ubytovna je využívána pro jednoduché přechodné ubytování v ubytovacích místnostech je větší počet lůžek. Zařazuje se od jedné do dvou hvězdiček. Ubytování v soukromí Jde o ubytování hosta v prostorách, které jsou ve vlastnictví či užívání občana. Jde o přechodné ubytování za úhradu, popřípadě s navazujícími službami. Vše musí být v souladu s předpisy upravující soukromé podnikání občanů (Hladká, 1997).

21

1.4.3

Stravovací služby Stravování

je

další

neodmyslitelnou

součástí

cestovního

ruchu.

Je to uspokojení potřeby výživy. V minulosti bylo stravování úzce spjato s okolní přírodou a bylo zabezpečeno v rámci rodiny. Od poloviny 19. století se začala rozvíjet průmyslová výroba potravin, nastal odklon od přírody a tím se změnil i způsob stravování. Na stravování začalo mít vliv společenské prostředí a tradice. Pohostinství se stalo samotným odvětvím a tento stav trvá dodnes (Jakubíková et al., 1995). Použitím dvacet let starého zdroje v předešlém odstavci jsem chtěla poukázat na to, že dnes tomu není jinak. Autoři Charles R. Goeldner a J. R. Brent Ritche (2014) popisují přítomnost jídla během cestování. Jsou to snídaně v kavárnách, obědy na letištích, svačiny z automatu, speciální menu na výletní lodi apod. Výdaje na stravu jsou podle průzkumu hned druhou nejdražší položkou při cestování. Nejvíce turisté utratí za dopravu. Stravování můžeme dělit na individuální a společné. K cestovnímu ruchu patří více společné stravování, protože je to forma úspory času, podílí se na zvyšování životní úrovně a strávníkovi může dát vjem o kultuře daného národa (Indrová et. al. 2009). Společné stravování Indrová et. al. (2009) dále dělí na veřejné a účelové, kde účelové stravování je specifické pro školy, závody, nemocnice, ústavy apod. Tento způsob stravování s cestovním ruchem nijak nesouvisí. Oproti tomu veřejné neboli restaurační stravování dalo vzniku nové formě cestovního ruchu – gastronomický cestovní ruch (food tourism). Kotíková (2013) zdůvodňuje popularitu gastronomického cestovního ruchu jako zájem turistů o autentické zážitky během cestování. „Jídlo, pití, stravovací zvyky a rituály místních obyvatel jsou součástí jejich kultury, zvyků, životního stylu. Díky jídlu je možné se během cestování seznámit s místní historií, kulturou, tradicemi. Kulinářský cestovní ruch je pokládán za součást kulturního cestovního ruchu, protože gastronomie i způsob stravování jsou projevem kultury. Zážitky spojené s jídlem a pitím mohou být trvalejší než zážitky spojené s návštěvou hradů, zámků a jiných historických či uměleckých pamětihodností.“ (Kotíková, 2013, p. 40)

22

S výše

uvedeným

mohu

jedině

souhlasit.

Osobně

upřednostňuji

gastronomický zážitek před zážitkem z prohlídky hradu či zámku. Potěšilo mě, že si takový názor mohu přečíst i v odborné literatuře.

1.4.4

Dopravní služby Cestovní ruch a doprava jsou neoddělitelně spjaty. Doprava je základním

předpokladem pro cestovní ruch. Dopravní služba zajišťuje přepravu účastníků a jejich zavazadel, poskytuje informace o dopravních spojích, nabízí rezervaci míst v dopravních prostředcích, prodává dopravní ceniny (vlaková jízdenka, letenka aj.), vyřizuje reklamace jízdenek apod. Podle druhu dopravního prostředku jsou tyto služby poskytovány přímo dopravci (dopravní společnosti) nebo přepravci (cestovní kanceláře nebo agentury) (Drobná & Morávková, 2013). Autorky dále upozorňují, že je třeba mít na paměti, že dopravní služby nejsou cílem cestovního ruchu. Ovšem podle Indrové et al. (2009) mohou být všechny druhy dopravy zároveň i cílem cestovního ruchu. Jako příklad uvádějí vyhlídkové lety nad středisky cestovního ruchu, projížďky po moři spojené s pozorováním vodních živočichů nebo jízdy historickým vláčkem. Osobně se více přikláním k názoru Drobné a Morávkové. Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je doprava „cílené přemisťování osob a nákladu na různě velkou vzdálenost, s využitím individuálně řízených nebo hromadných prostředků, vlastní síly nebo různých dopravních prostředků, využívajících jiné druhy energie.“ (Pásková & Zelenka, 2012, p. 118). Dopravu tedy z výše uvedeného chápu jako způsob přemístění se z místa na místo. Příklady zmíněné Indrovou a kolektivem na mě spíše působí jako služba využívající dopravní prostředek za účelem zážitku, nikoliv přepravy. Proto bych tyto příklady mezi dopravní druhy vůbec nezařazovala. Drobná a Morávková (2013) dělí dopravní služby podle druhu dopravy na železniční dopravu, leteckou dopravu, silniční dopravu, vodní dopravu a ostatní. Podle teritoriálního hlediska rozlišují služby vnitrostátní a mezinárodní dopravy. Z hlediska periodicity uvádí služby v pravidelné dopravě a nepravidelné dopravě.

23

Účastníci cestovního ruchu mají na dopravní služby různé požadavky. Mezi ty nejčastější patří bezpečnost a pohodlí, rychlost, schopnost dosáhnout míst realizace cestovního ruchu, dostatečná kapacita dopravních prostředků, dostatečná frekvence, cena odpovídající kvalitě služeb (Indrová et al., 2009). Z pohledu využití různých druhů přeprav je na dlouhé a střední vzdálenosti podle Goeldnera a Richieho (2014) nejčastěji využívaná letecká přeprava. Na krátké vzdálenosti a vnitrostátní přepravu je nejoblíbenější přeprava automobilem. Ovšem i v rámci regionu nebo mezinárodní přepravy je využíván více automobil než autobus. Železniční přeprava je podle autorů omezenější než dříve, ale v souvislosti s rozvojem rychlovlaků a vysokorychlostních koridorů by mohla opět zvýšit svůj podíl na trhu. Autobusová doprava přepravuje cestující hlavně v rámci obcí, ovšem kvantitativně je to velmi malé procento celkových přepravných výkonů. V dnešní době roste popularita rekreačních plateb, ale i ty jsou ve výsledném měřítku malým segmentem. Letecká doprava Letecká doprava patří mezi nejrychlejší způsoby dopravy. Nejčastěji se využívá na delší vzdálenosti, oblíbená je i svou přepravní rychlostí, pohodlím a kulturou

cestování.

Je

prokázáno,

že

letecká

doprava

patří

mezi

ty nejbezpečnější druhy přepravy (Drobná & Morávková, 2013). Na celém světě působí 1715 leteckých společností, cca 27000 letadel, 3670 letišť, 28,6 milionu linkových letů ročně. Za jeden rok je přepraveno kolem 2,4 miliardy pasažérů (Goeldner & Richie, 2014). Nevýhodou letecké dopravy je vzdálenost letiště od center měst. Cestující jsou často nuceni použít další druh přepravy, aby se dostali do středisek cestovního ruchu. Mezi další nevýhody patří nedostupnost některých míst letecké dopravě nebo doba, kterou cestující stráví při dopravě na a z letiště nebo samotným čekáním na letadlo. Další z nevýhod jsou občasné letecké katastrofy a tím narůstající strach z létání. U letecké dopravy jsou napohled zřejmé i její vysoké provozní náklady, které se odráží na ceně letenek (Drobná & Morávková, 2013; Goeldner & Richie, 2014).

24

Goeldner a Richie (2014) ale poukazují na přítomnost nízkonákladových společností (tzv. low-cost carrier). Jsou to takové společnosti, které díky omezeným službám nabízí nižší ceny letenek než ostatní společnosti. Průkopníkem tohoto modelu je Pacific Southwest Airlines, který se tak na počátku padesátých let postaral o největší komerční úspěch v leteckém průmyslu za posledních dvacet let. Jejich model je napodobován mnoha dalšími přepravci a v současné době nákladové společnosti zaujímají 25 - 30 % celkového objemu letecké přepravy ve světě. Nízkonákladová přeprava kvůli své oblíbenosti roste a podle autorů ohrožuje pozici klasických leteckých společností. K letecké dopravě patří i služby poskytované letištěm a bezprostředním okolím. Mezi ty hlavní autorky Drobná a Morávková (2013) řadí například odbavování cestujících a jejich zavazadel, pronájem automobilů, stravovací služby, maloobchodní prodej včetně prodej v tax-free shopech, směnárenská činnost, zprostředkování ubytování, zdravotnické a hygienické služby aj. Autoři Goeldner a Richie (2014) dodávají, že je důležitý zdravý systému letecké přepravy. Uvádí, že „bez cestujících, kteří přiletí letadlem, zůstávají auta k pronájmu neprojatá, hotelová lužka neprodaná a atrakce pro turisty nenavštívené.“ (Goeldner & Richie, 2014, p. 111). Železniční doprava Železniční doprava je řazena mezi nejstarší druhy dopravy vůbec. Mezi její přednosti patří schopnost přepravit velké množství lidí, zajišťuje zároveň i dostatečné pohodlí, bezpečnost a rychlost (Indrová et al., 2009). Výhodou železniční dopravy je poměrná nezávislost na přírodních podmínkách. Železnice fungují ve dne i v noci a ve všech ročních obdobích. Nevýhodou je nedostupnost hlavně horských středisek a v některých zemích časté zpoždění vlaků. Autorky uvádí Murphyho výklad českých železničních drah: ,, Čekáš dlouho? Čekej dál!“ (Drobná & Morávková, 2013). Drobná a Morávková (2013) dále hovoří o sortimentu služeb poskytovaných železniční dopravou. Služba pravidelné přepravy slouží veřejnosti i účastníkům cestovního ruchu. Přeprava zvláštními (mimořádnými) vlaky

25

je podřízena specifickým požadavkům cestovního ruchu. Může se jednat o vyhlídkové či historické jízdy nebo o přepravu velkého množství osob při různých akcích národního nebo nadnárodního významu. Rekreační vlaky jsou podřízeny poptávce v cestovním ruchu. Jde o vlaky, jejichž cílem je nějaká oblast cestovního ruchu. Tyto vlaky mají upravenou frekvenci jízd a jsou často sezónní (např. cyklovlaky). Autovlakem může turista přepravit osobní automobil, motocykl,

obytný

přívěs

apod.

České

dráhy takové

vlaky

vypravují

např. do Chorvatska nebo na Slovensko. Vlakový hotel je vlak složený hlavně z lůžkových a jídelních vozů. Mezi další služby autorky řadí například poskytování dopravních informací, prodej dopravních cenin, úschovna a přeprava zavazadel aj. Jak již bylo zmíněno dříve, železniční dopravu začaly nahrazovat jiné způsoby dopravy. Ovšem díky modernizaci vlaků a novým technologiím můžeme

v současnosti

hovořit

o

rozvoji

železniční

infrastruktury.

V mnoha zemích, hlavně ale ve Francii a Japonsku, můžeme sledovat rozvoj rychlovlaků, které tak nabízejí alternativu za leteckou dopravu (Goeldner & Richie, 2014). Silniční doprava Silniční doprava je nejrozšířenějším druhem přepravy osob v cestovním ruchu. Často se používá v kombinaci s ostatními druhy dopravy. Její výhodou je schopnost přepravit cestující do míst, která nejsou jiným dopravním druhem dosažitelná (Indrová et al., 2009). Nevýhodou

je

poměrně

malá

kapacita

dopravních

prostředků,

dále omezenost přepravovaného množství a nižší pocit bezpečí jak u ostatních druhů přepravy (Drobná & Morávková, 2013). Jakubíková et al. (1995) rozlišují prostředky silniční dopravy na autobusy, autokary, osobní automobily, karavany, motocykly a kola. Dodávají, že silniční doprava kromě kola představuje ekologickou zátěž pro okolní prostředí. Autoři zmiňují i zátěž psychickou.

26

Formy silniční dopravy se dělí na (Drobná & Morávková, 2013): 

hromadnou dopravu - autobusy, zahraniční autobusy (ohodnoceny hvězdičkami podle pohodlí a služeb), hotelbusy (s možností přenocování);



dopravu individuální – osobní automobily, karavany, motorky;



dopravu prostřednictvím taxi. Poskytované služby jsou podobné jako u předešlých způsobů dopravy. Autobusová doprava může být pravidelná nebo nepravidelná (autobus

na objednávku). Dále nabízí přepravu zavazadel, rezervaci míst, stravování, úschovnu zavazadel apod. (Drobná & Morávková, 2013). Vodní doprava Vodní přepravu můžeme rozdělit na námořní a vnitrozemskou. U nás má tento druh jen okrajový význam v porovnání se státy přímořskými. Nevýhodou vodní dopravy je poměrně pomalá rychlost a omezená dostupnost oblastí cestovního ruchu. Avšak mezi výhody patří velká kapacita plavidel a fakt, že se jedná o nejlevnější druh přepravy, který je zároveň šetrný k životnímu prostředí. Tento fakt je ale zavádějící, součástí vodní dopravy jsou i luxusní plavby parníky, které si pro jejich komfortnost a sortiment služeb volí spíše zámožnější klienti (Drobná & Morávková, 2013; Indrová et al., 2009). Vnitrozemská vodní doprava bývá často spojena s poznáváním některých oblastí cestovního ruchu. Při plavbě turista objevuje přírodní krásy místa a různé kulturně-historické památky (Indrová et al., 2009).

27

1.5 Marketing cestovního ruchu Podle výkladového slovníku cestovního ruchu je marketing „sociální a manažerský proces, v němž jednotlivci a skupiny získají, co potřebují (chtějí) prostřednictvím vytváření a výměny produktů a peněz s ostatními, resp. proces dosažení cílů organizace spočívající ve zjištění potřeb cílového trhu a uspokojení těchto potřeb lépe než konkurence.“ (Pásková & Zelenka, 2012, p. 328, podle Kotlera & Kellera, 2007) A. Morrison (1995) uvádí pět typických přístupů k marketingu pohostinství a cestovního ruchu: 1. Používání více než jen „4P“ 2. Větší význam ústní reklamy 3. Používání emotivní přitažlivosti propagace 4. Složitější ověřování inovací 5. Rostoucí význam dobrých vztahů s komplementárními firmami. 1.5.1

Marketingový mix K tomu, aby firma dosáhla svých marketingových cílů na cílovém trhu,

je zapotřebí různých marketingových nástrojů – tzv. marketingový mix. Ten je ve své klasické podobě tvořen tzv. 4P (Jakubíková, 2012): 

product – produkt;



price – cena, kontrakční podmínky;



place – místo, distribuce;



promotion – marketingová komunikace. Autorka k oblasti služeb cestovního ruchu přidává k základním prvkům

marketingového mixu ještě 7 dalších: 

people – lidé;



packaging – balíčky služeb;



programming – tvorba programů;



partnership – spolupráce, partnerství, koordinace;



processes – procesy;



physical evidence – fyzické charakteristiky;



public opinion – veřejné mínění.

28

Výše popsaný marketingový mix je z pohledu producenta hodnot, tedy z pohledu firmy nebo organizace. V poslední době je ale více nutné brát v úvahu pohled zákazníka. Pro tento účel byl vytvořen marketingový mix „4C“, který obsahuje (Jakubíková, 2012): 

customer value – hodnota z hlediska zákazníka;



cost to the customer – náklady pro zákazníka;



convenience – pohodlí;



communication – komunikace. Podle Drobné a Morávkové (2013) popíši blíže některá z klíčových prvků

marketingového mixu. Produktem v cestovním ruchu bývá zpravidla služba, tedy většinou komplex služeb, zjednodušeně zájezd. Zvláštností zájezdu je to, že ho nelze dopředu vyzkoušet a je jednorázově spotřebován. Zájezd by měl být atraktivní, inovativní, jeho uvedení na trh by mělo být načasované a pozornost by měla být věnována všem etapám životního cyklu produktu. Price neboli cena je prvkem, který může zákazníky velice ovlivnit. Cena by měla být podobná s cenou u konkurence. Neměla by být příliš nízká, aby nevzbuzovala pocit nekvalitních služeb. Měla by pokrýt náklady cestovní kanceláře, riziko neobsazení zájezdu a také vytvořit zisk. Propagace je důležitým nástrojem komunikace se zákazníkem. Cílem propagace je zákazníka oslovit a přesvědčit o nákupu. Reklama by měla být účinná a zároveň efektivní. Jak již bylo zmíněno, nejlepší reklama je ústní reklama. A. Morrison (1995) také považuje za důležité, produkt k zákazníkovi přiblížit prostřednictvím emocí. Package neboli sestavování balíčků spočívá ve vytváření balíčků služeb, které se doplňují a jsou prodávány za jednotnou cenu. Programování je úzce spjato s výše uvedenými balíčky služeb. Vytváří se program, který zahrnuje veškeré služby a tvoří tak komplexní nabídku. Hlavním cílem marketingu by měl být spokojený jak zákazník, tak podnikatel. V dnešní době mají zákazníci větší nároky, chtějí originální a nevšední zážitky. Vzhledem k silnému konkurenčnímu boji je tedy zapotřebí maximální uspokojení potřeb zákazníka.

29

1.6 Nové trendy v cestovním ruchu Se změnami společnosti se mění i cestovní ruch. Objevují se nové trendy, nové požadavky a tím se mění i nabídka v cestovním ruchu. Je třeba si tyto nové trendy uvědomit a patřičným způsobem na ně zareagovat. Dodnes byl nejvíce známý tzv. masový cestovní ruch. Vyznačuje se velkým počtem účastníků, jeho produkt je standardizovaný a málo flexibilní, účastník je v minimálním kontaktu s místními. Masoví turisté jsou často koncentrovaní ve skupinách a prožívají neautentické zážitky (Kotíková, 2013). Oproti tomu účastník alternativního cestovního ruchu chce během svých cest prožívat spíše autentické zážitky. Chce místo poznat z pohledu místních (koncept „like a local“), což obnáší návštěvu lokálních barů či restaurací a

navazování

kontaktu

s místními

obyvateli.

Tito lidé

sebe

nazývají

jako cestovatele, pojem „turista“ je pro ně pohoršující. Nejčastěji tento postoj zaujímají tzv. „batůžkáři“ (Kotíková, 2013). 1.6.1

Nové druhy a formy cestovního ruchu Takzvané pomalé cestování zdůrazňuje spíše kvalitu než kvantitu.

Účastník nepovažuje za důležité navštívit všechny doporučené atrakce, které jsou uvedeny

v průvodci,

ale

upřednostňuje

důkladnější

poznání

místa

s intenzivnějšími zážitky. Asketický cestovní ruch je vyhledáván lidmi, kteří se chtějí od běžného stereotypu

odpoutat prostřednictvím odříkání.

Odpovědný cestovní ruch se snaží o co nejmenší dopad na životní prostředí navštíveného místa a upřednostňuje místní služby a produkty. Poznání nových míst a pomoci navštíveným oblastem v sobě zahrnuje dobrovolnický cestovní ruch. Nově se objevuje i temný turismus, účastníci navštěvují místa, kde se v blízké či dávné minulosti udála nějaká tragédie – návštěvníci jsou místem fascinováni. Nulové náklady na ubytování, poznání nových lidí a obecné zlepšení mezikulturního porozumění přináší další nový způsob cestování – CouchSurfing (Franke, Attl, Holešinská, Nejdl, Petříčková, Piteková, … Zelenka, 2012). Kotíková (2013) jako další nové formy uvádí například již zmíněný gastronomický cestovní ruch, dobrodružný cestovní ruch, svatební cestovní ruch, cestovní ruch sexuálních menšin, event turismus nebo filmový turismus.

30

1.7 Produkt turismu Pojem „produkt“ v odvětví cestovního ruchu není přesně definován. Záleží, v jakém kontextu je použit a kdo ho vymezuje (Palatková & Zichová, 2014). Drobná a Morávková (2013) produkt v turismu označily jako nehmotnou osobní službu a pro zjednodušení použily výraz „zájezd“. V oblasti turismu by tvorba produktu měla respektovat určité zásady (Palatková & Zichová, 2014): 

produkt nemůže být vytvářen izolovaně od ostatních marketingových aktivit – musí být jejich úplnou součástí;



produkty nemohou být vytvářeny pouze intuitivně – je zapotřebí analýzy makroprostředí, mikroprostředí a vnitřního prostředí;



produkt musí být vytvářen pro konkrétní segment poptávky,



produkt by měl respektovat zásady udržitelného rozvoje,



v rámci vytváření produktu je nutná konzultace koordinace a spolupráce všech zainteresovaných subjektů jak privátní, tak veřejné správy.

1.7.1

Tvorba zájezdu Jak již bylo zmíněno výše, zájezd je považován za jeden z produktů

turismu. Jeho tvorba by měla obsahovat tři strany – organizačně technickou, ekonomickou a právní (Drobná & Morávková, 2013). Organizačně technická stránka zahrnuje: 

trasování zájezdů – obsahuje sestavování trasy, určení způsobu dopravy, znalost aktuálních situací na komunikacích, dále je zapotřebí určit výchozí a cílový bod trasy, zjistit informace o možných službách na trase apod.;



stanovení programu zájezdu – podle trasy zájezdu se sestavuje jeho program. Vychází se z možností zajištění jednotlivých služeb a hlavně z průzkumu poptávky;



zajištění služeb u dodavatelů – podle nabídky a ceny poskytovaných služeb, podle cíle a předpokládaného složení účastníků, se hledá optimální dodavatel, přitom odběratel i dodavatel se snaží dosáhnout optimální ceny.

31

1.7.2

Kalkulace ceny zájezdu „Je předběžný či konečný výpočet ceny zájezdu, sestávající z korunových

nebo devizových nákladů na úhradu služeb v zájezdu poskytovaných, z rizika neobsazení, z rizika změny směnového kurzu a z přirážky cestovní kanceláře. “ (Pásková & Zelenka, 2012, p. 251). Z přirážky cestovní kanceláře se vypočítává DPH, neplatí to ale u aktivního cestovního ruchu, který je pro stát přínosem deviz, tedy exportem. U skupinových zájezdů může být součástí ceny tzv. gratuita (skupinová sleva, bezplatná účast jednoho účastníka apod.) (Pásková & Zelenka, 2012). Cena se vždy kalkuluje pro minimální počet účastníků zájezdu. Pokud se minimálního počtu účastníků nedosáhne, zájezd není uskutečněn. Výjimkou jsou garantované zájezdy, jejichž konání cestovní kancelář zaručuje (Drobná & Morávková, 2013). 1.7.3

Nabídka zájezdu Tradiční formou nabídky produktu je prodejní katalog cestovní kanceláře

(katalog zájezdů). Ten obsahuje popisy destinací, programy zájezdů, ceny, všeobecné podmínky apod. (Drobná & Morávková, 2013). Avšak podle nových trendů roste nabídka i poptávka zájezdů online (Franke et al., 2012). 1.7.4

Prodej a propagace zájezdu Zájezd se může prodávat konečnému spotřebiteli přímo – jedná se o přímý

prodej produktu, nebo prostřednictvím zprostředkovatele (cestovní agentury) tj. nepřímý prodej produktu (Drobná & Morávková, 2013). Zájezd je možno propagovat několika způsoby. Mezi ty významné patří reklama, podpora prodeje, vztahy s veřejností nebo formou osobního doporučení. Reklama je neosobní placená forma propagace. Hlavními prostředky reklamy jsou inzeráty v tisku, webové stránky na internetu, reklama v televizi či rozhlase, plakáty, prospekty a katalogy. Podporu prodeje představují různé soutěže, hry, dárkové poukazy aj. Významné jsou i různé výstavy a veletrhy cestovního ruchu. Public relations, tedy vztahy s veřejností, slouží k připomenutí organizace a jejich produktů. Zvláštní formou je osobní doporučení, kdy účastník zájezdu zájezd doporučí dál svým známým (Drobná & Morávková, 2013).

32

2

CÍL A ÚKOLY PRÁCE

2.1 Cíl práce Cílem této práce je vytvoření zájezdu v rámci incomingové turistiky do vybraného regionu Jižní Morava. Cílovou skupinou zájezdu je zahraniční mládež ve věku 20-30 let.

2.2 Úkoly práce 

Rešerše odborné literatury vztahující se k dané problematice



Popis turisticky atraktivních a zajímavých oblastí Jižní Moravy z hlediska turistického ruchu obecně a turismu mládeže



SWOT analýza regionu z hlediska nabídky turistických produktů pro zahraniční mládež



Navržení doporučení pro rozvoj cestovního ruchu mládeže v rámci regionu



Tvorba zájezdu a jeho kalkulace

33

3

METODIKA V teoretické části práce utřídím na základě rešerše odborné literatury

základní pojmy z oblasti cestovního ruchu, ze kterých budu vycházet v praktické části práce. V teoretické části se věnuji jeho dělení na formy a druhy, dále blíže charakterizuji cestovní ruch mládeže a služby v cestovním ruchu. V závěru teoretické části uvedu nové trendy cestovního ruchu, marketing CR a tvorbu produktu. V praktické části uvedu popis vybraných oblastí turistického regionu Jižní Moravy obecně a se zaměřením na nabídku pro cestovní ruch mládeže. Následně formou SWOT analýzy zjistím silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti regionu, a to především z pohledu turismu mládeže. Na základě poznatků ze SWOT analýzy a možností nabídky regionu navrhnu doporučení pro zlepšení stávající situace a vytvořím zájezd společně s kalkulací, jehož cílovou skupinou je zahraniční mládež v rozmezí 20-30 let.

34

4

PRAKTICKÁ ČÁST

4.1 Charakteristika oblastí zájezdu V této kapitole popíši vybrané turisticky atraktivní oblasti Jižní Moravy, které jsou součástí nabídky vytvořeného zájezdu. Vybrala jsem oblasti, které svým potenciálem mohou zaujmout mladého zahraničního turistu. Mezi tyto oblasti jsem zařadila město Brno, které je kulturním a akademickým centrem Jižní Moravy, obec Pasohlávky, kde se nachází autokemp ATC Merkur s širokou nabídkou vodních sportů, Lednicko-valtický areál, což je rozsáhlý krajinný celek, který byl zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO, město Mikulov, jehož dominantou je vinařský průmysl, a Moravský kras, který je považován za největší a nejvýznamnější krasovou oblast v České republice.

4.1.1

Brno Město Brno je s téměř 400 000 obyvateli druhým největším městem České

republiky. Ovšem podle demografických studií se předpokládá, že se v Brně pohybuje denně cca 550 000 lidí. Brno je také krajské město Jihomoravského kraje a centrem jižní Moravy. Leží v nadmořské výšce 190 až 479m o rozloze 230, 22 km2 (Brno, online). Brno má díky pahorkatinnému reliéfu dobré klimatické podmínky, v jádru města se nachází řeka Svratka, která společně s řekou Svitavou dodává městu přírodní charakter (Kancelář strategie města, 2014). Brno je centrem v mnoha ohledech přesahujících význam krajské metropole. Nejvýznamnějšími oblastmi je justiční správa země a vzdělávání. Na počátku 21. století začalo být Brno považováno za univerzitní a výzkumné město. Počet vysokoškolských studentů se pohybuje mezi 80 000 až 90 000 ročně. Pozice města Brna je v evropském kontextu dána především geografickou polohou, historickým vývojem a významem. Nejen geograficky, ale i symbolicky je

město

Brno

spojníkem

mezi

Prahou

a

Vídní.

Město

konkuruje

jiným evropským městům hlavně jako město veletrhů, dále je jeho výhodou blízkost středoevropské komunikační trasy (Kancelář strategie města, 2014).

35

Podle metody rajonizace je Brno významné regionální středisko s kulturně historickým potenciálem a patří do kategorie historických měst a středisek mezinárodního a národního významu (Hrdinová, Pacasová, Piskovská & Trojan, 2009). Image města Image města je utvářena nejen historickým vývojem, ale i aktivitami, které město nabízí. Město bylo kvůli své významné roli v rozvoji textilního průmyslu přezdíváno jako „moravský Manchester“, později bylo považováno za město obchodu a veletrhů a dnes město dostává image novou. Je významným univerzitním městem, centrem vzdělání, vědy, výzkumu, vývoje, inovací a znalostní ekonomiky (Kancelář strategie města, 2014). Pro udržení pozitivní image je pro město klíčová dobrá geografická a dopravní poloha, turisticky atraktivní okolí a kvalita životního prostředí, bohaté kulturní zázemí, architektonické památky, průmyslová a obchodní tradice, spojená

především

s přítomností

výstaviště,

vybrané

sportovní

akce

a také působení řady historických osobností národního či evropského významu. (Kancelář strategie města, 2014). Turistické atraktivity V centru města se nacházejí ty nejvýznamnější a nejnavštěvovanější památky – hrad Špilberk, vrch Petrov s katedrálou sv. Petra a Pavla, Stará radnice a Měnínská brána. Další, velice turisticky oblíbený, je vstup do Brněnského podzemí. na seznam

Mimo centrum je nejvíce navštěvovaná Vila Tugendhat, zapsaná UNESCO,

dále

brněnská

přehrada,

Zoologická

zahrada,

která se na cestovním ruchu podílí nejvíce, či Technické muzeum. Nárazově je navštěvované brněnské výstaviště a Masarykův okruh. Právě kvůli sezónnosti některých atraktivit dochází k nevyrovnanému počtu návštěvníků během celkové turistické sezóny (Kancelář strategie města, 2014). Mezi církevními a dalšími architektonicky zajímavými památkami jsou často navštěvované např. Kapucínská hrobka, Starobrněnský klášter a chrám Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Tomáše, Červený kostel

36

a židovské památky. Skvosty funkcionalistické architektury jsou tzv. Brněnské avantgardy (domy a vily na ulicích Klácelova, Barvičova, Vinařská aj.). Na podporu brněnské architektury z let 1918 - 1945 vytvořil Dům umění města Brna 14 architektonických stezek po jednotlivých brněnských částech (Kancelář strategie města, 2014). Pro město Brno je specifické pořádání různých kulturních akcí a festivalů. Velice populární je festival „Brno – město uprostřed Evropy“, který zahrnuje přehlídku ohňostrojů „Ignis Brunensis“. Mezi další akce patří Brněnská muzejní a kostelní noc, Týden kejklířů, Lidové hradní slavnosti apod. Kulturní život je v Brně na vysoké úrovni. Díky vysoké koncentraci studentů jsou velmi populární zejména hudební kluby. Tuto skutečnost potvrzuje nově vzniklý multifunkční kulturní prostor Sono Centrum, který je považován kvůli svému technickému vybavení, perfektní akustice a nabízeným službám, za jeden

z nejmodernějších

hudebních

klubů

Evropy.

Divadelní

scénu

reprezentuje Národní divadlo Brno a Městské divadlo Brno, ale díky vysokému zájmu studentů roste popularita i alternativní nezávislé divadelní scény. Kulturní vyžití dále doplňuje Moravské zemské muzeum, Technické muzeum a Muzeum města Brna. Město Brno nabízí i různé druhy kin – starší kina v centru města se orientují spíše na alternativní produkci, multikina v nákupních centrech zase představují produkci nejnovější (Kancelář strategie města, 2014). Město Brno láká i diváky vrcholového sportu. Nabízí vrcholová utkání ženského basketbalu, extraligový hokej a prvoligový fotbal, dále významná utkání v baseballu, volejbalu nebo florbalu. Asi největší sportovní událostí je konání motocyklového závodu Grand Prix, který se na Masarykově okruhu odehrává od roku 1965. Masarykův okruh vznikl v roce 1930 a po jeho modernizaci v letech 1985 – 1987 se stal závodní tratí splňující nejpřísnější kritéria pro pořádání prestižních světových motoristických závodů (Kancelář strategie města, 2014; Automotodrom Brno, 2013). Nabídka pro mladé cestovatele Město Brno díky své studentské populaci nabízí různorodé aktivity pro mladého člověka. Problémem ale je, že mapování těchto aktivit je teprve

37

v počátcích, a proto neexistuje mnoho produktů, které by byly určeny hlavně pro mladé návštěvníky města. Brno jakožto město kaváren a restaurací nabízí spoustu zajímavých podniků, kde může mladý turista ať už z Čech nebo zahraniční zažít lokální atmosféru. V posledních letech se rozšířily i obchody s farmářskými potravinami a designovým zbožím. Pro příznivce nákupního cestovního ruchu město nabízí velké množství obchodů známých světových značek, bohatá je i nabídka sportovního vyžití. Kromě klasických sportovišť jako jsou kryté bazény, squashová hřiště, sportovní haly, fitnesscentra apod. město nabízí i nové sportovní hry, které by turisty mohly pobavit. Ve městě se nachází několik laser game či airsoft arén, dále motokárová dráha, lezecká stěna nebo nově vzniklá forma zábavy - autentická úniková hra „room escape game“. Na nedostatek produktů pro mladé Brno ale začíná pomalu reagovat. V rámci Evropského projektu USE-IT vznikla v létě 2013 anglicky psaná mapa pro mladé cestovatele, kterou sestavili mladí dobrovolníci a která turistům usnadní

orientaci

v nabízených

produktech,

atrakcích

a

zajímavostech,

které mladý zahraniční turista může navštívit. Mapa turistu povzbuzuje k poznání města z pohledu místního obyvatele, vysvětluje některé zvyky a shrnuje základní informace o městě a tradicích v něm (USE-IT EUROPE, 2008). Turistické informační centrum města Brna balíčky produktů pro mladé nenabízí. V jeho nabídce jsou spíše tradičnější produkty, které pro mladého člověka nejsou na první pohled tolik atraktivní. Na tenhle nedostatek zareagoval nově vzniklý server feellocal.cz (spuštěn v roce 2014), který nabízí 3 druhy prohlídek města (Foodie Tour, Coffee Tour, Explore Downtown), všechny mají ale stejný účel – představit město turisticky zajímavější a atraktivnější formou. Město Brno na podporu turismu vytvořilo v roce 2013 server gotobrno.cz , který nabízí souhrn ubytování, stravování, aktivit a událostí ve městě. Tento server je ale určen pro všechny turisty přijíždějící do města, je tedy univerzální a pro všechny věkové kategorie.

38

4.1.2

Lednicko-valtický areál a okolí Tato oblast je rájem historických památek, překrásné přírody, dobrého

vína a jiných turistických zajímavostí. Popsat je všechny by bylo nad rámec této bakalářské práce, proto níže popíši ty oblasti a aktivity, které jsou zajímavé pro mladého zahraničního turistu. Pasohlávky Obec Pasohlávky se nachází u vodní nádrže Nové Mlýny. Na jižním okraji obce se nachází přírodní památka Betlém, kde žije množství vodního ptactva a obojživelníků. Zvláštností je ostrovní kostel sv. Linharta, který je pozůstatkem zatopené obce Mušov. Významnost této obce je ale hlavně kvůli přítomnosti autokempu ATC Merkur, který v sezóně významně podporuje rekreační cestovní ruch v oblasti. Uprostřed velké laguny ATC Merkur jsou postaveny dva vodní vleky pro wakeboarding, vodní lyžování, kneeboarding, wakeskate, wakesurf a další vodní sporty. Rekreační cestovní ruch v oblasti je díky nejmodernějšímu zábavnímu vodnímu centru v České republice, Aqualandu Moravia, podporován celoročně. Lednicko-valtický areál Lednicko-valtický areál je rozsáhlý krajinný celek o rozloze téměř 300 km2. Na jihu hraničí s Rakouskem, na západě s oblastí Pálava a na severu jeho hranici tvoří řeka Dyje. V roce 1996 byl komplex zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO a je považován za největší svého druhu v Evropě. Komplex tvoří historické objekty, zahrady, rybníky a cyklistické trasy (České dědictví UNESCO, 2014).

Mikulov Město Mikulov leží asi 50 km jižně od Brna u Rakouských hranic. Jeho historické centrum je prohlášeno za památkovou rezervaci. Nachází se v bezprostřední

blízkosti

Pavlovských

vrchů

a

vápencovitých

svahů

CHKO Pálavy, které obléhají ze všech stran vinice. Právě vinařství se stalo ve městě dominantním průmyslem. Ve městě se nachází Regionální muzeum,

39

které nabízí vinařskou expozici, tradiční aktivitou je i návštěva vinného sklípku, kde návštěvník ochutná nejen víno, ale i pochutiny, které se k němu podávají. Do sklípků se turista může dostat po vinařských naučných stezkách, Mikulovem jich prochází hned několik. V okolí oblasti se nachází i několik farem, kde může turista ochutnat domácí výrobky, svézt se na koni nebo se rovnou ubytovat a prožít pár dnů na venkově. Nabídka pro mladé cestovatele Slevy

pro

studenty

se

v této

oblasti

objevují

poměrně

často,

avšak produkty představující oblast Lednicko-valtického areálu a okolí s orientací na mladého zahraničního cestovatele neexistují. Oblast ale nabízí mladému člověku rozmanité a pestré zážitky. Sportovního, někdy až adrenalinového vyžití, je tu dostatek. Česká gastronomie je reprezentována vínem a tradiční českou kuchyní, autentický zážitek ze života na venkově nabízí ovčí, kozí a jiné farmy v okolí. Návštěva samotného Lednicko-valtického areálu možná nepatří mezi typické aktivity mladých lidí, ovšem v tomto případě nezáleží na věku návštěvníka, snad každý dokáže ocenit významnost takového místa. Turistické informační centrum v Mikulově nabídne letos v létě nový program pro turisty, tzv. „agro program“, který účastníka během tří hodin seznámí s prací ve vinici, dostane výklad o pěstování révy a podívá se do výrobního sklepa, kde víno i ochutná. Tento program by mohl být zajímavý i pro mladé lidi.

4.1.3

CHKO Moravský kras Moravský kras o rozloze 94km2 je kvůli unikátní přírodě, archeologickým

poznatkům a vyvinutým formám povrchového a podzemního krasu, považován za největší

a

nejvýznamnější

krasovou

oblast

v České

republice.

V CHKO Moravský kras i mimo něj se nachází celkem 4 přírodní rezervace, 3 národní

přírodní

památky

a

11

přírodních

rezervací.

Ovšem k nejnavštěvovanějším atraktivitám v oblasti patří jeskyně. V oblasti se jich nachází více než 1000, jen 5 z nich je ale zpřístupněno pro veřejnost. Mezi nejnavštěvovanější patří jeskyně Punkevní, dále lze navštívit jeskyni Balcarku, Kateřinskou jeskyni, Sloupsko-šošůvské jeskyně a jeskyni Výpustek.

40

Typickou atraktivitou Moravského krasu je bezpochyby i propast Macocha, což je 138 metrů hluboká propast, největší svého druhu v České republice (Spolek pro rozvoj venkova Moravský kras, 2006). Oblast nabízí dobré podmínky i pro sportovní vyžití. Nachází se zde dobře značené cyklistické a turistické trasy, na některých skalách je povoleno horolezectví. Oblast se v současnosti snaží o rozvoj agroturistiky, z hlediska přírody a krajiny má pro rozvoj této formy velký potenciál. Nabídka pro mladé cestovatele Ačkoliv chráněná krajinná oblast Moravský kras toho pro mladé cestovatele nenabízí tolik jako předešlé oblasti, může nabídnout studentské slevy. Speciální produkty pro mládež sice nenabízí, ale dle mého názoru je návštěva Moravského krasu skvělým doplňkem při poznávání regionu jako takového. Oblast má svou významnost a podobně jako u Lednicko-valtického areálu, tuto významnost může ocenit každý.

41

4.2 SWOT analýza regionu SWOT analýz bylo provedeno v rámci regionu několik. Z důvodu zaměření mého zájezdu na cestovní ruch mládeže jsem se rozhodla i samotnou analýzu regionu Jižní Morava provést z pohledu mladého člověka. SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

Lokace druhého největšího města v ČR.

Zdánlivá velká vzdálenost od hlavního

Větší autenticita města Brna kvůli menší

města.

míře turismu.

Nedostatečná nabídka produktů pro

Přítomnost letiště.

mládežníky.

Levné a rychlé spoje veřejnou dopravou

Ve městě Brně úzký sortiment suvenýrů.

z hlavního města.

Omezená nabídka pravidelných linek

Rozmanitost atraktivit v regionu – sport,

brněnského letiště.

rekreace, kultura, kulturně-historické

Nedostatečná síť cyklostezek ve městě

památky, přírodní památky a úkazy.

Brně.

Velmi dobré značení pěších a

Nedostatečné množství ubytování typu

cyklistických tras.

hostel v Brně.

Dostatek pěších a cyklistických tras napříč

Špatná dostupnost informací v angličtině,

téměř celým regionem.

zejména na internetu (mimo Brno).

Bohatá nabídka a rozmanitost dopravy -

V regionu je omezená nabídka zimní

autobus, vlak, turistický vlaku, vodní

turistiky.

doprava, doprava lanovkou.

Nabídka atraktivit regionu má převážně

Dominance vinařského průmyslu a důraz

sezónní charakter.

na tradiční gastronomii.

Absence destinačního managementu.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Nová image města Brna - město studentů.

Konkurence ostatních regionů.

Zájem mládeže o agroturistiku.

Profil mladého cestovatele se markantně

Zvýšení zájmu leteckých společností o

změní.

spolupráci s letištěm Brno – Tuřany.

Zvyšující se nestálost počasí.

Nesezónní charakter cestovního ruchu

Nevyužití veškerého potenciálu pro rozvoj

mládeže.

cestovního ruchu mládeže v regionu.

42

4.2.1

Výsledky SWOT analýzy Region Jižní Morava má poměrně vysoký potenciál pro rozvoj cestovního

ruchu mládeže. Dominantou mu je druhé největší město České republiky, které je považováno za studentské město, a proto mladému turistovy může autenticky ukázat, jak nejen místní mládež žije. Bohužel podle mého průzkumu není nabídka produktů pro mládež dostatečně široká, zatím ji nabízí jen jeden internetový server. Při průzkumu nabídky ubytovacích služeb v Brně jsem zjistila, že ani možností levného ubytování není mnoho. Městská veřejná doprava funguje ve městě skvěle, existuje hodně spojů veřejné dopravy na trase Praha – Brno. Přítomnost letiště Brno-Tuřany je výhodou, ovšem pravidelných linek je velice málo. Dopravní infrastruktura je rozmanitá napříč celým regionem – možnost autobusu, vlaku, turistického vlaku, v některých oblastech vodní dopravy, dopravy lanovkou. Region jako takový má bohatou síť pěších a cyklistických tras, ovšem v samotném městě Brně jich je málo. Na základě profilu mladého cestovatele, uvedeného v teoretické části této bakalářské práce, je region schopný uspokojit většinu požadavků. Je tedy škoda, že pro zahraničního mladého cestovatele je kvůli neúplnému nebo dokonce žádnému překladu internetových serverů složité se o veškerých atraktivitách v regionu dozvědět. Nabídka agroturistiky je v regionu poměrně nedostatečná, hlavně v oblasti Moravský kras. Je zřejmé, že několik farem existuje, ovšem jejich propagace není příliš propracovaná. Nabídka produktů v regionu obecně je často sezónní, při zaměření se na mládež by se sezónní charakter regionu mohl zmírnit. Region Jižní Morava má co se zimní turistiky týče poměrně velkou konkurenci. Mnoho turistických atraktivit není v provozu, nabídka regionu je obecně omezenější, což vytváří sezónní charakter regionu. Při analýze nabídky regionu Jižní Morava je zřejmé, že soukromé a veřejné subjekty spolu nespolupracují, a proto kvalita poskytovaných informací kolísá. Regionu chybí vybudované organizace (instituce) cestovního ruchu tzv. destinační management.

43

4.2.2

Návrhy a doporučení pro rozvoj cestovního ruchu mládeže Mezi hlavní nedostatky turistické regionu Jižní Morava z pohledu

cestovního ruchu mládeže patří nedostatečná nabídka turistických produktů pro mládež ve městě Brně. Dalším významným nedostatkem je nedostatečná propracovanost internetových stránek jednotlivých agroturistických farem v regionu. Město Brno by mělo v souladu se svou novou imagí rozšířit nabízené služby pro turisty a zaměřit se více na mládež a jejich styl cestování. Nabízí se tvorba tematických balíčků, které by mládežníka svým obsahem oslovovaly. Vhodné produkty pro mládež by mohly obsahovat následující: 

sport – balíček by obsahoval různé netradiční sportovní aktivity (laser game, airsoft, paintball, návštěva lanového centra apod.), z nichž by si účastník vybral 2, poté by následovala exkurze po brněnských sportovištích

(hala

Rondo,

Masarykův

okruh,

fotbalový

stadion

za Lužánkami, městský baseballový stadion, lezecká stěna Rajče, Sportcentrum Lužánky, apod.); 

hudba a divadlo – návštěva tradičních (Národní divadlo Brno, Janáčkovo divadlo, Mahenovo divadlo) i alternativních divadel (Divadlo u Stolu, Buranteatr, Studio Marta aj.), prohlídka zákulisí; návštěva kulturního centra Sono;



brněnské kavárny – návštěva nových kaváren, které podporují třetí vlnu kavárenství, pracují tedy s výběrovou kávou (Coffee Fusion, Cafe Mitte, Industra Coffee, kavárna Kafec, Gill´s Coffee aj.) a tradičních Brněnských kaváren (Savoy, Tivoli, Zemanova kavárna a cukrárna, Zemanova kavárna) návštěva pražírny s řízenou degustací kávy – Caffé del Saggio;



Brno mimo centrum – prohlídka funkcionalistických vilových čtvrtí, budov univerzit, kamenné uličky, městských parků apod.;



poznávání města z tramvaje – program založený na poznávání města z tramvaje, stejně tak na cestování za různými atraktivitami města výhradně

tramvají.

V letních

44

měsících

svezení

tramvají

pivní

tzv. „Šalina pub“, součástí by mohl být i výklad o práci řidiče tramvaje či zkouška řízení tramvaje; 

trhy a lokální obchůdky – návštěva trhů na Moravském náměstí a Zelném trhu, návštěva lokálních obchůdků (Sklizeno, Náš grunt, Koloniál, Marináda aj.) Region Jižní Morava má příležitost rozvoje agroturistiky, která začíná

být populární jak u nás, tak v zahraničí. Její nabídka by proto měla směřovat nejen na domácí turisty, ale i ty zahraniční. Farmy sice nabízejí různé služby a produkty, které zaujmou všechny věkové kategorie, problémem je ale to, že jsou tyto služby špatně dohledatelné. Podle dnešních trendů většina lidí hledá informace na internetu, důraz na kvalitu internetových stránek by proto měl být propracovanější, stejně tak jejich překlad alespoň do jednoho cizího jazyka angličtiny. Důležitá je i struktura internetové stránky. Služby by mohly být rozděleny podle různých kritérií: 

věku návštěvníků (mládežník, senior, dospělý);



počtu (jedinec, pár, rodina s dětmi, skupina kamarádů apod.);



jejich cílů (odpočinek, aktivní dovolená, gastronomický zážitek, zážitek z práce na farmě apod.);



a jiné. Tímto by se poskytované služby dostaly rychleji k jejich cílové skupině

a mohly tak podpořit jejich prodej.

45

4.3 Tvorba zájezdu V souladu s charakteristikou mladého cestovatele uvedenou v teoretické části této bakalářské práce, která vychází z dokumentů WYSE Travel Confederation, sestavím zájezd, kterým chci poukázat na to, že turistický region Jižní Morava má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mládeže. Zájezd by tak mohl být inspirací, jak tento potenciál využít. Účastníci zájezdu Zájezd je určen pro mládežníky ze zahraničí, v rozmezí 20-30 let věku, kteří mají zájem o poznání nové kultury a nových lidí. Zájezd nabídne rozmanité aktivity, pobyt se skupinou lidí z různých zemí světa a interakci s nimi. Účastníci poznají regionální kulturu, zvyky, tradice a kuchyni. Zájezd nabídne bohatý a intenzivní program. Filosofie zájezdu Filosofií zájezdu je ukázat rozmanitost a krásu České republiky mladým zahraničním turistům, kteří v dnešní době navštěvují hlavně Prahu a okolní regiony je tolik nelákají. Zájezd je pojat netradičně. Důraz je kladen na fakt, že účastníci jsou neustále spolu, půjde tedy o tzv. teambuilding v rámci skupiny. Průvodce je součástí tohoto týmu a navozuje příjemnou atmosféru ve skupině. Jde tedy jak o poznání nové země, tak o poznání nových lidí a dalších kultur v rámci skupiny. Zájezd je bohatý na aktivity různého druhu a na rozmanitost navštívených lokací. Kvůli časté změně místa a podpoře minimalistického cestování bude pro tento zájezd mottem „one backpack, thousands of experiences“ přeloženo jako „jeden batoh, tisíce zážitků“. Účastníci tak budou vyzváni zabalit vše do jednoho batohu, pro jednodušší přípravu na zájezd bude účastníkovi zaslán seznam doporučených věcí, které by bylo dobré mít s sebou.

46

Charakteristika zájezdu Zájezd se skládá ze sedmidenního pobytu účastníků v různých oblastech regionu Jižní Morava. Zájezd obsahuje pobyt ve městě Brně, Mikulově a okolí, návštěvu Lednicko-Valtického areálu a Moravského Krasu. Je tvořen tak, aby nejlépe vyhovoval obecným požadavkům mladého cestovatele. Důraz je kladen na autentické zážitky, setkání se s místními obyvateli, gastronomii, sportovní vyžití, poznání místních významných historických památek, poznání přírody a života na venkově. Zájezd je vytvořen pro 8 účastníků, s nimiž bude po celou dobu jeden průvodce, který je bude nejen provázet různými oblastmi regionu, ale bude se o účastníky starat, vytvářet příjemnou atmosféru ve skupině, bude členem „party“, jakýmsi mentorem pro ostatní. Doprava během zájezdu je vzhledem k bohatému programu až na jeden případ zajištěna mikrobusem. Účastníci tak nemusí nosit veškeré věci s sebou, mikrobus hraje roli jakési „základny“. Zájezd začíná a končí ve městě Brně, doprava do a z Brna už je na samotném účastníkovi. Stravování během zájezdu je zajištěno formou snídaně a večeře (výjimkou je večeře v 5. den zájezdu, kterou si hradí účastník sám). Specifické požadavky na průvodce Účastníci zájezdu jsou mladí lidé, proto i jejich průvodce by měl být podobného věku, v rozmezí zhruba 23-33 let. Kvůli charakteru zájezdu je nutné, aby průvodce hovořil plynně anglicky, dále musí vlastnit řidičský průkaz typu B – během zájezdu je řidičem mikrobusu. Průvodce by měl pocházet z Brna, nebo z jeho blízkosti, protože při pobytu účastníků zájezdu v Brně není ubytování pro

průvodce

zajištěno.

Také

by

měl

samotné

město

Brno

znát,

protože v některých částech zájezdu účastníky městem sám provází. V neposlední řadě by měl být velice společenský a komunikativní, znalý kulturních rozdílů různých národů. Jeho velkým úkolem je vytvořit ze skupiny „partu“, měl by proto mít jisté znalosti v sociologii či psychologii člověka.

47

4.3.1

Den první První den je den příjezdu. Mladí lidí přijedou do Brna v různých časových

intervalech.

V tento

den

je

nejdůležitější

všechny

ubytovat,

seznámit

je s programem, prostředím a hlavně seznámit skupinu jako takovou. Ubytování je zajištěno v hostelu U Minoritů v centru města. Všichni účastníci bydlí v jednom osmilůžkovém pokoji. Příjem nových zákazníků hostelu je od 14:00, od této doby bude na účastníky zájezdu čekat průvodce v přijímacích prostorách hostelu. Jakmile jsou všichni účastnící na místě, průvodce jim ukáže centrum města, poté následuje společná večeře. Při společné večeři bude všem účastníkům detailněji představen program zájezdu a proběhne seznámení skupiny.

48

4.3.2

Den druhý Druhý den začíná adrenalinovým zážitkem v kempu ATC Merkur

Pasohlávky, poté následuje netradiční procházka městem Brnem. V 7:30 proběhne snídaně v hostelu. Po snídani, v 8:40 je odjezd veřejnou dopravou do kempu ATC Merkur Pasohlávky, kde si účastníci vyzkouší wakeboarding. Wakeboarding je vodní sport, který spočívá v jízdě na wakeovém prkně pomocí kabelového vleku. Pro účastníky je pronajmut na dvě hodiny menší vlek i s instruktorem. V kempu je vyhrazen čas na oběd, v místě se nachází několik restaurací. Odpoledne až do večerních hodin probíhá netradiční procházka po městě Brně, kterou nabízí server feellocal.cz. Hlavními body procházky jsou náměstí Svobody, stará Radnice, katedrála svatého Petra a Pavla. Po cestě ale účastníci navštíví několik kaváren, restaurací a bister, do kterých chodí místní mládež. V každém podniku je dopředu domluvena konzumace typických českých potravin či pokrmů, v kavárně bude ukázáno pražení kávy, její příprava a později i degustace.

Harmonogram dne: 7:30 Snídaně 8:40 Vlak, později autobus k ATC Merkur (cca 1 hodina) 10:30 – 12:30 Wakeboarding 13:00 – 14:00 Pauza na oběd 14:26 Cesta zpět do Brna (cca 1 hodina) 16:30 – 20:30 Netradiční procházka Brnem (explore downtown)

49

4.3.3

Den třetí Po snídani v hostelu si účastníci sbalí všechny věci, jejich průvodce

je v hostelu vyzvedne a mikrobusem se všichni dopraví k Lednickému zámku. Následuje procházka okolo zámku, zámeckou zahradou až k Minaretu. Po cestě zpět k zámku ještě navštíví zámecký skleník. Oběd je naplánován v obci Klentnice ve vyhlášeném podniku Café Fara, nacházejícího se u farního kostela, odkud je hezký výhled na Pálavu. Po obědě následuje přesun do Mikulova, kde se nejdříve zájezd ubytuje v penzionu U Mikulinců. Poté se zúčastní agro programu Mikulov, ve kterém si účastníci zájezdu vyzkouší práci ve vinici, vyslechnou výklad o pěstování révy a navštíví výrobní sklep s ochutnávkou. Po této prohlídce budou mít účastníci volno určené k prohlídce města, nákupům apod. Ve večerních hodinách je pak čeká řízená degustace vína (až 15 vzorků) s občerstvením ve vinném sklípku nedaleko penzionu.

Harmonogram dne 7:30 Snídaně 9:00 Odjezd 9:45 Příjezd k Lednickému zámku 12:15 Odjezd do Klentnice, oběd 14:15 Přejezd do Mikulova k penzionu U Mikulinců 15:00 – 18:00 Agro program Mikulov 19:30 Řízená degustace vína s občerstvením

50

4.3.4

Den čtvrtý Ráno si účastníci opět sbalí všechny věci a přesunou se do obce

Nový Přerov na ekofarmu Jáňův dvůr. Kvůli předpokládané únavě a nabitého programu předešlých dnů bude dopoledne volné. Účastníci tak mají čas projít se po klasické české vesnici. Oběd bude možný na ekofarmě, kde vaří pouze z místních surovin a nabídka jídel je velmi kvalitní. Odpoledne je připravena 60 minutová projížďka na koních mezi vinicemi a vinnými sklepy s výhledem na Pálavu, Mikulov a Rakousko. Trasa je pro úplné začátečníky, koně jsou vedeny v kroku. Po projížďce budou připraveny pokoje pro ubytování. Další

odpolední

aktivitou

v

obci

je

Adventure

Putting

Golf,

který je podobný klasickému golfu, pouze zmenšený do minigolfových drah. Známé překážky minigolfu ale neobsahuje, součástí drah jsou různé terénní nerovnosti, vyvýšeniny, kameny, písečné bunkry – tedy stejně jako u golfu. Večer stráví všichni u ohniště v prostorách ekofarmy, kde si vyzkouší všechny aktivity s ním spojené (opékání českých buřtů, zpěv, vyprávění historek apod.). Nákup potravin zajistí průvodce.

Harmonogram dne 9:30 Odjezd 10:00 – 12:30 Volný pobyt na ekofarmě Janův dvůr 12:30 Oběd 14:00 Projížďka oblastí na koních 16:00 Adventure Putting Golf 19:00 Večeře u ohniště

51

4.3.5

Den pátý Po snídani na ekofarmě se účastníci opět kompletně sbalí a přesunou

se do chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Jako první atraktivitou je výstup na horní můstek propasti Macocha, která je 138 metrů hluboká a je největší svého druhu v České republice i ve střední Evropě. Po prohlídce propasti následuje pauza na oběd, v okolí Macochy je dostatek stánků s občerstvením. Odpoledne účastníci navštíví nejdříve jeskyni Punkevní. Prohlídka je rozdělena na dvě části, jedna pěší, kdy budou navštíveny různé dómy. Tato část končí u dna Macochy a poté navazuje plavba na loďkách po podzemí Punkvě. Druhou navštívenou jeskyní jsou jeskyně Sloupsko-šošůvské, které patří do systému Amatérských jeskyní, což je nejdelší jeskynní systém v České republice. Ve večerních hodinách se účastníci vrací zpět do města Brna (průvodce vrací zapůjčený mikrobus), ubytování je zajištěno opět v hostelu U Minoritů. Následuje pauza na večeři a poté návštěva zážitkové pivnice - Pivní burzy.

Harmonogram dne 8:30 Snídaně 10:00 Odjezd 11:30 Prohlídka propasti Macochy 12:00 Pauza na oběd 13:30 – 14:30 Návštěva Punkevní jeskyně 15:30 – 17:00 Návštěva Sloupsko-šošůvské jeskyně 17:15 Odjezd do Brna 18:15 Ubytování v hostelu U Minoritů 20:00 Návštěva zážitkové pivnice

52

4.3.6

Den šestý Šestý den bude z důvodu předešlé vytíženosti programu dnem

o něco volnějším. Účastníci dostanou úkoly, které musí během dne splnit ve dvoučlenných týmech. Oporou této „hry“ je mapa města Brna USE – IT, která účastníkům pomůže se ve městě zorientovat. V mapě jsou zakresleny různé brněnské obchody, restaurace, kavárny, parky a jiná místa, která stojí za navštívení. Časový limit pro tuto hru není stanoven, účelem je poznání města netradičním způsobem. Hra je koncipovaná tak, aby účastníky během dne pobavila, dala jim nové zážitky, ale aby účastníci měli stále prostor pro vlastní preferované aktivity ve městě (nákupy apod.). Po snídani se všichni setkají v prostorách hostelu a průvodce představí úkoly hry. Průvodce je během hry v případě problému k dispozici na telefonu, při hraní hry ale nijak nefiguruje. Úkoly hry: 

Rozdělit se do dvoučlenných týmů



Najít turistické informační centrum a požádat o mapu USE – IT



Pokusit se získat skleněnou kuličku, která každý den v 11: 00 vypadne jedním ze tří otvorů brněnského orloje



Navštívit park Lužánky a fanděním podpořit běžce



Vytvořit vtipný outfit v jednom z obchodů s oblečením a vyfotit se



Koupit malý suvenýr pro jednoho účastníka zájezdu (ne cíleně pro jednu osobu, suvenýry se rozdělí při večeři)



Naučit se 5 českých slov a zapamatovat si je Večer proběhne závěrečná večeře, kde se hra zhodnotí a rozdělí suvenýry.

Protože Brno je městem mladých, nachází se v něm spousta klubů pro večerní zábavu. Po společné večeři průvodce ukáže účastníkům nejvyhlášenější bary a taneční kluby a společně tak stráví poslední večer.

4.3.7

Den sedmý Sedmý den po snídani zájezd končí a účastníci odjíždí domů.

53

4.4 Kalkulace zájezdu Ubytování 

hostel U Minoritů – cena osmilůžkového pokoje 2320 Kč/noc => 290,-/os.



penzion U Mikulinců 350 Kč/osoba



farma Jáňův dvůr 570 Kč/osoba

Strava Snídaně v ubytovacích zařízeních 

hostel U Minoritů cca 60 Kč/osoba



penzion U Mikulinců v ceně



farma Jáňův dvůr 85 Kč/osoba

Strava v rámci aktivit 

večeře v rámci prohlídky explore downtown a při degustaci vína



první a poslední večeře v ceně 200 Kč/os/večeře



večeře u ohniště 100 Kč/os

Aktivity 

Pronájem malého vleku v ATC Merkur 1000 Kč/h =>125 Kč/os/h



Prohlídka města Brna - „explore downtown“ 1250 Kč/osoba



Výšlap na Minaret u Lednického zámku 20 Kč/osoba (studentská sleva)



Návštěva zámeckého skleníku u Lednického zámku 40 Kč/osoba



Agro program Mikulov 300 Kč/os



Řízená degustace vína s občerstvením, Mikulov 385 Kč/osoba



Projížďka na koních 350 Kč/osoba



Adventure Putting Golf 1 hodina 100 Kč/osoba



Návštěva Punkevní jeskyně cca 100 Kč/osoba (studentská sleva)



Návštěva Sloupsko-šošůvské jeskyně cca 100 Kč/osoba (studentská sleva)

54

Doprava Doprava z města Brna k ATC Merkur autobus, vlak 

Skupinová jízdenka Brno – Vranovice pro 8 osob 390 Kč zpáteční



Autobus Vranovice – Pasohlávky,Aqualand Moravia 36 Kč/os/zpáteční

Půjčení mikrobusu 1300 Kč / den 

3 dny půjčovné – 3900 Kč



Pohonné hmoty – najeto cca 220 km; cena nafty cca Kč 31,5/litr => 6930,-

Kalkulace ceny zájezdu pro jednu osobu Ubytování 

4 noci v hostelu u Minoritů, Brno

1160,-



1 noc v penzionu U Mikulinců, Mikulov

350,-



1 noc na farmě Jáňův dvůr, Nový Přerov

570,2080 Kč/osoba

Strava 

6x snídaně v ubytovacích zařízeních celkem 325,-



3x společné večeře



2x večeře v rámci aktivit (v ceně aktivit)

500,0,825 Kč/osoba

Aktivity 

Součet cen aktivit na osobu cca 2900 Kč/osoba

Doprava 

Cesta k ATC Merkur a zpět 49(vlak)+36(bus)= 85,-



Pronájem mikrobusu + pohonné hmoty

1354,1439 Kč/osoba

Celková cena pro jednu osobu 

2080+825+2900+1439= po zaokrouhlení cca 7250,-



Cena v Eurech: 7250/současný kurz € cca 27,3= po zaokrouhlení cca 270€

55

Náklady na průvodce Ubytování 

1 noc v penzionu U Mikulinců, Mikulov

350,-



1 noc na farmě Jáňův dvůr, Nový Přerov

570,920 Kč

Strava 

2x snídaně v ubytovacích zařízeních celkem 85,-



3x společné večeře



2x večeře v rámci aktivit (v ceně aktivit)

500,0,585 Kč

Aktivity 

Součet cen aktivit na osobu cca 2900 Kč/osoba

Doprava 

Cesta k ATC Merkur a zpět 49 (vlak)+36 (bus) = 85 Kč



Náklady na mikrobus již byly propočítány

Mzda Denní mzda pro průvodce činí 1000 Kč, při kalkulaci počítám s pěti celými dny a jedním půldnem (první den zájezdu). Sedmý den zájezdu služby průvodce nejsou potřeba. 

5 x 1000 + 500 = 5500 Kč

Celkové náklady na průvodce 

920 + 585 + 2900 + 85 + 5500 = po zaokrouhlení cca 10 000Kč



Cena zájezdu pro jednu osobu se tedy zvýší o 1250 Kč

Výsledná cena zájezdu na jednu osobu 

7250 + 1250 = cca 8500 Kč



Cena v Eurech 8500 / 27,3 = po zaokrouhlení cca 310 € Zájezd má formu připraveného balíčku, který mohou využít buď cestovní kanceláře, které k ceně připočítají svou marži, nebo samotní průvodci, jejichž plat je v ceně již zahrnut. 56

4.5 Propagace zájezdu a další náležitosti Podle poznatků z teoretické části je jasné, že mládež je hlavním uživatelem sociálních sítí a internetu, proto propagace tohoto zájezdu bude nejefektivnější za použití internetu. Vhodně jsou inzeráty na sociálních sítích jako Twiter, Linkedln, YouTube, ovšem tím nejdominantnějším je Facebook. Dalšími inzertními servery by mohly být eshopy s oblečením pro mladé nebo různé sportovní a cestovatelské online magazíny. Inzerce v podobě letáků by byla vhodná na inzerčních tabulích různých zahraničních univerzit.

Propagačním

mottem by mohl být již zmíněný slogan: „one backpack, thousands of experiences.“ Zajímavým způsobem propagace by mohla být spolupráce se zahraničními cestovními agenturami, které by zájezd nabízely mladým a dobrodružným zákazníkům. Základní podmínky zájezdu Zájezd je tvořen pro 8 osob (resp. mládežníků z různých zemí) a jednoho průvodce. Realizovatelný je z důvodu vysokých nákladů pouze při 100% naplnění.

Rizika zájezdu Mezi hlavní rizika, která by zájezd mohla ovlivnit či učinit neúspěšným jsem zařadila: 

Vysoká cena zájezdu v rámci českého prostředí, ne tak v zahraničí



Nedostatek přihlášených účastníků



Špatné počasí v termínu konání zájezdu (většina aktivit je venku)



Zdražení zájezdu z důvodu změny kurzu



Chyba lidského faktoru (při objednávání ubytování, aktivit apod.)

57

5

DISKUZE Hlavním cílem mé bakalářské práce je tvorba zájezdu pro zahraniční

mládež. Ze SWOT analýzy, kterou jsem provedla z pohledu mladého člověka na region, jsem zjistila silné a slabé stránky regionu a jeho příležitosti a hrozby. Ze SWOT analýzy jsem si uvědomila zásadní nedostatky regionu v oblasti cestovního ruchu mládeže, na základě kterých jsem vytvořila návrhy, jak tyto nedostatky odstranit. Podle

průzkumů

zahraničních

organizací

cestovní

ruch mládeže

zaznamenává v posledních letech velký růst. Nabídka regionu Jižní Morava tento druh cestovního ruchu svými produkty nepodporuje. Na základě tohoto faktu jsem vytvořila zájezd pro mladé zahraniční cestovatele, který splňuje základní požadavky na cestování mladého člověka. Navštívené oblasti zájezdu jsem vybrala podle jejich atraktivity pro mladého cestovatele. Z tohoto pohledu je nejatraktivnější město Brno, okolí Lednicko-valtického areálu, obec Mikulov a CHKO Moravský kras. Při hledání informací k mému zájezdu jsem často narazila na nepropracovanost internetových stránek a na jejich neúplný překlad do cizích jazyků či na absenci překladu do cizího jazyka vůbec. Tento problém jsem nejčastěji pozorovala u zprostředkovatelů ubytovacích a stravovacích služeb, oficiální stránky oblastí jsou často propracované mnohem lépe. Při kalkulaci zájezdu jsem se obávala vysoké výsledné ceny produktu, ovšem po zamyšlení se nad ekonomickými poměry v České republice a jiných zemí světa jsem usoudila, že z pohledu zahraničního turisty je výsledná cena přiměřená obsahu zájezdu. Touto bakalářskou prací chci poukázat na rostoucí zájem mladých lidí o poznání jiných zemí a jiných kultur. Česká republika má v těchto oblastech co nabídnout, avšak nejvíce mladých turistů navštíví pouze Prahu a její okolí. Vytvořením zájezdu pro zahraniční mládež do regionu Jižní Morava chci ukázat, že tento region má pro rozvoj cestovního ruchu mládeže velký potenciál.

58

ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo vytvoření zájezdu pro zahraniční mládež v rozmezí 20 – 30 let, tzv. „Twenty Teens“ v turistickém regionu Jižní Morava. Práce je orientovaná na cestovní ruch mládeže, proto je tomuto tématu věnována jak teoretická část, tak praktická část práce. Cestovní ruch mládeže v poslední dekádě významně vzrostl, styl cestování mladých lidí je velice specifický a dá se poměrně snadno definovat. Mládež je poměrně flexibilní a nesezónní, čímž se stává pro mnohé destinace zajímavou skupinou potencionálních zákazníků. Mladí cestovatelé se rádi v průběhu života do navštívených míst vrací, vytváří si k nim citovou vazbu, proto je výhodou zařadit mládežníky do jedné z cílových skupin. V teoretické části práce nejdříve popisuji základní pojmy cestovního ruchu, potom uvádím jeho rozdělení do druhů a forem a následně věnuji poměrně obsáhlou kapitolu službám v cestovním ruchu, z důvodu jejich klíčové role v tomto odvětví.

Dále

se

věnuji

novým

trendům

v cestovním

ruchu,

protože tento průmysl se neustále vyvíjí a proto sledování nových trendů považuji za velice důležité. V závěru teoretické části popisuji marketing cestovního ruchu a tvorbu jeho produktu, tedy zájezdu. Praktická část obsahuje popis navštívených oblastí regionu Jižní Moravy. SWOT analýza regionu je vytvořena z pohledu mládežníka a následuje tvorba sedmidenního zájezdu a jeho kalkulace. Cíl práce byl splněn. Z důvodu neexistence podobného produktu v regionu by zájezd mohl sloužit jako inspirace jak pro cestovní kanceláře, tak pro samotné průvodce a regionální turistická informační centra. Turistický region Jižní Morava má velký potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mládeže a je určitě žádoucí tento potenciál maximálně využívat.

59

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Drobná, D., & Morávková, E. (2013). Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost (2nd ed.). Praha, Czechia: Fortuna. Foret, M., & Foretová, V. (2001). Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha, Czechia: Grada. Franke, A., Attl, P., Holešinská, A., Nejdl, K., Petříčková, L., Piteková, J., … Zelenka, J. (2012). Zmírňování regionálních disparit prostřednictvím rozvoje cestovního ruchu. Praha: Wolters Kluwer ČR. Goeldner, R., C., & Ritche,B., R., J. (2014). Cestovní ruch – principy, přklady, trendy. Brno, Czechia: BizBooks Hladká, J. (1997). Technika cestovního ruchu. Praha, Czechia: Grada. Indrová, J., Malá, V., Mlejnková, L., Netková, J., & Petrů, Z. (2009). Cestovní ruch (základy). (2nd ed.). Praha, Czechia: Oeconomica. Jakubíková, D. (2012). Marketing v cestovním ruchu – Jak uspět v domácí i světové konkurenci. (2nd ed.). Praha, Czechia: Grada Jakubíková, D., Ježek J., & Pavlák M. (1995). Cestovní ruch. Plzeň: Západočeská univerzita. Janoušek, J. (1999). Rozhovory s Janem Werichem. Praha, Czechia: HAK – Humor a Kvalita.

Kotíková, H. (2013). Nové trendy v nabídce cestovního ruchu. Praha, Czechia: Grada

60

Malá, V. (1999). Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). Praha, Czechia: Vysoká škola ekonomická v Praze. Morrison, M., A. (1995). Marketing pohostinství a cestovního ruchu. Praha, Czechia: Victoria Palatková, M., Zichová, J., (2014). Ekonomika turismu – turismus České republiky. (2nd ed.). Praha, Czechia: Grada Pásková, M., & Zelenka, J. (2012). Výkladový slovník cestovního ruchu. (2nd ed.). Praha, Czechia: Linde Praha Elektronické zdroje Automotodrom

Brno

(2013)

O

okruhu.

[online].

Retrieved

from:

http://www.automotodrombrno.cz/cz/o-okruhu (accessed April 4, 2015) Brno. (2014). Informace a zajímavosti o městě Brně. [online]. Retrieved from: http://www.brno.cz/turista-volny-cas/informace-a-zajimavosti-o-meste/ (accessed March 31, 2015) České dědictví UNESCO. (2014). Lednicko-valtický areál – Představení. [online]. Retrieved from: http://www.unesco-czech.cz/lednicko-valticky-areal/predstaveni/ (accessed April 4, 2015) Hrdinová, B., Pacasová, M., Piskovská, H., & Trojan, J. (2009). Program rozvoje cestovního ruchu města Brna 2010 – 2015 (analytická část). Retrieved from: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/program_rozvoje_CR/Pr ogram_rozvoje_CR_Analytika_final.pdf (accessed March 31, 2015) Kancelář strategie města. (2014). Strategie pro Brno. Retrieved from: Brno website: https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/Strategie_pro_Brno/do

61

kumenty/text_Strategie_pro_Brno_aktualizace_2014_s_grafy.pdf

(accessed

March 31, 2015)

Richards, G., & Wilson, J., International Student Travel Confederation & Association of Tourism and Leisure Education (2003). New Horizons in Independent Youth and Student Travel. Retrieved from: http://www.atlaseuro.org/pages/pdf/FINAL_Industry_Report.pdf (accessed March, 15, 2015) Spolek pro rozvoj vekova Moravský kras. (2006). Strategický plán rozvoje mikroregionu

kras.

Moravský

Retrieved

from:

http://www.spolekmoravskykras.cz/region-moravsky-kras/plan-rozvoje/ (accessed April 4, 2015)

USE-IT EUROPE (2008) What? [online]. Retrieved from: http://www.useit.travel/cities/detail/brno/ (accessed April 4, 2015)

WYSE Travel Confederation (2013). New Horizons III. Retrieved from: http://www.wysetc.org/research/publications/new-horizons/ (accessed March, 15, 2015)

WYSE Travel Confederation & World Tourism Organization (2013) The Power of

Youth

Travel.

Retrieved

http://www.wysetc.org/research/publications/power-of-youth-travel/ March 15, 2015)

62

from: (accessed

Seznam zkratek ATLAS – Association for Tourism and Leisure Education CR – Cestovní ruch ČR – Česká republika CHKO – Chráněná krajinná oblast ISTC – International Student Travel Confederation UNESCO – United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization UNWTO – United Nations World Tourism Organization WTO – World Trade Organization WYSE Travel Confederation – World Youth Student and Educational Travel Confederation

63

Seznam obrázků Obr. 1 Vstupy různých oborů do oblasti cestovního ruchu Obr. 2 Znázornění tradičního a novodobého postupu v cestovním ruch

64

RESUMÉ Tématem této bakalářské práce je „Rozvoj turismu vybraného regionu ČR“. Vybraným regionem je pro tuto práci turistický region Jižní Morava. Cílem práce je vytvoření zájezdu v tomto regionu pro zahraniční mládež. Práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy cestovního ruchu, poskytované služby, nové trendy a způsob marketingu a propagace v cestovním ruchu. Důležitou kapitolou této části je charakteristika cestovního ruchu mládeže, s kterou je úzce spjata praktická část práce. Praktická část práce nejdříve analyzuje region Jižní Morava pomocí SWOT analýzy, provedenou z pohledu mladého cestovatele. Podle nabídky pro mládež následuje popis nejatraktivnějších oblastí regionu, na základě kterých je vytvořen sedmidenní zájezd včetně kalkulace.

SUMMARY The topic of this bachelor thesis is Development of Tourism in Selected Region in CR. The selected region for this thesis is tourist region of South Moravia. The aim of this thesis is to create a tour in this region. The thesis is divided into two parts. Basic terms, services, new trends, marketing and advertising of tourism are explained in theoretical part. One of important chapter in theoretical part is description of youth travel, which is closely linked with practical part of this thesis. The practical part at first analyzes region of South Moravia by using SWOT analysis, conducted from the perspective of young travellers. According to offers of the region for young people are presented the most attractive areas of the region. These areas will be contained in created seven-day trip, containing calculation as well.