Rozpočet města Uherský Brod

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Rozpočet města Uherský Brod Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D.

Monika Řezníčková

Brno 2010

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu JUDr. Ing. Radku Jurčíkovi, Ph.D. za cenné rady a odborné vedení které mi poskytl v průběhu psaní mé bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Janu Kadlčíkovi, vedoucímu finančního odboru Městského úřadu v Uherském Brodě, za ochotu při poskytování interních údajů a informací.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem „Rozpočet města Uherský Brod“ vypracovala samostatně a v seznamu literatury uvedla všechny zdroje, které jsem pro zpracování práce použila. V Brně dne 31. května 2010

_______________________

Abstract Řezníčková, M., Budged of municipality Uherský Brod. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. The bachelor’s thesis evaluates the municipality economy of Uherský Brod in 2007 – 2009. The first part of the work is focused on theoretical knowledge. The second part comprises the information about municipality of Uherský Brod, analyses and evaluates the municipal budgets last three years. The last part comprises suggestion of economy improvement of the municipality.

Keywords Budget, budget structure, budget system, grant, municipality, management of the municipality, budges incomes, budges expanse

Abstrakt Řezníčková, M., Rozpočet města Uherský Brod. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Bakalářská práce hodnotí finanční situaci obce Uherský Brod v letech 2007 – 2009. První část práce je zaměřena na teoretické poznatky. Druhá obsahuje údaje o městě Uherský Brod, analyzuje a hodnotí rozpočty města v posledních třech letech. Poslední část obsahuje návrhy na zlepšení hospodaření města. Klíčová slova Rozpočet, rozpočtová skladba, rozpočtová soustava, dotace, obec, hospodaření obce, rozpočtové příjmy, rozpočtové výdaje

Obsah

5

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ................................................................................................................ 10

1.2

Cíl práce a metodika...................................................................................... 11

Teoretická část

13

2.1

Hospodaření obce .......................................................................................... 13

2.2

Rozpočet obce................................................................................................. 14

2.2.1

Rozpočet územních samosprávných celků ....................................... 16

2.2.2

Využití různých metod sestavování rozpočtů.................................. 18

2.3

3

10

Rozpočtový proces ........................................................................................ 20

2.3.1

Návrh rozpočtu obce ............................................................................ 20

2.3.2

Projednávání a schvalování rozpočtů ................................................ 21

2.3.3

Rozpis rozpočtu, plnění rozpočtu a jeho kontrola ........................... 21

2.3.4

Závěrečný účet....................................................................................... 22

2.3.5

Publicita .................................................................................................. 23

2.4

Rozpočtový výhled........................................................................................ 23

2.5

Rozpočtová skladba....................................................................................... 23

2.5.1

Druhy třídění rozpočtové skladby ..................................................... 24

2.5.2

Příjmy ...................................................................................................... 25

2.5.3

Výdaje ..................................................................................................... 32

2.5.4

Financování (Třída 8)............................................................................ 36

Praktická část 3.1

39

Město Uherský Brod...................................................................................... 39

3.1.1

Základní informace ............................................................................... 39

3.1.2

Rozšiřující informace ............................................................................ 39

Obsah 3.2

6

Rozpočet města Uherský Brod..................................................................... 42

3.2.1

Příjmy rozpočtu ..................................................................................... 43

3.2.2

Výdaje rozpočtu..................................................................................... 55

3.3

Rozpočtový výhled........................................................................................ 58

3.4

Zadluženost .................................................................................................... 59

3.5

Doporučení ..................................................................................................... 60

3.5.1

Rekonstrukce koupaliště ...................................................................... 61

3.5.2

Rekonstrukce kina Máj ......................................................................... 61

3.5.3

Sloučení autobusového a vlakového nádraží.................................... 61

4

Závěr a diskuze

62

5

Literatura

68

Obsah

7

Seznam obrázků

8

Seznam obrázků Obr. 1 Průměrná struktura příjmů v letech 2007 – 2009 .................................... 43 Obr. 2 Struktura daňových příjmů v letech 2007 – 2009 .................................... 45 Obr. 3 Struktura místních poplatků v letech 2007 – 2009 .................................. 46 Obr. 4 Struktura nedaňových příjmů v letech 2007 – 2009 ................................ 51 Obr. 5 Přijaté transfery v letech 2007 – 2009......................................................... 53 Obr. 6 Průměrná struktura výdajů v letech 2007 – 2009 .................................... 55 Obr. 7 Rozpočtový výhled 2010 - 2025.................................................................. 58 Obr. 8 Vývoj ukazatele dluhové služby 2007 – 2009 (v %) ................................ 59 Obr. 9 Schéma rozdělení rozpočtového určení daní k 1. 1. 2008 ............. Chyba! Záložka není definována.

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1 Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů . 27 Tab. 2 Přehled hlavních výdajových oblastí z rozpočtu obcí............................ 35 Tab. 3 Výpočet ukazatele dluhové služby ........................................................... 38 Tab. 4 Základní informace o městě Uherský Brod ............................................. 39 Tab. 5 Vývoj počtu obyvatel a průměrný věk obyvatel v letech 2007 – 2009 . 41 Tab. 6 Rozpočet města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v tis. Kč) ............. 42 Tab. 7 Vývoj příjmů města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v Kč) ............ 43 Tab. 8 Struktura daňových příjmů v letech 2007 – 2009 (v Kč)......................... 44 Tab. 9 Struktura nedaňových příjmů v letech 2007 – 2008 (v Kč) .................... 50 Tab. 10 Struktura kapitálových příjmů v letech 2007 – 2009 (v Kč) ............... 52 Tab. 11 Přijaté transfery v letech 2007 – 2009 (v Kč)......................................... 53 Tab. 12 Struktura přijatých dotací v letech 2007 – 2009 (v Kč)........................ 54 Tab. 13 Vývoj výdajů města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v Kč) ........ 55 Tab. 14 Vývoj běžných výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč).............................. 56 Tab. 15 Vývoj kapitálových výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč) ..................... 57 Tab. 16 Rozpočtový výhled 2010 – 2013 (v tis. Kč) ........................................... 58 Tab. 17 Swot analýza města Uherský Brod........................................................ 60 Tab. 18 Druhové třídění rozpočtové skladby .................. Chyba! Záložka není definována.

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

10

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Ekonomický základ obce představuje jednu z nejvýznamnějších a zároveň nezbytných složek obecní samosprávy. Bez odpovídajícího ekonomického zázemí si jde jen těžko představit, že by se obec mohla svobodně rozvíjet a uspokojovat nejrůznější potřeby svých občanů. Obecní majetek a hospodaření obce patří do její samostatné působnosti. Obec zde vystupuje v soukromoprávních vztazích upravených zejména předpisy obchodního a občanského práva. V soukromoprávních vztazích obec nemá povahu orgánu veřejné moci, ale je postavena na stejnou úroveň ostatním účastníkům soukromoprávních vztahů. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích a jiné právní předpisy však omezují svobodu jednání obce v některých soukromoprávních vztazích. Je to kvůli tomu, že obec nakládá s veřejným majetkem a má k dispozici veřejné prostředky. K zabezpečování veřejných služeb a statků pro občany slouží územní rozpočet, díky kterému se prosazují cíle na úrovni územní samosprávy. Rozpočet se musí každoročně naplánovat, případně v průběhu období navrhovat jeho úpravy. To je důležité, neboť jím každým rokem prochází velké množství finančních prostředků. Stanovují se zde předpokládané příjmy a výdaje. Mělo by se vycházet ze zásady opatrnosti, kdy je lepší stanovit příjmy raději nižší a výdaje naopak o něco vyšší. Sestavení územního rozpočtu a jeho výhledu je ze zákona povinné. Význam rozpočtů obcí stále roste.

Téma bakalářské práce s názvem „Rozpočet města Uherský Brod“ jsem si vybrala proto, že studuji obor Finance. V Uherském Brodě bydlím a městský úřad sídlí blízko mého bydliště. O dění ve městě jsem se zajímala už před zpracováním této bakalářské práce. Také se snažím aktivně podílet na dění a změnách, které už proběhly a nebo se plánují. Také z těchto důvodů jsem se chtěla hlouběji seznámit s problematikou, která se týká hospodaření města, tvorbou rozpočtu a jeho strukturou. Tím bych chtěla prohloubit mé dosavadní znalosti a podrobněji zjistit jak město Uherský Brod hospodaří a využívá svých příležitostí.


11

1.2 Cíl práce a metodika Bakalářská práce se zabývá příjmovou a výdajovou stránkou rozpočtu města Uherský Brod za období od roku 2007 do 2009. Dále následuje analýza situace města, která hodnotí, zda-li rozpočet podporuje rozvoj města a zabezpečuje financování veřejných služeb občanům. Pro rozbor dat použiji metody horizontální a vertikální analýzy. Horizontální analýza sleduje změny položek oproti minulému období. Vertikální analýza vyjadřuje procentní podíl určité položky ze stanoveného základu. Práce doplňují tabulky a grafy, jejichž výsledky jsou vždy okomentovány. Výsledkem bakalářské práce určím, jestli je rozpočet vyrovnaný, schodkový nebo přebytkový a stanovím, jestli město hospodaří v dobré rozpočtové kondici nebo mu hrozí předlužení. Cílem je navrhnout doporučení ke zlepšení stávající situace. Při zpracování této práce vycházím především z odborné literatury, právních předpisů, které se vztahují k dané literatuře, internetových zdrojů a článků z časopisů vztahujících se k této problematice. Při tvorbě práce využívám interní výkazy Městského úřadu v Uherském Brodě. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce analyzuje sestavování rozpočtu obce. Dále je její součástí popsání rozpočtového procesu, zásad a rozpočtové skladby. V poslední části popisuji rozčlenění příjmů a výdajů územního rozpočtu podle druhového třídění rozpočtové skladby, zde také popisuji ukazatel dluhové služby, včetně jeho výpočtu. Praktická část obsahuje nejprve základní data a charakteristiku města Uherský Brod, včetně historie a současnosti. Poté je práce zaměřena na analýzu příjmové a výdajové stránky rozpočtu, s detailnějším členěním dle rozpočtové skladby. Je zde vypracována SWOT analýza situace města Uherský Brod. V jejím závěru je popsán a vyobrazen rozpočtový výhled a také ukazatel dluhové služby. V závěru praktické části je provedeno zhodnocení rozpočtu města a jsou zde uvedena doporučení, která by mohla přispět ke zlepšení stávající situace. Zde se nachází rovněž potvrzení či vyvrácení hypotéz, které v této části práce formuluji.


12

Pracovní hypotézy: 1. Město Uherský Brod věnuje pozornost i finanční prostředky na zajištění služeb pro místní občany, snaží se tak zajistit spokojenost obyvatel a také turistů. 2. V roce 2009 očekávám snížení daňových příjmů, kvůli ekonomické krizi. 3. S investicemi do zlepšování služeb a výstavbu projektů předpokládám navýšení kapitálových výdajů.


13

2 Teoretická část 2.1 Hospodaření obce Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vede evidenci svého majetku. (§ 38 Zákon o obcích (obecní zřízení) (128/2000 Sb.) Společně s oprávněním uskutečňovat vlastním jménem obecní samosprávu, disponuje vlastním majetkem, a to včetně finančních zdrojů, s nimiž hospodaří samostatně, a to za podmínek, které stanoví zvláštní právní předpisy. V této souvislosti se hovoří o tzv. ekonomickém základu samosprávy obcí, který je výrazem pro označení právně vymezeného postavení obcí po ekonomické stránce. Problematika ekonomického základu samosprávy obcí patří k nejdůležitějším a také nejsložitějším otázkám obecní samosprávy, neboť bez jejího odpovídajícího řešení by obec vůbec nemohla plnit vlastní samosprávné funkce. Dispoziční úkony s věcmi z nemovitého majetku obce mají, přes společný právní základ, obsažený v tzv. soukromoprávní úpravě, specifický režim, a to z toho důvodu, že se jedná o věci z tzv. veřejného majetku. (Koudelka a kolektiv, 2002, s. 101 - 103) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před projednáním v orgánech obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. (§ 38 Zákon o obcích (obecní zřízení) (128/2000 Sb.) Praktickou otázkou je, jak vnímat a vykládat předmětnou úpravu v tom směru, dokdy nejpozději mohou zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Tady je třeba výkladem zřejmě dospět k závěru, že pokud by obec současně se „záměrem“ nezveřejnila nejzazší termín pro podávání, resp. přijímání nabídek, potom by mělo platit, že nabídka byla předložena včas, pokud byla předložena před započetím jednání orgánu obce, na němž bylo „o daných nabídkách“ roz-


14

hodováno s konečnou platností. Tzn. před započetím jednání orgánu obce, který rozhodoval a také rozhodl o předmětném prodeji, směně atd. (Koudelka a kolektiv, 2002, s. 105) Obec dá přezkoumat příslušným okresním úřadem nebo auditorem hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok. (§ 42 Zákon o obcích (obecní zřízení) (128/2000 Sb. ) Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření obce souhrnně zpracovávají formou závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření obce a jí zřízených nebo založených právnických osob a hospodařením s jejich majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Hospodaření obce podle schváleného rozpočtu musí být za každý kalendářní rok přezkoumáno auditorem nebo okresním úřadem. Pokud jde o auditora, je zcela na vůli obce, kterého „auditora“ a odkud (bráno tzv. územně) si obec vybere, resp. zvolí. Základní rozdíl mezi postavením obou z takto uvedených kontrolních subjektů spočívá v tom, že v případě kontroly prováděné okresním úřadem nese náklady takové kontroly okresní úřad, zatímco v případě kontroly prováděné auditorem nese náklady takové kontroly obec. (Koudelka a kolektiv, 2002, s. 111)

2.2 Rozpočet obce Rozpočtem v nejširším slova smyslu se rozumí přehled vydání nějakého soukromého nebo veřejného hospodářství pro určité období a přehled příjmů taktéž pro určité období. (Pařízková, 2008, s. 11) Finanční hospodaření obcí se řídí jednak jejich ročním rozpočtem a jednak i rozpočtovým výhledem, pokud je sestaven. Tzn., že sestavovat rozpočet je


15

povinností obce, zatímco sestavovat rozpočtový výhled je věcí úvahy, resp. právem obce, bez povinnosti tak činit. Obcím se současně ukládá vést účetnictví podle zákona o účetnictví. Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Rozpočet obce je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti obce. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním. Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů, anebo se převádí do peněžních fondů. Jako schodkový může být rozpočet schválen jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let, nebo smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem, návratnou finanční výpomocí nebo výnosem z prodeje vlastních dluhopisů. Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud podle zákona neprobíhají mimo rozpočet. To platí jmenovitě o peněžních operacích s tzv. cizími prostředky, nebo sdruženými prostředky, které se uskutečňují mimo rozpočet obce. Obec vypracovává svůj roční rozpočet v návaznosti na svůj rozpočtový výhled, pokud jej má zpracován, dále na základě údajů z rozpisu platného státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, nebo jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Návrh rozpočtu musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu obce. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání zastupitelstva. Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Pokud by rozpočet obce nebyl schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria.


16

Bezprostředně po schválení rozpočtu v zastupitelstvu obce se provádí jeho tzv. rozpis, jehož součástí je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Obce jsou povinny uskutečňovat své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a současně také provádět pravidelnou systematickou a úplnou kontrolu svého hospodaření a hospodaření jimi zřízených právnických osob a zařízení, a to po celý rozpočtový rok. Případné změny rozpočtu se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, které se evidují podle časové posloupnosti. Rozpočet přitom může být po jeho schválení změněn z důvodu změny v organizaci hospodářství financovaného rozpočtem, změny právních předpisů ovlivňujících výši rozpočtových příjmů nebo výdajů; patří mezi ně také cenové změny ovlivněné změnami právní úpravy regulovaných cen, nebo změny objektivně působících skutečností ovlivňujících plnění rozpočtu příjmů či výdajů. Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření územního samosprávného celku a svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu, který je projednáván za podmínek předepsaných v obecné rovině ustanovení § 43 zákona o obcích. Povinnost obcí dát přezkoumat výsledek svého hospodaření za uplynulý kalendářní rok je stanovena tak, že její plnění je kontrolovatelné, a pro případ řádného nesplnění této povinnosti může být obec pokutována. Jestliže obec nepožádá o přezkoumání svého hospodaření za uplynulý rok okresní úřad do 31. ledna a ani v tomto termínu neobjedná přezkoumání svého hospodaření auditorem, může jí okresní úřad uložit pokutu do výše 100 000 Kč v řízení podle zvláštního zákona. Přezkoumání hospodaření v takovém případě provede okresní úřad. (Koudelka a kolektiv, 2002, s. 113 - 117)

2.2.1

Rozpočet územních samosprávných celků

Rozpočty územních samosprávných celků jsou označovány jako decentralizované peněžní fondy, ve kterých se soustřeďují jak příjmy, které obec získá na základě jejich přerozdělení v rozpočtové soustavě, tak příjmy generované jejich vlastní činností, a ty se rozdělují a používají na financování veřejných a smíšených statků prostřednictvím veřejného sektoru územní samosprávy, nebo prostřednictvím soukromého sektoru. Územní rozpočet je vytvářen, rozdělován a používán, stejně jako ostatní veřejné rozpočty v rozpočtové soustavě, s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování, který je typický pro všechny veřejné rozpočty.


17

1) Rozpočet jako bilance Bilancuje příjmy a výdaje za rozpočtové období shodné s rozpočtovým obdobím celé soustavy veřejných rozpočtů v dané zemi. V ČR je shodné s kalendářním rokem. Hospodaření lze charakterizovat: F1 + P – V = F2 kde F1 stav peněžních prostředků v rozpočtu na počátku rozpočtového období P příjmy V výdaje F2 stav peněžních prostředků v rozpočtu na konci rozpočtového období Je-li F2 > F1, vytváří se finanční rezerva pro hospodaření v dalším roce. Jeli F1 > F2, je nutné použít rezerv z minulých období nebo jiných zdrojů na vyrovnání rozpočtové bilance. Pokud nemá vytvořené finanční rezervy je obec nucena k financování svých potřeb využívání např. překlenovacího úvěru. 2) Rozpočet jako finanční plán Měl by zajistit solventnost obce a to tak, že připouští pouze ty výdaje obce, které jsou kryty: • Příjmy, které lze reálně očekávat; • Existujícími rezervami; • Eventuelně půjčkami, které lze získat a splatit. Při plánování příjmů a výdajů územních rozpočtů se setkáváme s tzv. rozpočtovým omezením. Vyjadřuje, že snaha územních celků vytvořit dostatečný objem zdrojů na příjmové straně rozpočtu je často v konfliktu s financováním určitých záměrů a cílů na výdajové straně. Vzhledem k tomu, že obce a kraje nejsou finančně soběstačné a mají více či méně omezené pravomoci v ovlivňování příjmů, je nutné o příjmech uvažovat jako o rozpočtovém omezení. Na druhou stranu je část výdajů obce nebo kraje předem známá a daná, často mají mandatorní charakter a lze tedy odhadovat výdajové potřeby předem. Smyslem je analyzovat současnou úroveň výdajů z důvodů realizace možných úspor a zvýšení efektivnosti, změn v poptávce a potřebách jednotlivých druhů služeb, hledání žádoucího rozdělení výdajů na dosažení spravedlivého rozložení služeb.


18

3) Rozpočet jako nástroj prosazování cílů municipální a regionální politiky • Stanovuje priority v rámci lokálních veřejných statků a služeb; • Alokuje zdroje mezi různé činnosti obce, stanoví úroveň a zaměření činností obce během rozpočtovaného období; • Rozhoduje o úrovni zdanění a výši poplatků; • Poskytuje úplné informace o finanční situaci a o plánech obce, které slouží jako základ pro měření efektivnosti operací obce. Z výše uvedených funkcí, které rozpočet plní, vyplývají i tři roviny rozpočtu: • Rozhodovací – rozhodování o tom, čeho chce územní celek dosáhnout. Provádí výběr umístění zdrojů mezi jednotlivé výdaje; • Řídící – jde o alokaci zdrojů mezi jednotlivé organizační jednotky obce; • Kontrolní – legalizace toho, kolik finančních prostředků územní celek získá a vydá, a dále při stanovení, kdo může peníze vydávat, v jaké výši a na jaký účel.

2.2.2

Využití různých metod sestavování rozpočtů

Existence rozpočtového omezení a rostoucí tlak na zvyšování efektivnosti, jak ze strany veřejnosti, tak ze strany ústředních vlád se projevují i v oblasti rozpočtového procesu, jako požadavek na zefektivnění jeho technik a postupů. Nutnost co nejpřesněji identifikovat a uspokojovat potřeby obyvatel vyžaduje využití jak technik výzkumu, tak plánování. 1) Přírůstkový způsob (indexový) Obce při plánování svých výdajů vycházejí z existující lokální politiky a standardů poskytovaných statků a služeb. Základem uvedeného přístupu je odhad a stanovaní meziročních změn, o které se přizpůsobí současný rozpočet, který je považován za základ rozpočtu budoucího. Jde o zohlednění: celoročních dopadů a efektů, jednorázových změn a dopadů na všechny položky příjmů a výdajů v daném roce, částky odrážející inflaci, demografických trendů, požadavků daných novou legislativou, která může znamenat nutnost dodatečných výdajů, či jejich redukci, případných dopadů na příjmy a výdaje dané realizací investičních projektů. Nedostatkem je, že nebere v úvahu zda je služba spravedlivě rozložena mezi spotřebitele, zda je poskytována efektivně, zda odpovídá měnícím se potřebám a zájmům občanů.


19

2) Fixně limitovaný rozpočet Na úrovni obcí a krajů lze tento způsob využít v případě, že zajišťují poskytování veřejných statků, či služeb prostřednictvím jiných organizací. Obec může poskytovat organizaci zajišťující službu paušální finanční částku, kterou si organizace rozdělí mezi jednotlivé nákladové položky podle vlastního uvážení. Obecné poznatky potvrzují, že uvedený způsob zvyšuje efektivnost. 3) Přístup nulové základny Z teoretického hlediska je přístup „nulové základny“ k tvorbě rozpočtu nejkomplexnější, protože podrobuje každou činnost, či položku rozpočtu vyčerpávajícímu zkoumání ve vztahu k cílům a možným postupům, jak jich dosáhnout. Nebere se ohled na současnou výši nákladů a při odhadu výdajů se postupuje v krocích: • Zda se má služba zajistit; • Stanovení standardu pro danou službu; • Odhad jednotkových nákladů služby při daném standardu; • Odhad objemu služby potřebného k zajištění standardu; • Odhad celkových nákladů nutných na zajištění dané služby. Tento způsob je časově velmi náročný. Doporučuje se aplikovat jej na služby, kde dochází ke značným změnám v poptávce, nebo kde se volí z několika málo variant. Municipality a kraje mohou tento postup opakovat u každé služby, např. jednou za pět let. 4) Performance budgeting (Rozpočtování dle výsledku) Vyžaduje od představitelů obce porovnávat zda bylo dosaženo žádoucích účinků a cílů. Rozpočtový proces pak hraje dvojí úlohu: poskytuje a zohledňuje zdroje a na druhé straně stanovuje kriteria a cíle výstupu. Základem tohoto přístupu jsou tyto principy: • Položky rozpočtu a informace o něm jsou strukturovány spíše podle jednotlivých typů činností a ne podle jednotlivých liniových prvků; • Součástí procesů je sběr informací o výsledcích, o nákladech na dosahování konkrétních výsledků a hodnocení efektivnosti. Pokud je metoda uplatňována důsledně, pomáhá definovat a odhalit problémy a slabiny v činnosti obce, ukáže na případné překrývání funkcí, což umožní lépe definovat a plánovat dlouhodobé záměry a cíle obce. V praxi, při uplatňo-


20

vání zmíněné metody, hrozí jistá tendence k přírůstkovým praktikám tvorby rozpočtu. 5) Metoda programového rozpočtování Podle této metody je rozpočet sestaven ve struktuře, která uspořádá navrhované výdaje podle jejich výsledků, anebo podle míry v jaké přispívají k dosažení celkových záměrů obce. Jednotlivé programy jsou strukturovány na základě míry jejich přispění k plnění cílů. Alternativy, které jsou zaměřeny na plnění obdobných cílů, jsou sledovány v rámci jedné skupiny, což vede ke vzniku konkurence mezi nimi. Programová struktura sleduje, hledisko účelnosti. Alokuje zdroje do hlavních programů, programů dílčích a programových prvků. Jedná se o sestavení dlouhodobější strategie cílů a záměrů. Z pohledu obcí je obecně uváděno období pěti let, za určitých okolností lze uvažovat i delší období. Využití popsaných přístupů ke každoročnímu sestavování rozpočtu obcemi se jeví jako časově, finančně i odborně velmi náročné. Všechny metody jsou velmi komplexní a vyžadují řadu analýz a rozborů. Na druhé straně je však možné využívat je jako podpůrné přístupy, zejména pokud se týkají vybraných aktivit obcí – např. financování výdajových aktivit zejména sociálního charakteru anebo výdajových oblastí rozpočtu, investičních aktivit, či sestavování střednědobých plánů. Protože je žádoucí a vhodné, aby více obcí postupovalo při těchto činnostech společně, mohou se najmout externí odborníky, podělit se o potřebné znalosti navzájem. (Provazníková, 2009, s. 57 - 65)

2.3 Rozpočtový proces Představuje činnost orgánů, a to jak volených, tak výkonných, spojenou se sestavením návrhu územního rozpočtu, s jeho schválením a realizací během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrolu jeho plnění a sestavení a schválení závěrečné skutečné bilance hospodaření. (Peková, 2004, s. 211)

2.3.1

Návrh rozpočtu obce

Musí být zahájen asi v polovině roku předcházejícím fiskálnímu roku, aby mohly být zpracovány veškeré informace a požadavky včas projednány. Návrh místních rozpočtů sestavuje výkonný orgán obce, zpravidla finanční výbor. Je to jedna z nejobtížnějších etap. Jde o to, aby naplánované příjmy, jak vlastní, tak příjmy plynoucí do místních rozpočtů, případně i ze státních účelo-


21

vých fondů anebo i od různých subjektů i naplánované výdaje na zabezpečení a financování veřejných statků, byly reálné a splnitelné. Návrh rozpočtu obce musí být vhodným způsobem zveřejněn nejméně 15 dnů před projednáním v obecním zastupitelstvu, aby se k němu mohli občané obce vyjádřit. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou občané obce uplatnit buď písemně ve stanovené lhůtě nebo ústně na zasedání zastupitelstva, protože projednávání rozpočtu je ze zákona veřejné. Protože rozpočet je zejména ve velkých městech značně obsáhlým dokumentem, nelze jednotně zákonem upravit způsob jeho zveřejňování a je zde tedy možnost uplatnit tzv. místní podmínky jako např. zveřejnění na úřední desce obce.

2.3.2

Projednávání a schvalování rozpočtů

Projednávání a schválení rozpočtu je uskutečňováno v obecním zastupitelstvu. Uvedený orgán má také za úkol pravidelně kontrolovat věcné i pokladní plnění rozpočtu, analyzovat případné příčiny neplnění rozpočtu a hledat vhodná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření. Schvaluje se struktura příjmů a výdajů i celková výše rozpočtu obce. Neníli rozpočet obce schválen před začátkem příslušného rozpočtového období tj. před 1. lednem rozpočtového roku, až do schválení rozpočtu posle skutečnosti stejného období v předchozím rozpočtovém období – jde o tzv. rozpočtové provizorium před 1. lednem rozpočtového roku, tak nastává situace že se rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu řídí pravidly rozpočtového provizoria. Taková pravidla vyplynou buď z realizace úkolů ukládaných pro takovýto případ zákonem o rozpočtových pravidlech republiky, anebo je musí určit zastupitelstvo obce. Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizoria se stávají příjmy a výdaji rozpočtu po jeho schválení. Schválený rozpočet zahrnuje plánované dotace ze státního rozpočtu. Poněvadž na začátku rozpočtového období nemusí ještě obec znát objem dotací, které dostane ze státního rozpočtu, případně z ostatních rozpočtů a peněžních fondů v rozpočtové soustavě, je rozpočtové provizorium dosti časté, i když nemusí být příliš dlouhé.

2.3.3

Rozpis rozpočtu, plnění rozpočtu a jeho kontrola

Po schválení rozpočtu může vyvstat potřeba provést změny či úpravy ve schváleném rozpočtu. Důvodem mohou být organizační změny, metodické či věcné změny. Proto se odlišují takové změny rozpočtu, které je třeba provádět povinně, na rozdíl od ostatních změn, které vyplývají spíše jako logický důsledek


22

vzniklé situace. Povinně je nutno třeba zabránit rozpočtovému schodku. Naopak dochází-li ke vzniku přebytku tím, že se překračují rozpočtové příjmy, není na to nutně třeba reagovat zvýšení rozpočtu výdajů. Změny rozpočtu obce se provádějí rozpočtovým opatřením, které se evidují podle časové posloupnosti, tak aby byl zachován přehled o aktuálně platném schváleném rozpočtu. Volené a výkonné orgány pravidelně kontrolují průběžné plnění rozpočtu během rozpočtového období, a to věcné i pokladní plnění, analyzují příčiny nesplnění rozpočtu a hledají vhodná účinná opatření, která by odstranila působení negativních vlivů v rozpočtovém hospodaření obce. Vedle průběžné kontroly plnění rozpočtu obce je důležitá i následná kontrola plnění rozpočtu provedená po skončení rozpočtového období jak volenými, tak výkonnými orgány obce. Důraz se klade především na analýzu hospodaření, analýzu příčin vzniku salda rozpočtu obce. Výsledkem by měl být návrh opatření směřující k dalšímu zkvalitnění rozpočtového plánování a rozpočtového hospodaření obce, a to v návaznosti na další zpřesňování rozpočtové prognózy. Pravidla kontroly, četnost v daném roce, konkrétní účel kontroly apod. stanovuje zastupitelstvo obce, což je součástí jeho vyhrazené pravomoci na základě zákona o obcích. (Pařízková, 2008, s. 155 - 159) Hospodaření s rozpočtovými prostředky ve veřejné správě je oblastí, ve které je neustále co zlepšovat. Například funkce vnitřního a vnějšího auditu není prozatím doceňována. Jeho prvotním smyslem není pouze naplňování litery zákona. Pro odpovědné představitele územní samosprávy by měl sloužit jako nástroj zjištění, zda se všechna rozhodnutí uskutečnila v souladu se zákonem a zda byly rozpočtové prostředky vynaloženy hospodárně v souladu s vytýčeným preferencemi vedení obce či kraje, zda tyto preference skutečně odpovídají požadavkům obyvatel. (Kameníčková, 2008)

2.3.4

Závěrečný účet

Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu obcí a svazku obcí. Závěrečný účet se zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před jeho projednáním v zastupitelstvu územního samosprávního celku. Obce a svazky obcí ze zákona č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, si nechávají přezkoumat svůj závěrečný účet příslušnému krajskému úřadu nebo auditorovi. Je na zvážení každé obce, zda si závěrečný účet nechá ověřit auditorem, což je za úplatu anebo zvolí bezplatné ověření příslušným krajským úřadem.


2.3.5

23

Publicita

Rozpočtová zásada publicity se nejjednodušeji a nejúčinněji využívá právě na úrovni územní samosprávy, kde je zpětná vazba mezi orgány územní samosprávy a obyvatelstvem velmi intenzivní a současně ji můžeme spatřovat ve všech etapách rozpočtového procesu. Zejména činnost orgánů obcí a krajů je bezprostředně kontrolována občany. Hospodaření obce, návrh rozpočtu i jeho plnění je projednáváno na veřejných zasedáních volených orgánů obcí za aktivní účasti občanů. Veřejná zasedání volených orgánů umožňují zjistit, jak se občané dívají na činnost volených i výkonných orgánů, jak hodnotí nejen plnění volebních programů, ale zejména hospodaření územních samospráv a rozpočet obce, neboť obyvatelstvo zpravidla žádá vysvětlení negativních tendencí v hospodaření obce a problémů s plněním rozpočtu. (Pařízková, 2008, s. 159 - 162)

2.4 Rozpočtový výhled Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů obcím ukládá od roku 2001 povinnost sestavovat kromě ročního rozpočtu i rozpočtový výhled. Rozpočtový výhled je nástrojem, který má využívat i ta nejmenší obec. (Provazníková, 2009, s. 73) Rozpočtový výhled je pomocným nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. (§ 3 odst. 1 zákona 250/2000 Sb.)

2.5 Rozpočtová skladba Rozpočtová skladba upravuje způsob třídění všech peněžních operací rozpočtů a fondů obcí, včetně operací organizačních složek, u kterých jsou obce zřizovatelem. (Peková, 2004, s. 225) O rozpočtové skladbě je platná nová vyhláška Ministerstva financí České republiky (dále jen „MF ČR“) č. 440/2006 Sb., která zahrnuje poměrně rozsáhlé změny v rozpočtové skladbě. Změny vyplývaly ze schválení řady zákonů a jiných právních předpisů, které měly na rozpočtovou skladbu dopad. Vedle nových právních předpisů měla na rozpočtovou skladbu dopad i rozhodnutí, která přizpůsobují její odvětvové členění tzv. klasifikaci funkcí vládních institu-


24

cí, kterou vydal Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) a pro kterou se používá zkratka Cofog. Umožňuje třídění příjmů a výdajů rozpočtu na příjmy a výdaje nenávratné povahy a návratné povahy. Tím lze přesněji analyzovat hospodaření a krytí schodku rozpočtu. Příjmy a výdaje se třídí jako tzv. peněžní operace. Sledují se pouze převody mezi pokladnou a vlastním bankovním účtem. Pokladní operace se tedy vztahují k pokladnímu plnění územního rozpočtu. To je v současné době v ČR shodné s kalendářním rokem. (Provazníková, 2009, s. 109) Třídění příjmů a výdajů rozpočtu podle rozpočtové skladby respektuje: • Zásadu jednotnosti a závaznosti; • Zásadu stability třídění rozpočtů; • Potřebu agregace, sumarizace s využitím principu konsolidace, aby nedocházelo k několikerému načítání některých operací, např. dotací; • Zásadu srozumitelnosti na základě jasně definovaných hledisek; • Zásadu kompatibility (mezinárodní účetní a statistické standardy). (Peková, 2004, s. 226)

2.5.1

Druhy třídění rozpočtové skladby

• Kapitolní třídění je v ČR povinné pouze u státního rozpočtu; • Druhové třídění je základní třídění. Týká se všech peněžních operací, které třídí peněžní operace do tří základních okruhů: příjmů, výdajů a tzv. financování; • Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje se z tohoto hlediska třídí všechny, z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Vychází z účelů, na které se vynakládají finanční prostředky z rozpočtu v souvislosti se zajišťováním potřeb; • Rozpočtová skladba upravuje tzv. konsolidační třídění, kdy prvkem jsou tzv. záznamové položky. Konsolidace umožňuje vyloučit duplicity na základě interních transferů mezi fondy a korekci příjmů na straně jedné a korekci výdajů na straně druhé při započítávání příjmů a výdajů.


25

Druhové třídění využívá čtyřmístný číselný kód v rámci jednotlivých tříd. Rozlišuje třídy – jednomístný kód => seskupení položek – dvoumístný kód => podseskupení položek – třímístný kód => jednotlivé položky – čtyřmístný kód. V ČR se třídí do následujících šesti skupin s podrobnějším tříděním uvnitř jednotlivých skupin: 1. zemědělství a lesní hospodářství; 2. průmyslová a ostatní odvětví hospodářství; 3. služby pro obyvatelstvo; 4. sociální věci a politika zaměstnanosti; 5. bezpečnost státu a právní ochrana; 6. všeobecná veřejná správa a služby. I odvětvové třídění využívá čtyřmístný kód: skupiny – jednomístný kód => oddíly – dvoumístný kód => pododdíly – třímístný kód => paragrafy – čtyřmístný kód. Druhové třídění • Inkaso x platba, • Nenávratná x návratná, • Běžná x kapitálová, • Opětovaná x neopětovaná, • Domácí x zahraniční, • Povinná x dobrovolná, • Aktiva x pasiva, • Zohledňující rozpočtovou politiku x řízení likvidity (Provazníková, 2009, s. 111 – 114)

2.5.2

Příjmy

Jsou podle druhového členění nenávratné inkasované prostředky připsané na bankovní účet, opětované i neopětované, z domácí ekonomiky i ze zahraničí, včetně přijatých darů a dotací a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky. Nezahrnují však ta inkasa, která představují vypůjčené finanční prostředky (návratné půjčky, úvěr, apod.) a přijaté splátky půjček dříve poskytnutých za účelem řízení likvidity a finančního investování. Přijaté návratné finanční prostředky, které nebyly utraceny ve výdajích se promítnou do přírůstku stavu bankovních účtů. (Provazníková, 2009, s. 115)


26

Hlavním a rozhodujícím zdrojem příjmů do rozpočtu obce by neměly být zisky z podnikání či jiné hospodářské činnosti obce, ale povinné platby stanovené zákonem nebo na základě zákona. Těmito platbami se rozumějí zejména daně a poplatky, které lze na základě čl. 11 odst. 5 Listiny ukládat jen na základě zákona. V této oblasti je pro obce významný zejména zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, který rozděluje daňové výnosy mezi stát, obce a kraje. (Břeň, 2010) Příjmové operace se třídí do čtyř tříd: Třída 1 – Daňové příjmy Povinné, neopětované příjmy plynoucí z daní, pojistného sociálního a zdravotního pojištění, doplatků včetně daní a sankcí za pozdní či nesprávné placení. Novela zákona o RUD platná od 1. 1. 2008 Novela do jisté míry zohlednila skutečnost, že výdaje obcí jsou závislé na celé řadě dalších faktorů než jen prostém počtu obyvatel (např. i poloha a rozloha obce, struktura osídlení, občanská vybavenost, kvalita služeb a infrastruktura předurčují výdaje obcí). Novela rozšířila doposud platné základní kritérium (počet obyvatel upravený koeficienty velikostních kategorií obcí) použité pro přerozdělování podílu obcí na sdílených daních o nová kritéria, která by měla přispět k tomu, aby podíl jednotlivých obcí na sdílených daních lépe odrážel jejich výdajové potřeby. Rozšířila je o: • Nové kritérium celkové výměry obce – váha 3 %; • Nové kritérium prostého počtu obyvatel obce – váha 3 %; • Modifikace stávajícího kritéria – počet obyvatel obce upravený koeficienty velikostních kategorií obcí – váha 94 %. Je modifikováno tak, aby nedocházelo ke kritizovaným skokovým přechodům mezi velikostními kategoriemi obcí a ke spekulací s počty obyvatel. To by mělo umožnit zavedení tzv. koeficientů postupných přechodů mezi velikostními kategoriemi. Nově se stanoveným koeficientem postupných přechodů násobí pouze ta část obyvatel obce, která spadá do příslušného intervalu počtu obyvatel, s výjimkou Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Modifikovaný výčet zahrnuje i snížení počtu velikostních kategorií (ze 14 na 4) a zmírnění progrese koeficientů.


27

Ke zmírnění dopadů plynoucí z přechodu na nový způsob přerozdělování sdílených daňových příjmů a k posílení daňových příjmů zejména malých obcí došlo ke zvýšení podílu obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,04 %. (Provazníková, 2009, s. 115 - 141) Do sdílených daních zahrnujeme daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob v případě, kdy poplatníkem je obec – s výjimkou daně, která je vybírána srážkou podle zvláštní sazby. (Rektořík a kolektiv, 2003, s. 61) Tab. 1

Koeficienty postupných přechodů a násobky postupných přechodů

Obce s počtem obyvatel od do obyvatel

Koeficienty postupných přechodů

Násobek postupných přechodů

0-300

1, 0000

1, 0000 x počet obyvatel obce

301-5000

1, 0640

300 + 1, 0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahující 300

5001-30 000

1, 3872

5 300, 8 + 1, 3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahující 5 000

30 001 a více

1, 7629

39 980, 8 + 1, 7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahující 30 000

Zdroj: Příloha č. 2 k zákonu č. 243/2000 Sb. Ve znění zákona č. 377/2007 Sb.

Místní poplatky Obce mohou vybírat místní poplatky podle zákona o místních poplatcích. (Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích) • Poplatek ze psů Poplatek ze psů se platí ze psů starších 3 měsíců. Sazba poplatku ze psů činí až 1 500 Kč za kalendářní rok a jednoho psa. Sazba poplatku ze psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmů, anebo poživatel sirotčího důchodu, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může obec horní hranici sazby zvýšit až o 50 %.


28

• Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt Platí fyzické osoby, které přechodně a za úplatu pobývají v lázeňských místech a v místech soustředěného turistického ruchu za účelem léčení nebo rekreace. Sazba poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt činí až 15 Kč za osobu a za každý i započatý den pobytu, není-li tento dnem příchodu. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. • Poplatek za využívání veřejného prostranství Se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí až 10 Kč za každý i započatý m2 užívaného veřejného prostranství a každý i započatý den. Za užívání veřejného prostranství k umístění prodejních nebo reklamních zařízení, lunaparků a jiných atrakcí může obec zvýšit sazbu až na její desetinásobek. Obec může stanovit poplatek týdenní, měsíční nebo roční paušální částkou. • Poplatek ze vstupného Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní nebo reklamní akce. Sazba poplatku ze vstupného činí až 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného. Obec může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit paušální částkou. • Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek z ubytovací kapacity se vybírá v obcích a městech v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí až 6 Kč za každé využité lůžko a den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek roční paušální částkou. • Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.


29

Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 20 Kč za den. • Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Poplatek za výherní hrací přístroj platí jeho provozovatel. Sazba poplatku za každý výherní hrací přístroj na tři měsíce činí od 1000 Kč do 5000 Kč. • Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci. Sazbu poplatku tvoří částka až 250 Kč za osobu a kalendářní rok. • Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace Sazba poplatku nesmí přesáhnout rozdíl ceny stavebního pozemku bez možnosti připojení na obcí vybudovanou stavbu vodovodu nebo kanalizace a ceny stavebního pozemku s touto možností. (http://portal.gov.cz) O druzích místních poplatků, které obec zavede, o sazbách, popř. úlevách, prominutí poplatku, vzniku a zániku poplatkové povinnosti, ohlašovací povinnosti, způsobu vedení průkazné evidence, splatnosti, způsobu kontroly a případných rozhodnutí musí zveřejnit obecně závaznou vyhlášku na úřední desce obce. (Peková, 2004, s. 279) Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem a může zvýšit včas nezaplacené (neodvedené) poplatky až o 50 %. (Marková, 2000, s. 88) Novela loterijního zákona posilující roli obcí při regulaci hazardních her, která byla v minulém týdnu schválena Poslaneckou sněmovnou, je odpovědným krokem vůči občanům našich obcí a měst. Shodli se na tom starostové, kteří se v Třeboni sešli na zasedání Rady Svazu měst a obcí ČR. Novela dále putuje do Senátu, který ji projedná v nejbližší době. Rada Svazu žádá senátory, aby návrh novely schválený Poslaneckou sněmovnou odsouhlasili v předloženém znění. V případě, že by se novela vrátila do sněmovny, hrozí, že v tomto volebním období již z časových důvodů projednána nebude. Bez jejího přijetí tak bude pokračovat neutěšená situace v regulaci hazardních her. (Koubková, 2010)


30

Správní poplatky Ministerstvo pro místní rozvoj připravuje v souvislosti s "velkou" novelou stavebního zákona i změnu zákona č. 634/ 2004 Sb. o správních poplatcích. Ty by měly být nově navýšeny. Sazby správních poplatků se totiž pro oblast územního rozhodování a povolování staveb téměř nezměnily od roku 1992, a až na malé výjimky se vztahují k úkonům, které vykonávaly stavební úřady podle předchozího stavebního zákona, který byl zrušen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), účinným od 1. ledna 2007. S ohledem na rostoucí náklady v souvislosti se zvýšením náročnosti územního a stavebního řízení je nutné provést valorizaci správních poplatků. Současný stav se ukázal jako dlouhodobě neúnosný. Nově navrhovaná výše poplatků a vybraná varianta řešení byla analyzována ve spolupráci s ministerstvem financí, krajskými úřady, Svazem měst a obcí České republiky a dalšími profesními organizacemi. Dosavadní výše poplatků se pohybovala v rozmezí 300 - 3000 korun. Vzhledem k nárůstu agendy pro stavení úřady ale tyto sazby dnešním nákladům neodpovídají. Pro další bezproblémové fungování stavebních úřadů a řešení jejich finanční situace připravilo ministerstvo několik variant. Forma zpoplatnění správních řízení a úkonů stanovených pevnou částkou z nich byla vybrána jako nejvhodnější. (Ayrer, 2009) Daně z nemovitosti V roce 2010 dochází u daně z nemovitostí k výrazným změnám – končí osvobození novostaveb, zvyšuje se část základních sazeb daně, aplikují se nové místní koeficienty. Obce však stále mají jen omezený rozsah informací o výběru daně. Obce a města jsou jedinými příjemci výnosu daně z nemovitostí, z nemalé části rovněž ovlivňují její výši. Konec osvobození pro novostavby a navýšení základních sazeb u budov v kombinaci s místním koeficientem může pro některé obce znamenat příjemné zvýšení daňových zdrojů, které přispějí k dalšímu rozvoji. (Kypetová, 2010) Třída 2 – Nedaňové příjmy Jsou veškeré opětované příjmy, jako příjmy z prodeje neinvestičního majetku, příjmy z prodeje zboží a služeb, příjmy sankční povahy, které nemají vztah k daním a přijaté splátky půjček za účelem rozpočtové politiky. (Provazníková, 2009, s. 115)


31

Mezi příjmy z vlastního podnikání patří především: • Zisk municipálních podniků Tento druh příjmů je závislý na počtu a velikosti těchto podniků, charakteru jejich činnosti a výše poplatku za služby, které zajišťují a poskytují občanům. V ČR není příliš významný. • Podíl na zisku podniků s majetkovým vkladem obce, regionu Do podnikání jiných subjektů je získání příjmu spojeno s podnikatelským rizikem. V ČR nejsou ani tyto příjmy příliš významné. • Příjmy z pronájmu nebo z prodeje majetku Nejvýznamnějším majetkem je půda. Výnosy z prodeje majetku jsou jednorázovým příjmem, který by měl výt použit především na financování kapitálových výdajů. Významným příjmem jsou také příjmy z pronájmu obecních bytů. • Příjmy z finančního investování Pro rozpočet obce nejsou velmi významné. Další skupinu nedaňových příjmů tvoří uživatelské poplatky, které jsou relativně důležité, protože právě ony poskytují občanům většinu služeb. Nejčastěji jde o dodávky pitné vody (vodné), čištění odpadních vod (stočné), svoz a likvidaci komunálního odpadu, sportovní, kulturní a rekreační služby, užívání skládek, hřbitovní služby atd. Mezi ostatní příjmy patří např. příjmy z mimorozpočtových fondů, dary a výnosy ze sbírek a příjmy ze sdružování finančních prostředků. Dále do této skupiny příjmů můžeme zařadit přijaté sankční pokuty, které jsou obtížně plánovatelné a mají zpravidla charakter doplňkových příjmů. (Peková, 2004, s. 281 - 289) Třída 3 – Kapitálové příjmy Jsou příjmy z prodeje investičního majetku a finančních aktiv majících povahu majetkových podílů za účelem rozpočtové politiky a přijaté dary pro investiční účely s výjimkou darů od zahraničních vlád a transferů z jiných úrovní vlády. Třída 4 – Přijaté dotace Dotace z rozpočtové soustavy do územních rozpočtů jsou projevem existence přerozdělovacích procesů uvnitř soustavy veřejných rozpočtů, projevem solidarity. Potřeba dotací se většinou zdůvodňuje potřebou obecné podpory obcí a regionů i podporou specifických činností, na kterých má stát zájem, které jsou většinou výsledkem přenesení odpovědnosti za zabezpečování některých,


32

zejména preferovaných veřejných statků ze státu na obce a na vyšší stupně územní samosprávy. Dotace jsou poskytovány na financování běžných, pravidelně se opakujících (neinvestičních) potřeb v rozpočtovém období, tzn. běžné dotace, a kapitálových, tj. jednorázových, pravidelně se neopakujících (investičních) dlouhodobých potřeb, tzn. kapitálové dotace. Nenávratné dotace mohou být do územních rozpočtů poskytnuty jako účelové a neúčelové. Účelové dotace se vždy poskytují na určitý účel při splnění podmínek použití. Nesprávně použitá, popř. nevyužitá část účelové dotace se ve většině případů vrací do rozpočtu, ze kterého byla poskytnuta. Neúčelové dotace mohou obce používat podle vlastního uvážení, tzn. jejich poskytování není vázáno na předem vymezený účel a předem vymezené podmínky. Mají tendenci posilovat pravomoc a odpovědnost orgánů územní samosprávy. I přes riziko neefektivního použití z důvodu neodborného rozhodování, jsou neúčelové dotace využívány stále častěji. Pro hospodaření obcí je objem dotací stejně významný, jako jejich uvolňování z veřejných rozpočtů. Existují rozdíly mezi uvolňováním běžných neúčelových a účelových dotací a kapitálových dotací. Obce České republiky, jako členské země Evropské unie, mohou vedle uvedených druhů dotací získávat do svých rozpočtů i dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. (Peková, 2004, s. 291 - 296)

2.5.3

Výdaje

Výdaji jsou nenávratné platby na běžné i kapitálové účely opětované i neopětované a poskytované návratné půjčky za účelem realizace rozpočtové politiky. Do výdajů nejsou zahrnovány úmor jistiny úvěru, převody finančních prostředků na vkladový účet za účelem dosažení úrokového výnosu, splátky dluhopisů, půjčky poskytované jiným subjektům za účelem řízení likvidity, nákup akcií a dluhopisu za účelem zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Třída 5 – Běžné výdaje Dělí se – neinvestiční nákupy – tj. opětované výdaje za zboží a služby neinvestiční povahy a náklady související s pracovní silou (mzdy, pojistné atd.), Neinvestiční transfery – neopětované výdaje na neinvestiční účely charakteru dotací a příspěvků mimo rozpočtovou jednotku. Neinvestiční půjčky – návratně poskytované prostředky jiným subjektům na neinvestiční účely.


33

Plánovatelné výdaje územních rozpočtů jsou výdaje, které lze poměrně přesně určit předem. Většina jsou běžné a opakující se výdaje a mají mandatorní charakter. Třída 6 – Kapitálové výdaje Jsou – investiční nákupy – tj. opětované výdaje na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku a akcií a majetkových účastí. Investiční transfery – neopětované výdaje charakteru dotací a příspěvků na investiční účely poskytovaných mimo rozpočtovou jednotku. V oblasti samostatné působnosti mohou obce rozhodovat o způsobu poskytování služeb, i když i toto může být regulováno ústřední vládou. Obce mají možnost volby způsobu organizačního zajišťování veřejných služeb. V rámci přenesené působnosti ústřední vláda převádí na základě různých zákonů některé funkce státní správy na obce, nadále však o nich rozhoduje. částečně se podílí na úhradě nákladů spojených s přenesenou působností. Z hlediska hospodaření nejsou však k dispozici samostatné údaje, které by dovolily určit příslušné úplné náklady na tyto jednotlivé činnosti (stavební úřad, matrika atd.). při hodnocení výdajů obcí je však obtížné zahrnout tyto dotace do účetnictví obcí, resp. snížit výdaje o dotace na příslušnou výdajovou oblast.

Členění výdajů 1) Ekonomické hledisko Běžné výdaje jsou opakující se výdaje, ze kterých se financují běžné potřeby (např. platy zaměstnanců, nákup služeb, sociální dávky) v příslušném rozpočtovém roce. Kapitálové výdaje slouží zejména na financování dlouhodobých investičních potřeb. Souvisejí se splácením půjček na financování investic. 2) Hledisko rozpočtové skladby Pro obce je závazné druhové členění výdajů, které třídí výdaje na běžné a kapitálové. Avšak strukturu výdajů obcí lépe popisuje funkční členění (odvětvové třídění). Rozděluji výdaje do 6 skupin uvedených v tabulce 1. Rozpočtová skladba současně člení výdaje na nenávratné, kterých je většina, a návratné (např. obec půjčuje krátkodobé finanční prostředky občanům). Viz. tab. 2. 3) Podle charakteru infrastruktury Výdaje na ekonomickou infrastrukturu zahrnují výdaje určené na výrobní účely, zejména pro obecní podniky zabezpečující služby. Patří sem i dotace


34

a půjčky soukromému sektoru na podporu podnikání v obce, na zvýšení zaměstnanosti. Dále se do této skupiny zahrnují výdaji ne výstavbu a údržbu veřejných komunikací, veřejného prostranství, kanalizací, veřejného osvětlení, komunálních bytů, výstavu ČOV atd. Výdaje na sociální infrastrukturu zahrnují výdaji na vzdělání a péči o zdraví, na sociální peněžní transfery, na provoz sociálních zařízení. 4) Podle funkcí veřejných financí Mezi alokační výdaje patří výdaje na nákup zboží a služeb na zabezpečení veřejných statků pro obyvatele (např. udržení veřejného pořádku a bezpečnosti, veřejné osvětlení, péče o veřejnou zeleň atd.). Dále sem můžeme zahrnout výdaje na smíšené statky (např. výdaje na základní vzdělání). Výdaje na alokační činnosti mají i stabilizující účinky. Prostřednictvím nákupu zboží a služeb obec ovlivňuje poptávku po pracovních příležitostech a stabilizuje tak zaměstnanost na svém území. Výdaje na redistribuční činnosti souvisejí s peněžními transfery obyvatelstvu a jsou pouze doplňkové. Rozhodující část sociálních dávek je poskytována z rozpočtu ústřední vlády transferem do obecních rozpočtů. Cílem je snížit nerovnoměrný ekonomický vývoj obcí. 5) Hledisko rozpočtového plánování Plánovatelné výdaje obcí jsou výdaje, které lze poměrně přesně určit předem. Většinou se jedná o běžné opakující se výdaje a mají mandatorní charakter. Obec je nucena je vynaložit ze zákona. Neplánované výdaje jsou nahodilé výdaje, jejichž vznik lze obtížně odhadnout. Patří sem např. výdaje na odstraňování škod vzniklých povodněmi, ale i výdaje sankčního charakteru. (Provazníková, 2009, s. 209 - 216)

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu. Tab. 2

35

Přehled hlavních výdajových oblastí z rozpočtu obcí

Skupina výdajů 1. Zemědělství a lesní hospodářství

Výdajové oblasti • Obhospodařování půdního fondu • Obhospodařování obecních lesů • Provoz veřejné silniční dopravy • Údržba silnic, chodníků, veřejných prostranství

2. Průmyslová a ostatní odvětví hospodářství

• Zajišťování pitné vody • Odvod a čištění odpadních vod • Podpora rozvoje podnikání • Sběr surovin • Základní a mateřské školy • Kultura: divadelní činnost, knihovny, muzea, ochrana památek, sdělovací prostředky • Podpora tělovýchovy a zájmových organizací • Zdravotnictví (zřizování jeslí, nemocnic)

3. Služby pro obyvatelstvo

• Komunální služby: čistota obce, veřejná zeleň, veřejné osvětlení • Bydlení: pronájem obecních bytů, výstavba nových bytů • Životní prostředí: nakládání s odpady, péče o přírodu a krajinu • Dávky sociálního zabezpečení

4. Sociální věci a politika zaměstnanosti

• Zřizování sociálních zařízení jako: domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou, domovy pro matky s dětmi • Civilní obrana

5. Bezpečnost státu a právní ochrana

• Obecní policie • Požární ochrana • Zastupitelské orgány

6. Všeobecná veřejná správa a služby

• Činnost obecního úřadu • Finanční operace

Zdroj: Tománek, P. Financování územních samosprávných celků, Ostrava 2004


2.5.4

36

Financování (Třída 8)

Součástí této třídy jsou položky vyjadřující změnu stavu finančních prostředků na bankovních účtech jako stavová veličina. Jde o ukazatele potřebné pro účetní výkaz o plnění příjmů a výdajů. Tyto výkazy jsou označeny jako Výkaz pro hodnocení plnění rozpočtů územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí a územní samosprávné celky jsou povinny předkládat je pravidelně měsíčně Ministerstvu financi. Vyjadřuje, jakým způsobem jsou příjmové a výdajové operace financovány. Zachycuje např. návratné přijaté finanční prostředky a výdaje na splátky jistin dříve přijatých půjček a vydaných dluhopisů související s likviditou, tj. zabezpečením finančních zdrojů, se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků v rámci finančního investování apod. Součást financujících operací jsou i tzv. opravné položky k peněžním operacím, operace mimorozpočtové, dlouhodobé přijaté a vydané půjčky. Má přímou návaznost na zajištění salda územního rozpočtu: Příjmy – výdaje = přebytek (+) nebo schodek (-) = (-) nebo (+) financování Saldo rozpočtu zjistíme jako rozdíl příjmů a výdajů, které musí být vybilancováno financováním. V případě rozpočtového schodku musí mít financování kladné znaménko, což vyjadřuje pokles stavu hotovosti, či přírůstek termínovaných závazků. V případě přebytku rozpočtu je financování záporné – splácení závazků, či poskytování půjček a finanční investování. Univerzálním principem třídění příjmů a výdajů v rozpočtové skladbě je tzv. brutto princip. Operace třídy 8 se však provádějí netto způsobem. Operace, kdy stoupají peněžní pasiva subjektu či klesají jeho peněžní aktiva (např. pokud si obec vypůjčuje prostředky, prodává svůj dluhopis, apod.) se účtuje ve třídě 8 s kladným znaménkem. Naopak operace, kdy subjekt snižuje svá peněžní pasiva či zvyšuje svá peněžní aktiva, se zaznamenává se záporným znaménkem (např. splátka půjčky, nákup cizího dluhopisu, apod.). Odlišně od brutto způsobu se postupuje i u tzv. kompenzačních operací, které mají zvláštní postavení. Příjem je klasifikován jako záporný výdaj a výdaj je klasifikován jako záporný příjem (jde např. o vratky přeplatků nadměrných odpočtu daní, poplatků, dotace poskytované obcím ze státního rozpočtu prostřednictvím krajského úřadu apod.). na kompenzační operace se vztahují ustanovení obou zákonů o rozpočtových pravidlech. Kompenzace se týkají stejného rozpočtového roku. Musí být přesně identifikovatelné. (Provazníková, 2009, s. 118)


37

Ukazatel dluhové služby Dluhová služba Obsah dluhové služby se definuje takto: • zaplacené úroky (položka 5141 rozpočtové skladby), • uhrazené splátky vydaných dluhopisů (položky 8xx2 rozpočtové skladby), • splátky jistin (položky 8xx4 rozpočtové skladby), • splátky leasingu (položka 5178 rozpočtové skladby). Dluhová základna Dluhová základna obsahuje: • skutečně dosažené daňové příjmy v Tř. 1 a nedaňové příjmy v Tř. 2 za daný kalendářní rok, plus • dotace souhrnného finančního vztahu (položky 4112 a 4212 rozpočtové skladby) (prostředky finančního vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí a k rozpočtům krajů podle přílohy zákona o státním rozpočtu na příslušný kalendářní rok). Dluhová služba se poměřuje ke skutečnému objemu dluhové základny za uplynulý kalendářní rok. Výsledkem poměru bude „ukazatel dluhové služby“:

dluhová služba × 100 = ukazatel dluhové služby (%) dluhová základna


Tab. 3

38

Výpočet ukazatele dluhové služby

Číslo řádku

Název položky

Odkaz na rozpočtovou skladbu

1

daňové příjmy (po konsolidaci)

třída 1

2

nedaňové příjmy (po konsolidaci)

třída 2

3

přijaté dotace – finanční vztah

položka 4112 + 4212

4

dluhová základna

ř. 1 + ř. 2 + ř. 3

5

Úroky

položka 5141

6

splátky jistin a dluhopisů

položky 8xx2 a 8xx4

7

splátky leasingu

položka 5178

8

dluhová služba

ř. 5 + ř. 6 + ř. 7

9

UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY

ř. 8 děleno ř. 4

Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/ver_rozpocty_12197.html?year=2008

Zajímavá je i výše dluhové služby -- do 50 % má dluhovou službu 111 obcí, do 100 % dalších 44 obcí a nad 100 % celkem 30 obcí. Faktem zůstává, že výše dluhové služby je sice důležitým ukazatelem, ale nemusí být tím rozhodujícím pro posouzení jejího hospodaření. Měla by se posuzovat zejména účelnost zadlužení obce a také zhodnocení jejího majetku. Krátkodobá vysoká dluhová služba vůbec nemusí znamenat, že obec špatně hospodaří, pokud její investice směřuje k zlepšení vybavenosti obce a rozšíření jejího majetku. (Eliáš, 2004, str. 22)


39

3 Praktická část 3.1 Město Uherský Brod 3.1.1

Základní informace

Tab. 4

Základní informace o městě Uherský Brod

Oficiální název

Město Uherský Brod

IČO DIČ

00291463 CZ00291463

Sídlo

688 01 Uherský Brod, Masarykovo nám. 100

Starosta PSČ

Ing. Ladislav Kryštof 688 01

Zdroj: http://www.ub.cz/pages.aspx?rp=5&id=4

3.1.2

Rozšiřující informace

Poloha Město Uherský Brod se nachází na jihovýchodě České republiky. Je součástí Zlínského kraje a od krajského města Zlína je vzdálen asi 30 km. Uherský Brod leží v blízkosti Slovenské republiky, kde hraniční přechod Starý Hrozenkov je zválen asi 23 km. Městem protéká řeka Olšava. Uherský Brod je centrem regionu. Historie Počátky historického osídlení Uherského Brodu, jehož původní jméno ("Na Brodě") připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. – 12. století. Významným mezníkem v historii Uherského Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské. Ve II. polovině 19. stol. dochází k postupným změnám, začíná se rozvíjet průmyslová výroba a Uherský Brod se stává sídlem okresního hejtmanství. V letech 1883 – 1888 byla do Brodu přivedena železniční dráha. V této době dochází k průlomu moci německého úřednictva a židovského kupeckého patriciátu. Rok 1918 byl v konzervativním Brodě přivítán s velkým nadšením. V meziválečném období se Uherský Brod rozrůstal ve větší město, vznikla řada nových továren a došlo ke změně sociální struktury obyvatelstva, kdy začalo převažovat dělnictvo. Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kul-


40

turního života. Vznikl hudební spolek Dvořák s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal především Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky. V poválečném období se v důsledku socialistické industrializace přeměnil Brod v průmyslové město, v roce 1960 byl zrušen uherskobrodský okres, což mělo za následek omezení dalšího rozvoje, i přestože byl zdůrazňován jeho střediskový charakter. (www.ub.cz) Školství V Uherském Brodě se nachází 8 mateřských škol, 6 základních škol, gymnázium, 3 střední školy a učiliště. Je zde také umělecká škola. V Uherském Brodě jsou střední školy jak s technickým, tak s humanitním zaměřením. Gymnázium J. A. Komenského rozvíjí vztahy se zahraničními školami, zapojuje studenty do evropských projektů a v zahraničí slaví i své úspěchy. Kultura Kultura je v Uherském Brodě zastoupena např. prostřednictvím kulturního domu, ve kterém sídlí informační centrum města; knihovny, kostela, kláštera, husitského kostela, muzea J. A. Komenského a mnoha dalších památek. Dále zde působí kulturní spolky jako pěvecký sbor Dvořák, soubor tanců a písní Olšava, divadlo Brod, Scarlet rose, Sdružení výtvarných umělců moravsko–sloven.pomezí, Hvězdárna a astronomický kroužek Domu kultury společenské a zájmové spolky a sportovní spolky (TJ Spartak Uherský Brod, Hokejový klub Uherský Brod, Tenisový oddíl T.J. Sokol Uherský Brod aj.). Partnerskými městy Uherského Brodu jsou: Nizozemí město Naarden, kde zemřel učitel národů J.Á.Komenský, Japonsko město Tsukiyono a také na Slovensku Nové Mesto nad Váhom. Turistický ruch Uherský Brod svou polohou láká jak milovníky turistiky, neboť se nachází v Bílých Karpatech, ale také ty, co se zajímají o historii a kulturní zvyky. Historických památek je v Uherském Brodě a jeho blízkosti spousta např. muzeum J. A. Komenského, zámek v Buchlovicích. Dále je vzdálen pouze 15 km od lázeňského města Luhačovice, kde mohou turisté navštívit léčebné procedury nebo se jen procházet lázeňským městem a ochutnat známé prameny. Turisté se mohou ubytovat v jednom ze šesti hotelů, nebo v penzionech. V Uherském Brodě byl v roce 2003 postaven aquapark Delfín, který láká obyva-


41

tele jak nedalekého okolí, tak třeba i ze Slovenska. V blízkosti se nachází také zimní stadion, fotbalové hřiště a tenisové kurty. Obyvatelstvo Počet obyvatel Uherského Brodu klesá. Od roku 2008 konkrétně o 147 občanů. To je dáno především stěhováním. Počet vystěhovalých osob převyšuje počet osob přistěhovalých. Průměrný věk mužů i žen se zvyšuje, ovšem jen nepatrně. Tab. 5

Vývoj počtu obyvatel a průměrný věk obyvatel v letech 2007 – 2009

Počet obyvatel Průměrný věk celkem muži ženy celkem muži ženy 1. 1. 2007 17306 8541 8765 40,1 38,2 41,8 1. 1. 2008 17308 8539 8769 40,5 38,6 42,3 1. 1. 2009 17161 8475 8686 40,8 38,9 42,6

Datum

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1301-09-k_1_1_2009


42

3.2 Rozpočet města Uherský Brod Město hospodaří dle schváleného ročního rozpočtu příjmů a výdajů. Pro sestavení návrhu rozpočtu pro daný rok se vychází z rozpočtu za minulý kalendářní rok, který se upraví o očekávané události. Ke schválení rozpočtu dochází v prosinci předešlého roku. V průběhu roku dochází ke změnám schváleného rozpočtu města. Rozpočet je nutné přepracovat ve chvíli, kdy se zjistí, že skutečnost neodpovídá schválenému rozpočtu. Jedním z důvodů, proč dochází ke změnám schváleného rozpočtu, je povinnost zařadit dotace do rozpočtu až po jejich schválení a sepsání smlouvy o dotaci. Ke změnám rozpočtu může také docházet z příčiny potřeby vyšších či jiných výdajů. Tab. 6

Rozpočet města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v tis. Kč)

Schválený rozpočet Rok

Skutečný rozpočet

2007

2008

2009

2007

2008

2009

Příjmy

391 512

477 524

507 471

502 852

555 621

559 062

Výdaje

400 798

463 451

530 527

486 787

542 296

580 065

9 286

-14 073

23 056

-3 225

-8399

20 260

0

0

0

12 840

4926

-743

Financování Saldo

Zdroj: Interní výkazy města Uherský Brod

V roce 2007 hospodařilo město Uherský Brod s přebytkem 12, 8 miliónů (dále jen „mil.“) Kč. V roce 2008 došlo jak ke zvýšení příjmů, tak o zvýšení výdajů. Příjmy oproti roku 2007 vzrostly o 10 % a výdaje o 11 %. Za tento rok vykazovalo město zase přebytek. V posledním roce 2009 došlo k navýšení příjmů pouze o 1 % a výdajů o 7 %. Také si město půjčilo peněžní prostředky na realizaci plánovaných projektů, které v tomto roce činily až 48, 7 mil. Kč. Proto vznikl v tomto roce deficit 743 000 Kč. Ten ovšem město financovalo ze zůstatku hospodaření z minulých let.


43

3.2.1

Příjmy rozpočtu

Tab. 7

Vývoj příjmů města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v Kč)

2007

2008

2009

192 582 683

211 834 181

180 940 756

Nedaňové příjmy

34 378 169

37 539 573

31 134 545

Kapitálové příjmy

10 396 744

25 343 922

16 795 676

Přijaté transfery

265 494 842

280 903 524

330 191 405

Příjmy celkem

502 852 438

555 621 200

559 062 382

Daňové příjmy


Z uvedené tabulky můžeme vyčíst, že nejvýznamnější položkou v příjmech jsou přijaté transfery. Dotace jak investiční, tak neinvestiční povahy tvoří průměrně 55 % celkových příjmů města. Druhou podstatnou položkou jsou daňové příjmy. Ty na celkové částce příjmů města Uherský Brod činí až 36 %. Tyto dvě položky tvoří největší a nejdůležitější část příjmu. Další položky tvoří zbylých 10 %. Z toho nedaňové příjmy mají hodnotu 6 % a kapitálové příjmy 3 %.

36% 55%

3%

6%

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery

Obr. 1

Průměrná struktura příjmů v letech 2007 – 2009



44

Daňové příjmy Daňové příjmy jsou významnou položkou příjmové stránky rozpočtu města. Mezi ně patří daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, daň z přidané hodnoty, daň z nemovitostí, místní poplatky a správní poplatky. Většinu daňových příjmů nemůže město ovlivnit. Podíl daně z příjmů fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty, který připadá na dané město, určí zákon o rozpočtovém určení daní. Město má 100% podíl na dani z nemovitostí, které se nachází na katastrálním území obce. Jedná se o svěřenou daň, kterou může obec ovlivnit snížením či zvýšením koeficientu. Město rozhoduje, jaké místní poplatky bude od fyzických či právnických osob vybírat. Jejich výše je však omezena zákonem o místních poplatcích, v němž jsou upraveny maximální možné sazby či rozpětí sazeb. Tab. 8

Struktura daňových příjmů v letech 2007 – 2009 (v Kč)

2007

2008

2009

DPFO ze závislé činnosti

30 917 463

29 167 442

27 004 543

DPFO ze SV

15 118 093

18 603 888

8 261 986

2 075 127

2 606 197

2 516 117

37 682 471

45 240 915

31 017 111

7 452 720

8 867 280

8 291 640

57 082 703

64 739 474

63 137 244

8 050 067

8 256 155

8 601 697

Odvody za odnětí půdy ze ZPF

51 062

57 237

13 274

Poplatky za znečišťování ovzduší Poplatek za likvidaci komun. odpadu

24 000

357 843

22 000

15 177 477

14 930 200

15 764 400

254 926

273 881

273 402

1 509 911

1 433 564

2 050 764

Poplatek ze vstupného

11 429

50 853

18 792

Poplatek z ubytovací kapacity Poplatek za provozovaný výher.hrací přístroj

60 850

49 096

49 440

0

0

4 449 386

17 113 784

17 200 156

9 468 960

192 582 683

211 834 181

180 940 756

DPFO z kapitál. výnosů Daň z příjmů právnických osob DPPO za obce Daň z přidané hodnoty Daň z nemovitostí

Poplatek ze psů Poplatek za využívání veř. prostranství

Správní poplatky Celkem Zdroj: Interní výkazy města Uherský Brod


45

Nejvýznamnější položkou daňových příjmů je příjem z daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“), který tvoří průměrně 31, 7 % celkových daňových příjmů. Důležitou částku přináší též příjem z daně z příjmů právnických i fyzických osob (dále jen „PO a FO“). Co se týká příjmu z daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) je velmi podstatná daň ze závislé činnosti, která tvoří 15 % z celkových daňových příjmů. Daně z příjmů FO a PO měly v letech 2007 a 2008 rostoucí tendenci, avšak v roce 2009 došlo k poklesu. Ten byl způsoben menším příjmem DPFO ze samostatné výdělečné činnosti (dále jen „SV“) a poklesem příjmu z daní z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Svou váhu v příjmové stránce rozpočtu mají také místní poplatky, zejména poplatek za likvidaci komunálního odpadu, který má v průměru hodnotu 15 291 000 Kč. Správní a místní poplatky měly v letech 2007 a 2008 téměř stejnou hodnotu. Avšak v roce 2009 došlo ke změně. V roce 2009 poplatek za provozovaný hrací výherní přístroj nespadá pod správní, ale pod místní poplatky. Tím došlo ke snížení správních poplatků a naopak k navýšení poplatků místních. Daň z nemovitostí přináší relativně nižší hodnotu, ale poměrně stálou s mírně rostoucí tendencí.

70 000 000

Daň z příjmů FO 60 000 000

Daň z příjmů PO

50 000 000

Daň z přidané hodnoty

40 000 000 Kč

30 000 000

Daň z nemovitostí

20 000 000

Místní poplatky

10 000 000

Správní poplatky

0 2007

2008

2009

Rok

Obr. 2

Struktura daňových příjmů v letech 2007–2009



46

Z grafu vyčteme nejvyšší podíl na daňových příjmech a to DPH. Dále vidíme stálost příjmů daně z nemovitostí. Příjem z DPFO a z DPPO kolísající charakter. U FO se příjem pohybuje v rozmezí od 38 do 50 mil. Kč a u PO od 39 do 54 mil. Kč.

Místní poplatky Místní poplatky v roce 2007 činily 17 038 593 Kč, v roce 2008 pak 17 075 437 Kč a v roce 2009 došlo k růstu na částku 22 628 184 Kč. Město Uherský Brod vybírá následující poplatky: • • • • • • •

Poplatky za znečišťování ovzduší; Poplatek za likvidaci komunálního odpadu; Poplatek ze psů; Poplatek za užívání veřejného prostranství; Poplatek ze vstupného; Poplatek z ubytovací kapacity; Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj.

25 000 000

Poplatek za provozovaný výher.hrací přístroj Poplatek z ubytovací kapacity

20 000 000 15 000 000

Poplatek ze vstupného

Kč 10 000 000

Poplatek za využívání veř. prostranství

5 000 000

Poplatek ze psů

0 2007

2008

2009

Rok

Poplatek za likvidaci komun. odpadu Poplatky za znečišťování ovzduší

Obr. 3

Struktura místních poplatků v letech 2007 – 2009



47

Pro město je nejdůležitější poplatek za likvidaci komunálního odpadu. Příjem z výběru tohoto poplatku tvoří největší část příjmu z místních poplatků. Mezi důležité poplatky můžeme zařadit také poplatek za provozovaný hrací výherní přístroj, díky kterému město v roce 2009 vybralo do rozpočtu 4 400 000 Kč. Poplatek ze psů představuje konstantní příjem v průměrné výši 267 000 Kč. Poplatek za užívání veřejného prostranství přináší do rozpočtu v letech 2007 a 2008 téměř konstantní příjmy a to průměrně 1 460 000 Kč. O rok později se příjem z tohoto poplatku zvýšil na částku 2 050 000 Kč. • Poplatky za znečišťování ovzduší Dle §19 zákona č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, o poplatku malých zdrojů znečišťování ovzduší v Uherském Brodě rozhoduje a poplatek vybírá obecní úřad podle zvláštního předpisu (zákon č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků v pozdějším znění). Roční výše poplatku pro MZ vyměří obecní úřad pevnou částkou v rozmezí uvedeném v příloze 1k výše uvedenému zákonu č. 86/2002Sb., o ochraně ovzduší s přihlédnutím k velikosti zdroje, provozovaném období a druhu a spotřebě paliva (§19 odst.9 zákona o ovzduší). Výnosy z poplatku jsou příjmem obce a musí být použity k ochraně životního prostředí; • Poplatek za likvidaci komunálního odpadu Částka tohoto poplatku je tvořena: a) z částky 250 Kč za osobu a kalendářní rok b) z částky 250 Kč za kalendářní rok, stanovené na základě skutečných nákladů města (za rok předchozí) na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za osobu a kalendářní rok; • Poplatek ze psů Vznik poplatkové povinnosti je od dovršení tří měsíců stáří psa nebo od doby držení psa staršího. Výše poplatku a) v RD 500 Kč, za každého dalšího psa 700 Kč; b) v bytě 1000 Kč, za každého dalšího psa 1 400 Kč; c) důchodci 200 Kč, za každého dalšího psa 300 Kč. Osvobození od poplatku je osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, osoba provádějící speciální výcvik psů, osoba provozující útulek pro ztracené a opuštěné psy a osoby, které převzaly psy od Městské policie.


48

• Poplatek za užívání veřejného prostranství Za dlouhodobé užívání veřejného prostranství ( tj. déle než 1 měsíc): a) Za umístění stavebního nebo reklamního zařízení včetně přenosného stavebního a reklamního zařízení na Masarykově, Mariánském a Slováckém náměstí a nám. 1. máje, na pozemcích podél silnice I/50, na ulicích Vlčnovská, Nivnická, Prakšická, Přemysla Otakara II., Sv. Čecha, Hradišťská, Moravská, Dolní Valy, Horní Valy, Pod Valy, Neradice, Močidla, Těšovská, 1. května, Luhačovská, Bří Lužů, Komenského, Široká, Šumická, U Korečnice, 26. dubna, U Zastávky, Dolní konec, U Žlebu, Antonína Hrubého, Obchodní, Hlavní, Osvoboditelů, Větrná, Partyzánů, U Koupelek, Na Chmelnici, Tovární a Slovácká : − do 1 m2 2.000 Kč/rok − do 2 m2 4.000 Kč/rok − do 4 m2 6.000 Kč/rok − nad 4 m2 10.000 Kč/rok b) Za umístění stavebního a reklamního zařízení včetně přenosného stavebního a reklamního zařízení na ostatních veřejných prostranstvích uvedených v příloze č. 1 této obecně závazné vyhlášky − do 1 m2 1.500 Kč/rok 2 − do 2 m 3.000 Kč/rok 2 − do 4 m 4.000 Kč/rok − nad 4 m2 7.000 Kč/rok Za přechodné užívání veřejného prostranství Při povolení výkopových prací, umístění skládek a umístění stavebního zařízení za 1 m2 2 Kč/den. Při novostavbách rodinných domků, rekonstrukcích, nástavbách a přístavbách určených k bydlení, k nimž bylo vydáno stavební povolení (podle rozsahu stavby a možnosti využití vlastního pozemku) 2 Kč/den za každých (i započatých) 20 m2 . − Pro umístění cirkusů 1 Kč/m2/den, − Pro umístění lunaparků a jiných atrakcí 1 Kč/m2/den, − Zřízení předzahrádky pro občerstvení 1 Kč/m2/den, − Umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb u prodeje zboží rychlé spotřeby (rychlé občerstvení, květiny, zelenina, ovoce a služby) 40 Kč/m2/den, − ostatní zboží 100 Kč/m2/den, − Za vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobní vozidla osoby přihlášené k trvalému pobytu 1500 Kč/rok, − ostatní osoby 2000 Kč/rok,


49

− Za užívání veřejného prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce 3 Kč/m2/den, − Za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl 10 Kč/m2/den. Dnem se rozumí každý započatý kalendářní den bez ohledu na to, kterou a jak velkou část dne poplatník činnosti využije. Poplatek s uvedením sazby za m2 se platí za každý započatý m2 užívání veřejného prostranství. Poplatek dle odst. 1 písm. a) a b) se platí z každého započatého m2 reklamní plochy. Zaplacení poplatku nezbavuje poplatníka povinnosti požádat o vydání příslušného správního rozhodnutí. Od poplatku za užívání veřejného prostranství jsou osvobozeni uživatelé tohoto prostranství, kteří zde pořádají akci bez vstupného, nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely Poplatku za užívání veřejného prostranství spočívajícího ve vyhrazení trvalého parkovacího místa nepodléhají osoby zdravotně postižené. Poplatek se platí od prvého dne, kdy došlo k užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v článku 10 této obecně závazné vyhlášky, až do dne, kdy toto užívání skončilo. Při stanovení výše poplatku se považuje část dne za celý den a každý započatý m2 za celý m2 ; • Poplatek ze vstupného Sazba poplatku ze vstupného činí: a) 10 % z úhrnné částky vybraného vstupného na akce podle čl. 23; b) 20 % z úhrnné částky vybraného vstupného u všech akcí, jejichž součástí je erotická produkce; c) město může po dohodě s poplatníkem poplatek stanovit také roční paušální částkou; • Poplatek z ubytovací kapacity Sazba poplatku činí 2 Kč za každé využité lůžko a den; • Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Poplatek za každý výherní hrací přístroj činí 5000 Kč na tři měsíce. V případě, že výherní hrací přístroj bude provozovaný po dobu kratší než tři měsíce bude poplatek vyměřen v poměrné výši.


50

Nedaňové příjmy Nedaňové příjmy tvoří 6 – 7 % celkových příjmů města. Přestože podíl není nikterak vysoký, nelze nedaňové příjmy zanedbávat. Přinášejí do rozpočtu ve sledovaném období od 30, 8 mil. Kč do 37, 5 mil. Kč. Nedaňové příjmy byly nejvyšší v roce 2008, nejnižší pak byly v roce 2009. V roce 2009 nedaňové příjmy zaznamenaly pokles o 6, 6 mil. Kč. Pro zjištění důvodu poklesu nedaňových příjmů, je třeba zaměřit se na jednotlivé druhy příjmů. Tab. 9

Struktura nedaňových příjmů v letech 2007 – 2008 (v Kč)

2007

2008

2009

1 814 691

5 528 004

1 135 473

24 655 236

25 269 427

22 888 358

558 354

743 175

490 514

5 020 471

3 405 638

3 603 804

Příjmy z fin. vypořádání předchozích let

782 123

306 447

73 420

Ostatní nedaňové příjmy

1 025 842

1 737 493

2 169 196

521 452

549 389

773 780

34 378 169

37 539 573

31 134 545

Příjmy z vlastní činnosti Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků a realizace fin. majetku Přijaté sankční platby

Splátky půjčených prostředků Nedaňové příjmy celkem Zdroj: Interní výkazy města Uherský Brod

Nejdůležitější položkou ve struktuře nedaňových příjmů jsou příjmy z pronájmu majetku, kde patří zejména příjmy z pronájmu bytů a nebytových prostor REGIO a pronájem pozemků určených pro komunální služby a územní rozvoj. Další důležitou položkou jsou přijaté sankční platby. Zde největší hodnotu tvoří pokuty odboru dopravy. Příjmy z úroků mají kolísavý charakter. Do roku 2008 zaznamenávaly nárůst, ovšem v roce 2009 následoval pokles. Mezi splátky půjčených prostředků patří splátky půjček od Lyžařského klubu, sociálního fondu a splátky sociálních půjček jak dobrovolných tak nedobrovolných. Půjčenými prostředky se rozumí finanční prostředky přijaté,


51

jakožto návratné finanční výpomoci, půjčky a úvěry. Splátky půjčených prostředků vzrostly nejvíce v roce 2009, kdy došlo ke zvýšení splátek od Lyžařského klubu a sociálního fondu.

30 000 000 25 000 000

Příjmy z vlastní činnosti

20 000 000

Příjmy z pronájmu majetku Příjmy z úroků a realizace fin. majetku

Kč 15 000 000

Přijaté sankční platby

10 000 000 Příjmy z fin. vypořádání předchozích let

5 000 000

Ostatní nedaňové příjmy

0 2007

2008

2009

Splátky půjčených prostředků

Rok

Obr. 4

Struktura nedaňových příjmů v letech 2007 – 2009


Z grafu můžeme vyčíst, že příjmy z pronájmu majetku tvoří opravdu většinu nedaňových příjmů a to v průměru 71 %. Přijaté sankční platby byly nejvyšší v roce 2007, v roce 2008 byl zaznamenán pokles a v posledním roce opět vzrostly. Příjmy z vlastní činnosti byly nejvýraznější v roce 2008, kde tvořily dokonce až 15% veškerých nedaňových příjmů. Tento nárůst byl způsoben nárůstem o částku cca 4, 67 mil. Kč za odvody odpisů Centra pohybových aktivit. Další položky jsou vůči předchozím nepatrné velikosti. Z nich větší položkou jsou ostatní nedaňové příjmy, které tvoří průměrně 5 % celkových nedaňových příjmů.


52

Kapitálové příjmy V roce 2007 činily kapitálové příjmy 10 396 744 Kč. V dalším roce došlo k významnému nárůstu kapitálových příjmů na částku 25 330 054 Kč. V posledním roce byly tyto příjmy opět nižší a jejich hodnota byla 16 784 209 Kč. Kapitálové příjmy i přes výkyv v roce 2008 představují menší část na celkových příjmech města. V roce 2008 tvořily tyto příjmy 5 % a v letech 2007 a 2009 to bylo průměrně 2, 5 % celkových příjmů.

Tab. 10

Struktura kapitálových příjmů v letech 2007 – 2009 (v Kč)

Příjmy z prodeje pozemků Příjmy z prodeje ostatních nemovitostí Ostatní kapitálové příjmy Kapitálové příjmy celkem

2007

2008

2009

3 833 132

1 691 430

5 280 968

6 563 612

23 403 624

10 993 241

0

248 868

521 467

10 396 744

25 343 922

16 795 676


Mezi hlavní kapitálové příjmy patří příjmy z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí, dále příjmy z prodeje pozemků a nakonec ostatní kapitálové příjmy. V letech 2007 – 2009 přichází do městského rozpočtu příjmy z prodeje pozemků spjaté s komunálními službami a územním rozvojem. V letech 2008 a 2009 je zde také příjem z prodeje ostatních kapitálových příjmů a to konkrétně z přijatých darů na pořízení dlouhodobého majetku. Nejdůležitější z kapitálových příjmů je příjem z prodeje ostatních nemovitostí a jejich částí. V roce 2008, je hlavní příjem, který pochází z prodeje nemovitosti zařazené v bytovém hospodářství města. Jednalo se o prodej obecních bytů, kde vznikl pro město příjem v hodnotě 23 403 624 Kč. V letech 2007 a 2009 je tato částka menší a řadí se k ní kromě prodeje obecních bytů také prodej nemovitostí.


53

Přijaté transfery Městský úřad dostává dotace neinvestiční určené na běžný provoz města a dotace investiční, ze kterých je financována převážná část investičních projektů. Jednotlivé dotace může město žádat ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje a z rozpočtu Evropské unie. Tab. 11

Přijaté transfery v letech 2007 – 2009 (v Kč)

Neinvestiční přijaté dotace

2007 222 051 150

2008 252 624 481

2009 256 588 266

Investiční přijaté transfery Přijaté transfery celkem

43 443 692 265 494 842

28 279 043 280 903 524

73 603 139 330 191 405


300 000 000 250 000 000 200 000 000 Neinvestiční přij até dotace

Kč 150 000 000

Investiční přijaté transfery

100 000 000 50 000 000 0 2007

2008

2009

Rok

Obr. 5

Přijaté transfery v letech 2007 – 2009


Z grafu vyčteme růst neinvestičních dotací, které se pohybují v jednotlivých letech od 222 do 256, 7 mil. Kč. Investiční dotace jsou závislé na počtu a druhu vyhlášených dotací za daný rok státem nebo krajem. Dále záleží, zda si město o danou dotaci zažádá a jestli ji také získá. Investiční dotace jsou nestálé. V roce 2008 byly ve výši 28, 3 mil. Kč a v roce 2009 tyto dotace již dosahovaly 73, 6 mil. Kč.


54

Hlavní částkou v neinvestičních přijatých dotacích je každoročně dotace na sociální dávky, která se pohybuje od 175, 7 do 206, 8 mil. Kč. Tab. 12

Struktura přijatých dotací v letech 2007 – 2009 (v Kč)

NPT od veřejných rozpočtů ústřední úrovně NPT od krajů NPT od obcí Neinvestiční přijaté dotace celkem IPT od veřejných rozpočtů ústřední úrovně IPT od krajů IPT od obcí IPT od regionálních rad Investiční přijaté transfery celkem Přijaté transfery celkem

2007

2008

2009

219 490 176 1 786 474 774 500 222 051 150

250 374 460 1 428 021 822 000 252 624 483

254 698 126 1 064 640 825 500 256 588 266

41 187 023 200 000 2 056 669 0 43 443 692

22 414 237 150 000 5 714 806 0 28 279 043

53 568 254 0 0 20 034 885 73 603 139

265 494 842

280 903 524

330 191 405


V roce 2007 probíhala výstavba parkoviště U Žlebu, na kterou dostalo město dotaci ve výši 17 mil. Kč. Další byla dotace na metropolitní síť, která měla hodnotu 11, 1 mil. Kč. V roce 2008 probíhala rekonstrukce vzdělávacího střediska Maršov, kde dotace ze státního rozpočtu činily 9, 2 mil. Kč. Dále probíhala výstavba cyklostezky UB – Šumice, kde byly státní dotace 3, 9 mil. Kč, dále cyklostezka do Nivnice, kde stát dal městu dotaci v hodnotě 7, 6 mil. Kč a obec Nivnice částku 5, 5 mil. Kč. V posledním roce probíhala řada rekonstrukcí a staveb, na které město dostalo dotace. Začala se stavit přechodová lávka, která umožní bezbariérový přístup občanům z centra města na vlakové nádraží a k obchodnímu centru. Na lávku dostalo město dotaci ze státních fondů v hodnotě 20 mil. Kč. Dále probíhalo zateplování ZŠ III. Zde dotace ze státních fondů činily 9, 9 mil. Kč. A na vybavení škol, získalo město od regionálních rad dotaci 7, 9 mil. Kč. V tomto roce probíhala také celková obnova Tyršových sadů, kde se stavěli nové chodníky a obnovovala se zeleň. Na Tyršovy sady přijalo město dotace od regionálních rad částku 8, 6 mil. Kč. Další významná položka je stavba cyklostezky UB - Luhačovice, na kterou město dostalo ze státních fondů 7, 7 mil. Kč. Mezi jednu z důležitých položek můžeme také zařadit rekonstrukci Zimního stadionu, kde dotace činily 4 mil. Kč.


3.2.2

55

Výdaje rozpočtu

V rozpočtu města Uherský Brod ve sledovaných letech 2007 – 2009 zcela převažují běžné výdaje, které tvoří 79% celkových výdajů. Zbylou část 21% tvoří pak výdaje kapitálové. Tab. 13

Vývoj výdajů města Uherský Brod v letech 2007 – 2009 (v Kč)

Běžné výdaje Kapitálové výdaje Celkové výdaje

2007

2008

2009

391 394 610

443 087 763

438 478 018

95 392 836

99 207 909

141 586 800

487 063 386

542 295 672

580 064 818


Nejvyšší změnu ve výdajích zaznamenáváme v roce 2008, ty se oproti roku 2007 zvýšily o 11, 3%. To bylo způsobeno nárůstem kapitálových i běžných výdajů a to hlavně neinvestičními transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu a dále neinvestičními transfery obyvatelstvu. V roce 2009 došlo k dalšímu nárůstu výdajů a to o 7% oproti roku 2008. Běžné výdaje se sice snížily, ale kapitálové naopak zvýšily.

21%

79%

Běžné výdaje Kapitálové výdaje

Obr. 6

Průměrná struktura výdajů v letech 2007 – 2009



56

Běžné výdaje Tab. 14

Vývoj běžných výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč)

2007

2008

2009

Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné

69 195 050

74 913 011

75 591 680

Neinvestiční nákupy a související výdaje

98 702 939

98 916 400

97 185 913

7 438 933

7 236 197

8 168 712

42 236 023

57 655 626

49 480 791

172 228 043

202 948 820

207 033 912

641 537

463 516

315 039

952 085

954 193

701 971

391 394 610

443 087 763

438 478 018

Neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým organizacím Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům a mezi peněžními fondy téhož subjektu Neinvestiční transfery obyvatelstvu Neinvestiční půjčené prostředky Ostatní neinvestiční výdaje Běžné výdaje celkem Zdroj: Interní výkazy města Uherský Brod

Z tabulky je patrné, že největší objem finančních prostředků byl poskytnut na neinvestiční transfery obyvatelstvu. Průměrně tvořily 46 % celkových běžných výdajů. Z těchto výdajů tvoří většinu sociální dávky. Tato hodnota roste každoročně v průměru o 10 %. Druhou objemově nejvýznamnější položkou běžných výdajů jsou výdaje na neinvestiční nákupy a související výdaje. Největší část těchto finančních prostředků je činnost místní správy průměrně 21, 1 mil Kč každý rok. Další významná položka obsahuje opravy a údržbu silnic a to v průměru 16, 3 mil. Kč ročně. Další významnou položkou běžných výdajů jsou výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci a pojistné, která tvoří 17 % celkových provozních výdajů obce. Zde největší část tvoří platy zaměstnanců.


57

Kapitálové výdaje Na rozdíl od běžných výdajů se kapitálové výdaje v čase mění. Kapitálové výdaje představují pořízení nového majetku, popř. rekonstrukce, tedy technické zhodnocení stávajícího majetku. Tab. 15

Vývoj kapitálových výdajů v letech 2007 – 2009 (v Kč)

2007 Investiční nákupy a související výdaje Investiční transfery Kapitálové výdaje celkem

2008

2009

95 392 836

98 908 909

139 866 800

0

299 000

1 720 000

95 392 836

99 207 909

141 586 800

Zdroj: Interní data města Uherský Brod

V roce 2007 měla největší podíl na kapitálových výdajích položka silnic, kde nejnákladnější byla výstavba parkoviště U Žlebu, která stála město 17 000 000 Kč, dále výstavba okružní křižovatky u Kollera, která stála 4 162 123 Kč. Druhým největším výdajem byla činnost místní správy, kde největší investicí byla na Metropolitní síť, náklady na výpočetní techniku a to částka 14 623 835 Kč. V roce 2008 mělo město Uherský Brod vyšší výdaje než v roce předchozím, což bylo způsobeno nárůstem výdajů na silnice, kde hlavní investicí byla výstavba cyklostezky Nivnice, kde výdaj činil 13 764 717 Kč. Ten byl ovšem z 92% kryt dotacemi. Dalším výdajem byla opět investice do výstavby parkoviště U Žlebu, do které město investovalo dalších 9 251 273 Kč. Další zvýšení výdajů bylo také způsobeno oblastí komunálních služeb a územního rozvoje a to stavbou Vzdělávacího střediska Maršov, kde byla investice 14 510 778 Kč. Z dotací bylo kryto 63, 7 % celkové částky. Rok 2009 přinesl velký nárůst výdajů. Ten byl hlavně kvůli nárůstu výdajů na silnice, kde v tomto roce probíhala výstavba přechodové lávky, která je vybudována hlavně z důvodu nevyhovujícího stavu mostu, který se na jejím místě dříve nacházel a nahrazení schodů kvůli bezbariérovému přístupu na hlavní nádraží a obchodnímu centru, které se zde nachází. Tato investice činila 32 533 684 Kč a byla z 91 % hrazena z dotací. Další položkou byla výstavba cyklostezky UB – Luhačovice, jejíž hodnota je 12 447 350 Kč. Dalšímu výraznějšímu nárůstu výdajů byla investice do základních škol. Kde probíhalo zateplení ZŠ, které činilo 11 969 137 Kč.


58

3.3 Rozpočtový výhled Město Uherský Brod má rozpočtový výhled schválený zastupitelstvem do roku 2013. V roce 2011 můžeme sledovat výkyv jak příjmů, tak výdajů. Ten je způsoben plánovanou realizací projektů, kde v příjmech to jsou hlavně investiční dotace a ve výdajích kapitálové výdaje. Velká část budou investice na realizaci dotační projektů. V roce 2013 by si podle rozpočtového výhledu nemělo město brát úvěr na realizaci dotačních projektů. Mělo by docházet pouze ke splácení půjček a úvěrů. Tab. 16

Rozpočtový výhled 2010 – 2013 (v tis. Kč)

Rok Příjmy Výdaje Financování Saldo

2010 475 751 523 843 48 092 0

2011 607 853 687 868 80 015 0

2012 509 289 538 897 29 608 0

2013 470 089 467 345 -2 744 0


Město Uherský Brod si zpracovává výhled až do roku 2025. Ten zastupitelstvem schválen nebyl, ale velmi dobře nám poslouží pro představu, jak se v budoucnu budou vyvíjet příjmy a výdaje do již zmiňovaného roku 2025. Jaké jsou plány vývoje příjmů a výdajů pro následující roky můžeme vidět v následujícím grafu. Vidíme, že v roce 2014 a 2015 by mohly být příjmy a výdaje rozpočtu téměř vyrovnané. Následující rok 2016 by měly příjmy přesáhnout výdaje. V dalších letech až do roku 2025 by měly mít položky jak příjmů, tak výdajů vzestupnou tendenci a výdaje by neměly překročit příjmy. 800 000

tis. Kč

700 000

600 000

500 000

400 000

Příj my celkem

Obr. 7

Rozpočtový výhled 2010 - 2025


Výdaje celkem

20 25

20 24

20 23

20 22

20 21

20 20

20 19

20 18

20 17

20 16

20 15

20 14

20 13

20 12

20 11

20 10

300 000


59

3.4 Zadluženost Jedním z ukazatelů zadluženosti je ukazatel dluhové služby. Tento by neměl přesáhnout hodnotu 30%. Pokud ji přesáhne, mělo by město přijat taková opatření, aby k tomu další rok už nedošlo. (Provazníková, 2009, s. 199) Následující graf zobrazuje ukazatele dluhové služby města Uherský Brod ve sledovaném období let 2007 – 2009.

14,00 12,00

11,78

10,00 8,00 %

7,49 6,00 5,67 4,00 2,00 0,00 2007

2008

2009

Ukazatel dluhové služby

Obr. 8

Vývoj ukazatele dluhové služby 2007 – 2009 (v %)


Hodnota ukazatele dluhové služby má průměrnou hodnotu 8, 31 %. V prvním sledovaném roce byla hodnota 7, 49 %. V následujícím roce 2008 klesla jeho hodnota o 1, 82 %. V posledním roce došlo k nárůstu o 6, 11 % na výsledných 11, 78 %. Zjištěné hodnoty ukazatele dluhové služby jsou pro město Uherský Brod příznivé, neboť žádná z hodnot nepřesahuje 30 %. Město si tudíž vede dobře a nemusí přijímat žádná speciální opatření, aby tento koeficient snížilo.


60

3.5 Doporučení Tab. 17

Swot analýza města Uherský Brod

Silné stránky

Slabé stránky

• dobré hospodaření města • vhodná geografická poloha (CHKO Bílé Karpaty)

• nedostatek pracovních příležitostí

• existence průmyslových zón

• nedostatek parkovacích míst

• rozvinuté informační kanály obce (městské informační centrum, místní zpravodaj, webové stránky) • možnost rekreace a sportovního využití (zimní stadion, aquapark, tenisové kurty, minigolf, bazén, cyklostezky,…) • zkušenost se zahraničním partnerstvím • čisté životní prostředí • výborná dopravní dostupnost Příležitosti

Hrozby

• možnost získání dotací z fondů EU

• klesající zájem turistů

• vytváření nových pracovních míst

• zhoršování kvality životního prostředí

• možnost rozvoje cestovního ruchu

• změna legislativy v neprospěch rozpočtu města (např. snížení daňových příjmů)

• změna legislativy ve prospěch rozpočtu města (např. možnost získání většího počtu dotací) • výstavba nových bytových jednotek • prodej pozemků k výstavbě rodinných domů Zdroj: Vlastní zpracování

• Zvyšující se celostátní nezaměstnanost


3.5.1

61

Rekonstrukce koupaliště

Město Uherský Brod má v rámci podpory cestovního ruchu možnost např. uskutečnění rekonstrukce venkovního koupaliště, které patří do majetku města a v současné době je ve velmi špatném a nevyhovujícím stavu. Je nutné provést rekonstrukci celkových ploch jak bazénů, tak i přilehlých míst k odpočinku a relaxaci. Avšak mnohem lepší a efektivnější by se nabízela nová výstavba koupaliště na plochách v blízkosti aquaparku, kde by lidé měli možnost využívat také jiných možností, které aquapark nabízí a spojit je s letní relaxací u bazénu. Nachází se zde také velké parkoviště, které svou kapacitou odpovídá počtu návštěvníků. Jelikož by bylo vše nové a moderní, město Uherský Brod by bylo pro turisty zase o něco zajímavější a dali by přednost rekreaci v tomto městě. Město může zažádat o dotace z ROP (Regionální operační program, dotace EU). Předpokládaná výše dotace 20 – 25 mil. Kč. Celkové náklady v nejúspornější variantě by pak mohly činit přibližně 60 mil. Kč.

3.5.2

Rekonstrukce kina Máj

Dalším doporučením by byla rekonstrukce kina. Kino Máj patří do městské příspěvkové organizace spolu s domem kultury a hvězdárnou. Kino je v nevyhovujícím stavu a občané tak dávají přednost jiným např. v Uherském Hradišti. Zde bych doporučila kompletní přestavbu. Kino by mělo být moderní, s možností 3D a stalo by se tak konkurencí ostatním kinům ve Zlínském kraji. Zde by se mohly získat dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel. Kam spadá též rozvoj kultury. Rekonstrukce by pak mohly stát kolem 40 mil. Kč. V budově kina by se pak mohla část pronajímat např. jako restaurace a plánovaný rock klub. A tím by vznikly další příjmy do rozpočtu města.

3.5.3

Sloučení autobusového a vlakového nádraží

Pro občany Uherského Brodu by bylo velkým přínosem přiblížení či sloučení autobusového a vlakového nádraží. To by umožnilo pohodlnější cestování. Je nutné vyjednání pozemkových převodů, protože ty jsou nezbytné k realizaci. Tady je nutná dohoda s Českými drahami, neboť část pozemků, na kterých by mohl vzniknout nový autobusový terminál je ve vlastnictví českých drah. České dráhy ovšem tuto akci umožní pod pouze pod podmínkou, že město Uherský Brod zrekonstruuje budovu vlakového nádraží. Předpokládaná výše dotací z ROP činí cca 25 mil. Kč, dále je možnost zažádat o dotaci ze švýcarských fondů.


62

4 Závěr a diskuze Prvořadou povinností územní samosprávy je zabezpečovat poskytování veřejných statků a služeb pro své občany, protože právě oni užívají nabídnuté služby a jejich spokojenost by měla být prioritou. Obyvatelé města mají odlišné preference a nároky na jednotlivé služby. Tuto základní úlohu město Uherský Brod splňuje. Nabízí svým občanům mnoho služeb a některé z nich využívají i obyvatelé okolních obcí (zdravotnictví, školství, aj.). Je zde také široké kulturní a sportovní vyžití. Město Uherský Brod se také snaží zvýšit bezpečnost obyvatel i jejich majetku prostřednictvím Policie města. Rozpočet města byl v roce 2007 a 2008 přebytkový. V roce 2008 vzrostly příjmy o 10, 5 %. To bylo způsobeno hlavně nárůstem příjmů daňových, kde hlavní položkou byla daň z přidané hodnoty která oproti roku 2007 vzrostla o 7, 66 mil. Kč. Dále navýšením příjmů kapitálových, zde došlo k prodeji obecních bytů a tím se rozpočet zvětšil o 23, 4 mil. Kč. Nesmíme opomenout ani přijaté dotace, kde došlo ke zvýšení příjmů o 15, 4 mil. Kč. Výdaje v roce 2008 vzrostly o 11, 5 %. Došlo k nárůstu především výdajů běžných, částkou 51, 4 mil. Kč a to v hlavní míře výdaji na sociální dávky. V posledním roce 2009 byl rozpočet schodkový, ten ale město dokrylo penězi, které mělo na účtu z minulých let. Deficit byl způsoben tím, že příjmy byly navýšeny o 0, 6 % a výdaje téměř o 7 % oproti roku 2008. I když došlo ke snížení výdajů běžných o 4, 6 mil. Kč, tak výdaje kapitálové vzrostly o 37, 8 mil. Kč. Růst kapitálových výdajů byl způsoben investicí do přechodové lávky, výstavby cyklostezky Uherský Brod – Luhačovice a také zateplení základní školy. Podle ukazatele dluhové služby si město Uherský Brod vede dobře. Ukazatel se ve zmiňovaných letech neblížil hranicím 30 %. Dle rozpočtového výhledu můžeme v roce 2011 sledovat výkyv jak příjmů, tak výdajů. Ten je způsoben plánovanou realizací projektů, kde v příjmech to jsou hlavně investiční dotace a ve výdajích kapitálové výdaje. Velká část budou investice na realizaci dotační projektů. V roce 2013 by si město nemělo brát úvěr na realizaci dotačních projektů. Mělo by docházet pouze ke splácení půjček a úvěrů. V roce 2014 a 2015 by mohly být příjmy a výdaje rozpočtu téměř vyrovnané. Následující rok 2016 se očekává, že příjmy přesáhnou výdaje. V dalších letech až do roku 2025 by měly mít položky jak příjmů, tak výdajů vzestupnou tendenci a výdaje by neměly překročit příjmy. Město Uherský Brod v posledních letech má vyšší výdaje z důvodu investic jako např. stavba parkovišť, výstavba cyklostezek, přechodové lávky a jiných


63

důležitých věcí, které občanům Uherského Brodu zpříjemní bydlení. To se ovšem snaží co největší měrou financovat z dotací. Je to velká příležitost, neboť se pak velké množství peněžních prostředků vrátí. Město Uherský Brod pak může dále zpracovávat projekty, které by občanům města usnadnily a také zpříjemnily život a tak zabránit jejich stěhování do jiných měst či obcí. Také dbá na rozvoj cestovního ruchu, např. výstavbou cyklostezek, které propojují město Uherský Brod s okolními obcemi. Nově je zpracována speciální mapa pro cyklisty, kde je napsáno, zda jsou stezky lehké, středně těžké či těžké náročnosti. Turista si může také vybrat, zda si zvolí cestu po památkách, za vínem nebo se podívá do lázeňského města Luhačovice a ochutná některý z léčivých pramenů. Město Uherský Brod by mohlo zvýšit příjmy a to tak, že se zvýší počet obyvatel ve městě. To se snaží splnit tím, že zvyšuje životní úroveň obyvatel a tak konkuruje větším městům v okolí. Také se nachází v CHKO Bílých Karpat, tudíž je zde krásná příroda a čisté ovzduší. V okolí města se nachází velké množství stavebních pozemků. Jednu lokalitu připravuje město k budoucímu prodeji a budují se zde inženýrské sítě. Pozornost by se měla upínat i na podporu drobných podnikatelů a lákání investorů. V okolí města je malá průmyslová zóna, která zahrnuje firmy jako Slovácké strojírny a.s. a Linea Nivnice. Zde dochází k výstavbě hal nových firem a také prodeji dalších pozemků. To by se pozitivně projevilo na daňových příjmech města (podle zákona o rozpočtovém určení daní). S přílivem nových firem by se zajistilo větší množství pracovních míst, což je v době ekonomické krize velmi žádoucí jev. Existuje i nový model financování – JESSICA. Ta je založena na financování projektů s potenciálem vytvářet příjmy a zisky. Nabízí jednodušší a administrativně méně náročnou cestu k evropským penězům za výhodnějších podmínek, než je tomu v tržním prostředí. Realizace projektů není omezena pouze jednotkami let. Příjemci peněz můžou těžit např. z dlouhodobě nastavené splatnosti a nízkých úroků. Z holdingového fondu půjdou peníze k příjemcům prostřednictvím fondu rozvoje měst. Zaměření podpory z městských fondů je buď územní, nebo obsahové. O peníze z nich se za jasně stanovených podmínek ucházejí soukromí i veřejní investoři se svými záměry. Projekty se mohou týkat přeměny nevyužívaných průmyslových oblastí na výrobní, společenské či obchodní zóny. Další variantou je výstavba, rekonstrukce kampusů nebo revitalizace kulturních památek. Město Uherský Brod ovšem na tento model dotací finančně nedosáhne. Jedná se o větší projekty, které jsou spíše možné ve větších městech nebo krajích.


64

V posledním roce se městu zvýšily hlavně výdaje kapitálového charakteru, což je způsobeno investicemi, jako již zmíněné cyklostezky, parkoviště, přechodová lávka. Dle mého názoru je dobře, že město investuje a snaží se tyto výdaje financovat dotacemi. Je dobře, že využívá příležitostí, které se z EU nabízí. Město Uherský Brod by se mělo ještě zamyslet nad otázkou obnovitelných zdrojů energie. Tato investice by byla zpočátku nákladnou, ale postupně by se investice splatila a město by tak mohlo začít šetřit. Mým cílem bylo také potvrdit, případně vyvrátit následující hypotézy: 1. Město Uherský Brod věnuje pozornost i finanční prostředky na zajištění služeb pro místní občany, snaží se tak zajistit spokojenost obyvatel a také turistů. 2. V roce 2009 očekávám snížení daňových příjmů, kvůli ekonomické krizi. 3. S investicemi do zlepšování služeb a výstavbu projektů předpokládám navýšení kapitálových výdajů. 1. Město Uherský Brod věnuje pozornost i finanční prostředky na zajištění služeb pro místní občany, snaží se tak zajistit spokojenost obyvatel a také turistů. − Tato hypotéza byla potvrzena. Město Uherský Brod se ve sledovaných letech 2007 – 2009 snažilo budovat parkovací místa, cyklostezky, opravy škol, stavbu dětských hřišť, … Na tomto místě bych ráda shrnula aktivity města Uherský Brod, postupně v každém roce, podle toho jak probíhaly. V prvním sledovaném roce 2007 jednou z nejvýznamnější činností byla výstavba parkoviště U Žlebu. Zmiňovaná parkovací plocha má několik pater a nachází se v blízkosti centra města, přibližně 5 minut pěší chůzí. Tím se vyřešil problém parkování ve středu města, kde je vždy velmi obtížné najít volné místo na zaparkování automobilu. Parkoviště se nachází v blízkosti sportovní haly, hřbitova a autobusového nádraží. Největší problém s parkovacími místy bývá také v týdnu, ve kterém se v Uherském Brodě koná Růžencová pouť. Město v období pouti navštěvují věřící lidé, protože pouť je pro ně jedna z významných událostí na Uherskobrodsku. Z jiného pohledu tato pouť láká děti k návštěvě atrakcí, a také jejich rodiče na promenádu mezi stánky, kde je možno zakoupit věci ruční výroby, typické věci z našeho regionu, nebo také různé sladkosti a perníky z pouti. Další velmi důležitou a nutnou investicí byla výstavba okružní křižovatky u Kollera. Ta se nachází na silnicích do centra


65

města jak ze strany lázeňského města Luhačovice, tak ze dvou hraničních přechodů se Slovenskou republikou. Kvůli původní křižovatce se pak tvořili kolony z výjezdu vozidel z centra města a samozřejmě pak také i ze silnice vedlejší a to ze strany od obce Nivnice. Křižovatka byla také velmi nepřehledná a stávaly se zde často dopravní nehody. Díky nově vybudované okružní křižovatce se již kolony netvoří a od jejího uvedení do provozu se zde nestala žádná nehoda. Je výhodou jak pro motoristy, tak pro chodce, pro které je přecházení silnice u této křižovatky mnohem bezpečnější. Třetí velmi důležitou věcí bylo v tomto roce počítačové vybavení Metropolitní sítě. To umožňuje občanům města, kteří nemají možnost počítače či internetu, zdarma využívat počítačů s připojením na internet v různých částech města. Ty se nachází např. v centru města na městském úřadě, dále také v městské knihovně, v budovách škol a školek,… V dalším roce 2008 byla nejdůležitější výstavba cyklostezky Uherský Brod – Nivnice. Ta byla z pohledu místních občanů přivítána velmi kladně. Je velmi příjemná pro jízdu na kole, na kolečkových bruslích a také na procházku. Důležitá je také proto, že mezi obcí Nivnice a městem Uherský Brod se nachází průmyslová zóna a firmy, které zaměstnávají občany města. Mezi dvě nejdůležitější patří Slovácké strojírny a.s. a Linea Nivnice. Cyklostezka je také velmi vhodná pro turisty, kteří mají rádi aktivní odpočinek. Ti díky ní můžou navštívit obec Nivnice, která je uváděna jako jedno z pravděpodobných rodišť učitele národů Jana Ámose Komenského. Další investicí byla stavba vzdělávacího střediska Maršov. Tam se např. pořádají školení která zahrnují kurz o hře, kreativitě inspirace pro tábory a kroužky, zážitkové pedagogice, sebepoznání a přátelství. To je důležité z hlediska vzdělanosti vedoucích kroužků a učitelů. Ti pak poskytují lepší služby pro děti, víc zájmových kroužků a táborů. Dochází k většímu zájmu dětí o kroužky a spokojenost rodičů, že se jejich dítě učí něčemu novému, užitečnému a je v péči proškoleného personálu, který se snaží děti zaujat novými metodami a zkušenostmi, které získal v rámci různých školeních, které se pořádají v tomto novém vzdělávací středisku. V posledním roce 2009 došlo také k velkým investicím, které se mají promítnout do lepšího a spokojenějšího života občanů. Město začalo realizovat stavbu přechodové lávky na vlakové nádraží. Ta je velmi důležitá také z pohledu občanů. Lávka nahradila schody, které byly již v horším stavu a původní most, který byl v nevyhovujícím stavu. Propojuje tak centrum města v blízkosti gymnázia s vlakovým nádražím, které patří k dosti využívaným lidmi z okolních vesnic v cestě do města za prací, školou, zábavou či nákupy. Přechodová lávka ale nekončí v místě vlakového nádraží. Dále vede přes želez-


66

niční koleje a končí v blízkosti obchodního centra. Vše je vystavěno bezbariérově pro komfort občanů, kteří mají problémy s pohybovým ústrojím a také pro starší občany města, kteří uvítají nahrazení původních schodů touto bezbariérovou formou. V tomto roce též probíhala výstavba cyklostezky Uherský Brod – Luhačovice. Ta je důležitá z pohledu trávení volného času obyvatel. Je to velká příležitost také pro aktivní turisty trávící svou dovolenou ve městě. Můžou se tak na kolech vydat na prohlídku lázeňského města Luhačovice a ochutnat některý z léčivých pramenů. Lze také přejet k Luhačovické přehradě, která nabízí krásné místo k odpočinku.

2. V roce 2009 očekávám snížení daňových příjmů, kvůli ekonomické krizi. − Tato hypotéza byla potvrzena. V roce 2008 došlo oproti předešlému roku ke zvýšení daňových příjmů. Avšak ve sledovaném roce 2009 došlo k velkému poklesu daňových příjmů a to o 30, 9 mil. Kč. To bylo způsobeno poklesem příjmů daně z příjmu právnických osob a to o 14, 1 mil. Kč a také poklesem příjmů daně příjmu fyzických osob ze závislé činnosti o 10, 4 mil. Kč. Některé malé firmy v důsledku ekonomické krize mohly zastavit výrobu a začít propouštět. V rámci Národního protikrizového plánu jsou od placení záloh daně z příjmu osvobozeni podnikatelé, kteří zaměstnávají méně jak 5 osob. Tím se opět velmi sníží daňové příjmy. Některé firmy jsou od placení záloh pro rok 2009 osvobozeny. Daň z příjmů fyzických osob podléhá zejména zdanění zaměstnanců. Jelikož docházelo k propouštění, tedy snižování počtu zaměstnanců a jejich platů., tím pak také došlo ke snížení příjmů z daní do rozpočtu města Uherský Brod.

3. S investicemi do zlepšování služeb a výstavbu projektů předpokládám navýšení kapitálových výdajů. − Tato hypotéza byla potvrzena V prvním sledovaném roce 2007 byly kapitálové výdaje ze všech pozorovaných let nejnižší a činily 95, 4 mil. Kč. V roce 2008 došlo k navýšení kapitálových výdajů o 4 % částkou 3, 8 mil. Kč. V posledním sledovaném roce 2009 se zvýšily kapitálové výdaje o 43 % a částka byla oproti předcházejícímu roku


67

o 42, 4 mil. Kč vyšší. V každém z uvedených let vytyčím nejdůležitější projekty včetně toho, kolik výdajů jejich realizace město Uherský Brod stála. V roce 2007 byla nejnákladnější investicí stavba několikapatrového parkoviště U Žlebu která si vyžádala z místního rozpočtu částku 17 mil. Kč. Druhou nejvíce nákladnou byla investice na Metropolitní síť, konkrétně na výpočetní techniku. Zde bylo vydáno 14, 6 mil. Kč. Třetí nejdůležitější položkou byla výstavba okružní křižovatky u Kollera. Na tuto rekonstrukci křižovatky město vydalo 4, 2 mil. Kč. Ve druhém sledovaném roce 2008 došlo k již zmíněnému navýšení kapitálových výdajů o 4 %. Nejnákladnějším byla stavba Vzdělávacího střediska Maršov, které stálo 14, 5 mil. Kč. Další velmi nákladnou položkou byla výstavba cyklostezky Uherský Brod – Nivnice. Zde částka nutná k realizaci tohoto projektu byla 13, 8 mil. Kč. V tomto roce se taktéž dokončují práce na již zmíněném parkovišti na Žlebu, které stály město Uherský Brod dalších 9, 3 mil. Kč. V posledním roce 2009 došlo ke zvýšení kapitálových výdajů oproti roku 2008 o 43 %. Nyní zde také rozeberu tři nejdůležitější a největší částky, kvůli nimž byly kapitálové výdaje o tolik navýšeny. Největší investicí byla výstavba přechodové lávky. Tato stavba si pouze za rok 2009 vyžádala 32, 5 mil. Kč. Tato částka nebude konečná, neboť dokončení projektu je naplánováno na rok 2010, kde můžeme očekávat další kapitálové výdaje na tuto stavbu. V tomto roce se také realizovala stavba cyklostezky Uherský Brod – Luhačovice. Výdaje z místního rozpočtu na realizaci této cyklostezky byla částka ve výši 12, 5 mil. Kč. Dále byla nutná rekonstrukce základní školy a to konkrétně její zateplení. Tato částka činila 12 mil. Kč. Již z tohoto krátkého přehledu největších třech investicí každého roku můžeme vidět velký nárůst kapitálových výdajů hlavně v posledním sledovaném roce 2009. Tyto investice jsou ovšem nutné a přispějí ke spokojenosti místních občanů a rozšíření služeb, které může město Uherský Brod nabídnout.


68

5 Literatura Knižní zdroje: ELIÁŠ, A., Hodnocení dluhové služby. In Obec a finance. Praha: Triada, 2004, roč. IX, č.4, 22 s. ISSN 1211-4189. KOUDELKA, Z., et al. Zákon o obcích (obecní zřízení) Komentář. 2. aktualiz. a dopl. vyd. Praha : Linde, 2002. 310 s. ISBN 80-7201-326-2. MARKOVÁ, H., Finance obcí, měst a krajů. Praha : Orac, 2000. 190 s. ISBN 80-86199-23-1. PAŘÍZKOVÁ, I., Finance územní samosprávy. 1. vyd. . Brno : Masarykova univerzita, 2008. 238 s. ISBN 978-80-210-4511-8. PEKOVÁ, J., Hospodaření a finance územní samosprávy. Vyd. 1. . Praha : Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PROVAZNÍKOVÁ, R., Financování měst, obcí a regionů : teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. . Praha : Grada, 2009. 304 s. ISBN 978-80-247-2789-9. REKTOŘÍK, J., et al. Jak řídit kraj, město, obec : Rukověť územní samosprávy. II. díl, Finance, rozpočty, účetnictví, veřejná kontrola. 1. vyd. . Brno : Masarykova univerzita, 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-5. TOMÁNEK, P., HALÁSKOVÁ, M., ŠIROKÝ, J. Financování územních samosprávných celků v ČR, Ostrava: VŠB TU, 2004. 80 s. ISBN 80-248-0697-5.

Články v časopisech: AYRER, M. MMR: navýšení správních poplatků může pomoci obcím. Deník VEŘEJNÉ SPRÁVY [online]. 4. 8. 2009 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW:


69

BŘEŇ, J. Rozpočtové určení daní. Hospodaření obce [online]. 10. 2. 2010 [cit. 201005-10]. Dostupné z WWW: KAMENÍČKOVÁ, V. Finanční a rozpočtové řízení na obecní a regionální úrovni. OBEC & finance [online]. 21. 10. 2008 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: KOUBKOVÁ, J. Starostové: Nejde nám o peníze, ale především o klidný život občanů. Svaz měst a obcí České republiky [online]. 26. 4. 2010 [cit. 2010-0510]. Dostupné z WWW: . KYPETOVÁ, J. Správa daně z nemovitostí – problematická mlčenlivost. Obecní finance [online]. 1. 4. 2010 [cit. 2010-05-10]. Dostupné z WWW: SOBEK, M. Česko vstupuje do nové éry financování rozvojových projektů z evropských fondů . OBEC & finance [online]. 9. 2. 2010, [cit. 2010-05-11]. Dostupný z WWW:

Internetové zdroje: Český statistický úřad [online]. 29.5. 2009 [cit. 2010-04-29]. Počet obyvatel v obcích. Dostupné z WWW: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2008 [cit. 2010-04-29]. Schéma rozdělení rozpočtového určení daní od 1.1.2008 (bez SFDI, poplatků a pokut). Dostupné z WWW: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID53EDF4E6-5593BE3F/cds/xsl/283.html?year > Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2010-04-29]. Druhové třídění rozpočtové skladby. Dostupné z WWW:


70

Ministerstvo financí České republiky [online]. 2005 [cit. 2010-05-05]. Regulace zadluženosti obcí a krajů - ukazatel dluhové služby . Dostupné z WWW: Portál veřejné správy České republiky [online]. 2009 [cit. 2010-04-28]. Portál veřené správy České republiky. Dostupné z WWW: Uherský Brod oficiální stránky [online]. 2003 [cit. 2010-05-05]. Informace podle zákona č. 106/1999 Sb. Dostupné z WWW: Uherský Brod oficiální stránky [online]. 2003 [cit. 2010-04-29]. Historické události. Dostupné z WWW: Uherský Brod oficiální stránky [online]. 08. 12. 2003 [cit. 2010-05-05]. OZV č.9/2003 o místních. Dostupné z WWW: Uherský Brod oficiální stránky [online]. 17. 12. 2009 [cit. 2010-05-05]. OZV č. 10/2009 o místních poplatcích. Dostupné z WWW:

Zákony: Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávných celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon

č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů

(obecní

zřízení)

128/2000

Sb.,

Rozpočet města Uherský Brod

Recommend Documents