´ HRY VE V´ DIDAKTICKE yUCE ´ ´IKOVA ´ TEREZA ZABOJN (DUBEN 2013)
´ Uvod Dnes je velmi modern´ı svˇeton´ azor, ˇze i ve ˇskole by mˇelo b´ yt vˇse spont´ann´ı a nen´asiln´e, mˇela by se hlavnˇe rozv´ıjet tvoˇrivost ˇz´ak˚ u a jejich “soft skills” jako reakce na poˇzadavky zamˇestnavatel˚ u. Faktick´e poznatky a dovednosti jakoby ustupovaly do pozad´ı a jejich d˚ uleˇzitost zaˇcnou vzpom´ınat aˇz starˇs´ı roˇcn´ıky, kdyˇz z´apadn´ı svˇet vzdˇel´av´an´ım sv´ ych dˇet´ı nestaˇc´ı Korei, Japonsku a jin´ ym asijsk´ ym kultur´am, kde se o nˇejak´em hrav´em vyuˇcov´an´ı rozhodnˇe mluvit ned´ a. Didaktick´e hry mohou b´ yt ale rozumn´ ym propojen´ım ob´eho. Nijak nechci obhajovat asijskou dravost, kter´ a jde pˇres mrtvoly, ani americkou hravost, kter´a miluje vˇsechny bez ” rozd´ılu“. Otˇrepan´ a fr´ aze zlat´ a stˇredn´ı cesta“ je zde ale na m´ıstˇe a skrze didaktick´e hry je ” moˇzn´e ˇcesk´e dˇeti, kter´e v mnoha pˇr´ıpadech ztratily o ˇskolu (a technick´e pˇredmˇety zvl´aˇstˇe) jak´ ykoliv z´ajem, nauˇcit trochu soutˇeˇzivosti a d´at jim najevo, ˇze vˇedˇet v´ıc nemus´ı nutnˇe v kolektivu znamenat n´ alepku ˇsplhouna a podiv´ına. Nˇekter´ ym uˇcitel˚ um se m˚ uˇze zd´ at, ˇze pˇr´ıprava didaktick´ ych her (jeˇz obvykle zabere v´ıce ˇcasu neˇz pˇr´ıprava obyˇcejn´e hodiny) se nevypl´ac´ı, protoˇze pak u dˇet´ı nevzbud´ı tolik nadˇsen´ı, ˇ jak by se dalo oˇcek´ avat. Casto je to t´ım, ˇze uˇcitel nut´ı dˇeti dˇelat vˇeci, kter´e je budou bavit aˇz za jeden nebo dva roky, nebo je naopak bavily pˇred pˇeti lety. Chci zde proto uv´est preference a schopnosti r˚ uzn´ ych vˇekov´ ych kategori´ı student˚ u, jimˇz je potˇreba hry pˇrizp˚ usobovat. Sp´ıˇse neˇz chozen´ı kolem hork´e kaˇse s opˇevov´an´ım, jak bude dobr´a a v´ yˇzivn´a, kdybychom vymysleli jak ji uvaˇrit, chci zde navrhnout nˇekter´e konkr´etn´ı hry s n´avodem, jak je prov´est, pˇr´ıpadnˇe se zkuˇsenostmi s jejich uv´adˇen´ım. Didaktick´e hry zde uveden´e jsou urˇceny prim´arnˇe pro stˇredn´ı ˇskolu a druh´ y stupeˇ n z´akladn´ı ˇskoly, nenajdete mezi nimi proto ˇz´adn´e kˇr´ıˇzovky, omalov´ anky a poˇct´ aˇrsk´e kr´ ale. Jsou mezi nimi jak hry aplikovateln´e ve ˇskoln´ıch lavic´ıch tak ty, kter´e lze uv´est na akc´ıch typu ˇcervnov´ y fyzik´aln´ı v´ yjezdn´ı kurz“, kter´e ” ˇcesk´e ml´adeˇzi sv´ ym n´ azvem nezn´ı nijak pˇritaˇzlivˇe, ale prostˇrednictv´ım kter´ ych je moˇzn´e v dˇetech zanechat hlubˇs´ı technickou stopu“ neˇz se to povede ve ˇskoln´ıch lavic´ıch za 8 let. ” M˚ uˇze se zd´ at, ˇze na takov´eto hry nen´ı ve v´ yuce ˇcas, protoˇze se mus´ı prob´ırat“. Tˇemto ” zl´ ym jazyk˚ um bych chtˇela vzk´ azat, ˇze ˇclovˇek bez pozitivn´ıho vztahu k myˇslen´ı a probl´em˚ um obecnˇe si z´akony zachov´ an´ı nezapamatuje d´ele neˇz pˇet minut po p´ısemce. Ke zd´arn´emu 1
2
´ ´IKOVA ´ (DUBEN 2013) TEREZA ZABOJN
vykl´ıˇcen´ı sem´ınek je potˇreba pˇripravit si z´ahonek a obˇcas ho zal´evat.
´ be ˇr her aneb co na koho funguje“ Vy ” Tato ˇc´ ast je pˇrevzata z [1]. Neexistuje univerz´aln´ı didaktick´a hra, kter´a by byla pˇrijata vˇsemi studenty dobˇre bez rozd´ılu. Je velmi praktick´e hry uv´adˇet podle vˇeku student˚ u. Co motivuje gymnazisty, je pro z´ akladn´ı ˇskolu ”ˇskoln´ı pruda”a naopak. Vˇek z´ akladn´ı ˇskoly Z´akladoˇskol´ aci hledaj´ı kamar´ ady a z´abavu, motivuje je cokoli, co je akˇcn´ı, bojov´e, bodovan´e. R´adi soutˇeˇz´ı, spolupr´ ace jim moc nejde a tˇeˇzko se v n´ı orientuj´ı. Nemaj´ı r´adi n´aroˇcn´e u ´koly a pˇrem´ yˇslen´ı. Rychle se unav´ı, ale regenerace je u nich stejnˇe rychl´a. Metafory nech´apou a neuˇz´ıvaj´ı si je. Vˇek dosp´ıv´ an´ı (druh´y stupeˇ n z´ akladn´ı ˇskoly, prvn´ı roky stˇredn´ı) Dosp´ıv´ an´ı se vyznaˇcuje silnou potˇrebou patˇrit do skupiny. Maj´ı r´adi recese, sport, emoce. Studenti se srovn´ avaj´ı se sv´ ymi vrstevn´ıky, st´ale radˇeji souteˇz´ı, ale spolupr´ace jsou jiˇz schopni, i kdyˇz ji tolik nevyhled´avaj´ı. Nemaj´ı r´adi pˇr´ıliˇsn´e filozofov´an´ı, pˇr´ıliˇs n´aroˇcn´e u ´koly. Nad metaforami se jim nechce pˇrem´ yˇslet. Vˇek mlad´e dospˇelosti (posledn´ı dva roky stˇredn´ı ˇskoly a d´ ale) Studenti v tomto vˇeku maj´ı r´adi rozmanit´e a n´aroˇcn´e u ´koly, nemaj´ı r´adi samo´ uˇcelnou ˇcinnost a bodov´ an´ı, r´ adi spolupracuj´ı. Maj´ı r´adi metafory a ch´apou je, bav´ı je skryt´ y smysl odhalovat. Maj´ı velkou v´ ydrˇz, ale pomalou regeneraci. V tomto obdob´ı si t´eˇz zaˇc´ınaj´ı hledat partnera a pr´ ace ve sm´ıˇsen´ ych dvojic´ıch nebo skupin´ach m˚ uˇze b´ yt silnˇe motivuj´ıc´ı.
Budeme-li se drˇzet tˇechto myˇslenek, nesetk´ame se tak ˇcasto s apriorn´ım odm´ıtnut´ım jak´ekoli aktivity. V dneˇsn´ı dobˇe se m˚ uˇze zd´at, ˇze modern´ı a ”cool”je nedˇelat nic, ˇze je to souˇc´ ast image dneˇsn´ıch teenager˚ u, ale nen´ı tomu tak. Moˇzn´a je jen ˇcinnost zamˇeˇrena na ”popt´ avku”jin´e vˇekov´e kategorie.
´ ve ˇr a zpe ˇtna ´ vazba Za Kaˇzd´ a hra by mˇela m´ıt krom vlastn´ı hry i pˇr´ıpravnou f´azi, d˚ ukladn´e vysvˇetlen´ı pravidel, zodpovˇezen´ı dotaz˚ u, a koneˇcnou f´azi, na kterou se ˇcasto zapom´ın´a. Vyhl´aˇsen´ı v´ ysledk˚ ua z´avˇereˇcn´ a reflexe je stejnˇe d˚ uleˇzit´a f´aze jako hra samotn´a, proto je potˇreba si na ni nechat dost ˇcasu. Zvl´ aˇstˇe u her, kter´e vyˇzaduj´ı pr´aci ve skupinˇe, nebo obsahuj´ı ˇreˇsen´ı nˇejak´eho probl´emu, je potˇreba pak prodiskutovat ˇreˇsen´ı r˚ uzn´ ych skupin a jejich zp˚ usob pr´ace. Hr´ aˇci
´ HRY VE V´ DIDAKTICKE yUCE
3
jsou na nˇe vˇetˇsinou sami zvˇedav´ı a je ˇskoda tohoto z´ajmu nevyuˇz´ıt pro koment´aˇr r˚ uzn´ ych ˇreˇsen´ı, pˇr´ıpadnˇe odhalen´ı teorie, kter´ a je za nimi skryt´a. Krom vyhl´ aˇsen´ı v´ ysledk˚ u a ocenˇen´ı v´ yherc˚ u i vˇsech zapojen´ ych hr´aˇc˚ u, m´a zpˇetn´a vazba jeˇstˇe jednu d˚ uleˇzitou vlastnost, kter´ a se uplatn´ı hlavnˇe na delˇs´ıch akc´ıch. Zhodnocen´ı hry v pˇr´atelsk´e atmosf´eˇre, kdy kaˇzd´ y hr´ aˇc dostane moˇznost se ke hˇre vyj´adˇrit, m˚ uˇze b´ yt jednak praktick´ ym zdrojem informac´ı pro budouc´ı zlepˇsen´ı pro organiz´atora, tak pˇr´ıleˇzitost´ı pro nespokojen´e hr´ aˇce vyj´ adˇrit sv´e naˇstv´an´ı a nerozv´ıjet ho d´al uduˇsen´e ve sv´e pamˇeti. Vyj´adˇren´e naˇstv´ an´ı nebo nespokojenost je totiˇz v´ yraznˇe otupeno a mysl nespokojence je otevˇren´a dalˇs´ım aktivit´ am, kter´e pˇredem neodsuzuje, vid´ı-li, ˇze jeho n´azor byl vyslechnut. Pˇri reflexi na delˇs´ı akci se mohou vyjasnit i mnoh´e konflikty ve skupinˇe, kter´e by jinak doutnaly pod povrchem a zniˇcily atmosf´eru cel´e akce. Reflexe m˚ uˇze prob´ıhat bud’to slovnˇe, kdy kaˇzd´ y pov´ı, jak se pˇri hˇre c´ıtil, jak´ y postup zvolil, nebo u jednoduˇsˇs´ıch hˇr´ıˇcek prost´ ym vyj´adˇren´ım sv´eho nadˇsen´ı pantomimicky (napˇr. ”teplomˇer”- hr´ aˇci uk´ aˇz´ı rukou, jak se jim hra l´ıbila, od naprost´eho znechucen´ı u zemˇe aˇz ´ castn´ıci se tˇeˇzko budou cht´ıt v po nadˇsen´ı nad hlavou). D˚ uleˇzit´e je reflexi nepˇreh´anˇet. Uˇ rozs´ahl´e diskusi vyj´ adˇrit k nˇejak´emu jednoduch´emu u ´kolu nebo vtipn´e hˇr´ıˇcce, nebot’ jim bude trapn´e nˇeco takov´eho dlouho opisovat. D˚ uleˇzit´e je d´at prostor kaˇzd´emu, kdo chce mluvit a pˇr´ıpadn´e kritick´e pozn´ amky pokud moˇzno nekomentovat, aby hr´aˇci nemˇeli pocit, ˇze jsou za kritickou pozn´ amku k´ ar´ ani. K zahozen´ı nen´ı ani myˇslenka zpˇetn´e vazby na bˇeˇzn´e hodiny. Vyˇzaduje sice jistou d´avku odvahy a schopnosti sebereflexe se s takov´ ymi informacemi vypoˇr´adat konstruktivnˇe, ale t´ım plodnˇejˇs´ı jsou pak v´ ysledky, dok´aˇze-li vyuˇcuj´ıc´ı zpˇetnou vazbu dobˇre zpracovat. Takovouto reflexi je moˇzno prov´est r˚ uzn´ ymi dotazn´ıky, anonymn´ımi ˇci podepsan´ ymi, nebo jiˇz v´ yˇse zm´ınˇen´ ym ”teplomˇerem”. Takovou reflexi je moˇzn´e zaˇradit tˇreba na konci roku, napˇr´ıklad rozdˇelovat ”body”r˚ uzn´ ym aktivit´am do t´e doby pouˇzit´ ych za u ´ˇcelem zjiˇstˇen´ı jejich popularity. Zaj´ımav´ a forma reflexe tˇreba na posledn´ı hodinˇe v roce je pouˇzit´ı plak´at˚ u s nadepsan´ ymi aktivitami, ke kter´ ym se mohou u ´ˇcastn´ıci volnˇe p´ısemnˇe vyj´adˇrit, korzuj´ıce po m´ıstnosti. Obˇcerstven´ı m˚ uˇze udˇelat s atmosf´erou pˇri takov´em hodnocen´ı divy. Nezanedbateln´ y je i psychologick´ y efekt pocitu, ˇze uˇcitele n´azor ˇz´ak˚ u zaj´ım´a. ´ pro vyuc ˇovac´ı hodinu Hry pouˇ zitelne N´ aboj-n´ astˇenkov´y boj Pˇr´ıprava na tuto hru zabere jednu aˇz dvˇe hodiny, ale u ´spˇech je t´emˇeˇr zaruˇcen. Je potˇreba sepsat nˇekolik probl´em˚ u/pˇr´ıklad˚ u t´ ykaj´ıc´ıch se prob´ıran´e l´atky a ke kaˇzd´emu probl´emu sepsat n´apovˇedu. Mnˇe se osvˇedˇcily dva stupnˇe n´apovˇed ke kaˇzd´emu pˇr´ıkladu. Prvn´ı stupeˇ n je prost´ y slovn´ı popis ˇreˇsen´ı, pˇr´ıpadnˇe obr´azek. Druh´ y stupeˇ n uˇz je matematick´a formulace probl´emu, do kter´eho v podstatˇe staˇc´ı dosadit ˇc´ısla ze zad´an´ı. Na zaˇc´atek zaˇrazujeme sp´ıˇse jednoduˇsˇs´ı u ´lohy, obt´ıˇznost se stupˇ nuje. Je tˇreba m´ıt vˇzdy v´ıce u ´loh, neˇz nejlepˇs´ı ˇclovˇek ve
4
´ ´IKOVA ´ (DUBEN 2013) TEREZA ZABOJN
tˇr´ıdˇe s´ am za hodinu vyˇreˇs´ı. Vhodn´e je, maj´ı-li pˇr´ıklady nˇejak´e n´azvy, kter´e nejsou obvykl´e. Dle m´eho n´ azoru to napom´ ah´ a student˚ um vz´ıt probl´em za sv˚ uj a pˇri pˇr´ıpadn´em vykl´ ad´ an´ı ˇreˇsen´ı n´ asleduj´ıc´ı hodinu si na nˇej jednoduˇseji vzpomenou. (viz pˇr´ılohy) Na tabuli je tˇreba nakreslit tabulku, kam se budou zan´aˇset v´ ysledky jednotliv´ ych skupin. Dˇeti tuto hru hraj´ı ve skupin´ach. J´a jsem ji aplikovala na ˇctyˇrˇclenn´e skupiny. Kaˇzd´ a skupina dostala zad´ an´ı 3 pˇr´ıklad˚ u (2 lehk´e, jeden obt´ıˇznˇejˇs´ı). S v´ ysledky chod´ı pak za vyuˇcuj´ıc´ım, kter´ y v´ ysledek zkontroluje. V pˇr´ıpadˇe spr´avn´eho ˇreˇsen´ı obdrˇz´ı skupina 4 body a zad´ an´ı nov´eho probl´emu. Skupina si m˚ uˇze vyˇz´adat n´apovˇedu, tu uˇcitel vyd´a a udˇel´ a si pozn´ amku, ke kter´emu pˇr´ıkladu to bylo. Za tento pˇr´ıklad obdrˇz´ı uˇz jen dva body, bude li ˇreˇsen´ı spr´ avnˇe. Za pouˇzit´ı obou stupˇ n˚ u n´apovˇed je za spr´avn´ y v´ ysledek uˇz jen jeden bod. ˇ Spatnˇ e vyˇreˇsen´e u ´lohy je moˇzn´e odevzd´avat opakovanˇe bez penalizace. ˇ aci se aktivnˇe zapojuj´ı, chtˇej´ı probl´em vyˇreˇsit, protoˇze maj´ı pocit, ˇze to dˇelaj´ı V´ yhody: Z´ kv˚ uli sobˇe a ne kv˚ uli uˇciteli. Pr´ace ve skupin´ach je efektivnˇejˇs´ı, kdyˇz se ˇreˇs´ı v´ıce pˇr´ıklad˚ u najednou. Slabˇs´ı ˇz´ aci dostanou prostor u jednoduˇsˇs´ıch u ´loh, zat´ımco ti nadanˇejˇs´ı se snaˇz´ı pohnout s tˇemi tˇeˇzˇs´ımi. (Na zp˚ usob organizace pr´ace je moˇzn´e pˇredem upozornit.) Technicky nadan´ı studenti maj´ı moˇznost poc´ıtit za svou pr´aci v tomto oboru uzn´an´ı od sv´eho t´ ymu, coˇz se jim jinak ve tˇr´ıdˇe st´av´a sp´ıˇse naopak. Pocit, ˇze nˇekdo vyhr´al tuto soutˇeˇz mu ve tˇr´ıdˇe pˇrinese jistˇe vˇetˇs´ı prestiˇz, neˇz dobr´e zn´amky. Zn´amky implikuj´ı sp´ıˇse oznaˇcen´ı ˇsprt, v´ yhra v takov´e soutˇeˇzi uˇz tak negativnˇe v kolektivu hodnocen´a nen´ı. Nev´ yhody: Studenti se do toho vˇetˇsinou vrhaj´ı po hlavˇe a jeden pedagog m´a co dˇelat, aby opravovat st´ıhal. Nˇekteˇr´ı pak zkouˇsej´ı v´ ysledky h´adat (je tedy moˇzn´e zav´est penalizaci i za ˇspatn´e ˇreˇsen´ı). V dalˇs´ı hodinˇe je potˇreba se k pˇr´ıklad˚ um vr´atit a nadˇsen´ı vyuˇz´ıt k uk´ az´ an´ı ˇreˇsen´ı a chyb, kter´ ych se nˇekteˇr´ı dopouˇstˇeli, hra tedy zabere i s ˇreˇsen´ım dvˇe vyuˇcovac´ı hodiny. Tuto hru ve velk´em organizuj´ı nˇekter´e fakulty v r´amci korespondenˇcn´ıch semin´ aˇr˚ u: (fyzik´ aln´ı, n´ aboj, viz [3]) Pro mladˇs´ı dˇeti je vhodnˇejˇs´ı zaˇradit jej´ı variantu pro jednotlivce,probl´emem je, ˇze se pak stane opravov´ an´ı pro jednoho ˇclovˇeka naprosto nezvladateln´ ym, je nutn´e ji pro jednotlivce trochu modifikovat.
Korespondenˇcn´ı semin´ aˇre U n´ as na fakult´ ach takov´ ych funguje mnoho, vysokoˇskolˇst´ı studenti je organizuj´ı pro stˇredokol´ aky nebo studenty z´ akladn´ıch ˇskol. Zab´ yvaj´ı se fyzikou, matematikou, programov´ an´ım, lingvistikou, popˇr´ıpadˇe kombinacemi tˇechto pˇredmˇet˚ u. Jejich struktura je vˇetˇsinou dost podobn´ a. Kaˇzd´ y mˇes´ıc rozeˇslou sv´ ym ˇreˇsitel˚ um s´erii probl´em˚ u, kter´e jsou o trochu tˇeˇzˇs´ı neˇz obvykl´e ˇskoln´ı u ´lohy. Studenti je vyˇreˇs´ı a ˇreˇsen´ı poˇslou organiz´ator˚ um, kteˇr´ı je oprav´ı a poˇslou zpˇet s novou s´eri´ı probl´em˚ u. Nejlepˇs´ı ˇreˇsitel´e jsou pak zv´ani na t´ yden´ı soustˇredˇen´ı, kde prob´ıh´ a spousta zaj´ımav´ ych pˇredn´aˇsek a odpoledne z´aˇzitkov´ y program. V´ yhodou tˇechto semin´ aˇr˚ u je, ˇze se nadan´e dˇeti potkaj´ı se sobˇe podobn´ ymi a rozˇs´ıˇr´ı si v dan´em
´ HRY VE V´ DIDAKTICKE yUCE
5
pˇredmˇetu obzory o l´ atku, se kterou by se jinak potkali aˇz na vysok´e ˇskole. Koncepce korespondenˇcn´ıch semin´ aˇr˚ u je moˇzn´e vyuˇz´ıt v zad´av´an´ı u ´kol˚ u v pravideln´ ych intervalech a jejich v´ ysledky napˇr´ıklad vyvˇeˇsovat ve tˇr´ıdˇe na n´astˇenku a na z´akladˇe nich pak d´avat bonusov´e body/zn´ amky. Mnˇe se osvˇedˇcilo toto na hodin´ach programov´an´ı na stˇredn´ı ˇskole (kter´e jsem navˇstˇevovala coby student), kdy jsme kaˇzdou hodinu dostali nˇejakou h´adanku a na dalˇs´ı hodinˇe bylo kr´ atce probr´ano jej´ı ˇreˇsen´ı. Toto pom´ah´a udrˇzet z´ajem o pˇredmˇet i v meziˇcase, kdy zrovna nen´ı hodina a procviˇcit tak myˇslen´ı a t´eˇz tˇreba uk´azat zbytku tˇr´ıdy, kter´ a se do tohoto zpoˇc´ atku nechce zapojit, ˇze pˇrem´ yˇslen´ı m˚ uˇze b´ yt z´abavn´e. V´ıce informac´ı je moˇzn´e nal´ezt na str´ ank´ach fyzik´aln´ıho korespondenˇcn´ıho semin´aˇre [2].
Tutoˇri Tato hra vyuˇz´ıv´ a toho, ˇze nejv´ıce si ˇclovˇek z dan´e l´atky zapamatuje, vysvˇetluje –li ji nˇekomu jin´emu. A poskytuje tˇr´ıdˇe n´ amˇet k zamyˇslen´ı na t´ema efektivita uˇcen´ı. Z´aroveˇ n procviˇcuje schopnost pr´ ace s textem. Pˇr´ıprava: Novou l´ atku pˇriprav´ıme do dvou text˚ u na cca polovinu pap´ıru A4. Texty by mˇely b´ yt pochopiteln´e kaˇzd´ y s´ am o sobˇe, mohou spolu souviset, ale nemˇelo by b´ yt nutn´e ˇc´ıst jeden k pochopen´ı druh´eho. Zad´an´ı:Kaˇzd´ a polovina tˇr´ıdy dostane text a urˇcit´ y ˇcas k jeho nastudov´an´ı. Po tomto ˇcase budou texty vybr´ any a vy budete m´ıt opˇet urˇcit´ y ˇcas na to, abyste si sdˇelili poznatky z tˇechto text˚ u. N´ aslednˇe dostanete k vyplnˇen´ı test, kter´ y se dotazuje na l´atku, kterou studoval a v´ am ji vysvˇetloval v´ aˇs soused. Bude –li nˇekter´ y test z 90% spr´avnˇe vyplnˇen, dostane cel´a dvojice 2 kousky ˇcokol´ ady. Pakliˇze budou takto spr´avnˇe oba dva, dostanete kousky 4. Testy nejsou na zn´ amky, jedn´a se pouze o to, dostanou-li studenti ˇcokol´adu. Testy si pak vymˇen´ı dvojice sed´ıc´ı za sebou, spoleˇcnˇe budou vˇsechny opraveny a rozd´a se ˇcokol´ada. N´amˇety k diskusi a reflexi: Pamatujete si v´ıce l´atku, kterou jste vysvˇetlovali, nebo kter´a v´am byla vysvˇetlena? Jak je efektivnˇejˇs´ı se tedy uˇcit? Pˇreˇr´ık´av´ate si l´atku pot´e, co si mysl´ıte, ˇze uˇz ji um´ıte? Chce-li si uˇcitel trochu pohr´ at se vztahy ve skupinˇe, kterou uˇz delˇs´ı dobu zn´a (fyzik´aˇrtˇr´ıdn´ı), pro starˇs´ı studenty m˚ uˇze b´ yt velice atraktivn´ı tuto pr´aci prov´adˇet ve sm´ıˇsen´ ych dvojic´ıch. Pokud uˇcitel zn´ a vztahy ve skupinˇe, m˚ uˇze dvojice ”vylosovat”z pˇredem pˇripraven´ ych box˚ u, kde v jednom jsou dˇevˇcata a v druh´em chlapci. Studenti uˇz pak nemus´ı vˇedˇet, ˇze na l´ıstc´ıch pro dˇevˇcata jsou naps´ any pˇredem pˇripraven´e dvojice a l´ıstky pro chlapce jsou pr´azdn´e. Z vlastn´ı zkuˇsenosti v´ım, ˇze s hrou je pak spojen´ yu ´plnˇe jin´ y z´apal.
6
´ ´IKOVA ´ (DUBEN 2013) TEREZA ZABOJN
´ venku Hry aplikovatelne Hry, kter´e jsou zde popsan´e jsou urˇceny pˇredevˇs´ım pro starˇs´ı dˇeti, kter´e jsou uˇz schopny spolupr´ ace (starˇs´ı neˇz 8. tˇr´ıda), obecnˇe ˇc´ım starˇs´ı, t´ım lepˇs´ı. Mladˇs´ı dˇeti si spolupr´aci pˇr´ıliˇs neuˇz´ıvaj´ı. Tyto hry vˇetˇsinou potˇrebuj´ı vˇetˇs´ı ˇcasov´ y prostor, neˇz je v pr˚ ubˇehu roku k dispozici, hod´ı se proto na delˇs´ı akce typu ˇcervnov´ ych kurz˚ u na konci roku, nebo ˇskoln´ı v´ ylety. Akvadukt Potˇreby: cokoli, co se najde, zejm´ena izolepy, prov´azky, pet lahve, pap´ıry, f´olie, igelitov´e pytle. . . Zd´ an´ı hry: Postavit takovou dr´ahu, aby po n´ı voda st´ekala co nejdelˇs´ı dobu. A z´aroveˇ n beze ztr´ at. Zmˇeˇr´ı se ˇcas od poˇc´atku lit´ı 1l vody do syst´emu do proteˇcen´ı veˇsker´e vody. Objemem, kter´ y protekl, vyj´ adˇren´ ym v procentech, se vyn´asob´ı ˇcas, jak´ y proteˇcen´ı trvalo. ´ Uˇcelem je z´ıskat takto co nejdelˇs´ı ˇcas. (Proteˇce-li napˇr´ıklad 0,5l vody za 50s, v´ ysledn´ y ˇcas je 25s) Dˇeti pracuj´ı v 3-5 ˇclenn´ ych skupin´ach. Na pˇr´ıpravu konstrukc´ı je limit 1h. N´ amˇety na diskuse po hˇre: jak´e maj´ı b´ yt materi´aly na stavbu takov´eho akvaduktu, jak zajist´ıte, aby voda tekla co nejd´ele, jak zajist´ıte, aby j´ı v syst´emu moc nez˚ ust´avalo?
Vˇeˇcn´y pohyb Potˇreby: cokoli, co se d´ a ke konstrukci vyuˇz´ıt. Pap´ıry, prov´azky, izolepy, lana, dˇrevo, n˚ uˇzky, pet lahve, vybaven´ı dˇet´ı, cokoli co najdou. Tenisov´ y m´ıˇcek pro kaˇzdou skupinu. Hra zabere zhruba 1h konstrukce, vyhodnocen´ı na pozad´ı dne (z´aleˇz´ı, jak moc jsou dˇeti n´apadit´e) Zad´ an´ı hry: Sestavte zaˇr´ızen´ı, kter´e umoˇzn´ı, aby se tento tenis´ak co nejd´ele pohyboval bez zasahov´ an´ı do syst´emu. (Jste-li schopni zajistit, aby na sebe pracuj´ıc´ı skupiny nevidˇely, bude hra r˚ uznorodˇejˇs´ı a zaj´ımavˇejˇs´ı pˇri z´avˇereˇcn´em hodnocen´ı) ˇ e jsou Moˇzn´ a ˇreˇsen´ı: Mezi technicky zdatn´ ymi dˇetmi se objev´ı asi nejv´ıce kyvadel. Cast´ tak´e n´ adoby s vodou provrtan´e tak, aby z nich voda pomalu odt´ekala. N´ amˇety na diskusi: Co bylo nej´ uˇcinnˇejˇs´ı? Jak´e m´a b´ yt kyvadlo, aby pˇri tomto zad´ an´ı fungovalo co nejl´epe? Je moˇzn´e sestrojit stroj, kter´ y se nikdy nezastav´ı? Zde je vhodn´e kr´atce pohovoˇrit na t´ema perpetuum mobile.
´ ve ˇr Za Jeˇstˇe d˚ uleˇzitejˇs´ı, neˇz samotn´ a l´atka fyziky, matematiky nebo jak´ehokoli jin´eho pˇredmˇetu, je probudit v dˇetech z´ ajem o dan´ y pˇredmˇet. Z´ajem a pocit pˇretrv´a, konkr´etn´ı informace budou bez zap´ alen´ı pro pˇredmˇet zapomenuty.
´ HRY VE V´ DIDAKTICKE yUCE
7
Didaktick´e hry maj´ı dle m´eho n´ azoru velk´ y v´ yznam ve v´ yuce, je tˇreba je ovˇsem pˇrizp˚ usobit vˇekov´e kategorii student˚ u. Aby hra splnila sv˚ uj u ´ˇcel, nesm´ı b´ yt utnuta v p˚ ulce, jej´ımu z´avˇeru a zhodnocen´ı je tˇreba vˇenovat n´aleˇzitou pozornost. Didaktick´e hry jsou mocn´ ym n´ astrojem pro v´ yuku dnes tak zd˚ urazˇ novan´ ych kl´ıˇcov´ ych kompetenc´ı. Pˇri prost´em poslouch´ an´ı uˇcitele se dˇeti tˇeˇzko nauˇc´ı myslet, spolupracovat, ˇreˇsit probl´emy, uˇcit se. Dneˇsn´ım uˇcitel˚ um, pokud sv´e povol´an´ı/posl´an´ı chtˇej´ı naplnit, proto nezb´ yv´a neˇz pˇren´est se pˇres fr´ azi ”za n´as to taky nebylo”a dˇelat vˇeci origin´alnˇe a jinak neˇz v minulosti i za cenu toho, ˇze pˇr´ıprava se ˇcasto velice prot´ahne. Reference [1]
R. Pel´ anek: Pˇr´ıruˇcka instruktora z´ aˇzitkov´ ych akc´ı. Port´ al,s.r.o. , Praha, 2008.
[2]
K.Kol´ aˇr: Fykos-Fyzik´ aln´ı korespondenˇcn´ı semin´ aˇr. (bˇrezen 2013). http://fykos.cz K.Kol´ aˇr: Fyzikl´ an´ı. (bˇrezen 2013). http://fykos.cz/akce/fyziklani
[3]
