C a s o p i s h o r o l e z e c k e h o o d d ıl u C A O D č c ın
Roc nı k
2, c ıslo 7
M IMO
NEBEZPEC I
C ervenec
2000
Royal Robbins á Horolezci byli vza cne plemeno. V se c h n o t o b y l i v e l m i z v l a st n ı l i d e . L i si l i s e o d kohokoli, koho jsem az do te doby potkal. Byli mimo jine celkovč m n o h e m m en č s o b e c t ı, v e l k o m y s l n č j sı , e n e r g i c t č j sı , b y s t re j sı . Z d a l o s e , ze j s o u t r o c h u bla zni. N e v y p a d a l o t o , ze b y s e z a j ım a l i o d u l e zi t e v č c i v se d n ı h o d n e . Pusobili dojmem, ze j e t č sı t a k p o se t i l e v č c i j a k o vkla dat ýplnč v se c h n o , c o c lovč k ma , do c innosti, ktera je v č t si n o u s v č t a p o v a zo v a n a z a sı l e n s t v ı . P o c ı n a t s i t ım t o z p u s o b e m , m ıt tuto perspektivu, t o v y za d u j e u r c i t y druh c lovč ka “ – The Totem Pole, Cape Hauy, Tasmania CAO News 1
Co nove ho v CAO De cı n? Informace z oddı lová ho de nı . JirıCha ra Predseda CAO Dčc ın
e d n ı m slovem prazdniny. Okurkova sezona. Cely oddıl se rozjel po sve te uz ıvat dobrodruz stvı a c erpat inspiraci pro dobrodruz stvı prıstı. Zippich do Chorvatska, Kudrna a Uhde pro zme nu taků do Chorvatska, ale k vode , Horac ek s Hrozou do Tater, Vajsharo s Houbou do Slovinska a Italie atd., atd. Pravidelna schuzka CAO De c ın pripadla na nes–astny termın 5.7. Č prazdniny a jeste k tomu statnı svatek. C est oddılu zachranil svou „c astı Josef. Program schuze, kde byl Josef predsedajıcım i vsemi c leny v jednů osobe , shrnul takto: á Dal jsem si pivo a gula s a pak jsem sel domu “ í
J
Urlaub Za jezd do Chorvatska. Petr S tč pa n CAO Dčc ın
e d ı m e na vrcholu Rabenfelsu ve Frankenjure s Tomen Melenem. “Ty, Pe–o, chces jet s nami do Chorvatska? Ja tam jedu na jachtu a ty muz es lůzt v Paklenici. Mame dve mısta volna.Ř
S
Pohled na masiv Anic a Kuk ň nepreberne mnozstvı kra snych cest
Lepsı muzika k my m usım nemohla dolehnout. “Jasne jedu.Ř Uz spekuluji, kde sehnat par–aka. R eknu Vendovi Storzerovi nebo oslovım Chorose, taků vyjanc ım Kaju Hofmana. “Ty jedes do Paklanice?Ř, prilısala se moje z ena Jirina, “to pojedu s tebou, more bude mıt uz spravnou teplotu.Ř “Tak jo, ale sem tam me odjistıs ne jakou ste nkuŘ a uz na ni pasuji sedak a davam skolenı prace s gri gri. Tom jiz ty den brazdı vlny Jadranu. My odjız dıme v sobotu 3.6. Michal Vala a Jarda Dunovsky jedou strıdat posadku. Karel Hofman prijede za ty den autobusem. V sobotu vec er se auto divilo. Odjız dıme nape chovany po okraj, jen nam hlavy vykukujı mezi batohy. Na hranice prijız dıme v pul patů rano netuse, z e prejezd do Rakouska se protahne. “Kam jedeteŘ, vyptava se komisne celnıc ek a podezrele sjız dı pohledem nase nape chovanů auto. “UrlaubŘ, vykrikl na ne ho Michal zvesela. Celnıc kovi se najez ili beÁary. Urlaub? Kulaty ! Vy jedete urlaubovat a ja musım po ranu hakovat. Pomyslel si adolescent v Rakoustine . “Na vahu!Ř A uz jsme couvali. Computer na nas prasknul, z e mame sto kilo nad vahu. A curik nach c esko potaz mo moravsko, protoz e jsme hranice prejız de li v Mikulove . Z heslem nas nedostanou jsme popojeli asi tricet km na prechod Helvin. Tam snad vahu mıt nebudou. Pro jistotu Michal s Jardou vystoupili pred prechodem, krytı houstinou hodili bagly na ramena a vydali se cu fus pres c aru coby stopari. Odlehc eny starık se starenkou (Pe–a s Jirinou) v pohode prejeli hranici. Zaparkoval jsem na rakousky navsi. Zamyslene prechazım sem tam, c ekam na pe saky, vtom me uderı do oc ı napis v c estine vyvedeny pres cely stıt domu naproti mne . PrijÁte si koupit pokoje, loz nice atd. Jez ıs Maria!! Ja jsem prejel do C eska. Uplne zblblej. Jedeme. Odpoledne jsme nasli Tomase. Kotvil v zalivu malebnů vesnic ky Vinisc e. Vsichni jsme se radovali. Vykladame Sieru. Tricet kilo voda, dalsıch dvacet pivo a tak to slo dal. Vec er romanticků posezenı na jachte uprostred zalivu. Rano zapraham podvalnık na jachtu a odjız dım do Paklenice asi 160 km. Netuse co me c eka i kdyz akce s Tomem patrı mezi adrenalinovů. Po dvou km jızdy me u podvalnıku upadla cela lista na kterů jsou namontovany zadnı sve tla, blinkry, espůzetka, co rıkam namontovany, pri bliz sım ohledanı zjis–uji, z e je to vse prilepenů, zadratovanů, dokonce jsem objevil i Toma sMelen odra zı od brehu ke sve hrebıky. Material na jachtč , kotvıcı opoda l opravu jsem nasel podůl silnice, jeste z e je v Chorvatsku bordel. Lista me upadla cestou jeste jednou.
CAO News 2
V Paklenici camp, spanek, rano uz nas vıtajı strmů ste ny v soute sce Paklenice. “Kdyby tady byl Uher, ten by c ume l.Ř Lezu ste nky podůl cesty, Jirina me jistı. “Tohle by se Uhrovi lıbilo.Ř Po desatům oslovenı Uhra - “ty sis me l vzıt Uhra za z enu a byl by od tebe klidŘ, prohodil muj jistic Jirina pri manipulaci s gri gri. V sobotu prijel Karel. Koupil jsem pruvodce, ve kterům je popsano tricet lezecky ch oblastı v celům Chorvatsku za 170 kun, asi 40 DM. Vstupenka (ulaznica) do rokle stojı 40 kun, asi 200,-- Kc , na pe t dnu. Takto vyzbrojeni jsme se pustili do zlůzanı dlouhy ch cest, kterů jsou v pruvodci jasne popsany, je z c eho vybırat. Napr: Anic a Kuk, Z ste na Č Juha 6a+ (3, 6a, 5c, 5c, 6a, 6a+, 6a, 6a), osm důlek v pe knů ste ne , 250 m lezenı pro normalnı lezce. Pavouci si taků prıjdou na svů. Napr: Anic a Kuk - Alan fjord 7c (6a, 6a+, 6c, 7a+, 7a, 7c, 7a+, 6c+, 6a+), deve t důlek 350 m. V jednom dni jsme na Anc u vylezli dve cesty, Kac a 6a 350 m, Braham 5c 300 m, nastup do ste ny v osm, dva sestupy a ve c tyri bylo posekano. Anic a Kuk, sektor Stup, 6a Dobra prıprava do alpsky ch ste n. Odpoledne jsme se koupali v bobrım potoku. Ten jsme nazvali bobrı podle vy razny ch znaku koupajıcıch se prevaz ne ne mecky mluvıcıch dam bez, pric emz jsme si taků povyrazili oc i. Dıvat se cely den na zpocenůho chlapa Č no uznejte. Slunıc ka se bat nemusıte i kdyz fest praz ı. Cely kanon lez ı v ose sever jih. Dopoledne je stın v pravů c asti, odpoledne v levů, cely den muz ete lůzt ve stınu. Do severozapadnı ste ny Anc i zac ına slunce svıtit kolem druhů hod. po poledni. Bilance: 9 lezecky ch dnu, 31 cest, 2162 m, 62 důlek. V sobotu jsme naloz ili jachtu, zabalili vercajk a v 21 hod. jsme sede li ve vinnům sklıpku u Znojma. Hrala cimbalovka “PolankaŘ, sklepnıkova z ena panı Adamkova zrovna slavila padesatiny a my do toho. Nejprve pan Adamek nas pozval na ochutnavku, Vlassky ryzlink vıno mladů osırenů, dale Ryzlink Ry nsky , c ichanı, chu–, barva, M¨ller Turgau, kabinety, archivnı vına, Burgun bıly kabinet r. 98. Kluci c ichali a ochutnavali jako o z ivot. Nakonec vybrana vına nalil do dz banku a uz se nespalo. Protoz e dobry cestovatel nema z adnů pevnů plany a nelpı na prıjezdu, domu jsme prijeli v nede li po dvacatů obte z kani lahvinkami bılůho.
Vııınec ko buıılee “ .
Skandinávský Silvestr 2000 III. ROC NIK SPOLEC ENSKE AKCE CAO DÁ C IN Ve stredu 21. c ervna 2000 probč hl v restauraci Karta c v Bťle za bujareho veselı III. roc nık spolec enske akce CAO Dťc ın Skandinávský Silvestr 2000. Necela desıtka lezcu z Dč c ına prisla oslavit letnı slunovrat po vzoru skandina vskych zemı, nč kterı dokonce ve stylovem ýboru ň kraýasy, kulich, zimnı rukavice a slunec nı bryle. O obsluhu se vzornč starala Ta n a Losóa kova (ktere to v zimnı c epici a brylıch moc sluselo), o hudbu (21. c erven je oficia lnım Evropskym dnem hudby) se postarali Libor Svoboda a Houba. Prvnı se dostavil nedoc kavy Josef, ktery si predtım dal dvč cesty na Tlustou jehlu solo (!!!), jako poslednı dorazil Pavouk (!) z lezenı ve Zlebu. Zpıvalo se a pilo, jen na jıdlo si museli za jemci dojıt do jine hospody, protoze na Karta c i nebyl prıtomen kuchar. Zippich byl jestč plny dojmu z cesty do Chorvatska a neusta le na m ma val pred oc ima novym pruvodcem, Josef koulel oc ima a se zaujetım zpıval, blonČata Lenka ucuca vala bıle vınko, Jarda se jenom culil a Houba si sta le nč co zapisoval do redakc nıho za pisnıku. Pred pulnocı ubalil Libor á cosi– a nechal to kolovat. Smıchu pak nebylo konce. Nejdelsı den se zvolna zmťnil v nejkratsı noc v roce a my se rozesli k domovu m. Ale uz teř se tťsıme na prıstı rok“ (Na ilustrac nıch snımcıch je Skandina vsky Silvestr pred dvč ma lety.)
RACE of DEATH CYKLISTICKA 24 HODINOVKA JirıHouba Cha ra CAO De cı n
…
s o b o t u 17. c ervna skonc il II. roc nık cyklistickůho extrůmnıho zavodu “ Race of Deathá aneb 24 hodin v sedle. Zavod vyhral skve ly m vy konem 500 km Vaclav Spinka z De c ına. Zavodu se z„c astnilo celkem 15 borcu, z toho jedna z ena a jeden dorostenec. Jelo se za pome rne prıznivůho poc ası. Zde je kratky zaznam nejdulez ite jsıch okamz iku:
V
Startovalo se hromadne v patek 16.6. v 18.00 od zimnıho stadionu v De c ıne . Jezdil se zhruba sesti kilometrovy okruh: Zimnı stadion, vy chodnı nadraz ı, statek v Libverde , Breziny a po druhů strane zpe t ke stadionu. Na ceste c ekalo zavodnıky hned ne kolik „skalı Č predne 3 z eleznic nı prejezdy, „sek s “koc ic ımi hlavamiŘ, jeden nizounky podjezd a standardne rozbity povrch vozovek. Prume rna rychlost byla 25 Č 28
CAO News 3
km/hod. Krome dvou silnic nıch kol jeli vsichni ostatnı na horsky ch kolech. Shodou okolnostı oba borci na silnic kach odstoupili Č nejprve Jan Palivec potů, co trikrat, kratce po sobe , pıchl a pak i Zdenek Vaishar pro bolest v koleni. Poslednı, kdo odstoupil, byl skve le si vedoucı Roman Hrach. Zhruba po ujetı 300 km (!) mu praskl rafek. Vsichni ostatnı zavod dokonc ili. Taktika jednotlivy ch jezdcu byla hodne ruzna Č ne kdo dodrz oval vıcemůne pravidelnů prestavky, ne kdo odpoc ıval vıce a pak jezdil rychleji na okruhu, dalsı zkracovali prestavky na minimum. Vaclav S pinka dokazal skloubit obojı dohromady Č moc neodpoc ıvat a hlavne jezdit ve sviz nům, stejnome rnům tempu. Jedina z ena v poli startujıcıch se pokusila o jakousi “anti 24 hodinovkuŘ, coz spoc ıvalo ve snaze ujet co nejmůne (?). To se jı podarilo Č ujela pouhy ch 65 km. Jejı syn, Dan Palivec, zmakl 71 km. Mezi deseti zbyly mi muz i jeden, jak uz jsem rekl, dosahl na hranici 500 km, trem se podarilo prekonat hranici 400 km, c tyrem hranici 300 km a dva jezdci zustali te sne pod touto hranicı. Role zapisovatelek se zhostili Tereza Sikorova a Andrea s Lenkou Kubelovou, kterů pres noc vystrıdal odstoupivsı Josef. V sobotu v 18.00 hodin byl zavod ukonc en a Jirı Chara predal vıte zum ceny od sponzora akce - KUR SPORTu .
Vy sledkova listina Cyklisticka 24 hodinovka 16.
17. 6. 2000
(Delka jednoho okruhu = 5.877 m.)
Kategorie MUZ I Poradı
Jmeno
Roc nık
Poc et ujetych kol
Celkem kilometru
Pozna mka
1.
Vaclav S pinka
1959
85
500
MTB Č S
2.
Radovan Fabera
1971
75
441
MTB Č S
3.
Jirı Chara
1960
72
425
MTB
4.
Libor Hajek
1961
71
417
MTB Č S
5.
Jaroslav Uher
1942
67
394
MTB Č S
6.
Bohumil Kubela
1960
57
335
MTB Č S
7.
Radek Prochazka
1977
54
317
MTB
8.
Jaroslav Sikora
1959
53
311
MTB
9.
Petr Zaruba
1966
50
294
MTB Č S
10.
Pavel Zaruba
1966
45
264
MTB Č S
Kategorie Z ENY Poradı
Jmeno
Roc nık
Poc et ujetych kol
Celkem kilometru
Pozna mka
1.
Dana Palivcova
1960
11
65
MTB
Roc nık
Poc et ujetych kol
Celkem kilometru
Pozna mka
12
71
MTB
Kategorie DOROST Poradı
Jmůno
1.
Dan Palivec
Nedokonc ili Poradı
Jmeno
Roc nık
Poc et ujetych kol
Celkem kilometru
Pozna mka
Roman Hrach
1965
51
300
MTB Č S
Zdene k Vaishar
1957
16
94
Silnic nı
Jan Palivec
1957
6
35
Silnic nı
Poradatel: Sponzor zavodu: Zapisovatelky:
CAO Dč c ın KUR SPORT Tereza Sikorova, Andrea a Lenka Kubelova
CAO De c ın de kuje tımto sponzoru akce, firme KUR SPORT.
Kolmo pres hory popate Arnost Haufert HK Varnsdorf
o u c e n i lonsky mi zkusenostmi jsme si letos trochu privstali a k sokolovne v Dolnı Chribsků jsme se vydali o ne co drıve. Psala se sobota 24. c ervna lůta pane 2000 a v 8:00 hod. me la zac ıt prezentace „c astnıku 5. roc nıku zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ. Pulhodinu pred zahajenım prezentace, kterou jsme zıskali vc asny m prıjezdem na organizac nı stanoviste zavodu, jsme plne vyuz ili ke shane nı klıc u, vylepovanı mapek a plakatu s pravidly a k vybalovanı vseho o c em jsme si mysleli, z e by se mohlo hodit. Klıc e od sokolovny jsme na rozdıl od minulůho roc nıku zıskali jeste pred zac atkem zavodu a tak prezentace „c astnıku zac ala v kryty ch prostorach a dokonce vc as. Hranım si na rannı ptac atka se nam drobny m „vodnım zmatkum stejne nepodarilo predejıt. Bez toho by to stejne nebylo ono. Takhle jsme si alespon mohli rıct jak jsme sikovnı, z e jsme to tak dobre zvladli. Poradanı lonskůho roc nıku jsme byli nuceni zodpovıdat na sprave CHKO Luz icků hory kvuli upozorne nı ne kterůho z nasich prıznivcu. Naste stı jsme se na uvedenů instanci setkali s pochopenım a tak letosnı konanı zavodu bylo vc as ohlaseno, schvaleno a 5. roc nık zavodu tedy muz eme prezentovat jako ouredne povoleny . Pro prıstı roc nık jsme se dokonce domluvili, z e celou ve c poz eneme jeste vy s, az na samotnů Ministerstvo z ivotnıho prostredı, kde mame jiz predjednanů patric nů kroky. Okruh nasich “prıznivcuŘ se tımto snız ı doufejme na minimum a neohrozı se tım konanı dalsıch roc nıku. A teÁ konec ne ne co o vlastnım zavodu. Pro c tenare ve ci neznalů musım uvůst, z e “Luz icků sedmistovkyŘ jsou zavod cyklisticko-be z ecko-chodecky , mezinarodnı a jeste ke vsemu „redne povoleny , v ne mz je hlavnım cılem radne unavit nase zhy c kana a rozmazlena te la. Tım vedlejsım je pak samozrejme zıskanı libovolnůho poc tu kontrol z 10-ti vrcholu Luz icky ch hor, kterů prevysujı nadmorskou vy sku 700 m, a to pokud moz no v co nejkratsım c ase. Pritom nam vubec nezalez ı na tom, kudy kdo pojede nebo pobe z ı. Ovsem urc ita pravidla se musı dodrz ovat v chrane ny ch zonach CHKO. Sokolovna ve Chribsků se nachazı v nadmorsků vy sce kolem 320 m a pri optimalnı volbe trasy odhadujeme, z e důlka trati je kolem 70 km na kole a 10 km po svy ch s celkovy m prevy senım zhruba 2 km. Hlavnı kategorii zavodu tvorı zavod dvojic, ale jak jsme se jiz podruhů mohli z vy sledku presve dc it, jednotlivci jsou rychlejsı. Jak jsem jiz uvedl, hlavnım cılem zavodu je dat te lu co proto. Z tohoto duvodu lze absolutnıho vıte ze poznat velmi obtız ne . Nehlede na to, z e by ne kdo mohl celkovou vyc erpanost
P
CAO News 4
simulovat. Kaz dy „c astnık proto po dokonc enı zavodu obdrz el diplom s originalnı kresbou od Slavy Hrkala.
sami vyradili z boje. Zadna „jma na zdravı ani na majetku nebyla v prube hu zavodu zaregistrovana. V letosnım 5. roc nıku zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ se nejvıce oblıbeny m vrcholem stal zrejme pro svou vy sku Bourny (702,5 m n.m.) a nejmůne oblıbeny m se stal, jako jiz tradic ne , vrchol Hvozdu.
VY SLEDKY 5. ROC NIKU (Pouze prvnı 3 nejlepsı v kazde kategorii)
MUZ I:
Na druhou stranu ale nemohu opomenout vy sledky, jaky ch nejlepsı z aktůru zavodu dosahli. Nejrychlejsım muz em se nejen pro letosnı rok, ale v celů historii zavodu “Luz icků sedmistovkyŘ, stal Milan Misık, ktery poprvů pokoril hranici 5ti hodin. Vsechny kontroly se mu podarilo sesbırat v c ase 4:56 hod. Č tady se projevila ta lůta driny a odrıkanı. I druhy nejlepsı c as 5:11 hod. patrı „c astnıkovi zavodu jednotlivcu Jaroslavu Semıkovi, ktery zajistů vezme hranici 5-ti hodin a vy kon Milana Misıka jako vy zvu pro dalsı roc nık. Tretım nejrychlejsım jednotlivcem se stal Jirı Sucharda, ktery dojel v c ase 5:46 hod. Celkove tretıho nejlepsıho c asu a zaroven nejlepsıho vy konu v kategorii dvojic dosahla hlıdka Milan Spurny Č Josef Kroupa, kterı se k Sokolovne vratili za 5:12 hod. Druhů mısto v kategorii dvojic putovalo za hranice C esků republiky do SRN a odvezli si jej R¨diger Cervinka a Andreas Kittel, kterı dosahli c asu 5:26 hod. Karel Hofman a Erich Melzer sice dosahli stejnůho c asu, ale jelikoz jsou prıslusnıci poradajıcıho HK Varnsdorf, byli nemilosrdne odsunuti az na pozici c . 3. Vloni jsme me li moz nost zaznamenat historicky prvnı a zatım stale jedinou ryze z enskou hlıdku. Letos to zase byla neby vala „c ast v kategorii smıseny ch dvojic. O medaile (i kdyz z adnů nedostaly) se popraly celkem 4 dvojice. V tuto chvıli je na mıste upozornit na to, z e prvorady m hodnotıcım kritůriem je vz dy poc et zdolany ch vrcholu a az na druhům mıste je dosaz eny c as. Tato skutec nost byla totiz v tůto nadupanů kategorii zasadnı pro umıste nı na nejvyssıch pozicıch. Prvnı mısto nas ani neprekvapilo, protoz e S arka Vıchova by vala C eskou reprezentantkou v silnic nı cyklistice. Spolec ne s Martinem Rudolfem dosahli c asu 8:28 hod. Druhůho mısta si zdolanım vsech 10-ti vrcholu a c asem 10:21 hod. vydobyli Blanka Turc anova a Evz en Hollmann. I presto, z e je to vy kon obdivuhodny , nejedna se o tra–ovy rekord. Ten padl v prvnım roc nıku, postaral se o ne j Jarda Madl a s devıti zdolany mi vrcholy c inı 10:30 hod. Tretı nejrychlejsı smısenou dvojicı se s sesti dobyty mi vrcholy a c asem 6:08 hod. stali Libuse Hamplova a Jan Korbel. Nejstarsım „c astnıkem byl ope t zminovany drz itel tra–ovůho rekordu Jaroslav Madl (1939) a na druhou stranu nejmladsım Jakub Krız (1983). Z celkovůho poc tu 52 borcu, kterı utvorili 31 startujıcıch hlıdek (21 dvouc lenny ch a 10 jednotlivcu) zavod dokonc ilo hlıdek 29. Kurioznı situace se stala tandemu Miroslav Janec ek Č Ales Matusek, kterı se vzajemnou sraz kou
Rocnı k
Cas
Milan Spurny Josef Kroupa
1961 1972
5:12
Poc et zdolanych vrcholu 10
2. / 4.
R¨diger Cervinka Andreas Kittel
1970 1970
5:26
10
3. / 5.
Karel Hofman Erich Melzer
1969 1970
5:26
10
Umıstč nı v kategorii / celkovč 1. / 3.
Jmeno
SMI SENE DVOJICE: Umıstč nı v kategorii / celkovč 1. / 18. 2. / 21. 3. / 26.
Jmeno
C as
Roc nık
8:28
Poc et zdolanych vrcholu 10
10:21
10
6:08
6
Roc nık
Cas
1964 1974 1958
4:56 5:11 5:46
Poc et zdolanych vrcholu 10 10 10
S arka Vıchova Martin Rudolf Blanka Turc anova Evz en Hollmann Libuse Hamplova Jan Korbel
1969 1962 1958 1963 1976 1979
JEDNOTLIVCI: Umıstč nı v kategorii / celkovč 1. / 1. 2. / 2. 3. / 7.
Jmeno
Milan Mysık Jaroslav Semık Jirı Sucharda
Navs tevovanost jednotlivych vrcholu : 20
22
24
26
28
Pčnkavc ı vrch (792)
26
Jedlova (773,9)
27
Klıc (759,4)
27
Hvozd (749,3)
24
Studenec (736,5)
27
Velky Buk (735,5)
27
Maly Buk (712,4)
27
Weberberg (711) Bourny (702,5)
30
27
Luz (793)
26 29
To, jestli jsou tyto dosaz enů c asy zpusobeny touhou podat co nejlepsı sportovnı vy kon nebo skutec nostı, z e souc astı dolnochribsků sokolovny je i restaurace, se muz eme jen domy slet. C ernou skvrnou tohoto roc nıku se vsak stalo to, z e pro mnohů zavodnıky vysne na restaurace, me la v den zavodu zavıracı den a ani pres ne kolikero urgencı se nam nepodarilo
CAO News 5
presve dc it provozovatele, aby svuj hostinec otevrel. C asome ric LaÁa Strihavka, ktery byl nucen c ekat tůme r 5 hodin na prvnıho navrativsıho se zavodnıka, musel uvedeny c as promrhat bez jedinů kapky zlatavůho moku. Jedinů co me l k dispozici bylo asi 30 bananu a 40 tatranek, puvodne urc eny ch prıpadny m dalsım startujıcım. Chte l bych mu touto cestou jmůnem vsech z„c astne ny ch pode kovat, z e splnil svuj nelehky „kol a nezbe hl do ne kterůho z okolnıch pivnıch stanku. Zaroven tımto de kuji vsem aktůrum zavodu a vsem preji mnoho krasny ch chvil straveny ch v sedlech svy ch stroju.
Tež , kdyz uz vsechno vıte, mi nezby va nic jineho, nez vas pozvat na dalsı, 6. rocnık mezinarodnıho cyklisticko-bú zecko-chodeckeho a doufejme, ze i urednú povoleneho zavodu “ Luzicke sedmistovkyá , ktery se opú t uskutecnı poslednı sobotu v cervnu roku 2001.
Moje osmitisıcovky Netradicnıpohled na cyklisticky za vod. Petr S tč pa n CAO Dčc ın
Skutec ne preka zky c asto nebyvajı na strmych ýboc ıch velehor, ale hluboko v nasem vlastnım nitru. u z i c k ů sedmistovky. Deset vrcholu nad sedm set metru v Luz icky ch horach v jednom dni. Horolezecky klub Varnsdorf poradal jiz paty roc nık zavodu horsky ch kol ve kterům dvojice nebo jednotlivci musı zdolat deset vrcholu. V sobotu 24.6. prijelo nejvıce „c astnıku v historii zavodu. Startovalo se od pul devatů. Ja jedu jiz druhy roc nık sam, solo. Zda se mi to tak bojovne jsı nebo, jako sobec a egoista, se nechci de lit o zaz itky, proste sam. Startuji v 8.50 hod. Nastupuji na prvnı kopec. Nejzapadne jsı sedmistovka Studenec se tyc ı do vy se 737 m. Ze Chribsků stoupam po silnici sme r Krız ovy Buk, pomalu vypınam mozek a pokladam se do sne nı kterů mne bude provazet cely zavod.
L
Stoupam na svoji prvnı osmitisıcovku. Nanga Parbat Č Naha hora 8125 m. Zdolavam Rekhiot Peak a stoupam do “Strıbrnůho sedlaŘ, myslım na Welzenbacha a jedenact serpu, vsichni zahynuli. Zatahuje se, zac ınam bloudit, ztracım c as a sıly, nakratko se mraky rozplynuly. Vidım sestupovat z vrcholu muz e z expedice Varnsdorf. Poznavam pratele Hofmana, Melzera a dalsı. Zdravıme se. V 10.10 hod. stojım na vrcholu Nanga Parbatu. Studenec, c as 10.10 hod., od startu na vrchol hodina dvacet, hrozna ztrata, kdo jel zavod vı, o c em pısi. Nic, c eka me dalsı vrchol, Maly Buk 712 m vy chodnım sme rem. Z Nepalsků vesnice Kit-li-ce vede vy stupova trasa na osmitisıcovy vrchol Manaslu Č Svata hora 8163 m. Stoupam po severovy chodnım „boc ı, ve stopach Japonsků vy pravy, ktera tudy poprvů prosla 9.5.1956. Dıvam se do Moty lıho „dolı v jiz nı ste ne . Na vrcholu jsem v 11.10 hod. C eka mne tretı vrchol, Klıc 759 m. Tretı osmitisıcovka Lhotse, blız enec Everestu, se vypına do vy se 8516 m.
Prechazım ledovec Khumbu, nejnebezpec ne jsı c ast vy stupu, brodım se hluboky m sne hem, stavım postupovů tabory, konec ne dosahuji vrcholu, je 11.45 hod. Je krasna viditelnost, v dali vidım Luz icky Everest Luz , dalsı cıl roztouz enůho horolezeckůho nitra. Probouzım se do realu, sebe hnout do „dolı a podniknout c tvrtou vy pravu v poradı na Velky Buk 736 m. Jsem ope t v objetı masivu Cho Oyu Č Kralovna tyrkysu 8205 m. Pri vy stupu na vrchol jsem potkal nejvıce c lenu ostatnıch expedic, ale v himalajskům sve te hor jsem byl ponoren sam i kdyz kdo vı? Kontrolu propisuji v 12.30 hod. a vydavam se na nejvy chodne jsı vrchol luz icky ch hor 749 m vysoky Hvozd. Uz jsem zase v tom. Stojım v serpsků vesnici Krom-pach a zaklanım hlavu abych dohlůdl na vrchol “Velků c ernůŘ Makalu 8463 m. Stoupam pomalu, myslım na Karla Schuberta ktery v roce 1976 zahynul pod jihovy chodnım vrcholem. Po ne kolika dennıch „trapach dolůzam na vrchol mojı patů osmitisıcovky, sedam si a odpoc ıvam, je 13.40 hod. Jsou tu prevaz ne Ne mci, vz dy– polovina kopce je Ne mecka, Hvozd Č Hochwald. Sedam si a odpoc ıvam, otvıram plechovku Spiritu a slastne a pomalu piji. Sbıham po kamenny ch schodech do „dolı, musım opatrne , kovovů naslapy na botach nebezpec ne klouz ou. Dobıham ke kolu, au, prvnı krec se mi zakusuje do stehna, potrebuji sul. V Dolnı sve tlů si kupuji Pode bradku, snad se mi podarı ne jaků mineraly vstrebat, je to lepsı. Tupe slapu do kopce a cıtım jak se rozehrava dalsı prıbe h v klukovsků dusi chlapa. Jedu na Luz , nejvyssı kopec Luz icky ch hor 793 m. Ne, nejedu na Luz , ja stoupam na Mount Everest 8848 m, na C homolungmu, na Sagarmathu. Prechazım ledopad Khumbu, ktery se rodı v zapadnım kotli. Camp 1, camp 2, camp 3, camp 4, konec ne jiz nı sedlo. Tady ne kde zahynul Joz o Psotka 1934 Č 1984. Jiz nı sedlo, tudy prochazeli slavnı muz i Hillary, Tenzing, Messner, Kukuczka, Bonington. Stoupam k vrcholu, sne z ı a fouka vıtr. Konec ne nenı kam stoupat, hora me prijala, je 14.45 hod. Usmıvam se. Prsı, co z e prsı na vrcholu Everestu? Vz dy– stojım na Luz i, na sestům kopci v poradı zavodu. Usmıvam se. Je krasny vy hled, slunce osve tluje bourkovů mraky. Propisuji kontrolu. Jsem zpatky v jiz nım sedle. Naskakuji na kolo, au krec , stojım jako z irafı mlade , nohy napnuty , krk vytrc eny dopredu, kolo mezi nohama a nemohu se hnout. Musım to rozchodit, jde to ztuha. Jedu pomalu, zac ınam vide t bılů plane . Stoupam na Gasherbrum II 8035 m, nejlehc ı osmitısıcovka, taků K4. Sedmůho c ervence 1956 vystupujı poprvů na vrchol Rakusanů F. Moravec, H. Willenpart a S. Larch. Weberberg 710 m je skutec ne nejlehc ı sedmistovka, c as 15.15hod. Nasel jsem dalsı vychytavku, jak se co nejrychleji dostat na Pe nkavc ı vrch 792 m, sedmy v poradı zavodu. K2 Č C chokori 8611 m , Hora hor, c erna pyramida, druha nejvyssı je nejen krasna, ale taků nebezpec na. Ne kterů z mnoha tragediı, kterů se tam udaly, zustaly dosud nevysve tlenů. Snım si svuj himalajsky sen a kopec doby vam v 15.45 hod. Z Pe nkavaku
CAO News 6
sjız dım
do
Prımluva za pilu
Stoz eckeho sedla a odtud traverzovkou rychle pod Bourny 703 m.
Reakce na cla nek Lovci lidı
Anapurna 8091m, prvnı vylezena osmitisıcovka. Vy stup si proz ıvam ve svům nitru. Obchazım ledovou barieru, poustım se do vrcholovů ste ny. Na vrcholu je mlha, nenı nic vide t, je 15.50 hod . Ne to nenı mlha, to jsou stromy kolem mne, pres kterů nevidım poslednı vrchol, spanilou Jedlovou 774 m. Kanchendzongu Č Pe t pokladnic sne hu 8586 m. Poslednı metry k vrcholu jsou nejte z sı. Hladka ledova ste na se prede mnou stavı tůme r do kolmice. Moje myslenky na moment zaskoc ı ne kolik tisıc kilometru na zapad. Ve vzpomınkach si vybavuji silnic ku na vrchol Jedlovů. Poslednı metry, nerozhoduje sıla, rozhoduje vule, ktera dava te lu krıdla. Vystoupil jsem na desatou osmitisıcovku. Je 16.30 hod. Dıky fantazii jsem zıskal schopnost snovůho zdolanı himalajsky ch vrcholu a v myslenkach jsem proz il opravdovů dobrodruz stvı.
JirıCha ra CAO Dčc ın
d y z m e Petr prinesl svuj c lanek “Lovci lidıŘ, tak me jednak pote silo, z e se nebojı “jıt se svou kuz ı na trhŘ a zaroven mi to nedalo a rekl jsem si, z e k tomuto “problůmuŘ musım pripojit i svuj nazor na ve c. Tady je:
K
V lonskům roce byla v de c ınskům muzeu zajımava vy stava historicky ch map, vedut a obrazku naseho kraje. Navste vnık se mohl kochat pohledy na nadherny kraj oc ima ume lcu, badatelu a prırodove dcu a vide t znama „dolı, me sta c i skalnı „tvary tak, jak vypadaly pred mnoha lety.
Dojız dım do cıle. Za osm a p˚l hodiny jsem vystoupil na deset osmitisıcovek nebo sedmistovek? Mam je ulozeny hluboko ve sve dusi pro dalsı zitı. Usmıvam se.
Lovci lidı Petr S tč pa n CAO Dčc ın
Pri lezenı na Mravenc ı stč nu v Laba ku jsem si vsiml boc nı stč ny rokle. Vedle cesty Rozverna ca kalka je pra zdna stč na, ale zarostla na letem, brıza az ke stč nč . Skoda pra zdne stč nky, rekl jsem si a v pondč lı ra no uz vrc ela motorova pila. Vyc istil jsem teren a upravil stezku k Mravenc ı stč nč . Z hlediska horolezce za sluzny c in, z pohledu ochrana re, smrtelny zloc in. Vsak jsem mč l trochu bobky, protoze naproti pres Labe stojı Zlebska ha jenka. Poseka no, balım pilu a tu slysım hlasy, v pudu sebeza chovy jsem se prikrc il pod previs. Koutkem oka jsem zahledl dva chla pky v zelenych bunda ch, kterı rychlym, rekl bych temč r pa tracım, krokem, jako lovec tı ohari, brousili po hranč masivu a nahlızeli do ýdolı. Jako by nč co hledali. Poc kal jsem, azzmizı za Ruzovou vč zı a prikrc en, s pilou na za dech, jsem zmizel v houstinč . Asi se podivujete nad tım, s jakou lehkostı jsem na sebe pra sknul ohavny zloc in. Mozna proto, abychom se zamysleli nad tım, co prırodč skodı a co je prospč sne. ---
Horolezce pak nezbytne musely zaujmout veduty znamy ch skalnıch oblastı Č Sne z nık, Labak, Jetrichovice, Tokan ale treba i Boren, Vrabinec c i Klıc . A pri bliz sım prostudovanı obrazku kaz důho lezce prımo prastila do oc ı jedna skutec nost Č skaly byly buž to uplnú hole anebo zcela jasnú vystupovaly z upraveneho lesa, ktery pripomınal spıse park a se skalnımi „tvary pusobil jako ne jaka vyslechte na skalka ne kde na zahradce. Nenı divu, z e tento krasny , tak trochu tajemny , kraj lakal k navste ve spousty vy letnıku a taků, z e se stal terc em snahy ochranaru. Svojı „chvatnostı si to opravdu zaslouz il. Jenz e co se nestalo. Prısna ochrana zpusobila to, z e za ne kolik desıtek let “ochranyŘ na mnoha mıstech zc asti, nebo zcela, zmizel puvodnı duvod ochrany. Paradox, z e ano? Krasnů lesy prorostly nejrychleji rostoucımi plevelny mi drevinami a zme nily se v neproniknutelnou houstinu, slunnů strane zmizely pod porosty hlohu a sıpkovy ch keru a skaly se utopily pod
CAO News 7
naletem brız. Zmizely drıve vyhledavanů vyhlıdky, palouc ky, z rozhleden se nenı kam rozhlız et a horolezcum dodnes mizı rada skal prımo pod rukama. Evidentnı situace byla naprıklad na Borni. Jiz nı holů svahy byly odjakz iva domovem velice vzacny ch suchomilny ch a teplomilny ch spolec enstev bylin. Tak vzacny ch, z e je ruka ochranarova zac ala ochranovat tak vehementne , z e malem zmizely! Letos je museli zachranovat Č sve te div se horolezci! Cely jih byl absolutne zarostly sıpkovou ruz ı, hlohem, jasany, javory a jiny mi drevinami a keri. Lezcum z Bıliny a okolı se nakonec podarilo presve dc it kompetentnı lidi, z e ochrana neznamena hystericky lpú t na kazdem slahounu zelenú , ale z e musı by t racionalnı Č pokud chci ochranit raseliniste , nenecham chybnou melioracı lokalitu vyschnout a pokud chci zachovat stepnı charakter krajiny, nemohu ji ponechat na pospas naletu brızy. Zjednodusene by se dalo rıci, z e prılisnů kacenı skodı stejne , jako za d n e kacenı. Pokud pojedete z Mostu do Bıliny, naskytne se vam dnes pri pohledu na siluetu Borne podobny malebny obraz, jako z davny ch dob. Je to sice jen pove stnů “zrnko pıskuŘ, ale c love ka pote sı.
Mu j za vťr znı
å JO ,
primlouva m se za pilu“
TO JSEM JES TE PIL,
aneb jak se lezlo kdyz pivecko sta lo kacku s edesa t...
V dobach, kdy jsme se vıce druzili, bivakovali a posedavali po lezenı u ohnıc ku ve skalnım kralovstvı, vypravčly se prıbčhy lezcu . Mobilova doba prıbčhu m nepreje. Vypravčnı se smrsklo na prijetı esemesky a prıbčhy upadajı pomalu v zapomenutı. Aby se tak nestavalo otvırame novou rubriku s nazvem ó Jo, to jsem jes tč pil, aneb jak se lezlo kdyz pivec ko stalo kac ku s edesat. Nebojte se zverejnit svoje ťlety, po le tech se stavajı balzamem, ktery osvčzı horolezeckou, osmami ztyranou dus i. Karle Bčlino, z tvych historek se da napsat kniha, RosŠo Sedlisky, tve pikanterie jsou uz promlc eny a vy vs ichni ostatnı - smčle pis te!
k snıdani. Ano, c tete dobre, vloc ky v te dobč zral jenom á podivın– Venca Sirl. Vesele kra c ıme do bivaku po tehdejsı Fuc ıkovce. Baterka vzadu, ja o nč kolik temp vepredu. á Kluci pozor, na cestč jsou zra dne koreny vrostle obč ma konci do zemč , drevč na oka!– Varova nı jsem nestac il dopovč dč t a uz jsem letč l. Nohu v oku, ruce pred sebou a pra sk. La hev se roztrıskla a strep mi prorızl zılu v za pč stı. Sedım na zemi a nevč rıcnč pozoruji jak v pravidelnych tepech vyteka krev na cestu. Skolnı uka zka zilnıho krva cenı. Vsak to take kamara di horolezci s uzna nım komentovali, pry by byla ale lepsı presmikla tepna, to je vč tsı strik. Debaty skonc ily a rozpoutala se za chranka, leka rna samozrejmč nikde. Nč kdo udč lal tlakovy obvaz z podkolenky. Jarda Uher, ac se to dnes nezda , byl sveho c asu take pč kny lupen. Pivec ek mč l vypito pč t kousku, nasla pl svoji Jawu 350, hlavy jsme omotali svetry, pres nč nata hli kapuce vč trovek, jako ze ma me prilby, kvuli esenba kum. Kazda hlava mč la v prumč ru asi padesa t c ısel, jako mimozemsóane. Motorku Jarda nesetril a v pul druhe v noci s tou velkou hlavou mac ka m pohotovostnı zvonek na chıre v dč c ınske nemocnici. Sestric ka, ktera prisla otevrıt, spra skla ruce a s vykrikem á Pro Krista pa na, co to ma te s hlavou?!– mč c apla za tu rozrızlou ruku a vta hla mč do ordinace. Jak mč skubla s rukou, tlakovy obvaz povolil a krev zac ala opč t tepat. Zac al jsem si strha vat ty svetry z hlavy, mč l jsem tam nahec many dva. Hlavu jsem si pritom zapatlal krvı. Zujte si boty a v trenka ch si lehnč te ta mhle na stul.
Zde va m nabızıme prıbč h prvnı:
Antracit TEXT: PETR STÁ PA N ILUSTRACE: JIR INA A PETR STÁ PA NOVI
Asi tak v polovinč sedmdesa tych let, v pracovnı neschopnosti (angına) bivakujem pod Velkym pravc ounem. Je sobota, lezem jako kdyz hrom bije. Velky pravc oun, Nedč lnı, Ma jova , Bratrska , Homole, prostč ra z na ra z. V okolı bivaku nenı voda, tak si rukavice umyva me az v hospodč na Meznı Louce, tehdy tretı cenovka. Na nohy nedoslo, byla to sıla. V kotnıkovych lezec ka ch z NDR nenosım ponozky, tudız veskery pısek, ktery do bot napadal se zmč nil v c erne mazlave bla tıc ko. Nohy jsou pri konzumaci pod stolem, tak o co jde? Pijeme pivec ko, prida va me si, v hospudce je ýtulno a veselo. Kdyz byla za vč rec na , tak si kazdy koupil lahva c e, aby bylo c ım zapıt vajıc ka na speku, ktere mč ly byt
Lezım sa m na operac nım stole, hanba mč fackovala. Jestč ze ma m tu hlavu upatlanou od krve a nenı vidč t, jak se c ervena m, pri pohledu na c erne nohy, ktere v bılem sterilnım prostredı za rily jako antracit. Kolem se jako na potvoru motaly mlady sestric ky. Hlavou se mi honı, jak okeca m tu presmiknutou zılu. Marodım, ma m si doma lec it angınu a ne smejdit nč kde po skala ch. á Sestric ko ja , ja “ – kokta m vymysleny prıbč h, jak jdu do sklepa pro pivo, jak se mi smekla noha a ja se zrıtil s lahva c em do uhlı, ktere mi ty nohy oc ernilo. Tota lnı pta kovina. Co taky muze vymyslet chuda k pripareny nasinec ve dvč v noci. Sestric ce to bylo fuk, na ty brikety hodila rousku a bylo.
O tyden pozdč ji uha nıme vesele s Ferym Amperem vlakem do Prıhraz. Prıhodu z minuleho tydne mi pripomına uzjen nova pracovnı neschopenka.
CAO News 8
---
–
~
TETA KLA RA,
STR
IP K Y
aneb stezky manz elky horolezceů
A protoze vesele prıhody zazıvajı nejen drsnı lezci, ale i jejich drahe polovic ky c i prıtelkynč, otvırame druhou rubriku vyhradnč (anebo te mčr vyhradnč) pro zeny. Zvedne nektera z vas hozenou rukavici, chci rıci rukavicku?!
Vyrocı srpen
2000
Dne 29. cervence oslavısvá narozeniny (61) horolezec a s achista Jindrich Strauss, dlouholety clen HK De cı n. Vs e nejleps ı , pevná zdravıa co moz na nejmá ne matu!!
NEBEZPEC
NI PITBULLOV– SEVERNI FRANKENJURA 11. C ERVNA 2000
n e b u d e rec o LaÁovi Pitbullovi Jirkalovi, ale o opravdickům pejsanku tůto rasy. Na minulům zajezdu do Jury jsme poslednı den lezenı navstıvili oblast Dreistaffelfels, uz cestou k domovu. Prave jsem se s Jardou Uhrem chystal nastoupit do jednů cesty, kdyz jsem se ohlůdl, jestli uz jde za nami Josef. Prave v tom okamz iku jsem zahlůdl, jak na Josefa letı z boku c erna de lova koule Č a pitbull se mu, naste stı jen zlehy nka, zahryzl do ramena. Josef nehnul ani brvou a vyde senůho majitele (horolezeckůho instruktora) uklidnil, z e to nic nenı. Nicmůne mu rana ne kolik dnı mokvala a dlouho se nehojila.
N
e,
Bylo to prvne , co jsme vide li, z e by pitbullteriůr za„toc il na c love ka. Otazkou zustava, proc to ude lal? Jeho majitel pusobil jako klidny , vyrovnany c love k a psa k ne c emu podobnůmu urc ite nevedl. Pes lez el volne mezi velky m mnoz stvım lidı, kolem ne j prochazelo stale mnoho lezcu a prosli jsme kolem ne kolik okamz iku pred Josefem i my. Ten den ovsem bylo extrůmnı horko (33 Ň C), te sne pred bourkou a pes v c ernům koz ichu lez el na slunci, kde muselo by t urc ite kolem 50-ti stupnu. To by mohl by t jeden z duvodu. Taků nas napadlo, z e si Pepu proste spletl s jiny m, obrovsky m pitbullem. Josef me l na sobe c ernů triko, moz na i trosku fune l a nezvykle (a podezrele) pomalu se sunul kolem lez ıcıho a prehratůho psa. Svojı velikostı ho zrejme tak vyde sil, z e za„toc il. Inu, kdo vı?
Dne 4. srpna oslavısvá narozeniny (71) taká de cı nsky horolezec a sportovec Bedrich Fabia n, dlouholety clen HK De cı n. Prejeme vs e nejleps ı , pevná zdravı , pohodu a s te stı !! MONTANA Ý JEDINY CELOSTA TNI LEZECKY
-jch-
Dne 6. srpna oslavısvá narozeniny (23) vynikajı cı C ASOPIS NEBO PROVINC NI PLA TEK? lezec Rostislav S tefa nek z De cı na. RosÁo, nenech n a t e t o Č jdete domu se znechutit za vistivcema a jdi za svym cı lem. AÁ ti a ve schrance se krc ı to leze sta le lá pe! Montana. Dnesnı program je
Z
-jch-
—
S
US KA SE.
Ø
Ze prej chce Horac zase do ne jaky dıry°
Ø
J.H. + K.J. = V.L.H.P.
Ø
Kdesi v „trobach me sta Varnsdorfu se „dajne lıhne zachranarska hve zda. Je to pravda, Dano? Nechat se zachranovat od Tebe, touzı cela muzska cast klubu CAO!!!
Ø
Sojc aku, tentokrat to pry bude kluk! Prejeme Irene a Tobe , aby se predpove Á vyplnila - ochranaru nikdy nenı dost.
Ø
Jo a taky se suska, z e prej brzy po ranu je v Bynove , zrovna tam, co bydlı Kudrna s Radkou, moz no na obloze spatrit dlouze krouz it naky ho c apa. To jsou ve ci, to jsou ve ci°
razem dany . Nes–astnů partnerky c i manz elky uz ve dı, z e komunikace bude vaznout a vec er zrejme nebude sex. Prastıte sebou do kresla a lac ne hltate stranku za strankou, nejprve vyhledavate bonbonky, pak se vracıte k můne zajımavy m c lankum a nakonec ji prec tete celou. Tak to je, anebo spıs bylo. Poslednı dobou se stale c aste ji stava, z e nejiste listujete obsahem a hledate “nú coŘ, co nakonec nenajdete. C tenar, neznaly mıstnıch pome ru, by podle Montany upadl v podezrenı, z e u nas (C R) leze jen Marek Mara Havlık a Ros–a Tomanec, z lezeckůho pote ru rekne me Terezka Kysilkova, no a sem tam ne co taků nase reprezentace. Prusvih je, kdyz ne co vyleze ne kdo jiny Č pokud sebou neme l filmovy stab, pe t fotografu, dvanact sve dku a statnıho notare, ma zade lano na pe kny malůr! RT ho setre jak pocintany stul. Trochu mi to pripomına stary for. Jelcin a Clinton be z ı zavod na 100 m a vyhraje s prehledem Clinton. Druhy den Izve stij pıse: ŘAmerika poraz ena na celů c are! Zatımco nas prezident Jelcin dobe hl na skve lům druhům mıste , Clinton dobe hl do cıle jako predposlednıŘ° -jch-
CAO News 9
MANGRT 2.679
M
SLOVINSKO C ERVENEC 2000
y s t u p e m na 2.679 m vysoky Mangrt v Julsky ch Alpach skonc ila pe kna ty dennı dovolena ve Slovinsku, kterou absolvovali Vaisharovi a Charovi z CAO De c ın. Po trech tropicky ch dnech u more nasledovala navste va dvou lezecky ch oblastı Č Osp (jak rıka Alena “oespůŘ) a Vipavska Bela. Oblast Osp, jak znamo, je tvorena c tyrmi ste nami a je zde mnoho cest, bohuz el ve tsinou pouze pro ty lepsı lezce. My jsme nalezli a vylezli ve ste ne Misja pec jen dve , kterů nas pustily Č Joz etovu v levů c asti ste ny (Chara Č Vaishar) a Oslovskou v centralnı c asti (Chara). Nutno podotknout, z e ste ny po ve tsinu dne zely prazdnotou, nebo– v dobe nası navste vy suz ovala zdejsı kraje extrůmnı vedra.
V
horolezecky mi orientac nımi be hy, zırali neve rıcne do mapky a rozhodli se proc esat c tverec, ve kterům ste na proste musı by t. Nebyla. Byl tam jen prehoustly , mısty az neproniknutelny les, koprivy, ostruz iny. Slunıc ko dostoupilo tůme r vrcholu, borci zborcenı potem a „navou se ope t radili nad jasny m nakresem. “Proste tam ne kde musı by t!Ř, ujis–ovali se shodne . Jeste jednou marne proc esali i dalsı okolı a nakonec totalne vyrızenı vzdali. Schladili rozbolave la a sve dıcı te la v rıc ce, nasedli do vozu a zhnusene odjız de li jinam. Z auta jeste odevzdane koukali sme rem, kde me la by t obrovska ste na. Nic. A tu, ejhle! Ste na existuje, ale „plne jinde, nez me la by t! Chybic ka se vloudila. Aby jste se vyhnuli podobnů anabazi, prikladame kopii planku z original ne meckůho pruvodce. Chybne zakreslena ste na Rabenecker Wand je skrtla, spravne dokreslenou jsme oznac ili sipkou.
Druha navstıvena oblast nabızela dostatek stınu i prıjemnůho, chladivůho ve trıku Č Vipavska Bela. Je tvorena „dolım rıc ky Bela a zaleze si tu i „plny zac atec nık. Proti proudu rıc ky jsme pri pruzkumu objevili i novů vysoků a mohutne previslů ste ny, kde jsou novů, velice te z ků cesty, kterů si nezadajı s te mi v Ospu. My jsme lezli kratsı cesty na hlavnım masivu a cesty to byly krasnů. Triglavsky na rodnı park, Mangrtske sedlo 2.055 m, predvec er vystupu.
Otravenů chlapıky (J.P., J.U. a J.CH.) na ste nu presla chu– a pokrac ovali rade ji vstrıc novů oblasti°
DVA STR
Zave r patril, tak jako vloni, navste ve Julsky ch Alp. V silnům vichru a od 2.200 metru i v mlze jsme vystoupili Italskou cestou na Mangrt. -jch-
VESELA
PR IHODA Z
FRANKENJURY
IPKY Z
HO VARNSDORF
o d e l sı pauze se ope t vratil do skal Martin Hendrich ve skve lů forme a bojovů nalade . Hned Pů–u zjebal za ten jeho osmnact let stary „vazek. Ma pravdu.
P
a j a H o f m a n pod Golsteinem vybalil batoh a zjistil, z e nechal doma smyc ky. Takz e Kaja je v normalu. “Kluci, ja mam doma takovy ch smyc ek° Ř
K
-ps-
CAO NEWS EXISTUJE PRVNI ROK!
SEVERNI FRANKENJURA C ERVEN 2000
DÁ C IN
Tri chlapıci z CAO dorazili do Frankenjury. Po dvou dnech lezenı si vybrali z pruvodce dve lakavů oblasti (Dooser Wand a Rabenecker Wand) a navec er se k nim presunuli. Bajec nou noc stravili na placku s altanem u rıc ky Wiesent. Druhy den v parnům ranu vyrazili. Dooser Wand nasli ihned a podle nac rtku v pruvodci, me lo by t nalezenı Rabeneckeru stejne banalnı zalez itostı. Prvnı pokus nevysel. Nevysel ani druhy a tretı pokus. Vsichni tri zkusenı borci, zocelenı
C ERVENEC
2000
o, prvnı rok A nexistence zaznamenal
tento me sıc “horolezecky c asopis severoc eskůho regionuŘ CAO News. V c ervenci roku 1999 vyslo historicky prvnı c ıslo. (Viz obra zek.) Na dvou stranach a v nakladu 10 vy tisku prineslo ne kolik informacı kolem oddılu CAO De c ın. V prosinci 1999 byla vytvorena redakc nı rada ve
CAO News 10
sloz enı Jirı Chara, Petr S te pan a Jan Horak a prvne jsme na titulnı stranku pouz ili fotografii. Poc ınaje lednem 2000 je formalnı stranka c asopisu ustalena do tů podoby, jak ji znate dnes.
Plan˚do budoucna je hodnú , ale uvidıme co prinese, tak jako v zivotú , casꊳ
i
b e c Z e z i c e lez ı mezi Neste micemi a Ustım nad Labem a na prvnı pohled nenı nic ım vyjımec na. Je to vsak mısto s nejvyssı hustotou horolezcu mezi jejımi obyvateli.
O
Prvnı jmůna lezcu z Zez ic se zac aly objevovat ve vrcholovy ch knihach poc atkem lonskůho roku. Brzy nato vzniklo Dynamo Z ezice a lezci zac ali aktivne navste vovat vsechny oblasti na severu C ech. Jejich guru byl zpoc atku Karel Be lina, ale pozde ji zac aly nasledovat i samostatnů vy stupy i prvovy stupy, nejodvaz ne jsı z ez ic tı vyrazili se svy m guru i do Alp a ne na ledajaků cesty! V CAO News 5 jsme prinesli informace o jejich aktivite v Ostrove Č naprıklad nova ve z ic ka naproti Krtine nese nazev Zez icka jehla.
EKA NA S.
K A L E N D A R A K C I C A O D E CIN Nenı nutne vyhrat ale zucastnit se...
-
Prodlouzeny vıkend v O tztaskych Alpach. Termın od 27. ó 30. 7. 2000. Turistika a lezenı, Wildspitze 3.772 m. Odjezd ve c tvrtek odpoledne z Dčc ına.
-
14 osmitisıcovek za jeden den. srpen 2000, Adrs pach, oblast Himalaje ó vystup na včze pojmenovane po himalajskych velehorach.
-
Eiger. srpen 2000, porada HO Spartak Ustı nad Labem (J. Rada)
-
Mezinarodnı festival horolezeckych filmu . Od 25. do 27. srpna probčhne v Teplicıch nad Metujı dals ı roc nık MFHF. Festival je doplnčn radou doprovodnych akcı ó ru zne zavody (lezenı, MTB, bčh), vystavy a koncerty. V okolı nepreberne mnozstvı lezeckych cılu .
-
Souteska ó zavod na MTB. Dne 26.8.2000 se kona v okolı Dčc ına zavod na horskych kolech. TraŠ mčrı kolem 90 km.
-
Hlavnı akce CAO ó v prvnım tydnu v zarı (1. 10.9.2000). Zajezd do Dolomit do oblastı Brenta a Rosengatren. Lezenı, Via Ferraty, turistika. Odjezd v patek 1.9. z Dčc ına.
DYNAMO ZEZICE OD NASEHO ZPRAVODAJE C ERVENEC 2000
C
OK– NKO
HK VARNSDORF Z CHYSTANYCH AKCI HK VARNSDORF Pavel Borkovec a Michal Svajgl z Dynama Zezice v Ostrovč
Mezi nejaktivne jsı lezouny patrı jednoznac ne Michal Svajgl, vy borne leze Pavel Borkovec, ale se svy mi vy kony se mohou pochlubit i Jirı Mudra c i Milan Borkovec. Zda se, z e o jednom z nejmladsıch oddılu jeste uslysıme.
srpen
- zajezd do R ecka (28.7.-13.8.)? - lezenı v pıskovcovych oblastech u nas a v Nčmecku - Horolezecky filmovy festival v Teplicıch
za rı
- lezenı v pıskovcovych oblastech (Vlhos Š, Blızevedly)
-kb-jchCAO News 11
Informace na tel.: 0413/373 101, 370 987, 373 333 nebo mobil 0606 27 72 74
Malů ohlůdnutı za prvnım pololetım letosnıho roc nıku CAO News.
CAO News
Titulnıstra nky CAO News - leden az cerven 2000
Horolezecky c asopis severoc eskeho regionu
C ervencove c ıslo CAO News vychazı s mırnym zpozdčnım, zpu sobenym dovolenou cele redakc nı rady. Omlouvame se tedy netrpčlivym c tenaru m a jako odpustek prinas ıme (jak jste si uz asi vs imli) dvč nove rubriky: Jo, to jsem jes te pil a Teta Klara, jednu (spıs e) pro muze, druhou (spıs e) pro nčznčjs ı c ast populace. Jarda Uher zıskal neobyc ejny poklad ó tri velke krabice nadhernych c ernobılych fotografiı horolezcu a lezenı a tento ťzasny archiv poskytl k dispozici redakci CAO News. Nynı fotografie s nejvčts ı opatrnostı a pe c ı trıdıme a zpracovavame, abychom vam mohli ty nejleps ı postupnč predkladat. Snad se va m bude sedmicka CAO News lı bit. A az budete balit svuj expedicnıkletr, nezapomente pribalit blok a tuz ku na vs echny ty kra sná za z itky, která Va s jiste na cesta ch potkajı ! My ostatnıse na ne te s ı me!
Prıjemnť prozitı prazdnin, mnoho zajımavych zazitku a s Řastnť navraty ze vs ech dobrodruzstvı preje svym ctenaru m redakcnı rada CAO News. Neoznac ene prıspčvky jsou dılem redakc nı rady. Redakc nı rada se schazı pravidelnč 15 minut pred zahajenım schu ze CAO Dčc ın anebo dle potreby na zavolanı.
Chces byt IN? Tak cti
CAO News!!!
UPOZORNENI PRO C LENY
Zippich nezahalı LABSKA STRAN Petr Zippich Stepan se letos nı le to nes etrı. Do redakce prinesl nčkolik fotografiı z dals ıho zajezdu, tentokrat do me nč navs tčvovanych pıskovcovych oblastı Francie. Navs tıvili Falc a take malou oblast Windstein (viz obrazek). Pri zpatec nı cestč toho jes tč nemčli dost, a tak neodolali a zastavili se ve Frankenju re. Petrovo aktivita je opravdu zavidčnıhodna. Letos jiz vylezl vıce jak 300 cest! Nynı sve plany upıra k blızıcı se expedici na povčstnou horu Eigerď
C erna streda
C A O D E C IN
DEC
PR ISTI ODDILOVA SCHÝZE JE VYJIMEC NÁ PR ELOZENA NA 1. SRPNA 2000 V RESTAURACI ZA VÁ TREM. ZAC A TEK SCHÝZE JE JAKO VZDY OD 18:00 HOD. PRO C LENY REDAKC NI RADY CAO News OD 17:45 HOD.
UTERY
NA PROGRAMU BUDE ORGANIZACE HLAVNILETOSNIAKCE CAO! TVA UC AST JE PROTO VELICE ZA DOUCI. TESIM SE NA SETKANIS VAMI!
Po uzavčrce
IN
Bohuzel take dorazila s patna zprava ó Libor Svoboda s Tan ou Los Řakovou mčli ve stredu 5. c ervence tčzkou autonehodu na motocyklu. Pri navratu z projızňky na novč opravene mas inč, jim z vedlejs ı silnice vjel do cesty podnapilej chlapık se s kovovkou. Tanu prevezli do nemocnice se zlomenou paterı, Libora s tčzkym otresem mozku a zlomeninami. Pri vs ı smu le to snad vypada, ze oba budou v poradku. Libora uz z nemocnice propustili, Tana se nejdrıve musı nauc it chodit s krunyrem, ktery pčknč dlouho nesunda.
Ta n o, moc Ti vsichni fandıme a drzıme palce!!!
CAO News - C asopis horolezecke ho oddılu CAO Dčc ın ó Pouze pro vnitrnı potrebu oddılu ó Sıdlo redakce: CAO Dčc ın, Hrdinu 365, Dčc ın XXXII, 407 11, Czech republic, tel.: 0603 727753 - Naklad: neuveden ó Sazba: MicrosoftŮ Word 2000 ó Zdarma Climbing ó Adventure - Outdoors CAO News 12
