Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře u zdravotnické záchranné služby

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Katedra porodní asistence a zdravotnických záchranářů Studijní obor Zdravotnický záchranář

Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře u zdravotnické záchranné služby Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Autor práce:

Mgr. Liana Greiffeneggová

Bc. Lucie Mezníková

Brno 2016

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Liany Greiffeneggové, s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury a pramenů.

V Brně dne ..........................

......................................... podpis autora

Tímto děkuji Mgr. Lianě Greiffeneggové za odborný dohled, cenné rady a veškerou pomoc s vypracováním této bakalářské práce.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rovnosti mužů a žen pracujících jako zdravotnický záchranář u zdravotnické záchranné služby a tím, zda vůbec něco takového jako rovnost v tomto oboru existuje. Je zde poskytnut prostor pro náhled odborné veřejnosti stran samotných zdravotnických záchranářů i záchranářek a také pro náhled laiků, kteří jsou potenciálními klienty zdravotnické záchranné služby. Klíčová slova: zdravotnický záchranář, zdravotnická záchranná služba, rovnost, diskriminace

ABSTRACT This thesis deals with the issue of equality between men and women working as a paramedic in the emergency medical service and whether anything like equality exists in this industry. This work also discusses professional public view of paramedics and a view of laymen who are potential clients of emergency medical services. Key words: paramedic, emergency medical service, equality, discrimination

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 7 I

Teoretická část..................................................................................................................... 8

1

Zdravotnická záchranná služba České republiky ................................................................ 8

2

3

1.1

Historie......................................................................................................................... 8

1.2

Vzdělávání zdravotnických záchranářů v ČR .............................................................. 9

1.3

Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby .................................................. 10

1.4

Zdravotnické operační středisko ................................................................................ 11

Zdravotnická záchranná služba v zahraničí ...................................................................... 12 2.1

Francogermánský model ............................................................................................ 12

2.2

Angloamerický model ................................................................................................ 12

Genderová problematika ................................................................................................... 13 3.1

Genderové role ........................................................................................................... 13

3.1.1

Genderové stereotypy ......................................................................................... 13

3.1.2

Dělení profesí ..................................................................................................... 14

3.1.3

Gender ve zdravotnictví...................................................................................... 14

3.2

Rovné pracovní příležitosti ........................................................................................ 14

3.2.1

Segregace ............................................................................................................ 15

3.2.2

Raná výchova ..................................................................................................... 15

3.2.3

Zdravotnický záchranář ...................................................................................... 16

3.3

Diskriminace .............................................................................................................. 16

3.3.1

Diskriminační chování ........................................................................................ 16

3.3.2

Diskriminace žen ................................................................................................ 16

3.3.3

Práce a rodina ..................................................................................................... 17

3.3.4

Statistická diskriminace ...................................................................................... 17

3.3.5

Diskriminace mzdová ......................................................................................... 17

II

Empirická část ................................................................................................................... 18

4

Cíle práce a předpoklady ................................................................................................... 18

5

4.1

Cíle práce ................................................................................................................... 18

4.2

Předpoklady ............................................................................................................... 18

Metodika bakalářské práce ................................................................................................ 19 5.1

Metodika průzkumu ................................................................................................... 19

5.1.1

Dotazníky ........................................................................................................... 19

5.1.2

Sběr dat a způsob vyhodnocení dat .................................................................... 20

5.2

6

7

Charakteristika vzorků respondentů .......................................................................... 20

5.2.1

Respondenti – zdravotničtí záchranáři ............................................................... 20

5.2.2

Respondenti zastupující laickou veřejnost ......................................................... 20

Interpretace získaných dat ................................................................................................. 21 6.1

Výsledky dotazníku pro pracovníky zdravotnické záchranné služby ........................ 21

6.2

Výsledky dotazníku pro laiky – potenciální klienty ZZS .......................................... 47

Diskuze .............................................................................................................................. 55

Závěr ......................................................................................................................................... 60 Anotace ..................................................................................................................................... 61 Zdroje ....................................................................................................................................... 62 Seznam symbolů a zkratek ....................................................................................................... 65 Seznam obrázků a tabulek ........................................................................................................ 66 Seznam příloh ........................................................................................................................... 68

ÚVOD Problematika žen u zdravotnické záchranné služby je často probíraná a společnost zdravotnických záchranářů bude pravděpodobně vždy rozdělená na dva protipóly. Jedni, kteří se budou ohánět nedostatečnou fyzickou připraveností žen na výkon tohoto povolání, a druzí, kteří si našli v ženách záchranářkách rovnoprávné a schopné kolegyně. Z mého pohledu jsou nejvíce proti záchranáři, kteří s ženou záchranářkou v posádce nemají zkušenost. Jak je tedy možné, že ženy odsuzují předem? Nemůže mít žena se stejným vzděláním i stejnou psychickou a fyzickou sílu jako muž? Limity hmotnosti nošeného břemene jsou překračovány stejně u žen i u mužů, jelikož je populace stále hmotnější a hmotnější, takže vlastně záleží na individuální síle jednotlivce. Měl by větší sílu 65 kg vážící záchranář nebo záchranářka, mistryně republiky ve vzpírání? Dokázal by se lépe ubránit agresivnímu pacientovi takový záchranář nebo žena záchranářka, která od svého dětství provozuje některý z bojových sportů? Další diskuze se vedou o tom, že žena záchranářka nedokáže řídit sanitní vůz tak dobře jako muž. Kraj Vysočina se ale už od roku 2009 rozhodl zaměstnávat ženy na pozici řidiček, což je i jinde v Evropě naprosto běžný děj. To, že se někdo narodí jako muž, přece neznamená, že musí být lepší řidič než žena. 1 Cílem mojí bakalářské práce je v teoretické části zpracovat, jaký je systém zdravotnické záchranné služby v České republice a v zahraničí a s jakou formou diskriminace se mohou ženy při zájmu o toto zaměstnání setkat s ohledem na genderovou problematiku. V praktické části je cílem zhodnotit názor samotných záchranářů i záchranářek na rovnost žen a mužů na pozici zdravotnického záchranáře a stejně tak názor laiků, kteří by si rychlou zdravotnickou pomoc volali.

7

I

TEORETICKÁ ČÁST

1 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA ČESKÉ REPUBLIKY 1.1 Historie Ve střední Evropě byla nejstarší záchranná služba v Praze. Byla založena 8. 12. 1857, což bylo 6 let před založením mezinárodního červeného kříže. V roce 1857 byl ustaven Pražský dobrovolný sbor ochranný, složený z 36 dobrovolníků různých profesí, v němž byli pouze 3 zdravotníci. O rok později byl založen obdobný sbor v Rumburku. Hlavním cílem tohoto dobrovolného sboru bylo „ochrániti, co jest ochrany hodno, zachrániti v každém druhu nebezpečí jak životy lidské, tak i majetek spoluobčanů dobrovolně, neohroženě a nezištně“. 2 Všichni členové sboru byli označeni červenobílou páskou na levé paži a později také odznakem. 2 Sbor ochranný získal obrovský věhlas pomocí při požárech Šitkovských mlýnů v roce 1858 a také během povodní provázející Pražany v posledních desetiletích 19. století. O radu a pomoc se zakládáním podobných organizací je žádala další města jako Olomouc, Opava aj. Vzhledem ke zvětšování počtu činností sboru, byl ustaven výbor složený z význačných osobností města, který sbor podporoval. 3 Nepřetržitá služba byla založena v roce 1890, kdy byly schváleny základní stanovy a zajištěny dopravní prostředky. První ochranná stanice byla zřízena v dolní části Václavského náměstí v Praze a druhá pak v roce 1903 v Karlíně. Jisté snahy o organizovanou pomoc však existovaly na území hlavního města již předtím. Dokonce byly zajištěny preventivní opatření při některých hromadných akcích. 2 Systém zdravotnictví se u nás výrazně změnil až po roce 1945. V 50. letech 20. století začala státní zdravotní správa budovat síť zdravotnických zařízení, kde byli zaměstnáni lékaři a další profesionální zdravotnický personál. Odborná zdravotní péče se stávala čím dál tím dostupnější ve městech a dokonce i na venkovu, kde zajišťovali přednemocniční péči, mimo ordinační dobu, obvodní lékaři nebo střední zdravotnický personál. 2 V roce 1974 vydalo Ministerstvo zdravotnictví Metodické opatření, na jehož podkladě vznikla zdravotnická záchranná služba. Na výjezdy zpočátku vyjížděli lékaři a sestry z oddělení ARO. Hned v roce 1974 vzniká zdravotnická záchranná služba v Plzni, v roce 1976 pak v Příbrami a Klatovech, v následujících 12 letech pak také vzniká zdravotnická

8

záchranná služba Karlovy Vary, Pardubice, Valašské Meziříčí, Zlín, Uherské Hradiště, Hradec Králové a Domažlice. 2 Období po roce 1990 bylo zaměřeno na nákup nového moderního vybavení, což bylo umožněno otevřením zahraničního trhu. Zdravotnické záchranné služby obnovovaly hlavně svoje vozové parky. Zastaralá sanitní vozidla typu Škoda 1203 a Avia furgon se vyměnily za sanitky na podvozcích Renault, Mercedes, Ford nebo dalších značek. Zastaralé zdravotnické přístroje byly obměňovány za nové především z americké, německé a rakouské výroby.

4

Mezníkem v budování a organizování záchranných služeb byla vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky o zdravotnické záchranné službě, která byla vydána 1. 1. 1993. Začaly vznikat samostatné organizace záchranné služby, které se odloučily od nemocnic. Hlavní změnu pro občany České republiky přineslo zejména ustanovení o dostupnosti přednemocniční péče, které přikazuje zabezpečení přednemocniční neodkladné péče (dále jen PNP) do 15 minut od přijetí výzvy. V roce 1993 začalo, pod správou Ministerstva zdravotnictví, fungovat 10 územních středisek záchranné služby s výjezdovými skupinami Rychlé lékařské pomoci (dále jen RLP) a Lékařské služby první pomoci, vyjma zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy. Pod záštitou okresních středisek se pak postupně začaly budovat další výjezdové základny s výjezdovými skupinami typu RLP. 2 Dalším zlomem byl vznik 14 územních krajských středisek záchranné služby v roce 2003 a hned rok poté přešla všechna okresní střediska pod přímé vedení Územního střediska záchranné služby v daném kraji. Tato střediska, nyní spravovaná krajskými úřady, odpovídají za poskytování PNP na území kraje doteď. 2

1.2 Vzdělávání zdravotnických záchranářů v ČR Za výkon povolání v oboru zdravotnický záchranář se považuje činnost v rámci specifické ošetřovatelské péče v úseku neodkladné, anesteziologicko-resuscitační péče a akutního příjmu. Zdravotnický záchranář se též podílí na neodkladné léčebné a diagnostické péči. 5 Odbornou způsobilost k vykonávání povolání zdravotnického záchranáře lze získat absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu zdravotnických záchranářů, nejméně tříletého studia v oboru diplomovaný zdravotnický záchranář na vyšších zdravotnických školách, nebo střední zdravotnické školy v oboru zdravotnický záchranář, pokud bylo studium zahájeno nejpozději ve školním roce 1998/1999

9

s tím, že poslední jmenovaný může vykonávat samostatnou činnost až po 3 letech vykonávání povolání pod dohledem. Odbornou způsobilost k výkonu povolání zdravotnického záchranáře má i zdravotnický pracovník, který získal odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry a specializovanou způsobilost v oboru sestra v intenzivní péči a byl členem výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby nejméně v rozsahu alespoň poloviny týdenní pracovní doby po dobu 5 let v posledních 6 letech. 5 V České republice je momentálně 9 vysokých škol, kde lze studovat bakalářský obor zdravotnický záchranář a 9 vyšších odborných škol s oborem diplomovaný zdravotnický záchranář. 6

1.3 Výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby Hlavní činností zdravotnické záchranné služby je poskytování přednemocniční neodkladné péče v nepřetržitém provozu prostřednictvím různých výjezdových skupin. Nejpočetnější výjezdovou skupinou je RZP (rychlá zdravotnická pomoc), kde posádku tvoří 2 kvalifikovaní zdravotničtí záchranáři nebo jeden kvalifikovaný zdravotnický záchranář a řidič záchranář. Tato posádka vyjíždí ke stavům, kde došlo k úrazu či zhoršení zdravotního stavu postiženého, avšak neohrožují ho na životě. Posádka poskytne odbornou neodkladnou péči na místě a transportuje postiženého do zdravotnického zařízení. 7 RLP (rychlá lékařská pomoc) se objevuje ve dvou podobách. Tým složený z tří členů, jeden lékař a dva zdravotničtí záchranáři, ve specializovaném sanitním vozidle nebo tým složený z členů dvou, lékař a zdravotnický záchranář, kteří využívají speciálně upravené osobní vozidlo. 7 Tento druhý tým často vykonává službu v takzvaném setkávacím systému RV (rendez-vous), kdy operátor zdravotnického operačního střediska posílá na místo události společně s lékařskou posádkou ještě posádku zdravotnickou a oba týmy pracují na místě události společně. Lékařské posádky vyjíždějí k případům bezprostředního ohrožení na životě, kde je riziko selhání základních životních funkcí či výrazného zhoršení zdravotního stavu postiženého, případně k těžkým úrazům či vážným dopravním nehodám. 8 Posledním druhem je posádka LZS (letecká záchranná služba) jejíž posádku tvoří lékař, zdravotnický záchranář a pilot, kteří pro svou činnost používají speciálně vybavený vrtulník. Tým LZS vylétá k případům bezprostředního ohrožení života, při předpokladu dlouhé či obtížné časové nebo terénní dostupnosti, případně při nutnosti šetrné přepravy pacienta do zdravotnického zařízení. 7

10

1.4 Zdravotnické operační středisko Zdravotnické operační středisko pracuje v nepřetržitém režimu. Je to centrální pracoviště operačního řízení, jehož hlavním úkolem je přijímat a vyhodnocovat tísňové výzvy. Jeho dalšími úkoly je převzetí a vyhodnocení výzev a vyrozumění od ostatních složek Integrovaného záchranného systému, vydávání pokynů výjezdovým skupinám na základě přijaté tísňové výzvy, poskytování instrukcí k zajištění první pomoci do příjezdu zdravotnické záchranné služby na místo události (TAPP – telefonicky asistovaná první pomoc, TANR – telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace), spolupráce s ostatními operačními středisky, komunikace mezi poskytovateli zdravotnické záchranné služby a poskytovateli akutní lůžkové péče a koordinace předávání pacientů cílovým poskytovatelům akutní lůžkové péče.

8

Zdravotnické operační středisko (dále jen ZOS) je vybaveno specifickou spojovací technikou stojící mimo veřejné komunikační sítě, která umožňuje efektivní řízení výjezdových skupin na celém spádovém území. 9 Kapacita ZOS je dimenzovaná tak, aby bylo 90 % příchozích volání obslouženo operátorem do 10 sekund. Veškerá činnost ZOS je monitorována a dokumentována. Lékařské vedení ZOS předem definovalo a schválilo pravidla, podle kterých jsou tísňové výzvy tříděny a zpracovávány. Třídění spočívá ve stanovení stupně naléhavosti události a určení potřebné odbornosti výjezdové skupiny. 9

11

2 ZDRAVOTNICKÁ ZÁCHRANNÁ SLUŽBA V ZAHRANIČÍ Ve světě jsou používány dva různé modely, podle kterých zdravotnické záchranné služby postupují. U nás se řídíme modelem francogermánským, který může být používán za předpokladu větší odbornosti zdravotníků přednemocniční péče. 10

2.1 Francogermánský model Tento model je založen na konceptu ošetření a stabilizace pacienta na místě. Již v terénu zajistí zdravotnický záchranář pacienta na úrovni nemocniční péče. Tato péče je často poskytována pod vedením zkušeného lékaře, který dokáže na místě zásahu provést výkony, které jsou běžně prováděny v nemocnicích za přísně aseptických podmínek. V zemích, kde je používán tento model (Německo, Francie, Řecko, Švýcarsko, Malta, Rakousko, Česká republika), jsou pacienti často transportováni přímo na specializovaná pracoviště, která jsou zařízena k určitým zákrokům. 10

2.2 Angloamerický model Tento model je založen na filozofii „scoop and run“, což znamená naložit a odvézt. Tento postup dostane pacienta do nemocnice (na urgentní příjem) co nejrychleji, po stabilizaci životně důležitých funkcí, kde se o něj postará specializovaný tým. Podle tohoto modelu se řídí i země, kde převládá francogermánský, zejména u traumat a vnitřního krvácení. V některých zemích jsou záchranné služby provozovány jinými složkami, jako jsou hasiči či policie. V zemích, které tento model využívají (Velká Británie, USA, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Irán), je vzdělávací program v urgentní medicíně založen více na nemocniční než přednemocniční péči. 10

12

3 GENDEROVÁ PROBLEMATIKA Slovo gender původně v angličtině značilo „rod“ živočišný i gramatický, časem se ale ujal význam slova ve smyslu kulturně vytvořené odlišnosti mezi muži a ženami. V dnešní době se hranice významu slova gender posunuly mnohem dál a nemusí nutně znamenat zmiňovaný rozdíl mezi muži a ženami, ale též může zahrnovat společenské nerovnosti, například mezi heterosexuální většinou a homosexuální menšinou. 11

3.1 Genderové role Společnost vlastně vytvořila soubor očekávání a norem, které jsou u každého pohlaví jiné, a předpokládá se, že tyto normy budou jednotlivými „gendery“ dodržovány. Od každého jedince ve společnosti se očekává určité chování a postoje, které se liší právě podle jeho genderu.

11

Jsou předávány a zachovávány procesem socializace a jsou do určité míry

stereotypně vymezeny, k čemuž přispívá fakt, že jsou biologicky dané. 12 Pohlaví zde určuje univerzální a jasné měřítko. Při rozhodování, na kterou stranu čáry padnou které aktivity, je hlavním faktorem kultura. Ženy a muže tlačí do rozdílných pozic raná výchova, vzdělání a zaměstnání. 13 Jestliže jedinec nastavené normy nesplňuje, je považován za nenormálního. Problém je v tom, že s rozvojem liberalizace a snižováním diskriminace mezi pohlavími se společenská realita projevuje rychleji a dynamičtěji, než je tempo, kterým se mění společenská očekávání. Společnost si na nové trendy zvyká pomalu, což je jednou z příčin, proč mají ženy, homosexuálové nebo jiné menšiny problémy s přijetím do zaměstnání. 11 3.1.1

Genderové stereotypy

Genderové stereotypy, tlak na konformitu a sociální závislost s nimi spojený, představují jednoznačnou společenskou bariéru a překážku v osobním rozvoji. Je potřeba, aby bylo s lidmi od malička zacházeno především jako s individui než jako s muži a ženami. Děti bychom měli vychovávat a soudit podle vlastních schopností a preferencí a ne na základě biologických předpokladů stát se správným mužem či ženou. Je potřeba dětem vštěpovat, že pohlaví má pouze biologický význam a nemá co dočinění s tím, čím nebo kým se mohou jednou stát. Genderové stereotypy založené na srovnání mužských a ženských rolí jsou rozhodujícím činitelem nerovností v práci a rodině. 14

13

3.1.2

Dělení profesí

Mužské pohlaví je většinou nadřazováno genderu ženskému, což se projevuje i v jazykové rovině, kdy je často užíván pouze mužský rod tzv. generické maskulinum. Dochází k dělení profesí na typicky ženské a typicky mužské, kdy vidíme názvy profesí právě v jednom rodě (hasič, horník, zdravotní sestra, chůva), čímž dochází k diskriminaci na základě pohlaví. 11 Typicky ženskými profesemi, kde se vyskytuje 97-100 % zaměstnanců ženského pohlaví, jsou učitelky v MŠ, zdravotní sestry, porodní asistentky, obsluha šicích a vyšívacích strojů, pečovatelky v domácnosti. Naproti tomu profese, kde se ženy téměř nevyskytují, jsou zedníci, kameníci, strojvedoucí, tesaři, truhláři, řidiči nákladních automobilů, ale i sanitních vozů. 15 3.1.3

Gender ve zdravotnictví

Zdravotnictví patří mezi výrazně feminizované obory. Podle ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR, bylo v roce 2003 zaměstnáno 197 tisíc odborných zdravotnických pracovníků, mezi nimiž byly výhradně ženy. Zastoupení žen mezi zdravotními sestrami bylo v tomto roce 97 %. Ale při srovnání se situací před 5 lety narostl počet studentů mužů, studujících obor všeobecná sestra, na více než dvojnásobek. Podobně je to například i u oboru zdravotnický laborant, který by se měl spíše přejmenovat na obor zdravotnická laborantka, jelikož ženy tvoří též kolem 90 % zaměstnanců. Ve zdravotnictví existují pouze dvě profese, kde ženy tvoří menšinu. Je to řidič vozidla rychlé zdravotnické/lékařské pomoci, kde je asi 1 % výskytu žen a poté učitel zdravotnictví, kde s 60 % převažují muži. Ve studiu i absolutoriu všeobecného lékařství byly ženy v roce 2003 v asi 10% převaze. 16 V roce 2013 už bylo odborných zdravotnických pracovníků zaměstnáno přes 207 tisíc, z nichž bylo přes 2600 zdravotnických záchranářů způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu. 17

3.2 Rovné pracovní příležitosti Rovnost občanů bez ohledu na pohlaví by měla být jedním ze základních principů každé demokratické společnosti. Ženy mají ze zákona nárok se podílet na trhu práce stejně jako muži. Musí znát své práva, aby věděly, kdy jsou porušována a jak s takovou situací naložit a využít právní systém. 18

14

3.2.1

Segregace

Situace v České republice v roce 2011 byla taková, že míra zaměstnanosti mužů byla 75,4 % a žen 57,6 %. Hlavní příčinou nevyrovnaného stavu jsou přetrvávající genderové stereotypy, které připisují ženám a mužům neměnné vlastnosti, charakteristické rysy a chování, což ovlivňuje samotný výběr povolání a ženy míří často do „ženských“ oborů jako jsou zdravotnické a sociální služby a učitelství a muži do „mužských“ více technických oborů. To má vliv na další segregaci pracovního trhu. Segregace může být buď horizontální anebo vertikální. Horizontální segregace je vlastně segregace oborová a znamená to, že v určitých oborech převažují muži či ženy. 19 Segregace vertikální se vztahuje ke koncentraci mužů a žen na různých úrovních organizačních hierarchií. 14 Hlavní příčinou takového třídění je, že ženy jsou stále považovány za zodpovědné za péči o rodinu. Sladění rodinného a pracovního života je velice obtížné a pro ženy představuje jednu z hlavních překážek bránících jim v rovnocenném zapojení do trhu práce. Vliv rodičovství na zaměstnatelnost žen je v ČR největší z EU a rozdíl v odměňování žen oproti mužům je o mnoho vyšší než průměrný rozdíl v EU.

19

V roce 2004 dosahovala podle Českého statistického úřadu

mediánová mzda žen 80,9 % ze mzdy mužů.

15

Některé studie odhalily, že i pokud ženy

proniknou do pro ně tradičně uzavřených struktur pracovního trhu a jsou úspěšné v typicky mužských profesích, stejně dochází k resegregaci ve formě ženských a mužských skupinek uvnitř povolání. 14 3.2.2

Raná výchova

Původ rozdělení mužů a žen do různých oborů a pozic sahá až do období rané výchovy v rodině, když je vytvářen určitý tlak na volbu genderově vhodného pracovního oboru či profese, který provází oficiální výuku a vzdělávání ve všech jeho stupních. To, co je stereotypně považováno za zaměstnání vhodné pro muže a ženy, nalezneme už v dětských knížkách a učebnicích. Dívky jsou předurčeny hrát si s panenkami a chlapci zase s auty, i když by mělo být přirozené, že chlapci si hrají též s panenkami, jelikož péči o děti budou obstarávat obě pohlaví, stejně tak, že ženy musí později umět řídit auto stejně dobře jako muži. Na vysoké škole, se zase podle průzkumů, ženy setkaly s odrazováním od studia medicíny jako takového nebo od oborů, které jsou považovány za mužské (chirurgie, ortopedie) a byly přesvědčovány, že pro ně jsou vhodné obory „lehčí“ (kožní, dětské). 14 Což je vidět i na statistických údajích, kdy v roce 2004 bylo chirurgů mužů 77,2 % a v pediatrii

15

naopak převažují ženské lékařky (79,4 %), přitom celkový počet lékařek je větší než mužů lékařů. 20 3.2.3

Zdravotnický záchranář

Pokud se bavíme o rovných pracovních příležitostech při výkonu zaměstnání zdravotnického záchranáře, nejdůležitějším tématem diskuzí bude nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci a to konkrétně díl o ruční manipulaci s břemenem. Ruční manipulací s břemenem se rozumí přenášení, zvedání či jiné přesouvání břemene jedním nebo i několika zaměstnanci, při kterém může dojít k poškození páteře zaměstnance. Zde vidíme jediný oprávněný důvod k nepřijímání žen na pozici zdravotnického záchranáře, jelikož přípustný hygienický limit pro hmotnost ručně manipulovaného břemene (i živého) při občasném zvedání a přenášení je pro muže 50 kg, avšak pro ženy pouze 20 kg s tím, že za občasné zvedání a přenášení se bere takové zvedání a přenášení, které nepřesáhne během osmihodinové směny 30 minut. 21

3.3 Diskriminace Diskriminace je stav zacházení nebo i jednání znevýhodňující některé pohlaví, kde je rozlišovacím faktorem právě pohlaví, a pro toto zacházení či jednání není ospravedlnitelný důvod. Pokud diskriminace zvýhodňuje jedno pohlaví oproti druhému platnými zákony, nazývá se legislativní diskriminací. 22 3.3.1

Diskriminační chování

Bylo by chybou se domnívat, že segregace oborů podle pohlaví je svobodnou volbou jednotlivců. Je to spíše důsledek genderově orientované socializace a také diskriminačních praktik. Můžeme rozdělit dva typy diskriminačního chování. První je genderová diskriminace v přístupu k zaměstnání a druhou je genderová diskriminace v zacházení v zaměstnání. Základem diskriminačního jednání je tzv. genderové schéma, které shrnuje stereotypní charakteristiky přisuzované jednomu pohlaví bez ohledu na individuální rozdíly, které mohou být dosti výrazné. 14 3.3.2

Diskriminace žen

V případě diskriminace žen zaměstnavatelé jednají podle předem vytvořených soudů, které si o nich, jako o sociální skupině, vytvořili. Zpochybňují jejich pracovní sílu z důvodu

16

předpokladu výpadků z práce kvůli péči o děti, očekávaných nedostatečných schopností, přisuzování neschopnosti prosadit se, mít autoritu a podobně. Při tomto jednání podle genderového schématu však nemusí jít pouze o odmítání ženské pracovní síly, ale může se jednat o využívání žen k zaměstnání na pozicích, o které muži nejeví zájem. S diskriminačním jednáním se podle studií setkávaly i lékařky u přijímacích pohovorů, kde dostávaly otázky o plánech ohledně založení rodiny nebo jim bylo přímo řečeno, že se žena pro tuto práci nehodí, jelikož má menší fyzickou sílu a výdrž ve srovnání s mužem. 14 3.3.3

Práce a rodina

Podle současného nastavení genderových stereotypů je práce a rodina ženy v konfliktu a přichází na řadu nutnost volby „buď anebo“. Avšak pro ženy je řešení vztahů a práce každodenní realitou, kterou jim společnost ještě znesnadňuje. Podmínky trhu práce, kde musí zaměstnanci jednat tak, jako by je jejich soukromý život nezajímal, samozřejmě znesnadňují ženám možnost se plně realizovat v práci a současně se plnohodnotně věnovat rodině. 14 3.3.4

Statistická diskriminace

Z výše uvedených informací plyne, že pracovní znevýhodňování žen začíná nejčastěji již v průběhu procesů výběru a přijímání nových pracovníků do zaměstnání. Ženy bývají většinou diskriminovány na základě všeobecného předpokladu, že dají přednost rodině před zaměstnáním. Tímto postupem jsou na všechny jedince pohlaví přenášeny signifikantní znaky jeho skupiny, což se nazývá diskriminace statistická, na jejíchž principech jsou znevýhodňovány i ty ženy, které se z různých důvodů rozhodly, že nebudou mít děti nebo rodinu. 14 3.3.5

Diskriminace mzdová

Dalším druhem diskriminace je diskriminace mzdová, kdy jsou sociálně zakořeněné nerovnosti v odměňování žen a mužů, o čemž jsem se zmiňovala již v předchozí části práce. Statistické údaje ukazují, že argumenty vysvětlující nižší mzdy žen jsou zavádějící. U mezd mužů a žen na podobných pozicích ve stejném oboru, najdeme největší rozdíl právě u nejvyšších pracovních pozic. Obecně totiž platí, že čím vyšší pozice, tím méně žen a tím větší rozdíl mezi jejich mzdami. Výrazné nerovnosti se ukazují i u vysokoškolsky vzdělaných, kde dosahuje plat vysokoškolsky vzdělaných žen 65 % ze mzdy vysokoškolsky vzdělaných mužů.

14

17

II EMPIRICKÁ ČÁST 4 CÍLE PRÁCE A PŘEDPOKLADY 4.1 Cíle práce -

Shromáždit teoretické údaje o současné situaci v oblasti zdravotnické záchranné služby v České republice a v zahraničí.

-

Shromáždit teoretické údaje o současné situaci v oblasti diskriminace žen při zájmu o zaměstnání v České republice.

-

Srovnat názory pracovníků ZZS v celé České republice na spolupráci s kolegy stejného a opačného pohlaví.

-

Zjistit, jaké jsou pocity samotných pracovníků ZZS z vlastní odvedené práce.

-

Zjistit, jaké jsou názory a postoje veřejnosti stran žen - zdravotnických záchranářek.

-

Vyhodnotit pohled a představy laiků na složení posádek Rychlé zdravotnické pomoci.

4.2 Předpoklady Předpoklad 1: Většina zdravotnických záchranářů i záchranářek bude více nakloněna spolupráci s kolegou mužského pohlaví. (ot. v dotazníku pro záchranáře č. 6, 9, 20) Předpoklad 2: Většina zdravotnických záchranářů i záchranářek se domnívá, že lepším řidičem u ZZS jsou muži. (ot. v dotazníku pro záchranáře č. 3 a 4) Předpoklad 3: Většina zdravotnických záchranářů i záchranářek má pocit, že genderová nerovnost na pracovišti ZZS existuje. (ot. v dotazníku pro záchranáře č. 1, 2, 4, 5, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19) Předpoklad 4: Většina pracovníků u ZZS je se svými výkony odváděnými v práci spokojena. (ot. v dotazníku pro záchranáře č. 7, 8, 10, 11, 15) Předpoklad 5: Většina veřejnosti se domnívá, že ženy nemají pro tuto profesi dostatečné fyzické předpoklady. (ot. v dotazníku pro laiky č. 1, 2) Předpoklad 6: Potenciální klienti, zástupci laické veřejnosti budou preferovat posádku smíšeného složení. (ot. v dotazníku pro laiky č. 3, 4, 5, 6)

18

5 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE 5.1 Metodika průzkumu Teoretickou část bakalářské práce jsem zpracovala na podkladě informací z odborné literatury a různých elektronických zdrojů. Empirickou část jsem zpracovala na podkladě kvantitativního průzkumu. Jako metoda sběru dat byly zvoleny dva elektronické dotazníky. 5.1.1

Dotazníky

První dotazník byl určen pro členy výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby celé ČR. V celkem 26 otázkách jsem zjišťovala jejich zkušenosti a názory na problematiku žen a mužů u zdravotnické záchranné služby. V úvodu dotazníku bylo oslovení respondentů a vysvětlení, k čemu budou získaná data použita a také poděkování za ochotu dotazník vyplnit. Tento dotazník byl tvořen převážně z uzavřených otázek s výběrem odpovědi, výjimečně byla určitá odpověď doplněna možností o volné doplnění slovy. První 2 otázky dotazníku byly zaměřeny na subjektivní názory respondentů, zda jsou vůbec některá povolání vhodná jen pro muže či pro ženy. Dalších 18 otázek bylo zaměřeno na fyzickou, psychickou a odbornou zdatnost a na pocit z kolegy stejného či opačného pohlaví, a zda se respondenti při výkonu profese setkávají s rozdílnými požadavky a ohodnocením mužů a žen. Na konci dotazníku, byly umístěny otázky k charakterizaci skupiny respondentů a případnému následnému statistickému hodnocení dotazníku z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, délky praxe, pracovního zařazení a zkušeností z jiného zdravotnického prostředí. Druhý dotazník byl určen pro laiky, potenciální klienty zdravotnické záchranné služby. Zjišťovala jsem jejich názory na složení výjezdových posádek a na výhody některého ze složení. V úvodu bylo taktéž oslovení respondentů a vysvětlení, k čemu budou získaná data použita a samozřejmě též poděkování. Tento druhý dotazník byl složen pouze z uzavřených otázek s výběrem odpovědí, s pouze jednou výjimkou vypsání konkrétního názoru na situaci. Prvních 8 otázek dotazníku se zaměřovalo na vhodnost povolání zdravotnického záchranáře pro muže a ženy a jaké složení posádky by potenciální klienti upřednostnili a jestli se domnívají, že lze v určitých situacích spíše využít některého z pohlaví, což se vztahuje k hypotéze o složení posádky z pohledu laiků. Na závěr dotazníku jsem pomocí 4 otázek charakterizujících skupinu respondentů zjišťovala jejich věk, pohlaví, vzdělání, a zda pracují či někdy pracovali ve zdravotnictví.

19

5.1.2

Sběr dat a způsob vyhodnocení dat

Ke sběru dat prvního dotazníku jsem využila možnost elektronické distribuce pomocí e-mailové zprávy. Dotazník byl rozeslán do všech 14 krajských středisek Zdravotnické záchranné služby v ČR a to konkrétně Hlavním sestrám každého kraje. Sběr dat probíhal v průběhu prosince 2015, ledna a února 2016. Ke sběru dat druhého dotazníku jsem využila též možnost elektronické distribuce a to konkrétně pomocí webové stránky sociální sítě a pomocí rozeslání odkazu v e-mailové zprávě. Sběr dat probíhal v únoru 2016. Data z dotazníků jsem vyhodnotila pomocí čárkovací metody a následně zanesla do tabulek a grafů v programu Excel.

5.2 Charakteristika vzorků respondentů 5.2.1

Respondenti – zdravotničtí záchranáři

Průzkumný soubor prvního dotazníku tvořili pracovníci zdravotnické záchranné služby kraje Královéhradeckého, Plzeňského, Pardubického, Jihočeského, Jihomoravského, Olomouckého a Vysočina.

Dotazník vyplnilo celkem 165 respondentů, z asi poloviny

krajských středisek v České republice. Průzkumu se zúčastnili zdravotničtí záchranáři, řidiči – záchranáři, lékaři a i dispečeři. Od dalších krajských středisek se mi nedostalo odpovědi na žádost o rozeslání dotazníku mezi jejich pracovníky. 5.2.2

Respondenti zastupující laickou veřejnost

Průzkumný soubor druhého dotazníku tvoří laici, kteří představují potenciální klienty zdravotnické záchranné služby z celé České republiky. Dotazník vyplnilo celkem 199 respondentů z celé České republiky ve věku 15 až 70 let. (viz Tab. č. 29)

20

6 INTERPRETACE ZÍSKANÝCH DAT 6.1 Výsledky dotazníku pro pracovníky zdravotnické záchranné služby Z celkového počtu 165 respondentů (100 %) je 100 mužů (61 %) a 65 žen (39 %).

39% muž žena 61%

Obrázek 1: Pohlaví respondentů (relativní četnost)

Největší skupinou respondentů zastoupenou v průzkumu, jsou muži ve věku 20-30let, kterých se zúčastnilo celkem 53 (32,1 %) z celkového počtu 165 respondentů (100 %). Druhou nejpočetnější skupinou byli muži mezi 31-45 lety v počtu 37 (22,4 %). Zbytek mužů zastupuje skupina 46-60 letých v počtu 10 respondentů (6,1 %). Třetí největší skupinu tvoří ženy a to mezi lety 31-45 s počtem 30 respondentek (18,2 %). Následuje skupina žen ve věku 46-60 let s 20 respondentkami (12,1 %), pak ženy 20-30 let s počtem odpovědí 14 (8,5 %) a na závěr jedna žena ve věku nad 60 let (0,6 %). Tabulka 1: Věk respondentů

muži

pohlaví → věk (roky) ↓

ni

ženy fi

ni

fi

20 - 30

53

0,3

14

0,1

31 - 45

37

0,2

30

0,2

46 - 60

10

0,1

20

0,1

nad 60

0

0

1

0

100

60,6%

65

39,4%

Σ

21

60 53 50 37

40

30

muži

30

ženy

20 20

14 10

10 1

0 0 20-30 let

31-45 let

46-60 let

nad 60 let

Obrázek 2: Věk respondentů (absolutní četnost)

Podle nejvyššího ukončeného vzdělání jsou nejpočetnější skupinou respondentů muži diplomovaní specialisté (24,2 %), potom muži s bakalářským vzděláním (20 %) a za nimi ženy se specializačním vzděláním v oboru, hlavně s ARIP (14,5 %). Dalšími skupinami respondentů jsou v pořadí podle počtu respondentů ženy s bakalářským vzděláním (9,1 %), ženy diplomované specialistky a ženy s magisterským vzděláním (obě 7,3 %), muži se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (6,7 %), muži s magisterským vzděláním (5,5 %), muži se specializačním vzděláním v oboru (4,2 %) a na konec ženy se středoškolským vzděláním (1,2 %). Tabulka 2: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů

muži

pohlaví → Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů ↓

ni

ženy fi

ni

fi

Středoškolské ukončené maturitou

11

0,1

2

0

Diplomovaný specialista

40

0,2

12

0,1

Ukončené vysokoškolské bakalářské vzdělání

33

0,2

15

0,1

Ukončené vysokoškolské magisterské vzdělání

9

0,1

12

0,1

Specializační vzdělání v oboru (ARIP, UM, IP)

7

0

24

0,1

100

60,6%

65

39,4%

Σ

22

45

40

40 33

35 30

24

25 20 15

15 12

11

12 9

10 5

7

2

muži ženy

0

Obrázek 3: Nejvyšší dosažen vzdělání (absolutní četnost)

Největší skupinu respondentů podle předpokladů představují zdravotničtí záchranáři, ve složení 69 mužů (41,8 %) a 56 žen (33,9 %). U mužů byli další v pořadí řidiči – záchranáři, kterých zodpovědělo dotazník 26 (15,8 %). Dotazník vyplnila dokonce i jedna řidička – záchranářka žena (0,6 %). Z lékařů dotazník vyplnilo 7 žen (4,3 %) a 4 muži (2,4 %) a mezi respondenty byla i 1 žena dispečerka (0,6 %) a 1 dispečer muž (0,6 %). Toto rozložení respondentů je pro můj průzkum vyhovující, jelikož odpovědi lékařů a dispečerů nám neřeknou tolik, protože se mezi nimi vyskytuje vysoké množství žen a mají v posádce či na operačním středisku jinou pracovní náplň než samotní záchranáři. Lékaři na místě výjezdu představují odbornost, vzhledem k jejich rozšířeným kompetencím a dispečeři by zas měli představovat dokonalou komunikační složku celého systému záchrany.

23

Tabulka 3: Pracovní zařazení u ZZS

muži

pohlaví → Pracovní zařazení u ZZS ↓

ni

ženy fi

ni

fi

Zdravotnický záchranář

69

0,4

56

0,3

Řidič - záchranář

26

0,2

1

0

Lékař

4

0

7

0,1

Dispečer

1

0

1

0

100

60,6%

65

39,4%

Σ

80 70 60

69 56

50 40

muži 26

30

ženy

20 10

4

1

7 1

1

0 Zdravotnický záchranář

Řidič - záchranář

Lékař

Dispečer

Obrázek 4: Pracovní zařazení u ZZS (absolutní četnost)

Z hlediska délky praxe u ZZS tvoří nejpočetnější skupinu respondenti s praxí dlouhou 2-5 let, kterých bylo 42 (25,5 %), z čehož bylo 34 mužů a 8 žen. Hned následuje skupina s praxí 11-20 let, kterých odpovídalo 39 (23,6 %), z toho bylo 15 mužů a 24 žen. Další byli respondenti s praxí 6 – 10 let v počtu 33 (20%), 23 mužů a 10 žen. Praxi nad 20 let mělo 27 respondentů (16,4 %), 10 mužů a 17 žen a nejmenší skupinu tvoří respondenti s praxí kratší než 1 rok a to 24 (14,5 %), z toho 18 mužů a 6 žen. Je zajímavé, že mnohem větší počty záchranářek žen jsou u praxe nad 10 let než u záchranářek relativně čerstvých. Vzorek respondentů tedy ukazuje, že ženy byly u ZZS zaměstnávány dříve více než v současné době.

24

Tabulka 4: Délka praxe respondentů u ZZS

muži

pohlaví → Délka praxe u ZZS↓

ni

ženy fi

ni

fi

0 - 1 rok

18

0,1

6

0

2 - 5 let

34

0,2

8

0,1

6 - 10 let

23

0,1

10

0,1

11 - 20 let

15

0,1

24

0,1

nad 20 let

10

0,1

17

0,1

100

60,6%

65

39,4%

Σ

40 34

35 30

20

24

23

25 18

17

15

ženy

15 10

8

6

10

muži

10

5 0 0 - 1 rok

2 - 5 let

6 - 10 let

11 - 20 let

nad 20 let

Obrázek 5: Délka praxe respondentů u ZZS (absolutní četnost)

Na otázku zda respondenti pracovali i jinde ve zdravotnictví odpovědělo kladně 57 mužů (34,5 %) a 49 žen (29,7 %) a záporně 41 mužů (24,8 %) a 16 žen (9,7 %), dva respondenti, muži, odpověď vynechali. U odpovědi ANO byla doplňující otázka kde a jak dlouho. Většina respondentů uvádí několik let na různých nemocničních odděleních – nejčastěji ARO, chirurgické, kardiologické či jiné JIP, urgentní příjem, ale také například standartní interní oddělení nebo ortopedie. Několik respondentů dělalo řidiče převozové sanitky či repatriační službu a dálkové převozy pacientů v rámci EU a několik respondentů bylo zaměstnaných také u HZS.

25

Tabulka 5: Práce jinde ve zdravotnictví

muži

pohlaví → práce jinde ve zdravotnictví↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

57

0,3

49

0,3

ne

41

0,3

16

0,1

2

0

0

0

100

60,6%

65

39,4%

neodpověděli Σ

60

57 49

50

41 40 muži

30

ženy 20

16

10 0 ano

ne

Obrázek 6: Práce jinde ve zdravotnictví (absolutní četnost)

26

Otázky č. 1 a 2: Domníváte se, že existují povolání vhodná pouze pro muže/ženy? a) ano

b)

ne

Tabulka 6: Existují povolání vhodná pouze pro muže?

pohlaví → existují povolání vhodná pouze pro muže↓ ano ne Σ

muži

Tabulka 7: Existují povolání vhodná pouze pro ženy?

ženy

ni

fi

64

0,4 31

0,2

existují povolání vhodná pouze pro ženy↓ ano

36

0,2 34

0,2

ne

ni

fi

Σ

100 60,6% 65 39,4%

70 60 50 40 30 20 10 0

64

31

36 34

70 60 50 40 30 20 10 0

muži ženy

ano

muži

pohlaví →

Obrázek 7: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 1

ni

fi

ni

fi

42

0,3 11

0,1

58

0,3 54

0,3

100 60,6% 65 39,4%

58

54

42 muži ženy

11

ano

ne

ženy

ne


První dvě otázky dotazníku byly zaměřeny na vnímání pouze mužských a pouze ženských povolání. Na otázku zda existují povolání vhodná pouze pro muže, odpovědělo kladně 64 mužů (38,8 %) a 31 žen (18,8 %) a záporně 36 mužů (21,8 %) a 34 žen (20,6 %). Zato na druhou otázku, zda existují povolání vhodná pouze pro ženy, odpovědělo kladně pouze 42 mužů (25,5 %) a 11 žen (6,7 %) a záporně 58 mužů (35,1 %) a 54 žen (32,7 %). To značí, že se respondenti domnívají, že existuje převaha typicky mužských povolání nad typicky ženskými. Pokud respondenti uvedli u některé z těchto dvou otázek odpověď ano, byli požádáni o vypsání alespoň 3 příkladů takových povolání. (viz. Tab. č. 8, 9)

27

Tabulka 8: Typicky mužská povolání

Typicky mužská povolání Horník Hasič Záchranář Voják Zedník Slévač Popelář Policista Dřevorubec Řidič kamionu Ostatní (4 a méně odpovědí) Celkem

ni 56 37 17 16 14 13 12 11 9 6 73 264

fi 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0 0 0 0 0,3 100,0%

Mezi ostatními několikrát opakovanými odpověďmi na otázku typicky mužských zaměstnání byl například kovář, tesař, zámečník, řidič, kopáč, řidič ZZS, kominík, automechanik, truhlář nebo gigolo. Tabulka 9: Typicky ženská povolání

Typicky ženská povolání Zdravotní sestra Kosmetička Učitelka v MŠ Porodní asistentka Sekretářka Kadeřnice Uklízečka Ostatní (4 a méně odpovědí) Celkem

ni 18 15 14 12 7 7 5 42 120

fi 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0 0,3 100,0%

Mezi další typické povolání pro ženy, podle respondentů patří pokladní, letuška, prostitutka, švadlena, pokojská, ošetřovatelka, chůva nebo cukrářka.

28

Otázky č. 3 a 4: Kdo je podle vašeho osobního názoru lepší řidič/lepší řidič u ZZS? a) muž

b) žena

c) je to stejné

Tabulka 10: Kdo je lepší řidič?

muži

pohlaví → kdo je lepší řidič↓ muž žena

ni

1

je to stejné Σ

ženy

fi

62

Tabulka 11: Kdo je lepší řidič u ZZS?

ni

0

kdo je lepší řidič u ZZS↓ muž

fi

0,4 17

muži

pohlaví →

0,1

1

0

žena

37

0,2 47

3

je to stejné

100

60,6% 65

39,4%

80

fi

71 1

Σ

80

ni

ženy ni

fi

0,4 38 0

0,2

0

0

28

0,2 27

0,2

100

60,6% 65

39,4%

71

62 60 37

40 20

60

47 17

muži

40

ženy

38 28 27

muži ženy

20

1 1

1 0

0

0 muž

žena

je to stejné

muž

Obrázek 9: Relativní četnost odpovědí – Ot. č. 3

žena

je to stejné


Třetí otázka zjišťovala, zda si respondenti myslí, že je lepší řidič muž, žena nebo je to stejné. Nejvíce respondentů odpovědělo, že je to stejné (84; 50,9 %), další jen o něco menší část respondentů odpověděla, že jsou lepší řidiči muži (79; 47,9 %) a jeden muž a jedna žena odpověděli, že lepším řidičem je žena (2; 1,2 %). Čtvrtá otázka byla podobná a zjišťovala též, zda si respondenti myslí, že je lepším řidičem u ZZS muž, žena nebo je to stejné. Zde zodpovědělo nejvíc respondentů, že lepším řidičem u ZZS je muž (109; 66,1 %), že je to stejné, si myslí 55 respondentů (33,3 %) a jeden muž odpověděl, že je lepším řidičem u ZZS žena (1, 0,6 %).

29

Otázka č. 5: Domníváte se, že obecně existuje genderová nerovnost při výběru zaměstnanců pro práci u ZZS? a) ano

b) ne

c) nedokážu posoudit

Tabulka 12: Existuje genderová nerovnost při výběru zaměstnanců pro práci u ZZS?

muži

pohlaví → Existuje genderová nerovnost↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

42

0,3

34

0,2

ne

21

0,1

12

0,1

nedokážu posoudit

37

0,2

19

0,1

100

60,6%

65

39,4%

Σ

45

42

40 35

37 34

30 25

21

19

20

muži ženy

15

12

10 5 0 ANO

NE

Nedokážu posoudit


Pátá otázka byla, zda se respondenti domnívají, že existuje genderová nerovnost při výběru zaměstnanců pro práci u ZZS. Nejvíc respondentů odpovědělo, že ANO, dokonce bylo více mužů (42; 25,5 %) než žen (34; 20,6 %). Druhá nejpočetnější skupina byli ti, co odpověděli, že to nedokáží posoudit, mezi muži bylo respondentů 37 (22,4 %) a mezi ženami 19 (11,5 %) a nejméně odpovědělo, že genderová nerovnost v tomto případě neexistuje. Mužů, kteří si myslí, že genderová nerovnost neexistuje, tak odpovědělo 21 (12,7 %) a žen 12 (7,3 %). Žen, které se domnívají, že existuje genderová nerovnost u příjímání nových zaměstnanců pro práci u ZZS, je tedy více jak polovina z odpovídajících.

30

Otázka č. 6: Zdá se vám někdy, že osoby opačného pohlaví některé situace při výjezdech záchranné služby nezvládají? a)

ano

b) ne

c) někdy

Tabulka 13: Osoby opačného pohlaví někdy práci u ZZS nezvládají?

muži

pohlaví → Osoby opačného pohlaví nezvládají práci↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

40

0,2

14

0,1

ne

47

0,3

45

0,3

někdy

13

0,1

6

0

100

60,6%

65

39,4%

Σ

47

50 45

45

40

40 35 30 muži

25 20 15

ženy

14

13

10

6

5 0 ANO

NE

Někdy


Na

otázku, zda se respondentům zdá, že osoby opačného pohlaví některé situace při

výjezdech ZZS nezvládají, nejvíce respondentů odpovědělo záporně, mužů 47 (28,5 %) a žen 45 (27,3 %). Lze předpokládat, že velká skupina mužů, kteří odpověděli ANO (40; 24,2 %), jsou ti, kteří jsou proti ženám u zdravotnické záchranné služby. Přitom žen, kterým přijde, že muži práci občas nezvládají, odpovědělo pouze 14 (8,5 %). U odpovědi někdy, kterou zaškrtlo 13 mužů (7,9 %) a 6 žen (3,6 %), se mohli respondenti rozepsat, v jakých konkrétních případech jejich kolegové práci nezvládají. Muži často uváděli, že ženy nezvládnou transport těžkého pacienta, práci pod tlakem nebo napadení agresivním pacientem, ale někdy zase na agresivního pacienta může podle jednoho respondenta působit vlídné slovo ženy. Pro ženy je podle respondentů jednodušší komunikace i s malými dětmi a seniory.

31

Otázka č. 7: Cítíte se odborně, psychicky i fyzicky dobře připraven/a pro výkon povolání zdravotnického záchranáře? (možnost výběru více odpovědí) a) ano, odborně

d) ne, odborně

b) ano, psychicky

e) ne, psychicky

c) ano, fyzicky

f) ne, fyzicky

g) nejsem si jist/a

Tabulka 14: Subjektivní pocit připravenosti na výkon povolání zdravotnického záchranáře

Připravenost pro výkon povolání Ano, odborně Ano, psychicky Ano, fyzicky Ne, odborně Ne, psychicky Ne, fyzicky Nejsem si jist/a

160

143

147

ni 143 147 141 3 1 1 12

fi 86,7% 89,1% 85,5% 1,8% 0,6% 0,6% 7,3%

141

140 120 100 80 60

absolutní četnost

40 20

3

1

1

12

0


Tato otázka zjišťovala subjektivní pocit respondentů ohledně jejich odborné, psychické a fyzické připravenosti na výkon povolání zdravotnického záchranáře. Respondenti mohli zaškrtnout více odpovědí najednou. O své psychické připravenosti nepochybuje 89,1 % z respondentů, o odborné 86,7 % a o fyzické 85,5 %. To značí, že většina zdravotnických záchranářů se domnívají, že jsou kvalitně připraveni pro výkon tohoto povolání. Dvanáct respondentů (7,3 %) odpovědělo, že si nejsou jisti, z čehož většina nezaškrtla jinou možnost. V této skupině bylo překvapením, že si není jisto 9 žen, které pracují u ZZS dlouhodobě více

32

jak 10 let. Tři muži, kteří si nejsou jisti, jsou zaměstnaní u ZZS méně než 1 rok. Že se necítí odborně připraveni na výkon povolání u ZZS, uvedli 3 muži (1,8 %). Jedna žena (0,6 %) se cítí fyzicky nepřipravena, přestože pracuje u ZZS přes 20 let a jedna žena (0,6 %) se cítí nepřipravena psychicky. Otázka č. 8: Nastala někdy situace, kdy jste nebyl/a schopen pracovního výkonu z důvodu vysokých požadavků? (možnost výběru více odpovědí) a) odborných

b) psychických

c) fyzických

d) tato situace ještě nenastala

Tabulka 15: Nezvládnutí situace z důvodu vysokých požadavků

Nezvládnutí situace z důvodu vysokých požadavků: Odborných Psychických Fyzických Taková situace ještě nenastala

počet 12 5 11 142

% 7,3% 3,0% 6,7% 86,1%

5 12 11

Odborných Psychických Fyzických Taková situace ještě nenastala

142


Osmá otázka zjišťovala, zda se respondenti dostali do situace, kdy nebyli schopni pracovního výkonu z důvodu vysokých požadavků odborných, psychických či fyzických nebo jestli je taková situace nikdy nepotkala. Znovu bylo možné vybrat více odpovědí najednou. Pouze pět lidí tuto možnost využilo, z toho tři respondenti uvedli současně neschopnost výkonu práce z důvodu vysokých požadavků v některém ohledu a i to, že se do takové situace

33

ještě nedostali. Jedna žena pak odpověděla, že se dostala do situace či situací, které nezvládla z důvodu vysokých požadavků jak odborných, tak psychických i fyzických. Jedna žena uvedla nedostatky odborné a fyzické zároveň. Celkem byly 4 ženy (2,4 %) a 8 mužů (4,8 %) z celkového počtu 165 respondentů (100 %), kteří uvedli odborné nedostatky, 3 ženy (1,8 %) a 2 muži (1,2 %) uvedli, že jim výkon práce znemožnila slabá psychika a 8 žen (4,8 %) a 3 muži (1,8 %) uvedli, že nedokázali provést pracovní výkon dokonale, kvůli jejich nedostatečné fyzické síle. Zbývající respondenti uvedli, že se v průběhu svého působení u ZZS nesetkali se situací, kde by nezvládli výkon práce z důvodu vysokých požadavků na odbornost, psychiku nebo fyzickou sílu (86,1 %). Otázka č. 9: Jako svého kolegu upřednostňujete: a) muže b) ženu c) nezáleží na tom d) nikdy jsem o tom nepřemýšlel/a

Tabulka 16: Jako svého kolegu upřednostňujete

muži

pohlaví → kolega↓

ni

ženy fi

ni

fi

muž

36

0,2

20

0,1

žena

4

0

2

0

52

0,3

39

0,3

8

0,1

4

0

100

60,6%

65

39,4%

nezáleží na tom nikdy jsem o tom nepřemýšlel/a Σ

60

52

50 40

39

36

30 muži

20 20 10

4

8 2

ženy 4

0 muž

žena

nezáleží na tom

nikdy jsem o tom nepřemýšlel/a


34

Tato otázka zjišťovala, kterého kolegu upřednostňují respondenti v posádce zdravotnické záchranné služby v ohledu na pohlaví. Obě pohlaví respondentů uvedla v nadpoloviční většině, že na tom nezáleží (91; 55,2 %). Další skupina by upřednostnila jako svého kolegu muže (56; 33,9). Předpokládala jsem, že toto bude nejčastější odpověď, ale respondenti se více přiklánějí k odpovědi, že na tom nezáleží, což značí, že vzorek respondentů je pro rovnost obou pohlaví u zdravotnických záchranářů a vyvrací tak můj předpoklad (P3). Čtyři muži a dvě ženy (6; 3,6 %) dokonce odpověděli, že by jako svého kolegu upřednostnili ženu. Zbytek respondentů nad danou otázkou nikdy nepřemýšlelo (12, 7,3 %). Otázka č. 10: Dostali jste se někdy do střetu s klientem, který byl podle vás zapříčiněn tím, že jste muž, nebo naopak žena? a) ano, často

b) ano, výjimečně

d) nevím o tom

c) ne

Tabulka 17: Jak často nastává konflikt s klientem z důvodu pohlaví ZZ

muži

pohlaví → konflikt↓

ni

ano, často

ženy fi

ni

fi

1

0

2

0

ano, výjimečně

19

0,1

14

0,1

ne

53

0,3

39

0,2

nevím o tom

27

0,2

10

0,1

100

60,6%

65

39,4%

Σ

60 53 50 39

40

muži

27

30

ženy

19

20

14 10

10 1

2

0 ano, často

ano, výjimečně

ne

nevím o tom


35

Většina respondentů nemá pocit, že by se dostala do konfliktu s klientem z důvodu pohlaví (92; 55,7 %). Druhou největší skupinou, jsou ti respondenti, kteří si něčeho takového nejsou vědomi (37; 22,5 %). Potom přichází na řadu skupina, která odpovídala, že výjimečně ano a bylo v ní více mužů (19; 11,5 %) než žen (14; 8,5 %), což relativně odpovídá asi o 2 % více žen, z počtu respondentů jednotlivých pohlaví. Tři respondenti odpověděli, že se s takovým konfliktem setkávají často (3; 1,8 %). Otázka č. 11: Cítíte se během výkonu povolání více ohroženi, než vaši kolegové/kolegyně opačného pohlaví? a) ano

b) ne

c) někdy

d) nevím

Tabulka 18: Pocit ohrožení během výkonu povolání

muži

pohlaví → ohroženost↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

2

0

6

0

ne

91

0,6

44

0,3

někdy

1

0

11

0,1

nevím

6

0

4

0

100

60,6%

65

39,4%

Σ

100

91

90 80 70 60 50

muži

44

ženy

40 30 20 10

2

11

6

1

6

4

0 ano

ne

někdy

nevím


36

Téměř všichni muži (91; 55,2 %) uvedli, že se necítí býti ohroženi více než jejich kolegyně a stejně tak odpovídalo i nejvíce žen (44; 26,7 %). Jeden muž (0,6 %) odpověděl, že se někdy cítí více ohrožen a stejně tak odpovědělo 11 žen (6,7 %). Že se cítí více ohroženi než jejich kolegové, odpovědělo 6 žen (3,6 %) a 2 muži (1,2 %) se cítí více ohroženi než jejich kolegyně. Zbytek respondentů uvedlo, že neví (10; 6 %). Otázka č. 12: Vyčítal/a vám někdy kolega/kolegyně vaši neschopnost vykonávat povolání zdravotnického záchranáře s ohledem na vaše pohlaví? a) ano

b) ne

c) nevím

Tabulka 19: Vyčítání neschopnosti výkonu povolání ZZ s ohledem na pohlaví

muži

pohlaví → vyčítání↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

4

0

7

0,1

ne

95

0,6

55

0,3

1

0

3

0

100

60,6%

65

39,4%

nevím Σ

95

100 90 80 70

55

60 50

muži

40

ženy

30 20 10

7

4

1

3

0 ano

ne

nevím


U této otázky znovu téměř všichni odpověděli záporně (150; 90,9 %). Pouze 7 žen (4,2 %) a 4 muži (2,4 %) uvedli, že jim kolega nebo kolegyně někdy vyčítali neschopnost výkonu povolání z důvodu jejich pohlaví. Zbytek respondentů (4; 2,4 %) odpověděl, že neví.

37

Otázka č. 13: Stali jste se někdy na pracovišti obětí žertů se sexuálním podtextem? a) ano

b) ne

c) nevím

Tabulka 20: Oběti sexuálních žertů na pracovišti

muži

pohlaví → obtěžování↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

32

0,2

25

0,1

ne

64

0,4

38

0,3

4

0

2

0

100

60,6%

65

39,4%

nevím Σ

70

64

60 50 38

40 32

muži

30

25

ženy

20 10

4

2

0 ano

ne

nevím


Obě pohlaví respondentů odpovídala v nadpoloviční většině negativně (muži – 64; 38,8 % a ženy – 38; 15,2 %). Že se někdy na pracovišti stali obětí žertů se sexuálním podtextem, odpovědělo 32 mužů (19,4 %) a 25 žen (15,2 %), což se pohybuje okolo jedné třetiny z respondentů každého pohlaví. Že neví, odpovědělo 6 respondentů (3,6 %).

38

Otázka č. 14: Myslíte si, že někteří vaši kolegové/kolegyně práci nezvládají z důvodů: (můžete vybrat více odpovědí) a) odborných

b) psychických

e) nemyslím si

f) nevím

c) fyzických

d) pohlavní příslušnosti

Tabulka 21: Důvody nezvládání práce kolegy

muži

pohlaví → nezvládání práce z důvodů↓

ni

ženy fi

ni

fi

odborných

45

0,2

30

0,1

psychických

34

0,1

19

0,1

fyzických

55

0,2

13

0

pohlavní příslušnosti

16

0,1

1

0

nemyslím si

25

0,1

26

0,1

7

0

5

0

182

65,9%

94

34,1%

nevím Σ

60 50

55 45

40 30

34 25 26

30 20

19 13

16

10

muži 1

7 5

ženy

0


Na otázku s více možnými odpověďmi, z jakého důvodu jejich kolegové či kolegyně výkon práce nezvládají, odpovědělo 55 mužů, což je 33,3 % z celkového počtu respondentů, že z důvodů fyzických. Druhým nejčastějším důvodem podle mužů jsou nedostatky odborné (45; 27,3 %) a třetím pak psychické (34; 20,6 %). Nemalý počet mužů (16; 9,7 %) udává, že je důvodem nezvládnutí práce pohlavní příslušnost. Toto číslo je velmi podobné tomu, kolik 39

mužů uvedlo, že povolání zdravotnický záchranář je vhodné pouze pro muže. Dalších 25 mužů (15,2 %) si nemyslí, že by jejich kolegové či kolegyně práci nezvládali a 7 mužů (4,2 %) uvedlo, že neví. Nejvíce žen (30; 18,2 %) uvedlo, že jejich kolegové práci nezvládají z důvodu nedostatečných odborných znalostí. Dalších 26 žen (15,8 %) odpovědělo, že jejich kolegové práci zvládají bez problémů. Podle 19 žen (11,5 %) nezvládají jejich kolegové svou práci z důvodů psychických a 13 žen (7,9 %) uvedlo, že z důvodů fyzických. Problémy s výkonem práce svých kolegů, z důvodu pohlavní příslušnosti, uvedla pouze 1 žena (0,6 %) a 5 žen (3 %) uvedlo, že neví. Otázka č. 15: Stalo se někdy, že vy sám/a jste práci nezvládal/a z důvodu že jste muž/žena? a) ano, odborně b) ano, psychicky c) ano, fyzicky d) ne e) nevím Tabulka 22: Důvody nezvládání práce

muži

pohlaví → nezvládání práce z důvodů↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano, odborně

6

0

0

0

ano, psychicky

1

0

0

0

ano, fyzicky

3

0

9

0,1

84

0,5

48

0,3

6

0

8

0

100

60,6%

65

39,4%

ne nevím Σ

90 80 70 60 50 40

muži

30

ženy

20 10 0 ano, odborně

ano, ano, fyzicky psychicky

ne

nevím


40

Nejvíce respondentů odpovědělo, že se jim nikdy nestalo, že by práci nezvládli z důvodu, že jsou muž (84; 50,9 %) nebo žena (48; 29,1 %). Že někdy práci nezvládli fyzicky, uvedlo 9 žen (5,5 %) a 3 muži (1,8 %). S nedostatečnou vlastní odborností se někdy potkalo 6 mužů (3,6 %) a 1 muž (0,6 %) někdy nezvládl situaci psychicky. Zbytek respondentů odpověděl, že neví. Otázka č. 16: Podle vašich zkušeností mají lepší komunikační dovednosti: a) ženy b) muži

c) pohlaví nerozhoduje Tabulka 23: Lepší komunikační dovednosti

muži

pohlaví → lepší komunikační dovednosti↓

ni

ženy fi

ni

fi

ženy

23

0,1

26

0,2

muži

4

0

0

0

73

0,5

39

0,2

100

60,6%

65

39,4%

pohlaví nerozhoduje Σ

80

73

70 60 50 39

40 30

23

muži ženy

26

20 10

4

0

0 ženy

muži

pohlaví nerozhoduje


Naprostá většina mužů (73; 44,3 %) i žen (39; 23,6 %) odpovědělo, že pohlaví u komunikačních dovedností nerozhoduje. Že mají lepší komunikační dovednosti ženy, uvedlo 23 mužů (13,9 %) a 26 žen (15,8 %). O mužích si to myslí jen 4 muži (2,4 %) a žádná žena.

41

Otázka č. 17: Existují podle Vás situace, kdy se s výhodou využije přítomnost ženy v posádce? a) Domnívám se, že pokud pracuji jako profesionál, na pohlaví nezáleží, situaci vždy zvládnu. b) Ne c) Ano, například u: Tabulka 24: Výhoda přítomnosti ženy v posádce

muži

pohlaví → výhody přítomnosti ženy↓

ni

ženy fi

ni

fi

na pohlaví nezáleží

34

0,1

30

0

ne

17

0,2

3

0,2

ano

49

0,3

32

0,2

100

60,6%

65

39,4%

Σ

60 49

50 40

34

32

30

muži

30

ženy 17

20 10

3 0 na pohlaví nezáleží

ne

ano


Že na pohlaví nezáleží, pokud člověk pracuje jako profesionál, si myslí 34 mužů (20,6 %) a 30 žen (18,2 %). Že nenastávají situace, kdy by mohla být s výhodou využita přítomnost ženy v posádce, odpovědělo 17 mužů (10,3 %) a 3 ženy (1,8 %). Nejvíce mužů (49; 29,7 %) i žen (32; 19,4 %) odpovědělo, že ano a rozepsali se, v jakých konkrétních situacích by žena mohla být v posádce výhodou.

42

Tabulka 25: Výhoda přítomnosti ženy v posádce – konkrétní situace.

Výhoda přítomnosti ženy v posádce

ni

fi

Děti

18

0,2

Porod

15

0,2

Gynekologické problémy

14

0,2

Znásilnění

12

0,1

Senioři

7

0,1

Agresivní, opilý pacient muž

7

0,1

Ostatní (4 a méně odpovědí)

7

0,1

Celkem

80

100,00%

Mezi nejčastější uváděné situace, kdy může být výhodou žena jako člen posádky, patří dětští pacienti, porody, ženy s gynekologickými problémy, ženy po znásilnění, potom také senioři nebo agresivní a opilý pacient muž. Otázka č. 18: Setkáváte se během výkonu profese s rozdílnými požadavky na muže a ženy? a) ano

b) ne

c) občas

d) nevím

Tabulka 26: Rozdílné požadavky na muže a ženy

muži

pohlaví → rozdílné požadavky↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

32

0,2

6

0

ne

47

0,3

38

0,1

občas

13

0,1

15

0

nevím

8

0

6

0,2

100

60,6%

65

39,4%

Σ

43

50

47

45 38

40 35

32

30 muži

25 20 13

15 10

ženy

15 8

6

6

5 0 ano

ne

občas

nevím


Nejvíce mužů (47; 28,5 %) i žen (38; 23,1 %) odpovědělo, že se nesetkávají během výkonu profese s rozdílnými požadavky na muže a ženy. Že se s rozdílnými požadavky setkávají, uvedlo 32 mužů (19,4 %) a 6 žen (3,6 %) a že se s nimi setkávají občas, odpovědělo 13 mužů (7,9 %) a 15 žen (9,1 %). Zbytek respondentů (14; 8,4 %) odpověděl, že neví. Otázka č. 19: Setkáváte se během výkonu profese s rozdílným ohodnocením mužů a žen? a) ano

b) ne

c) občas

d) nevím

Tabulka 27: Rozdílné ohodnocení mužů a žen

muži

pohlaví → rozdílné ohodnocení↓

ni

ženy fi

ni

fi

ano

12

0,1

9

0

ne

68

0,4

34

0,2

občas

6

0

11

0,1

nevím

14

0,1

11

0,1

100

60,6%

65

39,4%

Σ

44

80 68

70 60 50 40

muži

34

ženy

30 20

12

10

14

11

9

11

6

0 ano

ne

občas

nevím


Většina mužů (68; 41,2 %) i žen (34; 20,6 %) odpověděla, že se během výkonu profese nesetkávají s rozdílným ohodnocením mužů a žen. Že se s rozdílným ohodnocením setkávají, odpovědělo 12 mužů (7,3 %) a 9 žen (5,4 %) a že se s ním setkávají občas, uvedlo 6 mužů (3,6 %) a 11 žen (6,7 %). Zbytek respondentů (25; 15,2 %) odpověděl, že neví. Otázka č. 20: Kdyby pro vás osobně měla přijet posádka ZZS, jaké složení byste upřednostnil/a? a) mužské

b) ženské

c) smíšené

d) nezáleží na tom

Tabulka 28: Složení posádky

muži

pohlaví → složení posádky↓

ni

ženy fi

ni

fi

mužské

32

0,2

2

0

ženské

3

0

1

0

smíšené

19

0,1

35

0,2

nezáleží na tom

46

0,3

27

0,2

100

60,6%

65

39,4%

Σ

45

50

46

45 40 35

35 32

30

27 muži

25 19

20

ženy

15 10 5

2

3

1

0 mužské

ženské

smíšené

nezáleží na tom


Největší počet mužů (46; 27,9 %) uvedl, že na složení posádky ZZS nezáleží. Dalších 32 mužů (19,4 %) by raději upřednostnilo posádku mužskou, 19 mužů (11,5 %) pak posádku smíšeného složení a 3 muži (1,8 %) by dokonce upřednostnili, aby se o ně starala posádka ženská. Nejvíce žen odpovědělo, že by upřednostnily posádku smíšenou (35; 21,2 %). Dalších 27 žen (16,4 %) uvedlo, že na složení posádky nezáleží. Pouze 2 ženy (1,2 %) by si přály posádku mužskou a pouze 1 žena (0,6 %) posádku složenou jen z žen.

46

6.2 Výsledky dotazníku pro laiky – potenciální klienty ZZS Z celkového počtu 199 respondentů (100 %) je 67 mužů (33,7 %) a 132 žen (66,3 %).

34% muži ženy 66%

Obrázek 27: Pohlaví respondentů (relativní četnost)

Největší skupinou respondentů, jsou ženy ve věku 20-30 let, kterých odpovídalo 70 (35,2 %), následně odpovídalo 30 žen (15,1 %) ve věku 46-60 let a 13 žen (6,5 %) ve věku 31-45 let, dalších 10 (5 %) odpovídajících žen bylo ve věku do 19 let, posledních 9 žen (4,5 %) ve věku nad 60 let. U mužů byla též největší skupina respondentů mezi 20-30 lety (50; 25,2 %), pak odpovídalo 6 mužů (3 %) ve věku 31-45 let, 5 mužů (2,5 %) ve věku nad 60 let a pak po 3 mužích (1,5 %) ve věkové skupině do 19 let a mezi 46-60 lety. Tabulka 29: Věk respondentů

muži

pohlaví → věk (roky)↓

ni

ženy

fi

ni

fi

do 19

3

0

10

0

20-30

50

0,3

70

0,4

31-45

6

0

13

0,1

46-60

3

0

30

0,2

nad 60

5

0

9

0

67

33,7%

132

66,3%

Σ

47

80 70 70 60 50 50 muži

40 30

ženy

30 20

13

10 10

6

3

9

5

3

0 do 19

20-30

31-45

46-60

nad 60

Obrázek 28: Věk respondentů (absolutní četnost)

Podle nejvyššího ukončeného vzdělání jsou nejpočetnější skupinou vysokoškolsky vzdělané ženy (61; 30,7 %) a hned potom ženy se středoškolským vzděláním s maturitou (60; 30,1 %). U mužů to bylo stejně, také byl největší počet respondentů vysokoškolsky vzdělaný (36; 18,1 %) a potom se středoškolským vzděláním s maturitou (26; 13,1%). S ukončeným základním vzděláním odpovídalo 9 žen (4,5 %) a 3 muži (1,5 %), kteří byli mezi těmi respondenty, kterým ještě nebylo 19 let. Se středoškolským vzděláním s výučním listem odpovídali 2 muži (1 %) a 2 ženy (1 %). Tabulka 30: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů

muži

pohlaví → nejvyšší ukončené vzdělání↓ základní

ni

ženy

fi

ni

fi

3

0

9

0

26

0,1

60

0,3

2

0

2

0

vysokoškolské

36

0,2

61

0,3

Σ

67

33,7%

132

66,3%

středoškolské s maturitou středoškolské s výuč. listem

48

70 61

60 60 50 36

40

muži

26

30

ženy 20 9

10

3

2

2

0 základní

středoškolské s středoškolské s vysokoškolské maturitou výuč. listem

Obrázek 29: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů (absolutní četnost)

Poslední otázka, charakterizující skupinu respondentů, se ptala, zda někdy pracovali či pracují ve zdravotnictví. Zkušenosti s prací ve zdravotnictví mělo 11 mužů (5,5 %) a 34 žen (17,1 %). Naopak nic společného s prací ve zdravotnictví mělo 56 odpovídajících mužů (28,2 %) a 98 žen (49,2 %). Tabulka 31: Práce ve zdravotnictví

muži

pohlaví → práce ve zdravotnictví↓

ni

ženy

fi

ni

fi

ano

11

0,1

34

0,2

ne

56

0,2

98

0,5

Σ

67

33,7%

132

66,3%

120 98

100 80 56

60 34

40 20

muži ženy

11

0 ano

ne

Obrázek 30: Práce ve zdravotnictví (absolutní četnost)

49

Otázka č. 1: Myslíte si, že je povolání zdravotnického záchranáře vhodné pro muže? a) ano

b) ne

c) nevím Tabulka 32: Povolání ZZ vhodné pro muže?

muži

pohlaví → povolání ZZ vhodné pro muže↓

ni

ženy

fi

ni

fi

ano

66

0,3

132

0,7

ne

0

0

0

0

nevím

1

0

0

0

67

33,7%

132

66,3%

Σ

Na otázku, zda je povolání zdravotnického záchranáře povolání vhodné pro muže, odpověděli všichni respondenti, až na jednoho muže, kladně. Otázka č. 2: Myslíte si, že je povolání zdravotnického záchranáře vhodné pro ženy? a) ano

b) ne

c) nevím Tabulka 33: Povolání ZZ vhodné pro ženy?

muži

pohlaví → povolání ZZ vhodné pro ženy↓

ni

ženy

fi

ni

fi

Ano

54

0,3

119

0,6

Ne

7

0

6

0

Nevím

6

0

7

0

67

33,7%

132

66,3%

Σ

Že je povolání zdravotnického záchranáře vhodné i pro ženy, si myslí 54 mužů (27,1 %) a 119 žen (59,8 %). Že pro ženy vhodné není, uvedlo 7 mužů (3,5 %) a 6 žen (3 %), kteří byli následně dotázáni, proč mají takový názor. Nejvíce respondentů si myslí, že je to pro ženy příliš fyzicky náročné povolání, pár jich uvedlo psychickou náročnost a to, že je to práce časově nezvladatelná s dětmi.

50

Otázka č. 3: Kdyby pro vás osobně měla přijet posádka zdravotnické záchranné služby, jaké složení byste upřednostnil/a? a) mužské

b) ženské

c) smíšené

d) nezáleží na tom

Tabulka 34: Složení posádky

muži

pohlaví → složení posádky↓

ni

ženy

fi

ni

fi

mužské

5

0

5

0

ženské

0

0

0

0

smíšené

17

0,1

68

0,4

nezáleží na tom

45

0,2

59

0,3

Σ

67

33,7%

132

66,3%

80 68

70

59

60 50

45 muži

40

ženy

30 17

20 10

5

5 0

0

0 mužské

ženské

smíšené

nezáleží na tom


Nejvíce mužů (45; 22,6 %) odpovědělo, že na složení posádky zdravotnické záchranné služby nezáleží. Dalších 17 mužů (8,6 %) uvedlo, že by upřednostnili smíšené složení posádky a posledních 5 mužů (2,5 %) by upřednostnilo posádku výhradně mužskou. Nejvíce žen (68; 34,2 %) odpovědělo, že by preferovaly posádku smíšeného složení. Dalších 59 žen (29,6 %) uvedlo, že na tom nezáleží a 5 žen (2,5 %) by radši upřednostnilo posádku mužskou. Posádku ženskou neupřednostňuje ani jeden muž ani žena.

51

Otázka č. 4: Při intimních problémech byste se rád/a obrátil/a na zdravotnického záchranáře pohlaví: a) stejného

b) opačného

c) nezáleží na tom

Tabulka 35: Intimní problémy

muži

pohlaví → při intimních problémech↓

ni

ženy

fi

ni

fi

stejného

23

0,1

88

0,5

opačného

5

0

1

0

nazáleží na tom

39

0,2

43

0,2

Σ

67

33,7%

132

66,3%

100 88

90 80 70 60 50

39

40 30

43

muži ženy

23

20 5

10

1

0 stejného

opačného

nazáleží na tom


Většina mužů (39; 19,6 %) uvádí, že na pohlaví zdravotnického záchranáře, kterému by měli sdělit své intimní problémy, nezáleží. Dalších 23 mužů (11,6 %) by se raději svěřilo zdravotnickému záchranáři stejného pohlaví a posledních 5 mužů (2,5 %) by se s intimními problémy raději svěřovalo zdravotnickým záchranářkám, ženám. Nejvíce žen (88; 44,2%) by se spíše svěřilo ženám, pouze jedna žena (0,5 %) by se raději svěřila muži a zbytek (43; 21,6 %) respondentek uvedlo, že na pohlaví v tomto případě nezáleží.

52

Otázka č. 5: Myslíte si, že u ošetření dětí může být pro zdravotnického záchranáře výhodou pohlaví: a) mužské

b) ženské

c) nezáleží na tom Tabulka 36: Ošetření dětí

muži

pohlaví → u ošetření dětí výhodou pohlaví↓

ni

ženy

fi

ni

fi

mužské

2

0

1

0

ženské

29

0,1

27

0,2

nezáleží na tom

36

0,2

104

0,5

Σ

67

33,7%

132

66,3%

120 104 100 80 muži

60 36

40

29

ženy

27

20 2

1

0 mužské

ženské

nazáleží na tom


Naprostá většina odpovídajících žen (104; 52,2 %) si myslí, že u ošetření dětí nezáleží na pohlaví zdravotnických záchranářů. Dalších 27 žen (13,6 %) si myslí, že by mohlo být výhodou, kdyby dítě ošetřovala spíše žena a 1 respondentka (0,5 %) uvedla, že by mohl být výhodou muž záchranář. U mužů bylo též nejvíc odpovědí u možnosti, že na pohlaví nezáleží (36; 18,1 %). Dalších 29 odpovídajících (14,6 %) uvedlo, že by mohla být výhodou žena, což je dokonce větší počet odpovědí než u žen a 2 muži (1 %) odpověděli, že by u ošetření dítěte mohlo být výhodou pohlaví mužské.

53

Otázka č. 6: Domníváte se, že lepší komunikační dovednosti mají: a) muži

b) ženy

c) pohlaví nerozhoduje

Tabulka 37: Lepší komunikační dovednosti

muži

pohlaví → lepší komunikační dovednosti↓

ni

ženy

fi

ni

fi

muži

3

0

3

0

ženy

10

0

25

0,1


54

0,3

104

0,6

Σ

67

33,7%

132

66,3%

120 104 100 80 54

60

muži ženy

40 25 20

10 3

3

0 muži

ženy



Nejvíce žen (104; 52,2 %) i mužů (54; 27,2 %) se domnívá, že pohlaví v komunikačních dovednostech nehraje roli. Dalších 25 žen (12,6 %) a 10 mužů (5 %) se domnívá, že mají lepší komunikační dovednosti ženy a zbylé 3 ženy (1,5 %) a 3 muži (1,5 %) si myslí, že muži.

54

7 DISKUZE Cílem praktické části této bakalářské práce bylo srovnat názory zaměstnanců u ZZS v celé České republice na spolupráci s kolegy stejného a opačného pohlaví a zjistit, jaký pohled mají na tuto problematiku laici, kteří se přímo v prostředí ZZS nepohybují. Průzkum probíhal pomocí dotazníků, pro dvě skupiny respondentů. Zvláštní pozornost u prvního dotazníku, určeného pro pracovníky zdravotnické záchranné služby, si zaslouží otázky č. 6, 9 a 20 a u druhého dotazníku, určeného pro laiky, otázky č. 2 a 3, jelikož se zaměřují přímo na preferenci kolegy určitého pohlaví a na to, kdo by se o respondenty staral, v případě, že by potřebovali odbornou pomoc posádky zdravotnické záchranné služby. Na začátku praktické části bylo stanoveno 6 předpokladů. První z nich (P1) posuzuje, zda bude většina zdravotnických záchranářů a záchranářek více nakloněna spolupráci s kolegou mužského pohlaví. Pro tento předpoklad jsem vycházela z dat bakalářské práce Davida Šámala z roku 2008, který ve svém dotazníkovém průzkumu pouze pro zaměstnance ZZS JčK zjistil, že jako svého pracovního kolegu ve voze ZZS preferuje muže 44 % jeho respondentů.

23

Z mého dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo 165 respondentů

(100 %), vyšlo najevo, že na pohlaví spolupracovníka více jak polovině záchranářů ani záchranářek nezáleží (55,2 %). Dalších 33,9 % odpovídalo, že by za svého kolegu raději upřednostnili muže a pouze 3,6 % odpovídajících by preferovalo za svého kolegu ženu. Všechny ženy záchranářky, které dělaly rozhovor pro časopis Rescue, v článku Záchranářky růže v trní přednemocniční nedokladné péče, si práci ve společnosti mužů velice pochvalují. Nejčastěji uvádí důvody jako: větší upřímnost, neřeší tolik zbytečných věcí jako ženy mezi sebou, nepodléhají tolik spekulacím a drbům, neobjevují se mezi nimi pomluvy a závist, dokáží brát věci s nadhledem a humorem, obecně se mezi nimi cítí uvolněnější a samy sebou.24 Tato otázka tudíž vyvrátila můj předpoklad P1 s tím, že ženy nejsou všeobecně mezi záchranáři odmítány, protože většině záchranářů nezáleží na pohlaví jejich kolegy, ale spíše jestli zvládají situace při výjezdech, což potvrzují další výsledky, kde většina respondentů uvádí, že se jim nezdá, že by jejich kolegové či kolegyně opačného pohlaví situace při výjezdech nezvládali. Muži sice často uváděli, že ženy nezvládnou transport těžkého pacienta, práci pod tlakem nebo napadení agresivním pacientem, ale to je podle mě velice individuální jak u žen, tak i u mužů. V nemocnicích, kde jsou ženy většinovou součástí středního zdravotnického personálu, se zvedají též těžká břemena, tedy pokud je pacient považován za břemeno, o čemž

55

se, podle diskuze na webové stránce tribune.cz, vedou spory bez výsledku, a nikomu to nepřijde divné. V článku, o tom, že se ombudsmanka zabývá podezřením na diskriminaci žen ucházejících se o práci záchranářek, je uvedeno, že v Jihomoravském kraji jsou zaměstnány i ženy záchranářky a následně je citovaná věta mluvčí ZZS JmK, kterou si zde dovolím citovat: „Samozřejmě při výjezdech, kde je nutná fyzická zdatnost, používají různé pomůcky, například tzv. schodolezy.“

25

Schodolez je nejjednodušší prostředek pro transport pacienta,

když v budově není přítomen výtah, používají ho samozřejmě i muži, kteří nemají potřebu tahat se s pacientem, když je možnost si práci ulehčit. Ženy jako svoje výhody uváděly, že je pro ně jednodušší komunikace s dětmi a seniory, což bude také určitě individuální i z pohledu konkrétního záchranáře i konkrétního pacienta. Obecně nemají všichni muži stejně dobrou schopnost komunikace s dětmi, tak jako ne každé dítě bude připraveno komunikovat s cizím mužem, navíc v akutním stavu či krizové situaci. Další otázka související s prvním předpokladem je ta, jakou posádku by respondenti upřednostnili, kdyby pro ně osobně měla přijet ZZS. Ukazuje totiž preferenci pohlaví záchranáře podle vlastních zkušeností z praxe. Každý by přece chtěl, aby se o něj v krizové situaci staral ten, kdo je v daném oboru nejlepší. Zde se nejvíce mužů vyjádřilo, že na složení posádky, která by o ně pečovala, nezáleží, u žen zvítězila posádka smíšená. Bylo sice dost mužů, kteří by ocenili posádku čistě mužskou, ale u žen tato odpověď vůbec nepřipadala v úvahu a většina žen dala jasně najevo preferenci toho, aby v posádce byl muž i žena, což má nepochybně mnoho výhod. Dalším předpokladem (P2) bylo, že většina záchranářů i záchranářek se domnívá, že lepším řidičem u ZZS jsou muži. Většina mužů se samozřejmě domnívá, že tomu tak je jak u řízení osobních aut, tak u aut ZZS. Ženy si převážně myslí, že u osobních aut je řidičský um obou pohlaví stejný, ale u aut ZZS uznávají lepší schopnosti mužů. Jedna z žen, s kterou plně souhlasím, uvádí v rozhovoru pro časopis Rescue: „Muži jsou také univerzálnější v RV systému, mohou pracovat jako zdravotničtí záchranáři nebo jako řidiči vozidla ZZS. I když to, že ženy u ZZS neřídí vůz ZZS, je spíše úzus. Nejsem z těch žen, které by chtěly řídit vůz ZZS. Ale proč to neumožnit kolegyním, které by měly zájem?“ 24 Jarmila Daxnerová Kvapilová ve svojí závěrečné práci na téma Muži a ženy v roli řidiče ZZS a DNR, rozdíly ve zvládání svízelných situací pracovního života uvádí, že Kraj Vysočina jako jediný v České republice dává stejné šance ženám jako mužům a zaměstnává je nejen jako zdravotnické záchranářky, ale také jako řidičky RZP. Takových řidiček je v celém kraji celkově sedm. V rozhovorech přímo s řidičkami je vidět, že mají veliké zkušenosti s řízením a obě, které rozhovor poskytly,

56

uvádí, že mají momentálně každá najeto na pozici řidičky RZP asi tak 100 000 km. Na otázku jak je, jako ženy řidičky u ZZS, berou řidiči muži, odpověděly takto: „Já si myslím, že úplně normálně. Tady na Vysočině není problém, že zde pracují ženy. Podívejte se do Brna, tam nepracuje žena žádná. Tam zase polovina chlapů říká, že by ženskou do záchranky nevzala. Říkají, že to ženská nezvládne, oni jedou třeba 10x za noc na „rozbitou hlavu“, tahají těžké lidi, mají třeba problémy, že jim hasiči nepřijedou, nechtějí pomoci. Tady na tom venkově nemáme problémy, tady jsou hasiči rádi, pokud mohou vyjet a pomůžou nám.“

26

Z toho je

patrný názor, že ženy se k záchranné službě nehodí všude, ale mimo velká města jsou ženy záchranářky velice spokojené. Můj předpoklad (P2) se tedy naplnil, ale určitě jsou i světlé výjimky mezi ženami, které porušují toto pravidlo. Například v Praze, začala 16. 4. 2016 jezdit jako zdravotnická záchranářka a řidička osobního vozu rychlé lékařské pomoci v systému RV žena, původně inspektorka provozu. Dalším předpokladem (P3) bylo, že má většina záchranářů i záchranářek pocit, že na pracovišti ZZS existuje jistá genderová nerovnost. Tohoto předpokladu se týká největší množství otázek v dotazníku pro pracovníky ZZS. Už to, že necelá pětina mužů uvedla, že zaměstnání zdravotnického záchranáře je vhodné pouze pro muže, ukazuje na možné přetrvávání genderových stereotypů v této oblasti. Podobně je tomu například u povolání řidiče, které rovněž vykazuje výraznou genderovou nerovnost. V dotazníku byla dokonce přímo otázka, zda si respondenti myslí, že existuje genderová nerovnost při výběru nových zaměstnanců k ZZS, na kterou téměř polovina (46,1 %) odpověděla, že tomu tak je s tím, že další třetina (33,9 %) uvedla, že to nedokáží posoudit a jen pětina respondentů (20 %) si myslí, že ke genderové nerovnosti nedochází. To značí, že se většina zaměstnanců s genderovou nerovností v tomto případě setkala, přičemž by se to stávat nemělo a zaměstnanci by měli být přijímáni na základě svých schopností a dovedností. V již zmiňovaném článku od ombudsmanky je uvedeno, že některé záchranné služby ženy na záchranářskou práci vůbec nepřijímají s odůvodněním, že nemohou ze zákona nosit tak těžká břemena jako muži. 25 O své odborné, psychické a fyzické připravenosti jsou podle dotazníkového šetření téměř všichni respondenti plně přesvědčeni, stejně tak se téměř nikomu nestala žádná situace, kdy by nebyli schopni výkonu práce z důvodu vysokých požadavků odborných, psychických nebo fyzických. V tom se odpovědi obou pohlaví neliší. Podobné výsledky jsou i u odpovědí na otázku, zda se respondenti někdy dostali do střetu s klientem, kvůli tomu, že jsou muž nebo žena. Tuto situaci většina z nich (55,7 %) popřela. To, že se do takového střetu někdy

57

dostal, zvolilo jako odpověď překvapivě více mužů (11,5 %) než žen (8,5 %). Skoro všichni respondenti, se u výkonu povolání necítí více ohroženi než kolega opačného pohlaví a téměř nikdo se nesetkal s tím, že by mu kolega vyčítal neschopnost s ohledem právě na jeho pohlaví. Také většina z respondentů nikdy nebyla na pracovišti obětí žertů se sexuálním podtextem. Tyto odpovědi značí, že většinou k žádným střetům mezi pohlavími, ať už u záchranářů a klientů nebo záchranářů mezi sebou, nedochází a také potvrzují předpoklad (P4), že je většina pracovníků u ZZS se svými výkony odváděnými v práci, spokojena. To potvrzuje i otázka č. 15 v dotazníku pro záchranáře, související s tímto předpokladem, kde naprostá většina respondentů (80 %) odpověděla, že se jim nikdy nestalo, že by práci nezvládli z důvodu jejich pohlavní příslušnosti. Záchranáři a záchranářky podezřívají své kolegy z toho, že práci nezvládají buď z důvodu nízké fyzické zdatnosti, nedostatečných odborných znalostí a psychické odolnosti. Dokonce 16 mužů uvádí nezvládání profese svých kolegyň z důvodu jejich pohlavní příslušnosti. Toto číslo je velmi podobné tomu, kolik mužů uvedlo, že povolání zdravotnický záchranář je vhodné pouze pro muže. Je zajímavé, že nedostatků ostatních by respondenti našli několik, ale se svým výkonem v práci jsou téměř všichni úplně spokojení. O tom, že v některých situacích jsou ženy na místě zásahu výhodou, není pochyb. Muži by rádi využili ženy v situacích, kdy je potřeba ošetřit dětského pacienta nebo naopak seniora, kdy jde o porody, znásilnění a jiné gynekologické problémy, několik mužů též uvedlo, že žena dokáže lépe zpracovat opilého agresivního muže. Na závěr dotazníku pro zdravotnické záchranáře, jsem zjistila, že více jak polovina respondentů má pocit, že se oběma pohlavím u ZZS dostává stejných požadavků i ohodnocení. Předpoklad P3 je tedy vyvrácen, protože podle odpovědí respondentů, dochází k určité genderové nerovnosti pouze ve fázi přijímání do zaměstnání. Další předpoklad (P5) hovoří o tom, že se většina laické veřejnosti domnívá, že ženy nemají pro tuto profesi dostatečné fyzické předpoklady. O tom, že je toto povolání vhodné pro muže, není pochyb, ale překvapivě se i většina respondentů (86,9 %) shodla na tom, že je to i povolání vhodné pro ženy. Ti, co zvolili odpověď ne, uvádí, že je důvodem velká fyzická námaha, psychická náročnost nebo skloubení práce s péčí o potomky. Jeden respondent uvedl, že by to pánský kolektiv nepřekousl, což je určitě pravda tam, kde ženy ve výjezdových posádkách dosud nemají a najednou by tam jedna nebo pár žen přišlo. Podle mého názoru, který je stejný s jedním nejmenovaným záchranářem, by musely být počty záchranářů a záchranářek vyrovnané, aby mohl kolektiv správně fungovat. Můj předpoklad se tedy

58

nepotvrdil, což je dobře, jelikož to vypadá, že laická společnost se ženami jako záchranářkami počítá. Jako poslední (P6) jsem předpokládala, že budou potenciální klienti preferovat posádku smíšeného složení. To se mi potvrdilo pouze u ženské části respondentů (51,5 % z žen), mužská část nejčastěji (67,2 % z mužů) odpovídala, že jim na složení posádky ZZS nezáleží, což také značí, že by se muži ošetření ženou nebránili. Velká část žen (66,7 % z žen) taky odpověděla, že by se při intimních problémech raději svěřily ženě záchranářce, než muži. Většina respondentů mužů je ohledně svých intimních problémů více otevřená a tvrdí, že jim je jedno, komu by se s takovými problémy svěřili. Tyto výsledky značí, že by bylo výhodné mít posádky smíšené, pro případ, že se pacientka žena cizímu muži nedokáže tak otevřít a říct nahlas všechny své potíže. Podle většiny laických respondentů také nezáleží na pohlaví záchranáře u ošetření dětí, ale asi třetina odpověděla, že by mohlo být výhodou pohlaví ženské. Dokonce tak sebereflexivně odpovídalo více mužů než žen. Podobná bilance odpovědí byla i u otázky na komunikační dovednosti, kde si valná většina respondentů (79,4 %) myslí, že jsou komunikační schopnosti obou pohlaví stejné. V dotazníku pro zdravotnické záchranáře nejspíše ještě chyběla otázka, zda má daný respondent vůbec zkušenost s ženou záchranářkou v posádce. Zde by mohly být vidět zajímavé souvislosti mezi názory lidí, kteří takovou zkušenost mají a naopak. Pro přesnější výsledky by byla potřeba spolupráce více krajů, aby byly hodnoceny názory celorepublikově a ne jen z její poloviny. Výsledky průzkumu přinesly informace o tom, že je potřeba hodnotit lidi jako jednotlivce a ne mít zakořeněné předsudky vůči jednotlivým pohlavím, protože stejně jako všichni muži neumí stejně dobře řídit auto, tak stejně dobře neumí všechny ženy komunikovat s dětmi. Jak uvádí většina žen záchranářek v rozhovorech pro časopis Rescue, je potřeba tuto práci chtít dělat a mít ji rád. Pokud člověk do práce nechodí rád, nebude ji ani dělat dobře.

59

ZÁVĚR Ve své bakalářské práci jsem se věnovala často probíranému tématu rovnosti mužů a žen u zdravotnické záchranné služby. Cílem její teoretické části bylo shromáždit údaje o současné situaci v oblasti zdravotnické záchranné služby v České republice a v zahraničí a také shromáždit teoretické údaje o současné situaci v oblasti diskriminace žen při zájmu o zaměstnání v České republice. Cílem praktické části pak bylo srovnat názory pracovníků ZZS v celé ČR na spolupráci s kolegy stejného i opačného pohlaví, vyhodnotit pohled a představy laiků o složení posádek RZP a zjistit názory a postoje veřejnosti ohledně žen zdravotnických záchranářek. Všechny cíle mé bakalářské práce byly splněny. Kancelář veřejného ochránce práv jednala nedávno na téma žen zdravotnických záchranářek, ale bohužel zatím nevyšla závěrečná zpráva a tak jsem nemohla jejich informace použít pro doplnění své práce. Samotné téma pro mě bylo velice zajímavé, jelikož jsem své stáže na záchranné službě absolvovala v prostředí, kde se ženy vyskytují buď jen jako lékařky, inspektorky provozu nebo dispečerky. S žádnou ženou záchranářkou, jsem se v praxi na výjezdu vlastně nesetkala, a proto mě zajímaly názory těch zkušenějších, kteří jsou zvyklí ve smíšených posádkách vyjíždět. Velice pozitivní jsou i názory laiků, kteří jsou podle mého vzorku respondentů problematice žen u ZZS naprosto otevření a nemají s tím žádný problém. Hlavní problém tedy nejspíše bude ve vedení jednotlivých záchranných služeb, kde panují určité genderové stereotypy. Je jenom potřeba těmto lidem dokázat, že ženy jsou pro toto povolání stejně vhodné jako muži. Vždyť dokonce jedna ze záchranářek plzeňského kraje, která dělala rozhovor pro časopis Rescue, dostala v roce 2011 čestné uznání v kategorii profesionál jednotlivec, v rámci projektu Zlatý záchranářský kříž za zásah u dítěte s polytraumatem. Ze spousty diskuzí na různých internetových serverech jsem vyčetla nespočet názorů. Jedni jsou pro ženy u ZZS, druzí proti. Toto téma je každým jedincem vnímáno individuálně a dalo by se o něm diskutovat nekonečně dlouho. Na všechny otázky týkající se preference kolegy zdravotnického záchranáře, odpovědělo vždy nejvíce respondentů, že na pohlaví nezáleží. Tudíž to podle vzorku respondentů vypadá tak, že většina lidí vnímá ženy u ZZS pozitivně nebo minimálně neutrálně. Jedinou možností, jak dokázat, že jsou ženy ve výkonu tohoto povolání stejně schopné jak muži, je přijetí žen na místa záchranářů a vyzkoušet je na vlastní kůži.

60

ANOTACE Jméno a příjmení autora:

Lucie Mezníková

Název bakalářské práce: u zdravotnické záchranné služby

Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře

Vedoucí bakalářské práce:


Počet stran:

68

Počet příloh:

2

Počet titulů použité literatury:

26

Klíčová slova: zdravotnický záchranář, zdravotnická záchranná služba, rovnost, diskriminace

Author:

Lucie Mezníková

The title of the work: EMS paramedic

Equality between men and women in the position of

Thesis supervisor:


Number of pages:

68

Number of attachments:

2

Number of titles of references:

26

Key words: paramedic, emergency medical service, equality, discrimination

61

ZDROJE 1. Saadouni Š. Sanitky na Vysočině umí řídit rovněž ženy. jindřichohradeckýdeník.cz. Duben 2, 2009. Available at: http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/sanitky-navysocine-umi-ridit-rovnez-zeny20090402.html. Accessed February 15, 2016. 2. Historie. www.zzshmp.cz. Available at: http://www.zzshmp.cz/?page_id=256. Accessed November 6, 2015. 3. Dvořáček D. Historie zdravotnické záchranné služby v ČR. zdravi.e15.cz. Květen 8, 2010. Available

at:

http://zdravi.e15.cz/denni-zpravy/z-domova/historie-zdravotnicke-

zachranne-sluzby-v-cr-451490. Accessed November 6, 2015. 4. Pokorný J. Urgentní medicína. 1. ed. Praha: Galén; 2004. 5. Zákon č.96/2004 Sb. ze dne 4.února 2004 o nelékařských zdravotnických povoláních. Sbírka

zákonů

České

republiky.

Březen

3,

2004.

Available

at:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-96. Accessed November 17, 2015. 6. Katalog studijních oborů. vysokeskoly.cz. Available at: http://vysokeskoly.cz/katalogvs/obory/Zdravotnick%C3%BD+z%C3%A1chran%C3%A1%C5%99.

Accessed

November 17, 2015. 7. Základní informace. www.zzsjmk.cz. 2007. Available at: http://www.zzsjmk.cz/zakladniinformace. Accessed December 5, 2015. 8. Zákon č.374/2011 Sb. ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotnické záchranné službě. Sbírka zákonů

České

republiky.

Prosinec

8,

2011.

Available

at:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2011-374. Accessed December 6, 2015. 9. Šeblová J. Správná praxe ZOS. www.urgmed.cz. Duben 27, 2007. Available at: http://www.urgmed.cz/postupy/07_spravna_praxe_zos.pdf. Accessed December 13, 2015. 10. Tintinalli JE, Cameron P, Holliman C(). EMS: a practical global guidebook. Shelton, CT: People's Medical Publishing House; 2010.

62

11. Co je to gender? www.cavi.cz. Available at: http://www.cavi.cz/gender.html. Accessed February 7, 2016. 12. Linková M. Slovník základních pojmů. Gender, rovné příležitosti, výzkum. Květen 2000;1. 13. Oakleyová A. Pohlaví, gender a společnost. Praha: Portál, s.r.o; 2000. 14. Křížková A, Pavlica K. Management genderových vztahů: Postavení žen a mužů v organizaci. Praha: Management Press; 2004. 15. Machovcová

K.

Trh

práce.

obcan.ecn.cz.

2011.

Available

at:

http://www.obcan.ecn.cz/index.shtml?w=r&x=132565. Accessed February 11, 2016. 16. Brožová J, Daňková Š, Chudobová M, Kamberská Z, Lexová P. Ženy a muži v číslech zdravotnické statistiky. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR; 2003. 17. Aktuální informace: Pracovníci ve zdravotnictví k 31. 12. 2013. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Říjen 1, 2014. http://www.uzis.cz/category/tematickerady/ekonomika-financni-analyzy/pracovnici-ve-zdravotnictvi. Accessed February 20, 2016. 18. Práva žen v zaměstnání: právní průvodce českým zákoníkem práce. Gender studies o.p.s. 2005.

http://www.feminismus.cz/download/GB_zakonikprace_0305.pdf.

Accessed

February 2, 2016. 19. Kotková A. Rovné příležitosti žen a mužů v České republice. gender-competence.eu. 2011. http://gender-competence.eu/files/StateOfArt/CZ.pdf. Accessed February 10, 2016. 20. Český statistický úřad. Zaostřeno na ženy, na muže. Praha: Český statistický úřad; 2005. 21. Předpis č. 361/2007 Sb. ze dne 12. prosince 2007, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Sbírka zákonů České republiky. Prosinec 28, 2007. Available at: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2007-361. Accessed February 11, 2016. 22. Hájek K. Mají muži méně práv než ženy? Rovnoprávnost.cz. Září 11, 2007. Available at: http://www.rovnopravnost.cz/zpravy/maji-muzi-mene-prav-nez-zeny--1020/.

63

Accessed

February 12, 2016. 23. Šámal D. Rovnost pracovního uplatnění mužů a žen v záchranné službě [bachelor thesis]. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích; 2008. 24. Tašká Z. Záchranářky růže v trní přednemocniční nedokladné péče. Rescue report. Květen 2014;č. 5+6. 25. Klepáč V. Ombudsmanka se zabývá podezřením na diskriminaci žen ucházejících se o práci

záchranářek.

Medical

tribune.cz.

Květen

15,

2014.

Available

at:

http://www.tribune.cz/clanek/32906-ombudsmanka-se-zabyva-podezrenim-nadiskriminaci-zen-uchazejicich-se-o-praci-zachranarek. Accessed April 7, 2016. 26. Daxnerová Kvapilová J. Muži a ženy v roli řidiče ZZS a DNR , rozdíly ve zvládání svízelných situací [dissertation thesis]. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci; 2013.

64

SEZNAM SYMBOLŮ A ZKRATEK ARIP

anestezie, resuscitace a intenzivní péče

ARO

anesteziologicko-resuscitační oddělení

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

HZS

hasičský záchranný sbor

JIP

jednotka intenzivní péče

LZS

letecká záchranná služba

PNP

přednemocniční neodkladná péče

RLP

rychlá lékařská pomoc

RV

rendez-vous

RZP

rychlá zdravotnická pomoc

TANR

telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace

TAPP

telefonicky asistovaná první pomoc

ZOS

zdravotnické operační středisko

ZZ

zdravotnický záchranář

ZZS

zdravotnická záchranná služba

65

SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK Obrázek 1: Pohlaví respondentů (relativní četnost) ................................................................. 21 Obrázek 2: Věk respondentů (absolutní četnost) ...................................................................... 22 Obrázek 3: Nejvyšší dosažen vzdělání (absolutní četnost) ...................................................... 23 Obrázek 4: Pracovní zařazení u ZZS (absolutní četnost) ......................................................... 24 Obrázek 5: Délka praxe respondentů u ZZS (absolutní četnost) .............................................. 25 Obrázek 6: Práce jinde ve zdravotnictví (absolutní četnost) .................................................... 26 Obrázek 7: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 1 .................................................................... 27 Obrázek 8: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 2 .................................................................... 27 Obrázek 9: Relativní četnost odpovědí – Ot. č. 3 ..................................................................... 29 Obrázek 10: Relativní četnost odpovědí – Ot. č. 4 ................................................................... 29 Obrázek 11: Relativní četnost odpovědí – Ot. č. 5 ................................................................... 30 Obrázek 12: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 6 .................................................................. 31 Obrázek 13: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 7 .................................................................. 32 Obrázek 14: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 8 .................................................................. 33 Obrázek 15: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 9 .................................................................. 34 Obrázek 16: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 10 ................................................................ 35 Obrázek 17: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 11 ................................................................ 36 Obrázek 18: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 12 ................................................................ 37 Obrázek 19: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 13 ................................................................ 38 Obrázek 20: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 14 ................................................................ 39 Obrázek 21: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 15 ................................................................ 40 Obrázek 22: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 16 ................................................................ 41 Obrázek 23: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 17 ................................................................ 42 Obrázek 24: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 18 ................................................................ 44 Obrázek 25: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 19 ................................................................ 45 Obrázek 26: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 20 ................................................................ 46 Obrázek 27: Pohlaví respondentů (relativní četnost) ............................................................... 47 Obrázek 28: Věk respondentů (absolutní četnost) .................................................................... 48 Obrázek 29: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů (absolutní četnost) ............................. 49 Obrázek 30: Práce ve zdravotnictví (absolutní četnost) ........................................................... 49 Obrázek 31: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 3 .................................................................. 51 Obrázek 32: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 4 .................................................................. 52 Obrázek 33: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 5 .................................................................. 53 Obrázek 34: Absolutní četnost odpovědí – Ot. č. 6 .................................................................. 54 Tabulka 1: Věk respondentů ..................................................................................................... 21 Tabulka 2: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů............................................................... 22 Tabulka 3: Pracovní zařazení u ZZS ........................................................................................ 24 Tabulka 4: Délka praxe respondentů u ZZS ............................................................................. 25

66

Tabulka 5: Práce jinde ve zdravotnictví ................................................................................... 26 Tabulka 6: Existují povolání vhodná pouze pro muže? Tabulka 7: Existují povolání vhodná pouze pro ženy?.................................................................. ......................................... 27 Tabulka 8: Typicky mužská povolání ...................................................................................... 28 Tabulka 9: Typicky ženská povolání ........................................................................................ 28 Tabulka 10: Kdo je lepší řidič? Tabulka 11: Kdo je lepší řidič u ZZS? ........................ 29 Tabulka 12: Existuje genderová nerovnost při výběru zaměstnanců pro práci u ZZS? ........... 30 Tabulka 13: Osoby opačného pohlaví někdy práci u ZZS nezvládají? .................................... 31 Tabulka 14: Subjektivní pocit připravenosti na výkon povolání zdravotnického záchranáře .. 32 Tabulka 15: Nezvládnutí situace z důvodu vysokých požadavků ............................................ 33 Tabulka 16: Jako svého kolegu upřednostňujete ...................................................................... 34 Tabulka 17: Jak často nastává konflikt s klientem z důvodu pohlaví ZZ ................................ 35 Tabulka 18: Pocit ohrožení během výkonu povolání ............................................................... 36 Tabulka 19: Vyčítání neschopnosti výkonu povolání ZZ s ohledem na pohlaví ..................... 37 Tabulka 20: Oběti sexuálních žertů na pracovišti .................................................................... 38 Tabulka 21: Důvody nezvládání práce kolegy ......................................................................... 39 Tabulka 22: Důvody nezvládání práce ..................................................................................... 40 Tabulka 23: Lepší komunikační dovednosti ............................................................................. 41 Tabulka 24: Výhoda přítomnosti ženy v posádce .................................................................... 42 Tabulka 25: Výhoda přítomnosti ženy v posádce – konkrétní situace. .................................... 43 Tabulka 26: Rozdílné požadavky na muže a ženy ................................................................... 43 Tabulka 27: Rozdílné ohodnocení mužů a žen......................................................................... 44 Tabulka 28: Složení posádky.................................................................................................... 45 Tabulka 29: Věk respondentů ................................................................................................... 47 Tabulka 30: Nejvyšší ukončené vzdělání respondentů............................................................. 48 Tabulka 31: Práce ve zdravotnictví .......................................................................................... 49 Tabulka 32: Povolání ZZ vhodné pro muže? ........................................................................... 50 Tabulka 33: Povolání ZZ vhodné pro ženy? ............................................................................ 50 Tabulka 34: Složení posádky.................................................................................................... 51 Tabulka 35: Intimní problémy .................................................................................................. 52 Tabulka 36: Ošetření dětí ......................................................................................................... 53 Tabulka 37: Lepší komunikační dovednosti ............................................................................. 54

67

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1a – d: Dotazník pro pracovníky zdravotnické záchranné služby Příloha č. 2a – b: Dotazník pro laiky – potenciální klienty ZZS

68

Souhlas s využitím práce ke studijním účelům Souhlasím s tím, aby má bakalářská práce byla využívána ke studijním účelům. Současně žádám, aby její citace byly uváděny způsobem obvyklým ve vědeckých pracích a v souladu s citační etikou V Brně dne 22. dubna 2016

…………………………………………. podpis autora

Příloha č. 1a Vážení respondenti, jmenuji se Lucie Mezníková a v současné době studuji obor Zdravotnický záchranář na lékařské fakultě Masarykovy Univerzity. Svou bakalářskou práci zpracovávám na téma Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře u zdravotnické záchranné služby. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který je důležitou součástí mé práce. Vyplnění dotazníku Vám nebude trvat déle než 10 minut. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze pro potřeby této bakalářské práce. Děkuji za Váš čas 1) Domníváte se, že existují povolání vhodná pouze pro muže? a. Ne b. Ano, uveďte prosím, alespoň 3 povolání: 2) Domníváte se, že existují povolání vhodná pouze pro ženy? a. Ne b. Ano, uveďte prosím, alespoň 3 povolání: 3) Kdo je podle vašeho osobního názoru lepší řidič? a. Muž b. Žena c. Je to stejné 4) Kdo je podle vašeho osobního názoru lepší řidič u ZZS? a. Muž b. Žena c. Je to stejné 5) Domníváte se, že obecně existuje genderová nerovnost při výběru zaměstnanců pro práci u ZZS? a. Ano b. Ne c. Nedokážu posoudit 6) Zdá se vám někdy, že osoby opačného pohlaví některé situace při výjezdech záchranné služby nezvládají? a. Ne b. Ano c. Někdy (kdy?): 7) Cítíte se odborně, psychicky i fyzicky dobře připraven/a pro výkon povolání zdravotnického záchranáře? (můžete vybrat více odpovědí) a. Ano, odborně b. Ano, psychicky c. Ano, fyzicky d. Ne, odborně e. Ne, psychicky

Příloha č. 1b f. Ne, fyzicky g. Nejsem si zcela jist/a 8) Nastala někdy situace, kdy jste nebyl/a schopen pracovního výkonu z důvodu vysokých požadavků? (můžete vybrat více odpovědí) a. Odborných b. Psychických c. Fyzických d. Taková situace ještě nenastala 9) Jako svého kolegu upřednostňujete: a. Muže b. Ženu c. Nezáleží na tom d. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel/a 10) Dostali jste se někdy do střetu s klientem, který byl podle Vás zapříčiněn tím, že jste muž nebo naopak žena? a. Ano, často b. Ano, ale výjimečně c. Ne d. Nevím o tom 11) Cítíte se během výkonu povolání více ohroženi než vaši kolegové/kolegyně opačného pohlaví? a. Ano b. Ne c. Někdy d. Nevím 12) Vyčítal/a vám někdy kolega/kolegyně vaši neschopnost vykonávat povolání zdravotnického záchranáře s ohledem na vaše pohlaví? a. Ano b. Ne c. Nevím 13) Stali jste se někdy na pracovišti obětí žertů se sexuálním podtextem? a. Ano b. Ne c. Nevím 14) Myslíte si, že někteří vaši kolegové/kolegyně práci nezvládají z důvodů: (můžete vybrat více odpovědí) a. Odborných b. Psychických c. Fyzických d. Pohlavní příslušnosti e. Nemyslím si

Příloha č. 1c f. Nevím 15) Stalo se někdy, že vy sám/a jste práci nezvládal/a z důvodu, že jste muž/žena? (můžete vybrat více odpovědí) a. Ano, odborně b. Ano, psychicky c. Ano, fyzicky d. Ne e. Nevím 16) Podle vašich zkušeností mají lepší komunikační dovednosti: a. Ženy b. Muži c. Pohlaví nerozhoduje 17) Existují podle Vás situace, kdy se s výhodou využije přítomnost ženy v posádce? a. Domnívám se, že pokud pracuji jako profesionál, na pohlaví nezáleží, situaci vždy zvládnu. b. Ne c. Ano, například u: 18) Setkáváte se během výkonu profese s rozdílnými požadavky na muže a ženy? a. Ano b. Ne c. Občas d. Nevím 19) Setkáváte se během výkonu profese s rozdílným ohodnocením mužů a žen? a. Ano b. Ne c. Občas d. Nevím 20) Kdyby pro vás měla přijet posádka ZZS, jaké složení byste upřednostnil/a? a. Mužské b. Ženské c. Smíšené d. Nezáleží na tom 21) Jste: a. Muž b. Žena 22) Uveďte, prosím, do které věkové skupiny patříte: a. 20-30 let b. 31-45 let c. 46-60 let d. nad 60 let 23) Uveďte, prosím, vaše nejvyšší dosažené vzdělání:

Příloha č. 1d a. Středoškolské ukončené maturitou b. Diplomovaný specialista c. Ukončené vysokoškolské bakalářské vzdělání d. Ukončené vysokoškolské magisterské vzdělání e. Specializační vzdělání v oboru: 24) Délka vaší praxe u ZZS: a. 0-1 rok b. 2-5 let c. 6-10 let d. 11-20 let e. nad 20 let 25) Pracoval/a jste i jinde ve zdravotnictví? a. Ne b. Ano (jak dlouho a kde?): 26) Vaše pracovní zařazení u ZZS? a. Zdravotnický záchranář b. Lékař c. Řidič záchranář d. Dispečer

Příloha č. 2a Vážení respondenti, jmenuji se Lucie Mezníková a v současné době studuji obor Zdravotnický záchranář na lékařské fakultě Masarykovy Univerzity. Svou bakalářskou práci zpracovávám na téma Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře u zdravotnické záchranné služby. Tímto bych Vás chtěla požádat o vyplnění dotazníku, který je důležitou součástí mé práce. Vyplnění dotazníku Vám nebude trvat déle než 2 minuty. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou použity pouze pro potřeby této bakalářské práce. Děkuji za Váš čas

1) Myslíte si, že je povolání zdravotnického záchranáře vhodné pro muže? a. Ano b. Ne (proč?): c. Nevím 2) Myslíte si, že je povolání zdravotnického záchranáře vhodné pro ženy? a. Ano b. Ne (proč?): c. Nevím 3) Kdyby pro vás osobně měla přijet posádka zdravotnické záchranné služby, jaké složení byste upřednostnil/a? a. mužské b. ženské c. smíšené d. nezáleží na tom 4) Při intimních problémech byste se rád/a obrátil/a na zdravotnického záchranáře pohlaví: a. stejného b. opačného c. nezáleží na tom 5) Myslíte si, že u ošetření dětí může být pro zdravotnického záchranáře výhodou pohlaví: a. mužské b. ženské c. nezáleží na tom 6) Domníváte se, že lepší komunikační dovednosti mají: a. muži b. ženy c. pohlaví nerozhoduje

Příloha č. 2b 7) Jste: a. Muž b. Žena 8) Uveďte, prosím, do které věkové skupiny patříte: a. do 19 let b. 20-30 let c. 31-45 let d. 46-60 let e. nad 60 let 9) Uveďte, prosím, vaše nejvyšší dosažené vzdělání: a. žádné b. základní c. středoškolské ukončené maturitou d. středoškolské s výučním listem e. vysokoškolské 10) Pracujete či jste pracoval/a ve zdravotnictví? a. ano b. ne

Rovnost mužů a žen na pozici zdravotnického záchranáře u zdravotnické záchranné služby

Recommend Documents