ročník 4
číslo 2
uzávěrka tohoto čísla dne 25.3.1993
REHABILITAČNÍ FORUM O B S A H :
strana
ODBORNÉ PRÁCE
Palát M.: Integrácia a jej makro- a mikroformy ........ 28 - 29 Gruber V., Mašková D.: Pokus o intenzivní rehabilitaci v Ústavu sociální péče . 30 - 31 VZDĚLÁVÁNÍ V OBORU Pražské rehabilitační semináře ......................... 32 ORGANISACE REHABILITAČNÍ PÉČE Fridrich K., Vítková M.: Ergoterapie na rehabilitačním oddělení malé nemocnice .. 33 - 38 ODBORNÉ a PROFESNÍ ORGANISACE ČESKÁ REHABILITAČNÍ SPOLEČNOST Votava J.: Z výboru Rehabilitační společnosti .......... 38 - 40 SDRUŽENÍ LÉKAŘŮ FBLR - kontaktní adresa ................. 40 SPOLEČNOST MYOSKELETÁLNÍ MEDICÍNY - kontaktní adresa ... 40 FYZIATRICKÁ SPOLEČNOST Informace o společném pracovním dnu s ČRS ............... 40 UNIE REHABILITAČNÍCH PRACOVNÍKŮ Informace z Valné hromady dne 16.1.1993 ................ 41 - 44 Dopis regionálního výboru URP Ostrava ................. 44 - 47 VAŠE NÁZORY Dopis rehabilitačních pracovnic z Liberce ............... 48 Odpověď URP ............................................. 49 INFORMACE 22. konference o dětské obrně ...................... 51 Celodenní seminář ČRS a IDV PZ 22.3.1993 ................ Pracovní setkání v Novém Městě na Moravě ................ Informace o III. sjezdu Společnosti FBLR v SR ........... Kurs sekce pro využití jógy v rehabilitaci ČRS ..........
51 50 - 51 50 50
ODBORNÉ PRÁCE
INTEGRÁCIA A JEJ MAKRO- a MIKROFORMY Miroslav Palát V poslednom čase od zrodu winnipegskej " Charty rehabilitácie" se venuje veľa pozornosti problematice integrácie postuhnutých jedincov do sveta nepostihnutých. Vytvárajú sa rôzne programy, jednotlivé organizácie predkladajú svoje predstavy o integrácii týchto ľudí a celej problematike venujú základnú pozornosť najrôznejšie medzinárodné, ako aj národné inštitúcie, spoločnosti či organizácie, počnúc Spojenými národmi cez Svetovú zdravotnícku organizáciu a končiac najrôznejšími charitatívne zameranými spolkami a spoločnostiami. V tomto príspevku sa chceme zaoberať určitými principiálnými otázkami procesu integrácie a poukázať na niektoré aspekty, ktoré se dostávajú v súčasnosti do popredia. Je to otázka foriem makrointegrácie a mikrointegrácie do spoločenských struktúr,ktoré predstavujú určujúci moment pre účelnosť a racionálnosť celého procesu integrácie. Ak sa pozrieme historicky na celý vývoj starostlivosti o postihnutých jedincov, potom musíme konštatovať, že prakticky jediná pozornosť sa venovala v prvom rade problematike mikrointegrácie. Existuje celý rad zdravotníckych i nezdravotníckych zariadení, ktoré sa starajú o postuhnutých jedincov - sú to jasle, špeciálne školy, cielene zamerané ústavy, chránené dielne, špeciálne domovy a v neposlednom rade i denné sanatória a štacionáre a iné dispenzáre. Rovnako je možno hovoriť o mikrointegrácii v oddelených transportačných systémoch bezbariérového typu pre postihnutých jedincov, o špeciálnych bytoch a podobne. Iste je možno uviesť celý rad ďalších príkladov, všeobecne platí, že každá mikrointegrácia je systémom, ktorý se stará o špecifické potreby postihnutého jedinca a na tieto je cielene zameraná. Makrointegrácia oproti tomu predstavuje určitú formu integrácie, ktorá je súčasťou určitého makroekosystému, kde nie je rozdiel medzi tým, že tu žije postihnutý jedinec a jedinec nepostihnutý, teda, že vedľa seba v integrovanej jednote žijú jednotlivci s rôznym zdravotným koeficientom, eventuálne stupňom postihnutia. Je to iba logická konzekvencia teórie makrosveta a mikrosveta.
Celá súčasná organizácia starostlivosti o postihnutých jedincov z hľadiska integrácie predstavuje v princípe segregačný prístup do makrosveta, aj keď jednotlivé mikroformy charakteristické pro komprehenzívnu starostlivosť o postihnutých jedincov vykazujú s prihliadnutím na ich základné úlohy a ciele častokrát vysoký štandard. Ale aj tu je potrebné akcentovať, že ide iba o čiastkové riešenie, ktoré na jednej strane je obmezené segregačnou hranicou oproti zdravému makrosvetu a na druhej strane limitované možnosťami týchto mikroforiem. Základná myšlienka integrácie je iba čiastočne naplnená. Súčasná společnosť, jej jednotlivé štruktúry vo svojej snahe o realizáciu integračných cieľov, nenašla zatiaľ globálne riešenie. Ratzke vo Ŕvédsku predkladá určitý model, v ktorom charakterizuje zásady vytvorenia mikro- a makroplánovanie jednotlivých celkov tak, aby postihnutí jedinci mali plnú účasť v společnosti a stali sa tak rovnakými občanmi ako ostatná populácia. Myšlienka, ktorá je iste inšpirujúca, aj keď v Ratzkovej štúdii ide predovšetkým o integráciu postihnutých jedincov z hľadiska infraštruktúry bývania, transportu a podobne. Problém je potrebné vidieť aj z druhej strany - zo strany psychosociálnej homeostázy postihnutých jedincov. Takýto jedinec nie je postihnutý iba narušením fyziologických funkcií, ruka v ruke ide spolu aj narušenie homeostázy psychosociálnych funkcií. Výsledným stavom tohto narušenia je bezosporu aj jeho určitá dezintegrácia s pestrým spektrom symptómov od neurovegetatívnej lability až po vážne poruchy behaviorálneho okruhu. Segregácia týchto jedincov a realita mikrointegrácie v najrôznejších sociálnych a zdravotníckych inštituciách, zameraných cielene na disabilitu a jej eventuálnu rehabilitáciu, za určitých okoľností vedie k prejavom hospitalizmu. Ich vylúčenie z aktivnej účasti na tvorbe a užívaní životných hodnôt a zníženie kvality života má za následok zníženie kompetencie takto postihnutých v oblasti praktických a sociálnych aktivít. Zdá sa nám logickou konzekvenciou, aby s prihliadnutím na tieto poznatky a skúsenosti sa pristupovalo k riešeniu problematiky integrácie systémovo, aby tento systém vychádzal zo súčasnej reality mikrointegrácie a vyúsťoval do strategického modelu makrointegrácie, pretože iba týmto spôsobom je možno reálne hovoriť o integrácii postihnutého jedinca do makrosveta zdravých. Adresa autora: Doc.MUDr. et RNDr. Miroslav Palát, CSc., 811 08 Bratislava, Zahradnícka 4
Pokus o intenzivní rehabilitaci v Ústavu sociální péče V. Gruber, D. Mašková Rehabilitační odd. NsP Stod / řed. ing. J. Kunová / Ústav sociální péče ve Stodě, OÚSS PJ / řed. ing. V. Šlajs / V ústavu sociální péče pro tělesně a mentálně postižené mládeže ve Stodě je v současné době ve věku 15 - 50 let / průměrný věk 31 rok /. Převažují pacienti s DMO s různým stupněm fyzického a mentálního postižení. 72 svěřenců je imobilních. Rehabilitaci zajišťuje jedna plně kvalifikovaná rehabilitační pracovnice v úvazku 1,0 a od letošního roku kvalifikovaný rehabilitační lékař v úvazku 0.1. Do této doby byla rehabilitace prováděna nesystematicky v podstatě na základě vlastního rozhodnutí rehabilitační pracovnice nebo na základě ojedinělých indikací ústavního lékaře / v úvazku 0.5 /. Pokusili jsme se vytvořit model intenzivnější cílené rehabilitace. Vzhledem k tomu, že představu, že jedna rehabilitační pracovnice by mohla zajistit byť jen tu nejzákladnější rehabilitační péči v této situaci, považujeme za nesmyslnou, vybrali jsme náhodně 10 svěřenců středně těžce až těžce postižených, se kterými jsme provedli krátkodobý rehabilitační program sestávající se z cílené pohybové léčby doplněné o prvky nácviku soběstačnosti trvající od února do října 1992. Dalších 22 svěřenců bylo v sledovaném období v péči RP různou dobu krátkodobě pro různá akutní onemocnění / poúrazové stavy, bolestivé stavy z pohybového aparátu/. Vstupní vyšetření rehabilitačním lékařem a rehabilitační pracovnicí bylo doplněno o vyšetření podle testu pro DMO / 1,2/. Během sledovaného období byli svěřenci průběžně kontrolováni rehabilitačním lékařem, na konci období byli znovu vyšetřeni stejně jako při zahájení. Použitím dotazníku jsme se pokusili alespoň částečně kvalifikovat efekt naší činnosti.
V tabulce uvádíme stručný přehled včetně výkonů RP / doba výkonu 30 - 120 minut/: nar. dg. G2 G3 G4 G5 L2 L3 Vst Výs R.A. 1957 DMO,4par,E,Ma,oligo
99 94
89 39 80 38 32 -6
P.B. 1966 DMO,4par,oligo
62 30
1 16 14 5 -9
R.Č. 1977 DMO,4par,oligo
113 111
89 52 48 45 -3
P.H. 1976 DMO,4par,oligo
3 2
1 12
45 45
R.M. 1978 DMO,hemiP,oligo,E
41 21
4 27 62 39 39
P.P. 1974 sy LLB,oligo
96 93
2 11 60 19 15 -4
M.S. 1973 oligo,E,4p
85 61
12 21 44 25 15 -10
A.Z. 1952 m.Down,oligo
68 9
0 0
43 12 8 -4
pozn.: G2 - indiv LTV G3 - pasivní cvičení G4 - cvičení s přístroji G5 - cvičení chůze L2 - výcvik k samoobsluze L3 - léčba zaměstnáním hemiP - pravostranná hemiparesa DMO - dětská mozková obrna oligo - oligofrenie E - epilepsie MA - motorická afázie Vst - počet bodů dosažených při vstupním vyšetření Výst - počet bodů dosažených při kontrolním vyš. 4par - kvadruparesa /ve všech případech více vyjádřená na DK/ Jsme si vědomi,že náš soubor je příliš malý na statistické zhodnocení. Také nechceme na základě tohoto pokusu dělat dalekosáhlé závěry. Domníváme se, že v každém případě se jedná o ilustraci stavu rehabilitace v ústavech sociální péče v ČR, kterých se rehabilitace velice intimně dotýká a kde se o ní zatím až na výjimky mnoho neví. I na tomto malém souboru je zřetelný pozitivní vliv intenzivní rehabilitační léčby. Efekt byl zcela jistě zmenšen nemožností zastoupení RP / dovolená, OČR, další pracovní úkoly v rámci ústavu/. Na základě těchto předběžných výsledků doporučujeme restrukturalizovat složení zaměstnanců ÚSP ve prospěch rehabilitačních pracovnic, pro začátek alespoň dvě RP k zajištění základní zastupitelnosti. Rozšíření rehabilitace pak bude záviset na dalším přibývání RP, protože 1 RP větší objem činnosti, než byl ve sledovaném období prováděn, nezvládne. Literatura 1. Lesný,I. a kol.: Dětská mozková obrna, Avicenum, Praha, 1985 2. Kantor,C.:K systému sociální pomoci - vyhodnocení funkční zdatnosti, leden 92 adresa autorů: MUDr.V.Gruber, Hradecká 605, 333 01 Stod
VZDĚLÁVÁNÍ V OBORU
Pražské rehabilitační semináře (Albertov 7,Praha 2) Tyto semináře pravidelně probíhají. Upřímně zveme zájemce nejen z Prahy , ale i z bližšího okolí a vzdálenějšího okolí. Uvádíme témata seminářů do prázdnin. Vítáme náměty pro semináře podzimní. 7.4. v 16.00: Partnerská a sexuální problematika u tělesně postižených. přednáší: Doc. Dr. J. Votava, Dr. J. Šplíchal, Dr. M. Lachman
21. 4. v 16.00: Rehabilitační školství - perspektivy a problémy. přednáší: zástupci jednotlivých škol 5.5. v 15.30: Program dlouhodobé rehabilitace po poranění míchy. přednáší: Dr. A. Kábrtová, Z. Faltýnková. 19.5. v 16.00 : Community based rehabilitation (rehabilitace přímo v obci) aplikace na pražské poměry. přednáší: Prof. J. Pfeiffer a spol. 16.6. v 16.00 : Rehabilitace amputovaných přednáší: Doc. I. Hadraba.
Doc. J Votava
ORGANISACE REHABILITAČNÍ PÉČE
Zveřejňuji další přednášky z pracovního dne ergoterapie v Ostravě, ukazující, že ergoterapii lze rozvíjet na velice dobré úrovni všude, kde se najde dostatek "nadšenců", dle mne spíše odborníků, kteří chápají její význam a jsou ochotni pro její realizaci lecos udělat. Za to jim patří dík a hlavně považuji za nutné poskytnout prostor jejich přednáškám. J.C.
Ergoterapie na rehabilitačním oddělení malé nemocnice Friedrich Karel, MUDr. Vítková Marie Nemocnice Boskovice Nemocnice v Boskovicích má celkem 386 lůžek a provozuje tato lůžková oddělení: chirurgie, interna, gynekologicko porodnické oddělení, dětské oddělení, ortopedie a kromě ARO máme i interní a chirurgickou JIP. Ambulantní péči zajišťujeme pro spádovou oblast, kde žije 60.000 obyvatel. Kromě interního všechna ostatní lůžková oddělení zajišťují léčebnou péči pro celý okres Blansko. Rehabilitační oddělení je umístěno v suterénu a má celkovou plochu kolem 320 m2. V současné době tu pracuje 9 rehabilitačních pracovnic včetně vrchní, 1 ergoterapeutka a 2 zdravotní sestry. Lékařský úvazek je 1,6. Za rok odléčíme kolem 4.000 nově příchozích pacientů, denně ošetříme v průměru 300 až 350 pacientů. Výkonů v LTV složce máme za rok 1991 59.447, výkonů ve fyzikální terapii je 23.990, ergoterapie vykazuje za rok 1991 5.393 výkonů. Pracoviště ergoterapie zahájilo svou činnost v roce 1986, kdy se mému předchůdci primáři Pazdírkovi podařilo získat 2 místnosti v suterénu - 1 pro ergoterapii o ploše 20 m2 a druhou pro ordinaci lékaře. Současně se začala školit pro obor ergoterapie paní Marie Vítková, pomaturitní specializační studium - obor ergoterapie ukončila v roce 1988. Postupem času se ukázalo, že při výběru pracovnice pro ergoterapii měl prim. Pazdírek šťastnou ruku a jak důležitá
je osobnost pracovnice pro tuto činnost i její předchozí vzdělání. Naše ergoterapeutka absolvovala po základní škole dvouletou základní výtvarnickou školu, ale z náboženských důvodů nebyla přijata na školu uměleckých řemesel ani na jinou střední školu. Proto se vyučila v oboru mechanička oděvních strojů a v tomto oboru pracovala 6 let. V roce 1980 ukončila večerní studium na Střední zdravotnické škole v oboru zdravotní sestra a v roce 1982 ukončila dálkové studium v oboru léčebná rehabilitace. Jejím koníčkem je výtvarnictví a v současné době je to především ergoterapie, které se věnuje i ve svém volném čase. Při své práci využívá celou řadu výtvarných technik, nejrozmanitějších vzorů a též osobním citlivým přístupem dokáže pacienty silně motivovat. Používá jednoduché rehabilitační a kompenzační pomůcky, které si sama vymýšlí a vyrábí. Součástí technického vybavení pracoviště je tkalcovský stav, rámy na tkaní, šicí stroj, psací stroj, vařič na batiky, grafický lis a různé drobné pomůcky, např. dětské hry, mozaiky, skládačky a také samozřejmě rýžová, čočková, hrachová, řepková a pšeničná lázeň. Kromě materiálu nakoupeného v obchodech využívá hojně nejrůznějších odpadových surovin z místních závodů, takže materiálové náklady jsou minimální. Daří se jí i realizovat návaznost léčebné rehabilitace na rehabilitaci pracovní a sociální díky spolupráci s Federací zdravotně postižených, Sdružením zdravotně postižených na okrese, Městským úřadem a Městským kulturním střediskem a rovněž s pracovištěm klinické psychologie. Ohledně rekvalifikace zdravotně postižených se snažíme kontaktovat i s Úřadem práce a Okresní správou sociálního zabezpečení a tedy i poskytovat informační servis zdravotně postiženým. Ve spolupráci s brněnským Institutem pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví působí naše pracoviště jako školicí místo v ergoterapii. Kromě jiných forem osvětové činnosti jsme realizovali výstavu prací našich pacientů " Dílna lidskosti", kterou jsme se pokusili ukázat, že i zdravotně postižení spoluobčané se dokáží reintegrovat do společnosti i při svém handicapu. V dalším období bychom rádi rozvíjeli ergoterapii i další činnosti, především ergodiagnostiku a léčebnou výchovu k soběstačnosti, pro které v současné době máme jen velmi omezené podmínky. Doufáme, že díky pochopení nového vedení naší nemocnice se nám podaří získat nové vyhovující prostory pro tak
důležitou a náročnou práci, jako je ergoterapie a léčebná rehabilitace. MUDr.K.Fridrich Pracuji dvacátý rok na rehabilitačním oddělení Nemocnice Boskovice a posledních 6 roků provádím ergoterapii v suterénní místnosti o rozměrech 3.5 x 5 m s malými sklepními okénky, nemožností větrání, nedostatečným osvětlením, bez sociálního zařízení a bez skladových prostor. Chybí nám místnost pro léčebnou výchovu k soběstačnosti, která je nezbytná a velmi důležitá. V naší malé místnosti provádíme práce tkalcovské, krejčovské, výtvarné, grafické. Batikujeme, drháme, modelujeme, pleteme, háčkujeme. Provádíme práce s papírem, nácvik písma rukou i psaní na stroji, v rámci omezených možností provádíme základní výcvik k soběstačnosti, ergotesting i ergodiagnostiku. Také provádíme orientačně jednoduché psychologické testy. V současné době máme zařazené do pracovního poměru 4 těžce zdravotně postižené pacienty. U dalšího pacienta jsem domluvila rekvalifikaci a v brzké době očekávám zařazení těžce postižené pacientky. Nyní dovolte, abych Vás seznámila s několika kauzuistikami: Pacient B. M. narozen r. 1966, zaměstnán jako dělník, vyučen v odborném učilišti lesnickém. Dne 2.3.1988 utrpěl pracovní úraz, v lese na něho spadl strom. Převezen na oddělení ARO, zde zajištěna sériová fraktura žeber, fraktura páteře / compres. fr. Th 9 s úplnou míšní lézí, luxace vert. Th 8, v.s. ventrálně / pneumotorax, hemothorax, hemiperitoneum. Operován provedena laparotomie, drenáž, thorakotomie, evakuace hemothoraxu, osteosyntéza 8. a 7. žebra vlevo, drenáž hrudních dutin. Dne 7.3.1988 přijat k základní rehabilitaci. Dne 15.3.1988 provedena operace, repozice a osteosyntéza obratlů v Boskovicích za účasti operatérů z neurologické kliniky v Brně. Průběh léčení byl komplikován dekubity, septickým stavem. Dne 2.5.1988 stav zlepšen, po stabilizovaném stavu pacient přeložen do RÚ Hrabyně. V červenci 1988 přeložen z RÚ Hrabyně na naše oddělení k provedení plastiky dekubitu. Po operaci pokračováno v rehabilitaci. Vzhledem k těžkému psychickému stavu byla zahájena ergoterapie dne 9.11.1988 na našem oddělení. Započala jsem nejdříve s psychoterapií. Pacient byl zpočátku nesmělý, snad i nedůvěřivý, ale velmi rychle se adaptoval na prostředí. Byl velmi šikovný, zručný, schopen jakékoliv zadané práce na ergoterapii, přiměřené jeho zdravotnímu stavu. Zjistila jsem, že je výtvarně nadaný a práci na ergoterapii jsem zaměřila na tuto oblast. Také jsem mu podala informaci o časopise Vozíčkář, který byl ihned objednán / v lednu dostal první číslo/, dále jsem mu zapůjčila časopis Elán a
15.2.1989 mu byla podána přihláška do Svazu invalidů a žádost o průkaz ZTP/P. Informovala jsem ho současně o automobilu na ruční ovládání. Dne 24.2.1989 jsem telefonicky projednala s tajemníkem Svazu invalidů přednostní dodávku osobního automobilu Škoda Favorit s ručním ovládáním. Pacient ihned podal žádost a automobil byl přidělen 3.7.1989. Dne 1.3.1989 odjíždí pacient do RÚ Hrabyně na další léčení. Pacient je velmi zručný, schopný, výtvarně velmi nadaný, což dokazují jeho práce na naší ergoterapii. Po psychické stránce také vyrovnaný. Do RÚ Hrabyně poslány k posouzení jeho grafické práce / linoryty/. Vzhledem k jeho výtvarným schopnostem jsem požádala telefonicky vedoucí LP pí. Kolesovou v RÚ Hrabyně o jeho zařazení do stolařské dílny, protože tuto možnost u nás nemáme.
Dne 10.3.1989 byl pacientovi přiznán plný invalidní důchod a průkazka ZTP/P. Po propuštění z RÚ Hrabyně pacient dojíždí 1x týdně na naše pracoviště ergoterapie. Provozuje sport tělesně postižených v oddílu TJ Moravia Brno 1x týdně. Nyní je pacient soběstačný, samostatný. Bydlí s rodiči v rodinném domku, přizpůsobeném k pobytu vozíčkáře. Sám si obložil dřevem svůj pokoj, dělá dřevěné poličky na knihy, vyřezává umělecké předměty ze dřeva, dělá pěkné linoryty, které potom tiskne na naší ergoterapii. V lednu 1991 pacient připravuje linoryty na výstavu Dílna lidskosti. Červen 1991 - instalujeme výstavu Dílna lidskosti, pacient B.M. má na výstavě 19 linorytů a několik pěkných vyřezávaných výrobků ze dřeva. Říjen 1991 - starosta města Boskovic si objednává u pacienta novoročenku a gratulaci v podobě linorytu pro potřebu města. Leden 1992 - transf. stan. Brno - objednává linoryt na svoje pozvánky na sjezd. Únor 1992 - při náhodné návštěvě zaměstnance firmy jsem dohodla pracovní příležitost našeho pacienta u této firmy, kde byl jejím majitelem vybrán jako umělecký rytec. Únor 1992 - poslány 3 linoryty do celostátní soutěže AUXILIA - Liga proti nudě. Březen 1992 - přijat za člena výtvarného kroužku výtvarníků - amatérů při městském kulturním středisku Boskovice. Červen 1992 - účast na výstavě Bienále amatérské kresby a grafiky Plzeň 1992. V současné době se pacient připravuje na CS Abilympic 92, která se koná 25. - 27.září v moderním bazbarierovém komplexu v Pardubicích. Náš pacient bude soutěžit v oboru grafika a práce se dřevem. ---------------------------------------------------------------Další příklad je pacient P. M., nar. 1973, učeň 3. ročníku obor stolař. Dne 23.7.1990 byl zbit neznámými osobami. Utrpěl úraz hlavy
s postižením mozku a následnou centrální pravostrannou hemiparézou, středně těžká paréza pravé horní končetiny, lehká paréza pravé dolní končetiny, chodí bez opory. Dlouhodobě léčen rehabilitačním oddělením, byl v RÚ Chuchelná, potom pokračoval na našem oddělení. Na oddělení ergoterapie spolupráce velmi dobrá, snaživý, soběstačný, samostatný. Naučil se drhání, uzlování, tkaní gobelínů, výcvik psaní rukou - přecvičen na levou ruku. V červnu 1991 na výstavě Dílna lidskosti již vystavoval svoje práce. Pacient P. M. má plný invalidní důchod, protože jako stolař se svým postižením pracovat nemůže. V únoru 1992 jsem domluvila zaměstnání - jako hlídač zámku. Pacient je tam velmi spokojen. ---------------------------------------------------------------Další příklad je pacientka H. Š., nar. r. 1971, prodavačka v řeznictví. Dne 20.11.1989 spadla do výkopu a utrpěla úraz hlavy a krční páteře. Hospitalizována na oddělení chirurgickém, neurologickém, ortopedickém, RÚ Hrabyně, II. ortopedické klinice v Brně, kde vedeno jako Whiplash injury /vipleš inžury/ - instabilitas C 4-6 postraumatica. Potom docházela na rehabilitační oddělení Boskovice. Pacientka má plný invalidní důchod. Od prosince 1991 jsem domluvila s Městským střediskem zaměstnání pacientky jako průvodkyně a prodavačka v nově zřízené Galerii v Boskovicích. Pacientka je se svým novým zaměstnáním velmi spokojena a vlastně zůstala i u svého oboru. Také vedení Městského kulturního střediska se vyjádřilo o nové pracovnici velmi pochvalně. ---------------------------------------------------------------Další příklad je pacient D. M., nar. 1974, učeň frézař - 2. ročník. V sebevražedném úmyslu vylezl na sloup a chytil se elektrického vedení, utrpěl popáleniny III. stupně obou rukou. Trvalý následek - obě ruce zůstaly v drápovitém postavení. Vzhledem k těžkému poškození obou rukou i psychiky pacienta jsem nejdříve započala s psychoterapií a výcvikem k soběstačnosti. Výcvikem psaní rukou i na stroji, později jsem se zaměřila i na uzlování, které pacientovi docela dobře šlo. Vzhledem k trvalému postižení obou rukou nebude pacient schopen vykonávat povolání frézař, proto nedokončí ani 3. ročník odborného učiliště. Po dohodě s pacientem a rodiči jsem domluvila rekvalifikaci na operátora u počítačů v TITANU o. s. Pardubice. Kurs je třítýdenní, náklady bude hradit Úřad práce. ----------------------------------------------------------------
Pacientka V. K., nar. 1976 - učnice 3. ročníku Centroflor / umělé květiny/. Odeslána na naše oddělení z psychiatrické ambulance dne 1.7.1992 ke kondiční ergoterapii. Jmenovaná je v evidenci psychiatrické ambulance od r. 1982, pro elektivní mutismus adaptační potíže ve škole, které během několika měsíců ustoupily. Byla dlouhodobě bez obtíží. Další návštěva na psychiatrii v r. 1989 pro výchovné problémy v rodině, ve škole se špatně učila, trpěla pocity méněcennosti. Od r. 1990 byla 2x hospitalizována na psychiatrické klinice - vždy se závěrem disharmonický vývoj osobnosti u emočně deprivované dívky se sociálním maladaptivním chováním. Když pacientka poprvé přišla na naše oddělení ergoterapie, vyjadřovala se zásadně jen hrubými a vulgárními výrazy, byla roztěkaná, afektivní. Během léčby se velmi rychle zklidňovala, zadanou práci prováděla vždy přesně a s velkým zájmem. Zjistila jsem, že má výtvarné schopnosti a zadala jsem jí také malování / obrázky můžete vidět na naší výstavce, začala se na ně podepisovat Veši./ Na ergoterapii začala docházet častěji, než měla naordinováno, trávila tam celé odpoledne, nikdy nechtěla jít domů. Pacientku jsem přihlásila do výtvarného kroužku výtvarníků amatérů při Městském kulturním středisku. Po vyučení má zájem pokračovat ve studiu na nějaké výtvarné škole. Vítková M. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx ODBORNÉ A PROFESNÍ ORGANISACE
ČESKÁ REHABILITAČNÍ SPOLEČNOST
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa kontaktní adresa: MUDr. Jan CALTA, Rehabilitační společnost České lékařské společnosti J.E.P., Sokolská 31, 120 26 PRAHA 2 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa V tomto roce bude úhrada členských příspěvků jak pro ČLS JEP (na mimořádném sjezdu byl schválen příspěvek každého člena bez ohledu na počet členství v odborných společnostech na 60,- Kč), tak pro odborné společnosti (rehabilitační zachovala výši příspěvků jako v roce 1992 - 50,- Kč pro rehabilitační pracovníky, 90,- Kč pro lékaře) na jedné složence. Dovolujeme si všechny naše členy požádat o včasnou úhradu z důvodů snahy získat přehled o současném stavu aktivní členské základny. Prakticky ve stejné době, kdy dostanete toto čísla REFORa obdrží všichni členové České rehabilitační společnosti informace členům. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Z výboru Rehabilitační společnosti Schůze výboru se konala na Klinice rehabilitačního lékařství v Praze - Vinohradech dne 10.3.93 od 9 do 13 hodin. Účastnilo se 7 z 10 členů výboru. Dále stručně uvedu projednávané body: 1/ Domlouvaly se podrobnosti kursu učitelů /školitelů/ ve kální terapii, který organizuje výbor spolu ILFem 2.-4.4. v Praze. Absolventi kursu získají klasifikaci pro pořádání kursů fyzikální terapie, které budou určené pro všeobecné lékaře. Kursovné bude 1500 Kč. Počet přihlášených už kapacitu kursu naplnil. 2/ Výbor vyšle své zástupce na Pracovní dny fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace, které pořádá Fyziatrická společnost spolu s Rehabilitační společností 26. a 27. 5. 93 v Luhačovicích. Zástupci výboru budou při této příležitosti jednat s výborem Fyziatrické společnosti. 3/ V této souvislosti se vyskytly úvahy o možném sbližování obou společností. Názory na tuto otázku se liší, případné změny by měla předcházet širší diskuse členů rehabilitační společnosti. 4/ Na XXII. konference sekce DMO v Zámostí u Jičína vysílá výbor rovněž zástupce / Dr. Votava /. Konference se koná 27. - 28. 5. a s pracovními dny v Luhačovicích se bohužel překrývá. 5/ Předběžně se diskutovalo také o spolupráci se Společností myoskeletální medicíny, především o uznávání kvalifikace instruktorů pro kursy myoskeletální medicíny a dále o spolupráci s Unií rehabilitačních pracovníků. Se zástupci obou organisací budeme jednat. 6/ Zástupce výboru se zúčastní semináře o "Home Care" požádaného Ministerstvem zdravotnictví. 7/ Diskutovalo se o přípravě přednášek dvou švédských ergoterapeutů, které proběhnou v době od 22.3. do 26.3. v Brně, Ostravě a Praze. 8/ Na dotaz paní Kláskové, zda se přihlásil někdo z členů, kdo by byl ochoten se na činnosti společnosti aktivně podílet, jak jsem k tomu vyzval v REFORu 6/ 1992. Odpovídám: neozval. Stále je málo těch, kteří jsou ochotni se účastnit na organizaci společnosti, přednášet na seminářích a pod. Výzva
trvá, nabídky na aktivní účast při práci společnosti jsou vítány. 9/ Otázka vzniku regionálních sekcí: Všichni souhlasí s tím, aby vznikly regionální sekce Rehabilitační společnosti, nejspíše v rozsahu bývalých krajů, které by organisovaly odborné semináře, místní spolupráci odborníků atd. Zatím se nenašel nikdo iniciativní, kdo by tyto sekce zorganisoval. 10/ Právě pražské rehabilitační semináře by mohly být zárodkem nální sekce Prahy a středočeského kraje. Členové výboru neměli k těmto seminářům / bohužel / žádné připomínky a konkrétní návrhy. Program seminářů do prázdnin uveřejňujeme odděleně. 11/ Příští schůze výboru bude 21. 4. na vinohradské klinice od 11 do 15 hodin. Bude navazovat od 16 hodin seminář na Albertově. Zapsal Doc. Dr. Jiří Votava. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
SDRUŽENÍ LÉKAŘŮ FBLR
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa kontaktní adresa: prim.MUDr.G.Picková, Poliklinika 3, rehabilitační oddělení, Pod Marjánkou 12, 160 00 Praha 6, tel.35 26 41 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
SPOLEČNOST MYOSKELETÁLNÍ MEDICÍNY
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa kontaktní adresa: prim. MUDr. Vlasta Tošnerová, Rehabilitační klinika FN, Nezvalova 956, 500 36 Hradec Králové, tel. 049/25516 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
FYZIATRICKÁ SPOLEČNOST
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa kontaktní adresa: MUDr. Jiří Hnátek, Lázně Luhačovice, a.s., Lázeňské nám. 436, 763 26 LUHAČOVICE aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Česká lékařská společnost JEP, společnost fyziatrická a rehabilitační, Lázně Luhačovice a.s. pořádají ve dnech 26. a 27.5.1993
Pracovní dny fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace Téma:
Fyziatrická léčba a léčebná rehabilitace kardiopulmonálního systému Varia
Sjezdový poplatek ve výši 100,- Kč, zajišťována účast zahraničních i tuzemských firem. Přihlášky na adresu: MUDr. Jiří Hnátek, Lázně Luhačovice a.s., Lázeňské nám. 436, 763 26 LUHAČOVICE xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
UNIE REHABILITAČNÍCH PRACOVNÍKŮ
aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa kontaktní adresa: Rehabilitační oddělení, k rukám rehabilitační pracovnice M.Sekyrové, Neurologická klinika, Kateřinská 3O, 128 00 Praha 2, tel. 296051-6,linka 222 aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Zápis ze schůze Valné hromady Unie rehabilitačních pracovníků České republiky, konané dne 16. ledna 1993 v kongresovém sále FTVS UK v Praze 6 do 10.00 hod. Valnou hromadu zahájil a řídil předseda PaedDr. Pavel Švejcar. Přivítal přítomné včetně hostů VH Dr. Kadlece za Rehabilitační společnost, Dr. Pokorného za VZP a Dr. Kopečného z fakulty těl. kultury UP v Olomouci. Zprávu o činnosti Výkonného výboru Unie od poslední valné hromady
podal předseda PaedDr. Pavel Švejcar. Informoval o problematice zřízení samostatné Komory fysioterapeutů / resp. rehabilitačních pracovníků/. Byl vypracován návrh zákona o zřízení Komory, který má již paragrafové znění vč. důvodové zprávy. Právní pomoc při zpracování tohoto důležitého materiálu získána zdarma. V průběhu roku 1992 byla reálná naděje na projednání tohoto materiálu v ČNR / jednáno opakovaně s posl. Dr. Janečkem v Výboru ČNR pro zdravotnictví/. Problematika státoprávního uspořádání způsobila, že návrh nebyl v ČNR projednán a byl přesunut na neurčito / zatím není naděje na projednání dříve než za rok/. Je třeba vyvinout další iniciativu k přijetí tohoto zákona. Dále předseda informoval o vydání Bulletinu, který byl rozeslán všem členům URP, tedy i těm, kteří nezaplatili členské příspěvky za rok 1992. Bulletin byl vydán v nákladu 1600 výtisků a byl rozeslán spolu s pozvánkou na Valnou hromadu začátkem prosince 1992. Dále hovořil o vzniku Rady profesních organizací / psychologové, logopedi, zdravotní laboranti aj. /, tj. sdružení těch profesních organizací nelékařů pracujících ve zdravotnictví, které dosud nemají statut organizace ze zákona. Valná hromada hlasováním odsouhlasila účast URP v tomto tělese, jehož cílem je spojenými silami vytvořit samostatné profesní komory, ustavené případně jedním zákonem. Dále byla VH informována o zpracování připomínek k vybavenosti rehabilitačních pracovišť. Zde byly všechny naše připomínky akceptovány. Jde o zásadní výměry - výměra ordinace a dalších místností, příslušenství vč. vybavení ap.
Výbor se účastnil připomínkového řízení na MZd ve věci stanovení platových tříd. Byl zpracován Etický kodex fysioterapeuta URP ČR, který byl otištěn v prvním čísle Bulletinu. Byla projednána problematika informací: aktuální informace jsou uveřejňovány v REFORu nebo týdeníku Statim. V letošním roce hodlá Výbor Unie vydat 4 čísla Bulletinu / náklad na jedno číslo představuje částku cca. 10 000 Kč/. Věra Jedličková přednesla zprávu o hospodaření URP za rok 1992. K 1. lednu 1992 měla URP finanční prostředky ve výši 29552, 50 Kč. Z členských příspěvků bylo za rok 1992 vybráno 113 888, - Kč, další příjmy / úroky a za pořádání kursů/ činily 8 840, - Kč. Tyto prostředky byly použity na: /i/ provozní režii ve výši 30 441,- / z toho náklady na účetní a administrativní práce a za přijatého pracovníka 18
220,- Kčs, zbytek připadá na nákup kancelářských potřeb, zhotovení tiskopisů, Bulletinu/, /ii/ poštovné a poplatky za platby ve výši 1 734,90,- Kč /iii/ za občerstvení výboru a komisí a výdaje při jednání s norskou a německou delegací 1 184,10 Kč. Stav účtu k 31.12.1992 činil 106 120,50 Kčs. Součástí této zprávy byl i návrh na stanovení nové výše členského příspěvku na rok 1993 ve výši 200,- Kč. Tato výše byla stanovena na základě kalkulace očekávaných nákladů. Tyto činí na základní provoz 40 tis., na vydávání Bulletinu 40 tis., nájemné za místnost včetně režie 25 tis., poplatky za telef. linku 8 tis., cestovné pro regiony 10 tis., náklady za poštovné a spoje a bankovní poplatky 14 tis., tj. cca. 140 tis. ročně. Příspěvek je třeba zaplatit nejpozději do 3 měsíců po obdržení složenky. V případě nezaplacení bude člen upomenut s tím, že nezaplatí-li do jednoho měsíce, bude mu členství v URP zrušeno. Revizní komise doporučila odsouhlasit výsledky hospodaření za rok 1992. V oblasti postgraduálního vzdělávání Unie pořádá od roku 1991 spolu s Rehab. společností odborné kursy, v roce 1992 to bylo 17 kursů, kterých se celkem zúčastnilo 198 fysioterapeutů. Se Společností pro myoskeletální medicínu bychom rádi realizovali učitelský kurs mobilizačních technik. Do budoucna bychom se rádi vyjadřovali k pregraduálnímu studiu, nabízíme pomoc středním zdravotnickým školám jak státním tak i soukromým, stejně jako vysokým školám v oboru rehabilitace. Svou pomoc jsme nabídli i MZd v oboru vzdělávání, vědy a výzkumu, zvláště v budoucnosti, kdy půjde o zřizování akreditačních pracovišť. Alena Herbenová přednesla zprávu o stycích se zahraničními společnostmi fysioterapeutů. Základní části této zprávy byl uveřejněny již v REFORu. Representanti Evropských členů WCPT, E. Boehle ze SRN a G. Treider z Norska nabídli všestrannou pomoc URP včetně organizace studentské výměny, poskytli nám písemné materiály týkající se příslušných fyzioterapeutických společností vč. informací o vzdělání a doporučili nám zažádat o statut pozorovatele ve WCPT. Pí. G. Treider po svém návratu podala podrobnou zprávu pro WCPT Europe, v níž kladně oceňuje práci Unie a doporučuje její členství ve WCPT. V současné době žádáme o statut pozorovatele ve WCPT, toto bylo možné učinit až po vyřešení státoprávního uspořádání bývalého Československa /plným členem je Polsko, pozorovateli jsou zástupci Maďarska, Bulharska a Slovinska a zúčastnili se Evropského valného shromáždění v Barceloně/. Jako přílohu k důvodové zprávě návrhu zákona o Komoře fyzioterapeutů nám bylo doporučeno zpracovat přehled fyzioterapeutických profesních organizací v Evropě. Proto jsme kontaktovali dvanáct evropských organizací. Přehled získaných informací uveřejníme v jednom z příštích čísel
REFORa nebo Bulletinu. Pavel Fuksa podal zprávu o zpracování nových kalkulačních listů, které jsou podkladem pro nový sazebník výkonů fyzioterapeutů a ergoterapeutů. Toto bylo provedeno ve spolupráci s řadou odborných pracovišť a konsultováno s rehabilitační společností. Zprávu doplnil Dr. Kadlec za Rehabilitační společnost. Dále hovořil o poslání Rehabilitační společnosti, která je v současné době považována za jediného partnera pro jednání s Pojišťovnou prostřednictvím Purkyňovy společnosti. Za všeobecnou zdravotní pojišťovnu vystoupil Dr. Pokorný. Uvedl, že sazebník se zpracovává na MZd.,je tedy sazebníkem MZd, které ohodnocuje jednotlivé výkony body ve spolupráci s Lékařskou Komorou. Jedině MZd může něco na sazebníku měnit / nikoli tedy VZP/. Finanční ohodnocení bodu stanovuje MF a schvaluje vláda. Dále hovořil o uzavírání smluv VZP s nestátními zdravotnickými zařízeními., tato smlouva je možná v případě, že příslušné zařízení má registraci. Souběh zaměstnání ve státních a nestátních zdravotních zařízeních je samozřejmě možný. Po přestávce byla zahájena diskuse. Účastníci vyslechli s nepředstíraným zájmem informaci kol. Kulišové o finančním hospodaření rehab. oddělení Na Františku, kterému se daří úspěšně hospodařit i při současném sazebníku. Na žádost pléna kol. Kulišová slíbila dodat podklady výboru URP. Byly vzneseny požadavky na ustavení výborů URP v regionech, o což projevili zájem zástupci Brna a Ostravy. Na základě jejich iniciativy bylo dohodnuto, že příslušný region předá URP seznam členů, kteří se v regionu organizují a vyžádá si na ně příspěvek ve výši 50 Kč na osobu. Minimální počet členů v regionu by měl být 50. Pavel Švejcar vyzval plénum k získání samostatné místnosti pro potřebu URP a k souhlasu se zakoupením kopírky a počítače pro kancelář URP. V diskusi dále vystoupil Dr. Kopečný z Fak. tělesné kultury z Olomouce, který informoval o možnostech studia fyzioterapie na této fakultě. Denní studium má přísné přijímací zkoušky, do dálkového studia je možno se přihlásit po dvou letech praxe bez přijímacích zkoušek / trvá 3 roky/. Žádosti o přijetí je možno posílat na adresu Fak. tělesné kultury, katedra fyzioterapie, Universita Palackého, tř. 17. listopadu 6, 770 00 Olomouc / tel. 242 41 /. Ve svém usnesení Valná hromada URP vzala na vědomí přednesené zprávy a schválila je. Schválila navrhovanou výši členského příspěvku ve výši 200,- Kč. Schválila vyslání zástupce Rady profesních organizací. Dále doporučila vytváření Regionálních organizací a schválila nákup počítače a kopírky pro kancelář URP.
Do nového výboru byli zvoleni: M. Sekyrová, A. Herbenová, P. Fuksa, V Jedličková, V. Bezvodová, J. Hromádková, M. Nováková, Z. Holna, L. Kazmarová., do revizní komise byly zvoleny Mlčochová, Balcárková a Fabiánová. Na závěr P. Švejcar poděkoval za účast a spolupráci a popřál všem hodně úspěchů. Naopak nově zvolený výkonný výbor poděkoval odstupujícímu předsedovi za činnost ve prospěch URP. A.H. ---------------------------------------------------------------Regionální unie rehabilitačních pracovníků Severní Moravy a Slezska zastoupená paní Věrou Novotnou a Janou Jiskrovou připravila dopis na resorty k problematice současného systému financování fyziatrické péče a jeho dopad na možnost privatizace. Obracíme se na odborné finanční a vládní kruhy pro posouzení a pomoci řešení problému, který vyvstal pro rehabilitační oddělení pracující smluvně s VZP. Při propočtech spojených s privatizací malých a středně velkých pracovišť jsme došli k názoru, že za současného stavu bodového hodnocení nejsou vůbec schopna privatizace při dodržování všech právních a etických zásad. Při hodnotě bodu 0,45 Kč jsme při propočtech u stávajících rehabilitačních zařízení s velkou klientelou došli k naprosté platební neschopnosti. Předpokládali jsme, že bod při minimální hodnotě 1 Kč by zaručoval těmto pracovištím, která pracují na vysoké odborné úrovni, pouhé přežití. Stávající stav hodnoty bodu, který v r. 1993 nedosáhne minimální hodnoty 1 Kč však předem určuje rehabilitační pracoviště do platební neschopnosti. Při maximálním pracovním vytížení jednoho rehab. pracovníka - VŠ nebo jednoho RP SZŠ s atestací a kursy v různých technikách (mobilizace páteře, Vojtova reflexní terapie, Kabat atd.), se ukázalo, že maximální hrubý výdělek u tohoto pracovníka činí 240 Kč za jeden den a 8 hod. nepřetržité práce. Tedy roční výdělek činí 46 000 Kč při hodnotě bodu 0,45 Kč. To svědčí o tom, že při vytváření Sazebníku VZP nebyla pro obor léčebné rehabilitace zohledněna odbornost RP a finanční náklady oddělení. Pro upřesnění, starší vybavení menšího rehab. oddělení činí minim. 1 000 000 Kč. Mají-li rehabilitační oddělení platit provozní náklady (elektřina, teplo, nájem atd.....) a dovybavovat kvalitně svá oddělení, dostávají se do naprosto neřešitelné situace, což se týká rehabilitačních odd. státních a především i soukromých, kde ještě nabíhají platby úvěrů za kompletní
zařízení. Tato oddělení nejsou schopna existovat ani v případě, když budou svým odborným pracovníkům platit pouze státem určenou minimální mzdu. Snad jedině v případě porušení právních a etických norem, tj. přeplněná oddělení, kdy z pacienta se stává pouze číslo - věc a nebo při vlastním výkladu financování některých úkonů přímo pacientem, např. reflexní masáž hrazena pacientem, přestože je tento výkon v sazebníku. Ptáme se, co bylo účelem zpracování Sazebníku VZP pro RP vysokoškoláky a RP SZŠ v nynějším ohodnocení u jednotlivých výkonů. Víme, že současná společnost vedle prosperující skupiny občanů bude mít velkou ekonomicky středně a slabě situovanou vrstvu občanů odkázanou na zdravotní péči hrazenou plně VZP. Jestliže je trend privatizovat co nejvíce zdravotnických zařízení, opět se ptáme, zda bylo cílem našich odborníků, kteří sestavovali sazebník, předem likvidovat všechna rehabilitační pracoviště, t.j. pracoviště státního sektoru a malá a střední privatizovaná pracoviště a tím i rehabilitaci jako obor, bez kterého utrpí kvalita léčby pacienta i v ostatních oborech. Rehabilitační Unie RP žádá zveřejnění všech lékařů a úředníků podílejících se na sestavení Sazebníku výkonů RP. Dále Unie rehabilitačních pracovníků žádá pro přežití oboru, který by měl pomáhat lidem a je neoddělitelnou součástí komplexní zdravotní péče, minimálně zdvojnásobení bodového hodnocení jednotlivých úkonů a to vše s přihlédnutím k těžké finanční situaci v celém zdravotnictví ČR. Za Regionální unii rehab. pracovníků Severní Moravy a Slezska Věra N o v o t n á
Jana J i s k r o v á
Klinika léčebné rehabilitace FNsP Ostrava
Léčebná rehabilitace ÚSM Praha, pracoviště Ostrava, Stadion Vítkovice
Syllabova 19 703 86 O s t r a v a 3 706 03 O s t r a v a 3 ---------------------------------------------------------------Příloha: Ekonomická rozvaha středně velkého rehabilitačního odd. jdoucího do privatizace. Rehabilitační oddělení o průchodnosti 60 - 70 pacientů denně, kdy provoz zajišťují 4 pracovníci v oboru RP, nelze privatizovat.
Z d ů v o d n ě n í: Mgr. fyzioterapeut - vzdělání Gymnasium, 2 letá nástavba pro RP + 4 leté vysokoškolské vzdělání Fyzioterapeut
- vzdělání Gymnasium, 2 leté nástavbové vzdělání pro RP + 2 letá atestace obor LTV + odborné kursy (mobilizace, elektrodiagnostika atd.) + 20 let praxe v oboru
Fyzioterapeut
- vzdělání Gymnasium + 2 leté nástavbové studium pro RP + odborné kursy a 20 let praxe v oboru rehabilitace
Fyzioterapeut
- vzdělání 4 letá SZŠ, obor RP
Tito výše uvedení pracovníci na léčebné tělesné výchově mají možnost získat nepřetržitou prací u pacienta za 8 hod. práce (není počítáno s časem na dokumentaci a výkazy pro pojišťovny) 512 bodů denně (bez ohledu na vzdělání a odbornost) pro jednoho pracovníka. Při hodnotě bodu 0,45 Kč za bod je to hrubý výdělek 240,- Kč denně prakticky za 10 hod. nepřetržité práce, protože bez dokumentace nelze v léčebných oborech pracovat, zvláště při smluvních vztazích s pojišťovnami. 1 RP za jeden rok práce 102 400 bodů, při 0,45 Kč 46 080,- Kč za rok práce. Jeden pracovník na elektroléčbě středně velkého rehab. oddělení je schopen při 80-ti elektroléč. procedurách za den (tj. 10 FT za 1 hod.) získat 1 760 bodů. Elektroléčba je pouhým doplňkem kvalitní rehabilitační péče. Tento pracovník za jeden rok práce je schopen vykázat 352 000 bodů, při hodnotě 0,45 Kč je to 158 400, Kč celkem.
Průměrně vybavené, středně velké pracoviště (tj. malá tělocvična 6x6 m, elektroléčba, 3 individuální pracovny + 1 příjmová místnost s kanceláří)
Základní prostředky + DKP: zůstatková hodnota 600 000,- až 1 000 000,-Kč Náklady: nájem pracoviště (při nejnižším nájmu)
minim. 30 000,- Kč energie (voda, teplo) minim. 60 000,- Kč prádlo (prostěradla, prac.oděvy) minim. 15 000,- Kč ostatní náklady (telefon, opravy přístrojů, údržba, ekonom. poradenství atd.) minim. 20 000,- Kč úklid minim. 20 000,- Kč pojištění pracoviště+ poj.pracovníci minim. 10 000,- Kč ?
Minimální náklad činí ročně
155 000,- Kč
Splátky na úvěr ročně
150 000,- Kč
Pro oddělení je nezbytné vydělat pro zajištění nákladů na provoz a splátek úvěrů 300 000,- Kč Úmyslně do nákladů nejsou zahrnuty mzdy pro fyzioterapeuty, protože ti již nejsou schopni vydělat ani na své nemocenské a sociální pojištění. U 4 fyzioterapeutů na vysoké odborné úrovni dělá jejich roční příjem v hrubém totiž pouhých 296 640,- Kč Tj. pouhých 50% nutných k přežití těchto rehabilitačních oddělení (dle výše uvedeného propočtu). Jana J i s k r o v á ÚSM v Praze Nad Královskou oborou 53 170 00 P r a h a 7 Léč.rehabilitace ÚSM v Praze pracoviště Ostrava Stadion - Vítkovice 706 03 O s t r a v a xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
VAŠE NÁZORY Dovolte mi zveřejnit dopis, který jsem dostal z Liberce: Vážený pane doktore Calto, v REHAFORu nás vyzýváte, abychom přispívaly se svými návrhy a připomínkami. Po delším uvažování a diskusích na našem oddělení jsme se rozhodly požádat Vás, abyste uveřejnil tuto naši výzvu k ostatním fyzioterapeutům v České republice. Přestože závěrečný verdikt byl již vyřknut a problém tím zdánlivě vyřešen, stále nám to připadá nespravedlivé a jsme přesvědčeny, že ještě stojí za to zkoušet to znovu. Zároveň Vás tímto prosíme o podporu. Vážené kolegyně a kolegové fyzioterapeuti, chtěly bychom Vás tímto příspěvkem vyzvat k obnovení diskuse o udělení titulu bakaláře a uznání 3letého studia pro fyzioterapeuty - specialisty. Připadá nám velmi nespravedlivé, že my, které jsme absolvovaly navíc roční studium, jsme tímto rozhodnutím vyřazení z možnosti pracovat a sbírat zkušenosti v zahraničí, protože tam naše dvouleté studium neuznávají. Můžeme to potvrdit z vlastních zkušeností, protože 3 naše kolegyně se účastnily krátkodobých stáží v zahraničí a tento všeobecně známý poznatek nám potvrdily. Obšírnost atestační zkoušky není zanedbatelná, ani roky praxe, kterou každá ze specialistek má, popř. odborné kursy. Mnohé z nás školí právě i tyto bakaláře v jejich začátcích, dále žákyně vykonávající povinnou praxi a často i začínající rehabilitační lékaři chodí ke zkušeným fyzioterapeutkám na radu. I my samy se neustále snažíme zdokonalovat v nových poznatcích a to i za cenu, že si kursy samy platíme. Na našem oddělení pracuje 45 fyzioterapeutek a z toho je 21 specialistek. Nevidíme důvod, proč bychom např. po absolvování třeba i placené - zkoušky nemohly titulu dosáhnout. Zkusme proto ještě jednou zvednout diskusi na toto téma, vždyť pokud se o to nebudeme znovu a znovu pokoušet, nikdy ničeho nedosáhneme ani v jiných otázkách. Pište na adresu: UNIE rhb. prac., neurol.klinika, rehab. odd. Kateřinská 30, 128 00 Praha 2 Liberec 4.2.93
S pozdravem kolektiv fyzioterapeutek Nemocnice Liberec
Vyjádření URP k dopisu z Liberce Odpověď na dopis kolektivu fysioterapeutek z nemocnice v Liberci ze dne 4.2.1993 adresovaný do REFORa Dr. Caltovi, na vědomí Unii rehabilitačních pracovníků. Vážené kolegyně, plně chápeme Vaše rozhořčení nad současným stavem věcí a navrhujeme Vám následující možnosti, jak tuto situaci řešit. Dovolila bych si v této souvislosti upozornit, že to, co navrhujete, t.j. dosažení titulu po absolvování placené zkoušky, je v přímém rozporu s platným zákonem o Vysokých školách č. 172/1990 Sb. Zákon jednoznačně určuje, že žádnou vysokoškolskou zkoušku, tedy ani zkoušku bakalářskou, nelze složit bez imatrikulace na příslušné fakultě. Proto nelze získat titul bakaláře na základě pouhého absolvování jakékoli zkoušky, ale je třeba být absolventem vysoké školy. Je sice možné si představit novelizaci zákona, která by to pro zvlášť určené případy řešila, ale tuto cestu URP považuje za velmi neschůdnou z praktických i zásadních důvodů. Jiná, schůdnější cesta, je podat si přihlášku k výběrovému řízení do dálkového bakalářského studia v oboru rehabilitace - fyzioterapie. O tomto typu studia se dozvíte z podrobného inserátu uveřejněného v posledním čísle Zdravotnických novin, který zejména uvádí kritéria pro přijetí. Studium bude otevřeno ve školním roce 1993/1994; přihlášku je třeba poslat na studijní oddělení FTVS UK (ul. J. Martího 31, 162 52 Praha 6) do konce dubna 1993. V současné době se jedná také s vedením III. lék. fakulty UK v Praze (kde probíhá denní bakalářské studium) o zavedení dálkového studia. Další možnost je přihlásit se do dálkového bakalářského studia na Fakultě tělesné kultury v Olomouci (katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Universita Palackého, tř. 17. listopadu 6, 770 00 Olomouc). Studium trvá 3 roky, je možné se přihlásit po dvou letech praxe v oboru, přijímací zkoušky se nedělají. Poslední možnost je přihlásit se do denního bakalářského studia na fakultách v Praze (na FTVS a na III. lékařské fakultě, Šrobárova 48, 100 42 Praha 10) a v Olomouci. Za URP Alena Herbenová V Praze, dne 13. 3. 1993 ----------------------------------------------------------------
INFORMACE Sekce pro využití jógy v rehabilitaci ČRS pořádá od 30.5. do 5.6.1993 kurs "Nové zkušenosti s využitím jógových technik ve tnictví". Kurs se bude konat v Podhradí u Ledče nad Sázavou. Cena 1200, - Kč. Zájemci nechť se hlásí u mne, podrobnější informace jim bude zaslána. doc.MUDr.J.Votava, Albertov 7, 128 00 Praha 2 ---------------------------------------------------------------Informace o III.sjezdu Společnosti FBLR SR v Trenčianských Tepliciach ve dnech 20 - 21. května 1993. Odborný program:
Využití léčebné rehabilitace v medicíně, Varia Není konferenční poplatek, přihlášky k odbornému programu do 15.4.1993: vědecký sekretář Společnosti FBLR MUDr. Július Kazimír, NsP Galanta, Hodská 373/38, 924 00 GALANTA, tel. 0707-4571, fax. 0707-4572 Přihlášky na ubytování: MUDr. Jana Zálešáková, Slovenské kúpele, 914 51 Trenčianske Teplice ---------------------------------------------------------------Ve dnech 11.-15. února letošního roku jsem měl možnost zúčastnit se v Novém Městě na Moravě pracovního setkání lékařů a fysioterapeutů, kteří se hlouběji zabývají medicínskou problematikou dětí ohrožených a poškozených v rámci DMO. Dlouholetá poctivá práce, nadšený a přitom kritický zájem o obor a Vojtovu metodu novoměstského primáře dětského lůžkového oddělení, dr. Stanislava Severy, se v posledním období zúročuje a stává užitečným nejen pro nemocné děti, ale i pro ostatní zdravotnickou veřejnost. Již podruhé se totiž díky jemu sešli dětští neurologové, rehabilitační lékaři a fyzioterapeuté, aby si vyměnili svoje zkušenosti a získali další nové poznatky.
Měli jsme to velké štěstí, že největším pomocníkem se v tomto našem úsilí a nezištným dárcem svých vědomostí stal opět osobně pan profesor Václav Vojta. Velký člověk a lékař, jehož přínos pro vývojovou kinesiologii a pro celou léčebnou rehabilitaci je tak obrovský, že v dnešní době ani nedocenitelný. Bylo velkým zážitkem sledovat přímo způsob myšlení a práci člověka, jehož náplní života se stala mimo jiné především mravenčí práce a poznání mnoha zákonitostí pohybu a vývoje pohybových mechanismů. Pro ne zcela zasvěcené kolegy je si třeba připomenout, že Vojtova metoda není metodou léčby, ale něčím více. Praktickým uplatněním znalostí řízení pohybu. Je tedy použitelná nejen u dětí s DMO, ale podle mého názoru a dosavadních zkušeností, především u dospělých pohybově nemocných, jejichž pohybový potenciál byl poškozen již po dosažení normálního pohybového vývoje. Z mého pohledu, rehabilitačního lékaře, je přáním, aby podobných setkání bylo více. Příslib dalšího ročníku, novoměstských dnů 94 s plánovanou tématikou prohloubení znalostí z kinesiologie je tedy více než radostný. ---------------------------------------------------------------Sekce dětské mozkové obrny při České rehabilitační společnosti si Vás dovoluje pozvat na
XXII. konferenci o dětské mozkové obrně
kterou pořádá ve dnech 27. - 28.května 1993 v rekreačním zařízení LIAZ v Zámostí u Jičína. Konferenci organizuje Dětská lázeňská léčebna v Železnici v rámci oslav 40. výročí založení léčebny. Přihlášky nejpozději do 31.3.1993 na adresu: Dr. Alois Stehlík, Dětská léčebna, 507 13 Železnice ---------------------------------------------------------------ČRS a katedra rehabilitace IDV PZ v Brně uspořádaly 22.3.1993 celodenní seminář. V první dopolední části zazněly informace o činnosti ČRS a regionálního výboru URP v Brně. Rozsáhlá diskuse proběhla k současnému stavu oboru ve vztahu k Všeobecné zdravotní pojišťovně. Odpolední program byl v rámci odborné části semináře věnován "Rehabilitační péči ve Švédsku". Zájem o seminář příjemně překvapil - zasedací místnost IDV PZ skoro nestačila. J.C. ----------------------------------------------------------------