Role platebních karet v elektronickém platebním styku

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů

Role platebních karet v elektronickém platebním styku Bakalářská práce

Autor:

Veronika Kratochvílová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.

prosinec, 2008

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Praze dne 15. prosince 2008

Veronika Kratochvílová

Ráda bych zde poděkovala svému vedoucímu práce JUDr. Ing. Otakarovi Schlossbergerovi, Ph.D. za ochotu, čas, trpělivost a cenné rady, které mi během zpracovávání práce poskytl.

Anotace práce:

Moje bakalářská práce se zaměřuje zejména na oblast platebních karet a na roli, kterou v současné době zastávají vedle ostatních elektronických platebních prostředků a dále pak ostatních instrumentů platebního styku. Zaměřuji se na trendy nacházející se na současném trhu a také na bezpečnost elektronických platebních nástrojů. Uvádím zde zároveň, jakou roli by měly platební karty hrát s největší pravděpodobností v budoucnu a v závěru práce vysvětluji svůj postoj a názor, že v následujících letech budou i nadále plnit značnou funkci a neměly by být z trhu masivně vytlačeny jinými formami elektronických nebo jiných platebních instrumentů.

Annotation of the thesis:

My bachelor thesis is focused on the payment cards field and on their rule next to other electronic mediums of payment and other instruments of system of payment at present. I focus on the trends of present market and on the safeness of electronic mediums of payment. I mention here too the rule the payment cards should play with the highest probability in future. At the end I explain my attitude and opinion that in following years the payment cards will play important rule and should not be replaced on the market by other forms of electronic or other mediums of payments.

ÚVOD ................................................................................................................................................ 7 1 Právní zasazení a vymezení platebního styku ................................................................................. 8

1.1 Elektronický platební styk ..................................................................................... 9 1.1.1 Právní zasazení elektronického platebního styku ............................................... 10 1.1.2 Vymezení elektronického platebního styku ....................................................... 11 1.1.2.1 Elektronické peněžní prostředky.................................................................. 11 1.1.2.2 Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě .................................... 13 1.2 Platební karty ............................................................................................................. 15 1.2.1 Právní zasazení platebních karet ........................................................................ 16 1.2.2 Vymezení platebních karet ................................................................................. 16 2 Charakteristika platebních karet jako platebního instrumentu ...................................................... 17

2.1 Vývoj platebních karet v České republice ................................................................. 18 2.2 Druhy platebních karet a jejich definice .................................................................... 20 2.2.1 Debetní karta ...................................................................................................... 21 2.2.2 Kreditní a úvěrová karta ..................................................................................... 21 2.2.3 Charge karta........................................................................................................ 21 2.2.4 Karta s magnetickým proužkem ......................................................................... 22 2.2.5 Čipová karta........................................................................................................ 22 2.2.6 Karta s laserovým záznamem ............................................................................. 22 2.2.7 Kobrandované (co-brandované), Affinity a další karty ...................................... 23 2.3 Transakce prováděné platebními kartami .................................................................. 24 2.3.1 Účastníci platby platebními kartami ................................................................... 24 2.3.2 Bezhotovostní placení......................................................................................... 25 2.3.3 Výběr hotovosti z bankomatu ............................................................................. 25 2.3.4 Výběr hotovosti na pobočce banky a v obchodech ............................................ 26 3 Rizika při užívání platebních karet a elektronických platebních prostředků................................. 26

3.1 Riziko ztráty nebo odcizení platební karty ................................................................ 27 3.2 Podvody s padělanými kartami ................................................................................. 28 3.3 Internetové podvody s kartami .................................................................................. 29 3.3.1 Skimming ........................................................................................................... 30 3.3.2 Phishing .............................................................................................................. 30 3.4 Další rizika platebních karet ...................................................................................... 32 3.4.1 Riziko karty zcizené na poště ............................................................................. 33 3.4.2 Riziko tzv. Libanonské smyčky ......................................................................... 33 3.4.3 Riziko způsobené špatnou morálkou obchodníka nebo zákazníka .................... 34 3.5 Bezpečnostní opatření ............................................................................................... 34 3.6 Zabezpečení elektronických platebních prostředků .................................................. 35 3.6.1 Phonebanking ..................................................................................................... 36 3.6.2 GSM banking...................................................................................................... 36 3.6.3 Home banking .................................................................................................... 36 3.6.4 Internetové bankovnictví a WAP banking.......................................................... 37 4 Analýza platebních karet mezi bankami na území České republiky ............................................. 37

4.1 Porovnání nabídky kreditních karet v České republice ............................................. 38 4.1.1 Neaktivní kreditní karty v České republice ........................................................ 40 4.2 Čipové karty a jejich využívání v České republice ................................................... 41 4.3 Nabídka kobrandovaných (co-brandovaných) karet v České republice .................... 42 4.4 Netradiční platební karty nabízené v České republice .............................................. 43 4.4.1 Platební karty pro děti poskytované bankami v České republice ....................... 43 4.4.2 Chytrá karta – novinka České spořitelny............................................................ 44 4.4.3 Nabídka netradičního vzhledu platebních karet v České republice.................... 44

5 Porovnání platebních karet a ostatních platebních prostředků ...................................................... 45

5.1 Shrnutí alternativních platebních služeb.................................................................... 46 5.1.2 České a slovenské alternativní platební služby .................................................. 47 5.2 Elektronické peněženky a jejich role ......................................................................... 49 5.2.1 Česká internetová peněženka Monetka .............................................................. 50 5.3 Současná role a fungování šeků ................................................................................ 50 5.3.1 Soukromé a cestovní šeky jako nejznámější druhy ............................................ 51 5.3.2 Výhody a nevýhody spojené s použitím šeků .................................................... 52 5.3.3 Popularita šeků v České republice ...................................................................... 53 6 Předpokládaný budoucí vývoj ....................................................................................................... 53

6.1 Biometrické ověření .................................................................................................. 54 6.2 Autentizace s CD-ROM ............................................................................................ 54 6.3 Cashback.................................................................................................................... 55 6.4 Čipová technologie a mobilní telefony ...................................................................... 56 6.5 Inovace v oblasti bankomatů ..................................................................................... 56 VÝSLEDKY .................................................................................................................................... 58 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ........................................................................................................... 60

ÚVOD Pro výběr tématu mé bakalářské práce s názvem „Role platebních karet v elektronickém platebním styku“ jsem se rozhodla z několika důvodů. Velká část uživatelů platebních karet nemá o elektronickém platebním styku mnoho informací. Přestože na trhu dnes existuje literatura, která je schopna poskytnout čtenáři obecný výklad, neexistuje žádná taková, která by tyto produkty přiblížila z hlediska jejich využití v praktickém životě. Toto využití mám na mysli v závislosti na stávající nabídce trhu, popřípadě konkurence na trhu - to vše samozřejmě, podle potřeb konkrétních uživatelů. Důvodem, který mě ujistil, že chci zpracovat právě toto téma, bylo absolvování předmětu Platební styk ve třetím semestru bakalářského studia. Právě tam jsem se poprvé setkala podrobněji s oblastí platebních karet a platebního styku, jak klasického, tak elektronického. Nejvíce jsem ocenila nové poznatky z oblasti elektronických platebních prostředků, jejichž užití v praxi jsem měla možnost sledovat již několikrát v zahraničí, kde jsou stále používanější a doposud známější než v České republice. Proto se v závěru krátce zaměřím na jejich předpokládaný budoucí vývoj, zejména celoplošně ve světě, ale i u nás. Zejména rychle se vyvíjející informační technologie činí zvolené téma atraktivním a dynamickým v rámci zefektivnění komunikace s bankou 24 hodin denně v režimu on-line. Ve své bakalářské práci se pokusím vymezit, jakou roli v elektronickém platebním styku hrají platební karty. Úvodem považuji za důležité definovat platební styk obecně a zmínit legislativu týkající se dané oblasti. Ve druhé kapitole chci nastínit vývoj platebních karet v České republice a hned po něm charakterizovat druhy platebních karet používaných v současnosti. Budu psát mimo jiné i o tom, proč lidé často zaměňují kreditní kartu za debetní. Druhá část této kapitoly je věnována možnostem platebních karet od bezhotovostních plateb po výběr hotovosti z bankomatu a na pobočkách bank. Stále častější je i možnost výběru hotovosti v obchodech, kterou chci zmínit také. Protože vedle nesporných výhod elektronického platebního styku existuje i možnost zneužití, věnuji třetí kapitolu riziku a mimo jiné objasním i pojmy skimming a phishing. Přirozeně se pak dostávám k otázce, jak těmto hrozbám čelit. Bezpečnostní opatření a zabezpečení elektronických platebních prostředků obecně popisuji v druhé části této kapitoly. Předmětem čtvrté kapitoly je pak analýza platebních karet mezi bankami na území České republiky. Porovnám jednotlivé nabídky platebních karet a služeb spojených s jejich 7

užíváním. Budu psát jak o nejnovějších čipových kartách, tak o co-brandovaných a jiných netradičních kartách. V páté kapitole chci srovnat platební karty s ostatními platebními prostředky, jako jsou například elektronické peněženky a šeky. V závěru své bakalářské práce se pokusím nastínit budoucí vývoj elektronického platebního styku. Cílem této práce je zaměřit se na pojem „platební karty“ v oblasti elektronického platebního styku v širším pojetí a jeho zařazení mezi ostatní elektronické platební instrumenty.

8

1 Právní zasazení a vymezení platebního styku Platební styk lze definovat jako proces předání peněz od dlužníka k věřiteli. Zahrnuje veškeré hotovostní a bezhotovostní platby, které provádějí banky pro sebe, respektive pro své klienty. Realizace platebního styku probíhá na základě právních norem, které ho upravují přímo nebo zprostředkovaně. Právní úprava, která vymezuje pravidla pro platební systémy, je uveden v zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), konkrétně ve čtvrté části. V ostatních třech částech upravuje tento zákon problematiku provádění převodu peněžních prostředků, vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, vznik a provozování platebních systémů. V souladu se Směrnicí č. 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, stanovuje principy, na kterých může fungovat platební systém. Pro platební styk a zúčtování je dále důležitá vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb., kterou se stanoví způsob provedení platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech a technické postupy bank při opravném zúčtování. Platební styk mezi bankami na území České republiky se vztahuje úprava v zákoně č. 21/1992 Sb., o bankách, který stanovuje, že banky si převádějí navzájem peněžní prostředky v české měně podle jednotlivých položek vytvořených na základě vlastních příkazů a příkazů svých klientů prostřednictvím platebního styku. Podmínek tzv. opravného zúčtování se dotýká § 20c. Protože základem bankovních operací a služeb, na které navazuje komplexní zajišťování platebního styku a zúčtování, je běžný účet, bude se další právní norma týkat právě úpravy tohoto běžného účtu. Jeho vedení upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (ustanovení §§ 708 – 715). Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. navazuje na uzavření tzv. Ženevských konvencí, ke kterým přistoupilo Československo ve třicátých letech dvacátého století. Pro mimosoudní urovnání sporů, které vzniknou mezi poskytovateli služeb, je zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Klasická soudní ochrana není v mnoha případech dostatečně efektivní z důvodu, že náklady sporu často převyšují spornou částku a složitost soudního sporu je pro spotřebitele služeb v oblasti bankovnictví většinou odrazující. V roce 1992 vydala Státní banka československá Všeobecné obchodní podmínky, kterými se stanoví zásady vedení běžných účtů klientů u bank a provádění platebního styku a 8

zúčtování na těchto účtech. Tato norma ovšem nemá právní závaznost, protože není normou právní. Slouží potřebám obchodních bank pro vytváření vlastních obchodních podmínek při zúčtování a vedení účtů.

1.1 Elektronický platební styk Elektronické formy instrumentů se používají obecně díky požadavkům na rychlé a flexibilnější přenášení informací. Stejně tak tomu bylo i v minulosti, kdy se s rozvojem techniky začaly hledat cesty a prostředky pro vzdálenou komunikaci. Čím více se elektronické prostředky v bankovní sféře zdokonalují, tím více je kladen důraz na bezpečnost. Prvním významným krokem byla komunikace přes telefon. V rámci bezpečnosti se nedá hovořit o spolehlivé komunikační cestě, protože klient se mohl identifikovat pouze svým jménem a známým hlasem nebo smluveným kódem a autentizace byla prováděna pomocí hesla. Z toho jasně vyplynuly další snahy o vylepšení bezpečnosti. Další významnou změnu zaznamenal fax, kde se pro zabezpečení identifikace začalo používat jména a čísla klienta, čísla účtu a pro autentizaci kódové tabulky. Velkým nedostatkem faxu byla ovšem nedostatečná technika. Vytištěné příkazy nebyly čitelné a jako prvek zabezpečení se zvolilo potvrzování telefonem a v chybných případech musel klient ihned reagovat přeposláním. Absolutním zlomem byl nástup používání počítačů. Ty umožňují zpracovat téměř všechna data. Princip spočívá v tom, že klienti mají účetní programy, v nichž si vedou své účetnictví. V této souvislosti vznikla myšlenka proč přepisovat data, která se již někde zpracovala a proč je tisknout a nosit do banky k dalšímu zpracování. Banky i softwarové firmy se proto začaly zabývat myšlenkou vyhnout se tomuto opětovnému pořizování dat a jejich zabezpečení a začaly připravovat komunikační programy. První soubory se přenášely na disketách a data byla předávána v textových souborech formou kontrolních vět1. To mělo za následek přenesení většího množství dat přímo do systému k zaúčtování bez využití lidského faktoru na přepážce banky. Diskety nahradily přenosy dat z počítače do počítače prostřednictvím BBS (Bulletin Board Service) stanice, která přenášela zabezpečené příkazy tuzemského platebního styku do banky a informace o zpracovaných položkách.

1

Řetězce znaků s přesně stanovenou strukturou se zabezpečovacím kódem pro daný den.

9

Podstatně složitějším programem se stal elektronický podpis. Díky němu se komunikace s bankou stala dostupnou 24 hodin denně a 7 dní v týdnu. V bance jsou instalovány komunikační servery, prostřednictvím nichž komunikace probíhá. Z bankovního systému jsou do nich přenášena data pro klienty. Tato data si klienti stahují dle svých potřeb a možnosti systémů. Základní principy klasického platebního styku zůstávají i pro tuto formu bankovnictví zachovány. Historie elektronických podpisů z hlediska legislativních aspektů není ve světě příliš dlouhá. V roce 1995 byl přijat vůbec první dokument tohoto typu – UTAH Digital Signature Act. V Evropě ze zákonodárství jednotlivých zemí nutno uvést zejména německý zákon o digitálním podpisu z roku 1997. V České republice byl prvním iniciátorem Úřad pro státní informační systém. Záměrem následujících podkapitol je rozvést informace o právních normách, které se elektronického platebního styku týkají a přesně vymezit elektronické platební prostředky.

1.1.1 Právní zasazení elektronického platebního styku Chceme-li se zaměřit na přímé bankovnictví a platební karty z hlediska zákona, obrátíme se na právní normy týkající se platebního styku. Základní úprava vztahů v oblasti platebního styku je v České republice upravena v zákoně č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), který umisťuje do našeho právního řádu výše uvedené směrnice a do určité míry reflektuje i zmíněná Doporučení. Zákon stanovuje práva a povinnosti subjektů účastnících se provádění převodů peněžních prostředků a samozřejmě také stanoví, které subjekty mohou na území České republiky vydávat a užívat tyto prostředky. Zákon říká, že vydavateli nejsou pouze banky, ale jakékoli osoby, které tuto činnost provádějí jako podnikání na území České republiky. Mohou tak činit i vedle své vlastní činnosti. Daná oblast elektronického bankovnictví je předmětem úpravy na úrovni Evropské unie. Za základní normy lze považovat v tomto směru Směrnici č. 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, jejím výkonu a obezřetnostním dohledu nad touto činností. Cílem této směrnice je zamezit nekontrolované emisi elektronických peněz, zvýšit právní jistotu klienta a prohloubit důvěru veřejnosti k elektronickým platebním prostředkům. Dále je to Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a Směrnice č. 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku, 10

ve kterých je upraven postup při zneužití platební karty. Komise ES rovněž vydala doporučení č. 97/289/ES, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem, které je zaměřeno především na jasnou úpravu vztahů mezi vydavatelem a držitelem s akceptem na ochranu práv držitele.

1.1.2 Vymezení elektronického platebního styku Elektronickým bankovnictvím se obecně rozumí operace mezi bankou a klientem, které jsou prováděny elektronickou formou. Vymezení platebních produktů elektronického bankovnictví nám popisuje výše zmíněný zákon o platebním styku2. Podle něho (§ 15) existují dvě varianty elektronických peněžních prostředků: •

prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě, při jehož užívání se zpravidla vyžaduje identifikace držitele osobním identifikačním číslem přiděleným vydavatelem nebo identifikace jiným způsobem

•

elektronický peněžní prostředek, kterým je platební prostředek, jenž uchovává peněžní hodnotu v elektronické podobě a který je přijímán jako platební prostředek i jinými osobami, než jeho vydavatelem.

1.1.2.1 Elektronické peněžní prostředky Druhy elektronických peněžních prostředků se podle Zákona o platebním styku člení z několika hledisek. Prvním hlediskem je způsob uložení elektronických peněz: •

na samostatném nosiči, který musí být při transakci předložen (karta, minikarta, klíčenka s čipem)

•

v počítačové

paměti,

kdy

je

uchovávaná

peněžní

hodnota

zpřístupněna

prostřednictví sítě pro přenos dat a informací

2

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku).

11

Podle povahy elektronických peněz je dále lze členit na: •

token-based3 elektronické peníze, u kterých se jedná o virtuální kopii skutečných mincí. Pro každou minci platí konkrétní registrační hodnota, která má zabránit možnosti použít některou z mincí dvakrát (tzv. doublespending efekt).

•

balance-based4 elektronické peníze jsou častějším jevem a mají podobu zůstatku (kladného nebo záporného) na elektronickém účtu.

Peněžní hodnota uchovávaná na elektronickém peněžním prostředku je označována jako elektronické peníze – jedná se o vznik nové formy peněz. Těmito penězi se rozumí elektronická hodnota, která: •

představuje pohledávku za vydavatelem

•

je uchovávána na elektronickém peněžním prostředku

•

je vydávána proti přijetí peněžních prostředků v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz5

•

je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než jejich vydavatelem

Vydavatelem elektronických peněz mohou být podle §18a banky, pobočky zahraničních bank, zahraniční banky s jednotnou licencí podle zákona o bankách, spořitelní a úvěrní družstva pro své členy, mají-li povolení, instituce elektronických peněz6, zahraniční instituce elektronických peněz s jednotnou licencí, Česká národní banka, jiné osoby na základě povolení České národní banky. Elektronické peněžní prostředky představují ekvivalent běžných peněz, nikdy je však nechtěly nahradit úplně. Tyto prostředky slouží k úhradě drobných částek, kdy použití klasických platebních prostředků vyžaduje vysoké transakční náklady. Z toho jasně vyplývá, že se staly konkurenty dosavadních platebních karet (ale i šeků). Německo bylo prvním státem, který začal vydávat všechny podoby elektronických peněz do bankovních obchodů a který omezil jejich vydávání pouze na subjekty s bankovní 3

Příkladem token-based elektronických peněz byl systém Ecash od společnosti DigiCash. Příkladem balance-based elektronických peněz býval český internetový platební systém I LIKE Q. 5 Doporučení Komise ES č. 97/489/ES a Směrnice č. 2000/46/ES. 6 Podle § 18b zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku se institucí elektronických peněz rozumí akciová společnost nebo evropská společnost se sídlem na území české republiky, která vydává elektronické peníze a které k výkonu této činnosti udělila Česká národní banka licenci. Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti dále vymezuje pojem „evropská společnost“. 4

12

licencí. Stalo se tak na podzim roku 1997 na popud tehdejšího Evropského měnového institutu7. Nejvýznamnější institucí v oblasti vývoje elektronických peněz je Banka pro mezinárodní platby (BIS) se sídlem v Basileji a Evropská centrální banka (ECB) se sídlem ve Frankfurtu.

1.1.2.2 Prostředek vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě Produkty vzdáleného přístupu lze rozdělit podle dvou hlavních hledisek: •

formy vzdáleného přístupu – klade se důraz na formu komunikačního kanálu s bankou. V současné době se využívají zejména v podobě platebních karet, homebankingu, phonebankingu, GSM bankingu a internetbankingu.

•

možnosti, které klientovi poskytují – z tohoto hlediska dělíme na formy pasivní a aktivní.

Pasivní forma umožňuje pouze informace od banky, zejména o pohybech a o stavu na běžném účtu klienta. Aktivní formou lze provádět platební transakce8.

Tabulka č. 1 Přehled přístupů k ovládání účtů

způsob ovládání účtu elektronické (přímé) bankovnictví

telefonní bankovnictví

konkrétní realizace Homebanking (pomocí komunikačních programů) Internetbanking (přes Internet) Call centrum (živí operátoři) IVR (komunikace s hlasovým automatem) SMS zprávy GSM-SIM toolkit WAP

zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-17255, 220 s., str. 170

7

Evropský měnový institut byl ustanoven v rámci smlouvy o EU. Jeho úkolem bylo posilovat spolupráci mezi národními ústředními bankami, koordinaci politik členských států, sledovat fungování Evropského měnového systému, usnadňovat používání ECU a dohlížet na jeho vývoj. Byl předstupněm pro Evropskou ústřední banku, jež vznikla v roce 1998 a tímto vznikem svou činnost ukončil. 8 zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-17255, 220 s., str. 169

13

Tabulka č. 2 Formy vzdáleného přístupu

Název produktu

Charakteristika

Platební karty

Vzdálený přístup k účtu prostřednictvím elektronické cesty prostřednictvím platebních terminálů a dalších způsobů (např. Internet)

Phonebanking (telefon)

Komunikace s bankou prostřednictvím telefonu. Klient komunikuje: • hlasem – s živým pracovníkem (telefonním bankéřem) • tlačítky - s živým operátorem nebo hlasovým informačním systémem (Ineractive Voice Response – IVR) Banky umožňují provádět platby, zadávat trvalé příkazy, otevírat vkladové účty, podávat informace o zůstatcích a pohybech na účtě, nadlimitní transakce musí být autorizovány. Je založen na komunikaci s bankou prostřednictvím mobilních telefonů: • prostřednictvím šifrovaných SMS zpráv • prostřednictvím technologie SIM Toolkit • s využitím technologie WAP Požadavky k získání informací nebo příkazy bance odesílají klienti pomocí SMS v přesně nadefinovaných formátech. Banka zpět odešle SMS zprávu s požadovanou informací.

GSM banking

SIM Toolkit zajišťuje šifrování SMS zpráv. Po spuštění aplikace je vyžadováno zadat BPIN. Po zadání všech potřebných údajů vytvoří aplikace zašifrovanou zprávu, kterou rozšifruje speciální software v bance. Následně je tato zpráva automaticky odeslána na určené telefonní číslo do banky a zde je transakce zaznamenána do systému. Banka následně odešle automaticky SMS o přijetí ke zpracování. Služba WAP je prováděna pomocí Internetu pomocí protokolu WAP (Wireless Application Protocol). Jedná se o kombinaci telefonního a internetového bankovnictví. Některé mobilní telefony s čipovou kartou podporují služby WAP a pustí klienta na WAPové stránky banky (princip webových stránek upravených pro malé displeje mobilních telefonů). Odtud je možno ovládat účet. WAP není omezen vlastní SIM tooklitovou aplikací.

Internetbanking

Homebanking

Komunikačním prostředkem je počítač s nainstalovaným internetovým prohlížečem. Přihlášení klienta do systému probíhá prostřednictvím elektronického klíče nebo přes elektronické podpisy a digitální cerfifikáty. Poté se dostane na webové stránky své banky a může zadávat bance pokyny. Internetbanking umožňuje uskutečňovat podobné služby jako telefonní bankovnictví. Založen na propojení osobního počítače klienta (na kterém je nainstalován speciální program) s počítačem banky prostřednictvím datové sítě. Předávání informací probíhá pouze elektronicky v reálném čase (24 hodin denně). Klient může provádět domácí a zahraniční úhrady a inkasa, zadávat trvalé příkazy a pro podnikatele je výhodou možnost provázání platebního styku s účetnictvím klienta. Alternativou homebankingu je výše zmíněné internetové bankovnictví. Rozšířeným systémem homebankingu je MultiCash. Je založen na komunikaci klienta a banky prostřednictvím bankovního serveru. Data jsou šifrována a zajištěna elektronickým podpisem.

zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-17255, 220 s., str. 169-173

14

Tabulka č. 3 Další služby elektronického (přímého) bankovnictví

Název

Charakteristika •

Fax

• •

příkazy k úhradě a inkasu v tuzemském i zahraničním platebním styku ovládání termínovaných a spořících účtů ovládání trvalých inkasních převodů

Kompatibilní média – diskety s textovými soubory

• • •

příkazy k úhradě nebo k inkasu tuzemského platebního styku zúčtování položek na účtech klientovi z banky výpisy k účtům

BBS stanice

• • •

příkazy k úhradě či inkasu tuzemského platebního styku poskytování seznamu zúčtovaných položek na účtu poskytování výpisu z účtů

•

příkazy k úhradě a inkasu v tuzemském i zahraničním platebním styku výpisy z účtů zůstatky na účtech

Komunikační programy

• •

Vyspělé komunikační programy

Oproti klasickým komunikačním programům dále zahrnují: • avíza k tuzemským platbám • kurzovní lístek banky • textové informace klientům z banky

Nejvyspělejší komunikační programy

Oproti vyspělým komunikačním programům dále zahrnují: • kurzovní lístek České národní banky • ovládání termínovaných vkladů • ovládání vkladových účtů s výpovědní lhůtou

zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing, 2006, ISBN 80-247-17255, 220 s., str. 158-164

1.2 Platební karty Platební karty jsou moderním instrumentem bezhotovostního platebního styku, který je používán pro výběr hotovosti nebo k úhradě spotřebních výdajů. Z výše uvedeného je tedy patrné, že se jedná o formu vzdáleného přístupu k peněžní hodnotě. Dnes platí za nejpohodlnější způsob bezhotovostního placení a nejdostupnější formou spotřebního úvěru. Platební karty nejsou původně bankovním produktem, jejich historie se začala psát již před více než 130 lety a jejich kolébkou se stala Amerika. Přestože dnes se jedná o naprosto běžnou součást úvěrových a běžných účtů, průkopnická léta těchto karet nebyla pro banky a jiné společnosti jednoduchá (viz kapitola 2. Charakteristika platebních karet jako platebního instrumentu). V dalších řádcích následuje jejich základní právní zasazení a vymezení. 15

1.2.1 Právní zasazení platebních karet Platební karta není regulována podrobně zákonem. Dílčí úpravu obsahuje zákon č. 124/2002 Sb., o platebním styku, který upravuje vydávání a používání elektronických platebních prostředků, avšak z pohledu ochrany spotřebitele. Banky, které jsou vydavateli platebních karet, se řídí pravidly mezinárodních asociací. Podmínky vydávání a používání platebních karet stanoví ve svých obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy o běžném účtu nebo samostatné smlouvy.

1.2.2 Vymezení platebních karet Druhy bankovních platebních karet je možné členit z mnoha hledisek. Na následujících řádcích uvedu pouze jejich nejzákladnější klasifikaci a větší pozornost budu tomuto třídění věnovat v další – druhé kapitole mé bakalářské práce.

Podle způsobu transakcí členíme platební karty dělit na: •

debetní karty

•

kreditní karty

•

charge karty

Podle záznamu dat členíme platební karty na: •

embosované kary

•

karty s magnetickým záznamem

•

čipové karty

•

karty s laserovým záznamem

Podle teritoria členíme platební karty na: •

domácí, národní, tuzemské karty

•

mezinárodní karty

16

2 Charakteristika platebních karet jako platebního instrumentu Jejich počátky sahají až do roku 1870 do končin Spojených států amerických, kdy existovaly tzv. kovové úvěrové mince nebo známky. Pavel Juřík ve své publikaci Platební karty – Velká encyklopedie 1870 – 2006 uvádí, že obchodníci vedli svým stálým zákazníkům úvěrový účet. Ten zákazníci hradili v hotovosti vždy ve stanovenou dobu (např. na začátku měsíce). Zákazník se při tomto placení identifikoval svou úvěrovou mincí nebo známkou a obchodník zaúčtoval jejich útratu v účetní knize pod číslem jejich kovových známek nebo mincí. Dá se tedy říci, že platební karty jsou americkým vynálezem. Předchůdci platebních karet Frank Card se ovšem ve Spojených státech objevily až v roce 1892. Šlo o karty vydávané kurýrní a dopravní společností American Express. Na podobném principu fungovala společnosti Western Union a pravděpodobně i dalších přepravních společností v Americe. Šlo o proces, při kterém odesílatel předložil kartu, podepsal objednávku na dopravu zboží s číslem této karty a na konci měsíce obdržel od společnosti fakturu za všechny uskutečněné zásilky. První platební kartou, která byla dostupná širší veřejnosti a zároveň se stala i první věrnostní platební kartou na světě, byla karta společnosti Western Union Telegraph Company v roce 1914. Tato americká telefonní a telegrafní společnost se tímto způsobem snažila udržet si své zákazníky v rámci rostoucí konkurence a přimět je k častějšímu využívání jejich vlastních služeb. Využívání platebních karet opět vyšlo z principu zaplacení faktury za všechny služby najednou na konci měsíce.

Obrázek č. 1 Karta americké telegrafní společnosti Western Union Company z roku 1868.

Stejně jako Western Union Telegraph je v historii platebních karet důležité zmínit společnost Diners Club International. V roce 1950 zrodila tato společnost první univerzální platební kartu, která již fungovala pro obchody více než pouze jedné společnosti. Pro pracovníky v oboru je vznik této karty vázán k notoricky známé historce o obchodní večeři 17

Franka McNamara, který při placení účtu zjistil, že si doma zapomněl peněženku, a tak vyvstala myšlenka, proč by lidé měli být omezeni pouze hotovostí, kterou mají při sobě. Tak byl založen Diners Club, jehož úkolem bylo vydávat svým členům úvěrové karty při placení ve smluvních restauracích. Svým členům pak zasílala jednou za měsíc výpis, kterým uhradí své závazky opět najednou. Zato americké banky začaly přemýšlet o kartách až po 2. světové válce. Podle Pavla Juříka se za nejstarší formu bankovní karty považuje systém newyorské banky Flatbush National Bank zvaný Charge-It z roku 1947. Jednalo se o doklad sloužící k placení v lokální síti obchodů v rozsahu dvou obytných bloků v Brooklynu. Obchody pak bance předložily své prodejní doklady, banka je uhradila a vyúčtovala klientovi. Ovšem první platební karta podobající se těm dnešním, byla vydána až v roce 1951 Franklin National Bank v New Yorku a nesla název Franklin Charge Plan. Tato karta byla vydávána na jméno svého držitele a nesla v sobě výši úvěrového limitu. Byla používána zdarma (pro důvěryhodné klienty), ale většina obchodníků musela bance platit provizi z provedených nákupů. Tuto kartu získávali klienti zcela zdarma a provedené nákupy byli povinni uhradit do 30, 60 nebo 90 dnů. Během let 1953 a 1954 vydávala kartu Charge Card asi stovka amerických bank (Country Bank & TrustCo. of Paterson z New Jersey, First National Bank and Trust Co. of Kalamazoo z Michiganu a další). Pavel Juřík píše, že protože banky neměly zkušenosti s obsluhováním podobného provozu, utrpěly na počátku svých snah místo zisků spíše ztráty. Proto polovina z nich vydávání karet z počátku brzy zastavila. Historie platebních karet je samozřejmě velmi obsáhlé téma, ale není záměrem této bakalářské práce, a proto se o ní zmíním jen v nejzákladnějších bodech.

2.1 Vývoj platebních karet v České republice Stejně jako bylo používání a vydávání platebních karet v e světě nejprve složitou a nákladnou záležitostí, tak tomu bylo ze začátku i v České republice, resp. v Československu. Akceptace platebních karet zde fungovala už dávno před tím než byla vůbec první platební karta na našem území emitována. Také u nás drží prvenství karta Diners Club9, jejíž první oficiální akceptace proběhla v roce 1965, první transakce však 9

zdroj: Internetový server Peníze.cz: článek PLISCHKE, S.E..: Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí, [on-line], 27.4. 2007. Dostupné z WWW: [cit. 2008-11-07]

18

byla provedena až o 3 roky později, kdy ji zákazník použil pro úhradu za služby v pražské pobočce Čedoku. Cestovní kancelář Čedok byla totiž jedinou společností, která přišla v dobách socialismu do styku s cizinci, protože pod ní spadaly všechny subjekty z oblasti cestovního ruchu. Až na počátku 90. let začaly z podnětu České národní banky vznikat v bankách útvary zabývající se jednotným mezinárodním systémem placení. Již v této době provozovala Česká spořitelna svůj systém bankomatů v režimu offline. Ve stejném období tvořily 90% kartového obratu kary vydané v zahraničí, kterými bylo placeno zejména v prodejnách skla, autopůjčovnách, restauracích a hlavně hotelech. V roce 1991 vzniklo Mezibankovní sdružení pro platební karty, které založily Československá obchodní banka, Komerční banka, Investiční banka, Agrobanka a ze slovenských bank Tatrabanka a Všeobecná úvěrová. Aktivity tohoto orgánu přešly po rozpadu ČSFR na dnešní Sdružení pro bankovní karty10. V souvislosti s vydáváním karet se do historie České republiky zapsala Živnostenská banka, která začala v roce 1988 k tuzexovému účtu poskytovat první kartu na českém trhu a jako první banka na našem území vydala v roce 1991 VISA11 kartu.

Obrázek č. 2 Karta Živnostenské banky, která bývala vydávána k tuzexovému účtu. Je to vůbec první platební karta vydaná na území ČR v roce 1988.

Technické možnosti pro převzetí obchodníků MasterCard12 měla jako jediná v roce 1992 Komerční banka. V roce 1996 prodala Živnobanka obchodníky VISA a Diners Club České spořitelně. Česká spořitelna i Komerční banka dodnes těží z těchto úspěšných začátků, které jim zajistily komoditní klientelu. Ostatním bankám se zdály náklady na provoz přehnaně vysoké a ani obchodníci neprojevovali velký zájem. Jejich klienty tvořili převážně tuzemští obyvatelé. Přeargumentovali tak obchodníky, kteří nabízeli své zboží a služby cizincům a terminály pro ně byly nezbytné. Názor běžných obyvatel (potencionálních klientů) se formoval právě podle těchto skutečností. Nevěděli, proč karty chtít, když s nimi nemohou nikde zaplatit. 10

Sdružení pro bankovní karty je zájmové sdružení právnických osob a jiných organizací jejichž zájmem je rozvoj platebních karet v České republice a koordinace prací souvisejících s tímto rozvojem. 11 VISA je karetní asociace vydávající své platební karty i v České republice. 12 MasterCard je jedna z karetních asociacích působících ve světě i v České republice.

19

Kreditní karty přišly asi kolem roku 1998 s Českou spořitelnou. V tomto roce začalo české zastoupení společnosti Diners Club nabízet i svou charge kartu. Větší rozvoj kreditních karet znamenal až vstup Bank Austria Creditanstalt (v dnešní podobě Unicredit Bank) s kreditními kartami Maxim v květnu 2000. Za skutečný start kreditních a charge karet u nás jsou označovány roky 2001 a 2002. Zároveň s těmito kartami přišel i rozmach různých nákupních karet. Oproti období 90. let, kdy se platební karty používaly nějvíce pro úhradu služeb v hotelích, jsou dnes za nejčastější považovány platby kartami za úhradu zboží v hypermarketech.

2.2 Druhy platebních karet a jejich definice Pojem „platební karty“ zahrnuje nejen nejrozšířenější a neznámější karty jako VISA, MasterCard, Diners Club a další, ale i petrokarty jako Shell nebo úvěrové karty O.K. (např. od Českých aerolinií), YES kartu, MAX kartu a mnoho dalších. Platební karty jsou určeny pro občany i podnikatele a jsou většinou přiřazeny k peněžnímu účtu klienta vedeného v bance. Tabulka č. 4 Základní rozlišení platebních karet

Tento druh karet umožňuje nakupovat u obchodníků s elektronickými terminály (většinou jsou napojeny na Elektronické platební karty bankomat) a zůstatek účtu se ověřuje online. Umožňují transakce na bankomatu (ATM) nebo u obchodníka s elektronickým online terminálem (POS).

Jedná se o elektronické platební karty opatřené Embosované platební karty

embossovaným (vystouplým) reliéfním písmem a CVC nebo CVV kódem. Umožňují transakce na bankomatu (ATM) nebo u obchodníka s elektronickým online terminálem (POS), u obchodníka s mechanickým terminálem bez online spojení (imprinter) a také e-commerce transakce (internetová a mailová či telefonická objednávka)

zdroj: Internetový server Peníze.cz: článek TŮMOVÁ, V.: Platební karty – jak nezabloudit v plastovém bludišti, [on-line], 16.10.2007. Dostupné z WWW:< http://www.penize.cz/18548-platebni-karty-jaknezabloudit-v-plastovem-bludisti>[cit. 2008-11-06] Pozn.: Reliéfní písmo umožňuje platby na offline (neelektronických) terminálech, kde se elektronicky neověřuje zůstatek na účtu. Obchodník má ale právo provést tzv. hlasovou autorizaci, což je ověření zůstatku účtu po telefonu. CVC a CVV kód umožňují platbu s platební kartou na internetu, kde tyto kódy působí jako ochrana před zneužitím. Všechny banky v České republice tuto službu ovšem nenabízejí.

20

2.2.1 Debetní karta Přestože debetní karta neznamená „kreditní karta“, bává často běžnými uživateli označována jako „kreditka“. Toto označení ovšem není správné, protože debetní karta je na rozdíl od kreditní vydávána k běžnému účtu a klient tak čerpá své vlastní prostředky (případně kontokorentní úvěr na běžném účtu) uložené na tomto účtu. Ve většině bank je kontokorent standardní součástí běžného účtu. Debetní karty jsou bankami vydávány většinou bezplatně a automaticky při založení běžného účtu. S touto kartou je možné uhradit platby za zboží a služby nebo vybírat hotovost z bankomatu. Po použití je částka odepsána z účtu ihned, jakmile se vydávající banka o transakci dozví. Platby u obchodníků na území České republiky i v zahraničí bývají zpravidla bezplatné a banky za tuto službu dostávají poplatek od samotných obchodníků. K debetním kartám nabízejí banky i některé nadstandardní doplňkové služby (např. cestovní pojištění).

2.2.2 Kreditní a úvěrová karta Jak již bylo naznačeno, na první pohled se kreditní karta od debetní příliš neliší. Ovšem zásadním rozdílem je, že majitel kreditní karty disponuje určitým úvěrovým limitem, který mu dovoluje provádět platební transakce i ve chvíli, kdy nedisponuje dostatečným zůstatkem. Banka tedy jednoduše poskytuje klientovi možnost čerpat u ní spotřebitelský úvěr. Ten ji pak může použít opět k úhradě zboží a služeb nebo k výběru hotovosti z bankomatu a dále si může od banky opakovaně půjčovat a splácet až do výše úvěrového limitu (jedná se o revolvingový úvěr), který se s každou uskutečněnou splátkou úvěru obnovuje. Splácení úvěru je u všech kreditních karet obdobné. Při jakémkoli použití kreditní karty je čerpán úvěr a tento úvěr je splácen měsíčními splátkami společně s úrokem. Kreditní kartou jsou nazývány ty karty, které vydávají bankovní domy. Alternativou kreditních karet jsou úvěrové karty, které vydávají splátkové společnosti, tedy nebankovní instituce. Přestože jde o podobné produkty, výrazně se liší např. počtem obchodů, které tyto karty přijímají. U bankami vydávaných kreditních karet je síť obchodů daleko větší.

2.2.3 Charge karta Vedle kreditních karet nabízí některé banky i charge karty. Jejich princip fungování je však odlišný. Držitel karty hradí provedení platby podle jejich měsíčního výpisu, který mu 21

zasílá vydavatel karty. Držitel je pak povinen uhradit celou částku do stanoveného data. Po celou dobu se neplatí bance žádné úroky a celý dluh se splatí najednou.

2.2.4 Karta s magnetickým proužkem Dalším důležitým hlediskem pro rozdělení platebních karet je druh záznamu na kartě. V předchozí tabulce je popsána embosovaná karta s reliéfním písmem a dalšími druhy jsou karta s magnetickým proužkem. K vůbec prvnímu použití

13

magnetického záznamu došlo

v 60. letech, když London Transit Autority vydala karty pro londýnské metro. Dnes je většina současných karet označena magnetickým proužkem, který obsahuje údaje o čísle karty, jméně držitele, platnosti PIN, finančního limitu a další. Identifikační údaje a data o provedených transakcích jsou zaznamenána na magnetický proužek. Narozdíl od karet, které nemají magnetický proužek ani čip, to umožňuje provádění elektronických transakcí.

2.2.5 Čipová karta V České republice se čipové karty objevily poprvé v roce 1999. Data jsou na této kartě zaznamenávány v mikročipu umístěném na pravé straně karty. Čipová technologie je oproti magnetickému proužku bezpečnější, protože čip je těžko padělatelný. Z hlediska dalších služeb (např. věrnostních programů) umožňují také větší využití a disponují větší pamětí. V budoucnu by se proto z těchto důvodů mělo zcela přejít na karty opatřené čipovou technologií. Karty s čipem také umožňují ověření totožnosti držitele, pomocí otisku prstu, podpisu, hlasového záznamu a dalších údajů.

2.2.6 Karta s laserovým záznamem Laserové karty založené na principu záznamu dat na kompaktním disku byly vyvinuty v Americe v první polovině 90. let. Výhodou těchto karet je jejich velká paměť. Oproti tomu nevýhodou je relativně snadná možnost kopírování. V posledních letech se proto tyto karty doplňují čipem s digitálním podpisem a dalšími aplikacemi. V oblasti platebních

13

zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80247-1381-0, 296 s., str. 207

22

karet se tento druh příliš neprosadil, ale používá se např. jako průkaz k trvalému pobytu v USA14 od roku 1997.

2.2.7 Kobrandované (co-brandované), Affinity a další karty V praxi jsou známy názvy jako co-branded nebo affinity card. Oba tyto druhy karet se vyznačují spoluprací finančního subjektu a nefinančního subjektu, ale v zásadě se naprosto liší. Kobradované karty vydává banka nebo jiná finanční instituce společně s komerční organizací. Jsou tedy oboustranně zaměřeny obchodně. Takovéto karty byly zavedeny koncem 80. let a mají za úkol zvýšení tržeb díky zvýhodněným podmínkám pro klienta. Jedná se o marketingové programy, slevy, věrnostní programy a další. Pro banku toto propojení znamená zejména nižší akviziční náklady, zvýšení příjmů (díky většímu používání karty a menší náchylnosti ke změnám firmy a banky) a předpokládaná ochota zákazníka použít i další produkty, je-li s touto kartou spokojen. Kobrandované karty jsou ve velké míře vydávány v souvislosti s leteckými společnostmi (viz graf č. 1). Příkladem týkajícím se České republiky jsou České aerolinie (ČSA), které v roce 2001 začaly spolupracovat s HVB Bank a nabízely vstupní body do věrnostního programu OK Plus formou počtu nalétaných mil, kde jedna míle znamenala 125 Kč za platby zboží a služeb. Graf č. 1 Nejčastější partneři u kobranovaných karet Hotel Oil Internet Sport Auto Airline Retail Telecom

zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s., str. 219

Affinitní karty vydávají banky nebo specializované organizace ve spolupráci s nekomerčními subjekty mezi něž patří např. neziskové, zájmové nebo charitativní organizace. Cílem emise affinitních karet je získat pro konkrétního vydavatele platebních karet skupinu osob se společným povoláním nebo členstvím v zájmových klubech. 14

zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80247-1381-0, 296 s., str. 182

23

Jedná se nejvíce o ochranu zvířat a přírody. Tímto se finanční sektor výrazně liší od svých komerčních aktivit. Mezi nejčastější typy partnerských karet v USA patří affinity karty s vysokými školami a univerzitami. I v České republice vydala Česká spořitelna ve spolupráci s Karlovou univerzitou takovou kartu.

2.3 Transakce prováděné platebními kartami Služeb, které lze s platebními kartami provádět neustále přibývá. Mezi základní a běžně fungující můžeme zařadit ty popsané v následujících kapitolách jako je bezhotovostní placení u obchodníka (s těmito službami mohou být spojeny i další doprovodné služby) a výběr hotovosti v bankomatu nebo na pobočce banky. Mezi začínající trendy se řadí mimo jiné i výběr hotovosti v obchodě a budoucí vývoj očekává i další nové možnosti služeb, které by nám jako ty stávající měly usnadnit manipulaci s hotovostními i bezhotovostními peněžními prostředky (viz kapitola č. 6).

2.3.1 Účastníci platby platebními kartami Při použití bankovní karty se na celé transakci podílí tyto subjekty: •

klient (držitel karty, plátce, odběratel)

•

banka (emitující instituce, která kartu vydala)

•

obchodník (příjemce platby, dodavatel)

•

autorizační středisko

Schéma č. 1 Jednoduché schéma procesu placení platební kartou

3. Zúčtovací banka obchodníka

1. předložení karty k proplacení obchodníkovi, který ověřil ochranné prvky na kartě

3.

Clearingové centrum

Banka – vydavatel karty

2. předání informace o platbě bance obchodníka 3. clearingové zúčtování mezi napojenými bankami

2.

4. příkaz k vyrovnání sald mezi bankami

4. 1. Držitel karty Obchodník Zúčtovací banka

24

2.3.2 Bezhotovostní placení Bezhotovostní placení je vůbec základním podnětem myšlenky pro vznik platebních karet (viz kapitola 1. Právní zasazení a vymezení platebního styku). Pro uskutečněné platby u obchodníka je nezbytné, aby byl vybaven elektronickým platebním terminálem15 nebo imprinterem16.

2.3.3 Výběr hotovosti z bankomatu Druhou základní službou, kterou platební karty umožňují, je výběr hotovosti z bankomatu17. Ačkoli jde z hlediska původního záměru až o druhou službu, z pohledu statistik v České republice se jedná o službu nejvyužívanější. Banky se tuto skutečnost snaží převést v opak nasazením poměrně vysokých poplatků za výběr z bankomatu a čelí tak velké kritice svých klientů. Například ve Velké Británii klienti takové poplatky vůbec neznají, podobně jako v Rakousku a dalších zemích. Banky na území České republiky jsou kritizovány také z důvodu nedostatečného počtu bankomatů na našem území oproti zbytku Evropy. V roce 2007 z průzkumu statistického úřadu Eurostat18 vyplynulo, že Česká republika má v přepočtu na sto tisíc obyvatel pouze 23 bankomatů. Menší počet mají pouze v Rumunsku a Polsku (kolem 20) a největší naopak Španělé (kolem 125). Přes všechny tyto skutečnosti používají Češi bankomaty častěji než lidé v zemích, kde jsou dostupnější. V příloze přikládám tabulku s počty bankomatů na 100 000 obyvatel ve vybraných zemích EU. Výběr prostřednictvím bankomatu slouží k přístupu držitele karty k hotovostním peněžním prostředkům. Na rozdíl od placení v obchodě lze tato operace provést pouze elektronicky v režimu online a identifikace držitele se ověřuje prostřednictvím PIN kódu.

15

POS terminál – Point Of Sale je elektronický přístroj online napojený na autorizační centrum ověřující transakce. Díky jeho prostřednictvím lze platit všemi platebními kartami. 16 Imprinter je mechanické zařízení (tzv. žehlička), které není propojeno s kartovým centrem. Přes imprinter lze platit pouze embosovanými kartami a jedná se tedy o offline transakce. 17 Vůbec první bankomat na světě byl nainstalován v roce 1967 v pobočce Barclays Bank v Londýně a jeho výnalezcem je John Shepherd-Barron, který byl v roce 2004 za příspěvek k rozvoji bankovnictví jmenován královnou Alžbětou II. důstojníkem řádu britského imperia. 18 zdroj: Internetový server Novinky.cz: článek Počet bankomatů v ČR je oproti zbytku Evropy žalostný, [online], 27.11.2007. Dostupné z WWW: [cit. 2008-11-26]

25

2.3.4 Výběr hotovosti na pobočce banky a v obchodech Způsob použití platebních karet pro výběr hotovosti na pobočkách bank je pro klienta značně nevýhodný z důvodu vysokých poplatků a je používán zejména v případech, kdy nelze použít bankomat. Jedná se o situace, kdy není dostupný nebo částka, kterou chce klient vybrat přesahuje stanovený limit. Držitel karty je v tomto případě na pobočce banky povinen předložit průkaz totožnosti a platba musí být vždy autorizována. Při placení kartou v obchodě neboli tzv. cashbacku lze z účtu klienta provést úhradu služby z účtu klienta a zároveň vybrat hotovost navíc, o kterou klient obchodníka požádá. Tato transakce vyžaduje zadání PIN kódu. V západní Evropě, Spojených státech, Austrálii, Singapuru a Jihoafrické republice funguje cashback řadu let. V Británii nabízí tuto službu vedle supermarketů také hospody a restaurace. V Polsku využívají cashback hlavně v supermarketech, multimediálních obchodech i čerpacích stanicích19. V České republice se jedná o celkem novou záležitost, která byla do provozu uvedena až v roce 2007. V současné době funguje u České spořitelny a Komerční banky a karetních asociací VISA a MasterCard. Pokud je v daném obchodním místě tato služba dostupná, požadavek zákazníka musí přesto splňovat určitá kritéria. V České republice je to nákup zboží a služeb v minimální částce 300 Kč a maximální částce 1.500 Kč. Služby cashback lze v České republice využít při nákupu supermarketů v síti obchodů Ahold (Albert, Hypernova) nebo v hypermarketech Globus20.

3 Rizika při užívání platebních karet a elektronických platebních prostředků S používáním platebních karet a využívání elektronického platebního styku se kromě těch účelných a příjemnějších věcí, kvůli kterým tyto instrumenty vznikly, pojí i určitá rizika. Je tomu tak ostatně jako u všech transakcí spojených s peněžními prostředky, kdy je cílem zneužití a odcizení hotovosti nebo bezhotovostních peněz formou nějakého podvodu. Ale i nesprávné zacházení může stát uživatele zbytečné náklady.

19

zdroj: Internetový server Novinky.cz: článek ČTK.: Další banka spustila cashback, [on-line], 17.4.2008. Dostupný z WWW: [cit. 200812-03] 20 zdroj: Oficiální webové stránky Ahold. Dostupné z WWW: [cit. 2008-12-03]

26

Dne 10. června 2008 se v Praze v hotelu Hilton uskutečnila jednodenní konference21 společnosti Visa Europe, kde pracovníci bank z České republiky, Slovenské republiky, Maďarska a Rakouska zhodnotili pozitivně zejména zavedení čipové technologie (viz obrázek č. 4). Ta se stala v oblasti zabezpečení platebních karet doslova revoluční. Přinesla snížení celkového objemu podvodů. Česká republika i Slovensko vykazují nejlepší výsledky a v dlouhodobém sledování celkem stabilní úroveň v průměru s podvody v ostatních evropských zemích. Podvody se ale přenesly do zemí, kde zavedení čipů zatím neplánují hlavně z důvodu finančních nákladů (např. USA) nebo na ně doposud nepřešly a také do sféry transakcí bez přítomnosti karty (zejména internetových obchodů). Podle článku z května roku 2008 uvedeném na internetovém portálu Novinky.cz22 je nejčastější příčinou vůbec všech bankovních podvodů touha po penězích (71%). Nákladný životní styl pak v 59% a pokušení v 54%. U plných 40% je příčinou nedostatečné vědomí pachatele, že jeho jednání je nesprávné.

Obrázek č. 3 Platební karta s magnetickým proužkem

Obrázek č. 4 Platební karta s čipem

3.1 Riziko ztráty nebo odcizení platební karty Riziko ze zneužití karty, která byla odcizena nebo ztracena spočívá v tom, že se pachatel snaží vydávat za oprávněného držitele. Nemusí k tomu ale dojít jen neoprávněným užitím např. u bankomatu, ale také napodobením podpisového vzoru nebo předložením odcizených dokladů. Zneužití ztracené nebo odcizené karty patří v České republice mezi nejčastější způsoby podvodů s kartami. Proto by se každý držitel karty měl řídit určitými bezpečnostními pravidly, které toto riziko minimalizují. Karta by se zejména neměla dostat

21

zdroj: Oficiální webové stránky magazínu Cardmag. Dostupné z WWW: [cit. 2008-12-20] 22 zdroj: Internetový server Novinky.cz: článek Placení kartami je v ČR bezpečnější než v EU, [on-line], 18. 5. 2008. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/ekonomika/140974-placeni-kartami-je-v-crbezpecnejsi-nez-v-eu.html, [cit. 2008-12-19]

27

z dosahu svého držitele. Platební karta by se měla nosit odděleně od ostatních osobních údajů a hlavně od hesla PIN. Ten by se správně neměl zaznamenávat nikam a držitel by si ho měl pamatovat. Některé banky umožňují zvolit si PIN dle výběru zákazníka. Do budoucna se počítá s opatřením, kdy klient, kterému bude odcizena karta a prokáže se, že její PIN byl poznamenán přímo na ní nebo ve stejném zavazadle jako byla karta uložena, ponese plnou zodpovědnost za uskutečněné výběry až do stoplistace karty. Za časté místo, kam si lidé své PIN hesla zaznamenávají, jsou mobilní telefony. Ty jsou ale také velmi často součástí zavazadla, kde se nachází karta, a proto si ho pachatel může snadno zjistit. Pokud se klient rozhodne takto uložit své identifikační číslo, měl by ho zkombinovat ještě s dalšími čísly a přiřadit například ke kontaktům. Pro všechny případy se doporučuje mít poznamenáno telefonní číslo do banky, právě z důvodu stoplistace nebo blokace. Obě tyto operace se provádí telefonicky (i ze zahraničí). Stoplistace se týká embosovaných karet, se kterými lze provádět neověřené transakce a jde o trvalé a nenávratné zrušení práva používat platební kartu. V případě elektronických karet a všech transakcí s nimi prováděných, se mluví o tzv. blokaci neboli dočasném či trvalém omezení práva používat kartu.

3.2 Podvody s padělanými kartami Díky rozvoji čipových technologií, které účinně zamezují padělání karet se v budoucnu očekává pokles výskytu tohoto druhu podvodů. Podstata rizika padělání tímto způsobem totiž spočívá hlavně v kopírování údajů magnetického proužku – tzv. skimming (viz kapitola 3.3.1 Skimming). Padělanou kartou se rozumí karta, která byla vydána bez souhlasu vydavatele nebo taková, která byla vydána právoplatně, ale později byla pozměněna její elektronická data. Ke skimmingu dochází nejčastěji v restauracích nebo na čerpacích stanicích, kde zákazník poskytne obsluze svou kartu za účelem placení, ale existuje ještě řada zařízení, která se umísťují u bankomatů a mají za úkol přečíst záznamy na magnetickém proužku a zkopírovat je. V České republice se tento problém začal řešit zejména v roce 2001, kdy se podobné zařízení objevilo u otevíračů dveří do bank, které vedly k bankomatům (podobně jako dnes např. Komerční banka na Václavském náměstí). U těchto dveří bylo namontováno čtecí zařízení pro vstup. Klient přišel ke dveřím, projel kartu čtecím zařízením a vstoupil. Zákazníkům, kteří dveřmi prošly ale zanedlouho zmizely peníze na jejich účtu. Přestože trvalo dlouho než byl tento podvod odhalen, přišlo se na to, že čtecí zařízení bylo nepravé a nad bankomatem byla umístěna kamera, která 28

nahrála volení PINu23. Samozřejmě, že běžný klient mnohdy ani není schopen rozpoznat, jestli je v okolí bankomatu vše v pořádku, ale z uvedených skutečností plyne poučení, že pokud se kolem bankomatu pohybují podezřelé osoby nebo karta nejde lehce zasunout, je lepší vyhledat jiný bankomat. Pokud se klient domnívá, že bylo do bankomatu neoprávněně zasaženo, měl by neprodleně kontaktovat banku, vydavatele karty nebo provozovatele bankomatu. Kontakt na provozovatele bývá uveden přímo na bankomatech.

3.3 Internetové podvody s kartami Není novým vynálezem, že ke zneužití platebních karet dochází velmi často formou internetu prostřednictvím různých škodících softwarů nebo trojských koňů. Transakce na internetu může být dokonce nejnebezpečnější variantou, a proto je třeba nakupovat jen u prověřených obchodníků. Platby na internetu umožňují většinou embosované platební karty, které jsou opatřeny CVC nebo CVV kódem jako alternativou PINu na podpisovém proužku (viz předchozí kapitoly). Podle §18 Zákona č. 124/2002 (Zákon o platebním styku) má klient nárok na vrácení peněž, pokud se zaúčtovanou platbou bez přítomnosti karty nesouhlasí. Banky ve spolupráci s kartovými asociacemi zavádějí tzv. 3D Secure, který by měl minimalizovat riziko zneužití karty. Při platbě, která se uskuteční formou 3D Secure, jsou všechny důležité údaje předávány zabezpečenou cestou a nikdo kromě držitele nemá k údajům platební karty (heslo, číslo karty, PIN atd.) přístup. Při postupu 3D Secure je zákazník, který nakupuje službu na internetu, ze stránek obchodníka přesměrován na stránky obchodníkovy banky, a pokud je jeho karta zařazena do 3D Secure, je přesměrován na stránky své banky. Po vyplnění všech formulářů s hesly, čísly a kódy je vrácen na stránky obchodníka.24 S dalšími riziky, která jsou na účastníky internetových a platebních operací s kartami nastraženy, se seznámíme v následujících podkapitolách.

23

zdroj: Internetový server Lupa.cz: článek PETERKA, J.: Chraňte si svou platební kartu sami, [on-line], 16.5.2002. Dostupné z WWW: [cit. 200812-20] 24 zdroj: Internetový server Peníze.cz: článek Platební karty. Jaká zneužití číhají a jak se jim bránit, [on-line], 1é.1.2007. Dostupné z WWW:[cit. 2008-11-13]

29

3.3.1 Skimming O skimmingu jsem se zmínila již v souvislosti zneužití karet pomocí kopírování údajů z magnetického proužku. Tento trik je možný právě jen v případě, že platební karta využívá tradiční magnetický pásek, čip takové zařízení prozatím přečíst neumí. Proces skimmingu je pro pachatele dostatečně anonymní, a proto ho používají pro odčerpání peněz z účtů. V praxi dojde k fyzickému okopírování magnetického proužku karty pomocí skrytého čtecího zařízení namontovaného na bankomatu, zkopírování na jinou kartu a následnému odčerpání peněz prostřednictvím internetového platebního portálu – to vše bez vědomí právoplatného majitele karty. Podle Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (dále jen ÚOOZ) se touto činností zabývají hlavně zločinecké skupiny z Bulharska a Rumunska, které následně vybírají finanční hotovost na území České republiky i v zahraničí. Již jsem se zmínila o tom, že přechod na čipovou technologii by měl být v České republice otázkou několika let. Existuje na to velký tlak karetních asociací jako je VISA nebo MasterCard. Ke konci roku 2007 bylo čipy vybaveno už 98 procent bankomatů a 84 procent platebních terminálů. U vydávaných karet se bilance pohybovala kolem šedesáti a sedmdesáti procent. Zatímco v zahraničí bojují i s případy, kdy ke kopírování dat dochází prostřednictvím platebních terminálů, u nás se takový případ zatím nevyskytl. Pro rok 2007 zaznamenala policie v prvním pololetí skimming u bankomatů České spořitelny, GE Money Bank, E-banky a Komerční banky a v druhém zejména u GE Money Bank25. Skimmingu, který je proveden v barech, restauracích, hotelech apod. používá pachatel různé triky pro odvedení pozornosti majitele karty nebo manipulační nátlaky. Kdykoli se personál chová při manipulaci s platební kartou jakkoli nestandardně, měl by tomu klient věnovat větší pozornost. Známy jsou i případy, kdy se podvodníci vydávají za příslušníky policie a předstírají, že ověřují pravost karet. Mezitím použijí miniaturní skimmingové zařízení a nepoučený nebo důvěřivý majitel karty se tak snadno může stát obětí podvodu.

3.3.2 Phishing Hovoří-li se o podvodech přes internet, je zde nutné zmínit podvodné e-maily, které se mohou dotknout většiny z nás, protože e-mail dnes používá skoro každý občan mající

25

zdroj: Internetový server Novinky.cz.: článek: TRONÍČEK, J.: Platební karty bez čipu jsou zranitelnější, [online], 10.1. 2007. Dostupné z WWW: [cit. 2008-11-13]

30

přístup k internetu. Phishing (anglicky hovorově „rybaření“) je metoda, při které počítačoví piráti rozešlou e-mailové zprávy, které vypadají jako oficiální výzva banky k provedení určitých operací a současně k poskytnutí osobních údajů na odkazovanou stránku. Na ní podvodníci data sbírají a vybírají účty těm, kteří se tímto způsobem nechali zneužít. První obětí phishingu v České republice se stala CitiBank v roce 2006. Text samotného emailu byl vytvořen přesně podle norem tzv. sociálního inženýrství, ale při bližším zkoumání lze odhalit některá nevěrohodná fakta (např. podezřelý název majitele domény; adresa, ze které okna pochází není viditelná apod.). Na obrázku č. 5 vidíte ukázku.

Obrázek č. 5 Ukázka podvodného e-mailu, prvního phishingu v České republice

V případě tohoto prvního zachyceného phishingu se nic vážného nestalo a stránku se podařilo vyřadit z provozu pár hodin poté, co se první falešné emaily objevily. Do budoucna bohužel není možné ze strany banky podobným pokusům zabránit, proto by se měl mít klient vždy na pozoru, kam své citlivé údaje vkládá, protože se mohou dostat do neoprávněných rukou. Navíc vzhledem k obchodním podmínkám bank nese zodpovědnost za vzniklé škody v drtivé většině případů zákazník. Proto se vyplatí na tyto e-maily neodpovídat a v zásadě vůbec nepracovat na neznámých počítačích, ke kterým má přístup 31

široká veřejnost (internetové kavárny apod.). V takových počítačích mohou být nainstalovány programy, které zachytávají citlivé údaje, které mohou být poskytnuty ke zneužití.

3.4 Další rizika platebních karet Když jsem zde uvedla rizika spojená s internetem jako prostředkem, který je často užíván, je třeba se na tomto místě zmínit i o riziku, kterému jsme vystaveni při užívání telefonu a s ním spojených transakcích bez přítomnosti platební karty (zejména nákup zboží a služeb). Transakcí bez přítomnosti karty se rozumí taková transakce, kdy platební karta nebo držitel karty nejsou přítomni na místě uskutečňování prodeje. Zatímco dříve byl využíván pro tyto účely hlavně fax, v současnosti je tomu tak u internetu, ale i telefonu. Někteří vydavatelé karet přímo úplně zakazují transakce bez přítomnosti karty na základě telefonní, písemné, faxové nebo internetové objednávky. Jiní omezují maximální výši takto uskutečněných transakcí nebo je umožňují jen na vyžádání držitele karty (dočasné odblokování a následné zablokování). V některých případech je vydávána speciální virtuální karta se sníženými limity, která je určena právě pouze pro tyto platby26. Češi začali objevovat virtuální karty, tzv. e-Cards v roce 2001. Ty jim umožňovaly nakupovat bezpečněji v obchodech na internetu (zvláště v zahraničních internetových obchodech). V současné době je využívá zhruba sto tisíc klientů, ačkoli odborná veřejnost se nemůže shodnout na tom, zda ještě existuje důvod takovou virtuální kartu vlastnit. Pro ČSOB jsou virtuální karty pasé, ale Česká spořitelna se chystá na jejich zavedení z důvodu rozvíjení plateb po internetu27. I když není pochyb o tom, že virtuální karta je užitečná, celé téma se stává diskutabilní zejména z důvodu zavedení 3D Secure systému (viz kapitola 3.1 Internetové podvody s kartami). Optimálním způsobem řešení se pro platby na internetu tedy zatím zdá být klasická karta, která podporuje zabezpečené placení pomocí 3D Secure systému. Zneužití virtuální karty může být navíc stejné, protože při online platbě se nerozlišuje, jakým druhem karty zákazník platbu provedl. Plastovou kartu lze samozřejmě zneužít i krádeží, zatímco virtuální nemá fyzickou podobu, ale pokud její majitel ztratí údaje ke kartě a banka mu je pošle poštou, může také dojít velmi snadno k odcizení. Výhodou virtuální karty je její snadné a levné zablokování a možnost platit s ní

26

zdroj: Oficiální webové stránky Sdružení bankovních karet. Dostupné z WWW: <www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/druhy_podvodu_cz.html>[cit. 2008-11-14] 27 zdroj: Internetový server Peníze.cz: článek TŮMOVÁ, V.: Virtuální platební karty – Pokrok nebo dinosaurus?, [on-line], 27.5.2008. Dostupné z WWW:<www.penize.cz/42770-virtualni-platebni-kartypokrok-nebo-dinosaurus>[cit. 2008-11-14]

32

skoro u každého internetového obchodníka bez omezení země. Zda se od virtuálních karet skutečně upustí nebo budou úspěšně vydávány i nadále, ukáže čas.

3.4.1 Riziko karty zcizené na poště Ještě než se platební karta dostane od vydavatele do rukou majitele, může být zneužita. Dochází k tomu v případě, kdy je karta zcizena během přepravy k budoucímu majiteli a následně zneužita. V takovém případě nemá tento majitel možnost situaci ovlivnit. Může ale přispět k včasnému odhalení zločinu, když bude pečlivě sledovat, jestli karta dorazí v předpokládaném sjednaném termínu. K tomuto typu zneužití dochází pouze ojediněle, protože banky využívají řadu bezpečnostních opatření – karta je zasílána v neaktivním stavu, a proto není povolena autorizace plateb. Dále jsou takto zasílány karty, které slouží pouze k elektronickému užití, tj. s PIN kódem. Dobrým bezpečnostním opatřením je zasílání karty a PIN v oddělených zásilkách a s jistým časovým odstupem.

3.4.2 Riziko tzv. Libanonské smyčky Metoda Libanonské smyčky se skutečně nazývá podle Libanonců, kteří ji praktikovali na počátku 90. let ve Spojených státech. Hlavní roli zde hraje zařízení na zachycení karty (většinou pouzdro se smyčkou), kterou podvodník nainstaluje do bankomatu přímo do štěrbiny pro čtečku, kam zákazník kartu vkládá. Klient obdrží své peníze, ale karta je zachycena ve smyčce a ta ji nepustí ven z bankomatu. Poté podvodník přispěchá a nabízí pomoc. Tím zmanipuluje zákazníka, aby znovu natipoval svůj PIN, který si zaznamená nebo zapamatuje. Po dalších neúspěšných pokusech o vyjmutí karty podvodník předpokládá, že zákazník bankomat opustí, a poté si sám kartu vyjme a neoprávněně používá. V tomto případě je nutné dodat, že ne kdykoli, kdy se karta v bankomatu zasekne, se musí jednat o Libanonskou smyčku nebo podobný podvod. Pokud se ovšem zadržení děje v režii banky, vždy o tom bankomat informuje prostřednictvím obrazovky. Pokud ovšem žádné hlášení na obrazovce neproběhlo, je nezbytné kontaktovat příslušnou banku, protože banka se automaticky nedozví, že se tato situace děje. Samozřejmostí pak je neopouštět pokud možno bankomat a svou kartu v něm z dohledu.

33

3.4.3 Riziko způsobené špatnou morálkou obchodníka nebo zákazníka U obchodníků jsou jediným rizikem podvody ze strany zákazníků. Jsou to rizika od zákazníků, kteří zneužijí možnost reklamace nebo jednoduše ti, kteří použijí informace o cizí kartě. Obchodník musí s riziky počítat a ztráty, které tímto způsobem utrží jsou zaznamenány do jeho nákladů, podobně jako ztráty způsobené klasickou krádeží v obchodě. Zákazník by měl pravidelně kontrolovat své výpisy z banky a dobře si pročíst svou smlouvu s příslušnou bankou. Okolnosti ve smlouvě jsou totiž důležité pro reklamaci, kterou chce zákazník provést, objeví-li nesrovnalost po platbě v kamenném obchodě. Pokud narazí ve svém výpisu na nesrovnalost, má možnost reklamace a pokud byla jeho data zneužita na internetu, má i praktickou jistotu vrácení peněz. Jsou známy i případy, kdy podvodníci pravidelně ztrhávají majitelům karet z jejich účtů malé částky, u kterých je pravděpodobnost, že si jich poškození nevšimnou. Velká část obchodů je způsobena právě neopatrností nebo nedbalostí zákazníků, kteří mnohdy bez problému sdělují svůj PIN dalším osobám. Určitá rizika se samozřejmě týkají i dalšího subjektu procesu s platebními kartami – a to bank. Banka, která je vydavatelem karty, na sebe bere obvykle část nebo dokonce celé riziko dobrovolně, aby získala zákazníka.

3.5 Bezpečnostní opatření Ochrana karet a bezpečnostní prvky na kartě se neustále vyvíjí v závislosti na zdokonalování techniky a vychytralosti podvodníků. Existují tedy určitá preventivní opatření, která mají zabránit zneužití karet. Nutno říci, že některé falsifikáty jsou natolik zdařené, že běžný obchodník přijímající kartu k úhradě zboží nebo služeb nemá šanci na první pohled nepravou kartu rozpoznat. Obrázek č. 6 Bezpečnostní náležitosti platebních karet 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Logo banky EMV čip Hologram Číslo karty Logo vydavatele karty Platnost karty Jméno majitele

zdroj: Internetový server Wikipedia. Dostupný z WWW:[cit. 2008-12-20]

34

Hologram je trojrozměrný obraz, který při manipulaci mění svou podobu a barvu. V roce 1981 ho zavedla karetní asociace MasterCard a dnes jde o běžný preventivní bezpečnostní nástroj. Podpisový proužek je dalším ochranným prvkem vyrobeným ze speciálního papíru. Pokus o porušení tohoto papíru může zapříčinit vystoupení nápisů „void“, což znamená „neplatné“. O magnetickém proužku a čipu byla řeč v předchozích kapitolách. Banka k ovlivnění bezpečnosti používá tzv. „scoring“, kterým se rozumí ověření totožnosti, bonity a finanční situace klienta. Scoring je důležitým nástrojem zejména k zamezení podvodů týkajících se podvodných žádostí o kartu.

3.6 Zabezpečení elektronických platebních prostředků Elektronický platební styk vyžaduje maximální zabezpečení údajů z důvodu zasílání informací, které jsou předmětem bankovního nebo firemního tajemství. Konkrétní bezpečnostní požadavky elektronického platebního styku se liší v závislosti na jednotlivých systémech. Stejně jako v jiných oblastech ovšem nejde stoprocentně tvrdit, že v rámci bezpečnostních opatření neexistují žádná rizika zneužití. Různé mechanismy mohou tato rizika pouze minimalizovat. Důležitou součástí procesů v elektronickém platebním styku je autorizace. Tímto pojmem se označuje proces, který by měl odmítnout převádění peněz od uživatele, který tuto akci neautorizoval. Dále umožňuje odmítnutí přijetí platby bez souhlasu. Autorizaci je možno provádět třemi způsoby: autorizací třetí stranou (typicky banka), heslem (vypočítáno podle tajného klíče, který je znám pouze ověřující straně) a digitálním podpisem autorizované strany. Mezi nejjednodušší techniky např. v telefonickém bankovnictví patří „jméno a heslo“. Dalším bezpečnostním prvkem může být zvolení limitu platby a možnost odesílání SMS zprávy na mobilní telefon zákazníka při každém přihlášení. SMS obsahuje i telefonní číslo pro zablokování díky kterému může klient sám okamžitě zabránit zneužití. I když je manipulace pro klienta celkem snadná, tak tento způsob nezaručuje dostatečnou bezpečnost. Než blokace účtu proběhne, může podvodník provést alespoň dvě platby.

35

Zároveň banka neručí za provedené transakce, takže plnou zodpovědnost nese uživatel. Je tedy velmi nízká pravděpodobnost návratu odcizených prostředků. Vyšším stupněm zabezpečení disponuje využití identifikačního čísla IPPID (osmimístné číslo v rámci banky), PIN (Personal Identifikation Number – pětimístné číslo, které má klient možnost libovolně měnit) a heslo – rozlišení velkých a malých písmen, které klient při aktivaci služby zadává. Ještě vyšší zabezpečení v telefonické komunikaci je zabezpečení pomocí mobilního telefonu, který generuje PIN nebo umožňuje přenášení kódových zpráv přímo z aplikace nahrané na SIM toolkitové kartě zabezpečené pomocí BPINu (viz tabulka č. 2). Existuje také tzv. hashovací funkce, kde lze vytvořit „hash“ – otisk zprávy. Vstupem pro hashovací funkce může být libovolně dlouhá zpráva a jejím výstupem otisk. Jsou-li oba stejné, znamená to, že s dokumentem nebylo manipulováno. V následujících podkapitolách bych se ráda zaměřila na několik konkrétních případů v elektronickém platebním styku.

3.6.1 Phonebanking V případě phonebankingu je přístup do systému je vázán na zadání čísla PIN nebo hesla. Pokud dojde k vyzrazení těchto čísel, je celý systém poměrně lehce zneužitelný. Nebezpečí ale není zase tak velké, protože celý systém pracuje pouze s bezhotovostním platebním stykem a vše zpravidla probíhá s omezenou částkou. Komunikace je navíc bankou zaznamenána a archivována, takže je snadné dohledat podezřelé operace.

3.6.2 GSM banking Banky se snaží přenos dat na mobilní telefon maximálně zabezpečit. Přístup klienta k operacím s účtem je obvykle vázán na zadání čísla PIN, které buď může být pevně stanoveno nebo generováno pomocí autentizačního kalkulátoru.

3.6.3 Home banking Home banking nabízí vůbec nejlepší systém zabezpečení ze všech forem elektronického bankovnictví. Přihlášení do sítě banky probíhá pomocí hesla uživatele a autorizačního certifikátu. Vzájemná komunikace mezi bankou a klientem je navíc obvykle kódována.

36

3.6.4 Internetové bankovnictví a WAP banking Protože prostředí internetu nemusí být zcela bezpečné, snaží se banky zajistit při své komunikaci s klientem maximální ochranu přenášených dat. K zabezpečení operací slouží speciální kód generovaný autentizačním kalkulátorem či zaslaný na mobilní telefon, alternativou jsou certifikáty sloužící k ověření klienta a banky. Komunikace s bankou je v internetové síti vždy kódována.

4 Analýza platebních karet mezi bankami na území České republiky V následujících kapitolách se pokusím analyzovat z různých hledisek trh platebních karet v České republice a utvořit tak ucelenější pohled pro běžného klienta, který se v široké nabídce produktů možná jen těžko orientuje. Důležitou charakteristikou trhu platebních karet je akceptační prostředí bank v České republice – tedy bank, které vlastní bankovní licenci platnou pro území České republiky nebo podnikají na území České republiky podle tzv. jednotné evropské licence. Licenční oprávnění od mezinárodních karetních asociací k uzavírání smluv na akceptaci platebních karet mají v naší zemi Česká spořitelna, ČSOB, HVB Bank Czech Republic (od roku 2007 Unicredit Bank), Komerční banka a Raiffeisenbank. Vývoj počtu a objemu plateb domácími a zahraničními kartami v obchodních místech se neustále zvyšují. Za rok 2007 statistiky vykazují 159.110.446 plateb. Průměrná výše platby se rok od roku mění a kolísá. Ve sledovaném roce 2007 dosahovala zhruba 1. 200 Kč28. Tabulka č. 5 Akceptace – Transakce u obchodníků za 1. kvartál roku 2008 AKCEPTACE OBCHODNÍKEM Počet transakcí celkem

MC 8 947 770

MC Maestro VISA Elec.

Electron AmEx

9 388

9 951 520

4 012 434 11 978 715

DC

117 494 56 377

JCB Ostatní CELKEM 1 066 5 932 062 41 006 826

z toho počet 115 323 0 860 170 476 4 457 0 0 0 0 291 116 transakcí přes WEB zdroj: CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha. Sdružení pro bankovní karty ČR 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879, str. 37.

28

zdroj: CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha: Sdružení pro bankovní karty ČR, 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879.

37

Graf č. 2 Vydané karty v České republice za 1. kvartál roku 2008 Electron

zdroj: CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha: Sdružení pro bankovní karty ČR, 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879. str.21

VISA Maestro MC Ostatní AmEx

Největším vydavatelem platebních karet v ČR je Česká spořitelna. Vydala více než 3,3 mil. karet, z toho 2,7 mil karet debetních a přes 600 tisíc karet kreditních. Leaderem na trhu je i počtem bankomatů, kterých má více než 1 100, rozsáhlá je i síť platebních terminálů České spořitelny (cca 11 800).

4.1 Porovnání nabídky kreditních karet v České republice Pojem „kreditní karta“ jsem několikrát ve své práci zmínila a vysvětlila. Nyní chci vedle sebe postavit konkrétní existující kreditní karty několika hlavních bank působících na našem území a porovnat je podle stanovených kritérií. V rámci zjednodušení porovnávám mezi sebou Citibank, ČSOB, Komerční banku, Raiffeisenbank a UniCredit Bank a vždy jednu z nabídky jejich kreditních karet. Jako kritéria jsem si zvolila zejména poplatky a dále měsíční úročení, minimální výše měsíční splátky, maximální výše úvěru, bezúročné období a samozřejmě také podmínky vydání nebo pojištění.

Tabulka č. 6 Porovnání vybraných kreditních karet

Banka

Citibank, a.s.

ČSOB

Komerční banka, a.s.

Raiffeisenbank, a.s.

UniCredit Bank, a.s.

Typ karty

MasterCard

MasterCard

MasterCard

VISA

VISA

Vedení účtu u KB, věk 18 let, občanství ČR nebo povolení k pobytu.

Věk min. 21 let, čistý příjem min. 10 000 Kč, občanství nebo trvalý pobyt v ČR, pevná linka nebo mobilní telefon s paušálem.

Občanství ČR nebo dlouhodobý pobyt, věk nad 18 let, čistý příjem nad 9 500 Kč.

0,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

Podmínky vydání

Poplatek za vydání karty

Min. měsíční Věk 18 – 65 let, příjem 12 000 občanství ČR Kč, žadatel nebo EHP musí být s příjmy v ČR, zaměstnanec vyhodnocení (věk min. 21 finanční let) nebo stability podnikatel (věk žadatele min. 25 let) 0,00 Kč

0,00 Kč

38

Poplatek za vedení karty v prvním roce Poplatek za vedení karty Měsíční úročení úvěru

0,00 Kč

0,00 Kč

350,00 Kč

420,00 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

400,00 Kč

350,00 Kč

420,00 Kč

299,00 Kč

2,20%

1,60%

1,58%

1,89%

1,99%

Zvýhodněný Podmínky úrok až do 55 zvýhodnění dní v případě celého splacení.

Bezúročné období až 45 dní.

Až 45 dní při splacení celého úvěru, i na hotovostní transakce.

Bezúročné období až 45 dní, neplatí pro výběry z bankomatu.

Bezúročné období až 45 dní pro bezhotovostní platby v případě plného splacení.

Minimální měsíční splátka

3,2% aktuálního zůstatku, min. 200 Kč

5% úvěru min. 500 Kč

10% úvěru + úroky

5% z úvěru min. 500 Kč

5% úvěrového rámce

Maximální výše úvěru

150 000,00 Kč

250 000,00 Kč

150 000,00 Kč

150 000,00 Kč

180 000,00 Kč

Minimální výše úvěru

není určeno

15 000,00 Kč

30 000,00 Kč

není určeno

10 000,00 Kč

Poplatek za blokaci karty

0,00 Kč

2 000,00 Kč

2 000,00 Kč

0,00 Kč

500,00 Kč

Poplatek za výběr z bankomatu

3,5% min. 89 Kč

z bankomatů ČSOB 6 Kč + 1%, ostatní 30 Kč + 1%

z bankomatů KB 1% min. 30 Kč, ostatní 1% min. 50 Kč

50 Kč

40 Kč + 1% z vybírané částky

Pojištění

Volitelné pojištění: při hospitaci, neschopnosti splácet, cestovní pojištění, pojištění proti zneužití.

Volitelné cestovní pojištění a pojištění proti zneužití karty.

Cestovní a úrazové pojištění pro držitele a rodinné příslušníky. Volitelné pojištění proti zneužití Merlin a pojištění pro případ úmrtí.

Zdarma pojištění proti zneužití karty. Doplňkové cestovní pojištění, pojištění proti neschopnosti splácet.

Volitelné cestovní pojištění, pojištění proti neschopnosti splácet a pojištění proti zneužití karty.

zdroj: sazebníky uvedené na internetových stránkách jednotlivých bank [cit.2008-12-09], vlastní úprava

39

Při zkoumání kreditních karet nelze jednoznačně určit, která z nich je obecně nejlepší. Vždy se musí nastavit kritéria hodnocení a zároveň přihlédnout k požadavkům, potřebám a možnostem klienta. Některé poplatky bank se od sebe nijak výrazně neliší, jinde jsou rozdíly značné. Poplatky za jednotlivé typy karet mohou být u té samé banky naprosto odlišné. Jako příklad mohu uvést Komerční banku, kde klient za vedení karty VISA Electron ročně neplatí poplatek žádný, ale u kreditní karty Inter Card zaplatí 350 Kč. Stejně tak je tomu i u ostatních bank. Cena vždy samozřejmě závisí na typu karty a jejích možnostech. V současné době se poplatky za vedení karty pohybují od 150 Kč až do částky 6 000 Kč. Přes 1000 Kč za vedení se přehouply také některé karty ČSOB, Citibank, UniCredit Bank a Raiffeisenbank – jedná se zejména o tzv. „gold“ karty. Pod pojmem bezúročné období, kdy se čerpaný úvěr držiteli kreditní karty neúročí, pokud jej platí v požadovaných zhruba 50 dnech, Češi ještě příliš nerozumí. Tento fakt vyšel z průzkumu společnosti MasterCard, kdy jen 13% dotazovaných uvedlo, že je to pro ně hlavní výhoda kreditní karty. Potvrzuje to i fakt, že většina držitelů kreditních karet splácí půjčenou částku jen postupně, a tedy s vysokými úroky. Pouze třetina respondentů splácí celou částku vždy najednou. Ostatní dávají přednost splácení povinné minimální částky, a tak pravidelně čerpají jeden z nejdražších typů půjčky na trhu.

4.1.1 Neaktivní kreditní karty v České republice Počet kreditních karet v České republice každoročně narůstá. Za loňský rok představuje 26procentní růst oproti roku 2006. Takový údaj by mohl znamenat docela slušný trend, ale celá informace není tak přesná. Oficiální čísla, která podle společnosti Mastercard vychází z údajů bank a splátkových společností, zahrnují všechny Čechům dosud vydané kreditní karty. Patří do nich tedy i spousta neaktivních, které jejich nositelé vůbec nevyužívají. Ke konci roku 2007 uváděly banky a společnosti vydávající kreditní karty, že v Česku koluje přes tři a čtvrt milionu kreditních karet. To by znamenalo, že minimálně jednu kreditní kartu má dnes každý druhý Čech v produktivním věku. Podle odborníků, kteří mají přístup k registru dlužníků, se ovšem počet aktivních kreditních karet pohybuje kolem půl milionu kusů. Podporuje to i reálné počty aktivních kreditních karet, které uvádí tuzemské banky. Například Česká spořitelna uvedla, že vydala 623 tisíc těchto karet, ale aktivních je z nich zhruba polovina.

40

4.2 Čipové karty a jejich využívání v České republice Také o čipových kartách jsem psala již v předcházejících kapitolách a to zejména v závislosti na bezpečnosti, kterou s sebou přináší. Na následujícím grafu se můžeme podívat na procentuelní zastoupení provozoven, které jsou vybaveny POS terminálem, to znamená terminálem, díky kterému lze platit všemi druhy platebních karet a provozoven, které jsou vybaveny imprinter terminálem – kde se dá platit pouze embosovanými platebními kartami.

Graf č. 3 Počet provozoven v ČR zdroj: statistika SBK, 1. q. 2008, [cit. 2008-12-11], vlastní úprava

Počet provozoven vybavených pouze imprinterem Počet provozoven vybavených POS terminálem

Ve své práci jsem dále uvedla, že podíl čipových karet na trhu neustále roste a odborníci v oblasti bankovnictví se dokonce shodují, že je jen otázkou času, kdy na čipovou technologii přejdou prakticky všechny karty.

Graf č. 4 Meziroční nárůst čipových, kreditních a debetních karet (v procentech) 180 160 140 120

Počet karet

100

z toho čipové

80

kreditní

60

debetní

40 20 0 2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

2007/2006

zdroj: statistika SBK, 1. q. 2008[cit. 2008-12-11], vlastní úprava

Vývoj meziročního nárůstu těchto tří druhů platebních karet ukazuje na kolísání klasických debetních karet a rostoucí zájem vydavatelů i zákazníků o čipové karty. U kreditních karet se roční růst stabilizoval kolem 30%. Maximální nárůst zaznamenaly kreditní karty v roce 41

2005. Tento výsledek uvádí Sdružení pro bankovní karty, které dále uvádí, že za první čtvrtletí roku 2007 Češi svými kreditními kartami realizovali u obchodníků celkem 2,397 milionů transakcí, letos to za stejnou dobu již bylo 6,729 milionů. Ještě citelnější je posun na objemech. V loňském prvním kvartále se utratilo 2,674 miliard a letos za první tři měsíce roku 8,575 miliard korun. K podobným závěrům došla i společnost MasterCard. Zatímco před několika lety Češi platili kreditní kartou jen nákladnější domácí spotřebiče, dnes už 27 procent jejich nákupů kreditní kartou tvoří potraviny a zboží běžné spotřeby v hypermarketech. Stále nejvíce, tedy 45 procent platí za elektroniku, 20 procent za nábytek a vybavení domácnosti a 16 procent za oblečení. Zajímavostí je, že ve výzkumu MasterCard se 26 procent respondentů vyjádřilo, že vůbec neví, co kreditní karta je29.

4.3 Nabídka kobrandovaných (co-brandovaných) karet v České republice Kobrandované platební karty mají svému majiteli přinést řadu výhod hlavně v bonusech, kterými jsou slevy v obchodech, u leteckých společností nebo příspěvku spoření v pojišťovně. Roční poplatky kreditních karet většinou činí kolem 300 – 400 Kč (například UniCredit Bank a Klenoty Aurum, Raiffeisenbank a Fischer, GE Moneybank a Avon). U Citibank se pohybují kolem 850 Kč (spolupráce s Shell, Telefonica O2 nebo aerolinkami ČSA). Bezúročné období se pohybuje kolem padesáti dní a roční úrokové sazby od 20 do 27%. Způsobů jak takovou kartu získat může být více. Kobrandované karty jsou dostupné většinou pouze členům klubů (např. Renomé) nebo společností, se kterou banka kobrandovanou kartu vydává (např. cestovní kancelář Fischer, penzijní fond AXA nebo pojišťovna Generali). V následujícím přehledu představím jako příklad kobrandované karty, které vydává Citibank ve spolupráci s následujícími společnostmi. Níže uvedená tabulka uvádí nejen partnery, ale také jak kartu získat a jaké výhody, ale zároveň i poplatky z ní plynou.

29

zdroj: Internetový server Peníze.cz: článek Kreditní karty zatím v Česku moc neletí, [on-line], 11.6.2008. Dostupné z WWW:[cit. 2008-12-22]

42

Tabulka č. 7 Ukázka nabídky co-brandovaných karet Citibank v České republice

Podmínky

Roční Bezúročné poplatek období

Výhody

Sazba

Shell Master Card Může získat každý, kdo požádá u Citibank nebo Shellu.

Bonus 3% z ceny každého litru paliva u čerpacích stanic Shell v ČR. 1% ze všech ostatních nákupů. Získané body je možné uplatnit na nákup pohonných hmot a jakéhokoli zboží či služeb pouze u Shellu na území ČR.

850 Kč

55 dní

26,40%

850 Kč

55 dní

26, 40%

55 dní

26,40%

Benefit Citi – Citibank s Telefonikou O2 Může získat každý, kdo požádá v bance.

Za první nákup kartou 1400 Benefit bodů, 250 Benefit bodů jako výroční bonus každým rokem, 2 body za každých utracených 100 K4, 5% slev na vyúčtování služeb O2.

Citi ČSA – Citibank s Českými aerolinkami Může získat každý, kdo požádá v bance.

Vstupní bonus až 5 000 mil, 2 míle za každých 100 Kč placených kartou, ke každému výročí užívání karty dalších až 250 mil – míle lze vyměnit například za 850 Kč bonusové letenky, převedení do třídy Business, vstup do salonku Crystal Lounge, poplatek za nadváhu zavazadel, pronájmy aut, atd. zdroj: údaje dostupné na www.citibank.cz [cit. 2008-12-22], vlastní úprava

4.4 Netradiční platební karty nabízené v České republice Kromě klasických nabídek platebních karet se můžeme v praxi setkat s různými doprovodnými programy nebo nabídkami navíc, kterými jednotlivé banky bojují s konkurencí. Uvedu zde několik zajímavých alternativ, které jsou k dostání na českém trhu. Jedná se o tzv. karty pro děti, které jsou nabízeny dětem mladším patnácti let. Dále zde zmíním Chytrou kartu České spořitelny – velkou novinkou léta 2008. Za zmínku také stojí neustálé vylepšování vzhledu platebních karet.

4.4.1 Platební karty pro děti poskytované bankami v České republice Od patnácti let nabízí banky tzv. studentská konta. O jejich existenci a výhodách, které s sebou nesou, se všeobecně ví. Jde především o vyšší úročení, které se svými sazbami přibližuje spořícím účtům a také nižší poplatky. U tzv. dětských kont fungují zmíněné výhody také, rozdílem však je, že je lze sjednat pro děti mladší patnácti let. Obvykle je zdarma vedení účtu, příchozí platby, výběry z bankomatu a zasílání výpisů. Své konto může mít dítě již od narození, ale kartu pro výběr z bankomatu dostane většinou až po 43

dovršení deseti let. Peníze, které z účtu vyberou mají jejich rodiče pod kontrolou. Další nespornou výhodou je i to, že děti disponující svým kontem se takto naučí s penězi hospodařit. V České republice nabízejí dětská bankovní konta Česká spořitelna (X konto), Komerční banka (Dětské konto), Poštovní spořitelna (Postžiro Mino), ČSOB (Slůně) a GE Money Bank (Dětský Genius).

4.4.2 Chytrá karta – novinka České spořitelny V srpnu roku 2008 přišla Česká spořitelna se svou Chytrou kartou30, která nabízí oproti ostatním platebním kartám určité další výhody. Velkým lákadlem je heslo „garance nejnižší ceny“. Pokud do deseti dnů od koupi, kterou klient platil touto kartou, zjistí, že stejné zboží se jinde prodává za nižší cenu, má nárok na vrácení cenového rozdílu. Jediné, co pro to musí udělat, je sdělit pojišťovně kontaktní údaje místa prodeje s nižší cenou zboží. Minimální cena, na kterou se toto plnění vztahuje je 500 Kč a maximální 30 000 Kč. Není to však garance bezpodmínečně na vše, protože se nevztahuje např. na nákupy na internetu nebo ceny v akci a maximální cenový rozdíl je 5 000 Kč a za rok lze uplatnit pouze tři pojistné události. Chytrá karta České spořitelny klientovi dále zaručuje ochranu jeho nákupu při krádeži nebo poškození po dobu deseti dnů od koupě. Minimální a maximální cena nákupu je totožná jako v prvním případě a stejně tak platí, že klient může uplatnit pouze tři pojistné události za rok. Ke každé zakoupené věci se pojistné plnění vztahuje pouze jednou. Česká spořitelna nabízí k Chytré kartě ještě doprovodné slevové programy (Sphere card), až o jeden rok prodlouženou záruční dobu na zakoupené zboží, odměnu do penzijního fondu České spořitelny, zvýhodněný Bonus Program nebo zůstatkové SMS. Tato karta kdykoli umožňuje změnu nastavení a jako mnoho dalších karet jiných bank také změnu vzhledu (viz následující kapitola), kdy si zákazník může vybrat buď základní design, obrázek z nastavené fotogalerie nebo vlastní fotografii.

4.4.3 Nabídka netradičního vzhledu platebních karet v České republice Například u České spořitelny je možné si zadat motiv prostřednictvím internetové aplikace na stránkách kartapodlevas.cz. Klient si může vybrat, jestli chce novou kartu, nebo změní design stávající karty a může si nastavit vlastní obrázek, případně motiv z galerie obrázků banky. Individuální design je možné nastavit u všech typů osobních debetních karet

30

zdroj: Oficiální stránky Chytré karty České spořitelny. Dostupné z WWW: [cit. 2008-12-22]

44

s výjimkou zlatých a kobrandovaných karet. U kreditních karet by měla být možnost zvolit si vlastní design přístupná později. Klient Komerční banky má možnost nahrát do internetové aplikace vlastní požadovaný obrázek a může si jej zároveň jednoduše podle potřeby upravovat. Aplikace zkontroluje, zda je fotografie dostatečně kvalitní a ukáže náhled finální podoby karty – tedy včetně čipu, loga KB a karetní asociace. Klient ČSOB dodá bance fotografii či vyobrazení, které je pak na celou lícovou stranu karty překopírováno. Jediným, čím budou držitelé karty omezeni ve výběru předlohy, je etická a společenská přijatelnost fotografie, autorská práva k danému snímku či ochrana soukromí jiných osob. Klienti

ČSOB

si tak mohou na platební kartu umístit portrét svých

blízkých, momentku z dovolené anebo třeba fotografii svého domácího zvířete. Alespoň to jsou nejčastější motivy, které volí klienti Skupiny KBC, kam

ČSOB

patří, v Belgii a

v Maďarsku. Bezkontaktní platební technologie MasterCard PayPass (viz kapitola 5.1 Shrnutí alternativních platebních služeb), která umožňuje provedení platební transakce pouhým přiložením karty ke speciální čtečce, posouvá design platebních karet ještě mnohem dále. Jelikož není potřeba zasouvat platební kartu do terminálu, tak může být zabudována například v mobilním telefonu nebo v hodinkách.

5 Porovnání platebních karet a ostatních platebních prostředků Na úvod této kapitoly bych ráda podotkla, že se zde budu věnovat platebním instrumentům, které se platebním kartám v některých ohledech blíží a poukázat na rozdíly v možnostech jejich užití. Jedná se o prostředky, s nimiž uživatel může platit bezhotovostně i hotovostně. Dále bych zde ráda dala prostor alespoň pro krátký náhled největších poskytovatelů alternativních platebních systémů, které se dnes vyskytují řádově ve stovkách.

45

5.1 Shrnutí alternativních platebních služeb Za neustálý vzestup počtu alternativních platebních služeb může především stálá poptávka ze strany klientů. Jsou známy velké globální (např. PayPal), kontinentální (např. Moneybookers) nebo regionální a místní. Jako největší a zároveň jeden z nejstarších funguje od roku 1999 PayPal, systém vlastněný aukční internetovou společností eBay s centrálou v USA. Jeho služeb se dá využívat i v Evropě, kde je registrován jako peněžní ústav v Lucembursku a v České republice poskytuje služby na základě ohlášení činnosti u České národní banky. Prostřednictvím PayPal31 mohou klienti platit přímo penězi na účtu PayPal, ale i kartou, elektronickým šekem nebo dokonce na splátky. Založení účtu lze provést jednoduše přes internet. Zákazník má možnost platit penězi, kterými disponuje na účtu PayPal a zároveň i běžnými platebními kartami. Číslo karty zůstává u PayPal a peníze putují obchodníkovi v podobě převodu z účtu PayPal, i když na něm žádné peníze nejsou a jsou strženy přes platební kartu. Jedná se zde o již výše zmiňované virtuální karty, které generují jednorázové číslo debetního účtu MasterCard. To znamená, že i v místech, kde není platba z PayPal účtu přímo akceptována. Svůj platební systém vlastní i společnost provozující nejpoužívanější mezinárodní vyhledavač na internetu – Google. Tento systém nese název Google Checkout32 a používá se od roku 2006 na principu uložení čísla platební karty a poštovní adresy pro zaslání zboží uživatele do systému Google. Uživatelé pak klasickým způsobem prodávají a nakupují zboží s obchodníky, kteří tento systém akceptují a nemusí jim přitom poskytovat informace o svých platebních kartách. V systému lze používat karty společností Visa, MasterCard, American Express a Discover. Moneybookers33 je britský alternativní platební systém s mezinárodní působností ve 30 zemích včetně České republiky. Byl založen v roce 2000. Prostřednictvím takového účtu lze přijímat a posílat platby e-mailem, pokud se jedná o převod z účtu Moneybookers, dále převádět peníze na bankovní účet z bankovního účtu či karty a platit v internetových obchodech. 31

zdroj: Oficiální webové stránky PayPal.com. Dostupné z WWW: [cit. 2009-0103] 32 zdroj: Internetový server Google.com. Dostupný z WWW: [cit. 200901-03] 33 zdroj: Oficiální webové stránky Moneybookers.com. Dostupné z WWW: [cit. 2009-01-03]

46

Mezi další významné poskytovatele alternativních platebních služeb můžeme zařadit rychle rostoucí americký systém z roku 2002 Bill Me Later, Amazon Payments založený největším internetovým knihkupectvím světa Amazon.com, systém používaný americkými zákazníky Neteller nebo Ebillme34. Zajímavými jsem shledala například poměrně novou službu FastLane a Pay By Touch. FastLane je systém, kterým klienti platí na obchodním místě protažením svých řidičských průkazů či jiných identifikačních průkazů přes platební terminál obchodníka. Akceptační místa se neustále rozšiřují a to také zejména proto, že poplatky za tyto služby jsou zpravidla nižší. Fastlane v podstatě funguje jako „elektronická peněženka“ (viz následující podkapitola). Taková peněženka se nabíjí z běžných účtů klientů a poté z ní lze platit u obchodníků. Pay By Touch35 je metoda, která pro autentizaci plateb používá snímání otisků prstů (tzv. biometrická autentizace). V praxi to probíhá tak, že kupující přiloží při placení prst na čtečku a vloží tzv. vyhledávací číslo – tím obvykle bývá číslo jeho telefonu). Poté proběhne ověření a kupující dostane seznam finančních účtů, z nichž si může vybrat metodu platby. Transakce jsou poté zpracovány tak, jako by byla přítomna karta nebo šek. Tento systém zatím úspěšně funguje od roku 2004 a dnes má přes 150 tisíc klientů z maloobchodu a restaurací po celých Spojených státech.

5.1.2 České a slovenské alternativní platební služby Také v České republice již funguje podobný systém. Založila ho Československá obchodní banka spolu se svou divizí Českou spořitelnou a jmenuje se PaySec36. Přes něho lze platit mimo jiné vstupenky, jízdenky, elektroniku, hardware a software, mobilní obsah, kosmetiku a léky. Pomocí PaySec lze platit pouhými dvěma kliknutími, takže je rychlejší než platba kartou. Klient má možnost platit zboží a služby na internetu, platit v on-line aukcích, odesílat a přijímat platby mezi uživateli, mít k dispozici výpis konta k nahlédnutí a zároveň poskytuje otevření a vedení konta a nabití konta z účtu zdarma. Při nabíjení kartou zaplatí klient poplatek 2%, který se odečítá přímo z částky, kterou nabíjí. První nabití kartou je ale také zdarma. Nabíjení karty trvá pouze několik minut a při nákupu 34

zdroj: RESPEKT časopis. Č. 10 (březen 2008). Praha. Respekt Publishing. Vychází týdně. ISSN 18011446. str. 10 - 11 35 zdroj: RESPEKT časopis. Č. 10 (březen 2008). Praha. Respekt Publishing. Vychází týdně. ISSN 18011446. str. 10 - 11 36 zdroj: Oficiální webové stránky PaySec.com. Dostupné z WWW: [cit. 200901-03]

47

nemusí klient ukazovat své číslo platební karty nebo jiné citlivé údaje. Platba prostřednictvím Platebního tlačítka stojí 3% částky a obchodník tak dostane částku již po stržení 3%. Konto se zakládá vyplněním formuláře na internetových stránkách PaySec.cz. Autentizace probíhá prostřednictvím napojení na e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu. Účty lze chránit pomocí potvrzovací sms. Na kontě nelze mít záporný zůstatek a limity plateb, vybíjení a nabíjení souvisejí se stupněm omezení klienta. Jednorázová platba činí maximálně 60 000 Kč. Standardní uživatel konta nemusí být ověřen a pokud chce nabíjet vyšší částky, má možnost nechat se ověřit na kterékoli pobočce Poštovní spořitelny. Společnost PaySec by se ráda stala nejrozšířenější platební metodou na českém internetu. Kromě ní ale na českém trhu působí ještě platební systém SuperCash37, který v roce 2008 spustila společnost Sazka ve spolupráci s firmou Manum. Tento systém má vynikající dostupnost, protože využívá husté sítě pokladen s terminály Sazka (cca 6.500 poboček) dostupnými na mnoha místech téměř 24 hodin denně. Po nákupu obdrží zákazník od obchodníka čárový a číselný kód se kterým dojde na pobočku Sazky a tam částku uhradí. Taková operace stojí 10 Kč a nejpozději do 10 minut dostane obchodník zprávu o zaplacení a může odeslat zboží. Slovenská společnost PayPay38 umožňuje od roku 2003 odesílat i přijímat platby a je rozšířená zejména v zemích střední Evropy včetně České republiky. V Čechách je vedle systémů PayPal, Moneybookers a PaySec nejpoužívanějším alternativním platebním systémem. Registrace probíhá zdarma, stejně tak i zaslání peněz v rámci PayPay

a

dobíjení účtu. Rozdíly v poplatcích jsou zejména v rozdílu, zda je země zařazena systémem do kategorie pokrytých nebo nepokrytých zemí. Země s plnou podporou jsou Česká republika, Rakousko, Německo, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Spojené státy. Dalšími pokrytými zeměmi jsou ostatní evropské země. Za převod na jiný bankovní účet v pokrytých zemích se platí 21,68 Kč a v nepokrytých 437,73 Kč. Podle těchto kritérií se také odvíjí doba zpracování transakcí. U nepokrytých zemích probíhá transakce většinou kolem 3 – 6 pracovních dní, u pokrytých je vyřízena do 2 - 4 pracovních dní.

37

zdroj: Oficiální webové stránky Supercash.cz. Dostupné z WWW:[cit. 2009-01-03] 38 zdroj: Oficiální webové stránky Paypay.sk. Dostupné z WWW: [cit. 200901-03]

48

5.2 Elektronické peněženky a jejich role Elektronická peněženka je pojem známý z 80. let 20. století a zavedly ho francouzské banky39. Jedná se o produkty, které jsou určeny pro placení malých částek do cca 30 dolarů. Původně se elektronickými peněženkami platilo v telefonních automatech, dnes jsou používány v mnoha oblastech, např. při placení jízdného, parkovného atd. Princip elektronické peněženky spočívá v tom, že do čipu karty se zaznamená určitá finanční částka, která se placením snižuje a tzv. dobíjením zvyšuje. Zaplacená částka se zaznamená do platebního nebo samoobslužného terminálu. Tyto transakce nejsou zasílány k zúčtování jednotlivě, ale najednou v souhrnné částce. Díky tomu se pak i snižují provozní náklady. Rozdíl elektronické peněženky a běžné platební karty je hlavně v limitu. Zůstatek na elektronické peněžence totiž nesmí překročit v přepočtu hodnotu 150 Euro, tedy přibližně 4 000 Kč, takže zatímco při ztrátě platební karty může její majitel přijít o všechny své peníze na účtu, při ztrátě elektronické peněženky se to stát nemůže. Majitel elektronické peněženky má samozřejmě také možnost ji telefonicky zablokovat a zabránit tak jejímu zneužití. Mezi takové patří v Čechách například i Plzeňská karta40, která slouží k drobným jednorázovým nákupům služeb, jako je vstupné do různých institucí, rezervační poplatky, půjčovné či platby v nejrůznějších automatech a jiné jim podobné. Celý projekt je navíc od počátku orientován tak, aby platbu z elektronické peněženky Plzeňské karty přijímala většina městských organizací, poskytujících občanům nejrůznější drobné služby, a vedle nich také organizace poskytující komerční služby. Určitým způsobem je elektronickou peněženkou i nová Opencard41 zavedená Magistrátem hlavního města Prahy. Tuto kartu lze používat jako průkazku v Pražské integrované dopravě, bezhotovostní úhradě parkovacích poplatků na území první městské části, jako čtenářský průkaz v síti automatizovaných poboček Městské knihovny a dokonce svým uživatelům umožňuje zobrazit jejich nevyřešené dopravní přestupky. V zahraničí jsou elektronické peněženky celkem populární záležitostí a i v České republice jako by se s nimi v poslední době tzv. „roztrhl pytel“. Jak úspěšné budou i nadále u nás, ukáže čas.

39

zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80247-1381-0, 296 s., str. 195 40 zdroj: Oficiální webová stránka Plzeňské karty. Dostupné z WWW: [cit. 2009-01-05] 41 zdroj: Oficiální webová stránka Opencard. Dostupné z WWW: [cit. 2009-01-05]

49

5.2.1 Česká internetová peněženka Monetka Monetka je zařízení, které se dá jednoduše připodobnit k tzv. internetové peněžence, která umožní svému majiteli hradit nákupy na českém internetu a v současné době lze platit u více než 60 partnerů. Provozovatelem Monetky je mediální a vydavatelská společnost Computer Press a.s. Monetka není na českém internetovém trhu novinkou, protože fungovala už dříve. Mikroplatební systémy byly ale 1. ledna 2003 nuceny ukončit svou činnost, protože vstoupil v účinnost nový zákon o platebním styku, který určil, že elektronické platební systémy mohou nadále provozovat pouze banky. Internetové peněžence Monetka se ale po dvou letech podařilo získat výjimku a byla znovu obnovena42. Platba je výhodná zejména v tom, že je zcela bez poplatků za bankovní převody. Nákupy s Monetkou probíhají velmi rychle a mohou mít hodnotu od několika haléřů do 4 500 Kč. Za založení Monetky zákazník nic neplatí. Musí se zaregistrovat a pro její naplnění využívá svůj stávající bankovní účet. Po naplnění je postup obdobný jako v případě fyzické peněženky, ve které její majitel nosí peníze. Může s nimi nakupovat na internetu až do výše zůstatku. Pro přihlášení do systému je třeba znát číslo peněženky a heslo. Veškerá komunikace je šifrována. Po přihlášení nalezne uživatel formulář umožňující výběr peněz ze své peněženky. Peníze pak budou odeslány na jeho bankovní účet aktuálně nastavený na Monetku. Monetka umí operace pouze v české měně, tedy oficiální měně platné v platebním styku v České republice a je určena výhradně pro platby v Česku. Monetka není určena ke spoření ani pojišťování43.

5.3 Současná role a fungování šeků Přestože šek není v České republice populární a příliš běžnou záležitostí, rozhodně patří do této kapitoly a stojí za zmínku. Ačkoli se diskutuje o tom, zda šeky definitivně nevymizí z důvodu existence platebních karet a bezhotovostních převodů, jejich užití je v některých 42

zdroj: Internetový server Lupa.cz: článek LÉR, M.: Monetka se vrací. Uspěje?, [on-line], 14.7.2005. Dostupný z WWW: [cit. 2009-01-05] 43 zdroj: Oficiální webové stánky Monetka.cz. Dostupný z WWW: [cit. 2009-0105]

50

situacích dokonce výhodnější než ostatní alternativy. Otázkou ale zůstává, zda bude příjemce platby šek ochoten běžně akceptovat. Šekem rozumíme převoditelný cenný papír, jehož náležitosti a používání jsou upraveny zákonem č. 191/1950 Sb., směnečným a šekovým. Šek obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila šekovou částku na vrub na šeku uvedeného účtu oprávněnému majiteli44.

5.3.1 Soukromé a cestovní šeky jako nejznámější druhy Jako nejkvalitnější druh šeku funguje bankovní šek. Je totiž plně krytý bankou výstavce, a proto ho bez problému odkoupí kterákoli banka. Pro takovýto šek si musí klient dojít do banky, předem ho zaplatit a počkat si na vyplacení. To v tomto případě neprobíhá na počkání. Soukromý šek je v České republice nabízen mnoha bankami, takže není problém, aby si klient, který o něho má zájem, vybral. Ne všechny jsou ale cizojazyčné, některé jsou tištěny pouze v českém jazyce. To může vyvolat problém s jejich akceptací v zahraničí. Cizojazyčené šeky (hlavně v anglickém jazyce) jsou přijímány bez problémů a nabízí je u nás například Česká obchodní banka, Komerční banka nebo UniCredit Bank. Volksbank vydává šeky v českém a německém jazyce45. Se soukromými šeky může jejich majitel platit fyzickým i právnickým osobám za zboží, předplatné, školné, poplatky za ubytování při účasti na různých seminářích či registrační poplatky. Za vystavení soukromé šekové knížky si v bankách žádají od 3 Kč do 250 Kč za celou šekovou knížku. Dalo by se říci, že v naší zemi známějšími než bankovní a soukromé šeky jsou šeky cestovní. První cestovní šeky vydala v roce 1891 společnost American Express a dodnes patří k používaným platebním prostředkům při cestách do zahraničí. V České republice prodávají svým zákazníkům cestovní šeky z řad bank například Komerční banka a Raiffeisenbank. Je možné si je obstarat také u vybraných směnáren a některých společností, které šeky vydávají a mají u nás zastoupení – příkladem by mohl být American Express. Jsou zde nabízeny šeky společností American Express, Barclays Bank 44

zdroj: SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. vyd., Praha, BIVŠ 2007, ISBN 97880-7265-107-8, 331 s., str. 89 45

zdroj: Internetový server Měšec.cz: článek Platíme šekem, jak vypsat šek, [on-line]. Dostupný z WWW: />[cit. 2009-01-05]

51

Plc., Thomas Cook, Europay International, Visa atd. Cestovní šeky jsou vydávány obvykle v hlavních světových měnách jako je USD, EUR, GBP nebo CHF. Můžeme je nalézt ale i v dalších hodnotách, které odpovídají hodnotám bankovek dotyčné měny. Při nákupu cestovních šeků se vyplatí zakoupit je v nižších nominálních hodnotách. Je také výhodné zakoupit šeky na měnu země, do které se cestuje. V ostatních případech se jeví jako nejvhodnější nakoupit šeky znějící na USD, protože ty jsou přijímány ve všech státech světa. Ve Spojených státech mohou být stodolarové bankovky nebo šeky při placení dokonce odmítnuty. Výhodou takového druhu šeku je, že jimi lze platit nebo je proměnit v hotovost. Některé šeky platí neomezeně, jiné mají dobu platnosti omezenou obvykle na šest až dvanáct měsíců. Pokud je cestovní šek odcizen nebo ztracen, nabízí ale daleko lepší zajištění než obyčejná hotovost. Kdykoli je takový šek použit, musí se předkladatel prokázat vlastnoručním podpisem. V případě ztráty lze nahlásit evidenční číslo šeku a možné zneužití je tak omezeno, stejně jako je umožněna jeho náhrada. Náhradou se rozumí, že společnost zabezpečí automatické vystavení a doručení náhradních šeků.

5.3.2 Výhody a nevýhody spojené s použitím šeků Automatizovaný šekový systém je dnes hlavně ve Francii, Velké Británii a Spojených státech. V ostatních zemích se jedná o doplňkovou službu, která je zpracovávána hlavně ručně. Mezi hlavní výhody bankovního nebo soukromého šeku patří, že je lze vystavit v případech, kdy jejich vypisovatel nezná bankovní spojení příjemce platby. Šek je také možné vystavit na jakoukoli měnu za účelem bezhotovostního placení a zároveň i výběru hotovosti. Pokud zákazník vlastní soukromý šek, zajišťuje si tím solventnost i v případě, že u sebe nemá ani hotovost, ani platební kartu. Šek se vyplatí například tehdy, kdy se lidé ocitnou v zahraničí v problémech a využijí pomoc cizí osoby, která s nimi má výdaje a ty je nutné vyplatit (např. porouchané vozidlo). Tyto výdaje lze uhradit celkem jednoduše šekem. Navíc identitu majitele (předkladatele šeku) ověřuje banka. Cestovní šek se při samotném nákupu musí v bance nechat podepsat kupujícím. Tento podpis bude sloužit jako vzor pro další operace. Až přijde na placení šekem, jeho majitel se na šek podepíše podruhé a osoba, která šek akceptuje oba podpisy porovná. V takovém případě je možné žádat po osobě, která šek k úhradě předkládá také průkaz totožnosti.

52

Na druhou stranu se šek nevyplatí využívat k platbám, které mají být připsány v čisté částce, protože vždy minimálně jedna strana musí zaplatit poplatek bance. Pro příjemce platby bývá nevýhodná dlouhá doba připsání šeku, která může trvat i několik týdnů. Z pohledu výstavce je to situace naopak výhodná, protože může tyto peníze mezitím použít na jiné účely.

5.3.3 Popularita šeků v České republice Mé osobní zkušenosti se šeky se omezují pouze na tzv. dárkové šeky a poukazy, které je možné dostat v různých obchodech. Pravý bankovní i cestovní šek jsem měla možnost držet v ruce teprve až v druhém ročníku jako studentka BIVŠ. Troufám si ale tvrdit, že široká veřejnost má zkušenosti podobné těm mým. Když se řekne „šek“, vybaví se mnoha lidem hlavně americké seriály, kde se šeky skutečně vypisují a dokonce oproti České republice používají k výplatě stále ve velké míře. V anketě serveru Měšec.cz46 položil redaktor uživatelům internetu a čtenářům anketu, zda se někdy s bankovními nebo cestovními šeky setkali. Výsledek nedopadl nijak překvapivě – 53% čtenářů se s nimi nesetkalo nikdy, 28% v minulosti ano a pouze 19% je občas nebo často používá.

6 Předpokládaný budoucí vývoj Protože platební karty a bezhotovostní platební styk jsou zejména technologickou záležitostí, tak ani v této oblasti není výjimkou rychlý vývoj. Do budoucna se předpokládá zlepšování funkcí i zabezpečení a uvažuje se dokonce i o naprosto nových metodách. Některé názory dokonce tvrdí, že klasické plastikové platební karty by se měly už do pěti let stát minulostí. Za tuto teorii se postavili hlavně britští experti a uvedl to list Daily Mail. Jeden z nejstarších výrobců platebních karet – společnost Barclaycard investuje miliony liber do výzkumu nových bezkontaktních technologií47.

46

zdroj: Internetový server Měšec.cz: článek CHVÁTAL, D.Z.: Platíme šekem: Jak vypsat šek a jak ho inkasovat?, [on-line], 5.12.2008. Dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-jak-vypsatsek/, [cit. 2009-01-05] 47 zdroj: Internetový server Mobil.idnes.cz: článek POSPÍŠIL, A.: Platebním kartám zvoní hrana, do pěti let je prý nahradí mobily, [on-line], 17.9.2008. Dostupný z WWW: [cit. 2009-01-05]

53

6.1 Biometrické ověření Biometrikou rozumíme ověření totožnosti každého člověka podle jeho individuálních částí lidského těla. Ty by neměly být zpochybnitelné, protože jejich podoba je vyloučena. V policejní praxi se jedná o snímání otisku prstů, které by se do oblasti platebních karet měly také za nějaký čas promítnout. Tento trend by mohl z mého pohledu zabezpečení výrazně pomoci. Další biometrická možnost jakou je ověření lidské sítnice oka, zůstává pro řadu lidí zatím jen iluzí z fantasy filmů. Málokdo si dovede dnes představit, že by se za pár let podobným způsobem mohla zkoumat identita např. při placení. V českých podmínkách se s něčím podobným jako biometrickým zabezpečením můžeme setkat zatím jen v podobě fotografie na platební kartě. Podle mého názoru to není ani zdaleka dostačující bezpečnostní prvek. Prvním důvodem je, že fotografii identifikuje pouhým subjektivním posouzením ten, kdo úhradu přijímá a druhý důvod je, že se tak většinou ani neděje. Z mé vlastní zkušenosti mohu říci, že jsem se setkala s případem, kdy prodávajícímu v obchodě bylo dokonce nepříjemné zkoumat fotografii, aby dotyčného plátce snad neurazil podezíráním, že by karta nemusela být jeho. V oblasti biometriky se prosazuje i myšlenka autentizace klienta pomocí hlasového vzorku. Společnost VoiceVerified Inc. lze již dnes použít v callcentrech při práci s hlasovým automatem. Registrace probíhá až dvě minuty a klient při ní poskytne sadu vzorků hlasu. Systém tyto vzorky porovnává s hlasem klienta a vygeneruje výsledek vyjadřující pravděpodobnost, že se jedná o stejnou osobu. Důležité je zmínit, že systém nezajímá, co člověk hovoří, zkoumá pouze to, kdo hovoří. Zaměřuje se na tón, výšku nebo kadenci hlasu dotyčného. Řekla bych, že tento způsob může ale v řadě lidí vyvolávat nedůvěru, protože se stále jeví jako poměrně snadno zneužitelný.

6.2 Autentizace s CD-ROM Jednou z technologií, která je skutečně testována v praxi, je ochrana v podobě CD-Romu. Vyvinula ji společnost U.S. Encode a aplikovala ho do produktu enCard. Jedná se o CDRom chráněný před kopírováním ve velikosti a tvaru platební karty. Zatím tento CD-Rom spolupracuje jen s osobními počítači a notebooky, které v tomto případě plně nahrazují roli virtuálního bankomatu. Při aktivaci vyťuká klient svůj PIN stejně jako u bankomatu.

54

6.3 Cashback Služba Cashback není úplnou novinkou, přesto se ještě naplno nerozběhla a do podvědomí lidí se nedostala. Bývají situace, kdy bych takový cashback já osobně celkem uvítala, zvlášť, když v daném místě není snadno dostupný bankomat. Přesto se objevují názory proti. Proti cashbacku mluví především názory, že vyvolá zbytečné fronty u pokladen a pokladním přidělá práci, přestože v praxi naopak snižuje náklady spojené s hotovostními operacemi, protože hotovost se průběžně odčerpává z pokladen. Cashback jako takový znamená službu, která držitelům karet přináší možnost výběru hotovosti při platbách u obchodníků a rozšíření míst, kde mohou hotovost vybrat. Cashback lze ovšem využít jen v takových případech, kdy zákazník nakupuje zboží či službu u příslušného obchodníka, která cashback poskytuje. Současně je možné vybrat hotovost pouze do maximální výše 1 500 Kč, a to při nákupu přes 300 Kč48. Výhodou cashbacku je jednoznačně kromě zvýšení počtu míst, kde je možné vybrat si hotovost, dále možnost provedení dvou transakcí v rámci jedné – tzn. nákup zboží a výběr hotovosti a také usnadnění výběru hotovosti. Tato služba by mohla v budoucnu vést k menšímu využívání běžných bankomatů. V současnosti cashback využívají často a ve velké oblibě obyvatelé Velké Británie, kde funguje už více než dvacet let a ve Spojených státech ji využívá každý druhý držitel platební karty49. Také v dalších zemích se cashback ujal bez problému, příkladem může být Dánsko nebo Švédsko a regiony jako Jižní Afrika a Singapur. Z evropských zemí by měla být služba dostupná například v Itálii a Polsku. V České republice se postoje bank různí. Jako první službu nabídla ČSOB v obchodech řetězce Ahold. V současnosti pracuje na rozšíření i v dalších obchodech. Výběr hotovosti již nabízí v menších obchodech Česká spořitelna. V nejbližší době ji plánuje svým klientům nabídnout Raiffeisenbank a Komerční banka. Obrázek č. 7 Takto by měla být označena místa, na kterých je služba cashback dostupná. 48

zdroj: Internetový server Finweb.cz: článek ŠTEFKOVÁ, V.: Visa i Mastercard jsou na cashback připraveny, [online], 9.8.2007. Dostupný z WWW: [cit. 2009-01-17] 49

zdroj: Internetový server Měšec.cz: článek ANTOŠ, O.: Výběr hotovosti u pokladny kdy a za kolik, [online], 9.8.2007. Dostupný z WWW:[cit. 2009-01-17]

55

6.4 Čipová technologie a mobilní telefony O tom, že čipy zabezpečují větší ochranu proti zneužití, jsem se v průběhu práce zmínila již mnohokrát (viz kapitola 2.2.5 Čipové karty). Bezdrátový čip by údajně mohl být integrován prakticky do každého zařízení, i když zatím je testován jen jako součást plastikových platebních karet. V této souvislosti je čip spojován asi nejvíce s možností implementace do mobilních telefonů. Protože mobilní telefon je dnes řadou lidí využíván k různým záležitostem týkajících se úhrady zejména služeb – např. jízdné MHD atd., není vyloučeno, že by se do provozu mohly další aplikace dostat celkem hladce a uživateli by mohly být pozitivně přijímány. O něco podobného se v České republice pokusil mobilní operátor O2, když na svém festivalu Sázava Fest opatřil návštěvníky po registraci speciální páskou s čipem, která jim umožnila vstup na party. Jednalo se o tzv. NFC technologii (near field communication). Hostesky potom po dobu akce prováděly ověření přiložením NFC mobilního telefonu k NFC čipu návštěvníka50.

6.5 Inovace v oblasti bankomatů V souvislosti s platebními kartami jsem se také věnovala funkcím, které nabízí bankomaty. Právě i u nich se do dalších let počítá s novými vymoženostmi, které nabídnou jejich uživatelům větší množství služeb. Když jsem uvažovala nad tím, co bych na bankomatech vylepšila já sama, okamžitě mě napadlo, že kromě výběru hotovosti by mohl bankomat hotovost i přijímat a následně peníze připisovat na účet. Znamenalo by to konec nepříjemného a nepopulárního čekání na pobočkách bank u přepážky, když chceme vložit peníze na svůj účet. V praxi se o to v současné době snaží Spojené státy, stejně jako v Číně. Z důvodu velkého obratu hotovosti je zde úspěšný tzv. „recyklační“ bankomat série 3030 společnosti Diebold51, který je schopen přijímat velké vklady. Taková technologie je samozřejmě nákladná, ale na druhou stranu ušetří bance náklady na doplňování hotovosti. Problém nastává v případě, 50

zdroj: Internetový server Mobilmania.cz: článek O2 na podzim zavede NFC, peněženku v mobilu, [online], 29.7. 2008. Dostupné z WWW: [cit. 2009-01-22] 51 zdroj: Internetový server Finweb.cz: článek Banky vyzbrojují peněžní automaty, [on-line], 19.9. 2002. Dostupný z WWW:
56

kdy se řeč zavede na padělané bankovky. Recyklační bankomaty v sobě mají zavedeny nástroje, které umí pravost bankovek ověřit. Stejně jako ve své kapitole o zabezpečení (3. Rizika při užívání platebních karet a elektronických platebních prostředků), podotýkám, že tyto nástroje musí být neustále aktualizovány z důvodu zdokonalování metod padělání. Jaké služby budou zavedeny v Čechách, to se ukáže až za nějakou dobu. Pokud se naše země bude chtít inspirovat v zahraničí, mohly bychom se dočkat například bankomatů, které umí dokonce obchodovat s akciemi. Například Citibank Romania rozmístila bankomaty na daně a pokuty. Přestože používání šeků i ve Spojených státech klesá každoročně tak o 5%, stále se v současné době testují bankomaty, které jsou schopny snímkovat šeky. To znamená další důvod, proč si o šecích nemyslet, že by mohly bankovním kartám v nejbližší budoucnosti vyklidit prostor úplně.

57

VÝSLEDKY Během celého zpracovávání mé bakalářské práce jsem se potýkala s dalšími novými informacemi, o kterých jsem na začátku při výběru tématu neměla tušení. Zároveň jsem se díky tomu zaměřila více na zkoumání užívání všech platebních prostředků (včetně platebních karet a elektronických platebních prostředků) v běžném každodenním životě. Ve své kapitole o rizicích, která jsou s platebními kartami spojena, se zmiňuji samozřejmě i o nejběžnějším případu – tou je ztráta nebo odcizení a popisuji zde, jak by se měl v takovém případě majitel karty zachovat. Překvapující je, že podle daných pravidel mnoho lidí nepostupuje (okamžité nahlášení bance a následné zablokování karty). Navíc mívají svůj PIN uložen v mobilu pod názvem „PIN“ a kartičku s linkou pečlivě uloženou vedle své karty, takže není v dané chvíli k dispozici. Domnívám se, že veřejnost se má v tomhle ohledu ještě hodně co učit. V případě krádeže totiž musí první impuls k řešení vyvolat právě majitel karty, protože banka to sama nezjistí. Problém se možná týká nedostatečné prevence uživatelů proti zneužití platebních karet. Dalo by se ale hovořit o všech elektronických platebních prostředcích. Proto si myslím, že by bylo celkem přínosné zavést takovou prevenci prostřednictvím výuky už do škol. Je možné, že v budoucnu by se tak dalo zabránit mnohému zneužití. Jak jsem již uvedla, v době práce na tomto tématu jsem se neubránila hlavně pozorování užívání karet v obchodech a vůbec i reakcí lidí na nové produkty. Hodně velkou roli, stejně jako v jiných oblastech, hraje komerce a působení reklam. V jednom rozhovoru s pracovníkem City Bank jsem se dozvěděla, že je až překvapivé, jak velký zájem vyvolává v zákaznících například vizuální vzhled karet. Když zjistí, že si mohou na svou kartu nechat vytisknout fotku nebo jiný obrázek, je to pro některé dokonce jeden z nejvíce rozhodujících faktorů při výběru karty. Je tedy překvapivé, jak moc vizuální stránka ovlivňuje výběr zákazníků. Překvapující skutečností je, že vysoký počet vydaných kreditních karet není směrodatný pro utvoření si jakéhokoli závěru. V kapitole 4.4.1 Neaktivní kreditní karty v České republice rozebírám, že aktivních je z nich zhruba polovina. Co se ale od začátku mého zkoumání jevilo jako jisté, je brzký přechod na čipovou technologii. Čipy nabízejí velkou paměť a jsou zabezpečeny šifrovanými kódy umožňující také vysokou bezpečnost. Jejich rozmach se dá předpokládat také v závislosti na konkurenci nebankovních organizací, ale zejména s ohledem na nutnost jejich zavedení

58

v rámci Evropské unie nejpozději v roce 2010 (podle doporučení European Payments Council specifikovaných v materiálu SEPA Card Framework)52. Z elektronického platebního styku, který jsem zde také uvedla, bych ráda zmínila především

rozvíjející se potenciál elektronických peněženek. Z vlastní zkušenosti

pozorovatele musím říci, že i když jsou Češi poměrně konzervativním národem, tak zejména v dopravě se elektronické peněženky začínají slibně zavádět. Není divu, protože například způsob placení papírovými jízdenkami je nejenom nemoderní, ale také značně nepohodlný. Příkladem by nám mohla být Anglie, kde si na konzervatizmus také potrpí, ale bez elektronických peněženek by nemohli dnes fungovat už ani žáci základních škol platící tak například dopravu nebo svačiny. U konzervatizmu českého národa bych se ráda zastavila ještě v jedné věci. V závislosti na svém tématu, které zní „Role platebních karet v elektronickém platebním styku“, jsem se několikrát pozastavila nad úplně jinou skutečností. Jsou Češi obecně vůbec většinově nakloněni platebním kartám? Samozřejmě, že jsou. Jedná se totiž o pokrok a nedá se říci, že by všichni byli proti takovému pokroku. Někomu dokonce nanejvýš vyhovuje nebo nemá žádný hlubší smysl, proč se mu bránit. Ale nespočetněkrát jsem se již setkala s reakcemi, že placení kartou v obchodě jen zdržuje a tvoří fronty (bez ohledu na to, že zdlouhavé hledání drobných je tvoří také). Proto mě občas napadlo téma: „Bezhotovostní platební styk versus hotovostní“. Ale to by bylo na jinou bakalářskou práci.

52

zdroj: URL[cit.2008-01-23]

59

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ O platebních kartách a elektronickém platebním styku jsem si utvořila základní přehled díky odborné literatuře. Protože je ale toto téma záležitostí technologickou a dynamicky se vyvíjí, čerpala jsem hlavně z internetových zdrojů, protože aktuální náhled byl logicky nezbytný. Právě proto se také může stát, že to, co jsem zde uvedla jako nejaktuálnější, bude za pár měsíců nebo let pouhá historie. Proto jsem poslední kapitolu věnovala předpokládanému budoucímu vývoji. Platební karty samy o sobě jsou instrumentem natolik zavedeným, že by podle mého tvrzení bylo zcestné hovořit v nejbližších letech o nějaké univerzální náhradě nebo o tom, že budou vytlačeny z trhu něčím naprosto jiným a novým. V elektronickém platebním styku se objevují alternativy, které by mohly jejich funkce vylepšit nebo nahradit jejich použití tam, kam funkce karet nedosahují. Přesto si myslím, že je lidé budou používat ještě dlouho a nemělo by je v žádném případě ohrozit ani případné „znovuzrození“ šeků. Elektronický platební styk je pohodlný, představuje pro své uživatele komfort zařídit platby například přímo z domova, a tak je pravděpodobné, že i on si své místo na trhu nejen zachová, ale bude se nadále rozvíjet v mnoha podobách. Jde jen o to, za jak dlouho si ho lidé například v naší zemi „všimnou“ více a začnou hojně využívat. Setkala jsem se s názory, že klasické platební karty by se do pěti let měly stát minulostí a největší šanci nahradit je, by měly mít mobilní telefony. Můj postoj je spíše opatrný v takových tvrzeních. V minulosti se totiž hovořilo i o tom, že platební karty by měly zcela zrušit hotovost. Ale i ta si ponechala svou stávající silnou pozici. V internetovém obchodě dokonce stále přetrvává dobírka jako nejrozšířenější platební nástroj (platba při převzetí zboží v hotovosti). Zákazníci tuto formu využívají až v osmdesáti procentech případů a je nabízena takřka ve všech e-obchodech jako možný způsob platby. Pět let je podle mě proto hodně krátká doba na to, abychom důvěřovali domněnkám analytiků z Velké Británie. Co se týče mobilních telefonů a jejich náhrady, velký problém bych viděla v přebudování celé zavedené sítě u obchodníků. To není jednoduchá záležitost jak technicky, tak časově. Na základě získaných informacích jsem se dobrala k závěru, že pokud dojde v oblasti elektronického platebního styku k nějaké inovaci, bude se v nejbližších letech týkat spíše rozšíření funkčnosti současných platebních karet – například o již mnohokrát zmiňované elektronické peněženky. Na dobu, kdy se plastikové platební karty stanou minulostí po boku videokazet VHS, gramofonových desek nebo jiných nástrojů, si tedy dle mého, budeme

muset

ještě 60

dlouho

počkat.

Seznam použité literatury a zdroje:

1. JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s. 2. MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1725-5, 220 s. 3. SCHLOSSBERGER, O.; SOLDÁNOVÁ, M. Platební styk. 3. vyd., Praha, BIVŠ 2007, ISBN 978-80-7265-107-8, 331 s. 4. Doporučení Komise ES č. 97/289/ES, o operacích prováděných elektronickými platebními prostředky a zejména o vztahu mezi vydavatelem a držitelem. 5. Směrnice č. 97/7/ES, o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku. 6. Směrnice č. 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. 7. Směrnice č. 2000/46/ES, o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, jejím výkonu a obezřetností dohledu nad touto činností. 8. Směrnice č. 2002/65/ES, o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh a na dálku 9. Vyhláška České národní banky č. 62/2004 Sb. 10. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách. 11. Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). 12. Zákon směnečný a šekový č. 191/1950 Sb. 13. Zákon č. 229/2002 Sb.,o finančním arbitrovi. 14. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 15. Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti. 16. CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha: Sdružení pro bankovní karty ČR, 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879. 17. RESPEKT časopis. Č. 10 (březen 2008). Praha. Respekt Publishing. Vychází týdně. ISSN 1801-1446.

18. http://www.bankovnikarty.cz 19. http://www.cardmag.cardzone.cz 20. http://www.citibank.cz 21. http://www.csob.cz 22. http://www.csas.cz 23. http://www.gemoney.cz 24. http://www.kb.cz 25. http://www.postovnisporitelna.cz 26. http://www.raiffeisenbank.cz 27. http://www.unicreditbank.cz

28. Ahold, a.s., [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.ahold.cz/novinky.html., [cit. 2008-12-03]. 29. Cardmag, magazín SBK, [on-line]. Dostupné z WWW:

30. http://www.cardmag.cardzone.cz/aktual/pages/0_bezpecnost.html.>, [cit. 2008-1220]. 31. Česká spořitelna, a.s., [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.chytrakarta.cz, [cit. 2008-12-22]. 32. Finweb.cz: článek ŠTEFKOVÁ, V.: Visa i Mastercard jsou na cashback připraveny, [online], 9.8.2007. Dostupné z WWW: http://www.finweb.ihned.cz/c410040060-21784830-006000_d-visa-i-mastercard-jsou-na-cashback-pripraveny/, [cit. 2009-01-17]. 33. Finweb.cz: článek Banky vyzbrojují peněžní automaty, [on-line], 19.9. 2002. Dostupný z WWW: , [cit. 2009-0122]. 34. Google.com, [on-line]. Dostupný z WWW: http://www.checkout.google.com, [cit. 2009-01-03]. 35. Lupa.cz: článek LÉR, M.: Monetka se vrací. Uspěje?, [on-line], 14.7.2005. Dostupný z WWW: , [cit. 2009-01-05] 36. Lupa.cz: článek PETERKA, J.: Chraňte si svou platební kartu sami, [on-line], 16.5.2002. Dostupné z WWW: http://www.lupa.cz/clanky/chrante-si-svou-platebnikartu-sami/>. 37. Měšec.cz: článek CHVÁTAL, D.Z.: Platíme šekem: Jak vypsat šek a jak ho inkasovat?, [on-line], 5.12.2008. Dostupný z WWW: http://www.mesec.cz/clanky/platime-sekem-jak-vypsat-sek/, [cit. 2009-01-05]. 38. Mobil.idnes.cz: článek POSPÍŠIL, A.: Platebním kartám zvoní hrana, do pěti let je prý nahradí mobily, [on-line], 17.9.2008. Dostupné z WWW: http://www.mobil.idnes.cz/platebnim-kartam-zvoni-hrana-do-peti-let-je-prynahradi-mobily-puy-/mob_tech.asp?c=A080910_182548_mob_tech_apo/, [cit. 2009-01-05]. 39. Mobilmania.cz: článek O2 na podzim zavede NFC, peněženku v mobilu, [on-line], 29.7. 2008. Dostupné z WWW: http://www.mobilmania.cz/Bleskovky/O2-napodzim-zavede-NFC-penezenku-v-mobilu/sr-1-sc-4-a-1119822/default.aspx>, [cit. 2009-01-22]. 40. Monetka.cz, [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.monetka.cz, [cit. 2009-0105] 41. Moneybookers.com., [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.moneybookers.com, [cit. 2009-01-03]. 42. Novinky.cz: článek Placení kartami je v ČR bezpečnější než v EU, [on-line], 18. 5. 2008. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/ekonomika/140974-placenikartami-je-v-cr-bezpecnejsi-nez-v-eu.html, [cit. 2008-12-19]. 43. Novinky.cz: článek Počet bankomatů v ČR je oproti zbytku Evropy žalostný, [online], 27.11.2007. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/clanek/127737pocet-bankomatu-v-cr-je-proti-zbytku-evropy-zalostny.html>, [cit. 2008-11-23]. 44. Novinky.cz: článek ČTK.: Další banka spustila cashback, [on-line], 17.4.2008. Dostupný z WWW: http://www.novinky.cz/clanek/137902-dalsi-banka-spustilacashback.html., [cit. 2008-12-03]. 45. Novinky.cz.: článek: TRONÍČEK, J.: Platební karty bez čipu jsou zranitelnější, [on-line], 10.1. 2007. Dostupné z WWW: http://www.novinky.cz/clanek/147960platebni-karty-bez-cipu-jsou-zranitelnejsi.html, [cit. 2008-11-13]. 46. Opencard, [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.opencard.praha.eu/jnp/cz/home/index.html, [cit. 2009-01-05].

47. PayPal.com., [on-line]. Dostupné z WWW: http://www.paypal.com, [cit. 2009-0103]. 48. Paypay.sk, [on-line]. Dostupné z WWW: http://zdroj: www.paypay.sk, [cit. 200901-03]. 49. PaySec.com., [on-line]. Dostupné z WWW: . 50. Peníze.cz: článek Kreditní karty zatím v Česku moc neletí, [on-line], 11.6.2008. Dostupné z WWW:, [cit. 2009-01-03]. 51. Peníze.cz: článek Platební karty. Jaká zneužití číhají a jak se jim bránit, [on-line], 1é.1.2007. Dostupné z WWW:[cit. 2008-11-13]>. 52. Peníze.cz: článek PLISCHKE, S.E..: Jak došly platební karty do českých zemí aneb historie karet plná zajímavostí, [on-line], 27.4. 2007. Dostupné z WWW: http://www.penize.cz/18777-jak-dosly-platebni-karty-do-ceskych-zemi-anebhistorie-karet-plna-zajimavosti>,[cit. 2008-11-07]. 53. Peníze.cz: článek TŮMOVÁ, V.: Platební karty – jak nezabloudit v plastovém bludišti, [on-line], 16.10.2007. Dostupné z WWW:< http://www.penize.cz/18548platebni-karty-jak-nezabloudit-v-plastovem-bludisti>, [cit. 2008-11-06]. 54. Peníze.cz: článek TŮMOVÁ, V.: Virtuální platební karty – Pokrok nebo dinosaurus?, [on-line], 27.5.2008. Dostupné z WWW:www.penize.cz/42770virtualni-platebni-karty-pokrok-nebo-dinosaurus, [cit. 2008-11-14]. 55. Plzeňská karta, [on-line]. Dostupné z WWW: . 56. Sdružení bankovních karet, [on-line]. Dostupné z WWW: www.bankovnikarty.cz/web_sbk/czech/menu/druhy_podvodu_cz.html>, [cit. 200901-05]. 57. Supercash.cz, [on-line]. Dostupné z WWW:, [cit. 2009-01-03]. 58. Wikipedia, [on-line]. Dostupné z WWW: , [cit. 2008-12-20].

Seznam použitých grafů, obrázků, schémat a tabulek:

Graf č. 1 Nejčastější partneři u kobrandovaných karet str. 23, zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s., str. 219 Graf č. 2 Vydané karty v České republice za 1. kvartál roku 2008 str. 38, zdroj: CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha: Sdružení pro bankovní karty ČR, 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879. str.21, vlastní úprava Graf č. 3 Počet provozoven v České republice str. 41, zdroj: Statistika SBK, [on-line]. Dostupné na WWW: , vlastní úprava Graf č. 4 Meziroční nárůst čipových kreditních a debetních karet (v procentech) str. 41, zdroj: Statistika SBK, [on-line]. Dostupné na WWW: , vlastní úprava Obrázek č. 1 Karta americké telegrafní společnosti Western Union Company z roku 1868 str. 17, zdroj: JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s., str. 21 Obrázek č. 2 Karta Živnostenské banky, která bývala vydávána k tuzexovému účtu. Je to vůbec první platební karta vydaná na území ČR v roce 1988 str. 19, zdroj: Internetový server Peníze.cz, [on-line]. Dostupné na WWW: Obrázek č. 3 Platební karta s magnetickým proužkem str. 27. zdroj: : JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s., str. 99 Obrázek č. 4 Platební karta s čipem str. 27, zdroj: : JUŘÍK, P. Platební karty – Velká encyklopedie 1870-2006. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1381-0, 296 s., str. 181 Obrázek č. 5 Ukázka podvodného e-mailu prvního phisingu v České republice str. 31, zdroj: Internetový server Sfinance.cz, [on-line]. Dostupné na WWW: Obrázek č. 6 Bezpečnostní náležitosti platebních karet str. 34, Internetový server Wikipedia. Dostupný z WWW: Obrázek č. 7 Označení míst, ve kterých je služba cashback dostupná str. 55, zdroj: Internetový server Finweb.ihned.cz, [on-line]. Dostupné na WWW:

Schéma č. 1 Jednoduché schéma procesu placení platební kartou str. 24, MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1725-5, 220 s., str. 58, vlastní úprava Tabulka č. 1 Přehled přístupů k ovládání účtů str. 13, zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1725-5, 220 s., str. 170 Tabulka č. 2 Formy vzdáleného přístupu str. 14, zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1725-5, 220 s., str. 169-173 Tabulka č. 3 Další služby elektronického (přímého) bankovnictví str. 15, zdroj: MÁČE, M. Platební styk klasický a elektronický. Praha, Grada Publishing 2006, ISBN 80-247-1725-5, 220 s., 158-164 Tabulka č. 4 Základní rozlišení platebních karet str. 20, zdroj: Internetový server Peníze.cz, [on-line]. Dostupné na WWW: http://www.peníze.cz/, [cit. 2008-11-06], vlastní úprava Tabulka č. 5 Akceptace transakce u obchodníků za 1. kvartál roku 2008 zdroj: CARDMAG: magazín SBK. Č.1 (březen 2008). Praha. Sdružení pro bankovní karty ČR 2008. Vychází čtvrtletně. MK ČR E 15879, str. 37. Tabulka č. 6 Porovnání vybraných kreditních karet str. 38-39, zdroj: sazebníky jednotlivých bank dostupné na webových stránkách, [cit. 200812-09], vlastní úprava Tabulka č. 7 Ukázka nabídky kobrandovaných karet Citibank v České republice str. 43, zdroj: Oficiální webová stránka Citibank, a.s., [on-line]. Dostupné na WWW: http://www.citibank.cz, [cit. 2008-12-22], vlastní úprava

Příloha č. 1

Počet bankomatů na 100 000 obyvatel ve vybraných zemích Evropské unie Belgie

70

Maďarsko

35

Bulharsko Česká republika Dánsko

54

Nizozemsko

48

23

Rakousko

37

54

Polsko

20

Německo

64

Portugalsko

107

Estonsko

58

Rumunsko

20

Řecko

56

Slovinsko

74

Španělsko

125

Finsko

66

Francie Itálie Litva

41 63 29

Švédsko Velká Británie

30 53

zdroj: Internetový server Zlatá koruna, [on-line]. Dostupné na WWW: http://www.zlatakoruna.info/clanky/3910-platebni-karty/14571-co-byste-meli-vedet-o-platebnich-kartach, [cit. 2008-11-04]

Příloha č. 2

DESATERO PRO DRŽITELE PLATEBNÍCH KARET zdroj: Internetový server Bankovní karty, [on-line]. Dostupné na WWW: , [cit. 2008-05-12]

1. KARTA JE VÍC NEŽ HOTOVOST. K platební kartě se chovejte stejně jako k penězům. Buďte na ni opatrní a noste ji odděleně od dokladů. Platební kartu podepište ihned při převzetí do podpisového proužku. Po skončení platnosti se řiďte pokyny své banky. Neodevzdanou neplatnou kartu znehodnoťte.

2. JAKO OKO V HLAVĚ. Stále si kartu hlídejte a při provádění transakcí ji nespouštějte z očí. Platební kartu nikomu nepůjčujte ani nedávejte do zástavy. Pravidelně kontrolujte, že stále víte, kde kartu máte, i když ji nepoužíváte každý den.

3. PIN JE KLÍČ K VAŠEMU ÚČTU. PIN uchovejte v naprosté tajnosti. PIN si nikam nezaznamenávejte! Za žádných okolností jej nesdělujte jiné osobě, bance ani policii či jiným orgánům.

4. DŮVĚRYHODNOST. Platební kartu používejte pouze na důvěryhodných obchodních místech (včetně internetových) a důvěryhodných zařízeních. Nemáte-li k obchodníkovi důvěru, použijte k platbě raději hotovost.

5. ZADÁVÁNÍ PINu. PIN zadávejte vždy diskrétně. Dbejte na to, aby ho nemohl nikdo odpozorovat. Při zadávání PIN u bankomatu nebo terminálu zakryjte klávesnici tělem a volnou rukou i shora a zabraňte jeho odezření nebo snímání kamerou.

6. PLATBA KARTOU. Po skončení transakce zkontrolujte, zda vám byla vrácena skutečně vaše platební karta. Uschovejte si potvrzení o kartové transakci. Obchodník je oprávněn ověřit si vaši totožnost, proto s ním spolupracujte.

7. POZOR NA DOKUMENTY. Zbavujte se opatrně všech dokumentů, které obsahují celé číslo vaší karty. Před vyhozením je roztrhejte nebo rozdrťte.

8. NEODKLÁDEJTE KONTROLU. Pečlivě kontrolujte výpisy kartových transakcí z banky nebo kartové společnosti vůči prodejním a výplatním dokladům. Pokud zjistíte neobvyklou transakci, kontaktujte ihned vydavatele karty.

9. ZTRÁTA KARTY. Při ztrátě nebo odcizení platební karty jednejte rychle a kartu ihned zablokujte u vydavatele, poté v případě krádeže kontaktujte policii. K zablokování použijte telefonní číslo určené vydavatelem.

10. INFORMUJTE SE. Některé vydavatelské banky poskytují k platebním kartám další doplňkové služby a produkty sloužící ke zvýšení bezpečnosti nebo zmírnění následků případného zneužití karty.

Příloha č. 3 BLOKACE KARET BANKA

VYDÁVANÉ KARTY

ABN AMRO

VISA

BLOKACE z ČR 272 771 111

BLOKACE ze zahraničí 00 420 272 771 111

244 052 420

DOSTUP NOST 24/7 Po/So 8 -17

American Express

karty American Express

222 800 222

00 420 222 800 222

24/7

BAWAG Bank CZ a.s. (Dresdner bank)

MasterCard, Maestro

272 771 111

00 420 272 771 111

24/7

CCS

karty CCS i CCS Kredo

266 108 108

00 420 266 108 108

24/7

CETELEM

karty AURA

800 900 322

00 420 257 080 555

24/7

Citibank a.s.

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON

233 062 222

00 420 233 062 222

24/7

Commerzbank

MasterCard

272 771 111

00 420 272 771 111

24/7

Česká spořitelna

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON, Diners Club

800 207 207

00 420 582 405 405

24/7

267 201 889

00 420 267 201 889

24/7

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON, Diners Club

495 800 111

00 420 495 800 111

24/7

Poštovní spořitelna (MAXKARTY)

495 800 121

00 420 495 800 121

24/7

Deutsche bank

MasterCard

272 771 111

00 420 272 771 111

24/7

Diners Club

karty Diners Club

267 197 450

00 420 267 197 450

24/7

eBanka

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON

222 115 200

00 420 222 115 200

24/7

ČSOB

800 124 200 Franfinance Consumer Credit

MasterCard Electronic

272 771 111

24/7 00 420 272 771 111

841 115 566

24/7 Po/Pá 8 - 18

GE Money Bank

MasterCard, Maestro

272 771 111

00 420 272 771 111

24/7

Home Credit Finance

YES karty

542 527 195

00 420 542 527 195

24/7

Úvěrové karty České pojišťovny

841 111 111

00 420 541 598 295

24/7

ING Bank

VISA

495 800 111

00 420 495 800 111

24/7

J&T banka

MasterCard

800 226 558

00 420 272 771 111

24/7

Komerční banka

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON

222 412 230

00 420 222 412 230

24/7

American Express

222 412 241

00 420 222 412 241

24/7

Multiservis

O.K. karty

224 445 666 272 771 111

00 420 224 445 666 00 420 272 771 111

8 - 20 20 - 8

Raiffeisen bank

MasterCard, Maestro, VISA, VISA ELECTRON

800 900 000

00 420 417 941 446

24/7

Raiffeisen bank im Stiftland

MasterCard, Maestro

495 800 111

00 420 495 800 111

24/7

Unicredit Bank

MasterCard, VISA

800 122 221

00 420 221 118 540

7-22

224 221 017

00 420 224 221 017

24/7

Volksbank

MasterCard, Maestro

495 800 111

00 420 495 800 111

24/7

zdroj: Internetový server Bankovní karty, [on-line]. Dostupné na WWW: