Provádění platebního styku v České poště

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Provádění platebního styku v České poště Bakalářská práce

Autor:

Marie Häringová bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Zbyněk Kalabis

Duben, 2010

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předloţenou bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v seznamu pouţité literatury.

……………………………………. Jméno a příjmení Karlovy Vary dne 30.04.2010

Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu práce Ing. Zbyňku Kalabisovi za vedení práce a projevenou trpělivost. Mé díky patří všem, kteří mě podporovali nejen v psaní práce, ale během celého mého studia, tedy hlavně rodině, přátelům a mé vedoucí v zaměstnání Evě Šperlové.

Anotace Tématem této bakalářské práce je provádění platebního styku v České poště, s. p. Pro lepší pochopení tématu je zde okrajově charakterizován platební styk jako samostatná věda. Součástí práce je také seznámení s profilem podniku, jeho historií a situací podniku v 21. století. Podstatná část se zabývá charakteristikou nástrojů a prostředků, prostřednictvím kterých můţe Česká pošta, s. p. platební styk uskutečnit.

Annotation The theme of this work is making payments in the Czech Post. To better understand the issue here is marginally characterized payments as a separate science. The work also includes familiarization with the profile of the company, its history and situation of the company in the 21st century. A substantial part deals with the characteristics of the instruments and means by which the Czech Post payments made.

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 1 PROFIL ČESKÉ POŠTY, s. p. ..................................................................................... 3 Historie.......................................................................................................................... 3 Situace v 21. století ....................................................................................................... 5 CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FOREM PLATEBNÍHO STYKU..... 12 Právní normy: ............................................................................................................. 12 Běţný účet................................................................................................................... 15 Hotovostní platební styk ............................................................................................. 18 Bezhotovostní platební styk ........................................................................................ 19 Mezibankovní platební styk ........................................................................................ 21 Finanční arbitr ............................................................................................................. 22 PLATEBNÍ STYK V ČESKÉ POŠTĚ, s. p. .............................................................. 24 Spolupráce České pošty, s. p. s bankami ................................................................ 24 Registr účtů ............................................................................................................. 24 NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU ........................................................................ 26 Vnitrostátní................................................................................................................ 26 Obecná ustanovení .................................................................................................. 26 Poštovní adresa........................................................................................................ 26 Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby ................................................................... 28 Podací doklad .......................................................................................................... 28 Úhrada poukazované částky a cena poštovní sluţby .............................................. 29 Dodání neboli výplata peněţních prostředků .......................................................... 30 Nástroje ................................................................................................................... 32 Poštovní poukázka A............................................................................................... 32 Poštovní dobírková poukázka A ............................................................................. 32 Poštovní poukázka A – Daňová sloţenka ............................................................... 33 Poštovní poukázka A – doklad V ............................................................................ 33 Poštovní poukázka B ............................................................................................... 33

Poštovní poukázka C ............................................................................................... 37 Poštovní poukázka D............................................................................................... 38 SIPO ........................................................................................................................ 39 SUPERCASH .......................................................................................................... 43 Mezinárodní .............................................................................................................. 44 Obecná ustanovení .................................................................................................. 44 Poštovní adresa........................................................................................................ 44 Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby ................................................................... 45 Podací doklad .......................................................................................................... 45 Úhrada poukazované částky a cena poštovní sluţby .............................................. 46 Dodání neboli výplata peněţních prostředků .......................................................... 47 Nástroje ................................................................................................................... 49 Mezinárodní poukázka Z/A..................................................................................... 49 Mezinárodní dobírková poukázka ........................................................................... 49 Mezinárodní poukázka Z/C ..................................................................................... 49 Western Union ........................................................................................................ 50 Eurogiro................................................................................................................... 52 Závěr .............................................................................................................................. 56 Seznam pouţité literatury ........................................................................................ 58 Seznam obrázků ...................................................................................................... 59 Seznam grafů ........................................................................................................... 59 Seznam příloh.......................................................................................................... 60

Úvod Realizace platebního styku, ať uţ jde o hotovostní či bezhotovostní formu, patří ke kaţdodenním tedy do určité míry rutinním úkonům běţného dne. Kaţdému se nabízí nespočet moţností, jak se podílet na koloběhu peněţních prostředků prostřednictví rozsáhlé škály nebankovních i bankovních subjektů. Jedním z podniků, který svou činností přispívá k uskutečňování platebního styku je Česká pošta, s. p. Tato bakalářská práce se bude věnovat probíhání platebního styku prostřednictvím některých platebních nástrojů právě v České poště, s. p. a to na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Tento státní podnik se můţe pyšnit dlouholetou tradicí a svou stabilizací po většině svých stránek, a i nadále si snad své postavení a roli v tomto státě udrţí a zůstane nepostradatelnou součástí procesů v běţném ţivotě obyvatelstva. Cílem práce bude se přiblíţit danému tématu. Práce bude rozdělena do čtyř hlavních kapitol a bude obsahovat podkapitoly s nimi spojené. První dvě kapitoly budou brány jako úvodní. V první z nich se budu zabývat profilem České pošty, s. p., jejím historickým vývojem a významnými mezníky od počátku prvních poštovních krůčků aţ po současnost. Povrchně bude také zmíněna nepodstatnější struktura organizace podniku a velká část kapitoly se soustředí na přehled činností, sluţeb a produktů, které podnik v současné době nabízí. V druhé kapitole se budu snaţit vystihnout alespoň základní informace v charakteristice jednotlivých forem platebního styku. Zmíněny budou právní formy, kterými je platební styk upraven, pár slov bude věnováno samotným subjektům, prostřednictvím kterých platební styk probíhá, základní rozdělení platebního styku na hotovostní a bezhotovostní, s čímţ souvisí existence některých důleţitých nástrojů, prostředků a instrumentů, bez kterých by nebyl platební styk realizovatelný. Například bez peněz jako takových ve fyzické formě by nebyl uskutečnitelný hotovostní platební styk a naopak bez existence bankovních účtů by nebyl uskutečnitelný bezhotovostní styk. Jmenovány budou i některé z nástrojů pomocí, kterých se dají peněţní prostředky zasílat či převádět.

1

Třetí kapitola se jiţ začne zabývat tématem této práce, tedy probíháním platebního styku v České poště, s. p. zcela konkrétně. Tím jaké právní normy jej upravují, jakým způsobem vůbec probíhá a co je potřeba pro uskutečnění převodů peněţních prostředků. Nejpodstatnější a největší částí práce bude její čtvrtá a závěrečná část, kde se budu podrobně věnovat charakteristice jednotlivých nástrojů a sluţeb pouţívaných podnikem pro převody peněţních prostředků, tedy pro uskutečňování platebního styku jejich prostřednictvím na vnitrostátní a posléze na mezinárodní úrovni.

2

PROFIL ČESKÉ POŠTY, s. p. Historie První poštovní síť slouţící nejprve jen pro potřeby státní správy byla zřízena na trase Praha Vídeň. Zřídit ji nechal Ferdinand I., kdyţ se v roce 1526 stal českým králem. Pomocníky v realizaci poštovní sítě mu byli členové šlechtického rodu Taxisů, kteří jiţ organizovali a řídili dopravu zpráv v rakouských zemích. Prvotní funkcí pošty bylo propojit sféry, které zabezpečovali chod státu a to tedy politická, administrativní a obchodní centra habsburské říše. Síť byla spravována vrchním dvorským poštmistrem, podřízeným nejvyššímu dvornímu kancléři. V této době byly přepravní moţnosti velmi omezeny, probíhali prostřednictvím koňských povozu na pravidelných tratích, a aby byla umoţněna co nejrychlejší přeprava bez dlouhých časových prodlev, byly na těchto tratích umístěny takzvané přepřahací stanice pro výměnu koní poštovních kurýrů. Tím se zamezilo zpomalení přepravy v důsledku únavy koní. Prvotním mezníkem pro českou poštu se stal rok 1722, kdy se tehdejší nejvyšší poštmistr musel částečně vzdát dědických práv, která mu umoţňovala ovlivňovat řízení a správu pošty v rakouské monarchii. V roce 1743 za vlády Marie Terezie pak dochází k úplnému postátnění poštovnictví, coţ vedlo nejen k rozvoji poskytovaných sluţeb, ale i například k rozvoji výstavby silnic. Díky nařízením se dostává poštovnictví zahrnující uţ i dopravu osob, která dosud čelila konkurenčnímu prostředí díky soukromému sektoru, do pozice monopolu. Po průmyslové revoluci počátkem 19. století se zahájila výstavba nových silnic, coţ se díky rychlejšímu způsobu dopravy pozitivně projevilo na kvalitě hromadné dopravy zásilek i osob státní poštou. Významnou osobou figurující v těchto změnách se stal ředitel nejvyšší dvorské poštovní zprávy ve Vídni Maxmilián rytíř z Ottenfeldu, který roku 1823 dal návrh pro novou organizaci dopravy osob pomocí poštovních vozů. V roce 1837 se podílel na vydání poštovního zákona o vymezení právního poměru státu a veřejnosti k poštovní dopravě a poloţil základy moderní poště. Nedílnou součástí pokroku jsou i technické vynálezy, a proto se dalším klíčovým obdobím stala 30. léta 19. století, kdy se začala budovat rozsáhlá ţelezniční síť, podél

3

níţ byla od roku 1847 zřizována telegrafní vedení. Proces poštovní přepravy se tím podstatně zrychlil. Roku 1850 byly zřízeny na trase Vídeň Bohumín tzv. vlakové pošty, na kterých se během jízdy třídily zásilky. Také byly v tomto roce vydány první rakouské poštovní známky, coţ vedlo k rozšíření korespondence a proběhlo zavedení poštovních poukázek. Dalším vynálezem podstatně ovlivňující vývoj pošty se stal telefon. V českých zemích byla toto vymoţenost vyuţívána od roku 1881 a roku 1893 byl jeho provoz převzat státní správou, následně na to byla roku 1908 v Praze předvedena tzv. radiotelegrafie, jejíţ podstatou je bezdrátový přenos zpráv. Po 1. světové válce se vznikem československého státu nastaly změny nejen politickoprávní, ale i hospodářské a správní, coţ se významně projevilo na poštovním provozu. Zakladatelem československé poštovní správy se stalo ministerstvo pošt a telegrafů, jemuţ podléhal poštovní, telegrafní, telefonní a radiokomunikační provoz. Vytvoření samostatného resortu mělo za úkol zdůraznit vzrůstající společenský a ekonomický význam a zvýšit kvalitu nabízených sluţeb. Od roku 1918 zahájila v Československé republice svou činnosti Poštovní spořitelna. Od roku 1925 se stala pošta Československou poštou státním podnikem. Tím po ni začala platit obdobná pravidla, jako pro soukromé firmy. Další historickou událostí, která se bezprostředně dotkla pošty, byla celosvětová hospodářská krize i tu pošta překonala. Během okupace byla poštovní správa zcela závislá na protektorátní správě a na říšském ministerstvu pošt. Po okupaci v květnu 1945 bylo obnoveno ministerstvo pošt, vyhlášen zákon o poště a obnoven státní podnik Československá pošta, ze kterého byl po nástupu komunistického reţimu vytvořen národní podnik. Na počátku 50. let zaznamenalo ministerstvo pošt, nejen další přejmenování podle sovětského vzoru na ministerstvo spojů, ale i rozsáhlou reorganizaci díky nové orientaci státu. Poté následoval lehčí úpadek, kdy se do popředí dostává spíše telekomunikace a radiokomunikace. Po pádu komunistického reţimu toku 1989 dochází k rozdělení resortu pošty a telekomunikací. Od 1. ledna 1993 se stala Česká pošta státním samostatně hospodařícím podnikem. Pro tento rok jsou důleţité tři základní mezníky a to jiţ zmínění vznik státního podniku Česká pošta, pak vstup České republiky do Světové poštovní unie a vstup České pošty, s. p. do unie poštovních operátorů

4

PostEurop, která se týká mezinárodních vztahů poštovních podniků a obecně řeší spolupráci mezi členy a jejich zvolenou celkovou strategii.1

Situace v 21. století Pro tuto kapitolu jsem vycházela ze zdrojů uvedených pod čarou.2 V současné době má pošta právní formu státního podniku, tudíţ celý její správný obchodní název je Česká pošta, s. p. Jiţ několik let, se ale hovoří o tom, ţe by podnik měl přejít na akciovou společnost. V čele statutárního orgánu je generální ředitelka Ing. Marcela Hrdá. Její hlavní činnost spočívá v řízení celého podniku, rozhodování o jeho činnosti a jednání jeho jménem a to v takovém rozsahu, aby nezasahovala do činností, které nepatří do její kompetence, ale do kompetence zakladatele podniku, jímţ je Ministerstvo vnitra České republiky. Sídlo se nachází na adrese Politických vězňů 909/4, 225 99 Praha 1. Podnik má i svou dozorčí radu, která se skládá z dvanácti členů a jejichţ úkolem je dohled na činnost generálního ředitele a správné plnění stanoveného podnikatelského záměru. Další z činností je zřizování výborů, které plní funkci pracovních orgánů a volení a odvolávání jejich členů. Některými výbory jsou například, výbor dozorčí rady pro strategii podniku, výbor dozorčí rady pro finance a audit, výbor dozorčí rady pro rozvoj lidských zdrojů. Hlavními činnostmi, které Česká pošta, s. p. poskytuje ve výkonu poštovního provozu na území České republiky, jsou podání, přeprava a dodání poštovních zásilek včetně elektronické pošty a zabezpečení poštovního a platebního styku ve vnitrostátním poštovním styku, poskytování peněţních sluţeb podle mezinárodních dohod v mezinárodním poštovním styku, expresní a kurýrní doprava zásilek se zaručenou dobou dodání včetně mezinárodního poštovního styku. Mimo to i výstavba, provoz a rozvoj jednotné sítě pošty na území České republiky a činnosti z toho vyplývající včetně servisní činnosti pro tuzemské a zahraniční zařízení podmiňující nebo související s provozem sítě pošty, vývoj, dovoz a vývoz technických a provozních prostředků pošty.

1

Cpost.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Historie. Dostupné . 2 Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

z

WWW:

5

Obecná struktura nabízených sluţeb 1.

Povinné

1.1.

Vnitrostátní zásilky obyčejné: psaní, balík, slepecká zásilka

1.2.

Vnitrostátní zásilky doporučené: zásilka, slepecká zásilka

1.3.

Vnitrostátní zásilky cenné: psaní, balík

1.4.

Vnitrostátní poukazy: poštovní poukázka A, poštovní dobírková poukázka A, poštovní poukázka A – daňová sloţenka, poštovní poukázka A- doklad V, poštovní poukázka B, poštovní poukázka C, poštovní poukázka D.

1.5.

Mezinárodní zásilky obyčejné: zásilka, tiskovinový pytel, slepecká zásilka

1.6.

Mezinárodní zásilky doporučené: zásilka, tiskovinový pytel, slepecká zásilka

1.7.

Mezinárodní zásilky cenné: psaní, balík

1.8.

Mezinárodní zásilky standardní: balík

1.9.

Mezinárodní poukazy: mezinárodní poukázka Z/A, mezinárodní dobírková poukázka, mezinárodní poukázka Z/C

1.10. Obstaravatelské sluţby: rozhlasové poplatky, televizní poplatky, důchody

2.

Nepovinné

2.1.

Poštovní sluţby vnitrostátní: obchodní balík, profi balík, EMS, zásilkový balík, obchodní psaní

2.2.

Poštovní sluţby mezinárodní: obchodní balík, EMS

2.3.

Poštovní sluţby doplňkové

2.4.

Ostatní sluţby obchodní: POSTFAX, RPIM, tisková zásilka

2.5.

Filatelie

2.6.

Loterijní činnost

2.7.

Postservis

2.8.

Elektronické sluţby: certifikační autorita, REP, hybridní pošta, centrální adresa, CZECH POINT

2.9.

Ostatní sluţby jiné

2.10. SuperCash 2.11. Obstaravatelské sluţby: expresní finanční sluţby, SIPO, sázkové soutěţe a loterie, prodej dálničních známek a kolků, telekomunikační sluţby, bankovní sluţby, penzijní pojištění, stavební spoření, pojištění

6

Obrázek 1: Stručná struktura povinných sluţeb

POVINNÉ Vnitrostátní zásilky obyčejně

Mezinárodní zásilky obyčejné

Vnitrostátní zásilky doporučené

Mezinárodní zásilky doporučené

Vnitrostátní zásilky cenné

Mezinárodní zásilky cenné

Vnitrostátní poukazy

Mezinárodní zásilky standardní

Obstaravatelské sluţby

Mezinárodní poukazy

Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

Obrázek 2: Stručná struktura nepovinných sluţeb

NEPOVINNÉ Poštovní sluţby vnitrostátní

Poštovní sluţby mezinárodní

Poštovní sluţby doplňkové

Elektronické sluţby

Ostatní sluţby obchodní

Ostatní sluţby jiné

Filatelie

SuperCash

Loterijní činnost

Obstaravatelské sluţby

Postservis Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

7

Tento podnik s dlouholetou tradicí se můţe pyšnit důvěryhodným a dlouholetým obchodním partnerstvím s významnými podniky jako jsou například ČSOB a. s., Česká pojišťovna, a. s., Home Credit, Western Union, ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., Českomoravská stavební spořitelna, a. s. a v neposlední řadě i Sazka, a. s. Obchodní partnerství je zaloţeno na písemné smlouvě a z uzavření plynou pro všechny strany určité výhody. Pro Českou poštu, s. p. tím vznikla moţnost rozšířit a doplnit spektrum svých sluţeb například o různé druhy pojištění, stavební spoření, sázkové sluţby a pro její alianční partnery je výhodou vysoký počet poboček, na kterých jsou sluţby nabízeny a to i v místech, která by byla pro jejich samostatnou pobočku nedostupná a neefektivní. Pro zvýšení všestrannosti podniku byly zahrnuty do prodeje produktů na pobočkách podniku i jednotlivé druhy zboţí. Například dálniční známky, telefonní karty a dobíjecí kupóny, obálky a filatelistické zboţí, pohlednice, tisk, kniţní publikace, DVD tituly a jiné doplňkové zboţí. Všechno toto zboţí patří do kategorie takzvaného POSTSHOP, coţ se dá volně přeloţit jako obchod na poště. Nevyhnutelnou záleţitostí s pozitivním dopadem zapříčiněnou vývojem technologie se stala prezentace České pošty, s. p. na webových neboli internetových stránkách. Tuto moţnost vyuţila pošta ve svůj prospěch tím, ţe na svých webových stránkách zveřejňuje, nejen přehled poskytovaných a nabízených sluţeb, ceníky a obecné informace spojené s její činností, ale umoţňuje zde klientům i vyuţití on-line sluţeb, například sledování poslaných zásilek. V květnu 2004 se stala Česká republika oficiálním členem Evropské unie. Stejně jako celá Česká republika, tak i Česká pošta, s. p. se jiţ postupně na tento významný krok připravovala, proto nemuselo dojít k ţádným nečekaným radikálním změnám. 21. století je pro Českou poštu, s. p. charakteristické jako století, které se prolíná značnou globalizací a liberalizací poštovního trhu, s čímţ je samozřejmě spojen nátlak na zvýšení konkurenceschopnosti podniku a nástup nových potřebných technologií. V roce 2004 byl dokončen systém pro interní komunikaci systém Apost, který umoţňuje on-line, tudíţ rychlejší a bezpečnější komunikaci poboček s centrálními systémy České pošty, s. p. Pobočky nejen ţe tedy pracují v systému Apost, ale jejich činnosti týkající se jednotlivých částí jako je podání, přeprava, dodání, sázková sluţba,

8

poštovní poukázky, důchodová sluţba a ostatní, jsou mimo jiné upraveny interními poštovními podmínkami. Ty jsou aktualizovány ve věstnících, které vydává Česká pošta, s. p. Věstník obsahuje informace o činnosti podniku pro veřejnost a vychází jednou měsíčně v písemné formě. Také rozkvět moderní technologie se podepsal na vyuţití poštovních sluţeb. Přestoţe Česká pošta, s. p. své sluţby rozšířila o nespočet poskytovaných produktů, lidé stále méně vyhledávají některé z jejích standardních sluţeb. Například rozšíření mobilních telefonů, konkrétně vyuţití psaní textových zpráv, se podepsalo na zmenšení počtu zasílaných obyčejných a zapsaných zásilek, tedy klasických dopisů. Během několika let tak musela omezit provoz některých jejích poboček. Podnik se však dokázal přizpůsobit podmínkám a situaci na trhu a zavedl nové sluţby a produkty, které měli pozitivní dopad na její rozvoj a postavení na trhu. Samozřejmě jako v historii, tak i v 21. století prošel podnik více či méně významnými změnami. V roce 2005 spadla celá oblast poštovních sluţeb v rámci výkonu regulačních funkcí pod působnost Českého telekomunikačního úřadu. V prosinci 2008 udělil Český telekomunikační úřad podniku poštovní licenci na období 1. 1. 2009 – 31. 12. 2012. Během tohoto roku také postupně docházelo k restrukturalizaci poštovní sítě v oblasti přepravy a doručování. Novou sluţbou nabízenou pobočkami České pošty, s. p. je sluţba CZECH POINT neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. Podnik tak pro svou klientelu rozšířil svůj sortiment o další zajímavou sluţbu, která klientovi umoţňuje snadnější komunikaci se státní správou. Zákazník můţe na pobočkách podniku, které touto sluţbou disponují, obdrţet výpis z katastru nemovitostí, obchodního či ţivnostenského rejstříku nebo výpis z rejstříku trestů. Zavedení ovšem vyţadovalo kvalitnější technologii, a tak se vyvinul nátlak na změnu a rozvoj informační technologie. V roce 2010 podnik rozšířil své produktové portfolio o nepovinnou sluţbu SUPERCASH, ta umoţňuje klientům rychlou a jednoduchou hotovostní úhradu za sluţby a zboţí, které si objednali prostřednictvím internetu z eshopů. Pro kvalitní zahraniční spolupráci i nadále podnik udrţuje a dbá na mezinárodní vztahy se členy unie PostEurop. Větší pozornost pak věnuje vztahům s uţší skupinou středoevropské oblasti a to se členy takzvané Visegrádské skupiny, jejímiţ členy jsou Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. Při jednání se členové zaměřují

9

na udrţení a zlepšení kvality mezinárodního provozu, výměnu zkušeností v oblasti poštovní problematiky a společnou obchodní strategii.

Graf 1: Výsledek hospodaření před zdaněním 1993 – 2008 ( v mil. Kč )

Výsledek hospodaření před zdaněním 1993 - 2008 ( v mil. Kč.)

1200

1039 1000 845

795

800

743 665

627 571 565

600

400

921

916 852

520

562 365

337

331

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

10

Graf 2: Počty zaměstnanců a jejich průměrný plat v jednotlivých letech 2003-2008

počet zaměstnanců

průměrný plat (Kč)

45000

40000

38923

38290

38794

37200

37008

36332

35000 30000 25000

20565

20000 15000

16584

15563

14835

14216

17452

10000 5000

0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

Graf 3: Počet pošt a počet vlastněných vozidel v letech 2003-2008

počet pošt 5000 4500 4000 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

4283 3843 3415

3834 3405

2003

2004

3401

2005

počet vozidel 4519 4154 3387

2006

4225 3387

2007

3392

2008

Zdroj: Výroční zprávy České pošty, s. p., 2003-2008

11

CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH FOREM PLATEBNÍHO STYKU Platební styk je důleţitou součástí ţivota kaţdého jednotlivce, setkáváme se s ním v podstatě kaţdý den a na kaţdém kroku. Realizace platebního styku probíhá prostřednictvím hotovostního či bezhotovostního přesunu peněţních prostředků mezi fyzickými a právnickými osobami jak v rámci jednoho státu, tak i v mezinárodní sféře. K jednodušším a rychlejším přesunům peněţních prostředků dochází prostřednictvím celého souboru různých forem operací či instrumentů.

Právní normy: Jedním z nejvýznamnějších subjektů figurujících v platebním styku je centrální banka České republiky, tedy Česká národní banka. Veškeré dění spojené s ní upravuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Mezi základní funkce banky patří právo vydávat bankovky a mince, řídit peněţní oběh, řídit a organizovat platební styk a zúčtování bank. Dalších z důleţitých právních subjektů figurujících v této sféře jsou obchodní banky, jejichţ postavení je charakterizováno v zákoně 21/1992 Sb., o bankách. V § 1, odstavci 1 se obchodní banka definuje jako právnická osoba se sídlem v České republice zaloţená jako akciová společnost, která přijímá vklady od veřejnosti, poskytuje úvěry a k výkonu těchto činností musí mít povolení působit jako banka od České národní banky. Banky se zabývají drobným, firemním a privátním bankovnictvím. Platební styk vnitrostátní i mezinárodní dříve upravoval zákon č. 124/2002 o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Ten byl však v roce 2009 zrušen a nahrazen zákonem č. 284/2009 Sb., který nabyl platnosti od 1. listopadu 2009. Tento zákon se však nevztahuje na vnitrostátní převody prováděné pomocí poštovních příkazů, neboli pomocí poštovních poukázek. Tyto převody upravuje samostatný zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách ve znění pozdějších novel. Ze zákona o platebním styku byly vyjmuty také vnitrostátní platby

12

daní, poplatků a pojistného. Jestliţe se však jedná o platby mezinárodní, musí se na tento zákon brát zřetel.3 Dalšími zákony a předpisy, které se týkají platebního styk a zúčtování a zasahují do jeho právní úpravy, mohou být: 4  zákon č. 191/1950 Sb. Zákon směnečný a šekový  zákon č. 40/1964 Sb. Občanský zákoník  zákon č. 337/1992 Sb. Zákon České národní rady o správě daní a poplatků  zákon č. 586/1992 Sb. Zákon České národní rady o daních z příjmů  zákon č. 513/1991 Sb. Obchodní zákoník  zákon č. 219/1995 Sb. Devizový zákon  zákon č. 101/2000 Sb. Zákon ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů  zákon č. 229/2002 Sb. Zákon o finančním arbitrovi  zákon č. 254/2004 Sb. Zákon o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů  vyhláška č. 34/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle devizového zákona  vyhláška č. 62/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví způsob provádění platebního styku mezi bankami, zúčtování na účtech u bank a technické postupy bank při opravném zúčtování  všeobecné obchodní podmínky České národní banky  nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech Platební styk jako takový můţeme definovat jako vztah, kdy dochází k převodu peněţních prostředků mezi subjektem A a subjektem B, bez ohledu na to zda jde o fyzické či právnické osoby. Platební styk je uskutečňován v určitých formách buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím některého z peněţních ústavů.5

3

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. 4 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. 5 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

13

Platební styk můţeme dělit z několika hledisek, mezi základní patří: 6 Způsob úhrady: a)

Hotovostní platební styk - při vyuţití této formy dochází k přemisťování peněţních prostředků pomocí hotovosti

b)

Bezhotovostní platební styk – uţ z názvu vyplývá, ţe zde nefiguruje hotovost, proto je pro tuto formu nezbytným kritériem zřízení bankovních účtů, bez nichţ není bezhotovostní převod realizovatelný

Teritorium: a)

Tuzemský (vnitrostátní) platební styk – platby probíhají na území jednoho státu zpravidla v národní měně

b)

Zahraniční (mezinárodní) platební styk – platby probíhají mezi státy, jsou to tedy platby do zahraniční nebo ze zahraničí

c)

Přeshraniční platební styk – platby probíhají mezi tuzemskými subjekty ve vazbě na zahraniční subjekty ze zemí Evropského hospodářského prostoru ve výši do 50 000 EUR vč. a v měnách zemí EHP

Náleţitosti průvodních dokumentů: a)

Hladké platby – platba nemá vazbu na průvodní dokumenty

b)

Dokumentární platby – mají vazbu na průvodní dokumenty a mohou obsahovat bankovní závazek

Lhůty k provedení: a)

Přednostní (expresní) platby – zabezpečují urychlené odepsání peněţních prostředků z účtu

b)

Standardní platby -

platby probíhají za standardních, běţných, předem

dohodnutých podmínek

6

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

14

Vstup banky do závazku: a)

Bezzávazkový platební styk – banka vstupuje vedle klienta nebo místo něj do závazku při realizaci daného platebního instrumentu

b)

Závazkový platební styk – banka vystupuje jako prostředník, z čehoţ jí nevyplívají k platbě ţádné závazky

Běžný účet Pro bezhotovostní platební styk je neodmyslitelným základem běţný účet. Zřízení těchto účtů pro různé subjekty je kaţdodenní činností bank. Na tento produkt navazuje velká škála doplňkových sluţeb a s ním souvisejících sluţeb, například zajišťování platebního styku a zúčtování, poskytování různých druhů úvěrů, atd. Kaţdý běţný účet je označen bankovním spojením. Bankovní spojení v tuzemském platebním styku má číselnou formu skládající se z čísla účtu a identifikačního kódu banky. Vlastní číslo účtu obsahuje nejvýše 16 číslic, přičemţ prvních 6 číslic je takzvané předčíslí účtu a dalších 10 číslic tvoří základ účtu. V obou částech je obsaţena kontrolní číslice nazývaná Modulo 11. Modulo 11 se získává na základě matematického propočtu, na kterém je zaloţena kontrola správnosti uváděných čísel bankovního spojení.7 Pod identifikačním kódem si můţeme představit čtyřmístný číselný či alfanumerologický kód, kterým je kaţdá banky označena. Bankám je přidělen zpravidla jeden čtyřmístný kód, který se pro ni stává charakterizujícím. Zřízení běţného účtu Běţný účet si můţe zřídit kterákoliv právnická i fyzická osoba, ať uţ jde o tuzemce či cizozemce, a to v domácí či cizí měně. Dalšími funkcemi, které běţný účet má je zajištění tuzemského a zahraničního platebního styku a zúčtování všech operací z příkazu majitele účtu nebo osoby zmocněné. Při zřízení hraje samozřejmě také roli způsobilost k právním úkonům. Za osobu nezletilou zřizuje účet zákonný zástupce, ale osoba nezletilá můţe s prostředky volně nakládat. Další výjimkou mohou být osoby 7

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

15

částečně zbavené právní způsobilosti a osoby handicapované. Je-li osoba omezená v právních úkonech, jejím jednatelem se stává opatrovník. Zaţádá-li o zřízení osoba handicapovaná, měla by být přítomna třetí osoba, nejlépe notář. Běţné účty se zřizují na základě písemné smlouvy.8

Klient při zřízení prokazuje

příslušnými doklady svou identitu a právní subjektivitu. Součástí smlouvy je podpisový vzor, který bance slouţí pro další a lepší identifikaci. Doklady: a)

Právnické osoby - tuzemci : doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku apod.), průkaz totoţnosti členů statutárního orgánu (občanský průkaz), podpisový vzor osob oprávněných disponovat s prostředky na účtu

b)

Právnické osoby – cizozemci nepodnikající na území ČR: doklad o právní subjektivitě (výpis z obchodního rejstříku nebo z podobného registru v zemi sídla firmy), průkaz totoţnosti, podpisový vzor

c)

Právnické osoby – cizozemci podnikající na území ČR: předkládají stejné doklady jako osoby nepodnikající a navíc i výpis zahraniční osoby z obchodního rejstříku, kterým se prokazuje, ţe můţe podnikat na území ČR

d)

Fyzické osoby - tuzemští podnikatelé: doklad o právní subjektivitě (ţivnostenský list, koncesní listina, atd.), průkaz totoţnosti, podpisový vzor

e)

Fyzické osoby – tuzemec: dva průkazy totoţnosti občanský průkaz a například cestovní pas), podpisový vzor

f)

Fyzické osoby – cizozemští podnikatelé: výpis ze zahraničního ţivnostenského rejstříku, průkaz totoţnosti, výpis zahraniční osoby z obchodního rejstříku ČR, podpisový vzor

g)

Fyzické osoby – cizozemci: průkaz totoţnosti (cestovní pas), podpisový vzor

Nejdůleţitější náleţitosti smlouvy: a)

Přesné označení smluvních stran

b)

Odvolání na zákon či předpis, na jehoţ základě smluvní vztah vzniká

c)

Den zřízení

d)

Měna

8

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

16

e)

Obchodní podmínky pro zřízení a vedení účtu (způsob disponování s penězi, lhůty pro předkládání platebních příkazů, cenu sluţby, datum platnosti atd.)

Smlouva se vyhotovuje ve dvou provedeních, přičemţ jedno patří klientovi a druhé bance. Podpisy se potvrzuje souhlas s podmínkami stanovenými ve smlouvě. Vedení běţného účtu Na vedení běţného účtu hledíme z různých hledisek a to z hlediska účetního, daňového, z hlediska identifikace a z hlediska pojištění vkladů. Účetní hledisko je upraveno v zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví, zde se člení klienti na rezidenty (tuzemce – fyzické osoby s trvalým pobytem v ČR, občané ČR zaměstnáni ve veřejných institucích ČR v zahraničí, české a zahraniční právnické osoby se sídlem v ČR) a nerezidenty (cizozemce – české a zahraniční právnické osoby se sídlem v zahraničí, fyzické osoby působící v zahraničí a zahraniční zaměstnanci veřejných institucí v ČR, fyzické osoby mající občanství ČR) a podle toho zařazují jejich vklady do analytické evidence. Daňové hledisko je upraveno v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a zákonem č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Klienty podle tohoto hlediska členíme na daňové rezidenty (má neomezenou daňovou povinnost) a daňové nerezidenty (má omezenou daňovou povinnost). Hledisko identifikace je o soustředěnosti a důsledném dodrţování zásad identifikace klienta. Posledním hlediskem, které můţeme zmínit je hledisko pojištění vkladů, to vychází ze zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Zde je zakotvena povinnost kaţdé banky ročně přispívat 0,1 % z průměru objemu pojištěných pohledávek do Fondu pojištění vkladů. Zrušení běţného účtu Pro zrušení běţného účtu můţe být hned řada důvodu, například změna banky s důvodu nespokojenosti ze strany klienta, nedodrţení lhůt, úmrtí a jiné. Zrušení musí být podnětem minimálně jedné ze smluvních stran, jinak řečeno o zrušení musí poţádat buď klient sám, nebo banka.

17

Ze strany klienta jde o zrušení výpovědí nebo dohodou, důleţitou zmínkou je, ţe tak můţe učinit bez udání důvodu. Před zrušením musí dojít ke vzájemnému vypořádání pohledávek. Ze strany banky jde o zrušení výpovědí či okamţitým odstoupením od smlouvy. Důvody pro zrušení obsahují podmínky stanovené ve smlouvě, aby s nimi byl klient obeznámen jiţ při podpisu. Mezi další důvody zrušení zahrnujeme:9  Uplynutí doby, na kterou byl běţný účet zřízen  Splněním účelu, pro který byl běţný účet zřízen  Z důvodu likvidace  Z důvodu konkurzu

Hotovostní platební styk10 Jednou z dvou forem platebního styku je hotovostní platební styk. Vývojem bezhotovostního platebního styku se dá konstatovat, ţe dochází k útlumu této formy, avšak stále se dá tvrdit, ţe v běţném ţivotě dominuje. Pro hotovostní platební styk je charakteristický fyzický přesun prostředků, tedy mincí a bankovek od jednoho subjektu k druhému, bez ohledu na to zda se jedná o fyzické či právnické osoby. Peněţní prostředky Hotovostní platební styk probíhá prostřednictvím peněţních prostředků, které dělíme na mince a bankovky. Emise bankovek a mincí, jejich stahování z oběhu, kvalitu, regulaci zásob a nakládání s nimi, nejen tyto, ale i další funkce spojené s hotovostí zabezpečuje v České republice centrální banka, tedy Česká národní banka.

9

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8. 10 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

18

Mince se razí v České mincovně, samostatné výrobní divizi Biţuterii česká Mincovna a.s. I mince se dají padělat, většinou se na padělky pouţívá jiný materiál. Pouţíváme mince v hodnotách 1Kč, 2Kč, 5Kč, 10Kč, 20Kč, 50Kč. Bankovky se tisknou ve Státní tiskárně cenin. Soustavu bankovek tvoří bankovky s hodnotami 20Kč, 50Kč, 100Kč, 200Kč, 500Kč, 1000Kč, 2000Kč, 5000Kč. Pro identifikaci padělaných bankovek nám slouţí ochranné prvky, které jsou tvořeny tak, aby co nejvíce znemoţnily padělání. Patří mezi ně uţ samotný papír, vodoznak, ochranný prouţek, ochranná vlákna, atd. Dalším platebním prostředkem pouţívaným v ČR jsou Eura. Emisi a funkce s měnou spojené má pod dohledem Evropská centrální banka. Jako všechny bankovky mají i eurobankovky své ochranné prvky, například vodoznak, hlubotisk, iridiscentní pruh, soutisková značka, ochranný prouţek, opticky proměnlivé barvy, hologram. Soustavu eurobankovek tvoří bankovky s hodnotami 5€, 10€, 20€, 50€, 100€, 200€, 500€. Euromince máme v hodnotách 1cent, 2cent, 5cent, 10cent, 20cent, 50 cent, 1€, 5€.

Bezhotovostní platební styk11 Druhou formou platebního styku je bezhotovostní platební styk, ten můţeme rozdělit do dvou základních rovin a to na platební styk vnitropodnikový, který jak uţ jde z názvu odvodit, probíhá v rámci jedné jediné banky a na mezibankovní platební styk, který probíhá mezi různými bankami. Dalším faktorem ovlivňující dělení jsou dokumenty, které převod peněz doprovázejí. V případě, ţe se jedná jen o platební instrumenty, jde o nedokumentární platební styk a v případě jsou-li doprovázeny jinými dokumenty, jde o dokumentární platební styk.

11

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

19

Nedokumentární platební styk Instrumenty (nástroje): a)

Příkaz k úhradě – příkaz bance klientem, aby z jeho účtu převedl peněţní prostředky na účet příjemce

b)

Příkaz k inkasu – povolení klienta bance, aby si příjemce vyţádal peněţní prostředky a ta následně převod uskutečnila

c)

Hromadný příkaz k úhradě - viz. Příkaz k úhradě, obsahuje více poloţek k převodu

d)

Hromadný příkaz k inkasu – viz. Příkaz k inkasu, obsahuje více poloţek k převodu

e)

Trvalý příkaz k úhradě – viz. Příkaz k úhradě, jde o pravidelné platby trvalejšího charakteru

f)

Trvalý příkaz k inkasu – viz. Příkaz k inkasu, jde o pravidelné platby trvalejšího charakteru

g)

Platební příkaz pro zahraniční platební styk

h)

Platební příkaz pro přeshraniční platební styk

i)

Šek

j)

Bankovní platební karta

k)

Poštovní poukázka

l)

Šeková poukázka

Dokumentární platební styk Instrumenty (nástroje): a)

Dokumentární inkaso – můţeme definovat jako platební instrument prováděný na základě ţádosti klienta, vyjadřuje závazek odběratele. Dokument je vydán aţ po zaplacení inkasní částky

b)

Dokumentární akreditiv – můţeme definovat jako písemný závazek banky za předpokladu, ţe jsou dodrţeny všechny akreditační podmínky, zaplatí dodavateli za dodané zboţí či sluţbu bez ohledu na to, zda je odběratel schopen tento závazek zaplatit

20

c)

Směnka – základní dělení tohoto cenného papíru je na směnku vlastní a směnku cizí. Vlastní směnka představuje povinnost dluţníka zaplatit majiteli v určitý den, na určitém místě určitou peněţní částku. Cizí směnka nařizuje dluţníkovi zaplatit majiteli v určitý den, na určitém místě určitou peněţní částku

d)

Bankovní záruky – jestliţe nejsou dodrţeny podmínky kontraktu oběma stranami, tedy dodavatelem i odběratelem, vzniká bance závazek uhradit předem sjednanou částku. Tento písemný závazek je neodvolatelný

Mezibankovní platební styk Pro realizaci převodů peněţních prostředků a s tím spojenému zúčtování mezi bankami, tedy v mezibankovním platebním styku, je nutná existence platebního systém, ten vzniká na základě písemné smlouvy. V České republice je jediným pouţívaným systémem systém CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System.). CERTIS se řídí zákonem o platebním styku a jeho provozovatelem je Zúčtovací centrum České národní banky. Pro tuzemský mezibankovní platební styk musí mít na základě písemné smlouvy kaţdá banka zřízen nostro účet v české měně od České národní banky. Pro svou klientelu banky přes tento účet provádějí operace platebního styku a zúčtování v rámci mezibankovního zúčtování. Zúčtování zahraničních plateb nemůţe probíhat bez nostro a loro účtu v příslušných měnách. Nostro i loro účet je v podstatě stejný účet, liší se jen z pohledu bank. Nostro účet je pro jednu banku účet u druhé banky a pro druhou banku je tento účet loro účtem. Pro bezhotovostní platební styk vnitrostátní i mezinárodní je důleţité, aby si byly banky schopny navzájem předávat data a informace o platebních transakcích. Jelikoţ jde o data a informace citlivého charakteru, vztahuje se na ně bankovní tajemství coţ znamená, ţe musí být chráněna proti ztrátě a zneuţití. Způsob jejich přenosu musí být maximálně bezpečný. Jde také většinou o vysoké mnoţství dat, tudíţ by měl také jejich přenos vynikat rychlostí a spolehlivostí.

21

Dříve se pro předávání dat a informací mezi bankami a jinými finančními institucemi pouţíval dálnopis, dnes je tento způsob pouţíván minimálně. Díky bezkonkurenčním výhodám byl vytěsněn mezinárodní telekomunikační sítí S. W. I. F. T. (The Society for Worldwide Interbank Financial Telecomunication). Další výhodou je to, ţe tím, ţe dochází k přírůstku nových účastnických společností, se musí neustále S. W. I. F. T. Zdokonalovat a přizpůsobovat. K přenosu dat a informací dochází pomocí swiftových zpráv ve společném jednotném jazyce. Přičemţ má kaţdá zpráva své označení a spadá do určité kategorie, například úhrady klientů, mezibankovní převody, inkasa a jiné. Platební styk, který probíhá mezi bankami a ostatními finančními institucemi členských států Evropské unie nazýváme přeshraniční platební styk. Pro jeho realizaci je nezbytné pouţití bankovního spojení takzvaného IBAN (Internatioal Bank account Number). Toto bankovní spojení obsahuje kód dané země, kontrolní číslici, kód banky a vlastní číslo účtu. Stejně jako převody peněţních prostředků a jejich zúčtování u vnitrostátního a mezinárodního platebního styku, tak i pro přeshraniční platební styk existují platební systémy jako například Target, ECS- Evropský clearingová systém, STEP1, a jiné.

Finanční arbitr12 Banky a finanční instituce nabízejí a poskytují své sluţby klientům stejně, jako obchodníci se zboţím či jiní obchodníci se sluţbami, proto i ony musejí čelit různým reklamacím a sporům, které se váţí na jejich činnost. Pro řešení takových situací byl vytvořen finanční arbitr. Finanční arbitr je fyzická osoba volena poslaneckou sněmovnou České republiky. Tato funkce umoţňuje právo řešit spory mezi klienty a finančními institucemi. Ovšem pravomoc a kompetentnost řešit spory je omezena zákonem o finančním arbitrovi. Mezi okruh řešení sporů a reklamací patří13 řešení stíţností klientů na jejich banky při realizaci převodů peněţních prostředků, opravného zúčtování a inkasní formy placení na území České republiky, pokud částka převodu 12

Finarbitr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Finanční arbitr České republika. Dostupné z WWW: . 13 SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

22

nepřevyšuje 50 000 EUR. Řeší mimo jiné také spory vyplývající mezi vydavatelem elektronických platebních prostředků a jejich drţiteli. Zahájit řízení můţe finanční arbitr pouze za předpokladu, ţe byl podán návrh na řízení od fyzické či právnické osoby. Návrh musí splňovat dané náleţitosti, jako je například označení navrhovatele a instituce, dané skutečnosti, prokazující doklady či jiný materiál a jiné. Poté finanční arbitr poţádá druhou stranu o vyjádření, poznatky posoudí a spor rozhodne.

23

PLATEBNÍ STYK V ČESKÉ POŠTĚ, s. p. Platební styk v České poště, s. p. mimo jiné probíhá prostřednictvím poštovních poukázek, čímţ rozumíme poštovní poukazy podle zákona o poštovních sluţbách. Poštovní sluţby spojené s těmito nástroji platebního styku poskytuje Česká pošta, s. p. (v textu dále i jen jako podnik) na základě zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů. Jestliţe se na poskytnutí poštovních sluţeb podílí i jiný smluvní partner, jedná podnik jeho jménem a na jeho účet. Podle toho odkud kam chceme peníze poslat, dělíme platební styk probíhající prostřednictvím podniku na dvě základní roviny na peněţní sluţby vnitrostátní, které probíhají, jak uţ z názvu vyplývá jen v rámci České republiky a peněţní sluţby do zahraničí, tedy ty které podáme v České republice a peněţní prostředky směřují do zahraničí. Podle úhrady peněz klientem a výplaty adresátovi dělíme nástroje platebního styku na poštovní poukázku A, poštovní dobírkovou poukázku A, poštovní poukázku A- daňovou, poštovní poukázku A – doklad V, mezinárodní poukázka Z/A, mezinárodní dobírková poukázka, poštovní poukázku B, poštovní poukázku C, mezinárodní poukázka Z/C, poštovní poukázku D, SIPO, Western Union, Eurogiro, novou sluţbu ve vnitrostátním platebním styku SuperCash.

Spolupráce České pošty, s. p. s bankami14 Registr účtů Převody peněţních prostředků probíhající prostřednictvím některých poštovních poukázek, v bezhotovostním platebním styku jsou úzce spjaty s existencí bankovních účtů. Aby bylo moţné některé peněţní převody uskutečnit a zúčtovat je, je zapotřebí úzké spolupráce České pošty, s. p. s bankami. Proto se mezi nimi na základě písemné smlouvy zřizuje datový soubor, v kterém jsou uvedena data a informace týkající se klientů. Takový soubor nazýváme registrem účtů. Základní formu určuje Česká pošta, s. p., ale o jeho aktualizaci a zpracování se stará příslušná banka.

14

SCHLOSSBERGER, Otakar; SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk. Praha : BIVS, 2007. 435 s. ISBN 978-80-7265-107-8.

24

Jedním z nástrojů, který se svou realizací dotýká finančních institucí je poštovní poukázka A, tím ţe je poukazovaná peněţní částka vyplácena na bankovní účet příjemce. Při průběhu zpracování je prvním krokem to, ţe banka od České pošty, s. p. musí dostat výsledný denní výstup s daty platebního styku. Většinou se k tomu pouţívá elektronická podoba. Data a informace, které zde mají být uvedeny jsou potřeba pro správné a přesné zúčtování ve formě příkazu k úhradě. Poukazovaná částka se převede z účtu České pošty, s. p. na účet příjemce. Částí poštovní poukázky A je ústřiţek pro příjemce, ten je příjemcům zasílán. Banky přímo s poštovními poukázkami jako takovými nedisponují, pouţívají jimi nabízené nástroje bezhotovostního platebního styku, jako je například příkaz k úhradě. Přijde-li klient do kterékoliv banky s poštovní poukázkou A, musí podle jejího vzoru vyplnit příkaz k úhradě vydávaný příslušnou bankou. Příkaz musí obsahovat všechny potřebné údaje pro správný průběh transakce. Jestliţe si klient pro svou transakci zvolí poštovní poukázku B, tedy bude-li poţadovat, aby z jeho účtu byly prostřednictvím České pošty, s. p. vypláceny peníze příjemcům hotově, musí nejprve na účet České pošty, s. p. připsat také pomocí příkazu k úhradě sečtenou částku všech poštovních poukázek B. Po připsání částky na účet se příslušné pobočky České pošty, s. p. postarají o dodání vyhotovených poštovních poukázek B a o výplatu poukazovaných částek, tak jak jim to umoţňují a stanovují poštovní pravidla. Dalším poštovním platebním nástrojem, na jehoţ základě můţe Česká pošta, s. p. hotově vyplatit určitou peněţní částku je šeková poukázka. Klient však můţe poţadovat vyplacení také na pobočkách ČSOB, a. s., kde můţe být výplata provedena i bezhotovostně na účet. Doba platnosti šekové poukázky je stanovena na jeden kalendářní měsíc.

25

NÁSTROJE PLATEBNÍHO STYKU Informace pro tuto kapitolu jsem kromě jiných zdrojů čerpala převáţně ze zdroje uvedeného pod čarou15

Vnitrostátní Obecná ustanovení Kaţdá poštovní poukázka je sice specifickým nástrojem platebního styku, proto jich je hned několik druhů, ale všechny pojí některé stejné charakteristické znaky a stejná pravidla a povinnosti, které se musí dodrţovat při jejich pouţití. Vyuţití těchto nástrojů se dotýká všech účastníků platebního styku, jak odesílatele, tak podniku jako zprostředkovatele plateb a v neposlední řadě se celá skutečnost dotýká i příjemce plateb.

Poštovní adresa Povinností odesílatele je uvést poštovní adresu adresáta tak přesně, aby bylo zřejmé, kde a komu má podnik peněţní částku vyplatit, a aby nemohlo dojít k záměně. Adresa musí splňovat několik náleţitostí a to i v daném pořadí: a) Označení adresáta  u fyzické osoby - její jméno a příjmení, k nimţ můţe být připojeno její rodné číslo nebo datum narození. Pokud je v adrese uvedeno více fyzických osob najednou, nebo jsou pod společným označením (např. manţelé, sourozenci,…), můţe podnik dodat poukazovanou částku komukoli z nich  u právnické osoby - její název nebo obchodní firma, případně i označení příslušné organizační sloţky, jestliţe by díky shodě označení mohlo dojít k záměně právnické osoby s fyzickou, musí být označení dostatečně přesné tak, aby k tomu nedošlo  kombinace fyzické a právnické osoby - v těchto případech se za adresáta povaţuje vţdy osoba v adrese uvedená na prvním místě, jestliţe je to fyzická osoba, má se poukazovaná částka dodat prostřednictvím právnické osoby. Pokud je fyzická

15

Poštovní podmínky České pošty, s. p., 2010

26

osoba označena pouze funkcí, nikoli jménem a příjmením, stává se adresátem právnická osoba  Chceme-li, aby dodání proběhlo prostřednictvím právnické osoby, je-li adresátem prezident republiky, člen vlády, předseda Ústavního soudu, nejvyšší státní zástupce, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, guvernér České národní banky, veřejný ochránce práv, poslanec nebo senátor, musí být jméno a příjmení doplněno o údaj funkce této osoby  Chceme-li, aby dodání proběhlo prostřednictvím právnické osoby, je-li adresátem advokát, soudní exekutor, notář, patentový zástupce, daňový poradce nebo podnikatel, který je fyzickou osobou musí být jméno a příjmení doplněno o údaj funkce této osoby b) Má-li být poukázaná peněţní částka adresátovi dodána prostřednictvím jiné fyzické nebo právnické osoby, musí adresa obsahovat i její dostatečně přesné označení c) Místo dodání - název ulice apod., pokud se v tomto místě uţívají, číslo domu, případně i číslo bytu, název obce, její části apod., pokud není součástí názvu adresní pošty d) Poukázaná peněţní částka můţe být také dodána prostřednictvím poštovní přihrádky nebo dodací schrány, v tom případě musí obsahovat údaj „poštovní přihrádka“ nebo jiný podobný údaj doplnění jejím číslem, nebo podnikem stanovené označení dodací schrány. Poštovní směrovací číslo přidělené podnikem poště, u níţ je přihrádka zřízena, nebo pošty, která má prostřednictvím dodací schrány poukázanou částku dodat e) Odesílatel můţe u fyzické osoby zvolit místo dodací adresy údaj „poste restante“, z této poznámky vyplývá, ţe pošta nebude adresáta informovat o příchodu poukázané částky, odesílatel tak tedy můţe učinit aţ po dohodě s adresátem, který si sám přijde poukázanou částku vyzvednout f)

Poštovní směrovací číslo přidělené podnikem poště, která je pro danou poštovní adresu podnikem určena jako adresní pošta, je-li adresátovi podnikem přiděleno zvláštní poštovní směrovací číslo, můţe byt pouţito místo poštovního směrovacího čísla adresní pošty

g) Název adresní pošty h) Je-li poukazovaná peněţní částka určena k převodu bance na bankovní účet adresáta, tvoří adresu číselné označení účtu a kód banky

27

i)

Pro adresu odesílatele, kterou má povinnost odesílatel také uvádět, platí stejná pravidla jako o adresy příjemce. Hradí-li odesílatel částku z bankovního účtu, musí adresa obsahovat i číslo tohoto účtu a kód příslušné banky

Smlouva o poskytnutí poštovní služby Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby mezi klienty a podnikem vzniká okamţikem, kdy byl podnik o tuto sluţbu poţádán, tím se rozumí den, kdy došlo k poštovnímu podání. Dojde-li k tomu, ţe z jakékoli příčiny ze strany podniku nemůţe klient o sluţbu poţádat v den, kdy vůli o poskytnutí sluţby projevil v blízkosti pověřeného pracovníka či v prostorách podniku a musí přijít následující den, počítá se za den podání den předcházející. Jako z kaţdé smlouvy, tak i z této vyplývají uzavřením pro odesílatele i podnik určitá práva a povinnosti, které se řídí poštovními podmínkami, týkající se konkrétní sluţby, kterou odesílatel zvolil. Ţádat o poskytnutí sluţby lze pouze u pověřené pošty označené podnikovým logem a u pracovníka podniku nebo jeho smluvního partnera, který k tomu byl podnikem písemně pověřen a to v době k tomu určené. Při ţádání o poskytnutí sluţby nekontroluje pracovník podniku totoţnost ani způsobilost ţádající fyzické osoby.

Podací doklad Spolu s ţádostí o poskytnutí sluţby musí být předloţen vyplněný takzvaný podací doklad, který má formu stanovenou podnikem a obsahuje údaje týkající se poukázání peněţní částky. Podací doklad je součástí poštovních poukázek. Údaje:  Poštovní adresa adresáta  Poštovní adresa odesílatele  Poukázaná peněţní částka číslicemi  Konstantní symbol  Variabilní symbol

28

 Specifický symbol  Zpráva slouţící adresátovi k identifikaci platby Podací doklad slouţí jako doklad potvrzující podání, musí tedy splňovat kritéria úředního dokladu. Pro kaţdou poštovní poukázku platí, ţe musí být vyplněna čitelně, přehledně, bez přepisování, údaje musí být napsány hůlkovým písmem a arabskými číslicemi. Při strojním zpracování nesmí být velikost písma menší neţ 0,25 cm. Údaje musí být napsány takovým prostředkem, aby nemohlo dojít k vymazání, přepsání, ke ztrátě čitelnosti, nesmí se pouţít tuţky, červené barvy či luminiscenčních barviv. Prázdná místa musí být proškrtána, aby se zamezilo dodatečnému vepsání. Součástí podacího dokladu je i podací stvrzenka, která je vyplněna klientem podle předtisku a pro vyplnění platí stejné podmínky jako pro vyplnění podacího dokladu, podnik na ni podání stvrzuje. Údaje na stvrzence musí obsahovat stejné údaje jako podací doklad a být identické. S tou výjimkou, ţe se zde poukázaná částka píše i slovy na začátku s velkým písmenem a bez mezer. Pakliţe máme podací stvrzenku společnou pro několik poukázek, uvádíme součet těch poukázaných částek, kterých se to týká. Odesílatel si můţe nechat vystavit více opisů podací stvrzenky. Potvrzením stvrzenky pověřený pracovník stvrzuje Údaje uvedené odesílatelem Jakou poštovní sluţbu odesílatel zvolil Podací číslo poštovní poukázky Den podání Cenu sluţby

Úhrada poukazované částky a cena poštovní služby Poukázaná částka, která má být hrazena hotově se hradí při podání. Částka musí být v české měně a musí být zaokrouhlena na celé koruny. Poukázaná částka, která má být hrazena převodem z bankovního účtu musí dojít na účet podniku nejdéle do 10 dnů od data poţádání o poskytnutí sluţby, jinak bude tato ţádost

29

pokládána za bezpředmětnou. Za den podání se však poţaduje aţ následující pracovní den, kdy na účet podniku částka došla. Cenu za poštovní sluţbu stanovenou ceníkem hradí ve většině případů odesílatel hotově při podání, můţe ji však po dohodě s podnikem uhradit i jiným způsobem. V případě, ţe se adresát dohodne s podnikem, ţe cenu uhradí po dodání on odesílatel cenu nehradí. Odesílatel však musí dodatečně uhradit cenu nebo část z ní, jestliţe ji uhradit měl a neučinil tak, nebo jestliţe povinnost ji uhradit vznikla aţ po podání.

Dodání neboli výplata peněžních prostředků Tato pravidla pro výplatu jsou specifická pro fyzickou výplatu hotovosti. Jestliţe jde o bezhotovostní převod je dodání, neboli výplata realizována připsáním peněţní částky na účet adresáta. Pro správné dodání je nutné, aby se adresát neboli příjemce platby prokázal předloţením příslušných dokladů a převzetí částky potvrdil svým podpisem. Fyzická osoba Fyzická osoba se prokazuje příslušnými doklady prokazující její totoţnost (jméno, příjmení, rodné číslo a datum narození). Těmito doklady jsou pro občana České republiky občanský průkaz, řidičský průkaz vydaný v České republice nebo cestovní doklad vydaný v České republice. Cizinec se musí prokazovat dokladem, který umoţňuje pobyt v České republice. Při předloţení musí příjemce dovolit pracovníkovi pověřeného podnikem zaznamenat potřebné údaje. Právnická osoba Je-li adresátem právnická osoba, povaţuje podnik za osobu oprávněnou k převzetí poukazované částky fyzickou osobu, která pracuje na místě označeném názvem adresáta, v podatelně a má k dispozici razítko. Nebo fyzickou osobu, která se doklady prokáţe, ţe je od právnické osoby pověřena k převzetí. Na prohlášení musí být razítko adresáta. V případě, ţe adresát razítko nepouţívá, musí být tato poznámka na prohlášení uvedena.

30

Zmocněnec adresáta, zákonný zástupce adresáta Zmocněncem se rozumí fyzická osoba, která se doklady prokáţe, ţe je osobou pověřenou adresátem na písemném prohlášení k převzetí částky. Zákonným zástupcem se rozumí fyzická osoba, která se doklady prokáţe, ţe je osobou, která je za zákonného zástupce adresáta označena v písemném prohlášení. Na prohlášení musí být uvedeno, ţe adresát ještě nedosáhl věku 15 let a nevlastní občanský průkaz, nebo ţe je nezpůsobilý k právním úkonům, či ţe byla jeho způsobilost omezena. Za zmocněnce zákonného zástupce povaţuje podnik fyzickou osobu, která se doklady prokáţe, ţe je osobou pověřenou písemným prohlášením. Níţe uvedené informace platí pouze v případě, ţe odesílatel nezvolil při podání doplňkovou sluţbu do vlastních rukou adresáta a ani do vlastních rukou výhradně jen adresáta. Způsob výplaty je-li: a) Adresátem fyzická osoba – pověřený pracovník vyplatí peněţní částku osobě, která příslušnými doklady prokáţe, ţe je adresátem a převzetí stvrdí svým podpisem, v takovém případě můţe být hotovost vyplacena kdekoliv. Nebo osobě, která se zdrţuje na adresním místě označeném jménem a příjmením adresáta, nebo má shodné příjmení s adresátem. Nevyloučil to však písemným prohlášením adresát. Příjemce opět musí předloţit doklady a převzetí stvrdit podpisem b) Adresátem je právnická osoba – pověřený pracovník vyplatí peněţní částku fyzické osobě, která se prokáţe jiţ popsaným způsobem a převzetí stvrdí svým podpisem a razítkem Jak jiţ bylo ve 3. Kapitole poznamenáno platební styk probíhá prostřednictvím poštovních poukázek. Níţe se tedy budeme zabývat těmito nástroji platebního styku jednotlivě.

31

Nástroje Poštovní poukázka A (hotovost – účet) Na tuto poukázku uhradí odesílatel peněţní částku hotově, přičemţ výše poukazované částky není nijak omezena. Česká pošta, s. p. částku vyplácí bance převodem na bankovní účet s tím, ţe je určena pro majitele účtu vedeného touto bankou. Adresátem je tedy majitel účtu, přičemţ účet můţe být veden u kterékoli banky. Podnik vyplatí peněţní částku na účet banky v lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne podání. Pakliţe podá klient poukázku mimo čas, který k tomu podnik stanovil, bere se jako den podání následující den, kdy je moţné u stejné pošty podání realizovat. V případě, ţe podnik stanovenou lhůtu nedodrţí a odesílateli tím vznikne úrok z prodlení, odpovídá za tuto vzniklou škodu podnik a úrok má povinnost uhradit. Výplata: Při převodu poukázané peněţní částky z bankovního účtu České pošty, s. p. na účet banky, předává Česká pošta, s. p. všechny údaje, které odesílatel uvedl nebo podnik při podání doplnil, to znamená číslo příslušného účtu, označení odesílatele, den podání, variabilní symbol, specifický symbol a zprávu pro příjemce.

Poštovní dobírková poukázka A (hotovost – účet) Tato poukázka je vyuţívána v případě, ţe si odesílatel při podání vnitrostátní zapsané zásilky zvolil doplňkovou sluţbu dobírka, coţ znamená, ţe podnik od adresáta zásilky vybere poukázanou částku a tu vyplatí zpět odesílateli na jeho bankovní účet. Vyuţívá se zejména v případě, kdy si adresát zásilky objednal zboţí na dobírku. Výplata probíhá obdobný způsobem jako u poštovní poukázky A.

32

Poštovní poukázka A – Daňová složenka (hotovost – účet) Dalším typem poukázky, při které odesílatel hradí poukázanou částku hotově a ta se následně bezhotovostním způsobem převede na účet adresáta, je poštovní poukázka A – Daňová sloţenka. Uţ z názvu vyplývá, ţe se pouţívá pro specifické platby a to pro placení různých druhů daní. Adresáty jsou finanční a celní úřady. Cenu spojenou s poskytnutím této sluţby hradí bezhotovostním převodem příjemce platby na základě faktury, kterou mu podnik vystavil. Při vyplňování se dodrţují obecná pravidla pro vyplnění. Specifickým znakem je však povinnost vyplnit jinak nepovinný údaj variabilní symbol. To proto, ţe se do tohoto pole vyplňuje rodné číslo nebo IČ a v některých případech číslo exekučního příkazu, čímţ toto pole slouţí pro identifikaci plátce. Dalším specifikem je předčíslí, které číselně označuje příslušný druh placené daně, proto se musí pro platbu více druhů daní vyplnit Poštovní poukázka A- Daňová sloţenka pro kaţdý druh jednotlivě.

Poštovní poukázka A – doklad V (hotovost – účet) Obdobou poštovní poukázky A je poštovní poukázka A – doklad V s tím rozdílem, ţe cenu za poskytovanou sluţbu hradí příjemce platby ze svého účtu bezhotovostním převodem na základě faktury vystavené Českou poštou, s. p. Majitel účtu musí mít uzavřenou Smlouvu o pouţívání poštovních poukázek A – Doklad V s Českou poštou, s. p.

Poštovní poukázka B (účet – hotovost) Prostřednictvím tohoto nabízeného produktu jsou peněţní prostředky hrazeny bezhotovostně a vypláceny příjemci hotově, coţ znamená, ţe odesílatel tuto peněţní

33

částku uhradí převodem z bankovního účtu, přičemţ výše poukazované částky není nijak omezena a příjemci podnik vyplatí částku při dodání hotově v české měně. Tuto sluţbu vyuţívají povětšinou právnické osoby, vyuţití fyzickou osobou je sice moţné, ale málo vyuţívané. Právnickým osobám tato sluţba dává moţnost výplaty většího počtu poukazovaných částek. Proto ji vyuţívají organizace státní správy například pro výplatu sociálních dávek a jiných pravidelných plateb. Při podání si odesílatel můţe určit lhůtu v rozmezí od 10 do 30 dnů, do kdy má podnik částku adresátovi vyplatit, tato částka se vţdy vyplácí hotově. Pakliţe tak odesílatel neučinil a ani neuvedl na dokladu poznámku „ NEUKLÁDAT “, platí lhůta stanovená podnikem, tedy 25 dnů. Po uplynutí lhůty jiţ nesmí být částka vyplacena. Podnik dohodnutým způsobem sdělí odesílateli, zda poukázanou částku vyplatil či nevyplatil, popřípadě i to kdy k tomu došlo. Podnik vyplatí peněţní částku ve lhůtě do 3 pracovních dnů ode dne podání, pakliţe podá klient poukázku mimo čas, který k tomu podnik stanovil, bere se jako den podání následující den, kdy je moţné u stejné pošty podání realizovat. Lhůta se povaţuje za dodrţenou, jiţ tím, ţe pošta v této lhůtě adresáta vyzvala k vyzvednutí poukazované částky nebo ji připravila u příslušné pošty k převzetí. Stejně jako u poukázky A podnik hradí úroky z prodlení, pokud lhůtu nedodrţí. Podat poštovní poukázku B můţeme dvěma způsoby a to písemnou nebo datovou formou. Písemnou formou V tomto případě se nejprve musí v Evidenčním listě odesílatele poštovních poukázek B vyplnit potřebné údaje a sjednat technické podrobnosti podání. Evidenční list se vyhotovuje dvakrát a přikládá se fotokopie nejnovějšího výpisu z Obchodního rejstříku, ţivotopisu či jiného dokladu. Na kterékoli poště pak odesílatel můţe na základě předloţeného vyplněného tiskopisu Podací doklad- poštovní poukázka B podání realizovat. Údaje musí být vyplněny počítačem, psacím stojem nebo hůlkovým písmem. Přesnost a čitelnost všech údajů je nezbytná. V tom případě, ţe nepůjde některé poloţky zpracovat, nebude jejich jednotlivý převod realizován a poukazovaná peněţní částka bude převedena zpět na účet

34

odesilatele. Pracovník pobočky pak převzetí potvrdí. K podání oficiálně dochází aţ po té, co je na účet České pošty, s. p. připsán souhrn poukazovaných peněţních částek společně s cenou sluţby a následně na to se vytisknou výplatní doklady. Odesílateli je vyhotovena poslána Podací stvrzenka k poštovní poukázce B. Po uplynutí platnosti poukázek do 7 pracovních dnů podnik vyhotoví a zašle vyúčtování současně podávaných poukázek B. Součástí přehledu tohoto vyúčtování vyplacených částek je i seznam nevyplacených poukázek B s uvedením důvodu nevyplacení. Na souhrn nevyplacených poukazovaných částek pak podnik předá bance příkaz k převodu částky zpět na účet odesilatele. Datovou formou Rozhodne-li se klient podat poštovní poukázku B datovou formou, znamená to pro něj, ţe si musí s Českou poštou, s. p. sjednat „Dohodu o reţimu předávání datových souborů k automatizovanému podání poštovních poukázek B.“ Ještě před tím však musí pro vyhotovení této dohody předat vyplněný takzvaný dotazník „Podklady pro uzavření dohody o reţimu předávání datových souborů k automatizovanému podání poštovních poukázek B.“ Některými náleţitostmi jsou například název a adresa dle výpisu z obchodního rejstříku či jiného dokladu, způsob úhrady souhrnu částek a cen za sluţbu, jestliţe bude úhrada hrazena z jednoho účtu či rozdílně a čísla těchto účtů, způsob předávání datových souborů - přes e-mailovou adresu nebo na disketě, přičemţ údaje musí být zabezpečeny proti neoprávněné manipulaci, adresu pro údaj na poštovní poukázce adresa odesilatele, způsob zasílání podací stvrzenky, postup v případě kdy se zjistí, ţe zasílaná data jsou chybná a kontakt na kontaktní osoby. Následně nato bude vyhotovena Dohoda ve dvojím vyhotovení a zaslána klientovi k podpisu. Odesílateli bude přiděleno šestimístné číslo odesílatele, které se skládá z čísla regionu, pod který odesílatel spadá a pořadové číslo v tomto regionu. Data, která jsou nutná pro podání poštovní poukázky B, předává odesílatel formou vstupních datových souborů a to elektronickou formou, takovým způsobem, jakým si v dohodě sjednal. Pro vytvoření datového souboru můţe odesílatel pouţít vlastní software, který odpovídá stanoveným podmínkám nebo produkt Post Office, který je nabízen Českou poštou, s. p. Jednou z podmínek pro prodání je správnost dat. Data musí pro způsob přenosu pomocí diskety a USB Flash Disku splňovat určité technické parametry, dále musí mít vstupní datový soubor určený specifický název a být

35

samozřejmě zašifrovaný, jak pro případ způsobu přenosu dat přes e-mail, tak na paměťovém mediu proti moţné neoprávněné manipulaci a zneuţití dat. Vstupní datový soubor předává odesílatel v textovém tvaru. Další z podmínek je převedení celkové částky po výplatu společně s celkovou částkou za cenu sluţby z účtu odesílatele, který je uveden v dohodě na účet České pošty, s. p. a správné uvedení poštovního směrovacího čísla adresní pošty. Se vstupním datovým souborem souvisí datový soubor seznam. Ten obsahuje záznamy vztahující se k poloţkám vstupního datového souboru, které byly zpracovány k příjmu. Kaţdý má svůj název, je vytvořen v textovém tvaru Českou poštou, s. p. a zaslán zašifrovaný, prostřednictvím e-mailu odesílateli. Příslušné oddělení České pošty, s. p. vytiskne poštovní poukázky B a v souladu s poštovními podmínkami a podmínkami, které byly s odesílatelem sjednány, poukazované peněţní částky vyplatí příjemcům, způsobem viz výplata v obecném ustanovení. Po uplynutí doby platnosti poštovních poukázek B je stejně jako u podání písemnou formou do 7 pracovních dnů provedeno hlavní vyúčtování. Vyúčtování obsahuje údaje o počtu, souhrnu poukazovaných částek a cen za sluţbu podaných, vyplacených a nevyplacených poštovních poukázkách B. Jako nadstandardní sluţbu si můţe odesílatel uzavřením smlouvy zvolit zaslání datového souboru hlavního vyúčtování s podrobnými informacemi o provedených výplatách například kde a komu byla částka vyplacena. Datový soubor průběţného vyúčtování, který obsahuje informace o prozatímních nevyplacených částkách, které jsou vráceny na účet odesílatel a datový soubor dodatkového vyúčtování, který obsahuje informace o vyplacených i nevyplacených částkách, tyto částky jsou také vráceny na účet odesílatele. Nepodaří- li se poštovní poukázky B vyplatit, předá Česká pošta, s. p. bance příkaz k převodu souhrnné částky nevyplacených poukazovaných částek. Tím se příslušná částka vrátí odesílateli zpět na účet. Doplňkové služby Tyto poštovní sluţby si klient můţe rozšířit o takzvané doplňkové sluţby, které umoţňují větší specifikaci dodání a to hlavně, aby nedošlo k vyplacení nesprávné osobě.

36

 Dodejka- zvolí-li odesílatel sluţbu dodejka, ţádá tím, aby mu podnik opatřil písemný doklad o převzetí poukazované částky adresátem. Dokad má předepsanou formu a předkládá se společně s podacím dokladem.  Dodání do vlastních rukou- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil pouze adresátovi, je-li jím fyzická osoba, jeho zmocněnci, zákonnému zástupci adresáta či zmocněnci zákonného zástupce adresáta, je-li adresátem právnická osoba, vyplácí se peníze pouze osobě k tomu oprávněné.  Dodání do vlastních rukou výhradně adresát - zvolí-li odesílatel sluţbu dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil bezpodmínečně pouze adresátovi a nikomu jinému. Z čehoţ vyplývá, ţe adresátem můţe být pouze fyzická osoba.  Termínovaná výplata- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, nesmí podnik vyplatit částku dříve neţ v den, který byl k tomu odesílatelem určen, tím ţe na podacím dokladu uvedl poznámku „Nevyplácet před…“, tento den však musí spadat do 30 dnů od data podání.

Poštovní poukázka C (hotovost – hotovost) V případě, ţe odesílatel potřebuje převést peněţní prostředky tak, aby častku vloţil hotově a výstupem byla pro adresáta opět hotovost, můţe při výběru zvolit poštovní poukázku C. Výše poukazované peněţní částky není nijak omezena. Lhůta pro vyplacení peněţní částky je stejná jako u poštovní poukázky A i u poštovní poukázky B s tou výjimkou, ţe odesílatel můţe za zvýšení ceny sluţby poţádat o zkrácení této lhůty na jeden pracovní den. Při nedodrţení lhůty podnik opět hradí vzniklé úroky z prodlení. Při vyplňování se dodrţují obecná pravidla pro vyplnění.

37

Doplňkové služby Tyto poštovní sluţby si klient můţe rozšířit o takzvané doplňkové sluţby, které umoţňují větší specifikaci dodání a to hlavně, aby nedošlo k vyplacení nesprávné osobě.  Dodejka- zvolí-li odesílatel sluţbu dodejka, ţádá tím, aby mu podnik opatřil písemný doklad o převzetí poukazované částky adresátem. Dokad má předepsanou formu a předkládá se společně s podacím dokladem.  Dodání do vlastních rukou-zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil pouze adresátovi, je-li jím fyzická osoba, jeho zmocněnci, zákonnému zástupci adresáta či zmocněnci zákonného zástupce adresáta, je-li adresátem právnická osoba, vyplácí se peníze pouze osobě k tomu oprávněné.  Dodání do vlastních rukou výhradně adresáta- zvolí-li odesílatel sluţbu dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil bezpodmínečně pouze adresátovi a nikomu jinému. Z čehoţ vyplývá, ţe adresátem můţe být pouze fyzická osoba.  Termínovaná výplata- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, nesmí podnik vyplatit částku dříve neţ v den, který byl k tomu odesílatelem určen, tím ţe na podacím dokladu uvedl poznámku „Nevyplácet před…“, tento den však musí spadat do 30 dnů od data podání.

Poštovní poukázka D (hotovost – hotovost) Tento platební nástroj se dá přirovnat k poštovní poukázce C. Ve své podstatě je stejný, jedinou odlišností mezi nimi je rychlost výplaty peněţních prostředků. Odesílatel hradí poukázanou peněţní částku hotově, přičemţ výše poukazované částky není nijak omezena. Podnik adresátovi vyplácí částku v hotovosti. Při vyuţití této poukázky garantuje podnik odesílateli, ţe bude částka připravena k předání adresátovi ve lhůtě jednoho dne ode dne podání. Pro vyplnění platí obdobné náleţitostí jako pro všechny poštovní poukázky.

38

Doplňkové služby Tyto poštovní sluţby si klient můţe rozšířit o takzvané doplňkové sluţby, které umoţňují větší specifikaci dodání a to hlavně, aby nedošlo k vyplacení nesprávné osobě.  Dodejka- zvolí-li odesílatel sluţbu dodejka, ţádá tím, aby mu podnik opatřil písemný doklad o převzetí poukazované částky adresátem. Dokad má předepsanou formu a předkládá se společně s podacím dokladem.  Dodání do vlastních rukou- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil pouze adresátovi, je-li jím fyzická osoba, jeho zmocněnci, zákonnému zástupci adresáta či zmocněnci zákonného zástupce adresáta, je-li adresátem právnická osoba vyplácí se peníze pouze osobě k tomu oprávněné.  Dodání do vlastních rukou výhradně adresáta- zvolí-li odesílatel sluţbu dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, zavazuje tím podnik, aby poukázanou částku vyplatil bezpodmínečně pouze adresátovi a nikomu jinému. Z čehoţ vyplývá, ţe adresátem můţe být pouze fyzická osoba.  Termínovaná výplata- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, nesmí podnik vyplatit částku dříve neţ v den, který byl k tomu odesílatelem určen, tím ţe na podacím dokladu uvedl poznámku „Nevyplácet před…“, tento den však musí spadat do 30 dnů od data podání.

SIPO Charakteristika Podmínky SIPO pro plátce plateb16 SIPO je moderní platební nástroj šetřící čas, starosti a peníze, zkratkou sipo se rozumí soustředěné inkaso plateb obyvatelstva. Prostřednictvím této poštovní sluţby, která se řadí mezi obstaravatelskou činnost České pošty, s. p., dochází k inkasování peněţní částky od fyzických osob pro právnické a popřípadě i další osoby, které 16

Obchodní podmínky soustředěného inkasa plateb obyvatelstva, 2008

39

uzavřely s Českou poštou, s. p. mandátní smlouvu o obstarávání SIPO. K platbám tohoto typu se řadí například úhrada nájemného, elektřiny, vody, plynu, televizních a rozhlasových poplatků, ale dále to mohou být různé platby předplatného, pojistek či spoření, zkrátka můţeme sipo vyuţít pro souhrn dlouhodobých pravidelných plateb. Podstatou SIPO je moţnost uhradit větší mnoţství pravidelných plateb jednou celkovou částkou. Přičemţ klient dostává výpis s jednotlivě rozepsanými poloţkami, coţ mu umoţňuje lepší přehled. Podnik vede takzvaný datový kmen SIPO, ve kterém jsou obsaţeny údaje o plátcích, tudíţ tento kmen musí být v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Zřízení Při zřízení SIPO je kaţdému klientovi přiřazeno jeho desetimístné spojovací číslo, které slouţí pro identifikaci plátce. Bude jím tedy označen kaţdý platební doklad. Skládá se z číselného označení sluţby SIPO, pořadového čísla a obsahuje i několik kontrolních číslici. Toto číslo hraje velkou roli díky jeho neměnnosti a vázanosti na konkrétní osobu, ne na adresu jak tomu bylo dříve. Pokud tedy klient změní adresu či příjmení jeho spojovací číslo se nemění. Další výhodou je, ţe toto číslo můţeme pouţívat pro více poplatků sdruţených v České republice například platba elektřiny na chatě i v bytě. Není to však podmínkou, plátci můţe být přiřazeno i více spojovacích čísel. Sluţbu SIPO můţeme zřídit na kterékoli pobočce podniku, po vyplnění tiskopisu SIPO – ţádost. Předpokladem pro kladné vyřízení je správně vyplnění náleţitostí této ţádosti. Těmito náleţitostmi se rozumí údaje, jako jsou například jméno, příjmení, adresa pobytu, také zájemce můţe vyplnit údaj kontaktní adresy a to v případě, kdy si bude přát zasílat například platební doklad nebo výpis na jinou adresu neţ udal jako adresu pobytu. Podnik tyto doklady doručuje jako obyčejná psaní do schránky, dodací schrány či přihrádky. Další část tiskopisu je věnována výpisu. Klient můţe zvolit, zda chce výpis zasílat, popřípadě v jakém intervalu a v jaké formě, zda chce zasílat Rozpis bezhotovostních plateb SIPO, v tom případě musí zadat e-mailovou adresu. Spojovací číslo se přiděluje na počkání a je předáno písemně. Není-li spojovací číslo vyuţíváno déle neţ 4roky, je automaticky vymazáno. Veškeré změny se můţou provádět na kterékoliv pobočce podniku bez ohledu na to, kde si sipo klient zřídil.

40

Úhrada Platí-li klient SIPO hotově, obdrţí jednodílný platební doklad SIPO, který po předloţení na kterékoli pobočce podniku zaplatí a bude mu potvrzený vrácen. Dalším způsobem, jak uhradit sipo hotově je přímo u poštovního doručovatele, kterému se předá platební doklad spolu s příslušnou peněţní částkou, ten vystaví potvrzení a potvrzený doklad vrátí další pracovní den. V případě, zvolil-li způsob úhrady inkasem z bankovního účtu, obdrţí Rozpis bezhotovostních plateb sipo. Platit přes bankovní účet můţe klient pouze v případě, ţe má jeho banka uzavřenou s podnikem Smlouvu o bezhotovostní úhradě SIPO,a aby platba proběhla tak jak má, plyne pro klienta povinnost zřídit si u své banky svolení k inkasu, kde si také můţe zvolit maximální výši pro platbu. Klient můţe také vyuţít moţnosti výjimečně zaplatit i jednorázovým příkazem k úhradě. Uhradit platební doklad sipo můţeme od okamţiku, kdy jsme jej obdrţeli aţ do posledního dne daného měsíce. Musíme však brát zřetel na datum splatnosti platby, pakliţe je stanovený je nutné, aby platba proběhla tak, aby byl termín splatnosti dodrţený. Jestliţe není termín z jakéhokoliv důvodu dodrţen, vystaví podnik plátci upomínku a zašle ji jako doporučené psaní. Výpisy z provedené platby SIPO Výpisy a informace o platbě obdrţí klient v takové frekvenci a ve formě v jaké si zvolil, aby mu je podnik zasílal. Výpisy se mohou zasílat písemnou formou v listinné podobě či e-mailem, při této variantě musí klient při podání ţádosti vyplnit pole pro e-mailovou adresu. Časová frekvence je buď měsíční, čtvrtletní, pololetní či roční. Podmínky SIPO pro příjemce plateb17 Jak jiţ bylo podotknuto obstaravatelskou činnost SIPO zprostředkovává Česká pošta, s. p. pro příjemce na základě mandátní smlouvy. Součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky soustředěného inkasa plateb obyvatelstva vydané Českou poštou, s. p. Údaje mezi příjemci plateb a systémem SIPO se předávají prostřednictvím vybrané pobočky podniku a to třemi způsoby. Elektronicky, kompatibilním médii nebo dokladově. Data 17

Technické podmínky pro vstup organizací do SIPO, 2008

41

musejí být kvůli ochraně osobních údajů zašifrovaná. Dokladový způsob se můţe pouţít pouze, je-li počet předpisů za určitý měsíc do 100. To je zároveň i minimální počet moţných přepisů, na které se bude sipo vztahovat. V případě menšího počtu je sluţba zpoplatněna podle ceníku podniku. Podnik můţe zpracovat příjemci plateb soubory, v kterých platby rozdělí na zaplacené, to jsou platby, které byly řádně zaplaceny nebo zaplaceny po upomenutí, vyčleněné dluhy, to jsou platby, které nebyly v daném měsíci řádně zaplaceny a nebudou upomínány a nezaplacené předpisy, které nebyly v daném měsíci řádně zaplaceny, ale budou upomínány. Zaplacené SIPO poplatky jsou převedeny hromadným příkazem na účet příjemce. Po zpracování příslušného měsíce dochází k vyúčtování. To můţe být u jednoho příjemce vyhotoveno po kaţdý druh poplatku zvlášť, nebo jeli to jeho poţadavkem, muţe se vyhotovit souhrnný tiskopis „ Vyúčtování SIPO “ obsahující přehled a informace o platbách, bude příjemci zaslán písemnou či elektronickou formou. Způsob úhrady za poskytnutí sluţby je stanoven v mandátní smlouvě. Příjemce můţe úhradu zaplatit na vystavenou fakturu či odečtem z realizovaných plateb. Sluţbu lze ukončit písemnou výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou, přičemţ před ukončením musí být anulován kmen plátců. Podmínky plateb SIPO pro banky, jako zprostředkovatele plateb Jedním ze zmíněných způsobů jak uhradit SIPO, je zaplatit jej bezhotovostním převodem z účtu. Bezpodmínečnou podmínkou pro realizaci této formy platby je smluvní vztah mezi bankou a Českou poštou, s. p. ten vzniká na základě Smlouvy o bezhotovostní úhradě SIPO. Podepsáním smlouvy zároveň přistupují obě strany k Obchodním podmínkám pro spolupráci České pošty, s. p., a bank v platebním styku uskutečňovaném prostřednictvím soustředěného inkasa plateb obyvatelstva. Potřebná data si banky se systémem SIPO předávají elektronicky prostřednictvím emailu. Aby nedošlo k zneuţití dat, musejí být kvůli ochraně osobních údajů zašifrována. Posléze banka můţe platby vyinkasovat z účtů plátců a převézt na účet České pošty, s. p. ty platby, které nebyly uskutečněny, bude podnik upomínat.

42

Kaţdým měsícem můţe docházet k změnám počtu plateb SIPO. Banky tedy vypracovávají a zasílají změnový souboru, který obsahuje nová, změněná a zrušená svolení k inkasu České poště, s. p., ta příslušné změny zadá do svého datového kmene. Díky takto aktualizovanému kmeni vytvoří podnik pro banku soubor bezhotovostních předpisů plateb sipo. Na jeho základě banka vyinkasuje platby z účtů plátců. Nastane-li situace, ţe například díky nedostatečným peněţním prostředkům na účtu plátce, nebude moct banka platbu vyinkasovat, zašle tuto informaci České poště, s. p. jako odmítnutou platbu. Banka můţe zaţádat o zasílání zašifrovaného souboru s názvem Migrační soubor pro banky. Zde jsou obsaţeny informace o klientech dané banky, které Česká pošta, s. p. vede v kmeni SIPO.

SUPERCASH18 Letošním rokem 2010 zařadila Česká pošta, s. p. mezi poskytované sluţby a produkty přímo se týkající peněţních sluţeb nepovinnou sluţbu platby SuperCash. Tímto způsobem rozšířila klientovi moţnost úhrady sluţeb či zboţí objednaných přes internet u všech svých poboček. Sluţba pro klienta přináší spoustu výhod, dochází sice k platbě

v hotovosti,

čímţ

není

klient

nucen

k pouţívání

platebních

karet,

elektronického bankovnictví či k jinému způsobu neţ hotovostnímu, ale rychlostí a bezpečností se vyrovná moderní elektronické platbě. Samozřejmě je vyuţití platby přes SuperCash velmi jednoduchým a rychlým procesem. Tyto platby jsou tedy určeny pro zákazníky e-shopů, kteří vyuţili moţnosti objednání sluţeb či zboţí elektronicky přes internet a potřebují platbu uskutečnit co nejrychlejším způsobem, avšak z jakéhokoliv důvodu (například nedůvěry či obavy z pochybení….) nechtějí platbu elektronicky uskutečnit. Z druhého pohledu musí být logicky sluţba vyuţívána provozovateli e-shopů. Ti stejně jako jejich zákazníci vyuţívají této sluţby ze stejného důvodu a to pro rychlost převodů peněţních prostředků. Z uţívání však pro 18

Cpost.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Supercash. Dostupné z WWW: .

43

provozovatele e-shopů vyplývá i nezbytná povinnost pouţití systému MANUM SuperCash, přes který se platby uskutečňují. Jednoduchost spočívá v tom, ţe klientovi pro realizaci platby stačí pouze předloţit pracovníkovi přepáţky na pobočce České pošty, s. p. vytištěnou objednávku z e-shopu, na které musí být jednoznačný identifikátor platby, nebo předloţí číslo SuperCash a poţadovanou peněţní částku. Za zprostředkování si podnik neúčtuje ţádný poplatek. Jednorázový poplatek si však účtuje společnost provozující systém SuperCash, ten platí buď klient či provozovatel e-shopu dle jejich dohody. Jako doklad o zaplacení slouţí klientovi potvrzení o zaplacení, které mu vydá pracovník přepáţky.

Mezinárodní19 Obecná ustanovení Pro poštovní poukázky směřované do zahraničí platí obdobné podmínky jako pro poštovní poukázky vnitrostátní, ovšem s určitými odlišnostmi. I tyto sluţby poskytované Českou poštou, s. p., upravuje zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách a o změně některých zákonů. Mimo Českou republiku upravují zacházení s převáděnou částkou mezinárodní předpisy a to zvláště předpisy Světové poštovní unie a příslušné národní předpisy. Sluţby spojené s platebním stykem do zahraničí můţe Česká pošta, s. p., provádět pouze po uzavření smluvního vztahu se zahraničním provozovatelem. Za jeho činnost pak odpovídá jen v rozsahu uvedeném v této smlouvě.

Poštovní adresa Pro poštovní adresu platí, ţe musí být napsána v souladu s národními předpisy země, kam má být poukazovaná částka převedena. Povinností odesílatele je uvést poštovní adresu adresáta tak přesně, aby bylo pro zahraničního provozovatele zřejmé, kde a komu má poukázanou částku vyplatit, a aby nemohlo dojít k záměně. Náleţitosti 19

Poštovní podmínky České pošty, s. p., 2010

44

poštovní adresy jsou stejné jako u vnitrostátních poukázek s tím rozdílem, ţe zde navíc musí být v mezinárodně známém jazyce uvedena země odeslání a země určení.

Smlouva o poskytnutí poštovní služby Smlouva o poskytnutí poštovní sluţby mezi klienty a podnikem vzniká okamţikem, kdy byl podnik o tuto sluţbu poţádán, tím se rozumí den, kdy došlo k poštovnímu podání. Dojde-li k tomu, ţe z jakékoli příčiny ze strany podniku nemůţe klient o sluţbu poţádat v den, kdy vůli o poskytnutí sluţby projevil v blízkosti pověřeného pracovníka či v prostorách podniku a musí přijít následující den, počítá se za den podání den předcházející. Jako z kaţdé smlouvy, tak i z této vyplývají uzavřením pro odesílatele i podnik určitá práva a povinnosti, které se řídí poštovními podmínkami, týkající se konkrétní sluţby, kterou odesílatel zvolil. Ţádat o poskytnutí sluţby lze pouze u pověřené pobočky označené podnikovým logem a u pracovníka podniku nebo jeho smluvního partnera, který k tomu byl podnikem písemně pověřen a to v době k tomu určené. Při ţádání o poskytnutí sluţby nekontroluje pracovník podniku totoţnost ani způsobilost ţádající fyzické osoby.

Podací doklad Spolu s ţádostí o poskytnutí sluţby musí být předloţen vyplněný takzvaný podací doklad, který má formu stanovenou podnikem a obsahuje údaje týkající se poukázání peněţní částky. Údaje:  Poštovní adresa adresáta  Poštovní adresa odesílatele  Poukázaná peněţní částka číslicemi s označením příslušné měny  Variabilní symbol  Specifický symbol

45

 Zpráva slouţící adresátovi k identifikaci platby, ta je moţná vyplnit, jen v případě, ţe to dovolují zahraniční podmínky země určení. Podací doklad slouţí jako doklad potvrzující podání, musí tedy splňovat kritéria úředního dokladu, musí být vyplněn čitelně, přehledně, bez přepisování, musí být napsán hůlkovým písmem a arabskými číslicemi. Při strojním zpracování nesmí být velikost písma menší neţ 0,25 cm. Údaje musí být napsány takovým prostředkem, aby nemohlo dojít k vymazání, přepsání, ke ztrátě čitelnosti, nesmí se pouţít tuţky, červené barvy či luminiscenčních barviv. Prázdná místa musí být proškrtána, aby se zamezilo dodatečnému vepsání. Součástí podacího dokladu je i podací stvrzenka, která je vyplněna klientem podle předtisku a pro vyplnění platí stejné podmínky jako pro vyplnění podacího dokladu, podnik na ni podání stvrzuje. Údaje na stvrzence musí obsahovat a shodovat se s údaji na podacím dokladu. S tou výjimkou, ţe se zde poukázaná částka píše i slovy na začátku s velkým písmenem a bez mezer. Pakliţe máme podací stvrzenku společnou pro několik poukázek, uvádíme součet, těch poukázaných částek, kterých se to týká. Odesílatel si můţe nechat vystavit více opisů podací stvrzenky. Potvrzením stvrzenky pověřený pracovník stvrzuje:  Údaje uvedené odesílatelem  Jakou poštovní sluţbu odesílatel zvolil  Podací číslo poštovní poukázky  Den podání  Cenu sluţby Odesílatel musí také předloţit podle zvláštního předpisu devizové povolení, jestliţe je zapotřebí, jinak Česká pošta, s. p. sluţbu neposkytne.

Úhrada poukazované částky a cena poštovní služby Poukázaná částka, která má být hrazena hotově se hradí při podání. Částka musí být v české měně a musí být zaokrouhlena na celé koruny.

46

Poukázaná částka, která má být hrazena převodem z bankovního účtu, musí dojít na účet podniku nejdéle do 10 dnů od data poţádání o poskytnutí sluţby, jinak bude tato ţádost pokládána za bezpředmětnou. Za den podání se však poţaduje aţ následující pracovní den, kdy na účet podniku částka došla. Cenu za poštovní sluţbu stanovenou ceníkem hradí ve většině případů odesílatel hotově při podání, můţe ji však po dohodě s podnikem uhradit i jiným způsobem. V případě, ţe se adresát dohodne s podnikem, ţe cenu uhradí po dodání on odesílatel cenu nehradí. Odesílatel však musí dodatečně uhradit cenu nebo část z ní, jestliţe ji uhradit měl a neučinil tak, nebo jestliţe povinnost ji uhradit vznikla aţ po podání.

Dodání neboli výplata peněžních prostředků Jelikoţ dodání probíhá jiţ mimo Českou republiku způsob, jakým se peněţní částka dodá, stanovují národní předpisy dané země určení. Důleţitou roli při dodání hraje měna, v které se bude poukazovaná peněţní částka vyplácet. Ve většině případů se částka vyplácí v národní měně země určení. Pro přepočet na tuto měnu se pouţívá přepočtové měny, která je uvedena v zahraničních podmínkách. Kurs přepočtové měny stanový Československá obchodní banka, a. s. Česká měna se tedy převede na přepočtovou měnu a ta se opět pomocí přepočtového kurzu stanoveným Československou obchodní bankou, a. s. převede na měnu, v které se bude částka vyplácet. Pouţívá se kurs daný v den podání.

Nastane-li situace, ţe

v zahraničních podmínkách není uvedena přepočtová měna, přepočet proběhne pomocí kursu stanoveným Československou obchodní bankou, a. s. mezi českou měnou a měnou pro vyplacení. Peněţní částka, která se nepodařila vyplatit se vrátí zpět odesílateli společné s odůvodněním, proč k tomu nedošlo. Odesílatel můţe o vrácení poţádat u kterékoli pobočky podniku.

47

Reklamace dodání Reklamace probíhá pouze na základě předloţené podací stvrzenky. Podat se můţe na kterékoli pobočce podniku do šesti měsíců od podání. Takto pověřená pobočka reklamaci přezkoumá a vyrozumí osobu, která reklamaci podala, kdy a komu byla částka vyplacena. Jestliţe se zjistí, ţe zahraniční provozovatel částku sjednaným způsobem nevyplatil, vrátí ji odesílateli. Odpovědnost podniku České poště, s. p. i zahraničnímu provozovateli vyplívá z uzavření smlouvy odpovědnost za plnění povinností vycházejících z tohoto smluvního vztahu. Existuje několik příčin nedodrţení povinností, za které však podniky neodpovídají. Jedním z nich můţe být nedodrţení povinností ze strany odesílatele, nebo dojde-li k nějaké vnější okolnosti, kterou podniky nevyvolali a nemohli jí zabránit.

Doplňkové služby Stejně jako si klient mohl tyto poštovní sluţby ve vnitrostátním platebním styku rozšířit o takzvané doplňkové sluţby, které umoţňují větší specifikaci dodání, můţe si je sjednat i u poštovních sluţeb v mezinárodním platebním styku. Pouze ale v případě, ţe to dovolují zahraniční podmínky.  Dodejka- zvolí-li odesílatel sluţbu dodejka, ţádá tím písemný doklad o převzetí poukazované částky adresátem. Dokad má předepsanou formu a předkládá se společně s podacím dokladem.  Dodání do vlastních rukou- zvolí-li odesílatel tuto sluţbu, zavazuje tím zahraničního provozovatele, aby poukázanou částku vyplatil pouze adresátovi, tak jak je to v dané zemi u této doplňkové sluţby běţné.

48

Nástroje Mezinárodní poukázka Z/A (hotovost - účet v zahraničí) Poštovní poukázka Z/A pro mezinárodní platební styk je obdobou poštovní poukázky A ve vnitrostátním platebním styku. Odesílatel tedy vkládá peníze v hotovosti v české měně a příjemci jsou vypláceny pomocí přepočtového kurzu na účet u zahraniční banky většinou v národní měně s tím, ţe je určena pro majitele účtu vedeného touto bankou. Výše poukazované částky je omezena zahraničními podmínkami země určení. Přičemţ tuto poštovní sluţbu můţeme vyuţít jen pro převod peněţní částky do Běloruska, Bulharska, Maďarska a Polska. Podat poštovní poukázku Z/A můţeme na kterákoli pobočce České pošty, s. p., nebo u pověřeného pracovníka. Lhůta do kdy má být poukázaná částka vyplacena je podmíněna zahraničními podmínkami země, kde má být peněţní částka vyplacena. Výplata probíhá podle podmínek zahraničního provozovatele.

Mezinárodní dobírková poukázka Pobočky České pošty, s. p. nabízejí stejně jako pro vnitrostátní platební styk, tak pro mezinárodní platební styk moţnost vyuţití doplňkové sluţby dobírka, při které si odesílatel přeje, aby při doručení zapsané zásilky byla od příjemce převzata poukazovaná peněţní částka, která bude odesílateli následně vyplacena. Zasílání této poukázky je také omezeno zahraničními podmínkami země určení.

Mezinárodní poukázka Z/C (hotovost - hotovost) Poštovní poukázka Z/C pro mezinárodní platební styk je obdobou poštovní poukázky C ve vnitrostátním platebním styku. Odesílatel vkládá peníze v hotovosti a v české měně a

49

příjemci jsou vypláceny v hotovosti většinou v národní měně pomocí přepočtového kurzu. Výše poukazované částky je omezena zahraničními podmínkami země určení. Přičemţ tuto poštovní sluţbu můţeme vyuţít jen pro převod peněţní částky do Belgie, Běloruska, Bulharska, Francie, Itálie, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Monaka, Polska, Rumunska, Španělska, Ukrajiny a Vietnamu. Podat poštovní poukázku Z/C můţeme na kterékoli pobočce České pošty, s. p., nebo u pověřeného pracovníka. Lhůta do kdy má být poukázaná částka vyplacena je podmíněna zahraničními podmínkami země, kde má být peněţní částka vyplacena.

Western Union Charakteristika20 Pro zkvalitnění a hlavně zrychlení převodů peněţních částek mezi odesílatelem a příjemcem uzavřela 1. 7. 2002 Česká pošta, s. p. Mandátní smlouvu se společností PES, celým názvem Peněţní expresní service, s.r.o., který se stal pro Českou republiku agentem společnosti Western Union Financial Services International. Ta byla zaloţena v USA v roce 1851 a jiţ o dvacet let později tedy roku 1871 byl společností představen produkt „Money Transfer“, tedy produkt zprostředkovávající nejrychlejší převody peněz. Tato sluţba se rozšířila téměř do celého světa, dnes je i včetně poboček České pošty, s. p. dostupná přibliţně na 225 000 místech ve více neţ 195 zemích světa. Poskytováním sluţby Western Union umoţňuje Česká pošta, s. p. na více neţ 1700 svých vybraných pobočkách expresní zasílání peněţních částek do zahraničí a umoţňuje také vyplácení peněţní částky došlé ze zahraničí. Vyuţívání této sluţby není však otázkou jen mezinárodního platebního styku, ale dá se vyuţít i převodu peněţních částek v rámci České republiky. Nejvýznamnější výhodou je rychlost převodu peněţ, kterou nám sluţba nabízí. Rychlostí se díky moderní elektronické technologii a vlastní komunikační síti rozumí, ţe převod mezi jednotlivými pracovišti proběhne během několika minut a peněţní 20

Valuty.net [online]. 2006 [cit. 2010-04-27]. Western Union Financial Services International. Dostupné z WWW: .

50

částka je připravena k výplatě. To vše proběhne bez nutnosti bankovních účtů odesílatele či příjemce. Jednou z dalších výhod je také například dostupnost jednotlivých pracovišť, ty jsou převáţně rozmístěny tak, aby byla co nejvíce umoţněná snadná přístupnost. Například ve směnárnách, hotelích, pobočkách České pošty, s. p., ale i v různých obchodech a bankách. Sluţbu lze vyuţít hned z několika důvodů, třeba nejen kvůli situaci kdy hraje rychlost převodu významnou roli, ale i například kdyţ potřebujeme známým či členům rodiny poslat nějakou sumu, nebo při ztrátě platební karty či hotovosti a při dalším pátrání by se našla celá škála důvodu, proč sluţby vyuţít. Podání Poţádat o zprostředkování sluţby Western Union můţe nejen fyzická osoba s českou státní příslušností nebo fyzická osoba s cizí státní příslušností, ale i právnická osoba s uvedením fyzické osoby, která uhradí částku stanovenou pro převod i s poplatky s tím spojené. Sluţbu lze vyuţít pouze na pobočkách České pošty, s. p., které jsou k tomu pověřené. Příjem poukazované peněţní částky se provádí v hotovosti a to v české měně. Při podání se musí předkládat správně vyplnění samopropisovací podací doklad se zeleným rozlišovacím pruhem pro zasílání peněz. Podací doklad je v českém a anglickém jazyce a na zadní straně jsou vysvětleny pojmy a všeobecné podmínky sluţby. Důleţitými náleţitostmi, které odesílatel musí při podání znát je jméno příjemce, země a místo doručení. Odesílatel při podání musí předloţit platný doklad totoţnosti, po zaplacení obdrţí od pracovníka kopii podacího dokladu, kde je uvedeno kontrolní číslo převodu. Kontrolní číslo převodu slouţí k bezpečnějšímu vyplacení správnému příjemci, jeho znalost však není podmínkou pro vyplacení peněţní částky příjemci. Dodání Příjemcem můţe být fyzická osoba s českou či cizí státní příslušností. Výplata na pobočkách České pošty, s. p. je opět moţná jen na pobočkách k tomu pověřených. V případě, ţe k výplatě probíhá v České republice, bude se poukazovaná částka vyplácet hotově a to v české měně. V ostatních případech se většinou částka vyplácí v národní měně. Peněţní částka bude příjemci vyplacena aţ po předloţení dokladu totoţnosti,

51

jestliţe příjemce například doklad ztratil či mu byl odcizen, musí pro výplatu správně zodpovědět kontrolní otázku, na které se před podáním domluvil s odesílatelem. V některých zemích je kontrolní otázka pro výplatu povinná. Pro výplatu peněţní částky se pouţívá samopropisovací výplatní doklad se ţlutým rozlišovacím pruhem pro příjem peněz. Výplatní doklad je v případě, ţe dochází k výplatě v České republice v českém a anglickém jazyce a na zadní straně jsou vysvětleny pojmy a všeobecné podmínky sluţby. Důleţitými informacemi, které musí příjemce znát jsou jméno odesílatele, samozřejmě místo a zemi dodání a přibliţná výše poukazované částky, popřípadě pak kontrolní číslo převodu či odpověď na kontrolní otázku. Pracovník pobočky České pošty, s. p. musí tyto údaje ověřit. Pak bude příjemci částka vyplacena.21

Eurogiro22 Spíš neţ produkt České pošty, s. p. je Eurogiro produktem a sluţbou Poštovní spořitelny, jelikoţ je však ČSOB, a. s. Poštovní spořitelna jejím aliančním partnerem, znamená to, ţe je tato sluţba prostřednictvím poboček České pošty, s. p. běţně nabízena a stala se vyuţívaným produktem. Transakce plateb prostřednictvím sluţby Eurogiro probíhají skrze mezinárodní elektronickou síť EUROGIRO NETWORK, A/S . Sluţbu můţe vyuţít kaţdý klient bez ohledu na to, zda je či není klientem Poštovní spořitelny. Eurogiro umoţňuje klientovi zaslat peněţní částku do určitých států v zahraničí a z těchto států můţe i zasílanou peněţní částku přijmout. Lze tak učinit z většiny evropských států nebo do většiny evropských států a některých mimoevropských států. Jmenovitě pak těmito státy v současné době jsou Brazílie, Belgie,

Chorvatsko,

Japonsko,

Kanada,

Lucembursko,

Maďarsko,

Německo,

Portugalsko, Rumunsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko a Turecko. V sazebníku poplatků Poštovní spořitelny jsou pak uvedeny konkrétní podmínky jednotlivých zemí, jako jsou například limity zasílaných částek, měna převodu a poplatky.

21

Cpost.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Western Union. . 22 Podmínky pro sluţbu Eurogiro, ČSOB, a. s. Poštovní spořitelna 2009

Dostupné

z

WWW:

52

Mimo jednorázového podání lze sjednat u bezhotovostního převodu z účtu klienta i trvalé platby. Dnem přijetí Eurogiro se rozumí následující pracovní den po jeho přijetí. Na účet zahraniční banky je pak peněţní částka připsána ve lhůtě 3 pracovních dnů od přijetí. Jako kaţdý platný doklad musí i tiskopis příkazu Eurogiro splňovat nezbytné náleţitosti pro realizaci a správný průběh transakce. Na veškeré údaje se vztahuje zákon o ochraně osobních údajů. Náležitosti:  Jméno, příjmení a celá adresa odesílatele – pouze na území ČR  Číslo účtu odesílatele – při platbě z účtu klienta  Jméno, příjmení (název firmy) a celá adresa příjemce - u hotovostní výplaty je povinný PSČ/ZIP  Částka a měna platby  Číslo účtu příjemce- u členů EU a EHP je povinný formát IBAN  Název a adresa banky příjemce- u členů EU a EHP je povinné BIC/SWIFT kód  Kód úhrady poplatků OUR= veškeré poplatky spojené se sluţbou platí odesílatel SHA= odesílatel platí jen tuzemské poplatky a příjemce platí zahraniční poplatky BEN= veškeré poplatky spojené se sluţbou platí příjemce  Podpis potvrzující souhlas s podmínkami pro sluţbu Eurogiro, u bezhotovostní platby podpisem dává odesílatel příkaz k převodu, tudíţ musí souhlasit s podpisovým vzorem a u elektronického podání nahrazuje funkci podpisu zadání autorizačních prvků  Datum předání příkazu Eurogiro Další náleţitosti u trvalých plateb  Uvedení zřízení či zrušení  Frekvence plateb  Počátek provádění plateb, popřípadě skončení provádění plateb- neuvede-li klient datum poslední platby, musí pro skončení vyplnit příkaz o zrušení a to nejpozději 5

53

pracovních dnů a u elektronického podání nejpozději 1 pracovní den, před datem poslední platby Platby do zahraniční Způsob realizace při platbě do zahraniční této platby je jednoduchý a můţe probíhat buď hotovostně, bezhotovostně převodem z účtu vedeného Poštovní spořitelnou nebo prostřednictvím elektronického bankovnictví Poštovní spořitelny. Při hotovostním převodu klient na příslušném obchodním místě předloţí vyplněný a podepsaný tiskopis Eurogiro a sloţí příslušnou hotovost v české měně, kterou chce zaslat. Následně na to musí být česká měna přepočtena na výplatní zahraniční měnu. Jestliţe dochází k převodu částky vplacené hotově, musí se částka přepočítat kurzem banky valutaprodej a to podle kurzovního lísku, který byl platný v den, kdy došlo bankou ke zpracování. V případě, ţe dochází k bezhotovostnímu převodu musí se částka přepočítat kurzem banky deviza- prodej a to podle kurzovního lístku, který byl platný v den, kdy došlo bankou ke zpracování. V případě značných výkyvů kursů na mezibankovním devizovém trhu je banka oprávněna změnit kursovní lístek v průběhu pracovního dne. Nastane-li situace, ţe je pro výchozí platbu povolena česká měna, provádí konverzi měn banka zahraniční. Příjemci v zahraniční pak můţe být peněţní částka vyplacena v hotovosti na příslušném obchodním místě, převedena na jeho účet vedeným u jedné z členských bank sítě sluţby Eurogiro a nebo převodem na jeho účet vedeným jinými bankami ve smluvním státě sítě sluţby Eurogiro. Platby ze zahraničí Probíhá-li převod peněţních prostředků opačným směrem, tudíţ ze zahraničí do České republiky musí opět dojít k přepočtu částky z cizí měny na českou měnu. Jestliţe je částka určena k hotovostní výplatě, dochází k přepočtu kurzem banky valuta- nákup a to podle kurzovního lístku, který byl platný v den, kdy došlo bankou ke zpracování. V případě, ţe je částka určena k bezhotovostní výplatě na účet příjemce, dochází k přepočtu kurzem banky deviza- nákup a to podle kurzovního lístku, který byl rovněţ platný v den, kdy došlo ke zpracování. V případě značných výkyvů kursů na mezibankovním devizovém trhu je banka oprávněna změnit kursovní lístek v průběhu pracovního dne. A stejně jako u platby do zahraniční provádí konverzi měny zahraniční banka v případě, ţe je pro došlou platbu povolena česká měna. Pro došlou platbu ze

54

zahraničí platí, ţe je v případě bezhotovostní výplaty příjemci převedena a jeho účet u Poštovní spořitelny nebo jiného peněţního ústavu. Jestliţe si odesílatel stanovil výplatu v hotovosti, bude částka vyplacena prostřednictvím šekové poukázky v české měně. Odmítnutí a vrácení platby Příkaz Eurogiro můţe být také neakceptován a to hned z několika důvodů. Některými z nich můţe být nečitelnost údajů, jejich chybné či neúplné vyplnění nebo v případě, ţe se klient odmítne nechat v příslušném rozsahu bankou identifikovat, jelikoţ správná identifikace je její povinností. Banka má také právo neprovést platbu, je-li s ní spojeno riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Odmítnout platbu a vrátit částku platby zasílanou do státu EU nebo EHP v měnách těchto států můţe za předpokladu, ţe pro tuto platbu nebyly splněny podmínky. Rovněţ má právo neprovést banka platbu, je-li odesílatel ze země uvedené na seznamu zemí podezřelých z podpory terorismu, nebo je-li registrovaná její mateřská banka v zemi uvedené na tomto seznamu. Dalším hlavním a nejčastějším důvodem vrácení platby z iniciativy přijímající banky či poštovní správy EUROGIRO NETWORK je nemoţnost doručit platbu příjemci. Tato situace můţe nastat z mnoha důvodu například, kdyţ si příjemce nepřijde vyplatit šekovou poukázku, zrušení účtu, na který má platba přijít a jiné. Banka postupuje tak, ţe částku vrátí zpět odesílateli platby na jeho účet nebo prostřednictvím šekové poukázky. Částku však sníţí o poplatky placené při podání a o poplatky spojené s vrácením platby. Reklamace Reklamovat špatné provedenou platbu můţe klient na kterémkoli obchodním místě poskytující sluţbu Eurogiro. Reklamaci však nesmí zbytečné oddalovat a podat ji co nejdříve po zjištění pochybení, nejpozději tak můţe učinit v promlčecí době, kterou stanovují právní předpisy. Při reklamování platby musí klient prokázat svou totoţnost a předloţit originál potvrzení o platbě. Tím můţe být kopie příkazu Eurogiro, výpis z bankovního účtu, potvrzení šekové poukázky nebo jiný doklad k doloţení reklamace. O vyřízení reklamace vţdy banka klienta písemně vyrozumí.

55

Závěr V závěru práce bych se měla zamyslet nad jednotlivými kapitolami a informacemi, které jsem se při zpracování dozvěděla. A samozřejmě reálně ohodnotit do jaké míry jsem splnila cíl své práce, který jsem si v počátcích zpracování zvolila. Jak uţ bylo zmíněno v úvodu, cílem bakalářské práce bylo přiblíţení se danému tématu, tedy získat větší a ucelenější přehled o způsobech probíhání platebního styku prostřednictvím České pošty, s. p. Vypracování těchto informací vedlo k seznámení s profilem podniku a hlavně k seznámení s prostředky, pomocí kterých podnik platební styk realizuje. Pojem platební styk a jeho význam není pro většinu lidí cizím výrazem a při jeho vyslovení máme třeba jen minimální a povrchní představu o tom, co vše tento široký pojem zahrnuje, ale jeho podstata přesunu peněţních prostředků je všeobecně známá. Málo komu se však vybaví, ţe platební styk probíhá i prostřednictvím nástrojů a sluţeb poskytovaných Českou poštou, s. p. Přitom si troufám říci, ţe podstatná většina lidí jiţ sluţeb tohoto podniku spojených s přesunem peněţních prostředků vyuţila nebo se s nimi setkala. Například při placení poplatků za televizi či rádio ve formě SIPO, při placení takzvaných sloţenek, nebo jako plátce dobírky pro odesílatele některých zásilek. Česká pošta, s. p. se snaţí vycházet vstříc poţadavkům své klientely a proto rozšiřuje své portfolio produktů nejen o sluţby zdánlivě nesouvisející s platebním stykem, ale i o sluţby s ním související. Příkladem můţe být nedávno zavedená sluţba SuperCash. Podnik nabízí rozmanitou škálu moţností pro zasílání peněţních prostředků jak ve vnitrostátní, tak v mezinárodní sféře, za pouţití hotovosti či bezhotovostním způsobem. Před zpracováním se mi oproti bankovním subjektům jevila role podniku jako zprostředkovatele platebního styku relativně bezvýznamná a větší význam jsem viděla ve standardních poštovních sluţbách.

Po zpracování jsem svůj náhled na situaci

přehodnotila a v ţebříčku významnosti jsem pomyslně postavila poskytované peněţní sluţby na stejnou příčku jako standardní poštovní sluţby. Tím v mých očích stoupl i význam v porovnání s bankovními subjekty, které ale zůstávají v dominantní pozici. Překvapilo mě mnoţství nástrojů, které podnik nabízí a jednoduchost, s kterou jde takřka hned zaslat peněţní prostředky například i bez pouţití bankovních účtů příjemců skoro na kterémkoliv místě i mimo Českou republiku.

56

Během zpracování jsem se nejvíce potýkala s nedostatkem odborné literatury týkající se tohoto tématu, respektive aţ na několik zdrojů, jsem měla k dispozici materiály převáţně internějšího charakteru, které jsou dostupné veřejnosti. I přes toto úskalí se domnívám, ţe jsem cíl splnila a přiblíţila se tématu probíhání platebního styku v České poště, s. p. Stanovené body, které jsem si v úvodu pro jednotlivé kapitoly vyčlenila, jsou více či méně v kapitolách práce obsaţeny.

57

Seznam použité literatury Otakar Schlossberger, Marcela Soldánová. Platební styk: BIVŠ, Praha 2007. ISBN 978-80-7265-107-8 Obchodní podmínky soustředěného inkasa plateb obyvatelstva, 2008 Poštovní podmínky České pošty, s. p., 2010 Podmínky pro sluţbu Eurogiro, ČSOB, a. s. Poštovní spořitelna 2009 Technické podmínky pro vstup organizací do SIPO, 2008 Výroční zpráva České pošty, s. p., 2008 Výroční zpráva České pošty, s. p., 2004

Cpost.cz

[online].

2010

[cit.

2010-04-27].

Historie.

Dostupné

z

WWW:

. Cpost.cz

[online].

2010

[cit.

2010-04-27].

Supercash.

Dostupné

z

WWW:

. Cpost.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Western Union. Dostupné z WWW: . Finarbitr.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Finanční arbitr České republika. Dostupné z WWW: .

Valuty.net [online]. 2006 [cit. 2010-04-27]. Western Union Financial Services International. Dostupné z WWW: .

58

Seznam obrázků Obrázek 1: Stručná struktura povinných sluţeb Obrázek 2: Stručná struktura nepovinných sluţeb

Seznam grafů Graf 1: Výsledek hospodaření před zdaněním 1993 – 2008 ( v mil. Kč ) Graf 2: Počty zaměstnanců a jejich průměrný plat v jednotlivých letech 2003-2008 Graf 3: Počet pošt a počet vlastněných vozidel v letech 2003-2008

59

Seznam příloh

Důleţitá data v historii České pošty, s. p.......................................................................... 1 Poštovní poukázka A ........................................................................................................ 3 Poštovní poukázka A - daňová sloţenka ......................................................................... 4 Poštovní poukázka B ........................................................................................................ 5 Poštovní poukázka C ........................................................................................................ 6 Poštovní poukázka D ........................................................................................................ 7 Mezinárodní poštovní poukázka Z/A ............................................................................... 8 Mezinárodní dobírková poukázka .................................................................................... 9 Western union ................................................................................................................. 10 Eurogiro .......................................................................................................................... 11

60

Příloha č. 1 Důležitá data v historii České pošty, s. p.23

1505

členové šlechtické rodiny Taxisu získali dědičné léno provozovat poštu v habsburských drţavách v Evropě

1526

první poštovní kurs v českých zemích v souvislosti s volbou Ferdinanda I. Habsburka českým králem

1527

počátek organizované poštovní dopravy v českých zemích

1535

první poštovní rád krále českého a uherského Ferdinanda I.

2. polovina 16.st.

povolena poštovní přeprava soukromých zásilek

16. st.

Jan Kryštof Paar převzal úřad nejvyššího dvorského poštmistra v rakouských zemích

1628

rodina Paarů získala dědičně dvorský poštovní úřad

1695

vydán poštovní patent císaře Leopolda I.

1720

v Augsburku vydána Mullerova mapa silniční a poštovní sítě Čech

1722

začátek procesu převzetí poštovního provozu do státní správy na základě rozhodnutí císaře KarlaVI.

1743

dokončení přechodu poštovního provozu na zeměpanskou neboli státní správu

1748

poselský řád Marie Terezie

1751

Marie Terezie vydává první dědičná privilegia pro poštovní stanice v Čechách a na Moravě

1776

ručení pošty za cenné zásilky

1789

povoleno přijímání soukromé zásilky jako doporučené

1791

zavedení zpátečních lístků na doporučené zásilky

1823

Maxmilián Ottenfeld prosadil v Rakousku reorganizaci a modernizaci poštovní dopravy

1837

vydání poštovního zákona v Rakouském císařství

1837

Rowland Hill vydal v Londýně pamphlet “Poštovní reforma, její důleţitost a potřeba” a předloţil hlavnímu poštovnímu úřadu v Londýně návrh poštovní reformy

1845

poprvé v českých zemích přepravena poštovní zásilka po ţeleznici

1850

první vlakové pošty v Rakousku na trati z Vídně do Bohumína

23

Výroční zpráva České pošty s. p. 2004

1

1850

zavedení poštovních poukázek a v Rakousku byly vydány první poštovní známky

1870

vydán zákon o ochraně tajemství psaní a písemností

1874

zaloţena Světová poštovní unie v Bernu

1918

zřízeno ministerstvo pošt a telegrafů

1918

zahájila činnost Poštovní spořitelna v Československé replublice

1924

zřízení stáního podniku Československá pošta

1946

vydán zákon o poště

1949

vydán zákon o znárodnění státního podniku Československá pošta

1950

počátek přeměny radiálně větvového poštovního přepravního system na radiálně uzlový

1952

vládním nařízením byl resort přejmenován na resort spojů

1979

na poště Praha 025 byla instalována automatická třídící linka na zpracování listoních zásilek

1993

vznik státního podniku Česká pošta

1993

vstup České reůubliky do Světové poštovní unie

1993

vstup České pošty do PostEurop

2000

vstoupil v platnost zákon o poštovních sluţbách 29/2000Sb.

2004

vstup České republiky do Evropské unie, monopol na písemnosti

2004

projednávána zásasní novella zákona o poštovních sluţbách

2005

nabyla účinnosti novela zákona o poštovních sluţbách

2005

spadá celá oblast poštovních služeb v rámci výkonu regulačních funkcí pod působnost Českého telekomunikačního úřadu.

2008

udělil Český telekomunikační úřad podniku poštovní licenci na období 1. 1. 2009 – 31. 12. 2012.

2

Příloha č. 2 Poštovní poukázka A

3

Příloha č. 3 Poštovní poukázka A - daňová složenka

4

Příloha č. 4 Poštovní poukázka B

5

Příloha č. 5 Poštovní poukázka C

6

Příloha č. 6 Poštovní poukázka D

7

Příloha č. 7 Mezinárodní poštovní poukázka Z/A

8

Příloha č. 8 Mezinárodní dobírková poukázka

9

Příloha č. 9 Western union

10

Příloha č. 10 Eurogiro

11

12