ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 2 (142) P

ROÈNÍK XXIII. ÈÍSLO 2 (142) 2012

L

etošní žnì obilovin se chýlí ke konci, ceny stále rostou a zaèíná se bilancovat. Pøestože je zatím pøedèasné odhadnout cenový vývoj v prùbìhu celého marketingového roku, je jisté, že dochází k dalšímu skokovému zvýšení cen. Svìtová bilance pšenice bude pro tento rok deficitní a trh urèitì ovlivní i spekulace obchodníkù a finanèních trhù. Ceny pšenice na svìtových burzách dosáhly úrovnì v pøepoètu 7 tis. korun za tunu. Vzhledem k tomu, že fyzický obchod zatím stagnuje, je potøeba postupovat s rozvahou. U nás se pšenice aktuálnì nakupuje v intervalu mezi 5 až 6 tisíci korunami za tunu. Cena mùže dále rùst na svìtovou, nebo se naopak udržet na souèasné úrovni a v závìru marketingového roku klesat. Vývoj ovlivní rovnìž výsledky svìtové a evropské ekonomiky. Krize je sice charakteristická poklesem cen v dùsledku snížení poptávky, ale v souèasných politických pomìrech to nemusí platit pro základní potraviny, protože bude snaha zabránit hladovìní. To se ostatnì potvrzuje ve statistice dlouhodobé spotøeby výrobkù z obilovin u nás i ve svìtì, kdy v dobách snižování životní úrovnì jejich spotøeba roste. Pro mlýnský a pekárenský obor nastává opìt velmi obtížné období. Na jedné stranì je to tlak na zvyšování

cen základních vstupních surovin, na druhé stranì tlak na udržení nízkých cen mouky, pekárenských výrobkù a tìstovin. Žádný rok není stejný. Také u nás výsledky skliznì ovlivnilo nepøíznivé poèasí v prùbìhu vegetace. Sucho a mráz zlikvidovalo relativnì velké plochy porostù. Má to být nejnižší sklizeò od roku 2007. Pšenice se má sklidit kolem 4 mil. tun, žita až 150 tis. tun. Toto množství je pro domácí spotøebu dostateèné, ale pøi souèasné vysoké zahranièní poptávce po naší pšenici mùže být její vnitøní bilance a potøeba mlýnù ohrožena. V pøípadì žita to není tak dramatické, ale na základì sledování bilance zahranièního obchodu je zøejmé, že i zde existují dlouhodobé obchodní vztahy a vyváží se ho relativnì velké množství. Proto je pro každý mlýn dùležité zajistit si obilí na celý marketingový rok. Podle zkušeností ale víme, že rámcové smlouvy nestaèí. Je potøeba nalézt další nástroje k udržení potøebného množství pšenice a žita v republice. Platí to i pro další obiloviny. Pøestože není tržní situace po nové sklizni pøíznivá, je potøeba zvýšit aktivity vyjednávání a minimalizovat hrozící ztráty v hospodaøení. Není totiž jisté, zda se v budoucnu budou opakovat období, kdy bylo možné vzniklé ztráty pøedchozích období následnì dohnat.

VÝSLEDKY SKLIZNÌ

Vývozní ceny obilovin od zaèátku nového marketingového roku stále stoupají. Dùvodem je zejména zhoršení stavu porostù v USA v dùsledku sucha a snížení pøedpovìdi skliznì kukuøice v USA. Svìtové vývozní ceny pšenice se pohybují od 300 do 360 $/t . Na základì bilanèní zprávy IGC za mìsíc èervenec je odhad svìtové produkce pšenice v r. 2012/13 665 mil. t (695 mil. t v r. 2011/12), spotøeba stoupla na 682 mil. t (689 mil. t v r. 2011/12). Odhad koneèných zásob klesl na 182 mil. t, tj. nejnižší za poslední 4 roky (199 mil. t v r. 2011/12). Odhad produkce klesl hlavnì z dùvodu snížení pro Rusko, k poklesu došlo také pro Austrálii, Èínu, Argentinu a Ukrajinu, naopak mírnì byl navýšen odhad produkce pro USA, Kanadu a EU. Odhad svìtové produkce kukuøice v r. 2012/13 byl IGC zvýšen na 917 mil. t (868 mil. t v r. 2011/12), spotøeba byla navýšena na 910 mil. t (871 mil. t v r. 2011/12). Odhad koneèných zásob klesl na 137 mil. t (129 mil. t v r. 2011/12). Pøestože došlo ke snížení odhadu produkce v USA, stoupl odhad pro Èínu a mírnì i pro EU a celkovì došlo k nárùstu. Spotøeba stoupla pro Èínu, Brazílii a EU. Odhad svìtové produkce pšenice tvrdé v r. 2012/13 byl dle IGC navýšen na 36,3 mil. t (36,7 mil. t v r.2011/12), spotøeba stoupla na 36,4 mil. t (36,5 mil. t v r. 2011/12). Koneèné zásoby jsou odhadovány na 7,4 mil. t (7,5 mil. t v r. 2011/12). Odhad svìtové produkce jeèmene v r. 2012/13 dle IGC je nyní 135 mil. t (134,4 mil. t v r. 2011/12), spotøeba klesla na 133,8 mil. t (135,6 mil. t v r. 2011/12). Koneèné zásoby jsou odhadovány na 28,6 mil. t (27,4 mil. t v r. 2011/12). Odhad produkce byl snížen pøedevším pro Rusko, Ukrajinu, Kanadu a Austrálii. Ceny obilovin v EU sledují vývoj na svìtovém trhu, jejich úroveò je nicménì nižší než v USA. Vývozní ceny pšenice: FR Rouen 257 €/t, pro srovnání US SRW Fob Gulf 279 €/t. Vývozní ce-

ny jeèmene: FI Dlvd Naantali feed 183 €/t, FR Dlvd Rouen feed 235 €/t, FR Dlvd Rouen malting 249 €/t, pro srovnání Black Sea feed FOB 243 €/t. Vývozní ceny kukuøice: FR Bordeaux 257 €/t, HU Budapeš 220 €/t, pro srovnání US 3YC Gulf FOB 283 €/t. DG AGRI pøedložila aktualizovanou bilanci obilovin pro EU 27 na hosp. r. 2011/12: využitelná produkce obilovin je 284,7 mil. t, odhad dovozù mírnì vzrostl na 13,8 mil. t a odhad celkového množství dostupných obilovin tak vzrostl na 335,1 mil. t. Odhad celkové spotøeby èiní 271,4 mil. t. Odhad vývozù byl zvýšen na 24,6 mil. t. Odhad koneèných zásob k 30.6.2012 èiní 36,9 mil. t. Aktuální odhad ploch obilovin pro sklizeò r. 2012 v EU 27: obiloviny celkem 57,3 mil. ha (+2,4 % oproti roku 2011), pšenice setá 23 mil. ha (-1 %), pšenice tvrdá (+ 8,4 %), jeèmen (+4 %), kukuøice (+4,7 %), žito (+12,3%), oves (+5,8 %). Odhadován je meziroèní pokles produkce obilovin (279,4 mil. t) v EU o 1,9 % mil. t oproti m.r. 2011/12 (hl. kukuøice - 8,8 % a pšenice -1,6 %). V prùbìhu èervence byly oblasti Èerného moøe, Støedozemního moøe a Iberského poloostrova zasaženy vlnou veder,v jižní Evropì

navíc v kombinaci s nedostatkem srážek. Na severu EU bylo naopak nadprùmìrnì deštivo. Odhady skliznì obilovin v ÈR pøedpokládají nižší výsledky o 20% proti loòskému rekordnému roku a 15% proti pìtiletému prùmìru. Úroda základních obilovin se se pøedpokládá ve výši 5,5 – 6 mil. tun. Pøíèinou jsou zimní holomrazy v únoru a bøeznu, mrazy v polovinì kvìtna a jarní sucho. Poškozeno bylo 21% osetých ploch. Nejhùøe je postižen Jihomoravský kraj s 57% ploch a výnosy pouhých 2,59 t/ha (okresy Znojmo, Hodonín, Bøeclav). Plzeòský kraj ztratil 33% ploch, Støedoèeský a Praha 30% ploch a Olomoucký kraj 28% ploch. Zaoráno bylo 10 tis. ha osevních ploch. Ale u pšenice se oèekává pokles o 26%, což znamená, že sklizeò pšenice bude pod úrovní 4 mil. tun. V bilanci je potøeba 1,2 mil.t pro potraviny, 1,5 mil. tun pro krmiva, 0,2 mil. tun pro osiva a zbývajících 0,2 mil. tun pro technické úèely a 0,9 mil. t pro export. Letošní prùmìrný výnos pšenice se snížil z loòských 5,78 t/ha na 4,44 t/ha. Oèekávají se ale velké rozdíly mezi regiony. V jiných krajích jsou výsledky prùmìrné i dobré. Výsledky mìøení kvality pšenice ukazují na velmi dobrou kvalitu, vysoký obsah lepku, ale také vysoké èíslo poklesu a nízkou objemovou hmotnost zrna. Výsledky skliznì žita jsou oproti loòskému roku dobré. Pro bilanci mùžeme oèekávat 136 až 150 tis. tun žita. Osevním plochy se zvýšily o 2% na 30 557 ha. Výnos zatím dosahuje 5,06 t/ha proti loòským 4,74 t/ha. Kvalita je zatím dobrá a neoèekávají se problémy z minulého roku.

Prùmìrné ceny obilovin 2012 (Kè/t SZIF) Týden

15.

25

27

28

29

30

31

32

33

Pšenice potravináøská

4 514

5 113

5 180

4 933

5 340

5 346

5 407

5 614

5 642

Pšenice krmná

4 376

4 715

—

—

5 044

5 053

5 037

5 012

5 097

Žito

5 884

5 961

—

—

—

—

—

5 519

5 492

Ceny na burzách Brno a Praha – pohotové zboží 1.6.

7.6.

20.6.

21.6.

29.6.

9.7.

11.7.

20.7.

27.7.

1.8.

7.8.

16.8.

Pšenice potravináøská

5 070 5 169 5 041 5 212 5 257 5 163 5 380 5 281 5 557 5 574 5 712 5 760

Pšenice krmná

4 925 4 980

Žito potravináøské

5 522 6 219 6 138 5 422 6 161

2

MLYNÁØSKÉ NOVINY

—

4 825 4 915 4 929 4 877 —

5 420

—

5 352 5 253 5 268 5 293

—

5 468

—

5 437 5 492

Vývoj cen EUR/t na evropských burzách Zemì mìsto

8.12.

2.2.

8.3.

29.3.

12.4.

3.5.

24.5.

28.6.

12.7.

26.7.

Francie Rouen

181,56

214,01

214.94

210,94

216,37

215,37

212,80

222,00

245,00

257,00

Belgie Antverpy

195,00

215,00

214,00

218,00

223,00

228,00

227,00

232,00

248,00

279,00

Nìmecko Hamburg

192,00

212,00

215,00

223,00

224,00

232,00

225,00

229,00

249,00

265,00

Maïarsko Transdanubia

162,23

—

185,85

186,00

—

194,25

197,30

—

220,21

210,98

Polsko Slaski

172,47

185,00

191,98

186,71

199,39

211,64

218,59

210,55

210,55

228,32

Rakousko Vídeò

169,94

185,00

—

187,50

196,00

201,50

212,00

—

—

—

Èeská republika Brno

164,00

172,96

183,46

187,80

195,33

198,82

198,24

217,65

218,60

Slovensko

164,35

165,57

176,26

—

—

194,68

207,90

203,59

—

—

Nìmecko Hamburg

210,00

—

236,00

244,00

242,00

—

212,00

212,00

—

—

Polsko Slaski

165,88

209,95

222,05

202,97

182,68

—

—

191,15

—

—

Èeská republika Brno

206,56

205,16

211,80

216,46

214,79

216,55

212,55

212,55

214,43

Slovensko

203,95

—

214,00

—

—

189,90

191,38

—

—

Pšenice potravináøská

Žito potravináøské

202,33

Evropské trhy - Vývoj termínovaných cen na burze Matif (Kè/t) 15.4.

10.6.

17.6.

24.6.

1.7.

8.7.

15.7.

22.7.

29.7.

5.8.

12.8.

19.8.

Kvìten 2012

5 182

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

Srpen 2012

5 479

5 318

5 188

5 481

5 914

6 209

6 570

6 834

6 559

—

—

—

Listopad 2012

4 996

5 356

5 208

5 539

5 856

6 177

6 583

6 847

6 572

6 598

6 642

6 573

Leden 2013

—

5 350

5 182

5 520

5 843

6 145

6 557

6 790

6 489

6 522

6 579

6 498

Bøezen 2013

—

—

—

—

—

—

—

—

—

6 509

6 573

6 491

Èerven 2012

5 355

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

Srpen 2012

5 405

5 382

5 310

5 449

5 604

5 870

6 360

6 498

6 629

—

—

—

Listopad 2012

4 729

4 902

4 760

5 033

5 378

5 641

6 017

6 371

6 279

6 383

6 409

6 429

Leden 2013

—

4 934

4 792

5 072

5 404

5 647

6 010

6 390

6 292

6 383

6 422

6 435

Bøezen 2013

—

—

—

—

—

—

—

—

—

6 402

6 459

6 473

Kvìten 2012

12 278

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

Srpen 2012

11 931 11 978 11 668 12 088 12 662 12 972 13 152 13 332 12 437

—

—

—

Listopad 2012

11 789 11 952 11 655 11 998 12 429 12 889 13 070 13 281 12 711 12 545 12 893 12 776

Pšenice

Kukuøice

Øepka

Únor 2013

—

Kvìten 2013

—

11 882 11 578 11 890 12 255 12 794 12 936 13 135 12 647 12 292 12 787 12 651 —

—

—

—

—

—

—

—

11 502 12 617 12 520

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago – ze pohotové zboží (Kè/t) v roce 2012 27.5.

3.6.

10.6.

17.6.

24.6.

1.7.

8.7.

15.7.

22.7.

29.7.

12.8.

Pšenice

5 351

5 128

5 069

4 978

5 406

5 803

6 375

—

7 317

6 944

7 171

Kukuøice

5 452

4 763

5 437

5 567

5 139

5 823

6 253

—

7 548

6 985

7 192

MLYNÁØSKÉ NOVINY

3

Svìtové trhy - Vývoj svìtových cen Chicago (Kè/t) termínované obchody v roce 2012 15.4.

10.6.

17.6.

24.6.

1.7.

8.7.

15.7.

22.7.

29.7.

5.8.

12.8.

19.8.

Èervenec 2012

4 359

4 733

4 549

5 085

5 529

5 902

—

—

—

—

—

—

Záøí 2012

4 457

4 867

4 678

5 192

5 665

6 014

6 490

7 266

6 779

6 758

6 683

6 516

Prosinec 2012

—

5 051

4 862

5 337

5 810

6 129

6 603

7 305

6 878

6 852

6 804

6 665

Bøezen 2013

—

—

—

5 466

5 918

6 211

6 677

7 126

6 892

6 863

6 875

6 726

Èervenec 2012

4 599

4 812

4 635

4 783

5 390

5 940

—

—

—

—

—

—

Záøí 2012

4 116

4 434

4 075

4 461

5 037

5 557

6 074

6 805

6 457

6 581

6 472

6 374

Prosinec 2012

—

4 378

4 047

4 484

5 087

5 539

6 073

6 567

6 415

6 560

6 546

6 445

Bøezen 2013

—

—

—

4 573

5 159

5 595

6 084

6 448

6 368

6 570

6 569

6 448

Pšenice

Kukuøice

Odhady svìtové produkce obilovin èervenec 2012 Komodita

Pšenice

Kukuøice

Cereálie celkem

09/10

10/11

11/12

12/13

Produkce

679

653

696

665

Obchod

128

126

145

133

Spotøeba

653

659

691

679

Hlavní exportéøi

78

72

68

55

Produkce

820

829

870

864

Obchod

86

93

94

97

Spotøeba

822

844

870

878

Produkce

1 799

1 752

1 846

1 810

Obchod

240

243

267

256

Spotøeba

1 769

1 787

1 844

1 839

172

137

125

104

Hlavní exportéøi

Odhady svìtové produkce obilovin ukazují na mírný deficit mezi produkcí a spotøebou pšenice. Také její zásoby se mají snížit na ètyøleté minimum. Pokud jde o kukuøici, tak v uvedené tabulce se pøedpokládá rovnìž deficit, ale poslední odhady globální skliznì kukuøice se zvyšují v dùsledku vyšší produkce v Èínì, v EU a Rusku. Z uvedené tabulky dovozu a vývozu obilovin je zøejmé jaký zájem je o naše chlebové obilí ve svìtì. Objem exportu pšenice je rekordní. Vývoz žita je pøekvapivý a v porovnání s pøedchozím rokem se ukazuje na opakující se objem a to i pøes problémy s kvalitou. Nejvìtší dovoz pšenice a žita je z Nìmecka. Nejvyšší exporty byly rovnìž do Nìmecka a také do Polska.

Dovoz a vývoz obilovin v marketingovém roce 2011/12 Mìsíc a rok

4

Pšenice

Žito

dovoz

vývoz

dovoz

Vývoz

1.7. - 31.7.2011

5.691,1

37.218,3

485,5

1.569,6

1.8. - 31.8.2011

8.816,3

114.344,2

498,7

1.480,2

1.9. - 30.9.2011

2.372,3

204.747,4

2.475,0

4.188,6

1.10. – 31.10.2011

6.480,7

174.768,7

3.117,8

3.103,1

1.11 – 30.11.2011

656,4

178.164,6

1.820,0

3.478,0

1.12. – 31.12.2011

163,2

163.604,2

996,3

1.609,6

1.1. – 31.1.2012

32,4

183.158,7

275,2

3.319,4

1.2. – 29.2.2012

833,3

192.176,6

1.308,3

5.222,9

1.3. – 31.3.2012

1.892,6

191.319,0

2.560,2

3.707,0

1.4. – 30.4.2012

3.177,7

118.162,6

2.324,9

1.973,8

1.5. – 31.5.2012

5.870,8

83.247,9

1.479,6

1.898,4

1.6. – 30.6.2012

3 445,5

73 566,8

3 711,1

2 066,2

Celkem

39.432,3

1.714.479,0

21.052,6

33.616,8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Celosvìtová produkce pšenice se musí zvýšit Má-li se v budoucnu zvýšit celosvìtová produkce pšenice, budou muset veøejné i soukromé instituce po celém svìtì investovat mnohem více do výzkumu a vývoje. To je závìr mezinárodní konference poøádané spoleèností Bayer CropScience v Monheimu zaèátkem listopadu 2011 za úèasti 150 vìdcù, šlechtitelù, obchodníkù a zemìdìlcù. Produktivita pìstování pšenice, která je vedle rýže nejdùležitìjší základní potravinou na svìtì, v souèasné dobì vzrùstá roènì o necelé jedno procento, zatímco globální potøeba se zvyšuje dvakrát rychleji. Situace se bude zhoršovat v dùsledku klimatických zmìn a poklesu zásob surovin pro výrobu minerálních hnojiv. Aktuální výzva proto spoèívá ve zvýšení výnosù prostøednictvím lepšího osiva, nových metod ochrany rostlin, optimalizovaných pìstitelských technologií, výzkumu a šlechtìní nových odrùd. Nové variety by mìly být k dispozici od roku 2015. Výzva pro šlechtitele rostlin nebyla ještì nikdy tak velká jako dnes. K nejdùležitìjším úkolùm patøí vývoj hybridní pšenice a adekvátní používání zelených biotechnologií. Podle prof. Martina Parry z britského výzkumného centra Rothamsted Research, jednoho z nejrenomovanìjších center zemìdìlského výzkumu na svìtì, vzniká naléhavá potøeba trvalých øešení vedoucích ke zvýšení výnosù pšenice na stávajících plochách a k co nejefektivnìjšímu využívání zdrojù, jako jsou hnojiva a voda. Podle údajù spoleènosti Bayer CropScience je pšenice ve svìtì pìstována na zhruba 25 % zemìdìlsky využívané pùdy, a je tak obilovinou s nejvìtšími pìstitelskými plochami a zároveò jednou z nejvýznamnìjších základních potravin na svìtì. Pøi produkci více než 650 mil. tun roènì je pšenice po kukuøici druhou nejèastìji pìstovanou obilovinou. Hlavními produkèními oblastmi jsou Austrálie, èernomoøský region, Èína, EU, Indie a Severní Amerika.

Výzkum zvýšení výnosù Tým pøedních odborníkù na pšenici tvrdí, že v dùsledku lepšího využití dopadajícího svìtla se mùže výnosový potenciál pšenice zvýšit až o 50%. Pod vedením svìtovì nejvýznamnìjšího výzkumného centra pro kukuøici a pšenici CIMMYT v Mexiku pracují šlechtitelé na programu ke zvýšení výkonu fotosyntézy. Zabývají se ideálním postavením listù, koøenovým aparátem, snížením poléhání a také zkoumají význam kláskù pro fotosyntézu. Výsledkem má být zvýšení výnosù a zlepšení ukládání sacharidù bìhem fáze kvetení a plnìní zrna. Velkým pøáním vìdcù je pøenést metabolismus C4 rostlin na pšenici. Tímto zpùsobem by mohlo být dosaženo podobných výnosù jako u kukuøice. Pramen: www.agronavigator.cz k 19.6.2012

Produkce, exporty, nabídka a využití podle oblastí Produkce

Exporty

2010/11

46,9

2011/12 2012/13 výhled

Zrniny celkem

Nabídka

Využití

celkem

Potraviny

Krmivo

28,7

48,9

4,2

8,5

43,0

29,0

47,7

4,2

8,2

46,7

29,5

49,9

4,2

8,8

02010/11

40,3

25,0

48,5

2,3

7,6

2011/12

43,2

30,4

54,6

2,3

9,5

2012/13 výhled

36,1

26,3

46,3

2,4

8,4

2010/11

45,4

22,0

60,3

3,0

17,6

2011/12

47,1

22,8

58,9

3,3

17,0

2012/13 výhled

51,5

24,0

61,2

3,3

17,4

2010/11

275,9

32,8

336,0

62,6

161,8

2011/12

283,8

27,4

330,6

62,8

164,3

2012/13 výhled

280,3

27,3

323,6

62,7

158,3

2010/11

11,7

5,8

16,0

2,2

3,1

2011/12

26,1

10,9

28,2

2,5

5,1

2012/13 výhled

14,2

7,2

20,3

2,6

4,0

2010/11

58,3

4,3

77,3

18,3

26,9

2011/12

89,7

27,2

105,7

18,6

34,4

2012/13 výhled

76,9

13,2

89,1

18,7

32,2

2010/11

38,5

12,1

42,7

7,0

13,1

2011/12

56,0

21,6

61,6

7,3

16,6

2012/13 výhled

42,6

19,3

52,9

7,3

15,4

2010/11

390,6

86,2

470,8

30,9

131,6

2011/12

378,3

71,0

440,3

31,3

124,7

2012/13 výhled

375,2

78,3

428,4

31,5

122,4

2010/11

1 751,6

242,6

2 151,4

622,4

749,1

2011/12

1 845,6

266,6

2 210,5

628,5

787,3

2012/13 výhled

1 809,6

256,3

2 175,8

633,7

782,6

Argentina

Austrálie

Kanada

EU – 27

Kazachstán

Rusko

Ukrajina

USA

Svìt celkem

MLYNÁØSKÉ NOVINY

5

Od 31.5. do 2.6. 2012 se v Praze v Hotelu Alchymyst na Malé Stranì uskuteènila mimoøádná událost, kterou byly výroèní konference asociací Semouliers (Evropská asociace mlynáøù tvrdé pšenice), UNAFPA (Evropská asociace výrobcù tìstovin) a I.P.O. (Mezinárodní asociace výrobcù tìstovin). Tyto asociace, které mají pravidelné konference již od roku 1960, zatím nikdy nepoøádaly své zasedání mimo tradièní evropské zemì jako je Itálie, Španìlsko, Francie a podobnì. Pro tento rok dostala úkol uspoøádat kongresy spoleènost Europasta SE, a to za podpory svých spolumajitelù firem Pastas Gallo a Cerealis. Proto je tato událost pro Èeskou republiku tak významná. Praha je samozøejmì destinace, která má veškeré pøedpoklady pro uspoøádání podobných akcí a je možné konstatovat, že prùbìh celého kongresu byl podle úèastníkù úspìšný, a to jak v oblasti odborné a obchodní, tak i v oblasti souvisejících spoleèenských aktivit. Kongresu se úèastnili zástupci velké èásti významných evropských asociací a pøedstavitelé významných evropských výrobcù tìsto-

6

MLYNÁØSKÉ NOVINY

vin. Mezi hlavními úèastníky je možné jmenovat nìkteré z nich. Guy Callejon, prezident Panzani, Luca Virginio, øeditel Barilla, Francesco Casillo (Molino Casillo), Pedro Espona, prezident Pastas Gallo, José Amorim, majitel Cerealis, Massimo Mena, majitel Garofalo, Riccardo Felicetti, prezident UNAFPA. Pøítomni byli i delegáti z USA, Brazílie a Venezuely. Celkem se zúèastnilo konference 35 delegátù. Pøestože se poèet

mùže zdát nízký, šlo o standardní úèast. Na kongresech je totiž zøejmý jeden významný jev. Mimo Itálii se drží na trhu tìstovin a mouky z tvrdé pšenice velmi omezený poèet spoleèností. Jenom pro zajímavost nìkteré poèty výrobcù (prùmyslové tìstárny) – Itálie 139, Francie 5, Nìmecko 20, Øecko 4, Portugalsko 1, Španìlsko 7, Anglie 8. Obdobná je samozøejmì situace i v mlýnech na tvrdou pšenici. Obsahem konference byly kromì statutárních konferencí jednotlivých organizací zejména pøíspìvky Chrise Gillena, marketingového øeditele Canadian Wheat Board, který prezentoval významnou zmìnu na trhu s tvrdou pšenicí, kdy Canadian Wheat Board ztratil na základì rozhodnutí kanadské vlády od tohoto roku monopol na vývoz tvrdé pšenice z Kanady. To je jedna

z nejvýznamnìjších zmìn na trhu s tvrdou pšenicí za poslední roky, jejíž dopady jsou napjatì oèekávány. Dalším hostem byl Kokoek Rutger s referátem o pøedpokladech skliznì tvrdé pšenice v USA. Evropskou komisi reprezentovala Charlotte Sode s referátem o pøedpokladech úrody pšenice v EU. Samozøejmou souèástí kongresu byla i øada spoleèenských setkání, která jsou vždy užiteèná pro pochopení dalšího vývoje našich trhù a sdílení poznatkù s ostatními výrobci. Ing. PAVEL HRDINA Pøedseda pøedstavenstva Europasta SE Uspoøádání této konference souèasnì potvrzuje mezinárodní uznání významu spoleènosti Europasta. (pozn. redakce)

MLYNÁØSKÉ NOVINY

7

Bioslavnosti se staly tradièní letní akcí, kterou organizuje spoleènost PRO-BIO ve Starém Mìstì pod Snìžníkem od roku 2006. Hlavním tématem jsou biopotraviny a ekologické zemìdìlství ve všech souvislostech. Odborný program a prodej biopotravin je doplnìn zábavou pro dìti a dospìlé. Po celý den vystupují hudební skupiny. Letos byly bioslavnosti ve znamení pšenice špaldy a také 20.výroèí založení firmy PRO-BIO s.r.o. Pšenice špalda pøedstavuje jednu z nejstarších kulturních obilovin. Byla pìstována v Evropì již pøed osmi tisíci lety. Jde o neprošlechtìnou prastarou pøedchùdkyni pšenice. Obsahuje velké množství bílkovin, minerálních látek (fosfor, železo, hoøèík, zinek), vitaminù skupiny B a je velmi dobøe stravitelná. Zrno je chránìno pøed vlivy prostøedí pluchou, a tak zùstává èisté a nepoškozené. Jako léèivé obilí doporuèovala špaldu známá støedovìká léèitelka svatá Hildegarda z Birghenu. Podle ní je špalda „nejlepší obilovinou k vaøení i peèení, buduje èlovìku dobré svaly, dává dobrou krev, uvolnìnou mysl a radostnost. Kdyby už èlovìk nemohl nic jíst a nic mu nepomáhalo, špalda jej postaví na nohy.“ V 18.-19.století byla u nás podhorská krajina tvoøena pastvinami a poli

8

MLYNÁØSKÉ NOVINY

s pohankou, lnem, bramborami a právì ve velké míøe i pšenicí špaldou. Naši pøedkové využívali její velké odolnosti a s úspìchem ji pìstovali i v podhorských oblastech. Nyní jsou zde pastviny a louky, které zpomalují povrchový odtok, umožòují úèinnìjší zadržování vody a zmíròují erozi pùdy, která si tak zachová svoji strukturu a obsah humusových látek. Obchodní spoleènost PRO-BIO, s.r.o., se stala první firmou v ÈR, která vypìstovala špaldu, vyrobila a nabídla na trh kvalitní špaldové výrobky. Nápad se zrodil v roce 1991 v hlavì Ing. Martina Hutaøe, jednoho ze zakladatelù a jednatele firmy. Nakoupil špaldové zrno v Rakousku, zasel ho ve Starém Mìstì pod Snìžníkem a od té doby zde špalda zùstala a stala se hlavní plodinou, která se zpracovává

v místním biomlýnì. Koncem 90. let pak zaèala firma spolupracovat s Výzkumným ústavem rostlinné výroby Praha – Ruzynì. Výbìrem tìch nejlepších zrníèek starých odrùd z genobanky se jim spoleènì podaøilo vyšlechtit a registrovat odrùdu pšenice špaldy zvanou Rubiota. Je to originální odrùda, není prošlechtìná s pšenicí setou, a proto si zachovává svoji pùvodní specifickou genetickou stavbu a výživové vlastnosti. Dnes je tato odrùda pìstována na tisících hektarech orné pùdy v ÈR a PRO-BIO, s.r.o. je výhradním distributorem jejího osiva. Provozovna firmy PRO-BIO s.r.o. byla vybudována v roce 1992 v bývalé sýpce. Pùvodní technologie na èištìní osiv byla doplnìna mlýnskou technologií z použitého zaøízení. Mlýn byl pùvodnì periodický se ètyømi páry válcù, ètyødílným rovinným vysévaèem a èistièkou krupic, ale se sací pneumatickou dopravou. Èistírna mlýna je vybavena tøemi zpùsoby povrchového opracování zrna. Na loupání špaldy je zde dodnes k dispozici vertikální žernový loupací stroj s kameny. Pro jeè-

men je zde loupací stroj a bruska EKONOS. K tomu je doplnìn i odírací stroj. Nechybí suché odkaménkování, triéry a pneumatický tøídící stùl. Brzy po prvním mlýnì pøibyla linka na loupání pohanky s loupacími stroji od firmy Prokop. Kalibrace pohanky se provádìla na sítové èistièce a na rovinném vysévaèi. Slupky a neoloupaná zrna se tøídily na upravené èistièce krupic. Nyní je k dispozici moderní technologie mletí na malokapacitní kontinuální lince vybavené pneudopravou a studeným kondicionováním zrna pøed mletím. Po roce 2000 zakoupila chátrající budovu bývalé textilní továrny stojící nedaleko mlýna a vybudovala zde administrativní zázemí, sklady a balírnu. Tato èást splòuje nejvyšší požadavky na bezpeènost potravin. Všechny balièky jsou vybaveny metaldetektory. Vstupní suroviny a výroba podléhá pravidelné kontrole vlastní modernì vybavenou laboratoøí, vèetnì mikrobiologické sekce. Na dùkaz spolehlivosti a kvality je firma certifikována podle standardu BRC pro bezpeènost potravin a KEZ pro výrobce biopotravin. Dodavatelé bio surovin jsou vybíráni z øad menších a støedních certifikovaných ekozemìdìlcù.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

9

kové potraviny z jáhel, pohanky, kukuøice a dalších bezlepkových surovin. Sortiment vlastních produktù doplòují i produkty nìkolika zahranièních znaèek. Díky tomu je možné vyhovìt požadavkùm zákazníkù a nabídnout ucelený sortiment v kvalitì bio. Firma je mladá, je jí 20 let. Mladí jsou i její zamìstnanci a nutno dodat, že jsou zapálení do své práce a fandové do biopotravin. Pøejeme jim a zakladatelùm, jednatelùm firmy Ing. Martinu Hutaøovi a Ing. Karlu Matìjovi mnoho úspìchù do dalších let.

Základní údaje o trhu s biopotravinami v ÈR

Obchodní spoleènost PRO-BIO s.r.o., vyrábí široký sortiment výrobkù pod znaèkami BIOHARMONIE a BIOLINIE. BIOHARMONIE jsou obiloviny, luštìniny, tìstoviny, mouky, krupice a vloèky. Vìtšina se vyrábí pøímo v provozovnì ve Starém Mìstì pod

10

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Snìžníkem. BIOLINIE je znaèkou moderních, atraktivních a originálních produktù s vynikající chutí, kvalitou a požadavky rychlejšího životního tempa. Napøíklad jde o unikátní èeské polotovary, instantní nápoje a pochutiny. V sortimentu nechybí ani bezlep-

Nejvíce se na maloobchodním obratu podílely „ostatní zpracované potraviny“ (33%), z toho polovinu tvoøí hotové pokrmy typu dìtské výživy. Na druhém místì je kategorie „mléko a mléèné výrobky“ (25%), další „ovoce zelenina“ (11%), pøedevším ovocné a zeleninové šávy. Z pohledu vývoje došlo k nejvyššímu nárùstu u kategorie „mlýnské a škrobárenské výrobky“. Celkový obrat biopotravin vèetnì vývozu dosahuje v souèasné dobì pøibližnì 2,1 mliardy korun. Prùmìrná roèní spotøeba na obyvatele zùstává cca 200 Kè a podíl biopotravin na celkové spotøebì potravin a nápojù

stagnuje okolo 1%. Podíl biopotravin z dovozu na celkovém domácím maloobchodním obratu je cca 60%. Nejvíce biopotravin nakoupí spotøebitelé v obchodních øetìzcích (67%), na druhém místì pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (20%). Dále cca 4% v lékárnách a drogistických øetìzcích (3%). Pøímý prodej tvoøí 4% a 1% prodej prostøednictvím gastronomických zaøízení. Akèní plán ÈR pro rozvoj ekologického zemìdìlství 2011-15 poèítá s dosažením 15% podílu ekologického zemìdìlství, 3% podílu biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin a zvýšení podílu èeských biopotravin na 60% na trhu biopotravin. Jedním z nástrojù podpory je informování spotøebitelù o pøednostech biopotravin. Kromì bioslavností ve Starém Mìstì pod Snìžníkem patøí k nejvìtším akcím Èejkovické bylinkové slavnosti, Biodožínky v Nenaèovicích u Berouna, biojarmark v Praze a biodožínky v dalších mìstech. Pokud jde o zahranièní obchod s biopotravinami, tak se jich v roce 2010 vyvezlo za 400 mil. Kè. Nejvíce se vyvezlo do Rakouska. Dovezeno bylo za 295 mil. Kè. Jde pøedevším o hotové výrobky denní spotøeby, napøíklad dìtské pøesnídávky, èerstvá a zpracovaná zelenina a ovoce, ovocné a zeleninové šávy, káva, èaj, èokoláda a cukrovinky nebo nealkoholické nápoje.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

11

V souèasnosti, kdy je kladen velký dùraz na zdraví lidské populace, je jednou z cest pro potravináøské spoleènosti, které se chtìjí odlišit od svých konkurentù na trhu, možnost obohatit svoje výrobky o látky zdraví prospìšné. Jde o výrobky s vyšší pøidanou hodnotou, což má souèasnì ekonomický význam pro výrobce. Svìtová zdravotnická organizace (WHO) definuje fortifikaci, neboli obohacování potravin, jako pøídavek jedné nebo více esenciálních živin za úèelem prevence nebo odstranìní prokázané výživové deficience živin u obyvatelstva, resp. jeho urèité skupiny. Z této definice je patrné, jakým smìrem by se ve svých úvahách mìli výrobci ubírat. WHO vydalo specifické stanovisko, kterým doporuèuje pro obohacování mouk tyto složky: železo, zinek, kyselinu listovou, vitamín B12 (korrinoidy) a vitamín A (retinol). Tyto prvky byly vybrány na základì jejich úèinkù na lidské zdraví a také z dùvodu jejich malého úbytku pøi peèení èi vaøení. Ztráty látek peèením nebo vaøením nejsou významné, a tudíž jsou pro fortifikaci mouk vhodné. Doporuèené denní dávky tìchto minerálních látek nebo vitamínù stanovuje smìrnice rady 90/496/EHS ve znìní pozdìjších novelizací. Jednotlivé fortifikanty mají svùj specifický úèinek na lidský organismus. Železo se v lidském tìle vyskytuje hlavnì v krvi (hemoglobin) a v játrech (ferritin) a zároveò je obsaženo v enzymech. Hlavní funkce železa je pøi transportu kyslíku krví a jeho skladování ve svalové tkáni. Využití železa z potravy záleží na jeho formách pøítomných v daných potravinách, a dále je ovlivnìnou schopností tvoøit komplexy s ostatními složky potraviny. Nìkteré slouèeniny naopak zvyšují jeho využitelnost. Z hlediska mouk jde o tyto složky: kyselina askorbová a sacharidy (hlavnì jednoduché cukry). Doporuèená denní dávka (RDA) pro dospìlého èlovìka je 14 mg/den. Nedostateèný pøíjem vede k chudokrevnosti a zhoršení imunity. Zinek se v lidském organismu vyskytuje hlavnì ve svalové hmotì a v kostech a také je samozøejmì souèástí enzymù. Jeho resorpci z potravy opìt ovlivòuje nìkolik faktorù, pøíznivì pùsobí vyšší obsah bílkovin a aminokyselin. Doporuèená denní dávka je pro dospìlého èlovìka 15 mg/den. Deficit zinku má za následek zpomalený rùst a nedostateèný vývoj mužských pohlavních orgánù, zvláštì v období dospívání.

12

MLYNÁØSKÉ NOVINY

projevuje drastickým snížením syntézy hemu. Vitamín A je øazen spolu se svými provitamíny mezi terpenoidy nazývané isoprenoidy. Doporuèená denní dávka vitamínu je 800 µm/ den. Nedostatek vitamínu vede k poruchám vidìní (šerosleposti), inhibici rùstu a deformaci kostí a reprodukèních orgánù.

Další doporuèené obohacující látky jsou z øad vitamínù, nebo látek podobných úèinkù. Vitamíny mùžeme definovat jako látky, které jsou v urèitém minimálním množství nezbytné pro látkovou pøemìnu a regulaci metabolismu èlovìka. Èlovìk se je neumí

Z výše uvedeného jasnì vyplývá, proè byly pro obohacování mouk vybrány právì tyto složky. Jejich spoleèným pøínosem je dobré fungování cévního systému, zvláštì pak krve. Správné fungování èervených krvinek nám zabezpeèuje øádné fungování a okyslièování i všech ostatních orgánù v lidském tìle. Mouka nebyla pro tento typ fortifikace vybrána náhodnì, její rozšíøení po celém svìtì coby základní potraviny je hlavním dùvodem této volby. Bez ohledu na to, zda je upravována jako pekaøský výrobek, èi používána k zahuštìní jídel èi k pøípravì kaší, dùležitá je její velmi vysoká a každodenní spotøeba.

sám „vyrobit“, a proto je nutné pøijímat je v potravì. Kyselina listová neboli folacin byla døíve nazývána vitamínem B9, BC nebo M. Doporuèený denní pøíjem je 200 ìm/ den. Tuto slouèeninu obiloviny obsahují pøirozenì, hlavnì v obalových vrstvách, ale procesem vymílání je z mouky odstraòována. Kyselina listová se stává deficitní hlavnì pro organismus tìhotné ženy, kdy je její potøeba uvádìna až 0,9 mg/ den. Nedostatek zpùsobuje anémii, která se projevuje hlavnì u tìhotných a starších lidí. Výraznìjší nedostatek v prvních fázích tìhotenství mùže vést k vývojovým poruchám plodu. Následující látky se již standardnì øadí k vitamínùm – B12 a A. Vitamín B12, neboli korrinoidy, se v lidském tìle uplatòuje jako kofaktor biochemických reakcí, nezbytných pro správné fungování lidského organismu. Jeho doporuèený denní pøíjem je 1µm/den, deficience se

Pøi výrobì takto obohacené mouky lze této skuteènosti využít i pro marketingové úèely spolu s všeobecným vzdìláváním zákazníkù. Na fortifikanty železo, zinek, kyselinu listovou, vitamín B12 (korrinoidy) a vitamín A (retinol) jsou schválena výživová tvrzení EFSA (European Food Safety Authority) – napø. pro mouku obohacenou vitamínem A mùžete na obalu uvést: o vliv na bunìèné dìlení, imunitní systém o udržení zdravé kùže, sliznièních membrán o udržení normálního vidìní za podmínky nejménì 15% DDD. V souvislostech s nedávnými negativními zprávami ohlednì kvality potravin znamená tato cesta jednu z možností, jak zkusit stávající trend zastavit a pøinést tím svému zákazníkovi nový náhled na základní potraviny.

Spoleènost Ocrim vzdìlává mlynáøe z celého svìta Italská spoleènost Ocrim poskytuje prostøednictvím svého institutu International Milling Technology School, založeného v Cremonì v roce 1965, již øadu let studentùm z celého svìta vzdìlávání v mlýnském oboru. Odborné kurzy v délce trvání od dvou týdnù do nìkolika mìsícù jsou vìnovány praktickým i teoretickým problémùm z mlynáøské oblasti (pø. technologie mletí, strojní zaøízení, automatizace atd..) a jsou urèeny pro zájemce z celého svìta. Posledními absolventy byli studenti ze Saúdské Arábie, od ledna probíhají kurzy ve španìlštinì. Spoleènost Ocrim organizuje speciální kurzy v prùbìhu celého roku podle pøání a potøeb svých zákazníkù. K otevøení kurzu je požadováno minimálnì pìt úèastníkù. Všichni vyuèující, vèetnì technikù, projektantù, technologù, odborných pracovníkù, údržbáøù a šéfmontérù, jsou zamìstnanci spoleènosti Ocrim. Mlynáøskou školu absolvovalo od jejího založení témìø 3 000 mlýnských odborníkù. World Grain

„Projekt NSK2 - Rozvoj a implementace NSK“ je výrazným pomocníkem pro zamìstnavatele i zamìstnance. Aktivnì øeší nerovnováhu na trhu práce cestou dalšího profesního vzdìlávání. Zamìstnavatelùm umožòuje prostøednictvím sektorových rad stanovovat své aktuální kvalifikaèní požadavky na zamìstnance, které jsou dále promítány do systému dalšího vzdìlávání. Jedním z pøíkladù mohou být rekvalifikaèní kurzy. Program kurzù, ke kterým existuje schválená profesní kvalifikace, musí být v souladu s danými standardy a musí být zakonèen zkouškou dle Zákona o uznávání výsledkù dalšího vzdìlávání. V budoucnu se má tato soustava stát klíèovým východiskem i pro systém poèáteèního vzdìlávání. Profily absolventù pøíslušných oborù budou nastaveny tak, aby odpovídaly kvalifikaèním standardùm jednotlivých profesních kvalifikací.

Veøejnosti NSK otevírá další cestu k získání obecnì uznávaného osvìdèení, aniž by zkoumala zpùsob, jakým byly kompetence získány. Vydané osvìdèení je státem garantováno a mùže dokonce suplovat výuèní list, maturitní vysvìdèení apod. Profesní kvalifikace pøedstavují tzv. standardy kvalifikaèní, které popisují, co by mìl èlovìk umìt, a hodnotící, které urèují, jak tyto znalosti a dovednosti pøezkoušet. NSK je prùbìžnì vytváøený a aktualizovaný katalog všech profesních a úplných profesních kvalifikací uplatnitelných na aktuálním trhu práce v ÈR. Seznamte se s ním na webových stránkách.

NSK2 je národní projekt Ministerstva školství, mládeže a tìlovýchovy. Jeho øešitelem je Národní ústav pro vzdìlávání, školské poradenské zaøízení a zaøízení pro další vzdìlávání pedagogických pracovníkù (NÚV). Celý projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpoètu Èeské republiky. Na podzim 2012 tým projektu NSK2 pøipravuje sérii kulatých stolù, kde mohou zamìstnavatelé diskutovat o problémech na trhu práce. Mezi nejèastìjší problémy, o kterých zamìstnavatelé diskutují, patøí – nedostatek kvalifikovaných pracovních sil, chybìjící odborná školení, rozdíly ve skuteèné kvalifikaci pracovníkù v jednotlivých oborech apod. Projekt aktivnì øeší tyto problémy zamìstnavatelù a nachází pro nì øešení.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

13

Na konci èervence se konala øádná valná hromada svazu. Zvoleno bylo nové pøedstavenstvo ve složení: Pavel Hrdina - Europasta SE, Pavel Skøivan – UNIMILLS a.s., Stanislav Alt – PENAM a..s., Jan Kantorek – Mlýn Kojetín, spol. s r.o., Aleš Ressler – Mlýn Herber, spol. s r.o., Zdenìk Zimmer – Mlýny J.Voženílek spol. s r.o., Pavel Filip – poradce. Vzhledem k tomu, že Pavel Filip byl zvolen do pøedstavenstva, valná hromada kooptovala do dozorèí rady Janu Machytkovou – Millba – Czech a.s. Dalšími èleny dozorèí rady zùstávají Josef Vítek - poradce a TomᚠFranìk – Náchodský mlýn a.s.. Valná hromada projednala aktuální situaci v hospodaøení mlýnù a výsledky svazové èinnosti. Èinnost se soustøedila pøedevším na vzdìlávání v rámci projektu podporovaného dotaèním programem Lidské zdroje a zamìstnanost. Jak jsme již v našich novinách informovali, svaz inicioval vznik Sektorové dohody zpracování obilí a mouky, která má pomoci v oblasti poèáteèního a pokraèovacího vzdìlávání odborníkù pro mlýny, výrobny krmných smìsí a pekárny. V rámci této dohody jsou navrhovány, projednávány a schvalovány profesní kvalifikace mlýnského oboru. Provádí se úpravy studijních plánù a pøipravují se i uèební texty. Doplnìno bude vybavení školy. Bylo již instalováno pracovištì obsluhy technologií pomocí poèítaèe, kde se simulují technologie mlýnù, výroben krmných smìsí a mouèných hospodáøství pekáren. Pozornost se vìnuje také propagaci školy. Vydána byla informaèní brožura, leták a krátký film. Pro další období bude svaz organizovat více setkávání pøedstavitelù mlýnských podnikù, kde budou podávány aktuální informace o legislativì, bezpeènosti potravin a dalších souvisejících problémech. K tomu budou dále organizovány doškolovací a informativní semináøe pro techniky øízení výroby a kontroly kvality. Rekvalifikaèní kurzy a zkoušky profesních kvalifikací mlynáø a výrobce potravin budou organizovány podle zájmu èlenù. Pøedpokládá se úspìšné dokonèení vzdìlávacího projektu, kde probìhne ještì jeden semináø k obsluze mlýnských strojù a jeden semináø ke smyslovému posuzování obilovin a mlýnských výrobkù zakonèený certifikovanou zkouškou. Po skonèení projektu budou vzdìlávací a informaèní akce poskytovány za úhradu nákladù, pro èlenské subjekty zdarma v rámci rozpoètu svazu. Pokraèovat bude také vydavatelská èinnost svazu. Dùraz bude položen i do analýz hospodáøské situace mlýnù a formulování doporuèení pro èinnost jednotlivých podnikatelských subjektù – èlenù svazu. Souèasnou hospodáøskou situaci mlýnù hodnotí svaz negativnì a bude se snažit jí zlepšit prosazováním jejich zájmù smìrem ke státu a podnikatelským komorám. Významnou inspiraci svaz oèekává také z Evropské mlynáøské asociace, kde aktivnì pracuje pøedseda svazu.

Ruský export obilí do roku 2020 Podle sdìlení zástupce spoleènosti United Grain Co. zveøejnìného koncem loòského roku, by export ruského obilí mohl do roku 2020 dosáhnout 40–45 mil. tun. Pro ruské obilí jsou „prioritními destinacemi“ podle názoru United Grain zemì jihovýchodní Asie. Spoleènost United Grain plánuje v oblasti ruského Dálného východu výstavbu obilního terminálu s kapacitou více než 5 mil. tun za rok, a dále pak šest obilních sil na Sibiøi, s celkovou kapacitou 1,5 mil. – 1,8 mil., tun roènì. World Grain

Argentina chce do roku 2020 exportovat obilí za 100 mld. USD Podle strategického plánu, zveøejnìného koncem roku 2011 vládou, chce Argentina do roku 2020 vyprodukovat 160 mil. tun obilí, odpovídajících exportu ve výši 100 mld. USD. Ovšem aby tohoto cíle dosáhla, bude muset Argentina, která je jedním z nejvìtších svìtových exportérù potravin, zvýšit bìhem pøíštích devíti let produkci obilí o 50 %. V plánu je kromì modernizování pìstebních technologií zahrnuto i rozšiøování produkèních oblastí obilí, a to konkrétnì ze 34 mil. hektarù na 42 mil. ha. Plán byl vypracován zástupci z 23 provincií, 53 univerzit, zemìdìlských škol, obchodních organizací, producentù a rodinných farem. Argentina je druhým nejvìtším exportérem kukuøice, tøetím nejvìtším exportérem sójových bobù a ètvrtým nejvìtším exportérem pšenice na svìtì. World Grain

14

MLYNÁØSKÉ NOVINY

Ing. Karel Tvrzník, CSc. (29.2.1930 - 4.8.2012) Profesní kariéru zahájil vyuèením na pekaøe v soukromé pekárnì v Praze-Vinohradech. Na uèòovská léta vzpomínal s láskou a své vzpomínky uveøejnil v dodatku knihy o chlebu s názvem „Ukrojte si u nás“. Vyuèení na pekaøe si doplnil jako absolvent dìlnických kursù (ADK) maturitou. V létech 1958 1962 absolvoval VŠCHT Praha, kde byl výborným studentem. Vysokoškolské studium zakonèil obhajobou diplomové práce na téma „Aromatické látky v chlebu a peèivu“. Vazby na vysokou školu pokraèovaly externí aspiranturou, kde v roce 1974 obhájil disertaèní práci „Oxidoredukèní procesy v pekárenské technologii“. Na bývalé Katedøe chemie a technologie sacharidù byl stálým èlenem státnicové komise. Odborná kariéra byla vždy spojena s mlýnsko - pekárenským oborem a cereálním výzkumem. Ještì pøed vybudováním objektu na Pankráci se v rámci výzkumného pracovištì na Vinohradech vìnoval studiu vlastností pšenièného tìsta a jeho hodnocení. Své poznatky publikoval v oborovém èasopise Mlýnskopekárenský prùmysl, kde byl i èlenem redakèní rady. V nové sídle VÚMPP se podílel na zøízení reologické laboratoøe a ovìøení tehdy unikátních pøístrojù pro kontrolu kvality pšenièné mouky. Pozdìji se zabýval technickým rozvojem mlýnsko-pekárenského oboru, který jako technický øeditel GØ MPP vedl až do roku 1989.

Tradièní propagaèní akce podporující mlýnské a pekaøské výrobky, se uskuteènila v polovinì èervence v areálu Valašského muzea v pøírodì v Rožnovì pod Radhoštìm. Zúèastnilo se jí dvacet pekaøských firem a pøes pìt tisíc návštìvníkù. Ve stáncích se zde nabízely bìžné pekaøské výrobky a speciality. Nemohly chybìt valašské frgály. Letos jsme mezi stánky našli také výrobky z pohanky, které navíc mezi diváky nabízel mlynáø Šmajstrla. Celou akci doprovází nìkolik soutìží. V soutìži „O vynikající chléb“ zvítìzila letos firma Javorník – CZ s.r.o., Štítná nad Vláøí. Vítìzství ve dvou soutìžích „O vynikající rohlík“ a „O nejkrásnìjší stánek Valašského království“, získala firma Consi, Pekárna U mostu, Vsetín. V hodnotící komisi, kterou vedl MVDr. Pavel Gottwald ze Støední školy hotelové a služeb Kromìøíž, nemohl chybìt cechmistr Radko Linhart. K tomu všemu nechybìl bohatý kulturní program. Nejvìtším sponzorem akce je spoleènost IREKS ENZYMA Brno. Sponzorské dary poskytl také Svaz prùmyslových mlýnù ÈR a Spoleèenstvo mlynáøù a pekaøù. Velký dík patøí vedení skanzenu, všem dalším sponzorùm, organizátorùm a zakladatelùm Pekaøské soboty V.Vaòkovi a R.Linhartovi. Ve skanzenu mùžete vidìt funkèní historické mlýny. Vodním mlýn je kopií stavby panského mlynáøe Jana Tomka z poloviny 18. století. Kromì èeského složení v chodu se zde pøi Pekaøské sobotì pekl výborný chléb. Vìtrný mlýn pochází z podhùøí Hostýnských vrchù. Také je zde nìkolik malých pøenosných mlýnkù, které sloužily na drcení rùzných druhù obilovin. Napøíklad ve stodole usedlosti myškaøe ze Škudlova je instalován mlýn na pohanku. Na myšlenku muzea v pøírodì pøišli bratøi Jaroòkovi, zejména pak starší z nich, Bohumír. V roce 1911 byl založen v Rožnovì muzejní spolek a v roce 1913 byl pøedložen první projekt muzea. K výstavbì muzea v pøírodì však mohlo dojít až nìkolik let po I.svìtové válce. Bratøi Jaroòkovi v roce 1925 prosadili, aby se pøipravované folklórní slavnosti Valašský rok, konaly v areálu novì vzniklého muzea v pøírodì. A tak v èase slavnosti stály na mýtince lázeòského parku už dva velké domy z námìstí, radnice a m욝anský Billùv dùm z poloviny 18. století, kromì nich také nìkolik drobných staveb. V roce 1928 pøibyla další, pocházející ze 16. století, v roce 1933 se dostavìla kopie fojtství z Velkých Karlovic a v èase druhé svìtové války pak døevìný kostel. Tak skonèila první etapa výstavby. Vzniklý areál dostal pozdìji název. V 60. letech se realizoval na území pøilehlých strání další projekt. Tøetí areál muzea, Mlýnská dolina, byla zpøístupnìna v roce 1982. Nejvìtší popularitu získal v muzeu folklór. Po celý rok se konají v muzeu poøady tradièního folklóru v podání souborù lidové tvoøivosti a také autentických interpretù. K nejvìtším akcím tohoto druhu patøí Rožnovské slavnosti a Valašský jarmark. Rožnovské muzeum tak plní odkaz svého zakladatele Bohumíra Jaroòka, který si pøál, aby skanzen žil lidmi.

MLYNÁØSKÉ NOVINY

15

Mlynáøské noviny, vydává Svaz prùmyslových mlýnù Èeské republiky v edici Mlynáøi, øídí dr. Pavel Filip. Adresa redakce: Marie Cibulkové 394/19, 140 00 Praha 4, tel./fax: 241 401 892 - 3, E-mail: [email protected] DTP Rudolf Schuber. Tiskne Nová tiskárna Pelhøimov s.r.o. Krasíkovická 1787, 393 01 Pelhøimov. ISSN 1214-6374, verze ON-LINE 1802-1921